SPLAŠKOVÁ KANALIZACE

NESPEKY – SPLAŠKOVÁ KANALIZACE

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

OZNÁMENÍ DLE PŘÍLOHY Č. 3, ZÁK. 100/2001 SB. VČETNĚ

HODNOCENÍ VLIVU NA ÚZEMÍ NATURA 2000 DLE §45i ZÁK. 114/1992 SB.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Praha, duben 2008

PDF created with FinePrint pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com

Nespeky - vodovod Oznámení dle přílohy 3, zák. 100/2001 Sb. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zpracovatel: Vyhlas Zbyněk, Ing. Athos-co, s.r.o. Praha osvědčení odborné způsobilosti, resp. autorizace dle §19 a §24, zák. 100/2001 Sb. č.j. 13943/1638/OPVŽP/94 vydané dne 7.2.1995 Pod Děkankou 1694/4, 140 00 Praha 4 tel. 261217066, fax. 261217106 [email protected]

Spolupráce: Bílek Ondřej, RNDr.

GeoVision, s.r.o. Plzeň

Hájek Miroslav, RNDr., Ing.

GeoVision, s.r.o. Plzeň

Vyhlasová Hana

Athos-co, s.r.o. Praha

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 2 / 68 -



OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................5 ČÁST A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI....................................................................................7

ČÁST B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU ..............................................................................................8

I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE .............................................................................................................8 I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ...............................................................8 I.2. Kapacita / rozsah záměru.............................................................................................8 I.3. Umístění záměru........................................................................................................9 I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry....................................................10 I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění ..................................................................10 I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru..............................................11 I.7. Předpokládaný termín zahájení záměru a jeho dokončení..................................................14 I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ..............................................................14

II.

Údaje o vstupech .............................................................................................................14 II.1. Půda .....................................................................................................................14 II.2. Voda .....................................................................................................................16 II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ........................................................................17 II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu .......................................................................18

III.

Údaje o výstupech.......................................................................................................19 Ovzduší .................................................................................................................19 Odpadní vody..........................................................................................................21 Odpady..................................................................................................................22 Hluk a vibrace .........................................................................................................25 Riziko havárií ..........................................................................................................27 Doplňující údaje .......................................................................................................29

III.1. III.2. III.3. III.4. III.5. III.6. ČÁST C. I.

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ..............................30

Nejzávažnější environmentální charakteristiky dotčeného území .................................................30

II. Stručná charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významněji dotčeny ............................................................................................32 II.1. Klima a ovzduší .......................................................................................................32 II.2. Voda .....................................................................................................................35 II.3. Půda .....................................................................................................................38 II.4. Geomorfologické členění............................................................................................40 II.5. Horninové prostředí a přírodní zdroje ............................................................................40 II.6. Příroda – biogeografické zařazení zájmového území - flóra, fauna .......................................41 II.7. Krajinný ráz.............................................................................................................42 II.8. Hluk ......................................................................................................................43 II.9. ÚSES ....................................................................................................................43 II.10. Obyvatelstvo ........................................................................................................44

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3 / 68 -



ČÁST D.

ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.................46

I.

Charakteristika možných vlivů záměru a odhad jejich velikosti a významnosti ................................46 I.1. Vlivy na klima a ovzduší.............................................................................................46 I.2. Vlivy na povrchové a podzemní vody ............................................................................47 I.3. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje..................................................................47 I.4. Vlivy na půdu ..........................................................................................................48 I.5. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy................................................................................48 I.6. Vlivy na hlukové klima ...............................................................................................49 I.7. Vlivy na krajiný ráz....................................................................................................49 I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ...................................................................49 I.9. Vlivy na veřejné zdraví...............................................................................................50

II.

rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ............................................................50

III.

Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice........................50

IV.

Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci nepříznivých vlivů............................51

V.

Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů .............52

ČÁST E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU .................................................................53

ČÁST F.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ............................................................................................54

ČÁST G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ...............57

ČÁST H.

PŘÍLOHY .....................................................................................................59

PODKLADY, LITERATURA .......................................................................................................68

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 / 68 -



ÚVOD Předmětem předkládaného oznámení dle zák. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů (Oznámení) je záměr odkanalizování splaškovou kanalizací obce Nespeky a čištění splaškových odpadních vod v čistírně odpadních vod (ČOV) Poříčí nad Sázavou. Realizací záměru investor / oznamovatel hodlá řešit nevyhovující způsob nakládání se splaškovými odpadními vodami v obci, zlepšit stávající stav životního prostředí v obci a ekologický stav vodních recipientů obce – Sázava a Mokřanský potok. Záměr byl variantně řešen technickoekonomickou studií [1] (TES). V rámci TES byly vyhodnoceny práce a varianty zabývající se v minulosti odkanalizováním obce a byly navrženy varianty odkanalizování (gravitační, tlakový a kombinovaný system). Čištění splaškových OV bylo uvažováno v ČOV Poříčí nad Sázavou společně s obcí Poříčí nad Sázavou – byla řešena též varianta vlastní ČOV, avšak na katastrálním území obce Nespeky nebyl nalezen vhodný pozemek pro umístění ČOV. Na základě doporučení TES a ve smyslu rozhodnutí zastupitelstva obce byla vybrána varianta tlakové kanalizace s čištěním splaškových odpadních vod v ČOV Poříčí nad Sázavou – tato varianta byla řešena projektovou dokumentací pro územní rozhodnutí [2], kterou je definován posuzovaný záměr. K záměru vydal KÚ Středočeského kraje dne 20.09.2007 stanovisko podle §77a, odst. 3, písm. w, zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, kterým sděluje, že „…nelze vyloučit významný vliv předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti“. Tok řeky Sázavy je v zájmové oblasti evropsky významnou lokalitou (CZ0213068 Dolní Sázava), která je zařazena do Národního seznamu evropsky významných lokalit ČR nařízením vlády č. 135/2005, příl. 22. – pro ČOV Poříčí nad Sázavou je Sázava recipientem vyčištěných odpadních vod. Dle téhož stanoviska KÚ Středočeského kraje sděluje, že záměr podléhá posuzování ve smyslu §4, odst. 1, písm. d) jako „podlimitní záměr“ a písm. e) zák. 100/2001 Sb. (příl. H.1). Na základě výše uvedeného stanoviska KÚ Středočeského kraje objednal oznamovatel v říjnu 2007 zpracování Oznámení dle zák. 100/2001 Sb. u firmy Athos-co, s.r.o. Oznámení bylo ve smyslu §6, odst. 2 zák. 100/2001 Sb. v platném znění zpracováno v rozsahu dané přílohou 3a zákona. Nedílnou součástí Oznámení dle přílohy 3a bylo Posouzení významnosti vlivu záměru na EVL a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 dle §45i zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny zpracované oprávněnou osobou RNDr. Ondřejem Bílkem (samostatní příloha Oznámení). Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení ve smyslu zák. 100/2001 Sb. je Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství. Dne 02.11. 2007 se uskutečnilo jednání mezi zástupci obce Nespeky a Poříčí nad Sázavou (starostové a místostarostové obcí) za účasti zpracovatele Oznámení. Při jednání byl potvrzen smluvní závazek obce Poříčí nad Sázavou, kterým je pro obec Nespeky zajištěna v ČOV Poříčí nad Sázavou kapacita 700 EO. Začátkem ledna 2008 bylo příslušnému úřadu KÚ Středočeského kraje předloženo Oznámení zpracované dle příl. 3a zák., vč. samostatné přílohy oznámení, tj. Posouzení významnosti vlivů záměru na lokalitu evropsky významné lokality a pračí oblasti soustavy NATURA 2000, podle §45i zák.č. 114/1009 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Dopisem KÚ Středočeského kraje ze dne

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 5 / 68 -



23.01.t.r. byl investorovi sdělen požadavek na zpracování Oznámení dle přílohy 3 zákona 100/2001 Sb. Základním podkladem pro zpracování Oznámení je projektová dokumentace pro územní rozhodnutí [2]. Pro záměr bylo vydáno územní rozhodnutí dne 27.09.2005 (příl. H.2).

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 6 / 68 -



ČÁST A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Oznamovatel a investor

Obec Nespeky

2. IČO

00232335

3. Sídlo oznamovatele

Obecní úřad, Benešovská 12, 257 22 Čerčany

4. Oprávněný zástupce oznamovatele

Miloslava Myslivcová, starostka obce tel. 317779203 [email protected]

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 7 / 68 -



ČÁST B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU

I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

I.1.

NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1

NESPEKY – SPLAŠKOVÁ KANALIZACE Zařazení záměru dle přílohy č. 1, zák. 100/2001 Sb.: podlimitní záměr k zařazení dle: •

kategorie II – Záměry vyžadující zjišťovací řízení o

I.2.

bod 1.9 – Čistírna odpadních vod s kapacitou od 10000 do 100000 ekvivalentních obyvatel, kanalizace od 5000 do 50000 napojených obyvatel nebo průmyslové kanalizace o průměru větším než 500 mm.

KAPACITA / ROZSAH ZÁMĚRU

Obec Nespeky nemá vybudovanou kanalizační soustavu splaškovou ani dešťovou, pouze v centrální části obce Nespeky je státní silnice (II/603) a přilehlé zpevněné plochy odkanalizovány podpovrchovou dešťovou kanalizací do blízkého Mokřanského potoka. Splaškové odpadní vody ze stávajících objektů v obci Nespeky jsou akumulovány v jímkách a/nebo septicích; jejich přepady jsou vyústěny do okolního přírodního prostředí (povrchový odtok do přilehlého recipientu a/nebo podzemní vsak), objemy jímek a septiků jsou vyprazdňovány vyvážením. Obec Nespeky v současné době není vybavena ani vodovodem pro veřejnou potřebu k zásobování obyvatel pitnou vodou. Zásobování pitnou vodou je zabezpečováno soukromými zdroji podzemní vody (kopané, příp. vrtané studny) umístěnými na soukromých pozemcích poblíž zásobovaných objektů. Předmětem záměru je realizace oddílné splaškové kanalizace v obci Nespeky, sídelní útvar (SÚ) Nespeky a SÚ Městečko; čištění splaškových odpadních vod bude zajišťovat ČOV Poříčí nad Sázavou, kde bude jako součást záměru vybudována z důvodu přivedené splaškové odpadní vody z obce Nespeky vyrovnávací nádrž umístěná vedle stávající ČOV. DUR rozděluje řešení celého záměru na dvě postupové etapy: • 1. etapa: stávající zástavba městské části Nespeky a část stávající zástavby městské části Městečko; • 2. etapa: dokončení odkanalizování stávající zástavby a odkanalizování objektů z lokalit rozvojového území obou městských částí Nespeky a Městečko. Splašková kanalizace je navržena jako tlakový systém.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 8 / 68 -



Základní technické údaje záměru [2]: • tlaková kanalizace – rozvodné řady, vč. domov. přípojek • domov. čerp. stanice – DČS počet z toho: 1. etapa • tlaková kanalizace • domov. čerp. stanice – DČS 2. etapa • tlaková kanalizace • domov. čerp. stanice – DČS

23076 m 521

počet

13437 m 315

počet

9639 m 206

Součástí záměru je realizace vyrovnávací nádrže umístěné vedle ČOV Poříčí nad Sázavou – vyrovnávací nádrž umožní zvýšení kapacity ČOV ze stávajících 2100 na 3500 EO. Rozsah záměru je patrný též ze situace, kap. F.1.

I.3.

UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU

Kraj Okres

Středočeský Benešov

Obec Katastrální území Místní část

Nespeky Nespeky Nespeky, Městečko

NUTS 3 LAU 1

CZ020 CZ0201

Záměr se částečně nachází na území evropsky významné lokality (EVL) CZ0213068 Dolní Sázava, evropské soustavy Natura 2000. Umístění je patrné ze přehledné situace (obr. B.I.1) a/nebo z celkové situace, kap. F.1.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 9 / 68 -



Obrázek B.I.1. – Celková vodohospodářská situace zájmového území

ČOV POŘÍČÍ NAD SÁZAVOU

I.4.

CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY

Záměr je technicky řešen v podrobnosti danou projektovou dokumentací pro územní řízení [2]. Jedná se o novou stavbu vodohospodářského charakteru, která bude zabezpečovat odvádění a čištění splaškových odpadních vod z obce Nespeky. Součástí záměru je realizace vyrovnávací nádrže umístěné vedle ČOV Poříčí nad Sázavou – vyrovnání přítoku umožní zvýšení kapacity ČOV ze stávajících 2100 na 3500 EO. Požadavkem investora je koordinace přípravy a výstavby splaškové kanalizace a vodovodu v obci Nespeky. Realizaci záměru lze dále příp. kumulovat s jinými veřejně prospěšnými záměry, např.: •

řádná oprava povrchů stavbou dotčených místních nebo státních komunikací;

•

výměna stavbou dotčených, stávajících a již nevyhovujících inž. sítí;

•

lze předpokládat o doporučit koordinaci s výstavbou v rozvojových lokalitách obce – komunikace, inženýrské sítě apod.

I.5.

ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ

Obec Nespeky nemá vybudovanou kanalizační soustavu splaškovou ani dešťovou, pouze v centrální části obce Nespeky je státní silnice (II/603) a přilehlé zpevněné plochy odkanalizovány podpovrchovou dešťovou kanalizací do blízkého Mokřanského potoka. Splaškové odpadní vody ze stávajících objektů v obci Nespeky jsou akumulovány v jímkách a/nebo septicích; jejich přepady jsou vyústěny do okolního přírodního prostředí (povrchový odtok do přilehlého recipientu a/nebo podzemní vsak), objemy jímek a septiků jsou vyprazdňovány vyvážením.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10 / 68 -



Záměr se částečně nachází na území evropsky významné lokality (EVL) CZ0213068 Dolní Sázava, evropské soustavy Natura 2000. Realizací záměru investor / oznamovatel hodlá řešit nevyhovující způsob nakládání se splaškovými odpadními vodami v obci, zlepšit stávající stav životního prostředí v obci a ekologický stav vodních recipientů obce – Sázava a Mokřanský potok. vyčištění odpadní voda z ČOV Pořčí nad Sázavou bude plnit limity stanovené nař. vl. č. 229/2007 Sb. (mění nař. vl. č. 61/2003 Sb.) o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech a limity stanovené vohospodář. povolením. Záměr je připravován v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, dle něhož tvoří obce Nespeky s obcí Poříčí nad Sázavou aglomeraci s kapacitou nad 2000 EO [9]. Záměr Nespeky – splašková kanalizace obec připravuje v koordinaci se záměrem Nespeky – vodovod. Kanalizační síť je navržena vesměs v komunikacích, jejich okrajových pásech, příp. chodnících. Většinou se jedná o veřejné pozemky ve vlastnictví obce, projednání s vlastník dotčených pozemků proběhlo v rámci územního řízení stavby. Přesné umístění bude závislé zejm. na umístění stávajících inž. sítí. Vyrovnávací nádrž je navržena vedle stáv. objektu ČOV Poříčí nad Sázavou v rámci jejího stáv. areálu.

I.6.

STRUČNÝ POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Kanalizační systém obce Nespeky je koncipován jako oddílná soustava – v celém rozsahu je navržen systém tlakové kanalizace. V obci se vybuduje nová splašková kanalizace a splaškové vody budou odvedeny a následně likvidovány ve stávající ČOV Poříčí nad Sázavou, jejíž kapacita bude realizací záměru zvýšena. Tlaková kanalizace bude vedena zejm. v uličních prostorech, a to v místních komunikacích, částečně ve státní komunikaci II/603. Pod státní komunikaci a pod řekou Sázavou je kanalizační potrubí vedeno v podvrtaných chráničkách, technologie bezvýkopového provádní bude patrně zvolena i v běžných trasách kanal. řadů. DUR [2] zahrnuje též orientační návrh domovních kanalizačních přípojek. Systém tlakové kanalizace je tvořen těmito základními prvky: •

hlavní rozvodné řady (HRŘ)– tvoří páteřní větevnou síť kanalizačního systému a odvádí splaškové vody z jednotlivých podružných řadů na ČOV;

•

podružné rozvodné řady (PRŘ, tzv. přípojka) – začínají v domovní čerpací stanici a končí v místě napojení na hlavní rozvodný řad;

•

domovní čerpací stanice (DČS) – je tvořena spec. čerpací jímkou a technologickým vybavením k zajištění automatického čerpání OV z jímky do podružného rozvodného řadu;

•

domovní splašková přípojka – gravitační připojení odkanalizovaného objektu do čerpací jímky DČS.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 11 / 68 -



Souhrn základních technických údajů: tlaková kanalizace – HRŘ

mat.

PE100 – D50, D63, D90, D110

tlaková kanalizace – PRŘ domov. čerp. stanice – DČS

mat. PE100 – D40 počet

z toho: 1. etapa tlaková kanalizace – HRŘ tlaková kanalizace – PRŘ domov. čerp. stanice – DČS 2. etapa

dl.

15261 m

dl.

7815 m 521

dl

712 m

dl.

4725 m 315

dl. dl.

6549 m 3090 m

počet

tlaková kanalizace – HRŘ tlaková kanalizace – PRŘ domov. čerp. stanice – DČS

počet

206

Bilanční údaje – celkem SÚ Nespeky + SÚ Městečko: počet odkanal. objektů

počet odkanal. obyv.

- trvale obydl. - přechod.

stávající stav 233 288

výhled 80 0

celkem 313 288

- celkem

521

80

601

- trvale bydl.

452

163

615

- přechod. - celkem.

850 1302

0 163

850 1465

154,1

24,5

178,6

70,6

11,2

81,8

- CHSK (kg.d )

141,2

22,4

163,6

- EO

1176

187

1363

stávající stav

výhled

celkem

celk. množství splašk OV

- Qd

celk. množství znečištrění

- BSK5

(m3.d-1) (kg.d-1) -1

počet ekvivalent. obyv. z toho: 1. etapa počet odkanal. objektů počet odkanal. obyv. celk. množství splašk OV

- Q24

3

-1

(m .d )

315

315

737 98,95

737 98,95 36116


počet ekvivalent. obyv.

-1

(kg.d )

44,2

44,2

-1

- CHSK (kg.d )

88,4

88,4

- EO

737

737

- BSK5

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 12 / 68 -



stávající stav

výhled

celkem

206 565 55,15

80 163 24,5

286 728 79,65 37,6 75,2

2. etapa počet odkanal. objektů počet odkanal. obyv. celk. množství splašk OV

- Q24

(m3.d-1)


- BSK5 (kg.d-1) - CHSK (kg.d-1)

26,4 52,8

11,2 22,4


- EO

439

187

626

Stávající ČOV Poříčí nad Sázavou je vybudována jako dvoulinková, mechanickobiologická, nízkozatížená aktivace s aerobní stabilizací kalu a uskladněním. Základní projekt. údaje ČOV Poříčí nad Sázavou [3]: • EO 2100 • prům. přítok Q24 373 m3.d-1 • max. denní přítok Qd 498 m3.d-1 • max. hod. přítok Qh, max 40,8 m3.h-1 Povolení k vypouštění vyčištěných OV z ČOV Poříčí nad Sázavou je vydáno RŽP OÚ Benešov dne 30.09.2002 a změna povolení OŽP MÚ Benešov ze dne 10.11.2006 s těmito hodnotami: • denní Q24 373 m3.d-1 Qd 498 m3.d-1 • měsíční Qm 11250 m3 • roční Qr 135000 m3

• • • • • •

BSK5 CHSK NL N-NH4 Ncelk Pcelk

„p“ (mg.l-1) 15 75 15 3 20 1

„m“ (mg.l-1) 30 120 40 15 30 3

Na základě prováděných kontrolních měření při zkušebním provozu ČOV Poříčí nad Sázavou (období 01/2006 až 02/2007) lze konstatovat, že v hodnotách „p“ a „m“ jsou limity povolené vh. orgánem dodrženy ve všech ukazatelích, pouze v ukazateli N-NH4 byl limit 2x překročen v hodnotě „m“ v počátečním období provozu (01. a 05. 2006), všechny ostatní hodnoty ukazatele N-NH4 jsou však již výrazně pod požadovaným limitem „m“. V dalším období jsou požadované emisní limity u ČOV dodržovány. Realizací záměru budou zachovány odtokové emisní limity vyčištěné odpadní vody odtékající z ČOV Poříčí nad Sázavou dle nař. vl. 229/2007 Sb., kterým se mění nař. vl. č. 61/2003 Sb., o ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 13 / 68 -



ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech a dle pravomocného vodoprávního povolení k vypouštění vyčištěných odpadních vod z ČOV. Vyrovnávací nadrž umístění vedle ČOV Poříčí nad Sázavou je podzemní konstrukce ze železového vodostavebního betonu o rozměrech cca 6,5 x 8,1 x 5,8 m a objemu cca 300 m3, vybavená aerační technologií. Stávající kapacita ČOV je 2100 EO. Při spolehlivém látkovém zatížení Bx 0,08 kg/kg.d je možné na ČOV přivést 210 kg BSK.d-1, čemuž odpovídá kapacita 3 500 EO a tedy možnost navýšení kapacity o 1400 EO. Z pohledu látkového zatížení lze tedy stávající ČOV rozšířit o požadovanou kapacitu Nespek. Z pohledu hydraulického zatížení je stávající hydraulické zatížení dosazovací nádrže 0,39 m3.m-2.h-1 pro Q24. Pro další zvýšení hydraulické kapacity je nezbytné vyrovnat nátok a dosáhnout stavu, kdy nebude překročena kapacita dosazovacích nádrží. Limitní hodnotou je tak čerpání max. 25 m3.hod-1, tomu odpovídá denní objem zpracovaných vod 600 m3d-1. Projektovaná produkce odpadních vod na ČOV Poříčí je 373 m3.d-1 a je tedy možné doplnit dalších 227 m3d-1, což splňuje bilance z Nespek.

I.7.

PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ

Zahájení 1. etapy předpokládá investor v období 2008 – 2009 (dle možnosti získání finanční podpory). Lhůta výstavby 1. etapy se předpokládá 2 až 3 roky.

I.8.

VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ

Stavba splaškové kanalizace pro obec Nespeky se bude nacházet v k. ú. Nespeky a k. ú. Poříčí nad Sázavou.

II.

ÚDAJE O VSTUPECH

II.1.

PŮDA

Trasování splaškové kanalizace je vedeno převážně ve veřejných komunikacích, charakter této části stavby nevyžaduje trvalý zábor pozemků; při budování kanal. řadů se předpokládá s významnějším využitím bezvýkopové technologie. Dočasně dotčené pozemky budou uvedeny do původného stavu; u výkopových prací u nezpevněných ploch budou humusové vrstvy skryty odděleně, v době stavby budou deponovány a po ukončení stavby budou opět rozvrstveny na původní plochy; živičné povrchy budou recyklovány.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 14 / 68 -



Trvalý zábor bude vyžadovat stavba vyrovnávací nádrže v areálu stávající ČOV Poříčí nad Sázavou. Zemědělský půdní fond Stavba splaškové kanalizace je zcela stavbou podzemní a nevyžaduje trvalý zábor zemědělského půdního fondu; dočasný zábor souvisí s obdobím výstavby, kde se nepředpokládá pro jednotlivé pozemky s obdobím delším než 1 rok. Realizace vyrovnávaní nádrže při ČOV Poříčí na Sázavou bude vyžadovat trvalý zábor cca 100 m2. Pozemky dotčené stavbou se nacházejí z převážné části v katastrálním území obce Nespeky, menší část v katastrálním území obce Poříčí nad Sázavou. katastrální území Nespeky: trvalý zábor dočasný zábor z toho - zařízení staveniště a mezideponie

0 m2 71240 m2 2800 m2

katastrální území Poříčí nad Sázavou: trvalý zábor

100 m2

dočasný zábor z toho - zařízení staveniště a mezideponie

4355 m2 960 m2

celkem: trvalý zábor

100 m2

dočasný zábor z toho - zařízení staveniště a mezideponie

75595 m2 3760 m2

Lesní půdní fond Stavba splaškové kanalizace nevyžaduje trvalý zábor lesního půdního fondu; část trasy kanalizace je vedena v ochranném pásmu lesa.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 15 / 68 -



Bonitace zemědělské půdy1 - pro dotčené pozemky: areál ČOV Poříčí nad Sázavou: KN 1570/12

•

•

vlastník: ochrana:

obec Poříčí nad Sázavou. ZPF

BPEJ: výměra:

55600 1694 m2

příslušnost ke klimatickému regionu

5

o o o

charakteristika regionu suma teplot nad 10 °C průměrná roční teplota

mírně teplý, mírně vlhký 2200 – 2500 7-8 °C

o o

průměrný roční úhrn srážek pravděpodobnost suchých vegetačních období

550 - 650 15 - 30

o

vláhová jistota

4 - 10

mm

příslušnost k hlavní půdní jednotce 56 HPJ je účelové seskupení forem, příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, u některých HPJ výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovostí a stupněm hydromorfismu o

nivní a gejové půdy: genetický půdní představitel: NP, NP karbonátové NP akumulované; půdní druh: lehčí až středně těžká; půdní substrát: koluviální a nivní sedimenty;

•

kombinace svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám

•

kombinace hloubky půdního profilu a jeho skeletovosti o o

0

0

skeletovitost 2 středně skeletovitá kód hloubky půdy 0 – 1 hluboká až středně hluboká

Plochy dotčené trvalým záborem nejsou plošně meliorovány a nevyskytují se zde jiné investice do zlepšení kvality zemědělské půdy.

II.2.

VODA

V období výstavby budou určité malé nároky na potřebu vody, zejm. technologickou (tzv. záměsová voda do betonu a voda pro ošetřování tuhnoucí betonové směsi) spojené hlavně s vybudováním betonových konstrukcí – zejm. vyrovnávací nádrž ČOV. Přepokládá se, že beton bude na stavbu dodáván mobilními domíchávači z centrální betonárky, která má vlastní zdroj vody. Pro lokální potřeby stavby a pro sociální účely zařízení staveniště bude potřebnou vodu dodávat zhotovitel stavby mobilním způsobem. Dále bude potřeba zejm. užitková voda pro lokální potřeby stavby a pro sociální účely zařízení staveniště.

1

Vyhl. 327/1998 Sb. , kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 16 / 68 -



Nezanedbatelnou součástí výstavby by mělo být u každé stavební firmy omezení vlivů provádění stavby na okolí. To znamená důkladné čištění stavebních strojů, mechanismů a automobilů při opuštění místa stavby. Vjezdy na komunikace musí být při případném znečištění očištěny a to mechanicky i postřikem. Rovněž by dodavatelská firma měla omezit prašnost ze stavby kropením především v letních měsících. Potřeba vody pro tyto účely je značně závislá na místních a povětrnostních podmínkách. Provoz splakové kanalizace nevyžaduje žádnou trvalou potřebu vody a tudíž ani odběr vody pro provozní účely; tlakové systémy splaškové kanalizace jsou navrhovány pro takové rychlosti proudění media v potrubí, které zajistí samočistící funkci a provoz je prakticky bezúdržbový, příp. proplachy a čištění potrubí zajistí provozovatel pomocí mobilních zařízení, příp. proplachy domovních čerpacích stanic budou prováděny jednotlivými vlastníky z vlastního zdroje vody. Provozy čistíren odpadních vod vyžadují trvalou možnost užívání pitné vody pro potřeby obsluhy ČOV. Odběr vody v areálu ČOV Poříčí nad Sázavou je zajištěn stávající vodovod. přípojkou, připojenou na vodovod pro veřejnou potřebu obce Poříčí nad Sázavou. Jako zdroje požární vody bude možno využít odběr připojením na hydrantový uzávěr vodovodní přípojky v armaturní šachtě ČOV, příp. alternativně čerpání z dosazovací nádrže ČOV.

II.3.

OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE

Z hlediska vlivů na životní prostředí je informace o potřebě ostatních surovin a energetických zdrojů důležitá z těchto hledisek: •

používání surovin, energetických zdrojů nebo materiálů, které mohou způsobit negativní ovlivnění životního prostředí nebo zdraví obyvatel;

•

zřizování nových lomů pro těžbu surovin nebo nových provozů pro výrobu stavebních materiálů.

Pro daný záměr bude z uvedeného významná potřeba surovin pro stavební materiál a elektrické energie v době trvalého provozu. Mezi surovinovými zdroji použitými na stavbu, tj. stavebním materiálem, tvoří vedle stavební žel. bet. konstrukce vyrovnávací nádrže při ČOV a jejího příslušenství rozhodující položku zemní práce / těleso a potrubí kanalizace. Kubatury jednotlivých položek stavebního materiálu budou vyčísleny ve výkazu výměr projektové dokumentace stavby pro stavební povolení. Použitý zemní materiál nebude mít z hlediska vlivu provozované stavby na životní prostředí negativní účinky; použité zeminy stejně jako stavební materiál v podobě stavebního písku, štěrku a štěrkopísku budou předmětem místních zdrojů; vhodnost tohoto materiálu bude posouzena geologickým průzkumem provedeným v navazující projektové přípravě. Materiál potrubí splaškové kanalizace je navržen plast (PP, pro tlak. potrubí PE), příp. je možno použít jiný vhodný materiál potrubí určený pro splaškové odpadní vody, který bude vyhovovat podmínkám pro ekologicky šetrný výrobek. Stavba bude mít nároky na el. energii potřebnou zejm. pro provoz domovních čerpacích stanic tlakové kanalizace. Domovní čerpací stanice bude osazena ponorným, kalovým čerpadlem, příkon čerpadla 1,5 kW. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 17 / 68 -



Průměrná roční spotřeba elektrické energie pro rodinný domek (3 osoby) je odhadována na cca 90 kWh.r-1; tj. celkem 1. etapa (315 DČS) cca 28,3 MWh.r-1; 2. etapa (206 DČS) cca 18,5 MWh.r-1; celkem cca 46,9 MWh.r-1. Spotřeba el. energie bude též u vyrovnávací nádrže při ČOV Poříčí nad Sázavou, v důsledku zejm. provozu dmychadlového soustrojí aeračního zařízení a zvýšeného čerpání. Nároky na dopravu a provoz stavebních strojů v době výstavby se budou projevovat spotřebou pohoných hmot. Rozhodující potřebu budou v daném záměru představovat zemní práce a přesun hmot / zemin. Vhodným výběrem skládek, umístěním mezideponií, výběrem dopravních tras a organizací stavebních prací lze požadavky na pohoné hmoty významně snížit. Bilence zemních prací je orientačně vyčíslena takto: celkové odhady kubatur: výkopy cca 18400 m3, z toho zpětný zásyp zeminou 10150; přebytečná zemina 8250 m3, z toho připadá 1300 m3 na pískové lože, 4650 m3 na obsyp potrubí pískem a cca 2300 m3 tvoří odstraněné konstrukce vozovek. Použitý zemní materiál nebude mít z hlediska vlivu provozované stavby na životní prostředí negativní účinky; použité zeminy stejně jako stavební materiál v podobě stavebního písku a štěrkopísku budou z místních zdrojů; vhodnost tohoto materiálu bude v příp. pochybností posouzena geologickým průzkumem provedeným v navazující projektové přípravě. Materiál potrubí kanal. tlak. řadů je navržen plast – zejm. PE100, doplňkové armatury jsou litinové chráněné těžkou pasivní protikorozní ochranou.

II.4.

NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU

Trasy navržených řadů budou vedeny z převážné části v uličních prostorech, a to v místních komunikacích, částečně ve státní komunikaci. Většina komunikací v obci je opatřena živičným povrchem, ojediněle s nezpevněným povrchem. Staveništěm bude manipulační pruh o šířce cca 3,5 až 5 m (dle šířky komunikace a příp. souběhu se stavbou vodovodu) v trase navrženého řadu. Jako hlavní dopravní trasy ke staveništi bude sloužit státní komunikace II/603. Areál ČOV Poříčí nad Sázavou je komunikačně připojen na stávající komunikační síť. Kanalizační řady budou prováděny po úsecích tak, aby byl v maximální míře zachován po celou dobu výstavby provoz na stávajících komunikacích. V období výstavby budou platit dopravní opatření, která budou řešit provoz v komunikacích dotčených výstavbou nebo souvisejících komunikacích. Je nutné koordinovat postup výstavby tak, aby nedošlo jejím vlivem k zablokování hlavních dopravních tras. Na hlavních dopravních trasách je zájem zachovat provoz po celou dobu výstavby alespoň v jednom dopravním pruhu - provoz bude patrně v některých případech řízen dopravními světly. Některé komunikace místního významu budou po čas výstavby splaškové kanalizace uzavřeny pro dopravu, bude však umožněn přístup k objektům v dotčených ulicích. Po dobu výstavby je nutné zajistit k přilehlým nemovitostem příjezd vozů záchranné služby, policie, hasičů a svozu domovního odpadu. Doprava v klidu – v areálu ČOV Poříčí nad Sázavou je zajištěno min. jedno až dvě parkovací stání. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 18 / 68 -



Stavbou bude dotčena stávající infrastruktura v obci – jedná se zejména o podzemní inž. sítě – silové a sdělovací kabely a odvodňovací potrubí kanalizace. Umístění stávajících inž. sítí bude nutné před zahájením stavebních prací identifikovat a vytyčit správci těchto sítí a geodeticky zaměřit. V některých částech je velmi pravděpodobné, že v souvislosti se stavbou vodovodu a splaškové kanalizace bude nutné přeložení dotčených stávajících inž. sítí – rozsah bude specifikován ve stavební projektové dokumentaci. Vzhledem k tomu, že se jedná o hodnocení liniové stavby, jsou její nároky na dopravu a infrastrukturu považovány z hlediska vstupů za významné.

III.

ÚDAJE O VÝSTUPECH

III.1.

OVZDUŠÍ

V souladu s legislativou pro kvalitu ovzduší EU stanovuje česká legislativa imisní limity cílené na ochranu zdraví odvozené od doporučení WHO. Znečišťující látky požadované národní legislativou, které je třeba sledovat a hodnotit vzhledem k limitům pro ochranu zdraví jakožto látky s prokazatelně škodlivými účinky na zdraví populace, jsou: oxid siřičitý, suspendované částice frakce PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý, benzen, ozon, kadmium, arsen, nikl, rtuť, benzo(a)pyren, amoniak. Oxid siřičitý – SO2 – je bezbarvý plyn štiplavého zápachu, dráždící ve vyšších koncetracích oči a dýchcí sliznice. Jeho nejvýznamnějším zdrojem pro zevní ovzduší je spalování uhlí; ve výfukových plynech motorových vozidel je přítomen v nízké koncentraci. Krátkodobé účinky vyšších koncentrací SO2 se u nejcitlivějších osob (astmatiků) začínají prvními změnami v dýchacích funkcích při koncentracích kolem 500 μg.m-3, při dlouhodobém vdechování se první zjistitelné změny dýchacích funkcí projevují při ročních průměrných koncentracích kolem 100 μg.m-3. Oxid dusíku – NOx – patří k nejvýznamnějším a nejvíce sledovaným škodlivinám výfukových plynů. Tímto termínem je označována směs oxidu dusičitého NO2 a dusnatého NO – jsou nejen součástí výfukových plynů, ale i emisí z každého spalování. Ve spalovacích motorech je uvolňován NO, který se vzdušným kyslíkem rychle oxiduje na NO2, plyn palčivého, dusivého zápachu; čichově začíná být patrný od koncentrací 200 – 400 μg.m-3. Účinky vyšších koncentrací NOx na lidský organismus jsou jednak chronické, jednak akutní. Při dlouhodobém vdechování zvyšují výskyt nemocí dolních dýchacích cest a jejich projevů. Akutní účinky se projeví u vysokých dávek již po krátké expozici – zdraví lidé nejsou obvykle při krátkodobém (dvouhodinovém) vdechování dotčeni koncentrací pod 1 ppm (1880 μg.m-3). Při koncentracích 3000 – 9000 μg.m-3 nastupují změny plicních funkcí (vzestup dýchacího odporu) u zdravých osob po 10 – 15 minutách; u astmatiků jsou zjistitelné změny dýchacích funkcí již po 30 minutách při koncentracích 560 μg.m-3. Oxidy dusíku patří do skupiny fotochemických oxidantů spolu s ozónem (O3), peroxyacylnitráty (PAN) a četnými dalšími sloučeninami, syntetizovanými ve znečištěném ovzduší způsobují za účasti slunečního záření „letní smog“. Již při koncentracích fotochemického smogu kolem 200 μg.m-3 dochází u lidí ke dráždění očí. Zvláště vnímavé k dráždivým účinkům fotochemických oxidantů jsou děti. U nich bylo prokázáno dráždění horních cet dýchacích a spojivek již při překročení úrovně 100 μg.m-3. Dle obvyklých výsledků je možné nejvyšší hodnoty koncentrací NOx v obytné zástavbě očekávat do 50 μg.m-3. Prach – SPM, PM10 – Prašností se rozumí přítomnost a šíření tuhých znečišťujících látek (TZL) v ovzduší. Může jít o různé prachové částice minerálního, organického nebo biologického původu. Jejich význam pro zdraví závisí na jejich velikosti a jejich chemických, fyzikálních a příp. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 19 / 68 -



biologických vlastnostech. Částečky nad 100 μm se téměř úplně zachytí v horních dýchacích cestách, nepronikají do dolních cest a jsou tedy zdravotně méně významné. V ovzduší se dlouho neudrží, relativně rychle sedimentují. S klesající velikostí částic nerůstá jejich podíl, který proniká do plic. Částice o průměru pod 10 μm jsou označovány jako frakce PM10, částice pod 2,5 μm jeko PM2,5. Zdravotně nejvýznamnější jsou částice kolem jednoho 1 μm, které pronikají v 90% i více do plicních sklípků a ovlivňují jejich stěny. Ještě menší částečky (řádu 0,1 μm a méně) se začínají chovat jako molekuly plynů a jsou se vzduchem zpětně vydechovány. Významné jsou zdravotní účinky prachových částic pocházejících z výfuků motorových vozidel. mají malé rozměry a pravidelně obsahují i adsorbované těžké kovy a různé uhlovodíky, vč. karcinogenních. Benzen je prokázaný humánní karcinogen. V rámci tohoto vyhodnocení byla použita hodnota jednotkového rizika stanovená WHO ve výši 6 × 10-6 (µg.m-3)-1. Tato hodnota znamená, že koncentrace benzenu 1 μg.m-3 zvyšuje (při celoživotní expozici – po dobu 70 let) riziko incidence leukémie o 6 případů na 1 milion osob. Neexistuje tedy bezpečná mez. Evropská a česká legislativa tyto skutečnosti respektuje s tím, že pro účely ochrany zdraví obyvatel musela být přijata určitá dlouhodobá (roční) limitní hodnota, která by vlastně vyjádřila ještě přijatelnou (referenční) mez karcinogenního rizika. Dle dostupných podkladů a v souladu s informacemi Státního zdravotního ústavu je doporučeno uvažovat nejvyšší přijatelné v řádu 10-6. V období výstavby se bodové zdroje znečištění mohou vyskytovat v omezené míře – stavební stroje, nákladní automobily. Za plošné zdroje znečištění ovzduší považujeme v období výstavby plochu staveniště. Tento zdroj znečištění bude působit pouze v období výstavby záměru, časový harmonogram prací není v současné době znám. Vzhledem k jejich krátkodobému působení nebude jejich vliv na celkové imisní zatížení obyvatelstva významný. V podmínkách k provádění stavby bude stanoveno, že při stavebních pracích je nutno zajistit opatření proti nadměrné prašnosti: •

vozidla vyjíždějící ze stavby musí být řádně očištěna, aby nedocházelo ke znečišťování veřejných komunikací;

•

případné znečištění komunikace musí být včas odstraněno;

•

odkrytou stavební plochu je nutno v případě zvýšené prašnosti zkrápět.

Vlastní opatření budou záviset rovněž na povětrnostních podmínkách v době výstavby. V období provozu nebude splašková kanalizace působit jako zdroj znečištění ovzduší. V období provozu bude čistírna odpadních vod zařazena ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami a nařízení vlády č. 615/2006 Sb.: • čistírny odpadních vod s kapacitou nad 2000 ekvivalentních obyvatel; o kategorie: střední zdroj znečišťování ovzduší; o platí obecné limity pro pachové látky. ČOV jsou obecně zdrojem emisí pachových látek, jejich množství však není možno jednoznačně určit, protože se jedná o celou řadu látek, jejichž druh a množství je závislé na specifickém složení odpadních vod. Emise těchto látek se snižují technologickými procesy a zastřešením nádrží s technolog. linkami, což je použito u stávající ČOV Poříčí nad Sázavou. Samotná technologie ČOV není zdrojem emisí znečišťujících látek, u kterých je stanoven obecný emisní limit. Použité postupy (nitrifikace, denitrifikace, provzdušňování, sběr kalu) téměř vylučují procesy, při kterých vznikají odpadní plyny (zejména bioplyn s obsahem metanu). Lze však předpokládat zpracování odpadních vod s obsahem amoniaku, který může být při provzdušňování nádrží uvolňován do okolního ovzduší. Koncentrace amoniaku však nelze jednoznačně stanovit,

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 20 / 68 -



lze je ovšem očekávat na nízké úrovní a vzhledem k celkovému množství vzdušiny, dmýchané do nádrží, bude hmotnostní tok amoniaku velice nízký. Vzhledem k tomu, že čistírna nebude sloužit k čištění průmyslových odpadních vod, nepředpokládá se případné uvolňování nebezpečných chemických látek do ovzduší při procesu čištění. Stávající provoz ČOV poříčí nad Sázavou je z hlediska pachových látek bez komplikací. Rozptylová studie pro ČOV bude zpracována v rámci zpracování dokumentace EIA v případě, že bude požadována příslušným úřadem dle závěru zjišťovacího řízení. Liniové zdroje znečištění ovzduší nejsou uvažovány.

III.2.

ODPADNÍ VODY

Při výstavbě záměru budou produkovány odpadní vody: •

oplachy při čištění komunikací a stavebních strojů;

• splaškové odpadní vody ze sociálních zařízení stavenišť Nakládání s odpadními vodami bude v souladu s nař. vl. č. 229/2007 Sb., kterým se mění nař. vl. č. 61/2003 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech a bude v souladu s povolerním vodohospodářského orgánu. V době trvalého provozu bude vlastní stavba splaškové kanalizace sloužit k odvádění splaškových odpadních vod produkovaných v jednotlivých, odkanalizovaných objektech obce Nespeky do ČOV Poříčí nad Sázavou; vyčištěné odpadní vody budou vypouštěny do recipientu – řeka Sázava. Nově navržená splašková kanalizace je navržena jako oddílný systém a do této kanalizace budou odváděny pouze splaškové odpadní vody. Celková bilanace splaškových odpadních vod produkovaných na území SÚ Nespeky + SÚ Městečko: stávající stav výhled celkem počet odkanal. obyv.

- trvale bydl.

452

163

615

- přechod. bydl.

850

0

850

- celkem

1302

163

1465


- Qd

(m3.d-1)

154,1

24,5

178,6



70,6 141,2

11,2 22,4

81,8 163,6


- EO

1176

187

1363

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 21 / 68 -



z toho: stávající stav výhled

celkem

1. etapa počet odkanal. objektů

315

315

počet odkanal. obyv.

737

737

98,95

98,95


- Q24

(m3.d-1)

36116 celk. množství znečištrění


- BSK5 (kg.d-1)

44,2

44,2

-1

- CHSK (kg.d )

88,4

88,4

- EO

737

737

stávající stav výhled

celkem

206 565

80 163

286 728

55,15

24,5

79,65

2. etapa počet odkanal. objektů počet odkanal. obyv. m3.d-1)


- Q24



26,4 52,8

11,2 22,4

37,6 75,2


- EO

439

187

626

Odtokové parametry vyčištěných odpadních vod z ČOV Poříčí nad Sázavou budou odpovídat limitům nař. vl. 229/2007 Sb. a limitům, které jsou stanoveny vodoprávním orgánem.

III.3.

ODPADY

Realizací záměru budou produkovány odpady při výstavbě záměru; vlastním standardním provozem záměru nebudou odpady produkovány. Nakládání s odpady je obecně řešeno původcem odpadu v souladu se zákonem č.185/2001 Sb. o odpadech. Původce odpadu podle §5 odst. 1 zákona je povinen odpady zařazovat podle Katalogu odpadů, vyhláška MŽP č.381/2001 Sb. Nelze-li odpady využít, potom zajistí jejich zneškodnění. Dále je původce odpadu povinen vést evidenci o množství a způsobu nakládání s odpady a zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 22 / 68 -



V souladu se zákonem č.185/2001 Sb. o odpadech je původcem odpadu : •

v období výstavby

zhotovitel stavby;

•

v období provozu

původce / provozovatel / obec.

Charakter činnosti, při kterém vznikají odpady : •

výstavba uvažovaného záměru;

•

provoz a údržba splaškové kanalizace a ČOV;

•

havarijní situace

Odpady vzniklé při výstavbě Původci a oprávněné osoby v případě, že produkují nebo nakládají s více než 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok a/nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, jsou povinni zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Odpady původcem dále nevyužitelné a nerecyklovatelné budou zneškodněny v souladu s odpovídajícím zabezpečením pro daný druh odpadu. Při výstavbě lze předpokládat vznik těchto odpadů: Tab. B.III.1

Odpady vznikající při výstavbě záměru Kategorie odpadu

Kód způsobu využití nebo zneškodnění

Kód druhu odpadu

Název druhu odpadu

02 01 03

odpad rostlinných pletiv

O

2

03 01 05

hobliny, odřezky, dřev, deska, dýha

O

3, 5

12 01 13

odpad ze svařování

O

4

15 01 01

papírové nebo lepenkové obaly

O

1, 3, 5

15 01 02

plastové obaly

O

1, 5

15 01 03

dřevěné obaly

O

1, 3, 5

15 01 04

kovové obaly

O

1, 5

15 01 05

kompozitní obaly

O

1, 5

15 01 06

směsné obaly

17 01 01

beton

O

4, 5

17 01 02

cihla

O

4, 5

17 01 04

sádrová stavební hmota

O

4

17 02 01

dřevo

O

3,4

17 02 02

sklo

O

4, 5

17 02 03

plast

O

4, 5

17 03 01

asfalt s obsahem dehtu

N

4

17 04 05

železo a ocel

O

5

17 04 07

směs kovů

O

5

17 04 08

kabely

O

5

17 05 01

zemina a kameny

O

4

17 05 02

vytěžená hlušina

O

4

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 23 / 68 -



Kategorie odpadu

Kód způsobu využití nebo zneškodnění

Kód druhu odpadu

Název druhu odpadu

17 06 02

ostatní izolační materiály

O

4

17 09 03

směsný stavební a demoliční odpad

N

4

20 03 04

kal ze septiků / žump (zhotovitel stavby)

O

2

příp. další odpady Poznámka: Kódy způsobu využití nebo zneškodnění : 1 - fyzikální a chemické metody

5 - recyklace a regenerace

2 - biologické metody

6 - jiný způsob využití nebo zneškodnění

3 – spalování

7 - skladování

4 - skládkování

Druhy odpadů jsou orientační, kompletní seznam odpadů a jeho množství bude opřesněno na základě skutečných provozních podmínek v rámci zajištění příslušných souhlasů, oprávnění, resp. výkazů a hlášení, především v souhlasu k nakládání s nebezpečným odpadem, vedením evidence o odpadech a způsobu nakládání s nimi. Většina odpadů bude odvezena na skládku, výkopová zemina bude použita pro terénní úpravy v rámci stavby, recyklovatelné odpady budou předány sběrným surovinám (železný šrot, papír, lepenka atd...). Odpady kategorie N je nutno ukládat do zvláště určených kontejnerů popsaných katalogovým názvem, s grafickým znázorněním nebezpečné vlastnosti a s identifikačním listem nebezpečného odpadu a zajistit jejich využití nebo zneškodnění smluvně zajištěnou oprávněnou firmou. V této fázi přípravy stavby tj. na základě existujících podkladů o připravované stavbě není možné vyčíslit objemy jednotlivých druhů odpadu vznikajících v průběhu stavby. Tyto hodnoty budou kvantifikovány až v navazující projektové dokumentaci. Z provozu ČOV budou vznikat především odpady ze skupiny 19 08 a dále např. odpady z údržby strojů a zařízení. Z hlediska zákona 185/2001 Sb. budou čištěním splaškových OV z obce Nespeky při provozu ČOV produkovány následující odpady:

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 24 / 68 -



Tab. B.III.2

Odpady vznikající při čištění splaškových odpadních vod

Kód druhu odpadu

Název druhu odpadu

19 08 05

stabilizovaný kal z komunálních odpadních vod

19 08 01 19 08 02

Kategorie odpadu

Odhad množství odpadu

Původ odpadu

Místo určení odpadu

O

čištění odpadních vod

odvoz k odvodnění – bude smluvně zajištěno

shrabky z česlí

O


odvoz na skládku – bude smluvně zajištěno

4,6 [t.r-1]

písek z lapáku písku

O


odvoz na skládku – bude smluvně zajištěno

10 [m3.r-1]

2840 [m3.r-1]

Zásady provozu budou specifikovány v kanalizačním a povozním řádu, zásady nakládání s odpady budou součástí provozního řádu COV.

III.4.

HLUK A VIBRACE

V době výstavby bude docházet v zastavěné části obce k významnému zatížení dotčeného okolí hlukem a vibracemi v důsledku kumulace provozu stavebních mechanismů a vozidel v místě a čase. Povinností zhotovitele stavby bude plnit podmínky stavebního povolení, které mj. uplatní požadavek dodržování příslušných hygienických předpisů v době výstavby. V případě výstavby řadů a souvisejících objektů bude koncentrace hlukové zátěže a vibrací v místě zejm. provádění zemních prací a doba trvání bude závislá na postupu prací této liniové stavby. Hluková zátěž v době výstavby vyronávací nádrže bude koncentrována po celou dobu realizace v jednom místě stavby – stávající areál ČOV. Po dokončení výstavby negativní vlivy hluku a vibrací pominou. V době provozu nebude splašková kanalizace zdrojem emisí hluku a příp. vibrací. ČOV Poříčí nad Sázavou je provozována na základě schváleného staveb. povolení při splnění stanovených hlukových limitů, realizace vyrovnávací nádrže tyto hlukové limity nezmění. Dle nař. vl. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nebezpečnými účinky hluku a vibrací je stanoven nepřekročitelný hygienický imisní limit hluku v chráněném venkovním prostoru, který je určován součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T a korekcí, přihlížejících ke druhu chráněného prosotru a denní a noční době podle přílohy tomuto nařízení.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 25 / 68 -



Tab. B.III.3.

Korekce pro stanovení hygienických limitů v chráněném venkovním prostoru staveb a v v chráněném venkovním prostoru

Druh chráněného prostoru

Korekce A

B

C

D

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení, vč. lázní

-5

0

+5

+15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení, vč. lázní

0

0

+5

+15

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

0

+5

+10

+20

Pozn.: Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor přičítá další korekce -10 dB s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB. Korekce A: Použije se pro hluk z veřej. produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku s výjimkou letišť, pozem. komunikací, nejde-li o účelové komunikace a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanici zajišťující vlakotvorné práce, zejm. rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozidel. B: Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací, a drahách. C. Použuje se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na drahách a v ochranném pásmu dráhy. D: Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozem. komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti způsobený dopravou na pozem. komunikacích a drahách, který v chráněných prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.12.2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popř. rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobě objížděné trasy.

S ohledem na nepřetržitý provoz ČOV zasahující do noční doby od 22. do 6. hod musí být v době jejich provozu v rámci denní doby od 6. do 22. hod v 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodinách dodržen hygienický limit LAeq,8h = 50 dB (příp. 45 dB v případě výskytu tónové složky v hluku hodnocených ČOV) a v nejhlučnější hodině noční doby v případě chráněných venkovních prostorů staveb o 10 dB nižší hygienický limit LAeq,8h = 40 dB (snížený na hodnotu 35 dB v případě tónovosti hluku hodnocených zařízení ČOV). Nejvyšší přípustná hodnota hluku na pracovišti (z hlediska ochrany sluchu) je max LAeq = 85 dB. Protože ČOV pracuje bez trvalé obsluhy, nejsou v provozovně trvalá pracoviště a proto tento limit nemůže být uplatněn. Nejbližší chráněné místo ve venkovním prostoru je vzdáleno přes 50 m (vnější líc rodinného domku). Stavebně je ČOV navržena jako uzavřený, zastřešený objekt, kde jsou provédena protihluková opatření. Ochranné pásmo ČOV je stanoveno pro vzdálenost 50 m. Nepředpokládá se ve zvýšené míře výskyt radioaktivního a elektromagnetického záření vyplývající z provozu ČOV.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 26 / 68 -



III.5.

RIZIKO HAVÁRIÍ

Havarijní stav splaškové kanalizace se může vyskytnout v těchto případech: • Porušení vodotěsnosti o netěsné spoje potrubí kanalizační stoky gravitační kanalizace, příp. netěsné spoje potrubí tlakové kanalizace o netěsné spoje skruží kanalizačních šachet (gravitační kanalizace) Důsledek o únik znečištění, resp. splaškových odpadních vod do zemních vrstev a do podzemních vod – zhoršení jakosti podzemních vod s pravděpodobným dopadem na zdroje podzemnívh vod; o vstup balastních vod do splaškové gravitační kanalizace – naředění splaškových odpadních vod – zhoršení účinnosti čištění odpadních vod v ČOV – zhoršení ukazatelů jakosti vyčištěné odpadní vody na odtoku z ČOV do recipientu – zhoršení imisních ukazatelů v recipientu pod ČOV. Opatření o provedení kontroly vodotěsnosti všech úseků a objektů splaškové kanalizace dle platných předpisů s dokladem pro přejímací řízení; o pravidelné provozní kontroly splaškové kanalizace dle platného provozního řádu. •

Porucha čerpání čerpací stanice v gravitačním systému splaškové kanalizace s odtokem odpadní vody bezpečnostním přepadem do recipientu. Důsledek o porucha provozního a zároveň i záložního čerpadla nebo přerušení dodávky el. proudu, přičemž provozovatel následně na tento havarijní stav nezareagoval v době signalizace havarijního stavu (obv. doba min. 2 až 3 hod.) – únik splaškových odpadních vod z čerpací stanice do recipientu – zhoršení ukazatelů jakosti vody recipientu. Opatření o včasná rerakce provozovatele na signalizaci havarijního stavu výměnou nefunkčního čerpadla a/nebo odčerpáním akumulačního objemu čerpací jímky fekál. vozem v době výpadku el. energie.

•

Porucha čerpání domovní čerpací stanice tlakové kanalizace Důsledek o Signalizace havarijního stavu – v případě překročení doby plnění havarijního objemu čerpací stanice může dojít k zpětnému vnikání odpadních vod do potrubí domovních gravitačních přípojek; Opatření o Pravidelná kontrola a údržba technologie domovní čerpací stanice – při signalizaci poruchy DČS neprodleně zabezpečit odbornou opravu / výměnu čerpacího zařízení.

•

Hydraulické přetížení kapacity potrubí splaškové kanalizace Důsledek o zahlcení průtočného profilu potrubí – zvedání hladiny odpadních vod v potrubí splaškové gravitační kanalizace a zpětné vnikání odpadních vod do potrubí domovních gravitačních přípojek;

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 27 / 68 -



Opatření o vypouštění většího množství odpadních vod než je obvyklé z produkce splaškových odpadních vod většinou souvisí s nesprávným připojením domovních přípojek, kdy např. kromě splaškových přípojek jsou připojeny do splaškové kanalizace též dešťové přípojky (na dešťové průtoky není potrubí splaškové kanalizace dimenzováno) – je nezbytná důsledná kolaudační kontrola všech domovních přípojek napojovaných na splaškovou kanalizaci a dále též pravidelná provozní kontrola. Havarijní stav ČOV Poříčí nad Sázavou se může vyskytnout nejpravděpodobněji např. v těchto případech: • Porucha některého prvku technologické linky s vyřazení její funkčnosti Důsledek o odtok nedostatečně čištěných odpadních vod do recipientu. Opatření o krátkodobé převedení celé kapacity do druhé technologické linky a oprava nefunkčního prvku technolog. linky – provozovatel může těmto stavům předcházet pravidelnou kontrolou a včasnou opravou a obměnou jednotlivých prvků technolog. linky; • Přerušení dodávky el. energie do ČOV

•

Důsledek o odtok nedostatečně čištěných odpadních vod do recipientu. Opatření o krátkodobě bude dotok splaškových odpadních vod akumulován ve vyrovnávací nádrži; ČOV je vybavena bezpečnostním obtokem biologického stupně čištění, který umožní alespoň mechanické předčištění odpadních vod v době vyřazení biologické části ČOV. Porucha biologické funkce čištění Důsledek o do ČOV se dostaly v přitékajících odpadních vodách toxické látky, které narušily nebo zrušily biologickou funkci ČOV – odtok nečištěných nebo špatně čištěných odpadních vod do recipientu; o splaškové odpadní vody přitékající do ČOV mají nízkou a/nebo příliš rozkolísanou koncentraci organických látek – špatná kvalita nebo množství aktivovaného kalu ČOV – odtok nečištěných nebo špatně čištěných odpadních vod do recipientu; Opatření o splašková kanalizace musí být provozována dle platného provozního a kanalizačního řádu – provozovatel musí zajišťovat kontrolu dodržování kanalizačního a provozního řádu, operativně odstraňovat nedostatky, aktivně předcházet vzniku nedostatků a porušování provozního a kanalizačního řádu; o při povolování napojování nových subjektů na veřejný kanalizační systém (Nespeky, Poříčí nad Sázavou) předcházet potenciálním rizikům, tj. zamezit připojování rizikových znečišťovatelů a větším průmyslovým provozům, jež produkují technologické odpadní vody apod. (např. průmyslový závod Kemper a.s.), kde i v případě kontorly hrozí nebezpečí z prodlení, což může způsobit havarii biologické části technologické linky a kolaps celé ČOV s následnou havarii v recipientu - Sázava, tj. lokalitě chráněné systémem Natura 2000.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 28 / 68 -



III.6.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

Základní údaje k předmětu ochrany systému Natura 2000: Území dotčené záměrem se dotýká EVL CZ0213068 Dolní Sázava. Jedná se o důležitý biotop populací některých ryb a vodních měkkýšů. Hlavní předměty ochrany lokality Natura 2000 představují dva evropsky významné druhy – velevrub tupý (Unio crassus) a hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus). Pro soustavu Natura 2000 je důležitá zvláště populace velevruba tupého – dotčená lokalita je jednou z nejvýznamnějších lokality druhu v ČR. Pro ochranu soustavy Natura 2000 je důležité, že mlži jsou hostiteli nejmladších stádií druhého předmětu ochrany EVL – hořavky duhové. Vedle uvedených druhů je v dotčené lokalitě známý výskyt dalších vzácných druhů, např. škeble plochá (Pseudanodonta complanata) či okružanka říční (Sphaerium rivicola). Jako možné vlivy záměru na předmět ochrany systému Natura 2000 lze uvést (Bílek, 2007): •

negativní vlivy o o

•

provádění stavby – riziko krátkodobého znečištění vod splachy z deponií a staveniště; havarijní situace ČOV Poříčí nad Sázavou – neplnění emisních limitů, kolaps biologického procesu technolog. linky;

pozitivní vlivy o

provoz ČOV – vypouštění čištěných odpadních vod do Sázavy, zlepšení ukazatelů znečištění v Sázavě, odstranění nekontrolovatelných úniků splaškových odpad. vod ve srovnání se současným stavem;

Podrobnější informace k problematice ochrany systému Natura 2000 jsou uvedeny v samostatné příloze Oznámení (Posouzení významnosti vlivů záměru na EVL a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, Bílek, 2007), která je jeho nedílnou součástí. Vlivy na území, změna místní topografie, architektonické řešení Navržená stavba je v celém rozsahu liniovou podzemní stavbou; po dokončení výstaby budou povrchy dotčených pozemků uvedeny do původního stavu. Vliv realizace záměru v území se neprojeví změnou místní topografie. Pozemky rozvojových lokalit je třeba nejprve dořešit z hlediska podrobného vymezení soukromých parcel a veřejných komunikací a poté bude možno provést konečný návrh tras řadů v jednotlivých rozvojových lokalitách.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 29 / 68 -



ČÁST C.

I.

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

NEJZÁVAŽNĚJŠÍ ENVIRONMENTÁLNÍ CHARAKTERISTIKY DOTČENÉHO ÚZEMÍ

Obec Nespeky náleží do Středočeského kraje, na severním okraji býv. okresu Benešov (hranice s okresem Praha – východ). Obec je sídlem trvalého významu s obytnou a významnou rekreační funkcí. Obec je tvořena třemi sídelními útvary (SÚ) – Nespeky, Městečko, Ledce. SÚ Nespeky je svojí rozlohou a zástavbou nejvýznamnější a tvoří centrum obce. Největší část zástavby s trvalým osídlením se nachází v rovinném území po pravém břehu Sázavy a při ústí Mokřanského potoka, menší část zástavby (zejména s funkcí rekreační) se nachází ve svažitém území – lokalita Petrovice. SÚ Nespeky zahrnuje rovněž čtyři lokality určené ÚPD jako rozvojové plochy R1 – R4, které jsou zahrnuty do návrhu odkanalizování obce. SÚ Městečko se nachází na JV od SÚ Nespeky směrem k obci Poříčí nad Sázavou. Zástavba je poněkud rozptýlena, po pravém břehu Sázavy, směrem k silnici I/3 (Praha – Benešov) se dále nacházejí dvě lokality s objekty zejména pro rekreační využití. SÚ Městečko zahrnuje tři lokality určené ÚPD jako rozvojové plochy R5 – R7, které jsou také zahrnuty do návrhu odkanalizování obce. SÚ Ledce leží západně od Nespek ve vzdálenosti cca 2 km. Zástavbu tvoří statek a areál kostela se hřbitovem. Podél lesa je několik lokalit rekreačních chat. SÚ Ledce není zařazen v souladu se zadáním DÚR do řešení posuzovaného záměru. Zástavba obce Nespeky se nachází v území s morfologicky relativně rozdílným terénem – rovinné území po pravém břehu Sázavy s průměrnou nadmořskou výškou cca 266 m n.m. a výrazně svažité území se spády až desítky procent a nadmořskou výškou cca 320 m n.m.. Zájmovým územím protéká řeka Sázava (č.h.p. 1-09-03), do níž ústí Mokřanský potok (č.h.p. 1-0903-154) jako její pravostranný přítok. Řeka Sázava je ve správě Povodí Vltavy s.p. Obcí prochází silnice II/603 ve směru Jesenice – Poříčí nad Sázavou, která řešené území dělí na dvě části. Dopravní vytíženost této komunikace je poměrně vysoká. Silnice II/603 je ve správě SÚS Benešov. Ostatní komunikace v obci jsou místního významu; jsou ve správě a většinou i vlastnictví obce Nespeky. Řešené území se v celém rozsahu nachází v pásu biokoridoru nadregionálního významu NRBK K61 MH, který byl vymezen v rámci zpracování Územně technického podkladu Nadregionálního a regionálního ÚSES ČR (Bínová et al. 1996). Osa NRBK je v zájmovém území vedena směrem cca Z – V a prochází přibližně od chatové oblasti Petrovice, vrchem Borek a dále k vrchu Žebrov. Dále územím prochází paralelně s nadregionálním biokoridorem K61 regionální biokoridor RK1317, který je vymezen údolím řeky Sázavy, v okolí Nespek především na všech dosud nezastavěných plochách v údolní nivě řeky. V těsném sousedském kontaktu se zájmovým územím jsou dvě regionální biocentra: RBC1673 Nespeky (pravý břeh Sázavy západně od zájmové lokality) a RBC 948 Lutov (území po levém břehu Sázavy na kú Poříčí nad Sázavou, jižně od zájmové lokality).

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 30 / 68 -



Ze západu se zájmové lokality dotýká hranice přírodního parku Velkopopovicko. Situování prvků USES v zájmové lokalitě je patrné z obr. C.II.7. Významnou environmentální charakteristikou zájmového území je evropsky významná lokalita s označením CZ0213068 Dolní Sázava (nař. vl. č. 132/2005 Sb.). Zařazením do evropského seznamu se stala lokalita Dolní Sázava plnohodnotnou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Uvedená právní úprava vychází ze směrnice 79/409/EHS (směrnice o ptácích) a směrnice 92/43/EHS (směrnice o stanovištích), které členským státům ukládají zajistit ochranu vybraných přírodních stanovišť a druhů, významných pro Evropská Společenství. Poloha EVL Dolní Sázava je vymezena v dolním toku Sázavy mezi ústím Blanice do Sázavy a ústím Sázavy do Vltavy včetně jejích náhonů; EVL Dolní Sázava prochází tedy též zájmovou lokalitou kú. Nespeky (obr. C.I.1.) Hlavní předměty ochrany lokality Natura 2000 představují dva evropsky významné druhy podle vyhlášky č. 166/2005 Sb. – velevrub tupý (Unio crassus) a hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus). Pro soustavu Natura 2000 je důležitá zvláště populace velevruba tupého, jedná se totiž o jednu z nejrozsáhlejších a nejvýznačnějších lokalit druhu z cca patnácti zachovaných oblastí výskytu v ČR (cf. Beran 2000, 2002, www.natura2000.cz). Obr. C.I.1.

CZ0213068 Dolní Sázava v zájmovém území k.ú. Nespeky


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 31 / 68 -



II.

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚJI DOTČENY

II.1.

KLIMA A OVZDUŠÍ

Širší oblast zájmového území leží v mírně teplé oblasti MT10, která je charakterizována dlouhým létem, teplým a mírně suchým, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem i podzimem, krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou, počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 – 60 (Quitt 1971, 1975). Pro zájmové území je udávána hodnota dlouhodobého srážkového úhrnu 670 mm. V údolí Sázavy je nutné počítat s častými inverzními situacemi. V zájmovém území předpokládáme Z až JZ směry převládajících větrů. Vzhledem k reliéfu krajiny, která je od jihozápadu mírně otevřená, se dá usuzovat také na relativně dobré provětrávání celého údolí Sázavy. V souladu s legislativou pro kvalitu ovzduší EU stanovuje česká legislativa imisní limity cílené na ochranu zdraví odvozené od doporučení WHO. Znečišťující látky požadované národní legislativou, které je třeba sledovat a hodnotit vzhledem k limitům pro ochranu zdraví jakožto látky s prokazatelně škodlivými účinky na zdraví populace, jsou: oxid siřičitý, suspendované částice frakce PM10, oxid dusičitý, olovo, oxid uhelnatý, benzen, ozon, kadmium, arsen, nikl, rtuť, benzo(a)pyren, amoniak. Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší. Dle výše uvedeného nař. vl., příl. 1 se stanovují mj. imisní limity znečišťujících látek v ovzduší, viz tab. C.II.1. Tab. C.II.1a. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení Doba průměrkování

Oxid siřičitý

1 hodina

350 μg.m-3

Oxid siřičitý

24 hodin

125 μg.m

-3

3

Oxid uhelnatý

maximální denní osmihodinový průměr1)

10 mg.m-3

-

PM10

24 hodin

50 μg.m-3

35

PM10 Olovo

1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

Imisní limit

Přípustná četnost překročení za kalendářní rok

Znečišťující látka

40 μg.m

24

-3

-

-3

-

0,5 μg.m

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 32 / 68 -



Tab. C.II.1b. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit

Oxid siřičitý

kalendářní rok a zimní období (1. října – 31. března)

20 μg.m-3

Oxidy dusíku

1 kalendářní rok

30 μg.m-3

Jako příklad hodnocení problematických oblastí v ČR uvádíme obr. C.II.1., C.II.2., C.II.3. Obr. C.II.1.

Pole průměrné koncentrace oxidu siřičitého v zimním období 2004 - 2005

NESPEKY

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 33 / 68 -



Obr. C.II.2

Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí ozonu, 2004

Obr. C.II.3

Roční průměrné koncentrace olova v ovzduší v letech 1992 – 2004 ve vybraných stanicích

Nejbližší měrná stanice od zájmové lokality vzdálená cca 6 km je v Benešově – 2x stanice Hygienické služby: •

stanice 467 Benešov – Spořilov: umístění ve středu města; měřené veličiny: SO2, NOx, SPM;

•

stanice 1136 Benešov OHS: umístění ve vilové čtvrti, měřené veličiny: SO2, NOx, SPM.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 34 / 68 -



Ve smyslu nař. vl. 597/2006 Sb. a dle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší ve Věstníku MŽP, není širší oblast zájmového území hodnocena jako území, kde by docházelo k překročení imisních limitů.

II.2.

VODA

Zájmové území je volně odvodňováno do hlavního recipientu, kterým je řeka Sázava (č.h.p. 1-0903-151) s úrovní erozivní báze v nadmořské výšce cca 260 - 265 m n.m. na soutoku s Mokřanským potokem. V zájmovém území se nenacházejí žádné vývěry podzemních vod ani retenční nádrže. Na Sázavě jsou prováděna ČHMÚ přímá hydrometrická pozorování, z nichž přímo v Poříčí nad Sázavou existuje stanice s dlouhou dobou pozorování (digitální limnigraf s dálkovým přenosem dat): • Sázava – Poříčí nad Sázavou o číslo stanice 1670 o číslo hydrolog. pořadí 1-09-03-151 o průměrná nadmořská výška povodí 502 m n.m. o říční km 30,7 o plocha povodí F 4000,48 km2 o sledované veličiny vodní stav od roku 1880 průměrný denní průtok roční nax. průtok

1912 1880

teplota vody obsah plavenin

1958 1984

Zájmové území lze hlediska povodí Sázavy charakterizovat těmito údaji: • délka údolí 2 L 192,7 km • charakter. povodí 3 F/L2 0,11 • lesnatost 4 30 %. Kromě přírodních charakteristik ovlivňuje hydrologický režim Sázavy antropogenní činnost v povodí, která se projevuje kromě zemědělské činnosti, odběrů a vypouštění vod zejména v době po uvedení vodního díla Želivka s vodní nádrží Švihov do provozu. Vodní nádrž Švihov byla postavena v letech 1965 – 1975 na řece Želivce cca 4,3 km nad soutokem se Sázavou. Přestože VN Švihov ovládá pouze cca ¼ povodí stanice Poříčí nad Sázavou její vliv na hydrologický režim je vzhledem k akumulační schopnosti VN významný, zejm. v oblasti krajních hodnot (minima, maxima) průtoků.

2

Údolní rýha, kterou protéká tok od rozvodnice k danému profilu toku Hodnota menší než 0,25 určuje povodí protáhlé, větší než 0,25 vějířovité. 4 Podíl plochy povodí zalesněného k celkové ploše povodí v procentech 3

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 35 / 68 -



Základní hydrologické údaje pro stanici Sázava – Poříčí nad Sázavou uvádíme pro dvě vyhodnocená období (ČHMÚ); rozdílné hodnoty jsou projevem antropogenní činnosti:

• • •

•

1931 – 60 5 670 24,1 58,1 15,3

1931 – 80 6 670 23,2 53,8 15,4

Q355 Q364 Q1 Q10

3,4 1,85 185 465

3,45 2,26 193 426

Q100

760

696

období dlouhodobá průměrná roční výška srážek dlouhodobý průměrný průtok Qa M – denní průtoky Q30 Q180

N – leté průtoky

mm m3.s-1 m3.s-1

m3.s-1

Hydrologické údaje jsou uváděny v II. třídě přesnosti (rozpětí 30%). Z historických údajů uvádíme zajištěné informace o nejvýznamnějších povodňových stavech: • Sázava – Poříčí nad Sázavou 7: stav vody průtok • 03.02.1862 269,1 m n.m. ~ 965 m3.s-1 ( > Q100 ) 8 3 -1 • 14.08.1960 -452 m .s ( ~ Q13 9) • Sázava – Nespeky • 15.08.2002 473 cm 378 m3.s-1 ( ~ Q5 ) 10 3 -1 • 30.03.2006, 21:20 564 cm 550,6 m .s ( < Q50 ) Jakost povrchové vody vybraných ukazatelů v Sázavě uvádí rámcově v přehledu pro celou ČR obr. C.II.4.

5

Hydrologické poměry ČSSR, ČHMÚ, 1970 Hydrologické charakteristiky vodoměrných stanic ČR, ČHMÚ, 1996 7 Hydrologické poměry ČSSR, ČHMÚ, 1970 8 období 1931 - 1960 9 období 1931 – 1980 10 Souhrnná zpráva o povodni v oblastech povodí horní Vltavy, Berounky a dolní Vltavy, Povodeň březen – duben 2006, Povodí Vltavy s.p., 2006 6

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 36 / 68 -



Obr. C.II.4.

Jakost povrchových vod ČR pro vybrané ukazatele dle tříd jakosti – rok 2003 (ČHMÚ)

BSK5

CHSKMn

NL

N-NO3

Pcelk

AOX

Pří povodňových průtocích dochází ke zhoršení ukazatelů jakosti vody, při přímých měřeních v posledních letech bylo pozorováno v Sázavě až několikanásobné zvýšení koncentrací olova, patrně jako důsledek zvýření sedimantů uložených v korytě toku. V posledních letech je hydrometrické sledování ČHMÚ přemístěno ze stanice Poříčí nad Sázavou níže po toku do Nespek.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 37 / 68 -



Podzemní vody Zájmové území náleří do hydrogeologického rajónu 632 – Krystalinikum v povodí Střední Vltavy. Sázavské granodiority představují puklinový kolektor hydrogeologického masívu s koeficientem transmisivity (T) 3,2.10-5 – 5.10-4 m2.s-1 (slabě propustné), avšak se zvýšenou propustností v připovrchové zóně zvětralin a v tektonických pásmech. Terasové uloženiny Sázavy jsou kolektorem průlinovým s koeficientem T 6,6.10-5 – 9,5.10-4 m2.s- (horniny mírně propustné až dosti slabě propustné). Hladina podzemní vody se předpokládá volná, popř. místy mírně napjatá.

II.3.

PŮDA

Rozložení ploch zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu v zájmové oblasti je patrné ze situace na obr. C.II.5. (http://www.wmap.cz/vucbenesov/). Stavba záměru je vedena převážně v pozemcích stáv. komunikací (zpevněný povrch) nebo v plochách rozvojových území bude návrh umístění rovněž přizpůsoben urbanistickému řešení území tak, že vodovodní řady budou vedeny po veřejných plochách budoucích komunikací. Plochy takto posuzovaným záměrem dotčených pozemků budou dotčeny přechodně, po ukončení stavby budou pozemky uvedeny do původního stavu nebo budou upraveny dle projednaného požadavku vlastníka pozemku. Trvalým záborem bude zastižene pouze část plochy stávajícícho areálu ČOV Poříčí nad Sázavou.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 38 / 68 -



Obr. C.II.5.

Nespeky – situace ZPF a LPF


Pozn. – třídy přesnosti v ochraně ZPF: I. třída II. třída III. třída IV. třída V. třída

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 39 / 68 -



II.4.

GEOMORFOLOGICKÉ ČLENĚNÍ

Zařazení zájmového území dle členění reliéfu ČR: I Česká vysočina I2 Českomaravská subprovincie I2A Středočeská pahorkatina

Provincie Subprovincie Oblast Celek

Podcelek

I2A-1 Benešovská pahorkatina I2A-1A Dobříšská pahorkatina

Okrsek

II.5.

I2A-1A-h

Konopišťská pahorkatina

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE

Konopišťská pahorkatina má silně rozčleněný reliéf na granodioritech a tonalitech středočeského plutonu sázavského typu. Geologická stavba širší oblasti zájmového území je poměrně jednoduchá. Horninové podloží je budováno na celém zájmovém území amfibol-biotickými granodiority až křemennými diority sázavského typu s ojedinělými žílami porfyrů a světlých porfyritů (středočeský pluton, paleozoikum). Tyto typy hornin vycházejí na povrch v svahových terénech v severní a severovýchodní části zájmového území. Západní a jižní část území v nivě řeky Sázavy je překryta kvartérními terasovými sedimenty řeky Sázavy (střední a svrchní pleistocén). Půdní poměry jsou závislé na geomorfologických podmínkách daného místa. Z půdních typů převládají půdy hlinitopísčité s různým obsahem hrubých štěrků, hnědé půdy kyselé a slabě oglejené formy. V údolní nivě Sázavy se vyskytují náplavové jílovité písky a povodňové hlíny. Hladina podzemní vody se předpokládá volná, popř. místy mírně napjatá a její kolísání lze v zájmovém území pozorovat v domovních studnách (cca 2,5 až 3 m pod terénem). V rámci navazující projektové přípravy bude nezbytné provést inženýrsko-geologický průzkum k zjištění geofyzikálních vlastností, těžitelnosti, úrovni a charakteru podzemní vody, propustnosti, event. možnosti snížení v závislosti na úrovni hladiny vody v recipientu. Radónové riziko Většina prvků v přírodě má stabilní jádra, která se dále nepřeměňují na další prvky. Kromě toho existuje skupina prvků, jejichž jádra jsou nestabilní a jejich rozpadem vznikají nové prvky. Tento proces se nazývá radioaktivní přeměna a probíhá u prvků, které se nazývají přírodní radionuklidy. Jedním z přírodních radionuklidů, který se běžně vyskytuje ve všech horninách, je uran 238U. Radioaktivní přeměnou se z něho stává radium 226Ra a z něj radon 222Rn. Z radonu potom vznikají tzv. dceřiné produkty, což jsou izotopy polonia a vizmutu. Ty jsou na rozdíl od plynného radonu kovové povahy, vážou se na částice aerosolu a s nimi vnikají do plic, kde přispívají k vnitřnímu ozáření organismu. Z toho je patrné, že radon, který vzniká v přírodě radioaktivní přeměnou z uranu, se v přírodních podmínkách neustále vytváří a že uran je z hlediska délky lidského života v podstatě stabilním zdrojem radonu. Přírodní radionuklidy, zejména radon, přispívají ozáření lidského organismu přibližně 55 %. Kategorie radonového rizika z geologického podloží, uvedená v radiometrické mapě, vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 40 / 68 -



Kategorie

Objemová aktivita 222Rn (kBq.m-3)

propustnost podloží 1. nízké riziko

nízká < 30

střední < 20

vysoká < 10

2. střední riziko 3. vysoké riziko

30 – 100 > 100

20 – 70 > 70

10 – 30 > 30

Zájmové území je dle radiometrické mapy poměrně různorodé a zařazení podle rizika lze hodnotit jako střední až vysoké (viz obr. C.II.6). Obr. C.II.6.

Radiometrická mapa ČR s vyznačeným zájmovým územím

Požadavky na omezování ozáření z radonu a dalších radionuklidů stanovuje zákon č. 18/1997 Sb. (atomový zákon). Podle znění zákona č. 13/2002 Sb. je každý navrhovatel umístění stavby povinen zajistit stanovení tzv. radonového indexu pozemku a tento posudek předložit s projektovou dokumentací, která navrhuje příslušná opatření projektované stavby dle provedeného vyhodnocení radonového rizika stavebnímu úřadu.

II.6.

PŘÍRODA – BIOGEOGRAFICKÉ ZAŘAZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ - FLÓRA, FAUNA

Popisované území se z hlediska biogeografického členění nachází v reprezentativní zóně jednotky 1.22 Posázavský bioregion [6, 7] a leží zhruba v centrální části jeho severozápadní poloviny. Bioregion leží v mezofytiku na pahorkatině až vrchovině podél zaříznutého údolí řeky Sázavy a jejích přítoků. Na zájmovém území v údolí řeky Sázavy patří biota vesměs ještě do 2. bukodubového vegetačního stupně. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří v širším území převážně acidofilní doubravy (Genisto germanicae - Quercion), v zájmovém území na svazích údolí Sázavy hlavně dubohabrové háje (Carpinion betuli: Melampyro nemorosi - Carpinetum) nebo ojediněle i suťové lesy (Tilio – Acerion, převážně Aceri - Carpinetum). V zaříznutém údolí Sázavy se liniově vyskytuje lužní vegetace (u větších toků převážně Alno-Padion, Salicetea purpurae, Alnetea ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 41 / 68 -



glutinosae: Stellario – Alnetum glutinosae; podél menších toků zejména Carici remotae Fraxinetum a podél Sázavy místy také vegetace říčních rákosin svazu Phalaridion arundinaceae). V širším území se jen místy vyskytují květnaté bučiny (Eu-Fagion; Čerčanský vrch) a velmi vzácně pod Nespeky v údolí Sázavy také šipákové doubravy (Eu-Quercion pubescentis) a skalní lesostepi (Brometalia pp., Festucetalia valesiacae pp.). Přirozenou náhradní vegetaci na mokrých loukách představovala vegetace svazu Calthion. Lemy náležejí svazu Trifolion medii, křovinaté pláště svazu Prunion spinosae. Květena regionu je dosti rozmanitá, s některými mezními prvky, výjimečně se vyskytují prvky exklávní. Převládají druhy středoevropské, některé i subatlantsky laděné. V lesích převažují kulturní bory a smrčiny, zcela dominuje orná půda. Fauna je vesměs typická pro kulturní krajinu. Řeka Sázava patří do parmového až pstruhového pásma, ostatní tekoucí vody do pstruhového pásma. Zvláště chráněné oblasti V zájmovém území se v současnosti nenacházejí žádná zvláště chráněná území přírody zařazená v kategoriích podle §14 zákona č. 114/1992 Sb. (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka). Zájmová oblast se však dotýká Evropsky významné lokality (EVL) Dolní Sázava – viz výše.

II.7.

KRAJINNÝ RÁZ

Dle §12, zák. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je krajinný ráz, kterým je zejm. přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, chráněn před snižující jeho estetickou a přírodní hodnotou. Zásahy do krajinného rázu, zejm. umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle uvedeného zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Krajinný ráz – je soubor specifických charakteristik pro určitou konkrétní oblast v krajině či jen místo, které jsou příčinou jejího komplexního, funkčního, vizuálního, senzuálního a jiného projevu a činí ji tak typickou až nezaměnitelnou. Krajinný celek – celek se specifickým, charakteristickým přírodním a kulturně historickým či jiným projevem a je odlišitelný hranicí. Hranicí může být horizont, přírodní prvky i umělém prvky. Krajiný prostor je menším prostorem uvnitř krajinného celku, odlišitelný prostorovou hranicí a charakteristikami. Na zájmovém území převažuje urbanizované území stávající zástavby a agroekosystémy, silně ovlivňované intenzivním zemědělským hospodařením. Přírodě blízká vegetace se nachází pouze v nivě řeky Sázavy a na plochách vrchu Borek a jeho okolí. Řeku Sázavu s břehovými i doprovodnými porosty lze v současné době hodnotit jako podmíněně funkční prvek ekologické stability krajiny (znečištění vody, nepůvodní a invazní druhy). Přirozený ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 42 / 68 -



charakter niva ztratila v důsledku intenzivního zemědělského hospodaření. Ekologická stabilita a biodiverzita nivy byla v minulosti negativně ovlivněna odlesněním a místy i regulací koryt vodních toků. Všechny zalesněné hřbety tvoří významné krajinné morfologické dominanty a vysokou krajinářskou hodnotou a nesporným nadregionálním krajinotvorným a panoramatickým významem (např. vrcholy kopců Borek, Lutov, Čerčanský Chlum, Obora a další). Nejvýznamnější historické hodnoty krajiny, které tvoří specifickou součást hodnot kulturních, jsou soustředěny výhradně do zastavěné části obce.

II.8.

HLUK

Hlavním zdrojem hluku v zájmové oblasti je dopravní provoz na státní komunikaci II/603, která prochází celou zájmovou oblastí. V rámci DUR a Oznámení nebyla zpracována hluková studie.

II.9.

ÚSES

Územní systém ekologické stability je pro zájmové území stanoven obecně závaznou vyhláškou Středočeského kraje č. 5/2006. Řešené území se nachází v širší oblasti biokoridoru nadregionálního významu (NRBK), vymezeného již v rámci zpracování Územně technického podkladu Nadregionálního a regionálního ÚSES ČR (Bínová et al. 1996). Tento biokoridor byl zatím vymezen pouze osou hájového typu č. K61 a ochranným pásmem v celkové šířce 4 km (viz obr. III.2) – jeho detailní prostorová skladba nebyla v širším okolí zájmového území doposud upřesněna. Tento biokoridor se musí v zájmovém území skládat z dílčích lokálních biocenter propojených dílčími regionálními biokoridory v prostorových parameterech podle typů ekosystémů a rozměry (plochy BC, šířky a délky BK) odpovídajícími metodickým postupům vymezování ÚSES. Další paralelní regionální biokoridor, který je rovněž součástí NRBK K61, by měl být v detailu skladebných částí vymezen údolím řeky Sázavy, v okolí Nespek především na všech dosud nezastavěných plochách v údolní nivě. Vzhledem k rozsahu stávající zástavby v údolí Sázavy lze očekávat poměrně složitou prostorovou skladbu celého nadregionálního biokoridoru, zejména pak při zachování požadavku na reprezentativnost propojování příbuzných biotopů (jednak mezofilních, jednak vlhkých). Od jihu se do lokálního biocentra u Žebrova napojuje regionální mezofilní biokoridor č. RK 1318. Většina jeho skladebných částí rovněž nebyla v detailu vymezena, až na RBC č. 948 Lutov (Hájek et al. 2003). Lokální hierarchie ÚSES se v zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí samostatně nevyskytuje. Skladba ÚSES v zájmovém území je patrná z obr. C.II.7.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 43 / 68 -



Obr. C.II.7.

Nespeky – mapa USES


II.10.

OBYVATELSTVO

Obec Nespeky je sídlem trvalého významu s běžnou vybaveností daného charakteru obce a s významnou funkcí přechodného bydlení (zejm. letní rekreace víkendová a sezónní). Počet obyvatel a objektů v obci Nespeky je patrné z přehledu [1]: SÚ Nespeky •

•

počet zásobených objektů

počet zásobených obyvatel


celkem

- trvale obydlených

168

53

221

- přechodně

211

0

211

- celkem

379

53

432

- trvale bydlících

341

108

449

- přechod. bydlících 500 - celkem 841

0 108

500 949

SÚ Městečko •

•




celkem

- trvale obydlených - přechodně

65 77

27 0

92 77

- celkem

142

27

169

- trvale bydlících

111

55

166

- přechodně bydlících 350

0

350

- celkem

55

516

461

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 44 / 68 -



Celkem (SÚ Nespeky + SÚ Městečko) •

•




celkem

- trvale obydlených - přechodně

233 288

80 0

313 288

- celkem

521

80

601

- trvale bydlících - přechodně

452 850

163 0

615 850

- celkem

1302

163

1465

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 45 / 68 -



ČÁST D.

I.

ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

Charakteristika vlivů záměru – kategorie významnosti:

Kapitola

Předmět hodnocení

Kategorie významnosti I.

III.

D.I.1.

Vliv na klima a ovzduší

D.I.2.

Vliv na povrchové a podzemní vody

D.I.3.

Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje

x

D.I.4.

Vliv na půdu

x

D.I.5.

Vliv na flóru, faunu a ekosystémy

x

D.I.6.

Vliv na hlukové klima

x

D.I.7.

Vliv na krajinný ráz

x

D.I.8.

Vliv na hmotný majetek a kulturní památky

x

D.I.9.

Vliv na veřejné zdraví

x

Vysvětlivky:

I.1.

II.

I. II. III.

x x

složka mimořádného významu – je třeba věnovat zvýšenou pozornost; složka běžného významu – použití standardních postupů; složka v daném případě méně důležitá – stačí rámcové hodnocení.

VLIVY NA KLIMA A OVZDUŠÍ

V období výstavby záměru bude docházet k negativním vlivům, souvisejících se stavební činností realizace záměru (zejm. prašnost, emise ze spalovacích motorů stavebních strojů a dopravních prostředků apod.). Negativní vlivy budou časově omezené po dobou výstavby; optimální přípravou a organizací výstavby lze tyto vlivy významně minimalizovat. Může vzniknout nebezpečí kumulativních vlivům v důsledku překrývání stavebních činností, což je třeba řešit harmonogramem výstavby. Po ukončení výstavby negativní vlivy na ovzduší pominou. V období provozu záměru nebude ovzduší ovlivňováno škodlivými látkami; ČOV jsou obecně zdrojem emisí pachových látek, jejich množství však není možno jednoznačně určit, protože se jedná o celou řadu látek, jejichž druh a množství je závislé na specifickém složení odpadních vod. Emise těchto látek se snižují technologickými procesy a zastřešením nádrží s technolog. linkami, což je použito u stávající ČOV Poříčí nad Sázavou. Samotná technologie ČOV není zdrojem emisí znečišťujících látek, u kterých je stanoven obecný emisní limit. Použité postupy (nitrifikace, denitrifikace, provzdušňování, sběr kalu) téměř vylučují ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 46 / 68 -



procesy, při kterých vznikají odpadní plyny (zejména bioplyn s obsahem metanu). Lze však předpokládat zpracování odpadních vod s obsahem amoniaku, který může být při provzdušňování nádrží uvolňován do okolního ovzduší. Koncentrace amoniaku však nelze jednoznačně stanovit, lze je ovšem očekávat na nízké úrovní a vzhledem k celkovému množství vzdušiny, dmýchané do nádrží, bude hmotnostní tok amoniaku velice nízký. Vzhledem k tomu, že čistírna nebude sloužit k čištění průmyslových odpadních vod, nepředpokládá se případné uvolňování nebezpečných chemických látek do ovzduší při procesu čištění. Stávající provoz ČOV je z hlediska pachových látek bez komlikací. Rozptylová studie pro ČOV bude zpracována v rámci zpracování dokumentace EIA, v případě, že bude požadována příslušným úřadem dle závěru zjišťovacího řízení. Liniové zdroje znečištění ovzduší nejsou uvažovány.

I.2.

VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY

V době výstavby řadů záměru lze očekávat v místech dotčení podzemních vod zemními pracemi omezené ovlivnění těchto podzemních vod – může dočasně docházet k poklesu hladiny vody ve studních na pozemcích v bezprostředním okolí stavby; z hlediska jakosti vody může dojít k negativnímu ovlivnění nekontrolovaným únikem ropných látek, maziv stavebních strojů apod. Tyto negativní vlivy budou minimalizovány organizací a způsobem provedení stavby s ohledem na místní podmínky. Zhotovitel stavby bude stavbu provádět tak, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování podzemních a povrchových vod ve smyslu platných předpisů a podmínek stavebního povolení. Po dokončení stavebních činností negativní projevy pominou. V období provozu záměru budou ovlivňovány zejm. povrch. vody tekoucí v Sázavě, která je recipientem pro ČOV Poříčí nad Sázavou. Nepříznivým vlivem záměru by mohlo být intenzivnější vypouštění nedostatečně čištěných odpadních vod a překračování povolených emisních limitů. Podle výpočtu koncentrací hlavních ukazatelů znečištění (CHSKcr, BSK5, N-NH4+, NL, Pcelk) v Sázavě pod profilem ČOV Poříčí nad Sázavou je změna zvýšení zátěže oproti stávajícímu stavu zanedbatelná (viz samostatná příloha Oznámení „naturové hodnocení“, str 16), tj. v rozmezí +0,03 až +0,0004. K těmto výsledků je třeba poznamenat, že ve změně ukazatelů znečištění není uvažován efekt ukončení znečišťování stávajícím způsoben nakládání s odpadními vodami – tento efekt je prakticky neměřitelný, je však zřejmé, že se bude podílet pozitivně na zlepšení stavu jakosti povrchových a podzemních vod v řešené lokalitě a vyčíslené hodnoty změny ukazatelů budou ještě menší.

I.3.

VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE

Realizací záměru nedojde k narušení žádného ložiska nerostných sutrovin, nedojde k negativnímu ovlivnění horninového prostředí. Hodnocený záměr ani jeho provoz nebudou mít negativní vliv v důsledku ukládání odpadů.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 47 / 68 -



I.4.

VLIVY NA PŮDU

Realizace záměru bude mít následující vlivy na půdu: •

vlivy v důsledku záboru půdy s ochranou ZPF a LP / PFL 11 – trvalý a dočasný zábor;

•

vlivy na znečištění půdy – v období výstavby

• vlivy na erozi půdy – o období výstavby. Trvalý zábor bude vyžadovat výstavba vyrovnávací nádrž v areálu ČOV – předpokládaný rozsah cca 100 m2 – vliv na ZPF viz výše. Před zahájením zemních prací částí stavby s dočasným záborem orné půdy bude provedena skrývka ornice a podorničí, její dočasná deponie a po ukončení výstavby zpětné rozprostření k uvedení pozemku do původního stavu a/nebo její odpovídající využití na jiném vhodném místě. V období výstavby je potenciálně půda ohrožena kontaminací ropnými látkami a mazivy, které se používají k provozu stavebních strojů a mechanismů. V období výstavby bude rovněž zvýšené riziko eroze půdy zvláště na místech svažitého terénu. Povinností zhotovitele stavby je v celém období výstavby zabránit všem negativním projevům a vlivům na půdy dotčené stavbou.

I.5.

VLIVY NA FLÓRU, FAUNU A EKOSYSTÉMY

Trasa navržených kanal. řadů je vesměs vedena v místech stávajících nebo plánovaných komunikací. Na žádné z ploch dotčených záměrem nebyly zjištěny (2. pol. roku 2007) žádné výskyty zvláště chráněných nebo ohrožených druhů rostlin. Při výstavbě bude sledováno, aby zásahy do vzrostlé zeleně byly minimalizovány – záměr nepředpokládá významnější kácení vzrostlé zeleně, bude se jednat jen o jednotlivé případy, které budou řešeny v navazující projektové přípravě. Při provádění zemních prací v těsné blízkosti kmenů dřevin může dojít k nebezpečí narušení stability těchto starých stromů – podle konkrétních podmínek je nezbytné zachovávat min. odstupové vzdálenosti od paty kmene každého stromu, aby nedošlo k porušení jeho kořenového systému, které by vedlo k zhoršení stability nebo k zničení stromu – v případě nebezpečí budou zemní práce prováděny ručně. Stavba bude prováděna v souladu s ČSN 18 920 ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavební činnosti. Vlivy na faunu Případné vlivy záměru na faunu lze očekávat především mimo stávající zástavbu města. Stavba řadů je především stavbou liniovou a je možné, že může být po krátkou dobu výstavby daného úseku řadu migrační překážkou pro některé volně žijící živočichy (např. obojživelníci). Negativní vlivy pominou po dokončení výstavby každého dotčeného úseku řadu. Posuzovaný záměr je stavbou ekologickou, jehož negativní vlivy na flóru, faunu a ekosystémy souvisejí pouze s obdobím výstavby. Po dokončení výstavby bude mít realizace záměru pozitivní vliv obecně na kvalitu životního prostředí v zájmové oblasti.

11

LP – lesní pozemek; PFL – pozemek určení k plnění funkce lesa; ZPF – zemědělský půdní fond

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 48 / 68 -



Zvláštní případ vlivu a požadavku ochrany fauny se vztahuje na živočichy chráněné v rámci Natura 2000 – tj. vodní prostředí řeky Sázavy. Jedná se zejm. o zabezpečení spolehlivého provozu ČOV Poříčí nad Sázavou, kde největší nebezpečí hrozí z možných případů havárie provozu ČOV – tyto případy je třeba včas a důsledně eliminovat (např. připojování průmyslových podniků na obecní splaškovou kanalizaci aj.), viz B.III.5 a samostatná příloha „naturové hodnocení“ (Bílek, 2007).

I.6.

VLIVY NA HLUKOVÉ KLIMA

V období výstavby bude hlukem zatíženo bezprostřední okolí. Povinností zhotovitele stavby je minimalizovat v době výstavby tyto negativné projevy, zejm. vhodnou organizací výstavby a používáním strojů, které splňují veškeré provozní normy a předpisy. Stavební práce budou prováděny v souladu s hygienickými předpisy a nebudou prováděny v době nočního klidu. Z hlediska akustické zátěže je pro záměr relevantní objekt ČOV Poříčí nad Sázavou. S realizací vyrovnávací nádrže bude souviset zkapacitnění aeračního zařízení, tj. dmychadla ve strojovně objektu stáv. ČOV – objekt je hlukově dostatečně izolován a realizace záměru nezpůsobí překročení hlukové zátěže.

I.7.

VLIVY NA KRAJINÝ RÁZ

Stavba záměru je v celém rozsahu stavbou podzemní a na krajinu a krajiný ráz nemá vliv.

I.8.

VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY

Stavba záměru bude částečně prováděna ve stávajících komunikacích. Komunikace narušená stavbou bude uvedena po dokončení stavby do původního stavu nebo dle projednání s vlastníkem a/nebo správcem dotčené komunikace. Rovněž ostatní plochy dotčené stavbou budou po dokončení stavby uvedeny do původního stavu. V některých částech bude výstavba probíhat v blízkosti stáv. staveb (vč. oplocení, el. sloupků apod.) – je vhodné v odůvodněných případech, příp. po projednání s vlastníkem dotč. stavby provést před zahájením stavebních prací statický posudek a/nebo pasport stavby, který bude sloužit jako dokumentace původního stavu. Za vliv na hmotný majetek je možné považovat též např. přeložky stáv. inž. sítí vyvolané výstavbou posuzovaného záměru. Stavba bude prováděna v souladu s zák. 20/1987 Sb. o státní památkové péči a v souladu s podmínkami stanovenými st. orgány ochrany památek.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 49 / 68 -



I.9.

VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ

V průběhu výstavby bude záměr vykazovat negativní vlivy na veřejné zdraví – zvýšené zatížení hlukem v místech výstavby, zhoršená kvalita ovzduší v důsledku používání spalovacích motorů stavebních strojů, narušení pohody v důsledku zhoršení dopravy v místech výstavby, zábory komunikací, zvýšení dopravy, možné poklesy hladiny podzemní vody ve studních. Negativní vlivy je možno do značné míry ovlivnit organizací výstavby a kvalitou strojního vybavení zhotovitele stavby. Po dokončení výstavby vešeré negativní vlivy související s výstavbou pominou. V době běžného provozu bude stavba působit významně pozitivně na veřejné zdraví – celkové zkulturnění životního prostředí řešené oblasti.

II.

ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI

Na základě výše uvedených charakteristik vlivů lze souhrnně konstatovat, že stavba se projeví negativními a pozitivními vlivy. V období výstavby se budou projevovat negativní vlivy související se stavební činností v místě realizace stavby a jejím nejbližším okolí, což se bude projevovat zejm. v stáv. zástavbě intravilánu obce. V rozvojových lokalitách lze rovněž očekávat kumulaci vlivů souvisejících s navazující stavební činností. V období běžného provozu se budou projevovat pozitivní vlivy realizace záměru – nakládání s odpadními splaškovými vodami bude probíhat dle zákoných norem a předpisů. Důležitým hlediskem při posuzování vlivů záměru je zabezpečení ochrany živočichů v rámci zvl. chráněného území Natura 2000 – zde je třeba provést včas a důsledně všechna doporučená opatření.

III.

ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE

Vzhledem k charakteru a umístění posuzovaného záměru tato skupina vlivů nepřipadá v úvahu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 50 / 68 -



IV.

OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘ. KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ

Na základě výše uvedených charakteristik vlivů lze opatření k omezení negativních vlivů záměru shrnout: •

Negativní projevy v důsledku stavební činnosti (zejm. hluk a prašnost, příp. vibrace v okolí stavby) nelze vyloučit, lze však správně připraveným harmonogramem stavby snížit účinky na dotčené okolí, tj. např. včas informovat obyvatele dotčeného okolí o připravovaných stavebních pracích, připravit efektivní harmonogram dopravy / výstavby (např. koordinované využití stavebních strojů a dopravních vozidel apod.).

•

Stavbu bude provádět odborná firma, která má dostatek zkušeností se stavbami daného charakteru a veškerá stavební technika bude odpovídat všem technickoprovozním a bezpečnostním požadavkům.

•

Negativní projevy v recipientech v důsledku stavební činnosti lze vyloučit nebo maximálně omezit dodržováním všech bezpečnostních a eliminačních opatření při stavební činnosti (např. v blízkosti recipientů vyloučit i krátkodobé skladování zeminy aj. materiálu, stavební činnost provádět v požadovaných termínech, vyloučit parkování stavební techniky apod.).

•

Splašková kanalizace a ČOV bude provozována oprávněným provozovatelem. Provozování kanalizace a ČOV bude stanoveno schváleným, právoplatným kanalizačním a provozním řádem, který bude důsledně dodržován.

•

Provoz splaškové kanalizace napojené do ČOV Poříčí nad Sázavou (tj. v obcích Nespeky a Poříčí nad Sázavou) bude eliminovat v maximální možné míře riziko havárie na splaškové kanalizaci a v ČOV - zvl. s ohledem na ochranu EVL Dolní Sázava, evropské soustavy Natura 2000 je nutné odstanit připojování průmyslových podniků, v jejichž technologických procesech se vyskytují průmyslové odpadní vody (KEMPER a. s. Poříčí nad Sázavou, příp. jiné).

Z dalších obecných opatření lze uvést: •

Zhotovitel stavby je povinen zamezit únikům ropných látek a maziv stavebních strojů a dopravních automobilů do přírodního prostředí;

•

Provést koordinaci stavebních prací při realizaci záměru, příp. etap výstavby s cílem optimalizovat využití stavebních strojů a dopravních automobilů a minimalizovat hlukovou zátěž a emise ze spalovacích motorů a prašnost v důsledku realizace výstavby;

•

Zhotovitel stavby je povinen před zahájením stavebních prací skrýt ornici a podorničí a zabezpečit nakládání s tímto materiálem dle podmínek stanovených orgánem ochrany ZPF;

•

Při provádění zemních prací bude postupováno v souladu se zák. 20/1987 Sb. o státní památkové péči;

•

Zhotovitel stavby musí na základě referencí prokázaných též ve výběrovém řízení poskytovat záruky řádného provádění stavby vzhledem k ochraně životního prostředí a musí být připraven plnit požadavky investora v této oblasti.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 51 / 68 -



V.

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ

Jako nedostatky a nejistoty, které se vyskytly při specifikaci vlivů, lze uvést charakteristiky běžné pro daný stupeň přípravy, např.: •

upřesnění geologických a hydrogeologických podmínek stavby bude provedeno po zpracování inženýrskogeologického průzkumu (bude součástí navazující PD);

•

nepřesnosti hydrologických podkladů – je dáno přesností poskytovaných dat;

•

vývoj jakosti vod je dán četností a přesností prováděných měření;

•

biologické podklady odpovídají stupni zpracování.

Uvedené nedostatky nepředstavují takovou míru nejistoty, která by mohla změnit doporučení a závěry tohoto Oznámení.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 52 / 68 -



ČÁST E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Koncepce záměru odkanalizování a čištění splaškových odpadních vod obce Nespeky byla řešena ve variantách v předchozích studiích: •

vlastní ČOV umístěna na k.ú. Nespeky – nepodařilost zajistit vhodný pozemek;

•

společná ČOV pro obce Poříčí nad Sázavou a Nespeky umístěná v k.ú. Poříčí nad Sázavou – subvarianty způsobů odkanalizování gravitační kanalizací vers. kombinovanou gravitační a tlakovou kanalizací vers. tlakovou kanalizací.

Posuzovaný záměr představuje řešení, které je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje. Při „realizaci“ nulové varianty, tj. nerealizací posuzovaného záměru, bude pokračovat nevyhovující stav nakládání se splaškovými odpadními vodami v obci Nespeky se všemi negativními vlivy na životní prostředí.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 53 / 68 -



ČÁST F.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

Seznam doplňujících údajů Oznámení: F.1

Celková situace, 1:3000

F.2

Fotografická příloha

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 54 / 68 -



Příloha č. F.2 Obr. 1 Silnice II/603 mezi Nespeky a Městečkem

Obr. 2

Území trasy řadu AA

Obr. 3 Nespeky - místní komunikace na rozhraní zástavby

Obr. 4

Nespeky – Fragnerova ulice, trasa řadu A

Obr. 6

Městečko – rozvojové území RÚ5

a rozvoj území R3

Obr. 5 Městečko – místní komunikace v chatové oblasti

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 55 / 68 -



Městečko – trasa řadu B podél Sázavy

Obr. 7 Městečko – rozvojové území RÚ7

Obr. 8

Obr. 9 Městečko – trasa řadu B podél Sázavy směr k ČOV potoka

Obr. 10 Nespeky – trasa řadu A podél Mokřanského

Obr. 11 ČOV Poříčí n Sáz. – prostor plánovaného umístění vyrovnávací nádrže

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 56 / 68 -



ČÁST G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Předmětem předkládaného Oznámení je záměr odkanalizování splaškovou kanalizací obce Nespeky a čištění splaškových odpadních vod v čistírně odpadních vod Poříčí nad Sázavou. Investorem záměru je obec Nespeky. Realizací záměru investor hodlá řešit nevyhovující způsob nakládání se splaškovými odpadními vodami v obci, zlepšit stávající stav životního prostředí v obci a ekologický stav vodních recipientů obce – Sázava a Mokřanský potok. Splašková kanalizace je navržena jako oddílný, tlakový systém – celková délka hlavních rozvodných řadů je cca 15,3 km a cca 7,8 km přidružených rozvodných řadů s celk. počtem 521 domovních čerpacích stanic; předpokládá se etapovost výstavby. Splaškové odpadní vody budou odváděny do ČOV Poříčí nad Sázavou, kde budou odpadní vody vyčištěny. Součástí záměru je vyrovnávací nádrž, která bude umístěna samostatně vedle stáv. objektu ČOV. Nádrž bude vyrovnávat nerovnoměrnost přítoků splaškových odpadních vod z Nespek do ČOV a zároveň bude vybavena technologií, která bude zlepšovat účinnost čištění splaškových odpadních vod v ČOV. Navržené řešení zvýší kapacitu ČOV na požadovanou úroveň (celk. 2800 až 3500 EO) a ČOV bude zajišťovat na odtoku emisní limity vyčištěné odpadní vody, které jsou stanovené nař. vl. č. 229/2007 Sb. (mění nař. vl. č. 61/2003 Sb.) o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech a limity stanovené vohospodářským povolením. Recipientem pro vyčištěné odpadní vody z ČOV Poříčí nad Sázavou je řeka Sázava. Tok řeky Sázavy je v zájmové oblasti evropsky významnou lokalitou (CZ0213068 Dolní Sázava), která je zařazena do Národního seznamu evropsky významných lokalit ČR. Území dotčené záměrem se dotýká EVL Dolní Sázava, kde jsou hlavními předměty ochrany dva evropsky významné druhy – velevrub tupý (Unio crassus) a hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus). Vedle uvedených druhů je v dotčené lokalitě známý výskyt dalších vzácných druhů, např. škeble plochá (Pseudanodonta complanata) či okružanka říční (Sphaerium rivicola). V rámci zpracování Oznámení bylo zpracováno též Posouzení významnosti vlivů záměru na EVL a ptačí oblasti soustavy Natura 2000, které je samostatnou přílohou a nedílnou součástí Oznámení. Z hlediska celkového zhodnocení vlivů záměru na lokalitu systému Natura 2000 je záměr hodnocen při běžném provozu splaškové kanalizace a ČOV jako pozitivní. Potenciálně závažným negativním vlivem je mimořádný provozní stav (havárie) ČOV Poříčí nad Sázavou. Riziko vzniku havárie však nepředstavuje vlastní záměr, nýbrž rizikoví uživatelé splaškové kanalizace (zejm. průmyslové podniky, jejichž technologické procesy nakládají s průmyslovými odpadními vodami, přičemž např. četnost a přesnost kontrol vypouštěných odpadních vod z těchto podniků do splaškové kanalizace může být rozhodujícím faktorem vzniku havárie ČOV). Proto z důvodu zabezpečení minimalizace vzniku havarijních stavů ČOV doporučujeme nejen důsledné dodržování kanalizačního a provozního řádu splaškové kanalizace a ČOV, ale rovněž zejm. zamezit připojování průmyslových podniků (s provozy produkujícími

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 57 / 68 -



průmyslové odpadní vody) na splaškovou kanalizaci napojenou na ČOV Poříčí nad Sázavou (tj. např. průmysl. podnik Kemper s.r.o. Poříčí nad Sázavou, též viz [4]). Realizace záměru bude přínosem pro zlepšení životního prostředí v řešeném území a přispěje k ochraně území s mimořádnou ochranou vodohospodářských zájmů. Záměr doporučuji realizovat v co nejkratším termínu v rozsahu navrženém projektovou dokumentací pro územní řízení za podmínek stanovených tímto Oznámením.

V Praze, duben 2008 …………………………………………… Ing. Zbyněk Vyhlas

Osvědčení odborné způsobilosti č.j. 13943/1638/OPVŽP/94 vydané dne 7.2.1995.

Athos-co, s.r.o. Praha Pod Děkankou 1694/4, 140 00 Praha 4 tel. 261217066, fax. 261217106 [email protected]

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 58 / 68 -



ČÁST H.

PŘÍLOHY

H.1

KÚ Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství: Stanovisko orgánu ochrany přírody k hodnocení důsledků koncepcí a záměrů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a dle zákona. 100/2001 Sb. v platném znění, ze dne 20.09.2007; záměr „Nespeky – splašková kanalizace“;

H.2

MÚ Benešov, Odbor výstavby, územního plánování a regionálního rozvoje: Územní rozhodnutí o umístění stavby splaškové kanalizace v Nespekách a v Městečku na pozemcích v k.ú. Nespeky a Poříčí nad Sázavou, ze dne 27.09.2005; prodlouženo rozhodnutím ze dne 26.10.2007.

Samostatná příloha: Bílek O., RNDr.: Nespeky – splašková kanalizace. Posouzení významnosti vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000, podle §45i zák.č. 114/1009 Sb. o ochraně přírody a krajiny, GeoVision s.r.o., Plzeň; 11/2007.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 59 / 68 -



Příloha H.1

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 60 / 68 -



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 61 / 68 -



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 62 / 68 -



Příloha H.2

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 63 / 68 -



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 64 / 68 -



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 65 / 68 -



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 66 / 68 -



---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 67 / 68 -



PODKLADY, LITERATURA

1.

Nespeky – splašková kanalizace, TES, Athos-co, s.r.o. Praha, 05/2003;

2.

Nespeky – splašková kanalizace, DUR, Athos-co, s.r.o. Praha, 04/2005;

3.

Poříčí nad Sázavou – splašková kanalizace a ČOV, DSP, Athos-co, s.r.o., Praha, 03/2002;

4.

Rozvojová lokalita změny č. 2 ÚPNSÚ Poříčí nad Sázavou „Za Vodou“, Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle přílohy č. 9, zák. 100/2001 Sb., včetně hodnocení vlivu na území NATURA 2000 dle §45i, zák. 114/1992 Sb., Vyhlas, Bílek; Praha, 10/2006;

5.

Biogeografické členění České republiky, I. díl. – ENIGMA, Culek, M. et al., 1996, Praha;

6.

Biogeografické členění České republiky, II. díl. – AOPK, Praha a Lelekovice, Culek, M. et al., 2003;

7.

Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovinných ČSSR (podle Zlatník, A., 1976, tabulka).

8.

Obecně závazná vyhláška Středočeského kraje č. 5/2006

9.

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, aktualizovaná verze, internet stánky KÚ Středočeského kaje 03/2008, http://www.kr-stredocesky.cz/dokumenty/66951/planrozvoje-vodovodu-a-kanalizaci-stredoceskeho-kraje

10.

související zákony, vyhlášky, nařízení vl., normy, odborná literatura.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 68 / 68 -


SPLAŠKOVÁ KANALIZACE

Recommend Documents