Kfajklfjakljfklasjfkljas Odhalování a prevence podvodných jednání při S¨fksajfklsjfklasjk
hospodaření s veřejnými prostředky praktické zkušenosti a doporučení.
Zpracoval: JUDr. Igor IVANOV, vedoucí oddělení auditu operací Odbor interního auditu a kontroly Ministerstvo vnitra, srpen 2011
Trestné činy proti majetku jsou obsaženy ve hlavě V. Trestního zákoníku §§ 205 až 230
Při hospodaření s veřejnými prostředky se nejčastěji vyskytují: Krádež, zpronevěra, neoprávněné užívání cizí věci, podvod, dotační podvod, podílnictví, zatajení věci, porušení povinností při správě cizího majetku,…
K páchání majetkové trestné činnosti dochází i zásahem do elektronických informačních (účetních) systémů
Pamatují na to ustanovení tr. zákoníku o Neoprávněném přístupu k počítačovým systémům a nosičům informací, Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat. Poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do vybavení počítače z nedbalosti.
Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
Tyto trestné činy jsou obsaženy ve hlavě VI. Trestního zákoníku v dílu 3. Při hospodaření s veřejnými prostředky by se mohlo jednat například o : §256 – Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, §257 – Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži
Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
Jsou upraveny v hlavě X. Trestního zákoníku. Při hospodaření s veřejnými prostředky se můžeme setkat zejména s trestními činy úředních osob §§ 329 a 330 a s trestními činy úplatkářství §§ 331 až 334. Ve své praxi jsme už odhalili i nepravdivý znalecký posudek, na co pamatuje § 346
Společenská nebezpečnost podvodů při hospodaření s veřejnými prostředky Chráněným zájmem jsou veřejné prostředky pořízené ze zdrojů státního rozpočtu, nebo ze zdrojů Evropských společenství; způsob provedení bývá často latentní někdy i organizovanou skupinou, důsledky jsou velmi závažné, neboť způsobují potíže při řízení veřejných financí a dochází k nespravedlivému hromadění bohatství – majetku pachatelů.
Okolnosti za kterých se podvody a jiné majetkové trestné činy páchají Nevyhovující kontrolní prostředí, časté reorganizace-“dezorganizace“, neprůkazné účetní záznamy, podceňování ochrany svěřeného majetku, výběr nevhodných zaměstnanců pro plnění pracovních úkolů spojených s hmotnou odpovědností, špatně nastaveny účetní systémy umožňující podvodné aktivity před i po zpracování konkrétního účetního případu a jiné.
Příklady odhalených podvodů při veřejných zakázkách • Umělé rozdělování zakázek na jednotlivé dílčí celky s menšími finančními objemy za účelem vyhnout se vyhlášení otevřených soutěží a zajistit si tak možnost upřednostnit předem vybraného dodavatele. • Dodatečné rozšiřování rozsahu prací nad rámec původního výběrového řízení a účtování víceprací a vícenákladů. • Nedůvodné prodlužování smluvních termínů formou dodatků. Velká část veřejných financí je tak proinvestována mimo soutěž, tudíž v bezkonkurenčním prostředí.
Příklady odhalených podvodů při veřejných zakázkách Aktivity směřující k omezování soutěže, kdy je zájem zadat zakázku jednomu určitému uchazeči (dopředu pečlivě vybranému). V souladu s tímto cílem se vyhlásí soutěž. Ten je pak zadavatelem bezdůvodně vynesen do bezkonkurenčního prostředí.
Příklady odhalených podvodů při veřejných zakázkách
Účasti personálně propojených firem v jedné soutěži. V praxi pak nastávají případy, kdy spolu soutěží navzájem propojené firmy a ostatní zájemci nejsou do soutěže připuštěni. Použito z databáze TI.
Příklady odhalených podvodů při veřejných zakázkách Opisování podmínek technických parametrů (podmínek) veřejné zakázky z katalogu předem určené firmy s cílem vynést jí do bezkonkurenčního prostředí a předurčit jí k vítězství v soutěži. Poskytování informací k připravované veřejné zakázce uchazeči, který má být vybrán. Výběr dodavatelských firem s nejasnou vlastnickou strukturou.
Indikátory možné existence podvodného a korupčního jednání u veřejných zakázek
• • • •
Korupci u veřejných zakázek lze většinou jen velmi obtížně prokázat metodami, které mají k dispozici auditoři a kontroloři. Nicméně pro odhalování podezření na tyto jevy jde použít mnohé indikátory, které naznačují přítomnost korupčního jednání. nadměrné utajování informací, nadstandardní styky zadavatelů s uchazeči, nedodržování podmínek smluv (např. neuplatňování sankcí vůči dodavatelům, tolerování nekvality…), nevyváženost smluvních vztahů v neprospěch veřejného sektoru,
Další indikátory možné existence podvodného a korupčního jednání neúměrné hromadění majetku zaměstnanců podílejících se na realizaci veřejných zakázek, které neodpovídá jejich oficiálním příjmům, poskytování „záloh“ – bezúročných úvěrů dodavatelům předem, poskytování plateb na smyšlená plnění nebo duplicitní platby na plnění, která jsou již zahrnuty v ceně díla
Další indikátory možného podvodného a korupčního jednání poskytování plateb dodavatelům za fiktivní plnění, nebo za plnění které nebylo realizováno v deklarovaném rozsahu, poskytování plateb dodavatelům bez soupisu vykonaných prací a dodávek, dodavatelská firma pracuje na stavbě úředníka, který se podílel na zakázce nebo který je s touto firmou v obchodně závazkovém vztahu za orgán veřejné správy
Podvody páchané v organizované skupině – poznatek z praxe Objednatel znaleckého posudku nabízel znalci možnost odkoupení lukrativního majetku státu za protislužbu spočívající v nepravdivém vyhotovení znaleckého posudku.Oba si pak majetek za takto podvodně určenou cenu odkoupili pro sebe i pro své známé. Škodlivý následek spočívá v krácení výnosů z majetku státu na úkor nárůstu soukromého majetku podvodníků.
Podvodná jednání ze strany znalců při vyúčtování znalečného – poznatek z praxe Při kontrolách opakovaných vyúčtování znalečného přibranými znalci jsme zjistili kontrolními výpočty, že někteří znalci si nechali zaplatit v jednom roce za práci, která v přepočtu vykázaných hodin byla vyšší, než celkový disponibilní počet hodin jednoho roku.Účetní systém nebyl nastaven tak, aby dokázal podle kmenových záznamů k jednotlivým znalcům upozornit na nereálnost vykazovaného počtu hodin jednotlivým znalci.Příkazce operace přikazoval proplatit a hlavní účetní proplácel.
Podvodná jednání-zneužívání prostředků z FKSPpoznatek z praxe
Při kontrolách dodržování zásad hospodaření s prostředky FKSP bylo v několika případech zjištěno, že příspěvek z fondu, poskytnutý na rekreaci zaměstnance byl po dohodě s majitelem cestovní kanceláře vyplacen tomuto zaměstnanci, aniž by se objednané rekreace zúčastnil.
Slabá místa v nastavení systému SAP/R3, která umožnily páchání podvodů Firma se kterou chce podvodník „obchodovat“ musí být zanesena ve kmenových záznamech účetního systému, aby jí tento systém identifikoval při zpuštění platebního programu.
Jedním ze slabých míst je, že tuto firmu tam může dopsat – vložit kterýkoliv operátor systému SAP, například využitím informací z obchodního rejstříku
Slabá místa v systému SAP/R3 vytvořila prostor páchání podvodů
Firmu lze do kmenových záznamů účetního systému SAP R3 vložit také například proti rodnému číslu.Takto jsou zaznamenáni například chovatelé služebních plemen psů, koní, soudní znalci a podobně. Rodné číslo nahrazuje IČO. Slabým místem je, že zase to může udělat kterýkoli operátor, který by sám nebo se společníkem potřeboval „vyfabrikovat“ domnělého dodavatele
Dvě cesty jak účetní sytém SAP/R3 „obelstít“ pro umožnění páchání podvodů – poznatek z praxe
První cesta: Název dodavatele - smyšlený Rodné číslo místo IČO - neexistující Číslo bankovního účtu – kam posílat platby za smyšlená plnění Druhá cesta: K existujícímu dodavateli, který prochází kmenovými záznamy se přiřadí číslo bankovního účtu, kam se má posílat peněžní plnění
Modul Fi v systému SAP R/3-riziko s vysokou pravděpodobností zneužití k podvodu Modul Fi – finanční modul, agregace F43 a F63 mohou používat vyčlenění zaměstnanci hlavně u služeb a tady systém před spuštěním platebního programu nehledá žádnou předchozí objednávku a fakturu přímo zaplatí.(dopravní služby, praní, čištění, úklid, opravy, údržba…). Všichni odhalení pachatelé podvodů využili právě tuto cestu.
Indikátory podvodného jednání účetní doklad není doložen průkaznými prvotními doklady schází povinný identifikátor a tyto doklady nelze dohledat, nebyla provedena fyzická (dokladová) inventura u všech položek účetní závěrky, osoba povinná spolupůsobit při výkonu finanční kontroly – dotázaný dodavatel, se distancuje od prvotního dokladu, kterým je prokazován účetní doklad (fakturu nevystavila, práce, služby, dodávky neprovedla),
Indikátory podvodného jednání – poznatky z praxe
nastavený vnitřní kontrolní systém svým nesprávným nastavením umožňuje kumulování neslučitelných funkcí (například: pokladní má přístup do systému účtování, osoba odpovědná za zaúčtování je zároveň hlavní účetní – vrchním účetním revidentem, vstupování do systému pod identifikátorem kolegy…),
Indikátory podvodného jednání Podpis osoby odpovědné za účetní případ je na účetním dokladu nahrazen podpisem osoby odpovědné za zaúčtování. Vedoucí zaměstnanci a zaměstnanci v postavení příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní nemají ve svých popisech pracovní činnosti k pracovní smlouvě zaznamenáno plnění svěřených úkolů podle zákona o finanční kontrole a provádějící vyhlášky k zákonu. Při případném odhalení nesrovnalostí, či pochybení se vyviní s vysvětlením, že tyto funkce vykonávají pouze na „dobré slovo“.
Jak na to ? Doporučení z praxe
U stavebních, strojních investic – dlouhodobého hmotného majetku je velmi vhodné pro odhalování podezření z podvodů, zpronevěr, rozkrádání, nebo korupce využívat institut průkaznosti účetního záznamu a výsledků inventarizace majetku, jakožto institutu průkaznosti účetní závěrky.
Jak na to ? Doporučení z praxe.
Průkazným účetním záznamem je mj. účetní doklad, který musí obsahovat předepsané náležitosti a požadavky na průkaznost. Průkazným je pouze takový účetní doklad – záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam deklaruje.
Jak na to ? Doporučení z praxe. • Zjistí-li kontrolor nebo interní auditor, že obsah účetního dokladu – záznamu neodpovídá skutečnosti, je povinen od tohoto okamžiku považovat tento doklad za neprůkazný. Zároveň musí ihned žádat předepsaným postupem o podání vysvětlení příkazce operace, hlavního účetního, osobu odpovědnou za účetní případ a osobu odp. za jeho zaúčtování.
Jak na to ? Zjištění z praxe. Příklady neprůkaznosti účetních dokladů: 1. 2.
3.
Schází soupisy vykonaných prací a dodávek. Objemy vykázaných prací nesouhlasí se skutečností (bourací práce,obklady,dlažby,omítky, nátěry, malby). Objemy deklarovaných výkonů neodpovídají skutečnosti (např. kilometry přepravovaných hmot (zemina, stavební suť…na skládku).
Jak na to? Zjištění z praxe.
4.Neexistuje prvotní doklad o nařízené přesčasové práci, kdo tuto práci nařídil, komu jí nařídil, kolik hodin a jaká činnost byla v rámci přesčasu vykonávána. 5.U pracovních smluv se nenachází popisy pracovní činnosti zaměstnance ani platový výměr a není uveden odkaz, kde tyto doklady dohledat.
Jak na to u dlouhodobého hmotného majetku staveb? Doporučení z praxe. Seznam ukončených staveb nalezneme na účtu 021. Seznam rozestavěných staveb nalezneme na účtu 042 – „Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek“. K těmto účtům si vyžádáme analytické členění, tj. jmenovité seznamy. Z dokumentace k provedené inventarizaci majetku a závazků a z účetních dokladů k jednotlivým stavbám zjistíme zda dokladovou a případně i fyzickou inventurou přímo na stavbě byl prokázán stav rozestavěnosti uvedený ke dni vykonání inventarizace na účtu 042.Touto metodou můžeme případně odhalit podvod spočívající v tom, že stavební dozor nechává proplácet dodavatelské faktury za stavební práce a dodávky, které nebyly v celém rozsahu realizovány.Může se jednat o podvod s korupčním indikátorem.
Na závěr – co lze doporučit v zájmu prevence Na úseku finančního řízení jasně definovat oddělení funkcí v rovině schvalovací, finanční a účetní. Důsledně monitorovat a sledovat průkaznost, úplnost a správnost účetních záznamů v zavedených informačních systémech v procesech přímého uskutečňování finančních a majetkových operací.
Na závěr – co lze doporučit v zájmu prevence Inventarizaci majetku a závazků ve smyslu právního předpisu považovat za základní nástroj průkaznosti účetní závěrky. Porušování povinností vyplývajících z právního předpisu a interních aktů řízení vydaných k inventarizaci majetku zaměstnanci veřejné správy může být motivováno zakrýváním schodků, snahou zneprůhlednit hospodaření a ztížit případné odhalení podvodného jednání, či rozkrádání.
Na závěr – co lze doporučit v zájmu prevence Transparentně definovat povinnosti, oprávnění a odpovědnost řídících a výkonných zaměstnanců k jednotlivým činnostem směřujícím k zajištění základních cílů a funkcí orgánu veřejné správy v popisu pracovních činností a v interních aktech řízení, upravujících oběh účetních dokladů a proces řídící kontroly.
Na závěr – co lze doporučit v zájmu prevence Průběžně kontrolovat výkon služby technických dozorů investora na realizovaných stavbách z hlediska kvality a rozsahu přejímaných stavebnětechnologických prací a dodávek, jakož i adekvátní výše fakturovaných peněžních částek vůči věcnému plnění a jejich souladu se schváleným rozpočtem. V rámci inventarizace majetku důsledně porovnávat stav účtu 042 se skutečnou rozestavěností přímo na místě stavby.
Na závěr – co lze doporučit v zájmu prevence Průběžně výběrovým způsobem kontrolovat pravost účetních dokladů, zejména faktur od dodavatelů služeb, zboží, materiálu, energií a podobně, porovnáním jejich autenticity přímo u deklarovaného dodavatele včetně správnosti čísla jeho bankovního účtu na který byla platba za plnění poukázána. Porovnávat identifikátory dodavatelů na fakturách s údaji uvedenými ve smlouvách vzešlých z výběrových řízení.
Na závěr – co lze doporučit v zájmu prevence V systému zadávání veřejných zakázek využívat všechny právně dostupné metody a formy kontroly vůči členům výběrových komisí jakož i samotným zadavatelům. Mimořádný důraz položit na průběžné zvyšování odborné úrovně členů výběrových komisí a zadavatelů. Dbát na pravidelnou rotaci členů výběrových komisí a jejich morální bezúhonnost.
Na závěr - co lze doporučit v rámci prevence Analyzovat všechna rozpoznaná rizika v rámci daného systému zadávání veřejných zakázek, identifikovat a pojmenovat všechny rizikové faktory v této oblasti, přijmout opatření k vyloučení zapůsobení těchto rizik, případně minimalizaci negativního dopadu na veřejné rozpočty pro případ, že jejich zapůsobení dojde.
Na závěr – co lze doporučit v zájmu prevence
Průběžně kontrolovat výši a účel poskytování záloh dodavatelům, aby nebyli bez kvalifikovaných důvodů bezúročně úvěrování ze zdrojů státního rozpočtu.
Na závěr – co lze doporučit v rámci prevence
V zájmu prevence negativních jevů při hospodaření s veřejnými prostředky zobecňovat výsledky finančních kontrol pro všechny součásti správce kapitoly státního rozpočtu včetně orgánů veřejné správy v jeho působnosti.
Na závěr – co lze doporučit v rámci prevence Systematicky odborně zdokonalovat koncové uživatele ekonomických informačních systémů. Důsledně oddělit pravomoci zaměstnanců, kteří data vkládají od těch, kteří mají oprávnění provádět případné opravy. Dbát aby po opravě dat zůstala původní data čitelná. Nastavit elektronické účetní systémy tak, aby bylo minimalizováno jejich zneužití pro páchání podvodů
Na závěr – co lze doporučit v rámci prevence
Za porušování právních a vnitřních předpisů, upravujících hospodaření s veřejnými prostředky, vyvozovat adekvátní personální opatření. Veškerá podezření z trestné činnosti v souladu s trestním řádem oznamovat orgánům činným v trestním řízení.
Poděkování za pozornost
JUDr. Igor Ivanov Ministerstvo vnitra Nad Štolou 3 Praha 7 170 00 E-mail:
[email protected] Mobil: 725190327, telefon 974832236
