OKRES CHOMUTOV CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČR ÚSTECKO

1 zlom CV-Chomutov:1 zlom CV-Chomutov

27.4.2009

16:06

Stránka 77

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

OKRES

CHOMUTOV

CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČR ÚSTECKO

C * M * Y * K *


27.4.2009

16:06

Stránka 78

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko

1

OKRES CHOMUTOV

2 1 Náhorní rašeliniště jsou typickým krajinným prvkem Krušných hor (NPR Novodomské rašeliliště). 2 Rojovník bahenní (Ledum palustre) roste v Krušných horách vzácně, pouze na rašeliništích. Na předchozí straně: Meandrující úsek toku Ohře nad Nechranickou přehradou je přírodní památkou.

78

CV 2

Okres Chomutov má rozlohu 936 km2 a leží při státní hranici se Spolkovou republikou Německo. Směrem do vnitrozemí sousedí s okresem Most (na severovýchodě), Louny (na jihovýchodě) a Karlovy Vary (na jihozápadě). Jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 230 m n. m. (údolí Ohře) a 1130 m n. m. (vrchol Macechy). Okres se skládá ze tří odlišných částí: severozápadní polovinu zaujímají Krušné hory, jižní a jihozápadní hranice procházejí okrajem Doupovských hor, střední a východní část spadá do Mostecké pánve. Krušné hory vstupují na území okresu v oblasti svého nejvyššího vrcholu Klínovce (1244 m n. m.). Odtud se táhnou k severovýchodu jediným dosti plochým hřebenem, jenž

není narušen většími výběžky. Vrcholová oblast má charakter slabě zvlněné krajiny s mírnými svahy a s jednotlivými vrcholy kopců. Na sever do Saska (SRN) sestupují Krušné hory pozvolna, k jihu do Čech však spadají velice prudce. Výškový rozdíl místy dosahuje až 700 m. Krajinářsky hodnotné jsou Velký Špičák (965 m n. m.), Měděnec (910 m n. m.), Jelení hora (994 m n. m.), Poustevna (825 m n. m.) a Jedlová (853 m n. m.). Pás pohoří je rozčleněn hlubokými příčnými údolími. K nejznámějším patří Prunéřovské, Bezručovo a Telšské údolí. Krušné hory jsou tvořeny komplexem metamorfovaných hornin, především rulami a svory, pro které se užívá název krystalinikum. Jejich stáří je odhadováno na více než 560 mil. let (tj. období konce starohor


27.4.2009

16:06

Stránka 79

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov

– svrchní proterozoikum). Do těchto hornin pronikly v průběhu pozdějších horotvorných pochodů intruze hornin magmatického původu (žuly), popřípadě třetihorní efúze čediče – např. na Jelení hoře. Na krušnohorské krystalinikum jsou vázány rudní žíly s výplní celé řady nerostů (např. křemene, barytu, fluoritu; jejich nejkrásnější vzorky se nacházejí v okolí Horní Halže, Měděnce a Přísečnice) a dále tzv. skarny (např. vrch Měděnec). Unikátní ložiska polodrahokamových odrůd křemene jsou chráněna v NPP Ciboušov a NPP Doupňák. Krystalinikum pokračuje pod pánevními sedimenty dále k jihu a na povrch vystupuje v údolí Ohře, u Klášterce n. Ohří a u Kadaně (tzv. ohárecké granulity). Mostecká pánev zasahuje na území okresu dvěma částmi: Chomutovskoteplickou pánví a Žateckou pánví (jižně

od údolí Ohře, tzv. Pětipeská kotlina). Mostecká pánev má rovinatý povrch rozčleněný erozí vodních toků (především Ohře, Bílina, Hutná a Chomutovka) v měkkých a nesoudržných usazeninách třetihorního a čtvrtohorního původu. Spodní a svrchní souvrství této pánve tvoří písčitojílovité sedimenty, střední souvrství je reprezentováno hnědouhelnou slojí, která je na Chomutovsku uložena v hloubce až přes 100 m a dosahuje mocnosti 15–20 m. Reliéf krajiny a celá příroda této části je v současné době silně postižena činností člověka, zejména povrchovou těžbou uhlí a budováním výsypek. Doupovské hory vznikly sopečnou činností v období třetihor a podle starších názorů představují stratovulkán (jedinou rozsáhlou složenou sopku) s hlavním kráterem poblíž Doupova. Dnes je tento názor opouštěn a nahrazován

1. PR Buky nad Kameničkou 2. PP Lokalita břízy ojcovské u Volyně 3. NPP Ciboušov 4. NPP Doupňák 5. PR Horská louka u Háje 6. PP Hradiště u Černovic 7. NPR Jezerka 8. PP Kokrháč 9. PP Krásná Lípa 10. PP Louka vstavačů u Černýše 11. PP Merkur 12. PP Mravenčák 13. PR Na loučkách 14. NPR Novodomské rašeliniště 15. PP Rašovické skály 16. PR Sedlec 17. PP Sfingy 18. PP Sluňáky 19. PP Střezovská rokle 20. NPR Úhošť 21. PP Vinařský rybník 22. PP Želinský meandr 23. přírodní park Doupovská pahorkatina * památné stromy 1–36 (viz text)

CV 3

79


27.4.2009

16:06

Stránka 80

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko KRAJINNÝ POKRYV

nezavlažovaná orná půda mozaika polí, luk, pastvin a trvalých kultur převážně zeměd. areály s výrazným podílem přirozené vegetace ovocné sady a plantáže ovocnin

nesouvislá městská zástavba průmyslové, obchodní a dopravní areály areály výstavby silniční a železniční síť skládky těžba nerostných surovin městská zeleň a sportovní areály

80

CV 4

jehličnaté lesy listnaté lesy smíšené lesy přechodné lesokřoviny přirozené louky

rašeliniště vodní toky a plochy


27.4.2009

16:06

Stránka 81

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov představou o složitější geologické stavbě Doupovských hor. Pestrý reliéf krajiny vznikl díky střídání pevnějších lávových a méně odolných tufových vrstev. Tyto stupně jsou zvláště dobře patrné na vrchu Úhošť. Nejvyšším v okrese je z řady výrazných vrchů Doupovských hor Černý vrch (678 m n. m.). Největším tokem je Ohře, do níž zleva ústí z větších potoků Prunéřovský potok a mimo území okresu ještě Hutná a Chomutovka, zprava pak říčka Liboc, odvodňující jižní části okresu. Řeka Bílina odvádí vody z východní části. Severní pohraniční část je odvodňována do saských řek Zschopau a Flöha. Jediným význačnějším minerálním pramenem je alkalická kyselka Evženka v Klášterci n. Ohří. Z vodních nádrží je největší údolní nádrž Nechranice. Pro akumulaci pitné vody slouží údolní nádrže Kamenička, Křimov, Jirkov a Přísečnice. Přírodní zajímavostí je Kamencové jezero, které vzniklo zatopením původního kamencového dolu. Horská část území leží převážně v klimatickém okrsku mírně chladném, nížinná část v okrsku mírně teplém s mírnou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje od 8,5 °C (nížinná část) do 4 °C v horské části. Průměrné srážky stoupají od 450 mm v nížinách (vliv srážkového stínu Krušných a Doupovských hor) až do téměř 1000 mm na hřebenu Krušných hor. Negativním klimatickým činitelem je znečištění ovzduší, způsobené spalováním hnědého uhlí v tepelných elektrárnách, výfukovými plyny a výraznými teplotními inverzemi. Půdní pokryv okresu je velmi rozmanitý. V krušnohorské části převažují souvislé plochy podzolu kambizemního v asociacích s kambizemí dystrickou na svahovinách z rul, granulitů, svorů a fylitů, které jsou vázány na srážkami bohaté vrcholové partie pohoří se zbytky smrčin. Menší rozlohu tvoří v této části Chomutovska vrchovištní organozem typická v souvislejších celcích s glejovou půdou organozemní. V podkrušnohorské oblasti, v její severní a západní části, se nacházejí rozsáhlejší plochy kambize-

mě dystrické doprovázené kambizemí typickou na rulách a granulitech, na menší rozloze i kambizem eutrická na svahovinách hornin z bazických efuziv a pseudoglej typický na nevápnitých jílech a bazických svahovinách. Jižně od Chomutova se nachází černozem typická a černozem hnědozemní na spraši. Na menších lokalitách této části okresu se vyvinula i pedologicky vzácná smonice v kombinaci s pararendzinou typickou na slínech. Vyskytuje se zde i pararendzina typická společně s pararendzinou kambickou na zvětralinách svahovin z vápnitého materiálu a vzácně i černice typická na karbonátových nivních sedimentech. V jihozápadní části okresu se nachází několik menších oblastí s kambizemí typickou na kyselých štěrcích a štěrkopíscích. Hydromorfní půdy zastupuje fluvizem typická na nivních sedimentech podél Ohře a Chomutovky. Značnou výměru tvoří skupina antropogenních půd ve východní a jihozápadní části okresu, vyvinutých na přemístěném, různorodém půdotvorném

1 1 Na skalách Želinského meandru hnízdí výr velký (Bubo bubo).

CV 5

81


27.4.2009

16:06

Stránka 82

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko REKONSTRUOVANÁ VEGETACE

acidofilní doubravy acidofilní horské bučiny bikové bučiny dubo-habrové háje horské (klimaxové) smrčiny květnaté bučiny luhy a olšiny podmáčené smrčiny subxerofilní doubravy šipákové doubravy a skalní lesostepi vodní plochy vrchoviště a přechodová rašeliniště

hranice okresu

1

1 V pásmu bučin chomutovské části Krušných hor rostou vzácně všechny naše druhy plavuníků. Na snímku plavuník zploštělý (Diphasiastrum complanatum).

82

CV 6

substrátu, s mnohdy odlišným humusovým horizontem (antrozemě) na místech po rekultivaci povrchových lomů uhlí, a dále skupina půd s uměle převrstveným humusovým horizontem „in situ“ (kultizemě). V Krušných horách jsou zastoupeny tři význačné typy stanovišť: rašeliniště, fragmenty přirozených lesních porostů a květnaté louky. Rašeliniště jsou většinou porostlá původními rostlinnými společenstvy rašelinné kleče. Čisté porosty blatky (Pinus rotundata) jsou vzácností (zachovaly se např. v PR Na Loučkách u Výsluní). Na rašeliniště se váže výskyt celé řady chráněných a charakteristických druhů rostlin, mezi nimiž patří k nejvzácnějším tzv. glaciální relikty: bříza trpasličí (Betula nana), rojovník bahenní (Le-

dum palustre), ostřice mokřadní (Carex limosa). Téměř souvislý pás rašelinišť se táhne na plochém hřebenu Krušných hor od Načetína po Přísečnici. K nejzajímavějším patří NPR Novodomské rašeliniště, rašeliniště Pod Novoveským vrchem a Pod Jelení horou. Původní krušnohorské lesy (s dominantním zastoupením buku, jedle, smrku a dalších dřevin) byly v minulém století velkoplošně nahrazeny smrkovými monokulturami. Souvislejší přirozené bučiny a smíšené listnaté lesy jsou dosud zachovány pouze v některých horských údolích (např. v PR Buky nad Kameničkou) a na Jirkovsku v okolí NPR Jezerka. Na extrémních stanovištích osídlují rozsáhlé imisní holiny vedle běžné pasekové vegetace i vzácné druhy plavuníků.


27.4.2009

16:06

Stránka 83

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov Květnaté louky s výskytem četných vstavačovitých, lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum), prhy arniky (Arnica montana), hořečku nahořklého (Gentianella amarella) a koprníku štětinolistého (Meum athamanticum), jsou dosud ve fragmentech zachovány na odlehlých a těžko přístupných místech u obcí Kovářská, Kamenné a Háj. V přilehlé části Doupovských hor a v údolí Ohře nalézáme jak bučiny, tak teplomilnější doubravy. Skalní stepi jsou chráněny v NPR Úhošť, PP Rašovické skály a PP Želinský meandr. Nacházejí se také na Běšickém chocholu a Čachovickém vrchu. Na skalní stepi je vázán výskyt celé řady vzácných druhů, např. kozince bezlodyžného (Astragalus exscapus), koniklece otevřeného (Pulsatilla patens), kavylů (Stipa sp.) a řady dalších. Rostlinstvo pánevní části bylo zdevastováno průmyslovou exploatací krajiny. Zbytky původní xerotermní vegetace se zde vyskytují jen vzácně; jsou chráněny v PP Střezovská rokle. Lužní lesy a větší močály zanikly úplně. Dodnes však zde jsou mimořádně cenná halofilní společenstva. Slaniska se v současné době nacházejí na specifických ladech (často přímo v obcích, např. Vitčice, Nové Třebčice, Škrle). Rostou zde vzácné druhy, jako je pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum) a prorostlík nejtenčí (Bupleurum tenuissimum). V krušnohorské oblasti je nejvýznamněji zastoupena fauna středoevropských lesů, především jelen evropský (Cervus elaphus), srnec obecný (Capreolus capreolus), prase divoké (Sus scrofa), ale také čáp černý (Ciconia nigra), tetřívek obecný (Tetrao tetrix), zmije obecná (Vipera berus), žluťásek borůvkový (Colias palaeno). Četné opuštěné štoly obývají v zimním období netopýři, např. netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr velký (Myotis myotis), vzácně také netopýr Brandtův (Myotis brandti) aj. Na rašeliništích a horských prameništích se dosud vyskytují dobře zachovalá společenstva drobných bezobratlých živočichů. V Doupovských horách se vzácně

objevuje i včelojed lesní (Pernis apivorus), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), užovka hladká (Coronella austriaca) a na Úhošti i pavouk stepník rudý (Eresus cinnaberinus). Introdukován zde byl jelen sika (Cervus nippon) a muflon (Ovis musimon). V údolí Ohře se vyskytují reliktní populace ještěrky zelené (Lacerta viridis), užovky podplamaté (Natrix tessellata) a užovky stromové (Elaphe longissima). V zemědělsko-průmyslové pánevní části jsou ornitologicky zajímavé některé vodní nádrže a rybníky (např. vodní nádrž Zaječice, Nechranice, Vinařský rybník). První doklady lidského osídlení z Chomutovska pocházejí z paleolitu (Kadaňsko). Úrodné oblasti podél toku Ohře, Hutné, Chomutovky a Bíliny byly již od neolitu souvisle osídleny a záhy i odlesněny. Naproti tomu byly Doupovsko a Krušné hory trvale osídleny až ve středověku. Značná koncentrace osídlení a průmyslu, velkoplošná povrchová těžba hnědého uhlí a zakládání mohutných výsypek v posledních desetiletích doslova změnily krajinu pánve před očima. Důsledky se projevují i v sousedním regionu Krušných hor. Intenzivní těžba uhlí, velké elektrárny u Prunéřova a Tušimic a rozsáhlá industrializace přinesly katastrofální důsledky pro životní prostředí. Povrchové hnědouhelné lomy se přiblížily do těsné blízkosti sídel, téměř 70 obcí zaniklo, exhalace z elektráren zničily a poškodily lesní porosty i daleko za hranicemi okresu. Přesto se v okrese Chomutov zachovala celá řada původních, přirozených a přírodě blízkých biotopů (především v Krušných a Doupovských horách) s mnoha zvláště chráněnými druhy. Vedle vyhlášených a k vyhlášení připravovaných maloplošných chráněných území byly nejzachovalejší části Krušných hor, údolí řeky Ohře a především Doupovských hor navrženy k plošné ochraně (navrhovaná CHKO Střední Poohří). Pro zachování přirozeného rázu krajiny jižní části okresu (zejména lesních porostů, rozptýlené zeleně a charakteristické flóry a fauny) byl zřízen přírodní park Doupovská pahorkatina.

1

2

3

1 Na březích prudkých potoků časně zjara rozkvétá devětsil lékařský (Petasites hybridus). 2 Běžník kopretinový (Misumena vatia) přizpůsobuje barvu hostitelské rostlině. 3 Okáč bojínkový (Melanargia galathea) obývá lokality stepního charakteru.

CV 7

83


27.4.2009

16:06

Stránka 84

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko

1 GEOLOGIEHorniny krušnohorského krystalinika proterozoického stáří jsou tvořené biotitickou a muskovit-biotitickou pararulou, zčásti migmatitizovanou. Na strmém svahu a pod ním se hromadí suťové sedimenty. Skalní výchozy ve svahu jsou modelované mrazovým zvětráváním. Dno tektonicky podmíněného údolí (předpokládaný zlom) zakrývají aluviální náplavy Kameničky. Půdy jsou podzolové, převážně hlinitopísčité a písčitohlinité. KVĚTENA Vegetace chráněného území náleží k bikovým bučinám s bylinným patrem, v němž se uplatňují věsenka nachová (Prenanthes purpurea), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), některé druhy kapradin – kapraď samec (Dryopteris filix-mas), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris).

ZVÍŘENAZ lokality jsou uváděny běžné boreální druhy. Ze savců je hojný jelen evropský (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa). Z ptáků byl pozorován čáp černý (Ciconia nigra), konipas horský (Motacilla cinerea), holub doupňák (Columba oenas) a skorec vodní (Cinclus cinclus). LESNICTVÍ Přírodní rezer vace tvoří významný stabilizační prvek v imisemi postižené oblasti Krušných hor. Jedná se o ojedinělou lokalitu původních bučin. Stromy jsou v rezervaci vitální, plodí a přirozené zmlazení výrazně pomáhá k obnově. Vtroušeny jsou další dřeviny, hlavně javor klen, smrk ztepilý, ojediněle jilm horský.

Katastrální území: Bečov

Nadmofiská v˘‰ka: 690 – 803 m

V˘mûra: 38,88 ha

Vyhlá‰eno: 1994

Přirozený, asi 200 let starý komplex bukoklenového lesa uprostřed rozsáhlých imisních holin v severozápadní části Krušných hor má velký význam z hlediska zachování genofondu původních lesních dřevin v Krušných horách.

MAPA ÚZEMÍstrana 106

2 Brhlík lesní (Sitta europaea) u hnízdní dutiny.

CV 8

Zalesněný ostrůvek uprostřed komplexu imisních holin. Prudký sráz Mlýnského vrchu k říčce Kameničce asi 3 km severozápadně od obce Bečov.

VYUŽITÍV lesních porostech se hospodaří podle lesního hospodářského plánu, zpracovaného v součinnosti s ochranou přírody s ohledem na zachování genofondu porostu.

1 PR Buky nad Kameničkou – zbytek přirozených bučin na jižních svazích Krušných hor.

84

Buky nad Přírodní rezervace Kameničkou

2


27.4.2009

16:06

Stránka 85

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov

1

Národní přírodní památka

Ciboušov

Úpatí zalesněného svahu východně od Podmileského potoka, 1,5 km severně od osady Ciboušov. Katastrální území: Vernéřov


V˘mûra: 4,96 ha

Vyhlá‰eno: 1983

Mineralogické naleziště ametystů a jaspisů v okolí zavalené středověké šachtice. Archeologický výzkum z roku 1983 prokázal tři období těžby: středověké ve 14. století, v 16. století a počátkem 19. století. Minerály byly použity k výzdobě hradu Karlštejna, kaple sv. Václava na Pražském hradě a hradu Tangermünde u Magdeburku.

GEOLOGIEPodloží tvoří horniny krušnohorského krystalinika zastoupené drobnozrnnou až středně zrnitou muskovitickou a dvojslídnou ortorulou (stáří hornin je svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum). Křemenné žíly s drahokamovými odrůdami křemene (zejména ametyst, jaspis) se v rule vytvořily při opakovaných tektonických procesech z hydrotermálních roztoků na zlomech a puklinách. Od 14. století byly na lokalitě drahé kameny přerušovaně předmětem intenzivní těžby. Pro naleziště je charakteristický především zonální ametyst s ostře ohraničenými fialovými zónami v základní, převážně jaspisové hmotě žíloviny. Na lokalitě se nachází pozůstatky po historické těžbě v podobě odvalů a zbytku těžební rýhy. Svah pokrývají kamenitohlinité suťové sedimenty.

KVĚTENA Naleziště prorůstá druhotný smíšený les, květena není výjimečná. ZVÍŘENA Z druhů uvedených v seznamu zvláště chráněných druhů živočichů byl pozorován ťuhýk obecný (Lanius collurio) a zmije obecná (Vipera berus). LESNICTVÍSmíšení lesní porosty jsou nepůvodní se zastoupením smrku ztepilého, borovice lesní, modřínu opadavého, dubu letního, břízy bělokoré a olše lepkavé. BIBLIOGRAFIE173 MAPA ÚZEMÍstrana 112

1 Stopy kutacích prací v NPP Ciboušov.

CV 9

85


27.4.2009

16:06

Stránka 86

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko GEOLOGIEV podloží jsou horniny krušnohorského krystalinika zastoupené drobnozrnnou až středně zrnitou muskovitickou a dvojslídnou ortorulou (stáří hornin je svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum). Rulou prochází hydrotermální křemenná žíla, která zde ovšem nevystupuje na povrch. Její úlomky, které jsou tvořeny zejména nápadným cihlově a masově čer veným hematitickým křemenem (jaspis), se dnes nacházejí na hromadách rulových balvanů na zalesněném svahu. Kameny jsou vysbírané z kdysi existujících polí a dokazují zemědělské obhospodařování těchto míst Krušných hor alespoň na konci 18. století, ale nejspíše ještě dříve (14. až 16. století). Zalesněné svahy Doupňáku pokrývají kamenitohlinité suťové sedimenty, půdy jsou mělké, skeletovité. KVĚTENAÚzemí NPP pokrývá smíšený les, s převahou borovice a příměsí dubu, modřínu a smrku. Květena není výjimečná. ZVÍŘENAZe zvláště chráněných živočišných druhů byly pozorovány pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a slepýš křehký (Anguis fragilis). LESNICTVÍSmíšené lesní porosty na svazích všech expozic jsou nepůvodní, se zastoupením borovice lesní, smrku ztepilého, modřínu opadavého, dubu letního a břízy bělokoré. BIBLIOGRAFIE10, 118 MAPA ÚZEMÍstrana 106

1

Národní přírodní památka

Doupňák

Vrcholové partie Holubího vrchu s přilehlými svahy, 1,5 km severozápadně od obce Ciboušov.

2 1 NPP Doupňák - odvaly po historické těžbě jaspisu. 2 Jaspis z Doupňáku.

86

CV 10

Katastrální území: Miřetice u Klášterce n. Ohří, Klášterec n. Ohří


V˘mûra: 12,80 ha

Vyhlá‰eno: 1983

Historicky významné naleziště jaspisů a ametystů, které jsou mineralogicky totožné se středověkými drahokamovými obklady na Pražském hradě a na Karlštejně.


27.4.2009

16:06

Stránka 87

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov GEOLOGIE Podloží převážné části území tvoří dvojslídný až muskovitický svor, do jižní části zasahuje ortorula náležící do skupiny tzv. červených rul. Stáří obou typů hornin krušnohorského krystalinika je svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum. Půdy jsou glejové a rašeliništní, podél potoka se nacházejí aluviální náplavy. Typická spoleKVĚTENA čenstva horské louky hostí bohaté populace zvláště chráněných druhů rostlin. Rostou zde např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), běloprstka bělavá (Leucorchis albida), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), kropenáč vytrvalý (Swertia perennis), vratička měsíční (Botrychium lunaria), prha arnika (Arnica montana), všivec ladní (Pedicularis sylvatica), koprník štětinolistý (Meum athamanticum). ZVÍŘENA Na území rezervace byly pozorovány běžné druhy obratlovců. Ze zvláště chráněných živočišných druhů byl zaznamenán výskyt bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra) a ještěrky živorodé (Zootoca vivipara). MAPA ÚZEMÍstrana 109

1

Horská louka Přírodní rezervace u Háje Podmáčená louka v údolí potoka Černá voda asi 1 km severně od pramene, nalevo od silnice Boží Dar – Horní Halže. Katastrální území: Háj u Loučné


V˘mûra: 18,60 ha

Vyhlá‰eno: 1994

Horská rašelinná louka s výskytem řady zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin. Jeden z posledních zbytků typických horských luk v Krušných horách.

2 1 PR horská louka u Háje. 2 Krušnohorské horské louky charakterizují bohaté porosty koprníku štětinolistého (Meum athamanticum).

CV 11

87


27.4.2009

16:06

Stránka 88

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko GEOLOGIENa podložních horninách krušnohorského krystalinika (pararuly, ortoruly až migmatity) se zachoval denudační zbytek třetihorních pánevních sedimentů v podobě křemenců spodního miocénu. Křemence vznikly prokřemeněním písčitých okrajových sedimentů bazálních poloh nadložního souvrství severočeské pánve. Dnes tvoří mírně ukloněnou desku o mocnosti asi 10 m. Jsou významné poměrně hojným výskytem třetihorních rostlinných zbytků ve formě otisků, především šišek borovice a listů různých dřevin. Křemence jsou odděleny od pánve linií tzv. krušnohorského zlomu, podél kterého došlo v pozdějším geologickém vývoji k výzdvihu Krušných hor. Na okrajích křemencové desky vznikly mrazové sruby. Dnešní strmé stěny na jižním obvodu jsou však zbytkem lomových stěn, pod nimiž se nahromadily mohutné sutě křemencových balvanů. Plochá vrcholová deska dává Hradišti vzhled svědecké hory ve tvaru rozlehlé kupy. KVĚTENAKvětena lokality není příliš bohatá. Vrch je pokrytý asi 75 let starým lesem s převahou dubu a břízy, ze zvláště chráněných druhů rostlin se vyskytuje ohrožená prha arnika (Arnica montana).

1

ZVÍŘENAZe zoologického hlediska není lokalita významná. BIBLIOGRAFIE20, 40 MAPA ÚZEMÍstrana 112

Přírodní památka

Hradiště u Černovic

Nápadný výchoz na jižních svazích Krušných hor 1,5 km od obce Černovice.

2 1 Okrajová hrana křemencové tabule Hradiště (PP). 2 Křemence obsahují hojné otisky rostlinných zbytků.

88

CV 12

Katastrální území: Černovice u Chomutova


V˘mûra: 4,77 ha

Vyhlá‰eno: 1986

Kóta Hradiště (594 m n. m.) tvoří nápadný výškový bod Krušných hor. Předmětem ochrany na této lokalitě jsou třetihorní křemence, významné hojnými otisky rostlinných zbytků. Lokalita, která byla odkryta těžbou (kámen byl používán jako dlažba, k výrobě mlýnských kamenů, sloupků, obrubníků apod.), je významná z hlediska vývoje Krušných hor i Podkrušnohorské pánve.


27.4.2009

16:06

Stránka 89

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov Národní přírodní rezervace

Jezerka

Příkré svahy údolí Vesnického potoka a jižní svah vrchu Jezeří asi 1,5 km jihozápadně od zámku Jezeří a 1,5 km severovýchodně od Vysoké Pece. Katastrální území: Jezeří (okres Most), Podhůří u Vysoké Pece, Kundratice u Chomutova (okres Chomutov)

Nadmofiská v˘‰ka: 342 – 706 m V˘mûra: 136 ha Vyhlá‰eno: 1969

V rezervaci je chráněn nejpřirozenější a nejzachovalejší smíšený porost na jižních svazích východní části Krušných hor, pokrývající strmé skalnaté svahy Jezeří. Bukové porosty dosahují stáří zhruba 250 let, na vrcholu Jezeří se nachází jedna z nejvýše položených doubrav v České republice. Součástí NPR je rovněž Žeberská lípa, která je v současné době zřejmě nejstarším stromem v okrese Most. Obvod kmene ve výši 130 cm nad zemí je 560 cm, výška činí zhruba 15 m. Lípa není vyhlášena památným stromem. GEOLOGIEStrmé svahy severozápadně od krušnohorského zlomového pásma tvoří horniny krušnohorského krystalinika svrchnoproterozoického až spodnopaleozoického stáří, které patří mezi tzv. červené ruly (původně magmatické horni-

1

ny). Vystupuje zde především hrubozrnná dvojslídná až biotitická okatá a plástevnatá ortorula, pouze do severního okraje území zasahuje poloha kataklastické žuly (reliktního granitu). Mrazovým zvětráváním ruly na příkrých svazích

vzniklo množství geomorfologických útvarů (vrcholové skály, mrazové sruby, viklany, rozsedlinová jeskyně). Nachází se zde i pozůstatky po historické těžbě stříbrné a železné rudy. Čtvrtohorní sedimenty jsou zastoupeny úzkou údolní nivou Vesnického potoka a zejména rozsáhlými akumulacemi balvanité sutě. Půdy jsou ochuzené, mělké až skeletové. KVĚTENAVegetaci Jezerky představují především bučiny, a to jak květnaté, tak i bikové. V menší míře se uplatňuje již zmíněná acidofilní doubrava, suťový a roklinový les i maloplošně se vyskytující ostrůvky s porostem borovice lesní, břízy, jeřábu ptačího (reliktní bory) a okrajové smrkové monokultury. V podrostu roste řada chráněných druhů rostlin včetně velmi bohaté populace měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva), udáván je výskyt oměje vlčího (Aconitum vulparia), okrotice dlouholisté (Cephalantera longifolia), lilie zlatohlávku (Lilium martagon), v okrajových částech a v doubravě byla nalezena i bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) a koprník štětinolistý (Meum athamanticum). ZVÍŘENALokalita je známa početným výskytem obratlovců vázaných na staré bukové porosty. Do současné doby zde byl zaznamenán výskyt 5 druhů obojživelníků, 5 druhů plazů, 63 druhů ptáků a 28 druhů savců. 24 z těchto druhů je uvedeno v seznamech zvláště chráněných živočichů. Z kategorie kriticky ohrožených je to zmije obecná (Vipera berus), silně ohrožené obojživelníky charakterizuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Ze silně ohrožených druhů ptáků zde hnízdí holub doupňák (Columba oenas), krahujec obecný (Accipiter nisus), lejsek malý (Ficedula parva) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Významná je rovněž fauna bezobratlých – v rezervaci byl zaznamenán výskyt 19 především lesních druhů měkkýšů. Pozoruhodná je hrotice obrácená (Balea perversa), trojlaločka pyskatá (Helicodonta obvoluta) a zu-

boústka sametová (Causa holosericea). LESNICTVÍNa území národní přírodní rezer vace vegetačně převládá až 250 let starý hospodářský les bukového pásma s výraznými prvky přirozených společenstev (květnaté a bikové bučiny). Na složení stromového patra se podílí kromě buku lesního i javor klen, zřídka jilm horský. Keřové patro chybí, nebo tvoří jen malé ojedinělé skupiny. V horních partiích rezervace jsou holiny po vytěženém smrku znovu zalesněny bukem a smrkem, zčásti samovolně se šířící břízou. Ochranné pásmo leží v dubovém a bukovém vegetačním stupni. Lesní porosty jsou silně zatěžovány imisemi a drsnými klimatickými podmínkami na svazích Krušných hor. VYUŽITÍRezervace je ovlivněna provozem rozsáhlého lomu Čs. armády. Lom, ležící asi 50 m od jižní hranice rezervace, tvoří několik desítek metrů hluboký a více než 3 km široký zářez o délce více než 10 km. I když byla v předstihu učiněna příslušná opatření k zajištění stability svahu a vodohospodářských poměrů, a přes trvalý monitoring, který zajišťuje provozovatel lomu, patří tato rezer vace k nejohroženějším v ústeckém regionu. POZNÁMKA Pozemky v NPR Jezerka patřily k panství Lobkowiczů, kteří na nedalekém ostrohu vystavěli zámek Jezeří. Lesní porosty Jezerky byly již od začátku tohoto století jako ochranný les vyloučeny z běžného obhospodařování. První záznamy o něm pocházejí z počátku 19. století. V rezervaci leží i malá přehrada na Vesnickém (Lesním) potoce, postavená v letech 1902 – 1904 bývalým majitelem zámku Jezeří a okolních pozemků. Přehrada leží v nadm. výšce asi 460 m, její povodí měří 36 km2, maximální zátopová plocha činí 0,65 ha, kapacita nádrže je 30 000 m3. Přehrada je součástí památkově chráněného areálu zámku Jezeří. BIBLIOGRAFIE58, 81, 155, 204 MAPA ÚZEMÍ strana 107

1 Interiér suťových lesů v NPR Jezerka na okrajovém srázu Krušných hor.

CV 13

89


27.4.2009

16:06

Stránka 90

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko

1


Kokrháč

Výrazný skalní útvar v údolí Prunéřovského potoka 2 km severně od obce Prunéřov.

2 GEOLOGIE Území je tvořeno horninami krušnohorského krystalinika zastoupenými drobně až středně zrnitou muskovitickou a dvojslídnou ortorulou až migmatitem (stáří hornin je svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum). Ortorula náleží do skupiny tzv. čer vených rul a v tomto případě názvu odpovídá i načervenalá barva horniny. Nápadný, stupňovitě rozčleněný skalní hřeben utvářený erozí vodního toku a mrazovým zvětráváním, se nachází ve strmém severním svahu kaňonovitého údolí Prunéřovského potoka. Svah je pokrytý sutí a kamenitohlinitými sedimenty.

KVĚTENAVegetaci přírodní památky tvoří druhotná smrčina a ostrůvky boru reliktního charakteru s vtroušeným dubem a bukem, v jehož bylinném podrostu roste silně ohrožená medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi).

Katastrální území: Prunéřov


V˘mûra: 9,29 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Skalnaté rulové svahy v údolí Prunéřovského potoka jsou významným geologickým a geomorfologickým prvkem střední části Krušných hor s vysokou přírodovědeckou a krajinářskou hodnotou. Útvar je ukázkou selektivního zvětrávání hornin.

ZVÍŘENAZe zoologického hlediska nemá lokalita zvláštní význam. LESNICTVÍV lesních porostech se hospodaří s ohledem na zachování chráněného fenoménu. MAPA ÚZEMÍstrana 109

1 Tvrdé ortoruly vytvářejí výrazné skalní útvary (PP Kokrháč). 2 Motýlů v naší krajině opět začíná přibývat. Na snímku babočka osiková (Nymphalis antiopa). 3 Skalní útvary jsou obvykle útočištěm reliktní vegetace.

90

CV 14

3


27.4.2009

16:06

Stránka 91

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov

1


Krásná Lípa

Pahorek 200 m východně od obce Krásná Lípa. Katastrální území: Krásná Lípa u Křimova

Nadmofiská v˘‰ka: 586–605 m

V˘mûra: 1,22 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Předmětem ochrany v této lokalitě je populace kriticky ohroženého rostlinného druhu koniklece otevřeného (Pulsatilla patens). Jde o ojedinělý výskyt tohoto druhu v Krušných horách.

GEOLOGIEV podloží jsou horniny krušnohorského krystalinika proterozoického stáří řazené mezi tzv. šedé ruly (homogenní, křemenem a živcem bohaté pararuly) a granáticko-muskovitické pararuly. KVĚTENAVegetace lokality na nenápadném návrší v nadmořské výšce cca 600 m patří mezi společenstva teplomilných doubrav. Vyznačuje se rozvolněným stromovým patrem, které se střídá se zatravněnými plochami spoře porostlými keři. Kromě koniklece otevřeného (Pulsatilla patens) se zde vyskytují i další významné a zvláště chráněné druhy rostlin: prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus), smldník jelení (Peucedanum cervaria). ZVÍŘENAVzhledem k předmětu ochrany nebyl výskyt živočišných druhů na lokalitě předmě-

tem systematického průzkumu. Hnízdí zde řad druhů pěvců, např. ťuhýk obecný (Lanius collurio). Z dalších obratlovců se na lokalitě objevuje zmije obecná (Vipera berus). LESNICTVÍPrvní zmínka o lokalitě pochází z roku 1854. Lesní porost tvoří převážně kyselá varianta doubravy, která nemá v oblasti Krušných hor obdoby. VYUŽITÍChráněné území je veřejnosti nepřístupné. Vegetace je negativně ovlivňována hospodařením na okolních zemědělských pozemcích, které chráněné území těsně obklopují. Na lokalitě se dlouhodobě provádí likvidace náletových keřů a sekání travních porostů k podpoře rozvoje kriticky ohroženého koniklece otevřeného (Pulsatilla patens). BIBLIOGRAFIE107 MAPA ÚZEMÍstrana 112

1 Na suchých chráněných stráních Krušných hor se zachovaly ostrůvky teplomilné květeny (PP Krásná Lípa).

2

2 Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) - kriticky ohrožený druh květeny ČR.

CV 15

91


27.4.2009

16:06

Stránka 92

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko


Louka vstavačů u Černýše


Lokalita břízy ojcovské u Volyně

Louka mezi Malodolským potokem a silnicí Perštejn – Lužný, 1 km jižně od Perštejna.

Úhor 0,8 km jihovýchodně od obce Volyně a březový háj 1,4 km jihovýchodně od obce Volyně.

Katastrální území: Černýš

Nadmofiská v˘‰ka: 320 m

Katastrální území: Volyně u Výsluní


V˘mûra: 1,11 ha

Vyhlá‰eno: 1990

V˘mûra: 1,49 ha

Vyhlá‰eno: 1986

Podmáčená louka s bohatým výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Ochrana byla vyhlášena z důvodu zajištění přirozeného prostředí pro zvláště chráněné druhy rostlin.

Chráněné území představuje jediný výskyt břízy ojcovské (Betula oycoviensis) na území České republiky.

1 GEOLOGIEPodloží tvoří horniny krystalinika údolí Ohře, které je pokračováním Krušnohorského krystalinika jižně od krušnohorské zlomové linie. Ortoruly až migmatity (stáří hornin je svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum) jsou překryty čtvrtohorními náplavy Malodolského potoka (štěrkopí-

sek a jílovitohlinité sedimenty). Půdy jsou glejové se slabou vrstvou rašeliny. KVĚTENA Společenstvo podmáčené louky náleží k eutrofním vysokostébelným loukám s trvale zvýšenou vlhkostí ve svrchní části půdního profilu. Kromě prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), který se na lokalitě vyskytuje ve stovkách exemplářů, se zde sporadicky nachází rovněž upolín nejvyšší (Trollius altissimus).

3

ZVÍŘENAZe zoologického hlediska není lokalita významná. VYUŽITÍ V roce 1989 byla lokalita narušena výkopem pro stavbu plynovodu. Narušená část postupně regeneruje. 2 1 Zamokřená louka se vstavači. 2 Prstnatec májový. 3 Bříza ojcovská. 4 Detail listů břízy ojcovské.

92

CV 16

POZNÁMKAPro lokalitu je navr ženo vyhlášení ochranného pásma se zákazem výstavby a dalších zásahů narušujících chráněné území. MAPA ÚZEMÍstrana 113

4 GEOLOGIEHorniny krušnohorského krystalinika jsou zastoupené drobně až středně zrnitou muskovitickou dvojslídnou ortorulou až migmatitem (stáří hornin je svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum). KVĚTENABříza ojcovská (Betula oycoviensis), která se vyznačuje drobnými listy, převislými

(nicími) větvemi a kompaktním, často keřovitým vzrůstem, byla původně považována za polský endemit. Její původní lokalita je součástí Ojcowskiego parku narodowego v Polsku. V 70. letech byla však zjištěna v Krušných horách a podrobnější studium potvrdilo, že zde byla sbírána již v minulém století, ovšem pod jiným jménem. ZVÍŘENAZe zoologického hlediska není lokalita významná. LESNICTVÍ Lokalita nemá zvláštní lesnický význam. BIBLIOGRAFIE87 MAPA ÚZEMÍstrana 106


27.4.2009

16:06

Stránka 93

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov

1


Merkur

Prostor bývalého hnědouhelného lomu 1,4 km jihozápadně od obce Zelená, jižně od tratě Chomutov – Kadaň. Katastrální území: Ahníkov, Kralupy u Chomutova


V˘mûra: 3,19 ha

Vyhlá‰eno: 1993

Předmětem ochrany je významné paleontologické naleziště spodnomiocenních rostlinných a živočišných zbytků, dokumentujících život na okraji zdejšího třetihorního jezera. Lokalita byla odkryta těžbou v hnědouhelném lomu Merkur.

GEOLOGIE Lokalita vznikla v třetihorních sedimentech severočeské hnědouhelné pánve (stáří spodní miocén). V těsném podloží spodní hnědouhelné sloje v poloze vápnitých slínů se nachází vrstva o mocnosti do 1 m s bohatým výskytem živočišných i rostlinných zbytků, neboť se zde vzácně zachoval původní břeh pánevního jezera. Množstvím nalezených druhů s velmi dobrým zachováním fosilií se řadí naleziště mezi nejvýznamnější lokality tohoto typu v Evropě. Byly zde získány celé série kompletních koster zvířat (želvy, hlodavci) nebo jejich významné části. Spolu s nálezy rostlinstva je tak možno rekonstruovat životní prostředí na okraji miocenní pánve před cca 18 milióny lety.

POZNÁMKAVrstva s paleontologickými nálezy byla známa z průzkumných vrtů již od roku 1960, ale byla odkryta až koncem 80. let při postupu povrchové těžby uhelného dolu. Těžba byla v tomto prostoru ukončena v roce 1992 a při rekultivaci území bude lokalita respektována. MAPA ÚZEMÍstrana 113

KVĚTENASoučasná květena není významná. ZVÍŘENANení významná.

1 Hnědouhelné doly často odkryjí významná naleziště třetihorní květeny (PP Merkur).

2

2 Části horniny s rostlinnými zbytky.

CV 17

93


27.4.2009

16:06

Stránka 94

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko

1

2 GEOLOGIE Území se nachází na severním okraji třetihorního neovulkanického komplexu Doupovských hor, v jehož podloží je krystalinikum (ortoruly až migmatity). Mravenčák představuje kuželovitý neovulkanický suk tvořený leucitickým tefritem. Na západním svahu se zachovala 3 až 6 m vysoká skalní stěna, kde se střídají polohy pevné horniny, tufů a tufových aglomerátů, které kapsovitě vyvětrávají do hloubky asi 0,5 m. Svahy pokrývají sutě, půdy jsou mělké.

KVĚTENA Skalní výchozy osídlila teplomilná stepní květena, např. silně ohrožený koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), dále bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), tařice skalní (Aurinia saxatilis), kavyl Ivanův (Stipa joannis). Část lokality porůstá smíšený les, svým druhovým složením blízký původním porostům. Vzhledem ke konfiguraci terénu (příkrý svah, obnažené skály) má charakter lesa ochranného, hospodářsky není využíván. ZVÍŘENAVzhledem k hlavnímu motivu ochrany není území z hlediska zoologie systematicky sledováno.


Mravenčák

Vrcholové partie vrchu Mravenčák 1,5 km jižně od Klášterce n. Ohří. Katastrální území: Lestkov u Klášterce nad Ohří

Nadmofiská v˘‰ka: 470 –531 m

V˘mûra: 1,50 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Chráněné území zaujímá vrcholové partie kóty 531 m n. m. jižně od Klášterce n. O. a je významným dokladem geologického vývoje okrajové části Doupovských hor.

skalního LESNICTVÍ Okolo útvaru se nachází na mimořádně nepříznivém stanovišti řídký porost dubu letního s bohatým křovinným patrem. MAPA ÚZEMÍstrana 108

1 PP Mravenčák leží na okraji Doupovských hor. 2 Puštík obecný (Strix aluco). 3 Skalní hrany bývají významnými nalezišti vzácných rostlinných druhů.

94

CV 18

3


27.4.2009

16:06

Stránka 95

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov

1


Na loučkách

Vrchoviště 0,5 km jihovýchodně od železniční stanice Výsluní. Katastrální území: Výsluní


V˘mûra: 15,20 ha

Vyhlá‰eno: 1977

Krušnohorské rašeliniště je pozoruhodnou lokalitou borovice bažinné (blatky) – Pinus rotundata. Území je využíváno jako genofondová plocha pro sběr jejích semen.

GEOLOGIEV podloží jsou horniny krušnohorského krystalinika proterozoického stáří řazené mezi tzv. šedé ruly (dvojslídné pararuly místy s porfyrickými vyrostlicemi živce). Na rulách spočívají čtvrtohorní organické rašelinné sedimenty. Na jižním okraji území byla v minulosti rašelina těžena. Maximální hloubka rašeliny je kolem 3,5 m. KVĚTENA Vrchoviště je z větší části porostlé borovicí bažinnou, z charakteristických rostlinných druhů se vyskytují suchopýr pochvatý (Eriopho-

rum vaginatum), šicha černá (Empetrum nigrum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), borůvka bažinná (Vaccinium uliginosum) a vzácně kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). ZVÍŘENA Na lokalitě byl ze zvláště chráněných druhů ptáků pozorován skřivan lesní (Lullula arborea) a z plazů zmije obecná (Vipera berus). LESNICTVÍ Významný výskyt borovice bažinné (Pinus rotundata). BIBLIOGRAFIE 189, 207, 209 MAPA ÚZEMÍstrana 108

1 Typické krušnohorské rašeliniště s borovicí bažinnou (Pinus rotundata).

2

2 Porost šichy černé (Empetrum nigrum).

CV 19

95


27.4.2009

16:06

Stránka 96

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko GEOLOGIEHorniny krušnohorského krystalinika náleží mezi tzv. šedé ruly (starší, proterozoického stáří) a červené ruly (mladší, stáří svrchního proterozoika až spodního paleozoika, původně magmatické horniny pronikající do šedých rul). Šedé ruly jsou zastoupeny biotitickou a muskovit-biotitickou pararulou, červené ruly pak muskovitickou a dvojslídnou ortorulou až migmatity. Jílovité rulové zvětraliny jsou z větší části překryty mohutnou vrstvou čtvrtohorních organických rašelinných sedimentů o mocnosti až 7 m. V okolí vlastního rašeliniště převládají podzolové lesní půdy. KVĚTENARezervaci charakterizují především rozsáhlé porosty borovice kleče (Pinus mugo pseudopumilio), které si přes dílčí negativní zásahy zachovávají svou přirozenou skladbu i značnou biodiverzitu. V podrostu nalezneme zvláště chráněné a typicky rašelinné druhy rostlin – rojovník bahenní (Ledum palustre), břízu trpasličí (Betula nana), kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), šichu černou (Empetrum nigrum). Rozsáhlé porosty tvoří suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a borůvka bažinná (Vaccinium uliginosum). V sušších partiích s řidším porostem kleče se uplatňují mohutné exempláře břízy karpatské (Betula carpatica) a v bylinném patře se kromě rašelinných druhů vyskytují i druhy rašelinných luk – zvláště chráněné: ostřice mokřadní (Carex limosa), prstnatec listenatý (Dactylorhiza longebracteata), zajímavý je v této nadmořské výšce výskyt rákosu obecného (Phragmites australis). V bylinném patře podmáčených smrčin se mísí prvky smrčin a prvky vrchovišť, druhové složení je však dosti chudé – borůvka černá (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum).

1 ZVÍŘENANa lokalitě převládá fauna horských lesů. Rezervace je pravidelným hnízdištěm tetřívka obecného (Tetrao tetrix), v nedávné minulosti zde byl potvr zen výskyt tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Ze zvláště chráněných druhů obratlovců se zde dále vyskytuje např. zmije obecná (Vipera berus). LESNICTVÍNárodní přírodní rezervaci tvoří rozsáhlá rašeliniště s kompaktním porostem borovice kleče a borovice blatky, vtroušen je velmi poškozený smrk ztepilý, bříza bělokorá, bříza pýřitá a olše lepkavá. Na okrajích a v ochranném pásmu byl v minulosti vysázen nežádoucí smrk pichlavý. Celé území je vyňato z hospodářské činnosti a ponecháno přirozenému vývoji. VYUŽITÍStromový porost na rašeliništi je značně ovlivňován imisemi, okrajové partie jsou poškozovány zásahy v těsné blízkosti rezervace (těžba smrkových porostů z důvodu poškození imisemi a jejich náhrada nepůvodními dřevinami, odvodňování). Přesto si, zřejmě díky své rozloze, zachovává rezervace vysokou stabilitu a biodiverzitu.

Národní přírodní rezervace

Novodomské rašeliniště

Rozsáhlé rašeliniště jižně od silnice Pohraniční – Načetín asi 2 km od státní hranice se SRN. Katastrální území: Načetín, Pohraniční


V˘mûra: 388,9 ha, ochranné pásmo 185,9 ha

Vyhlá‰eno: 1967

Rozvodnicové vrchoviště s mohutnými podzemními prameny je tvořeno dvěma samostatnými rašeliništi – Načetínským a Jezerním, která propojuje podmáčená smrčina, tvořící ochranné pásmo. Na tento biotop je vázána typická flóra i fauna. I když smrkové porosty Krušných hor jsou silně poškozeny imisemi, patří komplex Jezerního a Načetínského rašeliniště k nejlépe zachovalým v Evropě.

BIBLIOGRAFIE6, 61, 125, 207 MAPA ÚZEMÍstrana 110

1 NPR Novodomské rašeliniště s rozsáhlými porosty rašelinné kleče. 2 Otevřené části rašeliniště charakterizuje porost suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum).

96

CV 20

2


27.4.2009

16:06

Stránka 97

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov

2 tensis subsp. bohemica), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus) a ohrožené druhy: tařice skalní (Aurinia saxatilis), zimostrázek alpský (Polygaloides chamaebuxus), třemdava bílá (Dictamnus albus). V zastíněných místech s hlubší vrstvou půdy rostou vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), silně ohrožený vstavač mužský (Orchis mascula) a především bohatá populace sasanky lesní (Anemone sylvestris). ZVÍŘENA Hnízdí zde zvláště chráněný krkavec velký (Corvus corax), lokalita je rovněž významným biotopem fauny bezobratlých, jejichž systematický průzkum nebyl doposud proveden.

1


Rašovické skály

Strmé skalní stěny západního hřbetu Nedílu (dříve Šeby), asi 0,5 km východně od obce Lestkov. Katastrální území: Lestkov u Klášterce nad Ohří, Suchý Důl u Klášterce nad Ohří

Nadmofiská v˘‰ka: 398–584 m Vyhlá‰eno: 1992

V˘mûra: 35 ha

Západní část čedičového vrchu Nedíl (Šeba – 637 m n. m.), spadající příkrými skalními stěnami směrem k obci Lestkov a Rašovice. Předmětem ochrany jsou teplomilná společenstva rostlin a živočichů.

GEOLOGIE Horniny severního okraje třetihorního neovulkanického komplexu Doupovských hor jsou zde zastoupeny čedičovými horninami a jejich pyroklastiky. Odlučná plocha starého sesuvu vytvořila vysoké příkré skalní stěny spadající k severozápadu do údolí. Skalní výchozy jsou zvětráváním rozčleněny na několik skalních bloků. KVĚTENA Skalní stěny i skalní plošiny osidlují společenstva teplomilných rostlin. Z lokality je udáváno více než 300 druhů vyšších rostlin, z nichž řada patří mezi druhy zvláště chráněné. Jde o silně ohrožené druhy: koniklec luční český (Pulsatilla pra-

LESNICTVÍV okolí přírodní památky se nacházejí různověké lesní porosty s bohatým zastoupením dřevin jehličnatých i listnatých – borovice lesní, smrk ztepilý, modřín opadavý, dub letní, buk lesní, javor klen a jasan ztepilý. MAPA ÚZEMÍstrana 108

1 Okrajové skalní hrany Nedílu (637 m n.m.) jsou významnou lokalitou řady xerotermních druhů. 2 Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) – ohrožený druh flóry ČR.

CV 21

97


27.4.2009

16:06

Stránka 98

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko

1 GEOLOGIE Lokalita je součástí třetihorního neovulkanického komplexu Doupovských hor. Podloží tvoří čedičové horniny a jejich pyroklastika. Vodní nádrží byly zatopeny čtvrtohorní sedimenty i s částí údolní nivy potoka. KVĚTENAV okolí nádrže, která byla vybudována pro zavlažování okolních zemědělských pozemků a je napájena potokem Dubá I, se vyvinula přírodě blízká pobřežní společenstva. Vegetaci rezervace tvoří vodní a pobřežní společenstva, společenstva vysokých ostřic, vrbové porosty a extenzivně obdělávané mokřadní louky s rozptýlenou zelení. Významný je výskyt bohaté populace upolínu nejvyššího (Trollius altissimus), který patří mezi druhy zvláště chráněné, nalezeny byly i další chráněné, ohrožené a nepříliš často se vyskytující druhy rostlin – prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a ostřice oddálená (Carex distans). ZVÍŘENARezervaci obývá řada chráněných druhů, zejména obojživelníků a ptáků – jmenujme např. čolka velkého (Tri-

turus cristatus), kuňku obecnou (Bombina bombina), rosničku zelenou (Hyla arborea) a řadu dalších. Stejně významný je výskyt ptáků, z nichž někteří sem pouze zaletují. Zastiženi zde byli potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), kormorán velký (Phalocrocorax carbo), volavka popelavá (Ardea cinerea), čáp černý (Ciconia nigra), čáp bílý (Ciconia ciconia), husa velká (Anser anser), orel mořský (Haliaeetus albicilla), orlovec říční (Pandion haliaetus), luňák červený (Milvus milvus), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), křepelka polní (Coturnix coturnix), bekasina otavní (Gallinago gallinago), ledňáček říční (Alcedo atthis) a řada dalších druhů.

Přírodní rezervace

Sedlec

Uměle vytvořená vodní nádrž mezi obcemi Sedlec a Maštov jižně od Kadaně v předhůří Doupovských hor. Katastrální území: Maštov, Sedlec 1 u Radonic

Nadmofiská v˘‰ka: 420 m n. m

V˘mûra: 58,9 ha

Vyhlá‰eno: 1996

Mokřadní břehová společenstva (zaplavená a zaplavovaná společenstva vysokých ostřic) s vodní plochou. Území je cenné z hlediska ornitologického a z hlediska zachování jinde mizejících stanovišť.

VYUŽITÍNa zamokřených plochách se provádí extenzivní kosení v zájmu rozvoje populace upolínu nejvyššího. V omezeném úseku je povoleno sportovní rybaření. BIBLIOGRAFIE19 MAPA ÚZEMÍstrana 109

1 Pobřežní a břehové porosty v PR Sedlec. 2 Bekasina otavní (Gallinago gallinago) hnízdí v lučních porostech poblíž vodních ploch.

98

CV 22

2


27.4.2009

16:06

Stránka 99

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov GEOLOGIESkalní útvar vznikl v horninách krušnohorského krystalinika, které jsou řazeny mezi tzv. červené ruly (stáří svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum). Hornina je označována jako hrubozrnná dvojslídná okatá ortorula, je lineárně usměrněná, nedokonale břidličnatá a nejnápadnější jsou na ní vyrostlice – „oka“ o průměru až 5 cm, která jsou tvořena světlým křemeno-živcovým materiálem. Zvětráváním ruly a jejím rozpadem podél systému puklin vznikl ve svahu typický mrazový srub s téměř svislými skalními stěnami o výšce kolem 15 m. Některé horní části rulových skal nápadně připomínají egyptské sfingy. Odtud pochází název celé lokality, která v geologii Krušných hor patří mezi nejznámější a klasická místa, navíc s krásnou vyhlídkou na údolí Ohře a Doupovské hory. KVĚTENA Květena skalního útvaru není významná, vyskytují se pouze běžné lišejníky. ZVÍŘENAZe zvláště chráněných živočišných druhů byla na lokalitě opakovaně pozorována zmije obecná (Vipera berus). LESNICTVÍV okolí přírodní památky rostou nepůvodní smíšené porosty. BIBLIOGRAFIE159 MAPA ÚZEMÍstrana 113

1


Sfingy

Mohutné rulové bloky 400 m jihovýchodně od obce Měděnec, vlevo od silnice směrem na Kamenné. Katastrální území: Kamenné


V˘mûra: 0,6 ha

Vyhlá‰eno: 1983

Nápadný skalní útvar, tvořený hrubozrnnou dvojslídnou ortorulou, vznikl ve čtvrtohorách procesem mrazového zvětrávání.

2 1 Odolné ortoruly vytvářejí skalní útvary pozoruhodných tvarů. 2 Detail povrchu ortoruly.

CV 23

99


27.4.2009

16:06

Stránka 100

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko

1 GEOLOGIEV podloží jsou horniny krystalinika údolí Ohře (ortoruly až migmatity), které je pokračováním krystalinika Krušných hor směrem na jih od krušnohorské zlomové linie. Rula je rozložena kaolinickým zvětráváním a na ní u obce Rokle leží křemencové balvany o průměru až 4 m. Balvany jsou posledním denudačním zbytkem mladších, později prokřemeněných (silicifikovaných) písčitých sedimentů, které jsou dnes rozvlečeny po svahu v podobě krátkého kamenného soliflukčního proudu. Stáří křemenců není známo, původně byly pokládány za třetihorní, ale spíše jsou druhohorní (křídové). Mají nepravidelný tvar s četnými prohlubněmi a ohlazenými ploškami na povrchu.

mátky není významná. ZVÍŘENA Vzhledem k předmětu ochrany zde není prováděn systematický zoologický průzkum. Na lokalitě byly pozorovány běžné druhy fauny kulturní stepi a před rokem 1982 zde byla pozorována ještěrka zelená (Lacerta viridis). Recentně však nebyl její výskyt potvrzen. POZNÁMKAV širším okolí byly křemence dříve používány pro výrobu dinasu (žáruvzdorná hmota vhodná pro vyzdívky vysokých pecí). Název lokality je odvozen od lidového označení křemenců.


Sluňáky

Skupina balvanů 200 m jihovýchodně od obce Rokle vlevo od silnice směrem na Vinaře. Katastrální území: Rokle


V˘mûra: 3,27 ha

Vyhlá‰eno: 1966

Ochrana se vztahuje na bloky a balvany křemenců, křemitých pískovců a slepenců s typicky ovětralým povrchem (tzv. sluňáky), roztroušené na ploše asi 3 ha v bývalém ovocném sadu.

BIBLIOGRAFIE85, 64 MAPA ÚZEMÍstrana 113

KVĚTENAKvětena přírodní pa-

1 , 2 Jako sluňáky se označují nápadné balvany charakteristicky ovětralých křemenců.

100

CV 24

2


27.4.2009

16:06

Stránka 101

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov

3

1


Střezovská rokle

Hluboké údolí severně od obce Střezov k silnici Březno – Droužkovice. Katastrální území: Březno u Chomutova


V˘mûra: 17,61 ha

Vyhlá‰eno: 1966

Střezovská rokle byla vytvořena erozní činností povrchové vody v měkkých miocenních sedimentech severočeské hnědouhelné pánve. V důsledku této činnosti vznikly na jejích strmých až svislých svazích pozoruhodné tvary.

GEOLOGIE Zajímavá geologická a geomorfologická lokalita vznikla v třetihorních sedimentárních a vulkanosedimentárních horninách severočeské hnědouhelné pánve (stáří hornin je oligocenní až miocenní) v těsné blízkosti střezovského zlomu. Rokle byla vytvořena erozní činností povrchové vody v měkkých sedimentech (písky, jíly, uhelné sedimenty, jílovitě zvětralé tufity), které jsou místy překryty tenkou pevnou vrstvičkou železitého pískovce (ortstein). Rokle s četnými bočními údolíčky je místy hluboká až 20 m. Rozbředlý jíl stékající po strmých až svislých stěnách vytváří zajímavé povlaky, závěsy nebo jílové splazy. Dno rokle pokrývají písčitojílovité náplavy. KVĚTENASvahy a vrchní partie rokle porůstají teplomilné stromy a keře, na dně rokle s periodickou vodotečí se uplatňují

rostliny spíše vlhkomilné. V důsledku znečišťování lokality nepovoleným odkládáním odpadů se zde vyskytuje řada ruderálních a kulturních rostlin. Z chráněných a významnějších druhů rostlin zde rostou např. kosatec žlutý (Iris pseudacorus), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), kozinec dánský (Astragalus danicus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) nebo zeměžluč hořká (Centaurium erythraea). ZVÍŘENASystematický zoologický průzkum nebyl na lokalitě dosud prováděn. LESNICTVÍNa území přírodní památky rostou smíšené lesní porosty s bohatým zastoupením borovice lesní, dubu letního, břízy bělokoré, vtroušena je nežádoucí borovice černá a borovice banksovka. VYUŽITÍLokalita je poškozována nepovoleným ukládáním odpadů a místy i nelegální těžbou písků. BIBLIOGRAFIE91, 171, 203 MAPA ÚZEMÍstrana 112

1 Střezovská rokle leží v intenzivně využívané krajině.

2

2 Pro tato stržovitá údolí jsou význačné obnažené výchozy hornin. 3 Kociánek dvoudomý (Antennaria dioica).

CV 25

101


27.4.2009

16:06

Stránka 102

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko

2 1

Národní přírodní rezervace

Úhošť

Příkré skalnaté svahy vrchu Úhošť na severovýchodním okraji Doupovských hor. Katastrální území: Úhošťany, Úhošť, Zásada u Kadaně, Pokutice

Nadmofiská v˘‰ka: 375 – 593 m Vyhlá‰eno: 1974


Předmětem ochrany jsou lesostepní a stepní ekosystémy na svazích geomorfologicky nápadné tabulové hory Úhošť (593 m n. m.), s výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin i vzácných druhů hmyzu. Rezervace reprezentuje typické biocenózy Doupovských hor. GEOLOGIEPodloží tvoří horniny severovýchodního okraje třetihorního neovulkanického komplexu Doupovských hor (stáří hornin je oligocenní až miocenní). Úhošť buduje celkem 5 ukloněných poloh příkrovů čedičových hornin (leucitit, bazanit, tefrit a čedič) střídajících se s měkčími polohami tufů a tufitů. Jednotlivé příkrovy mají více či méně vyvinutou vertikální sloupcovitou odlučnost. Svahy jsou pokryty čtvrtohorními kamenitohlinitými sva-

hovými (deluviálními) sedimenty a sutěmi, které místy tvoří souvislá suťová pole. Dnes vystupuje Úhošť jako geomorfologicky nápadná rozlehlá tabulová hora, která byla ze všech stran oddělena od souvislých poloh příkrovů a tufů Doupovských hor erozí vodních toků (zahlubující se údolí Ohře, Donínského potoka a Hradeckého potoka). Svahy Úhoště jsou stupňovité v důsledku rozdílné odolnosti vulkanických příkrovů a tufových poloh.

1 Jihovýchodní sráz stolové hory Úhošť (NPR), pokrytý stepní vegetací. 2 Hvozdík sivý (Dianthus gratianoplitanus) osidluje mělké skalnaté půdy.

102

CV 26

KVĚTENAV NPR se vyskytuje 560 cévnatých rostlin. K nejcennějším rostlinným formacím NPR patří skalní stepi, travnaté porosty stepního charakteru a lesostepi. V nich se nachází řada zvláště chráněných rostlin – tařice skalní (Aurinia saxatilis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), několik druhů kavylů (Stipa sp.). Vzácný kavyl olysalý (Stipa smirnovii) zde má své nejzápadnější naleziště. V listnatých lesích a křovinách při úpatí roste kruštík širolistý (Epipactis helleborine), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), plamének přímý (Clematis recta) a medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum). ZVÍŘENAJedná se o významnou zoologickou lokalitu. Hnízdí zde výr velký (Bubo bubo), z plazů zde byl prokázán výskyt ještěrky obecné (Lacerta agilis), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), slepýše křehkého (Anguis fragilis), užovky hladké (Coronella austriaca), užovky obojkové (Natrix natrix) a zmije obecné (Vipera berus). Významný je i hojný výskyt některých vzácných druhů bezobratlých. Ze šesti prozatím zjištěných druhů měkkýšů jsou zajímavé xerotermní druhy oblovka drobná (Cochlicopa lubricella) a drobnička (Pupilla triplicata). LESNICTVÍNa části území ná-

rodní přírodní rezervace se nacházejí různověké smíšené porosty s převahou borovice lesní, dubu letního a nežádoucí borovicí černou. VYUŽITÍVelkým problémem rezervace je zarůstání stepních ploch agresivními keři růží, trnek a hlohů v důsledku neobhospodařování pozemků. Na Úhošti byla osada, která zhruba v 50. letech zanikla. Do té doby byly plochy spásané. Dalším závažným negativním jevem zůstává šíření vysazené borovice černé. Asanační zásahy probíhající v posledních letech jsou proto zaměřeny na postupnou likvidaci borovice černé na jižním svahu a odstraňování náletových keřů z cenných stepních a lesostepních ploch. P OZNÁMKA Archeo lo gic kým průzkumem bylo potvr zeno osídlení na sklonku doby bronzové (10.–8. století př. n. l.) a dále osídlení Kelty z 2.–1. století př. n. l. Zbytky opevnění – valovité náspy – jsou patrné na jihozápadním okraji Úhoště. Úhošť je zapsanou archeologickou památkou. Chráněným územím vede naučná stezka, na kterou lze vstoupit ve směru od obce Pokutice. BIBLIOGRAFIE 62, 106, 190, 230 MAPA ÚZEMÍstrana 107


27.4.2009

16:06

Stránka 103

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov

1


Vinařský rybník

Rybník mezi obcemi Vinaře a Vidolice, 400 m jihovýchodně od obce Vinaře. Katastrální území: Vinaře u Kadaně, Vilémov u Kadaně, Pětipsy



Vyhlá‰eno: 1990

Významná ornitologická lokalita, kde se koncentruje ptactvo v době hnízdění i za tahu, k čemuž přispívají rozsáhlé pobřežní rákosové porosty, které vytvářejí optimální podmínky k zahnízdění mnoha chráněných druhů ptáků. Chráněné území, ležící uprostřed zemědělsky obdělávaných pozemků, je spolu s pobřežními porosty Vintířovského potoka zachovalým mokřadním ekosystémem.

GEOLOGIETřetihorní miocenní jíly severočeské hnědouhelné pánve jsou překryty čtvrtohorními sedimenty, z nichž se nejvíce uplatňují potoční, převážně hlinité náplavy a organické sedimenty (slatiny a hnilokaly). KVĚTENA Vegetaci Vinařského rybníka charakterizují především rozsáhlé porosty rákosin, ležící převážně na severozápadním břehu. Kromě převládajícího rákosu obecného (Phragmites australis) zde roste i řada dalších typických mokřadních rostlin – orobinec širolistý (Typha latifolia), sítiny (Juncus sp.) a ostřice (Carex sp.). Z ohrožených druhů byly zjištěny: jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum) a silně ohrožený šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia). ZVÍŘENAZe zoologického hlediska jde o jeden z nejvýznamnějších mokřadů okresu. V průběhu průzkumu zde byl zaznamenán výskyt 82 ptačích druhů. Z kriticky ohrožených druhů zde byli pozorováni bu-

kač velký (Botaurus stellaris), břehouš černoocasý (Limosa limosa), luňák červený (Milvus milvus), morčák velký (Mergus merganser), orlovec říční (Pandion haliaetus), ostralka štíhlá (Anas acuta) a vodouš rudonohý (Tringa totanus). V průběhu hnízdního období byla opakovaně pozorována husa velká (Anser anser) a zahnízdil zde hvízdák eurasijský (Anas penelope). Z obojživelníků se zde vyskytují čolek obecný (Triturus vulgaris), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo) a ropucha zelená (Bufo viridis). VYUŽITÍVlastní rybník je majetkem Českého rybářského svazu a hospodaří se na něm podle požadavků ochrany přírody. MAPA ÚZEMÍstrana 107

1 Vinařský rybník s rozsáhlými rákosinami.

CV 27

103


27.4.2009

16:06

Stránka 104

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko

1 GEOLOGIEV podloží vystupují horniny krystalinika údolí Ohře, které je pokračováním krušnohorského krystalinika jižně od krušnohorské zlomové linie. Vystupují zde granulitové ruly místy s polohami světlých granulitů (stáří hornin je svrchní proterozoikum až spodní paleozoikum). V hlubokém a strmém kaňonovitém údolí se skalnatými svahy řeka Ohře vytvořila zaklesnutý meandr. Svahy pokrývají kamenité sutě, výjimečně vznikla i souvislá suťová pole. KVĚTENA Skalnaté, těžko přístupné svahy porůstá stepní, lesostepní a lesní vegetace. Charakteristickou lesní dřevinou je borovice lesní s přimíseným dubem a dalšími listnáči. Lokalita je významná bohatou populací silně ohroženého koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), ze zvláště chráněných a významných druhů rostlin se zde dále vyskytují tařice skalní (Aurinia saxatilis), kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), kavyl Ivanův (Stipa joannis), bělozářka 1 Typická ukázka zaklesnutého říčního meandru v krystaliniku na okraji Žatecké pánve.

104

CV 28

liliovitá (Anthericum liliago), smil písečný (Helichrysum arenarium) a oměj pestrý (Aconitum variegatum). ZVÍŘENALokalita je dlouhodobě známá početným výskytem teplomilných druhů plazů. Hojně se zde jako na jediné lokalitě severních Čech vyskytuje užovka podplamatá (Natrix tessellata). Z kriticky ohroženýh druhů živočichů zde byli pozorováni ještěrka zelená (Lacerta viridis) a morčák velký (Mergus merganser), ze silně ohrožených užovka podplamatá (Natrix tessellata), ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) z ptáků konipas luční (Motacilla flava), krutihlav obecný (Jynx torquilla), ledňáček říční (Alcedo atthis), pisík obecný (Actitis hypoleucos) a žluva hajní (Oriolus oriolus). Ze savců byla zaznamenána vydra říční (Lutra lutra). Lokalita je pravidelným hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo). LESNICTVÍLesní porosty nejsou z hlediska lesnického významné. BIBLIOGRAFIE92 MAPA ÚZEMÍstrana 111

Želinský Přírodní památka meandr 5 km dlouhý úsek údolí Ohře mezi Želinou u Kadaně a Nechranickou přehradou. Katastrální území: Kadaň, Rokle, Tušimice


V˘mûra: 174,47 ha

Vyhlá‰eno: 1992

Poslední zachovalou ukázkou původního charakteru střední Ohře je hluboce zaříznuté údolí meandrující řeky nad Nechranickou přehradou, geologicky a geomorfologicky významné. Na skalnatých svazích kaňonovitého údolí žije řada chráněných druhů živočichů a rostou rostlinné druhy, chráněné státem. Významný je především výskyt užovky podplamaté (Natrix tessellata), která zde tvoří izolovanou severozápadní enklávu areálu rozšíření druhu.


27.4.2009

16:06

Stránka 105

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov

1

Přírodní park

Doupovská pahorkatina

Vyhlá‰en Okresním úfiadem v Chomutovû v roce 1996. Přírodní park zaujímá rozlohu 4770 ha v nejjižnější části okresu Chomutov na hranicích okresů Louny a Karlovy Vary v blízkosti vojenského výcvikového prostoru Hradiště. Zahrnuje okrajovou část Doupovských hor a předmětem ochrany jsou zejména rozsáhlé travnaté porosty stepního a lesostepního charakteru, velkou část území zaujímají lesní komplexy, tvořené především listnatými dřevinami. Geologický podklad, tvary reliéfu i klima podmínily rozvoj teplomilných společenstev s bohatým zastoupením ubývajících a řady ohrožených rostlinných i živočišných druhů. Roste zde např. koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), hnízdí zde řada pěvců – např. slavík obecný (Luscinia megarhynchos), ťuhýk obecný (Lanius collurio), moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Další významné druhy sem pravidelně zalétají, např. čáp černý (Ciconia nigra), luňák červený (Milvus milvus), spatřen byl i orel mořský (Haliaeetus albicilla). Velmi bohatě jsou zastoupeni také plazi a obojživelníci.

2

1 Doupovská pahorkatina je porostlá pásem xerofilní vegetace na mimořádně suchém východním okraji Doupovských hor. 2 Početní stav ťuhýka obecného (Lanius collurio) se v posledních letech mírně zvyšuje.

CV 29

105


27.4.2009

Ústecko BUKY NAD KAMENIČKOU

STR.

84

LOKALITA BŘÍZY OJCOVSKÉ U VOLYNĚ

DOUPŇÁK

106

CV 30

STR.

86

STR.

92

16:06

Stránka 106

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *


27.4.2009

16:06

Stránka 107

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov VINAŘSKÝ RYBNÍK

STR.

103

ÚHOŠŤ

STR.

102

JEZERKA

STR.

89

CV 31

107


Ústecko MRAVENČÁK

STR.

94

NA LOUČKÁCH

STR.

95

RAŠOVICKÉ SKÁLY

STR.

97

108

CV 32

27.4.2009

16:06

Stránka 108

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *


27.4.2009

16:06

Stránka 109

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov HORSKÁ LOUKA U HÁJE

STR.

87

KOKRHÁČ

STR.

90

SEDLEC

STR.

98

CV 33

109


Ústecko NOVODOMSKÉ RAŠELINIŠTĚ

110

CV 34

STR.

96

27.4.2009

16:06

Stránka 110

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *


27.4.2009

16:06

Stránka 111

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov ŽELINSKÝ MEANDR

STR.

104

CV 35

111


27.4.2009

16:07

Stránka 112

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko STŘEZOVSKÁ ROKLE

STR.

101

HRADIŠTĚ U ČERNOVIC

STR.

88

KRÁSNÁ LÍPA

STR.

91

112

CV 36

CIBOUŠOV

STR.

85


27.4.2009

16:07

Stránka 113

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov SLUŇÁKY

STR.

100

SFINGY

STR.

99

LOUKA VSTAVAČŮ U ČERNÝŠE

MERKUR

STR.

92

STR.

CV 37

93

113


27.4.2009

16:07

Ústecko

1

2 1 Prunéřovská lípa je součástí zemědělské usedlosti uprostřed obce. 2 Lípa malolistá na hrázi bývalého rybníčku pod Úhoštěm.

114

CV 38

Stránka 114

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *


27.4.2009

16:07

Stránka 115

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Okres Chomutov Památné stromy 1. Lípa malolistá, k. ú. Černýš, p. č. 446, na jihovýchodním úpatí vrchu Hradiště (Malý Úhošť). O: 450 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 2. Lípa velkolistá, k. ú. Černýš, p. č. 909/2, 200 m severozápadně od osady Lužný. O: 280 cm, Vs: 22 m, S: 100 let. 3. Dub letní, k. ú. Červený Hrádek, p. č. 261/1, u koupaliště, pravý břeh Nivského potoka (Lužec). O: 513 cm, Vs: 27 m, S: 350 let. 4. Dub letní, k. ú. Červený Hrádek, p. č. 158, u Nivského potoka (Lužec). O: 410 cm, Vs: 30 m, S: 200 let. 5. „Kaštanka“ v areálu Podkrušnohorského zooparku, 100 exemplářů kaštanovníku jedlého, k. ú. Chomutov, p. č. 4750/1, O: nezjištěn, Vs: 14 – 17 m, S: 300 – 350 let. 6. 12 exemplářů platanu javorolistého, k. ú. Chomutov I, p. č. 2968, 2972, 2969, u Střední průmyslové školy. O: 175 – 275 cm, Vs: nezjištěna, S: 90 – 100 let. 7. Dub letní, k. ú. Jirkov, p. č. 424/1, v Křižíkově ulici. O: 420 cm, Vs: 19 m, S: 200 let. 8. Osm exemplářů dubu letního, k. ú. Jirkov, p. č. 504/1, u křižovatky v ulici U dubu. O: 210 – 690 cm, Vs: 10 – 17 m, S: 150 – 250 let. 9. Hlošina úzkolistá, k. ú. Jirkov, p. č. 3064, v Palackého ulici v Jirkově u domu čp. 592. O: 214 cm, Vs: 13 m, S: 200 let. 10. Skupina lip malolistých u kaple sv. Jana Křtitele v Kadani, k. ú. Kadaň, p. č. 1028 – dvě lípy malolisté v ulici T. G. Masaryka v Kadani. O: 300 cm a 410 cm, Vs: 20 m a 25 m, S: 250 a 350 let. 11. „Svatojánská lípa“, lípa malolistá, k. ú. Kadaň, p. č. 1450, vedle sochy sv. Jana Beregrinského v ulici Kpt. Jaroše v Kadani. O: 310 cm, Vs: 30 m, S: 250 let. 12. Tři exempláře dubu letního, k. ú. Klášterec n. Ohří, p. č. 937, 1025, v areálu ZŠ, Školní ulice. O: 500 cm, Vs: 20 – 23 m, S: 200 – 250 let. 13. Dub letní, k. ú. Klášterec n. Ohří, p. č. 2206, u koupaliště. O: 480 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 14. Lípa malolistá, k. ú. Mikulovice, p. č. 252, v obci na pravé straně silnice Klášterec – Kadaň. O: 750 cm, Vs: 18 m, S: 300 let. 15. Jírovec maďal, k. ú. Miřetice, p. č. 497, u Sempry. O: 338 cm, Vs: 14 m, S: 150 let. 16. Tři exempláře smrku ztepilého, k. ú. Místo, p. č. 683, 686, levý břeh Prunéřovského potoka v ohybu silnice. O: 335, 353, 280 cm, Vs: 45 – 50 m, S: 250 let. 17. Dva exempláře lípy velkolisté, k. ú. Ondřejov, p. č. 357/1, u bývalé kapličky. O: 400 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 18. Lípa velkolistá, k. ú. Ondřejov, p. č. 348, okraj osady, 130 m jihozápadně od bývalé kapličky. O: 380 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 19. Skupina modřínů a smrků v Pastvinském údolí, k. ú. Pastviny 1, p. č. 309 – soliterně rostoucí modříny opadavé (21 exemplářů) a smrky ztepilé (11 exemplářů) v údolí Pastvinského potoka. O: 185 – 290 cm, Vs: 25 – 30 m, S: 150 – 200 let. 20. „Švédská lípa“, lípa malolistá, k. ú. Přísečnice, p. č. 1545, u pomníčku při silnici Výslunní-Kovářská. O: 320 cm, Vs: 12 m, S: 300 let. 21. Dub zimní, k. ú. Pavlov, p. č. 652/2, úpatí pahorku 0,3 km od jihozápadního okraje Pavlova. O: 360 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. 22. Skupina třmeňáckých dubů letních, k. ú. Prunéřov, p. č. 157 – šest exemplářů na hrázi bývalého rybníka (dnes močál) v Prunéřově. O: 241 – 490 cm, Vs: 20 m, S: 150 – 300 let. 23. „Prunéřovská lípa“, k. ú. Prunéřov, p. č. 541, 544 – lípa malolistá na dvoře menší zemědělské usedlosti uprostřed Prunéřova. O: 498 cm, Vs: 40 m, S: 300 let. 24. „Kukaččí smrk“ smrk ztepilý, k. ú. Prunéřov, p. č. 958 ve stráni nad pravým břehem Prunéřovského potoka na úpatí vrchu Kukačka. O: 395 cm, Vs: 45 m, S: 300 let. 25. „Soběsukský akát“, trnovník akát, k. ú. Soběsuky, p. č. 37/2, 37/3 naproti zbořenému zámku v obci Soběsuky. O: 330 cm, Vs: 20 m, S: 175 let.

1

2

1 Smrky ztepilé na levém břehu Prunéřovského potoka. 2 Javor klen v bývalé zemědělské usedlosti ve Volyni.

CV 39

115


27.4.2009

16:07

Stránka 116

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C * M * Y * K *

Ústecko 26. Lípa velkolistá, k. ú. Šerchov, p. č. 143, listnatý háj, 400 m jihovýchodně od osady Šerchov. O: 560 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 27. „Meziříčská lípa“, k. ú. Úhošť, p. č. 445 – lípa malolistá v Meziříčském údolí, levý břeh Donínského potoka, východně od samoty Meziříčí. O: 347 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 28. Lípa malolistá, k. ú. Úhošťany, p. č. 482, na hrázi bývalého rybníčku za poslední zahradou. O: 550 cm, Vs: 25 m, S: 400 let. 29. „Úhošťanská lípa“, k. ú. Úhošťany, p. č. 80 – lípa malolistá u kostela sv. Havla na návsi obce Úhošťany. O: 340 cm, Vs: 30 m, S: 300 let. 30. „Vadkovický jírovec“, k. ú. Vadkovice, p. č. 138/1 – jírovec maďal na návsi mezi požární nádrží a sochou sv. Jana Nepomuckého ve Vadkovicích. O: 347 cm, Vs: 25 m, S: 175 let. 31. Jasan ztepilý, k. ú. Vejprty, p. č. 1841/1, v Husově ulici. O: 333 cm, Vs: 30 m, S: 90 let. 32. Javor klen, k. ú. Vejprty, p. č. 1854/1, na ulici Přemysla Oráče. O: 368 cm, Vs: 33 m, S: 120 let. 33. Skupina Vamperských dubů – 3 exempláře dubu letního, k. ú. Vinaře u Kadaně, p. č. 90,110, na okraji komunikace Kadaň – Podbořany. O: 310–345 cm, Vs: 20–25 m, S: 250 let. 34. Skupina stromů ve Vintířovském parku, k. ú. Vintířov, p. č. 87, 91, 111 – dva jírovce maďal, dva duby zimní, lípa malolistá, buk červený, buk lesní, jasan ztepilý, ořešák černý v zámeckém parku ve Vintířově. O: 220–560 cm, Vs: 17,5–30 m, S: 90–210 let. 35. Javor klen, k. ú. Volyně, p. č. 550, u bývalé usedlosti vlevo od silnice na jihovýchodním okraji obce Volyně. O: 350 cm, Vs: 25 m, S: 80 let. 36. „Zásadská lípa“, k. ú. Zásada u Kadaně, p. č. 49/1 – lípa malolistá u vedlejší komunikace v obci Zásada u Kadaně.

3

2 O: 390 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 1 Dub v Klášterci nad Ohří patří k nejmohutnějším na Chomutovsku. 2 Jasan ztepilý v Husově ulici ve Vejprtech. 3 Mohutná lípa malolistá v Mikulovicích u silnice.

116

1

CV 40

OKRES CHOMUTOV CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ČR ÚSTECKO

Recommend Documents