ODKANALIZOVÁNÍ MĚSTA RYCHVALD 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí 3.stavba, kanalizace Václav

Město Rychvald

ODKANALIZOVÁNÍ MĚSTA RYCHVALD 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí 3.stavba, kanalizace Václav

Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb.)

Rychvald, říjen 2007

2

Město Rychvald

ODKANALIZOVÁNÍ MĚSTA RYCHVALD 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí 3.stavba, kanalizace Václav

Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dle přílohy č. 3 k zákonu č. 100/2001 Sb.)

Zpracovatel oznámení : Ing.Jarmila Paciorková číslo osvědčení 15251/3988/OEP/92 Selská 43, 736 01 Havířov Tel/fax 596818570, 602749482 Spolupracovali: VS projekt, s.r.o., Ing.Ivo Hejný, Ostrava - Vítkovice

Rychvald, říjen 2007

3

Obsah:

Strana:

A. Údaje o oznamovateli

6

B. Údaje o záměru I. Základní údaje

6 6

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 Kapacita (rozsah) záměru Umístění záměru Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Stručný popis technického a technologického řešení záměru Výčet dotčených územně samosprávných celků Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č.1 k tomuto zákonu Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

6 6 7 7 9 11 21 21 21

II. Údaje o vstupech

22

1. Zábor půdy 2. Odběr a spotřeba vody 3. Surovinové a energetické zdroje

22 24 24

III. Údaje o výstupech

25

1. 2. 3. 4. 5.

25 25 28 29 31

Množství a druh emisí do ovzduší Množství odpadních vod a jejich znečištění Kategorizace a množství odpadů Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií Hluk

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území

33

1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

33

1.1 Dosavadní využívaní území a priority a jeho trvale udržitelného využívání 1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů 1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností - na územní systémy ekologické stability - na zvláště chráněná území - na území přírodních parků - na významné krajinné prvky - na území historického, kulturního nebo archeologického významu - na území hustě zalidněná

33 33 33

4

- na územní zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží) 1.4 Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

37

D. Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí

44

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci 3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů 5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytovaly při specifikaci vlivů

44 46 46 46 47

E. Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy)

48

F. Doplňující údaje

48

1. Mapová a jiná dokumentace, týkající se údajů v oznámení 1. Další podstatné informace oznamovatele

48 48

G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru

48

H. Příloha

53

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Stanovisko k projektu podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

Část F. a H. uvedena v příloze

5

Úvod Pro připravovanou stavbu ”Odkanalizování města Rychvald, 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí, 3.stavba, kanalizace Václav”, která je v současnosti projekčně připravována ve stupni dokumentace pro územní řízení pro 2. a 3.etapu, je zpracováno oznámení dle přílohy č.3 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Předmětný záměr spadá do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), naplňuje ustanovení přílohy č. 1, kategorie II bodu 10.15 Záměry podle této přílohy, které nedosahují příslušných limitních hodnot, jsou-li tyto limitní hodnoty v příloze uvedeny, s přihlédnutím k bodu 1.9 (Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivaletních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojovaných obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm.

3.STAVBA

2.STAVBA

6

A. Údaje o oznamovateli Investor a oznamovatel

IČO Oprávněný zástupce oznamovatele Projektant IČO DIČ Tel.č.

Město Rychvald Orlovská 678 735 32 Rychvald 00297615 Bc.Jiří Absolón, starosta obce VS projekt, s.r.o. Na obvodu 45/1100, 703 00 Ostrava - Vítkovice 25385054 CZ25385054 Ing.Ivo Hejný 606700760

B. Údaje o záměru I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení dle přílohy č.1 Odkanalizování města Rychvald 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí, 3.stavba, kanalizace Václav Podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, přílohy č. 1 spadá předkládaný záměr do kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení): Realizace výše uvedeného záměru naplňuje ustanovení přílohy č. 1, kategorie II bodu 10.15 Záměry podle této přílohy, které nedosahují příslušných limitních hodnot, jsou-li tyto limitní hodnoty v příloze uvedeny, s přihlédnutím k bodu 1.9 Čistírny odpadních vod s kapacitou od 10 000 do 100 000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5 000 do 50 000 napojovaných obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm. Příslušným úřadem v oblasti posuzování vlivů na životní prostředí v tomto případě vykonává Krajský úřad Moravskoslezského kraje. 2. Kapacita (rozsah) záměru Celková délka grav.kanalizace 2.stavba 3.stavba Celková délka výtlačného potrubí 2.stavba 3.stavba Počet přečerpávacích stanic 2.stavba 3.stavba Počet obyvatel 2.stavba stávající

10 280 m 7 160 m 3 680 m 230 m 4 ks 1 ks 1 200 obyvatel

7

výhled 1 500 obyvatel stávající 870 obyvatel výhled 1 200 obyvatel 3. stavba – čistírna odpadních vod (ČOV) ČOV pro 1 200 EO 3.stavba

3. Umístění záměru

kraj Moravskoslezský město Rychvald k.ú. Rychvald

4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) Navržená stavba bude realizována v intravilánu města Rychvald. Část města má v současnosti provedenou obecní jednotnou kanalizaci a mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod (ČOV) po modernizaci. Do uvedené čistírny odpadních vod jsou svedeny splaškové a dešťové vody z centrální části obce. Vyčistěná voda ze stávající ČOV je vyústěna do Podkostelního rybníka. Provoz této stávající kanalizační sítě i ČOV zajišťují SmVAK Ostrava, a.s. Zbývající části obce nejsou systematicky odkanalizovány. Vyskytují se úseky lokální kanalizace k odvodnění ploch a místních komunikací. Zároveň do nich byly napojeny bez povolení splaškové vody ze septiků jednotlivých nemovitostí. Problematika splaškových vod pro město bude postupně řešena pro další tři místní lokality: - lokalita Dolní Podlesí - jižní část obce - lokalita Václav - jihovýchodní část obce - lokalita ul. Bohumínská - západní část obce Předmětem v současnosti připravované stavby je 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí a 3.stavba, kanalizace Václav. Předpokládá se budoucí napojení všech nemovitostí, které produkují splaškové odpadní vody na navrženou kanalizaci. Trasy jednotlivých stok jsou převážně vedeny po místních komunikacích, nebo podél státních silnic. V některých místech - vzhledem k morfologii území - bylo nutno navrhnout trasu na soukromých pozemcích. Jedná se o trasovou stavbu, kde splašková kanalizace bude uložena pod terénem. Navrženy jsou čerpací stanice (4 – 2.stavba, 1 – 3.stavba). K jednotlivým čerpacím stanicím bude proveden příjezd z místních komunikací. Navržené napojení čerpacích stanic je na stávající vzdušné vedení elektro - nn rozvody – na nejbližším sloupu, protože příkon jednotlivých čerpacích stanic nepřesáhne 15 kW. Šachty v komunikacích a zpevněných plochách budou mít poklopy v úrovni terénu. Šachty ve volném terénu budou mít poklopy. Navržené čerpací stanice v rámci 2. i 3.stavby budou oploceny.

8

Základní údaje o kapacitě stavby 2.stavba Kanalizace Dolní Podlesí Celková navržená délka grav.kanalizace (DN 250 a DN 300) - z toho do ČS 1 a ČS 4 - z toho do ČS 2 - z toho do ČS 3 celková délka navrženého výtlačného potrubí (DN 100) - z toho do ČS - z toho do ČS - z toho do ČS 3 - z toho do ČS 4 počet přečerpacích stanic

10 280 m 5 405 m 1 995 m 2 880 m 3 680 m 1 420 m 2 580 m 2 500 m 180 m 4 ks

Bilance splaškových odpadních vod - počet trvalých obyvatel - stávající - počet trvalých obyvatel - výhled

1 200 obyvatel 1 500 obyvatel

Produkce odpadních vod na 1 EO (dle vyhl. 428/2001Sb. - příloha č. 12) - roční produkce odpadních vod 46 m3/osoba/rok x 1500 osob 69 000 m3/rok - denní produkce odpadních vod 189 m3/den = 2,2 l/s - denní maximum 207 x 1,5 310,5 m3/den = 3,3 l/s - balastní vody (odhad 15 % z domovních přípojek) 28,4 m3/den = 0,33 1/s - odpadní vody celkem 372,6 m3/den = 3,7 l/s 3.stavba, kanalizace Václav Základní údaje o kapacitě stavby Celková navržená délka grav.kanalizace(DN 250 a DN 300) - z toho do ČS M celková délka navrženého výtl.potrubí (DN 100) od ČS č.M počet přečerpacích stanic ČOV pro 1 200 EO

7 160 m 780 m 230 m 1 ks 1 ks

Bilance splaškových odpadních vod - počet trvalých obyvatel - stávající 870 obyvatel - počet trvalých obyvatel - výhled 1 200 obyvatel - počet obyvatel z extravilánu obce - výhled = - obyvatel produkce odpadních vod na 1 EO (dle vyhl. 428/2001Sb. - příloha č. 12) - roční produkce odpad. vod 46 m3/osoba/rok x 1 200 osob 55 200 m3/rok - denní produkce odpadních vod 151,3 m3/den = 1,75 l/s - denní maximum 151,3 x 1,5 227,0 m3/den = 2,62 l/s - balastní vody (odhad 15 % z domovních přípojek) 22,7 m3/den = 0,26 l/s - odpadní vody celkem 74,0 m3/d

9

Pro část lokality, kde byla prováděna důlní činnost je nutno respektovat vyjádření IMGE. V obci jsou vybudovány rozvody vodovodů, plynovodů, kabelů a vedení ČEZ a Telecomu. Všechny dotčené inženýrské sítě je nutno před zahájením stavby vytýčit a při provádění prací dodržet vyjádření uživatelů a vlastníků. Pro ochranná pásma platí: kabelové trasy spojů – 1,5 m na každou stranu od sdělovacího kabelu (zák.č. 151/2000 Sb. o telekomunikacích) vodovody a stoky do DN 500 – 1,5 m na každou stranu od vnějšího líce (zák.č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích) vodovody a stoky nad DN 500 – 2,5 m na každou stranu od vnějšího líce (zák.č. 274/2001 Sb. vodovodech a kanalizacích) ochranné pásmo OOV DN 500 - 6 m od osy potrubí (zák.č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích) ochranné pásmo VTL plynovodů – 4 m na každou stranu od osy potrubí (zák. č. 458/2000 Sb. energetický zákon) ochranné pásmo STL plynovodů - 1,5 m na každou stranu (zák. č. 458/2000 Sb. energetický zákon) kabelové vedení všeho druhu – 1 m na každou stranu (zák. č. 458/2000 Sb. energetický zákon) drobné vodní toky – do 6 m od břehové čáry (zák.č. 254/2001 Sb. – vodní zákon) V místě budoucí stavby se nevyskytují žádné kulturní památky ani chráněná území. Navrhovaný záměr odkanalizování města Rychvald, 2. a 3.stavba je v souladu s cíli a záměry územního plánování, jak vyplývá ze stanoviska Městského úřadu Rychvald, odboru výstavby a životního prostředí, č.j. Výst.3124/2007-Ond. z 3.10.2007. Stavba je navržena na pozemcích, které jsou součástí zóny obytné – individuálního bydlení – polyfunkční (živnostenské, venkovské) U-S, zóny obytné – individuálního bydlení rozptyleného U-R a zóny zemědělské N-P. Dle přílohy č.2 územního plánu je dostavba stok veřejné kanalizace včetně čerpacích stanic a výstavba nové čistírny odpadních vod veřejně prospěšnou stavbou.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp.odmítnutí Lokalita „Dolní Podlesí“ z jižní strany bezprostředně sousedí s městem Ostrava, městskou částí Michálkovice na jejímž území je vybudována ČOV. Zástavbu lokality tvoří převážně rodinné domy, individuální zemědělská hospodářství a drobné provozovny. Jako přirozený recipient ve středu lokality vede Michálkovický potok, který se v prostoru rybníka Velký Cihelník napojuje na vodní tok Petřvaldská stružka, jako jeho levostranný přítok. Zástavba kolem Michálkovického potoka dosud nedostatečně likviduje své odpadní vody v nekvalitně provedených septicích nebo žumpách. Uvedená zařízení jsou poplatná době jejich vzniku. V mnoha případech jsou nedostatečně předčištěné odpadní vody svedeny do Michálkovického potoka a jeho drobných přítoků, nebo zasakují do podzemí. Veškeré splaškové odpadní vody z lokality Dolní Podlesí (2.stavba) budou svedeny do stávající ČOV v Rychvaldě přečerpáním. Navržená splašková kanalizace bude odvádět splaškové odpadní vody gravitační kanalizací a systémem čerpacích stanic do kanalizace

10

města Rychvald, kde budou společně čištěny na stávající ČOV ve správě SmVAK a.s. Ostrava. Protože území nelze v plném rozsahu odkanalizovat gravitačně, budou v této lokalitě vybudovány 4 čerpací stanice. Do kanalizace nelze odvádět dešťové vody. Na kanalizaci budou napojeny domovní přípojky. Realizací stavby bude umožněno napojení dalších 1500 obyvatel z rodinných domů a objektů služeb (obchody) na stávající ČOV v Rychvaldu. Po přepojení domovních přípojek splaškové kanalizace jednotlivých nemovitostí budou zrušeny stávající nevyhovující septiky nebo žumpy. Z lokality „Václav“ bude navržená splašková kanalizace odvádět splaškové odpadní vody převážně gravitačně do navrhovaného místa nové ČOV. Vzhledem k morfologii území bude část gravitační kanalizace svedena do čerpací stanice č.M, a přečerpána do gravitační kanalizace vedoucí na ČOV. Do kanalizace nelze odvádět dešťové vody. Na kanalizaci budou napojeny domovní přípojky splaškové kanalizace. Lokalita „Václav“ z jižní strany sousedí s obcí Petřvald, z východní strany s městem Orlová. Historicky byla v lokalitě vybudována jednotná kanalizace pravděpodobně z betonových trub, spojovaných na polodrážku. Tato kanalizace byla vybudována - dle místních názvů – ve Staré kolonii, Finských domcích a Červené kolonii. K předčištění byla určena štěrbinová nádrž (Emšerská studna), jejíž rozměry nelze v současnosti identifikovat, s odtokem ze štěrbinové nádrže do místního malého vodního toku. Nelze rovněž identifikovat dešťový oddělovač před štěrbinovou nádrží. Dle sdělení provozovatele je tato kanalizace SmVAK v havarijním stavu. Ostatní zástavba v této lokalitě řeší vypouštění odpadních splaškových vod do septiků se zasakováním, nebo do žump s vyvážením. Z některých objektů jsou předčištěné odpadní vody v septicích vypouštěny volně do terénu, nebo do malých vodních toků. Přirozeným recipientem v lokalitě je vodní tok Petřvaldská stružka. Místní malé vodní toky se do Petřvaldské stružky napojují. Pro lokalitu Václav bude zřízena samostatná ČOV. Odtok předčištěných odpadních vod z ČOV bude zaústěn do vodního toku Petřvaldská stružka. Umístění ČOV je navrhováno na parcele č. 5088/1. K výstavbě kanalizace a ČOV v dané lokalitě tak vedly zejména následující důvody: • požadavek zkvalitnění nakládání s odpadními vodami a s tím související celkové infrastruktury v obcích s vazbou na předpokládaný rozvoj (bydlení, podnikatelské záměry) v souladu se záměry města a platným územním plánem • napojení dosud neodkanalizovaných částí města • předpoklad zlepšení kvality povrchových vod ve vodních tocích v povodí Petřvaldské stružky a Michálkovického potoka eliminací vypouštění nedostatečně čištěných nebo nečištěných odpadních vod, snížení rizika znečištění podzemních vod S ohledem na jednoznačnost umístění posuzovaného záměru v přímé návaznosti na stávající infrastrukturu města byla od počátku záměru investorem sledována v rámci 2.stavby, kanalizace Dolní Podlesí a 3.stavba, kanalizace Václav jediná územní varianta v podobě, jak je prezentována a hodnocena tímto oznámením. Posuzování jiných variant umístění není proto nutné ani účelné. Jako referenční variantu lze posoudit variantu nulovou. Takové řešení je vzhledem k prostředí nereálné a předmětné území vyžaduje realizaci navrhovaného záměru. S ohledem na charakter posuzované stavby, tj. ekologická stavba s funkcemi primárně zlepšujícími životní prostředí a dosažený stupeň poznání v této oblasti (u nás již realizované stavby obdobného charakteru) je varianta navrhovaná oznamovatelem navržena a řešena, a posuzována jako jediná optimální varianta.

11

6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Účelem stavby je postupné rozšíření stávající sítě splaškové kanalizace ve městě Rychvald v těch částech území, kde stávající (a připravovaná) zástavba není napojena na funkční kanalizaci. 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí Návrh objektového složení předmětné stavby: Stavební objekty SO-01 Gravitační splašková kanalizace SO-02 Čerpací stanice ČS1 SO-03 Čerpací stanice ČS2 SO-04 Čerpací stanice ČS3 SO-05 Čerpací stanice ČS4 SO-06 Výtlak z čerpací stanice ČS1 SO-07 Výtlak z čerpací stanice ČS2 SO-08 Výtlak z čerpací stanice ČS3 SO-09 Výtlak z čerpací stanice ČS4 SO-10 Přípojka NN k ČS1 SO-11 Přípojka NN k ČS2 SO-12 Přípojka NN k ČS3 SO-13 Přípojka NN k ČS4 SO-14 Přeložky inženýrských sítí SO-15 Kanalizační přípojky Provozní soubory PS 01 Čerpací stanice ČS1 - technologická část PS 02 Čerpací stanice ČS2 - technologická část PS 03 Čerpací stanice ČS3 - technologická část PS 04 Čerpací stanice ČS4 - technologická část Výše uvedené objekty charakterizují řešenou stavbu s vymezením možného rozsahu řešené problematiky. 2.stavba kanalizace je koncipována tak, aby splňovala předpoklady pro připojení přilehlých parcel a aby současně vytvořila podmínky pro rozvoj souvisejících ploch ve smyslu záměrů rozvoje obce. Výstavba liniových částí bude probíhat zejména ve veřejných komunikacích a v pásech podél nich. Komunikace jsou vroubeny oboustranně zástavbou.

12

Situace 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí (schéma)

13

Navržené kanalizační stoky budou systémem čerpacích stanic převádět splaškové odpadní vody z lokality „Dolní Podlesí“ do ČOV Rychvald. Stoka „A“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody z jižní části lokality až do čerpací stanice ČS1, odkud budou přečerpávány do stoky „C5“. Na hlavní stoku „A“ budou napojovat stoky: “A1“; „A1-1“; „A1-2“; „ A1-3“; „A-1-4“; „A2“; „A3“; „A4“; „A-1“; „A5“. Stoka „B“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody ze severovýchodní části lokality do čerpací stanice ČS2, odkud budou přečerpávány do stoky „C5“. Na hlavní stoku „B“ budou napojovat stoky: „B1“; „B1-1“; „B-1-1-1“; „B1-1-2“; „B1-1-3“; „B1-2“. Stoka „C“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody ze severní části lokality až do čerpací stanice ČS3, odkud budou přečerpávány na stávající ČOV v Rychvaldě. Na hlavní stoku „C“ budou napojovat stoky: “C1“; „C1-1“; „C1-2“; „C2“; „C3“; „C4“; „C5“ a stoka „D“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody z jihovýchodní části lokality do čerpací stanice ČS4, odkud budou přečerpávány do stoky „A1-3“. Na hlavní stoku „D“ budou napojovat stoky: „D1“; „D2“ Navrženy jsou čtyři čerpací stanice. Gravitační splašková kanalizace - stoka „A“ bude zaúsťovat do čerpací stanice ČS1. Navržena je dvouplášťová válcová plastová nádrž vnitřního profilu 3,0 m a vnějšího profilu 3,5 m. Mezikruží bude vybaveno ocelovou výztuží a vybetonováno. Předpokládá se použití kompletizované dodávky některého tuzemského výrobce plastových nádrží včetně zastropení, vybavení zámečnickými výrobky (nerez plošina, žebřík a uchycení čerpadel). Součástí dodávky bude i technologická část automatické čerpací stanice - 2 kalová čerpadla v řazení 1 + 1 včetně silnoproudých rozvodů, automatizovaného systému řízení technologických procesů (ASŘTP) a telemetrie (dálkový přenos dat do míst určených budoucím provozovatelem). Dno plastové nádrže bude nadbetonováno k zajištění proti vztlakové podzemí vodě. Gravitační splašková kanalizace - stoka „B“ bude zaúsťovat do čerpací stanice ČS2. Umístění ČS2 bude vedle vodního toku Michálkovický potok. Gravitační splašková kanalizace - stoka „C“ bude zaúsťovat do čerpací stanice ČS3. Do stoky „C5“ budou zausťovat výtlačná potrubí z čerpacích stanic ČS1 a ČS2. čerpací stanice ČS3 bude tedy přečerpávat veškeré odpadní vody z celé lokality „Dolní Podlesí“ na stávající ČOV v Rychvaldě. Umístění bylo zvoleno na konci ul. Parcelní. Gravitační splašková kanalizace - stoka „D“ bude zaúsťovat do čerpací stanice ČS4 umístěné vedle vozovky na ul. Kosmá. Vzhledem k morfologii terénu budou realizována výtlačná potrubí - výtlačné potrubí z ČS1 „V1“, výtlačné potrubí z ČS2 - „V2“, výtlačné potrubí z ČS3 - „V3“a výtlačné potrubí z ČS4 - „V4“. Veškeré odpadní vody z lokality „Dolní Podlesí“ odvedeny na stávající ČOV v Rychvaldě. Na trasové stavbě budou provedeny revizní a spojné šachty, spadiště, prostupy pod komunikacemi, podchody pod drobnými vodními toky a - opravy přerušených drenážních systémů. Pro revizní a spojné šachty budou použity typové betonové prefabrikované šachty (dna i vstupy) vnitřního profilu 1000 mm s litinovými poklopy profilu 650 mm a poplastovanými stupadly. K překonání extrémních spádů bude nutno provést betonové typové spadišťové šachty se spadišťovou hlavou ze skelných laminátů. Prostupy pod komunikacemi budou provedeny protlačením chrániček, do kterých budou zasunuty buď výtlačné nebogravitační potrubí. Pro gravitační potrubí budou chráničky DN 400, pro výtlačné potrubí budou chráničky DN 200. Předpokládaná hloubka uložení pod komunikacemi - 2,0 - 2,5 m.

14

Gravitační potrubí pod Michálkovickým potokem bude uloženo v chráničce tak, aby vrchol chráničky byl 0,5 m pod jeho dnem. Do větší hloubky - stoky „A1“; „A3“ a „B1“ nebude možné ze spádových důvodů uložit. Pod ostatními drobnými vodními toky v lokalitě bude gravitační potrubí uloženo rovněž v chráničce s vrcholem pode dnem 1,0 m. Výtlačné potrubí - trasa „V3“ - bude křížit Michálkovický potok i Petřvaldskou stružku v chráničce - s vrcholem chráničky 1,0 m pode dnem. Při výkopu rýh pro gravitační kanalizaci dojde i k překopu stávajících drenážních systémů. Po uložení gravitačního potrubí a částečném zásypu rýh bude provedeno opětovné propojení drenážních systémů plastovými flexibilními chráničkami. 3.stavba, kanalizace Václav Navržena je splašková kanalizace v místech kde dosud žádná kanalizace není a v místech, kde je stávající jednotná kanalizace v havarijním stavu (Stará kolonie, Finské domky a Červená kolonie). Stávající jednotnou kanalizaci nelze zrušit, bude i v budoucnu odvádět dešťové vody ze střech a zpevněných ploch do drobného vodního toku. Rozdělení domovní kanalizace na splaškové odpadní vody a dešťové vody musí být provedeno na pozemcích vlastníků RD. Část gravitační splaškové kanalizace (stoka „M“) bude svedena do čerpací stanice M odkud budou splaškové odpadní vody přečerpávány do gravitační stoky „L“ vedoucí na navrhovanou ČOV. Na parcele č. 5088/1 bude vybudována ČOV pro cca 1200 obyvatel lokality „Václav“ Návrh objektového složení předmětné stavby: Stavební objekty Stavební objekty SO-01 Gravitační splašková kanalizace SO-02 Čerpací stanice „M“ SO-03 Výtlak z čerpací stanice „M“ SO-04 Přípojka NN k ČS“M“ SO-05 Čistírna odpadních vod v lokalitě „Václav“ SO-06 Přípojka VN k ČOV SO-07 Přeložky inženýrských sítí SO-08 Kanalizační přípojky (po hranice parcel) SO-09 Odstranění stávající štěrbinové nádrže Provozní soubory PS 01 Čerpací stanice „M“ - technologická část PS 02 Čistírna odpadních vod Navržené kanalizační stoky „K“ a „L“ budou odvádět gravitačně splaškové odpadní vody z lokality „Václav“ do navrhované ČOV pro 1200 EO, která bude vybudována na parcele č.5088/1 k.ú. Rychvald. Stoka „M“ bude gravitačně odvádět splaškové vody do navrhované čerpací stanice, odkud budou přečerpávány do stoky „L“. Stoka „K“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody z východní části lokality až do ČOV. Na hlavní stoku „K“ budou napojovat stoky: “K1“; „K1-1“; K1-2“; K1-2-1“; K1-3“; „K2“; „K2-1“; „K3“; „K4“; „K5“; „K6“; „K7“; „K8“; „K8-1“; „K9“; „K10“; „K10-1“; „K11“; „K12“; „K13“. Stoka „L“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody z centrální části lokality až do ČOV. Na hlavní stoku „L“ budou napojovat stoky: „L1“; „L1-1“; „L2“ a stoka „M“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody ze západní části lokality do

15

čerpací stanice M a dále výtlakem do stoky „L“. Na hlavní stoku „M“ bude napojovat stoka „M1“.

Situace 3.stavba, kanalizace Václav (schéma)

16

Čerpací stanice M bude stejného technického řešení jako čerpací stanice v lokalitě Dolní Podlesí. Nad čerpací jímkou se nepředpokládá provedení zděné nádstavby, ale pouze nadstřešení. Výtlačné potrubí z ČS (VM) bude prováděno v souběhu se stokou „Ml“. Obě potrubí mohou být prováděna v jednom výkopu. Výtlak bude zaústěn do gravitační stoky „L“ odvádějící splaškové odpadní vody na ČOV. Délka výtlačného potrubí - cca 210 m. Na trasové stavbě budou provedeny revizní a spojné šachty a spadiště, prostupy pod komunikacemi, podchody pod drobnými vodními toky a opravy přerušených drenážních systémů. Čistírna odpadních vod pro 1200 EO Čistírna odpadních vod je navržena na základě nejnovějších poznatků v oboru mechanicko biologicko - chemického čištění odpadních vod s přihlédnutím k používaným a ověřeným technologiím a způsobům čištění. Je určena pro čištění odpadních vod komunálního charakteru, přiváděných oddílnou, tedy splaškovou kanalizací, bez vlivu dešťových vod. V návrhu je zároveň uvažováno s obvyklým množstvím přiváděných vod balastních. Navržená technologie kombinuje vzájemně biologické procesy při čištění odpadních vod tak, aby celková účinnost čištění byla ve vztahu k energetickým požadavkům při čištění a stavebním nákladům co nejvyšší. Situování ČOV

17

Technologie čištění odpadních vod Technologicky se jedná o čistírnu dvoustupňovou, mechanicko biologickou s chemickým srážením fosforu. Biologické čištění je založeno na principu dlouhodobé aktivace s předřazenou denitrifikací, nitrifikací a s aerobní dostabilizací kalu. Mechanickou část tvoří automatické šroubové česle, biologická část je tvořena dvěma nádržemi denitrifikačními a dvěma nádržemi nitrifikačními, dvěma nádržemi dosazovacími a jednou nádrží kalovou. Odpadem čisticího procesu jsou shrabky z hrubého česlového koše v předřazené čerpací stanici, shrabky z jemného stíraného válcového síta, přebytečný kal z kalové nádrže a produktem je vyčištěná odpadní voda. Při návrhu bylo uvažováno se zatížením odpadními vodami od obyvatelstva. Hydraulické zatížení odpadními vodami na nátoku do ČOV:(Q24 = 156,5 m3/d, Qv = 242,5 m3/d = 10,1 m3/h, Qh = 20,9 m3/h, Qmin = 4,2 m3/h). Látkové zatížení odpadními vodami na nátoku do ČOV: BSK5 = 72,0 kg/d, CHSK = 144,0 kg/d, NL = 66,0 kg/d, Ntot = 13,2 kg/d, Ptot = 3,0 kg/d) Navrženou technologií dlouhodobé aktivace s předřazenou denitrifikací a následnou nitrifikací se dosahují následující průměrné emisní hodnoty znečištění odpadních vod vypouštěných z ČOV: BSK5 = 20,0 mg/l, CHSK = 80,0 mg/l, NL = 20,0 mg/l, N-NH4+ = 10 mg/l, Ntot = 40 mg/l, Ptot = 10,0 mg/l, za předpokladu pouze biologického odstraňování fosforu Ptot = 2,0 mg/l, za předpokladu chemického srážení fosforu. Navrženo je napojení gravitační oddílné, splaškové kanalizace s napojením do vstupní čerpací stanice, která je již součástí čistírny odpadních vod. Na tuto kanalizaci nejsou napojeny případné zdroje dešťových vod nebo vod průmyslových nebo zemědělských. Vstupní čerpací stanice Navržena je betonová kruhová vstupní čerpací stanice o průměru 1500 mm a výšce 3000 mm. Tato čerpací stanice bude vystrojena dle projektu hrubým česlovým košem s průlinami 25 mm s ručním zdvihacím zařízením. K čerpání vod jsou navržena dvě čerpadla se střídavým provozem, každé pro 100 % maximálního nátoku na ČOV. Součástí čerpací stanice bude rovněž měření množství odpadních vod magneticko-indukčním průtokoměrem a dále uzavírací armatury, zpětné klapky a výpustné potrubí výtlačného potrubí. Mechanické předčištění je zajištěno automatickými šroubovými česlemi s velikostí průliny 3 mm. Oddělené shrabky jsou v zařízení zároveň odvodněny a odpadají skluzem do kontejneru na shrabky s objemem 125 l. Mechanicky předčištěná voda odtéká dále gravitačně směrem do denitrifikační nádrže ČOV. Denitrifikační nádrže – DEN tvoří dvě nádrže obdélníkového půdorysu o rozměrech 2650 x 3800 x 4600 mm, s hloubkou vody 4000 mm. Nádrže jsou vystrojeny pomaluběžným ponorným vrtulovým míchadlem na spouštěcím zařízení s možností otočení směru proudění o 90 ş. Nádrže jsou rovněž vystrojeny jemnobublinnými aeračními elementy pro možnost provzdušování nádrže v období, kdy teplota odpadní vody je nižší než 12 ş C. Provzdušovací elementy v každé nádrži jsou umístěny na dvou nosných trubkách délky 3505 mm, s celkem 3 ks aeračních elementů na každé nosné trubce. Provozní objem nádrže bude 40,3 m3.

18

Nitrifikační nádrže – N budou dvě nádrže obdélníkového půdorysu o rozměrech 4850 x 3800 x 4600 mm, s hloubkou vody 4000 mm. V nádrži jsou pro zajištění přísunu kyslíku osazeny jemnobublinné aerační elementy a to celkem 4 nosné trubky délky 3505 mm, každá s pěti kusy jemnobublinných aeračních elementů. Zdrojem vzduchu pro nitrifikační a v zimním období i pro denitrifikační nádrže jsou dvě jednootáčková dmychadla. Provozní objem nádrže bude 73,7 m3. Dosazovací nádrže - 2 ks dosazovacích nádrží o rozměrech 3,8 m x 3,8 m s celkovou užitnou separační plochou 28,8 m2 a celkovým účinným objemem nádrží 57,6 m3. Odtah vyčištěné vody pomocí sestavy ponořených sběračů, kombinovaný se sběrným odtokovým objektem vyčištěné vody s možností odběru vzorků vypouštěných odpadních vod. Nátok do dosazovací nádrže přes odplyňovací zónu a uklidňovací válec. Stahování plovoucího kalu čerpáním do nátoku vratného kalu. Vratný kal je čerpán ponorným kalovým čerpadlem v sestavě dvě provozní, jedno suchá skladová záloha. Osazení čerpadel bude na spouštěcím zařízení. Kalová nádrž bude dvoukomorová nádrž pro aerobní dostabilizaci kalu o rozměrech každé z komor 3400 x 3800 x 4600 mm s maximální hloubkou kalu a kalové vody 4100 mm je vystrojena aeračními rošty o 3 nosných trubkách délky 3068 mm, každá se třemi kusy středobublinných aeračních elementů. Zdrojem vzduchu pro míchání nádrže a destabilizaci kalu je 1 ks dmychadla. Pro snížení obsahu fosforu ve vypouštěných vyčištěných odpadních vodách je navrženo fakultativní srážení fosforu dávkováním srážedla do toku vratného a necirkulovaného kalu se společných nátokem do denitrifikační nádrže. Zásobní nádrž 250 l s ochrannou vanou. Vstupní čerpací stanice splaškových odpadních vod slouží k přečerpávání splaškových vod z úrovně přítokové kanalizace, která je obvykle zahloubena na niveletě okolo 2,5 m pod úrovní terénu na úroveň nutnou pro další gravitační průtok čistírnou odpadních vod. Součástí čerpací stanice je hrubý česlový koš, který slouží k zachycení látek pevného, nebo objemného charakteru s rozměrem nad 20 – 25 mm (kousky dřeva, textilu, apod.), a zároveň slouží jako ochrana čerpadel, které by tyto látky mohly poškodit. V čerpací stanici se tedy tvoří jako odpad shrabky z česlového koše, jejichž množství je nutno pravidelně kontrolovat a které je nutno pravidelně likvidovat, nejlépe spolu se shrabky jemného mechanického předčištění přímo v ČOV. Tyto shrabky mají obvykle kvalitu, která je označována jako „nebezpečný odpad“ a je nutno jej likvidovat v souladu s platnými předpisy. Čerpadla v čerpací stanici jsou navržena tak, aby každé z nich bylo dimenzováno na maximální hodinový výpočtový přítok na čistírnu odpadních vod s tím, že v případě větší poruchy je uvedeno automaticky do chodu druhé čerpadlo. Čerpadla se v chodu pravidelně střídají a zároveň tvoří pro druhé čerpadlo 100 % zálohu pro případy poruchy, nebo poškození. Součástí čerpací stanice je dále na výtlačném potrubí jednotka měření množství odpadních vod, která pomocí magnetické indukce měří množství protékající kapaliny a zároveň ukládá statistické hodnoty nutné pro řízení a kontrolu ČOV. Mechanické předčištění je tvořeno automatickými šroubovými česlemi, tedy automatickou mechanickou jednotkou, která oddělí z přítokových odpadních vod nerozpuštěné látky s velikostí nad 3 mm. Tyto shrabky ze stíraného válcového síta mají obvykle kvalitu „nebezpečného odpadu“ s vysokým obsahem organických látek a je nutno je tedy likvidovat v souladu s platnými předpisy. Pro případ poruchy této jednotky je navrženo samostatné obtokové potrubí s ruční česlovou jednotkou. Jednotka je spínána automaticky na základě hladinových snímačů v nátokovém a odtokovém kanále a automaticky jsou rovněž spínány intervaly vyhrabování shrabků ze šneku šroubových česlí. Odvodněné shrabky jsou vyhrnovány do odpadního žlabu, kterým spadávají do kontejneru na shrabky o objemu 125 l. Denitrifikační reaktor slouží k odstraňování dusíkatého znečištění v odpadních vodách a to konverzí dusičnanových a dusitanových forem dusíku na plynný dusík N2. Zároveň dochází v

19

tomto reaktoru k odbourávání uhlíkatého znečištění a tím k redukci obsahu biologicky odbouratelného substrátu. K řádné funkci denitrifikačního reaktoru je nutná neustálá homogenizace jeho obsahu nainstalovaným ponorným vrtulovým míchadlem. Pro zimní období, kdy je denitrifikace vzhledem k nízké teplotě substrátu potlačena, nebo zcela zastavena, je nádrž vystrojena rovněž jemnobublinnými aeračními elementy a v tomto období je tedy míchadlo nádrže mimo provoz a v provozu je pouze provzdušování této jednotky. Zdrojem vzduchu pro tyto nádrže jsou dmychadla, která zajišťují přísun vzduchu a kyslíku pro nádrže nitrifikační a toto množství vzduchu je pro zimní období, kdy teplota odpadní vody je pod 12 şC rovnoměrně rozděleno mezi nádrže nitrifikační a denitrifikační. Nitrifikační reaktory slouží k odstraňování biologického uhlíkatého znečištění a tím k redukci BSK5 a CHSK a zároveň ke konverzi dusíkatého znečištění ve formě amoniakálního dusíku na formu dusičnanovou. Pro zajištění přísunu dostatečného množství kyslíku a vzduchu pro tento rektor jsou v nádrži rovnoměrně rozmístěny jemnobublinné aerační elementy. Dodávka vzduchu je zajišťována 2 ks dmychadel, které jsou v sestavě 2 provozní a 1 rezerva, která má zároveň funkci dmychadla dodávající potřebný vzduch pro míchání kalové nádrže pro dostabilizaci přebytečného sekundárního kalu. Každá nosná tyč aeračních elementů v rámci nádrže má možnost samostatného uzavření přísunu vzduchu a zároveň umožňuje samostatné vyjmutí nosné tyče z této nádrže bez vypuštění této nádrže a tedy bez jejího odstavení z provozu. Vyjmutí nosné tyče je tedy možné bez přerušení chodu ČOV, bez těžké zdvihací techniky, pouze za pomocí 2-3 pracovníků obsluhy. Součástí každé nádrže je dále čerpadlo vnitřní recirkulace kalu, které zajišťuje recirkulaci provzdušené odpadní vody spolu s aktivovaným kalem z nitrifikační nádrže zpět do nátoku denitrifikační nádrže, kde je za anoxických podmínek dále z vody biologicky odstraňován dusík a redukovány formy uhlíkatého znečištění. Obě dosazovací nádrže jsou navrženy čtvercové dortmundského typu a slouží ke gravitačnímu oddělení suspenze aktivovaného kalu od biologicky vyčištěné odpadní vody. Tato směs vyčištěné odpadní vody a aktivovaného kalu natéká přes sběrný odplyňovací nátokový objekt, který je umístěn v rámci nitrifikační nádrže, do prostoru dosazovací nádrže přes uklidňovací válec směrem ke dnu dosazovací nádrže. Aktivovaný kal sedimentuje ve spodní části kónické dosazovací nádrže a oddělená vyčištěná voda je odebírána systémem ponořených sběračů přes sběrný odtokový objekt a odtéká dále gravitačně mimo objekt ČOV. Součástí každé této nádrže je dále čerpadlo přebytečného kalu, které je umístěno na dně kónické části nádrže a zajišťuje recirkulaci zahuštěné aktivační směsi mezi dosazovací nádrží a biologickou linkou ČOV. Další funkcí tohoto čerpadla je odtah přebytečného zahuštěného kalu do kalové nádrže, kde dále probíhá proces jeho dostabilizace. Další součástí dosazovacích nádrží je zařízení pro odstraňování vyflotovaného kalu z hladiny dosazovacích nádrží, které je zajištěno systémem podhladinových sběračů s pravidelnou periodou odtahování kalu. Kalová nádrž slouží k uskladnění přebytečného kalu, vznikajícího při provozu ČOV a k jeho další stabilizaci a zahuštění na průměrnou hodnotu 2 % obsahu sušiny kalu. Pro tyto účely je nádrž vystrojena středobublinnými aeračními elementy, které zajišťují jednak míchání a homogenizaci obsahu nádrže a zároveň přísun kyslíku, nutného pro proces stabilizace kalu. Kalová nádrž je navržena jako dvoukomorová k postupné stabilizaci přebytečného kalu. K přečerpávání částečně stabilizovaného kalu z první komory do druhé dostabilizační komory slouží ponorné čerpadlo stabilizovaného kalu. Kalová nádrž je navržena s celkovou kapacitou zdržení 35 dní. Dále je uvažováno rovněž s odtahem kalové vody z hladiny kalové nádrže pomocí přenosného kalového čerpadla a tím dosažení vyššího stupně zahuštění přebytečného kalu. Produktem tohoto procesu je tedy aerobně upravený kal, který je nutno v pravidelných intervalech z nádrže odebírat a odvážet ho k dalšímu zpracování, využití, nebo likvidaci.

20

Provoz čerpadel je automatický na základě signálu hladinových spínačů, kterých sepnutím, resp. rozepnutím je ovládáno pravidelné zapínání a vypínání čerpadel, jejich střídání a automatický záskok v případě poruchy. Signalizace chodu, resp. poruchy je světelně na desce rozváděče. Chod magneticko – indukčního průtokoměru je po uvedení do provozu automatický, bez dalšího nastavování s vizualizací naměřených hodnot přímo na displeji vyhodnocovací jednotky. Jednotka mechanického předčištění pracuje automaticky, přičemž proces čištění česlí a vyhrabování shrabků je spouštěn na základě hladinových spínačů v nátokovém a odtokovém kanále. Shrabky z jednotky mechanického předčištění jsou vyhrabovány do kontejneru na shrabky, který je nutno ručně vyklízet na základě vizuální kontroly naplnění, kterou je třeba provádět alespoň jedenkrát denně. Chod míchadel v denitrifikační nádrži je nepřetržitý, 24 hodin denně. Vypnutí chodu by znamenalo nepřípustné usazování aktivovaného kalu v rámci denitrifikační nádrže a následně jeho zahnívání. Zapnutí, respektive vypnutí míchadla je možné na desce hlavního rozváděče ČOV. Pro zimní období, kdy denitrifikace neprobíhá a míchadlo je mimo provoz, je nutno uvést do provozu jemnobublinné aerační elementy v této denitrifikační nádrži a to otevřením ventilu na vzduchovém potrubí do denitrifikační nádrže. Vzduch pro jemnobublinné aerační elementy v nitrifikační nádrži je dodáván dvěma samostatnými dmychadly, napojenými na společném potrubí tlakového vzduchu. Chod těchto dmychadel je možný nepřetržitý 24 hodin denně a to buď jedním, nebo dvěma dmychadly zároveň, nebo je možný přetržitý provoz řízený nastavením časových spínacích hodin, které jsou součástí centrálního rozváděče ČOV. Signalizace chodu, respektive poruchy je světelná na hlavní desce centrálního rozváděče ČOV. Součástí nádrží jsou dále čerpadla vnitřní recirkulace kalu, jejichž provoz je nepřetržitý 24 hodin denně a regulace čerpaného množství je možná pomocí ruční uzavírací armatury na výtlačném potrubí čerpadel. Chod, případně porucha je signalizována rovněž na desce centrálního rozváděče. Čerpadla vratného kalu jsou v provozu nepřetržitě, 24 hodin denně, regulace čerpaného množství je ruční armaturou na výtlačném potrubí tohoto čerpadla. Chod, respektive porucha čerpadel je signalizována světelně na desce rozváděče. Tato čerpadla jsou rovněž využívána jako čerpadla přebytečného kalu, kdy po vypnutí chodu čerpadel je ruční armaturou přesměrován tok vratného kalu směrem do kalové nádrže a po opětovném zapnutí čerpadel přečerpán nutný objem zahuštěného kalu do kalové nádrže. Po opětovném vypnutí čerpadel a ručním přesměrování toku zpět pro funkci vratného kalu, jsou čerpadla opět zapnuta s nepřetržitým chodem. Dmychadlo pro stabilizaci kalu v kalové nádrži je v provozu přetržitě se zapínáním a vypínáním na základě časového spínače, osazeného v rámci centrálního rozváděče čistírny odpadních vod. Chod i porucha jsou signalizovány světelné na desce centrálního rozváděče. Čerpadlo pro přečerpání stabilizovaného kalu je s ručním spouštěním, na základě zjištění množství a kvality stabilizovaného kalu. Spouštění je ruční z rozváděče ČOV. Čerpadlo na odtah kalové vody je ruční, ovládáno pouze zapnutím do zásuvky 230V/50 Hz. Čerpadlo srážedla fosforu je ovládáno časovým spínacím zařízením a množství dávkované kapaliny je dále možno nastavit ručním způsobem přímo na dávkovacím čerpadle. (dle projektu VS projekt, s.r.o., 07/2007) Doba stavby Obě stavby budou etapizovány dle finančních možností investora. U 2.stavby musí být nejprve vybudována čerpací stanice ČS3 včetně výtlačného potrubí do stávající ČOV v

21

Rychvaldě a příslušná část gravitační splaškové kanalizace. Současně s tím lze budovat čerpací stanici ČS1 vč. výtlačného potrubí a příslušné části gravitační splaškové kanalizace. Jako poslední část bude vybudována čerpací stanice ČS4 včetně výtlačného potrubí a příslušné části gravitační splaškové kanalizace V rámci 3.stavby musí být nejprve vybudována ČOV vč. části gravitační splaškové kanalizace (stoka „K“ nebo stoka „L“). V další etapě bude vybudována čerpací stanice č. M vč. výtlačného potrubí gravitační splaškové kanalizace (stoka „M“) a v poslední etapě (po vybudování všech stok „K - K13“) bude zrušena stávající štěrbinová nádrž u drobného vodního toku). Na životní prostředí může mít vliv vlastní výstavba „Odkanalizování města Rychvald, 2.stavba Dolní Podlesí a 3.stavba, kanalizace Václav“, případně provoz kanalizační sítě a čistíren odpadních vod. Navržený způsob realizace záměru a jeho provozu a začlenění do území je řešen tak, aby vliv na životní prostředí byl minimalizován. Jedná se o stavbu která zabezpečí kvalitní odvedení splaškových odpadních vod – stavbu ekologickou. Navržené technické i stavební a technologické řešení je v souladu s požadavky na obdobná zařízení. Technické řešení jednotlivých stavebních a funkčních prvků bude řešeno účelně s optimalizací technologických požadavků.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení stavby Ukončení

2008 2008-2009 (dle finančních možností investora)

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj Moravskoslezský Město Rychvald Ovlivnění jiných správních území se nepředpokládá.

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle §10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní rozhodnutí a stavební povolení bude v kompetenci Stavebního úřadu Rychvald. Nejbližším navazujícím rozhodnutím ve smyslu stavebního zákona bude vydání územního rozhodnutí (ÚR). V tomto rozhodnutí budou zohledněny závěry stanoviska úřadu příslušného k posuzování vlivů č.100/2001 Sb. v platném znění, jímž je Krajský úřad Moravskoslezského kraje – odbor životního prostředí a zemědělství. V rámci územního a stavebního řízení budou specifikována a vydávána další potřebná rozhodnutí, souhlasy a vyjádření orgánů státní správy a samosprávy měst a obcí a dále dotčených organizací – právnických a fyzických osob (např. správci sítí) vyplývající ze stavebního zákona a dalších složkových zákonů .

22

II. Údaje o vstupech 1. Zábor půdy Záměr je situován na pozemcích v k.ú. Rychvald. Pro kanalizační síť bude zábor pouze dočasný po dobu stavby. Výstavba kanalizačních řadů bude probíhat převážně v komunikacích a chodnících. V případě, že bude trasa vedena po zemědělských pozemcích, bude po uložení řadu pozemek uveden do původního stavu (bez trvalého odnětí půdy ZPF). Hodnocený záměr má nároky na trvalé odnětí půdy zemědělskému půdnímu fondu (ZPF) ve smyslu §9 zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF – stavba čerpacích stanic, ČOV ve 3.stavbě a příjezdů.. 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí Provádění zemních prací a výstavba jednotlivých stok na zemědělsky obdělávaných pozemcích nepřesáhne dobu 4 měsíců (pro jednotlivé parcely). Po ukončení výstavby bude vložena realizovaná kanalizace jako věcné břemeno k jednotlivým parcelám do katastru nemovitostí. Trvalý zábor pozemků bude proveden pro 4 ks oplocených čerpacích stanic – pro jednotlivé plochy: ČS1 70 m2 - parc.č. 3402 ČS2 70 m2 - parc.č. 2928 ČS3 40 m2 - parc.č. 6792 ČS4 55 m2 - parc.č. 3872/2 Tabulka č.1 P.č. 3402 2928 6792 3872/2

Kultura Orná půda Orná půda Ostatní plocha Orná půda

LV 713 841 10001 2792

Výměra 2556 1289 1277 693

BPEJ 6.44.00 6.58.00 6.47.42

23

Trvale zastavěné plochy (ZPF) čerpací stanice 4 ks příjezdné komunikace k 4 ČS celkem

4x8x8 4 x 10 x 6

256 m2 240 m2 496 m2

3.stavba, kanalizace Václav Provádění zemních prací a výstavba jednotlivých stok na zemědělsky obdělávaných plochách nepřesáhne dobu 4 měsíců, proto není nutné dočasně žádat o dočasné vynětí ze ZPF. Po ukončení stavby bude realizovaná kanalizace vložena jako věcné břemeno k jednotlivým parcelám do katastru nemovitostí včetně výtlaku „M1“. Zábor pozemků bude proveden pro čerpací stanici „M“ a pro čistírnu odpadních vod. Po realizaci stavby budou vloženy do katastru nemovitostí. Zábor: ČS 245 m2 - parc. č.5332/1 ČOV 1 680 m2- parc.č.5088/1 Tabulka č.2 P.č. 5332/1 5088/1

Kultura Orná půda Orná půda

Trvale zastavěné plochy čerpací stanice č. M příjezdná komunikace k ČS ČOV příjezdná komunikace k ČOV celkem

LV 2729 Není zaps.

8x8 30 x 6 30 x 30 130 x 6

Výměra 5517 25846

BPEJ 6.47.42

65 m2 180 m2 900 m2 780 m2 1 925 m2

Základním ukazatelem hodnocení kvality půd jsou bonitní půdně ekologické jednotky (BPEJ) jako nezbytná součást pedologických charakteristik. Jednotky BPEJ jsou označeny pětimístným kódem (1. číslo označuje klimatický region, 2. a 3. číslo, t.j. dvojčíslí označuje příslušnost k hlavní půdní klimatické jednotce (HPJ), 4. číslo vyjadřuje svažitost pozemku a jeho expozici, 5. číslo udává poměr hloubky a skeletovitosti půdního profilu). V zájmové oblasti se nachází BPEJ:

6.44.00 6.47.42 6.58.00 Z uvedené charakteristiky platí: klimatický region zájmové oblasti

6

Základní charakteristika hlavních půdních jednotek 44 47 58

Oglejené půdy na sprašových hlínách, středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření Oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, při odvodnění příznivé

24

K přesnějšímu určení kvality zemědělských půd slouží zařazení půd do tříd ochrany (I až V, nejlepší jsou půdy I. třídy ochrany) - dle ”Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR z 1.10.1996, č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.” Z hlediska zařazení bonitních půdně ekologických jednotek do tříd ochrany zabírané zemědělské půdy pro zájmové území platí: 6.44.00 II.třída ochrany 6.47.42 IV.třída ochrany 6.58.00 II.třída ochrany Půdy II.třídy ochrany je možné využít pro výstavbu pouze vyjímečně, jde o půdy podmíněně zastavitelné. Vzhledem k tomu, že záměr je v souladu s územně plánovací dokumentací, byla tato skutečnost posouzena v rámci vyhodnocení záboru půdy pro návrhové plochy v rámci tohoto materiálu s umožněním stavby v předmětné lokalitě. Půdy IV.třídy ochrany jsou půdy s nízkou produkční schopností, s omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Velikost skrývek kulturních zemin Doporučena je skrývka ornice 0,30 m. Velikost záboru ZPF (496 m2 + 1925 m2) Množství skryté ornice 2 421 x 0,3

2 421 m2 726,3 m3

Velikost skrývky zeminy bude podrobně řešena v projektu na základě pedologického průzkumu dané lokality.. Jejich další využití bude v souladu s požadavky orgánu ochrany půdního fondu. Předpokládá se skrývka 726,3 m3 kulturních zemin. Půda určená k plnění funkce lesa Půda určená k plnění funkce lesa bude záměrem dotčena Stoka „D“ navržena ve 2.stavbě, kanalizace Dolní Podlesí bude vedena mezi stávající zástavbou rodinných domů a lesem (parcela č. 3838 –lesní pozemek, LV 2549, celková plocha pozemku 12727 m2). Posuzovaný záměr se dočasně dotkne pozemku určeného k plnění funkce lesa (PUPLF). Dotčeno bude ochranné pásmo (50 m) lesa. Pozemek určený k plnění funkce lesa je bude dotčen pouze dočasně pro vedení stoky. Řešeno bude v souladu s požadavky zákona č.289/1995 Sb., o lesích.

2. Odběr a spotřeba vody Potřeba vody při výstavbě Voda pro hygienické účely v případě stavby bude na staveniště dovážena a její množství bude záviset na počtu pracovníků a rychlosti stavebních prací. Charakter výstavby nemá zvýšené nároky na potřebu vody. Potřeba vody během výstavby se tak omezí pouze na hygienické účely pro potřeby stavebních dělníků, a dále je nutno počítat s nároky na užitkovou vodu pro čištění komunikací zasažených stavbou. Lze předpokládat, že potřeba vody pro tyto účely v době výstavby bude saturována ze stávajících zdrojů. Využití jiných zdrojů vody (podzemní, povrchová) se neuvažuje.

25

3. Surovinové a energetické zdroje Potřeba hlavních surovin a médií Vzhledem k tomu, že posuzovaná stavba je v raných stadiích projektové přípravy (zpracována je dokumentace pro územní řízení), není zatím možné stanovit exaktně množství základních stavebních surovin. Provoz kanalizace a čerpacích stanic nevykazuje nároky na potřebu surovin. Pro provoz čerpacích stanic je nárokována elektrická energie. Pro jednotlivé čerpací stanice bude zabezpečeno napojení na distribuční síť SME. 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí Elektropřípojka pro ČS1 - bude provedena pro instalovaný příkon 15 kW Elektropřípojka pro ČS2 - bude provedena pro instalovaný příkon 15 kW Elektropřípojka pro ČS3 - bude provedena pro instalovaný příkon 20 kW Elektropřípojka pro ČS4 - bude provedena pro instalovaný příkon 10 kW 3.stavba, kanalizace Václav ČOV - předpokládaný instalovaný příkon Pi = 20,9 kW - maximální současný příkon Ps = 18,1 kW - maximální denní spotřeba Pd = 322,7 kWh/d - maximální roční spotřeba Pr = 117,8 MWh/rok Elektopřípojka pro ČS M - bude provedena pro instalovaný příkon 15 kW. Elektropřípojka pro ČOV - bude provedena pro instalovaný příkon 30 kW. Jiné zdroje než uvedené nebudou po realizaci stavby a provoz potřebné.

III. Údaje o výstupech 1. Množství a druh emisí do ovzduší V období výstavby lze předpokládat emisní produkci z provozu stavebních mechanismů, ta však bude působit krátkodobě a lze ji souhrnně označit za zanedbatelnou. Vliv na imisní situaci (ovlivnění koncentrace znečišťujících látek v ovzduší) lze vyloučit. Dále je v období výstavby možné předpokládat krátkodobé zvýšení koncentrace tuhých znečišťujících látek z otevřených výkopů a deponií výkopových zemin. Bude se jednat o krátkodobé působení bez vlivu na imisní situaci v dlouhodobém měřítku (denní, roční koncentrace). V době výstavby bude za zhoršených klimatických podmínek zabezpečeno zkrápění přístupových komunikací a jejich průběžné čištění. Tato skutečnost bude významným eliminujícím faktorem zejména vzhledem k tomu, že v rámci řešení stavby bude provedena skrývka zemin a manipulace se zeminami. Tento plošný zdroj znečištění ovzduší bude působit pouze po omezenou dobu výstavby v lokalitě. Uvedený impakt v dané lokalitě určujícím faktorem, bude působit pouze po omezenou dobu v místě realizace stavebních prací..

2. Množství odpadních vod a jejich znečištění

26

Splaškové odpadní vody Posuzovaná kanalizace umožňuje odvedení odpadních vod splaškových z obce. 2.stavba Výpočet množství odpadních vod - celkem Dle údajů MěÚ Rychvald je současný počet 1 200 obyvatel a výhled do roku 2030 1 500 obyvatel populační ekvivalent rok 2007 1 200 EO populační ekvivalent rok 2030 1 500 EO Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb, a její přílohy č. 12 byla stanovena specifická potřeba vody na obyvatele, dle stupně vybavení jednotlivých domácností, zprůměrovanou hodnotou 46 m3/rok, což činí 130 l/obyvatel/den rok 2007 rok 2030 . počet EO 1 200 1 500 195 m3/den denní produkce odpadních vod 156,0 m3/den balastní vody 15 % 23,4 m3/den 29,3 m3/den 3 množství odpadních vod celkem 179,4 m /den 224,3 m3/den denní produkce BSK5 72 kg/den 90,0 m3/den Počty obyvatel napojených na ČS1 - ČS4 pro výhled roku 2030 ČS1 772 obyvatel ČS2 267 obyvatel ČS3 92 obyvatel ČS4 1 500 obyvatel Návrhové hodnoty pro výhled 2030 - 1500 EO splaškové odpadní vody celkem m3/den Qmin 177,3 Q24 224,3 Qmax 431,0 221,8 QČS1 QČS2 76,7 26,4 QČS3 QČS4 431,0

m3/hod. 7,39 9,35 17,96 9,24 3,20 1,10 17,96

l/s . 2,05 2,60 5,00 7,50 5,00 5,00 12,00

3.stavba, kanalizace Václav Výpočet množství odpadních vod - celkem Dle údajů MěÚ Rychvald je současný počet 1 200 obyvatel a výhled do roku 2030 1 500 obyvatel populační ekvivalent rok 2007 869 EO populační ekvivalent rok 2030 1 200 EO

27

Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb, a její přílohy č. 12 byla stanovena specifická potřeba vody na obyvatele, dle stupně vybavení jednotlivých domácností, zprůměrovanou hodnotou 46 m3/rok, což činí 130 l/obyvatel/den

počet EO denní produkce balastní vody 15 % množství odpadních vod celkem

rok 2007 880 114,4 m3/den 17,2 m3/den 131,6 m3/den

rok 2030 1 200 156 m3/den 23,4 m3/den 179,4 m3/den

Počty obyvatel napojených na ČS M - pro výhled roku 2030 205 EO Návrhové hodnoty pro výhled 2030 1 200 EO na ČOV Splaškové odpadní vody celkem Qmin Q24 Qmax ČS M

m3/den 156,5 242,5

m3/hod. 4,2 6,5 26,1

Znečištění Počet obyvatel BSK5 na obyvatele Celkem Průměrná koncentrace Počet EO CHSK na obyvatele Celkem Průměrná koncentrace

1 200 obyvatel 60 g/obyv/d 72,0 kg/d 460,1 mg/l 1 200 EO 120 g/obyv/d 144,0 kg/d 920,2 mg/l

NL na obyvatele Celkem Průměrná koncentrace

55 g/obyv/d 66,0 kg/d 421,8 mg/l

Nc na obyvatele Celkem Průměrná koncentrace

11 g/obyv/d 13,2 kg/d 84,4 mg/l

Pc na obyvatele Celkem Průměrná koncentrace

2,5 g/obyv/d 3,0 kg/d 19,2 mg/l

l/s 1,2 1,8 7,2 5,0

Čistírna odpadních vod Při návrhu bylo uvažováno se zatížením odpadními vodami od obyvatelstva. Hydraulické zatížení odpadními vodami na nátoku do ČOV: Q24 156,5 m3/d Qv 242,5 m3/d = 10,1 m3/h Qh 20,9 m3/h Qmin 4,2 m3/h

28

Látkové zatížení odpadními vodami na nátoku do ČOV: 72,0 kg/d BSK5 CHSK 144,0 kg/d NL 66,0 kg/d Ntot 13,2 kg/d Ptot 3,0 kg/d Parametry na odtoku z ČOV Navrženou technologií dlouhodobé aktivace s předřazenou denitrifikací a následnou nitrifikací se dosahují následující průměrné emisní hodnoty znečištění odpadních vod vypouštěných z ČOV: BSK5 20,0 mg/l CHSK 80,0 mg/l NL 20,0 mg/l N-NH4+ 10 mg/l Ntot 40 mg/l 10,0 mg/l za předpokladu pouze biologického Ptot odstraňování fosforu 2,0 mg/l za předpokladu chemického srážení fosforu Ptot

3. Kategorizace a množství odpadů Odpady z předpokládaného záměru je možné rozdělit do následujících částí: A. Odpady vznikající během výstavby (odpady z přípravy staveniště, odpady ze stavebních prací) B. Odpady vznikající při vlastním provozu C. Odpady, vznikající po ukončení provozu s následnou demolicí objektů a ploch Zařazení odpadů dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a stanoví další seznamy odpadů Odpady vznikající při výstavbě Tabulka č. 3 Kód druhu odpadu 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 17 01 01 17 01 02 17 02 01 17 02 03 17 03 02 17 04 05 17 04 11

Název druhu odpadu Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kovové obaly Beton Cihly Dřevo Plasty Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Železo a ocel Kabely neuvedené pod 17 04 10

Kategorie odpadu O O O O O O O O O O O

Způsoby nakládání* AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5

29

17 05 01

Výkopová zemina a kameny

17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 17 06 04 Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 17 07 01 Směsný stavební odpad 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 20 02 03 Jiný biologicky nerozložitelný odpad 20 03 01 Směsný komunální odpad * AN 1 – využití jako druhotná surovina /recyklace/ AN 3 – předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce) AN 5 - skladování

O O O N O O O

AN 3/AN5 /AN1 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5

Odpady, vznikající při stavbě rozšíření kanalizační sítě lze v současné době s ohledem na projekční připravenost stavby stanovit pouze technickým odhadem na základě návrhu stavebně technického řešení a předpokládaného rozsahu skrývky a charakteru výstavby. Z úpravy pláně a výkopů pro trasu kanalizace předpokládat výkopovou zeminu a zeminu s kameny. Přebytková zemina vznikne při záhozu výkopů, kdy nebude možno všechen výkopový materiál použít pro zához. Tento materiál bude nutno deponovat na skládce či použít k terénním úpravám mimo stavbu kanalizace. Tento odpad je charakterizován jako kategorie ostatního odpadu s číslem a názvem 17 05 04 - zemina a kameny bez obsahu nebezpečných látek. Vzhledem k tomu, se jedná o území, které nebylo zatíženo průmyslovou či jinou činností s produkcí škodlivin, nepředpokládáme kontaminaci výkopových zemin cizorodými polutanty. Zemina ze skrývky bude z části využita při terénních úpravách a k záhozu v rámci výstavby a z menší části odvezena na skládku zemin nebo jinak využita. Dále vznikne stavební a demoliční odpad z demolic povrchů komunikací a stavebních objektů (makadam a živičné směsi, odpadní beton, případně cihly apod.). Ten bude nutno uložit na skládku příslušné skupiny. Z vlastní výstavby kanalizace a ČOV předpokládáme pouze menší množství odpadů charakteru stavebních sutí a dále zbytky plastů, dřeva, kovů, odpadní beton apod. Vznik nebezpečných odpadů v této fázi ve větším množství nepředpokládáme. Odpady vznikající vlastní činností realizovaného záměru Provoz kanalizace nemá významné nároky z produkce odpadů, nárazově lze předpokládat vznik kalů s čištění kanalizace a čerpacích stanic. Z provozu záměru se jedná zejména o následující druhy odpadů: Tabulka č. 4 Kód

Název odpadu

19 08 01 Shrabky z česlí 19 08 02 Odpady z lapáků písku 19 08 05 Stabilizovaný kal z čištění komunálních odpadních vod 15 01 10 Odpadní obaly znečištěné škodlivinami 13 02 06 Syntetické motorové, převodové a mazací oleje 20 03 01 Směsný komunální odpad 20 01 21 Zářivky AN 3 - předání jiné oprávněné osobě (kromě přepravce, dopravce) AN 5 - skladování

Kategorie

O O O N N O N

Nakládání

AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5 AN 3/AN 5

Předpokládá se, že odpady z provozu budou odděleně shromažďovány podle druhů a odváženy k zneškodnění či uložení v souladu s platnými předpisy.

30

Odpady budou vznikat pravidelně v menších množstvích. Z vlastního provozu čerpacích stanic se předpokládá relativně malé množství odpadů. Původce bude dle povinností uvedených v zák.č. 185/2001: - odpady zařazovat podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu odpadů, - vzniklé odpady které nemůže sám využít, trvale nabízet k využití jiné právnické nebo fyzické osobě, nelze-li odpady využít, zajistí jejich zneškodnění, - kontrolovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, - shromažďovat utříděné odpady podle druhů a kategorií, - zabezpečí je před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí, - umožní kontrolním orgánům přístup na staveniště, - na vyžádání poskytne úplné informace související s odpadovým hospodářstvím. Odvoz a zneškodnění odpadů bude smluvně zajištěn odbornou firmou. Nakládání s odpady bude řešeno v souladu s požadavky schváleného Programu odpadového hospodářství kraje, zejména z hlediska třídění odpadů a možnosti jejich recyklace.

4. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií S ohledem na charakter výstavby a charakter činnosti při výstavbě i provozu kanalizace nejsou rizika vzniku havárií s vážnějšími důsledky na životní prostředí a zdraví obyvatel příliš pravděpodobná. V rámci výstavby se nebudou používat látky škodlivé vodám ani škodlivé zdraví ve větším rozsahu. V rámci výstavby kanalizace se jedná o výkopové práce, přípravu a vlastní pokládku řadu, výstavbu šachet pro čerpací stanice a instalaci čerpadel a zásyp výkopů a finální úpravu povrchů. Nejsou zde praktikovány technologické postupy a činnosti, při kterých vznikají škodlivé látky ve formě emisí do ovzduší, odpadních vod či nebezpečných odpadů v tuhé či kapalné formě. Při výstavbě nebudou skladovány ani používány chemické látky ( vysoce toxické, oxidující apod.) s vyšším stupněm nebezpečnosti. Závadné látky se tak budou vyskytovat pouze v časově omezeném období výstavby jako provozní náplně stavebních mechanismů (hydraulické a motorové oleje a maziva, pohonné hmoty). Rizikové a havarijní situace s rizikem úniku škodlivých látek tak mohou vzniknout prakticky při havárii v dopravě v období výstavby. Poměrně větší pravděpodobnost úniků je z odstavených vozidel a stavebních mechanismů, a při vlastním provozu automobilů, zejména rizika spojená s havárií v dopravě např. při nesprávném pojezdu. Vznik provozních havárií s důsledkem omezení či ztráty čisticího efektu ČOV s vlivem na kvalitu vody v recipientu jsou v důsledku technických i organizačních opatření málo pravděpodobná. Vlastní záměr, který je předmětem tohoto oznámení není záměrem, který by ovlivňoval stávající ČOV (provozovatelem je jiný subjekt). Rizika vzniku havárií s důsledkem poškození nebo ohrožení životního prostředí lze specifikovat zhruba v rozsahu a počtu pravděpodobnosti takto:

31

-

v období výstavby riziko úniku látek škodlivých vodám a látek škodlivých zdraví při havárii v dopravě nebo z odstaveného vozidla či stavebního mechanismu – motorová nafta, oleje, automobilové benzíny, předpokládaný únik v řádu desítek maximálně prvních stovek litrů

Popsaná rizika úniků lze minimalizovat běžnými technickými a organizačními opatřeními a dodržováním obecně závazných předpisů, normativů a manipulačních řádů a náležitou organizací a dozorem při provádění stavebních prací. Speciální preventivní nebo bezpečnostní opatření nejsou nutná. V případě uvažovaných havarijních situací v době výstavby se jedná o úniky menšího rozsahu, které lze úspěšně likvidovat již jednoduchými prostředky – zachycením uniklé látky na sorbent, odtěžení kontaminované plochy a náležitá likvidace. Je pravděpodobné, že únik závadné látky při stavebních pracích by byl neprodleně zpozorován a likvidován. Riziko průniku kontaminantů (např. z dopravy či odstaveného vozidla) až k hladině podzemní vody je možno označit jako minimální. Při havarijním úniku bude možno provést účinný sanační zásah i relativně jednoduchými prostředky . K úniku by zřejmě došlo na ploše, ze které lze kontaminant odstranit odsátím fibroilovým pásem a vapexem, eventuelně odtěžit kontaminovanou část plochy. Prevence havárií V prevenci se předpokládá dodržování předpisů bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, požárních předpisů, provozních a manipulačních řádů zařízení a strojů, dodržování technologických postupů a pokynů při stavebních pracích, náležitá kontrola používaných stavebních mechanismů při výstavbě. Čerpací stanice budou mít retenční obsah pro případ výluky elektrické energie. Budou rovněž obsahovat telemetrický přenos dat do systému SŘTP budoucího provozovatele. V každé čerpací stanici budou 2 čerpadla. Způsob řešení havárie bude součástí havarijního plánu budoucího provozovatele. Pro případ dlouhodobé výluky elektrické energie v ČOV bude proveden havarijní obtok čistírny do odtokového potrubí. Způsob řešení havárie bude součástí havarijního plánu budoucího provozovatele.

5. Hluk Zdroje hluku v etapě výstavby Hluk šířící se ze staveniště je závislý na množství, umístění, druhu a stavu používaných stavebních strojů, počtu pracovníků v jedné pracovní směně, druhu prací, organizaci práce i snaze vedení stavby hluk co nejvíce omezit. Všechny tyto parametry nezůstávají konstantní, ale mohou se i zásadním způsobem měnit v závislosti na okamžitém stadiu výstavby. Pro realizaci stavebních prací budou jako stavební stroje používány běžné stavební stroje jedná se o obvyklou stavební činnost prováděnou standardními technologiemi, které významně neovlivní životní prostředí v blízkém okolí a předpokládá se, že zvuková kulisa pracujících zemních, dopravních a stavebních strojů nepřekročí přijatelnou hlukovou hranici. Nepředpokládá se užívání všech uvedených mechanismů současně a umístění zdrojů hluku se bude neustále měnit dle okamžité potřeby. Negativní vliv hluku bude pouze dočasný - hluk ze staveniště však bude vznikat pouze během výstavby, která je časově omezena.

32

Z uvedeného vyplývá, že přesnost predikce hluku šířícího se z budoucího staveniště do okolí nemůže být příliš vysoká. Základem výpočtu může být určitý odhad nasazení stavebních mechanismů vycházející z druhu a velikosti stavby a odhad hustoty dopravní obsluhy vycházející z předpokládaného harmonogramu stavby. Odhad se v tomto případě blíží maximálnímu možnému pracovnímu a dopravnímu ruchu na staveništi a v mnoha dnech či částech dne bude nepochybně nižší. V tabulce jsou uvedeny i hladiny akustických výkonů stavebních mechanismů, které vycházejí z archivních údajů. Předpoklad parametrů použitých strojů - zemní práce Tabulka č.5 Doba používání Typ stroje, název stroje (hod/den) 1 rypadlo Caterpillar 428C (1 kus) LpA10 = 83 dB(A) 6 2 rypadlo UDS 110A (1kus) LpA10 = 85 dB(A) 6 3 nakladač UNC 151 (1 kus) LpA10 = 83 dB(A) 3 nákladní automobily Tatra 815 (3 Četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze Doprava kusy) staveniště – 7/hod Číslo zdroje hluku

Akustický výkon LW v dB(A)

Hladina akustického tlaku 1 m od zdroje dB(A)

Podle nařízení vlády číslo 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, příloha č. 2, část B, činí nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti: V chráněném vnitřním prostoru budov: základní hladina hluku L Aeq,T = 40 dB (§ 10, odst.2 NV č.148/2006 Sb.) korekce na druh chráněného prostoru dle příl. č. 2, část A, NV 148/2006 Sb.) obytné místnosti - v denní době 0 dB - v noční době -10 dB Z toho : LAeq,T = 40 dB pro denní dobu LAeq,T = 30 dB pro noční dobu Pro denní dobu pak bude hygienický limit : a) při provádění stavební činnosti 8 hodin v době mezi 7. a 21. hodinou : LAeq,T = 40 dB t1= 8 hodin LAeq,s = LAeq,T + 10 . lg(429 + t1)/ t1) = 40 + 10.lg (429 + 8)/8+ = 57,4 dB b) při provádění stavební činnosti 14 hodin v době mezi 7. a 21. hodinou : LAeq,T = 40 dB t1= 14 hodin LAeq,s = LAeq,T + 10 . lg (429 + t1)/ t1) = 40 + 10.lg (429 + 14)/14) = 55,0 dB V chráněném venkovním prostoru ostatních staveb a chráněném ostatním venkovním prostoru základní hladina hluku L Aeq,T = 50 dB (§ 11, odst.4 NV č.148/2006 Sb.) korekce na druh chráněného prostoru dle příl. č. 3, část A, NV 148/2006 Sb.) chráněné venkovní prostory - v denní době 0 dB - v noční době -10 dB korekce na hluk ze stavební činnosti (7 až 21 hod.) +15 dB Z toho : LAeq,T = 65 dB pro denní dobu V době provozu – kanalizační síť a čerpací stanice

33

V době provozu nebude hluková zátěž v území sledována Negativní vliv hluku při výstavbě se předpokládá pouze krátkodobý, z dlouhodobého hlediska zanedbatelný. Ve fázi provozu kanalizace se nepředpokládá žádný negativní dopad hluku. Čerpadla v čerpacích stanicích budou ponorná, kde hluk neproniká mimo konstrukce. Není nutno stanovit hluk jejich provozem. Vibrace Stejně jako u hluku, i případné vibrace jsou spojeny především ve fázi realizace záměru, tj. výstavby, při využití stavební techniky. Stejně jako u hluku, tento negativní vliv bude velice krátkodobý, se zanedbatelným ovlivněním dlouhodobé situace na lokalitě. Ve fázi provozu kanalizace se nepředpokládají žádné vibrace. Záření V rámci provádění záměru ani při provozu nebudou využívány žádné zdroje radioaktivního, neionizujícího nebo elektromagnetického záření. Výjimkou mohou být přístroje pro měření, které jsou kalibrované a bez dopadu na okolí.

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 1.1 Dosavadní využívaní území a priority jeho trvale udržitelného využívání Území, jímž bude procházet předmětný záměr, náleží převážně k plochám zařazeným a využívaným jako komunikace, malá část budovaných inženýrských sítí prochází plochami zařazenými v zemědělském půdním fondu jako orná půda nebo zahrada nebo na jiných ostatních plochách. Trvalý zábor je pouze pro stavbu ČOV (3.stavba, kanalizace Václav) a pro čerpací stanice (4 čerpací stanice pro 2.stavbu, kanalizace Dolní Podlesí a 1 čerpací stanice v rámci 3.stavby, kanalizace Václav). Prioritou trvale udržitelného využívání území je zajištění ochrany vod a půdy proti znečištění spojenému s výstavbou záměru a pohybem těžkých mechanismů a vozidel, a dále ochrana půdy proti znehodnocení při pokládání potrubí inženýrských sítí. S ohledem na průchod záměru v blízkosti obytné zástavby je nutno rovněž zajistit únosné hlukové poměry v období výstavby a snížit na minimum omezení provozu na místních komunikacích vlivem kladení kanalizace. Záměr je možné považovat z hlediska funkčnosti za souvisící se stanovenými prioritami trvale udržitelného rozvoje této části území města.

1.2 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů

34

Přímo zájmové území, v němž je připravována stavba „Odkanalizování města Rychvald, 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí a 3.stavba, kanalizace Václav“, není územím, v němž by umístění předmětného záměru znamenalo nevratitelný vliv na přírodní zdroje, jejich kvalitu nebo schopnost regenerace. Předmětné území není územím s trvalými přírodními zdroji. Záměr není řešením, které by nad přijatelnou míru mělo nevratitelný vliv působení na přírodní zdroje, jejich kvalitu a schopnost regenerace. Realizací úprav předmětné lokality nebude narušena kvalita a schopnost regenerace území.

1.3 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností - na územní systémy ekologické stability Zájmové území vymezené pro realizaci předmětné stavby ve městě Rychvald je situováno v ploše zástavby obce ve vymezených lokalitách města – části Dolní Podlesí a Václav. Tato území (trasy navrhovaných územních systémů ekologické stability jsou situovány mimo přímý dosah prvků územních systémů ekologické stability. Dle místního ÚSES a vzhledem k umístění lokality se v blízkém okolí nachází celá řada prvků systému ekologické stability. Jedná se především o lesní biocentra a biokoridory v extravilánu města Rychvald. Záměr se těchto prvků nedotkne, pouze se dostane do jejich blízkosti. Z charakteru záměru je však zřejmé, že nebude docházet k ohrožení těchto prvků v nijak závažné formě, ani v dlouhodobém časovém horizontu (pouze krátkodobě po dobu realizace stavby). Z hlediska územního systému ekologické stability je záměr situován mimo biocentra a biokoridory. Tyto lesní porosty jsou součástí navrhovaného biokoridoru (K98) vyššího hierarchického stupně propojující regionální biocentrum Heřmanický rybník s dalšími regionálními biocentry. Lesní porosty regionálního biocentra „Gruňák“ představují vegetační typ lužních lesů a jsou tvořeny převážně přírodě blízkými společenstvy dřevin. Lokální biokoridory doplňují prvky vyšších celků. Žádný z popisovaných prvků ÚSES nebude posuzovanou stavbou narušen ani nebude poškozena jeho struktura nebo funkce. - na zvláště chráněná území Stavba se nenachází ve zvláště chráněném území ve smyslu zák. ČNR č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny. Nejbližší chráněná území jsou situována mimo přímý dosah stavby: Chráněná krajinná oblast Poodří (v roce 1991 byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí CHKO, plošná výměra 81,5 km2, jádrem je rovinatá oderská niva, na ni pak navazují zvýšené okraje říčních teras a terasovitých plošin). Na CHKO navazují maloplošná chráněná území – např. Polanský les. Záměr je lokalizován severovýchodním směrem od CHKO Poodří ve vzdálenosti cca 15 km od zmíněného chráněného území.

35

Národní přírodní památka Landek (zahrnuje lesní komplex na Landeku s porosty původní druhové skladby, výchozů uhlonosného karbonu petřkovických vrstev a archeologických nalezišť, zbytky ekosystému lužního lesa), je situována ve vzdálenosti cca 5 km od záměru. Přírodní rezervace Skučák – rybník Skučák je umístěn v k.ú. Rychvaldu, je od roku 1969 přírodní rezervací sloužící k ochraně rostlinných společenstev (hlavně plavínu štítnatého) a vodního ptactva. Plocha rezervace má 30 hektarů a její součástí je vodní plocha s několika ostrůvky a pásmo porostlé rákosem u břehů. Nebude záměrem dotčen. Přírodní památka Heřmanický rybník (Heřmanský rybník)– soustava vodních nádrží v k.ú. eřmanice, Rychvald a Záblatí u Bohumína, ve vzdálenosti cca 1 – 2 km severním a západním směrem od záměru. Nebude záměrem dotčena. - na území přírodních parků Zájmová lokalita je situována mimo přírodní park. - na významné krajinné prvky V okolí záměru se vyskytuje řada významných krajinných prvků (VKP), zejména rybníky, kterých je na území Rychvaldu řada – Malý a Velký Cihelňák, soustava Podkostelních rybníků, rybník Skučák, soustava Statkových rybníků. Dalšími významnými krajinnými prvky jsou lesní porosty na okraji katastru obce Rychvald a to na severním okraji obce „Březina“ a na jižním okraji obce „Gruňák“ (lesní porost je umístěn na pomezí katastrálních území Petřvald, Ostrava - Radvanice a Ostrava Michálkovice). Trasa protíná vodoteče – tyto jsou významné chráněné prvky chráněné ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. (= niva vodoteče, lesní porost apod.). Vliv na významný krajinný prvek ze zákona – vodoteč Rychvaldská stružka a Michálkovický potok – bude v důsledku zkvalitnění parametrů vypouštěné vody jednoznačně pozitivní. Památné stromy Dub letní – Rychvald (2 památné stromy), břeh Podkostelního rybníku Buk lesní - Ostrava–Michálkovice - v zahradě domu na ul.Čs. armády 387. Petřvaldský buk lesní - u souvislého lesa, zdravý strom na okraji lesa Gruňák nad starou tratí. Památné stromy nebudou stavbou dotčeny. - území NATURA 2000 – ptačí oblast, evropsky významné lokality Nejblíže vymezenou lokalitou z hlediska zák.č.114/1992 Sb., nař.vlády č.132/2005 Sb. ve znění pozdějších zákonů je Evropsky významná lokalita Heřmanický rybník

36

Kód lokality CZ0813444 Biogeografická oblast kontinentální Rozloha lokality 478,9617 ha Navrhovaná kategorie zvláště chráněného území PP Druhy: čolek velký (Triturus cristatus) Katastrální území: Heřmanice, Hrušov, Nový Bohumín, Pudlov, Rychvald, Vrbice nad Odrou, Záblatí u Bohumína Soustava vodních nádrží v k.ú. Heřmanice, Rychvald a Záblatí u Bohumína. Geologie Uplatňují se uloženiny svrchního karbonu (hlušina), v podloží se nalézají převážně kvartérní sedimenty. Geomorfologie Celek Ostravská pánev, podcelek Ostravská pánev, okrsek Ostravská niva. Reliéf: Profil je tvořen navážkami různého materiálu, odvalovou hlušinou, stavební sutí apod., které většinou přesahují mocnost 2 m. Svrchní část terénu do 0,5 m představují písčité, slabě jílovité hlíny s bohatým prokořeněním. Krajina v oblasti soustavy rybníků je převážně rovinného typu. Její nadmořská výška se pohybuje okolo 200 m n. m. Pedologie Glejové fluvizemě, gleje a močálové půdy na zamokřených plochách, na umělých navážkách pokrývají povrch nevyvinuté antropogenní půdy. Krajinná charakteristika Soustava 4 rybníků - Heřmanický rybník, Lesník, Záblatský a Nový stav. Heřmanický rybník je nádrží na zadržování slaných důlních vod s rozlehlými porosty rákosu. Zbylé rybníky jsou rybníkářsky obhospodařovány.

37

Soustava čtyř rybníků s rozsáhlými porosty rákosin eutrofních stojatých vod M1.1 a přilehlými, druhově chudými, mokřadními vlhkými pcháčovými loukami T1.5 s nízkou reprezentativností. Biotopem čolka velkého jsou tůně s bohatou vodní vegetací a bažiny v okrajových partiích rybníka s rozsáhlými rákosinami. Významné recentní rozmnožiště druhu. Jako stanoviště známé od 80. let. V širším okolí dosud zavážení mokřadů v rámci rekultivací, zazemňovací procesy v okrajích nádrže. Předmětné území dotčené stavbou není situováno ani nezasahuje do této lokality. - na území historického, kulturního nebo archeologického významu Lokalita není situována v oblasti přímého střetu s historickými památkami, kulturními nebo archeologickými památkami, záměr nemůže tedy znamenat zátěž z tohoto hlediska. nenalézají se zde objekty uvedeného významu. Rychvald byl založen pravděpodobně koncem 13. století, v době, kdy se dělením slezské větve polské dynastie Piastovců vyčlenilo samostatné těšínské knížectví. První písemná zmínka pochází z roku 1305. Rychvald byl od svého založení součástí slezského Těšínska, ve kterém se od začátku střídaly polské a české vlivy. Těšínsko se stalo r. 1327 lénem krále Jana Lucemburského a od této doby sdílelo osud ostatních českých zemí. Po smrti posledního Piastovce v r. 1625 patřilo knížectví až do roku 1918 přímo rakouským Habsburkům. Jádrem obce bylo původně feudalní panství se zámkem. Dal jej postavit tehdejší majitel Bernard Barský z Baště. Druhou nejstarší budovou je katolický kostel sv. Anny z r. 1595. Obec měla až do 19. století výhradně zemědělský charakter. Rozšíření těžby uhlí způsobilo změnu v sociální skladbě obyvatel. Nejbližší kulturní památkou je rychvaldský zámek. Je nejstarší budovou v obci, má číslo popisné 1. Vypadá jako starý zemanský statek. Postaven byl asi v roce 1577 na místě starého sídla feudálních vládců obce. Zámek je stavěn do čtyřúhelníku, uprostřed je nádvoří. Zdivo je z kamene a z cihel, v současné době jsou nezbytné rozsáhlé opravy. Zámek se nachází v těsné blízkosti záměru cca ve vzdálenosti 100 m na druhé straně silnice II/470. Dalšími významnými stavbami a kulturními památkami ve městě je římsko katolický kostel, který je chráněnou cennou historickou památkou ze 16. století ve slohu doznívající gotiky a Československý kostel - Husův sbor, který byl postaven v roce 1925 a je nyní nejvýznamnější stavební dominantou města. Tyto objekty jsou lokalizovány v centru Rychvaldumimo předmětný záměr. - na území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží) Podle materiálu „Změna podmínek ochrany ložiska černého uhlí v chráněném ložiskovém území části Hornoslezské pánve zasahujícím na území České republiky“, který navazuje na „Rozhodnutí MŽP č.j. 462/882/22/A-10/96, je zájmové území zařazeno do plochy C2. Jde o území nad produktivním karbonem, kde se v současné době nejeví pravděpodobná exploatace ložiska černého uhlí klasickými metodami. V případě, že by tyto části ložiska byly exploatovány jinými metodami, nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi povrchu. Ložiska nerostných surovin V okrese Ostrava jsou evidována následující ložiska černého uhlí, ve smyslu horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití ložisek nerostných surovin, v platném znění) ložiska výhradní : Důl Fučík využitelné zásoby vytěženy, důlní provoz likvidován; Důl Heřmanice využitelné zásoby vytěženy, důlní provoz likvidován; Důl Odra využitelné zásoby vytěženy, důlní provoz likvidován; Důl Ostrava využitelné zásoby vytěženy, s výjimkou jámy Jeremenko důlní

38

provoz likvidován; Důl Šverma využitelné zásoby vytěženy, důlní provoz likvidován. V bývalém okresu Karviná jsou v blízkosti záměru evidována následující ložiska černého uhlí, ve smyslu horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití ložisek nerostných surovin) se jedná o ložiska výhradní : Důl Fučík využitelné zásoby vytěženy, důlní provoz likvidován; Výdušná jáma Hedvika je součástí bývalého Dolu Fučík. Další důlní díla a ložiska evidovaná v bývalém okresu Karviná, jsou již od záměru vzdálena více (např. Doly Dukla, Lazy, František).

1.4 Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny Realizací předmětného záměru v území byly sledovány při přípravě záměru následující složky životního prostředí, které by mohly být ovlivněny:


Vlivy na obyvatelstvo Možné přímé a nepřímé vlivy na obyvatelstvo je možno charakterizovat s ohledem na jednotlivé složky životního prostředí ve vztahu k obyvatelstvu. Základní kriteria pro posouzení velikosti, míry nebo možnosti ovlivnění obyvatel jsou dokladována v tomto oznámení. Z hlediska vlivu na ovzduší je možné konstatovat, že v době výstavby budou emitovány do volného ovzduší škodliviny z provozu stavebních mechanismů. Kromě již zmíněného krátkodobého zvýšení intenzity dopravy, které bude mít za následek přechodné krátkodobé nepatrné zvýšení imisních koncentrací škodlivin ze spalování pohonných hmot, a možného krátkodobého zvýšeného sprašování povrchu pozemků v místě stavby nebude mít záměr žádný sledovatelný vliv na kvalitu ovzduší. Ovlivnění zdraví hlukem z výstavby záměru se v chráněných prostorách chráněných objektů nepředpokládá. Za hluk jsou považovány zvuky nepříznivě ovlivňující pracovní nebo pobytovou pohodu člověka. Za nežádoucí se považuje hluk, který ruší klid, nepříjemný hluk je takový, který obtěžuje nebo snižuje pracovní způsobilost, škodlivý hluk je ten, který ohrožuje zdraví svými sluchovými nebo mimosluchovými účinky. Účinky hluku mohou být až patologické (hluchota), avšak nejběžnějšími důsledky soustavného hluku jsou poruchy spánku, podrážděnost, nervozita, snížení pracovního výkonu, bolesti hlavy apod. Škodlivost hluku závisí na - vlastnostech hluku (hladině akustického tlaku, kmitočtu, době působení), - druhu činnosti člověka (tělesná nebo duševní práce, odpočinek, potřeba soustředění), - odolnosti organismu a jeho přizpůsobení. Kromě možného poškození sluchu (za bezpečnou se považuje hranice 80-85 dB může být organismus negativně ovlivněn zejména po stránce nervové (nervozita, bolesti hlavy, nesoustředěnost), což se projevuje při stálém hluku kolem 65 dB. Při výstavbě záměru bude do vnějšího prostředí emitován hluk spojený s dopravou materiálů a z provozu zemních strojů, případně mechanismů potřebných pro zřízení inženýrských sítí – hluk nespojitý proměnný, který bude trvat po poměrně krátkou dobu výstavbu záměru.

39

S ohledem na velmi krátkou dobu realizace výstavby se nepředpokládá obtěžování obyvatelstva. Účinky na zdraví obyvatelstva jsou vyloučeny. S fází provozu záměru nejsou spojeny žádné vlivy na obyvatelstvo.


Vlivy na ovzduší a klima Klima Posuzovaná oblast leží v klimatické oblasti MT10, na přechodu mezi podnebím oceánským a vnitrozemským. Oceánské vzdušné masy přinášejí počasí s mírnou zimou, chladnějším létem, velkou oblačností a množstvím srážek. Naopak vzduch kontinentálního typu charakterizují značné denní i roční rozdíly teploty, menší množství srážek i oblačnosti. Místní klimatické podmínky jsou ovlivňovány směrem terénních tvarů, stoupající nadmořská výška má vliv na úbytek teploty i atmosférického tlaku, na rychlost i směr proudění vzduchu a další klimatické faktory. Jeseníky na západě a Moravskoslezské Beskydy na jihu vytvářejí bariéru pronikání klimatických vlivů z těchto směrů. Naopak volný prostor na severu umožňuje snadnější pronikání vzdušných proudů z tohoto směru. Na východ je prostor také otevřen, ale odtamtud vzduch proudí výjimečně. Převládající západní a severozápadní větry obvykle přinášejí srážky. Severní a severovýchodní proudění přináší suché a stálé počasí, v létě teplé, v zimě naopak mrazivé. Bezvětří se vyskytuje asi po třetinu roku. Od podzimu se v Rychvaldu díky rozlehlým vodním plochám pravidelně vyskytují mlhy. Zimy jsou mírné a kratší, než by ze zeměpisné polohy vyplývalo. Sněhová pokrývka bývá spíše tenčí a leží v průměru 57 dnů. Průměrná lednová teplota je -2,1 °C, průměrná roční teplota je asi 8,5°C. Klimatické charakteristiky oblasti MT 10 Tabulka č.6 Počet letních dnů s max. teplotou nad 25 oC Počet dnů s průměrnou teplotou 10 oC a více Počet mrazových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný roční potenciální výpar z povrchu půdy Průměrné roční srážky Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn ve zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů jasných

40 – 50 140 – 160 110 -130 -2 až -3 oC 17 - 18 oC 7 – 8 oC 7 – 8 oC 652 mm 761 mm 100 – 120 400 - 450 mm 200 - 250 mm 50 – 60 40 – 50

Průměrné dlouhodobé četnosti směru větru Tabulka č.7 m.s-1 1,7 5,0 11,0 Součet

N 6,7 6,3 0,2 13,2

NE 8,1 7,19 0,11 15,4

E 3,41 2,29 0,1 5,8

SE 6,71 3,09 0,3 10,1

S 8,7 5,2 0,6 14,5

SW 4,9 9 0,9 14,8

W 2,2 3 0,1 5,3

NW 3,1 3,2 0,1 6,4

Calm 14,5 14,5

Součet 58,32 39,27 2,41 100

40

Ovzduší Imisní situace lokality je v převážné míře ovlivněna emisemi ze zvlášť velkých a velkých zdrojů znečišťování v Ostravě a dále malými spalovacími zdroji na spalování tuhých paliv. V oblasti je nejvíce problematické překračování limitních hodnot koncentrací PM10, a to jak denních, tak ročních průměrů. Obec Rychvald je uvedena ve Věstníku MŽP č. 5/2006 jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Jsou zde překračovány imisní limity PM10 a benzenu a dále cílová hodnota imisního limitu pro benzo(a)pyren. Krátkodobé zvýšení emisní produkce po dobu stavebních prací (zvýšení prašnosti, emise ze spalování uhlovodíkových paliv) lze označit jako nevýznamné a lze důvodně předpokládat že ani v součtu s pozadím nezpůsobí překračování imisních limitů znečišťujících látek ve svém okolí. Jeho imisní příspěvky budou z celkového pohledu velmi malé.


Vlivy na vodu Vodní plochy jsou nejvýznamnější součástí přírodního prostředí Rychvaldu. Významnější vodní plochy v Rychvaldu vytváří soustava větších i menších rybníků, vznikajících zde již od 15. a 16. století. Největším rybníkem v Rychvaldu je Nový stav s rozlohou asi 60 hektarů. Další velké rybníky jsou Cihelňák (24 ha) - rozdělený železniční tratí na Velký Cihelňák (20 ha) a Malý Cihelňák (4 ha), Skučák (l8 ha) a Podkostelňák (15 ha). Kromě nich je v Rychvaldu ještě mnoho menších rybníků. Patřily jednotlivým vlastníkům a tvořily významný doplněk Rychvaldského hospodářství a krajiny. Postupně zanikly a jejich existenci prozrazují jen zbytky bývalých hrází a tvary povrchu. Zájmové území náleží do povodí významného toku Rychvaldské stružky, č.hydrologického pořadí 2-03-02-0080), pravobřežní přítok Odry, do které vtéká u Bohumína. Tok Rychvaldské stružky 18 km, průtok u ústí je uváděn 0,32 m3/s. Velká část obce leží poměrně vysoko nad korytem Stružky, a tak se i při zvýšení hladiny voda dostane jen k několika málo níže položeným domům. Při povodni v červenci 1997 se zvedla hladina Stružky a jejích drobnějších místních přítoků, ale nezpůsobila v Rychvaldu větší škody. Stávající jez v Rychvaldu má dvojí hradící zařízení. Jedním se reguluje průtok v proudnici toku nesoucí pod jezem název Vrbická stružka. Druhé stavědlo umístěné na pravém břehu toku rovnoběžně s jeho proudnicí umožňuje odtok do Bohumínské stružky. Do řeky Odry (č. hydrologického pořadí 2-03-02) ústí z pravé strany v ř.km. 6,4. Stružka je výrazně antropogenně ovlivněna (důlní činnost, recipient odvádějící nečištěné komunální vody z jednotlivých obcí v povodí). Základní hydrologické údaje vodního toku Stružka (Rychvaldská stružka), číslo hydrologického pořadí 2-03-02-0080 Profil : k.ú. Rychvald, cca 160 m pod křížením se silnicí II/470 Plocha povodí : 50,78 km2, dlouhodobý průměrný průtok Qa = 0,305 m3/s M-denní průtoky QMd (l/s) Tabulka č.8 m 30 l/s 791

60 476

90 332

N-leté průtoky QN (m3/s)

120 247

150 189

180 147

210 113

240 87

270 65

300 47

330 30

355 14

364 6,1

41

Tabulka č.9 N M3/s

1 6,54

2 9,78

5 15,2

10 20,2

20 25,8

50 34,5

100 42,0

Kvalita vod v Rychvaldské stružce Rychvaldská stružka byla v 90-letech minulého století pravidelně monitorována. Při monitoringu byly zjištěno významné znečištění toku a to jak z důvodu obsahu rozpuštěných anorganických látek (RAS) a obsahu organického znečištění (CHSK a BSK) a obsahu amoniakálního dusíku v V. třídě - velmi silně znečištěná voda. Oznamovatel ve fázi výstavby zajistí skladování sypkých materiálů (např. skrývek) tak, aby nepodléhaly větrné nebo vodní erozi. Riziko znečištění z havarijních stavů v době výstavby lze hodnotit jako nevýznamné. Stavební mechanismy však musí být v řádném technickém stavu a práce pod neustálým dohledem. Eventuelní úniky PHM a maziv ze stavebních mechanismů je nutno neprodleně odstranit. Zvýšené riziko nastává při provádění stavebních prací v blízkosti vodních toků. Z havarijních situací je možno hodnotit i poruchu čerpacích stanic. Takové stavy je nezbytné zohlednit v provozním řádu zařízení. Provoz záměru nebude mít za běžných provozních podmínek žádný vliv na jakost nebo vydatnost podzemních vod. Zkvalitnění stokové sítě, eliminací průsaků lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Z hlediska možnosti znečištění vod v době provozu není posuzované lokalita riziková. Zlepšením kvality stokové sítě budou jednoznačně eliminovány vlivy ovlivnění podzemních vod jak průsaky z nekvalitní kanalizace, tak vlivy spojené s individuální likvidací odpadních vod na pozemcích dosud neodkanalizovaných (netěsné septiky a žumpy). To bude spojeno s pozitivním dopadem na kvalitu vody v recipientu i v jeho povodí v dosahu břehové infiltrace, zlepšení kvality ekosystémů v důsledků eliminace či minimalizace možností eutrofizace vody v důsledku nadměrného přísunu dusíku a fosforu.


Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Stavbou vznikají nároky na trvalé odnětí zemědělské půdy ze ZPF pro realizaci 4 čerpacích stanic na ploše zemědělského půdního fondu ve 2.stavbě a 1 čerpací stanice ve 3.stavbě, k záboru ZPF ve 3.stavbě dojde i pro realizaci čistírny odpadních vod. Celkem bude zábor ZPF činit 2421 m2 pro obě stavby.. Terénními úpravami a přesuny zemin nedojde k významnějším změnám místní topografie. V případě trasy kanalizace se předpokládá zához výkopů vytěženým materiálem, lze předpokládat v přebytek výkopových zemin. Nedojde k zásadním změnám charakteru reliéfu území. Terén v rámci výstavby nebude nijak významně změněn a stávající geomorfologické poměry zůstanou zachovány. Horninové prostředí ani přírodní zdroje nebudou stavbou ovlivněny.


Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy V rámci přípravy záměru v území bylo provedeno rámcové posouzení předmětné lokality s ohledem na sledování výskytu flory a fauny v předmětném území.

42

Po provedeném průzkumu přímo pro zájmovou lokalitu je možné jednoznačně konstatovat, že v území lokality vzhledem k jejímu situování se v území nenacházejí žádné druhy flory nebo fauny chráněné ve smyslu ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. MŽP ČR, jejíž nedílnou součástí je Příloha č. III (v níž je ve třech kategoriích stanoven stupeň ohrožení jednotlivých živočišných druhů) a přílohy č. II (kterou se ve 3 kategoriích stanoví stupeň ohrožení jednotlivých rostlinných druhů). Geobotanická charakteristika šetřené lokality: Zařazení šetřené lokality do fytogeografického systému: Fytogeografická oblast: Mezofyticum Fytogeografický obvod: Karpatské mezofyticum Fytogeografický okres: č. 83 Ostravská pánev Pramen: Květena ČR, Skalický in Hejný et Slavík, Praha 1988 Zařazení zkoumané lokality do biogeografického systému: Podprovincice: 2. Polomská Biogeografický region: 2.3 Ostravský (dle Biogeografické členění České republiky, Martin Culek – editor a kolektiv, Praha 1998) Potenciální přirozená vegetace: Střemchová jasenina (Pruno – Fraxinetum) Podmáčená dubová bučina (Carici – Quercetum) 3. Dubo - bukový stupeň Původní Rychvaldské lesy, které daly městu název, byly dubojehličnaté lesy s příměsí buku, méně často se vyskytovaly dubobukové a lužní lesy. Dnes z nich zůstaly jen zbytky, přičemž poslední větší lesní komplexy (Podlesňák a část Gurňáku) byly vykáceny až v průběhu 1. světové války, aby byl otevřen prostor pro další zástavbu. V Rychvaldských lesích dnes nejčastěji roste olše a bříza s příměsí dubu letního, jasanu i vrby. V Březině se vyskytují ojedinělé vzrostlé exempláře buku. Z jehličnanů rostou v Rychvaldu smrk a modřín. Označení památný strom nesou dva duby: první z nich je 200 letý dub na okraji lesíka asi 300 m na západ od Skučáku, druhý je zhruba stejně starý dub u Podkostelňáku poblíž železničního přejezdu u cesty ve směru na Michálkovice.

Vlivy na chráněné části přírody. S ohledem na územní polohu zvláště chráněných území přírody tato interakce nenastane. Vlivy na dřeviny rostoucí mimo les. V rámci realizace posuzovaného záměru nedojde ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Pokud dojde lokálně k nezbytnosti kácení bude tento zásah řešen v souladu se zák.č. 114/1992 Sb. na základě povolení příslušného orgánu ochrany přírody. Vlivy na faunu. Fauna je v Rychvaldu díky relativně vysoké hustotě zalidnění poměrně vzácná, ale druhově relativně bohatá. Nejcennější jsou vodní ptáci, kteří hnízdí anebo jen přelétají nad Rychvaldskými rybníky. V době tahu se zde vyskytuje např. i vzácný orel mořský, kormorán velký a volavky. Na rybnících se trvale vyskytují běžné menší druhy. Rychvaldské rybníky

43

byly spolu s Heřmanickými a s vodními plochami u Odry a Olzy zahrnuty do širší oblasti ochrany ptactva v rámci projektu Evropské unie „Natura 2000". Na základě předběžného posouzení lze konstatovat, že místa známého výskytu zvláště chráněného genofondu živočichů, která by znamenala místa výskytu reprezentativních nebo unikátních populací těchto druhů, nebudou dotčena, tudíž nelze předpokládat ohrožení populací těchto živočichů. Je možno předpokládat pouze vlivy na populace epigeického hmyzu a drobných hlodavců v zájmovém území, poněvadž dojde k dočasné redukci jejich areálů výskytu. Tyto vlivy lze hodnotit jako málo významné. Místní vliv na faunu je možno po uvedení dotčených pozemků do původního stavu pokládat za neutrální. Podle názoru zpracovatele průzkumu nebude nutno řešit žádná zvláštní opatření k ochraně živočichů a jejich společenstev. Vlivy na prvky ÚSES. Posuzovaný záměr není v územní kolizi nebo v dotčení se skladebnými prvky ÚSES ani s podpůrnými prvky ekologické stability krajiny. Vlivy na významné krajinné prvky (VKP) Není přímo dotčen žádný zvláště registrovaný VKP dle ust. § 6 zákona č. 114/1992 Sb. Z významných krajinných prvků „ze zákona“ (§ 3 písm. b/ zákona č. 114/1992 Sb.) není nevratně dotčen žádný prvek realizací záměru. Niva vodoteče Rychvaldská stružka bude při realizaci kanalizační sítě lokálně dotčena. Po uložení kanalizace bude dotčená část uvedena do původního stavu.

Vliv výstavby a provozu stavby na ekosystémy, jejich složky a funkce zahrnuje ucelený systém působení provozu. Tabulka č.10 VLIVY Emise z dopravy při výstavbě Prach a hluk při výstavbě Emise z dopravy v době provozu Hlučnost

Vliv na jakost povrchové vody

TYP OVLIVNĚNÍ přímé, krátkodobé přímé, krátkodobé není není

přímé

ODHAD VÝZNAMNOSTI VLIVU nepříznivý vliv, zmírňující opatření jsou dostupná nepříznivý vliv, zmírňující opatření jsou dostupná, nepředpokládá se hluk nad přípustnou úroveň

vliv logistického centra nebude neúměrným ovlivněním, zátěž včetně veřejné dopravy je možné prověřit měřením vlastní stavba příznivě ovlivňuje kvalitu vody

44

Půda

přímé

Vliv na flóru a faunu v době výstavby Vliv na flóru a faunu v době provozu

nepřímé, krátkodobé nepřímé

zábor zemědělské půdy pro dva objekty čerpacích stanic bez vlivu na floru a faunu Zlepšení kvality vody


Vlivy na krajinu Dle §12 zákona č.114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny je vymezen krajinný ráz: „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je ochráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.“ Tato lokalizace stavby nemění stávající způsob využití území a krajinný ráz.


Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Nebudou negativně ovlivněny. Realizací záměru nedojde k ovlivnění hmotného majetku nebo kulturních památek.

D. Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo a na životní prostředí 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Zdravotní rizika, sociální důsledky, ekonomické důsledky Posouzení vlivu stavby „Odkanalizování města Rychvald 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí, 3.stavba, kanalizace Václav“ na zdraví obyvatelstva bylo provedeno z hlediska období výstavby a období provozu. Proces hodnocení zdravotního rizika byl složen z určení nebezpečnosti, hodnocení expozice a charakterizace rizika.

45

Základní ukazatele pro možnost posouzení a stanovení možnosti ovlivnění realizací záměru v území jsou uvedena v tomto oznámení. Vliv znečištěného ovzduší V době výstavby a v době provozu v objektu budou emitovány do volného ovzduší škodliviny z provozu dopravních a stavebních mechanismů stavby. Jedná se o zvýšení přechodné, omezené dobou výstavby, která je maximálně zkrácena. Při vlastním provozu již realizované stavby čerpacích stanic a uložení kanalizace nebudou vznikat emise z provozu. Vliv hlukové zátěže Nejvyšší přípustné hodnoty hluku stanovuje vládní nařízení č. 148/2006 Sb. v platném znění. Organizaci výstavby je proto nezbytné zajistit tak, aby v době výstavby byly dodrženy přípustné hodnoty. To lze zajistit používáním mechanismů v náležitém technickém stavu a případně i zkrácením doby výstavby. Předpokládáme, že výstavba bude prováděna pouze v denní době (06-22 hod.). Podobně jako v případě emisní a imisní zátěže lze i vlivy hluku v období výstavby hodnotit jako časově omezené, které ovlivní dočasně faktory pohody obyvatelstva v dotčených lokalitách zejména při výkopových pracích pro trasy kanalizace, nepromítne se však do celkové hlukové zátěže v hodnoceném území z dlouhodobého hlediska, tj. pozorovatelně neovlivní celkovou akustickou situaci danou ekvivalentní hladinou hluku. Přínos posuzovaného záměru do infrastruktury a rozvoje obcí a z hlediska ochrany vod navíc krátkodobě negativní vlivy v době výstavby zcela kompenzuje. Vliv produkce odpadů Odpady vzniklé při výstavbě budou převážně spadat do skupiny odpadů ostatních. Jejich zneškodnění bude prováděno externí firmou na základě smluvního vztahu. Vliv na sociální vztahy, psychickou pohodu a pod. Sociální vztahy ani psychická pohody v předmětném území nebude narušena. Hluk Při hodnocení působení hluku na organismus mají nepříznivý vliv spíše projevy nespecifického účinku hluku na organismus než primární působení na sluchový orgán. Jde o obecnou odpověď organismu cestou centrální nervové soustavy a vegetativního nervového systému na hlukovou zátěž. Konečné projevy lze sledovat v kardiovaskulárním systému, dýchacím systému, centrálním nervovém systému a imunitním systému. Hodnoty hluku, pod kterými u průměrné populace nebyly pozorovány nepříznivé zdravotní projevy (dle epidemiologické studie - TNO, 1994) Z následující tabulky a uvedených výsledků hlukové studie je zřejmé, že celková hluková expozice chráněných prostor obytných domů za současného stavu zasahuje do pásma obtěžování hlukem. Tabulka č.11 Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže – den (LAeq, 6-22 h ) Nepříznivý účinek

dB(A) < 50

50-55

55-60

60-65

65-70

70+

46

Sluchové Postižení ¤ Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování ¤ přímá expozice hluku v interiéru

Informace vyplývající ze vztahu dávky a účinku jsou využity v oblasti prevence hluku a to pro stanovení nejvýše přípustných hodnot hluku. Dle předpokládaných závěrů nebude hodnot souvisejících s odezvou na organismus obyvatel dosahováno, realizace posuzovaného záměru v území bude možná bez nadměrného ovlivnění okolních antropogenních systémů. Sociální, ekonomické důsledky Vlastní realizace záměru nemá pro obyvatelstvo v uvedených oblastech nadměrně negativní vliv. Vliv na estetické kvality území Stavba nebude mít vliv na estetické kvality území. Narušení faktoru pohody Dle dokladovaných skutečností za předpokladu dodržování základní technologické kázně ze strany dodavatele stavebních prací zejména při provádění výkopů pro uložení kanalizace není předpoklad narušení faktoru pohody.

V následující tabulce jsou shrnuty předpokládané vlivy na obyvatelstvo. Tabulka č. 12 VLIVY Hluk a prach při výstavbě Sociální a ekonomické Hluk z dopravy

TYP OVLIVNĚNÍ ODHAD VÝZNAMNOSTI VLIVU přímé, Minimální nepříznivý vliv, zmírňující opatření krátkodobé jsou dostupná nejsou . Přímé, po dobu stavby

zmírňující opatření jsou dostupná

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

47

Rozsah vlivů záměru realizovat logistické centrum vztažený k předmětnému území a populaci nebude znamenat negativní dopad dokladovaný výše uvedenými skutečnostmi a charakteristikami. Shrnutí vlivu výstavby a provozu stavby na strukturu a funkční využití území je uvedeno v následující tabulce: Tabulka č.13 VLIVY Pojezdy při výstavbě Doprava při provozu Vliv na estetické kvality území

TYP OVLIVNĚNÍ ODHAD VÝZNAMNOSTI VLIVU přímé, nepříznivý vliv, zmírňující opatření jsou dostupná krátkodobé bez vlivu nepříznivý vliv se nepředpokládá není nepříznivý vliv se nepředpokládá

3. Údaje o možných vlivech přesahujících státní hranice Předmětný záměr související s realizací objektu logistického centra není zdrojem možných vlivů, přesahujících státní hranice.

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Opatření technického a organizačního rázu jsou doporučena provést zejména v období výstavby. Na tomto místě jsou stanovena pouze rámcově, detailně musí být rozpracována v projektu. V období provozu nejsou nutná žádná neobvyklá opatření, kromě obvyklé kontroly technického stavu technologických zařízení a opatření daných zákonnými předpisy. Jsou uvedena navržená opatření ve stadiu přípravy projektu, výstavby i provozu. Opatření k ochraně vod • za provozu pravidelně provádět kontrolu stavu technických a technologických zařízení (čerpací stanice, čistírna odpadních vod) • v rámci projektové přípravy provést hydrogeologický průzkum na staveništi a v trasách kanalizace • křížení tras s vodními toky provést v chráničkách s dostatečným přesahem • zpracovat provozní řád a havarijní plán kanalizace a čistírny odpadních vod Opatření k ochraně ovzduší • v návaznosti na dopravní opatření věnovat pozornost organizaci dopravy v období výstavby, koordinovat dopravní trasy a vyloučit zbytečný běh motorů naprázdno • v období výstavby odstraňovat případné znečištění komunikací a zamezit tak sekundární prašnosti, dočasné deponie skrývky omezit na dobu nezbytně nutnou, plochy dotčené terénními úpravami, které nebudou zpevněny nebo zastavěny, neprodleně rekultivovat Opatření při nakládání s odpady • nakládání s odpady je nezbytné technicky a organizačně zajistit tak, aby bylo možno jednotlivé druhy odpadů shromažďovat odděleně podle druhů

48

• •

odbyt recyklovatelných či využitelných odpadů bude smluvně zajištěn, stejně jako eventuelní odvoz a nezávadné zneškodňování odpadů charakteru N. před vydáním stavebního povolení vyjasnit způsob a místo uložení či využití přebytkové zeminy a odpadů

Protihluková opatření • při výstavbě používat stavební mechanismy s garantovanými hlukovými parametry a náležitém technickém stavu • stavební práce s vyšší hlukovou zátěží provádět zásadně v denní době Dopravní opatření • organizačně vyřešit staveništní dopravu v době výstavby (příjezd, vykládku, nakládku a parkování) a provést dopravní značení v dotčených ulicích a komunikacích tak, aby byl zajištěn bezproblémový průjezd a nedocházelo k stáním mimo k tomu určená místa či konfliktním situacím v dopravě • vyloučit odstavná stání vozidel a stavebních mechanismů mimo k tomu vyhrazená místa a na volných nezpevněných plochách Ostatní opatření • Zajistit ochranu dřevin při výstavbě dle ustanovení příslušné ČSN 18920 • Případné odstraňování dřevin provádět pouze v nezbytně nutném rozsahu na základě zpracované inventarizace dřevin a za podmínek stanovených orgánem ochrany přírody

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytovaly při specifikaci vlivů Vlivy zpracované v tomto oznámení nebyly řešeny na základě zásadních nedostatků nebo neurčitostí, které by mohly ovlivnit rozsah závěrů tohoto posouzení realizovaného v rámci oznámení. Vymezený záměr byl posouzen na základě podkladů poskytnutých zpracovatelem dokumentace pro územní řízení.

E. Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy) Předmětný záměr stavby je vázán k předmětné lokalitě, nebyl řešen variantně. Porovnání varianty nulové a varianty předkládané oznamovatelem je provedeno v příslušné kapitole. Nulová varianta je v případě předmětné lokality nepříznivá. Varianta předkládaná oznamovatelem je ekologicky přijatelná na základě závěrů a podkladů tohoto oznámení.

F. Doplňující údaje 1. Mapová a jiná dokumentace, týkající se údajů v oznámení

49

Oznámení je doplněno mapovou dokumentací: Odkanalizování města Rychvald, 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí Přehledná situace, měřítko 1 : 5 000 (dle VS projekt, s.r.o., 07/2007) Odkanalizování města Rychvald, 3.stavba, kanalizace Václav Přehledná situace, měřítko 1 : 5 000 ČOV – situce, měřítko 1 : 500 ČOV – půdorys, měřítko 1 : 100 (dle VS projekt, s.r.o., 07/2007)

2. Další podstatné informace oznamovatele Oznamovatel uvedl všechny známé informace o předmětném záměru ve výše zpracovaném oznámení.

G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru Navržená stavba bude realizována v intravilánu města Rychvald. Část města má v současnosti provedenou obecní jednotnou kanalizaci a mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod (ČOV) po modernizaci. Do uvedené čistírny odpadních vod jsou svedeny splaškové a dešťové vody z centrální části obce. Vyčištěná voda z ČOV je vyústěna do Podkostelního rybníka. Provoz této stávající kanalizační sítě i ČOV zajišťují SmVAK Ostrava, a.s. Zbývající části obce nejsou systematicky odkanalizovány. Vyskytují se úseky lokální kanalizace k odvodnění ploch a místních komunikací. Zároveň do nich byly napojeny bez povolení splaškové vody ze septiků jednotlivých nemovitostí. Problematika splaškových vod pro město bude postupně řešena pro další tři místní lokality lokalita Dolní Podlesí - jižní část obce, lokalita Václav - jihovýchodní část obce a lokalita ul. Bohumínská - západní část obce. Předmětem v současnosti připravované stavby je 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí a 3.stavba, kanalizace Václav. Předpokládá se budoucí napojení všech nemovitostí, které produkují splaškové odpadní vody na navrženou kanalizaci. Trasy jednotlivých stok jsou převážně vedeny po místních komunikacích, nebo podél státních silnic. K jednotlivým čerpacím stanicím bude proveden příjezd z místních komunikací. Navržené napojení čerpacích stanic je na stávající vzdušné vedení elektro - nn rozvody – na nejbližším sloupu, protože příkon jednotlivých čerpacích stanic nepřesáhne 15 kW. Převážná většina navržených stok splaškové kanalizace bude vedena podél místních komunikací, částečně podél silnice III/4724. V některých místech - vzhledem k morfologii území - bylo nutno navrhnout trasu na soukromých pozemcích. Jedná se o trasovou stavbu, kde splašková kanalizace bude uložena pod terénem. Šachty v komunikacích a zpevněných plochách budou mít poklopy v úrovni terénu. Šachty ve volném terénu budou mít poklopy. Navržené 4 ks čerpacích stanic v rámci 2. i 3.stavby budou v oplocených plochách.

50

Pro část lokality, kde byla prováděna důlní činnost je nutno respektovat vyjádření IMGE. V obci jsou vybudovány rozvody vodovodů, plynovodů, kabelů a vedení ČEZ a Telecomu. Všechny dotčené inženýrské sítě je nutno před zahájením stavby vytýčit a při provádění prací dodržet vyjádření uživatelů a vlastníků. Navrhovaný záměr odkanalizování města Rychvald, 2. a 3.stavba je v souladu s cíli a záměry územního plánování, jak vyplývá ze stanoviska Městského úřadu Rychvald, odboru výstavby a životního prostředí, č.j. Výst.3124/2007-Ond. Z 3.10.2007. Stavba je navržena na pozemcích, které jsou součástí zóny obytné – individuálního bydlení – polyfunkční (živnostenské, venkovské) U-S, zóny obytné – individuálního bydlení rozptyleného U-R a zóny zemědělské N-P. Důle přílohy č.2 územního plánu je dostavba stok veřejné kanalizace včetně čerpacích stanic a výstavba nové čistírny odpadních vod veřejně prospěšnou stavbou. Lokalita „Dolní Podlesí“ z jižní strany bezprostředně sousedí s Ostravou, městskou částí Michálkovice na jejímž území je vybudována ČOV. Zástavbu lokality tvoří převážně rodinné domy, individuální zemědělská hospodářství a drobné provozovny. Jako přirozený recipient ve středu lokality vede Michálkovický potok, který se v prostoru rybníka Velký Cihelník napojuje na vodní tok Petřvaldská stružka, jako jeho levostranný přítok. Zástavba kolem Michálkovického potoka dosud nedostatečně likviduje své odpadní vody v nekvalitně provedených septicích nebo žumpách. Uvedená zařízení jsou poplatná době jejich vzniku. V mnoha případech jsou nedostatečně předčištěné odpadní vody svedeny do Michálkovického potoka a jeho drobných přítoků, nebo zasakují do podzemí. Veškeré splaškové odpadní vody z lokality Dolní Podlesí (2.stavba) budou svedeny do stávající ČOV v Rychvaldě přečerpáním. Navržená splašková kanalizace bude odvádět splaškové odpadní vody gravitační kanalizací a systémem čerpacích stanic do kanalizace města Rychvald, kde budou společně čištěny na stávající ČOV ve správě SmVAK a.s. Ostrava. Protože území nelze v plném rozsahu odkanalizovat gravitačně, budou v této lokalitě vybudovány 4 čerpací stanice. Do kanalizace nelze odvádět dešťové vody. Na kanalizaci budou napojeny domovní přípojky. Realizací stavby bude umožněno napojení dalších 1500 obyvatel ze stávajících rodinných domů a objektů služeb (obchody) na stávající ČOV v Rychvaldu. Po přepojení domovních přípojek splaškové kanalizace jednotlivých nemovitostí budou zrušeny stávající nevyhovující septiky nebo žumpy. Z lokality „Václav“ bude navržená splašková kanalizace odvádět splaškové odpadní vody převážně gravitačně do navrhovaného místa nové ČOV. Vzhledem k morfologii území bude část gravitační kanalizace svedena do čerpací stanice č.M, a přečerpána do gravitační kanalizace vedoucí na ČOV. Do kanalizace nelze odvádět dešťové vody. Na kanalizaci budou napojeny domovní přípojky splaškové kanalizace. Lokalita „Václav“ z jižní strany sousedí s obcí Petřvald, z východní strany s Orlovou. Historicky byla v lokalitě vybudována jednotná kanalizace pravděpodobně z betonových trub, spojovaných na polodrážku. Tato kanalizace byla vybudována - dle místních názvů – ve Staré kolonii, Finských domcích a Červené kolonii. K předčištění byla provedena štěrbinová nádrž (Emšerská studna), jejíž rozměry nelze identifikovat s odtokem ze štěrbinové nádrže do místního malého vodního toku. Nelze rovněž identifikovat dešťový oddělovač před štěrbinovou nádrží. Dle sdělení provozovatele je tato kanalizace SmVAK v havarijním stavu. Ostatní zástavba v této lokalitě řeší vypouštění odpadních splaškových vod do septiků se zasakováním, nebo do žump s vyvážením. Z některých objektů jsou předčištěné odpadní vody v septicích vypouštěny volně do terénu, nebo do malých vodních toků.

51

Přirozeným recipientem v lokalitě je vodní tok Petřvaldská stružka. Místní malé vodní toky se do Petřvaldské stružky napojují. Pro lokalitu Václav bude zřízena samostatná ČOV. Odtok předčištěných odpadních vod z ČOV bude zaústěn do vodního toku Petřvaldská stružka. Umístění ČOV je navrhováno na parcele č. 5088/1. 2.stavba 2.stavba kanalizace je koncipována tak, aby splňovala předpoklady pro připojení přilehlých parcel a aby současně vytvořila podmínky pro rozvoj souvisejících ploch ve smyslu záměrů rozvoje obce. Výstavba liniových částí bude probíhat zejména ve veřejných komunikacích a v pásech podél nich. Komunikace jsou vroubeny oboustranně zástavbou. Navržené kanalizační stoky budou systémem čerpacích stanic převádět splaškové odpadní vody z lokality „Dolní Podlesí“ do ČOV Rychvald. Stoka „A“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody z jižní části lokality až do čerpací stanice ČS1, odkud budou přečerpávány do stoky „C5“. Na hlavní stoku „A“ budou napojovat stoky: “A1“; „A1-1“; „A1-2“; „ A1-3“; „A-1-4“; „A2“; „A3“; „A4“; „A-1“; „A5“. Stoka „B“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody ze severovýchodní části lokality do čerpací stanice ČS2, odkud budou přečerpávány do stoky „C5“. Na hlavní stoku „B“ budou napojovat stoky: „B1“; „B1-1“; „B-1-1-1“; „B1-1-2“; „B1-1-3“; „B1-2“. Stoka „C“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody ze severní části lokality až do čerpací stanice ČS3, odkud budou přečerpávány na stávající ČOV v Rychvaldě. Na hlavní stoku „C“ budou napojovat stoky: “C1“; „C1-1“; „C1-2“; „C2“; „C3“; „C4“; „C5“ a stoka „D“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody z jihovýchodní části lokality do čerpací stanice ČS4, odkud budou přečerpávány do stoky „A1-3“. Na hlavní stoku „D“ budou napojovat stoky: „D1“; „D2“ Navrženy jsou čtyři čerpací stanice. Gravitační splašková kanalizace - stoka „A“ bude zausťovat do čerpací stanice ČS1. Navržena je dvouplášťová válcová plastová nádrž vnitřního profilu 3,0 m a vnějšího profilu 3,5 m. Mezikruží bude vybaveno ocelovou výztuží a vybetonováno.Předpokládá se použití kompletizované dodávky některého tuzemského výrobce plastových nádrží včetně zastropení, vybavení zámečnickými výrobky (nerez plošina, žebřík a uchycení čerpadel). Součástí dodávky bude i technologická část automatické čerpací stanice - 2 kalová čerpadla v řazení 1 + 1 včetně silnoproudých rozvodů, automatizovaného systému řízení technologických procesů (ASŘTP) a telemetrie (dálkový přenos dat do míst určených budoucím provozovatelem). Dno plastové nádrže bude nadbetonováno k zajištění proti vztlakové podzemí vodě. Gravitační splašková kanalizace - stoka „B“ bude zaúsťovat do čerpací stanice ČS2. Umístění ČS2 bude vedle vodního toku Michálkovický potok. Gravitační splašková kanalizace - stoka „C“ bude zaúsťovat do čerpací stanice ČS3. Do stoky „C5“ budou zausťovat výtlačná potrubí z čerpacích stanic ČS1 a ČS2. čerpací stanice ČS3 bude tedy přečerpávat veškeré odpadní vody z celé lokality „Dolní Podlesí“ na stávající ČOV v Rychvaldě. Umístění bylo zvoleno na konci ul. Parcelní. Gravitační splašková kanalizace - stoka „D“ bude zaúsťovat do čerpací stanice ČS4 umístěné vedle vozovky na ul. Kosmá. Vzhledem k morfologii terénu budou realizována výtlačná potrubí - výtlačné potrubí z ČS1 „V1“, Výtlačné potrubí z ČS2 - „V2“, Výtlačné potrubí z ČS3 - „V3“a Výtlačné potrubí z ČS4 - „V4“. Veškeré odpadní vody z lokality „Dolní Podlesí“ odvedeny na stávající ČOV v Rychvaldě. Na trasové stavbě budou provedeny revizní a spojné šachty, spadiště, prostupy pod komunikacemi, podchody pod drobnými vodními toky a - opravy přerušených drenážních systémů.

52

3.stavba, kanalizace Václav Navržena je splašková kanalizace v místech kde dosud žádná kanalizace není a v místech, kde je stávající jednotná kanalizace v havarijním stavu (Stará kolonie, Finské domky a Červená kolonie). Stávající jednotnou kanalizaci nelze zrušit, bude i v budoucnu odvádět dešťové vody ze střech a zpevněných ploch do drobného vodního toku. Rozdělení domovní kanalizace na splaškové odpadní vody a dešťové vody musí být provedeno na pozemcích vlastníků RD. Část gravitační splaškové kanalizace (stoka „M“) bude svedena do čerpací stanice M odkud budou splaškové odpadní vody přečerpávány do gravitační stoky „L“ vedoucí na navrhovanou ČOV. Na parcele č. 5088/1 bude vybudována ČOV pro cca 1200 obyvatel lokality „Václav“ Navržené kanalizační stoky „K“ a „L“ budou odvádět gravitačně splaškové odpadní vody z lokality „Václav“ do navrhované ČOV pro 1200 EO, která bude vybudována na parcele č.5088/1 k.ú. Rychvald. Stoka „M“ bude gravitačně odvádět splaškové vody do navrhované čerpací stanice, odkud budou přečerpávány do stoky „L“. Stoka „K“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody z východní části lokality až do ČOV. Na hlavní stoku „K“ budou napojovat stoky: “K1“; „K1-1“; K1-2“; K1-2-1“; K1-3“; „K2“; „K2-1“; „K3“; „K4“; „K5“; „K6“; „K7“; „K8“; „K8-1“; „K9“; „K10“; „K10-1“; „K11“; „K12“; „K13“. Stoka „L“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody z centrální části lokality až do ČOV. Na hlavní stoku „L“ budou napojovat stoky: „L1“; „L1-1“; „L2“ a stoka „M“ bude gravitačně odvádět splaškové odpadní vody ze západní části lokality do čerpací stanice M a dále výtlakem do stoky „L“. Na hlavní stoku „M“ bude napojovat stoka „M1“. Čerpací stanice M bude stejného technického řešení jako čerpací stanice v lokalitě Dolní Podlesí. Nad čerpací jímkou se nepředpokládá provedení zděné nádstavby, ale pouze nadstřešení. Výtlačné potrubí z ČS (VM) bude prováděno v souběhu se stokou „Ml“. Obě potrubí mohou být prováděna v jednom výkopu. Výtlak bude zaústěn do gravitační stoky „L“ odvádějící splaškové odpadní vody na ČOV. Délka výtlačného potrubí - cca 210 m. Na trasové stavbě budou provedeny revizní a spojné šachty a spadiště, prostupy pod komunikacemi, podchody pod drobnými vodními toky a opravy přerušených drenážních systémů. Čistírna odpadních vod je navržena na základě nejnovějších poznatků v oboru mechanicko biologicko - chemického čištění odpadních vod s přihlédnutím k používaným a ověřeným technologiím a způsobům čištění. Je určena pro čištění odpadních vod komunálního charakteru, přiváděných oddílnou, tedy splaškovou kanalizací, bez vlivu dešťových vod. V návrhu je zároveň uvažováno s obvyklým množstvím přiváděných vod balastních. Navržená technologie kombinuje vzájemně biologické procesy při čištění odpadních vod tak, aby celková účinnost čištění byla ve vztahu k energetickým požadavkům při čištění a stavebním nákladům co nejvyšší. Technologicky se jedná o čistírnu dvoustupňovou, mechanicko biologickou s chemickým srážením fosforu. Biologické čištění je založeno na principu dlouhodobé aktivace s předřazenou denitrifikací, nitrifikací a s aerobní dostabilizací kalu. Mechanickou část tvoří automatické šroubové česle, biologická část je tvořena dvěma nádržemi denitrifikačními a dvěma nádržemi nitrifikačními, dvěma nádržemi dosazovacími a jednou nádrží kalovou. Odpadem čisticího procesu jsou shrabky z hrubého česlového koše v předřazené čerpací stanici, shrabky z jemného stíraného válcového síta, přebytečný kal z kalové nádrže a produktem je vyčištěná odpadní voda. Při návrhu bylo uvažováno se zatížením odpadními vodami od obyvatelstva.

53

Hydraulické zatížení odpadními vodami na nátoku do ČOV:(Q24 = 156,5 m3/d, Qv = 242,5 m3/d = 10,1 m3/h, Qh = 20,9 m3/h, Qmin = 4,2 m3/h). Látkové zatížení odpadními vodami na nátoku do ČOV: BSK5 = 72,0 kg/d, CHSK = 144,0 kg/d, NL = 66,0 kg/d, Ntot = 13,2 kg/d, Ptot = 3,0 kg/d) Navrženou technologií dlouhodobé aktivace s předřazenou denitrifikací a následnou nitrifikací se dosahují následující průměrné emisní hodnoty znečištění odpadních vod vypouštěných z ČOV: BSK5 = 20,0 mg/l, CHSK = 80,0 mg/l, NL = 20,0 mg/l, N-NH4+ = 10 mg/l, Ntot = 40 mg/l, Ptot = 10,0 mg/l, za předpokladu pouze biologického odstraňování fosforu Ptot = 2,0 mg/l, za předpokladu chemického srážení fosforu. Navrženo je napojení gravitační oddílné, splaškové kanalizace s napojením do vstupní čerpací stanice, která je již součástí čistírny odpadních vod. Na tuto kanalizaci nejsou napojeny případné zdroje dešťových vod, nebo vod průmyslových, či zemědělských. Doba stavby Obě stavby budou etapizovány dle finančních možností investora. U 2.stavby musí být nejprve vybudována čerpací stanice ČS3 včetně výtlačného potrubí do stávající ČOV v Rychvaldě a příslušná část gravitační splaškové kanalizace. Současně s tím lze budovat čerpací stanici ČS1 vč. výtlačného potrubí a příslušné části gravitační splaškové kanalizace. Jako poslední část bude vybudována čerpací stanice ČS4 včetně výtlačného potrubí a příslušné části gravitační splaškové kanalizace V rámci 3.stavby musí být nejprve vybudována ČOV vč. části gravitační splaškové analizace (stoka „K“ nebo stoka „L“). Vdalší etapě bude vybudována čerpací stanice č. M vč. ýtlačného potrubí gravitační splaškové kanalizace (stoka „M“) a v poslední etapě (po vybudování všech stok „K - K13“) bude zrušena stávající štěrbínová nádrž u drobného vodního toku). Na životní prostředí může mít vliv vlastní výstavba „Odkanalizování města Rychvald, 2.stavba Dolní Podlesí a 3.stavba, kanalizace Václav“, případně provoz kanalizační sítě a čistíren odpadních vod. Navržený způsob realizace záměru a jeho provozu a začlenění do území je řešen tak, aby vliv na životní prostředí byl minimalizován. Jedná se o stavbu která zabezpečí kvalitní odvedení splaškových odpadních vod – stavbu ekologickou. Navržené technické i stavební a technologické řešení je v souladu s požadavky na obdobná zařízení. Technické řešení jednotlivých stavebních a funkčních prvků bude řešeno účelně s optimalizací technologických požadavků.

H. Příloha Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Stanovisko z hlediska územního plánu o podmínkách využívání území a změn jeho využití pro stavbu „Odkanalizování města Tychvald“ 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí a 3.stavba, kanalizace Václav, č.j. Výst.3124/2007-Ond.z 3.10.2007 Stanovisko k projektu podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpis

54

Stavba není situována v území vymezeným dle nařízení vlády č.132/2005, kterým se stanoví seznam Evropsky významných lokalit.

Na základě komplexního zhodnocení všech dostupných údajů o stavbě, o současném a výhledovém stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem lze konstatovat, že navrhovaná stavba „Odkanalizování města Rychvald“ 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí a 3.stavba, kanalizace Václav,”, je ekologicky přijatelná a lze ji doporučit k realizaci v navrhovaném řešení.

55

Oznámení bylo zpracováno: 10/2007

Zpracovatel oznámení : Ing. Jarmila Paciorková číslo osvědčení 15251/3988/OEP/92

Podpis zpracovatele oznámení:

Spolupracovali: VS projekt, s.r.o., Ing.Ivo Hejný

…….………………………….

56

F. Doplňující údaje

Odkanalizování města Rychvald, 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí Přehledná situace, měřítko 1 : 10 000 (dle VS projekt, s.r.o., 07/2007) Odkanalizování města Rychvald, 3.stavba, kanalizace Václav Přehledná situace, měřítko 1 : 5 000 ČOV – situce, měřítko 1 : 500 ČOV –půdorys, měřítko 1 : 100 (dle VS projekt, s.r.o., 07/2007)

57

H. PŘÍLOHA Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Stanovisko z hlediska územního plánu o podmínkách využívání území a změn jeho využití pro stavbu „Odkanalizování města Rychvald“ 2.stavba, kanalizace Dolní Podlesí a 3.stavba, kanalizace Václav, č.j. Výst.3124/2007-Ond.z 3.10.2007 Stanovisko k projektu podle §45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpis Stavba není situována v území vymezeným dle nařízení vlády č.132/2005, kterým se stanoví seznam Evropsky významných lokalit.