OHLASY OBECNÉ A OBECNÍ ! ÈÍSLO 11 ! LISTOPAD 2009 ! ZDARMA
Co je moje, není tvoje. Nebo je to nìjak jinak? Ve Staré Bìlé se krade. Ztrácejí se vìci soukromé i obecní a tu a tam dojde i na vloupání – to jsou pøípady, kdy se pachatel k lupu musí dostat násilím. Dokonèení na stranì 2
Milan Folta nedá na svùj rajon dopustit Široká hruï i ramena, rovné, pevné tìlo, kuèeravé vlasy a dobrá vyøídilka. Starobìlský hrobník Milan Folta je v tom nejlepším slova smyslu svéráz. Nepøehlédnutelný, neopakovatelný. Chlap, kterého jen tak nìco nepoloží. Kope hroby a stará se o"místní høbitov, to všechno s noblesou sobì vlastní. Své hrobaøení nebere jako cejch, naopak - jako službu lidem, jako poslání. „Porodník a hrobník, to jsou dva lidé, kteøí mají v lidském životì vždycky premiéru,“ øíká s nadsázkou o své profesi. Dìlá ji ovšem až po práci, bìžným obèanským povoláním je železnièáø. Dokonèení na stranì 8
PØÍPRAVY NA SVÁTEK
Starobìlský høbitov se chystal na Dušièky. Na hrobech to bylo znát.
Parkování v centru obce: nezapomenutelný zážitek Potøebujete vyzvednout dítì ze"školy, školky, navštívit lékaøe, poštu, jít nakoupit? Pokud pøijedete do støedu obce autem, jsou chvíle, kdy se akorát tak rozèílíte. Parkovištì u Hrušky bývá v"nejvytíženìjších hodinách pøeplnìné. A o nic lépe na tom není ani plácek pøed mateøskou školou.
Milan Folta o høbitov peèuje poctivì. A rád.
„Já se pøi parkování u školky rozèiluju každé ráno,“ øíká Nina Pchálková, která vozí do školky svého vnuka Samuela. „Dennì tam stávají auta na místech, která k parkování vùbec nejsou. Stojí si, jak se jim chce. My, co jedeme do školky, nemùžeme projet, abychom zaparkovali a vylo-
žili dìti,“ zlobí se. „Nás policie kontroluje, jestli máme za"sklem parkovací hodiny, jim nikdo pokutu nedá.“ A nespokojených øidièù je mnohem víc: „Obec soustøedí všechny dùležité vìci na jedno místo, ale nezajistí dost stání pro auta,“ zlobí se další. „Minule jsem vidìl, jak policista pokutuje ženu, která nezaparkovala mezi dvì bílé vyznaèené èáry, protože bylo plno, ale"tìsnì vedle. Nikomu nebránila ve výjezdu, jen zkrátka nestála na vyznaèeném místì. Policajt si na ni poèkal a"už jí vypisoval bloèek. Pøitom vidìl, jak to na parkovišti vypadá.“ Dokonèení na stranì 6
Z jednání rady Rada na svém 61. a 62. zasedání mimo jiné rozhodla ! o uzavøení dodatku è.1 na vícepráce ke smlouvì na akci: „Bezpeènost pro pìší na komunikacích Proskovická a Mitrovická“, který øeší navýšení ceny pøi dokonèení díla o èástku 325 000 Kè. ! o zadání zakázky na dodávku materiálu na zatrubnìní bezejmenného vodního toku v lokalitì ul. Hoøínkova firmì Pavel Matìj za cenu 55 000 Kè. ! o uzavøení smlouvy na pronájem èásti pozemku parc. è. 28/1 o"výmìøe cca 20 m2 v areálu AGRO mezi MOb a firmou stolaøství Šputa s.r.o. ! o vyslovení souhlasu k projektové dokumentaci na opravu mostu na ul. Pepøicova pøes starobìlský potok a k provedení této stavby. ! o pøedložení prodeje èásti pozemku parc. è. 949/6 (pozemek za"budovou Gregárek) zastupitelstvu MOb Stará Bìlá k rozhodnutí.
Celoroènì k prodeji
VÈELÍ MED i pastovaný. Na Vaši návštìvu se tìší a dìkuje váš vèelaø Václav Paèes Družstevní 478/3, Stará Bìlá
Tel: 596 769 078
Co je moje, není tvoje. Nebo je to nìjak jinak? Pokraèování z titulní strany Kupøíkladu do cizího auta nebo do"kanceláøe vedoucí školní jídelny, kam se letos zlodìj vypravil už popáté. Naposledy pøed necelým mìsícem: „Vzal si mou penìženku, ale"mobilní telefony nechal ležet na"stole – jde tedy podle všeho po"hotovosti,“ vypráví vedoucí školní jídelny Milada Stašová, která má se zlodìji neopakovatelné zážitky: sama pøišla nejednou o penìženku, v"kvìtnu dokonce zlodìje chytla pøi"èinu, jenže když volala policii, kuchaøkám se vysmekl a utekl. V záøí chtìl lupiè dovnitø dveømi a"poškodil pøi tom zámek, který se musel vymìnit, a koncem mìsíce vypáèil møíž na oknì a zkoušel se vloupat do trezoru: „Zcela nám trezor znehodnotil, naštìstí se mu jej nepodaøilo otevøít, i když opraváø konstatoval, že pachatel mìl dobré náøadí a"staèila ještì chvilka, aby se mu to povedlo,“ popisuje vedoucí jídelny.
dámy,“ varuje starobìlský hrobník Milan Folta a ví proè - nejedna žena už pøišla mezi hroby o tašku i o vše, co v ní mìla. Nutno øíct, že vlastní vinou – pøedevším starší ženy èasto kabelku položí k hrobu a klidnì odejdou o kus dál pro vodu. Zlodìj schovaný mezi hroby to pak má víc než snadné – vezme staøence tašku a"ta si mnohdy ani nevšimne, že se jí za zády nìkdo mihne. Ale na høbitovì mizí i jiné vìci než"dámské kabelky. Tøeba výzdoba hrobù. „Pravidelnì se mi stává, že"na"desku položím kytku v kvìtináèi nebo vìneèek a ono to tam za pár dnù není,“ popisuje své zkušenosti žena, která navštìvuje hrob v nové èásti høbitova. „Rádi bychom zlodìjùm znesnadnili práci, ale potøebujeme k tomu pomoc obèanù,“ øíká tajemník Staré Bìlé Ladislav Dlouhý. Vyzývá, aby lidé úøadu ohlašovali, pokud se jim nìco ztratí. Do rizikových míst pak budou èastìji docházet mìstští strážníci. (jb)
Jak pøiznává, po všech tìch návštìvách zlodìjù nemá ve své kanceláøi úplnì pøíjemný pocit: „Už se zaèínám bát, mám pocit, že jsem sledovaná, a"tak si neroztahuji ani žaluzie. Jsem zoufalá, prosím o zabezpeèení kanceláøe, která je doslova prùchozí z obou stran a peníze na zabezpeèení nejsou.“ Oblíbeným rajonem zlodìjù je také starobìlský høbitov. A krade se tam skuteènì leccos. „Pozor na kabelky,
Nebojte se ozvat Mìstský obvod Stará Bìlá vyzývá své obèany ke vzájemné spolupráci, která by snad mohla èásteènì vyøešit narùstající kriminalitu v našem obvodì. Jak asi víte, mìstská policie Ostrava, ve snaze snížit kriminalitu v"celé Ostravì, zavedla funkci tzv. obvodního pochùzkáøe. Pro náš obvod byli vyèlenìni dva pøíslušníci mìstské policie. Naše myšlenka, jak efektivnìji využít tìchto pochùzkáøù, je následující: byli bychom velice rádi, kdyby naši obèané nám byli ochotni nahlásit Starobìlský zpravodaj »2«
buï osobnì nebo telefonicky rùzné krádeže, nièení majetku, pøípadnì jiné pøestupky, které by mìla øešit policie. Hlášení by mìlo obsahovat informace, kde se to stalo - tj. ulice (ve"které èásti ulice, pøípadnì ve kterém rodinném domì), v kolik hodin a"v který den. My, na základì takto hlášených událostí, bychom chtìli vytvoøit tzv. mapu rizikových oblastí. Tato mapa by nám sloužila pro úkolování mìstské policie (našich pochùzkáøù), kam a v kterou dobu by hlavnì mìli zamìøit svoji pozornost. Ladislav Dlouhý, tajemník (tel. 599 424 104)
KAM V LISTOPADU
Na obecním webu bude katalog zdejších firem
4.11. Oddíl volejbalu TJ Sokol Stará Bìlá: nábor do žákovského družstva, od 16.30 do 18.00 v"tìlocviènì Sokola. Pøihlásit se mohou kluci i dìvèata, trénovat budou spoleènì pod vedením zkušeného trenéra Tomáše Kavaly. Tenisky se svìtlou podrážkou a sportovní obleèení s sebou.
Umíte-li øemeslo, nabízíte-li službu, podnikáte-li – konkrétnì ve Staré Bìlé, dejte o sobì vìdìt. Kde? Na"webových stránkách vesnice. Úøad obvodu Stará Bìlá plánuje, že"na svùj web zaøadí kolonku o"firmách a podnikatelích. Najdete v"ní seznam všech, kdo nìco umìjí a"chtìjí o tom øíct ostatním.
6.-8. 11. Výstava o historii Orla Orel Stará Bìlá 8.11. Starobìlská farnost Starobìlský krmáš - výroèí posvìcení kostela. Mše v kostele sv. Jana Nepomuckého zaèínají v"7.30 a v 10.00. 8. 11. Orel Stará Bìlá: 19 hod - videoprojekce o U2 11.11. 16.00 Katolický dùm – velký sál Poøad „Nestárnoucí operetní melodie“ v"nìmž vystoupí èlenové Moravskoslezského divadla v"Ostravì. 15.11. KDU-ÈSL Stará Bìlá: od 15 hodin v Katolickém domì beseda s P. Leošem Ryškou na téma TV NOE na misiích. Souèástí besedy bude i pøedstavení nìkterého z dokumentù natoèeného TV NOE v misiích. 22.11. Starobìlská farnost: Den otevøených dveøí na faøe. Farní budova bude pro veøejnost otevøená od 11 do 15 hod. Lidé si mohou prohlédnout opravené pøízemí fary s uèebnou pro dìti a pøíslušenství. Faráø Antonín Kocurek dìkuje všem, kdo pøispìli na opravu farní budovy.
KAM V PROSINCI 4.-6.12. Vánoèní výstava v klubovnì zahrádkáøù PÁ a SO 9-18 , NE 9-16. Poøádá TJ Sokol Stará Bìlá odbor ASPV ve"spolupráci se sdružením zahrádkáøù Stará Bìlá. 6. 12. Orel Stará Bìlá: od 17 hod v Katolickém lidovém domì - divadelní pøedstavení s Mikulášskou nadílkou.
70 let Jan Skøeèek, ul. Na Sovinci Vlastimír Sodzavièný, ul. Pod Lesíkem
Milan Kolder, ul. Mitrovická Marta Kratochvílová, ul. Na Peøeji Reinhold Riedel, ul. Na Zámèiskách Milada Urbánková, ul. Na Surdíku 75 let Anna Vorková, ul. Na Sovinci Ludmila Jakubková, ul. Útoèná Marta Peøíková, ul. Kališní 80 let Libuše Chylová, ul. Blanická Jaruška Holušová, ul. Podhájí 85 let Zdeòka Kompová, ul. Koláèkova Marie Jarolímová, ul. Ruskova 86 let Emilie Šimeèková, ul. Na Lukách 87 let Josef Dluhoš, ul. Hlinìná 88 let Marie Hanzlíková, ul. Na Moèárku 93 let Marie Havlíková, ul. Chrobákova
„Stolaø, zahradník, truhláø, instalatér, zedník, automechanik nebo tøeba kadeønice, prostì kdokoli, kdo má zájem, a se u nás pøihlásí, my jeho vizitku na požádání zdarma vyvìsíme na naše stránky www.starabela.cz,“ nabízí tajemník Ladislav Dlouhý. „Staèí pøijít na úøad za Renátou Staòkovou nebo jí napsat (
[email protected]) èi zavolat (599 424 101). Uveøejnili bychom kontakty na firmu èi øemeslníka – nejlépe telefon, adresu, e-mail,“ dodává. Tajemník vìøí, že to bude k užitku: „A oboustrannì výhodné: firmy díky tomu tøeba seženou další zakázky, lidé zase rychle øemeslníky – napøíklad když se vám doma nìco pokazí, mùžete rychle zjistit, jestli je ve Staré Bìlé nìkdo, kdo vám to vyøeší,“ vysvìtluje. (jb)
Vzpomínky na listopad Je dvacet let hodnì, nebo málo? V"životì èlovìka dvì desetiletí bezpochyby znamenají mnoho. Stejná éra z"hlediska historie je povìtšinou zanedbatelný úsek. Chtìla jsem na stránky listopadového Zpravodaje pøinést vzpomínky na dobu pøed dvaceti lety. Na listopad 1989. Nepovedlo se mi to. Jedni øíkali: je to ještì pøíliš živé, než abychom se na to dívali s"odstupem. Druzí zase: vážnì si myslíš, že"je na co vzpomínat? V"listopadu 1989 mnì bylo 11 let. Pamatuju si leda tak obrázky z"televize, ze shromáždìní v"Praze a kdo ví kde ještì. Sama jsem na žádném nebyla. Jedenáctileté dìti tehdy necinkaly, leda"tak na zádech rodièù. Pak si ještì uvìdomuju, že jsme ve"škole vymìnili soudružku za paní uèitelku. Dál moje vzpomínky nesahají. Ale ti, kteøí pamatují, mluvit nechtìjí. Starobìlský zpravodaj »3«
Anebo ano? Máte naè vzpomínat? Jaký byl váš listopad? Co si z"nìj pamatujete? Na co nezapomenete? Jak jej prožívala naše vesnice? Anebo jste jej zažili úplnì jinde, v"jiném mìstì, tøeba na studiích? Máte chu o tom popovídat? Máte"tøeba i fotky?? Ozvìte se, napište mi. Moc prosím! A co na tom, že tyhle naše spoleèné vzpomínky na listopad vyjdou až"v"prosincovém Zpravodaji. Podle mého je o co stát. Dokažte mi to. Dìkuji, tìším se, Vaše Jana Bohušová (
[email protected])
Tomáš Grauman a jeho beseda ve škole Této besedy se zúèastnili žáci 8. a 9. tøíd. Beseda byla zamìøena na jednoho ze zachránìných dìtí Nicholase Wintona, Tomáše Graumanna, který"nás pøišel navštívit se svou ženou a"svým srdceryvným pøíbìhem z druhé svìtové války. Musela být pøítomna i pøekladatelka, protože pan Graumann vyrùstal v Anglii, kde se nauèil mluvit anglicky a èeštinu už prostì zapomnìl. Umìl jen pár základních slov jako „dìkuji“ a „prosím“.
Dnes mají deset vnouèat, z toho jednoho chlapce a devìt dìvèat. Od"roku 1993 žije Tomáš Graumann se svou ženou v Èeské republice. Z jeho rodiny pøežil jen on a jeho strýc, ostatní èlenové rodiny zemøeli krutou smrtí v koncentraèním táboøe. Díky Nicholasi Wintonovi se 669
dìtí rozrostlo na 5000 lidí. Jménem celé školy dìkujeme, že"nás pan Tomáš Graumann poctil svou návštìvou a pøíbìhem, který se urèitì lehce nevypráví. Vytvoøily: Eva Ertlová, Petra Sošková, Valentina Noskievièová, Zuzana Gøešová
Když mìl pan Graumann osm let, zaèala druhá svìtová válka a s ní pøišel i stateèný a solidární èlovìk, Nicholas Winton, kterému se nelíbilo chování Nìmcù k Židùm. Proto pro židovské dìti udìlal úžasnou vìc. Na"své náklady pro tyto dìti poslal vlak do Anglie a tímto zachránil 669 dìtí. Mezi nimi byl i Tomáš Graumann. V Anglii se ho ujala skotská rodina. V 18-ti letech šel studovat zdravotní školu, aby mohl dìlat zdravotního bratra. Po studiu se rozhodl odjet na"Filipíny, kde pomáhal domorodcùm. Zde také potkal svou ženu z"Ameriky. Po roce se nauèili pár souvislých vìt a mluvit plynule filipínsky umìli až po osmi letech. Poté se odstìhovali do Kanady, kde si adoptovali dvì dìti. O pár let pozdìji se jim narodily další dvì vlastní.
Rodièùm pøedškolákù Základní škola Ostrava – Stará Bìlá pøichází s celoškolním projektem vìnovaným budoucím žákùm 1. tøíd. Projekt „Odemykám 1. tøídu“ je urèen dìtem mateøských škol, které èeká v záøí 2010 vstup do 1. tøídy. Na"konci tohoto setkání rodièe obdrží pøesné informace o obsahu a náplni tohoto projektu. Již v pondìlí 23. 11. se otevøou dveøe naší školy poprvé. Dìti spoleènì s"rodièi èeká prohlídka školy a"zastavení v nìkterých uèebnách, kde pro nì bude pøipraven zajímavý program. Další setkání se uskuteèní v prosinci 14."12. Rodièe a dìti (nejen pøedškoláci) budou mít možnost zúèastnit se „Dne otevøených dveøí“ Starobìlský zpravodaj »4«
s"vánoèní tématikou a prodejním jarmarkem. V mìsíci lednu probìhne zápis dìtí do 1. tøíd. Od února do èervna nás èeká vždy"v"pondìlí 5 dalších setkání, která budou zamìøena na rùzné výchovné oblasti s cílem rozvíjet u"dìtí øeèovou obratnost, motorické schopnosti, tìlesnou zdatnost, pozornost a estetické cítìní. Za aktivní úèast na jednotlivých projektech obdrží dìti klíèek. Postupné získávání klíèù vyvrcholí na závìreèném èervnovém setkání slavnostním pøedáním velkého klíèe, kterým si dìti symbolicky odemknou 1. tøídu. Tešíme se na Vás! Uèitelé ZŠ Ostrava – Stará Bìlá
Thomas Graumann V pondìlí 12. 10. 2009 naši školu navštívil pan Thomas Graumann s"manželkou. Tento 78letý muž, který èiší neuvìøitelným životním elánem, nám pøijel povyprávìt svùj životní pøíbìh. Možná by to mohl být pøíbìh docela obyèejného èlovìka, který se chce ve"zralém vìku podìlit s"žáky 8. – 9. tøíd o svùj životní osud a"dát jim pár rad do života. Jenže jeho skuteèný pøíbìh, o nìmž dlouho ani on sám nemìl tušení, je trochu jiný. Thomas Graumann je totiž jedním z"669 dìtí, které se díky vlaku, jež vypravil sir Nicholas Winton, dostaly do Anglie. Unikl tak jisté smrti, která však potkala zbytek jeho židovské rodiny v koncentraèních táborech. Kromì seznámení s jeho vlastním pøíbìhem se žáci mohli dozvìdìt i"mnoho informací o Židech a jejich osudech pøed, za a po válce. V jeho povídání nechybìly ani zemìpisné údaje, a jelikož hovoøil anglicky, mohli si žáci otestovat své dosavadní schopnosti i v této oblasti. Celé vyprávìní bylo doplnìno množstvím fotografií i videoukázkou. Na tuto besedu se však pøipravovala i naše škola. Žáci si v hodinách dìjepisu, rodinné výchovy, a výchovy ke zdraví vyhledávali informace vztahující se k této problematice i"o"osudech nìkterých dalších lidí z"tohoto vlaku. Vše pak prezentovali v podobì vláèku umístìného na nástìnce v respiriu školy. V hodinách informatiky byl vytvoøen pamìtní list, který žáci podepsali a pøedali panu Graumannovi. Manželé Graumannovi byli ze všeho moc nadšení a svìøili se, že na žádné jiné škole se nesetkali s tak vøelým pøijetím. Po besedì napsal pan Graumann do"školní kroniky krátké vìnování a"spoleènì manželé Graumannovi navštívili školní družinu. Paní Graumannová naše nejmenší žáèky nauèila èesko–anglickou písnièku. A co øíct závìrem? Manželùm Graumannovým chceme velice moc podìkovat za to, že mezi nás na chvíli zavítali a podìlili se s námi o svùj životní osud. Velmi si toho vážíme, ponìvadž podobná beseda s pøímým úèastníkem tìchto událostí se již zøejmì nikdy nezopakuje. Pøejeme tedy manželùm Graumannovým do dalších let mnoho spokojenosti i pevného zdraví a ještì jednou dìkujeme. Eva Masná Starobìlský zpravodaj »5«
Parkování v centru obce: nezapomenutelný zážitek Pokraèování z titulní strany Starobìlský starosta Josef Holáò si"nemyslí, že by míst bylo málo. Spíš poukazuje na to, že stání obsazují lidé, kteøí tam odstaví auta na celý den. Pøedevším zamìstnanci bezpeènostní služby G4S, která sídlí ve stejném objektu jako potraviny Hruška. „Když tahle zaparkovaná auta vyèle-
stva, ale vzhledem k pøedmìtu naší èinnosti to tam nebylo úplnì bezpeèné. Proto teï pancéøovaná auta a"další služební vozy necháváme pøímo u budovy. Jenže zaberou všechna stání,“ vysvìtluje Jaromír Nìmec. Starobìlský úøad chce vyjít firmì ještì jednou vstøíc: nabízí èást
a mùže se tam smìle vejít kolem 20"aut. Když zaplatí symbolických 500 korun za auto na rok, mohou tam parkovat – a klidnì si tam nainstalovat i kameru, aby mìli auta pod"dohledem,“ nabízí Josef Holáò. A lidem z G4S se návrh líbí: „Pøedpokládám, že to bude vyhovovat všem – lidem v obci i našim pracovníkùm. Pìt set korun roènì není extra velká èástka, už jim chystám parkovací karty. Kdo zaplatí, mùže za jídelnou parkovat,“ má jasno Nìmec. Obec chce dále upøesnit, podle jakých pravidel se bude parkovat na"stávajících místech u Hrušky, pošty, kostela èi mateøské školy. Parkovištì by se mìla doèkat nového pozemního znaèení – tedy nových bílých èar na zemi – a také nových upøesòujících dopravních znaèek, tak aby bylo jasné, pro koho které místo je.
Parkování u jídelny: pøestože je stání omezeno na jednu hodinu, jsou auta, která tam stávají celodennì.
níme jinam, místa bude dost,“ míní Holáò. Jaromír Nìmec ze starobìlského sídla bezpeènostní služby G4S Cash Services o problému ví: „Služební auta stojí na našich firemních parkovištích, osobní vozy našich zamìstnancù pak skuteènì na parkovištích u"Hrušky, lékárny, jídelny,“ pøipouští. „Ale i to už øešíme,“ slibuje. Obec pøitom bezpeènostní službì letos na jaøe poskytla trávník pøed"budovou, aby si tam firma postavila vlastní parkovištì pro své lidi. „Nìjakou dobu to fungovalo, dnes na"nìm stávají jen služební auta,“ popisuje starosta. „Døív jsme stávali se služebními auty ve dvoøe zemìdìlského druž-
pozemku za školní družinou, tak aby na nìm mohli nechávat zamìstnanci G4S svá osobní auta. „Už je tam odhrnutá zemina, dá se na ni ještì dr
„Dál bude platit, že to budou stání èasovì omezená. U Hrušky i školky budou muset dát øidièi za pøední sklo parkovací hodiny. Dìláme to pro to, aby zaparkovali lidé, kteøí potøebují k lékaøi, do školy, do obchodu. Ti ostatní mají možnost stát jinde, kde není stání nijak limitováno. Napøíklad pod"høbitovem,“ radí Josef Holáò. Jana Bohušová
Parkovištì u Hrušky: auta stávají i mimo vyznaèená místa, èasto není jiná možnost.
Starobìlský zpravodaj »6«
Setkání se Svatým Otcem ve Staré Boleslavi V"nedìli 28. záøí se uskuteènila naše dlouho oèekávaná výprava mládeže za Svatým Otcem do Staré Boleslavi. Sešlo se nás asi ètyøicet – pøevážnì ze Staré a Nové Bìlé – a všichni jsme spoleènì jeli do Prahy, kde jsme se rozdìlili na dvì skupiny.
ka, kde jsme dostali k"snídani teplou polévku a také poutní trièka. Na Proboštskou louku – místo setkání se Svatým Otcem – jsme dorazili ještì za"tmy, chvíli po šesté hodinì. Tady se obì naše skupiny opìt spojily, a protože jsme témìø všichni za celou cestu vùbec nespali, využili
Svatým Otcem i latinsky. Po mši Svatý Otec promlouval k"mládeži – ze"zaèátku nás pøivítal v"èeštinì a"dále pak mluvil italsky. Všechny nás vybízel ke stateènosti a"odolávání konzumní spoleènosti, dával nám za"pøíklad sv. Augustina, který našel štìstí a hodnotný život v"Ježíši Kristu
Zdejší mladí katolíci chtìli vidìt papeže Benedikta XVI. zblízka. A to se jim také povedlo.
První, menší skupina, která volila variantu A, se oddìlila a jela dále do"Staré Boleslavi, kde byl pøipraven doprovodný program a poté možnost utáboøení se ve stanovém mìsteèku. Druhá skupina se pøesunula do jedné z"menších èástí Prahy – do Kyjí. Odtud jsme po veèerním programu s"ostatními úèastníky (celkem nás bylo asi 150) vyrazili na 20 kilometrovou noèní pou do Boleslavi. Cesta byla až moc zdlouhavá, celou dobu jsme šli hlemýždím tempem. Bìhem pochodu nás provázely zpìvy a"promluvy k"zamyšlení, které se ozývaly z"amplionu, a smìr urèoval velký køíž a"transparent kyjské farnosti v"popøedí prùvodu. Tak jak to na poutích chodí. Mnozí z"nás bìhem cesty témìø usínali, a"proto jsme mìli možnost dostat kávu nebo èaj. Ráno nás pak èekala velká pøestáv-
jsme tìch pár hodin do"pøíjezdu Svatého Otce ke spánku. Byli jsme umístìni v"sektoru A2 a díky èasnému pøíchodu jsme zaujali strategické pozice u cesty, po které mìl jet papamobil s"Benediktem"XVI. Krátce pøed devátou hodinou se papež v"Bazilice sv. Václava poklonil ostatkùm tohoto svìtce a poté zamíøil na Proboštskou louku, kde na nìj už"netrpìlivì èekalo okolo 50"000 mladých lidí. Mìli jsme opravdu štìstí, protože papež projíždìl tìsnì kolem nás a my jsme ho tak mohli vidìt asi z"tøímetrové vzdálenosti. Atmosféra byla dokonalá! Odevšad se ozývalo: „Benedetto!!!“ a všichni byli nadšení! Za stálého skandování se papež dostal k"podiu a zaèala slavnostní mše svatá. Všichni jsme mìli k"dispozici brožurky, díky kterým jsme se mohli modlit se Starobìlský zpravodaj »7«
a nabádal nás, abychom objevili své povolání ve svìtì a pøijali ho. Na"závìr nás pozval na Svìtový den mládeže v"Madridu v"srpnu 2011. Po dvanácté hodinì papež odjel ze"Staré Boleslavi, ale sváteèní atmosféra neopadla. Naopak i všichni pøedtím ospalí teï byli èilí a nadšení. Potom jsme se vydali na autobus do"Prahy, odkud jsme se mìli vrátit domù. Vlaky byly pøecpané, ale my jsme mìli místenky, a tak jsme si mohli na zpáteèní cestì trošku odpoèinout. Po návratu domù jsme sice byli všichni znièení a nevyspalí, ale setkání s"papežem stálo za to a byl to mega zážitek. Myslím, že nikdo nelitoval. Na fotografie z"této pouti se mùžete podívat na http://starabela.farnost.cz Míša Hoøínková
Milan Folta nedá na svùj rajon dopustit Pokraèování z titulní strany Budu hrobníkem. Co na to doma?¨ Ke kopání hrobù se dostal pøed"osmi lety, v roce 2001. „Oslovil mì tajemník, jménem úøadu, hroby tady tehdy kopali na støídaèku Josef Rataj, Stanislav Raška a Petr Šedìnka, ale"všechny zrazovalo zdravíèko, a"tak byla potøeba náhrada,“ vypráví Milan Folta, jak ke své netradièní brigádì pøišel. Doma mu to prý tehdy nikdo nevymlouval, a tak místo vzal. „Když se taka stal hrobníkem, mìla jsem z toho radost - ne každý má to štìstí být hrobníkovou dcerou,“ øíká s"nadhledem jeho dcera Hanka. „Ono to èlovìka ovlivní, když se èastìji než"jiní setkáváte s tématem smrti. Zvyknete si. I na specifický èerný humor kolem.“
stalí se ptali, na co v zemi rakev uložíme. Nerozumìl jsem, jak to myslí. Vysvìtlili mi, že zesnulý nemìl rád hlínu, a chtìli, a dám pod rakev ještì desky. Tak jsem je tam dal – pokud to jde, pøání rodiny vždycky splním,“ vypráví Folta. „Ale pohøbù do zemì ubývá,“ pøipomíná souèasný trend. Lidé se èastìji nechávají zpopelnit, uložit do urny anebo rozptýlit. „Vloni jsme mìli poèátkem øíjna 28 pohøbù, letos je to za stejné období sedmnáct,“ dokládá to èísly hrobník. Svátky na høbitovì, to je atmosféra! Jeho prací ovšem není jen hloubení
do"obnovy nové èásti, pomalu se bude mìnit její ráz. Dáváme pryè staré túje. Mimochodem – to byste nevìøili, jaký je pod nimi binec. Na"jejich místo vysázíme nové, ale"už ne tak hustì jako døív. Nebude to celistvá øada, kvùli požárùm. Pøedevším svíèky dovezené z Polska nám tu dìlají paseku – obèas vzplane i kelímek a podpálí tújku. Vloni nám takhle chytla pøímo na Štìdrý den a"vítr hnal oheò na další. Museli jsme volat hasièe. Proto mezi tújemi udìláme vìtší mezery,“ vysvìtluje Milan Folta.
„Dìdeèek Jaroslav byl dlouhá léta kostelníkem, strejda Stanislav se stará o kulturák, taka má na starosti høbitov. Máme to jaksi v krvi, starat se. Vážila jsem si takovy práce už pøed lety, kdy jezdil a zametal zastávky,“ pøipojuje se nejstarší hrobníkova dcera Vlaïka. Vìty typu „Sejdeme se na høbitovì“ myslí u Foltù doma naprosto vážnì, to jen nezasvìcení nad nimi kroutí hlavou. „Když pøijela sestra Vlaïka z"Dortmundu na starobìlskou pou a"celodenní kolotoèování zmohlo její dìti Benedikta s Barunkou, na mou otázku, kde jsou, se mi dostalo odpovìdi: Spí v márnici,“ vypráví s úsmìvem mladší Hanka, která – jak sama øíká, je hrobnicí druhé kategorie – obèas dostane za úkol namísto táty odemknout èi zamknout høbitov. Vyhloubit jámu? Žádná legrace Milan Folta pøiznává, že poèátky na"høbitovì nebyly jednoduché – ono vykopat dobøe hrob, to je poøádná fuška. A vlastnì i umìní. „Napøíklad když se vám v jámì znièehonic objeví spodní voda – a do vody se pohøbívat nesmí. Rakev musí ležet pùl metru nad ní, nejmíò. Vykopat hrob, to je práce aspoò na tøi ètyøi hodiny,“ popisuje hrobník, za jehož éry pøibylo v"pùdì starobìlského høbitova 310"rakví. S kopáním mu pomáhá i"jeho dvaadvacetiletý syn Martin a"také Pavel Stanìk a Vladimír Berger. Obèas jim rodiny zpestøí práci neobvyklým zadáním: „Jedni pozù-
Jak tìžké je udržet záchodky èisté Zeptejte se hrobníka.
jam, má na starosti høbitov jako celek. Musí jej odemknout, zamknout, vysypat popelnice, posekat trávu, celkovì uklidit. „Co mì potìší nejvíc? Když pøijdou lidé – tøeba i cizí – a øeknou: Je to pìkný høbitov.“ Aktuálnì jej zajímají pøípravy na"zimu. Høbitov prožije dvì nejvìtší události sezony – Dušièky a Vánoce. „Mám tady rád všechny svátky, ale"tyhle dva jsou doopravdy nejhezèí. I když to samozøejmì znamená víc práce, protože sem pøijde mnohem víc lidí. Pøinesou spousty kvìtin, svíèek, z nich bude více odpadkù,“ povídá. Dušièky má rád i proto, že je díky nim høbitov krásný: „Lidé si na hrobech udìlají vzorný poøádek.“ A mít hezký høbitov, o to jde hrobníkovi pøedevším: „Teï jsme se pustili Starobìlský zpravodaj »8«
A vysvìtlovat to èasto musí i"návštìvníkùm, kterým se kácení vzrostlých stromkù u jejich hrobù nelíbí. „Pøece to takhle nenecháte,“ podivuje se paní, která právì zjistila, že už nemá u hrobu obrovitou zelenou hradbu, ale holou neúhlednou mez. „Nebojte se, paní, nasadíme nové, povrch upravíme,“ snaží se ji uklidnit hrobník. Nejvìtší potíž? Udržet záchodky v provozu Ovšem jsou chvíle, kdy musí naopak nìkdo uklidòovat jeho. Nejnovìji kvùli høbitovním záchodkùm. Hrobník je celodennì zpøístupnil lidem, vybavil jaksepatøí – poøídil mýdlo, ruèník i zrcadlo, a teï se rozèiluje, že se tam lidé neumìjí chovat – opouštìjí toaletu zaneøádìnou až"hanba. „Doma chce mít každý
èisto, snaží se, a si nic neponièí, ale"jinde už nehledí,“ zlobí se. Že jsou teï záchodky u Foltù tématem èíslo jedna, potvrzuje i nejstarší dcera Vlaïka, která žije v nìmeckém Dortmundu a do Staré Bìlé jezdí s dìtmi na návštìvu: „Nedávno jsem byla s dìtmi zase doma a v pokojíèku, kde spíme, chybìl odpadkový koš. Maminko, kde je ten koš, co tu vždycky býval? Odpovìï jsem mohla tušit: Kde asi? Na záchodech na bìlském høbitovì,“ vypráví. O to víc je doma mrzí, že ne každý si tátovy práce cení. Zašpinìné wc není to jediné, èím dokáží lidé hrobníka zaskoèit: „Onehdy tady dokonce nìkdo chtìl celý záchod odmontovat a ukrást,“ kroutí hlavou Milan Folta. Rodinný koníèek: høbitovní turistika Jeho dcera Hanka vysvìtluje, že"na"høbitov se u Foltù myslí i"ve"chvílích volna: „Všichni rádi ce-
stujeme a malou profesionální deformací naší rodiny se stalo, že jsme k"bìžnému cestování pøièlenili i"høbitovní turistiku - kamkoli pøijedeme, jdeme okouknout høbitov.“ Na duchy se u nich doma nevìøí, nikdo prý nikdy žádného nevidìl. Pøesto má pro hrobníka i jeho rodinu starobìlský høbitov velké kouzlo: „Je"tu ticho, klid, je to relax. Mám to tady rád tøeba v létì, když ráno sednu na bicykl a jedu to sem odemknout. Kos zpívá na stromì, já si jen tak sednu a poslouchám,“ popisuje Milan Folta. Má veliké štìstí – jeho nejbližší mu bez výhrady fandí: „On tu práci dìlá opravdu s láskou,“ vypráví Hanka. „Všichni jsme se smíøili s tím, že"høbitov a márnice je jeho druhý domov - tráví tam spoustu èasu a peèuje o to místo, jak nejlépe umí a s vysokým nasazením. Je tam nejspokojenìjší - ve svých montérkách.“ Jana Bohušová
Milan Folta hrobník
pracuje na železnici. Od roku 2001 je hrobníkem a správcem starobìlského høbitova. Za tu dobu vykopal 310 hrobù.
Narodil se v roce 1954 a celý život zùstal vìrný rodné vesnici Staré Bìlé. Vyuèil se jako mechanik motorových lokomotiv,
Má tøi dìti: dcery Vlaïku (31), Hanku (29) a syna Martina (22). A dvì vnouèata Benedikta (4) a"Barbaru (3).
Tichý veèer Ten veèer byl tichý a na nebi hvìzdy svítily jinak, jinak než dnes. Ten veèer Tì, lásko, volaly hvìzdy k"sobì, tam nahoru, do nebes. Na tváøi mìsíc Ti vykouzlil stín a oèi Tvé hvìzdy prosily: „Poèkejte chvíli, zadržte, prosím.“ A pak už v"Tvých oèích nebyly plamínky lásky, žár, který høeje srdce snad každého, kdo tì znal, plamínky vyhasly ve stejnou chvíli, kdy hvìzdy tì pozvaly k"sobì dál. Nemám rád hvìzdy a pøesto veèer každièký k"nebi zvedám tváø. Snad jednou podaøí se mi najít nìkde tam oèí Tvých vìènou záø. Ten pohled zdá se být, lásko, vìèný. Už vidím Tì, lásko, už Tì mám. V"srdci jsem našel ten plamen vìèný. Dìkuji, hvìzdy, už nejsem sám. Vava Èechová
Drakiáda 2009 V sobotu 3.10. se v 15:00 Na Lukách konala tradièní skautská akce zvaná Drakiáda. Den byl k pouštìní drakù jako stvoøený a úèast byla hojná. Až jsem byl pøekvapen. Vítr pøíjemnì foukal, a kdo dostal draka do vzduchu, už ho málem nesundal. Aby to bylo zajímavìjší, byla vyhlášena soutìž o nejvýše letícího draka a o draka nejkrásnìjšího. Pøihlásilo se 28 drakù a 39 pilotù. Dále byli pøítomni rodièe, pøátelé a další nesoutìžící, kteøí toho využili k potlachu. K dispozici byl teplý èaj, který jistì všem v teplém, ale vìtrném dni pøišel vhod.
Na závìr byli ohodnoceni diplomem a tatrankou tøi nejvýše letící draci, tøi draci nejkrásnìjší, které vybrala porota, a jeden drak s nejoriStarobìlský zpravodaj »9«
ginálnìjším názvem - Pohøebák. Poté"byli zbylí úèastníci ocenìni tatrankou a èumkartou (pro nezasvìcené: pamìtní karta). Danny
Pøedškoláci si otestovali, co vìdí o dopravì Osmice pøedškolákù ze starobìlské mateøinky – ètyøi z Mitrovické a ètyøi z Blanické ulice – si vyzkoušela, jak dobøe zná dopravní pøedpisy a také práci policie a hasièù. Právì o tom bylo koncem záøí velké setkání mateøských škol z"celé Ostravy s"názvem Dopravní školièka 2009.
Dva kamarádi z"velké tøídy na Blanické Vítek Mrkvica a Zdenìk Pastor mají jasno, co se jim líbilo nejvíc – jízda mezi dopravními znaèkami: „Jezdili jsme se ètyøkolkou,“ popisují kluci. „Já jsem jel poprvé,“ øíká Vítek nadšenì a Zdenìk dodává, že taky
sednout si do policejního auta byl zážitek: „Mohli jsme si i zahoukat,“ vypráví. V Dopravní školièce nešlo o to, aby"nìkdo vyhrál: „Dìti dostaly certifikát, že se akce zúèastnily, a drobné dárky od sponzorù. Zkrátka nešlo o to, aby byl nìkdo vítìz a jiný poražený,“ uzavírá Pavla Šafaøíková. (jb)
Dìti si na prostranství pøed Novou radnicí napøíklad otestovaly, jestli poznají základní dopravní znaèky, zda vìdí, co ukazuje semafor, jak jim mùže pomoci policista i hasiè, anebo na kterých telefonních èíslech je seženou. „Pøipravovali jsme se na to spoleènì ve školce a dìti byly moc šikovné,“ chválí je uèitelka Pavla Šafaøíková, která spolu s"kolegyní Evou Fuksovou s"dìtmi soutìž absolvovala. A dìti se jim odmìnily nejen tím, že znaly odpovìdi na dùležité otázky: „Ukázaly, že se umìjí pohybovat v"neznámém prostøedí a nestydí se mluvit pøed cizími lidmi,“ dodává uèitelka.
HISTORIE ORLA VÝSTAVA PØI PØÍLEŽITOSTI OSLAV 100 LET OD ZALOŽENÍ ve dnech
od 6. do 8. 11. 2009 v banketce Katolického lidového domu ve Staré Bìlé
Pá 6. 11. 18:30 h. - slavnostní zahájení So 7. 11. 15 - 19 h. - výstava Ne 8. 11. 11 - 17 h. - výstava
Partneøi:
ØÍMSKO - KATOLICKÁ FARNOST OSTRAVA - STARÁ BÌLÁ
Doprovodný program: Soutìž pro dìti: Namaluj pohlednici (Papežská misijní díla) Irská rocková skupina U2 (sobota, 19 h., velký sál KD) Dopolední káva s krmášovým koláèem (nedìle, v 11 h. po mši sv.)
Starobìlský zpravodaj »10«
Speciálnì moravská vína Polanka nad Odrou
Starobìlská AOS už po tøinácté ! Od roku 1997 poøádáme ve Staré Bìlé automobilové orientaèní soutìže pro držitele výkonnostních tøíd, ale i pro zaèáteèníky. V sobotu 14."listopadu 2009 se stává Stará Bìlá už"po tøinácté centrem pro posádky z"celé ÈR, Polska a Slovenska. Úèastníci odjedou dvì závìreèná kola Moravského poháru Shell cupu - divize Morava. Denní èást probìhne od 10 do 15 hod., „noèní“ od 17 do 22 hod. Pøedpokládáme, že pøi takové tradici a každoroèním zpravodajství není tøeba automobilové orientaèní soutìže pøedstavovat, proto jen ve struè-
Zámèiska Zámèiska, tak se jmenoval takový malý kopeèek ve Staré Bìlé naproti høbitovu a mezi dvìma rybníky. Vypráví se: Kdysi tam bydlelo 12"sluhù se svým pánem, a každý mìl svoji studánku. Jednou pøišla velká bouøka, blesky jeden za druhým rozžehávaly oblohu a rachot podobal
nosti: potøebujete bìžný osobní automobil (dobré je vybavení poèitadlem vzdálenosti s pøesností na desítky metrù), pracovní plochu na klín (polystyrénová deska velikosti A3), tužku, pravítko, zvýrazòovaè a ménì zkušení i buzolu. Na startu dostanete itineráø, mapu a v daném èase musíte najít a projet body, slepé mapy, kóty a"podobnì. Protože se soutìž jede v"bìžném silnièním provozu za dodržování všech jeho pravidel, nejde jen o schopnost jet rychle, ale pøedevším myslet. Souèástí soutìže je i"jízda zruènosti, tajné kontroly na"„stopkách“, dávání znamení o"smìru jízdy a radar.
se peklu. A"právì v"tu dobu poslal pán svého služebníka pro vodu do"studánky. Pøi"cestì pro vodu prý sluha proklel svého pána a celý zámek se propadl. Taková je povìst. Dnes je na vršku kopeèku postaven dùstojný památník padlým v"boji v"první svìtové válce a též za krutovlády Hitlera. Jiná povìst: Jeden vrah byl pocho-
Pokud jsme vás nalákali, pøijïte se podívat a možná po nutné teoretické pøípravì rozšíøíte naše øady. Další informace získáte na adrese www.aoscz.info. Tìšíme se na vyhlášení výsledkù nejen ze starobìlské soutìže, ale i celého roèníku Moravského poháru a"Shell cupu. I když v letošním roce nebyla akce finanènì podpoøena ze"strany vedení naší obce, ve snaze dodržet tradici jsme se pokusili o"uspoøádání s pomocí pøátel a"AVZO TSÈ Ostrava-støed. Vìøíme, že i za tìchto zhoršených podmínek se nám podaøí udržet obvyklou vysokou úroveò soutìže. Jarmila Burešová
ván v"koutku høbitova mezi vrahy a"samovrahy. Tøikrát prý zemì vyvrhla jeho tìlo na povrch. Právì tehdy se stavìl kostel. Po uvážení obce zazdili jeho tìlo do zdi kostela. Tam našel koneènì pokoj. Tam byl Bohu blíž a odpustila mu Láska Boží. Štìpánka Barabášová, rozená Šéová (uveøejnìno s"laskavým svolením rodiny Šéovy ze sbírky Vzpomínky rodaèky starobìlské, 1992)
PLOTY – PLETIVO – OPLOCENÍ - MONTÁŽE Hrabovská 5/39, Ostrava – Nová Bìlá, Mitrovice, 724 00 Otevírací doba: Po – Pá 8:00 -15:00 nebo po telefonické domluvì na tel.: 722 550 000 DOPRAVA ZDARMA - pøi celkovém nákupu nad 7.000 Kè, jinak 300 Kè. PLOTY - PLETIVO - jsme firma, která se zabývá prodejem plotù a kompletního pøíslušenství pro drátìné ploty, jako jsou poplastovaná nebo pozinkovaná pletiva, lesnická a dekoraèní pletiva, chovatelské sítì, sloupky, vzpìry, napínací dráty, vázací dráty, napínáky, ostnatý drát, pøípadnì podhrabové desky. Dále nabízíme branky a vrata ve všech velikostech a jiný sortiment na stavbu oplocení. Dále nabízíme GARÁŽOVÁ VRATA výklopná, rolovací i sekèní a to jak ruèní tak s pohonem na dálkové ovládání. Více informací naleznete na www.vrata-ostrava.cz Prodáváme také TÚJE NA ŽIVÝ PLOT od 10 Kè. Kompletní nabídka je na www.thuja.cz nebo na tel.: 722 557 777
www.ploty-pletivo.cz
POPLASTOVANÉ PLETIVO KOMPAKT (ZELENÉ) 4-hrané bez zapleteného napínacího drátu, drát prùmìru 1,65 mm, s poplastováním 2,65 mm, oko 50 mm
Výška pletiva Cena za 1m Balení Celková cena s DPH 100 cm
45 Kè
25 m
1.125 Kè
125 cm
56 Kè
25 m
1.400 Kè
150 cm
59 Kè
25 m
1.475 Kè
160 cm
67 Kè
25 m
1.675 Kè
180 cm
81 Kè
25 m
2.025 Kè
200 cm
84 Kè
25 m
2.100 Kè
Starobìlský zpravodaj »11«
DÙM È.3 KDYSI A DNES Podlouhlý dùm na Mitrovické ulici, pøed nímž dnes zastavují autobusy MHD, pamatuje kus starobìlské historie. První zmínky o této chalupnické usedlosti jsou z druhé poloviny 18.století – i když je témìø jisté, že"usedlost stávala podstatnì døíve. V roce 1770 dùm vyženil Antonín Kokeš, selský syn ze statku èíslo 10 (kde dnes žije Václav Kokeš, døíve statek Cyrila Volného), díky sòatku s Veronikou Krejèíèkovou. Byl vyuèen koláøský mistrem a založil v domì koláøskou dílnu. Tu provozoval ještì jeho vnuk Antonín Kokeš (1807-1891), od"jehož vdovy zvané Kolárka si stavení v roce 1909 koupil zdejší faráø Fabián Gregárek. Ten"usedlost pøestavìl, založil zde katolickou besedu a sám v domì bydlel. V èásti domu mezi lidmi zvaného Vatikán byla èetnická stanice (viz"historická fotografie) a od roku 1917 poštovní úøad. V roce 1949 daroval Fabián Gregárek dùm obci. Pozdìji v nìm bylo cukráøství, v 60.letech 20.století knihovna, potom zdravotní støedisko. Dnes pod jeho støechou sídlí knihovna, kadeønictví, obchod s"drogerií a papírem i s obleèením. V horním patøe jsou byty. (historický snímek i údaje pocházejí z osobní sbírky ing.Jiøího Klegy)
vychází jednou mìsíènì lVydává ÚMOb Ostrava Stará Bìlá ! www.starabela.cz Redakce si vyhrazuje právo na redakèní úpravu pøíspìvkù. lNeprošlo jazykovou úpravou. lAdresa redakce, sbìr inzerce: ÚMOb Stará Bìlá, Junácká 127, p. Staòková, tel.: 599 424 101, fax: 596 769 199 lRedakèní rada: Ladislav Dlouhý, Renata Staòková, Miloslav Hoøínek lRedaktorka: Jana Bohušová lSazba: Pavel Hoøínek, tel.: 603 891 247 lTisk: Tiskárna v Dubí lUzávìrka pøíštího èísla: 10.11.2009
l l l l
