OKRUHY OTÁZEK PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNOU ZKOUŠKU Z MŽP (Ústav fyziky FPF SU) I.
Základní kurz aplikované fyziky
1. Základy elektřiny a magnetismu. Elektrostatika, elektrický náboj, elektrický dipól, Coulombův zákon, superpozice, elektrické pole, Gaussův zákon, energie a potenciál, kapacita a kondenzátory, dielektrika a jejich vlastnosti, elektrický proud, Ohmův zákon, stejnosměrné obvody. Magnetické pole, Lorentzova síla, magnetický dipól a jeho chování v magnetickém poli. Výpočet magnetických polí (Biotův-Savartův zákon, Ampérův zákon). Magnetické materiály a jejich klasifikace. Elektromagnetická indukce, Faradayův zákon. Střídavý proud a střídavé obvody. 2. Základy moderní fyziky. Čtyři základní interakce. Gravitace: Newtonův gravitační zákon, pohybové zákony. Elektromagnetismus a jeho role ve stavbě světa. Slabá a silná interakce: základní znalosti o radioaktivním rozpadu a stavbě atomového jádra. 3. Základy optiky. Odraz a lom světla, planparalelní destička, odrazné hranoly, tenké čočky, vizuální optické soustavy (lupa, mikroskop, dalekohledy), interference světla, polarizace. Princip laseru. 4. Fyzikální vlastnosti polovodičů, polovodiče vlastní a nevlastní. Vedení proudu v polovodičích. Základní vlastnosti přechodu PN a jeho VA charakteristika. Průraz přechodu v závěrném směru. Polovodičové diody, jejich charakteristiky a použití, (usměrňovací, stabilizační, tunelové, kapacitní, vysokofrekvenční a spínací). 5. Spínací polovodičové součástky, jejich charakteristiky a použití (dvoubázová dioda, diak, tyristor, triak). Unipolární tranzistor (principy funkce FET- přechodový, CMOS) charakteristiky a použití. Chemické zdroje proudu v elektronice. 6. Bipolární tranzistor – princip činnosti. Základní zapojení bipolárního tranzistoru (SB, SE, SC). Hybridní charakteristika bipolárního tranzistoru v zapojení SE. Nastavení a stabilizace pracovního bodu bipolárního tranzistoru. 7. Optoelektronické součástky, princip činnosti, jejich charakteristika a použití (fotoresistor, fotodioda, fototranzistor, fototyristor, fototriak, LED diody, optrony). Polovodičové zobrazovací prvky (LED, LCD). 8. Základní elektronické obvody. Síťové napájecí zdroje (usměrňovače, filtrace, stabilizace napětí a proudu, elektronická pojistka). Tranzistorové zesilovače s jednoduchými vazebními obvody. Tranzistorové zesilovače ve třídě A, B, AB. 9. Zpětná vazba v zesilovačích. Operační zesilovače (OZ). Základní vlastnosti ideálního a reálného OZ. Lineární a nelineární aplikace s OZ (součet a rozdíl, násobení a dělení, integrace a derivace). Logaritmické a exponenciální funkční měniče. 10. Princip digitalizace analogových signálů. Základní pojmy (kvantovací krok, kvantovací hladina). Shannon – Kotělnikovův teorém. Rozsah, rozlišovací schopnost a přesnost převodníků. Dynamické vlastnosti a chyby převodníků. Systémové pojetí měření, rozdělení neelektrických veličin a fyzikální principy snímačů – převodníků neelektrických
veličin na elektrické (odporové, indukční, kapacitní, piezoelektrické, termoelektrické, fotoelektrické aj.). Aktivní a pasivní snímače. Popis měřícího řetězce. 11. Snímače pro měření neelektrických veličin. Snímače pro měření geometrických veličin, časově závislých veličin, posunutí a deformace, tlaku, teploty, vlhkosti, průtoku a rychlosti proudění – principy a elementární elektronické obvody těchto snímačů. Snímače pro měření fyzikálních vlastností pevných látek, složení a koncentrace tekutin – Principy a elementární elektronické obvody těchto snímačů. 12. Vlastnosti měřicích systémů. Bloková struktura měřicího systému, distribuovaný a centralizovaný systém. Základní bloková struktura měřicích karet, význam IRQ a DMA u měřicích karet. Volba zařízení pro digitalizaci signálu dle charakteru měření (rychlost měření, přesnost měření a délka měřeného průběhu). Volba software a operačního systému pro měření a řízení podle charakteru regulace (real time software, HMI Scada software). Objektové propojení ovladačů měřícího hardware na uživatelský program. Použití vizualizačního softwaru v měřicích systémech. Doporučené předměty: Základní kurz fyziky, Fyzikální základy elektroniky I, II; Měřicí systémy s PC I; II; Snímače a měření fyzikálních veličin.
OKRUHY OTÁZEK PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNOU ZKOUŠKU Z MŽP (Ústav fyziky FPF SU) II.
Monitorování a ochrana životního prostředí
1. Monitorování základních akustických veličin. Fyziologická akustika. Stavba a činnost sluchového orgánu, oblast a práh slyšitelnosti, směrové slyšení. Základní veličiny akustické, frekvence, hladina intenzity a hladina akustického tlaku, subjektivní hlasitost – son, zkreslení. Působení hluku na sluch a organismus člověka a biologické objekty. Fyzikální principy ochrany proti hluku. Měření akustického tlaku. Měřící mikrofony – principy a základní charakteristiky mikrofonů pro měření akustického tlaku. Přístrojová technika pro měření zvuku a hluku. 2. Monitorování chvění a vibrací. Působení vibrací a chvění na mechanické soustavy a biologické objekty. Přenos vibrací na člověka, způsoby a místa přenosů vibrací, vibrace přenášené zvláštním způsobem. Rezonanční jevy. Elektromechanické a piezoelektrické akcelerometry a jejich specifika, zásady pro měření s akcelerometry. Impulsové měřící metody. Přístrojová technika pro měření a záznam chvění a vibrací. Metody zpracování diagnostických signálů. Měření a vyhodnocování spekter signálů. Počítačem podporovaná měření – CAM. 3. Monitorování viditelného spektra záření. Světlo jako specifická část EMP. Fyziologie vidění, oko a jeho anatomie, oční nerv a vnímání světelného záření. Terminologie a základní jednotky v osvětlování. Viditelnost předmětu, kontrast, oslnění, zraková únava. Polarizace záření. Akutní poškození oka zdroji záření značné intenzity se širokým spektrem (UV a RTG). Monochromatické záření a problematika záření laserů. (lasery II – IV tř.) Vliv světla a osvětlení na biologické systémy. Denní a umělé osvětlení, podmínky vidění pro různé zrakové úkoly. Kruihofův diagram světelné pohody, teplota světelného zdroje – barevné podání. Deficit světla – syndrom SAD. Hygienická minima. 4. Umělé zdroje elektromagnetického pole (EMP) a zdravotní rizika. Vymezení oblasti průmyslových kmitočtů a rádiových vln a jejich specifika – šíření EMP. Přehled zdrojů EMP ve vztahu ke znečišťování prostředí (elektrosmog). Měrný absorbovaný výkon – jednotka SAR, expozice EMP, hloubka vniku. Problematika blízkých vysílačů KV, VKV a GSM – mobilních telefonů. Působení a vliv EMP zejména velkého výkonu na biologické systémy. 5. Modelování a monitorování znečištění ovzduší. Fyzikální, chemické a biologické faktory ovlivňující kvalitu ovzduší, charakteristika látek znečišťujících ovzduší. Fyzikální, meteorologické a chemické procesy vedoucí k atmosférické depozici. Atmosférická depozice v lokálním a regionálním měřítku, poměry v České republice. Matematické modely znečištění ovzduší. Modelování atmosférické depozice acidifikačních činitelů. Úloha monitoringu v řízení kvality ovzduší. Imisní monitoring a monitorovací sítě. Limity znečišťování ovzduší (emisní, imisní, depoziční limity). Hodnocení kvality ovzduší. 6. Ochrana atmosféry a ovzduší. Přirozené a antropogenní změny klimatu. Původ emisí. Účinky látek znečišťujících ovzduší na lidské zdraví, ekosystémy a materiály. Expozice, kritické úrovně a zátěže. Odlučování prachu a plynů. Acidifikace a eutrofizace ekosystémů. Narušení stratosférické ozonové vrstvy. Hlavní mezinárodní aktivity a úmluvy v oblasti ochrany atmosféry a ovzduší.
7. Ochrana životního prostředí. Ekologie - věda o vztazích a vazbách. Princip pozitivní a negativní zpětné vazby. Vztah mezi ekologií a ochranou životního prostředí. Charakteristika různých přístupů ke třídění životního prostředí. Systémové schéma životního prostředí člověka. Biotické a abiotické složky prostředí. Jedinec, populace, společenstvo. Celostní přístup ke zkoumání ekosystému. Charakteristika a formy růstu populace. Vztahy mezi populacemi. Charakteristika společenstva a procesu sukcese. 8. Procesy v ekosystémech. Prostorové a funkční vymezení ekosystému, typy ekosystémů, energomateriálové toky a biogeochemické cykly. Potravní (trofické) řetězce v ekosystému. Primární a sekundární produkce ekosystému. Biogeochemické cykly v ekosystémech. Schéma idealizovaného uzavřeného ekosystému s dokonalou recyklací. Ekologická rovnováha jako dynamický stav ekosystému, limitující a produkční faktory, vzájemný vztah mezi ekologickou stabilitou a ekologickou rovnováhou. Zákon tolerance a minima. Zátěže životního prostředí, znečišťování ovzduší, vod, půdy. Globální znečišťování. Klimatické změny. Ozonová vrstva. Smogy. Kontaminace biosféry. Změna biologické diverzity. Ekologická krize. Hygiena a pohoda prostředí. (Monitorování půd a vod, Terénní cvičení z monitorování půd a vod – kredity B) 9. Pedologie a ochrana půd. Půda jako součást geosfér, úloha půdy v krajině. Evropská charta o půdě. Vznik půdy, půdotvorné faktory a procesy. Fyzikální, chemické a sorpční vlastnosti půd. Minerální složky, organické látky a voda v půdách. Zrnitostní složení půd. Diagnostické půdní horizonty a procesy v nich probíhající. Klasifikace půd. Antropogenní vlivy na půdu, hlavní procesy degradace půd zemědělskou činností, degradace lesních půd, kontaminace půd průmyslem. Vstupy látek do půdy, dálkový přenos polutantů. 10. Monitorování půd. Odběr, úprava a analýza vzorků půdy. Sledování kontaminace půd v ČR. Rizikové prvky a rizikové látky v půdách. Agrochemické zkoušení zemědělských půd, registr kontaminovaných ploch, bazální monitoring půd – metodika, způsoby odběru, monitorovací plochy. Vzorkování půdní vody a půdního vzduchu, stanovení základních ukazatelů. Principy analytických metod. 11. Ochrana vod. Hydrosféra a lidská společnost. Fyzikální a chemické vlastnosti vody, základní hydrologické a vodohospodářské pojmy, význam vody pro člověka. Evropská vodní charta. Směrnice ES 2000/60/EC. Dělení vod – podle původu, výskytu a použití. Antropogenní vlivy na hydrosféru – přímé a nepřímé. Problémy acidifikace a eutrofizace vod – vznik, příčiny, důsledky, metody jejich hodnocení, možnosti odstranění a samočisticí procesy. Kontaminace povrchových a podzemních vod. Závadné látky, nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky. Havarijní znečištění povrchových a podzemních vod. Ochrana vodních zdrojů. 12. Monitorování vod. Odběr, konzervace, doprava a skladování vzorků, úpravy před stanovením, analýza vzorků. Hydrometrie. Ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod, emisní a imisní standardy a limity, NEK. BSK, CHSK, TSK a vztahy mezi nimi. Monitoring podle rámcové směrnice o vodách. Současný stav monitoringu povrchových a podzemních vod v ČR. Doporučené předměty: Fyzikální metody a principy měření veličin charakterizujících životní prostředí I; Fyzikální metody a principy měření veličin charakterizujících životní prostředí II, Úvod do ochrany životního prostředí; Fyzikální vlastnosti atmosféry a ochrana ovzduší, Monitorování půd a vod, Terénní cvičení z monitorování půd a vod.
OKRUHY OTÁZEK PRO STÁTNÍ ZÁVĚREČNOU ZKOUŠKU Z MŽP (Ústav veřejné správy a regionální politiky FPF SU)
III.
Veřejná správa, environmentální politika
1. Stát, veřejná správa a správní věda Definice státu, stát jako instituce, státní a veřejná moc; soukromá, veřejná a státní správa, zájmová a územní samospráva; základní organizační principy veřejné správy a její vývoj v evropských zemích; pojem, předmět a metody správní vědy, věda správního práva. 2. Územní organizace moderního státu Typy a formy organizace státu; typy a druhy státních orgánů (parlamenty, vlády, ministerstva); zásady organizace státní správy (subordinace, souřadnost, koncentrace, vertikální a horizontální dekoncentrace, centralizace, decentralizace); místní a regionální správa; unitární a federativní stát, konfederace; evropský správní a právní prostor. 3. Systémy organizace veřejné správy ve vybraných státech Institucionální charakter správy, veřejná správa, veřejná moc, veřejný sektor; veřejnoprávní korporace, paralelní vládní a nevládní organizace, úřad jako organizační jednotka; místní a regionální správa v Anglii, Francii, Německu a Švédsku; regionální politika EU. 4. Současné problémy a jejich řešení v systémech veřejné správy a reformy veřejné správy Vztah státní správy a samosprávy; lidský faktor ve veřejné správě; personální management; technologie veřejné správy (obecná teorie inovací, kontrola výkonu veřejné správy, evaluace, audit, monitoring, ombudsman); e-government; charakter, příčiny a problémy reforem (redukce počtu zaměstnanců, decentralizace, rozdílné pojetí a cíle reforem v západních demokraciích a postkomunistických zemích); NPM, PUMA, OECD, SIGMA. 5. Územně správní členění ČSR a ČR od roku 1945, vývoj ústavního systému a organizace veřejné správy 1945-1989 Územní změny po 1945, krajské zřízení a implementace sovětských prvků (centralizace, likvidace samosprávy); politické a ekonomické aspekty reorganizace krajského zřízení (1960); sociálně-geografická struktura českých zemí; centralizační trendy normalizace; stav po roce 1990 (desintegrační procesy, vyšší územní samosprávné celky); vláda ČSR 1945-1948, změny po 1948, ústava 1960 a 1968, federace a její fungování. 6. Ústavní instituce a dělba moci v ČR, ústřední a územní orgány státní správy Přechod k demokracii (1989) a rozpad federace; institucionální dělba moci; parlament, prezident a vláda ČR; soudní systém a ombudsman; ústavní zakotvení správních úřadů; ústřední orgány státní správy, přehled ministerstev a ústředních orgánů státní správy; orgány státní správy s celostátní územní působností; státní zastupitelství; typologie územních orgánů státní správy; nekoncentrované orgány; okresní úřady a jejich struktura; úřady územních samosprávných celků a územní orgány státní správy; smíšený model veřejné správy.
7. České obecní a krajské zřízení Územní a jiná samospráva; české obecní zřízení; samostatná a přenesená působnost a pravomoc obcí, svazky obcí; možnosti sociální analýzy, plánování a komunitní práce v obcích; vyšší územně samosprávné celky; samostatná a přenesená působnost krajů, orgány kraje, krajský úřad; přijímání právních předpisů; veřejná správa a politika na regionální úrovni. 8. Personální otázky, hodnocení a kontrola veřejné správy Obsazování míst ve veřejné správě, výkon funkcí, legislativa a etické kodexy. Systém kontroly ve veřejné správě v České republice, formy kontroly a kontrolní mechanismy a audit. Kontrolní mechanismy vlády, územně samosprávných celků, funkce ombudsmana. 9. Reforma veřejné správy, začlenění ČR do EU (1990-2005), hodnocení obcí a regionů v ČR a EU Roviny a etapy reformy veřejné správy v ČR; začlenění ČR do EU; možnosti spolupráce územních samosprávných celků, svazky obcí a typy sdružování obcí v ČR; Madridská úmluva, euroregiony, program INTERREG. 10. Regiony a regionální politika Definice regionu a základní členění regionů. Definice regionalismu a jeho vztah k regionální politice. Cíle, motivy a nástroje regionální politiky. Vývoj regionální politiky v Evropě. SWOT analýza. 11. Regionální politika EU Příčiny geneze regionální politiky EU a její vývoj. Aktuální dokumenty regionální politiky EU (Evropa 2000+, Principy rozvojové politiky evropského prostoru), její současné cíle, principy, nástroje a priority. Jednotky NUTS. Strukturální politika a strukturální fondy. 12. Regionální politika ČR Regionální struktura České republiky (členění území, druhy regionů). Geneze a vývoj České regionální politiky po roce 1989. Integrace České republiky do Evropské unie. Mezinárodní, příhraniční a přeshraniční regionální spolupráce.
Číslo okruhu je voleno s ohledem na B-kredity, které konkrétní student absolvoval.
