Odůvodnění územního plánu Dolany koncept

Odůvodnění územního plánu Dolany koncept

Zpracovatel: konsorcium firem

GEOS LASER STAR, spol. s.r.o. Jižní 810, Hradec Králové vedoucí zpracovatel úkolu: Ing. Jiří Fiedler [email protected]

Kooperanti:

Landplan, Lucemburská 16, Praha 3 Mgr. Michael Pondělíček [email protected]

doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. [email protected]

Projekt je financován prostřednictvím Integrovaného operačního programu pro oblast intervence 5.3.b): Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik.

Odůvodnění územního plánu Dolany – koncept

2

OBEC:

Dolany

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ:

Dolany, Pohořany. Véska

OKRES:

Olomouc

OBJEDNATEL:

Obec Dolany

POŘIZOVATEL:

Obecní úřad Dolany prostřednictvím kvalifikované osoby ve smyslu § 24 odst. 3, písm. a) stavebního zákona

POVĚŘENÝ ZASTUPITEL: ing. Jan Doležel, starosta ZPRACOVATEL:

konsorcium firem Geos Laser Star. s.r.o. a Landplan Praha

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

Prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. – autorizovaný architekt (urbanistická koncepce) doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. (urbanistická koncepce) Ing. Vlastimil Klazar (dopravní řešení) Mgr. Michael Pondělíček (zeleň, krajina, ÚSES) Ing. Zdeněk Pilař (vodní hospodářství) Ing. Josef Chrpa (energetika) Ing. Pavel Struha (digitalizace) Ing. Jiří Fiedler (koordinace)

DATUM ZPRACOVÁNÍ.

říjen 2010

Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


3

OBSAH DOKUMENTACE

1.Textová část 1.1 Textová část územního plánu (samostatný elaborát) 1.2 Odůvodnění územního plánu (samostatný elaborát)

2.Grafická část územního plánu 1. Výkres základního členění území

1 : 5000

2. Hlavní výkres

1 : 5000

3. Výkres veřejně prospěšných staveb

1 : 5000

4. Výkres dopravního řešení

1 : 5000

5. Vodní hospodářství (s variantami řešení)

1 : 5000

6. Energetika a spoje

1 : 5000

7. ÚSES

1 : 5000

Grafická část odůvodnění územního plánu: 8.Vyhodnocení záboru ZPF

1 : 5000

9. Koordinační výkres

1 : 5000

10. Výkres širších vztahů

1 : 25 000


říjen 2010


4

1.1 TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Obsah 1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM . 7 1.1. VYHODNOCENÍ NÁVRHU Z HLEDISKA VLIVU NA ÚZEMÍ NAVAZUJÍCÍCH OBCÍ, POŽADAVKY NA KOORDINACI....................................................................................................... 14 1.2. SOULAD NÁVRHU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ..................................................................... 16 2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ......................................................................................................... 18 3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................................... 26 3.1. KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ ................................................ 30 3.2. URBANISTICKÁ KONCEPCE.............................................................................................. 37 3.3. KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ................................................................. 48 ÚVOD ................................................................................................................................................ 48 SILNIČNÍ DOPRAVA (SILNICE A DÁLNICE).............................................................................. 48 DOPRAVNÍ ZÁTĚŽ .......................................................................................................................... 50 KATEGORIE SILNIC ....................................................................................................................... 50 MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE ........................................................................................... 52 DOPRAVA V KLIDU ....................................................................................................................... 52 PĚŠÍ A CYKLISTICKÝ PROVOZ ................................................................................................... 53 HROMADNÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA .................................................................................... 53 HLUK Z DOPRAVY ......................................................................................................................... 53 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ................................................................................................................ 54 VODNÍ DOPRAVA ........................................................................................................................... 54 LETECKÁ DOPRAVA...................................................................................................................... 54 3.4. KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ............................................................... 54 VODOVOD ........................................................................................................................................... 54 ÚVOD ................................................................................................................................................ 54 STÁVAJÍCÍ STAV ............................................................................................................................ 55 NÁVRH ŘEŠENÍ DO ROKU 2015 ................................................................................................... 55 TLAKOVÉ POMĚRY........................................................................................................................ 56 POSOUZENÍ AKUMULACE VODOJEMU..................................................................................... 56 OCHRANNÁ PÁSMA ....................................................................................................................... 57 ODPADNÍ VODY ................................................................................................................................. 57 ÚVOD ................................................................................................................................................ 57 STÁVAJÍCÍ STAV ............................................................................................................................ 57 NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................... 58 POP ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD, OCHRANNÉ PÁSMO KMENOVÉ STOKY...................... 59 VODNÍ TOKY ....................................................................................................................................... 59 STÁVAJÍCÍ STAV ............................................................................................................................ 59 NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................... 59 OCHRANNÉ A PROVOZNÍ PÁSMO VODNÍHO TOKU ............................................................... 60 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ........................................................................................................... 60 STÁVAJÍCÍ STAV ............................................................................................................................ 60 NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................... 60 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM...................................................................................................................... 61 STÁVAJÍCÍ STAV ............................................................................................................................ 61 NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................... 61 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ..................................................................................................................... 61 ÚVOD ................................................................................................................................................ 61 STÁVAJÍCÍ STAV ZÁSOBOVÁNÍ OBCE PLYNEM ..................................................................... 61 Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha říjen 2010


5

NÁVRH ŘEŠENÍ ............................................................................................................................... 62 OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA PLYNOVODU ........................................................... 62 ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ ........................................................................................ 62 ZPŮSOB NAPÁJENÍ, PRIMERNÍ ROZVOD .................................................................................. 62 TRANSFORMACE VN/NN .............................................................................................................. 62 SEKUNDERNÍ ROZVOD ................................................................................................................. 63 NÁVRH .............................................................................................................................................. 63 SPOJE A SPOJOVÁ ZAŘÍZENÍ ........................................................................................................... 65 TELEFONIZACE............................................................................................................................... 65 RADIORELEOVÉ SPOJE ................................................................................................................. 66 3.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANY PŘÍRODY A ÚSES ............................ 66 3.5.1. PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ ........................................................................................... 67 GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ POMĚRY .................................................................... 67 PŮDNÍ POMĚRY .............................................................................................................................. 67 KLIMATICKÉ POMĚRY.................................................................................................................. 71 HYDROLOGICKÉ POMĚRY ........................................................................................................... 72 BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY ....................................................................................................... 72 3.5.2 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................................ 77 OVZDUŠÍ .......................................................................................................................................... 78 RADONOVÉ RIZIKO ....................................................................................................................... 78 VODA ................................................................................................................................................ 78 PŮDA A RELIÉF ............................................................................................................................... 78 AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY, VEGETAČNÍ KRYT, KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY.... 79 SKLÁDKY ......................................................................................................................................... 79 HLUK ................................................................................................................................................. 79 3.5.3 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY....................................................................................... 80 ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ...................................................................................................... 80 VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY .................................................................................................. 80 OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU .................................................................................................. 80 PAMÁTNÉ STROMY ....................................................................................................................... 81 3.5.4. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ................................................................. 82 3.6. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVO K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT........................................................................................................................................ 84 3.7 OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO ........................................ 84 3.8. SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ ........................................................................................................................................... 84 3.9. SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ .................... 85 3.9.1 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ ....................................................................................................... 85 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ................................................................................................ 85 3.9.2. OCHRANA OBYVATELSTVA............................................................................................. 88 4. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ............................................................................................................ 89 5. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZÁBOR PŮDNÍHO FONDU (ZPF A PUPFL)....................................................................................... 89 6. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM PODLE § 53, ODST. 5) ZÁKONA Č. 183/2006 SB. ................................................................................................... 92 6.1. PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLANY PODLE § 53, ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA ..................................................................................................................... 92 6.1.1. S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ ........................................................................................................................... 92 6.1.2. S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ...................................................... 92 6.1.3. S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ........................................................................................................................................ 92 6.1.4. S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ............................................................................................... 92 Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


6

6.2. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ............................................... 92 6.3. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO ........................................................... 92 6.4. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH .................................................................... 92 7. ZÁVĚR POŘIZOVATELE................................................................................................................... 92 8. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PROJEDNÁNÍ POŘIZOVATELEM A URČENÝM ZASTUPITELEM OBCE ......................................................................................................................... 92 8.1. NÁVRH ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLANY ................................................................................................................................. 92 8.2. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚP DOLANY .................... 92


říjen 2010


7

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Vymezení řešeného území Rozsah území řešeného územním plánem je dán velikostí správního území obce Dolany, tj v rozsahu 3 k.ú. Dolany, Véska, Pohořany na Moravě (a místní části Dolany – Dolánky a Véska - Nové Sady). Celková rozloha řešeného území je 2 376,56 ha (údaj ČSÚ). Obec má v současné době 2499 obyvatel (k 31.12.2009) (dle SBDL v roce 2001 má obec 1940 obyvatel). Řešené území je vymezeno na severu hranicí s obcí Bělkovice -Lašťany, na severovýchodě hranicí s obcí Jívová a Domašov nad Bystřicí a Hlubočky, na jihu hranicí s obcí Toveř a Olomouc, na jihozápadě hranicí s obcí Hlušovice, na západě hranicí s obcí Bohuňovice. Koncept územního plánu je zpracován na mapových podkladech v měřítcích 1 : 5000. Výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1 : 25000. Základní statistické údaje o obci Území obce

Dolany

Správní obvod 2

Dolany

Správní obvod 3

Olomouc

Území NUTS 4

Okres Olomouc

Území NUTS 3

Olomoucký kraj

Území NUTS 2

Střední Morava

Turistická oblast

36 Střední Morava - Haná


říjen 2010


8

Název ukazatele (dle MOS):

Hodnota

Druh sledov. místa (statut.město, město , městys...)

obec

První písemná zpráva Katastrální plocha

Jednotka

1235 rok 2 376,56

ha

Počet katastrů

3

Počet částí obce (CO)

3

Poč.měst.částí(MC),měst.obvodů(MO)

-

Počet urbanistických obvodů (UO)

3

Zastávka dálkové linky (1-0)

0

Zastávka linky místního významu (1-0)

1

Zastávka městské hrom.dopravy (1-0)

Data z:

-

Stanice (zastávka) vlaku (1-0)

0

Pošta – počet

1

2008

Mateřská škola

1

2008

Zákl.škola-nižší stup. (1.- 5.roč.)

1

2008

Základní škola-vyšší stup. (1.-9.roč.)

1

2008

Střední odborné učiliště (vč.zdravotn.)

0

2008

Gymnázium

0

2008

Střední odborná škola(vč.zdravotnické)

0

2008

Školy speciální(dr.pro ml.vyž.zvl.péči)

0

2008

Základní umělecká škola

0

2008

Vysoká škola

0

2008

Jazyková škola

0

2008

Vyšší odborná škola

0

2008

Veřejná knihovna vč.poboček

2

2008

Stálá kina

0

2008

Multikino

0

2008

Divadlo

0

2008

Přírodní amfiteátry (vč.let.kin)

0

2008

Muzeum (včetně poboček a sam.pam.)

0

2008

Galerie (vč.poboček a výstavních síní)

0

2008

Kulturní zařízení ostat.

2

2008

Středisko pro volný čas dětí a mládeže

1

2008


říjen 2010


9

Zoologická zahrada

0

2008

Sakrální stavba

1

2008

Hřbitov

1

2008

Krematorium

0

2008

Smuteční síň

0

2008

Koupaliště a bazény (s prov.,správ.)

0

2008

Kryté bazény z koupališť a bazénů

0

2008

Hřiště (s provozovatelem nebo spr.)

4

2008

Tělocvičny (vč.školních s příst.veřej.)

3

2008

Stadiony otevřené

0

2008

Stadiony kryté

0

2008

Zimní stadiony kryté i otevřené

0

2008

Ostat.zaříz.pro tělových.(s provoz.spr.)

1

2008

Sdružená ambulantní zařízení

0

2008

Ambulantní zařízení

0

2008

Nemocnice

0

2008

Samost.ord.prakt.lék. pro dospělé

2

2008

Samost.ord.prakt.lék. pro děti a dorost

1

2008

Samost.ord.prakt.lék. stomatologa

1

2008

Samost.ord.prakt.lék. gynekologa

0

2008

Zařízení lékárenské péče (lékárny)

1

2008

Jesle

0

2008

Hotel - počet zařízení

0

Penzion - počet zařízení

0

Kemp - počet zařízení

0

Chatová osada - počet zařízení

0

Turistická ubytovna - počet zařízení

0

Ost.hrom.ubyt.zař.jinde nespecifik. - počet zařízení

0


31.12.2009

říjen 2010


10

Obyvatelstvo Základní statistické ukazatele o obyvatelstvu v obci (dle MOS): Název ukazatele:

Hodnota

Jednotka

Živě narození celkem

25 osob

Muži (z narození celkem)

15 osob

Ženy (z narození celkem)

10 osob

Zemřelí celkem

27 osob

Muži (ze zemřelí celkem)

9 osob

Ženy (ze zemřelí celkem)

18 osob

Přirozený přírůstek celkem

-2 osob

Muži (z přiroz.přír.celkem)

6 osob

Ženy (z přiroz.přír.celkem)

-8 osob

Přistěhovalí celkem

87 osob

Muži (z přistěhovalí celkem)

43 osob

Ženy (z přistěhovalí celkem)

44 osob

Vystěhovalí celkem

45 osob

Muži (z vystěhovalí celkem)

23 osob

Ženy (z vystěhovalí celkem)

22 osob

Saldo migrace celkem

42 osob

Muži (ze salda migrace celkem)

20 osob

Ženy (ze salda migrace celkem)

22 osob

Přírůstek/úbytek celkem

40 osob

Muži (z přírůstek/úbytek celkem)

20 osob

Ženy (z přírůstek/úbytek celkem)

22 osob

Počet bydlících obyvatel k 31.12.

2499 osob

Muži (z poč.bydl.obyv.k 31.12)

1244 osob

Ženy (z poč.bydl.obyv.k 31.12)

1255 osob

Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem

436 osob

Muži z poč.obyv. ve věku 0-14 let celkem

233 osob

Ženy z poč.obyv. ve věku 0-14 let celkem

203 osob

Počet obyvatel ve věku 16-64 celkem

1736 osob

Počet obyvatel ve věku 16-64 ženy

869 osob

Počet obyvatel ve věku 16-64 muži

867 osob

Počet obyvatel ve věku 65 a více celkem

327 osob

Počet obyvatel ve věku 65 a více ŽENY

185 osob

Průměrný věk k 31.12.2008

38,3 let

Počet dokončených bytů Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

14 r.2009 říjen 2010


11

Obyvatelstvo celkem /SLDB k 1.3.2001

1940 osob

Obyvatelstvo ve věku 0-14 let

296 osob

Obyvatelstvo ve věku 15-64 let

osob

Obyvat.ve věku 60 a více let(vč.nezj.v.)

362

Obyvatelstvo věřící

36,49 %

Obyvat.bez vzd.a se zákl.a neuk.vzdělán.

405 osob

Obyvat.vyuč.a se střed.odb.vzd.bez matur

678 osob

Obyvat.s úpl.střed.vzděláním s maturitou

345 osob

Obyvatelstvo s vyšším odborným vzděláním

57 osob

Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním

136 osob

Ekonom.aktivní obyvatelstvo celkem

1017

Ekonom.akt.v prim.sekt.(zeměd.lesn.rybol

55

Ekonom.akt.v sekund.sekt.(prům.a staveb.

401

Ekonomicky aktivní v průmyslu

287

Ekonomicky aktivní ve stavebnictví

114

Ekonom.akt.v terciárním sektoru (služ.)

479

Dojíždějící do zaměstnání do obce celkem

144

Vyjížd.do zaměst.mimo obec trv.bydl.celk

590

Cenzové domácnosti celkem průměrné stáří trvale obydlených domů Osoby v bytech

752 CD celkem/1,16 43,3 let 1933 2,97osob na 1 byt osob

Celková plocha bytu

66921 m2

Obytná plocha bytu

43369 m2


říjen 2010


12

Ekonomická aktivita obyvatel a hospodářské podmínky Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje obcí, sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky v regionu). Právě služby jsou hlavním zdrojem pracovních míst v území ve vesnickém území, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. V řešeném území – v návaznosti na jeho dominantní obytnou funkci a částečně i rekreační předpoklady budou mít zásadní význam. Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských-průmyslových areálů je v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka obzvláště pro malé obce chybí. Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí, externalit). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. V případě řešeného území je výraznější expanze ploch pro podnikání limitována potřebami ochrany obytného, rekreačního potenciálu a ochrany přírody.

Ek. Aktivní (EA)

Podíl Nezamě Míra EA stnaní nezamě stnano sti

EA v země dělství

Podíl Vyjíždějící Podíl za prací vyjíždě EA jících v země dělství

ČR

5253400

51%

486937

9,3%

230475

4,4%

2248404

22%

Okr. Olomouc

116408

52%

13467

11,6%

5878

5,0%

39927

34%

Dolany

1017

52%

88

8,7%

55

5,4%

709

70%

Dolany

793

52%

58

7,3%

34

4,3%

561

71%

Pohořany

117

55%

18

15,4%

10

8,5%

77

66%

Véska

107

54%

12

11,2%

11

10,3%

71

66%

(Zdroj: ČSÚ, SLBD r. 2001) Údaje z roku 2001 uváděly 1 017 ekonomicky aktivních obyvatel v obci, přičemž za prací vyjíždělo mimo obec 709 obyvatel. Počet pracovních míst v řešeném území je cca 200, a to zejména v drobném podnikání, službách a zemědělství. Obyvatelé obce vyjíždějí za prací především do Olomouce (dlouhodobě cca 80%), Hluboček a Šternberku a okolních obcí.


říjen 2010


Název ukazatele:

13

Hodnota

Jednotka

Zastávka dálkové linky (1-0)

0

Stanice (zastávka) vlaku (1-0)

0

Kanalizace (s nap.na ČOV) (1-0)

1

Skládka komunálních odpadů (1-0)

0

Saldo migrace celkem

28 osob

Přírůstek/úbytek celkem

49 osob

Průmysl - počet pod.subjektů

79

Stavebnictví - počet pod.subjektů

67

Obchodní společnosti/podle práv.formy/

33

Počet podnikatelů-fyz.os./pod.práv.f./ Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky Ekonom.aktivní obyvatelstvo celkem

387 0 1017

Ekonom.aktivní obyvat.-zaměstnaní celkem

929

Ekonom.aktivní obyvat.-nezaměst. celkem

88

Dojíždějící do zaměstnání do obce celkem

144

Vyjížd.do zaměst.mimo obec trv.bydl.den.

590 osob

Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2009:

10,6 %

Příjmy rozpočtu celkem 2008 Daňové příjmy Nedaňové příjmy Investiční dotace

21422,85 tis. Kč 3284,7 tis. Kč 0

Výdaje rozpočtu celkem 2008 Běžné výdaje Kapitálové výdaje

Dlouhodobé přijaté půjčené prostředky Uhrazené splátky dlouhodobých přijatých půjčených prostředků Přebytek běžného rozpočtu


19638,21 tis. Kč 5580,47 tis. Kč

0 -2250 tis. Kč -511,13

říjen 2010


14

1.1. VYHODNOCENÍ NÁVRHU Z HLEDISKA VLIVU NA ÚZEMÍ NAVAZUJÍCÍCH OBCÍ, POŽADAVKY NA KOORDINACI Obec Dolany se rozkládá pod posledními jižními výběžky Nízkých Jeseníků. Součástí obce jsou od roku 1974 obec Pohořany a od roku 1976 obec Véska. 7 km od obce směrem jihozápadním leží město Olomouc a 10 km severně město Šternberk. Obec je členem mikroregionů vzniklých kolem těchto měst. Zastavěné území obce je v nadmořské výšce 250 m nad mořem (část Dolany) až 640 m n.m. (část Pohořany). Více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel obce vyjíždějí do zaměstnání mimo obec. Přestože organizační struktura osídlení přestala fungovat na administrativně stanovených vztazích a vazbách, nadále existuje vazba mezi obcí Dolany a vyšším centrem osídlení, dnes krajským městem Olomouc. Jedná se o spádovost především ke školství, zdravotnictví, pracovním příležitostem, kulturou, státní správou a službami. Naopak v oblasti bydlení je patrný silný vliv suburbanizačních tendencí – přistěhovalectví do \obce Dolany. Z dat dostupných z ČSÚ není sice dostupný údaj odkud přistěhovalí do obce přicházejí, s ohledem na celostátní tendence se ale dá předpokládat, že jejich významným zdrojem je Olomouc. Obec je součástí následující dobrovolných svazků obcí (mikroregionů: Mikroregion Olomoucko tvoří město Olomouc a 25 okolních obcí, jejichž vlastní život je významně ovlivňován městem. Zatímco město znamená pro obyvatele obcí pracovní příležitosti, odbornou lékařskou péči, střední a vyšší vzdělání, široké spektrum služeb a částečně i kulturní a sportovní vyžití, obce naopak nabízejí obyvatelům Olomouce sportovní, rekreační a další volnočasové příležitosti a v neposlední řadě i pozemky připravované pro individuální výstavbu, případně plochy a objekty pro podnikání. Obce a město spolupracují na plnění strategického plánu ekonomického rozvoje tak, aby byla posílena konkurenceschopnost mikroregionu Olomoucko v rámci České republiky i v rámci procesů přibližování se k Evropské unii. Mikroregion Šternbersko je sdružení města Šternberk a dvaceti obcí v jeho okolí. Cílem je spolupráce mikroregionu v zájmu jeho dalšího rozvoje, ať již se jedná o propojování informací o jednotlivých částech mikroregionu (již realizováno formou internetového propojení), vytváření vazeb mezi podnikatelskými subjekty, kulturními a společenskými organizacemi i občany. Výsledkem snažení a práce obcí je zpracování vlastních rozvojových projektů na mikroregionální úrovni. Zájmem jednotlivých obcí a jejich představitelů je pak společné řešení záležitostí Mikroregionu Šternbersko. Cílem je vzájemné sbližování a společné řešení problémů, které by samostatně a pouze vlastními silami obce nemohli řešit, nebo až ve vzdáleném časovém horizontu. Z hlediska širších územních vztahů je obec začleněna do systému nadřazené silniční sítě, do regionálního systému ekologické stability a rovněž je napojena na nadřazené sítě technické infrastruktury. Dopravní dostupnost má obec zajištěnou napojením na komunikaci I/46 Olomouc – Šternberk, procházející západním okrajem katastrálního území Dolany, a to ve třech místech připojení – jižní přes obec Toveř, západní přímo do centra Dolan a severozápadní přes místní část Dolánky.


říjen 2010


15

Ostatní komunikace, procházející územím obce mají zejména obslužný charakter, jedná se o komunikace zařazené v ostatní silniční síti: III/44313 Dolany - Bělkovice III/44440 Bělkovice -Véska III/4436 Holice -Samotíšky -Dolany III/44310 Tovéř -spojka III/44312 Dolánky -Dolany III/44314 Dolany -kolem chmelnice -Véska III/44315 Pohořany -spojovací Hromadná doprava osob je zajištěna pomocí stávajícího Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje. Díky řadě autobusových linek je tento způsob dopravní obsluhy, včetně frekvence spojů, na velmi dobré úrovni. Vzhledem k dobrému dopravnímu spojení, kvalitním přírodním podmínkám a příznivé vzdálenosti od města Olomouce se stává území Dolan stále více atraktivní pro bydlení i rekreaci obyvatel Olomouce. Zájem o bydlení v této oblasti je enormní. Tento trend je třeba dostupnými územně plánovacími nástroji usměrnit tak, aby nedošlo ke ztrátě charakteru Dolan jako samostatné svébytné obce a v konečném důsledku i ke zhoršení kvality jejího obyvatelstva. Město Olomouc na druhou stranu skýtá pro obyvatele Dolan jak pracovní příležitosti, tak zázemí v oblasti vyšší občanské vybavenosti, školství, kultury, apod. Na území obce se křižuje několik značených lokálních i regionálních cyklotras. Kromě nich prochází obcí Dolany značené turistické trasy a naučná stezka Kopeček. Zejména pro přírodní hodnoty je obec Dolany oblíbeným cílem pro rekreaci a spadá do příměstské zájmové oblasti města Olomouce v krátkodobé rekreaci, ke které jsou využívány okrajové části se soustředěnou individuální chatovou zástavbou podél lesa a ve značné míře tzv. druhé bydlení. Tomuto trendu přispívá i širší přírodní rámec obce, zejména v severovýchodním směru, kde se rozprostírají rozlehlé lesy a oblast přírodního parku Bystřice. Jihozápadní cíp území okrajově zasahuje koridor strategické vodní cesty vedení kanálové trasy průplavu Dunaj -Odra – Labe. V řešeném území je zaveden vodovod, kanalizace (pouze pro místní část Dolany) – je vybudována včetně čistírny odpadních vod (využívána i pro obec Tovéř), zásobování elektrickou energií je ze stávající sítě el. vedení VN, obec je plynofikována (pouze místní část Dolany). SEZNAM SOUSEDNÍCH OBCÍ Bělkovice -Lašťany Jívová Domašov nad Bystřicí Hlubočky Toveř Olomouc Hlušovice Bohuňovice Při zpracování územně plánovací dokumentace jsou respektovány vztahy řešeného území k územím okolních obcí – respektování nadřazené územně plánovací dokumentace, zajišťující koordinaci nadmístních záměrů, především týkající se územního systému ekologické stability, problematiky přírodních podmínek v území a dopravní a technické infrastruktury.


říjen 2010


16

1.2. SOULAD NÁVRHU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Politika územního rozvoje ČR Širší regionální vazby a další úkoly územního plánování z nich vyplývající jsou vymezeny v Politice územního rozvoje ČR 2008. Politika územního rozvoje (PÚR ČR 2008) byla schválena vládou 20. 7. 2009 jejím usnesením č. 929/2009. Území obce Dolany dle tohoto základního dokumentu územního plánování ČR leží v rozvojové oblasti OB8 Rozvojová oblast Olomouc, neboť Politika vymezuje OB8 pro území ORP Olomouc. Důvody vymezení: Rozvojová oblast se územně váže na silnou koncentraci obyvatelstva, ekonomických činností, z nichž převážná část má republikový význam, a na kulturně historický význam Olomouce; podporujícím faktorem rozvoje je průtah III. tranzitního železničního koridoru a v silniční dopravě stávající rychlostní spojení (R46, D1) s Brnem, budované rychlostní propojení (R35, D47) s Ostravou, jakož i perspektivní rychlostní silniční propojení s Prahou (R35, D11). Úkoly pro územní plánování: Řešit územní souvislosti obchvatu rychlostní silnice R35 kolem Olomouce.

Vztah rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí (PUR ČR 2008) Zdroj: www.mmr.cz


říjen 2010


17

Nadřazená ÚPD Na území Olomouckého kraje je aktuálně zpracovaná krajská územně plánovací dokumentace – Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), vydané krajským zastupitelstvem dne 22.2.2008 formou opatření obecné povahy. Z nadřazené dokumentace -ZÚR OK vyplývá pro územní plánování na území obcí následující: •

zachovat a rozvíjet současný stav polycentrického osídlení Olomouckého kraje

• vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury přiměřené velikosti a funkčnímu významu obce, a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji dopravní obslužnosti území • plochy bydlení vymezovat s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel území, zejména zamezovat územní segregaci obyvatel na základě požadavků vyplývajících z regionálního a oborového plánování (zejména komunitního) • věnovat maximální pozornost lokalizaci území nezaměstnanosti a negativních sociálně ekonomických jevů

se

zvýšenou

mírou

Obec Dolany je dle ZÚR OK vymezena do rozvojové oblasti národního významu RO 1 (navazuje na rozvojovou oblast Olomouc z Politiky územního rozvoje ČR – OB 08), v rozvojové ose nadregionálního významu OR 1, z uvedeno vyplývá pro územní plánování obce Dolany následující: • řešit územní souvislosti spojené s výstavbou východní tangenty I/46 Olomouc – Šternberk, v parametrech čtyřpruhové komunikace optimalizovat řešení veřejné infrastruktury v koordinaci s lokalizací průmyslových zón • minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti, tj. dopravu a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón) Další podmínky pro územní plánování v obci Dolany vyplývající z dalších záměrů ZÚR OK: • akceptovat územní rezervu pro výstavbu vodní cesty Dunaj – Odra – Labe (DOL) • podporovat rozvoj cykloturistiky, budování sítě cyklostezek pro rekreační využití i každodenní dojížďku • vytvářet územní podmínky pro zlepšení funkce hromadné dopravy v rámci integrovaného dopravního systému (přepravní uzly, zastávky a j.) •

respektovat koncepce technické infrastruktury nadmístního významu

•

respektovat návrh nadregionálních a regionálních prvků ÚSES

• respektovat začlenění obce do krajinného celku A (Haná) – jihozápadní část obce a N (skupina Jesenicko – Oderských vrchů) – severovýchodní část obce •

respektovat požadavky na koordinaci protipovodňové ochrany území

•

respektovat požadavky na provádění změn v území

• zařazení do území se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch – Olomoucko -východ RC4 – prověření přípustného rozvoje rekreace a cestovního ruchu nadmístního významu územní studií Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


18

• zařazení území do oblasti RO1 – upřesnění vymezení ploch pro umístění podnikatelských aktivit nadmístního významu územní studií – územní studie jíž je zpracována -na území obce Dolany nejsou tyto plochy vymezeny Dříve zpracovaná ÚPD Koncept územního plánu obce Dolany plně respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentaci, kterou je územní plán velkého územního celku Olomoucké aglomerace vč. její 1. změny, zpracovaný firmou Terplan v roce 1997, změna Ateliérem T-plan s.r.o., Praha. Obec Dolany má v současné době platnou územně plánovací dokumentaci – Územní plán obce Dolany, Véska, Pohořany, zpracovaný v letech 1999 -2000 ALFAPROJEKTEM OLOMOUC, a.s. Dokumentace byla schválena usnesením zastupitelstva pod č.j. 8/2000 dne 15.3.2000. V roce 2002 byla zpracována a schválena změna č. I Územního plánu obce Dolany, Véska, Pohořany (č. usnesení 4/2002 ze dne 20.5.2002). Po projednání je i změna č. II Územního plánu obce Dolany, Véska, Pohořany. Vzhledem k tomu, že územní plán je základním dokumentem obce, rozhodlo se zastupitelstvo obce Dolany o pořízení územního plánu obce Dolany. Územní analýza – průzkumy a rozbory byla zpracována firmou Alfaprojekt v listopadu 2008. Zadání územního plánu obce Dolany bylo zpracováno Obecní úřad Dolany prostřednictvím kvalifikované osoby Ing.arch. Jitky Ingrové ve smyslu § 24 odst. 3, písm. a) stavebního zákona Projednání - vystavení Zadání k veřejnému nahlédnutí proběhlo v termínu od 20. července do 19. srpna 2009 Zadání bylo schváleno Zastupitelstvem obce Dolany na 13. veřejné schůzi zastupitelstva obce Dolany, konané dne 14.září 2009 v 17.00 hod. ve společenské místností DPS Véska.

2.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

Základním požadavkem Zadání územního plánu obce Dolany je přiměřený rozvoj území v rámci udržitelného rozvoje území s požadavky: 

koordinovat využití území s ohledem na širší územní vazby a platné územně plánovací dokumentace sousedních obcí požadavek je splněn viz kap. 1 odůvodnění ÚP a výkres širších vztahů



respektovat rozvojové plochy vymezené v platné územně plánovací dokumentaci požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



plně respektovat záměry z nadřazených dokumentací (zejména zájmy ochrany přírody a dopravní infrastrukturu) požadavek je splněn požadavek je splněn viz kap. 1 odůvodnění ÚP a výkres širších vztahů a hlavní výkres



využít jako podklad aktuální projekty zadané v současnosti obcí - týkající se vodního hospodářství požadavek je splněn viz kap. 3.4.(část Vodovod) odůvodnění



eliminovat negativní dopady na kvalitní přírodní rámec a zázemí (neumísťovat rozsáhlejší záměry narušující vymezené hodnoty v území) požadavek je splněn viz kap. 3.5 odůvodnění


říjen 2010


19



dodržet charakter struktury obce se zachováním jádrových sídel jednotlivých částí (Dolany, Véska, Pohořany) a jejich vzájemné nespojitosti požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



rozvíjet bydlení s ohledem na širší vazby a v kontextu s aktuální sociodemografickou prognózou (zohlednění spádového území Olomouce) požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



nové rozvojové plochy pro bydlení situovat ve vazbě na zastavěné území požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



respektovat stabilizované plochy bydlení požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



individuální rekreaci stabilizovat ve stávajících plochách požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



přiměřeně navrhnout veřejnou infrastrukturu požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



navrhnout rozvoj vybavenosti ve vazbě na rozvoj bydlení i rekreace požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



stávající plochy občanského vybavení považovat za stabilizované požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



stávající plochy sportu považovat za stabilizované požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



navrhnout rozvoj sportovních ploch, zejména charakteru veřejné infrastruktury požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



do veřejných prostranství zařadit stávající a navržené uliční prostory charakteru zklidněných komunikací, chodníky, v případě potřeby doplnit chybějící veřejná prostranství a pěší propojení v zastavěném území požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



do ploch sídelní zeleně zařadit: veřejnou zeleň požadavek je splněn viz kap. 3.3 textové části ÚP a hlavní výkres



navrhnout izolační zeleň oddělující např. plochy výroby a dopravní infrastruktury od ploch bydlení požadavek je splněn viz kap. 3.3 textové části ÚP a hlavní výkres



zařazením stávajících ploch bydlení do ploch smíšených obytných podpořit možnost variabilnějšího způsobu využití daného území pro služby, řemesla, cestovní ruch i zemědělství apod. požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



výrobní plochy směrovat mimo plochy bydlení požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



řešit obsluhu zastavitelných ploch - zajistit dostatečně kapacitní napojení, avšak vymezit pouze hlavní vstupy a vjezdy do rozvojových lokalit, další trasování komunikací ponechat podrobnější dokumentací požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP, hlavní výkres a výkres dopravního řešení



doplnit síť cykloturistických a pěších tras požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP, hlavní výkres a výkres dopravního řešení v podrobnosti náležející ÚP


říjen 2010


20



řešit zásobování vodou napojením na vodovodní síť obce požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres vodního hospodářství



řešit napojení zastavitelných ploch na kanalizační síť obce požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres vodního hospodářství



řešit napojení zastavitelných ploch na plynovodní síť obce požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres energetika a aspoje



řešit napojení zastavitelných ploch na elektrifikační síť obce, navrhnout případně nové trafostanice, navrhnout přeložky el. vedení v místech rozvojových záměrů požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres vodního hospodářství



navrhnout způsob vytápění včetně možnosti alternativních zdrojů požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres vodního hospodářství v podrobnosti náležející ÚP



řešit prostupnost území včetně krajiny požadavek je splněn viz kap. 5 textové části ÚP a výkres ÚSES



hájit kvalitní přírodní rámec území požadavek je splněn požadavek je splněn viz kap. 5 textové části ÚP a výkres ÚSES



nepřipustit nepřiměřený rozvoj zastavitelných ploch zejména s ohledem na zachování hodnotného krajinného uspořádání území požadavek je splněn viz kap. 2 a 5 textové části ÚP, hlavní výkres a výkres ÚSES

POŽADAVKY NA PLOŠNÉ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ (URBANISTICKOU KONCEPCI A KONCEPCI USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY)

ÚZEMÍ

Urbanistická koncepce nového územního plánu bude navazovat na dosavadní vývoj obce včetně rozvojových trendů založených stávajícím územním plánem. V případě zásadnějších změn, či omezení již schválených rozvojových ploch budou v odůvodnění územního plánu uvedeny rozhodující argumenty pro uvedené změny. požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP Nové koncepční zásady urbanistického rozvoje budou stanoveny s ohledem na zachování urbanistických a krajinných hodnot, přírodní dominanty, krajinotvorné významná návrší, horizonty a vyhlídky. požadavek je splněn viz kap. 2 a 5 textové části ÚP V nezastavěném území řešit problematiku protierozních opatření a extravilánových vod. požadavek je splněn viz kap. 5 textové části ÚP Plochy s rozdílným způsobem využití vymezovat, pokud není účelné znázornit plochu menšího rozsahu, dle vyhl. č. 501/2006 Sb. - tj. o rozloze nad 2 000 m2. požadavek je splněn viz hlavní výkres Plošné a prostorové regulace stanovit s ohledem na podrobnost měřítka zpracování územního plánu (1:5 000) -t.j. zejména stanovení koeficientu zastavění a výškovou hladinu zástavby, případně charakter objemové struktury. požadavek je splněn viz kap. 3 textové části ÚP Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


21

POŽADAVKY NA ŘEŠENÍ VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY Koncepci dopravy, technické infrastruktury, nakládání s odpady a další veřejné vybavenosti, řešit s ohledem na kapacity stávajícího zastavěného území a k rozsahu návrhových ploch. Současně vycházet z existujících oborových materiálů a navrhnout potřebné rozšíření, revize či rekonstrukce stávajících zařízení, případně navrhne novou koncepci řešení. požadavek je splněn viz kap. 4 textové části ÚP v podrobnosti náležející ÚP Zařízení občanského vybavení veřejného charakteru přednostně umisťovat do centrálních částí jádrových sídel se stanovením podmínek na respektování objemové struktury zástavby. požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a kap. 3.2 odůvodnění Pro zásobování vodou ve vodohospodářské části hledat variantní řešení. V maximální míře zajistit ochranu pramenišť, mokřadů a podzemních vod. požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP, kap. 3.4 odůvodnění a výkres vodního hospodářství V odpovídajícím měřítku prověřit hlavní zásady napojení dopravní a technické infrastruktury rozvojových lokalit, a to přiměřeně významu a rozsahu lokality. požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP, kap. 3.3 odůvodnění a výkres dopravního řešení POŽADAVKY NA OCHRANU A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ Podmínky rozvoje území a ochrany jeho hodnot stanovit v souladu s cíli a úkoly územního plánování. 1. Požadavky z hlediska ochrany přírody a krajiny 

Respektovat vymezené prvky územních systémů ekologické stability (ÚSES) a významné krajinné prvky (VKP) dle schválené nadřazené územně plánovací dokumentace v souladu s ustanoveními zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění. požadavek je splněn viz kap. 5 textové části ÚP, kap. 3.5 odůvodnění a výkres ÚSES



Prověřit a vyhodnotit vliv nových rozvojových ploch na přírodní a estetické hodnoty krajiny, současně vyloučit záměry zásadně zasahující stávající hodnoty; prvky ÚSES a VKP Přírodní park Údolí Bystřice - původní segmenty krajiny s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů fauny a flóry - významné liniové a solitérní prvky zeleně - významné dálkové, pohledově exponované horizonty ' vyhlídková místa - stávající prostupnost krajiny - významné pěší a cyklo trasy požadavek je splněn viz kap. 5 textové části ÚP, kap. 3.5 odůvodnění a výkres ÚSES



2. Požadavky z hlediska ochrany půdního fondu



Respektovat při vyhodnocení záboru zemědělské půdy postupy dle § 5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, včetně náležitostí daných vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, zejména její přílohy č. 3. Zvláště na půdách s vyšším stupněm ochrany navrhnout postup výstavby, t.j. etapizaci lokalit. požadavek je splněn viz kap. 5 odůvodnění a výkres vyhodnocení záboru ZPF


říjen 2010


22

3. Požadavky z hlediska ochrany lesů 

Minimalizovat případné zásahy do pozemků určených k plnění funkce lesa. Respektovat pásmo 50 m od okraje lesních pozemků, případně stanovit podmínku využití tohoto území. požadavek je splněn viz kap. 3.9 odůvodnění

4. Požadavky z hlediska ochrany kulturních hodnot 

Respektovat kulturní nemovité památky a archeologické lokality, dále přírodní i pozitivní stavební dominanty (včetně jejich průhledových os) jako identifikační prvky a orientační body území a původní stavební struktury Jádrových center všech místních částí obce. požadavek je splněn viz kap. 3.1 a 3.9 odůvodnění

POŽADAVKY NA VEŘEJNÉ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÁ OPATŘENÍ A ASANACE Pro veřejnou infrastrukturu vymezit veřejně prospěšné stavby a ve smyslu § 170 a §101 stavebního zákona, specifikovat pozemky pro předkupní právo a vyvlastnění veřejně prospěšných staveb nově vymezených tímto územním plánem. Obdobně vymezit veřejně prospěšná opatření a případné asanace. požadavek je splněn viz kap 7 textové části ÚP DALŠÍ POŽADAVKY VYPLÝVAJÍCÍ ZE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ (NAPŘÍKLAD POŽADAVKY NA OCHRANU VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ, CIVILNÍ OCHRANY, OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU, OCHRANY LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN, GEOLOGICKÉ STAVBY ÚZEMÍ. OCHRANY PŘED povodněmi A JINÝMI RIZIKOVÝM! PŘÍRODNÍMI JEVY) 1. Ochrana veřejného zdraví Nebyly stanoveny specifické požadavky. 2. Ochrana obyvatelstva Pro civilní ochranu obyvatelstva nebyly požadované nové plochy. 3. Obrana státu Do území obce okrajově zasahuje ochranné pásmo vojenského Újezdu Libavá. -



Z hlediska obrany státu je požadováno respektovat: ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení, které zasahuje na celé správní území - letecký koridor - zájmové území ministerstva obrany pro nadzemní stavby, které je situováno na části řešeného území - zájmové území Vojenského Újezdu Libavá, který zasahuje okrajovou část k. u. Pohořany na Moravě celé správní území, které je zájmem ministerstva obrany

Ve všech citovaných územích lze vydat územní rozhodnutí a povolit stavbu specifikovaných druhů jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, tuto podmínku ošetřit v územním plánu. požadavek je splněn viz kap. 3.9 odůvodnění Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


23

4. Ochrana ložisek nerostných surovin: Respektovat podmínky ochrany Dobývacího prostoru Jívová-Dolany (č. výhradního ložiska B3 148 500 a dobývacího prostoru Dolany l.č. 70586) - jedná se o ložisko dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, dále Bilančního výhradního ložiska a vymezená Poddolovaná území. požadavek je splněn viz kap. 3.9 odůvodnění 5. Ochrana před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy Záplavové území nezasahuje na území obce. Další požadavky nebyly stanoveny. POŽADAVKY A POKYNY PRO ŘEŠENÍ HLAVNÍCH STŘETŮ ZÁJMŮ A PROBLÉMŮ V ÚZEMÍ Zohlednit v řešení veškeré limity a z nich vyplývající střety se záměry v území a stanovit odpovídající podmínky využití. Za priority pro řešení v rozvoji obce považovat zejména záměry: 

DOL (rezerva pro výstavbu vodní cesty Dunaj - Odra - Labe) požadavek je splněn viz kap. 2. 1 textové části ÚP, hlavní výkres a kap. 7 textové části a výkres VPS



přeložka silnice 1/46 požadavek je splněn viz kap. 2. 1 textové části ÚP, hlavní výkres a kap. 7 textové části a výkres VPS



zajištění podmínek pro předpokládaný vývoj obyvatelstva (dle demografické studie) vymezením rozvojových ploch pro bydlení a vytvoření podmínek pro mladé rodiny a pro zlepšení věkové struktury obyvatelstva požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



řešit nové zastavitelné plochy ve vazbě na stávající zástavbu a s ohledem na okolní krajinu požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



zajištění harmonického prostředí pro život obyvatel požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



řešení vybavenosti obce v souvislosti s rozvojem bydlení a rekreace požadavek je splněn požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



podpora rozvoje sportu (zejména charakteru veřejné infrastruktury) a rekreace na území obce požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



podpora rozvoje cestovního ruchu nabídkou ubytovacích kapacit a služeb požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



respektování kulturních a přírodních hodnot území požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



minimalizování negativních dopadů hluku z hlediska hygieny prostředí, minimalizování znečištění ovzduší požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres


říjen 2010


24



respektování hlavních kompozičních zásad - dominanty, průhledy, dálkové pohledy apod. požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



doplnění odpovídající technické infrastruktury požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkresy energetika a spoje a vodní hospodářství

Zabývat se následujícími střety a problémy v území: z hlediska limitů využití území: 

respektovat veškeré limity v území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí požadavek je splněn viz kap. 3.9 odůvodnění

z hlediska urbanistické struktury: 

omezit trend rozšiřování solitérního zastavování do volné krajiny (zejména část Pohořany a Véska) požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



zhodnotit rozsah navrhovaných ploch pro bydlení z hlediska celkové koncepce, pohody bydlení a zvyšování nároků na kvalitu bydlení i zachování hodnot charakteristických pro jednotlivé lokality (stávající urbanistická struktura, krajinná struktura apod.) požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



zamezit realizaci satelitů koncentrované obytné zástavby požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



zamezit extenzivní a z hlediska lokalizace nevhodné posilování výrobních funkcí v centru obce, s negativními dopady zejména na atraktivitu bydlení a rekreační předpoklady území - řešit využití území bývalé likérky požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres



řešit koncepci centra obce (ve všech jejích místních částech) požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP a hlavní výkres

z hlediska dopravní struktury: 

zabývat se dopravními závadami na hlavních komunikacích v centru obce požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP a výkres dopravního řešení



koncepci dopravy řešit reálně s ohledem na ekonomické možnosti konkrétní realizace, které zlepší situaci v obci požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP a výkres dopravního řešení v mezích podrobnosti ÚP



v maximální míře využívat stávající plochy veřejných prostranství – ulic požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP a výkres dopravního řešení



posuzovat a řešit přiměřenost rozsahu rozvojových ploch (zejména u problematicky dostupných lokalit) požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP a výkres dopravního řešení



respektovat ochranná pásma letiště Bohuňovice požadavek je splněn viz kap. 4.1 textové části ÚP a výkres dopravního řešení


říjen 2010


25

z hlediska technické infrastruktury; 

řešit problematiku nedostatečných kapacit v zásobování vodou požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres vodního hospodářství



posoudit kapacitní možnosti ČOV požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres vodního hospodářství



řešit problematiku extravilánových vod požadavek je splněn viz kap. 4.2 textové části ÚP a výkres vodního hospodářství

z hlediska hygieny prostředí: 

případná rizika nadměrného hluku u silniční dopravy řešit buď odvedením dopravy, nebo protihlukovými opatřeními, popř. změnou využití území požadavek je splněn viz kap. 3.5 odůvodnění



vymezit u sportovních ploch nepřípustnost sportovních aktivit majících negativní dopad na hygienu prostředí (exhalace, hluk, vibrace) požadavek je splněn viz kap. 3.2 textové části ÚP

z hlediska ochrany hodnot: 

zamezit konfliktu rozsáhlých rozvojových záměrů s prvky ÚSES a VKP požadavek je splněn viz kap. 2.2 textové části ÚP a výkres ÚSES



posílit význam přírodních horizontů ochranou jejich nezastavitelnosti požadavek je splněn viz kap. 2.2 textové části ÚP a výkres ÚSES



uchovat cenné krajinné segmenty (zejména na území Vésky a Pohořan) požadavek je splněn viz kap. 2.2 textové části ÚP a výkres ÚSES



s ohledem na rozvoj obce korigovat záměry na nejkvalitnější zemědělské půdě požadavek je splněn viz kap. 2. textové části ÚP a výkres vyhodnocení záboru ZPF



pro novou výstavbu stanovit požadavek na respektování základní charakteristiky místní stavební struktury požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP



zamezit nadměrně extenzivnímu rozvoji obce a nadměrné bytové výstavbě, překračující výrazně přirozené limity rozvoje požadavek je splněn viz kap. 2 textové části ÚP



vymezit u sportovních ploch nepřípustnost sportovních aktivit majících negativní dopad na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, voda, půda, krajina). případně stanovit podmíněný způsob využití u sporných činností požadavek je splněn viz kap. 3 textové části ÚP

POŽADAVKY NA VYMEZENI ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY S OHLEDEM NA OBNOVU A ROZVOJ SÍDELNÍ STRUKTURY A POLOHU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ V ROZVOJOVÉ OBLASTI NEBO ROZVOJOVÉ OSE Bude vymezena aktuálně hranice zastavěného území obce v souladu s § 58 stavebního zákona, s uvedením data, ke kterému byla vymezena. Zastavitelné plochy budou vymezeny s podmínkami zajišťujícími optimální rozvoj území. požadavek je splněn viz výkres základního členění území a hlavní výkres Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


26

V návrhu je potřebné se zaměřit na plochy se střety zájmů a optimalizovat využití těchto území zejména s ohledem na respektování hodnot území a případně navrhnout jejich přestavbu - např. plocha areálu bývalé likérky atd. požadavek je splněn viz kap. 3 textové části ÚP a hlavní výkres 3.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Zákon č.183/2006 Sb., stanoví Cíle a úkoly územního plánování následovně: Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Úřad územního plánování koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územní plán obce Dolany svým řešením naplňuje výše uvedené cíle územního plánování, tak jak jsou uvedeny ve zmíněném zákoně. Soulad všech hodnot v území je zabezpečen navrženým řešením územního plánu, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí. Řešením jsou naplňovány i cíle trvale udržitelného rozvoje. Cílem řešení je vytvořit územní předpoklady pro stabilizaci a rozvoj obce formou komplexního návrhu uspořádání a využití území obce, při respektování stávajících hodnot území. Koncepce ochrany hodnot území vychází především z podmínky respektování definovaných a chráněných hodnot území, které jsou zajišťovány jinými právními předpisy a dále v zachování charakteru původní rozptýlené urbanistické struktury, nerozšiřování zástavby do volné krajiny a respektování krajinného rázu. Rozvojové záměry obce a obyvatelů a majitelů nemovitostí v obci byly v průběhu zpracování konceptu územního plánu dokladně zváženy a do územního plánu pak byly zapracovány ty z nich, jenž jsou v souladu s výše uvedenými cíly a zásadami územního plánování, základní rozvojovou koncepcí obce a s ochranou hodnot v území.


říjen 2010


27

Z tohoto hlediska je potřeba podrobněji zmínit následující lokality a záměry: 1. Rozvoj části obce Pohořany Část obce Pohořany prošla v uplynulém období dynamickým vývojem, kdy zde vzniklo větší množství nových objektů pro bydlení, většinou tzv. bydlení předměstského charakterů. Další zájem o výstavbu v této lokalitě je enormní, zejména z důvodu zachovalého venkovského rázu této části obce a její přímé vazby na přírodní zázemí. Z urbanistického hlediska ale již není další rozvoj této lokality považován za vhodný, neboť další rozvoj zástavby by mohl výrazně ovlivnit urbanistické a krajinné hodnoty, pro které je dnes tato část obce tak vysoko ceněna. Neméně významným je i problém dopravní dostupnosti této části obce – „na konci silnice“. Dopravní dostupnost pro větší nárůst počtu obyvatel by vyžadovala zásadní investice do přístupové komunikace, případně vybudování nové propojky z Pohořan na silnici Dolany – Jívová. Tato opatření významně překračují finanční možnosti obce. 2. Další rozvoj golfového areálu V uplynulém období byl v prostoru severně od části obce Véska vybudován golfový areál, který je v území i v konceptu územního plánu stabilizován. Golfový areál slouží jako rekreace regionálního významu zejm. obyvatelům Olomouce. Další rozvoj golfového areálu naráží na řadu územních limitů a není tudíž v konceptu územního plánu sledován. Jde zejména o limity v oblasti zásobování vodou, kdy vodní zdroje, které se v oblasti nacházejí jsou ve své kapacitě omezeny. Dostupné vodní zdroje je proto třeba rezervovat primárně pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou. Nároky zavlažování golfového areálu se v této oblasti dostávají do kolize s potřebou zásobení obyvatelstva. Další limity rozvoje golfového areálu jsou v oblasti dopravní – hlavní přístupová komunikace do tohoto areálu je přes zastavěnou část obce Dolany, při minimálním využívání areálu samotnými obyvateli Dolan. V neposlední řadě, pak golfový areál remodeluje krajinu a není proto žádoucí, aby k této remodelaci nadále docházelo. 3. Rozvoj tenisového areálu Tenisový areál se nachází v jihozápadní části části obce Véska. V řadě ohledů pro něj platí obdobné limity jako pro další rozvoj golfového areálu umístěného severně: regionální nikoli lokální rekreační aktivity, potřeba dopravní dostupnosti a dalších přírodních zdrojů pro rozvoj a fungování areálu, které „půjdou na vrub“ obce Dolany, aniž by z této aktivity samotné obci Dolany vznikaly reálné benefity. 4. Rozvoj obce Dolany ve směru na Toveř resp. Fyzické propojení Dolan a Toveře Záměr zástavby jižní části obce Dolany až k Toveři a tak fyzické propojení zastavěných částí těchto obcí odporuje základním urbanistickým i územně plánovacích zásadám, tak v podstatě i zásadám vyjádřeným v nadřazených typech územně plánovacích dokumentací. Je proto v přímém rozporu se základní urbanistickou koncepcí rozvoje Dolan vyjádřenou nejen v konceptů územního plánu, ale již v jeho schváleném zadání. Fyzické propojování zastavěných částí obcí v tomto prostoru není dále žádoucí i z hlediska krajinářského a památkového z důvodu optických vazeb s areálem Svatého kopečku. 5. Zástavba tzv. Farské zahrady v Dolanech Realizace záměru zástavby této lokality je zásadním způsobem limitována stávajícími energetickými zařízeními – lokalitou prochází vrchní vedení VN 22kV, a to hned ve dvou směrech. Přeložka těchto zařízení pro uvolnění lokality pro výstavbu rodinných domů je z ekonomického hlediska pro obec Dolany nereálná.


říjen 2010


28

Vyhodnocení záměrů na změny využití území (dle provedených průzkumů a rozborů) Z 1 -výstavba rodinných domků v lokalitě “Za farskou zahradou“, záměr vlastníků na převedení ploch rezervy z ÚPN obce do ploch návrhových, rozvojová plocha bydlení v rámci zastavěného území (dle nového stavebního zákona), k.ú. Dolany p.č. 1280/1,4-13 v ÚP není tento záměr sledován Z 2 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Podhůry“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č. 980/11, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, rozšířen podle územních souvislostí o část p.č. 980/12; 980/20; 976, 977 v ÚP není tento záměr sledován Z 3 -výstavba rodinných domků v lokalitě „U ZD“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č. 940/1; 1533/3, změna z navržené komerční plochy na rozvojovou plochu pro bydlení záměr je v ÚP sledován částečně Z 4 -výstavba rodinných domků v lokalitě „U mlékárny“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č. 643/87, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, rozšířen podle územních souvislostí o část p.č. 643/4; část 643/77; část 643/78,79,83,85-88; část 654 – 658; 643/91; 643/92–95; 705; 1505/2; část 1504/2 (požadavek obce) záměr je v ÚP sledován částečně Z 5 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Příhony“, k.ú. Dolany záměr na p.č. 895/37-45, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení záměr je v ÚP sledován Z 6 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Pánský“, k.ú. Dolany záměr vlastníků p.č. 568/1; 599/2; 1305/2,3; 587; 564/2; 565 změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, rozšířen podle územních souvislostí část p.č. 598; část 592/1; 591/1; 590; 589; 588; 587; 1493/1; 582; 581/1; 581/9-16; 581/18; 581/2; 581/6; část 1492; 568/46; 565/2; 564/2; 305/1,4,6,47,48,38; 1587/2-4; část 1491/1 (požadavek obce) záměr je v ÚP sledován částečně Z 7 -individuální rekreace v lokalitě „Podhůry“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č. 969/3, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro individuální rekreaci, rozšířen podle územních souvislostí o část p.č. 969/4,5,9 záměr je v ÚP sledován Z 8 -výstavba rodinných domků v lokalitě „U kostela“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č. 537/1, změna z navržené plochy dopravní na rozvojovou plochu pro bydlení v zastavěném území obce záměr není v ÚP sledován Z 9 -individuální rekreace v lokalitě „Loučka“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č. 1123/1, změna na části pozemku ze ZPF na rozvojovou plochu pro individuální rekreaci záměr je v ÚP sledován Z 10 -plocha zahradnictví v lokalitě „U hřbitova“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č. 627/43,72, změna zveřejné zeleně na plochu pro zahradnictví záměr je v ÚP sledován


říjen 2010


29

Z 11 -výstavba rodinných domků v lokalitě „U hřbitova“, k.ú. Dolany záměr vlastníka p.č. 611/1-3; 610, změna ze zahrad na rozvojovou plochu pro bydlení záměr je v ÚP sledován Z 12 -rozšíření sportovního areálu v lokalitě „U hřiště“, k.ú. Dolany záměr obce, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro sport v zastavěném území obce, p.č. 1300/2,3; 1330/1-4 záměr je v ÚP sledován Z13-občanská vybavenost v lokalitě „U tenisového areálu“, k.ú. Véska záměr vlastníka části p.č. 436/2, změna ze sportovně rekreačních ploch (golf) na rozvojovou plochu pro občanskou vybavenost, rozšířen podle územních souvislostí o celý p.č. 436/2 záměr je v ÚP sledován Z 14 -plocha pro agroturistiku a plocha pro výstavbu rodinných domků, v lokalitě „Loučky“, k.ú. Véska, záměr vlastníka p.č. 156/1; část 131; změna ze ZPF na agroturistiku a záměr vlastníka p.č. 130; 129; část 131, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení záměr je v ÚP sledován částečně Z 15 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Západ“, k.ú. Pohořany záměr vlastníků p.č. 123/13,16-19 změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení, rozšířen podle územních souvislostí o p.č. 123/2,14,15,20-24; část 123/1; 128/1; 948 záměr není v ÚP sledován Z 16 -sportovně rekreační plocha s výstavbou rekreačních domků a občanské vybaveností v lokalitě „Staré červené pole“, k.ú. Pohořany, záměr na p.č. 495/1-7; 388/1,2; 412; 417/1-3, změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro sport a rekreaci s výstavbou rekreačních domků a občanskou vybaveností, záměr na p.č. 385/1,2; 501; 506/2; 505; 499; 492; 488/1,2; 489/1,2; 485/1,2; 484; 483; 480/1-6; 422/2; 475; 422/1; 421; 459/1; 445/1,2; 471/1; 479/1-5; 470/2; 436; 432; 434; 437; 442; 468; 455/1; 455/3; 447; 469; 959; změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro sport a rekreaci bez výstavby objektů záměr je v ÚP sledován Z 17 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Za ZD“, k.ú. Pohořany, záměr vlastníků p.č. 381/1,4; 57/1; 58/1; 507; 509/1-3; 510/1; 511; 512/2,3; 516; 517; 518; 524; 548; 977/2; 555/1-5; 553/1; 556; 1021/10; 553/2; 537; 535; 534/1; 533; 523/1; 522; 966; 519; 520; 963; změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení záměr není v ÚP sledován Z 18 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Nad ZD“, k.ú. Dolany záměr vlastníků p.č. 929/1,21 změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení záměr není v ÚP sledován Z 19 -výstavba rodinných domků v lokalitě „Dědičná nad zahradami“, k.ú. Pohořany záměr vlastníků p.č. 94/1; 98; 92/1 změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení záměr není v ÚP sledován Z 20 -sportovně rekreační plocha v lokalitě „Zadní kus“, k.ú. Pohořany záměr vlastníků p.č. 760/16,17, změna ze ZPF na rozvojovou plochu sportovně rekreační záměr není v ÚP sledován


říjen 2010


30

Z 21 -sportovně rekreační plocha v lokalitě „Zadní kus“, k.ú. Pohořany záměr vlastníka p.č. 760/19, změna ze ZPF na rozvojovou plochu sportovně rekreační záměr není v ÚP sledován Z 22 -sportovně rekreační plocha v lokalitě „Nad golfovým hřištěm“, k.ú. Pohořany záměr vlastníka p.č. 280/2,18, změna ze ZPF na rozvojovou plochu sportovně rekreační záměr není v ÚP sledován Z 23 -výstavba rodinných domků v lokalitě „U chatoviště“, k.ú. Pohořany záměr vlastníka na části p.č. 128/4 změna ze ZPF na rozvojovou plochu pro bydlení záměr není v ÚP sledován Z24-občanská vybavenost v lokalitě „Nové červené pole“, k.ú. Pohořany záměr vlastníků p.č. 291/1; 280/13; 280/23; 280/7; 280/1,2,4,14-17,19-22,24,25; změna ze ZPF na rozvojovou plochu občanské vybavenosti záměr není v ÚP sledován Z 25 -sportovně rekreační plocha v lokalitě „Lipovce“, k.ú. Dolany záměr vlastníků p.č. 2212/201-214; část 2212/86-94,216,217; 2308/2-6, změna z PUPFL na rozvojovou plochu sportovně rekreační (skipark Tepenec) Z 26 - přeložka silnice I/46 záměr je v ÚP sledován Z 27 –DOL záměr je v ÚP sledován Z 28 -plocha technické infrastruktury, k.ú. Pohořany záměr vlastníka vybudovat na p.č. 631/1,6; 637; 643/1; 686/2,5,6; fotovoltaickou elektrárnu -změna z PUPFL na plochu technické infrastruktury záměr není v ÚP sledován 3.1. KONCEPCE OCHRANY A ROZVOJE HODNOT ÚZEMÍ Charakteristika území a zástavby Dolany jsou „pohraniční“ hanácká obec s výměrou místní části Dolany 1533 ha, ležící v nadmořské výšce 252 m.n.m. Terén hanácké vrchoviny se zde zvedá zalesněnými svahy k Domašovské vrchovině Nízkého Jeseníku. V této již podhorské části je situována místní část Véska o výměře 522 ha a s 352 m nadmořské výšky a část Pohořany o výměře 336 ha a s 542 m nadmořské výšky. Západní část obce Dolany je převážně rovinatá, území kromě zastavěné části tvoří zemědělská půda, která je převážně produkčně využívána. S přibývající nadmořskou výškou a východním směrem se území zalesňuje a zemědělská činnost je vhodná spíše pro pastevecký charakter. Lesní porosty jsou v území zastoupeny významnou měrou. Přírodní hodnota řešeného území je umocněna podhorským terénem a řadou pohledově zajímavých výhledů. Urbanistická struktura Dolan je založena na typickém uspořádání hanácké vesnice s řadou velkých zemědělských usedlostí seskupených kolem návsi a hlavních komunikačních tahů, s dostatečným zázemím humen se stodolami a hospodářskými staveními. Součástí obce byl i v západní části panský dvůr (později rozparcelován – Dolánky) a u zámečku hospodářský dvůr s pivovarem.


říjen 2010


31

Postupný vývoj v části Dolany vedl k zastavění zadních hospodářských traktů s využitím záhumenních komunikací, tento rozvojový trend je sledován až do současné doby. Nevhodně zasáhla do organismu obce přeměna hospodářského dvora na likérku, která tak po dlouhé období blokuje jiné, vhodnější využití centrální části obce. Vzhledem k ekonomické situaci likérky, se ale jeví příležitost územním plánem určit tento prostor pro jinou funkci – převážně občanské vybavenosti. Vzhledem ke konfiguraci terénu a lesnímu masívu ve východní části obce, k umístění areálu zemědělské výroby na severu a k vedení omezující komunikace I/46 na západě je jižní směr prakticky jedinou možností rozsáhlejšího rozvoje obce. Zde také byla soustředěna současná výstavba. Urbanistická struktura ostatních částí – Véska a Pohořany je postavena na jiném vývojovém základě, i současné trendy rozvoje jsou výsledkem celé řady dalších součinitelů, které jsou odlišné od části Dolany. Zásadní rozdíly jsou jednak v terénní konfiguraci (část Pohořany má již téměř podhorský ráz lesní lánové vsi s domy, roztroušenými po horských stráních; od polohy v pohoří má vesnice název Pohořany) a sevřenosti původních sídel ve zvlněném terénu, neumožňující jednoduchou přestavbu zadních hospodářských částí, jednak zhoršenou dopravní dostupností a nedostatečným stavem technické infrastruktury (většina území není vhodně odkanalizovaná) a v neposlední řadě v minulosti zájmem spíše o rekreaci a o přeměnu objektů na tzv. druhé bydlení (chalupy). V současné době však i v těchto částech obce Dolany zájem o novou výstavbu silně vzrostl. Kromě kvalitního přírodního zázemí a životního prostředí je to i důvod nedostatku ploch pro rodinné bydlení v Olomouci, který je příčinou zvýšeného zájmu stavebníků o nejbližší okolí Olomouce. Pro enormní nárůst nové zástavby však není obec připravena, a to jak stavem vybavení inženýrskými sítěmi, tak možnostmi kapacitního dopravního napojení, i stavem občanského vybavení. Neméně zásadní je i sociální hledisko, kdy ve zvýšené míře může docházet k obtížnému začleňování nových obyvatel mezi „starousedlíky“, což může vyvolávat jistou dávku sociálního napětí. Obec Dolany má přirozené centrum v místě objektu obchodu, hostince a požární zbrojnice. Část Véska má přirozené centrum v prostoru mezi mateřskou školou a obchodem a část Pohořany v prostoru návesních rybníčků až po obratiště autobusů. Původní zástavbu všech tří částí obce lze charakterizovat jako typicky venkovskou-zemědělskou, současná forma zástavby se spíše přiblížila příměstskému typu rodinného bydlení. Návrh řešení zohlednil historický vývoj - historický půdorys všech částí obce a navázal na venkovský charakter zástavby. Návrh řešení respektuje hmotové a výškové uspořádání zástavby v obci.


říjen 2010


32

2.4 Architektonická hodnota objektů NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V řešeném území se nacházejí nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR: 1 Zámek č.p. 58, p.č. 226 -velmi hodnotná raně barokní architektura z r. 1667, posledně upravený v r. 1908, dnes sídlo obecního úřadu Dolany Park v okolí zámku 2 Zříceniny kartouzského kláštera, p.č. 1351 -jde o gotický kartuziánský klášter, založený Albertem ze Šternberka původně v Tržku u Litomyšle r. 1378. který byl v r. 1388 přemístěn do centra svého pozemkového majetku na Moravě. V r. 1425 byl klášter přepaden a obsazen husitským oddílem, řeholníci se uchýlili do Olomouce. Pravděpodobně ještě v r. 1425 se podařilo olomouckým získat opevnění zpět, celý komplex budov byl srovnán se zemí. Na zbořeništi byla v r. 1716 postavena barokní kaple, ale i ta v r. 1800 zanikla. V roce 1961 byla lokalita kartograficky dokumentována a od r. 1962 zde prováděl olomoucký Vlastivědný ústav soustavný výzkum. 3 Farní kostel sv. Matouše, p.č.1 -jednolodní pozdně barokní architektura z let 1776 -1785 podle projektu olomouckého stavitele B. Bedy na parc. 1 4 Fara č.p. 24, na parc. č. 517 -hodnotná součást areálu farního kostela z let 1829 -1835, doklad přežívání barokní tradice 5 Letohrádek, parc. č. 520 -ve farské zahradě, drobná stavba v duchu orientál. architektury z r. 1844 6 Schodiště, parc.č. 558/1 -vedoucí k hl. vstupu far. kostela, hodnotná součást areálu z 1. pol. 18. stol. 7 -Socha církevního otce, parc.č. 558/1 -u farního kostela, velmi kvalitní plastika z 1. pol. 18. stol. -Socha sv. Floriána, parc. č. 558/1 -jižně pod věží far. kostela, barokní plastika z 1. pol. 18. stol. -Socha sv. Antonína Velikého, parc.č. 558/1 -u farního kostela, velmi kvalitní barokní plastika z 1. pol. 18. stol. -Plastika Kartuziána, parc.č. 558/1 -na schodišti k farnímu kostelu, velmi kvalitní barokní plastika z 1. pol. 18. stol. -Socha sv. Rocha, parc.č. 558/1 -na schodišti k farnímu kostelu, barokní plastika z 1. pol. 18. stol. -Socha sv. Šebestiána, parc. č. 558/1 -na schodišti k farnímu kostelu, velmi kvalitní barokní plastika z 1. pol. 18. stol. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


33

8 Zvonice, parc. č. 883 -k.ú. Dolánky -uprostřed silniční návsi, hodnotná zlidovělá architektura z roku 1887 9 Kamenný sloup se sochou sv. J. Nepomuckého, p. č. 558/2 -na návsi pod lipami, kvalitní barokní, ikonograficky vzácné dílo z roku 1709 PAMÁTKY MÍSTNÍHO VÝZNAMU DOLANY Socha sv. Jana Nepomuckého -rustikální socha z r. 1837 v Dolánkách Kamenný kříž -v Dolánkách z r. 1917, vysoký 4 m. Boží muka -hranolová Boží muka z 1. pol. 19. stol u silnice do Týnečka Boží muka -výška 3,5 m + břidlicová stříška mezi 2 lipami na Horní Boudě Litinový kříž - kříž s kamenným podstavcem z přelomu 19. a 20. stol v Nových Sadech Véska. Náhrobek faráře Martina Bradka -klasicistní náhrobek z roku 1802 na místním hřbitově Náhrobek Conradu Bretterovi -na bývalém st. hřbitově od Moritze Graf Saint - Genois z r. 1864 Pomník padlým z 1. svět. války z roku 1928 Pomník z 2. svět. války z roku 1976 Kamenný kříž -u chráněné lípy u nového hřbitova z roku 1877 od Johanny Taimer, JNKŽ od kameníka E. Melnitzky (pískovec)


říjen 2010


34

Kamenný kříž -u silnice do Bělkovic z r. 1906 Kamenný kříž -u 3 lipu č.p. 108 z roku 1926 Kamenný kříž -zvaný Zelený na rozcestí Dolany - Bělkovice -Véska Kaple na návsi -z roku 1829, zasvěcená Petru a Pavlu Kaplička -boží muka -na Dolní Boudě z poč. 19. stol. Kamenný kříž -z roku 1857, vys. 5 m, na polní cestě Véska -Hlubočky Kamenný kříž -z r. 1857 kolem 7 lip odb. na Radíkov z cesty Véska -Hlubočky, vysoký 5 m Kamenný kříž -u č.p. 2 z roku 1905 od Josefa a Julie Königových z Vésky č.2 Kamenný kříž -u kaple z r. 1842, vysoký 5 m Kamenný kříž -u kaštanu z r. 1879, vys. 4,5 m, polní cesta Véska -Hlubočky, od manželů August. a Antonie Zimmermannovyých z Vésky č. 41 Mramorový kříž -na býv, německém hřbitově z r. 1942


říjen 2010


35

VÉSKA Zvonice -jde o volně stojící objekt, na podezdívce čtvercového půdorysu z lomového kamene je dřevěný rám, na kterém stojí 4 sloupky nesoucí zvon ze 2., pol. 19. stol. a jehlancovou stříšku. Mimo toho rám nese dřev. konstrukci komůrky z komolého jehlanu. Odzadu je vstup do komůrky, nad dveřmi trojúhelníková stříška. Komůrka je dole 235/255 cm, nahoře 160/160 cm a 300 cm vysoká. Uvnitř má podlahu krytou z části plochou stříškou, uprostřed je volná, 75 cm nad ní je široká střecha, která přechází v jehlan, krytá je plechem. Kaple -volně stojící objekt, má obdélníkový půdorys s půlkruh. závěrem, na druhé straně se čtvercovou věží s hlavním vstupem k věži bylo dodatečně přistavěno schodiště, 2 páry oken v lodi a 1 v presbytáři, vstupní dveřes dřev. obložením, segmentový záklenek, nad vstupem kordonová římsa, hlavní římsa obíhá věž i zvonicové patro se 3 okny, ve vrcholu stanový krov, krov nad kaplí sedlový, na druhé straně svalbený krytý břidlou. Podlaha v závěru lodi je břidlicová, mezi předsíní a lodí jsou dřev. dveřes příčkami, ve věži hodinový stroj (není v chodu). časově je památka řazena do roku 1829. Kaplička Boží muka -Dolní Bouda -jedná se o volně stojící objekt o čtvercovém půdorysu, hladké stěny jsou z cihel a lomového kamene, dveře a trojúhelníkový štít, sedlový krov vzadu svalbený, nový křížek ve vrcholu. Časové zařazení památky je poč. 19. stol. Kříže u7 lip -odbočka na Radíkov z polní cesty Véska -Hlubočky. Jde o volně stojící objekt. Ze tří křížů se zachoval pouze jeden, ostatní zničeny (jen zbytky soklů), střední kříž má hranolový sokl, ukončený kordonovou římsou, vpředu reliéf hořícího srdce, na nástavci reliéf mučících nástrojů,na kříži Kristus, vzadu J.K.F.K. 1857. Kamenný kříž -ve vsi u č. p. 2. Volně stojící objekt, hranolový sokl, podstavec s reliéfem P. Marie, menší kříž s litinovým Kristem. Časové řazení památky je do roku 1905. Kamenný kříž na návsi u kaple. Jedná se o volně stojící objekt, úzký odstupněný sokl, hranolovitý podstavec s reliéfem P.M.Bolestné, římsa. Nástavec dole voluntovitě rozšířený s reliéfem mučících nástrojů, pod nimi JHS, ve vrcholu kříž s Kristem, na soklu nápis ANO 1842. Kamenný kříž -polní cesta Véska -Hlubočky. Volně stojící objekt, odstupnělý sokl, podstavec, kordonová římsa, nástavec, kříž s Kristem. Časové určení památky je r. 1879.


říjen 2010


36

Litinový kříž -Nové Sady -litinový kříž je osazen na hranolovém podstavci. podstavec je tvořen nízkým soklem přecházejícím v hladký dřík, ukončen je masivní profilovanou římsou. Na podstavci osazen litin. kříž s postříbřeným korpusem Krista. V patách kříže v oválu je nápis INRI. Litinový kříž je z přelomu 19. a 20. stol. POHOŘANY Zvonice - dřevěná zvonice z 1. pol. 20. stol. na místě starší zaniklé stavby ARCHEOLOGICKÉ PAMÁTKY HEJK -Paleolit Na úbočí kopce Hejk, mezi silnicí ke Kartouzce a sportovním hřištěm (500 -700 m SV od středu obce ) byla nalezena r. 1973 paleolitická čepel. Uloženo muzeum Olomouc. OHBÍ KARTOUZKY -Neolit V ohbí Kartouzky zjištěno osídlení, doloženo nálezy kamenného mlatu, ŠI atd. Uloženo muzeum Olomouc. DOLNÍ CHMELNICE -Eneolit Na chmelnici u kravína byly nalezeny kamenné eneolitické nástroje (šipka, dva pruhované úštěpy a jeden kamenný nástroj). Uloženo muzeum Olomouc. V LUKAVCI -Popelnicová pole -k. slezká Ojedinělý nález masivní bronzové spony s mečíkovitými přívěsky pocházející patrně z rozrušeného žárového hrobu, náležejícího nejspíš k nedalekému žárovému pohřebišti u Hlušovic. Uloženo muzeum Olomouc. V případě budoucí výstavby je nutné dodržovat ustanovení odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. ohlásit písemně s dostatečným časovým předstihem /cca 15 pracovních dnů/ zahájení výkopových prací příslušné oprávněné organizaci /NPÚ, územní odborné pracoviště v Olomouci, příp. Archeologickému ústavu, a případně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1, § 22, zák. č. 20/1987 Sb.


říjen 2010


37

3.2. URBANISTICKÁ KONCEPCE Pro návrh řešení je prioritní zachování vesnického prostředí. Prostorové uspořádání V současnosti je urbanistická struktura všech částí obce v zásadě vybudována a stabilizována. V obci se nadále už nepředpokládá masivní územní rozvoj, který by urbanistickou strukturu změnil. Proto návrh rozvojových lokalit respektuje stávající koncepci. Funkční uspořádání Zásady urbanistického návrhu vycházejí z potřeby stabilizovat a rozvíjet stávající funkce a hodnoty v území, a podporovat činnosti které jsou dány společenskými podmínkami (např. výrobní služby, čistá výroba), dále stabilizovat a rozvíjet přírodní potenciál území a tím přispět k vytvoření lokálního systému ekologické stability. Zásadní funkcí v území je bydlení a díky přírodnímu rámci území obce rekreace. Výroba je kromě zemědělství zastoupena spíše drobnějšími podnikatelskými subjekty. Rozsáhlejší areál bývalé likérky v centrální části obce nejeví známky žádného aktivního provozu. Celé řešené území je členěno na území zastavěné a území nezastavěné. Zastavěné území je vymezeno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), a to je dni 30.8.2006 Sb. Je tvořeno zastavěnou částí obce vymezenou k 1.9.1966 a vyznačenou v mapách evidence nemovitostí (intravilán), zastavěnými stavebními pozemky evidovanými v katastru nemovitostí jako stavební parcely a dalšími pozemkovými parcelami zpravidla pod společným oplocením , které spolu tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Obytnou zástavbou navrhuje územní plán umisťovat především v části Dolany v prolukách zastavěného území, a v přímé vazbě na stávající zastavěné lokality. V částech Véska a Pohořany umožnit rozvoj přiměřený jejich historickému vývoji, postavení ve struktuře osídlení a omezené dopravní dostupnosti. Usměrňovat umisťování drobné vybavenosti a služeb do centrální části obce Dolany. Řešil rekonverzi (změnu funkčního využití) a revitalizaci (znovuoživení) areálu likérky v centru obce Dolany na nový multifunkční areál pro občanskou vybavenost, služby a bydlení. Podrobné plošné členění území na jednotlivé druhy využití v zastavěném území obce je následující:


říjen 2010


38

Plochy bydlení - bydlení hromadné – v bytových domech - bydlení individuální – v rodinných domech Plochy občanského vybavení - občanská vybavenost veřejná (obecní úřad, požární zbrojnice, zdravotnická zařízení, školská zařízení, zařízení sociálních služeb, kulturní a sportovní zařízení, církevní zařízení apod.) - občanská vybavenost komerční (obchod, služby, veřejné stravování, ubytování, komerční sportovní zařízení apod.) Plochy výroby - drobné podnikatelské aktivity neobtěžující okolní území - průmyslové výrobní areály neslučitelné s funkcemi bydlení a vybavenosti - samostatné areály zemědělské výroby neslučitelné s funkcemi bydlení a vybavenosti Plochy dopravy - plochy silniční dopravy (plochy komunikací, autobusové zastávky apod.) - plochy statické dopravy (parkoviště apod.) Plochy technického vybavení - plochy technického vybavení (plochy jednotlivých zařízení technické infrastruktury) Plochy veřejných prostranství - významná prostranství pro setkávání a shromažďování obyvatel - hlavní a významné komunikační tahy - plochy veřejné zeleně Nezastavěné území zahrnuje převážně zemědělský půdní fond, vodní toky a plochy, lesní a travní porosty a ÚSES.


říjen 2010


39

Obyvatelstvo, bytový fond Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel umožňuje lépe posoudit širší i demografické předpoklady dalšího vývoje. Vývoj počtu obyvatel v minulosti (po r.1869) vykazoval mírný růst počtu obyvatel až do období druhé světové války. Pokles počtu obyvatel v důsledku druhé světové války nebyl dodnes překonán v Pohořanech a Vésce. Po r.1991 začal být vykazován velmi příznivý vývoj počtu obyvatel pokračující v zásadě až do současnosti. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel od roku 1869 je patrný z následující tabulky.

Rok

186 190 193 195 196 197 198 199 200 200 9 0 0 0 1 0 0 1 1 8

Dolany

208 218 245 191 204 195 194 180 194 239 7 8 0 1 1 2 2 2 0 5

Dolany

128 136 148 129 143 139 145 135 152 189 3 8 0 4 7 9 6 2 9 4

Pohořan 484 516 602 361 343 325 256 224 212 233 y Véska

320 304 368 256 261 228 230 226 199 268

(Zdroj: P+R ÚP Dolany 2008) V posledních letech docházelo v obci Dolany k mimořádnému zájmu o bydlení, přírůstky obyvatel byly tedy podstatně vyšší než v předchozích obdobích. Předpoklad nárůstu obyvatel do roku 2015 byl dle předchozích prognóz v rámci územně plánovací dokumentace z roku 2000 až 2350 obyvatel. Tento počet je dle údajů z roku 2008 již překročen – 2 395 obyvatel.

Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009*

Obyvatel 1987

2072

2162

2216

2267

2367

2410

2499

Dle aktuální informace ČSÚ MOS (Zdroj: P+R ÚP Dolany 2008) Největší rozvoj bydlení probíhal v obci Dolany, menšího rozsahu v obcích Véska a Pohořany, které mají charakter spíše rekreační. Neoficiální stav počtu trvale přítomného obyvatelstva je cca 2900 ob. v roce 2010 (Info od Obecního úřadu – odhad proveden na základě množství komunálního odpadu, který je v obci skutečně produkován.) Věková struktura obyvatel řešeného území je průměrná, dlouhodobě se však zhoršovala podobně jak na naprosté většině území ČR. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0-14let) byl 15,3 % (r.2001), při srovnatelném průměru okresu Olomouc 16,1 %. Podíl obyvatel nad 60 let byl ve stejném období 18,6%, tj. podobný jako průměr okresu i ČR. Tyto skutečnosti nepříznivě ovlivňují další možnosti růstu počtu obyvatel přirozenou měnou. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


40

Migrace v posledních letech situaci mírně zlepšuje. Z dlouhodobého hlediska je v řešeném území reálné uvažovat s dalším růstem podílu osob v poproduktivním věku a poklesem podílu dětí. Nároky na sociálně zdravotní služby budou stoupat a potřeba kapacit základních škol bude nejspíše stagnovat i při eventuálním růstu počtu obyvatel obce. Příznivou skutečností je poměrně značná sociální soudržnost obyvatel území, vyplývající jak ze stability osídlení tak i převažující formy bydlení v rodinných domech.

Územní jednotka ČR Okres Olomouc

Celkem

Věková skupina 0-14

10230060 1654862

Nezjištěno Průměrný věk

Podíl 0-14

Nad 60

Podíl 60+

16,2%

1883783

18,4%

3483

39

224613

36056

16,1%

40942

18,2%

40

39

Dolany

1940

296

15,3%

361

18,6%

1

38

Dolany

1529

246

16,1%

280

18,3%

1

38

Pohořany

212

19

9,0%

48

22,6%

0

42

Véska

199

31

15,6%

33

16,6%

0

38

(Zdroj. ČSÚ, SLBD r. 2001) Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obci je do značné míry ovlivněna impulsy, které jsou obtížně odhadnutelné (zájem o individuální výstavbu v obci a její předpoklady, investice v širším regionu). Migrace obyvatel bude mít rozhodující důsledky pro další vývoj obce. V průběhu posledního období bylo vytvořeno několik scénářů vývoje počtu obyvatel k roku 2015 resp. 2020.

Prognóza z roku 2000

Stav 2009

Prognóza Alfaprojekt

Upravená prognóza

2350

2499

2800 - 3000

2900

Předpokládaný vývoj počtu obyvatel během návrhového období je podmíněn zejména nabídkou lokalit pro bydlení v obci. V úvahu je nutno vzít jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (příměstskou polohu), tak především širší podmínky regionu. Vytvořením rezervy stavebních míst se vytváří v obci Dolany předpoklad pro nárůst obyvatel, ovšem skutečný vývoj počtu obyvatel s ohledem na širší společenské změny lze jen odhadovat.


říjen 2010


41

Předpokladem růstu počtu obyvatel v návrhovém období územního plánu (do roku 2020) mohou být následující vlivy: * nižší pořizovací náklady na bydlení (hlavně ceny stavebních pozemků) ve venkovských sídlech příměstského typu oproti městskému bydlení *

dostatečná rezerva ploch pro bydlení

*

vybudování komplexních veřejných sítí technické infrastruktury v obci

*

dostatečný sortiment pracovních míst ve vzdálenosti do cca 20 km od obce

* vliv podstatného snížení výstavby v městském prostředí a postupné zvyšování počtu bytů v rodinných domech *

atraktivní přírodně-rekreační zázemí obce

*

postupné snižování závislosti obyvatel na prostředcích hromadné dopravy

Bilance návrhových a výhledových ploch pro bydlení Navržené plochy pro obytnou funkci (pro návrhové období do roku 2015) : Lokalita

Výměra pozemku (ha)

Počet domů

Počet obyvatel

N1

4,3

30

120

N2

3,4

20

80

N3

0,6

5

20

N4

0,6

6

24

N5

0,7

6

24

N6

0,3

3

12

N7

2,2

10

40

N8

2,7

16

64

N9

0,5

4

16

N10

1,7

10

40

N11- SV-50%

0,9

5

20

P1- SV-50%

1,8

-

40

Celkem

19,7

115

500

Návrhové plochy jsou mírně naddimenzovány z důvodů možné majetkoprávní nedostupnosti některé návrhové plochy.


říjen 2010


42

3.2 Občanské vybavení Návrh občanského vybavení vychází ze skutečných potřeb obyvatelstva a obce, protože urbanistické ukazatele jako základní materiál pro návrh vybavenosti přestal plnit svou úlohu. Základní vybavenost je třeba dělit do dvou skupin: 1.Vybavenost obecní je taková, která slouží obecní potřebě a je společensky řízena nebo usměrňována . Jedná se o skupiny vybavenosti veřejně správní, kulturní, sportovní, sociální, zdravotnické, školské, církevní... 2.Vybavenost ostatní je vybavenost , která vzniká na tržních principech. Tato vybavenost je značně proměnlivá a závislá na podnikatelských aktivitách. Vybavenost je nejvíce soustředěna kolem centrálního veřejného prostoru – autobusová zastávka v centru a prostor mezi kostelem a školou, a to jak v samostatných objektech, tak v přízemním parteru některých obytných domů a je převážně komerčního charakteru – obchod, drobné služby, jejichž zastoupení může být a je proměnné. Významným objektem v centrální části je obecní úřad v historické budově loveckého zámečku. Ostatní zařízení jak obecní, tak i komerční jsou situována v rámci celého zastavěného území obce. Zvýšenému nárůstu obyvatel v rámci nové výstavby rodinných domů neodpovídá v dostatečné míře zázemí služeb a občanského vybavení v obci. Ad 1. Z hlediska obecní vybavenosti je nutno charakterizovat její jednotlivé skupiny:

3.2.1 Školství a výchova Základní škola -Dolany Mateřská škola -Dolany a Véska ZUŠ – pobočka v Dolanech Mateřská škola funguje v Dolanech a ve Vésce. Jejich funkce je stabilizována. ÚP neuvažuje s dalším rozšiřováním mateřských škol v obci. Do základní školy docházejí příp. dojíždějí žáci do školy v Dolanech, případně dojíždění do Olomouce. Kapacita školy je dostačující. pro uvažované zbrždění nárůstu počtu obyvatel lze předpokládat její dostatečná kapacita i v budoucnosti. Při základní škole jsou také soustředěny některé činnosti mimoškolní výchovy (zájmové kroužky, …). Základní umělecká škola je vyžívána v pobočce v Dolanech. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


43

Střední a vysoké školy jsou situovány v Olomouci a dalších centrech vyššího významu (gymnazium, odborné střední školy a SOU, univerzita). ÚPD stabilizuje výše zmíněné plochy pro občanskou vybavenost a stanovuje regulační podmínky jejich funkčního a prostorového využití.

3.2.2 Kultura Pro zajištění kulturního vyžití obyvatel obce slouží následující zařízení: Knihovna -Dům služeb Dolany Kulturní dům Dolany Kulturní dům Pohořany V obci fungují následující kulturní a osvětové spolky: Taneční skupina „Máta“ Dechová hudba „Dolanka“ Skupina „Heřmánek“ Country stodola Véska Výletiště Pro letní společenské akce je využíván prostor výletiště v centrální části místní části Véska. Areál je po rekonstrukci. Z hlediska návrhového období je stávající plocha areálu stabilizovaná a není potřeba její rozšíření. Nezbytné je ale zajištění přístupu na pozemek. Navržena je veřejně prospěšná stavba přístupu na Další kulturní zařízení jsou dostupná v Olomouci. ÚPD stabilizuje výše zmíněné plochy občanské vybavenosti a stanovuje regulační podmínky jejich funkčního a prostorového využití.

3.2.3 Veřejná správa Obecní úřad Obecní úřad je svou polohou v centru obce vhodně lokalizován. Objekt je řešen jako víceúčelový objekt. Objekt obecního úřadu je stabilizován i v návrhovém období. V rámci případné přestavby, či rekonstrukce je možné v objektu umístit další potřebná zařízení občanské vybavenosti obce. Ostatní služby správního charakteru jsou umístěny v Olomouci. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


44

Sbor dobrovolných hasičů – 3 sbory s působností v Dolanech, Vésce i Pohořanech Pošta Dolany

3.2.4 Tělovýchova a sport V obci se nachází následující areály: Sportovní areál Dolany, Pohořany Fotbalové hřiště Dolany Sokolovna Dolany Golfový areál Véska -Pohořany Sportovní a relaxační areál SK Véska Turistická základna DDM Olomouc, Pohořany ÚPD stabilizuje výše zmíněné plochy sportu a rekreace a stanovuje regulační podmínky jejich funkčního a prostorového využití.

3.2.5 Zdravotní a sociální péče V obci se nachází následující zdravotnická zařízení: Zdravotní středisko -Dolany -lékařská pracoviště – soukromé ambulance Lékárna Veterinární služba – soukromé zařízení V obci se nachází Domov pro seniory Véska - Dům spečovatelskou službou. ÚPD stabilizuje výše zmíněné plochy a stanovuje regulační podmínky jejich funkčního a prostorového využití.

3.2.6 Vybavenost ostatní (komerční) Do této skupiny vybavenosti patří zařízení maloobchodu a služeb, fungující na principu tržního hospodářství. Základem je poskytování takových služeb, které jsou z hlediska hygienického přípustné v obytném území.


říjen 2010


45

Maloobchodní zařízení Potraviny Šuba Dolany Jednota Kroměříž – Dolany Prodejna smíšeného zboží Véska Masna Dolany Drogerie Dolany Květinářství Dolany Prodej lyžařských potřeb Dolany Služby Kadeřnictví Dolany Sklenářství Dolany Stolárna Véska Stolárna Dolany Topení-voda, instalace, opr. Pohořany Montan -instalace tel.antén a zařízení Dolany Lesní práce Dolany Malířství – Natěračství Dolany Oprava obuvi Pohořany Písmomalířství Véska Autodoprava Dolany, Véska Autoelektrikář Dolany Ubytovací a stravovací zařízení: Ubytování Lenka Konigová Véska Bistro pod Kartouzkou Hospoda Sportklub Dolany Pohostinství Dolany Pohostinství Véska Skalice Pohostinství – Pohořanská bouda Pohostinství Pohořany Restaurace U Havlů ÚPD stabilizuje výše zmíněné plochy a stanovuje regulační podmínky jejich funkčního a prostorového využití. Všechna ostatní občanská vybavenost je dostupná v nejblíže Olomouci.


říjen 2010


46

Bilance návrhových ploch tělovýchovných a sportovních zařízení:

Lokalita


N12

1,3

N13

0,4

N14

1,5

Celkem

3,2

3.3 Rekreace a cestovní ruch Z hlediska rekreačního zaujímá obec Dolany přímo strategickou polohu na okraji atraktivního území podhůří Nízkého Jeseníku. Značný přírodní potenciál území je zárukou kvalitního prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel obce i okolních obcí a Olomouce. Území je protkáno řadou lesních a polních cest, prochází tudy i značené turistické trasy, které vedou k dalším atraktivním cílům (Svatý Kopeček, Hrubá Voda, Jívová, Domašov u Šternberka) a cyklotrasy. Zřícenina kláštera „Kartouzska“ tvoří jedno ze zastavení naučné stezky Svatý Kopeček. Jedním z nejnovějších cílů pro rekreační využití se stalo osmnácti jamkové golfové hřiště mezi Véskou a Pohořany, v krajinářsky harmonickém a atraktivním prostředí. Zázemí pro turistický ruch je vzhledem ke kvalitním přírodním podmínkám v obci velmi dobré, včetně sportovně rekreačního zázemí sportovních areálů. Pro zájemce sportovně rekreačního vyžití jsou však v obci jen velmi omezené možnosti ubytování a dalších služeb. Neopominutelným druhem rekreačního vyžití v Dolanech je individuální rekreace, soustředěna do okrajových poloh jednotlivých částí obce, většinou u lesních enkláv. Jedná se o chatové osady i individuálně umístěné chaty zejména v m.č. Dolany, v menší míře v Pohořanech i ve Vésce. Jejich další rozvoj není z hlediska udržitelnosti kvalitního přírodního zázemí žádoucí. ÚPD stabilizuje plochy rekrace a stanovuje regulační podmínky jejich funkčního a prostorového využití.


říjen 2010


47

3.4 Ekonomický potenciál 3.4.1 Zemědělská výroba Na pozemcích obce hospodaří zemědělské subjekty se sídlem v Dolanech a v Pohořanech. Agrosystém Pohořany Hanácká zemědělská a.s. Dolany Zahradnictví Dolany Chov zvířat (koní) je lokalizován na farmě živočišné výroby -Ekofarma v Pohořanech s nově rekonstruovanou stájí pro koně s 20 boxy, s pískovou jízdárnou se skokovým materiálem, drezúrním obdélníkem a kruhovou ohradou a cca 220 ha luk a pastvin, v současné době je zde ustájeno 18 koníků. V areálu farmy jsou situovány stájové objekty a několik pomocných objektů, sklady krmiva a steliva. Součástí areálu je i administrativní budova s kancelářemi, šatnami a sociálním zařízením pro zaměstnance farmy. Pastviny se nachází na pozemcích s různým stupněm sklonu a jsou bohatěčleněny remízky a lesíky. Na pastevních plochách jsou rozmístěna napajedla. Zdrojem vody je vlastní studna. Na všech pastevních plochách lze nalézt dostatečné zastínění před sluncem a ochranu před větrem. Dalším subjektem je Hanácká zemědělská, a.s., zabývající se zpracováním rostlinné a živočišné výroby, prodejem nezpracovaných zemědělských a lesních výrobků a výrobou a opravou zemědělských strojů. Zahradnictví Dolany se zabývá produkcí a prodejem uceleného sortimentu sazenic květin pro skleníkové a venkovní pěstování, výhradně pro zahradnické firmy. Rozvoj ploch pro zemědělskou výrobu je možný a žádoucí v plochách stávající zemědělské výroby jejich intenzifikací a dále v návrhové ploše. Možno uvažovat o využití rozvojové plochy i jinými zemědělsky hospodařícími subjekty. ÚPD stabilizuje stávající plochy zem.výroby.

3.4.2 Průmyslová výroba Průmyslová výroby je v obci zastoupena pouze několika výraznějšími podnikatelskými subjekty (situovanými ve velké míře v areálu bývalého ZD a jeho sousedství) reprezentovanými společnostmi: Sekvoy s.r.o. - dřevařská výroba a lesní činnost Hanácká zemědělská a.s. Dolany Doka, dlažba s.r.o. Kovošrot Stolárna na pozemcích Hanácké zemědělské a.s. Výroba sklolam. tvarovek – pozemek Hanácké zem a.s.


říjen 2010


48

V obci se dále nachází rozsáhlejší výrobní areál dřívější likérky. Výrobní prostor je však v současné době využíván nejednoznačným způsobem, původní firma zanikla. Situování areálu je z urbanistického hlediska nevhodné, brání dostatečnému rozvoji centra Dolan, které by vzhledem k současnému výraznému rozvoji obce potřebovalo posílit vybavenost a tím i význam této části obce jako přirozeného centra sídla. Areál je proto navržen pro přestavbu je plochy smíšené obytné a komerční. Rozvojové plochy smíšených aktivit ÚPD navrhuje v řešeném území jednu novou rozvojovou plochu a jednu plochu přestavbovou (přestavba bývalé likérky v centru obce Dolany) a stanovuje regulativy funkčního a prostorového využití plochy. Konkrétní regulační podmínky na stanovení intenzity využití území jsou pro tyto navrhované funkce uvedeny ve výkrese regulačních zásad a samostatné textové příloze. Bilance návrhových a přestavbových ploch smíšených:

Lokalita


Počet pracovních míst

N11

0,9

Dle podnikatelského záměru

P1 – SV50%

1,8

Dle podnikatelského záměru

Celkem

2,7

Předpokládaný vývoj ekonomické aktivity počítá s nárůstem ekonomicky aktivních osob v produktivním věku a se snížením podílu vyjíždějících osob za pracovní příležitostí vytvořením pracovních příležitostí v místě bydliště (posílení výrobních služeb, čisté výroby a řemesel provozovaných v navržených rozvojových lokalitách pracovních aktivit a současně v rodinných domech).

3.3. KONCEPCE DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ÚVOD Řešené území se nachází severně Olomouce prakticky mimo hlavních dopravních tras. Pouze jeho nejzápadnější část v krátkém úseku protíná silnice I. třídy č. I/46, která je však v územně-plánovacích podkladech překládána západně mimo toto území. Navrženo je příčné uspořádání v čtyřpruhové kategorii se středním dělícím pásem. SILNIČNÍ DOPRAVA (SILNICE A DÁLNICE) Řešeným územím procházejí, nebo se jej dotýkají, následující silnice: I/46

Olomouc - Šternberk

III/44313

Dolany - Bělkovice

III/44440

Bělkovice - Véska

III/4436

Holice - Samotíšky - Dolany


říjen 2010


III/44311

Hlušovice – Dolany - Jívová

III/44312

Dolánky - Dolany

III/44314

Dolany - kolem chmelnice - Véska

III/443 15

Pohořany - spojovací

49

Ostatní pozemní komunikace již nejsou zařazeny do sítě silnic, ale jsou to komunikace místní, resp. účelové. Ani ve výhledu nejsou v blízkosti řešeného území plánovány dálnice nebo rychlostní silnice. Silniční ochranná pásma K ochraně státních silnic a místních komunikací a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží ochranná pásma, jejichž velikost je specifikována v zákonu o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. (v platném znění) v paragrafech 30 a následujících. Velikost pásma je prostor omezený svislými plochami ve vzdálenosti: 

50 m od osy vozovky silnice I. třídy



15 m od osy vozovky silnic II. a III. třídy a místních komunikací I. třídy.

V těchto pásmech lze provádět stavby a terénní úpravy jen na základě povolení vydaného silničním správním orgánem a za podmínek v povolení uvedených. Ochranné pásmo u plánovaných komunikací vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Rampy křižovatek jsou součástí nadřazené komunikace, přičemž hranice jsou určeny v příloze č. 3 prováděcí vyhlášce silničního zákona. V zastavěném území se stanovují hygienická pásma s ohledem na hlukové poměry způsobené pozemní dopravou vč. pozadí a nejvyššími přípustnými hlukovými hladinami pro konkrétní druh zástavby. Hygienické podmínky výstavby v ochranném pásmu silnic V ochranném pásmu silnice I/46, s ohledem na očekávané zasažení hlukem ze silniční dopravy, budou stavby s chráněným vnitřním i vnějším prostředím zařazeny do podmínečně přípustného využití. U takovýchto staveb bude nutno prokázat, že nebudou překročeny přípustné hladiny hluku v chráněných i vnitřních prostorech. Bezbarierové řešení Navrhované dopravní stavby a veřejné plochy musí být navrhovány v souladu s požadavky vyhlášky 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbarierové užívání staveb. Jedná se zvláště o dodržení podélných a příčných sklonů, snížení obrub na 2 cm v požadovaných místech, řešení pro osoby s omezenou schopností orientace (vodící linie, varovné a signální pásy) a zajištění potřebného počtu vyhrazených stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené a nově i vyhrazených stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku.


říjen 2010


50

DOPRAVNÍ ZÁTĚŽ Na celém území ČR je v pravidelných intervalech organizováno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR Praha celostátní profilové sčítání dopravy. Sčítání se provádí na silnicích I. a II. tříd a na zatížených úsecích silnic III. tříd. Pro řešené území jsou určující sčítací úseky : sil. I/46

úsek 7-1080

jižně Dolan

sil. III/44311

úsek 7-4880

jižně odbočky na Pohořany

Na ostatních silnicích nebylo sčítání prováděno, proto lze i s ohledem na význam v silniční síti usuzovat, že intenzity dopravy se budou pohybovat v intervalu 300 - 500 vozidel/24 hod a ani ve výhledu nedojde k dramatickému nadvýšení. Výhledové intenzity očekávané k roku 2025 jsou vypočteny dle růstových koeficientů Ředitelství silnic a dálnic ČR dle jednotlivých tříd silnic. r. 2000 sil. I/46

úsek 7-1080 11.862/2.582

r. 2005

r. 2025

12.998/2.934

16.377/3.609

sil. III/44311 úsek 7-4880 777/133 1.019/109

918/106

Hodnoty jsou uvedeny jako celoroční denní průměrné za 24 hodin v obou směrech ve formátu vozidla celkem/z toho nákladní vozidla. Skutečný nárůst v období 2000-2005 byl u silnice I. tř. nižší, než se očekávalo, i sil. III. tř. naopak vyšší. Po vybudování obchvatu sil. I/46 mimo zástavbu výrazně klesne dopravní zatížení na průjezdním úseku stávající silnice.

KATEGORIE SILNIC Kategorie je určena volnou šířkou komunikace a návrhovou rychlostí. Ta by měla odpovídat významu a přenášenému dopravnímu zatížení. Charakteristiky funkčních tříd jsou specifikovány v tab. 1 ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Pro řešené území jsou předmětné: funkční třída B

sběrné komunikace obytných souborů, spojení obcí, průtahy silnic I., II. a III. třídy s významem dopravním, částečné omezení přímé obsluhy

funkční třída C

obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě (mohou být i průtahy silnic III. třídy)

funkční třída D

zklidněné komunikace

funkční podskupiny D1

pěší zóny, obytné zóny

D2 stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody a ostatní komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel


říjen 2010


51

Dle ČSN 73 6110 jsou dle funkčních tříd dále přiřazeny v tab. 2 charakteristiky (možnost zřizování parkovacích pruhů, vzdálenosti křižovatek, …). Svým charakterem funkční třídě B odpovídá pouze průjezdní úsek silnice I/46. Ostatní komunikace jsou funkční třídy C a D. Nově navrhované místní komunikace a průjezdní části silnic budou řešeny dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Konkrétně se jedná u sběrných komunikací (funkční třída B) dle čl. 8.4.3 (tab. k obrázkům 11 a 12) s písmenným znakem MS2 a návrhovou rychlostí 50 km/h o dvoupruhová obousměrná komunikace s jízdním pruhem pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru (přímo při komunikaci), nebo v přidruženém prostoru (výškově i prostorově oddělená stezka od komunikace) u obslužných komunikací (funkční třída C) dle čl. 8.4.3 (tab. k obrázkům 11 a 12) s písmenným znakem MO2 a návrhovou rychlostí 30 km/h o

dvoupruhová obousměrná komunikace s podélným parkováním

o

dvoupruhová obousměrná komunikace s jízdním pruhem pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru (přímo při komunikaci), nebo v přidruženém prostoru (výškově i prostorově oddělená stezka od komunikace)

dle čl. 8.4.4 (tab. k obrázku 16 až 19) s písmenným znakem MO1 a návrhovou rychlostí 30 km/h o

jednopruhová jedno i obousměrná komunikace (nutnost výhyben po 80 – 100 m) s podélným parkováním

o

jednopruhová jedno i obousměrná komunikace (nutnost výhyben po 80 – 100 m) bez parkovacího pruhu

dle čl. 8.4.4 (tab. k obrázku 20 až 21) s písmenným znakem MO2k (s krajnicemi) a návrhovou rychlostí 30 km/h o

dvoupruhová obousměrná komunikace s krajnicemi (bez nadvýšených obrub) – v případech rozptýlené zástavby s nutností zasakování srážkových vod na místě

dle čl. 8.4.4 (tab. k obrázku 22 až 23) s písmenným znakem MO1k (s krajnicemi) a návrhovou rychlostí 30 km/h o

jednopruhová obousměrná komunikace s krajnicemi a výhybnami – v případech rozptýlené zástavby (jednotlivých staveb) s nutností zasakování srážkových vod na místě

u zklidněných komunikací (funkční třída D1) dle čl. 8.4.5 o

příklady typů komunikací v obytné zóně (obrázek 25 a 26), podrobněji řeší technické podmínky TP 103 Navrhování obytných a pěších zón

u zklidněných komunikací (funkční třída D2) Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


52

dle kapitoly 10.1 Komunikace pro chodce a 10.4 Cyklistická doprava vč. TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty o

stezky, pruhy a pásy určené pro cyklisty a pěší bez přístupu silničních motorových vozidel

Skladebné prvky šířkového uspořádání místních komunikací jsou vč. použití uvedeny v tab. 3 ČSN 76 6110. Konkrétní šířky prvků jsou variantně uváděny v citovaných tabulkách. Přiměřeně bude postupováno při rozsáhlejších rekonstrukcích místních komunikací a průjezdních úseků silnic. Nejmenší šířka chodníku je 2,0 m, resp. v málo zatížených úsecích s malým počtem pěších lze připustit i šířku 1,5 m (ovšem bez jakýchkoliv překážek, vč. dopravního značení a stožárů veřejného osvětlení).

MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE Na průjezdních úsecích silnic a na místních komunikacích se nacházejí některé lokálně omezené dopravní závady, které však budou řešeny lokální úpravou. Výrazné změny tras se neuvažují. Místní a účelové komunikace zabezpečují dopravní obsluhu přilehlých objektů. Nové místní komunikace budou navrhovány a trasovány v lokalitách určených k zástavbě tak, aby dostatečně zpřístupnily sousední pozemky. Předpokládá se využití zvláště zklidněných komunikací funkční třídy D1. Při navrhování je nutno dodržet mimo jiné příslušná ustanovení ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací a požadavků HZS na délky slepých komunikací, velikosti obratišť apod. Při parcelaci rozvojových ploch je nutno respektovat §22 vyhlášky 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využití území, kde je vymezena nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m (při jednosměrném provozu lze snížit až na 10,5 m). U veřejného prostranství a komunikace k rodinnému domu je šířka 8 m, při jednosměrném provozu min 6,5 m.

DOPRAVA V KLIDU Požadavky na dopravu v klidu u nových staveb, nebo staveb, u nichž je měněno funkční využití, se zjišťují pomocí normovaného výpočtu uvedeného v ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (kapitola 14). Pro řešené území bude uvažován základní stupeň automobilizace 1:2,5 (tj. 400 vozidel na 1000 obyvatel). Své potřeby si musí investor řešit na své náklady na svém pozemku. Majitelé rodinných domů musí mít na svém pozemku vybudována minimálně 2 stání pro osobní vozidla. U bytových domů se preferuje umístění alespoň části stání pod objektem.


říjen 2010


53

PĚŠÍ A CYKLISTICKÝ PROVOZ Pěší doprava probíhá zčásti po samostatných chodnících, které jsou vybudovány podél vozovek a zčásti tam, kde to umožňuje nízká intenzita dopravy, i na vozovce. V podrobnosti měřítka územního plánu není možné ani účelné řešit návrhy chybějících úseků chodníků. V centrální části obcí by při zvýšeném výskytu pěších by alespoň jednostranné chodníky být doplněny měly. V nově navrhovaných úsecích komunikací pokud možno zřizovat v uličním prostoru samostatné stezky pro cyklisty oddělené od vozovky, případně společné stezky pro pěší i cyklisty. Šířková uspořádání musí odpovídat požadavkům ČSN 73 6110. Značené cyklistické trasy jsou vedeny po stávajících místních i státních komunikacích. V území prochází trasa: Č. 6030 — Mariánské údolí — Svatý Kopeček — Dolany — Hlušovice Č. 6102 — Bělkovice — Svatý Kopeček Č. 6103 — Bělkovice — Svatý Kopeček - Bystrovany V řešeném území jsou též vedeny čtyři značené turistické trasy. Trasovány jsou generálním směrem SV-JZ od Podbořan na Svatý Kopeček

HROMADNÁ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Hromadná doprava osob je v území zajišťována pravidelnou linkovou autobusovou dopravou na trasách: • Rýmařov - Břidličná - Olomouc • Olomouc - Dolany - Bělkovice • Olomouc - Dolany - Pohořany Jívová • Hlubočky - Dolany - Pohořany • Olomouc - Šternberk - Huzová - Bruntál • Olomouc - Šternberk - Dvorce - Opava • Šternberk - Bělkovice - Samotíšky • Jívová - Dolany - Olomouc Rozmístění zastávek a jejich poloha vzhledem k zástavbě a docházkové vzdálenosti jsou vyhovující. V rámci kultivace veřejných prostranství (úpravy chodníků, autobusových zálivů apod.) bude třeba zastávky dovybavit přístřešky a lokálně řešit úpravy ve smyslu drobných posunů při stavebních úpravách na komunikacích či jiných souvisejících záměrech. Při rekonstrukcích zastávek je nutno se řídit požadavky ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky.

HLUK Z DOPRAVY Hluk z dopravy na pozemních komunikacích a jeho limity jsou řešeny v Zákoně č. 258I2000Sb. o ochraně veřejného zdraví a navazujícím Nařízeni vlády Č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


54

Limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a ostatní venkovní chráněný prostor jsou stanoveny jako součet základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce. Určení hladin hluku pomocí výpočtu se řídí „Novelou metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“ a provádí pomocí SW HLUK+. Z výše uvedeného plyne, že maximální přípustná ekvivalentní hladina hluku z dopravy je pro obytnou zástavbu v blízkosti průjezdních úseků rovna 60 dB ve dne a 50 dB v noci. Pro nově navrhované objekty, zvláště při průjezdním úseku silnice I/46, by měl být doložen průkaz (podrobný výpočet) nepřekročení hlukových limitů v chráněném venkovním prostoru pro stavbu s konkrétním využitím (uplatnění různých korekcí).

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Na řešeném území se nenachází železniční trať ani vlečka. Nejbližší železniční tratě jsou č. 290 Olomouc – Šumperk a č. 310 Olomouc – Krnov.

VODNÍ DOPRAVA Na řešeném území se neprovozuje vodní doprava a ani v nejbližší době se s ní v okolí neuvažuje. Dlouhodobě je pouze nadále sledován koridor pro Kanál Dunaj-Odra-Labe. Zastoupen je i v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Koridor je veden v generálním směru sever-jih západně od řešeného území ve vzdálenosti cca 4 km od Dolan.

LETECKÁ DOPRAVA Na řešeném území se letecká doprava přímo neprovozuje. Nejbližší letiště Bohuňovice má status neveřejného vnitrostátního letiště. Další letiště je v Olomouci se statusem veřejné mezinárodní letiště. Nepředpokládá se, že by do řešeného území zasahovaly vzletové a přistávací roviny, které by omezovaly výškovou úroveň zástavby. 3.4. KONCEPCE TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODOVOD ÚVOD V obci a jejich přilehlých částech je dnes zajištěno zásobení pitnou a požární vodou převážně z řadů pro veřejnou potřebu. Podle posledních měření a průzkumů je kapacita vodovodní sítě dostatečná pro výpočtové průtoky a požární zabezpečení. Jsou provedeny rozvody pro veřejnou potřebu DN 80 – 200, převážně plastové, potrubí tlakové. Na vodovodních řadech pro veřejnou potřebu jsou osazeny typové podzemní armatury (šoupata, sekční uzávěry, rozdělovací šachty, podzemní a nadzemní hydranty apod.) a provedeny potřebné podzemní objekty (armaturní šachty apod.). Jednotlivé nemovitosti jsou napojeny vodovodními přípojkami. Stávající zástavba v obci se nachází v nadmořských výškách 240 – 330 m.n.m. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


55

Varianta řešení zásobení obcí je možná v případě odstavení stávajícího zdroje z lokálních vrtů , tj. v lokalitě Toveř (vrt „Cihelna“ o vydatnosti cca 7,0 l/sec) , v Dolanech „zdroj „Likérka“ o vydatnosti cca 6,0 l/sec“ a vrty v jednotlivých lokalitách. Tyto zdroje by bylo nutné upravit, doplnit o potřebnou úpravnu vody a zásobní kapacitu (vodojemy) podle kapacity celé soustavy a propojit jednotlivé vodojemy výtlačnými řady. V obci Dolany na jižním konci je rezervován prostor pro případný řídící vodojem 650 m3. STÁVAJÍCÍ STAV Dolany: Zdrojem pitné vody pro obec jsou podzemní vrty s úpravnou vody v lokalitě Olomouc – Černovír, kde jsou i podzemní vodojemy Droždín I o kapacitě 4 x 5 000 m3, které slouží i pro zásobení Olomouce. Kóty hladin vodojemu Droždín I – max. hladina 282,90 m.n.m., min. hladina 278,40 m.n.m. Z uvedeného VDJ je část vody čerpána do vodojemu Droždín II (kapacita 2 x 500 m3) o max. hladině na kótě 310,00 m.n.m a min. hladině 305 m.n.m.. Z tohoto vodojemu je veden hlavní zásobní řad DN 200 do Dolan přes obec Samotíšky a Tovéř, které jsou z řadu rovněž zásobeny. V obci jsou provedeny rozvodné řady DN 80 – DN 150, převážně plastové. Vodovod je ve správě Středomoravská vodárenská a.s.. Délka vodovodní sítě v obci 13690 m. Údaje jsou převzaty z „Plánu rozvoje vodovodu a kanalizací Olomouckého kraje“ – aktualizace 2006 firmou Voding Hranice spol. s r.o. Véska Zdrojem vody je vrt HV-12 v lokalitě „Zelený kříž“ s vydatností 3,0 l/sec. Z vrtu je voda čerpána výtlačným potrubím PE ø 65 mm v délce 1170 m do úpravny vody s vodojemem v lokalitě „Dolní Bouda“ nad Véskou. Akumulace je řešena válcovými vodojemy o obsahu 2 x 30 m3, o max. hladině na kótě 432,10 m.n.m a min. hladině 430,00 m.n.m., umístěnými jako součást úpravny. Z úpravny je veden zásobní řad DN 100 v délce 485 m, před obcí je osazena šachta s redukčním ventilem tlaku. Po obci jsou provedeny rozvodné řady v celkové délce 12 654 m. Pohořany: Zdrojem vody je vrtaná studna o vydatnosti 0,6 l/sec, z té je proveden výtlak do vodojemu 2 x 50 m3, o max. hladině na kótě 588,00 m.n.m a min. hladině 585,25 m.n.m.. Z vodojemu je provedena rozvodná vodovodní síť – horní část obce je napojena přímo, spodní část obce přes redukční ventil tlaku. Celková délka rozvodné vodovodní sítě PVC DN 80 – 100 je 3 080 m.

V rámci obce jsou v současné době lokální zdroje pitné vody v lokalitě Toveř (vrt „Cihelna“ o vydatnosti cca 7,0 l/sec, zdroj „Likérka“ v Dolanech o vydatnosti cca 6,0 l/sec , slouží zatím jako záložní a počítá se s nimi v případě rozšíření vodovodní sítě do obce Bělkovice.

NÁVRH ŘEŠENÍ DO ROKU 2015 Dolany: Na základě posouzení současného stavu (Aktualizace PRVKUC z roku 2006) a zpracovaných studií je pro obec Dolany kapacita zásobního řadu včetně tlakových poměrů dostatečná i s výhledem na předpokládaný vývoj do roku 2015. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací nepočítá s dalšími investičními náklady do uvedeného data. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


56

Véska Kapacita zdroje i zásobních řadů je pro dané období dostatečná. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací nepočítá s dalšími investičními náklady do uvedeného data. Pohořany: Kapacita zdroje i zásobních řadů je pro dané období dostatečná. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací nepočítá s dalšími investičními náklady do uvedeného data. Navržené lokality k zastavění lze bezpečně zásobit prodloužením stávající vodovodní sítě příslušného tlakového pásma.

TLAKOVÉ POMĚRY Dolany: Vodovodní síť v obci je ovládána tlakem z vodojemu Droždín II (kapacita 2 x 500 m3) o max. hladině na kótě 310,00 m.n.m a min. hladině 305 m.n.m.. převážná část obce je z tohoto tlakového pásma bezproblémově zásobena, pouze v severovýchodní části obce je vybudována zesilovací AT stanice s příslušnými vodovodními řady v délce 1 185 m. Véska Vodovodní síť v obci je ovládána tlakem z vodojemu v lokalitě „Dolní Bouda“ nad Véskou 2 x 30 m3, o max. hladině na kótě 432,10 m.n.m a min. hladině 430,00 m.n.m..Z úpravny je veden zásobní řad DN 100 v délce 485 m, před obcí je osazena šachta s redukčním ventilem tlaku. Po obci jsou provedeny rozvodné řady v celkové délce 12 654 m. Tlakové poměry takto vyhovují. Pohořany: Vodovodní síť v obci je ovládána tlakem z vodojemu 2 x 50 m3, o max. hladině na kótě 588,00 m.n.m a min. hladině 585,25 m.n.m.. Z vodojemu je provedena rozvodná vodovodní síť – horní část obce je napojena přímo, spodní část obce přes redukční ventil tlaku. Tlakové poměry takto vyhovují. POSOUZENÍ AKUMULACE VODOJEMU Dolany: Pitná voda je přivedena z vodojemu Droždín II (kapacita 2 x 500 m3), na trase je odběr obcí Samotišky (Qp = 98,3 m3/den, Qd = 147,4 m3/den), obec Tovéř (Qp = 25,7 m3/den, Qd = 38,5 m3/den) a obec Dolany s odběrem (Qp = 108,2 m3/den, Qd = 162,3 m3/den) – zdroj aktualizace PRVKUC rok 2006. Z uvedeného přehledu je zřejmé, že kapacita vodojemů je pro zásobení obce dostatečná. Véska Pitná voda je přivedena z vodojemu 2 x 30 m3 , odběr v obci (Qp = 7,4 m3/den, Qd = 11,1 m3/den). Z uvedeného přehledu je zřejmé, že kapacita vodojemu je pro zásobení obce dostatečná.


říjen 2010


57

Pohořany: Pitná voda je přivedena z vodojemu 2 x 50 m3 , o max. hladině na kótě 588,00 m.n.m a min. hladině 585,25 m.n.m., odběr v obci (Qp = 23,2 m3/den, Qd = 34,8 m3/den). Z uvedeného přehledu je zřejmé, že kapacita vodojemu je pro zásobení obce dostatečná.

OCHRANNÁ PÁSMA Pásmo ochranného zdroje pitné vody je u vrtu HV-12 ve Vésce a kolem zdroje v Pohořanech. Ochranné pásmo I. stupně je tvořeno oploceným územím, čtvercem o straně 10x 10 m. Zároveň je vyhlášeno ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje kolem vrtu HV - 12. Ochranné pásmo vodovodního řadu dle zákona 274/2001 Sb. činí 1,5 m od kraje potrubí do profilu DN 500, od profilu DN 500 2,5 m na každou stranu od líce potrubí. ODPADNÍ VODY ÚVOD Obec Dolany je odkanalizována jednotnou kanalizační soustavou na centrální čistírnu odpadních vod, umístěnou na západní části obce. Jedná se o mechanickobiologickou čistírnu pro 2 500 EO, zkolaudovanou v roce 1996. Odtok z čistírny je do Dolanského potoka. Kanalizace je z trub DN 250 až DN 600, stoky jsou odlehčovány do Dolanského potoka a do melioračních příkopů. Na kanalizaci jsou osazeny 4 čerpací stanice k přečerpání odpadních vod z míst, které neumožňují gravitační odtok. Čistírna slouží i pro obec Toveř a výhledově se do ní mají napojit splaškové vody z Vésky a Pohořan. Na splaškovou kanalizaci z uvedených obcí je zpracována dokumentace pro stavební povolení.

STÁVAJÍCÍ STAV Dolany: V obci je jednotná kanalizace s čerpacími stanicemi, odlehčovacími komorami a centrální čistírnou odpadních vod, provozovaná obcí. Kanalizace jsou z různých materiálů tak, jak byly postupně budovány, jedná se o potrubí z trub kanalizačních betonových, kameninových i plastových. Nové části zástavby jsou již odkanalizovány oddílnou kanalizací, která je však dále svedena do kanalizace jednotné s odlehčováním stok do Dolanského potoka nebo do melioračních svodů. Na kanalizaci jsou typové objekty (revizní šachty) a další převážně monolitické objekty (odlehčovací komory, výústní objekty), jejichž stavební stav odpovídá stáří a způsobu výstavby. Kapacita jednotné kanalizace je pro srážkové vody vyčerpána a další napojování srážkových vod není vhodné. Stoková síť je svedena na mechanicko-biologickou čistírnu pro 2 500 EO, umístěnou západně od obce za státní silnicí Olomouc – Šternberk. Odtok vyčištěných vod je do Dolanského potoka. Stav čistírny odpadních vod odpovídá době její výstavby, parametry čistícího procesu a kvalita vypouštěné vyčištěné odpadní vody splňují limity současných legislativních požadavků.


říjen 2010


58

Q24 = 5,35 l/sec, 462 m3/den

Kapacity ČOV

Qd = 6,54 l/sec, 565 m3/den Qdest = 97,2 l/sec Údaje o stávající kanalizaci: Délka kanalizační sítě

10 400 m

% napojení obyvatel na ČOV

81

Véska V obci je pouze kanalizace dešťová, která je svedena do místních vodotečí a příkopů, vyústění je na dvou místech do Dolanského potoka. Do kanalizace jsou svedeny přípojky od stávajících septiků, některé splaškové vody jsou do kanalizace zaústěny ilegálně. Stoky jsou dimenze DN 300 až DN 800, v technickém stavu odpovídajícím době výstavby a provozu. Objekty na kanalizaci (šachty) nejsou v normových vzdálenostech a jejich stav rovněž odpovídá jejich stáří. Vzhledem ke značným spádům území profily stok kapacitně vyhovují. Celková délka kanalizací

1 670 m

Pohořany V obci je pouze kanalizace dešťová, která je svedena do místních příkopů do stávající soustavy tří povrchových nádrží. Do kanalizace jsou svedeny přípojky od stávajících septiků, některé splaškové vody jsou do kanalizace zaústěny ilegálně. Stoky jsou dimenze DN 300 až DN 1200, v technickém stavu odpovídajícím době výstavby a provozu. Část kanalizace je v kamenném profilu 1200 x 1500 mm. Objekty na kanalizaci (šachty) nejsou v normových vzdálenostech a jejich stav rovněž odpovídá jejich stáří. Vzhledem ke značným spádům území profily stok kapacitně vyhovují. Celková délka kanalizací

cca 1 700 m

NÁVRH ŘEŠENÍ Dolany mají kanalizační systém včetně čistírny odpadních vod vyřešený. Vzhledem ke stavu a stáří kanalizační sítě je potřeba počítat s postupnou rekonstrukcí stok a při těchto příležitostech se snažit oddělit srážkové a balastní vody tak, aby na ČOV byly přiváděny hlavně odpadní vody splaškové. Výhledově je třeba počítat s tercierním stupněm čištění podle požadavků legislativy (současné i budoucí). Bude třeba posoudit i odlehčovací komory, aby se maximum znečištěných vod dostalo na čistírnu. Napojení dalších lokalit je možné řešit gravitační kanalizací jako rozšíření stávající kanalizační sítě, preferovat oddílnou kanalizaci se zadržením a zásakem srážkových vod v místě. Pro části obce Véska a Pohořany se počítá s výstavbou splaškové kanalizační sítě, která bude napojena na kanalizaci Dolan a tím i na centrální čistírnu odpadních vod. Na uvedené řešení je již zpracována dokumentace pro stavební povolení.


říjen 2010


59

POP ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD, OCHRANNÉ PÁSMO KMENOVÉ STOKY Stoková síť je svedena na mechanicko-biologickou čistírnu pro 2 500 EO, umístěnou západně od obce za státní silnicí Olomouc – Šternberk. Odtok vyčištěných vod je do Dolanského potoka. Stav čistírny odpadních vod odpovídá době její výstavby, parametry čistícího procesu a kvalita vypouštěné vyčištěné odpadní vody splňují limity současných legislativních požadavků. Kapacity ČOV

Q24 = 5,35 l/sec, 462 m3/den Qd = 6,54 l/sec, 565 m3/den Qdest = 97,2 l/sec

Pro čistírnu odpadních vod je vyhlášeno pásmo hygienické ochrany 150 m od vnějšího pláště otevřených nádrží. Ochranné pásmo kanalizace dle zákona 274/2001 Sb. činí 1,5 m od kraje potrubí do profilu DN 500, od profilu DN 500 2,5 m na každou stranu od líce potrubí. VODNÍ TOKY STÁVAJÍCÍ STAV Dolany leží v povodí významného vodního toku Morava, číslo hydrologického povodí 4 – 10 – 001 - 01 na povodí jejího přítoku Trusovického potoka – povodí 4 – 10 – 03 - 090. Územím Dolan a části obce Véska prochází Dolanský potok, číslo hg. povodí 4 - 10 – 3 – 089, do kterého jsou zaústěny místní recipienty s odlehčením stávajících kanalizačních stok. Největší část obce spadá pod toto povodí, ostaní části řešeného území spadají k povodí Zdimiřského potoka (4 -10 – 03- 105) , Bystřice (4 – 10 – 03 – 104) a Trudovického potoka (4 -10 -03 -90). V zájmovém území se nachází několik vodních ploch, obecních rybníků v Pohořanech, Vésce a vodní nádrže v Dolanech. Do některých nádrží jsou svedeny srážkové vody a slouží jako retenční zdrže. V obci Dolany je vodoteč částečně zatrubená Řešené území je mimo rozliv Q100 řeky Moravy.

NÁVRH ŘEŠENÍ Stávající vodoteče a nádrže jsou v poměrně dobrém technickém stavu a je třeba zajišťovat jejich bezpečný provoz. Nepředpokládají se význačnější úpravy současného stavu. Z hlediska ohrožení vodou je nejméně ohrožena obec Pohořany a Véska – relativně malé povodí potoka, navíc v obce Véska jsou záchytné rybníčky a nádrže. Nejvíc ohrožena je střední část obce Dolany, kde dochází k nekontrolovatelnému zatrubování a tím značnému omezení průtočného profilu. Hlavním úkolem by mělo být hospodaření s vodou v povodí, tj. zachycování srážkových vod do zásaku, retence apod., kdy se tak význačně sníží riziko záplav.


říjen 2010


60

OCHRANNÉ A PROVOZNÍ PÁSMO VODNÍHO TOKU Ochranné pásmo vodního toku není definováno, dle zákona 254//2001 Sb.(vodní zákon) má správce vodního toku při výkonu správy, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s majiteli pozemků oprávnění užívat pozemků sousedících s vodním tokem do šířky 6,0 m od břehové hrany u méně významných toků. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ STÁVAJÍCÍ STAV Na území obce Dolany je tříděn komunální odpad na: 

tříděný odpad (papír, sklo, plast) objemný odpad



směsný odpad

Tuhý komunální odpad je svážen na skládku v Bohuňovicích. Sběr objemného odpadu je zajišťován minimálně dvakrát ročně. Soustředěn je na předem vyhlášených přechodných stanovištích ve zvláštních sběrných nádobách k tomuto účelu určených. NÁVRH ŘEŠENÍ Všechny subjekty v řešeném území – nové i stávající – musí mít zajištěn odvoz a likvidaci odpadů specializovanými firmami. Jde o domovní odpad a odpad z případných technologických procesů v plochách smíšených a podnikatelských aktivit. Umístění nádob či kontejnerů na odpad musí jednotliví investoři řešit na svých vlastních pozemcích bez nároků na veřejná prostranství. Orientační výpočet množství odpadu: (pouze pro bytový fond) -počet obyvatel 2900 osob -odpad 0,55 kg.d-1/os tj. 1595 kg = 1,6t -hmotnost na 1 m3 0,8 t -celkem odpadu za den 2 m3 -celkem odpadu za rok 730 m3 Množství odpadů a nebezpečných či průmyslových odpadů podnikatelských aktivit není možné stanovit. Tato bilance bude upřesněna až na základě konkrétních investičních záměrů. Odpad musí být separován – tříděn již u původců – právnické, fyzické osoby, popř. obec. Obec na základě vyhlášky bude proto požadovat třídění odpadů obyvatelstvem. Za tímto účelem jsou v řešeném území umístěny sběrná stanoviště separovaného odpadu. Stanoviště musí být veřejně přístupné s obsluhou nebo bez obsluhy. Třídění odpadu musí být prováděno podle Katalogu odpadů, který vydalo Ministerstvo ŽP ČR-vyhláška 337/1997, Ministerstva životního prostředí ČR (§5 zákona o odpadech). Návrh předpokládá umístění jednoho velkoobjemového kontejneru na odpad. Dále jsou navržena místa pro umístění kontejnerů na separovaný odpad papír, textil a sklo. Rozmístění kontejnerů je zakresleno v grafické části ÚPD. Na poli nakládání s odpady v Dolanech je aktuální zejména:  zamezit vytváření divokých skládek, i formou represívních opatření,  zajištění odvozu inertního odpadu výhradně na povolené skládky - variantním řešením k individuálnímu odvozu je přistavení velkoobjemového kontejneru. Doporučit lze též rozšíření sortimentu ve sběru tříděného odpadu (např. o textil). Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


61

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM STÁVAJÍCÍ STAV Průzkum daného území se zaměřil na topné, či technologické zdroje z hlediska Zákona o ochraně ovzduší. Zákon č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), hlava II Ochrana ovzduší § 4 Kategorie a zařazování zdrojů znečišťování ovzduší (1) Zdroje znečišťování ovzduší jsou a) mobilní, b) stacionární. (5) Spalovací zdroje se zařazují podle tepelného příkonu nebo výkonu do těchto kategorií : c) střední spalovací zdroje, kterými jsou zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu od 0,2MW do 5 MW včetně, d) malé spalovací zdroje, kterými jsou zdroje znečišťování o jmenovitém tepelném výkonu nižším než 0,2 MW Z hlediska zákona č.92/2004 Sb., kterým se mění zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č.521/2002 Sb. se v dané lokalitě v kategorii c) zdroje nad 0,2MW nacházejí tyto zdroje: Kotelna bývalé Likérky Kotelna areálu Hanácké zemědělské a.s. Z hlediska výše uvedeného zákona se v dané lokalitě v kategorii d) zdroje do 0,2MW nacházejí zdroje v objektech občanského vybavení a dalších výrobních areálů. Ostatní objekty jsou vytápěny zdroji o výkonu kotlů menším jak 50kW, případně lokálními topidly. Převážná část objektů v části Dolany je plynofikována. Zbývající část objektů je vytápěna kotli na tuhá paliva, či jinými topnými zdroji. Otopné období v oblasti trvá 235 dní, průměrná zimní výpočtová teplota činí +3.8oC, zimní výpočtová teplota je –15oC. NÁVRH ŘEŠENÍ Obec Dolany je zásobena zemním plynem, proto navržené řešení počítá s využití zemního plynu, případně s elektrickou energií. Plynofikované zdroje v řešeném území budou osazovány kotli s vysokou účinností a nízkým obsahem NOX ve spalinách. Palivo – energetická bilance tepelných zdrojů bude preferovat využití zemního plynu pouze s minimální doplňkovou funkcí elektrické energie, a to jen v nezbytné míře. V budoucnu lze rovněž počítat s využíváním netradičních zdrojů energie, jako jsou: sluneční kolektory zvl. pro přípravu TUV, tepelná čerpadla apod.. ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM ÚVOD Do části obce Dolany je přiveden stávající STL plynovodní řad, který je dále rozveden po obci a slouží pro zásobení obyvatel plynem pro vytápění. Do dalších částí obce (Pohořany, Véska) plyn doveden není.

STÁVAJÍCÍ STAV ZÁSOBOVÁNÍ OBCE PLYNEM Dolany jsou zásobeny VTL plynovodní přípojkou DN 100 PN 40 – č. 642000129 v délce cca 1200m. Na přípojce je provedena regulační stanice plynu s výkonem Q = 1200 m3/hod. Z regulační stanice je proveden STL rozvod plynu do Dolan. Trasy plynovodu jsou vedeny podél místních komunikaci, jednotlivé nemovitosti jsou napojeny domovními přípojkami. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


62

NÁVRH ŘEŠENÍ Na rozvody plynu v obci je zpracován projekt, který řeší úpravy stávajících tras v centrální části obce, jedná se o řady ø 110 a 160 mm. Tím bude zajištěno dostatečné zásobení obyvatel plynem. Počítá se výhledově i s rekonstrukcí regulační stanice na vyšší výkon ( 1 700 m3/hod). Nové lokality lze napojit na stávající rozvody.

OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA PLYNOVODU Pro plynovod jsou stanovena ochranná pásma dle energetického zákona, pro STL plynovody a přípojky platí ochranné pásmo 1,0 m od líce potrubí na obě strany. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ ZPŮSOB NAPÁJENÍ, PRIMERNÍ ROZVOD Dolany včetně částí obce Véska a Pohořany je napájena elektrickou energií vrchním vedením VN 22kV č.10. Napájecí bod – rozvodna a transformovna 110/22 kV Olomouc – Hodolany. Stávající transformační stanice jsou většinou napájeny vrchním vedením 22kV, trafostanice TS 4746, TS4232, TS4224 a TS4225 jsou napájeny kabelovým vedením 22kV. Propojení TS4815 směrem k TS4237 je provedeno rovněž kabelovým vedením 22kV. Kabelová vedení 22kV jsou napojena do vrchního vedení přes odpojovače.

TRANSFORMACE VN/NN K transformaci VN/NN v řešeném území slouží 24 ks transformačních stanic 22/0,4 kV. Přehled transformačních stanic zásobujících elektrickou energií řešené území : Dolany 1

TS 4746 Příhony

2

TS 4223 K Dolanům 1

3

TS 4222 K Dolanům 2

4

TS 4232 RD-sídliště

5

TS 4224 U Jednoty

6

TS 9067 SELIKO

7

TS 4228 Výmol

8

TS 9068 ZD

9

TS 9069 Sekvoy

10

TS 4226 U hřiště


říjen 2010


11

TS 4225 U bytovek

12

TS 4229 Uličky

13

TS 4221 U Kartousek

14

TS4231 Ve skále

15

TS 4227 Chaty

63

Véska 16

TS 4233 Nad rybníkem

17

TS 4230 Dolany – Nové sady

18

TS 4234 ZD (odpojeno)

19

TS 4236 Golfový klub

20

TS 4815 Golf

21

TS 9072 PS – DRTÍRNA

22

TS 4235 Dolní bouda

Pohořany 23

TS 4237 Dolní

24

TS 4238 Horní

25

TS 4432 Chaty (Bílkovice)

SEKUNDERNÍ ROZVOD Sekunderní elektrický rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3PEN,AC,50Hz,400V/TN-C vrchním vedením (holé vodiče, svazkové vodiče, závěsné kabely), síť NN je v některých místech kabelizována (vývody z transformačních stanic, nová zástavba RD…). V transformaci VN/NN je malá rezerva výkonu. Tato rezerva může sloužit k připojení dalších odběrů elektrické energie, případně zvýšení odběrů stávajících.

NÁVRH Návrh je zpracován pro období 15 let do r. 2025, tj. cca v polovině doby životnosti nových distribučních elektrických sítí. Území je plynofikováno. V území je počítáno s bytovou výstavbou v rodinných domech, dále s menším rozvojem služeb a drobného podnikání, zařízení pro sport. Rozvoj průmyslu se nepředpokládá. Požadovaný příkon - Dolany a části obce Véska, Pohořany : Stávající zástavba zůstane zásobována elektrickou energií z distribučních rozvodů. Nárůst spotřeby elektrické energie pro novou i stávající zástavbu bude kryt z rezervy výkonu ve stávajících transformačních stanicích nebo budou tyto trafostanice rekonstruovány ( výměna transformátoru za jednotku vyššího příkonu) a dále bude nárůst spotřeby elektrické energie zajištěn výstavbou nových transformačních stanic. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


64

Maximální soudobý elektrický příkon nové zástavby je určen jako součet el. příkonu pro bytový a nebytový odběr. Je počítáno s vyšším stupněm elektrizace vzhledem k vyššímu standardu vybavení domácností elektrickými spotřebiči. Základní stupně elektrizace : Stupeň elektrizace B1 – odběr elektřiny pro základní spotřebiče + el. vaření, stupeň elektrizace B2 – odběr elektřiny pro B1 + el. ohřev TUV, stupeň elektrizace C1 – odběr elektřiny pro B2 + el. vytápění, klimatizace (nižší stupeň). Z celkového počtu bytových jednotek je uvažováno : 30% bytů stupně elektrizace B1, 30% bytů stupně elektrizace B2, 40% bytů stupně elektrizace C1. Nebytový odběr je určen individuálním odhadem. Maximální soudobý elektrický příkon nové zástavby na úrovni transformačních stanic distribuční sítě : Ps = 800 kW. Zajištění výkonu : Způsob napájení zůstane i nadále nezměněn, tj. napětím 22kV ze stávající linky č.10. Zajištění výkonu v této lince se vymyká náplni ÚP a je záležitostí ČEZ Distribuce jako monopolního dodavatele elektrické energie v řešeném území. Transformace VN/NN : Pro elektrický příkon nové zástavby Ps = 800 kW vyžaduje instalovat v transformátorech při vytíženi transformátorů na cca 80% výkon cca 1000 kVA. Příkon bude zajištěn výstavbou nových transformačních stanic označených T1 až T6. Trafostanice T1 a T2 nahradí stávající TS 4222 a TS 4223. Nové transformační stanice budou 22/0,4kV a provedeny ve velikosti pro transformátor 1x 630 kVA. Stávající transformační stanice budou postupně dle narůstajícího odběru elektrické energie rekonstruovány (pro osazení transformátoru většího výkonu). Navržené transformační stanice jsou umístěny s ohledem na novou zástavbu a s ohledem na potřebu stávající zástavby.


říjen 2010


65

Primérní rozvod : Zůstane zachován rozvodný systém 22 kV. Lokalita N2 – nové kabelové trafostanice T1 a T2 nahradí stávající TS 4222 a TS 4223, budou zapojeny do stávajícího kabelového rozvodu 22kV. Stávající vrchní vedení pro TS 4222 a TS 4223 bude zrušeno. Lokality N7, N8 a N9 – stávající vrchní vedení 22kV bude nahrazeno kabelovým vedením 22kV, tím bude uvolněn prostor pro zástavbu daného území Do kabelového vedení bude napojena nová transformační stanice T3. Lokalita N10 – nová T5 bude napojena do stávajícího vrchního vedení 22kV. Lokalita N14 – stávající TS 4234 je odpojena a bude zrušena. Nahradí se novou T4, umístěnou na okraji vymezeného území. Napojení T4 do stávajícího vrchního vedení 22kV. Lokalita „Lípovce“ – nová T6 bude napojena do stávajícího vrchního vedení 22kV. Sekunderní rozvod : Sekunderní rozvod v nové zástavbě bude prováděn v soustavě napětí 3PEN,AC,50Hz,400V/TN-C. Stávající vrchní sekunderní rozvodná síť bude dle potřeby rekonstruována a posílena kabelovými vývody z transformačních stanic, eventuelně kabelizována. Lokalita N1 „Příhony“, výstavba RD

- napájení z TS 4746

Lokalita N2 „U mlékárny“, výstavba RD

- napájení z T1, T2

Lokalita N7, N8, N9 „Pánský“, výstavba RD

- napájení z T3

Lokalita N10 „Loučky“, výstavba RD a agroturistika

- napájení z T5

Lokalita N11 „U ZD“, drobná výroba a služby


Lokalita N14 „U tenisového areálu“, občanská vybavenost - napájení z T4 Lokalita N15 „U hřbitova“, zahradnictví


Lokalita „Podhůry“, individuální rekreace


Lokalita „Loučka“, individuální rekreace


Lokalita „U hřiště“, rozšíření sportovního areálu


Lokalita „Lípovce“, sportovně-rekreační plocha


SPOJE A SPOJOVÁ ZAŘÍZENÍ TELEFONIZACE Dolany včetně části obce Véska a Pohořany probíhají kabely přenosové sítě ve správě Telefonica O2 CZ – a.s. Rozvody přístupové sítě k účastnickým rozvaděčům a jednotlivým místním účastníkům jsou rovněž provedeny kabelovým vedením. V nových lokalitách bude rovněž rozvod k jednotlivým účastníkům navržen jako kabelový, zejména je nutno nárokovat tyto rozvody u uživatele. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


66

RADIORELEOVÉ SPOJE Řešeným územím procházejí radioreleové spoje, které jsou ve správě Českých radiokomunikací. Okrajem katastrálního území mimo zastavěnou oblast, probíhá ochranné pásmo vysílače Olomouc – Radíkov. 3.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, OCHRANY PŘÍRODY A ÚSES Urbanistická kategorizace zeleně Zeleň v zastavěném území obce lze v zásadě členit na zeleň na plochách veřejně běžně přístupných a plochách vyhrazených (veřejně omezeně přístupných). Plochy veřejně zeleně V Dolanech i dalších obcích (Véska, Pohořany) je veřejně přístupná zeleň reprezentována a koncentrována v zeleni návsi obcí. Ta je tvořena převažujícími trávníkovými plochami, doplněnými řadou vzrostlých i nověji dosazených stromů podél silnic a různorodou směsí dalších dřevin (četných druhů keřů, včetně nových doplňujících výsadeb dřevin). Další plochy veřejné zeleně jsou v Dolanech jen málo významné. Většinou jde o pruhy nesouvislých ploch zeleně podle komunikací, využívaných nezřídka majiteli přilehlých domů, často s výsadbou ovocných stromů, či keřů. Zvláštní zmínku si však zaslouží alej za školou v jižní části obce Dolany, jíž dominují vzrostlé lípy a další dřeviny, doplněné trávníkem a mladými výsadbami dalších. Nezanedbatelné jsou uvnitř obce i doprovoná zeleň rybníků a malých vodních nádrží nebo potoků. Výsadby jehličnanů a exotických keřů (zejména nízkých a plazivých), jež v posledních desetiletích postupně vytlačují dříve tradiční domácí listnáče (lípy, javory aj.), jsou ve vesnickém prostředí obce rušivým prvkem, který snižuje její estetickou hodnotu a potlačuje jedinečnost jejího historicky dlouhodobě utvářeného urbanistického charakteru. Údržba zeleně je na hraniční úrovni. Z hlediska veřejně přístupné zeleně je v Dolanech především žádoucí:  zajistit pravidelnou údržbu zeleně,  chránit významné vzrostlé větší-starší stromy a keže v plochách zeleně,  vyvarovat se výsadeb exotů, jehličnanů a exotických keřů, v nových výsadbách používat přednostně domácích listnatých dřevin – vhodné jsou zejm. javory (mléč, klen a babyka), lípy (malolistá a velkolistá), jasan ztepilý, dub letní. Zeleň vyhrazená Zeleň vyhrazená je v Dolanech reprezentována především soukromými zahradami, méně předzahrádkami a zelení zahrádkářských osad. Soukromé zahrady a předzahrádky se výrazným způsobem podílejí na estetickém vzhledu obce, jsou důležitým prostorem relaxace i tradičním zdrojem potravin svých majitelů, plní funkce hygienické, mikroklimatické, hospodářské, vodohospodářské a na vhodných místech tvoří biotop řady druhů živočichů a rostlin v ekologické sounáležitosti. Relativně významné plochy vyhrazené zeleně se nacházejí v areálu okolo rybníka, u školy, školky i jinde v obci. Všem těmto plochám a jejich doplnění je nutno věnovat rozšířenou pozornost a každoročně provést alespoň základní údržbu.


říjen 2010


67

3.5.1. PŘÍRODNÍ HODNOTY ÚZEMÍ Obecně přírodní podmínky území obce Dolany jsou relativně různorodé, s tím, že je zde možno uplatnit pravidlo, že čím větší je nadmořská výška, tím větší je ekologická rovnováha z hlediska koeficientu ekologické stability a tím více přírodních charakteristik území má. Kvalita území z hlediska životního prostředí tedy stoupá od Dolánek u silnice I.tř. do Šternberka ((západní část území), až k obci Pohořany (na SV území). Kvalita životního prostředí a území v rámci Dolan je dána tím, že se nacházejí na svahu Nízkého Jeseníku, tedy na okraji horského ekosystému, ale ke kterému se blíží, výše po svahu směrem na SV přibývá tedy lesů trvalých travních porostů a dalších atributů kvalitní volné.krajiny.

GEOMORFOLOGICKÉ A GEOLOGICKÉ POMĚRY Z orografického hlediska je zájmové území součástí západních plošin Nízkého Jeseníku s pahorkatinným charakterem. Celkově lze území charakterizovat jako území nacházející se na rozhranní mezi celky Nízkého Jeseníku a Hornomoravským úvalem. Lze tedy konstatovat, že severovýchodně od obce Dolany, na okraji intravilánu je již začátek horského celku Nízký Jeseník, jihovýchodně se pak nachází údolí řeky Moravy a Hornomoravský úval. Horniny skalního podkladu jsou kvarterního stáří, jde o horniny usazené, zastoupeny jsou spodně karbonskými kulmskými sedimenty tzv. benešovských a moravických vrstev, reprezentovaných flyšovými cykly střídajících se jílovitých břidlic a drob s vložkami drobných slepenců. Horniny skalního podkladu jsou kryty zeminami svého zvětralinového pláště charakteru kamenito-hlinitých zemin a hlín s proměnlivým podílem úlomků horninového skeletu do různého stupně zvětralých. Území není zásadním způsobem členěno, ale významným morfologickým prvkem v podhorské krajině je zářez Dolanského potoka a jeho přítoků.

PŮDNÍ POMĚRY Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. BPEJ je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Její vlastnosti jsou určeny hlavní půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kriterií. BPEJ je tedy charakterizována pětimístným kódem a zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou půdy. Půdy jsou více skeletovité a více svažité, případně oglejené směrem do horských poloh nízkého Jeseníku , výjimkou je západní část k.ú.Pohořany, kde se nacházejí půdy I.tř. bonity a ochrany půd. Z hlediska pedologických poměrů se jedná o poměrně různonorodou oblast. Řešené území se nachází na k.ú. Dolany, Véska a Pohořany a zabírá celé jejich katastry. Jedná se o členitější terén, především celá jižní a západní část území jsou charakterizovány jako intenzivně zemědělsky obdělávané plochy, které dosahují až bezprostředně k obci. Z kultur převažuje orná půda, zahrady a sady se vyskytují především v soukromé držbě a lemují zastavěné území obce. Ve větší míře se dále vyskytují v katastru Dolan severovýchodně od obce na okraji lesního masívu pod honem Široká kopanina a dále jihovýchodně od centra obce mezi zastavěným územím a lesním masívem. V ojedinělých případech lze pozorovat samostatné zahrady (sady) i ve volné krajině.


říjen 2010


68

Tabulka vyskytujících se druhů půd podle BPEJ. Třída ochrany 23

hlavní půdní jednotka

základní charakteristika hlavních půdních jednotek

26 29

plochy mající charakter lesa Haldy neplodné půdy

35

vodní plocha

31100

II

11

Hnědozemě modální včetně slabě oglejených na sprašových a soliflukčních hlínách (prachovicích), středně těžké s těžší spodinou, bez skeletu, s příznivými vlhkostními poměry

31400 31410

II III

14

Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry

34501

III

45

Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření

51212

II

12

Hnědozemě modální, kambizemě modální a kambizemě luvické, všechny včetně slabě oglejených forem na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké s těžkou spodinou, až středně skeletovité, vododržné, ve spodině s místním převlhčením

51300

II

13

Hnědozemě modální, hnědozemě luvické, luvizemě modální, fluvizemě modální i stratifikované, na eolických substrátech, popřípadě i svahovinách (polygenetických hlínách) s mocností maximálně 50 cm uložených na velmi propustném substrátu, bezskeletovité až středně skeletovité, závislé na dešťových srážkách ve vegetačním období

51410 51450

II III

14

Luvizemě modální, hnědozemě luvické včetně slabě oglejených na sprašových hlínách (prachovicích) nebo svahových (polygenetických) hlínách s výraznou eolickou příměsí, středně těžké s těžkou spodinou, s příznivými vláhovými poměry

52604 52611 52614 52644 52654 53716

III II III V V V

26

Kambizemě modální eubazické a mezobazické na břidlicích, převážně středně těžké, až středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry

37

Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách

53846

V

38

Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností

54700

II

47

Pseudogleje


modální,

pseudogleje

luvické,

kambizemě říjen 2010


69

oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření 54811

IV

48

Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření

56811

V

68

Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim

83501 83504

I II

35

Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu

83521

není I

25

Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou

83524 83544

II V

35

Kambizemě dystrické, kambizemě modální mezobazické, kryptopodzoly modální včetně slabě oglejených variet, na břidlicích, permokarbonu, flyši, neutrálních vyvřelých horninách a jejich svahovinách, středně těžké, až středně skeletovité, vláhově příznivé až mírně převlhčené, v mírně chladném klimatickém regionu

83716 83746

V V

37

Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách

84811 84814

IV V

48

Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření

86411

III

64

Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité


říjen 2010


70

NEJČASTĚJI SE VYSKYTUJÍCÍ TYPY PŮD (popis) : ILIMERIZOVANÉ PŮDY Hlavním znakem těchto půd je výrazné přemístění jemných jílnatých částic -koloidů -z ornice a podorničí do spodiny, která je vlivem tohoto pochodu zhutnělá. Přitom je z půdního profilu úplně vyluhován důležitý prvek -vápník. V přirozeném stavu je půdní reakce slabě kyselá. Tento půdotvorný proces tak výrazným způsobem ovlivnil agronomické vlastnosti. Posunem koloidů se velmi zmenšila ve svrchních vrstvách půdy (do hloubky 40-70 cm) schopnost poutat živiny a uvolňovat je rostlinám. Vyluhování vápníku má za následek zhoršenou kvalitu humusu a tím i nepříznivou strukturu půdy. To se projevuje zvlášť nepříznivě v ornici, která je uléhavá, sléhavá a vytváří se na ní škraloup. Zhutnělá ornice je částečně příznivá pro zadržování vody při menších dešťových srážkách, při větších srážkách způsobuje převlhčení. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí, obsah humusu je přibližně stejný jako u hnědozemí, ale jeho kvalita je horší. Zrnitostním složením to jsou půdy středně těžkého rázu, převážně bez štěrku nebo jen slabě štěrkovité. Vyvinuly se na sprašové hlíně nebo na svahovině). Značnou část katastru obce Dolany zabírají illimerizované půdy (kód 14), které se navíc nacházejí v malých ostrůvcích po celém území. Severovýchodně od zastavěného území této obce se rozkládají hnědozemě (kód 11, 12) a velkou část obou katastrů zabírají hnědé půdy (kód 24, 26). Severovýchodně od Vésky a na převážné části katastru Pohořany se nacházejí silně kyselé hnědé půdy (kód 35) a po celém katastru Vésky a východně od Pohořan na menších plochách půdy mělké (kód 37, 38). Severovýchodně a východně od Vésky, severně od Dolan a severně od Pohořan se rozkládají půdy oglejené (kód 45 a 48) a v nivě Dolanského potoka, u SV hranic katastru Véska a jižně od zastavěného území Pohořan na trvalých travních porostech půdy hydromorfní (kód 64, 68). Jak již bylo uvedeno, značnou část území zabírají illimerizované půdy. Hlavním znakem těchto půd je výrazné přemístění jílnatých částic -koloidů z ornice a podorničí do spodiny, která je vlivem tohoto procesu zhutnělá. Přitom je z půdního profilu úplně vyluhován důležitý prvek -vápník. V přirozeném stavu je půdní reakce slabě kyselá nebo kyselá. Tento půdotvorný proces tak rozhodným způsobem ovlivnil agronomické vlastnosti. Posunem koloidů se velmi zmenšila ve svrchních vrstvách půdy ( do hloubky 40-70 cm) schopnost poutat živiny a uvolňovat je rostlinám. Vyluhování vápníku má za následek zhoršenou kvalitu humusu a tím nepříznivou strukturu půdy. To se projevuje zvlášť nepříznivě v ornici, která je uléhavá, sléhavá a vytváří se na ní škraloup. Zhutnělá ornice je částečně příznivá pro zadržování vody při menších vodních srážkách, při větších vodních srážkách způsobuje převlhčení. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí, obsah humusu je přibližně stejný jako u hnědozemí, ale jeho kvalita je horší. Zrnitostním složením jsou to půdy středně těžkého rázu, převážně bez štěrku, nebo jen slabě štěrkovité. Vyvinuly se na sprašové hlíně nebo na svahovině (zdejší případ). V katastru obce Dolany lze najít illimerizované půdy s příznivými vláhovými poměry, středně těžkés těžkou spodinou. SKUPINA PŮD HNĚDOZEMNÍCH Zahrnuje středně těžké půdy, převážně bezskeletovité, vyvinuté na spraši, sprašové hlíně a na hlinité svahovině. Společným znakem je kratší humusová vrstva. Obsah humusu je ve srovnání s černozeměmi nižší,horší kvality. Tato horší vrstva je důsledkem méně intenzivní mikrobiální činnosti s vyšší mineralizací organické složky půdy, umožněné vláhovými poměry. půdní reakce je slabě kyselá až neutrální. Nejlepší poměry vykazují půdy na spraši, nejhorší na svahovině Hnědozemě jsou další silně zastoupenou skupinou. V řešeném území se nacházejí hnědozemě typické, černozemní, středně těžké až těžší, středně vlhké až vlhčí. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


71

SKUPINA HNĚDÝCH PŮD Třetí významnější skupinou jsou hnědé půdy, které se vytvořily zvětráváním pevných hornin. Jejich typickým znakem je tomu odpovídající chemické složení, struktura a textura hornin a pokročilost zvětrávacího procesu. Rozhodujícími vlastnostmi a znaky těchto půd jsou zrnitost jemnozemě, hloubka půdního profilu, velikost, tvar a obsah skeletu. Ty jsou pro každou HPJ specifické. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí (kromě poloh s akumulací). Obsahem humusu většinou mírně převyšují hnědozemě.V řešeném území se nacházejí hnědé půdy na usazeninách karpatského flyše, středně těžké až těžké, štěrkovité, středně zásobené vodou (kód 24) a dále hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, středně těžké, štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až stálým převlhčením (kód 26). U kyselých hnědých půd je typickým znakem vyšší obsah méně kvalitního humusu a silně kyselá, nebo kyselá půdní reakce. V řešeném území jsou zastoupeny hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, převážně na břidlicích, středně těžké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry. SKUPINA MĚLKÝCH PŮD Zahrnuje půdy vyznačující se mělkostí půdního profilu s převážně výraznou skeletovitostí. Jsou řazeny bez ohledu na půdotvorný substrát a rozděleny do HPJ podle zrnitosti. Mělké hnědé půdy jsou v těchto katastrech lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité nebo pevná hornina, výsušné. SKUPINA OGLEJENÝCH (MRAMOROVANÝCH) PŮD Oglejené půdy jsou další výraznou skupinou. Základním znakem této skupiny je periodické převlhčování půdního profilu, zejména v jarním období. Na rozdíl od půd illimerizovaných musí mít půdní profil výrazné znaky periodického povrchového oglejení. Typické oglejené půdy mají světle šedý až bělošedý nebo zelenavě šedý zesvětlený horizont. V řešeném území se nacházejí hnědozemě oglejené na svahových hlínách, středně těžké bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření (kód 45) a dále hnědé půdy oglejené na břidlicích, středně těžké až lehčí, středně štěrkovité až kamenité, náchylné k dočasnému zamokření. LOUKY A PASTVINY Louky a pastviny se v obou katastrech nacházejí pouze na okrajích lesních masívů, ve větší míře mezi m.č. Véska a Pohořany a dále severovýchodně a severozápadně od Pohořan.

KLIMATICKÉ POMĚRY Díky své poloze na hraně podhůří masivu Nízkého Jeseníku klimaticky spadá území obce Dolany do rozhraní teplé oblasti T2 a mírně teplé oblasti MT 7-11 (členění podle Quitta, 1984). Větší část řešeného území spadá do klimatické oblasti MT 9, podstatnou část katastru obce Véska a celý katastr Pohořan zasahuje klimatická oblast MT 7. V území se vyskytují výraznější rozdíly klimatu jihovýchodní (teplejší) a severozápadní (chladnější) oblasti. U oblasti MT 9 je počet letních dnů 40-50 (MT 7 30-40), počet mrazových dnů 110-130 (u MT 7 dtto), počet ledových dnů 30-40 (MT 7 40-50), u obou oblastí potom srážkový úhrn ve vegetačním období 400-450 mm , počet dnů se sněhovou přikrývkou 60-80, počet dnů zamračených 120-150 a počet dnů jasných 4050.


říjen 2010


72

HYDROLOGICKÉ POMĚRY Povrchové vody Řešené území náleží k povodí vodohospodářsky významného toku řeky Moravy. Z vodohospodářského hlediska patří největší část katastrálního území Dolan, Vésky a Pohořan k povodí Dolanského potoka (hydrolog. číslo 4 -10 -03 -089), které má plochu 17,707 km2. Zbývající plochy zasahují do povodí Zdimiřského potoka (4 -10 -03 -105), Bystřice (4 -10 -03 -104) a Trusovického potoka (4 -10 -03 -090). Do Dolanského potoka (nad obcí Dolany) se zaúsťuje dalších deset malých vodních toků. Celková plocha povodí nad obcí je 880 ha. Z hlediska přítoku dešťových vod je nejméně ohrožena obec Pohořany, kterou mohou ohrozit pouze vody z plochy mezi obcí a vrchem Jedová. Povodí nad obcí Véska není rovněž nijak rozlehlé a navíc zde bylo vybudováno golfového hřiště, rámci jeho výstavby byly zřízeny i záchytné rybníčky a akumulační nádrže na Dolanském potoce, což znamená snížení průtoku v letních měsících.. Z hlediska ohrožení vodou lze největší nebezpečí očekávat v obci Dolany, resp. v její centrální části podél potoka. K prvním problémům může docházet již před mostem směrem na Nové Sady. V zastavěné oblasti Dolan se největší ohrožení dá očekávat podél silnice u ZD. Pravostranný přítok Dolanského potoka z části "Loučka" se stává stále více problematický, protože neustále dochází k jeho neoficiálnímu zatrubňování a zároveň k nelegálním odběrům povrchové vody v letním období.. Hlavním úkolem při hospodaření v povodí nad obcí by mělo být zadržování a zasakování dešťové vody. Výrazně se pak sníží riziko záplav a zmenší se i odnos nejkvalitnější humusní vrstvy ze zemědělských pozemků. Ke kvalitnímu hospodaření s vodou náleží i správná údržba rybníků a melioračních svodnic. Podzemní vody: Podzemní voda v daném geologickém prostředí je vodou svahovou, volně gravitující zeminami zvětralinového pláště. Je dotována infiltrací srážkových vod do původního profilu, zvýrazněnou v období nadměrných srážek a jarního tání. V půdním profilu se bude projevovat dílčími, výškově rozkolísanými průsaky, tudíž nebude vytvářet jednotný horizont a hydraulicky spojitou hladinou. Podzemní voda svrchním nesaturovaným pásmem bude pronikat do hlubší úrovně půdního profilu a ve skalním podkladu hustě postoupeném plochami diskontinuit bude vytvářet horizont puklinových vod. Drenážním prostředím podzemní vody je terénní sníženina probíhající osou současné zástavby obce a protékaná mělkou vodotečí. Zde ve fluviálních náplavech výplně údolí vytváří souvislejší horizont a mělkou úrovní hladiny.

BIOGEOGRAFICKÉ POMĚRY Podle Culka (1996) se zájmové území nachází v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii hercynské, v bioregionech Litovelském (Dolany, včetně obce) a Nízkojesenickém (Véska, Pohořany a okolí).


říjen 2010


73

BIOREGIONY: Litovelský bioregion Bioregion leží převážně v mezofytiku a zaujímá fytogeografický okres 72. Zábřežskouničovský úval, severovýchodní část fytogeografického podokresu 71a. Bouzovská pahorkatina a severní část fytogeografického podokresu 21b. Hornomoravský úval (termofytikum). Vegetační stupně (Skalický): planární až suprakolinní Potenciální vegetaci tvoří na vyvýšených místech dubohabřiny (Melampyro nemorosiCarpinetum, řidčeji i Tilio-Carpinetum). Výjimečně jsou v oblasti zachovány fragmenty teplomilných doubrav (Sorbo torminalis Quercetum). Na vlhčích místech jsou zastoupeny různé typy hygrofilních lesů. Primární bezlesí představovala pouze vodní vegetace, v okolí Olomouce ho lze předpokládat na humolitech. Lesní vegetace byla zčásti přeměněna na lignikultury topolů a smrku. Skladba květeny je pestrá, s mezními a exklávními typy. Kromě typických druhů hercynského lesa středních poloh se projevuje i vliv výše položených pramenných oblastí. Byla zde zjištěna např. kýchavice zelenokvětá (Veratrum lobelianum), oměj pestrý (Aconitum variegatum) a hadí kořen větší (Bistorta major). Převažuje kulturní step s běžnou faunou, s východními vlivy. K významným druhům živočichů bioregionu patří -savci: ježek východní (Erinaceus concolor), bobr evropský (Castor fiber), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: pisík obecný (Acitis hypoleucos), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: dvojzubka lužní (Perforatella bidentata). Hmyz: šidélko přilbovité (Coenagrion mercuriale), kobylka Polysarcus denticauda, ohniváček rdesnový (Lycaena helle), okáč hnědý (Coenonympha hero). Korýši: žábronožky Siphonophanes, Branchipus, listonozi Lepidurus, škeblovky Ostracoda. Nízkojesenický bioregion Bioregion se nachází z větší části v mezofytiku ve fytogeografickém okrese 75. Jesenické podhůří, dále zaujímá jihozápadní a jižní okraj fytogeografického podokresu 74b. Opavská pahorkatina a severozápadní cíp fytogeografického podokresu 76b. Tršická pahorkatina. Menší část bioregionu leží již v oreofytiku ve fytogeografickém okrese 98. Nízký Jeseník. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až montánní. Potenciálně převládají květnaté bučiny (Melico-Fagetum, Dentario enneaphylliFagetum a v minulosti patrně více rozšířené Festuco-Fagetum). K pozoruhodným jevům patří porosty s pravděpodobně autochtonním modřínem (Larix decidua). Vzhledem k hospodářským zásahům je vegetační kontrast mezi podhorskými (LuzuloFagetum) a horskými acidofilními typy (Calamagrostio villosae-Fagetum) minimální. Na strmých (zlomových) a kamenitých svazích jsou vytvořeny suťové lesy (Tilio-Acerion) zvláště Mercuriali-Fraxinetum. Do okrajových částí zasahují dubohabrové háje (Melampyro nemorosi-Carpinetum), na JZ úpatí ostrůvky acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercion, pravděpodobně Abieto-Quercetum). Primární bezlesí pravděpodobně chybí. Z náhradní přirozené vegetace jsou v pramenných oblastech zachovány zbytky rašelinných luk (Caricio fuscae), často v kontaktu s porosty svazu Molinion, v údolních polohách pak vlhké louky svazu Calthion. Poměrně rozšířené jsou louky svazu Arrhenatherion a smilkové louky a pastviny svazů Cynosurion a Violion caninae. Ve východní části jsou charakteristická keříčková společenstva svazu Genistion a na expozičně podmíněných ekotopech lemy Trifolion medii. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


74

Flóra je poměrně bohatá, s četnými oreofyty sestupujícími od severozápadu do údolí vodních toků. K nim patří např. plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), kamzičník rakouský(Doronicum austriacum) a kozlík trojený (Valeriana tripteris). Na severovýchod pronikají některé subtermofyty ze Slezské nížiny, např. hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mochna šedavá (Potentilla inclinata) a čilimník nízký (Chamaecytisus supinus). Na východním, resp. severovýchodním okraji je zaznamenán mezní výskyt karpatských migrantů, k nimž patří kyčelnice žlaznatá (Dentaria glandulosa) a ostřice chlupatá (Carex pilosa). V celém bioregionu jsou však roztroušeny mnohé obecně rozšířené druhy východní části ČR, např. pryšec mandloňolistý (Tithymalus amygdaloides), svízelka lysá (Cruciata glabra) a kakost červený (Geranium phaeum). Poměrně silně zastoupeny jsou druhy se subatlantskou tendencí, např. blatěnka vodní (Limosella aquatica), sítina niťovitá (Juncus filiformis) a pavinec modrý (Jasione montana). K typickým druhům vlhkých luk patří hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), srpice barvířská (Serratula tinctoria) a hadí mord nízký (Scorzonera humilis). K dalším zajímavým druhům patří pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) a lilie cibulkonosná (Lilium bulbiferum). Bioregion představuje nejvýchodnější výspu hercynské podhorské fauny, do níž ovšem již zřetelně zasahují vlivy sousedních podprovincií. Mezi významné druhy patří– savci: ježek východní (Erinaceus concolor), plch lesní (Dryomys nitedula), myšice temnopásá (Apodemus agrarius), netopýr severní (Eptesicus nilssoni), vrápenec malý(Rhinolophus hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: tetřívek obecný (Tetrao tetrix), sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), čolek karpatský (Triturus montandoni). Plazi: zmije obecná (Vipera berus). Měkkýši: vřetenatka nadmutá (Vestia turgida), vřetenatka Vestia ranojevici, řasnatka žebernatá (Macrogastra latestriata), vřetenovka vosková (Cochlodina cerata opaviensis). BIOCHORY: Podle Culka (2005) se obec Dolany nachází na celkem 5 biochorách: na západě se rozprostírá na 3RM, v centrální části na 3BM a 4SM, východní část řešeného území tvoří 4BM a východní hranici 4PM. 3RE Plošiny na spraších 3. v.s. Tento typ se nachází v ČR ve vyšších chladnějších okrajích východní části Polabí. kde okrajově překračuje na plošiny v sousedících pahorkatinách. Další jádro výskytu je v nejrovnějších úsecích nížin polonské podprovincie a nejchladnější části moravských úvalů. Vzácně se vyskytuje v brázdách a kotlinách (Moravská brána). Celkem je typ tvořen 90 segmenty s průměrnou plochou 15,8 km2 a celkovou plochou 1 420 km2. V Litovelském bioregionu se nachází druhý největší segment (194 km2) po segmentu v bioregionu Cidlinském (439 km2). Reliéf je tvořen mírně zvlněnými plošinami, rázu roviny, vzácněji ploché pahorkatiny. Může se nacházet na dně sníženin, být součástí rozsáhlých rovin, ale může být zastoupen i na plošinách nad nižším reliéfem, většinou nad údolími. Součástí segmentů na zdvižených plošinách bývají úvozy až strže. Segmenty v pahorkatinách bývají méně typické, s mírně členitějším reliéfem, na svazích místy s vystupujícím podložím. Segmenty v kotlinách často přecházejí do podmáčených sníženin a niv. V rozsáhlejších segmentech se vyskytují většinou úzké a nepříliš výrazné nivy. Lesy jsou zpravidla tvořeny fragmenty a okraji velkých lesů přesahujících ze sousedních biochor. Většinou jsou vázány na netypické lokality – nivy potoků, ojedinělé Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


75

svahy a strže. Dřevinná skladba je pestrá, ve středně velkých segmentech převažují kulturní smrčiny, v malých jsou duby, břízy, akáty, borovice či topoly. Travní porosty jsou vzácné, vázané téměř výhradně na nivy a podmáčené lokality. Až na výjimky jsou zkulturněné a často následně opuštěné a zruderalizované. Vodní plochy jsou velmi vzácné a v některých segmentech zcela chybějí. Většinou jsou tvořeny malými regulovanými potoky, vzácněji i malými rybníky, ojediněle se vyskytují i středně velké rybníky. Pole zde zcela dominují a vytvářejí souvislou polní krajinu. Jsou velká až extrémně velká, většinou s minimem rozptýlených dřevin. Pole jsou nejčastěji ohraničena komunikacemi (u okresních silnic většinou ještě s dožívajícími ovocnými dřevinami) a zahradami na okraji sídel. V členitějším reliéfu se místy objevují úvozy a zarostlé strže. Sady se nacházejí především po obvodu vesnic a jsou malé. Při okrajích měst se naopak rozkládají zahrádkářské kolonie. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, HDH, HDJ. Náhradní:-. 3BM Rozřezané plošiny na drobách 3. v.s. Tento typ je v ČR zastoupen 63 segmenty s průměrnou plochou 10,7 km2 a celkovou plochou 673 km2. Rozhodující plocha leží kromě regionu Drahanského také v Nízkojesenickém bioregionu, kde se nachází 150 km2. Reliéf má charakter plošin, které byly rozčleněny sítí výrazných údolí. Převýšení svahů je do 100 m, v horní části jsou svahy mírné, v údolních zářezech krátké a příkré. Největší převýšení kopce nad okolní nížinou je v oblasti Velkého Kosíře (190m). Podstatně menší převýšení je v Litovelském bioregionu, kde menší segmenty tvoří jen malé pahorky vystupující z nížiny. Na dlouhých mírných odlesněných svazích se místy vyvinuly strže, lokálně se zachovaly meze. K antropogenním tvarům patří zbytky valů několika hradišť i zářezy a náspy dopravních staveb. Lesy zabírají v průměru polovinu plochy, rozmístění je však nerovnoměrné (dáno kvalitou půd a historickým vývojem kolonizace krajiny). V Litovelském bioregionu je zastoupení lesů až 80%. V dřevinné skladbě dominují kulturní smrčiny s příměsí borovice. Při okrajích lesů se často vyskytují duby, habry a akáty, na severu břízy a lípy. Lesy jsou chráněny v Litovelském bioregionu v PR Templ (chlumní doubrava), PR Bradlec (hodnotné bučiny), PR Doubrava (zakrslá doubrava na skalkovém svahu se subxerotermofyty) a PP U přejezdu (černýšová doubrava). Travní porosty se nacházejí jednak v nivách (opuštěné vlhké louky), jednak na suchých stráních, kde v místech bývalých pastvin vznikly subxerotermní porosty s porosty křovin. Vodní plochy tvoří nejčastěji malé potoky, vzácněji velké potoky (Osoblaha). Prakticky ve všech regionech se vyskytují ojedinělé malé rybníky a nádržky. Ojedinělá jezírka se vyskytují v zatopených lomech. Pole se nacházejí především na vrcholových plošinách, kde jsou středně velká až velká. Vzácnější jsou na mírných svazích na horní hraně údolí, kde jsou malého rozsahu a místy ještě se zachovalými mezemi. Plocha polí se doplňuje s plochou lesů; v méně zalesněných bioregionech zabírají pole 50-60% plochy popisovaného typu. Pole jsou zpravidla ohraničena lesy a komunikacemi, často též sady po obvodu sídel. Sady se nacházejí především po obvodu vesnic, kde jsou vázány na zemědělské usedlosti, nově se v blízkosti měst vyvinuli zahrádkářské kolonie. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, BUAD, HDJ, HDH, XDA.


říjen 2010


76

4SM Svahy na drobách 4. v.s. Tento typ je v ČR tvořen mnoha malými a několika středně velkými segmenty po obvodu nižších pohoří – Brd a Nízkého Jeseníku. Dohromady se skládá ze 34 segmentů s průměrnou plochou 5,6 km2 a celkovou plochou 190 km2. Největší plochu zabírá v Nízkojesenickém bioregionu (104 km2) a Brdském. Reliéf je svažitý, zpravidla spadající z vyšších hřbetů, náležejících do 5. vegetačního stupně. Charakter svahů je odlišný u českých a moravských bioregionů. Segmenty moravské mají příkré, převážně konvexně vyklenuté svahy a jsou rozčleněny mnoha svahovými údolími, z nichž ty větší jsou samostatnými biochorami. Nachází se zde také více skalek. V některých segmentech se vyskytují většinou opuštěné lomy na pokrývačskou břidlici. Zcela převažují lesy, které tvoří rozsáhlé lesní komplexy. Dominují kulturní smrčiny. V moravských bioregionech se objevuje velká příměs buku, nacházejí se zde i středně veké bučiny. Kromě toho je zde velká příměs modřínu a menší příměs jedle, u okrajů lesů i borovice. Na severním svahu Nízkojesenického regionu se objevuje i příměs lip. Travní porosty jsou poměrně hojné, především na strmějších svazích na severní Moravě, kde po roce 1945 nahradily velkou část polí. Mezi jednotlivými loukami jsou dodnes široké kamenité meze. Travní porosty mimořádné botanické hodnoty zde nejsou chráněny. Vodní plochy jsou tvořeny pouze hladinami potoků. Pole jsou převážně malá, popř. středně velká. Oddělena jsou nejčastěji lesy, komunikacemi a mezemi. Sady jsou vázány pouze na okolí vesnických stavení. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, BUAD, náhradní:-. 4UM Výrazná údolí v drobách Tento typ se nachází pouze na východní hranici Hercynika, v Nízkojesenickém bioregionu a Drahanském bioregionu. Je však velmi hojný. Typ je tvořen 38 segmenty s průměrnou plochou 8,4 km2 a celkovou plochou 320 km2. Větší plochu zabírá typ v bioregionu Nízkojesenickém (261 km2). Údolní zářezy jsou většinou dosti sevřené, pouze v případě větších toků s širší nivou. Hloubky údolí jsou značně proměnlivé. V Nízkojesenickém bioregionu dosahují až 270 m. Skalní tvary jsou přítomny zejména na svazích výrazněji zaříznutých údolí. Ve svahu Údolí Bystřice v PP Kamenné proudy je chráněno 10 balvanových proudů v různých stádiích vývoje. Lesy pokrývají prakticky veškeré příkřejší partie svahů a dna sevřenějších údolí. Jsou částí velkých celků až komplexů. Převažují většinou smrkové lesy, dosti hojné jsou však i smíšené lesy (zejména s bukem, příp. borovicí, modřínem, jedlí), běžné jsou i listnaté lesy s dominantním bukem. Lesní porosty přirozeného charakteru jsou dobře prezentovány sítí chráněných území, např. sem okrajově zasahují smíšené, převážně smrkovo-bukové lesy NPP Rešovské vodopády. Travní porosty se nejčastěji vyskytují na údolních dnech a některých svazích, a to jako kulturní louky nebo pastviny. Povrchové vody jsou v Nízkojesenickém bioregionu prezentovány menšími řekami (např. Bystřicí). Orná půda se nachází pouze lokálně na dně širších údolí a v mírnějších částech svahů. Pole jsou malá. Ohraničena jsou především lesy a vodními toky s břehovými porosty. Sady jsou maloplošné v zahrádkách po obvodu sídel. Sídla ve většině segmentů chybějí, příp. jsou zastoupena jen okrajově. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, BUAD, SUH, SUB, LONO, VOLT, VOVT


říjen 2010


77

4PM Pahorkatiny na drobách v 4. v.s. Typ je tvořen 26 segmenty s průměrnou plochou 4,9 km2, celkovou plochou 128 km2. Nejvíce je typ zastoupen v Nízkojesenickém bioregionu (49 km2). Reliéf je tvořen více či méně výraznými, více či méně izolovanými pahorky, s konvexně konkávním profilem svahů. Jsou odděleny otevřenými plochými, často podmáčenými sníženinami. V Nízkojesenickém bioregionu jsou pahorky nápadné, vystupují strmě a od úpatí mají převýšení i 100m, objevují se také malé opuštěné lomy a jeden velký aktivní lom. Lesy jsou nejčastěji středně velké a zabírají vrcholky kopců a jejich nejstrmější svahy. Převažují kulturní smrčiny s modřínem, místy s příměsí buku. Travní porosty jsou oproti bioregionůmv Čechách poměrně hojné. Vodní plochy jsou tvořeny většími potoky. Pole jsou zpravidla velká, na svazích s hojnými porosty dřevin na mezích a kamenicích. Ohraničena jsou nejčastěji lesy, loukami a komunikacemi. Sady jsou vázány pouze na okraje sídel, v Nízkojesenickém bioregionu jsou nepatrné. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, BUAD. 3.5.2 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Životní prostředí ve statistikách ČSÚ pro předmětné obce nám dává základní pohled do kvality prostředí v daném sledovaném území.

Základní ukazatele o obci za environmentální oblast

Název ukazatele:

Hodnota

Jednotka

Nadmořská výška

250 – 640

m nad mořem

Katastrální plocha

2 376,56

ha

Veřejný vodovod (1-0)

1

Kanalizace(bez nap.na ČOV) (1-0)

0

Kanalizace (s nap.na ČOV) (1-0)

1

Plynofikace obce (1-0)

1

Skládka komunálních odpadů (1-0)

0

Celková výměra pozemku

2377 ha

2009

Orná půda

866 ha

2009

Chmelnice

0 ha

2009

Vinice

0 ha

2009

83 ha

2009

2 ha

2009

174 ha

2009

Zemědělská půda

1124 ha

2009

Lesní půda

1067 ha

2009

Vodní plochy

12 ha

2009

Zastavěné plochy

37 ha

2009

Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty (býv.louky)


říjen 2010


78

Ostatní plochy

138 ha

2009

Koeficient ekologické stability

1,29

2009

Zemědělství,lesnictví,rybolov - poč.subj

36

průměrné stáří trvale obydlených domů

43,3

2001

Trvale obydlené domy - s vodovodem

621

2001

Trvale obydlené domy - s plynem

388

2001

Trvale obydlené domy-s ústř. topením

562 (ústřední nebo etážové topení)

2001

OVZDUŠÍ Na územní obce Dolany se nenacházejí významné potenciální zdroje znečištění ovzduší, území není začleněno do oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší jako takového, stejně tak i z hlediska přízemního. Lokální zátěž mohou představovat pouze ve svém nejbližším okolí výrobní a zemědělské podniky. Stávající plochy bydlení jsou v sousedství areálú o minimálním rozsahu. Dle ZÚR OK je celé území obce vymezeno v oblasti zasažené emisními zátěžemi.

RADONOVÉ RIZIKO Vyhláška MZD ČR 76/1991 Sb. s vládním usnesením 27/1987 Sb. a č. 150/1991 Sb. se směrnicemi MF ČR č. 122/1991 Sb. a zákonem č. 505/1990 Sb., zákon č.18/1997 Sb. o mírovém využívání. Většina území obce Dolany leží v oblasti středního radonového rizika.

VODA Hydrologicky leží území obce Dolany v povodí významného vodního toku Morava 4 – 10 – 001 -01, resp. vodního toku Bystřice číslo hydrologického pořadí 4 -10 -03 – 104 a vodního toku Trusovický potok 4 -10 -03 -090. Západní část zájmového území k.ú. Dolany se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod „Kvartér řeky Moravy“. Územím části Dolan a okrajem části Véska protéká Dolanský potok číslo hydrologického pořadí 4 – 10 -3 – 089, který je recipientem jednotlivých (nesoustavných) větví dešťové kanalizace. Zbývající plochy zasahují do povodí Zdimiřského potoka 4 -10 - 03 -105. Na území katastru se nachází několik vodních ploch – obecní rybníky na návsi v jednotlivých místních částech Pohořan a Vésky a vodní nádrže v Dolanech. Zájmové území je zcela mimo rozliv Q5 a Q20 i Q100 v Moravě.

PŮDA A RELIÉF Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. BPEJ je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Její vlastnosti jsou určeny hlavní půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kriterií. BPEJ je tedy charakterizována pětimístným kódem a zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


79

půdy. Zvýšená skeletovitost roste tam kde je mezi lesy na SV sledovaného území ukryta telefice. Z hlediska pedologických poměrů se jedná o poměrně různonorodou oblast. Řešené území se nachází na k.ú. Dolany, Véska a Pohořany a zabírá celé jejich katastry. Jedná se o členitější terén, především celá jižní a západní část území jsou charakterizovány jako intenzivně zemědělsky obdělávané plochy, které dosahují až bezprostředně k obci. Z kultur převažuje orná půda, zahrady a sady se vyskytují především v soukromé držbě a lemují zastavěné území obce. Ve větší míře se dále vyskytují v katastru Dolan severovýchodně od obce na okraji lesního masívu pod honem Široká kopanina a dále jihovýchodně od centra obce mezi zastavěným územím a lesním masívem. V ojedinělých případech lze pozorovat samostatné zahrady (sady) i ve volné krajině.

AKTUÁLNÍ STAV KRAJINY, VEGETAČNÍ KRYT, KOSTRA EKOLOGICKÉ STABILITY Aktuální stav krajiny je takový, jaký jen může na okraji zemědělské hospodářské oblasti být, krajina je hodnocena z hlediska klasifikace podle zachovalosti jako spíše bez znamení, protože jednotlivé prvky ekologické kostry krajiny jsou zachovány v určitých místech a návaznost SE může být stanovena zejména na lokální úrovni. Koeficient ekologické stability pro území Dolany + další dvě obce je cca 1,2 jako průměr, což znamená, že původní krajina a její tvary nejsou zachovány v dostatečném rozsahu. Toto hodnocení krajiny jako pozměněné souvisí přímo s intenzivním zemědělským hospodařením do nedávné doby na všech orných plochách. Vegetační kryt je nesouvislý, tvoří jej především na západní části k.ú.Dolany zemědělská půda, méně zemědělské půdy je využíváno na severu území a na středu území pak již komplex hodpodážských lesu. Jak již bylo uvedeno i v předchozích textech, tak je kostra ekologické stability nedostatečná a na některý místech dochází dále k jejímu oslabení další zástavbou a hospodařením v krajině (golfové hřiště). Koeficient ekologické stability je obecně nízký s podle parametrů krajiny jej půjde jen těžko zvýšit.

SKLÁDKY Na území obce Dolany je tříděn komunální odpad na: 

tříděný odpad (papír, sklo, plast) a



objemný odpad



směsný odpad.

Veškerý pevný komunální odpad je svážen na skládku v Bohuňovicích. Sběr objemného odpadu je zajišťován minimálně dvakrát ročně. Soustředěn je na předem vyhlášených přechodných stanovištích ve zvláštních sběrných nádobách k tomuto účelu určených, které jsou dále transportovány na využití nebo na skládky.

HLUK Hluk a vibrace Hlučnost je závažným impaktem v životním prostředí obce a klesá i s klesající vzdálenosti od silnice I.tř. Olomouc – Šternberk. Potenciálním zdrojem hluku jsou především komunikace I.tř. procházející zastavěným územím v Dolánkách, povolené hladiny hluku jsou zde většinově překročeny. Jedná se Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


80

však o obslužné komunikace, stávající zástavbu bude nutné chránit stavebními úpravami objektů (výměna oken apod.). K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. neb II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. Hluk z dopravy Hluk z dopravy na pozemních komunikacích a jeho limity jsou řešeny v Zákoně č. 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví a navazujícím Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a ostatní venkovní chráněný prostor jsou stanoveny jako součet základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce. Určení hladin hluku pomocí výpočtu se řídí „Novelou metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“. V tabulce jsou uvedeny očekávané hladiny hluku z dopravy, odpovídající místním poměrům a intenzitám zatížení dle zjištěného sčítání. 3.5.3 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Jak již bylo uvedeno, tak obecná ochrana přírody a krajiny je několika způsoby v území prezentována a samozřejmě může v budoucnosti dojít ke střetům s ochranou přírody a krajiny, zejména při plánování staveb a rozvoje obce směrem na SZ.

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ ZCHÚ podle zákona o ochraně přírody a krajiny (č.114/1992 Sb. ve znění novel a pozdějších změn) v území obce Dolany nejsou přítomny, stejně tak jako plochy určené pro Evropskou soustavu ochrany přírody NATURA 2000. Do zájmového území obce nezasahuje žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast.

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou dle ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy, resp. jiné části krajiny zaregistrované podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Významné krajinné prvky zaregistrované podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění se v prostoru obce Dolany nenachází, z VKP ze zákona jsou v území přítomny potoky – vodní toky, nivy a les.

OCHRANA KRAJINNÉHO RÁZU Ochrana krajinného rázu v daném území spočívá zejména v bedlivém posuzování charakteru navržené investiční výstavby a rozvoje území a v posuzování vlivu na krajinný ráz u všech vyšších staveb, nebo u staveb na obzorové křivce a v jiných místech dalekého výhledu.


říjen 2010


81

Podle projektu „Typologie české krajiny“, řešitele Doc. Ing. arch. Löwa, řešené území spadá dle charakteru osídlení do matrice starosídelních otevřených krajin a vedlejšího krajinného ohraničení, dle charakteru využití krajiny patří částečně do krajiny zemědělské, krajiny lesozemědělské a krajiny lesní a charakterem reliéfu odpovídá krajině rovin, krajině plošin a pahorkatin a krajině vrchovin Hercynika. Katastrální území Dolany je pestré nejen z hlediska typologie krajiny, ale i z pohledu geologického, geomorfologického a biologického. Tento fakt je dán tím, že se území rozprostírá v páse táhnoucím se z Hornomoravského úvalu do Nízkého Jeseníku, tudíž se napříč katastrem mění jak krajinný pokryv a využití krajiny, tak i krajinný ráz jako takový. Zvláštní kapitolou je posuzování vlivu na KR uvnitř přírodního parku Údolí Bystřice, kde je stanoveno u každé stavby povinně. Přírodní parky aktuálně zřizují krajské úřady vyhláškou, ve které omezují činnosti, jež by mohly vést k rušení, poškození nebo ke zničení dochovaného stavu území, cenného pro svůj krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika místa či oblasti. Z důvodu ochrany krajinného rázu byl v roce 1995 vyhlášen Okresními úřady v Olomouci a Bruntále přírodní park Údolí Bystřice. Rozkládá se v jihozápadním okraji Domašovské vrchoviny v okolí údolí řeky Bystřice a obec Dolany do parku zasahuje v k.ú. Véska, Pohořany. V sevřeném údolí řeky Bystřice se zachovaly lesy, které mají často přirozenou druhovou skladbu, místy i rozsáhlé porosty měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva). Západní a severní část území dnešního přírodního parku byla v minulosti odlesněna a přeměněna na pastviny a louky. Po nesmyslném odvodnění a rozorání z nich zbyly již jen fragmenty (např. louky u Pohořan). I na nich se však dochovaly některé vzácné druhy, mj. kosatec sibiřský (Iris sibirica). V oblasti se nachází také řada aktivních lomů a opuštěných štol, které jsou využívány jako zimoviště zvláště chráněných letounů (např. vrápenec malý Rhinolophus hipposideros, netopýr velký Myotis myotis, netopýr černý Barbastella barbastellus)a obývány také několika druhy obojživelníků (např. mlok skvrnitý Salamandra salamandra) a bezobratlých. Součástí přírodního parku je přírodní památka Kamenné proudy a v roce 2001 byla vyhlášena přírodní rezervace Hrubovodské sutě.

PAMÁTNÉ STROMY V obci Dolany (u kříže v polích při křižovatce polních cest před obcí, asi 650 m jihovýchodně d kostela) se nachází jeden památný strom -lípa malolistá (Tilia cordata), pč 613/2 (dříve 265). Stáří stromu se odhaduje na 200 let. Při posledním měření (2006) bylo zjištěno: výška stromu 20 m, obvod kmene 664 cm, šířka koruny 16,5m. Památným stromem byl vyhlášen na základě usnesení rady ONV v Olomouci č. 371/27 ze dne 12.1. 1973. Dle § 46 odst. 3 zákona 114/92 Sb., v platném znění „má strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí“. V případě jakéhokoli zasahování do ochranného pásma pásma stromu je třeba kontaktovat příslušný orgán ochrany přírody (Magistrát města Olomouce).


říjen 2010


82

3.5.4. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Návrh zeleně v zemědělské krajině, a to jak liniových prvků, tak i ucelených zelených ploch, vycházel v předchozím (platném) ÚPD obce Dolany z Generelu územních systémů ekologické stability krajiny, který byl zpracován firmami Ekologiam Mariánské Lázně (RNDr. Karel Nykles) a HELP FOREST Olomouc v roce 1995. V konfrontaci s konečným návrhem územního plánu z r. 2000 nebylo tehdy nutné generel upravovat, jediným konfliktním místem bylo založení lokálního biokoridoru podél Dolanského potoka v centru obce Dolany. Tento vodní tok totiž bezprostředně navazuje na zpevněné plochy, stavby a parcely soukromých zahrad, ve středu obce je dokonce zatrubněn. Z tohoto důvodu bylo možné do lokálního biokoridoru zahrnout pouze plochy trvalých travních porostů a částečně i plochy veřejné zeleně, založení přírodního koryta v centru obce zůstává pouze ve výhledu. V rámci aktuálně zpracovávané změny ÚPD obce Dolany byla využita data o lokálním a regionálním ÚSES dle platného ÚPD Dolany (stav a návrh) a dále data o regionálním a nadregionálním ÚSES dle ZÚR Olomouckého kraje a dle záznamů o ÚSES z ORP Olomouc. Prověřeny byly také Územně analytické podklady pro ORP Olomouc. Zpracování aktuálně dostupných dat o ÚSES v prostoru obce Dolany ukázalo nedostatky u některých prvků sítě ÚSES. Údaje o ÚSES byly doplněny o poznatky z terénu, zejména biogeografické. V budoucnosti je očekáváno, že dojde k precizaci sítě ÚSES nejprve na úrovni Olomouckého kraje (některá z aktualizací ZÚR) a také na úrovni ORP Olomouc, v rámci tvorby ÚAP pro region města Olomouc, tak jak to postupně probíhá i jinde v rámci ČR. Popis ÚSES v území obce Dolany je následující : ÚSES Dolany Páteří ÚSES na lokální úrovni je v Dolanech tah lokálního biokoridoru vlhké řady navrženého od západu k východu podle Dolanského potoka a to i přes obec. Na biokoridoru se nachází západně od obce Dolany jedno navržené lokální biocentrum k založení. V lese východně od obce se z biokoridoru odděluje jižním směrem biokoridor vedený opět ve vlhkých společenstvech podle přítoku D. potoka. Na toku malého vodního toku u jižní hranice k.ú. obce Dolany je v lese navrženo lokální lesní funkční biocentrum. Další biokoridor se odděluje od biokoridoru podle Dolanského potoka východně těsně za obcí a prochází okraji remízů a lesních porostů. Část prvků SES původně navrhovaná na zahuštění ÚSES v zemědělské krajině byla potlačena a na jejich místech (v místech návrhů biocenter) byly ponechány pouze nově navržené a vymezené Interakční prvky, jako záložní prvky ÚSES (byly vymezeny 3 IP). ÚSES Véska Páteří ÚSES v k.ú.Véska je lokální biokoridor jdoucí od jihozápadu k severu, původně jako lokální a navazující na regionální biokoridor na hranici k.ú.Véska (1 biocentrum lokální vlhké řady v místě křížení s regionálním biokoridorem). Dalším biokoridorem je navazující biokoridor podle Dolanského potoka, pokračující ve vlhké řadě směrem k JV (1 BC vlhké řady jdoucí podél křížení s biokoridorem JZ-SV). Další je lokální biokoridor podle potoka jdoucího ve směru Z-V proti proudu přítoku Dolanského potoka, kde se nacházejí ve vlhké řadě dvě lokální biocentra a jeden odbočný biokoridor severním směrem (v lese). Biokoridor se napojuje na regionální biokoridor v daném místě. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


83

Posledním a největším prvkem ÚSES je nadregionální biokoridor lesního typu, normální řady ve směru J-S do regionálního biocentra v lese nad Véskou (je proložen 4 biocentry lokálními a funkčními). Poslední biokoridor zasahuje jako lesní do území obce Pohořany a vychází v severní části z proloženého biocentra lesního v nadregionálním biokoridoru a vrací se do dalšího biocentra v nadregionálním biokoridoru. V území obce Véska na severní hranici k.ú. je jeden navržený interakční prvek. ÚSES Pohořany ÚSES je zde reprezentován dalším nadregionálním biokoridorem jdoucím volně krajinou východně od obce a lesem a spojujícím lokální biokodor s nadregionálním. Biokoridor je proložen dvěma biocentry lokálními funkčními.od jihu k severu a na severním okraji k.ú. Véska končí v regionálním biocentru. Posledním biokoridorem je lesní lokální biokoridor normální řady, postupně od jihu k severu proložený 3 lokálními biocentry lesními normální řady a na sev.hranici k.ú. je zaústěn do regionálního biocentra lesního. V koncepci ÚSES pro obec Dolany převažují prvky lesní a vlhké řady. V budoucnosti je možno již některé prvky v terénu vymezit a realizovat v návaznosti na ÚP obce. V rámci nového ÚP lze prvky SES dále specifikovat z hlediska rozsahu i funkcí v krajině. Ve finálním součtu tvoří ÚSES následující rozlohy : interakční prvky: 3,1 ha lokální ÚSES - biocentra: 53,7 ha lokální ÚSES - biokoridory: 26,7 ha lokální ÚSES - biocentrum navržené: 1,9 ha lokální ÚSES - biokoridory navržené: 6,8 ha regionální ÚSES (biokoridory + biocentrum): 104 ha Celková rozloha ÚSES ve sledovaném území : 196,2 ha = 8% sledovaného území

Páteřní síť SES i přes určité redukce v prvcích a opravy tahů biokoridorů odpovídá původním teoriím a situaci v území ve správě obce Dolany, jak již bylo uvedeno, tak v budoucnosti musí regionální a nadregionální návaznosti a soulad řešit odpovědné orgány ochrany přírody.


říjen 2010


84

3.6. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVO K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Označení VPS

Popis

VPS 1

KANALIZACE NÁVRH

VPS 2

VODOVOD NÁVRH

VPS 3

PLYNOVOD - NÁVRH

VPS 4

VRCHNÍ VEDENÍ 22kV NÁVRH

VPS 5

KABELOVÉ VEDENÍ 22kV NÁVRH

VPS 6

TRAFOSTANICE NÁVRH

VPS 7

PRŮCHOD

VPS 8

MÍSTNÍ KOMUNIKACE NÁVRH

VPS 9

VODOJEM

ZÁMĚRY KRAJE VPS 10

PŘELOŽKA SILNICE I. TŘÍDY I/46 (ZÚR)

VPS 11

KANÁL D-O-L (ZÚR) Veřejně prospěšné stavby jsou graficky zpracovány ve výkrese č. 3.

Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb vychází ze smyslu § 170 a §101 Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění.

3.7 OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Nejsou v ÚP navrženy. 3.8. SOULAD NÁVRHU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ ÚP je zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a v souladu s prováděcími vyhláškami k tomuto stavebnímu zákonu (dále jen SZ).


říjen 2010


3.9. SOULAD PŘEDPISŮ

NÁVRHU

S

85

POŽADAVKY

ZVLÁŠTNÍCH

PRÁVNÍCH

3.9.1 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Limity využití území vyplývají z právních předpisů a správních rozhodnutí.

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Zvláště chráněná území přírody Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze dle § 14 zák. č. 114/1992 Sb. vyhlásit za zvláště chráněná. V k.ú. Dolany, Pohořany a Véska není vyhlášeno žádné zvláště chráněné území a nejsou ani žádná v přípravě na vyhlášení ZCHÚ. Ostatní chráněná území přírody a) Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. V řešeném území se nacházejí z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků lesy, vodní toky, prameniště a rybníky. Významné krajinné prvky registrované podle § 6 zákona dosud v území nejsou zastoupené. Bylo by velmi vhodné na plochách mimo les tyto VKP na vybraných místech zeleně vymezit a registrovat u příslušného stavebního úřadu. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce (§ 4 odst. 2 zákona). Významné krajinné prvky tedy tvoří jeden z limitů využití území, mj. protože je nutno k zásahu do nich vždy žádat orgán ochrany přírody. Pro obecně vyjmenované významné krajinné prvky platí v řešeném území následující zásadní požadavky:  na území lesa hospodařit takovým způsobem, aby byla podpořena přírodě bližší skladba porostů (v souladu se zákonem č. 289/1995 sb. - lesní zákon),  zachovat přirozený charakter dosud podstatně neupravovaných úseků podle vodních toků. V lesích i mimo ně b) Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. V řešeném území byl vyhlášen památný strom - lípa malolistá před obcí Dolany, stará asi cca 230 let, vyžadující průběžnou údržbu.


říjen 2010


86

Územní systém ekologické stability V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou - biocentrum, biokoridor, interakční prvek. Interakční prvky v počtu 4 ks. Byly do struktury ÚSES nově doplněny. Územní systém ekologické stability byl změněn tak jak je uvedeno v předchozí popisné části a to tak, že byly některé navržené prvky SES na zemědělské půdě zejména vypuštěny. Ve stávající verzi, dle mapového podkladu ÚSES tvoří celkem 8% rozlohy území všech sledovaných katastrů a splňuje tak požadavek na minimalizovanou síť SES v daném území. K naředění prvků ÚSES došlo na lokální úrovni a to zejména v k.ú.Dolany, na zemědělské půdě, v dalších k.ú. bude ještě o rozvoji ÚSES vedena diskuze v případných změnách ÚPD. Stávající SES se ovšem z hlediska území jeví jako vyhovující. Ochrana nerostných surovin Na správním území obce Dolany se nachází dobývací prostor Jívová-Dolany (č. výhradního ložiska B3 148 500 a dobývacího prostoru Dolany l.č. 70586) - jedná se o ložisko dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu. Na správním území obce Dolany v souladu s platnými ustanoveními § 18,19 a 43 horního zákona č. 44/1988 Sb. ve znění zákona č. 542/1991 Sb., nejsou podle ust. § 29 odstavce 3 cit. Horního zákona evidovány žádné dobývací prostory. Na správním území obce Dolany se nenachází žádné CHLÚ, na které by se z ustanovení Horního zákona vztahovala územní ochrana. Na správním území obce Dolany se nenachází žádné nevýhradní ložisko nerostných surovin. Ochrana lesa Kategorie lesa Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie produkčních lesů, tedy slouží k hospodářským účelům. Lesy na území obce tvoří téměř polovinu výměry obce. Souvislý lesní masív prochází v širokém pásu mezi částmi Dolany a Pohořany a pokračuje dále severním směrem. Drobné lesíky a remízky jsou v menší míře rozptýleny především v jihovýchodní a severovýchodní části území (v katastru Véska a Pohořany) a mají významnou krajinotvornou a protierozní funkci. Ochranné pásmo lesa (Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích) OP lesa je stanoveno na 50 m od okraje lesa, v případě dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů.


říjen 2010


87

Ochrana přírodních léčivých zdrojů a léčebných lázní Na k.ú. obce Dolany se nenachází žádný zdroj léčivých vod, minerálních vod a ani jeho ochranné pásmo. Ochrana podzemních a povrchových vod Provozní pásmo pro údržbu vodních toků Řešení respektuje provozní pásmo podél vodních toků jejichž šířka je dána hodnotou 6 m od břehové čáry na obě strany toku. Provozní pásmo vodního toku vyplývá z § 49 zákona 254/2001 Sb., kterým se stanoví oprávnění při správě vodního toku. Ochrana před záplavami Hranice záplavového území Do řešeného území nezasahuje žádné záplavové území. Dolanský potok nemá zatím stanoveno záplavové území. Ochrana ovzduší V řešeném území se nenachází oblast vyžadující zvláštní ochranu ovzduší. Ochrana staveb Ochranné pásmo zemědělského družstva OP zem. družstva není vyhlášeno. Ochrana památek Území archeologického zájmu Z hlediska ochrany archeologických památek je řešené území územím s archeologickými nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Při náhodném nálezu archeologických prvků, musí být postupováno podle §22 a 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. V případě budoucí výstavby je nutné dodržovat ustanovení odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. ohlásit písemně s dostatečným časovým předstihem /cca 15 pracovních dnů/ zahájení výkopových prací příslušné oprávněné organizaci /NPÚ, územní odborné pracoviště v Olomouci, příp. Archeologickému ústavu, a případně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. Ochrana technické infrastruktury -pro zásobování vodou Ochranné pásmo přívodního a zásobovacího řadu ÚPD respektuje ochranné pásmo vodovodního řadu dle Zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.


říjen 2010


88

-pro čištění odpadních vod Ochranné pásmo kmenové stoky ÚPD respektuje ochranné pásmo kanalizačních stok dle Zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích. -pro zásobování elektrickou energií Při řešení výstavby a realizaci veškerých záměrů v obci bude nutné mimo jiné přihlédnout k ochranným pásmům elektroenergetických zařízení. Tato musí odpovídat zákonu č. 458 / 2000 Sb. -pro zásobování plynem Ochranná pásma plynovodů stanoví Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích 458/2000 Sb. -pro přenos informací Ochranné pásmo kabelů a zařízení telekomunikací vychází ze Zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích ve znění pozdějších novel. Ochrana dopravní infrastruktury -pozemních komunikací Mimo souvisle zastavěnou část obce je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 13/1997 Sb. (§30), O pozemních komunikacích. 3.9.2. OCHRANA OBYVATELSTVA Generální souhlas vojenské správy Pro území obce Dolany platí generální souhlas vojenské správy ve věcech výstavby a územního plánování civilního sektoru. Generální souhlas byl vydán pod č.j. 017 21-MNO dne 8.11.1958. Tento gen. Souhlas vyšel ve Sbírce směrnic pro národní výbory, Ročník 1961, částka 6, poř.č.17. Generální souhlas platí pro stavební objekty celého katastrálního území obce v němž povoluje odbor výstavby a ÚP výstavbu a přestavbu. Za předpokladu: -vzdálena min. 250 m od vojenského objektu. -výstavba vyšší než 1 podlaží s výjimkou zástavby v intravilánu obce, pokud nepřesáhne výškovou hladinu stávající zástavby -územní plány VÚC a územních plánů obcí již při shromažďování územně plánovacích podkladů -výstavba a rekonstrukce komunikací a železnic včetně objektů na nich (rychlostní, dálnice, I. a II. Třídy) -výstavba vedení VN a VVN vyjma 22 kV mimo zájmové území vojenské správy -výstavba slaboproudých kabelů, dálkových optických kabelů a automatických telefonních ústředen -rekultivace a plošné úpravy pozemků jejichž výměra přesahuje 40 ha Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


89

-veškeré dobývací prostory včetně jejich rozšiřování -použití elektrického roznětu při trhacích pracech -výstavba letišť včetně zemědělských -výstavba vysílačů a retlanslačních stanic všeho druhu -výstavba objektů vyšších než 30 m relativní výšky -výstavba mostů a vodohospodářských děl na splavných vodních tocích -výstavba údolních přehrad a vodních nádrží s výjimkou protipožárních -výstavba elektráren -výstavba produktovodů, VTL, VVTL plynovodů V ostatních případech je nutno vyžádat vyjádření KVUSS Olomouc. Ochranné pásmo vojenského výcvikového prostoru Z hlediska obrany státu je požadováno respektovat:

-

-

ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení, které zasahuje na celé správní území

-

letecký koridor

-

zájmové území ministerstva obrany pro nadzemní stavby, které je situováno na části řešeného území

-

zájmové území Vojenského Újezdu Libavá, který zasahuje okrajovou část k. u. Pohořany na Moravě celé správní území, které je zájmem ministerstva obrany.

4.

INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území v intencích Stavebního zákona nebylo požadováno. 5.

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZÁBOR PŮDNÍHO FONDU (ZPF A PUPFL)

Vlivem navrženého řešení a návrhu ploch výstavby dojde k zásahu do zemědělské půdy vlivem záboru pozemků pro navrženou, převážně bytovou výstavbu. Zemědělská půda v k.ú. Dolany, Pohoří, Véska má celkovou rozlohu (ZPF) 1124 ha podle statistiky z roku 2009 (ČSÚ), podle předpokladů je tedy navrženo k záboru celkem 27,393 ha, což tvoří asi 2,43% plochy ZPF v celém území obce Dolany, navržený zábor zemědělské půdy ve výhledu lze tedy hodnotit jako méně rozsáhlý. Tyto pozemky jsou navrženy na půdách různých tříd ochrany půdy dle vyhlášky MŽP. Principielně jsou zábory realizovány na půdách nižších bonit a s vyšší skeletovitostí (třídy ochrany půd II, III a V, jeden pozemek je z malé části na půdě mající již charakter lesa).


říjen 2010


90

Tabulka: Plochy určené k zástavbě – začlenění do BPEJ a tříd ochrany půdy

ČÍSLO PLOCHY N1 N2 N3 N4 N5 N6 N7 N8 N9 N10 N11 N12 N13 N14 N15 N16

PLOCHA V M2 49013,7 73805,7 6991,3 5820,5 8000,1 3677,8 22250,7 27594,5 5948 17860,7 9581,6 13238,4 4284,5 15006,2 6175,3 4689,4 273938,4

BPEJ

PLOCHA V HA

314002 314002 314002 314002 314002 314002 314002 314103 314103 314103 526043 526545 526112 345013 314002 514102 514503 526043 000230 314002 314103 514503

4,9013 7,3805 0,6991 0,582 0,8 0,3677 1,668 0,557 2,7594 0,5948 1,339 0,148 0,299 0,959 1,3238 0,321 0,107 1,35 0,15 0,6175 0,3908 0,0781 27,393

TŘ. OCHRANY PŮD II II II II II II II III III III III V II III II II III III Lesní půda II III III

Bližší údaje o rozlohách půdy v jednotlivých třídách ochrany půd zabíraného ZPF podle bonity půd nám poskytne následující přehledná tabulka, která vytváří souhrn z předchozí tabulky, již bez vztahu k jednotlivým pozemkům


říjen 2010


91

Tabulka odnímaných půd ze ZPF na území obce Dolany podle tříd ochrany půdy Třída půdy II III V půda lesního char. Celková roz. Záboru

Lokalita záboru N1 N2 N3 N4 N5 N6 N7 N10 N12 N13 N15 Celkem N7 N8 N9 N10 N11 N13 N14 N16 N16 Celkem N10 Celkem N14 Celkem

Plocha v ha 4,9013 7,3805 0,6991 0,582 0,8 0,3677 1,668 0,299 1,3238 0,321 0,6175 18,9599 0,557 2,7594 0,5948 1,339 0,959 0,107 1,35 0,3908 0,0781 8,1351 0,148 0,148 0,15 0,15 27,393

Procenta 69,30% 29,70% 0,50% 0,50% 100%

Na plochách I.tř.ochrany půd v západní části k.ú.Pohořany nebyly navrženy k zástavbě žádné pozemky. Z hlediska záborů půdy půjde o zábory o velikosti 69,3 % (18,9599 ha) ve II.třídě ochrany půd, 29,7 % (8,1351 ha) ve II.třídě ochrany půd, 0,5 % (0,148 ha) v V.třídě ochrany půd a 0,5 % (cca 0,15 ha) na pozemcích majících charakter lesa z navržené celkové rozlohy záboru ZPF ve sledovaném území obce Dolany. Zábory půd jsou okrajově kompenzovány mimo jiné návrhem na změnu rozlohy a rozmístění nefunkčních částí ÚSES v k.ú.Dolany, kde dojde k uvolnění plochy pro zemědělskou výrobu nebo jinou činnost. Obecně lze konstatovat, že plocha v nejvyšší místní třídě ochrany půd tvoří cca 1,7 % rozlohy ZPF v celém území obce Dolany, ztráta bonitních půd při odnětí je tedy minimální. Do pozemků určených k plnění funkcí lesa nebude podle uvažovaného řešení zasahováno v rámci staveb obytných i staveb infrastruktury. Lesy na území obce tvoří téměř polovinu výměry území spravovaného obcí Dolany. Souvislý lesní masív prochází v širokém pásu mezi částmi Dolany a Pohořany a pokračuje dále severním směrem, kde převažuje. Drobné lesíky a remízky jsou v menší míře rozptýleny především v jihovýchodní a severovýchodní části území (v katastru Véska a Pohořany) a mají významnou krajinotvornou a protierozní funkci. Geos Laser Star, Hradec Králové, Landplan Praha

říjen 2010


92

6. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM PODLE § 53, ODST. 5) ZÁKONA Č. 183/2006 SB. 6.1. PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLANY PODLE § 53, ODST. 4 STAVEBNÍHO ZÁKONA 6.1.1. S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 6.1.2. S CÍLY A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 6.1.3. S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 6.1.4. S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ 6.2. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 6.3. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO 6.4. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 7. ZÁVĚR POŘIZOVATELE 8. VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ URČENÝM ZASTUPITELEM OBCE

PROJEDNÁNÍ

POŘIZOVATELEM

A

8.1. NÁVRH ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU DOLANY 8.2. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ÚP DOLANY


říjen 2010

Odůvodnění územního plánu Dolany koncept

Recommend Documents