Opeření hosté Co bychom měli vědět o ptácích Stálí obyvatelé a mistři letci Ptáci krmiví a nekrmiví Cvrlikající hodiny
8
Co bychom měli vědět o ptácích Zahrady nejsou jen místa, kde se pěstují rostliny, jsou zároveň i životním prostorem mnoha zvířat. Patří k nim i nesčetné druhy ptáků, kteří se v zahradách buď usídlí na delší dobu, nebo do nich často přilétávají, aby v nich například hledali potravu.
Většině zahrádkářů samozřejmě nestačí tyto ptáky jen pozorovat a těšit se z jejich zpěvu, ale chtějí své malé opeřené hosty také s jistotou poznávat a vědět co nejvíce podrobností o jejich životě. Díky
těmto znalostem pak může člověk svoji zahrádku ptákům lépe přizpůsobit a vzít určité druhy záměrně pod ochranné křídlo, tedy lépe řečeno pod ochrannou paži.
Zvláštnosti ptáků Všichni současní ptáci pocházejí z opeřených dinosaurů, jsou tedy přímo spříznění s plazy. Jednou z největších výhod, již ptáci během svého evolučního vývoje oproti plazům získali, je schopnost aktivně regulovat svoji tělesnou teplotu. To znamená, že ptáci jsou (stejně jako savci) teplokrevní živočichové, tedy živočichové se schopností endotermní regulace, zatímco ryby, obojživelníci a současní plazi jsou studenokrevní. Této schopnosti termoregulace vděčí ptáci za to, že mohou být celoročně čilí i v takových prostředích, v nichž jsou teploty takřka stále nebo delší souvislou dobu pod nulou (jako například na Antarktidě nebo během tuhých zim v Evropě). V jednom se ale ptáci přece jen od ostatních teplokrevných živočichů liší: Téměř všichni savci – a několik výjimek mezi rybami, obojživelníky a plazy – přivádějí na svět živá, plně vyvinutá mláďata, což pro ptáky rozhodně neplatí. Místo toho snášejí všichni ptáci vejce – a to bez výjimky.
Ptáci patří mezi teplokrevné živočichy. Na obrázku samička konipase horského.
Co bychom měli vědět o ptácích
Evoluce Kromě schopnosti aktivní ter moregulace se během evoluce u ptáků vyvinula schopnost létat. K tomu nestačilo pouze zdokonalení křídel, muselo dojít také ke zřetelnému snížení přebytečné zátěže. Tak se stalo, že ptákům postupně vymizely zuby a že došlo k pneumatizaci některých kostí, tzn. že takové kosti jsou duté a naplněné vzduchem. Pneumatizace vedla k tomu, že kostra se na celkové hmotnosti ptáka podílí pouhými 8–9 %. Naproti tomu u savců tvoří podíl kostí na celkové hmotnosti skoro třetinu. Krkavec při přistání: V průběhu evoluce ptáci nesmírně zdokonalili svou schopnost létat.
Ptáci dobyli svět V průběhu více než sto milionů let trvajícího vývoje se ptáci rozdělili do mnoha řádů a čeledí a osídlili všechny geografické oblasti Země. Dosud je na světě známo přes 10 000 ptačích druhů.
Společným rysem všech druhů ptáků je, že snášejí vejce. Platí to i pro brhlíka na obrázku.
9
10
Stálí obyvatelé a mistři letci Podle toho, jestli ptáci na podzim odlétají zimovat na jiná místa, případně až na jiné kontinenty, nebo jestli celý rok zůstávají převážně na jednom území, dělíme ptačí druhy na ptáky stěhovavé (tažné) a stálé.
Sýkora uhelníček patří ke stálým ptákům, setrvává tedy celý rok na svém hnízdním území.
Ke stálým ptákům patří například sýkora uhelníček, puštík obecný a datel černý. Třetí kategorii tvoří takzvaní částečně tažní ptáci, to jsou takové druhy, z nichž na podzim do jiných oblastí odlétají pouze někteří jedinci a vracejí se, stejně jako tažní ptáci, teprve následující jaro. Známými pří-
klady částečně tažných ptáků jsou kosi a červenky. Kvůli globálnímu oteplování, které se v posledních letech projevuje stále citelněji, se mnozí typičtí představitelé částečně tažných ptáků přestávají stěhovat do jiných krajin a mnohdy zůstá-
vají celé populace celoročně na svých hnízdních územích. Podobný trend lze pozorovat i u mnoha druhů, které byly ještě před pár lety typickými představiteli tažných ptáků. Tito ptáci se už leckdy nestěhují až do tropických oblastí Asie nebo Afriky, nýbrž tráví zimu ve Středomoří,
Stálí obyvatelé a mistři letci kde i v této době panuje relativně mírné klima.
Letci na krátké a dlouhé tratě Tažné ptáky můžeme rozdělit na ty, kteří vykonávají dlouhé přelety, a ty, kteří se stěhují do bližších destinací. Prvně jmenovaní míří za normálních okolností do středních, nebo dokonce jižních oblastí Afriky či do jihovýchodní Asie, zatímco ti, kteří nemají tak daleké cíle, přezimují většinou už v jižní či západní Evropě nebo ve Středomoří. Rozdíl mezi stěhovavými ptáky, jejichž zimoviště nejsou příliš vzdálená od míst letního pobytu, a částečně tažnými ptáky spočívá v tom, že ne každý jedinec, který patří mezi částečně tažné ptáky, se na podzim stěhuje do zimoviště, část populace zůstává na svých hnízdních územích.
Kukačka patří k těm stěhovavým ptákům, které na podzim čekají dlouhé přelety.
Hlavní příčinou toho, proč mnoho ptačích druhů na podzim opouští svá letní obydlí, je úbytek potravy, který nastává s přicházející zimou. Tím jsou postiženy převážně ty druhy, které se stravují takřka výhradně hmyzem a pavouky, těm jejich letní území neposkytují
Oproti tomu rehek domácí patří k ptákům, jejichž zimoviště nejsou od hnízdního území příliš vzdálená.
v chladnějších ročních obdobích dostatek potravy. Ptáci se vydávají na přelety buď sami, v malých skupinkách, nebo velkých hejnech, záleží na jejich vrozeném chování. Létají stále stejnými trasami, po nichž celá staletí létali i jejich předci. Ptáci se na cestách řídí především svým zvlášť silně vyvinutým smyslem pro magnetismus.
11
12
Ptáci krmiví a nekrmiví Všechny ptačí druhy lze rozdělit do dvou základních typů podle toho, v jakém stupni fyzického vývoje se líhnou jejich mláďata a jak se k nim rodiče chovají, a sice na ptáky krmivé a nekrmivé.
Někdo má naspěch, jiný má zas rád pohodlí Mláďata nekrmivých ptáků se klubou ze skořápky na svět ve velmi pokročilém stavu tělesného vývoje. Uši a oči mají otevřené a těla pokrytá jemným prachovým peřím, které je zpočátku ještě trochu vlhké, ale na vzduchu velmi rychle usychá. Často trvá jen několik minut,
než se ptáčata prvně pokusí vsát a chodit, a za nějakou chvíli už pobíhají zcela bez problémů. Kromě toho jsou mláďata nekr mivých ptáků schopna se okamžitě sama najíst, proto je také jejich ptačí rodiče nikdy nekrmí. To však neznamená, že se o blaho svých potomků vůbec nestarají. Naopak, v mnoha případech žijí ptáčata nekrmivých ptáků dlouho pospolitě se
svými rodiči. Nejenže je dospělí ptáci chrání před mnohým nebezpečím, ale vodí je i na místa, kde se nachází vydatná strava. V protikladu k ptáčatům ptáků nekrmivých se ptáčata ptáků krmivých líhnou ve značně nezralém stavu. Často nemají ještě ani otevřené oči a uši. Jejich tělíčka jsou pokrytá jen velmi
Ptáci krmiví a nekrmiví Dravci se o svá mláďata intenzivně starají, dokud se ptáčata nenaučí létat a lovit.
řídkým, nebo vůbec žádným prachovým peřím. To jim většinou pomalu narůstá až během následujících dní. Do té doby, než jsou ptáčata schopna se poprvé pokusit o let, zásobují ptačí rodiče své potomky vhodnou stravou. Kdykoli rodič dosedne do hnízda, hnízdo se malinko otřese, což je pro ptáčata, zvláště pro ta ještě slepá a hluchá, podnětem k tomu, aby otevřela své zobáčky. Doširoka otevřené, většinou jasně rudě zbarvené jícny představují zase důležitý signál pro ptačí rodiče, který je vybízí k tomu, aby je plnili přinesenou potravou.
Kachna divoká (obrázek vlevo) je typickým zástupcem nekrmivých ptáků. Kachňata se dovedou okamžitě postarat sama o sebe, přesto však zůstávají poměrně dlouhou dobu v bezpečí rodinného kruhu.
Posilování vztahu mezi matkou a potomkem Matky mnoha druhů krmivých ptáků svá mláďata chrání tak, že se ptáčata natlačí pod křídla matky nebo se tisknou k jejímu bříšku, a to především při silném vedru, chladu nebo dešti. Takové chování neplní jen ochrannou funkci, ale přispívá zároveň k posílení vztahu mezi matkou a potomkem.
Konipas bílý při krmení na hnízdě (vpravo).
13
14
Cvrlikající hodiny Kdo si rád přivstane, aby se za kuropění prošel svou zahradou, nepotřebuje v polovině května vůbec hodinky, aby mohl poměrně přesně říct, kolik je hodin. V tomto ročním období se dá ranní čas velmi dobře určit podle ptačího zpěvu.
Mnohé ptačí druhy se ráno budí vlivem prodlužujícího se denního světla, ale každý potřebuje k procitnutí jeho různou intenzitu – řada druhů začíná dokonce zpívat ještě za úplné tmy. Ptačí hodiny jsou tedy tvořeny hlasy ptáků, kteří se probouzejí každý v jinou dobu. Jakmile samečci těchto ptačích druhů procitnou, okamžitě
ladí své hlasy ke zpěvu, který slouží k dvojímu účelu – jednak upozorňuje ostatní samečky, že příslušný revír už je obsazený, a jednak má nalákat chtivé samičky k páření. Když seřadíme uvedené ptáky za sebou podle doby, kdy se zrána poprvé ozvou, dostaneme poměrně přesné a funkční ptačí hodiny. Časové údaje odpovídají letnímu času.
Strakapoud velký patří ke spáčům.
Ani ti z nás, kteří si raději trochu přispí, nejsou ochuzeni, i pro ně má příroda připravený „budík“: strakapouda velkého. Ten také rád dlouho spí a zjara začíná se svým zpěvem (čret, čret nebo kik kik či kikiki, někdy také gigigigi) a klováním do kůry stromů a větví až kolem deváté hodiny ranní. Ptáci se ráno probouzejí podle určité intenzity světla při rozednívání.
Cvrlikající hodiny
4.00 rehek zahradní
4.10 červenka obecná 4.15 kos černý
4.20 střízlík obecný
Ranní ptáče dál doskáče
4.30 kukačka obecná
4.40 sýkora koňadra
4.50 budníček menší
5.00 pěnkava obecná 5.20 vrabec domácí 5.40 špaček obecný
5.30 východ slunce
15
