ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
BYKOŠ
Textová část Prosinec 2012
ÚDAJE O ZPRACOVATELI, POŘIZOVATELI A ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Zpracovatel: Ing. Jana Kalertová, projektová kancelář Autorský kolektiv:
Ing. Jana Kalertová Ing. arch. Jan Storch, číslo autorizace ČKA 1159 Ing. Eduard Žaluda Jakub Vik Ing. Jan Dřevíkovský, návrh ÚSES Ing. Jarmila Najmanová, technická infrastruktura Mgr. Blažena Matasová, demografie
Pořizovatel: Městský úřad Beroun, Odbor územního plánování a regionálního rozvoje Husovo náměstí 68, 266 43 Beroun – Centrum
Určený zastupitel, starosta obce Bykoš: Jan Pužík Základní údaje o řešeném území: ZUJ: 534145
Průměrný věk: 41,4 (k počátku roku 2011)
ID obce: 1649
Pošta: Ne
Kraj: Středočeský
Škola: Ne
Okres: Beroun
Zdravotnické zařízení: Ne
ORP: Beroun
Policie: Ne
Katastrální území: Bykoš, kód 616494
Kanalizace (ČOV): Ne
Výměra: 409 ha
Vodovod: Ne
Počet obyvatel: 222 (k počátku roku 2011)
Plynofikace: Ne
2
OBSAH: a)
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ...................... 5
a.1
Soulad s politikou územního rozvoje ............................................................................................ 5
a.2
Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací ............................................................... 5
a.3
Širší vztahy ................................................................................................................................... 5
b)
Údaje o splnění zadání, splnění pokynů pro zpracování návrhu ............................ 5
c)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje .................................................................................................. 6
c.1
Vymezení řešeného území........................................................................................................... 6
c.2
Východiska koncepce rozvoje obce ............................................................................................. 6
c.2.1 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území ..................................................................................... 6 c.2.2 Demografické předpoklady .......................................................................................................................... 7 c.2.3 Urbanistická struktura .................................................................................................................................10 c.2.4 Historický vývoj osídlení .............................................................................................................................11 c.2.5 Odůvodnění řešení urbanistické koncepce ................................................................................................11
c.3
Ochrana kulturních, historických a přírodních hodnot ................................................................ 12
c.3.1 Ochrana kulturních památek ......................................................................................................................12 c.3.2 Archeologické památky ..............................................................................................................................12 c.3.3 Ochrana přírody a krajiny ...........................................................................................................................13 c.3.4 Územní systém ekologické stability ............................................................................................................14 c.3.5 Pozemky určené k plnění funkcí lesa .........................................................................................................17 c.3.6 Vodní plochy a toky ....................................................................................................................................17 c.3.7 Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky ............................................17 c.3.8 Rekreace ....................................................................................................................................................18
c.4
Východiska návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury ............................................ 18
c.4.1 Doprava ......................................................................................................................................................18 c.4.2 Zásobování pitnou vodou ...........................................................................................................................20 c.4.3 Kanalizace a čištění odpadních vod ...........................................................................................................22 c.4.4 Zásobování elektrickou energií...................................................................................................................23 c.4.5 Telekomunikace .........................................................................................................................................24 c.4.6 Zásobování plynem ....................................................................................................................................24 c.4.7 Občanské vybavení ....................................................................................................................................25 c.4.8 Veřejná prostranství ...................................................................................................................................25 c.4.9 Sídelní zeleň...............................................................................................................................................26
c.5
Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny ................................................................................. 26
c.5.1 Geografická poloha ....................................................................................................................................26 c.5.2 Geologické podmínky .................................................................................................................................27 c.5.3 Geomorfologické podmínky ........................................................................................................................28 c.5.4 Klimatické podmínky ..................................................................................................................................28 c.5.5 Hydrologické podmínky ..............................................................................................................................29
3
c.5.6 Pedologické podmínky ...............................................................................................................................29 c.5.7 Fytogeografické podmínky .........................................................................................................................30 c.5.8 Chráněná území .........................................................................................................................................30 c.5.9 Charakter krajiny ........................................................................................................................................31 c.5.10 Pozemky určené k plnění funkcí lesa .........................................................................................................32 c.5.11 Zemědělský půdní fond ..............................................................................................................................33 c.5.12 Ložiska, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko ..........................................................................34 c.5.13 Navržené řešení .........................................................................................................................................34
d)
Informaci o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informacemi, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, případně zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno ............................................................................................... 37
e)
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa ......................................... 37
e.1
Zemědělský půdní fond .............................................................................................................. 37
e.2
Bonitované půdně ekologické jednotky ...................................................................................... 37
e.3
Důsledky navrženého řešení na ZPF ......................................................................................... 38
e.4
Přehled odnětí půdního fondu .................................................................................................... 38
e.4.1 Opatření k zajištění ekologické stability ......................................................................................................41 e.4.2 Investice do půdy .......................................................................................................................................41 e.4.3 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám..............................................................41
e.5
Pozemky určené k plnění funkce lesa........................................................................................ 41
f)
Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ........................................................................... Chyba! Záložka není definována.
f.1
Obsah návrhu ÚP Bykoš ........................................................ Chyba! Záložka není definována.
f.2
Obsah odůvodnění ÚP Bykoš ................................................ Chyba! Záložka není definována.
4
a)
Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území
a.1
Soulad s politikou územního rozvoje
Řešené území neleží v rozvojových oblastech ani osách vymezených Politikou územního rozvoje a neleží ani ve vymezených specifických oblastech. Z tohoto dokumentu nejsou na řešené území kladeny speciální požadavky, vyplývající z navržených koridorů a ploch dopravy a technické infrastruktury.
a.2
Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací
Obec Bykoš je zahrnuta v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje. Tento dokument ZÚR Středočeského kraje byl vydán Zastupitelstvem kraje usnesením č. 4-20/2011/ZK dne 19. 12. 2011 podle § 41 stavebního zákona. V dokumentu ZÚR Středočeského kraje nejsou v řešeném území vymezeny žádné záměry, veřejně prospěšné stavby ani nadregionální či regionální systémy ES.
a.3
Širší vztahy
Řešené území se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje, v jižní části okresu Beroun. Vazby řešeného území na okolí z hlediska hierarchie větších sídel jsou směrovány především na 40 km vzdálené hl. město Prahu. Zázemí pro obyvatele obce v nabídce pracovních příležitostí i zařízení vyšší občanské vybavenosti představuje město Beroun (12 km severním směrem), Řevnice a Dobřichovice (12 km východním směrem), případně Zdice, vzdálené 11 km západním směrem. Poloha obce v dosahu jedné z hlavních urbanizovaných os regionu (Praha – Beroun – Plzeň) je předpokladem pro její intenzivnější rozvoj. Z hlediska širších vztahů je nutno respektovat návaznost prvků ÚSES lokálního charakteru a polohu uvnitř CHKO Český Kras.
b)
Vyhodnocení splnění požadavků zadání
Zadání ÚP Bykoš bylo zpracováváno a projednáváno zimě roku 2012. Dne 27. 4 2012 bylo zastupitelstvem obce Bykoš schváleno zadání územního plánu, které je územním plánem respektováno. Návrh ÚP Bykoš včetně odůvodnění byl zpracován v souladu se zákonem č. 183/2006 a jeho prováděcími vyhláškami. Ze Zadání ÚP Bykoš ani jeho projednávání nevyplynul požadavek na zpracování konceptu ÚP. Krajský úřad Středočeského kraje, orgán posuzování vlivů na životní prostředí v souladu s ust. § 47 odst. 2 stavebního zákona, ust. § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. a na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí požaduje v následujících etapách pořizování územního plánu zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí s posouzením zejména plánovaných ploch bydlení, které jsou umístěny nevhodně v blízkosti ploch výroby a skladování – zemědělská výroba a dále plánovaných ploch zemědělské výroby.
5
c)
Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje
Navržené řešení vychází z potřeb a požadavků obce Bykoš a jejích občanů. Řešení bylo konzultováno se zástupci obce Bykoš, následně byl návrh vypracován podle požadavků zadání a nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a prováděcích vyhlášek. Všechny jevy, limity využití území a další prvky udržitelného rozvoje jsou respektovány v navrženém řešení a koncepce rozvoje sídla z nich vychází.
c.1
Vymezení řešeného území
Územní plán je zpracován v rozsahu administrativního území obce Bykoš. Administrativní území obce Bykoš tvoří jedno katastrální území Bykoš (kód 616494) o rozloze 409 ha. Řešené území se nachází v jihozápadní části okresu Beroun v jižní části CHKO Český kras v Karlštejnské vrchovině. Bykoš náleží v rámci Středočeského kraje do správního obvodu ORP Beroun, Beroun je zároveň obcí s pověřeným obecním úřadem. K 1. 1. 2011 v obci žilo 222 obyvatel. Správní území obce Bykoš sousedí s následujícími katastrálními územími sousedních obcí: Vinařice u Suchomast Všeradice Želkovice u Libomyšle Suchomasty
c.2
Východiska koncepce rozvoje obce
c.2.1
Vyhodnocení účelného využití zastavěného území
V rámci návrhu územního plánu bylo zhodnoceno účelné využití zastavěného území. Pro rozvoj bydlení bylo vytipováno jako nejoptimálnější situování zastavitelných ploch téměř po celém západním okraji obce. Toto řešení přejímá koncepci vymezenou územním plánem schváleným v roce 2001, některé plochy jsou již z části naplněny novou výstavbou a uvnitř zastavěného území sídla není k dispozici dostatek volných parcel pro rozvoj bydlení, proto je nutné současně mírně rozšířit zastavitelné plochy pro rozvoj bydlení. V území byla z hlediska hospodárnosti stanovena etapizace využití zastavitelných ploch. Větší rozsah rozvojových lokalit (v I. + II. etapě výstavby) by měl předejít častému zpracování změn územního plánu a zabránit rozrůstání zástavby na z krajinářského hlediska výrazně méně vhodných lokalitách. Tyto rozvojové lokality jsou vymezeny tak, aby mírně překračovaly předpokládaný nárůst obyvatel a aby vhodně doplňovaly urbanistickou strukturu obce a vyvažovaly plošný rozvoj sídla v řešeném území při zachování stávajícího měřítka obce v rámci CHKO Český Kras. V návrhu ÚP se počítá s rozvojovými lokalitami (plochy Z a P) umožňujícími v první etapě výstavby stavbu celkem až cca 60 RD, tj. zhruba až pro 150 obyvatel. Při odhadu 50% úspěšnosti realizace (z důvodů majetkoprávních vztahů) by mohl počet obyvatel v návrhovém období vzrůst až o 75 lidí. Ve druhé etapě výstavby by mohlo dojít k nárůstu počtu obyvatel o dalších zhruba 200 obyvatel. Navržené řešení vychází z potřeb obce definovaných v zadání ÚP a projednaných na jednáních v obci. Variantní řešení nebylo v zadání požadováno. Řešení navazuje na průzkumy a rozbory z roku 2012. Viz kapitola c.3. návrhu územního plánu.
6
c.2.2
Demografické předpoklady
Odůvodnění koncepce rozvoje obce Obec Bykoš leží v atraktivní venkovské oblasti, která se nachází na hranici CHKO Český kras, dále pak 12 km od CHKO Křivoklátsko a 6 km od přírodního parku Hřebeny v Brdech. Zároveň je obec v denní dojížďkové vzdálenosti od Berouna (12 km) a Prahy (43 km). Demografické předpoklady: V obci Bykoš žilo od poslední třetiny 19. století do první třetiny 20. století více než dvakrát více obyvatel než v roce 2001 (viz tab. 1). Výrazný úbytek obyvatel začal již ve druhém desetiletí 20. století a je charakteristický pro celé následující období s výjimkou šedesátých let 20. století a přelomu tisíciletí. Příčiny snižování počtu obyvatel však nebyly vždy stejné. Nejprve dramaticky zasáhla první světová válka, ve dvacátých letech se nastartoval odchod lidí za prací do větších měst, poté nastoupily dramatické události druhé světové války, aby od padesátých let pokračoval přesun především mladých lidí za prací a jiným životním stylem do měst, tzv. urbanizace (v tomto případě zvláště do Berouna a do Prahy). Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech 1869–2001 (podle výsledků sčítání od roku 1869)
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
Počet obyvatel
447
466
450
481
531
495
426
Rok
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
Počet obyvatel
330
286
307
229
187
196
216
Zdroj: Český statistický úřad Obr. 1: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech 1869–2011 (podle výsledků sčítání od roku 1869)
Zdroj: Český statistický úřad
Demografický vývoj na přelomu tisíciletí již nebyl tak dramatický (viz tab. 2). Zpočátku docházelo k mírnému nárůstu obyvatel, od roku 1999 se trend obrátil, aby se opět změnil v roce 2003. V roce 2006 došlo k výraznému snížení počtu obyvatel, v následujícím roce se však stav vyrovnal a počet obyvatel nadále rostl. Obecně lze konstatovat, že v posledních dvaceti letech je trendem růst. Oproti roku 1992 se počet obyvatel zvýšil přibližně o šestinu. Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech 1992–2010 (podle průběžné evidence)
Rok Počet obyvatel Rok
1992 191 1999
1993 188 2000
1994 198 2001
1995 193 2002
1996 197 2003
1997 198 2004
1998 203 2005
Počet obyvatel
200
201
197
194
193
195
202
7
Rok Počet obyvatel
2006
2007
2008
2009
2010
2011
206
192
208
211
220
222 Zdroj: Český statistický úřad
Poznámka: Rozdíl údajů tab. 1 a tab. 2 je způsoben odlišným rozhodným okamžikem – v případě sčítání je to noc z 2. 3. na 3. 3. 1991 resp. noc z 28. 2. na 1. 3 2001, průběžná evidence uvádí počet obyvatel k 1. 1. daného roku. Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel obce Bykoš v letech 1992–2011 (podle průběžné evidence)
Zdroj: Český statistický úřad
Na tomto vývoji se výrazněji podílela především migrace (viz tab. 3). Přirozený přírůstek (resp. úbytek) se po celou dobu pohybuje kolem nuly. Nelze hovořit o zvýšené porodnosti, která se v posledních několika letech projevila i v menších obcích České republiky a které se říká malý babyboom. Avšak intenzita migrace roste, přičemž převládá složka přistěhování nad vystěhováním. To může nasvědčovat o začínajícím suburbanizačním procesu v této obci. Tab. 3: Demografické ukazatele obce Bykoš v letech 1998–2009 (podle průběžné evidence)
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Narození
Zemřelí
Přistěhovalí
Vystěhovalí
3 1 0 2 3 0 2 4 0 5 2 2 2
5 0 2 3 2 1 3 3 4 1 3 4 2
8 5 11 4 2 7 11 5 2 13 7 12 9
9 5 9 6 4 4 3 2 12 1 3 1 7
Přirozený přírůstek −2 1 −2 −1 1 −1 −1 1 −4 4 −1 −2 0
Migrační přírůstek −1 0 2 −2 −2 3 8 3 −10 12 4 11 2
Celkový přírůstek −3 1 0 −3 −1 2 7 4 −14 16 3 9 2
Zdroj: Český statistický úřad
8
Obr. 3: Demografické ukazatele obce Bykoš v letech 1998–2010 (podle průběžné evidence)
Zdroj: Český statistický úřad
Obec Bykoš má v současném kontextu zvláštní vývoj demografického ukazatele průměrný věk obyvatel, který slouží k posuzování vývoje věkové struktury. Na počátku roku 2011 byl téměř na stejné hodnotě jako v roce 2004 (42,4 roku na počátku sledovaného období, 42,5 roku na jeho konci). Během těchto let docházelo jak k jeho snižování, tak ke zvyšování, přičemž svého maxima dosáhl na začátku roku 2008 (43,0 roků). Přitom všechny jemu nadřazené územní celky (ORP Beroun, okres Beroun, Středočeský kraj, Česká republika) mají zcela jednoznačný rostoucí trend. Nejvýrazněji se to projevuje v rámci celé České republiky, kde hodnota vzrostla z 39,5 na 40,8 roku. V rámci Středočeského kraje došlo k výrazněji mírnějšímu nárůstu – z 39,7 na 40,1 roku. Situace v obci Bykoš souvisí s nevyrovnanou migrací, která v tomto případě ovlivňuje hodnotu průměrného věku nejvýrazněji. Obr. 4: Průměrný věk v obci Bykoš a nadřízených územních celcích v letech 2004–2011
Zdroj: Český statistický úřad Poznámka: Údaje jsou k 1. 1. daného roku.
9
Odhad budoucího demografického vývoje: Pro takto malé území nelze vytvářet klasickou projekci počtu obyvatel založenou na úmrtnostních tabulkách a plodnosti podle věkových kategorií. Přesto se lze pokusit odhadnout, jakým směrem se bude vyvíjet počet obyvatel. Podle „Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065“, kterou vydal Český statistický úřad v lednu 2010, dojde ve všech krajích k růstu plodnosti (počtu dětí připadajících na jednu ženu v jejím reprodukčním období), který však nepřesáhne hranici prosté reprodukce pro přirozenou obnovu populace. Zároveň se bude zvyšovat věk matek při porodu. Projekce dále předpokládá snižování intenzity úmrtnosti (tedy zvyšování naděje dožití) a vysokou míru zahraniční migrace. Do druhé poloviny druhého desetiletí dvacátého prvního století by podle projekce měl trvat kladný přirozený přírůstek. Populace však bude výrazně stárnout. Díky vysoké míře zahraniční migrace bude ale počet obyvatel růst až do počátku let třicátých. Vzhledem k tomu, že průměrný věk obyvatel obce Bykoš je vyšší než republikový průměr, nelze předpokládat vyšší plodnost a nižší úmrtnost, proto je možné očekávat stagnaci v přirozené měně obyvatel. Vliv zahraniční migrace na tuto obec nelze určit. Ale vzhledem k narůstající intenzitě migrace v rámci České republiky a vhodné poloze obce vůči hlavnímu městu lze předpokládat, že tento trend může nastat i zde. Nárůst se bude pohybovat v řádech až několika málo desítek. c.2.3
Urbanistická struktura
Území hostomicko-osovského úvalu, tj. krajiny ohraničené hřebenem Brd, Litavkou, vápencovou vysočinou a Berounkou, bylo osídlováno již ve 12. století (vznikají osady Bykoš, Vinařice a Liteň) a sídelní struktura byla završena v procesu vnitřní kolonizace Čech ve 13. století. Sídelní struktura této části Českého krasu je zajímavá tím, že jí tvoří hustá síť menších vesnic, vzdálených od sebe jen 1–2 km. Obec Bykoš byla z hlediska geneze urbanistické struktury zemědělskou shlukovou osadou. Jádro tvořil protáhlý návesní prostor na křižovatce dvou cest, tvořící osu v severojižním směru s pokračováním podél cesty východním směrem od návsi. Převážně hospodářské, ale i drobnější obytné stavby byly situovány neuspořádaně podél obou cest. Návesní prostor byl zčásti zastavěn budovou, ve které v současnosti sídlí prodejna smíšeného zboží. Severní část zemědělské osady, kterou tvoří drobné obytné stavby pouze s malými zahrádkami, vznikla na příkrém jižním svahu severně nad obcí. Uspořádání úzkých komunikací a drobnější struktura staveb byla dána konfigurací terénu. Postupně došlo k zahuštění zástavby podél spojnice severní části sídla a zemědělské jižní části sídla. V půdorysu vesnice zůstaly zachovány původní urbanistické rysy, které je nutno zachovat a chránit. Obr. 5: Stabilní katastr obce Bykoš roku 1840
Zdroj: www.archivnimapy.cuzk.cz
10
c.2.4
Historický vývoj osídlení
Historie obce sahá do hlubokého dávnověku, kdy v období neolitu (5500–4300 let př. n. l.) došlo k osídlení tzv. Hořovické brázdy příchodem prvních zemědělců. Na území obce se našly nálezy kultury s lineární a vypichovanou keramikou i kamenné pracovní nástroje. Další archeologické nálezy dokládají i následné osídlení v eneolitu, bylo nalezeno několik lokalit z doby bronzové, starší a mladší doby železné i germánské osídlení z doby římského státu. Je jisté, že klimatické a půdní podmínky, bohaté na zdroje vody, umožnily dávným obyvatelům, zemědělcům, trvale osídlit území obce a věnovat se chovu domácích zvířat a pěstování zemědělských plodin. Osady vzniklé na území většinou tvořilo několik obydlí, nevelkých dřevěných a hliněných chatek, pokrytých slámou, patřící jednomu rodinnému svazku. Tak byl i vytvořen dnešní název obce, pravděpodobně pocházející od jména stařešiny, či zakladatele rodu. Jméno je zřejmě odvozeno od slova býk s příponou –oš, kterou se tvořily tvary z osobních jmen. První písemná zmínka o takovéto osadě je sepsaná v roce 1170 za vlády panovníka Vladislava II. a je uvedena na darovací listině kapli, čili hrobu sv. Václava v kostele Pražském. Pražský kostel, předchůdce gotického chrámu založeného Karlem IV., se nazýval kostel sv. Víta na Pražském hradě, kam dal Boleslav I. převézt ostatky zavražděného knížete Václava. Část obce byla zapsána do majetku Ostrovského kláštera – klášteru Benediktinů na Vltavě u Davle. Po zániku tohoto kláštera byla část obce v roce 1464 věnována králem Jiřím z Poděbrad Václavu Vratislavovi z Mitrovic. Vlastníci obce, resp. jejích částí, se stále měnili, zvláště po Bílé Hoře, kdy následovaly konfiskace majetků. Vystřídala se celá řada majitelů, jmen známějších i zcela neznámých. Obec patřila k Suchomastům až do zrušení roboty. Obec byla poddanskou vsí. Rolníci hospodařili na gruntech buď zakoupených, nebo pronajatých od vrchnosti. O úrodu se dělili v první řadě s panovníkem, potom s gruntovním pánem a farářem, kterému museli odevzdávat tzv. desátek. Z novodobých dějin stojí za zmínku elektrifikace už v r. 1926, výstavba kanalizace, vznik JZD a STS. V roce 1990 se vrátila do obce samospráva ze střediskové obce Suchomasty a byl zřízen obecní úřad. Obec Bykoš nežije jenom z minulosti, ale současným plným životem venkovského sídla . Zdroj: Kronika obce (byla založena r. 1923)
c.2.5
Odůvodnění řešení urbanistické koncepce
Obec Bykoš se nachází v přírodně atraktivním prostředí na okraji chráněné krajinné oblasti Český kras, na uzlu dopravních os silnic III. třídy. Perspektivy rozvoje obce Bykoš budou především orientovány na rozvoj podnikání a obytné složky území a s tím související orientace na zlepšení životních podmínek v obci – na kvalitativní stránku rozvoje obce, zejména sítí technické a dopravní infrastruktury. Bydlení zde budou vyhledávat především obyvatelé, kteří budou mít zájem bydlet v přírodně atraktivním prostředí venkovského charakteru v obci, která je zasazena v příjemně členité krajině Českého krasu. Obec je vybavena občanskou vybaveností pouze částečně, za chybějící základní a vyšší vybaveností dojíždějí obyvatelé obce do okolních obcí a vyšších center osídlení. Zastavěné území si do dnešních dob mimo několika individuálních objektů zachovalo svůj venkovský charakter, který je nutné i nadále podporovat. Z funkcí převládá obytná složka, v jižní části obce je umístěn podnikatelský areál zemědělské výroby, nabízející možnost pracovních příležitostí, který je navržen k plošnému rozšíření. V obci Bykoš jsou dobré podmínky pro další rozvoj, obec je místem příznivým pro trvalé bydlení. V budoucnu je nutno se zaměřit na zlepšování úrovně technické infrastruktury, využít existující kvality obce a krajinného prostředí, posílit pocit sounáležitosti obyvatel s obcí. Koncepce rozvoje obce vychází z výše uvedené charakteristiky a odráží se v urbanistickém návrhu územního plánu. Základní principy rozvoje:
důraz na obytnou složku řešeného území, vymezení rozvojových lokalit umožňujících rozvoj obytné výstavby a dalších souvisejících funkcí podpora kvalitativní stránky života v obci, zejména doplnění chybějících sítí technické infrastruktury (realizace splaškové kanalizace a vodovodní sítě či plynovodní sítě) optimální členění funkcí urbanizovaného území, přednostní využití volných ploch v zastavěném území obce vytváření předpokladů pro trvalou stabilizaci sociálního složení obyvatelstva a posílení ekonomické základny vymezením ploch pro tradiční zemědělské funkce
11
ochrana a zachování veřejných ploch (ploch veřejných prostranství a ploch veřejné zeleně) především v jádrové části Bykoše stanovení podmínek pro zkvalitnění krajinného zázemí obce zachování původního venkovského charakteru obce, zachování a rozvoj stávajících urbanistických, historických a kulturních hodnot, zachování a rozvoj přírodních hodnot napojení obce na vyšší cykloturistickou síť řešení pěší dopravy – umožnit přirozené propojení zastavěného území a krajiny, posilovat krajinné zázemí obce a vytvářet předpoklady pro zachování krajinného rázu např. formou obnovy některých cest a vodních ploch, revitalizací vodotečí a břehových porostů, realizací dalších interakčních prvků plošné vymezení zastavitelných ploch vychází z doplnění stávající urbanistické struktury a zarovnání současné hranice zastavěného území v západní části obce v návaznosti na rozvojové plochy pro bydlení vymezuje návrh ÚP novou plochu pro občanskou vybavenost a sport nejvýznamnější a plošně nejrozsáhlejší plochy pro rozvoj bydlení jsou situovány v západní části území obce – plochy Z4, Z5, a Z6, Z7. Rozložení těchto ploch vychází z koncepce stanovené v původním územním plánu a pouze navrhuje etapizaci těchto ploch z důvodu hospodárnosti využití území. V první etapě budou zastaveny pozemky přiléhající k současně zastavěnému území (Z5, Z7), a teprve po vyčerpání 80 % ploch Z5 a Z7 (resp. po vydání územních rozhodnutí či stavebních povolení) bude možno zastavovat pozemky druhé etapy výstavby (Z4, Z6). Z důvodů ochrany krajinného rázu je doporučeno po okrajích rozvojových ploch pro bydlení vysadit izolační zeleň ve formě interakčních prvků či pásu izolační zeleně s funkcí protierozní v jihozápadní části území jsou navrženy další plochy pro bydlení, spadající většinou do druhé etapy bydlení (Z9, Z10, Z12). Na tyto plochy navazuje drobná plocha Z11, jako jediná v této lokalitě v I. etapě, tedy s možností okamžitého zastavění pro umístění max. 6 rodinných domů další plochy pro bydlení menšího rozsahu Z1, Z2 a Z3 jsou navrženy na severní hranici zastavěného území. Vhodně doplňují a zarovnávají severní část území obce. Nevýhodou je umístění těchto ploch v pohledově exponované poloze v okrajové části CHKO, výhodou je umístění pozemků na atraktivním osluněném jižním svahu další plochy spíše malého rozsahu Z13, Z14 a Z15 jsou převzaty z koncepce původního ÚPO a doplňují proluky při jihovýchodní a východní hranici zastavěného území plocha přestavby P1 mění nevyužívané plochy zemědělského areálu a umožňuje tyto pozemky využít pro výstavbu RD na jihu území je navrženo rozšíření zemědělského areálu ve dvou etapách výstavby
Při návrhu všech rozvojových ploch bylo přihlíženo k tomu, aby nevznikaly zbytkové plochy zemědělské půdy nebo plochy špatně zemědělsky obhospodařovatelné, dále na stávající inženýrské sítě, dopravní řešení a to vše s ohledem na ochranu stávajících hodnot území.
c.3
Ochrana kulturních, historických a přírodních hodnot
c.3.1
Ochrana kulturních památek V obci se nenacházejí objekty zapsané do ústředního seznamu nemovitých kulturních památek
ČR. V území se nacházejí objekty historicky i architektonicky významné, které si zaslouží zvýšenou pozornost a mohou být nazývány památkami místního významu. Jedná se především o drobné sakrální stavby a objekty lidové architektury (hospodářské budovy a statky se zdobnými průčelími) tvořící místní typický ráz. V územním plánu budou vytvořeny předpoklady pro ochranu těchto památek. c.3.2
Archeologické památky
Katastrální území obce Bykoš lze považovat za „území s archeologickými nálezy“ ve smyslu § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. V řešeném území se nacházejí území archeologických nálezů kategorie I a II. Databáze Státního archeologického seznamu České republiky Praha uvádí tyto archeologické lokality:
12
Tab. 4: Archeologické lokality
Poř.č.SAS 12-41-21/9
Název UAN Farská luka, Bykoš 1
Kategorie Reg. správce I NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-21/23
Bykoš 4 – Z od obce
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/1
Bykoš 3
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/2
JV od polohy Housina
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/3
Poloha Za Hůrkami
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/4
Nad pravým břehem bezejmenného potoka
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/5
Nad silnicí Bykoš – Všeradice
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/6
Nad levým břehem Suchomastského potoka
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/7
Mezi silnicí a potokem – Bykoš 2
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/8
Nad levým břehem bezejmenného potoka
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/9
Nad levým břehem bezejmenného potoka
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/10
JV okraj obce
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/12
V okraj obce
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/13
Nad bezejmenným potokem – J svah, Bykoš 6
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/14
150 m od pravého břehu potoka, Bykoš 5
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/15
Mělké sedlo nad prameništěm
I
NPÚ – ústřední prac. II.
12-41-22/28
Bykoš – intravilán
II
NPÚ – ústřední prac. II. Zdroj: Databáze Státního archeologického seznamu České republiky Praha
Území s archeologickými nálezy (UAN) je definováno metodikou, kterou vypracoval Národní památkový ústav (ústřední pracoviště) pro „Státní archeologický seznam (SAS)“. Jedná se o území, na němž se primárně vyskytují archeologické nálezy nemovité povahy vytvořené člověkem, nebo vzniklé přírodním procesem na základě působení či využití člověkem a archeologické nálezy movité povahy. Kategorie UAN I. představuje území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů. Kategorie UAN II. představuje území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují, nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51–100 % (např. svědectví písemných pramenů, výsledky geofyzikálního průzkumu, letecké prospekce apod.). Na řešené území je tedy nutno nahlížet jako na území s určitou pravděpodobností archeologických nálezů především v zastavěných územích a to v rozsahu daném jejich plochou na tzv. prvním vojenském mapování. Vzhledem k prokázané přítomnosti archeologického dědictví je nutné, aby v souladu s platnými právními předpisy vlastníci nemovitostí, resp. stavebníci (obecně investoři) tuto skutečnost zohlednili a nejpozději ve fázi přípravy projektu zkontaktovali organizaci oprávněnou provádět v tomto území archeologické výzkumy. c.3.3
Ochrana přírody a krajiny
Z hlediska zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, se v řešeném území nacházejí následující lokality: Chráněná krajinná oblast (CHKO) Východní polovina řešeného území spadá do jižní části chráněné krajinné oblasti Český kras. Území CHKO je rozčleněno do 3 zón ochrany tak, aby bylo možné diferencovaně chránit významné krajinné fenomény. V jednotlivých zónách je odstupňována ochrana přírody podle zachovalosti a významu chráněných přírodních hodnot. V katastrálním území Bykoš se vyskytuje zóna II.a zóna III.
13
VKP neregistrované V řešeném území se nachází řada neregistrovaných významných krajinných prvků dle § 3 zákona. Jedná se především o vodní toky a drobné vodní plochy, údolní nivy (např. údolní niva při Suchomastském potoku) a lesy. Za další přírodní hodnoty lze považovat: soustavy alejí podél cest místa krajinného rázu významné vyhlídkové body lesní plochy vodní tok a vodní plochy (Suchomastský potok, vodní nádrž v obci) V řešeném území není evidována lokalita s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin ani nejsou registrovány žádné památné stromy. c.3.4
Územní systém ekologické stability
Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Bykoš poskytuje koeficient ekologické stability KES, tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal, 1985). Koeficient ekologické stability KES v zájmovém území k.ú. Bykoš je 0,117. Tab. 5: Klasifikace koeficientů KES (Lipský, 1999)
KES < 0,10 0,10 < KES < 0,30 0,30 < KES < 1,00
1,00 < KES < 3,00
KES > 3,00
Území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy Území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy Území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie Vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987) Stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur
Z výše uvedeného vyplývá, že území obce Bykoš tvoří území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“.
14
Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno „Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR“ a „Metodické postupy projektování lokálního ÚSES“ (Petr Maděra, Eliška Zimová (eds.), Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno). Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP, ZÚR Středočeského kraje a územní plán obce Bykoš (V. Klimeš, L. Vacek, KAPS, spol. s r.o. 2005) a podklady poskytnuté CHKO Český kras. Nově bylo v území navrženo vložené lokální biocentrum LBC 125-N z důvodů dodržení limitujících parametrů regionálního biokoridoru RK 6015. Při realizaci ÚSES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Uměle není možné přirozený porost vytvořit. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. Tab.6: Klasifikace koeficientů KES (Lipský, 1999)
1–4 roky
Společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna
8–15 let
Vegetace eutrofních stojatých vod
10–15 let
Vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů
Desetiletí Staletí Tisíciletí
Xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva a to často jen s neúplnou druhovou garniturou Vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin Vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd, reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině
Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. Tabulková část V tabulkové části jsou popsány prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) v řešeném území. V tabulkách je uvedeno číslo prvku, jeho název a základní charakteristiky, jako geobiocenologická typizace (STG), výměra či základní rozměry prvku, a charakteristika ekotopu a bioty. V tabulce je též uvedeno stručné doporučení opatření zajištění funkčnosti prvků (biokoridorů a biocenter). Číslování prvků je převzato ze ZÚR Středočeského Kraje (regionální biokoridor) a z podkladů poskytnutých CHKO Český kras (lokální biokoridory). Nově navrženému vloženému lokálnímu biocentru bylo dáno číslo 125-N, neboť dle podkladů CHKO je evidováno 124 lokálních biocenter. Lokálnímu biokoridoru bylo přiřazeno číslo LBK 534145001, které se skládá z čísla obce a čísla 001. Pořadové číslo
RBK 6015
Název
Housina – Čertovy schody
Kostra ek. stability
Prvek ÚSES: regionální biokoridor složený na řešeném území, nefunkční
Geobiocenologická typizace (STG)
Na řešeném území 2 B BC 4(5), 2B BD 3-4
Katastrální území
Všeradice, Bykoš, Suchomasty, Tmaň
Rozloha
Na řešeném území 4,97 ha, max. délka 615 m Na řešeném území orná půda, upravený vodní tok, zastavěné území, zahrady. Trasa biokoridoru prochází přes antropické i přírodní bariéry (hydrické řady 3–5) Převést ornou půdu na TTP, založit porosty dřevin přirozené druhové skladby, cílové společenstvo les s druhovou skladbou: (DBZ, DB) 8, HB 2, LP
Charakteristika ekotopu a bioty
Opatření
15
Kultura Pořadové číslo Název Kostra ek. stability: na řeš. území VKP les, vodní tok Geobiocenologická typizace (STG)
Poznámka: V řešeném území v zastavěném území není praktická naděje na realizaci funkčního reg. biokoridoru. Také v pokračování trasy prochází RK 6015 dalším zastavěným územím Suchomast. Řešením je vymezení RK 6015 východně od řeš. území v k.ú. Všeradice, Vinařice. Tato trasa by byla vhodnější i z hlediska přírodních bariér. Orná půda, TTP, zahrada, vodní plocha, ostatní plocha
LBC 101 Nad Marukou – Musílek Prvek ÚSES: lokální biocentrum, funkční, vložené 2 B BD 3, 2 AB B 3, 2 B BC 4(5)
Katastrální území
Bykoš, Suchomasty
Rozloha
Na řešeném území 8,67 ha Smíšený lesní porost, SLT: 1C suchá habrová doubrava, 2S svěží buková doubrava, podmáčené louky, drobný vodní tok, ostatní plochy. Ohrožení skládkami, ruderalizací, invazními dřevinami. Zachovat lesní porost, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou SLT 1C: (DBZ,DB) 7-9, HB +-1, LP 1-2, BRK +-1; SLT 2S: (DBZ DB) 4-6BK 3-6, HB +-1, JD, tlumení nepůvodních dřevin, ochrana před nevhodnými zásahy do Suchomastského potoka, náhrada topolů vhodnými dřevinami. Na řešeném území lesní pozemek, TTP, vodní plocha, ostatní plocha
Charakteristika ekotopu a bioty
Opatření
Kultura Pořadové číslo Název Kostra ek. stability: VKP vodní tok Geobiocenologická typizace (STG)
LBC 2 Bykoš Prvek ÚSES: lokální biocentrum, částečně funkční, vložené 2 BD 3-4
Katastrální území
Bykoš
Rozloha
12,39 ha Podmáčená louka s mokřadem, upravený drobný vodní tok, rákosiny, ohrožení nevhodnými zásahy do vodního toku
Charakteristika ekotopu a bioty
Kultura
Zachování podmáčených luk, revitalizace vodních toků, možnost výstavby hloubených tůní TTP, vodní plocha, ostatní plocha
Pořadové číslo
LBC 3
Název Kostra ek. stability: VKP vodní tok Geobiocenologická typizace (STG)
V korci
Katastrální území
Bykoš
Rozloha
3,11 ha Orná půda, upravený drobný vodní tok, drobný remíz. RS, RS, TRN
Opatření
Charakteristika ekotopu a bioty
Prvek ÚSES: lokální biocentrum, nefunkční, vložené 2 B BD 3
Kultura
Ornou půdu převést na TTP, skupinová výsadba původních druhů dřevin DBZ, DB, HB TTP, vodní plocha, ostatní plocha
Pořadové číslo
LBK 534145001
Název
Bykoš – Želkovice
Opatření
16
Kostra ek. stability: VKP vodní tok
Prvek ÚSES: lokální biokoridor, nefunkční (na řešeném území)
Geobiocenologická typizace (STG)
2 B BD 3-4
Katastrální území
Bykoš, Želkovice
Rozloha
Na řešeném území délka 1 196 m, šířka 15 m
Charakteristika ekotopu a bioty
Orná půda, upravený vodní tok bez vegetačního doprovodu Převést ornou půdu na TTP, založit porosty dřevin přirozené druhové skladby, cílové společenstvo les s druhovou skladbou: DBZ, BK, JV, HB, revitalizace vodního toku Orná půda, vodní plocha, ostatní plocha
Opatření Kultura
Stávající i navrhované prvky ÚSES – biocentra jsou vymezeny jako Plochy přírodní – NP. Zlepšení ekologické stability krajiny je územním plánem podpořeno vymezením Smíšených ploch nezastavěného území – NS zejména na vodou ovlivněných plochách, kde je mimo zemědělské produkce vhodné podpořit funkci krajinotvornou. c.3.5
Pozemky určené k plnění funkcí lesa Viz kapitola c.5.3 odůvodnění.
c.3.6
Vodní plochy a toky Viz kapitola c.5.2 odůvodnění.
c.3.7
Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky
Zóny havarijního plánování Obec Bykoš nezasahuje do žádné vnější zóny havarijního plánování. V řešeném území se nenacházejí žádné objekty či areály, kde by hrozilo riziko vzniku mimořádné události. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V obci nebyl vybudován žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít improvizované úkryty, většinou sklepní prostory stávající zástavby. Návrhem územního plánu není vymezena plocha pro zřízení stálého úkrytu. Varování obyvatelstva Při řešení technické vybavenosti zastavěných i zastavitelných území, v souladu s § 15 odst. 2 písm. c) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast varování obyvatelstva: Pro varování obyvatelstva je využívána elektrická siréna obecního úřadu umístěna v centru obce Pro vyrozumění obyvatelstva bude zabezpečena dostatečná slyšitelnost místního rozhlasu v celém zastavěném území i zastavitelných plochách obce Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Jako shromaždiště obyvatel v případě mimořádné události budou sloužit místa určená krizovým štábem. K nouzovému ubytování obyvatel budou sloužit vhodné objekty a zařízení mimo řešené území, v obci se nevyskytuje pro příjem evakuovaných osob vhodný objekt. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci V řešeném území se nenachází žádný stálý sklad materiálu civilní obrany. V případě nutnosti budou určena místa pro jejich skladování a výdej, například budova obecního úřadu.
17
Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek V obci se nevyskytuje provozovna se skladováním nebezpečných látek. V případě úniku nebezpečných látek budou tyto odvezeny mimo řešené území, kde se objekty či plochy vhodné pro jejich uskladnění nacházejí. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, likvidačních a obnovovacích pracích budou podílet právnické osoby a podnikající fyzické osoby dle charakteru mimořádné události (dle výpisu z havarijního plánu Středočeského kraje). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Obec bude zásobována pitnou vodou z cisteren. Množství vody bude doplňováno dovozem balené vody. Užitkovou vodou bude obec zásobována z veřejných i soukromých studní. Pro zásobování elektrickou energií bude na určené objekty připojen mobilní náhradní zdroj energie. Požární ochrana Jako zdroj požární vody slouží požární nádrž západně od centra obce. Záložním zdrojem požární vody by se mohla stát po vybudování navržená vodní plocha na severovýchodním okraji zastavěného území. Vzdálenost nových ploch pro rodinné domy je vesměs podstatně menší než 600 m (ČSN 73 0873). V obci Bykoš nachází hasičská zbrojnice. Pro uvažovanou výstavbu bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804. c.3.8
Rekreace
Obec Bykoš leží v rekreačně atraktivní venkovské oblasti, která se nachází uvnitř CHKO Český kras, dále pak 13 km od CHKO Křivoklátsko a 10 km od přírodního parku Hřebeny v Brdech. Plochy pro individuální ani hromadnou rekreaci se v území nevyskytují. V řešeném území jsou v zastavěném území obce umožněny pod funkcí plochy smíšené obytné venkovské.
c.4
Východiska návrhu koncepce dopravní a technické infrastruktury
c.4.1
Doprava
Řešené území je obsluhováno výhradně silniční dopravou, která má pro obsluhu řešeného území rozhodující význam. Železniční doprava není katastrálním územím vedena. Obec je na silniční síť napojena silnicemi III. třídy, které jsou navázány na hlavní silniční tahy, které na jihu tvoří silnice II/115 a na severu dálnice D5. Přes řešené území jsou vedeny silnice III. tříd: č. 11413: Koněprusy – Bykoš – Neumětely č. 11537: Podbrdy – Všeradice – Suchomasty – Tmáň č. 11415: Libomyšl – Bykoš č. 11414: Bykoš – Lážovice Obsluhu řešeného území zajišťují také místní komunikace proměnlivých parametrů, umožňují přímou obsluhu jednotlivých objektů. V okrajových částech obce mají komunikace charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem bez chodníků, vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Kvalita krytů vozovek je rozdílná, od živičných po nezpevněné cesty. Síť místních komunikací doplňují zemědělské cesty, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů mimo souvislou zástavbu obce.
18
Intenzity dopravy Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané silnice III. třídy a místních komunikací. Na komunikacích v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Kategorizace silnic a funkční třídy Dle „Kategorizace silniční a dálniční sítě do roku 2030 v ČR“ (zpracovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR) není pro silnice III. třídy kategorie stanovena, s ohledem na dopravní význam a zatížení bude postačovat kategorie minimální – S 7,5/50. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční třídě určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle této ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m, v odůvodněných případech lze dle ČSN šířku snížit na 1,25 m. Průtahy silnic mají úroveň C2, ostatní (místní) komunikace C2 a C3, zklidněné komunikace v obytných zónách D1. Případné neprůjezdné komunikace v lokalitě budou splňovat požadavek na možnost otáčení požární techniky dle vyhl. č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb (příl. č. 3, bod 3. – neprůjezdná jednopruhová komunikace delší než 50 m), příp. dle ČSN 73 6110 (pol. 14.2.1 – slepá komunikace delší než 100 m). Komunikace pro pěší a cyklisty Je navrženo dobudování chodníků podél páteřního průtahu komunikací III/11413 a III/11537 zastavěným územím obce. Turistická trasa není územím vedena. Ke zvýšení prostupnosti krajiny a využití rekreačního potenciálu turisticky atraktivní oblasti Českého krasu je navrženo doplnění cestní sítě v krajině a obnovení nepoužívaných historických cest s napojením cestní síť v sousedních katastrálních územích. Řešené území má díky své rekreační atraktivitě naplánovanou celou síť značených cyklostezek, které jsou vedeny po silnicích III. tříd, místních a účelových komunikacích. Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována autobusovou dopravou, kterou provozují firmy PROBO BUS a.s.; Králův Dvůr a PROBO BUS a.s.; Hořovice. Linka č. 2100 25: Beroun – Hostomice Linka č. 2100 14: Beroun – Suchomasty – Bykoš Linka č. 2100 23: Beroun – Suchomasty – Libomyšl Linka č. 3010 18: Příbram – Beroun Obsluha řešeného území hromadnou autobusovou dopravou je dostatečná. Statická doprava Individuální parkování a odstavování vozidel probíhá převážně na soukromých pozemcích a v profilu místních komunikací. Větší mimouliční parkovací plocha pro osobní vozidla je v obci Bykoš situována na návsi ve vazbě na prodejnu smíšeného zboží. Vzhledem k menším kapacitám občanské vybavenosti není potřeba dalších ploch výrazná. Ochranná pásma Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. V těchto pásmech je povolena stavební činnost pouze se souhlasem příslušného správního silničního orgánu a za podmínek v povolení uvedených. V zastavěném území se stanovují hygienická pásma s ohledem na hlukové poměry způsobené pozemní dopravou a nejvyššími přípustnými hlukovými hladinami pro konkrétní druh zástavby.
19
Navrhované řešení V rámci koncepce dopravy jsou v územním plánu navrženy následující úpravy:
Ozn.
Funkční využití
Popis
Šíře (m)
KD1
SV – smíšené obytné – venkovské
Koridor dopravního napojení obytné zóny rozvojové lokality Z7 v západní části Bykoše
20
Dále je doporučeno v rámci rekonstrukcí a oprav zvyšovat kvalitu krytu vozovek a řešit odvádění srážkové vody z vozovky. V rámci jednotlivých nově navržených rozvojových lokalit, které jsou napojeny na silniční síť, případně místní komunikace, budou zřízeny, resp. prodlouženy, místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém, je navržen způsob napojení a vymezena páteřní přístupová místní obslužná komunikace. Podrobnější dopravní řešení v rámci rozvojových lokalit bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových dokumentací. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Při návrhu je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a ukončená nejdále 50 m od stavby. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Navrhované úpravy a doplnění komunikační sítě jsou patrné z výkresové dokumentace. c.4.2
Zásobování pitnou vodou
V obci v současné době není vybudovaný vodovod. Obyvatelstvo je zásobeno pitnou vodou z vlastních domovních studní. Obec dlouhodobě počítá s vybudováním obecního vodovodu a napojením na vodovod 3 Suchomasty, který je zásoben z vodojemu u obce Málkov na kopci Lejškov, 2 × 140 m , zdrojem pitné vody je vrt Čertovák, nacházející se západně od obce pod silnicí na Málkov, o vydatnosti cca 2,5 l/s. Z tohoto vodojemu jsou zásobeny okolní obce a jeho kapacita počítá i se zásobením obce Bykoš. Obec Bykoš se nachází v nadmořské výšce 368–384 m n. m., hladina vodojemu je ve výšce 419,6 m n. m. Kapacita vodojemu je navržena pro zásobování 1 200 obyvatel. Na návrh obecního vodovodu je již zpracován projekt pro stavební povolení z r. 2006. Navrhovaný rozvod vody bude napojen na vodovod v Suchomastech. Parametry navrženého vodovodu dle PD pro stavební povolení: vodovodní přivaděč PE110 dl. 918 m rozvody v obci PE110 dl. 1 743 m Návrh je v souladu s PRVK Středočeského kraje dle platné změny z r. 2007. Demografický vývoj současný stav (r. 2012):
217 trvale žijících obyvatel
navýšení dle návrhu ÚP:
I. etapa..................max. 60 RD II.etapa..................max. 173 RD
20
nárůst počtu obyvatel dle ÚP:
I. etapa...................max. 150 II. etapa..................max. 432
Bilance potřeby vody Tab. 7: Bilance potřeby vody, I. etapa výstavby
Základní parametry
Jednotky
Výhled obyvatel, I. etapa
367
Průměrná potřeba vody – obyvatelstvo – obč. vybavenost
l/den
46 242
l/den
7 340
3
53,582
3
Průměrná potřeba vody
m /den
Maximální denní potřeba (koeficient km=1,5)
m /den
80,373
Maximální denní potřeba (koeficient km=1,5)
l/s
0,93
Maximální hodinová potřeba (koeficient kh=1,8)
l/s
1,67
Tab. 8: Bilance potřeby vody, II. etapa výstavby
Základní parametry
Jednotky
Výhled obyvatel, II. etapa
799
Průměrná potřeba vody – obyvatelstvo – obč. vybavenost Průměrná potřeba vody
l/den
100 674
l/den
15 980
3
116,654
3
m /den
Maximální denní potřeba (koeficient km=1,5)
m /den
174,981
Maximální denní potřeba (koeficient km=1,5)
l/s
2,025
Maximální hodinová potřeba (koeficient kh=1,8)
l/s
3,65
Poznámka: Výpočet spotřeby vody je proveden dle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb. „Zákona o vodovodech a kanalizacích“: – spotřeba dle odst. I. čl. 5 bytový fond ........ 46 m3/os./rok = 126 l/os./den Potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost u venkovských obcí do 1 000 obyvatel je 20 l/os./den.
Pozn.: Navržený způsob zásobování obce pitnou vodou přivaděčem ze Suchomast je reálný pro uvažovaný nárůst obyvatel v I. etapě výstavby. V případě výhledového počtu obyvatel dle nárůstu II. etapy výstavby by obec měla najít vlastní zdroj pitné vody nebo spolupracovat s okolními obcemi na rozšíření zásobovacího vodojemu.
Potřeba požární vody Tab. 9: Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a obsahu nádrže dle ČSN 73 0873
DN Odběr Q l/s pro Odběr Q l/s pro Obsah 3 v=0,8 m/s v=1,5 m/s nádrže m
Objekt
Potrubí mm
Rod. domy a nevýrobní objekty do 2 120 m 2 Nevýrobní objekty 120–1 500 m 2 výr. objekty a sklady do 500 m 2 Nevýrobní objekty větší než 1 500 m 2 Výr. objekty a sklady 500–1 500 m 2 otevř. tech. zařízení do 1 500 m Výr. objekty, sklady a otevř. tech. zař. 2 do 1 500 m Výr. objekty a sklady s vys. pož. 2 zatížením větší než 2 500 m
80
4
7,5
14
100
6
12
22
125
9,5
18
35
150
14
25
45
200
25
40
72
Poznámka: Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží). Pro zásobování požární vodou je nutno zajistit zdroje požární vody s předepsanou kapacitou po dobu min. půl hodiny.
21
Tab. 10: Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) – od objektu / mezi sebou
Číslo položky
Hydrant
Výtokový stojan
Plnicí místo
Vodní tok nebo nádrž
1 2 3 4 5
200/400 150/300 120/240 100/200 80/160
600/1 200 400/800 300/600 200/400 120/2 400
3 000/5 000 2 500/5 000 2 000/4 000 1 500/3 000 1 000/2 000
600 400 300 200 150
Poznámka: U položek se nemusí k požárnímu zatížení přihlížet.
Vzhledem k tlakovým poměrům v rámci navrženého vodovodu nelze zajistit potřebný tlak pro požární účely, zvláště ve výše položených partiích. Pro požární účely bude voda zabezpečena i po realizaci obecního vodovodu z místního rybníka. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou v krizových situacích Při vyřazení celého vodovodu bude obec zásobena pitnou vodou dovozem balené vody, popř. cisternou. Pro nouzové zásobení užitkovou vodou budou využity domovní studny dle pokynů územně příslušného hygienika. Ochranná pásma Vodní zdroje: Ochranné pásmo I. stupně je dáno u studní oplocením. Průběh ochranného pásma II. stupně je zakreslen v grafické části ÚP. Ochranné pásmo vodojemu je také vyhrazeno oplocením. Ochranná pásma vodovodní a kanalizační sítě: Ochranná pásma jsou vymezena, dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ... 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm ...... 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. c.4.3
Kanalizace a čištění odpadních vod
Obec v současné době nemá vybudován systém kanalizace. Odpadní vody jsou jímány v bezodtokových jímkách. Obec má společně s návrhem vodovodu vypracovaný projekt odkanalizování a odvádění splaškových vod, projekt pro stavební povolení z r. 2006. Odkanalizování obce je navrženo pomocí oddílné splaškové kanalizace s odváděním splašků na ČOV Suchomasty. Vzhledem ke konfiguraci terénu je navržena v nejnižším místě obce u Suchomastského potoka čerpací stanice, z které je veden výtlak splašků k obci Suchomasty, kde bude výtlačný řad napojen na stávající splaškovou kanalizaci. Splaškové vody z celé obce budou odváděny k čerpací šachtě systémem gravitačních stok. Parametry navrhované splaškové kanalizace dle PD pro stavební povolení: výtlak splašků PE110 dl. 867 m rozvody v obci PVC DN300 dl. 1 657 m Návrh je v souladu s PRVK Středočeského kraje dle platné změny z r. 2007. Dešťové vody jsou odváděny stávající dešťovou kanalizací vyústěnou do místní vodoteče.
22
Produkce splaškových vod Tab. 11: Produkce splaškových vod
Základní parametry
Souč. stav
Nárůst v I. etapě Nárůst v II. etapě
Počet obyvatel Specifická potřeba vody (Vyhl. 428/01 Sb., l/den bytový fond + vybavenost) 3 Produkce odp. vod Q m /den
217
367
799
146
146
146
31,682
53,582
116,654
Specifická produkce BSK5
g/den/obyv.
60
60
60
BSK5
t/rok
4,75
8,04
17,5
Jednotka
Ochranná pásma Podzemní vedení: Ochranná pásma jsou vymezena, dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ... 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm ...... 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. c.4.4
Zásobování elektrickou energií Provozovatelem elektrické sítě je společnost ČEZ, a.s.
Primérní rozvod Řešeným územím prochází v severní části katastrálního území v západovýchodním směru pás vrchního vedení VN 22 kV. Obec Bykoš je napájena z vrchního kmenového primárního vedení VN 22 kV vrchními přípojkami do trafostanic 22/0,4 kV. Trafostanice VN/NN K transformaci VN/NN slouží celkem 4 transformační stanice TS1–TS4. Tři transformovny jsou distribuční pro napájení obytné části obce, jedna je velkoodběratelská (TS4) pro napájení zemědělského závodu. Všechny transformovny jsou venkovní, napojené venkovním vedením 22 kV, z toho dvě distribuční jsou sloupové, jedna je stožárová. Velkoodběratelská TS4 v areálu zemědělského závodu je stožárová. Zajištění příkonu – trafostanice VN/NN Navržené lokality budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících trafostanic (TS1, TS2, TS3), které budou v případě potřeby posíleny, a z nově navržených trafostanic vsazených přímo do distribuční sítě (TS5, TS6). Sekundérní rozvod Sekunderní rozvod je proveden normalizovanou napěťovou soustavou 3+PEN, 400/230 V, AC, TN-C, převážně vrchním vedením. Návrh řešení Nová zástavba bude připojována vrchním nebo kabelovým sekundérním vedením (dle místních podmínek ČEZ Distribuce, a.s.). Stávající vrchní rozvodná síť bude podle možnosti a požadavků na výkon postupně kabelizována.
23
Ochranná pásma (dle Sbírky zákonů č. 458/2000) V rámci zástavby budou respektována ochranná pásma elektrických vedení. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče na obě jeho strany: Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 2000 a po 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: a) Vrchní primérní vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení) b) Vrchní primérní vedení do 110 kV – 12 m od krajních vodičů c) Vrchní primérní vedení do 220 kV – 15 m od krajních vodičů d) Vrchní primérní vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů e) Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV f) Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 20 m od obvodové zdi g) Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu Pro zařízení vybudovaná před 1. 1. 1995 platí ochranná pásma: a) Vrchní primérní vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení) b) Vrchní primérní vedení do 110 kV – 15 m od krajních vodičů c) Vrchní primérní vedení do 220 kV – 20 m od krajních vodičů d) Vrchní primérní vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů e) Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV f) Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 30 m od obvodové zdi g) Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu c.4.5
Telekomunikace
Telefonní síť provozuje Telefónica O2 Czech Republic. Telefonní rozvody jsou převážně kabelové. K ochraně stávajících telekomunikačních vedení a zařízení je nutno před jakoukoliv stavební činností si vyžádat stanovisko technické dokumentace Telefonica O2, a.s. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení. Ochranné pásmo telekomunikačního kabelového podzemního vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního kabelu. V severní části katastru Bykoše prochází významná radioreleová trasa. c.4.6
Zásobování plynem Řešené území není plynofikováno.
Nejoptimálnějším řešením je napojení na rozvod vysokotlakého plynovodu v Suchomastech u pivovaru na přivaděč DN 200, který je veden v oblouku podél vodovodního potrubí v komunikaci západovýchodním směrem. Odbočku na obec Bykoš lze vést podél silnice jižním směrem od pivovaru v Suchomastech. Dále by trasa odbočila na polní cestu jihovýchodním směrem na obec Bykoš. Regulační stanici lze výhledově umístit na obecním pozemku p.č. 734/1, který je hranicí CHKO Český Kras. Délka výhledové plynové přípojky DN 200 ze Suchomast od cukrovaru by byla k regulační stanici cca 960 m dlouhá. U komunikace by bylo zapotřebí vybudovat cca 50 m krátký příjezd a obslužnou plochu. Podle zákona 222/94 činí ochranné pásmo přivaděče této dimenze v k.ú. obce 4 m. Zároveň s projektem plánované přípojky bude zapotřebí vypracovat technický projekt přípojky a rozvodu plynu na území intravilánu obce. Předpokládá se zásobení jednotlivých obytných objektů, včetně napojení navržených rozvojových ploch.
24
V rozvojových lokalitách se počítá s napojením na nově vybudované plynovodní řady. Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu Řešeným územím nejsou vedeny trasy VTL ani VVTL plynovodů. c.4.7
Občanské vybavení
Plochy občanského vybavení specifikované v § 2 odst. 1 písm. k Stavebního zákona a vyhláškou č. 501/2006 (§ 6 odst. 2) jsou v návrhu územního plánu členěny podrobněji na: Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva (§ 2, odst. 1, písm. k zákona č. 183/2006 Sb.). Do této kategorie v obci Bykoš spadá budova obecního úřadu, hasičské zbrojnice, kaplička a autobusová zastávka.
Občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední (OM) – plochy převážně komerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro ubytování, stravování, služby, administrativu, obchodní prodej. Vliv činností na těchto plochách a vyvolaná dopravní obsluha nenarušuje sousední plochy nad přípustné normy pro obytné zóny. V obci Bykoš je do této kategorie zařazena plocha pro restauraci a pro obchod na návsi.
Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) – plochy pro tělovýchovu a sport. V řešeném území se stabilizované plochy pro sport nenacházejí. Návrh územního plánu tento nedostatek řeší návrhem ploch pro sportovní víceúčelové hřiště v návaznosti na nové lokality pro bydlení v západní části obce.
Drobná zařízení a stavby občanské vybavenosti jsou přípustná v nových objektech v rámci bydlení venkovského charakteru – území smíšené obytné – venkovské SV (ordinace lékařů, učebny pro soukromé učitele, kanceláře, pokoje pro ubytování, malé prodejny, restaurace apod.) viz kapitola f 1.1 v návrhové části ÚP. c.4.8
Veřejná prostranství
Veřejná prostranství jsou v územním plánu vymezena jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití. V rámci specifikace ploch veřejných prostranství jsou v územním plánu vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití: - dopravní infrastruktura – silniční - veřejná prostranství – veřejná zeleň Veřejná prostranství jsou v souladu se zák. 183/206 Sb., resp. vyhlášky 501/2006 Sb. součástí následujících ploch s rozdílným způsobem využití: - občanské vybavení – veřejná infrastruktura - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - zeleň – ochranná a izolační - smíšené obytné – venkovské - výroba a skladování – zemědělská výroba Veřejná prostranství jsou nezastavitelnými (nebo zcela výjimečně zastavitelnými) plochami v zastavěném území. Jejich součástí je úprava parteru a zpevnění povrchů, vybavení mobiliářem a prvky drobné architektury, doprovodné a mobilní zeleně apod.
25
c.4.9
Sídelní zeleň
Sídelní zeleň je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Zeleň soukromá a vyhrazená – ZS: specifickou součástí systému sídelní zeleně jsou funkčně i prostorově izolované plochy zahrad a sadů. Jejich poloha ve struktuře území v blízkosti zemědělského areálu vytváří požadavek na formulaci samostatné plochy s rozdílným způsobem využití včetně stanovení podrobných podmínek.
c.5
Zeleň ochranná a izolační – ZO: vymezená v místech kolize ploch s rozdílným způsobem využití. Návrhová plocha doprovází plochu výrobního areálu v obci Bykoš.
Zdůvodnění koncepce uspořádání krajiny
Uspořádání krajiny je primárně určeno přírodními podmínkami, sekundárně způsobem a intenzitou jejího využívání. Nezanedbatelnou roli, která spoluurčuje přírodní podmínky i využívání krajiny, je geografická poloha. c.5.1
Geografická poloha
Obec Bykoš leží (viz obr. 6a, 6b a 6c) ve Středočeském kraji v okrese Beroun. Na severu sousedí s obcí Suchomasty, jejíž součástí je i sídlo Borek nacházející se západně od obce Bykoš. Na východě sousedí s Vinařicemi, na jihu s Všeradicemi, Lažovičkami a Želkovičkami. Z urbanistického hlediska leží obec Bykoš v atraktivní lokalitě v těsné blízkosti okresního města Beroun (12 km jižním směrem) a v blízkém okolí hlavního města Prahy (43 km jihozápadním směrem). Současným požadavkům na kvalitní bydlení odpovídá i situace obce vůči přírodně cenným krajinotvorným prvkům okolí, které slouží jako oddechové zázemí. Jsou jimi CHKO Český kras (severní část katastru je její součástí), CHKO Křivoklátsko (12 km západním směrem) a přírodní park Hřebeny v Brdech (6 km na východ). Na druhou stranu se v blízkosti obce nachází oblast těžby vápence (velkolom Čertovy schody je vzdálen 4 km severně). Nejvyšším bodem na území katastru je vrch v severní části území (kóta 427,5 mn. m.). V jeho těsné blízkosti se nachází i nejnižší bod (355 m n. m.) u výtoku Suchomastského potoka. Obr. 6a: Poloha obce Bykoš
26
Obr. 6b: Poloha obce Bykoš
Zdroj: www.seznam.cz Obr. 6c: Topografická mapa obce Bykoš
Zdroj: www.seznam.cz
c.5.2
Geologické podmínky
Na území katastru obce Bykoš jsou převažujícím geologickým pokryvem čtvrtohorní kamenité až hlinitokamenité svahové a nivní sedimenty. Velkou část zabírají také druhohorní pískovce, prachovce a jílovité břidlice. Místy vystupují ve větších celcích i druhohorní vápence a břidlice. Ostrůvkovitě se vyskytují i druhohorní vulkanické bazalty a dolerity (viz obr. 7). Druhohorní horniny patří do geologického regionu Barrandienu. Ve vápencích se v blízkém okolí vyskytují podpovrchové krasové jevy (jeskynní systém Českého krasu). Obec Bykoš se nachází v oblasti se středním převažujícím radonovým indexem.
27
Obr. 7: Geologické podmínky v obci Bykoš
Legenda:
4 – nivní sedimenty (hlína, písek, štěrk) 600 – vápenec, břidlice 7 – svahové sedimenty (hlína, kameny) 602 – bazalt, dolerit 599 – vápenec, břidlice, silicit 613 – pískovec, prachovec, jílovitá břidlice Zdroj: www.geology.cz
c.5.3
Geomorfologické podmínky
Z hlediska geomorfologického členění se zkoumané území nachází v Hořovické pahorkatině v podcelku Karlštejnská vrchovina (viz tab. 12). Je to staré území formované již od prvohor. Důležité geologické procesy, které ovlivnily vývoj území, intenzivně probíhaly ve druhohorách (vznik vápenců) a ve čtvrtohorách (vznik povrchových nezpevněných sedimentů) – viz geologické podmínky. Charakter krajiny v okolí je pahorkatinný až vrchovinný. Díky dlouhodobému působení eroze je reliéf mírně zaoblený. V důsledku pokryvu čtvrtohorních sedimentů se ve velké míře nemohou ani projevovat povrchové krasové jevy. Ty však nejsou vzhledem k panujícímu mírnému podnebí (a mírnému až chladnému v minulosti) příliš vyvinuté a nápadné. Tab. 12: Geomorfologické členění
Systém
Hercynský
Subsystém
Hercynská pohoří
Provincie
Česká vysočina
Soustava (subprovincie)
Poberounská soustava
Podsoustava (oblast)
Brdská oblast
Celek
Hořovická pahorkatina
Podcelek
Karlštejnská vrchovina Zdroj: http://geoportal.cenia.cz
c.5.4
Klimatické podmínky
Podle měření ČHMÚ v letech 1961–1990 je průměrná roční teplota vzduchu v oblasti kolem obce Bykoš 7 až 8 °C, průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 500 a 600 mm. Podle mapy klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) se nachází v mírně teplé oblasti MT v klimatickém okrsku MT11 – mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný s mírnou zimou. V této oblasti bývá nejnižší teplota vzduchu v lednu (−1,4 °C), během jarních měsíců poměrně rychle stoupá, maxima přicházejí v červenci (18,8 °C), podzimní pokles teplot je rovněž rychlý. Průměrný počet letních dnů v roce je 30–40, mrazových je 110–130, ledových je 30–40 a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50–60. Průměrná teplota během vegetačního období, trvajícího přibližně 155–165 dní, je 13–15 °C. Během vegetačního období spadne průměrně 350–400 mm srážek. Převládající směr větrů je západní.
28
c.5.5
Hydrologické podmínky
Celé území obce Bykoš leží v hydrologickém povodí čtvrtého řádu Suchomastského potoka (viz tab. 13). Bykoš leží v jeho pramenné části a kromě samotného páteřního toku zde teče sedm dalších bezejmenných toků, které se do Suchomastského potoka vlévají na území obce. Dva z nich jsou regulované, jeden občasný. Z ekologického hlediska jsou všechny toky poškozené. Na levobřežním přítoku Suchomastského potoka je na pomezí intravilánu obce postaveno koupaliště. Záplavové území pro Q100 není stanoveno. Hydrologickým rajonem podzemních vod je svrchní silur a devon Barrandienu. Tab. 13: Povodí obce Bykoš
Řád
Název
Hydrologické pořadí
1.
Labe
1
2.
Vltava
1-11
3.
Berounka od Litavky po Loděnici
1-11-04
4.
Suchomastský potok
1-11-04-054/0 Zdroj: Hydrologický informační systém VÚV T.G.M.
Obr. 8: Hydrologické podmínky v obci Bykoš
Měřítko: 1:18 489 Zdroj: http://heis.vuv.cz
c.5.6
Pedologické podmínky
Na území obce Bykoš se vyskytují převážně pseudogleje doplněné v menší míře o rendzinu, kambizemě a gleje (viz obr. 9). Všechno jsou to modální půdy, tzn. charakteristické (nikoliv přechodné) pro daný typ. Pseudogleje vznikly v důsledku výskytu jílovitého geologického podloží a jeho opakovaného promývání dešťovou vodou, při kterém vzniká charakteristická jílovitá, špatně propustná vrstva mramorového zabarvení. Většinu roku jsou tyto půdy spíše vysušené. Rendzina je půda typická pro vápencové podloží, je mělká s nadbytkem vápníku a nedostatkem ostatních minerálů. Kambizemě jsou hnědé půdy nižších poloh na nekarbonátovém podloží (tedy ne na vápencích), na místech původního zalesnění a s relativně příznivou úrodností. Gleje jsou neúrodné vlhké půdy , které vznikají působením spodních vod.
29
Obr. 9: Pedologické podmínky – půdní typy v obci Bykoš
hnědozem modální kambizem modální
glej modální
kambizem modální rendzina modální pseudoglej modální kambizem modální glej modální
kambizem modální
rendzina modální
pseudoglej modální
Zdroj: http://geoportal.gov.cz
c.5.7
Fytogeografické podmínky
Zkoumaná oblast leží na jižním okraji českého termofytika v okrsku Český kras. Termofytikum je charakteristické teplomilnými druhy (v rámci České republiky). Dále se obec Bykoš nachází ve 2. vegetačním stupni (bukodubovém). Díky geologickým podmínkám je přirozenou potenciální vegetací černýšová dubohabřina. c.5.8
Chráněná území
Přibližně na polovinu území zasahuje ze severovýchodu II. A III. zóna CHKO Český kras (viz obr. 10). V obci jsou i dvě lokální biocentra patřící do územního systému ekologické stability (ÚSES). Na severu v zalesněné oblasti je to lokalita Nad Maruškou – Musílek, východně od intravilánu pak biocentrum Bykoš (viz obr. 7).
30
Obr. 10: Chráněná území v obci Bykoš
CHKO Český kras II. zóna II. zóna
III. zóna
II. zóna
Zdroj: http://geoportal.gov.cz
c.5.9
Charakter krajiny
Charakter krajiny se v současné době popisuje typologickým členěním krajin ČR (Löw & spol., s.r.o., Typologie české krajiny. Výzkumný úkol MŽP ČR VaV/640/1/03, 2003–2005). Podle této typologie, která se skládá ze tří částí (typy sídelních krajin, využití a reliéfu krajin), se drtivá většina katastru obce Bykoš nachází v kategorii 3M12, pouze na jihu úzký pás podél hranic s katastrem obce Libomyšl a Všeradice zasahuje typ 3M2 (viz obr. 11). Podle sídelního typu se dá krajina popsat jako vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika (v kódech jí přísluší číslo 3). Jde o oblast nepřetržitě osídlenou od vrcholného středověku (13.–14. st.), kde jsou vesnice návesní s pravou plužinou v pahorkatinném reliéfu. Druhá část kódu (zde písmeno M) charakterizuje využití krajiny. V tomto případě se jedná se o lesozemědělskou, převážně otevřenou krajinu. Je to přechodný typ mezi lesní a zemědělskou krajinou, kde zastoupení lesních porostů výrazně kolísá. Podle typu reliéfu (třetí a čtvrté místo kódu) se drtivá většina území obce nachází v krasové krajině. Tento typ je v České republice velmi vzácný, zabírá pouze 0,42 % území. Naopak na jihu je velmi rozšířený typ krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika. Zájmová lokalita tedy leží na rozhraní dvou větších krajinných celků, a to krasu na severu a členité hercynské pahorkatiny na jihu. Téměř celý katastr je však krasového charakteru. Dále je součástí oblasti lesozemědělské krajiny, která leží mezi lesní krajinou Brdských lesů na východě a Karlštejnských lesů na severu, zemědělskou krajinou mezi Zdicemi a Hostomicemi na jihu a urbanizovanou krajinou Berounska na severozápadě a urbanizovanou krajinou Řevniska na severovýchodě, které tvoří výběžky urbanizovaného celku Prahy. Třebaže se jedná o lesozemědělskou krajinu, téměř celé území extravilánu je využíváno jako zemědělská půda, konkrétně se jedná o ornou půdu. Pouze v severní části je malá část katastru zalesněna. Jedná se o lokalitu, kde se nachází nejvyšší i nejnižší místo katastru. Suchomastský potok zde vstupuje z otevřené oblé krajiny do výraznějšího zalesněného údolí (převýšení téměř 100 m).
31
Obr. 11: Typologie krajiny obce Bykoš
1
3
U0
M2
1U 0
3 Z2 3 Legenda:
c.5.10
L2
1 – stará sídelní krajina Hercynika 3 – vrcholně středověká sídelní krajina Hercynika L – lesní krajina M – lesozemědělská krajina U – urbanizovaná krajina Z – zemědělská krajina 1 – krajiny plošin a plochých pahorkatin 2 – krajiny členitých pahorkatin a vrchovin Hercynika 12 – krasové krajiny 13 – krajiny výrazných svahů a skalnatých a horských hřbetů 0 – krajiny bez vymezeného reliéfu Zdroj: http://geoportal.gov.cz
Pozemky určené k plnění funkcí lesa
Katastr obce Bykoš leží v přírodní lesní oblasti Křivoklátsko a Český kras, ale je téměř celý odlesněný. Lesní půda zaujímá pouze 5 ha (viz tab. 3), což představuje 1,2 % celkové výměry. Nachází se v severní části a je součástí lesního celku na území katastru obce Suchomasty o celkové výměře 25 ha. V bykošské části se vyskytují suché habrové, zakrslé, svěží bukové, kyselé a obohacené bukové doubravy, na severu ještě navíc bohaté bukové doubravy (viz obr. 7). Tyto lesní typy náleží do 2. vegetačního stupně (bukodubového). V tomto lesním celku se vyskytují hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh, hospodářství živných stanovišť nižších poloh, hospodářství kyselých stanovišť nižších poloh, ale i mimořádně nepříznivá stanoviště na místech s kritickým sklonem svahu, která jsou bez hospodářského využití.
32
Obr. 12: Lesní typy a územní systém ekologické stability obce Bykoš
biocentrum Nad Maruškou Musílek
biocentrum Bykoš
1C – suchá habrová doubrava 1Z – zakrslá doubrava 2B – bohatá buková doubrava 2D – obohacená buková doubrava 1K – kyselá doubrava 2K – kyselá buková doubrava 2S – svěží buková doubrava Poznámka: Červená šrafa označuje lokální biocentrum neschválené územním plánem k roku 2001. Tečkované linie znázorňují biokoridory lokálního významu – zelené funkční, červené nefunkční. Zdroj: http://geoportal2.uhul.cz Legenda:
c.5.11
Zemědělský půdní fond
V obci Bykoš zaujímá zemědělská půda 90,2 % plochy. Z ní většinu představuje orná půda (viz tab. 8), která je na 82,2 % území obce. Dále jsou významněji využívány trvalé travní porosty (5,2 % území obce). Tab. 14: Druhy pozemků v obci Bykoš k 31. 12. 2010
Druh pozemku
Výměra (ha)
Výměra (%)
Zemědělská půda
367
90,2
Orná půda
337
82,2
Zahrady
6
1,5
Ovocné sady
2
0,5
Trvalé trávní porosty
21
5,2
Lesní půda
5
1,2
Vodní plochy
6
1,5
Zastavěné plochy
7
1,5
Ostatní plochy
21
5,2
Celková výměra
407
100 Zdroj: Český statistický úřad
33
c.5.12
Ložiska, poddolovaná a sesuvná území, radonové riziko
V území je evidován jeden dobývací prostor (rezervní netěžený) s ložiskem nerostných surovin (cementářské korekční sialitické suroviny – nerost diabas, břidlice). Obr. 13: Dobývací prostor
Zdroj: www.geofond.cz
Poddolovaná území ani sesuvná území se v řešeném území nenacházejí. Dle mapy radonového rizika se řešené území nachází v oblastech se středním a s nízkým radonovým rizikem. Oblasti s vysokým radonovým rizikem se v řešeném území nevyskytují. Obr. 14: Mapa radonového rizika
Zdroj: http://nts5.cgu.cz/website/new_radon/
c.5.13 Navržené řešení Dle charakteru krajiny lze nezastavěné území členit na následující plochy s rozdílným způsobem využití: - plochy přírodní – plochy, kde se uplatňují formy ochrany přírody, v řešeném území se jedná o prvky ÚSES – biocentra a plochy v II. zóně CHKO - plochy lesní – jedná se výhradně o pozemky PUPFL bez jejich další specifikace - plochy zemědělské – zemědělské pozemky s výjimkou prvků ÚSES - plochy vodní a vodohospodářské – jedná se o pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití - plochy smíšené nezastavěného území – zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů – plochy doprovodné zeleně komunikací a vodních toků, plochy mimolesní zeleně, apod. Koncepce řešení krajiny je založena na ochraně krajinného rázu v oblasti CHKO Českého krasu, vymezení prvků ekologické stability, řešení revitalizace vodního toku Suchomastského potoka, vymezení prvků ke zvýšení prostupnosti krajiny a řešení vodní eroze a doplnění interakčních prvků. Územní plán vymezuje plochy ÚSES a doplňuje interakční prvky – t.j. především aleje nejen podél polních cest ale i podél místních komunikací a doprovodné zeleně vodotečí a přípotočních niv.
34
Stabilizace obrazu krajiny a ochrana krajinného rázu je zajištěna vymezením ploch nezastavěného území (zejména pak ploch přírodních a smíšených nezastavěného území s převažující funkcí přírodní) a stanovením podmínek jejich využití. Revitalizace vodního toku Suchomastského potoka Územní plán vymezuje dle podkladu „Studie podélné revitalizace Suchomastského potoka k.ú. Bykoš, Málkov, Suchomasty, Tmaň, Vinařice“, projektantů Ing. Josefa Matouše a Ing. Zuzany Kotenové koridor pro revitalizaci vodního toku Suchomastského potoka. Revitalizace v řešeném území představuje pouze část komplexních opatření v celém povodí Suchomastského potoka (vlastního toku a jeho významných přítocích) pro zlepšení ekologického stavu toku a jeho nivy, aby byla posílena protipovodňová ochrana a snížena rizika vzniku a následků povodní. V intravilánech se jedná o nápravu škod způsobených povodní z roku 2009 a protipovodňovou ochranu nemovitostí. Revitalizace spočívá v podpoře a tvorbě nových rozlivných ploch v nivě toku, obnově vodních nádrží, vybudování suchých poldrů, bočních tůní a mikrotůní. Dále navrhuje příčné a podélné rozdělení nivelety toku, rozvlnění břehové čáry a hloubení mikrotůní v korytě toku. Podélnou revitalizaci je vhodné doplnit výsadbou mokřadních dřevin podél vodního toku v travnatých pásech 10 - 15 metrů širokých, ale i opatřeními mimo nivu toku, umístěnými na svažitých zemědělských pozemcích. Jedná se o výstavbu remízků či tvorbu zasakovacích travních pásů na nejohroženějších lokalitách pro vznik vodní eroze. Protierozní opatření Na části ploch orné půdy ohrožených vodní erozí (především na delších svazích o sklonu větším než 8 %) navrhuje územní plán na základě doporučení SCHKO Český kras řadu protierozních a retenčních opatření. Tyto plochy jsou vymezeny jako koridory protierozních opatření, označené K2 – K6. V některých lokalitách je navrženo plošné zatravnění, v případě delších svahů nebo velké sklonitosti terénu je navrhováno zatravnění doplnit o retenční průlehy s pásovou výsadbou dřevin. V ostatních lokalitách je doporučeno založení zasakovacích vegetačních pásů v plochách orné půdy (zatravněných a alespoň částečně osázených dřevinami) rozdělujících kritickou délku svahů. Intenzivní hospodaření (zahrnující orbu) na této části ploch zemědělských je přípustné pouze za podmínky založení těchto protierozních pásů s trvalou vegetací. Správa CHKO upozorňuje především na rozsáhlé odtokové území východně od obce (na poz. parc.č. 564/1, 573/1 a 776), které se nálevkovitě svažuje k okraji plochy LBC 102. Toto území je tvořené souvislou plochou orné půdy, bez přítomnosti ploch rozptýlené zeleně nebo jiné kultury, které by na svazích zpomalovaly povrchový odtok a umožnovaly jeho vsakování. Vedle erozního ohrožení, může při vydatnějších deštích povrchový odtok z území značně přispívat ke vzniku či zhoršení povodňových situací v zastavěném území obce Bykoš. V případě přívalového deště může situace v území vést dokonce ke vzniku tzv. bleskové povodně. Protierozní a retenční opatření by zde proto měla být velmi intenzivní - změna využití plochy by měla zahrnovat jak plošné zatravnění, tak i vybudování několika retenčních průlehů a výsadbu dřevin. Konkrétní podmínky využití koridorů protierozních opatření jsou popsány ve výrokové části v kapitole c5. Prostupnost krajiny Územní plán se zabývá zvýšením prostupnosti krajiny, řešené území tvoří velké bloky orné půdy a je tedy vhodné dosáhnout doplněním prvků s ekologicko-stabilizační funkcí (návrhem mezí, remízků či stromořadí) větší fragmentace krajiny a většího zastoupení kultur trvalých travních porostů. Územní plán řeší obnovu účelových komunikací – vesměs jde o obnovu zaniklých či málo používaných historických polních cest, jejichž parcely jsou nadále zaneseny v katastru nemovitostí a jsou proto uvedeny v územním plánu jako stav. Kromě významu pro dopravní obsluhu území, zvýšení prostupnosti krajiny a využití rekreačního potenciálu turisticky atraktivní oblasti Českého krasu, má obnova a doplnění cestní sítě také významný dopad na ochranu zemědělské půdy proti vodní a větrné erozi. Nedílnou součástí obnovených cest ale i cest stávajících bude výsadba stromových alejí. Aspekt protierozních opatření musí být promítnut do technického řešení cest – jejich odvodnění bude provedeno zatravněnými příkopy s výsadbami. Podrobné řešení krajiny včetně přesného vymezení cestní sítě a stanovení protierozních opatření s ohledem na majetkoprávní vztahy, bude zpřesněno v pozemkových úpravách.
35
Krajina je v návrhu územního plánu členěna na následující plochy s rozdílným způsobem využití:
Plochy vodní a vodohospodářské – W: zahrnují vodní toky a plochy (pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené pro převažující vodohospodářské využití) v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko-stabilizační a estetická. Vodní toky jsou často součástí chráněných přírodních ploch (ÚSES, evidované lokality ochrany přírody). Návrh vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovení podmínek pro jejich využívání.
Plochy zemědělské – NZ: zemědělské pozemky s výjimkou prvků ÚSES a ploch přírodních
Plochy lesní – NL: zahrnují veškeré pozemky určené k plnění funkce lesa bez jejich další specifikace využití. Jediná lesní plocha se rozkládá v severní části a je součástí lesního celku na území sousedního katastru obce Suchomasty. Lesní plochy pokrývají pouze 1,2 % plochy řešeného území.
Plochy přírodní – NP: plochy, kde se uplatňují formy ochrany přírody, vymezeny za účelem vytvoření podmínek pro ochranu přírody a krajiny. Tyto plochy jsou v řešeném území tvořeny prvky územního systému ekologické stability: biocentry a plochami ve II. zóně CHKO.
Plochy smíšené nezastavěného území: zahrnují pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů – plochy doprovodné zeleně komunikací a vodních toků, plochy mimolesní zeleně apod. o
Plochy smíšené nezastavěného území – s funkcí zemědělskou, přírodní – NSzp: zaujímají nejvýznamnější podíl ploch v nezastavěném území. Jsou funkčně nejednoznačné, prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody, a funkce zemědělské prvovýroby, plnící také mimoprodukční funkci.
36
d)
Informaci o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informacemi, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, případně zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno
Tato kapitola je vytištěna samostatně v příloze k odůvodnění pod názvem „Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území“.
e)
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa
e.1
Zemědělský půdní fond
V obci Bykoš zaujímá zemědělská půda 90,2 % plochy. Z ní většinu představuje orná půda (viz tab. 8), která je na 82,2 % území obce. Dále jsou významněji využívány trvalé travní porosty (5,2 % území obce). Tab. 15: Druhy pozemků v obci Bykoš k 31. 12. 2010
Druh pozemku
Výměra [ha]
Výměra [%]
Zemědělská půda
367
90,2
Orná půda
337
82,2
Zahrady
6
1,5
Ovocné sady
2
0,5
Trvalé trávní porosty
21
5,2
Lesní půda
5
1,2
Vodní plochy
6
1,5
Zastavěné plochy
7
1,5
Ostatní plochy
21
5,2
Celková výměra
407
100 Zdroj: Český statistický úřad
Charakteristika klimatických podmínek je uvedena v kapitole c.5.5.
e.2
Bonitované půdně ekologické jednotky
BPEJ jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující dvě číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední dvě číslice). Dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ze dne 12. 6. 1996 je stanoveno 5 tříd ochrany (I. až V.). Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF jen výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou zařazeny půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost a jde tedy o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a jen podmíněně zastavitelné.
37
Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno využít pro případnou výstavbu. Do IV. třídy ochrany jsou zařazeny půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů, jen s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. Do V. třídy ochrany jsou zařazeny zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností. Většinou jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. V řešeném území není zaznamenán vysoký výskyt ploch ve vysokém stupni ochrany ZPF (I. a II. třída). Nejčastěji se zde vyskytují půdy ve III., IV. a V. třídě ochrany. V řešeném území jsou evidovány následující bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ): Tab. 16: BPEJ
Třída ochrany I.
Zastoupení BPEJ
II.
4.59.00
III.
4.26.14
IV. V.
4.12.00 4.26.01
4.26.11
4.20.01
4.20.04
4.20.11
4.26.04
4.48.11
4.49.11
4.26.54
4.38.15
4.38.16
4.38.46
4.38.56
4.41.78 Zdroj: ÚAP
e.3
Důsledky navrženého řešení na ZPF
Zábor ZPF je lokalizován výhradně v přímé návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Při návrhu lokalit určených k zastavění byly prioritně vymezeny ty na půdách s nižší třídou ochrany v jihozápadní a východní části obce. Avšak vzhledem k dominantnímu zastoupení cennějších půd v polohách navazujících na zastavěné území a vymezeným k zástavbě v minulém územním plánu, musely být některé urbanisticky vhodné rozvojové lokality situovány také na půdy s II. třídou ochrany. Návrh ÚP přitom vychází z možností řešeného území – tj. struktury zastavěného území, terénních podmínek a ovlivnění krajinného rázu CHKO, dostupnosti dopravní a technické infrastruktury a sociálně-ekonomických předpokladů obce pro další rozvoj. Menší část návrhových lokalit je tedy situována i na kvalitnějších půdách II. třídy ochrany: lokality pro bydlení: Z4, Z5, Z6 a Z7. Ostatní návrhové plochy jsou vymezeny na půdách s nižším stupněm ochrany IV. Půdy II., III., IV a V. tříd ochrany jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění. Návrhem ÚP nedochází ve vztahu k příslušnému dílčímu povodí k ovlivnění odtokových poměrů v území (např. převodem dešťových vod z jednoho dílčího povodí do druhého). Všechny lokality jsou v jednom dílčím povodí. Charakteristika hydrologických podmínek je uvedena v kapitole c.3.6.
e.4
Přehled odnětí půdního fondu Zábory nových ploch představují tyto dílčí lokality:
38
39
40
Pozemkové úpravy V řešeném území nebyly započaty pozemkové úpravy. e.4.1
Opatření k zajištění ekologické stability
Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území zastoupeny prvky lokálního a regionálního charakteru. Jedná se převážně o břehové partie vodních toků, luční společenstva, lesní společenstva na lesních pozemcích a další prvky zeleně liniového charakteru. Zábor zemědělské půdy se předpokládá pouze u některých prvků ÚSES. Jedná se především o doplnění stávajících částečně funkčních a nefunkčních biocenter a biokoridorů, zejména ve formě doplnění břehové zeleně vodních toků, doprovodné liniové zeleně cest, podél nichž jsou prvky ÚSES vedeny. e.4.2
Investice do půdy
V řešeném území se nacházejí odvodněné zemědělské pozemky. Meliorační zařízení je částečně funkční a ve většině případů není využíváno. Při realizaci zástavby je nutno zachovat funkčnost odvodňovacích zařízení. e.4.3
Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám
Návrh vychází z možností řešeného území daných stávající urbanistickou strukturou zastavěného území sídla, polohou na území CHKO Český Kras, terénními podmínkami, limity využití území a výhledovými předpoklady obce pro další rozvoj. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce v návrhovém období. Obec Bykoš nabízí potenciálním obyvatelům atraktivní prostředí pro klidné bydlení v krajině s přírodně rekreačním zázemím v dosahu jedné z hlavních urbanizovaných os regionu (Praha – Plzeň – hranice ČR) v denní dojížďkové vzdálenosti od Berouna (12 km) a Prahy (43 km). Soustředění zastavitelných ploch téměř výhradně podél stávající zástavby a podél stávajících komunikací vychází z předpokladu zajištění obsluhy území základními složkami veřejné infrastruktury. Koncepce vymezení zastavitelných ploch respektuje základní urbanistické založení jádra obce a vhodně sídlo rozvíjí. Většina rozvojových lokalit je vymezena pro smíšenou obytnou zástavbu venkovského charakteru a také pro rozvoj sportovních a rekreačních aktivit obyvatel – návrhem nových ploch pro občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení. Výraznými limity rozvoje obce jsou prvky ochrany přírody, především rozložení části obce uvnitř CHKO Český kras. Snahou návrhu je přednostně lokalizovat těžiště zastavitelných ploch zcela mimo II. zónu CHKO, síť prvků ÚSES, respektovat plochy údolní nivy a další prvky ochrany přírody. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/92 Sb. a vyhl. 13/94 Sb. v platném znění.
e.5
Pozemky určené k plnění funkce lesa
Pozemky určené k plnění funkce lesa nejsou návrhem územního plánu dotčeny. Žádná z návrhových ploch nezasahuje do pásma 50 metrů od hranice lesa. Katastrální území Bykoše je charakteristické svoji zemědělskou funkcí (90,2 % výměry zaujímá zemědělská půda) a je téměř celé odlesněno. Lesní půda zaujímá pouze 5 ha, což představuje 1,2 % celkové výměry obce. Lesní plochy jsou soustředěny v severní části katastrálního území. Navrhovaná opatření Územním plánem není navržena žádná zastavitelná plocha ani veřejně prospěšná stavba na pozemcích určených k plnění funkce lesa. Zábory PUPFL nejsou v návrhu územního plánu navrženy. V návrhu územního plánu není nově navrhováno ani zalesnění, ekostabilizační přínos by však měla mít realizace navrhovaných prvků ÚSES a navrhovaná zatravnění.
41