2014
ODDĚLENÍ MSP A MALOOBCHODU
ZPRÁVA O VÝVOJI MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ A JEHO PODPOŘE V ROCE 2014
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
OBSAH 1 2
3
4
MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ................................................................................................................... 4 Malé a střední podniky v datech ............................................................................................. 4 FAKTA A ČÍSLA ................................................................................................................................. 6 Metodika zpracování dat ......................................................................................................... 6 Definice malého a středního podnikatele ............................................................................... 6 Živnostenské podnikání ........................................................................................................... 7 Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR ........................................................................ 7 Porovnání vývoje počtu OSVČ ......................................................................................... 8 Zastoupení žen v malém a středním podnikání .............................................................. 8 Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích ........................................................... 10 Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků ................................................ 11 Výkony MSP ................................................................................................................... 11 Přidaná hodnota ............................................................................................................ 11 Mzdy .............................................................................................................................. 12 Investice......................................................................................................................... 12 Zahraniční obchod ................................................................................................................. 13 Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE ................................................... 16 Průmysl (sekce B + C + D + E) ......................................................................................... 16 Stavebnictví (sekce F) .................................................................................................... 17 Obchod (sekce G) .......................................................................................................... 17 Tržní služby (sekce L, S) ................................................................................................. 18 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ ......................................................................................................... 19 Snižování administrativní zátěže podnikatelů ....................................................................... 19 Hodnocení dopadů regulace ................................................................................................. 20 Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2014 ................... 21 Zákon o významné tržní síle .................................................................................................. 21 Podnikatelská rada ................................................................................................................ 22 Aktuální stav startupové scény.............................................................................................. 22 Projekt Czech Accelerator ............................................................................................. 23 Projekt CzechEkoSystem ............................................................................................... 25 Inovační aktivity MSP .................................................................................................... 27 Finanční nástroje ................................................................................................................... 27 Inkubátor Meohub ........................................................................................................ 29 Technické vzdělávání ............................................................................................................. 30 Iniciativa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (Desatero) ....................... 31 PROGRAMY PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ............................................................. 33 Programy podpory Ministerstva průmyslu a obchodu.......................................................... 33 Podpora malých a středních podniků v rámci OPPI ...................................................... 33 Rámcový program – technologická centra, centra strategických služeb ...................... 40 Mezinárodní technologická spolupráce ........................................................................ 41 Národní program EFEKT ................................................................................................ 41 Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ....................................................... 43 Aktivní politika zaměstnanosti ...................................................................................... 43 Educa ............................................................................................................................. 44 Sociální podnikání.......................................................................................................... 45 Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v roce 2014 ................. 46 Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů ................................................ 46 Projekty zahraniční rozvojové spolupráce..................................................................... 47 Program OECD „Eurasia“ ............................................................................................... 48 Programy podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ........................................ 48 Program KONTAKT II ...................................................................................................... 48 Program EUREKA ........................................................................................................... 49 Program EUROSTARS ..................................................................................................... 50 Podpora výzkumu a vývoje – GESHER/MOST ................................................................ 50 Programy podpory Ministerstva pro místní rozvoj ............................................................... 51 1
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Národní program podpory cestovního ruchu ................................................................ 51 Program Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje ........................................................................................................... 52 Programy podpory Ministerstva zemědelství ....................................................................... 52 Program rozvoje venkova ČR ......................................................................................... 52 Programy podpory Technologické agentury ......................................................................... 55 Program ALFA ................................................................................................................ 56 Program BETA ................................................................................................................ 57 Program Centra kompetence ........................................................................................ 58 Program OMEGA ........................................................................................................... 59 Program DELTA .............................................................................................................. 60 Program GAMA.............................................................................................................. 61 Program EPSILON .......................................................................................................... 61 Podpora malých a středních podniků a výzkumná kapacita ................................................. 64 Podpora inovativních MSP ............................................................................................ 64 Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje z národních zdrojů .................... 64 Horizont 2020 ................................................................................................................ 65 5 EXPORTNÍ POLITIKA ....................................................................................................................... 66 Podpora exportu.................................................................................................................... 66 Proexportní podpora malých a středních podniků................................................................ 67 Exportní vzdělávání ............................................................................................................... 68 Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou ............... 69 Veletrhy a výstavy ................................................................................................................. 70 Program Design pro konkurenceschopnost .......................................................................... 73 Projekt VESMÍR ...................................................................................................................... 74 Zahraniční rozvojová spolupráce (program Aid for Trade) ................................................... 75 Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu ............................................................. 75 Kontaktní informační místa pro podnikatele ........................................................................ 76 Malé a střední podniky a Evropská unie ............................................................................... 77 Enterprise Europe Network (EEN) ................................................................................. 80 6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V REGIONECH ČR ............................................................................... 81 Jihočeský kraj ......................................................................................................................... 81 Jihomoravský kraj .................................................................................................................. 81 Karlovarský kraj ..................................................................................................................... 82 Kraj Vysočina ......................................................................................................................... 83 Královéhradecký kraj ............................................................................................................. 84 Liberecký kraj......................................................................................................................... 84 Moravskoslezský kraj............................................................................................................. 85 Olomoucký kraj...................................................................................................................... 86 Pardubický kraj ...................................................................................................................... 87 Plzeňský kraj .......................................................................................................................... 87 Středočeský kraj .................................................................................................................... 88 Ústecký kraj ........................................................................................................................... 89 Zlínský kraj ............................................................................................................................. 89 7 OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST .......................... 91 8 VÝSLEDKY VEŘEJNÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO AMSP ČR ........................................................ 94 Rodinné podniky.................................................................................................................... 94 Podnikání žen ........................................................................................................................ 94 Rizika nákupu spotřebního zboží ........................................................................................... 95 EU dotace – zkušenosti malých a středních podniků i obcí s čerpáním finančních prostředků 96 Zajištění proti exportním rizikům .......................................................................................... 97 Elektronická evidence tržeb (EET) ......................................................................................... 98 9 ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 100 SEZNAM ZKRATEK................................................................................................................................ 104 PŘÍLOHY ............................................................................................................................................... 107 2
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Příloha č. 1: Legislativní změny přijaté v roce 2014 ........................................................................ 107 Příloha č. 2: Odvětvová struktura vývozu v roce 2014 podle velikosti podniků ............................. 108 Příloha č. 3: Odvětvová struktura dovozu v roce 2014 podle velikosti podniků ............................. 108 Příloha č. 4: Informace o věcném pokroku OPPI ............................................................................. 109 Příloha č. 5 : Statistika čerpání souhrn za OPPI ............................................................................... 112 Příloha č. 6 : Statistika čerpání souhrn za OPPI dle krajů ČR ........................................................... 114 Příloha č. 7: Projekty ekonomické diplomacie ................................................................................ 121
3
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ Malé a střední podniky v datech •
Podnikatelskou činnost k 31. 12. 2014 v ČR vykonávalo (dle ČSÚ) celkem 1 124 380 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 877 519 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 246 861. Celkově u právnických a fyzických osob došlo k poklesu o 314 podniků oproti roku 2013.
•
Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2014 byl 99,84 %. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2014 činil 53,11 % a podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2014 činil 59,39 %. Podíl MSP na hrubém domácím produktu není v současné době ČSÚ sestavován ve velikostním členění, tudíž není ve zprávě uveden.
•
Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR bylo k 31. 12. 2014 celkem 60,2 % OSVČ v činnosti hlavní a 39,8 % v činnosti vedlejší. Klesá počet OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, tedy hlavní zdroj svých příjmů, a naopak stoupá počet OSVČ, kteří podnikají při zaměstnání a přivydělávají si.
•
V rámci Operačního programu Podnikání a inovace bylo k 31. 12. 2014 rozhodnuto o podporách malým a středním podnikatelům (bez převodů do úvěrového a záručního fondu) ve výši 69,61 mld. Kč. V dotačním programu bylo autorizováno k proplacení 48,07 mld. Kč.
•
Celkem bylo v roce 2014 v rámci programu TIP Ministerstva průmyslu a obchodu podpořeno 110 projektů předložených malými a středními podniky. Celková výše účelové podpory, čerpané přímo malými a středními podniky, činila 0,342 mld. Kč. Celková výše prostředků poskytnutých na podporu všech 237 projektů řešených v programu TIP v roce 2014 dosáhla 1,05 mld. Kč.
•
Technologická agentura ČR udělovala v roce 2014 podporu v 5 programech zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj (ALFA, BETA, Centra kompetence, OMEGA, GAMA), vyhlášeny byly též první veřejné soutěže v dalších dvou programech (DELTA, EPSILON), jejichž řešení se zahájilo v roce 2015.
•
Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložilo v roce 2014 v rámci aktivní politiky zaměstnanosti 6,386 mld. Kč, z toho 7,95 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb) a z Evropského sociálního fondu bylo financováno 5,72 mld. Kč.
•
Ministerstvo zahraničních věcí v roce 2014 realizovalo 51 projektů Ekonomické diplomacie a projektů zahraniční rozvojové spolupráce v hodnotě 4,53 mil. Kč.
•
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytlo v roce 2014 v rámci programu KONTAKT II malým a středním podnikům účelovou podporu 7,89 mil. Kč na řešení mezinárodních projektů. V rámci programu EUREKA CZ poskytlo MŠMT v rámci účelové podpory 106,84 mil. Kč. V rámci programu EUROSTARS byly v roce 2014 malým a středním podnikům poskytnuty finanční prostředky na řešení projektů páté, osmé a desáté výzvy celkem ve výši 19,45 mil. Kč.
4
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 •
Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2014 přidělilo prostřednictvím Národního programu podpory cestovního ruchu dotace 35 projektům malých a středních podniků v celkové výši 50,106 mil. Kč.
•
Ministerstvo zemědělství realizovalo Program rozvoje venkova České republiky, v rámci programu bylo podpořeno 373 projektů o celkové výši 1,324 mld. Kč.
•
Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 až 2020, která byla přijata usnesením vlády ČR č. 923 dne 12. 12. 2012, představuje zásadní strategický dokument pro oblast podnikání. V návaznosti na tuto koncepci byl připraven Akční plán podpory malých a středních podnikatelů na rok 2015, který tvoří soubor opatření reagujících na současnou situaci malých a středních podnikatelů v České republice. Navrhovaná opatření budou financována zejména ze zdrojů
Evropské
unie
(především
Operační
program
Podnikání
a
inovace
pro
konkurenceschopnost), dále ze státního rozpočtu ČR a dalších disponibilních zdrojů (např. Program švýcarsko-české spolupráce).
5
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
2 FAKTA A ČÍSLA Metodika zpracování dat Převážná část ekonomických dat pro Zprávu byla získána z Českého statistického úřadu, hodnoty z oblasti výše podpor z jednotlivých ministerstev a zprostředkujících institucí. Hodnoty za rok 2013 jsou ucelené, data za rok 2014 jsou v předběžných číslech. Metodika ČSÚ pracuje s rozdělením podniků na malé a střední výhradně podle počtu zaměstnaných osob.
Definice malého a středního podnikatele Definice malého a středního podniku používaná v EU vychází z přílohy č. 1 Nařízení komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o EU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Mezi základní kritéria pro posouzení velikosti podnikatele patří počet zaměstnanců, velikost ročního obratu nebo bilanční suma roční rozvahy (velikosti aktiv/majetku) dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, od zdaňovacího období počínaje 1. 1. 2011 poplatník podává řádné daňové přiznání.
1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR.
2. V rámci kategorie malých a středních podniků je malý podnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.
3. V rámci kategorie malých a středních podniků je mikropodnik vymezen jako podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.
Údaje o počtu zaměstnanců, hodnotě aktiv/majetku a výši obratu/příjmů zjišťují:
Podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené podpisovým záznamem statutárního orgánu účetní jednotky, resp. podpisovým záznamem účetní jednotky, za účetní období bezprostředně předcházející období, v němž je podána žádost o podporu (dále jen „poslední uzavřené účetní období“).
Podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němž je podána žádost o podporu. Drobný, malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty počtu zaměstnanců, ročního obratu/příjmů a aktiv/majetku vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, resp. pro první zdaňovací období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období.
6
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Dalšími kritérii, která jsou brána v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot, jsou druhy podniků. Jedná se především o „Nezávislé podniky“ a „Partnerské podniky“. Podrobnou definici naleznete v článku 3, přílohy č. 1 Nařízení EK č. 651/2014 ze dne 17. června 2014.
Živnostenské podnikání V České republice bylo k 31. 12. 2014 evidováno celkem 3 475 812 živnostenských oprávnění, což představuje oproti roku 2013 nárůst o 154 523 živnostenských oprávnění, tj. o 4,65 %.
Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR Graf č. 1: Vývoj aktivních subjektů v ČR v letech 2009-2014
1 079 668
1 108 736
256 876
1 200 000
238 271 839 573 1 077 844
1 400 000 1 139 267
1 144 943
1 126 305
1 126 153
1 000 000
877 519 1 124 380 246 861
887 854 1 124 694 236 840
865 235 1 137 439
228 564
200 000
272 204
400 000
850 032 1 106 908
600 000
914 654 1 143 218
800 000
0 2009
2010
2011
2012
2013
2014
Počet MSP - právnické osoby Počet MSP - fyzické osoby Počet MSP - celkem Počet podniků celkem (bez ohledu na velikost subjektu)
Zdroj: ČSÚ Podle údajů Českého statistického úřadu vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2014 v České republice celkem 1 124 380 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 877 519 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 246 861. Přestože meziročně počet právnických osob s počtem zaměstnanců 0-249 stoupl o 10 tis., souhrnně došlo oproti roku 2013 u MSP1 k poklesu o 314 podniků.
1
MSP = dle Definice malého a středního podniku používaná v EU, definováno v kapitole 2.2.
7
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Podíl malých a středních podniků (údaj vychází z definice MSP užívané Českým statistickým úřadem) na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2014 byl 99,84 %.
Porovnání vývoje počtu OSVČ Na konci roku 2014 evidovala ČSSZ celkem 972 356 OSVČ. O rok dříve jich přitom působilo o 5 tisíc více. Nejvyšší množství OSVČ pak ČSSZ registrovala ke konci roku 2011, kdy jich v ČR působilo více než 1 milion. Výraznou změnu na celkovém počtu OSVČ v posledních třech letech způsobil pokles OSVČ vykonávající hlavní činnost. Ještě ke konci roku 2011 jich ČSSZ evidovala necelých 650 tisíc, k poslednímu prosinci roku 2014 jich však již bylo 586 tisíc. Jejich počet tak klesl za poslední tři roky takřka o 10 %. Tabulka č. 1: Počest OSVČ v letech 2009–2014 Hlavní činnost
K 31. 12. 2014 K 31. 12. 2013 K 31. 12. 2012 K 31. 12. 2011 K 31. 12. 2010 K 31. 12. 2009
586 112 602 395 627 596 649 990 640 406 648 941
Vedlejší činnost
386 244 374 833 366 492 351 774 336 663 306 718
Celkem
972 356 977 228 994 088 1 001 764 977 069 955 659
Zdroj: AMSP ČR Od roku 2009 dochází k systematickému poklesu počtu OSVČ (s výjimkou 2010/2011), kteří vykonávají hlavní činnost.
Naopak v posledních šesti letech jednoznačně přibývá počet OSVČ, kteří mají živnost jako druhou profesi.
Z tohoto trendu lze usuzovat, že živnost na bázi OSVČ přestává být atraktivní, naopak pro mnohé zaměstnance se živnost stává důležitým dalším zdrojem příjmu.
Lze dovozovat, že růst počtu živnostníků jakožto vedlejší profese je z důvodu nízkých příjmů z hlavního zaměstnání.
Pokud by tento trend pokračoval, OSVČ se stane již jen doplňkovou profesí pro zaměstnance, nikoliv živností, která bude hlavním zdrojem příjmu podnikatele.
Zastoupení žen v malém a středním podnikání Velký nárůst žen jakožto OSVČ vedl AMSP ČR k vytvoření projektu Podnikavá žena, v rámci kterého společně s příslušnými resorty (zej. MPO a MPSV) intenzivně podporuje začínající ženy v podnikání. AMSP ČR současně sleduje a vyhodnocuje statistiku zaměřenou na ženy v podnikání. Z analýzy AMSP ČR vyplývá, že ke konci roku 2014 bylo ze všech OSVČ 35 % žen, za posledních 10 let přibývá průměrně 13 019 nových fyzických osob podnikajících (dále FOP) ročně, rostou živnosti vázané a koncesované, zatímco u mužů rostl počet živnostenských oprávnění mezi léty 2009-2015 o 13 %, u žen to bylo o 24 %.
8
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Graf č. 2: Počet podnikatelů dle pohlaví a celkový počet živnostenských oprávnění dle pohlaví v letech 2005–2014 2 000 000 1 800 000 1 600 000 1 400 000 1 200 000
ženy podnikatelky
1 000 000
ženy ŽO
800 000
muži podnikatelé
600 000
muži ŽO
400 000 200 000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Zdroj: AMSP ČR Graf č. 3: Nárůst počtu podnikatelů v regionech NUTS2 v letech 2009–2014 250000
200000
7
6,24
6
4,91
4,53
2,56
5
0,96
4
2,56
150000
3
-1,05
0,82 2
100000
1 0
50000
-1 0
-2 PHA
STČ
JIZ
SVZ 2009
SVV 2014
JIV
STM
MSL
%
Zdroj: AMSP ČR
9
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Graf č. 4: Nárůst počtu podnikatelek v regionech NUTS2 v letech 2009–2014 140000
18,92
20
12,28
18
120000 11,3
100000
16
12,21
14 9,95
10,83
80000
4,5
12 5,89
60000
10 8 6
40000
4 20000
2
0
0 PHA
STČ
JIZ
SVZ 2009
SVV 2014
JIV
STM
MSL
%
Zdroj: AMSP ČR
Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích Graf č. 5: Vývoj počtu zaměstnanců MSP2 v ČR v letech 2009-2014 3 500
3 096
3 026
3 038
3 037
2 998
3004
Celkový počet zaměstnanců malých
3 000
a středních podniků se v roce 2014
2 500
snížil oproti roku 2013 o 48 tis. 1 893
2 000
1 833
1 820
1 875
1 832
1 784
(o 2,62 %) na celkových 1784 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců
1 500
malých a středních podniků na
1 000
celkovém
počtu
zaměstnanců
podnikatelské sféry v ČR v roce
500
2014 činil 59,39 %, což představuje
0 2009
2010
2011
2012
2013
2014
pokles oproti roku 2013.
Počet zaměstnanců MSP (v tis.) Celkový počet zaměstnanců v podnicích bez ohledu na velikost subjektu (v tis.)
Zdroj: ČSÚ
2
MSP = dle ČSÚ právnické osoby s počtem zaměstnanců 0-249; tato definice se vztahuje ke všem kapitolám Zprávy.
10
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků Výkony MSP Graf č. 6: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 2009-2014 10 000 000 8 000 000
7 396 822
7 930 365
8 359 308 8 435 390 8 404 048
8 872 936
V roce 2014 vytvořily malé a střední podniky výkony ve výši 4 381 517 mil. Kč, což je oproti roku 2013
4 369 604
4 381 517
2 000 000
4 218 203
Podíl malých a středních podniků na 4 151 379
4 000 000
4 103 537
zvýšení o 11 913 mil Kč (tj. o 2,7 %). 3 902 932
6 000 000
2009
2010
2011
2012
2013
2014
0
celkových výkonech v roce 2014 dosáhl 49,38 %, což představuje pokles oproti roku 2013 o 2,61 procentního bodu.
Výkony MSP (mil. Kč) Výkony celkem bez ohledu na velikost subjektu (mil Kč.)
Zdroj: ČSÚ
Přidaná hodnota Graf č. 7: Vývoj přidané hodnoty MSP v ČR v letech 2009-2014 3 000 000 2 500 000
2 700 222 2 266 575
2 424 509 2 489 155 2 485 123 2 504 419
V roce 2014 vytvořily malé a střední podniky účetní přidanou hodnotu v objemu 1 434 205 mil. Kč, jedná se
2009
2010
1 434 205
500 000
1 356 902
1 000 000
1 395 128
malých a středních podniků na 1 344 581
1 500 000
1 314 831
o nárůst o 77 303 mil. Kč. Podíl
1 223 803
2 000 000
celku ČR v roce 2014 dosáhl 53,11 %, což představuje pokles oproti
roku
2013
o
1,69
procentního bodu, kdy podíl MSP
0 2011
2012
2013
2014
Účetní přidaná hodnota MSP (mil. Kč)
na celkové přidané hodnotě byl 54,18 %.
Účetní přidaná hodnota celkem bez ohledu na velikost subjektu (mil. Kč)
Zdroj: ČSÚ
11
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Mzdy Graf č. 8: Vývoj mzdových nákladů MSP v ČR v letech 2009-2014 1 000 000
867 201
841 655
839 512
885 306
893 148
871 826
800 000 600 000
463 711
457 790
462 909
484 485
472 039
468 002
400 000
2009
2010
2011
2012
2013
2014
200 000 0
Mzdové náklady (bez ostatních osobních nákladů) MSP (v mil. Kč) Celkové mzdové náklady (bez OON) bez ohledu na velikost subjektu (v mil. Kč)
Zdroj: ČSÚ Malé a střední podniky dosáhly průměrné měsíční mzdy v roce 2014 výše 21 861 Kč a meziročně tak došlo ke zvýšení průměrných výdělků o 389 Kč, tzn. o 1,8 %. Průměrné mzdy byly u malých a středních podniků v roce 2014 nižší o 11,77 % v porovnání s celostátním průměrem, který byl podle propočtu Ministerstva průmyslu a obchodu z údajů ČSÚ vykazován ve výši 24 776 Kč (je nutné vzít v úvahu vliv odvětvové diferenciace).
Investice Graf č. 9: Vývoj investičních nákladů MSP v ČR v letech 2009-2014 800 000
644 467
607 265
635 223
624 845
629 828
686 468
Investice
malých
a
středních
podniků dosáhly v roce 2014
600 000
hodnotu 396 406 mil. Kč, což je 386 851
380 212
353 123
370 518
396 406
200 000
393 595
400 000
2009
2010
2011
2012
2013
2014
0
Investice MSP (v mil. Kč) Investice celkem bez ohledu na velikost subjektu (v mil. Kč)
o 25 888 mil. Kč více než v roce 2013 tj.
o
6,99
%.
Podíl
malých
a středních podniků na celku ČR v roce 2014 dosáhl 57,75 %, což představuje
zvýšení
o
1,08
procentního bodu o proti roku 2013.
Zdroj: ČSÚ
12
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Zahraniční obchod Graf č. 10: Porovnání MSP a ČR vývoje zahraničního obchodu v letech 2012-2014 Tisíce
3156466,027 3000000
2 784 680
2725128,864
3004161,32 2 677 030
2 659 181
2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 Vývoz
Dovoz 2012
MSP
Velké podniky
Vývoz
Dovoz
Vývoz
2013 Nepřímý zahraniční obchod
Dovoz 2014
Celkem národní hospodářství
Zdroj: ČSÚ Ze statistických údajů vyplývá, že podíl malých a středních podniků (MSP) na přímém vývozu zboží je nižší než u velkých podniků. Přímý vývoz vypovídá o přímém obchodu českých podniků (rezidentů) se zahraničím, tj. případy, kdy české subjekty přímo zasílají zboží přes hranice svým zahraničním obchodním partnerům. Tento podíl MSP osciluje kolem jedné třetiny celkového vývozu, v roce 2014 se meziročně snížil o 1,5 p. b. (graf č. 10). Charakterem své produkce však MSP často vystupují jako subdodavatelé velkých podniků, takže pokud velké podniky vyvážejí, vstupují subdodávky MSP do statistiky zahraničního obchodu jako vývoz velkých podniků. Vypovídací schopnost dostupných dat statistiky zahraničního obchodu o podílu MSP na vývozu je částečně omezena tím, že část vývozu (v grafech označována jako Nepřímý obchod) nelze přiřadit konkrétnímu vývozci. Důvodem je možnost zahraničních subjektů (nerezidentů) nakupovat a prodávat zboží přímo na českém trhu, vyplývající z pravidel volného obchodu v rámci EU. Protože údaje o obchodech nerezidentů na českém trhu nelze získat z přeshraniční statistiky zahraničního obchodu (dále ZO), bylo k výpočtu podílu MSP nově využito národního pojetí statistiky zahraničního obchodu, které v prostředí jednotného trhu EU lépe vystihuje vývozní výkonnost české ekonomiky. Další určitou nepřesností v podílu MSP na ZO i na ostatních ukazatelích bylo započítávání údajů za holdingy, které vzhledem k malému počtu zaměstnanců jsou vedeny mezi MSP, ale vykazují údaje za své podřízené organizace, které patří převážně do kategorie velkých podniků. Rovněž tato skutečnost byla v nové struktuře propočtu podílu MSP zohledněna.
13
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 V odvětvové struktuře vývozu převažují velké podniky téměř u všech odvětví zpracovatelského průmyslu, s dominancí v automobilovém průmyslu. Naopak ve službách hrají ve vývozu větší roli převážně malé podniky, z toho nejvíce v obchodních organizacích, blíže jsou data prezentována v přílohách Zprávy příloha č. 2 a příloha č. 3. Na straně dovozu je patrný celkově vyšší podíl MSP, který v letech 2012 a 2013 dokonce předstihl velké podniky. Vyplývá to z převažujících aktivit MSP ve službách a zejména v odvětví obchodu, pro které je malé podnikání charakteristické. Tabulka č. 2: Přehled exportu dle teritorií Země TOP 10 Německo Slovensko Polsko Francie Velká Británie Rakousko Itálie Rusko
Export 2013 miliardy Kč
Maďarsko Nizozemí Další zajímavé země USA Čína vč. Hong Kong Japonsko Izrael Indie Jižní Korea JAR Brazílie Ukrajina
Export 2014 miliardy Kč
Meziroční změna %
993 290 190 156 153 144 115 116
1158 302 216 183 183 157 133 113
82 89
100 99
+ 16,6 + 4,1 + 13,6 + 17,3 + 19,6 + 9,0 + 15,6 - 2,6 + 21,9 + 11,2
69,1 45,4 17,0 12,3 11,0 11,3 9,8 8,3 32,3
81,1 49,8 21,2 13,7 12,3 12,5 10,8 7,9 20,5
+ 17,3 + 9,7 + 24,7 + 11,3 + 11,8 + 10,6 + 10,2 - 4,9 - 36,6
Zdroj: AMSP ČR
Dominantní pozici si drží rozhodující sousední země, tj. Německo, Slovensko, Polsko, kam směřuje 48 % našeho exportu.
Zajímavý je trvalý vysoký růst Německa a silně rostoucí exporty do Francie a Maďarska.
Silně rovněž posilujeme v exportech do USA a Japonska
Z prioritních zemí začíná naopak klesat export do Ruska, překvapivý je i pokles Brazílie.
Vývozy do Číny rostou, ale nikoliv tak jako do klíčových evropských zemí.
Ukrajina „zatím“ meziročně poklesla o více jak 1/3, lze očekávat další propad.
První měsíce 2015 potvrzují trend růstu exportu do klíčových zemí EU, mimořádný je ovšem propad vývozů do Ruska, a to téměř o třetinu (porovnání prvních čtyřech měsíců 2014 a 2015).
MSP zvyšují aktivity v exportu mimo EU, zatímco v roce 2012 exportovalo mimo EU 30 % MSP, v roce 2015 je to již 49 %.
14
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 3: Exporty z pohledu odvětví Odvětví
Podíl na celkovém vývozu 2013 Podíl na celkovém vývozu 2014 % % Stroje a dopravní prostředky 53,9 54,9 Polotovary a materiály 17,3 16,5 Průmyslové spotřební zboží 11,8 11,8 Chemikálie a příbuzné výrobky 6,4 6,6 Potraviny a živá zvířata 3,7 3,6 Minerální paliva, maziva 3,0 2,7 Suroviny 2,7 2,4 Nápoje a tabák 0,7 0,7 Živočišné a rostlinné oleje 0,3 0,3 Ostatní 0,2 0,5 Zdroj: AMSP
Více jak polovinu tuzemského exportu tvoří stroje a dopravní prostředky, přičemž dochází k růstu na celkovém podílu. Jen na poslední rok vzrostl export v tomto odvětví o téměř 118 miliard korun (z 1 710 900 mil Kč na 1 828 798 mil Kč).
Další klíčovou položkou našeho exportu jsou polotovary a materiály, přestože jejich celkový podíl vzhledem k velmi dobrým exportům celkově klesnul, vyvezlo se meziročně o téměř 48 miliard korun více.
V důsledku růstu podílu „velkého průmyslu,“ zejména strojů a dopravních prostředků, klesá meziroční podíl MSP na celkovém exportu.
15
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE Průmysl (sekce B + C + D + E) Graf č. 11: Vývoj přidané hodnoty MSP v průmyslu v letech 2009-2014 500 000 450 000
Počet
400 000
v průmyslu se v roce 2014 snížil oproti
350 000
449 241
416 889
419 254
397 269
383 863
354 557
250 000 150 000
MSP
celkových 181 152 aktivních subjektů. V roce 2014 zaměstnávaly tyto podniky v ČR 582 tis. zaměstnanců a oproti toku
100 000
2013 tento počet poklesl o 14 tis. osob, tj.
50 000
o 2,3 %. Výkony MSP v průmyslu v roce
0 2009
Zdroj: ČSÚ
aktivních
roku 2013 o 687 podniků, tj. o 0,38 %, na
300 000 200 000
ekonomicky
2010
2011
2012
2013
2014
2014 poklesly oproti roku 2013 o 53 330 mil. Kč.
Přidaná hodnota vytvořená MSP v průmyslu se v roce 2014 zvýšila oproti roku 2013 o 32 352 mil. Kč, tj. o 7,76 %. Celkové mzdy (bez ostatních osobních nákladů; dále OON) malých a středních podniků v odvětví průmyslu vzrostly oproti roku 2013 o 291 mil. Kč, tj. o 0,2 %, na celkových 155 629 mil. Kč. Průměrná měsíční mzda (22 284 Kč) vzrostla oproti roku 2013 o 564 Kč, tedy o 2,6 %. Investice (hmotné a nehmotné, včetně pozemků) MSP v průmyslu vzrostly v roce 2014 oproti roku 2013 o 15 601 mil. Kč, tj. o 16,89 %. Celkový objem investic MSP v oblasti průmyslu v roce 2014 byl 107 939 mil. Kč.
16
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Stavebnictví (sekce F) Graf č. 12: Vývoj přidané hodnoty MSP ve stavebnictví v letech 2009-2014 140 000
Počet ekonomicky aktivních MSP ve
135 000
stavebnictví v roce 2014 klesl oproti roku 2013 o 288 podniků, na celkových 170
123 626
119 719
115 000
zaměstnávaly tyto podniky 178 tis. 124 392
120 000
130 700
125 000
153 aktivních subjektů. V roce 2014 131 683
138 149
130 000
110 000
zaměstnanců a oproti roku 2013 tento počet poklesl o 9 tis. osob, tj. o 4,8 %. Výkony MSP ve stavebnictví v roce 2014 vzrostl oproti roku 2013 o 14 329 mil. Kč,
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Zdroj: ČSÚ
tj. o 2,9 % a celkový objem byl ve výši 510 535 mil. Kč.
Přidaná hodnota vytvořená MSP ve stavebnictví v roce 2014 vzrostla oproti roku 2013 o 3 907 mil. Kč, tj. o 3,26 %. Celkové mzdy (bez OON) MSP ve stavebnictví klesly v roce 2014 oproti roku 2013 o 1 464 mil. Kč, tj. o 3,3 %, na celkových 42 710 mil. Kč. V roce 2014 vzrostla i průměrná měsíční mzda, a to o 310 Kč na konečných 19 995 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP ve stavebnictví v roce 2014 vzrostly proti roku 2013 o 72 mil. Kč, tj. 0,3 %. Celkový objem investic MSP ve stavebnictví v roce 2014 byl 26 022 mil. Kč
Obchod (sekce G) Graf č. 13: Vývoj přidané hodnoty MSP v obchodě v letech 2009-2014 255 000
Počet
250 000
233 644
235 058
237 649
236 631
227 868
230 000
249 728
244 079 aktivních subjektů. V roce 2014
235 000
2009
2010
2011
2012
2013
zaměstnávaly tyto podniky 346 tis. zaměstnanců a oproti roku 2013 tento počet poklesl o 7 tis. osob, tj. o 2 %. Výkony MSP v obchodu v roce 2014
215 000
Zdroj: ČSÚ
MSP
2013 o 483 podniků, na celkových
240 000
220 000
aktivních
v obchodu v roce 2014 klesl oproti roku
245 000
225 000
ekonomicky
2014
vzrostly oproti roku 2013 o 15 185 mil. Kč, tj. o 2,6 % a celkový objem byl ve výši 594 944 mil. Kč.
Přidaná hodnota vytvořená v MSP v obchodu v roce 2014 vzrostla oproti roku 2013 o 16 084 mil. Kč, tj. o 6,9 %. Mzdové prostředky (bez OON) u MSP v obchodu se v roce 2014 zvýšily oproti roku 2013 o 215 mil. Kč, tj. o 0,2 %, na celkových 93 734 mil. Kč. V roce 2014 vzrostla oproti roku 2013 i průměrná měsíční mzda, a to o 499 Kč na konečných 22 575 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně 17
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 pozemků) MSP v obchodu vzrostly v roce 2014 oproti roku 2013 o 1 906 mil. Kč, tj. o 3,8 %. Celkový objem investic MSP v obchodě v roce 2014 byl 52 036 mil. Kč.
Tržní služby (sekce L, S) Graf č. 14: Vývoj přidané hodnoty MSP ve službách v letech 2009-2014 370 000
Počet ekonomicky aktivních MSP ve
360 000
službách v roce 2014 vzrostl oproti roku
350 000
2013 o 505 podniků, tj. o 0,14 %, na
340 000
290 000
338 450
333 299
327 836
300 000
311 436
310 000
316 299
320 000
361 121
celkových 366 569 aktivních subjektů.
330 000
351 tis. zaměstnanců a oproti roku 2013 tento počet poklesl o 10 tis. osob, tj. o 2,7 %. Výkony MSP ve službách v roce 2014
280 000 2009
Zdroj: ČSÚ
V roce 2014 zaměstnávaly tyto podniky
2010
2011
2012
2013
2014
vzrostly
oproti
roku
2013
o 26 943 mil. Kč, tj. o 3,2 % a celkový objem byl ve výši 859 124 mil. Kč.
Přidaná hodnota vytvořená v MSP ve službách v roce 2014 vzrostla oproti roku 2013 o 22 671 mil. Kč, tj. o 6,6 %. Mzdové prostředky (bez OON) v sektoru MSP v tržních službách klesly v roce 2014 oproti roku 2013 o 2 987 mil. Kč, tj. o 3,1 %, na celkových 93 177 mil. Kč. V roce 2014 klesla oproti roku 2013 i průměrná měsíční mzda, a to o 76 Kč na konečných 22 121 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP ve službách vzrostly v roce 2014 oproti roku 2013 o 8 827 mil. Kč, tj. o 6,68 %. Celkový objem investic MSP ve službách v roce 2014 byl 141 029 mil. Kč.
18
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
3 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ Snižování administrativní zátěže podnikatelů Snižování administrativní zátěže podnikatelů patří dlouhodobě k prioritám vlád ČR. V roce 2013 byly vypracovány Prováděcí pokyny k Metodice měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů, jimiž byl zpřesněn standardní nákladový model (Standard Cost Model – SCM) pro výpočet administrativní zátěže podnikatelů plynoucí z právních předpisů. Práce na projektu byly ukončeny dle harmonogramu. Z provedeného výpočtu administrativní zátěže podnikatelů k 31. 12. 2013, vyplývá, že administrativní zátěž podnikatelů byla snížena o 21,1 mld. Kč, tj. snížení o 24,39 % oproti roku 2005 (počítáno v cenách roku 2013), což v cenách roku 2005 představuje snížení administrativní zátěže podnikatelů o 36,82 %. Bližší informace k poměřování snižování administrativní zátěže podnikatelů naleznete ve Zprávě o
pokroku
ve
snižování
administrativní
zátěže
podnikatelů
za
rok
2013
na
http://www.mpo.cz/dokument152241.html. Druhá část Zprávy o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů právě informuje o výpočtu celkové administrativní zátěže podnikatelů zjištěné jejím přeměřením v letech 2012 až 2013. Na základě výstupů vyplývajících ze Zprávy o plnění Plánu a ze Zprávy o projektu Přeměření odsouhlasila vláda ČR usnesením vlády č. 595 dne 9. srpna 2013 počínaje rokem 2013 pro odstranění zátěže podnikatelů 53 nových opatření. Zároveň byly stanoveny dlouhodobé cíle, kterými jsou odstranění celkem 60 opatření do roku 2015 a provedení dalšího přeměření administrativní zátěže podnikatelů v roce 2016, čímž bude možné posoudit pokrok proti roku 2012. Ze zprávy o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2013, schválené usnesením vlády č. 543 ze dne 9. července 2014, vyplývá, že se resortům již podařilo splnit 34 opatření. Celkem je již pro redukci zátěže při podnikání splněno 52 opatření. Lze předpokládat, že stanovený cíl redukovat zátěž podnikatelů prostřednictvím 60-ti opatření do konce roku 2015 bude splněn. V průběhu roku 2014 resorty dále pokračovaly v plnění přijatých opatření a přijímaly další opatření pro redukci zátěže podnikatelů. Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014 je uveřejněná na webových stránkách MPO http://www.mpo.cz/dokument160157.html. Na základě usnesení vlády č. 543 ze dne 9. července 2014 byla v roce 2014 pro zintenzivnění prací na redukci zátěže podnikatelů opětovně zřízena Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů ("Expertní skupina"). Jejími členy jsou: Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Vysoké školy ekonomické, Sdružení podnikatelů a živnostníků, Unie středního stavu, Asociace soukromého zemědělství, Strana soukromníků ČR.
19
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Hlavním úkolem Expertní skupiny, která se zpravidla schází čtvrtletně, je posuzování a práce s návrhy s pozitivními dopady do podnikatelského prostředí, zejména v oblasti redukce administrativy. Od svého vzniku se zabývala více jak 100 tématy, přičemž svého znovuzřízení si k řešení vybrala 30 témat zaměřených na snižování administrativní zátěže při podnikání. 3 z nich byla v průběhu roku 2014 vyřešena, některá byla pro neřešitelnost vyřazena. Cílem je eliminace administrativní a finanční zátěže průmyslových podniků a provozovatelů služeb. Zátěž je způsobena mimo jiné i environmentální legislativou, která může v některých případech překračovat požadavky předpisů EU. Realizace navržených opatření má přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů, zjednodušení a zefektivnění environmentální legislativy a uvedení práva ČR do souladu s právem EU. V prosinci 2013 MPO zaslalo MŽP podklady pro přípravu další etapy aktualizace „Ekoauditu“. V průběhu roku 2014 probíhala jednání mezi zástupci MŽP a MPO, na jejichž základě bylo vybráno 46 nových úkolů. Tato opatření byla zapracována do materiálu, jenž byl jako poslední aktualizace „Ekoauditu“ schválen usnesením vlády č. 54 ze dne 28. ledna 2015.
Hodnocení dopadů regulace Při vytváření podmínek pro podnikání chce ČR jít především cestou kvalitních právních předpisů. Proto je věnována mimořádná pozornost předpokládanému hospodářskému a finančnímu dopadu každé navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí. Jako efektivní nástroj k tomu slouží hodnocení dopadů regulace tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment), což je povinnost předkladatele zhodnotit dopad budoucí regulace, a to již ve fázi plánování. Ke dni 1. února 2014 nabývá účinnosti změna Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA). Usnesení vlády ČR ze dne 8. ledna 2014 č. 26 k návrhu změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů zajistit dodržování postupů vyplývajících z tohoto usnesení. Organizační zajištění provádění RIA je plně v kompetenci orgánů státní správy. Návrh změn vychází z usnesení vlády ze dne 16. října 2013 č. 774 ke Zprávě o účinnosti Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (dále jen Obecné zásady). Návrh změny RIA reflektuje doporučení této zprávy a dále je doplněn o úpravy, které vzešly z podnětu pracovní skupiny zřízené pro tento účel. Cílem byla identifikace slabých i silných stránek procesu RIA a návrh optimalizačních opatření. Obsahem změny jsou především formulační zpřesnění jednotlivých bodů Obecných zásad a zpřesnění systému výjimek, kdy nemusí být RIA zpracovávána. Mezi systémovější změny patří zejména návrh, aby u vládních návrhů zákonů bylo zpracováváno v úvodu Závěrečné zprávy RIA 1-2 stránkové shrnutí základních identifikačních údajů (včetně předpokládaného termínu nabytí účinnosti), cílů a dopadů navrhovaného zákona. Cílem tohoto opatření je poskytnout základní charakteristiku navrhovaného zákona všem zákonodárcům a odborné veřejnosti.
20
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 V rámci resortu Ministerstva průmyslu a obchodu je dodržování Obecných zásad a realizace hodnocení dopadů regulace RIA ošetřeno Opatřením č. 6/2014 ministra průmyslu a obchodu o dodržování Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace RIA, jehož přílohou jsou novelizované Obecné zásady a zároveň i Doporučení pro zpracování Přehledů dopadů.
Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2014 Konkrétní změny legislativy související s živnostenským podnikáním, které byly přijaty v roce 2014, jsou obsaženy v příloze (příloha č. 1 - Legislativní změny přijaté v roce 2014).
Zákon o významné tržní síle Na problematiku nekalých obchodních praktik mezi podniky (dodavateli a odběrateli při dodávkách zboží pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům) zaměřila v poslední době svoji pozornost i Evropská komise. Podle dodavatelů údajně nevyvážený vztah mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli je problémem, se kterým se dodavatelé prezentovali již v průběhu 90. let minulého století. Podle informací od dodavatelů dochází k situacím, kdy za své zboží dostávají zaplaceno se zpožděním nebo, při započtení všech nákladů na požadované poplatky, prodávají v podstatě bez marží, na úrovni nákladových cen. Institutem významné tržní síly se u nás zabývá „zákon o významné tržní síle č. 395/2009 Sb.“, který byl Parlamentem schválen jako poslanecký návrh (sněmovní tisk č. 431) a stále platí od 1. února 2010. Od počátku nabytí jeho účinnosti byl předmětem kritiky jak podnikatelů, tak i odborníků. V souvislosti s řešením uvedené problematiky vždy existovala a bude existovat řada rozdílných přístupů. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (spolupředkladatel) a předseda vlády (předkladatel) předložili, v souladu s Plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 schváleným usnesením vlády č. 165 ze dne 12. března 2014, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Hlavní principy vybrané varianty – navrhované změny byly: •
úprava vztahů mezi dodavateli a odběrateli – upřesnění věcné působnosti zákona,
•
vymezení územní působnosti zákona,
•
vyvážené nastavení regulace pro jednotlivé smluvní strany,
•
zpřesnění užívaných pojmů, zejména upřesnění definice „odběratel“ a „dodavatel“,
•
zavedení nových definic, kterými jsou „nákupní aliance“ a „potravina“,
•
upřesnění posuzování významné tržní síly,
•
upřesnění náležitostí smluvního vztahu mezi subjekty. Jedná se o legislativně technické řešení, ve kterém se přesunují požadavky z přílohy zákona do konkrétních ustanovení,
•
konstatování neplatnosti smluvního ujednání mezi smluvními stranami v případě porušení povinností vyplývající ze zákona,
•
nová úprava (doplnění a zpřesnění) správních deliktů, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže mohl lépe postihovat subjekty, 21
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 •
zrušení 6 stávajících příloh zákona, které se stávají v upravené verzi součástí zákona,
•
nepočítá se s úpravou jiných právních předpisů.
Materiál byl předložen do zkráceného meziresortního připomínkového řízení dne 27. května 2014. Přístup Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO) byl konzistentní, tzn. nadále podpora principu oboustrannosti a vyváženosti ve vztazích mezi odběrateli a dodavateli. MPO uplatnilo ve zkráceném meziresortním připomínkovém řízení několik zásadních připomínek, přičemž všechny zásadní připomínky MPO byly akceptovány, případně vysvětleny (např. zachování principu soustavnosti při posuzování zneužívání významné tržní síly, zrušení 2 nekalých praktik, které ve výčtu popírají kontraktační svobodu soukromoprávních subjektů). Hospodářská komora ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu zastávaly názor, že zákon o významné tržní síle by měl být zcela zrušen, Potravinářská komora ČR nesouhlasila s principem oboustrannosti.
Podnikatelská rada Významnou platformou spolupráce státní správy se soukromým sektorem a se zástupci zaměstnanců je Podnikatelská rada – poradní orgán MPO meziresortního charakteru v oblasti podpory podnikatelského prostředí, kde jsou pravidelně diskutovány aktuální otázky z oblasti podnikání. Nejvyšší orgán Podnikatelské rady, jejímž předsedou je ministr průmyslu a obchodu, tvoří plénum, které má 13 zástupců státní správy, 15 zástupců soukromého sektoru a 1 zástupce má v plénu i Českomoravská konfederace odborových svazů. K aktuálním tématům jsou na zasedání Podnikatelské rady pravidelně zvány i další subjekty veřejného a soukromého sektoru. V průběhu roku 2014 se uskutečnila dvě zasedání pléna Podnikatelské rady, na kterých byla diskutována témata: Doing Business, Otevírací a provozní doba obchodních řetězců, Operační programy (čerpání OP PI, příprava OP PIK), Zákon o veřejných zakázkách, Společenská odpovědnost organizací (CSR), Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, Desatero Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Měnový kurz jako nástroj měnové politiky, Desatero Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR – informace o plnění Desatera, Elektronická evidence tržeb, Zahraniční diplomacie – informace o dohodě MPO a MZV. Zasedání pléna Podnikatelské rady budou svolávána i nadále, nejméně však dvakrát ročně.
Aktuální stav startupové scény Pojem „startup“ označuje jakýkoliv nově vznikající projekt či začínající podnikatelský subjekt často ještě ve fázi tvorby podnikatelského záměru, avšak velmi často bývá spojován s ICT, internetem a dalšími „hi-tech“ (špičkovými technologiemi). V roce 2014 nově vzniklo v ČR 10 021 nových obchodních společností, ale snížil se počet fyzických osob podnikajících o 10 335 oproti roku 2013. To svědčí o poměrně vysoké podnikatelské aktivitě, kdy se nositelé myšlenek a tvůrci nápadů rozhodnou rozjet projekty v konkrétním podnikatelském modelu.
22
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Podnikatelské prostředí pro startupy není v právním řádu ČR speciálně upraveno, začínající podnikatelé mají stejné právní, daňové, odvodové i informační povinnosti jako ostatní podnikatelé. Proces obecného snižování administrativní zátěže podnikatelů má tedy pozitivní dopad i na prostředí pro startupy. Podnikatelé zejména oceňují zjednodušení registrace živnostenského podnikání a zkrácení lhůt pro zápis společnosti do Obchodního rejstříku obchodními soudy. Stěžují si však například na vysoké odvody za zaměstnance, které musí rozjíždějící se obchodní společnost v určitém stádiu najmout, aby mohla realizovat podnikatelský projekt v plném rozsahu. Překlenutí období mezi zahájením investic do rozvoje projektu a generováním tržeb, nazývané jako „údolí smrti“ je nejkritičtější fází podnikatelského cyklu. Nejčastější formu, kterou OSVČ volí, je společnost s ručením omezeným. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, zjednodušil finanční náročnost pro podnikatele zakládající s.r.o. ve smyslu povinného základního kapitálu v hodnotě 1 Kč. OSVČ přecházejí z jedné právní formy do druhé také z důvodu maximálního využití všech výhod, které jim platná legislativa umožňuje. Jedná se např. o ručení majetkem. Společnost s ručením omezeným jako právnická osoba za své závazky ručí, avšak společník ručí pouze do výše nesplaceného vkladu. Pokud tedy svůj podíl plně uhradí, neručí. Oproti tomu OSVČ ručí celým svým majetkem. Začínající podnikatelé často neumí přilákat soukromý kapitál i přes značný potenciál projektu. Při hledání investice mnoho start-upů naráží na neschopnost inovativní záměr srozumitelně prezentovat. V některých krajích s jasnou inovačně rozvojovou strategií vznikla v minulých letech centra podpory začínajících a inovačně orientovaných podnikatelů, kde jsou k dispozici prostory, přístroje, laboratoře a další podpůrné služby. Jsou to zejména podnikatelské inkubátory, technologické akcelerátory, vědeckotechnické parky, inovační centra, huby, klastry, co-workingové platformy a další zařízení vytvářející podpůrnou inovační infrastrukturu. Jejich činnost je orientována do oblasti vědy, technologií a inovačního podnikání. Své know-how využívají k vytváření podmínek pro dynamický rozvoj činnosti inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií, k podpoře začínajících podnikatelů při tvorbě inovačních projektů, startu podnikatelských subjektů a samotném podnikání a k výchově k inovačnímu podnikání. Tyto instituce pomáhají podnikatelům rovněž hledat příležitosti pro kooperaci mezi vysokými školami a obchodními společnostmi navzájem, zprostředkovat podnikatelským subjektům přístup na mezinárodní trhy, kontakty se společnostmi v tuzemsku i zahraničí, nacházet případné investory či zabezpečovat propagaci. V těchto zařízeních mohou začínající podnikatelé najít vhodné zázemí a využít výhody ze sdílených služeb a infrastruktury. Nově vzniklé podnikatelské subjekty potřebují pro svůj úspěšný rozjezd především příznivé podnikatelské prostředí a dostatek finančních zdrojů. Společnost vědeckotechnických parků ČR identifikuje v České republice 48 VTP.
Projekt Czech Accelerator Projekt byl určen pro inovativní české MSP, které chtěly rozvíjet své podnikatelské plány ve světových technologických centrech, a hledaly strategické a investiční partnery a obchodní kontakty v zahraničí. 23
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Projekt podporoval MSP podnikající v oborech biotechnologií, ICT, life sciences, zdravotnické techniky, čistých technologií, nanotechnologií a přesného strojírenství. Své zkušenosti mohly MSP rozvíjet v inovativních centrech v Silicon Valley, Bostonu, Švýcarsku, Izraeli nebo Singapuru. Projekt byl realizován v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, 2007 – 2013 (OPPI), prioritní osy 6 „Služby pro rozvoj podnikání“ programu Poradenství. Projekt realizovala Agentura pro podporu podnikání a investic - CzechInvest. Cílem projektu bylo rozvíjet manažerské zkušenosti a aktivity MSP při komercionalizaci jejich produktu, praktické uplatnění podnikatelského plánu a posílení marketingových a manažerských schopností. Zájemci se do projektu mohli hlásit vždy v rámci jednotlivých výzev. V projektu bylo naplánováno celkem 6 výzev, které byly vyhlašovány přibližně každý půlrok. Produkt, se kterým se společnost do projektu hlásila, musel mít vysoký růstový potenciál a musel být zaměřen na rozvoj nových a inovativních technologických řešení. Základním benefitem byl pronájem kancelářských prostor v podnikatelském inkubátoru. MSP mohly dále získat příspěvek na právní služby v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, služby špičkových poradců, mentoring a coaching v destinaci, snadný přístup k potenciálním strategickým partnerům a investorům a také možnost účastnit se pravidelných networkingových akcí nebo seminářů. K dispozici byly pro účastníky projektu rovněž konzultační služby v oblasti právní, marketingové a HR problematiky, finančních strategií a business developmentu. Součástí poskytovaného poradenství byla také podpora v procesu získávání financování formou business angels či rizikového kapitálu. Celkový rozpočet projektu byl stanoven na 29 913 796, 68 Kč. Celkové výdaje projektu za 6. a 7. etapu projektu v roce 2014 činily přibližně 6,9 mil. Kč. Celková podpora účastníkům (MSP) v roce 2014 činila 4, 3 mil. Kč. Ze státního rozpočtu bylo proplaceno 15 %, tj. 648 tis. Kč. V roce 2014 probíhal výběr účastníků do 6. doplňující výzvy, do které se přihlásili 4 žadatelé pro pobyty od dubna do června 2014 (28. 4. 2014 do 27. 6. 2014). Ze 3 vybraných společností absolvovaly pobyt v destinacích 2 společnosti. Tyto společnosti realizovaly pobyt na Východním pobřeží USA a v Singapuru. V roce 2014 se projektu účastnilo 8 MSP (v rámci 6. etapy), kteří byly vybráni hodnotitelskou komisí (3 společnosti v Silicon Valley, 3 na východním pobřeží USA a 2 v Singapuru). Všech šesti výzev projektu CzechAccelerator se zúčastnilo 39 společností během 42 pobytů v destinacích. Většina z nich byla z oboru ICT (informačních a komunikačních technologií) a nejoblíbenější destinací bylo Silicon Valley. Úspěšným příkladem projektu účastníka, který absolvoval pobyt v roce 2014, byla společnost Click and Study. Tato společnost se během pobytu zúčastnila největší investiční konference v Asii – Seed Forum. Zástupce společnosti Pavel Röder se dostal mezi pět nejlepších společností a získal dvě nabídky od asijských investičních společností. Úspěchu v Silicon Valley dosáhla také společnost be3D (dříve Do-It), která zaznamenala se svou 3D tiskárnou mimořádný úspěch v prestižní mezinárodní soutěži Silicon 24
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Valley StartUp Cup, kde se umístila mezi 25 nejlepšími společnostmi z celkového počtu dvou a půl tisíc přihlášených. Společnost dále získala investici od jiné úspěšné české společnosti Y Soft ve výši 45 mil. Kč. Dle dostupných údajů (z monitorovacích zpráv účastníků I. až VI. výzvy projektu) bylo uzavřeno 24 dohod o finanční nebo technologické spolupráci, 29 strategických technologických partnerství, 34 strategických partnerství obchodních, přes stovku strategických partnerství je v dalším jednání. Celkem 24 účastníků pokračuje v obchodní činnosti v destinacích a objem získaných zakázek v souvislosti s projektem účastníci odhadují na více než 18 milionů Kč. Do současnosti založilo pobočku v destinaci celkem 11 společností.
Projekt CzechEkoSystem Realizátorem projektu CzechEkoSystem byla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Celkový rozpočet projektu byl stanoven na 156 537 970 Kč. Realizace projektu CzechEkoSystem probíhala od 1. 11. 2011 do 30. 6. 2015. Cílem projektu bylo podpořit začínající podnikatelské subjekty prostřednictvím poradenských služeb a koučinku. Podnikatelským subjektům bylo díky těmto službám umožněna příprava na možný kapitálový vstup zvláště pak na tzv. zárodečný kapitál (seed capital). Ten se soustřeďuje zejména na financování začínajících inovativních firem a jejich další rozvoj. Projekt CzechEkoSystem zpřístupňoval malým a středním podnikům (MSP) celé spektrum poradenských služeb s nízkou spoluúčastí, tj. se spoluúčastí ve výši 20 % z nákladů na poradenské služby. Koučink byl řízen odborně zdatnou osobou kouče - úspěšného podnikatele a manažera, který vedl podnikatelský subjekt během trvání projektu, poskytoval mu rady a doporučení z praxe a pomáhal mu definovat cíle v projektu i mimo něj. MSP se nepodílelo na nákladech koučinku. Podpora byla poskytována v režimu de minimis. Rozsah a objem služeb byl závislý na rozvojovém plánu a potřebách účastníka dle schválené žádosti. Celková podpora v rámci projektu činila min. 0,2 mil. Kč a max. 2,5 mil. Kč na jednoho účastníka/projekt. Nejvýraznější činností roku 2014 bylo vyhlášení III. výzvy k předkládání žádostí o poskytnutí podpory z projektu CzechEkoSystem dne 3. 3. 2014, příjem žádostí probíhal do 30. 4. 2014. Celkem bylo přijato 164 žádostí o podporu, z nichž bylo 17 vyloučeno pro nesplnění podmínek formální správnosti a přijatelnosti a další 4 na základě požadavků žadatelů o vyřazení. V období od konce května do konce srpna probíhala zasedání hodnotitelských komisí. Během monitorovaného období byl také uzavřen hodnotící proces u II. výzvy. Na počátku roku 2014 bylo hodnotitelskými komisemi projednáno 26 žádostí, v rámci hodnocení žádostí ze III. výzvy pak byly dořešeny tři zbývající žádosti. Hodnotící proces I. výzvy byl uzavřen již v předchozím období. S poslední hodnotitelskou komisí III. výzvy tak byl definitivně ukončen hodnotící proces všech tří výzev s následujícími výsledky. 25
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 4: Statistika podaných žádostí a realizovaných projektů III. Výzvy CzechEkoSystemu Alokace Celkový počet žádostí Počet vyřazených žádostí Počet projektů doporučených HK
86,8 mil Kč 164 22 79 (65 mil. Kč)
Zdroj: CzechInvest Graf č. 15: Percentuálně zastoupení projektů III. výzvy CzechEkoSystemu v jednotlivých krajích
Zdroj: CzechInvest V roce 2014 bylo zároveň zahájeno samotné čerpání služeb koučinku a poradenství jednotlivými účastníky projektu CzechEkoSystem. Během sledovaného období byly poskytnuty služby v celkové hodnotě 11 470 283 Kč.
26
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Inovační aktivity MSP Tabulka č.5: Přehled vyplacených dotací z OP PI MSP dle krajů ČR za rok 2014 Počet projektů podpořených v programu Potenciál Jihočeský Jihomoravský Krlovarský Kraj Vysočina Královehradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Zlínský Hl.město Praha Celkem za ČR
2 7 0 4 3 4 5 1 6 5 7 3 6 0 53
Vyplaceno v Kč 9560000 44268000 0 9005000 11871000 16837000 40462000 2500000 23877000 33882000 58091000 14530000 33793000 0 298676000
Počet projektů podpořených v programu Inovace 10 36 4 15 13 7 14 8 10 8 30 6 18 0 179
Vyplaceno v Kč 61341000 380399000 90946000 128247000 90464000 54639000 161665000 106042000 114954000 61585000 296001000 45822000 151141000 1743246000
Zdroj: ISOP Centrum V rámci Operačního programu Podnikání a inovace existují dva programy, které jsou zaměřeny na podporu inovačního potenciálu obchodních firem. Program Inovace pomáhá podnikům na základě vlastní výzkumné a vývojové činnosti či prostřednictvím transferu technologie zavést inovovaný výrobní proces. Program Potenciál je zaměřen na výstavbu a rozšíření vlastní výzkumné a vývojové kapacity. Malým a středním podnikům bylo v roce 2014 vyplaceno 2,9867 mld. Kč z Operačního programu Podnikání a inovace do oblasti nákupu nových technologií, zavedení inovativních výrobních postupů a prostředků sloužících k realizaci inovačních přístupu ve výrobě. Na zajištění vlastní výzkumné kapacity bylo poskytnuto MSP prostřednictvím OP PI v roce 2014 celkem k 1,743 mld. Kč.
Finanční nástroje Rok 2014 byl ve znamení oživení zájmu podnikatelské sféry o nové úvěry, zejména však provozní. Na historicky nízké úrovni zůstaly úrokové sazby všech typů úvěrů, včetně těch podnikatelských. Přetrvávala však obezřetnost v nových investicích do rozvoje podnikání, což se promítlo do struktury záruk poskytnutých malým podnikatelům. Jejich financování bylo ve značné míře realizováno z vlastních prostředků Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tento aktivní přístup, podpořený akcionářem banky – Českou republikou, umožnil snížit výpadek nabídky záruk ovlivněný zejména celkovým posunem v zahájení programů podpory financovaných z Evropských strukturálních a investičních fondů pro programovací období 2014 – 2020. K částečnému překlenutí hrozícího výpadku v nabídce záruk pro malé a střední podnikatele bude nepochybně přispívat nový rámcový 27
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 národní program s platností až do konce roku 2023. V jeho rámci bude věnována speciální pozornost podpoře investičních projektů sociálních podnikatelů. Záruky k investičním úvěrům nebo úvěrům na pořízení zásob byly poskytovány pouze v programu financovaném z národních prostředků. Výsledky realizace toho programu, který byl určen pouze pro malé podnikatele, potvrdily trvale vysoký zájem podnikatelů, a to zejména v oblasti získávání úvěrů pro financování zásob. Tento vývoj se projevil v nárůstu výše poskytnutých záruk v Záručním programu pro malé podnikatele (ZÁRUKA) o 23 % a jejich počtu o 26 % oproti hodnotám dosaženým v roce 2013. V roce 2014 bylo poskytnuto 1 952 záruk v celkové výši 4 010 mil. Kč. Zárukami byly podpořeny úvěry v částce 5 711 mil. Kč. V národním záručním programu získali malí podnikatelé záruky ve výši 3 967 mil. Kč. Tyto záruky byly využity jako zajištění pro 1 939 úvěrů v celkové výši 5 639 mil. Kč. Z toho 10 záruk v celkové výši 102 mil. Kč bylo poskytnuto v roce 2014 podnikatelům postiženým povodní v červnu 2013. V rámci programu INOSTART pokračovalo i v roce 2014 poskytování záruk za úvěry začínajícím podnikatelům na inovativně zaměřené projekty. Po dvou letech, kdy byl program pilotně realizován pouze v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, byly v roce 2014 provedeny změny programu. Nyní je jeho působnost rozšířena na celé území ČR a byly zavedeny i další změny, a to zejména možnost využít poradenské služby ještě před uzavřením úvěrové smlouvy (při přípravě projektu) a dále rozšíření i na společnosti střední velikosti (doposud byl otevřen jen pro malé podnikatele). Úvěry podnikatelům ve výši více jak 74 mil. Kč podpořené zárukou ČMZRB poskytovala Česká spořitelna, a.s., která rovněž zabezpečuje poradenství pro podnikatele. V rámci programu INOSTART bylo začínajícím podnikatelům poskytnuto 13 záruk v celkovém objemu 44,5 mil. Kč. Na základě závazku prodloužit dobu ručení bylo prodlouženo trvání záruky u 1 321 záruk ve výši 3 616 mil. Kč, což umožnilo podnikatelům dále čerpat úvěry na financování provozních potřeb. Kromě záruk za bankovní úvěry bylo poskytnuto též 421 záruk za návrh do obchodní veřejné soutěže (vadium) ve výši 210 mil. Kč Na základě smlouvy o spolupráci s Českou exportní bankou o obchodním zastoupení byly vystaveny dvě proexportní platební záruky ve výši 24 mil. Kč poskytnuté Českou exportní bankou. Záruky byly v největším rozsahu použity k podpoře projektů umístěných na území Moravskoslezského kraje a Prahy. Největší počet záruk byl poskytnut k projektům ve velkoobchodu a maloobchodu a dále ve zpracovatelském průmyslu. V roce 2014 bylo poskytnuto celkem 36 úvěrů pro malé podnikatele v celkové výši 86 mil. Kč.
28
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Jednalo se o:
zvýhodněné úvěry pro malé podnikatele v Programu REVIT - poskytnuto bylo 22 úvěrů ve výši 73 mil. Kč na projekty zaměřené na oživení a rozvoj podnikatelských aktivit na území Moravskoslezského kraje,
úvěry se sníženou úrokovou sazbou v regionálním programu pro Jihočeský kraj - poskytnuto bylo 14 úvěrů ve výši 13 mil. Kč.
Nejvíce byly podpořeny úvěry z oblasti zpracovatelského průmyslu. Převážná část poskytnutých úvěrů a záruk směřovala k malým podnikatelům do 49 zaměstnanců. Tabulka č. 6: Realizace úvěrových a záručních programů v roce 2014 Program záruky záruky úvěry úvěry Celkem
ZÁRUKA INOSTART REVIT Regionální úvěry v Jihočeském kraji
Počet uzavřených smluv 1939 13 22 14 1988
Objem podpor (mil. Kč) 3967 43 73 13 4096
Zdroj: ČMZRB Malí a střední podnikatelé předložili v roce 2014 celkem 2 423 žádostí o podporu formou záruk za úvěry, či žádostí o úvěry. Z tohoto počtu bylo 1 988 žádostí kladně vyřízeno, 32 žádostí bylo zamítnuto pro nesplnění podmínek programu nebo pro příliš vysoké riziko financování projektu. Od žádosti odstoupilo v průběhu jejího vyřizování 178 žadatelů. Hodnocení zbývajících 225 žádostí pokračuje v roce 2015. Tabulka č. 7: Vývoj žádosti o podporu a jejich vyřizování od roku 2014 Ukazatel Podané žádosti Kladně vyřízené žádosti Zamítnuté žádosti nebo odstoupení žadatele Žádosti převedené do následujícího roku
2010 2 288 1 318 855 115
2011 487 241 109 137
2012 1 095 793 125 177
2013 1 903 1 563 229 111
2014 2 423 1 988 210 225
Zdroj: ČMZRB
Inkubátor Meohub AMSP ČR zahájila v roce 2014 nábor do prvního privátního inkubátoru v USA s názvem Meohub, určeného pro malé a střední firmy. Jedná se o unikátní projekt, který byl vytvořen Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR společně s americkými donátory, rodinou Rausnitzů, za asistence CzechInvest a CzechTrade. MEOHUB umožňuje firmám sdílet v New Yorku kancelářské i výrobní prostory, administrativní i skladové zázemí, které bylo pro české firmy za tímto účelem vybudováno v Long Island, ca 45 minut od Manhattanu. Součástí projektu je právní servis, logistika na bázi týdenních
29
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 kontejnerových přeprav zboží z ČR do USA a vytvoření obchodní a marketingové strategie na trzích Spojených států amerických. První firmy s podporou AMSP ČR vycestují do USA v létě 2015.
Technické vzdělávání Pro rozvoj podnikatelského prostředí je nutný dostatek kvalifikované pracovní síly. Podnikatelé si stěžují na nedostatek kvalitně připravených absolventů technických oborů. Jedním z nástrojů, jak tuto situaci řešit, je spolupráce škol a firem, kterou mohou posílit daňové úlevy. Od 1. ledna 2014 je účinné zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Jednou ze součástí novely jsou opatření na podporu technického vzdělávání, a to právě daňové úlevy pro podnikatelské subjekty, které se zapojují do odborného vzdělávání žáků a studentů. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které tuto úpravu iniciovalo, předpokládá, že se zvýší počet podnikatelských subjektů spolupracujících se školami a u stávajících partnerů se spolupráce ještě více prohloubí. Zaměstnavatelům v souvislosti s vyčleněním zaměstnance, prostor a strojů pro odborný výcvik vznikají náklady, které se mohou především u malých a středních podniků stát nepřekonatelnou překážkou zapojení do vzdělávacího systému. Cílem opatření tak je alespoň částečně tyto náklady kompenzovat a přilákat ke spolupráci se školami další podnikatelskými subjekty. Novela konkrétně zvýšila limity pro daňovou uznatelnost motivačního příspěvku z 2 000 Kč na 5 000 Kč měsíčně u středoškoláků a z 5 000 Kč na 10 000 Kč u vysokoškoláků a zavedla odečitatelnou položku ve výši 200 Kč na žáka či studenta a hodinu odborného výcviku nebo praxe na pracovišti poplatníka. Pomoci by měl i dodatečný odpočet 50 % nebo 110 % vstupní ceny majetku pořízeného a alespoň částečně využívaného pro účely odborného vzdělávání. Výše odpočtu se přitom bude odvíjet od míry jeho využití pro vzdělávací účel. Tato zvýhodnění umožní, aby se žáci a studenti připravovali pro praxi na stejných typech strojů, jaké podniky aktuálně využívají, a byli po absolvování bez dlouhého zaškolování zaměstnatelní, z části rovnou na pracovištích, kde se během studia připravovali. Díky tomuto opatření můžou malé nebo střední podniky za výhodnějších podmínek zakoupit např. zařízení, které potřebuje pro svůj rozvoj, ale nedokázala by jej v rámci svého běžného provozu zcela využít. Školy byly informovány o možnosti, aby firmy, u kterých realizují praktické vyučování, si mohly náklady odečíst z daní.“ Vyšší aktivitu v oblasti technického vzdělávání začala připravovat rovněž AMSP ČR, která v rámci projektu Fandíme řemeslu, zahájila společně s řemeslnými cechy a společenstvy rozsáhlou diskusi ke kvalitě a další koncepci učňovských škol. AMSP ČR rovněž iniciovala některé dílčí změny v Živnostenském zákoně, které by v řemeslných podnikatelských aktivitách posílily kvalitu a bezpečnost.
30
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Iniciativa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (Desatero) AMSP ČR v březnu 2014 představila iniciativu na podporu malých a středních podniků „Jízdní řád podpory malých a středních podniků“ v návaznosti na SBA (Small Business Act), což je rámec opatření EU, který má posílit malé a střední podniky, aby mohly růst a vytvářet nová pracovní místa. Jedná se o hlavní tuzemskou koncepci připravenou Asociací a mapující hlavní problematiku malých a středních firem v ČR. Přestože většina iniciativ plánovaných v SBA již byla zahájena, z přezkumu jejich realizace vyplývá, že v rámci pomoci malým a středním podnikům je třeba udělat více. Jízdní řád je dvoustránkový výčet nejdůležitějších úkolů, které by měla současná koalice vůči podnikatelům zvládnout. Poprvé vychází z požadavků Evropské unie, které jsou ovšem překlopeny do reálných tuzemských problémů a rovněž poprvé se cílové úkoly rozlišují na dopady do jednotlivých segmentů MSP. Jízdní řád podpory MSP vychází rovněž z nezbytného členění MSP (OSVČ, začínající podnikatelé, zavedené společnosti) navazující na Small Business Act, na jehož základě se hodnotí ČR např. při posuzování čerpání strukturálních fondů. Asociace dokument rovnou diskutovala s příslušnými resortními ministry i předsedou Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a domluvila jejich odpovědnost i přímou spolupráci při naplňování vyplývajících úkolů nejen s nimi, ale rovněž s předsedou vlády. Přímo na jednání s premiérem AMSP ČR oceňuje, že vláda zatím naplňuje dohodnuté Desatero podpory MSP velmi dobře. Z deseti hlavních úkolů se osm z nich realizuje dle dohod mezi AMSP ČR a členy vlády. Po roce koaličního vládnutí je třeba vyzdvihnout, že se zlepšila komunikace vůči podnikatelskému prostředí, zejména vůči středně velkým podnikům, že jednotlivé resorty spolupracují se zástupci malých a středních podnikatelů a ve většině plní dohodnuté úkoly. Nejlepší spolupráce je s Ministerstvem financí, úřadem místopředsedy vlády pro výzkum, vývoj, inovace, dále s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro místní rozvoj. Naopak nedostatečná je spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti. Podpora středních a větších firem je na velmi dobré úrovni, slabá je naopak podpora nejmenších živnostníků, zejména osob samostatně výdělečně činných. Vůči této skupině podnikatelů začíná být patrná i negativní rétorika, prohlubující příkop mezi zaměstnavateli, zaměstnanci a živnostníky. Stav naplňování Jízdního řádu podpory MSP a Desatera po roce: 1. Stanovení jednotných dat účinnosti Úkol se průběžně plní. V případech, kdy změny právních předpisů mají dopad na podnikatelské prostředí, se doporučuje aplikovat jednotná data účinnosti, tj. stanovit účinnost buď k 1. 7. nebo k 1. 1. 2. Úprava živnostenského zákona s ohledem na různorodost živností AMSP ČR připravila po dohodě s klíčovými cechy a řemeslnými společenstvy návrhy dílčích změn v ŽZ, které byly projednány s MPO. 31
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 3. Nový zákon o veřejných zakázkách MMR v roce 2014 připravilo novelu zákona o VZ, na přelomu 2014/2015 potom bylo Ministerstvem pro místní rozvoj připraveno úplně nové znění zákona, které vstoupí v platnost nejdéle v 04/2016. AMSP ČR oceňuje rychlost jednání MMR a fakt, že všechny připomínky AMSP ČR byly do nového zákona zaneseny. 4. Sjednocení institucionálních finančních nástrojů pod ČMZRB Úkol má vysokou šanci být naplněn, dochází ke sjednocení názorů napříč resorty. MF, MPO a MMR připravila Analýzu nastavení efektivní implementace finančních nástrojů v České republice, která byla schválena vládou a je dále rozpracována ve studii proveditelnosti. Dokument analyzuje možnosti forem zapojení řídících orgánů ESIF do subjektu, pracovně nazývaného „Centralizovaná správa finančních nástrojů“, a to podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Rovněž probíhají konzultace s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže s cílem najít vhodnou formu ošetření veřejné podpory v navrhovaném centralizovaném řešení. ČMZRB se tak může stát organizací, která spravuje všechny programy hospodářské politiky vlády užívající finanční nástroje, tj. úvěry, záruky, rizikový kapitál, zadávané všemi resorty a využívané nejen pro přímou podporu MSP, ale i inovací, bydlení, rozvoje regionů a obcí, rozvoje infrastruktury, ekologických projektů, energetické efektivnosti apod. 5. Sjednocení řízení a podpory VaVaI AMSP ČR oceňuje zásadní změny vedoucí k přehlednému systému řízení výzkumu a inovací. RVVI-Rada pro výzkum, vývoj a inovace začíná řešit koncepční záležitosti, ustupují operativní zájmy. Úřad místopředsedy vlády pro VVI předložil jasnou organizační strukturu koordinace, kontroly a vyhodnocování vědy, výzkumu a inovací, a to napříč resorty a státními agenturami. Vytváří se seriózní základ pro případné Ministerstvo pro vědu a výzkum. Za koncepční považujeme i fakt, že Rada vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst bude navazovat na činnost Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. 6. Mlčení znamená souhlas Zatím nejkontroverznější požadavek, přístup resortů je velmi obezřetný. Tento princip nicméně v legislativě již existuje – zákon o volném pohybu služeb č. 222/2009 Sb. a 223/2009 Sb., viz „oprávnění uplynutím lhůty“ – čili jde o důsledné aplikování v praxi, které AMSP ČR prioritně zajímá a bude důrazně vyžadovat rozšíření na další služby. Úkol se naplňuje pouze částečně. 7. Změna insolvenčního zákona – možnost tzv. reorganizace i pro malé podniky Po prvním projednání s ministerstvem spravedlnosti a nastavení předběžného harmonogramu rozpracování požadavku AMSP ČR, došlo k odmlčení ministerstva. V tomto bodě nedošlo k žádnému posunu, zástupci ministerstva komunikují nedostatečně. Pokud nedojde k vyšší aktivitě ministerstva, je splnění tohoto důležitého bodu, který reflektuje požadavky EU, ohroženo. Na sklonku r. 2014 došlo k dalšímu jednání na MSp k režimu komunikace pro rok 2015. 32
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 8. Systémová podpora investic a vstřícná daňová politika Ministerstvo financí naplnilo dohodu, že se se nezvýší daně. Je třeba ocenit, že se MF zaměřuje zejména na velké neplatiče. Zvýšené administrativní požadavky na podnikatele byly nakonec vyřešeny kompromisními dohodami, nová opatření se ze strany MF dále nepředpokládají. AMSP ČR uznala oprávněnost zavedení režimu elektronické evidence tržeb, současně ale definovala požadavky na segmenty, kterých se EET dotkne a na související aktivity podnikatelů. V této souvislosti je pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří budou evidovat tržby, zavedena jednorázová sleva na dani z příjmů ve výši 5 000 Kč. Celková politika vlády vytváří solidní základ pro nezbytné oživení investičních aktivit, zejména u středních a větších společností, u živnostníků naopak vlivem rétoriky převládá investiční nejistota. 9. Cílená podpora exportu MSP Dochází k podstatnému oživení CzechTrade, který začíná připravovat pro MSP konkurenceschopné a poptávané produkty, převedení aktivit CzechTrade do původního režimu jedné agentury byl strategicky správný krok. Pozitivně hodnotíme operativní spolupráci MZV a MPO. Jedním z klíčových témat posledních měsíců byla koordinace exportních aktivit do Ruska, prostřednictvím meziresortní komise řízené MPO, která má pro podnikatele svoje opodstatnění. 10. Stanovení prioritních odvětví státní podpory Dochází k podstatnému posunu. Klíčovou roli začíná sehrávat úřad místopředsedy vlády pro výzkum, vývoj a inovace, který připravil zatím 17 sektorových skupin rozhodujících odvětví, v rámci kterých se začíná vůbec poprvé sledovat nejen aktivita konkrétních podniků, ale i ekonomické ukazatele, které mají vliv na posílení konkurenceschopnosti celého prostředí. Tato činnost je základem pro vyhodnocování investic do výzkumu a inovací. Jedná se o strategickou aktivitu, která je pro vyhodnocování dlouhodobé výkonnosti ekonomiky zcela zásadní. Je nezbytné aktivně provázat jak s rozhodováním Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace, tak s činností Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst.
4 PROGRAMY PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ Programy podpory Ministerstva průmyslu a obchodu Podpora malých a středních podniků v rámci OPPI OPPI odráží strategii EU zaměřením na nástroje nepřímé a přímé podpory podnikatelů, zejména malých a středních, a obecně na řešení otázek překonávání dosavadních bariér přístupu ke kapitálu. Podpora se poskytuje především podnikům s vyšším inovačním potenciálem, směřující ke stimulaci vzniku 33
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 nových malých podniků a k povzbuzení dalšího rozvoje existujících podniků s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost s důrazem na regiony se strukturálními problémy a vysokou nezaměstnaností. OPPI tvoří 6 priorit pro poskytování podpory a 17 programů. Operační program Podnikání a inovace byl schválen dne 3. 12. 2007. OPPI je spolufinancovaný ze strukturálních fondů EU, konkrétně z Evropského fondu regionálního rozvoje, a z prostředků státního rozpočtu. OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sféru v 6 prioritních osách: Prioritní osa 1: Vznik firem Je tvořena 2 oblastmi podpory, které se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových podnikatelských subjektů s akcentem podpory na inovačně orientované společnosti. Pozornost je věnována problematice dostupnosti vhodných finančních zdrojů s cílem usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím možnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů a předkládaných projektů. Příjemci podpory: výhradně MSP. Prioritní osa 2: Rozvoj firem Obsahuje 2 oblasti podpory. První se zaměřuje na realizaci rozvojových podnikatelských projektů konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v možnosti získat externí zdroje financování prostřednictvím bankovních nástrojů. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních technologií (ICT) a na rozvoj vybraných strategických služeb. Příjemci podpory: z převážné části MSP. Prioritní osa 3: Efektivní energie Obsahuje l oblast podpory, jejímž cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpořit začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Příjemci podpory: z větší části MSP. Prioritní osa 4: Inovace Obsahuje 2 oblasti podpory, které jsou zaměřeny na podporu technických a netechnických inovací v podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a na podporu jejich vlastních firemních kapacit pro VaV a návazných aktivit, zejména pak v sektoru MSP tak, aby se zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je rovněž zaměřena na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Příjemci podpory: z větší části MSP. Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace
34
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Obsahuje 3 oblasti podpory. Sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti VaV. Tato prioritní osa se rovněž zaměřuje na tvorbu kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Pozornost je dále věnována problematice zkvalitnění infrastruktury pro podnikání, hlavně formou vytváření a rozvoje podnikatelských nemovitostí. Příjemci podpory: z větší části MSP. Prioritní osa 6: Služby pro rozvoj podnikání Obsahuje 2 oblasti podpory. Je zaměřena na rozvoj a využití kvalitních poradenských a informačních služeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příležitostí a odborné přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora usnadňuje marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích. Příjemci podpory: z převážné části MSP. V rámci OPPI jsou v maximální míře podporovány subjekty, které jsou schopny zvyšovat svůj inovační potenciál a rozvoj znalostí. Při implementaci OPPI je důsledně dbáno na to, aby poskytovaná podpora byla směřována v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství hlavně malým a středním podnikům (MSP). MSP jsou proto jako příjemci dotace definovány ve všech programech podpory. V souladu s platným zněním dokumentu OPPI budou malé a střední podniky intervencemi z OPPI podporovány minimálně ze 2/3 (počítáno jako čistý podíl MSP/velké podniky bez zahrnutí Prioritní osy 4 – Inovace a Prioritní osy 7 – Technická pomoc), za podmínky, že alespoň 1/2 alokace každé oblasti podpory (s výjimkou Prioritních os 4 a 7) bude použita ve prospěch MSP. Do konce roku 2014 bylo v prioritních osách 1, 2, 3, 5 a 6 OPPI formou vydaného rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo uzavření úvěrové či záruční smlouvy podpořeno celkem 11 168 projektů MSP a 571 projektů velkých podniků. Podíl MSP na poskytnutých dotacích, úvěrech a zárukách dosáhl celkem 87,2 %. Tím byl tedy pro rok 2014 splněn cíl podporovat z OPPI MSP alespoň ze 2/3. Ve všech dotčených oblastech podpory zároveň dosahoval podíl MSP na poskytnutých dotacích, úvěrech a zárukách více než 50 %, čímž byl splněn druhý cíl. V těch oblastech podpory OPPI, které kromě MSP umožňují také podporu velkých podniků, dosahoval podíl MSP na poskytnutých dotacích 59,7 %−100 %. Tabulka č. 8: Podpora MSP v OPPI k 31. 12. 2014, poskytnuté prostředky v EUR Velikostní kategorie Poskytnuté dotace, Podíl na poskytnutých Počet projektů podniků úvěry a záruky dotacích, úvěrech a zárukách Malé a střední podniky 11 168 2 191 184 932 87,2% Velké podniky 571 322 871 229 12,8% Celkem 11 739 2 514 056 161 100,0% Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2014. Pro přepočet použit kurz z ledna 2015 27,728 CZK/EUR.
35
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 9: Podpora MSP v OPPI k 31. 12. 2014, podíl v % Oblast podpory 1.1 2.1 2.2 3.1 5.1 5.2 5.3 6.1 6.2 Celkový součet
MSP
Velký 100,0% 100,0% 90,8% 59,7% 99,2% 83,3% 87,6% 100,0% 94,0% 87,2%
0,0% 0,0% 9,2% 40,3% 0,8% 16,7% 12,4% 0,0% 6,0% 12,8%
Zdroj: ISOP Centrum Oproti roku 2013 došlo k mírnému nárůstu podílu MSP na přiznaných dotacích, úvěrech a zárukách OPPI. Tento stav byl způsoben především ukončováním hodnocení a schvalováním projektů MSP především v prioritní ose 2. Tabulka č. 10: Podpora MSP v OPPI k 31. 12. 2014 ve formě dotace (počty projektů s vydaným rozhodnutím podle jednotlivých velikostních segmentů) Oblast podpory OPPI 2.2 3.1 4.1 4.2 5.1 5.2 5.3 6.1 6.2 Celkový součet
Malé podniky 2 630 525 604 188 98 230 578 303 630 5 786
Střední podniky 1 952 332 567 260 19 155 337 160 554 4 336
Velké podniky 75 326 427 180 3 61 105 1 1 178
Celkem 4 657 1 183 1 598 628 120 446 1 020 463 1 185 11 300
Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2014. Vzhledem k tomu, že podíl MSP na čerpání prostředků OPPI má být vyjádřen čistě vůči velkým podnikům, byly z výpočtů vynechány projekty, u kterých je příjemcem podpory např. obec, veřejná výzkumná instituce apod. V případě programu podpory PROSPERITA oblasti podpory 5.1 nebyly zahrnuty také ty projekty, které nezakládají veřejnou podporu, tedy především projekty obchodních společností založených krajskou nebo místní samosprávou za účelem provozu vědeckotechnických parků. Do výpočtu je zahrnuta rovněž podpora poskytovaná v rámci projektu agentury CzechTrade „Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí“. Do konce roku 2014 došlo ke schválení etap projektu s celkově uznatelnými výdaji na de minimis v hodnotě 668 805 688 CZK/24,1 mil. EUR. 36
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Projekt je načten do statistiky v každé velikostní kategorii jednou s tím, že podíl MSP na celkově uznatelných výdajích je přibližně 85,3 %. Podpořenému podniku může být v rámci tohoto projektu poskytnuta částka maximálně do výše 120 000 EUR. Účast velkého podniku v rámci každé společné účasti na veletrhu nebo výstavě je podmíněna většinovou účastí MSP. Indikátory na úrovni OPPI Globální cíl OPPI předpokládá přiblížení konkurenceschopnosti a inovativnosti české ekonomiky předním průmyslovým zemím Evropy do konce programového období. Tento cíl je zároveň klíčovým prostředkem k realizaci 1. strategického cíle NSRR Konkurenceschopná česká ekonomika a realizace mikroekonomické části Národního programu reforem. Ze stadia, kdy byly vyhlašovány nové výzvy a přijímány žádosti, již program v průběhu roku 2014 pokročil do fáze, kdy především stále roste počet dokončených projektů. Tomu odpovídá i stav dosahování věcných cílů programu. Oproti stavu k 31. 12. 2013 došlo z hlediska indikátorů OPPI v některých prioritních osách opět k nárůstům počtu projektů s vydaným Rozhodnutím a souvisejících závazků příjemců u dalších indikátorů, ale také k rychlému růstu dosažených hodnot. V průběhu roku 2014 došlo k situaci, že výše proplacených prostředků převýšila výši nově poskytnutých dotací. V rámci projektů OPPI bylo do konce roku 2014 vytvořeno celkem 34 697 přepočtených hrubých pracovních míst, z toho na ženy připadá podíl 28,3 %. Meziroční nárůst tak dosáhl 26,2 % a další růst vytvořených pracovních míst lze očekávat i v roce 2015 z důvodu dokončování dalších projektů. Většina (57,4 %) nových pracovních míst byla vytvořena v rámci operací prioritní osy 2 Rozvoj firem v souladu s jejím zaměřením. Roste počet vytvořených míst i v dalších prioritních osách, především prioritní ose 4 – Inovace (přes 6000), kde je zároveň velmi vysoký podíl těchto míst vytvářen ve výzkumu a vývoji. Ve výzkumu a vývoji vytvořily podpořené projekty celkem 4 458 pracovních míst (meziroční nárůst 143 %), z toho 833 pro ženy a 3 625 pro muže. Podíl pracovních míst ve VaV dosahuje 12,8 % podílu na celkovém počtu nově vytvořených pracovních míst v rámci OPPI. Vzhledem k tomu, že cíl byl stanoven na 3 100 vytvořených pracovních míst ve výzkumu a vývoji do roku 2015, lze konstatovat, že cíl byl již překonán. V rámci soustavy indikátorů globálního cíle OPPI zaměřených na výzkum, vývoj a inovace je sledován rovněž ukazatel Produkce v odvětvích high-tech sektoru, pro který jsou však dosud k dispozici pouze údaje do roku 2012. Hodnota indikátoru se dlouhodobě pohybuje kolem hodnoty 6,2 % podílu produkce hihg-tech sektoru na celkové přidané hodnotě průmyslu a služeb. Celkový počet podpořených projektů v OPPI dosáhl ve sledovaném období hodnoty 11 573, což odpovídá zhruba 83 % cílové hodnoty stanovené pro rok 2015. Ovšem celkový počet projektů s podepsaným rozhodnutím, záruční nebo úvěrovou smlouvou je již 14 050 (101,1 % cílové hodnoty). Ve srovnání s předešlým rokem jde o 21,7 % nárůst. V souvislosti dokončováním projektů v realizaci
37
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 a v návaznosti na výzvy vyhlášené v roce 2014 lze očekávat další postupný nárůst tohoto indikátoru v roce 2015. S ohledem na silnou vazbu prioritní osy 3 Efektivní energie na cíle sledované v oblasti životního prostředí je na úrovni globálního cíle sledován indikátor Dodatečná kapacita produkce z OZE. Tento indikátor dosáhl na konci roku 2014 hodnoty 200,53 MW. Ve srovnání s předešlým rokem jde skoro o 29 % nárůst dosažené hodnoty a to především již v důsledku dokončování projektů zejména výzvy III. programu Eko-energie. Závazek příjemců dotace s podepsaným rozhodnutím dosahuje 207,636 MW, což odpovídá 98,9 % naplnění nové cílové hodnoty do roku 2015 dle šesté revize OPPI. Šestá revize OPPI z hlediska naplňování věcných priorit spočívá především v realokacích prioritních os. Došlo tedy k úpravám intervencí ve prospěch takových podpor, které mají více bezprostřední účinek na splnění globálního cíle OPPI, přičemž samotný globální cíl zůstal takřka beze změny. Změny operačního programu tedy budou mít v součtu pozitivní dopad na plnění globálního cíle OPPI. Z hlediska příspěvku k naplňování globálního cíle, kterým je „zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy“, lze konstatovat, že v roce 2014 došlo k dalšímu významnému pokroku a OP PI směřuje k naplnění svých cílů do konce roku 2015, viz příloha č. 4.
38
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 11: Projekty MSP podle dotačních programů k datu 31. 12. 2014 – dotace v Kč (SF + SR) Program
Eko-energie – Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů – Výzva I Eko-energie – Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie – Výzva I Eko-energie – Dotace – Výzva II Eko-energie – Dotace – Výzva III ICT a strategické služby – Výzva I ICT a strategické služby – Výzva II ICT a strategické služby – Výzva III ICT v podnicích – Výzva I ICT v podnicích – Výzva II ICT v podnicích – Výzva III Inovace – Inovační projekt – Výzva I Inovace – Inovační projekt – Výzva II Inovace – Inovační projekt – Výzva III Inovace – Inovační projekt – Výzva IV Inovace – Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví – Výzva I Inovace – Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví – Výzva II Klastry – Výzva I Klastry – Výzva II Marketing – Výzva I Marketing – Výzva II Nemovitosti – Výzva I Nemovitosti – Výzva II Poradenství – Výzva I Potenciál – Výzva I Potenciál – Výzva II Potenciál – Výzva III Prosperita – Výzva I (veřejná podpora) Prosperita – Výzva II (neveřejná podpora) Prosperita Výzva III (veřejná podpora) Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) ROZVOJ – Výzva I Rozvoj – Výzva II Rozvoj – Výzva III Školicí střediska – Výzva I Školicí střediska – Výzva II Technologické platformy – Výzva I Technologické platformy – Výzva II Celkem
Rozhodnuto MSP Počet projektů 54
Objem
Autorizováno MSP*
1 254 853 000
Počet ŽoPl 81
Objem 1 232 361 871
49
347 622 000
71
340 306 025
213 581 64 73 386 204 205 877 78 102 91 608 100
2 218 738 000 2 498 209 000 654 658 000 773 133 000 3 233 849 000 472 134 000 459 481 000 1 916 059 000 1 104 405 000 1 416 700 000 1 421 228 000 8 174 187 000 24 275 000
315 464 299 288 789 273 281 1 032 129 167 135 504 85
1 970 711 362 1 572 499 781 598 374 446 712 060 463 1 603 336 667 396 083 098 414 347 477 1 522 875 165 1 036 356 192 1 346 735 844 1 289 779 332 3 532 825 082 5 212 547
232
49 211 000
171
11 358 765
17 25 491 705 237 715 463 45 95 334 15 1 32 7 266 295 2 386 132 274 11 20 10 483
572 671 000 792 032 000 292 631 000 697 062 540 2 856 302 000 8 361 635 000 134 095 000 633 842 000 1 352 154 000 4 070 444 000 1 365 377 000 39 117 000 3 795 116 000 847 544 000 2 049 489 000 1 915 226 000 13 677 339 000 931 525 000 2 095 503 000 52 677 000 89 134 000 72 639 657 540
91 64 493 689 470 1 161 463 107 207 368 69 6 94 29 311 364 1 494 221 418 48 69 12 320
483 451 216 350 667 772 191 782 447 483 463 582 2 752 642 962 7 110 006 145 112 530 760 594 398 542 1 245 158 328 1 959 313 111 1 133 563 907 36 643 684 1 463 588 791 406 424 059 1 847 648 205 1 807 168 035 6 002 666 912 872 656 900 1 547 771 398 46 690 791 43 751 573 48 077 213 237
Zdroj: ISOP Centrum, * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům
39
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Projekt Czech Accelerator Projekt je určen pro inovativní české MSP, které chtějí rozvíjet své podnikatelské plány ve světových technologických centrech, a hledají strategické a investiční partnery a obchodní kontakty v zahraničí. Projekt podporuje MSP podnikající v oborech biotechnologií, ICT, life sciences, zdravotnické techniky, čistých technologií, nanotechnologií a přesného strojírenství. Své zkušenosti mohou MSP rozvíjet v inovativních centrech v Silicon Valley, Bostonu, Švýcarsku, Izraeli nebo Singapuru. Projektu CzechAccelerator se více věnuje kapitola 3.6.1. Projekt CzechEkoSystem Cílem projektu je podpořit začínající podnikatelské subjekty prostřednictvím poradenských služeb a koučinku. Podnikatelským subjektům je díky těmto službám umožněna příprava na možný kapitálový vstup zvláště pak na tzv. zárodečný kapitál (seed capital). Ten se soustřeďuje zejména na financování začínajících inovativních firem a jejich další rozvoj. Projekt CzechEkoSystem zpřístupňuje malým a středním podnikům (MSP) celé spektrum poradenských služeb s nízkou spoluúčastí, tj. se spoluúčastí ve výši 20 % z nákladů na poradenské služby. Koučink je řízen odborně zdatnou osobou kouče – úspěšného podnikatele a manažera, který vede podnikatelský subjekt během trvání projektu, poskytuje mu rady a doporučení z praxe a pomáhá mu definovat cíle v projektu i mimo něj. Na nákladu koučinku se MSP nepodílí vůbec. Podpora je poskytována v režimu de minimis. Realizátorem projektu CzechEkoSystem je Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Podrobnější informace k realizaci projektu CzechEkoSystem naleznete v kapitole 3.6.2.
Rámcový program – technologická centra, centra strategických služeb Investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických služeb se řídí Rámcovým programem pro podporu technologických center a center strategických služeb, který byl v jeho posledním znění, na základě usnesení vlády ČR č. 217 ze dne 12. 3. 2007, účinný ode dne 18. 6. 2007 do dne 10. 7. 2008, kdy došlo k zastavení tohoto Programu. Po tomto datu nemohla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest přijímat nové žádosti. Vyplácení veřejné podpory ve formě dotací na podnikatelskou činnost na již schválené projekty zastaveno nebylo a bude pokračovat i v nadcházejících letech. Cílem programu je podpora investic do inovačních aktivit firem v oblasti high-tech výrobků, což přispívá ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti na světových trzích, a také do oblasti informačních technologií a podnikových služeb, jako jsou centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb včetně regionálních ústředí nadnárodních společností, centra pro vývoj softwaru, expertní a řešitelská centra pro informační a telekomunikační technologie a high-tech opravárenská centra. Poskytovateli podpory jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, pokud jde o dotace na podnikatelskou činnost, a Ministerstvo práce a sociálních věcí v případě dotací na školení a rekvalifikaci. Z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu bylo prostřednictvím Rámcových programů vyčerpáno v roce 2014 na podporu 11 projektů malých a středních podniků 54,89 mil Kč. Formou dotace na školení 40
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 a rekvalifikaci nebylo z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí na podporu projektů malých a středních podniků v rámci tohoto programu v roce 2014 čerpáno.
Mezinárodní technologická spolupráce Program podpory mezinárodní technologické spolupráce má za cíl podpořit spolupráci českých podniků a podnikatelských subjektů ze zemí mimo EU při realizaci společných podnikatelských projektů vedoucích k zavedení či rozšíření výroby technologicky vyspělých výrobků. Program je přínosem především pro malé a střední podniky, které by bez státní pomoci měly omezený přístup ke zdrojům financování. Program je zaměřen zejména na oblasti, strojírenství, elektrotechniky a elektroniky, informačních a komunikačních technologií, energetiky a čistých technologií, zemědělských a potravinářských technologií, biotechnologií a lékařských technologií. Program byl schválen Ministerstvem financí dne 27. 2. 2015, vychází z programu Gesher – Most (spolupráce pouze s Izraelem), rozšiřuje ho na spolupráci s dalšími státy mimo EU. Program je financován z rozpočtu MPO, maximální finanční prostředky na Program byly stanoveny do výše 40 mil. Kč. Dotace je určena na úhradu 50 % uznatelných nákladů (náklady spojené s projektem) do maximální výše 200 000 EUR (podpora de minimis). V rámci II. výzvy, která byla ukončena v červnu 2013, se do veřejné soutěže přihlásilo 35 subjektů, z nich bylo Meziresortní hodnotitelskou komisí vybráno 11. V roce 2014 si o podporu v souvislosti s realizací vybraného projektu zažádalo devět firem, kterým po kontrole uznatelnosti nákladů bylo v souhrnu vyplaceno 12 244 025 Kč na investiční i neinvestiční výdaje projektů. Mezi podpořenými projekty v tomto roce byly např. inovační projekt Funkcionalizovaných biokompatibilních nosičů společnosti Nanopharma, a.s, vývoj nového produktu lokomotivního kompresoru pro provoz v extrémních podmínkách společnosti ATMOS Chrást s.r.o. či vývoj nové typové řady vícepaprskových ultrazvukových průtokoměrů, který provádí společnost ELIS PLZEŇ a.s. a další. Dva projekty z devíti byly v roce 2014 úspěšně dokončeny. Realizace programu bude ukončena k 31. 12. 2016.
Národní program EFEKT Program EFEKT je zřízen na základě ustanovení § 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Tento dokument vyjadřuje cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje. České republice plynou z členství v EU povinnosti plnit společné závazky. V rámci klimaticko– energetické politiky patří mezi stěžejní úkoly plnění závazků vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES o podpoře obnovitelných zdrojů energie a Směrnice EP a Rady č. 2012/27/EU o energetické účinnosti. V oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) je stanoven ČR cíl do roku 2020 ve výši 13 % podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Ze směrnice o energetické účinnosti ČR vyplývá cíl úspory energie ve výši 47,84 PJ na konečné spotřebě energie do roku 2020.
41
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Pro zajištění výše uvedených závazků je nutno vytvářet vhodné politické a legislativní podmínky a připravovat technická a ekonomická řešení. Jedním z ekonomických nástrojů, který jistou měrou přispívá k dosažení stanovených cílů, jel právě program EFEKT. Je to způsobeno zejména širokou škálou podporovaných aktivit, které ať již přímo či nepřímo způsobují úspory energií jak ve veřejné tak soukromé sféře. Program se orientuje na úzce vymezené konkrétní aktivity, které nelze financovat z operačních programů nebo jiných zdrojů. Program EFEKT slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu jako jedna z cest, jak pozitivně ovlivnit úspory energie v ČR. Lze ho vnímat jako doplňkový program k energetickým programům podporovaným ze strukturálních fondů Evropské unie. Program EFEKT pro rok 2014 byl schválen usnesením vlády č. 874 ze dne 20. 11. 2013. Oblasti podpory:
Úspory energie – komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti osvětlovací soustavy, úspory energie ve výrobních průmyslových procesech, rekonstrukce otopné soustavy a zdroje tepla v budově, zařízení k využití tepelné nebo tlakové odpadní energie;
Energetické poradenství – energetická konzultační a informační střediska (EKIS);
Propagace a vzdělávání – kurz, seminář v oblasti energetiky, publikace, příručky a informační materiály v oblasti energetiky;
Energetický management – zavedení systematického managementu hospodaření energií podle ČSN EN ISO 50001, příprava energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC;
Specifické a pilotní projekty – projekty vzdělávání a studie.
V roce 2014 byla z Programu EFEKT skutečně čerpaná dotace ve výši 29,3 mil. Kč, kterou bylo podpořeno 131 projektů v oblasti úspor energie s celkovými investičními náklady přes 57 mil. Kč. Tabulka 12: Přehled podpořených projektů podle oblastí podpory včetně celkových nákladů Oblast podpory Úspory energie Energetické poradenství Propagace, vzdělávání Energetický management Specifické a pilotní projekty Celkem
Podpořené projekty 36 60 20 14 1 131
Celkové investiční náklady v Kč 40 378 183 7 121 744 4 660 970 4 324 150 886 500 57 371 547
Skutečně čerpaná dotace v Kč 15 865 037 7 121 744 3 236 625 2 195 704 886 500 29 305 610
Zdroj: MPO Program EFEKT 2014 můžeme zhodnotit také z hlediska typu příjemců. Je zřejmé, že největší část dotací, více než polovinu (59 %), dostávají obce a města. Následují právnické osoby (22 %), což jsou společnosti s r.o. a akciové společnosti. Dále jsou spolky (6 %), fyzické osoby (5,9 %) a ostatní neziskové organizace (3 %). 42
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka 13: Objem dotací podle typu příjemce (Kč) Položky Příjemci dotace podle typu 5212, 6312 FYZICKÉ OSOBY 5213, 6313 PRAVNICKÉ OSOBY 5221, 6321 O.P.S. 5222, 6322 OBČANSKÁ SDRUŽENÍ 5229, 6329 OSTATNÍ NEZISK. ORG. 5321, 6341 OBCE 5323, 6342 KRAJE 5332, 6352 VŠ CELKEM
Skutečně čerpaná dotace v Kč 1 738 667 6 548 455 533 012 1 841 231 922 720 17 321 525 200 000 200 000 29 305 610
Zdroj: MPO
Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí Aktivní politika zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytovalo v roce 2014 prostředky aktivní politiky zaměstnanosti, které nejsou primárně určeny k podpoře podnikání, ale k řešení problémů pracovního uplatnění osob na trhu práce znevýhodněných. Tyto prostředky mají pouze nepřímý vliv na podporu podnikání. Hlavní roli při podpoře podpory malého a středního podnikání plní Ministerstvo průmyslu a obchodu. V roce 2014 bylo na opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, která ovlivňuje také rozvoj podnikání, vyčerpáno: •
7,95 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb). Díky této podpoře bylo v roce 2014 vytvořeno 17 nových pracovních míst a rekvalifikováno 241 zaměstnanců.
•
6 386 mil. Kč v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce ČR (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněná pracovní místa, příspěvek na zpracování, překlenovací příspěvek, projekt „Vzdělávejte se!“, „Vzdělávejte se pro růst!“, regionální cílené programy). Z toho 5 722 mil. Kč bylo financováno z Evropského sociálního fondu. V souvislosti s podporou Úřadu práce České republiky bylo v roce 2014 vytvořeno 67 131 nových pracovních míst.
Celkem bylo včetně výdajů MPSV v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vynaloženo 6,427 mld. Kč. Přínos aktivní politiky zaměstnanosti spočívá jak v ekonomické a fiskální rovině (uchazeč o zaměstnání je vyřazen z evidence Úřadu práce ČR a vyplácení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek je nahrazeno povinnými odvody zaměstnance a zaměstnavatele), tak v oblasti sociální (pomáhá s pracovním uplatněním obtížněji zaměstnatelných osob a umožňuje udržovat pracovní návyky nezaměstnaných, působí motivačně). V roce 2015 bude Úřad práce České republiky na podporovaná pracovní místa umisťovat zejména uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců, uchazeče o zaměstnání, 43
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (mladí do 30 let, absolventi bez praxe a osoby nad 55 let) či péči o dítě věnována při zprostředkování práce zvýšená péče. K 31. 12. 2014 evidoval Úřad práce České republiky celkem 541 914 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 54 919. Podíl nezaměstnaných osob (tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 -64 let k obyvatelstvu stejného věku, který počínaje lednem 2013 nahradil míru registrované nezaměstnanosti) k 31. 12. 2014 činil 7,5 % a byl meziročně o 0,7 p. b. nižší. Graf č. 16: Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR k 31. 12. 2014 Moravskoslezský… Zlínsky kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký… Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Praha 0,0
9,8 7,4 8,8 8,2 7,4 6,2 6,4 7,7 10,7 8,2 5,7 6,2 6,4
ČR
5,0 2,0 4,0 6,0 8,0 podíl nezaměstnaných osob v %
10,0
12,0
Zdroj: MPSV
Educa Globální grant EDUCA (GG EDUCA) byl realizován v rámci Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), který je financován z Evropského sociálního fondu. Hlavním cílem podpory GG EDUCA bylo prostřednictvím zvýšení kvalifikační úrovně, profesních dovedností a znalostí zaměstnanců a zaměstnavatelů přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných ekonomických oblastech. GG EDUCA byl zaměřen především na specifické vzdělávání (tj. kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu do dalších podniků a pracovních oborů). Mezi podporované aktivity patřily zejména profesní a odborné vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů, tvorba podnikových vzdělávacích programů pro zaměstnance a příprava podnikových lektorů. Dále sem mohly spadat aktivity obecného charakteru, jako jsou softskills, jazykové vzdělávání, IT dovednosti, komerčně dostupné účetní a podnikové informační systémy, apod. Náklady na tyto aktivity však nemohly překročit 20 % rozpočtu. Mezi způsobilé výdaje patřily zejména osobní náklady realizačního týmu, nákup zařízení a vybavení, nákup služeb a přímá podpora zaměstnanců (mzdy, cestovné, stravné, ubytování). Dotace mohla být čerpána buď v režimu de minimis nebo formou blokové výjimky, přičemž v rámci de minimis bylo možné 44
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 nárokovat 100 % způsobilých výdajů a v rámci blokové výjimky byla podpora závislá na velikosti podniku (25 % – 45 %). V roce 2014 probíhala administrace monitorovacích zpráv a žádostí o platbu projektů podpořených ve výzvách 92 a B3, okrajově 39 a 60. V průběhu roku bylo v rámci všech výzev GG EDUCA předáno k proplacení celkem 243 žádostí o platbu v celkové výši 136,85 mil. Kč (MSP + velké podniky). Tabulka č. 14: Přehled podpory MSP z jednotlivých výzev v programu EDUCA do 31. 12. 2014 (dotace v Kč) Celkem Výzva
Přijato žádostí MSP počet
objem
Rozhodnuto MSP počet
objem
Autorizováno (žádosti o platbu) MSP počet objem
I. Výzva – výzva č. 39
219 668 395 787,57
52 135 767 225,09
x
x
II. Výzva – výzva č. 60
154 685 623 313,82
60 255 617 946,37
4
4 885 542,59
III. Výzva – výzva č. 92
243 672 911 685,62
51 113 237 341,90
82
45 283 510,11
IV. Výzva – výzva č. B3
209 441 398 336,98
57 108 463 885,40
56
26 188 415,45
Zdroj: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest
Sociální podnikání Ministerstvo průmyslu a obchodu se podílí na přípravě zákona o sociálním podnikání – je spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí spolugestorem (předkladatelem Úřad vlády, ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu). V roce 2014 proběhlo několik pracovních jednání na téma Věcný záměr zákona o sociálním podnikání, Definice pojmů sociální podnik, Status a definiční znaky sociálního podniku, a například Veřejná prospěšnost nebo Principy obecného a integračního sociálního podniku. MPO připravovalo v roce 2014 program Záruka 2015 – 2023. Cílem programu je podpořit prostřednictvím záruk přístup malých a středních podnikatelů k bankovním úvěrům na realizaci jejich podnikatelských projektů. V rámci programu je speciální pozornost zaměřena na sociální podnikatele, pro které je připravena individuální záruka a finanční příspěvek výši až 0,5 mil. Kč na splácení samotného úvěru. Přímá podpora sociálních podniků Celkem bylo v letech 2010 až 2014 realizováno 122 projektů, z čehož 102 obchodními korporacemi a 20 neziskovým sektorem. Celková částka alokovaná na přímou podporu sociálních podniků (výzva č. 30 OP LZZ) činila 446 481 057 Kč, z čehož vyčerpáno bylo necelých 400 mil Kč. Kromě této podpory byl vznik sociálních podniků podporován rovněž prostřednictvím IOP, kde bylo podpořeno celkem 61 projektů za necelých 180 mil Kč z alokované částky 457 281 010,- Kč. MPSV má v této oblasti podpory podnikání pouze souhrnnou statistiku, jelikož se jedná o víceleté projekty.
45
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Další formy podpory V roce 2014 pokračoval projekt MPSV Podpora sociálního podnikání v ČR, který poskytuje odborné poradenství pro sociální podnikatele a zájemce o sociální podnikání a umožňuje realizovat stáž v sociálním podniku. Poradenství pro zájemce o sociální podnikání a sociální podnikatele bylo poskytováno prostřednictvím 12 lokálních konzultantů, sociálních podnikatelů, kteří poskytli v roce 2014 702,5 hodin konzultací 203 klientům. V roce 2014 bylo realizováno 29 stáží, kterých se účastnilo 49 osob. Zhruba 320 tis. Kč bylo vynaloženo na realizaci stáží, dalších více než 200 tis. pak na zabezpečení konzultací.
Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v roce 2014 Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) podporuje záměry malých a středních firem při jejich vstupu na cizí trhy především formou Projektů ekonomické diplomacie, Projektů zahraniční rozvojové spolupráce prostřednictvím programu OECD Eurasia.
Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů V roce 2014 bylo realizováno 51 projektů tohoto typu v hodnotě 4,53 mil. Kč. Projekty byly zaměřeny především na obory jako nanotechnologie, informační a komunikační technologie, environmentální technologie, obranný průmysl, zdravotnictví, energetiku, zemědělství a potravinářství, těžební průmysl. Hlavním cílem projektů byla podpora českých podnikatelských subjektů při vstupu na zahraniční trhy, a to formou účasti na veletrzích a výstavách, seminářích, prezentačních akcích a podnikatelských misích. Z teritoriálního pohledu se uskutečnilo 21 projektů v Evropě, 19 v Asii, 2 v Africe a 9 v Americe viz příloha č. 7. MZV v roce 2014 zorganizovalo také cesty ministra zahraničních věcí doprovázené podnikateli, konkrétně do Ázerbájdžánu, Iráku, Izraele, Gruzie, Palestiny, Libanonu a Jordánska. MZV se podílí i na přípravě podnikatelských misí doprovázejících další ústavní činitele, např. do Číny, Jižní Koreji, Kazachstánu či a Tádžikistánu. Klientské centrum pro export Dne 1. října 2014 bylo zřízeno Klientské centrum pro export, které je společným projektem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, agentury CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Do konce roku 2014 bylo v rámci jeho aktivit podpořeno více než 100 českých firem směřujících na cizí trhy. Nabízené služby jsou určené malým a středním podnikům i velkým společnostem se zakázkami většího rozsahu. Základní okruh služeb Jednotné zahraniční sítě je nabízen zdarma. Odborné služby typu cílený průzkumu trhu, zjištění bonity zahraničních obchodních partnerů, organizace obchodních jednání či analýza teritoria, jsou zpoplatněny. Rozsáhlá nabídka služeb státu také zahrnuje asistenci a podporu při jednáních s oficiálními institucemi a státními podniky v zahraniční. V roce 2014 se
46
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 nejčastěji obchodní společnosti na Klientské centrum obracely žádostí o informace o podmínkách vstupu na zahraniční trhy nebo využily služby spojené s vyhledáním vhodných obchodních partnerů. Více informací naleznete na: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/statni-podporaexportu/klientske-centrum-pro-export.html.
Projekty zahraniční rozvojové spolupráce Podnikatelské subjekty mají k dispozici následující možnosti pro zapojení do projektů Zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS). Česká rozvojová agentura (ČRA) pravidelně vypisuje výběrová řízení na dodavatele služeb, zboží či stavebních prací v rámci dvoustranných projektů v prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) ČR. V roce 2014 se jednalo o 58 projektů v celkovém objemu 140,6 mil. Kč. Podnikatelské subjekty se mohou zapojit do programu Aid for Trade, který je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Tento program zahrnuje projekty pomoci při vytváření obchodních politik, podpůrných podmínek a regulatorního rámce obchodu, a to zejména projekty pomoci státní administrativě při stanovení pravidel a strategií a odstraňování administrativních bariér vedoucích k postupné a přínosné liberalizaci obchodu. Pro rok 2014 byla na program Aid For Trade vyčleněna částka 6 mil. Kč. Na základě posouzení ze strany MZV a příslušných ZÚ ČR bylo schváleno osm projektových návrhů předložených ze strany MPO, z toho 2 v Etiopii a po jednom v Bosně a Hercegovině, Gruzii, Kosovu, Moldavsku, Mongolsku a Srbsku. Rok 2013 byl pilotním rokem zapojení podnikatelských subjektů do programu rozvojověekonomického partnerství. Jednalo se o nový nástroj, který MZV zavedlo na základě pozitivních zkušeností jiných evropských donorů (Dánsko, Finsko). Tento program umožňuje místním obchodním společnostem v prioritních zemích ZRS ČR získávat vyspělé technologie a know-how ze země donora a zároveň usnadní podnikatelským subjektům z ČR přístup na nové trhy, k novým výrobkům a výrobním příležitostem. Alokovaná částka pro pilotní fázi v roce 2013 činila 1 mil. Kč, přičemž Program byl zaměřen na dvě z prioritních zemí ZRS ČR – realizovány byly čtyři projekty v přípravné fázi, tři v Srbsku a jeden v Etiopii. Cílem tohoto Programu je podpora udržitelného rozvoje a snižování chudoby, hlavní pozornost je přitom věnována podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti v prioritních zemích ZRS ČR a v souladu se sektorovými prioritami, které byly schváleny usnesením vlády ČR č. 366 z roku 2010 o Koncepci ZRS ČR na období 2010–2017. Důraz je rovněž kladen na zlepšení pracovních a životních podmínek obyvatel rozvojových zemí (státy klasifikované jako rozvojové dle parametrů OECD) a posilování konkurenceschopnosti místních podnikatelských subjektů. Program je zaměřen na dlouhodobě udržitelné projekty s potenciálem generovat další podnikatelské příležitosti pro subjekty z ČR i z partnerské země. Do Programu se mohou prostřednictvím veřejného výběrového řízení hlásit každý rok české podnikatelské subjekty. Podmínky Programu stanovuje metodika aktuální pro příslušný rok, partnerství je vždy spolufinancováno jak ze zdrojů ZRS, tak ze zdrojů realizátora. 47
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 V roce 2014, kdy program navazoval na pilotní rok, bylo realizováno celkem 21 projektů v objemu 2,3 mil. Kč. Sedmnáct nových projektů bylo zahájeno v přípravné fázi v regionu Západního Balkánu (6 v Bosně a Hercegovině, 1 v Kosovu a 3 v Srbsku), regionu Evropského sousedství (1 v Gruzii a 2 v Moldavsku) a po dvou v Mongolsku a na Palestinských autonomních územích. Z celkových 21 vybraných projektů své vytyčené cíle naplnilo 19 z nich. Sektorové zaměření projektů bylo následující – voda a sanitace, výroba a dodávky energie, nerostné zdroje a těžba, zemědělství a stavebnictví. V souladu s Plánem ZRS ČR na rok 2015 bylo pro Program alokováno celých 8 mil. Kč. Program pod novým názvem „Program rozvojového partnerství pro soukromý sektor“ bude nově spravován v gesci České rozvojové agentury.
Program OECD „Eurasia“ Česká republika se od roku 2009 účastní dlouhodobého Programu regionální spolupráce OECD „Eurasia“. Cílem programu je posílení regionální i národní konkurenceschopnosti ekonomik východní Evropy a Zakavkazska (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina) a Střední Asie (Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Mongolsko). Výstupy projektu (hloubková analýza politik podpory konkurenceschopnosti a formulace doporučení pro jejich zlepšení) napomáhají k vytváření prostředí příznivého pro investice a podnikání, pro rozvoj soukromého sektoru a zvyšování produktivity. Zvláštní důraz je kladen na rozvoj malých a středních podniků. Od roku 2013 ČR působí jako spolupředsedající zemí Programu Eurasia. Velvyslanec a stálý představitel ČR při OECD je od roku 2014 předsedou Kulatého stolu Eurasia, na kterém se projednávají výsledky hodnotících misí a návazná doporučení OECD. Kromě participace na aktualizaci obsahu, formátu a managementu samotného programu se ČR aktivně zapojila do zpracování přehledu politik podpory konkurenceschopnosti Arménie (internacionalizace malých a středních podniků s důrazem na zemědělství a potravinářství). Členy hodnotící mise byli zástupci MZV a experti Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. V roce 2014 podpořila ČR činnost Programu Eurasia finančním darem ve výši 380 tis. Kč.
Programy podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Program KONTAKT II Účelem tohoto programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je podpora mezinárodních dvoustranných projektů základního a aplikovaného výzkumu se státy, které nejsou členy Evropské unie. Formálním podkladem pro navázání spolupráce je přitom naplňování specifické mezivládní dohody o vědeckotechnické spolupráci nebo mezivládní dohody, která zahrnuje mimo jiné část o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje (např. dohody o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, tzv. kulturní dohody aj.). V současnosti je v rámci programu KONTAKT II rozvíjena spolupráce se státy: Spojené státy americké, Japonsko, Izrael, Indická republika, Korejská republika, 48
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Ruská federace a Čínská lidová republika, přičemž každoročně jsou v rámci veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II přijímány návrhy společných výzkumných projektů česko-americké, česko-japonské a česko-ruské spolupráce, jedenkrát za 2 roky pak návrhy projektů česko-čínské, česko-izraelské, česko-indické a česko-korejské spolupráce. Uchazečem o účelovou podporu v rámci programu KONTAKT II mohou být veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další výzkumné subjekty, které lze kvalifikovat jako výzkumné organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo výzkumné organizace dle článku 2 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2014/C 198/01), pro malé a střední podniky vymezené v článku 2 Nařízení komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014), zejména ve spolupráci s výzkumnou organizací. Financování společných výzkumných projektů v rámci programu KONTAKT II probíhá na principu, kdy každá ze smluvních stran hradí pouze náklady vzniklé na její straně, tzn. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy hradí náklady vzniklé na straně české části řešitelského týmu společného výzkumného projektu a naopak. Není přitom podmínkou, aby výše podpory poskytnuté českému řešiteli společného výzkumného projektu českou stranou a výše podpory poskytnuté zahraničnímu řešiteli společného výzkumného projektu partnerskou stranou byly totožné. Rovněž struktura způsobilých nákladů projektu nemusí být na obou stranách identická. Výběr společných výzkumných projektů, které obdrží v České republice a partnerském státě podporu z veřejných prostředků, provádí na základě výsledků odborného hodnocení, uskutečněného odděleně v každém z partnerských států, mezinárodní smíšená komise složená ze zástupců poskytovatelů podpory. Schválené návrhy projektů jsou poté zveřejněny jako vítězné návrhy v rámci vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II. V roce 2014 MŠMT v rámci programu KONTAKT II poskytlo malým a středním podnikům z účelové podpory 7 878 tis. Kč na řešení mezinárodních projektů. V soutěži VES14 programu KONTAKT II se hodnotilo 204 návrhů projektů z toho 7 projektů malých a středních podniků. Financováno je 55 projektů, z toho bohužel ani jeden projekt předložený MSP.
Program EUREKA Program EUREKA je nástrojem evropské strategie pro mezinárodní spolupráci v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu a inovačních aktivit. Cílem programu je podporovat rozvoj mezinárodní spolupráce mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy, vysokými školami a vytvářet podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozvoj infrastruktury. V roce 2014 bylo v rámci účelové podpory v Programu EUREKA CZ malým a středním podnikům poskytnuto 106 844 000 Kč. Z toho veřejná soutěž 2014 měla k dispozici rozpočet 43 285 000 Kč, který byl schválen na základě uzavřených smluv pro 25 kvalifikovaných projektů. Z celkového počtu 45 došlých návrhů projektů muselo být 20 návrhů této veřejné soutěže 2014 vyřazeno z důvodu nesplnění programových požadavků. Ve dvou případech došlo k odstoupení od návrhu projektu z důvodu dodatečných změn v mezinárodních konsorciích. U každého podpořeného projektu bylo v souladu s pokyny ve spolupráci s poradním orgánem vykonáno roční hodnocení vykonaných řešitelských prací s doporučením pro období následujícího roku. V roce 2015 bude pokračovat spolufinancování pokračujících projektů v Programu EUREKA CZ. Malým a středním podnikům bude poskytnuta podpora 96 198 000 Kč. Pro 49
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 kvalifikované projekty veřejné soutěže je stanoven rozpočet ve výši 35 000 000 Kč. Z dostupných podkladů, které má poskytovatel k dispozici od příjemců podpory ke dni této uzávěrky, jsou za rok 2014 vykazovány u ukončených projektů vybrané ukazatele jako tržby ve výši 21,6 milionů Kč; 4,4 nových pracovních míst, 17 funkčních vzorků, 8 prototypů, 5 prodaných licencí a 3 nové technologie.
Program EUROSTARS Program Eurostars se zaměřuje na podporu malých a středních podniků, které mají ve své podnikatelské činnosti podíl výzkumu a vývoje. V rámci programu EUROSTARS byly v roce 2014 malým a středním podnikům poskytnuty finanční prostředky na řešení projektů páté, osmé a desáté výzvy celkem ve výši 19 426 000 Kč. Ve dvou výzvách Eurostars2 organizovaných v roce 2014 bylo odesláno na bruselský Sekretariát 22 návrhů projektů. Podle výsledků panelu nezávislých expertů došlo dosud k potvrzení 5 projektů za obě výzvy dohromady. Předpokládaná výše podpory v roce 2015 činí 14 978 tis. Kč. Ve druhém pololetí se očekává navýšení této částky o schválenou finanční podporu výše uvedených 5 projektů. V roce 2015 dojde k vyhlášení výzev s uzávěrkami 5. března a 17. září. Z dostupných podkladů vybraných ukazatelů ukončených projektů ke dni této uzávěrky jsou za rok 2014 vykazovány tržby ve výši 25 769 000 Kč; 1x prodaná licence, 1x nová technologie.
Podpora výzkumu a vývoje – GESHER/MOST Program GESHER/MOST je určený na podporu účasti českých podniků zabývajících se výzkumem a vývojem ve spolupráci s partnerem ve Státě Izrael v projektech aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje. Cílem programu je zajištění podpory na řešení vybraných projektů výzkumu a vývoje s cílem podpořit mezinárodní spolupráci podniků obou smluvních stran, tzn. České republiky a Státu Izrael. Program je zaměřen především na podporu projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií, udržitelných a čistých technologií, biotechnologií a lékařské techniky, Bio-Agro – zemědělských a potravinářských technologií a strojírenství (nové materiály, nanotechnologie, kybernetika a robotika). Program byl zahájen v průběhu roku 2010, proto první výsledky byly k dispozici až v roce 2012, resp. v lednu 2013. Od zahájení programu bylo přijato celkem 10 projektů v pěti výzvách. V řešení pokračují v současné době tři projekty: jeden projekt ze 4. výzvy programu (projekt s názvem „Výzkum inovovaných produktů z procesu aerobní fermentace biomasy a bioodpadů pro ochranu a tvorbu půd zejména v aridních oblastech a inovace fermentoru EWA pro provoz v suchých, velmi horkých oblastech, realizovaný společností AGRO-EKO spol. s r.o.) a dva projekty z 5. výzvy (projekt s názvem „DiaCellix – produkty regenerativní medicíny pro léčbu sekundárních příznaků T2DM“, realizovaný společností 4MEDI – centrum buněčné terapie a diagnostiky, a.s., a dále projekt „Nové aplikace v technologii výroby a použití kompozitních rámů z vláknových kompozitů, realizovaný společností Lenam s.r.o.). V roce 2014 byla v rámci programu GESHER/MOST poskytnuta všem projektům podpora ve výši 29 864 tis. Kč. V roce 2015 se předpokládá podpora na tyto projekty ve výši 5 817 tis. Kč.
50
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Programy podpory Ministerstva pro místní rozvoj Národní program podpory cestovního ruchu Národní program podpory cestovního ruchu (dále jen NPPCR) je zaměřený na podporu domácího cestovního ruchu v České republice. V roce 2013 byl vyhlášen podprogram Cestování dostupné všem na rok 2014, který kromě začlenění nových cílových skupin do aktivit cestovního ruchu měl přispět k zachování zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu, k tvorbě nových produktů s cílem snížit sezónnost v cestovním ruchu, k vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst nebo udržení stávajících, k rozvoji domácího cestovního ruchu atd. Účelem podprogramu bylo podpořit podnikatelské subjekty (právnické nebo fyzické osoby) včetně malých a středních podniků, které provozují podnikatelskou činnost v oblastech cestovního ruchu. Podprogram se zaměřil na tvorbu nových produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k cestovnímu ruchu pro všechny, včetně marketingové podpory nově vytvořených produktů a zajištění podmínek pro realizaci těchto produktů. Podporované aktivity v podprogramu byly: •
Rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty, včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu;
•
Zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu se zaměřením na ochranu životního prostředí a podporu ekologicky šetrných forem cestovního ruchu a ekologicky šetrné dopravy, včetně marketingu vytvořených produktů.
•
Zavedení/zlepšení/vytvoření navigačních a informačních systémů pro senzoricky postižené účastníky cestovního ruchu a senzoricky postižené návštěvníky atraktivit cestovního ruchu.
V podprogramu byla poskytována pro podnikatelské subjekty podpora malého rozsahu (de minimis) dle Nařízení Komise (ES) č.1998/2006. Podpora byla zaznamenána do Registru podpor de minimis. NPPCR je realizován v letech 2010–2015. V roce 2014 byly přiděleny dotace 34 akcím ve výši 50,106 mil. Kč na podporu podnikatelské činnosti pro malé a střední podnikání, která umožní zlepšením doprovodné struktury cestovního ruchu zpřístupnění cestovního ruchu i pro skupiny obyvatel, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná. Dotace byly přiděleny příjemcům, kteří se řadí mezi malé a střední podnikatele. Rozvojem aktivit cestovního ruchu dojde i ke zlepšení podnikatelské činnosti příjemců dotací a rozvoji podnikání v podpořených oblastech, k rozšíření sezóny podnikání a rozšíření nabídky infrastruktury a služeb pro turisty. Konkrétní ekonomické přínosy přidělených podpor a počet nových nebo udržení stávajících míst bude možno vyhodnotit až v roce následujícím po ukončení akcí v roce 2016. Každoročně však dochází díky podpoře z NPPCR ke vzniku nových pracovních míst – rok 2010 – vytvoření 2 pracovních míst a udržení 3 míst, zatímco v roce 2011 díky novému podprogramu vzniklo 21 nových pracovních míst, 4 nová místa na poloviční pracovní úvazek a 31 sezónních míst, v roce 2012 realizací projektů bylo vytvořeno 9 nových pracovních míst a 10 sezónních míst nebo míst na částečné úvazky. 51
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Na rok 2015 je plánována podpora podnikatelským subjektům a obcím v NPPCR ve výši cca 50 mil. Kč, z nichž většina bude přidělena malým a středním podnikatelům. Podpora je zaměřena na podobné aktivity jako v roce 2014, zdůrazněna je podpora výstavby zařízení pro bezpečné parkování kol.
Program Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje Usnesením vlády ČR č. 732 ze dne 25. 9. 2013 ke zprávě o možných způsobech řešení krizové situace v Moravskoslezském kraji byl stanoven úkol aktivovat podprogram v rámci stávajícího programu č. 117D81 PODPORA ROZVOJE REGIONŮ, který by řešil podporu rozvoje podnikání a vznik nových pracovních míst v Moravskoslezském kraji. V roce 2014 byla následně umožněna v rámci nově vytvořeného podprogramu 117D816 „Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje“, Dotačního titulu 1, mj. podpora malých a středních podniků (příjemcem podpory fyzická nebo právnická osoba s doložitelnou minimálně jednoletou aktivní podnikatelskou historií, případně obcí založená právnická osoba). Cílem podprogramu bylo vytvoření podmínek pro zřízení nových pracovních míst, snížení nezaměstnanosti na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje a zvýšení jejich hospodářské výkonnosti. Na financování tohoto podprogramu bylo na základě usnesení vlády ČR ze dne 15. ledna 2014 č. 52 vyčleněno 300 mil. Kč z vládní rozpočtové rezervy s alokací 100 mil. Kč pro Ústecký kraj a 200 mil. Kč pro Moravskoslezský kraj. Díky této investici bude v průběhu let 2014 a 2015 vytvořeno celkem 694 pracovních pozic na hlavní pracovní poměr (MSK cca 461 míst, ÚK cca 233 míst), které budou udržovány po dobu minimálně 3 let. Na základě tohoto programu bylo v dotčených regionech proinvestováno přibližně 390 mil. Kč v investičních akcích (300 mil. Kč prostředků dotace a 90 mil. Kč ze zdrojů podnikatelských subjektů). Prostředky na tento program pro rok 2014 byly vyčleněny jednorázově z vládní rozpočtové rezervy na základě iniciativy vedoucí k rychlému řešení v danou chvíli aktuální krize v lokalitě MSK. Vyhlášení další výzvy v tomto programu je nyní v jednání a je závislé na případné nové alokaci finančních prostředků.
Programy podpory Ministerstva zemědelství Program rozvoje venkova ČR Dne 17. července 2007 byl Výborem pro rozvoj venkova EK schválen programový dokument pro období čerpání finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 20072013. Cílem Programu rozvoj venkova ČR na období 2007-2013 je přispět k rozvoji venkova České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodářství. Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 dále umožní vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních 52
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 potravinářských komoditách. Podporuje také rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Program je tvořen 4 osami a 25 opatřeními. Na realizaci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 je z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova alokováno na období 2007-2013 celkem 2 857,506 mil. EUR. Tato částka je doplněná prostředky ze státního rozpočtu ČR ve výši 812,562 mil EUR. Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 se člení na 4 základní osy: •
První osa má za cíl zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a lesnictví, zlepšit kvalitu zemědělských, potravinářských a lesnických výrobků a posílit přizpůsobivost a rozvoj venkovských oblastí.
•
Druhá osa podporuje zvyšování biodiverzity v krajině, ochranu přírodních zdrojů, zachování kvalitního přirozeného vodního režimu v krajině, snižování emise skleníkových plynů a zachování funkce lesů.
•
Třetí osa je orientována na zlepšení podmínek růstu a kvality života ve venkovských oblastech (infrastruktury, kulturní a sociální vybavenost) a zejména na tvorbu pracovních příležitostí s důrazem na diverzifikaci ekonomických aktivit, podporu zakládání podniků, cestovního ruchu a podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.
•
Čtvrtá osa je osa Leader, jejímž cílem je na principu partnerství veřejného a soukromého sektoru (metoda Leader) přispět k posílení ekonomického potenciálu, zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova a zlepšení kvality života na venkově.
Důležitou součástí Programu rozvoje venkova ČR je podpora malého a středního podnikání, která je realizována prostřednictvím projektových opatření osy I. a III.: Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů Opatření je zaměřeno na podporu výkonnosti a rozvoje zpracovatelských podniků včetně zavádění inovativních postupů. Podpora je zaměřena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, uvádění na trh, vývoje nových produktů, postupů a technologií. Žadatel je výrobcem potravin nebo surovin uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU. Diverzifikace činností nezemědělské povahy Opatření je zaměřeno na výstavbu a modernizaci technologií a staveb sloužících k diverzifikaci činnosti zemědělských podnikatelů směrem k nezemědělským činnostem včetně výstavby zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.). Žadateli mohou být zemědělští podnikatelé.
53
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje Oblast podpory je drobná výroby, řemesla a služby pro hospodářství a obyvatelstvo. Dále je podpora zaměřená na výstavbu zařízení pro zpracování a využívání obnovitelných zdrojů energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.). Žadateli mohou být podnikatelské subjekty nejmenší velikosti – mikropodniky. Podpora cestovního ruchu Podpora je určená vybudování ubytovacích zařízení včetně stravovacích, sportovních zařízení, půjčoven sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel. Příjemcem podpory může být zemědělský podnikatel a nezemědělský podnikatel s kratší než dvouletou historií podnikání v oblasti cestovního ruchu. Zdroje finanční podpory Na podporu malého a středního podnikání v roce 2014 byly prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 proplaceny finanční prostředky v celkové výši1, 324 mld. Kč, z toho: •
ze státního rozpočtu ve výši 332 mil. Kč
•
z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ve výši 993 mil. Kč
Podpora je poskytována formou přímých nenávratných dotací na podnikatelskou činnost na základě předložení a schválení projektů. Žádosti jsou přijímány ve vyhlašovaných kolech příjmu žádostí. Tabulka č. 15: Přehled podpor v rámci Programu rozvoje venkova za rok 2014 zobrazuje, kolik bylo MSP skutečně proplaceno v rámci jednotlivých opatření Dotace poskytnuté v roce 2014 Opatření Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářským produktům Diverzifikace činností nezemědělské povahy Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj Podpora rozvoje cestovního ruch Celkem
Počet projektů
Celkem (CZK)
ČR (CZK)
EU (CZK)
98
472 227 685
118 553 333
353 674 352
58
271 492 559
67 873 154
203 619 405
149
361 566 889
90 391 757
271 175 132
68
219 618 036
54 904 527
164 713 509
373
1 324 905 169
331 722 771
993 182 398
Zdroj: IS SZIF Přínosem poskytnuté podpory bude zejména příspěvek ke snížení nezaměstnanosti podporou tvorby nových pracovních míst. Na základě počtu schválených projektů lze předpokládat vytvoření cca 4 tisíc pracovních míst, zejména prostřednictvím opatření Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj a Podpora cestovního ruchu. Dalším výsledkem podpor bude zvýšení hrubé přidané hodnoty podpořených podniků prostřednictvím investic do moderních technologií a zvýšení produkce energie
54
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 z obnovitelných zdrojů. Investice do infrastruktury cestovního ruchu přispějí ke zvýšení počtu turistických návštěv, a tím k oživení ekonomiky venkovských obcí. Následující tabulka (Přehled dosažených a cílových hodnot vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova) přináší náhled o dosažených a cílových hodnotách vybraných indikátorů programu rozvoj venkova k 31. 12. 2014. Podrobnější údaje jsou k dispozici ve Výroční zprávě za rok 2014. Tabulka č. 16: Přehled dosažených a cílových hodnot vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova
Opatření Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářským produktům Diverzifikace činností nezemědělské povahy Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj Podpora rozvoje cestovního ruch
Dosažené hodnoty k 31.12.2014 Celkové Počet Počet investice podpořených BPS (mil. EUR) podniků
Plánované hodnoty Celkové Počet Počet investice podpořených BPS (mil.EUR) podniků
255
479
X
213
750
X
464
303
142
296
350
123
171
827
24
221
1 084
46
120
472
x
145
1 050
x
Zdroj: IS SIZF Tabulka č. 17: Statistika úspěšnosti podaných žádostí Program rozvoje venkova (k 31. 12. 2014)
Opatření
Úspěšnost při schvalování podpor Počet Počet zaregistrovaných schválených projektů projektů
Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářským produktům Diverzifikace činností nezemědělské povahy
1849
939
1067
515
Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj
4130
1 284
Podpora rozvoje cestovního ruch
2069
632
Zdroj: IS SZIF V roce 2015 již pro výše uvedená opatření nebude probíhat příjem žádostí o dotaci s ohledem na vyčerpání rozpočtu.
Programy podpory Technologické agentury Technologická agentura ČR (dále jen TA ČR) je organizační složkou státu, která byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ustavení TA ČR bylo 55
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 jedním z důležitých implementačních kroků Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací. TA ČR centralizuje státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje, která byla do té doby roztříštěna mezi velký počet poskytovatelů. V roce 2014 byla udělována podpora v 5 programech zaměřených na aplikovaný výzkum a vývoj (ALFA, BETA, Centra kompetence, OMEGA, GAMA), vyhlášeny byly též první veřejné soutěže v dalších dvou programech (DELTA, EPSILON), jejichž řešení bude zahájeno v roce 2015. V roce 2015 pak bude pokračovat vyhlašování dalších veřejných soutěží podle možností rozpočtu Technologické agentury a rozpočtu jednotlivých programů (předpoklad BETA, DELTA, GAMA, OMEGA, EPSILON).
Program ALFA Tento program je zacílený především na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Celkový rozpočet programu je 9,3 mld. Kč. Program je rozdělen do 3 podprogramů odlišujících se tématem zájmu:
Progresivní technologie, materiály a systémy (40 % z celkového objemu financí alokovaných na tento program);
Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí (40 % z celkového objemu financí alokovaných na tento program);
Udržitelný rozvoj dopravy (20 % z celkového objemu financí alokovaných na tento program).
První veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2010 se zahájením řešení projektů v roce 2011, další veřejné soutěže pak byly vyhlašovány s roční periodicitou. Poslední veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2013, řešení projektů pak začalo v roce 2014. Žádná další veřejná soutěž nebude v programu vyhlášena. Do všech čtyř veřejných soutěží bylo přijato celkem 3 501 projektů. Přibližně desetina z nich, nebyla do soutěže přijata z důvodu nesplnění formálních kritérií nutných k přijetí do programu. Největší část těchto projektů pak byla vyřazena v prvních dvou soutěžích, kdy nebylo možné doplnit na vyzvání chybějící dokumenty. Ze všech 3 124 přijatých projektů byly přibližně dvě třetiny vybrány a označeny za kvalitní a vhodné k podpoře. Konečný počet podpořených projektů pak byl určen podle finančních možností programu. Celkem bylo v programu ALFA podpořeno 963 projektů, což představuje polovinu všech projektů vhodných k podpoře. V jednotlivých veřejných soutěžích pak byl tento podíl rozdílný. Ve 32 případech bylo s účastníky projektu zahájeno řízení o podepsání smlouvy, které však bylo zastaveno a projekt nepřešel k realizaci. Ve většině případů pak byly dopodpořeny další projekty v pořadí. V roce 2014 bylo zahájeno řešení u 291 projektů ze čtvrté veřejné soutěže. Ze všech podpořených projektů bylo do 31.12 2014 ukončeno 365 projektů, z toho v roce 2014 jich bylo 227. Hodnocení efektivity a konkrétních přínosů ukončených projektů je v současné době ještě předčasné. Jak bylo uvedeno, nejvýznamnější část projektů byla ukončena v roce 2014 (většina až ke konci roku a probíhají závěrečná oponentní řízení). I u projektů ukončených v roce 2013 (126 projektů) je stále malý časový odstup. Posouzení vlivu inovací na ekonomické výsledky a počet zaměstnanců podniků není vzhledem k dostupnosti relevantních dat možné. 56
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 18: Program ALFA v číslech Přijaté (ze všech projekty podaných) počet podíl v % Celkem 3 501 100,0 Ne 377 10,8 Ano 3 124 89,2
Vybrané k podpoře počet 3 124 1 192 1 932
(ze všech přijatých) podíl v % 100,0 38,2 61,8
Podpořené Projekty počet 1 932 969 963
(ze všech vybraných) podíl v % 100,0 50,2 49,8
Zdroj: TAČR Z celkového počtu 963 projektů se přibližně 70 % (677) účastnily malé a střední podniky (dále jen „MSP“). Z celkového počtu účastníků ve všech podpořených projektech programu ALFA tvořily MSP více než třetinu všech účastníků (34,4 %). Malých podniků pak bylo v absolutním vyjádření o zhruba 220 více než středních. Celkové dotace všech projektů v programu dosáhly úrovně 9,3 mld. Kč. Malé a střední podniky z této částky využijí 2 963 mil. Kč (32 %). Tato částka je za celou dobu řešení programu ALFA. V roce 2014 bude mezi příjemce rozděleno 1,8 mld. Kč. Z této částky pak 564 mil. Kč (31 %) využijí MSP (328 mil. Kč malé, 236 mil. Kč střední). Snížení podílu MSP na dotací v porovnání s počtem zapojených organizací je dáno rozdílnou maximální mírou podpory v projektech, která je u výzkumných organizací vyšší. Tabulka č. 19: Program ALFA v číslech Počet organizací absolutně podíl v % 873 34,4 MSP celkem 549 21,6 v tom: MP 324 12,8 SP 437 17,2 Velké podniky 1 229 48,4 Výzkumné organizace 2 539 100,0 Celkem
Dotace celkem v tis. Kč podíl v % 2 963 400 31,8 1 774 419 19,1 1 188 980 12,8 1 679 573 18,0 4 662 568 50,1 9 305 540 100,0
Dotace 2014 v tis. Kč podíl v % 564 791 30,6 328 768 17,8 236 023 12,8 351 303 19,0 929 943 50,4 1 846 037 100,0
Zdroj: TAČR
Program BETA Program BETA je programem veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro potřeby státní správy. Veřejné zakázky jsou zadávány pro následující orgány státní správy: •
Český báňský úřad;
•
Český úřad zeměměřický a katastrální;
•
Ministerstvo dopravy;
•
Ministerstvo práce a sociálních věcí;
•
Ministerstvo průmyslu a obchodu;
•
Ministerstvo pro místní rozvoj;
•
Ministerstvo vnitra;
•
Ministerstvo zahraničních věcí;
•
Ministerstvo životního prostředí; 57
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 •
Státní úřad pro jadernou bezpečnost;
•
a další poskytovatele v oblasti realizace programů výzkumu a vývoje.
Program BETA je v porovnání s ostatními programy TA ČR velmi specifický. Program není, na rozdíl od ostatních programů TA ČR, vyhlašován pravidelně, ale proces schvalování jednotlivých výzkumných potřeb orgánů státní správy probíhá průběžně. V roce 2014 bylo vyplaceno v rámci programu BETA 51,2 mil. Kč, z čehož přibližně dvě třetiny připadly výzkumným organizacím. Podíl MSP byl 33,3 % (8 359 tis. Kč). Naprostou většinu z této částky získaly malé podniky. Jejich převaha nad středními je viditelná i u složení organizací řešících veřejné zakázky – 48 malých a pouze 4 střední podniky. Do roku 2014 skončilo řešení již 49 výzkumných potřeb. Vzhledem k tomu, že výzkumné potřeby jsou zadávány přímo resorty, které jsou též jedinými uživateli výsledků výzkumu, není možné měřit efektivitu výzkumu z hlediska ekonomického progresu řešitelů. Tabulka č. 20: Program BETA v číslech Počet organizací absolutně podíl v % MSP celkem 52 36,62 v tom: MP 48 33,80 SP 4 2,82 Velké podniky 9 6,34 Výzkumné organizace 81 57,04 Celkem 142 100,00
Dotace celkem v tis. Kč podíl v % 45 190 34,4 31 556 31,2 13 634 3,2 24 672 6,8 141 821 58,8 211 683 100,0
Dotace 2014 v tis. Kč podíl v % 8 359 33,3 7 697 31,4 662 1,9 4 088 5,7 38 832 61,0 51 279 100,0
Zdroj: TAČR
Program Centra kompetence Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. V návaznosti na hlavní cíl programu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti ČR, program usiluje o stimulaci spolupráce podniků a výzkumných organizací k vytvoření strategických partnerství, posílení interdisciplinarity výzkumu, vývoje a inovací a zvýšení horizontální mobility výzkumných pracovníků (zejména začínajících výzkumníků). Celkový rozpočet programu je 6 297 mil. Kč. V programu Centra kompetence byly vyhlášeny 2 veřejné soutěže, do nichž bylo podáno 210 projektů. 10 z nich nebylo do soutěže přijato z důvodu nesplnění formálních kritérií. Z 200 hodnocených projektů pak bylo 72 doporučených k podpoře. Vzhledem k finančním možnostem programu bylo podpořeno 34 center. S jedním centrem v první veřejné soutěži nebyla uzavřena smlouva. Místo tohoto centra bylo dopodpořeno další v pořadí. Projekty v programu Centra kompetence jsou projekty dlouhodobé spolupráce,
58
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Naprostá většina z nich pak bude končit v roce 2019. V toce 2014 tak nebyl ukončen žádný projekt. V roce 2014 bylo zahájena výzkumná činnost 22 center z druhé veřejné soutěže (1 centrum začne řešení na počátku roku 2015). Tabulka č. 21: Program Centra kompetence v číslech Přijaté (ze všech Vybrané projekty podaných) k podpoře počet podíl v % počet Celkem 210 100,0 200 Ne 10 4,8 128 Ano 200 95,2 72
(ze všech přijatých) podíl v % 100,0 64,0 36,0
Podpořené Projekty počet 72 38 34
(ze všech vybraných) podíl v % 100,0 52,8 47,2
Zdroj: TAČR Všech 34 podpořených center se účastní 334 účastníků, z nichž je 71 malých a 47 středních podniků. Celkem je tak podíl MSP 35 % ze všech účastníků. Podobně jako v programu ALFA je pak díky rozdílné míře podpory podíl dotací pro MSP nižší než podíl účastníků. Celková výše dotací MSP je v programu 1 331 mil. Kč (22 % z celkového objemu). Úhrn dotací pro malé a střední podniky je přibližně stejný na úrovni 657 resp. 673 mil. Kč. V roce 2014 pak bylo každé z kategorií malých a středních podniků vyplaceno více než 92 mil. Kč (dohromady 22 % z celkového objemu vyplacených dotací).
Program OMEGA Program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel České republiky. Tematické zaměření programu je v souladu s prioritami stanovenými Národní politikou výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015. Získané poznatky přispějí k definování faktorů a procesů, které určují a ovlivňují fungování a rozvoj české společnosti, v kontextu probíhající evropské integrace a světové globalizace. Do programu OMEGA bylo ve dvou vyhlášených soutěžích podáno celkem 351 projektů. 317 jich pak bylo přijato do soutěže a přešly do fáze hodnocení. Méně než polovina (44,5 %) pak byla označena za kvalitní a doporučena k podpoře. Finanční prostředky určené na program dovolily podpořit 128 těchto projektů. U všech projektů, s jejichž řešiteli bylo zahájeno jednání o podepsání smlouvy, byla podepsána smlouva o poskytnutí podpory. V programu Omega skončily v roce 2014 2 projekty z druhé veřejné soutěže. V roce 2013 pak byla vyhlášena a vyhodnocena druhá veřejná soutěž v programu, a od 1. 1. 2014 započalo řešení dalších 82 podpořených projektů. V letech 2012 a 2013 bylo ukončeno řešení všech 46 projektů z první veřejné soutěže. Vyhodnocení efektivity podpory však není možné zatím vzhledem ke krátkému časovému odstupu možné. Program je též zaměřen na podporu v oblasti společenských věd a jeho výsledky tedy nejsou tak výrazně zaměřeny na další komercionalizaci jako u jiných programů TA ČR.
59
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 22: Program OMEGA v číslech Přijaté (ze všech projekty podaných) počet podíl v % Celkem 351 100,0 Ne 34 9,7 Ano 317 90,3
Vybrané k podpoře počet 317 176 141
(ze všech přijatých) podíl v % 100,0 55,5 44,5
Podpořené Projekty počet 141 13 128
(ze všech vybraných) podíl v % 100,0 9,2 90,8
Zdroj: TAČR Mezi hlavní příjemce podpory patří již z povahy programu zejména výzkumné organizace. V porovnání s výzkumem v technických oborech se oblastí společenskovědního výzkumu zabývá mnohem méně firem a podniků. Tato skutečnost se výrazně promítla i do struktury příjemců v programu OMEGA, kde výzkumné organizace představovaly 147 z celkového počtu 177 účastníků. Ze zbylých účastníků bylo 24 malých, 4 střední a 2 velké podniky. Vzhledem k nízkým počtům podniků je nízká i úhrnná výše dotací poskytnutým malým a středním podnikům jak v celkovém vyjádření, tak v roce 2014 – necelých 30 mil. Kč (z toho 26,4 mil. Kč pro malé a 3,3 mil. Kč pro střední podniky). Tabulka č. 23: Program OMEGA v číslech Počet organizací absolutně podíl v % MSP celkem 28 15,8 v tom: MP 24 13,6 SP 4 2,3 Velké podniky 2 1,1 Výzkumné organizace 147 83,1 Celkem 177 100,0
Dotace v tis. Kč 29 746 26 410 3 336 666 204 571 234 983
celkem podíl v % 12,7 11,2 1,4 0,3 87,1 100,0
Dotace v tis. Kč 10 656 9 599 1 057 460 68 775 79 891
2014 podíl v % 13,3 12,0 1,3 0,6 86,1 100,0
Zdroj: TAČR
Program DELTA Cílem programu DELTA je zvýšit množství konkrétních výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblastech, v nichž existuje shoda se zahraničním partnerem, které budou úspěšně zavedeny do praxe a posílí tak konkurenceschopnost České republiky, a to podporou bilaterální, případně multilaterální spolupráce špičkových českých a zahraničních účastníků. Vybrané projekty musí reagovat na aktuální či budoucí potřeby dané země, které jsou v České republice definovány Národními prioritami orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V roce 2014 byla vyhlášena první veřejná soutěž ve spolupráci s partnerskou agenturou ve Vietnamu. Oproti ostatním programům byl odlišný systém hodnocení a výběru projektů. Všechny podpořené projekty musely být k podpoře vybrány oběma partnerskými agenturami. Z celkového počtu 27 podaných návrhů projektů byly oběma agenturami vybrány k podpoře 4 projekty. Těchto projektů se na české straně účastní 10 organizací, z nichž 6 spadá do kategorie MSP (5 malých a 1 střední podnik). Z celkového úhrnu 45,8 mil. Kč bude vyplaceno malým podnikům 18,3 a střednímu 1,8 mil. Kč. Všechny projekty z první veřejné soutěže mají počátek řešení k 1.1 2015, žádné finance tak nebyly v roce 2014 60
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 proplaceny a ani nebyl žádný projekt ukončen. Vyhlašování dalších veřejných soutěží v roce 2015 záleží na nalezení společných témat a termínů se zahraničními partnery a možnostech rozpočtu programu.
Program GAMA Program GAMA je zaměřen na podporu ověření výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje z hlediska jejich praktického uplatnění a na přípravu jejich následného komerčního využití. Hlavním cílem programu je podpořit a významně zefektivnit transformaci výsledků VaV, dosažených ve výzkumných organizacích a/nebo ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, do podoby praktické aplikace umožňující jejich komerční využití a podpořit tak jejich zavedení do praxe. Program je rozdělen na dva podprogramy s odlišným způsobem realizace i příjemci podpory. V prvním podprogramu mohou žádat o podporu pouze výzkumné organizace, ve druhé podniky i výzkumné organizace (ty však pouze ve spolupráci s podnikem). V roce 2014 byla vyhlášena první veřejná soutěž v pouze prvním podprogramu. V roce 2015 se předpokládá vyhlášení veřejných soutěží v obou podprogramech. Mezi podpořenými organizacemi v programu GAMA tak zatím nejsou žádné malé nebo střední podniky.
Program EPSILON Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 18. prosince 2013 č. 987. Program EPSILON je zaměřen zejména na zlepšení pozice českého a v globálním kontextu i evropského průmyslu pomocí podpory projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách, zejména v těchto prioritních oblastech:
Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů Prostředí pro kvalitní život
Cílem programu je podpora projektů, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách. Nástrojem pro dosažení uvedeného cíle je naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (Priority) prostřednictvím podpory projektů, v rámci kterých budou realizovány výzkumné cíle oblastí a podoblastí daných priorit. Program je tedy založen na plnění cílů Priorit nikoliv oborově. Cíl programu směřuje k podpoře zejména průmyslových aplikací při využití nových technologií a nových materiálů v energetice, životním prostředí a dopravě. Pro účely dosažení cíle je program rozčleněn do 3 podprogramů:
Podprogram 1 – Znalostní ekonomika Podprogram 2 – Energetika a materiály Podprogram 3 – Životní prostředí
Program navazuje na dřívější program technologické agentury ALFA (TA ČR) a TIP (administrován MPO). První veřejná soutěž byla vyhlášena v květnu roku 2014, se začátkem podpory v roce 2015. 61
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 V současné době probíhá uzavírání smluv s účastníky podpořených projektů, žádné prostředky proto nebyly v roce 2014 proplaceny. V první veřejné soutěži nebylo pouze 8 ze 725 podaných projektů přijato do soutěže. V hodnotícím procesu pak bylo 399 označeno za kvalitní a vhodné k podpoře a v souladu s finančními možnostmi určenými na první veřejnou soutěž bylo podpořeno 89 z nich. Tabulka č. 24: Program EPSILON v číslech
Celkem Ne Ano
Přijaté projekty počet 725 8 717
(ze všech podaných) podíl v % 100,0 1,1% 98,9%
Vybrané k podpoře počet 717 318 399
(ze všech přijatých) podíl v % 100,0 44,4 55,6
Podpořené Projekty počet 399 310 89
(ze všech vybraných) podíl v % 100,0 77,7 22,3
Zdroj: TAČR V první veřejné soutěži se předpokládá vyplacení podpory formou dotace v celkové výši 875 mil. Kč. Přibližně třetina z této částky pak malým (120 mil. Kč) a středním podnikům (167 mil. Kč). Podíl MSP mezi všemi organizacemi je přibližně stejný jako podíl dotací – 34,8 %. Tabulka č. 25: Program EPSILON v číslech
MSP celkem v tom: MP SP Velké podniky Výzkumné organizace Celkem
Počet organizací absolutně podíl v % 85 34,8 41 16,8 44 18,0 40 16,4 119 48,8 244 100,0
Dotace celkem v tis. Kč podíl v % 286 877 32,8 120 079 13,7 166 797 19,1 174 762 20,0 413 653 47,3 875 292 100,0
Zdroj: TAČR Tabulka č. 26: Počty MSP, podíl ze všech příjemců – podle programů Malé podniky absolutně podíl v % ALFA 549 21,6 BETA 48 33,8 Centra kompetence 71 21,3 OMEGA 24 13,6 DELTA 5 50,0 EPSILON 41 16,8
Střední podniky absolutně podíl v % 324 12,8 4 2,8 47 14,1 4 2,3 1 10,0 44 18,0
Zdroj: TAČR
62
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Graf 17: Počty MSP, podíl ze všech příjemců – podle programů 600 malé podniky
Počet účastníků
500
střední podniky
400 300 200 100 0 ALFA
Centra kompetence
EPSILON
BETA
OMEGA
DELTA
Program
Zdroj: TAČR Tabulka č. 27: Výše podpory MSP, podíl ze všech příjemců podle programů v roce 2014 MP tis. Kč 328 768 7 697 92 188 9 599
ALFA BETA Centra kompetence OMEGA
podíl v % 17,8 31,4 10,9 12,0
SP tis. Kč 236 023 662 92 620 1 057
podíl v % 12,8 1,9 11,0 1,3
Zdroj: TAČR Graf č. 18: Výše dotace dle programů TAČR 350 000 malé podniky
Výše dotace (v tis. Kč)
300 000
střední podniky
250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 ALFA
Centra kompetence
OMEGA
BETA
Program
Zdroj: TAČR 63
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Podpora malých a středních podniků a výzkumná kapacita Podpora inovativních MSP Z hlediska širšího rámce podpory VaVaI a v evropském kontextu lze konstatovat, že podpora inovativně zaměřených podniků, jejichž produkty pocházejí z realizovaného výzkumu, vývoje a inovací, patří mezi klíčové priority, které si MPO (ČR) vytyčilo pro nové programovací období kohezní politiky 2014-2020. Orientace na podporu rozvoje podnikání založeného na výzkumu a inovacích, včetně rozvoje infrastruktury a služeb pro podnikání ve znalostní ekonomice, je základem nového OP PIK. Tyto priority jsou plně v souladu se zásadními strategickými dokumenty na úrovni EU (Strategie Evropa 2020) i na národní úrovni v ČR (Národní inovační strategie, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní program reforem). Pozornost je zaměřena zejména na napomáhání přechodu naší ekonomiky k sofistikovanější výrobě a produkci služeb s vyšší přidanou hodnotou, založené na daleko intenzivnějším využívání výsledků výzkumu a vývoje. Takto orientovaná podpora by měla přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti českých podniků i ekonomiky jako celku.
Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje z národních zdrojů V roce 2014 pokračovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v podpoře projektů průmyslového výzkumu a vývoje formou dotací ze státního rozpočtu v rámci programu TIP (2009 – 2017). Jedná se o resortní program zajišťující výzkum a vývoj pro racionální průmyslovou výrobu budoucnosti, za účelem posílení produkce v České republice a následně i v Evropské unii, k zajištění udržitelného rozvoje ve všech dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků výzkumu a vývoje pro průmyslovou výrobu a k zajištění jejich rychlého a efektivního využívání. Celkem bylo v roce 2014 v rámci programu TIP podporováno 110 projektů předložených malými a středními podniky. Celková výše účelové podpory, čerpané přímo malými a středními podniky, činila 342,5 mil Kč. Celková výše prostředků poskytnutých na podporu všech 237 projektů řešených v programu TIP v roce 2014 dosáhla 1 048,6 mil. Kč. Poslední veřejná soutěž programu TIP byla vyhlášena v roce 2011 se zahájením projektů v roce 2012. Program TIP bude vzhledem k vyčerpání prostředků ukončen v roce 2016. Nicméně dne 25. 5. 2015 bylo vládo ČR schválen Program podpory aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje s názvem TRIO, který by měl být realizován v letech 2016 – 2021. Program bude zaměřen zejména na rozvoj potenciálu ČR v oblasti klíčových technologií (KETs) – fotonika, mikroa nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé výrobní technologie – a zvýšení aplikovatelnosti výsledků VaV u těchto technologií v podnikové sféře. Vzhledem k průřezovému charakteru KETs bude program přispívat k naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Mezi cíle programu TRIO patří rovněž posílení účinné spolupráce ve VaV mezi podniky a výzkumnými organizacemi.
64
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Horizont 2020 Rámcový program HORIZONT 2020 je zaměřen jak na podporu výzkumu a vývoje, tak na podporu inovací. Podpora je poskytována napříč celým inovačním řetězcem. Jedna z jeho částí je určena na podporu inovací v podnikovém sektoru. Nabízí mimo jiné přístup k rizikovému financování ve formě dluhového nebo kapitálového finančního nástroje. V roce 2014 se za účasti českých MSP rozběhl také „nástroj pro malé a střední podniky“ (tzv. SME Instrument), v rámci kterého je možné podpořit inovační záměr i pouze jediného subjektu. Dále je zaveden nástroj „Fast Track to Innovation“ určený jak MSP, tak velkým podnikům, s cílem urychlit uvedení výrobku na trh. Tyto nástroje mohou mít pozitivní vliv na české inovační (zejména startupové) prostředí, pokud se do nich naši podnikatelé dokáží zapojit. SME Instrument je určen pro všechny typy MSP (i pro ty, co nerealizují výzkum, tzn. podpora všech typů inovací – i netechnických, sociálních či inovací ve službách), které mají velký potenciál rozvoje, růstu a internacionalizace.
65
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
5 EXPORTNÍ POLITIKA Podpora exportu V roce 2014 byl ovlivněn vývoj světové ekonomiky i ekonomiky a zahraničního obchodu České republiky řadou zásadních geopolitických změn – v důsledku rozpoutání rusko-ukrajinského konfliktu došlo ke ztrátě části ukrajinského trhu a k uplatňování sankčních režimů narušujících vzájemný obchod Evropské unie a Ruska. Vznikl Islámský stát a zhoršila se bezpečnostní situace v Iráku a Sýrii, sílil vliv čínské ekonomiky, otevřely se otázky vývoje subsaharské Afriky i sílící hrozby mezinárodního terorismu atd. Tyto faktory negativně zasáhly exportní a investiční příležitosti našich podniků, nevyjímaje malé a střední. Navzdory těmto nepříznivým podmínkám zaznamenala v roce 2014 ekonomika České republiky po několikaleté recesi oživení. Zahraniční obchod překonal velmi dobré výsledky dosažené v předchozím roce – jeho obrat (podle zpřesněných údajů k 27. 2. 2015) v roce 2014 vzrostl na 6 790,4 mld. Kč při meziročním růstu o 13,2 %, přebytek obchodní bilance vzrostl na 442,5 mld. Kč (meziročně o 91,3 mld. Kč). Vynikající výsledek dosáhl vývoz hodnotou 3 616,5 mld. Kč s meziročním růstem o 13,9 %, za kterým zaostal dovoz objemem 3 174 mld. Kč, s růstem o 12,4 %. Export těžil zejména z dobré situace na evropských automobilových trzích i z poptávky po výrobcích řady dalších oborů zpracovatelského průmyslu. Na výsledek zahraničního obchodu pozitivně také působila slabá koruna, která posílila konkurenceschopnost domácích výrobců. Uvedené výsledky zahraničního obchodu v roce 2014 zasluhují o to větší pozornost, že se na nich významnou měrou podílejí právě malé a střední podniky. V období let 2003–2013 je zaznamenáván pozitivní trend neustálého růstu podílu malých a středních podniků na celkovém českém exportu: zatímco v roce 2003 tento podíl činil pouze 34,0 %, v roce 2011 dosáhl již 51,5 %, v roce 2012 vzrostl na 52,8 % a pokračuje i v roce 2013 podílem 53,6 %. Údaje za rok 2014 (prozatím nedostupné) jistě tento trend znovu potvrdí. Příznivý vývoj těchto ukazatelů nasvědčuje tomu, že v roce 2014 byla proexportní politika státu zaměřena náležitým směrem na podporu českých podnikatelů, zejména malých a středních firem, při vstupu na zahraniční trhy. Pro realizaci jednotlivých aktivit v rámci Exportní strategie České republiky pro období let 2012-2020 bylo stanoveno 12 prioritních zemí (Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, USA, Srbsko, Turecko, Ukrajina a Vietnam), tj. relací, jejichž ekonomický rozměr a růstová tempa představují významný potenciál pro umístění české exportní nabídky. Pro informovanost českých exportérů, především malých a středních podniků, byly aktualizovány v r. 2014 plány nejvýznamnějších proexportních akcí u všech 12 prioritních zemí. Byly též formulovány perspektivní obory pro vývoz a uvedeny základní SWOT analýzy jednotlivých ekonomik. Byly rovněž zpracovány a aktualizovány plány proexportních akcí v r. 2014 u 25 zájmových zemí, které mají významný potenciál pro české vývozce. Tyto informace byly umístěny na oficiálním portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz (viz dále). Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí byly informace o jednotlivých zemích
66
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 dopracovány o projekt sektorových priorit, shodný s modelem OECD na sledování rozvojových potřeb a možností států. Na prioritní a zájmová teritoria byl zaměřen i program českých oficiálních účastí na veletrzích a výstavách, neboť právě tam má velký význam společná expozice českých firem zaštítěná státem (viz dále). Jedním ze základních pilířů podpory exportu a ošetření zahraničně obchodních zájmů naší ekonomiky a českých podnikatelských subjektů, především malých a středních, je síť obchodně ekonomického zastoupení státu v zahraničí. V zájmu efektivní podpory českých exportérů a jejich exportních aktivit na perspektivních trzích zahájilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí restrukturalizaci a optimalizaci stávajících struktur do jednotné obchodně ekonomické zahraniční sítě. Potvrzením společných zájmů obou resortů byl podpis Rámcové dohody mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí o zásadách spolupráce při zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie České republiky v oblasti budování jednotné sítě obchodně ekonomického zastoupení státu v zahraničí (dne 26. června 2014). Krátce nato byl představen i nový katalog služeb této sítě, včetně definování bezplatných služeb pro exportéry. Zahraniční síť spojuje od 1. července 2014 ekonomické činnosti zastupitelských úřadů a zahraničních kanceláří agentury CzechTrade. Současně s výše uvedenou dohodou byla podepsána Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí o zřízení a fungování společného Klientského centra pro podnikatele (spolupráce MPO/MZV/CzechTrade). Jde o vstupní bránu českých firem, především malých a středních podniků, ke službám sjednocené zahraniční sítě ekonomického zastoupení.
Proexportní podpora malých a středních podniků Důležitým nástrojem proexportní podpory malých a středních firem jsou podnikatelské mise doprovázející ústavní a vládní činitele České republiky při jejich zahraničních pracovních cestách. Tyto mise jsou pro malé a střední podniky v případě vzdálenějších mimoevropských teritorií často jedinou reálnou příležitostí k přímému seznámení se s obchodním a investičním prostředím a možnostmi rozvoje podnikatelských aktivit na těchto trzích. Stabilní součástí pracovního programu těchto návštěv jsou obchodní semináře či fóra, při nichž se představitelé malých a středních podniků osobně setkávají se stávajícími či potencionálními partnery k projednání určitých možností spolupráce. Tyto akce výrazně přispívají k dojednání konkrétních obchodních případů a také k zapojení malých a středních podniků jako subdodavatelů do velkých projektů, kdy kontraktorem a generálním dodavatelem je jiný český podnik. Společně s podnikatelskými asociacemi, včetně AMSP ČR, byly připravovány zahraniční cesty podnikatelských misí, organizované v rámci vrcholových státních návštěv nebo v kontextu s konáním mezivládních či meziresortních společných orgánů pro hospodářskou spolupráci. V roce 2014 bylo takto uskutečněno 24 podnikatelských misí směřujících do 18 zemí (z toho 10 do prioritních zemí a 6 do 67
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 zájmových zemí). Důsledné podpoře proexportních zájmů České republiky byla věnována i příprava a průběh společných mezivládních a mezirezortních orgánů v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. V roce 2014 proběhlo 17 zasedání smíšených orgánů pro hospodářskou spolupráci (z toho se 6 prioritními a 5 zájmovými zeměmi). Více než polovinu firem účastnících se doprovodných podnikatelských misí tvořili reprezentanti malých a středních podniků. V rámci dalších proexportně zaměřených aktivit bylo v roce 2014 za účasti českých firem realizováno celkem 205 akcí. Rovněž při těchto aktivitách se ve značné míře účastnily malé a střední podniky, což je logické vzhledem ke skutečnosti, že jejich podíl na celkovém českém vývozu tradičně přesahuje 50% podíl. Segment malých a středních podniků rovněž intenzivně využívá incomingové mise doprovázející zahraniční státní představitele při jejich návštěvách v České republice. Také při těchto příležitostech jsou pravidelně pořádána podnikatelská setkání, která se těší zájmu naší podnikatelské veřejnosti. V rámci těchto incomingových misí přicestovaly v roce 2014 do České republiky skupiny podnikatelů např. z ČLR, Ghany, Japonska, Koreje, Malajsie, Thajska, Tuniska, Turecka, Vietnamu, Francie, Itálie nebo Kazachstánu. Zástupci malých a středních podniků představovali většinu účastníků podnikatelských nebo technologických fór a kulatých stolů. Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje také účast malých a středních firem v cílených podnikatelských misích pořádaných příslušnými smíšenými obchodními komorami a dalšími subjekty (v roce 2014 např. v relacích Afghánistán, Alžírsko, ČLR, Filipíny, Indonésie, Írán, Izrael, Korea, Pákistán, Thajsko, Vietnam, Republika Tatarstán, Sverdlovská oblast Ruské federace, Bělorusko, Gruzie, Ázerbájdžán nebo Arménie). Stejně tak zprostředkovává kontakty našich podniků s incomingovými misemi, v roce 2014 např. z Chile, Indie, Koreje, Mexika, Nepálu nebo USA. Agentura CzechInvest uspořádala v roce 2014 technologické mise do Singapuru a Malajsie, kterých se účastnili i zástupci malých a středních podniků. V Praze se uskutečnila setkání s členy incomingových technologických misí z Koreje.
Exportní vzdělávání V roce 2014 agentura CzechTrade realizovala v rámci exportního vzdělávání celkem 47 odborných, teritoriálních a firemních seminářů v Praze a v regionech České republiky a 6 exportních konferencí. Seminářů se zúčastnilo 701 účastníků z řad českých firem. Byly zaměřeny na témata, která jsou aktuální zejména pro segment malých a středních podniků: právní aspekty obchodu, finanční strategie a plánování, efektivní komunikace exportéra, marketing, business etiketa, ochrana průmyslového vlastnictví aj. Teritoriální semináře se týkaly např. Ruska, Itálie, USA, Německa, Velké Británie. Exportní konference, kterých se účastnilo celkem 351 účastníků, pak zahrnovaly teritoria jako Rakousko, Vietnam, Mexiko, Brazílie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Rusko atd. Také Ministerstvo průmyslu a obchodu zorganizovalo v roce 2014 řadu odborných seminářů a konferencí, zaměřených na aktuální potřeby exportérů. Velké pozornosti podnikatelů, zejména z řad malých a středních firem, se těšily tematické nebo odborné semináře ke specifickým technickým či 68
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 procedurálním otázkám, např. k protiopatřením Evropské unie vůči Ruské federaci, k problematice Celní unie Ruská federace-Bělorusko-Kazachstán nebo finanční krizi v Ruské federaci.
Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou Česká exportní banka, a.s. (dále „ČEB“) v roce 2014 realizovala podporu malých a středních podniků formou speciálních programů, které umožňují tomuto segmentu firem získávat financování přímých vývozních aktivit nebo subdodávek pro české exportéry. Objem uzavřených smluv mezi ČEB a vývozci z této kategorie podniků dosáhl výše 167 mil. Kč. V roce 2014 bylo podepsáno 19 nových smluv (61 % z celkového počtu nových smluv) včetně dodatků. ČEB v roce 2014 pokračovala v rámci programu na podporu subdodavatelů ve vzájemné spolupráci s komerčním bankovním sektorem, kdy došlo k uzavření 5 „proexportních“ záruk. Další formu podpory malých a středních firem realizovala ČEB především zprostředkovaným financováním přes faktoringové společnosti. Tento způsob financování představoval hlavní distribuční kanál podpory tomuto podnikatelskému segmentu. Objem poskytnuté podpory formou refinancování faktoringových společností pro odkupy pohledávek představoval výši 4,115 mld. Kč. Prostřednictvím faktoringových společností ČEB podpořila 124 českých vývozců. Profinancováno bylo 14 791 ks pohledávek. Přestože spolupráce s faktoringovými společnostmi byla v roce 2014 i v předchozích letech co do významu rozhodující formou podpory segmentu malých a středních podniků, z rozhodnutí regulátora došlo k jejímu ukončení. ČEB učiní v roce 2015 veškeré možné kroky k opětovnému nastartování tohoto programu. ČEB bude v roce 2015 pokračovat v prohlubování svých aktivit podpory malých a středních exportních firem jejich aktivním přímým osobním oslovováním a jednáními, formou hlubší vzájemné spolupráce s ČMZRB, AMSP ČR, CzechTrade, CzechInvest a dále i účastí na různých profesních, odborných a marketingových akcích zaměřených na podporu malých a středních podniků. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s (dále jen „EGAP“) používá zjednodušený postup při sjednávání pojištění malých a středních podniků a dále spolupráci s komerčními pojišťovnami, které malé a střední podniky na území Evropské unie standardně pojišťují. Došlo ke zkrácení procesu analýzy i lhůt pro oznámení hrozby pojistné události a čekací doby na 3 měsíce. Pro podporu malých a středních podniků pořádá EGAP samostatně či ve spolupráci s bankami a komerčními pojišťovnami řadu seminářů informujících o produktech EGAP. Po celý rok 2014 EGAP pořádal celou řadu seminářů, nejčastěji právě pro tento firemní segment, které jsou výraznou podporou v oblasti seznamování malých a středních podniků s možnostmi státní podpory vývozu ve formě pojištění exportního financování. V roce 2014 se seminářů zúčastnilo celkem 1351 posluchačů. Oproti roku 2013, kdy se seminářů zúčastnilo 443 účastníků, se jedná o nárůst o 205 %.
69
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 V souladu s mezinárodními pravidly pro státem podporované vývozy, které omezují působnost státních úvěrových pojišťoven pouze na tu část trhu, jež nepokrývají komerční úvěrové pojišťovny, podporuje EGAP malé a střední podnikatele zejména v oblasti pojištění vývozních dodavatelských úvěrů, předexportního financování a bankovních záruk vystavovaných v souvislosti s exportními kontrakty. EGAP spolupracuje s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s. na produktu určeném speciálně pro malé a střední podniky, jež jsou výrobci a dodavateli subdodávek pro větší exportéry. Výsledkem jednání s komerčními pojišťovnami byla podepsaná QUOTA SHARE TREATY REINSURANCE CONTRACT mezi KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. a EGAP. S dalšími komerčními pojišťovnami, které působí na našem trhu, probíhají jednání o obdobně strukturované smlouvě. U produktů předexportního financování a bankovních záruk pak byly na základě rozhodnutí představenstva ze dne 24. září 2014 navýšeny i pojistné limity u zjednodušeného postupu z původních 20 resp. 30 mil. Kč na 40 resp. 50 mil. Kč. Výsledkem všech výše popsaných skutečností je nárůst objemu pojištěných pohledávek i počtu smluv z řad malých a středních podniků v roce 2014. Objem nově uzavřených smluv vývozců, kteří splňují kritéria malého a středního podniku, dosáhl v roce 2014 výše 3 191,4 mil. Kč a byl rozložen do 46 nových pojistných smluv. Z teritoriálního hlediska EGAP pojistil vývoz malých a středních podniků do Arménie, Běloruska, ČLR, Chile, Kazachstánu, do Keni, na Kubu, do Mexika, Peru, Ruské federace a na Ukrajinu. V řadě dalších obchodních případů, kde je pojištěným velký vývozce, figuruje svými subdodávkami řada, mnohdy i desítky malých a středních firem. EGAP navázal spolupráci hned s několika subjekty, které disponují širokým portfoliem klientů z řad malých a středních firem. Spolupracuje s agenturami CzechInvest a CzechTrade a pravidelně přispívá svými přednáškami na jejich seminářích. Dalšími důležitými partnery jsou komerční banky, kde zatím nejintenzivněji EGAP spolupracuje s Československou obchodní bankou, a.s. a Raiffeisenbank a.s., které jsou v tomto ohledu nejaktivnější. Pro rok 2015 je již zařazena v plánu intenzivnější spolupráce zejména s Komerční bankou, a.s. a Českou spořitelnou. Mezi další významné spolupracující subjekty patří Hospodářská komora ČR, Asociace exportérů a akcionářská ministerstva.
Veletrhy a výstavy Podpora účasti českých podnikatelských subjektů na veletrzích a výstavách představuje důležitou součást proexportních opatření Ministerstva průmyslu a obchodu, jejímž cílem je vedle propagace České republiky ve světě pomoc českým podnikatelským subjektům, především malým a středním podnikům, při pronikání na zahraniční trhy. Tato aktivita je v souladu s Exportní strategií České republiky pro období let 2012 – 2020 a řadí se k nejúčinnějším prostředkům podpory českých exportérů. Umožňuje prezentaci českých výrobků a služeb na zahraničních trzích, přispívá k posílení jejich mezinárodní konkurenceschopnosti a k růstu českého exportu do zahraničí. Cílem je další diverzifikace zahraničního obchodu a snižování závislosti na trzích zemí EU.
70
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 V roce 2014 zabezpečilo Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím svého proexportního programu 31 českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí v kategorii „B“ (tj. společná expozice) celkem v 19 zemích světa a se zaměřením na různé obory průmyslu. Finanční prostředky ve výši 58,1 mil. Kč byly v roce 2014 poskytnuty cca 300 českým podnikatelským subjektům. Na většině veletrhů tvořilo českou expozici v průměru 8 až 10 firem, ale byly i veletržní akce s účastí až 18 vystavovatelů. Z celkového počtu podpořených firem představoval podíl malých a středních podniků cca 60 % (celkem 171 firem). Vystavovatelé na českých oficiálních účastech vykazují formou dotazníků v průběhu akce a následně s několikaměsíčním odstupem po akci objem ekonomických přínosů z kontraktace uzavřené na veletrzích a v přímé souvislosti s nimi. Z dotazníků vyplynulo, že se podnikatelské subjekty v průběhu českých oficiálních účastí setkaly s více než 4 800 relevantními obchodními partnery a v souvislosti s účastí na veletrzích byly rozpracovány a uzavřeny kontrakty v celkové výši téměř 5 mld. Kč. Toto potvrzuje fakt, že fyzická účast firem na veletrhu patří i nadále k důležitým prvkům proexportní politiky. Nicméně je třeba vzít na vědomí snížení počtu vystavovatelů, a tím i malých a středních podniků, způsobené omezenými finančními prostředky přidělenými na realizaci oficiální účasti. Finanční prostředky zůstávají na stejné výši, přestože náklady na realizaci rostou, takže nelze vždy všem zájemcům podporu poskytnout. Jistý vliv na snížení počtu účastníků společných expozic má i realizace projektu SVV2 (Společné účasti na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí – viz dále), neboť některé akce se stejným zaměřením se konají v nepříliš od sebe vzdálených termínech. V rámci zajišťování proexportní podpory bylo v roce 2014 realizováno také 10 tuzemských akcí, v naprosté většině se jednalo o incomingové mise. Tyto mise, probíhající při tuzemských veletrzích s mezinárodní účastí, jsou další formou podpory exportu zaměřenou zejména na malé a střední podniky s cílem podpořit jejich schopnost rozvíjet obchodní vztahy na mezinárodním trhu, a to za účasti příslušných asociací a svazů. Tradičně se uskutečnila i účast Ministerstva průmyslu a obchodu na 56. Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, ve společné expozici se Svazem strojírenské technologie. Podpora českých exportérů, zejména malých a středních podniků, bude pokračovat obdobným způsobem prostřednictvím výše uvedených programů i v roce 2015. V rámci českých oficiálních účastí v zahraničí by se mělo uskutečnit 31 veletržních akcí a počítá se i s podporou proexportních projektů na akcích realizovaných v České republice, včetně účasti na mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Program českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí doplňuje projekt Společných účastí na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí 2013-2014 (SVV2) realizovaný agenturou CzechTrade, který je financován z prostředků Operačního programu Podnikání a inovace s 15% podílem prostředků státního rozpočtu. Realizace veletrhů v rámci projektu SVV2 začala v říjnu 2013 a probíhala v několika etapách. Pro velký úspěch byl projekt prodloužen až do 1. poloviny roku 2015.
71
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 V roce 2014 bylo podpořeno celkem 76 akcí, kterých se zúčastnilo 1326 subjektů, z toho 77,4 % malých a středních podniků, v 28 zemích světa. Nejvyšší počet českých vystavovatelů se v rámci projektu SVV2 prezentoval na veletrhu Coneco v Bratislavě, kterého se zúčastnilo 89 subjektů. Podpora v rámci projektu SVV2 je dána způsobilými výdaji, které jsou každému vystavovateli uhrazeny až do výše 120 tis. Kč na každou jednotlivou akci. Výše podpory vystavovatelům v rámci tohoto projektu za rok 2014 činila 176,3 mil. Kč. Konečná výše vyplacené podpory vystavovatelům za celý rok 2014 ještě vzroste po administrativním uzavření 2. poloviny roku 2014. Projekt počítá celkem s podporou 1680 subjektů na 120 zahraničních veletrzích. Součástí realizace projektu jsou i podpůrné aktivity zahrnující zejména metodickou podporu a konzultace pro zájemce o účast na akcích SVV2. V rámci projektu se také uskutečňují doprovodné akce, které mají formu kontaktních fór a jsou zaměřené na prezentaci příslušných oborů českého průmyslu i společné veletržní účasti na daném veletrhu s cílem umožnit přímý osobní kontakt českých vývozců a jejich zahraničních partnerů či potenciálních klientů. Podpora českých exportérů, malých a středních podniků zejména, prostřednictvím výše uvedených programů bude pokračovat obdobným způsobem i v 1. polovině roku 2015. Do konce června 2015 se v projektu SVV2 počítá s účastí na 30 zahraničních veletrzích. Celkem je na podporu účastníků v projektu vyčleněna částka 197 mil. Kč (7,1 mil. EUR). V souvislosti s konáním XXII. Zimních olympijských her (ZOH) v Soči 2014 proběhla prezentace průmyslových a obchodních aktivit České republiky „Česká stopa“, která navazovala na již osvědčený a úspěšný projekt z roku 2012 u příležitosti letních olympijských her v Londýně. Zapojení do ZOH v Soči znamenalo pro Ministerstvo průmyslu a obchodu hned několik možností, jak přispět k rozvoji malého a středního podnikání. Na tuto kategorii podniků byly zaměřeny především aktivity v Olympijském parku Soči – Letná v Praze, kde Ministerstvo průmyslu a obchodu po celou dobu konání ZOH nabízelo podnikatelské veřejnosti proexportní poradenství. Ve spolupráci s CzechTrade, CzechInvest, ČEB, EGAP, Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou a Komorou SNS sestavilo Ministerstvo průmyslu a obchodu program konzultačních hodin a seminářů, jehož cílem bylo informovat zavedené i začínající české podnikatele o specifikách ruského trhu, exportních příležitostech a existujících formách podpory ze strany státních institucí. Malé a střední podniky byly dále podpořeny aktivitami ministerstva a jeho partnerů přímo v dějišti ZOH. Několik malých a středních podniků se představilo na výstavě v Českém domě v Soči, kde se Česká republika prezentovala výběrem z tradiční domácí produkce. Řadu dalších malých a středních firem pomohlo Ministerstvo průmyslu a obchodu propagovat na ruském trhu prostřednictvím zápisu v katalogu českých výrobců, jehož vydání doprovázelo expozici v Českém domě. V neposlední řadě se podařilo využít ZOH ke zviditelnění již dovršených obchodních případů, v rámci nichž se české malé a střední podniky úspěšně podílely na dodávkách do Ruské federace. Jedním z nich byl projekt zajištění strojního vybavení pro pekárnu v Soči, do kterého se ve spolupráci s EGAP zapojily 3 české strojírenské podniky.
72
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Program Design pro konkurenceschopnost Podpora efektivního využívání designu jako jednoho z inovačních nástrojů k posílení konkurenceschopnosti a exportu, je dlouhodobou aktivitou Ministerstva průmyslu a obchodu. V souladu s Exportní strategií České republiky je hlavním cílem podpory implementace designu do inovačních strategií výrobních podniků a jejich posun do segmentu s vyšší přidanou hodnotou. Projekt je jedinou státní formou komplexní pomoci malým a středním průmyslovým podnikům v oblasti průmyslového designu, která je pro obchodní společnosti dostupná a nezatížená zdlouhavým administrativním procesem. V rámci projektu „Design pro konkurenceschopnost 2013-2014” (dále jen Design), který je koncipován jako interní projekt agentury CzechTrade v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, byly realizovány 2 akce s cílem propagovat český průmyslový designu v zahraniční. Jednalo se o mezinárodní veletrhy Maison&Objet Paris a Blickfang Wien, kde se prostřednictvím společných expozic prezentovalo celkem 11 firem a designérů z oblasti nábytkářského, sklářského a bižuterního průmyslu. Tyto subjekty byly podpořeny celkovou částkou ve výši 256 tisíc Kč. CzechTrade úspěšně zrealizoval čtyři odborné semináře na téma „Průmyslový design jako součást komplexního brandingu“. Celkem 89 zástupců malých a středních výrobních firem bylo proškoleno v oblasti Design Managemetu. Na těchto seminářích byly využity případové studie, sdíleny best practices a účastníci měli možnost aktivního zapojení prostřednictvím řízeného brainstormingu. Součástí vzdělávacích akcí byly odborné konzultace, zaměřené na role designu v inovačních a obchodních strategiích firem. V průběhu roku 2014 byli malí a střední podnikatelé informováni o možnostech podpory designu a aktuálním stavu projektu prostřednictvím 4 vydání tištěných Design Newsletterů. Tyto newslettery jsou k dispozici ve formátu pdf také na webu projektu, včetně propagačního videa. Pro výrobní podniky byl vytvořen nový portál Adresář designérů CzechTrade, který aktuálně obsahuje 115 aktivních profilů průmyslových a produktových designérů z České republiky, Slovenska a Nizozemska. Akvizice nových designérů je bezplatná a stále probíhá. Adresář designérů CzechTrade je
umístěný
na
adrese
http://designers-database.eu
a
v
rámci
projektu
Design
pro
konkurenceschopnost slouží jako seznam dodavatelů designérských služeb, na které je možné získat finanční podporu. Design – inovace produktového portfolia malých a středních podniků V průběhu roku 2014 bylo podpořeno 60 malých a středních podniků v celkové výši 3 346 000 Kč. Tyto podniky si nechaly zpracovat analýzu stavu designu svých produktů, na jejímž základě jim profesionální designéři doporučili, jak zlepšit design produktového portfolia, a tím zvýšit svoji konkurenceschopnost.
73
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Graf č 19: Rozvrstvení investic MSP do zahájení inovace designu produktového portfolia
INOVACE DESIGNU V MSP DLE PRŮMYSLOVÝCH OBORŮ
Automobilový průmysl a dopravní prostředky 8%
Strojírenství - výroba Textilní, oděvní a strojů kožedělný průmysl Nábytkářský průmysl 17% 5% 15% Stavebnictví a stavební materiály 2%
Software a ICT služby 2% Plasty a pryž Ostatní zpracovatelský 5%
Dřevařský a dřevozpracující 5%
průmysl 1%
Kovovýroba 22%
Elektronika a elektrotechnika 18%
Zdroj: CzechTrade
Projekt VESMÍR Již od roku 2011 se agentura CzechTrade aktivně zaměřuje na asistenci podnikům, které mají možnost zúčastnit se vesmírných programů. Cílem projektu je posílení mezinárodní konkurenceschopnosti podniků na zahraničních trzích, zvýšení informovanosti českých firem o programech z oblasti kosmických technologií a vyhledání výrobců nejmodernějších a pro Českou republiku klíčových technologií s vlastními inovacemi a vývojem. Jedním z výstupů projektu je studie „Bílá kniha pro vesmír“ přinášející informace jak o společnostech a institucích, které jsou již do kosmických projektů zapojené, tak i o těch kteří mají potenciál se do programů Evropské kosmické agentury (dále jen „ESA“) teprve aktivně zapojit. Na základě této studie bylo identifikováno 60 subjektů (z toho 42 malých a středních podniků, 18 institucí). V rámci projektu byly ve směru k malým a středním podnikům realizovány v roce 2014 následující aktivity: •
Činnosti odborného manažera CzechTrade – poskytování standardních poradenských služeb CzechTrade podnikům při žádostech o vstup do programů kosmických technologií a při komercionalizaci a internacionalizaci produktů vzniklých na základě zapojení do programů kosmických technologií.
•
Dne 12. února 2014 se v Olympijském parku na Letné konal workshop s názvem „Spolupráce s partnery v oblasti nových technologií 2014“. Workshop byl koncipován jako neformální setkání za účelem představení aktivit agentury CzechTrade včetně projektu agentury „Vesmír“ a navázání
74
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 případné další spolupráce v následujících letech. Workshopu se zúčastnilo celkem 25 účastníků, z toho 20 zástupců firem. •
Další propagace projektu proběhla na konferenci European Space Solutions v Kongresovém centru Praha ve dnech 11. – 13. června 2014. Cílem této konference bylo seznámit účastníky s potenciálem využití kosmických technologií a aplikací vycházejících z evropských navigačních systémů Galileo, EGNOS a evropského programu na pozorování Země – Copernicus.
•
V rámci projektu se ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR a podporou Odboru kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy uskutečnil seminář Gate2Space – „Zapojení českých subjektů do kosmických aktivit“. Akce proběhla 9. prosince 2014 v Praze. Cílem bylo motivovat účastníky, aby se zapojili do kosmických programů Evropské unie. Akce se zúčastnilo 80 podnikatelů.
V roce 2014 byla také realizována kompletní série katalogu Czech Space Sector. Jedná se o 3 díly podpůrného propagačního materiálu navazujícího na „Bílou knihu pro vesmír“, který mapuje významné hráče v oblasti vesmírných technologií v České republice s potenciálem se zúčastnit programů ESA.
Zahraniční rozvojová spolupráce (program Aid for Trade) V rámci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, programu Aid for Trade (v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu), bylo v roce 2014 realizováno 8 projektů v úhrnné částce 5,64 mil. Kč (cca 209 tis. EUR). Z toho byly 3 projekty realizovány v Etiopii a po jednom v Bosně a Hercegovině, Mongolsku, Gruzii, Kosovu a v Srbsku. Sektorově byly projekty zaměřeny na podporu rozvoje těžebního průmyslu, posílení dovedností ve strojírenství, rozvoj malých a středních podniků, obchodu, zemědělství a potravinářství, lesnictví, vodohospodářství atd. Realizátory těchto projektů jsou malé a střední podniky, akciové společnosti, Mezinárodní obchodní komora v České republice, vysoké školy atp.
Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu zavedla od roku 2013 nový elektronický systém pro licenční a povolovací řízení, jenž umožnil zavedení tzv. Elektronické licenční správy (ELIS) a současně tak zajistil nezbytné stabilní a bezpečné uložení dat Licenční správy, včetně utajovaných informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. V průběhu roku 2014 došlo k dalšímu rozvoji funkčnosti tohoto elektronického systému na základě připomínek jak, ze strany státních orgánů, tak podnikatelské veřejnosti. Podnikatelé plně vyžívají možnosti elektronického podávání žádostí prostřednictvím eFormuláře, což jim zaručuje automatickou kontrolu správnosti a úplnosti žádosti. Umožňuje to podnikatelům dálkovým přístupem sledovat průběh všech správních řízení vedených Licenční správou, a tím udržovat přehled o postupu vyřízení jejich konkrétní žádosti. Stále více je využívána také možnost bezhotovostní úhrady správních poplatků, čímž odpadá manipulace s kolkovými známkami, které musí být jinak doručovány poštou. Elektronický systém pro licenční a povolovací řízení umožňuje další rozvoj 75
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 a zohlednění požadavků a připomínek ze strany podnikatelské veřejnosti, nevyjímaje malé a střední podniky.
Kontaktní informační místa pro podnikatele Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízelo v roce 2014 malým a středním podnikům a občanům služby, které jim výrazně ulehčují jejich působení na vnitřním trhu. Jedná se zejména o služby Jednotného kontaktního místa (JKM), SOLVIT centra a Kontaktního místa pro výrobky (ProCoP). JKM informuje o podmínkách poskytování služeb v České republice a jiných členských státech a zprostředkovává podání na příslušné úřady v České republice. Za rok 2014 JKM zodpovědělo 3117 dotazů podnikatelů. Hlavním cílem JKM je umožnit podnikatelům získat všechny potřebné informace a vyřídit veškeré formality související se vstupem do podnikání v oblasti služeb na jednom místě a elektronicky. SOLVIT centrum pomáhá občanům a podnikatelům mimosoudně řešit problémy způsobené špatnou aplikací evropského práva při postupu správních úřadů v oblasti vnitřního trhu. Centrum problémy řeší bezplatně, ideálně ve lhůtě maximálně 10 týdnů a dosahuje přitom 90% úspěšnosti. Za rok 2014 přijalo SOLVIT centrum 270 stížností. Kontaktní místo pro výrobky (ProCoP) informuje podnikatele o technických požadavcích, které jsou na výrobky kladeny národními a evropskými předpisy při jejich uvádění na trh v České republice nebo v jiném státě Evropské unie. Podnikatelé se zde mimo jiné dozvědí, zda jimi distribuovaný výrobek v České republice podléhá povinnosti předchozího schválení nebo registrace. ProCoP rovněž poskytuje obecné informace o fungování nařízení o vzájemném uznávání a o uplatňování principu vzájemného uznávání. Za rok 2014 ProCoP zodpověděl 434 dotazů. Služby a informace pro exportéry Podpora exportérů ze strany státu byla v roce 2014 zaměřena na tyto základní oblasti: exportní poradenství, služby zahraniční sítě, vzdělávání, informační servis a marketingová podpora v zahraničí. Informační služby pro exportéry jsou považovány za jeden z hlavních předpokladů úspěchu v zahraničí. Businessinfo.cz Je hlavním informačním a komunikačním kanálem pro podnikatelské subjekty. Hlavním koordinátorem a realizátorem aktivit portálu BusinessInfo je agentura CzechTrade. Oficiální portál pro podnikání a export především integruje a vzájemně provazuje informace z různých resortů a institucí. Exportérům poskytuje ve své části Zahraniční obchod přehled o všech aktivitách, službách, akcích, exportních příležitostech či zahraničních misích poskytovaných státem či partnerskými institucemi. Rubrika Zahraniční obchod patřila ve 2. pololetí 2014 k nejnavštěvovanějším z celého portálu (průměrně 52 000 návštěv/měsíc), vedle částí Daně a Legislativa. V zájmu malých a středních podnikatelů byl kladen větší důraz na cílenější propagaci proexportních služeb státu a nových iniciativ typu Klientské centrum pro export.
76
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Zpravodajství pro export Prioritou pro začátek roku 2014 byl pilotní provoz portálu Zpravodajství pro export (ZPE). Jedná se o subportál Businessinfo.cz, který má být portálem zacíleným přímo a pouze na české exportéry. Subportál ZPE je přístupný z rubriky Zahraniční obchod Businessinfo.cz a je rozdělen do několika částí, které mají nabízet informace exportéry žádané, tedy aktuální informační servis, aktuální kontakty na státní podporu exportu a v neposlední řadě i uživatelsky přívětivé rozdělení služeb a jejich nabídka. Vzhledem ke slabší návštěvnosti tohoto portálu bude přehodnocen celý koncept s cílem zamezit duplicitám a zajistit větší a efektivnější propojení s portálem Businessinfo.cz. Prioritou i nadále zůstává rubrika Zahraniční obchod, na jejíž podobě intenzivněji spolupracují Ministerstvo průmyslu a ochodu a CzechTrade s Ministerstvem zahraničních věcí. Zelená linka pro export Zelená linka pro export (ZLPE) byla zřízena v roce 2006 a od svého založení vyřídila již více než 15 tisíc dotazů. Cílem ZLPE je zpříjemnit a časově i finančně zefektivnit kontakt firem, zvláště pak malých a středních podnikatelů, se státními institucemi a organizacemi, které podporují export. Zároveň ZLPE pracuje na anketních a průzkumných projektech při ověřování zájmu o služby podpory exportu. ZLPE je především informační centrálou, na kterou se čím dál tím více subjektů obrací se žádostí o poskytnutí celé řady informací více či méně spjatých s exportní problematikou. V roce 2014 zodpověděla ZLPE celkem 1 822 dotazů týkajících se problematiky exportu. Na ZLPE se během roku obraceli kromě začínajících podnikatelů, kteří zvažují vývoz svého zboží či služeb, také již fungující exportéři, kteří uvažují o rozšíření svých aktivit i do dalších teritorií. Jako každý rok převažovaly dotazy telefonické nad písemnými, a to v poměru 2:1. ZLPE, společně s portálem Businessinfo.cz a pololetně aktualizovaným Exportem v kostce (jednotná nabídka služeb státu na poli podpory exportu, publikovaná v elektronické formě nebo jako tištěná publikace), je tedy možné považovat za rozcestník služeb státu pro exportéry. Jde o velmi efektivní nástroj podpory exportu.
Malé a střední podniky a Evropská unie Pro export malých a středních podniků má mimo výše uvedené aktivity zásadní význam i obchodní politika Evropské unie, která stanovuje pravidla a celní sazby pro obchod s mimoevropskými zeměmi. Česká republika se na její tvorbě aktivně podílí s cílem zjednodušit přístup českých firem na trhy třetích zemí a zároveň zajistit levné vstupy do výroby. V rámci obchodní politiky jsou monitorovány i netarifní bariéry uplatňované na zahraničních trzích, které brání MSP růstu jejich internacionalizace a lepší orientaci na globalizovaných trzích. Tuto specifickou problematiku řeší Strategie přístupu na trhy třetích zemí, která prostřednictvím svých nástrojů identifikuje prioritní překážky na klíčových trzích, vypracovává strategie a argumentace pro jejich eliminaci včetně vyvíjení stálého tlaku na průběžné odstraňování nebo alespoň omezování již implementovaných restriktivních opatření. Dosud ne zcela doceněným nástrojem ze strany MSP je „Databáze přístupu na třetí trhy“, primárně určená právě pro MSP, která podnikatelům poskytuje rozsáhlé informace o podmínkách vstupu na mimounijní trhy. V zájmu rozšíření povědomí o službách Databáze uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v lednu 77
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 2014 seminář „Otevírání bran exportních trhů“, na kterém byly podnikatelům prezentovány proexportní nástroje obchodní politiky a jejich využití v praxi. Pokud jde o bilaterální obchodní dohody EU se třetími zeměmi, bylo v roce 2014 zahájeno předběžné provádění obchodních částí (DCFTA) dohod s Moldavskem a Gruzií. Dále byl finalizován text Komplexní ekonomické obchodní dohody s Kanadou. ČR podporuje, aby dohoda začala být co nejdříve prováděna tak, aby čeští ekonomičtí operátoři mohli využívat výhody z ní plynoucí. Z hlediska potenciálu pro české podniky proniknout na nový trh podporuje ČR pokrok ve sjednávání dohody o volném obchodu s Vietnamem. Nadále probíhala jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství s USA (tzv. TTIP) a Dohodě o volném obchodu s Japonskem. Obě dohody mají s ohledem na ekonomický význam těchto zemí obrovský potenciál a slibují českým podnikům otevření nových příležitosti na těchto trzích a výrazné zjednodušení a zlevnění obchodní spolupráce. Pro EU je důležité zahrnout do TTIP speciální kapitolu o malých a středních podnicích. Evropská komise by pro ně chtěla vytvořit helpdesk, který by měl podnikům pomoci v orientaci na americkém trhu. Aby bylo zajištěno zapojení stakeholderů do vyjednávacího procesu, pokračovala aktivní činnost expertních týmů Ministerstva průmyslu a obchodu pro dohodu s USA a Japonskem. Ve vztahu k dohodě s USA nadále fungují zvláštní sekce na serveru BussinessInfo a na webu Ministerstva průmyslu a obchodu. K dohodě TTIP rovněž proběhla mezinárodní konference na VŠE spoluorganizovaná i Ministerstvem průmyslu a obchodu a konference v rámci 56. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. V oblasti mnohostranného obchodního systému se v roce 2014 podařilo přijmout první globální dohodu od vzniku Světové obchodní organizace (WTO) a přijetí Rozvojové agendy z Dohá (DDA), a to Dohodu o usnadňování obchodu. Očekává se, že při jejím provádění dojde k úsporám ekonomických subjektů cca o 10 % při snížení stávajících nákladů. V oblasti vícestranných dohod je před dokončením revize Dohody o informačních technologiích (ITA). Dále pokračují jednání o Vícestranné dohodě o obchodu službami (TiSA) a o Vícestranné dohodě o liberalizaci obchodu s environmentálním zbožím (EGA). V rámci podpory exportu na jednotný vnitřní trh Evropské unie nabízí Ministerstvo průmyslu a obchodu nadále služby, které občanům a podnikatelům výrazně ulehčují působení na vnitřním trhu. Jedná se o integrovanou službu pro podnikatele na vnitřním trhu, tedy o propojené služby Jednotného kontaktního místa (JKM), SOLVIT centra a Kontaktního místa pro výrobky (ProCoP). Tím, že jsou tyto tři služby v České republice spojeny v jednotný poradenský systém, nemusí podnikatelé a občané složitě zjišťovat, na jaký úřad se v případě problému obrátit. Za účelem zvýšení povědomí o těchto službách a navýšení počtu jejich uživatelů byla v roce 2014 uskutečněna řada informačních aktivit. Proběhly 2 tříměsíční informační kampaně typu „pay-per-click“ na internetových vyhledávačích Google a Seznam, dále byla aktualizována a v nákladu 20 tisíc kusů vytištěna brožura „Poradce pro podnikání v EU“. Brožura byla průběžně distribuována na řadu kontaktních míst v regionech a mezi podnikateli. Na konci roku 2014 byla zrealizována pilotní informační kampaň v dopravních prostředcích MHD ve městech Chomutov, Karlovy Vary, Liberec a Ústí nad Labem. Ministerstvo průmyslu a obchodu také přímo komunikovalo se zástupci podnikatelských asociací a komor, vybranými vysokými školami či 78
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 veřejností v rámci veřejných akcí. Takto se konaly semináře například ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Úřadu práce nebo ve spolupráci s Eurocentrem Ostrava. Ministerstvo průmyslu a obchodu se také zapojilo do celoročního projektu Czech Local Visibility Events, který koordinoval Enterprise Europe Network. Služby byly veřejně prezentovány i v rámci oslav 10 let členství České republiky v Evropské unii. Pro rok 2015 se počítá s dalším zintenzívněním informačních a propagačních aktivit a dále bude pokračovat rozvoj elektronického JKM na serveru Businessinfo.cz. V průběhu roku 2014 pokračovala implementace Evropského aktu pro malé podniky („Small Business Act“ for Europe – SBA) s důrazem na tři prioritní oblasti identifikované v Akčním plánu pro SBA z 1. prosince 2008 a Akčního plánu podnikání 2020. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor za SBA a Akční plán podnikání 2020 v roce 2014 zavedlo systém monitorovacího mechanismu implementace opatření obsažených v SBA a Akčním plánu podnikání 2020, a to formou dotazování věcně příslušných resortů o dosavadním plnění jednotlivých opatření a jejich dopadu na MSP. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR vytvořila na základě SBA tuzemskou iniciativu, tzv. Jízdní řád podpory malých a středních podniků, včetně Desatera klíčových úkolů (viz. Kap. 3.9). Jednotlivé body Jízdního řádu se průběžně monitorují a vyhodnocují s gesčními ministerstvy a v pravidelných intervalech s předsedou vlády. SBA se tak do implementační fáze dostává přirozeným způsobem, a to na bázi skutečných potřeb malých a středních firem a stává se praktickým rámcem podpory tohoto segmentu firem. V září 2014 Evropská komise vyhlásila veřejnou konzultaci s cílem získat zpětnou vazbu a nápady ohledně toho, jak změnit iniciativu „Small Business Act“ pro Evropu, aby i nadále působila jako silná evropská politika na podporu malých a středních podniků a podnikatelů v období 2015–2020. Struktura tohoto konzultačního dokumentu vychází z přípravných prací, které v poslední době vykonala síť zmocněnců pro malé a střední podniky, a bere v úvahu diskusi o budoucí politice vůči malým a středním podnikům, která proběhla na zasedání Rady ministrů pro konkurenceschopnost v září 2013. Panuje široká shoda na potřebě zachovat a dále rozvíjet iniciativu „Small Business Act“ coby politický nástroj Komise na podporu MSP a podnikání v letech 2015–2020. Ministerstvo průmyslu a obchodu, jako gestor iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu, vypracovalo návrh příspěvku do této veřejné konzultace ve spolupráci s dalšími resorty, které se podílejí na implementaci jednotlivých opatření obsažených v SBA (MF, MSp, MŽP, MMR, MŠMT, MZE, MV). Rovněž byly osloveny podnikatelské svazy a asociace se žádostí o stanovisko k předmětnému dokumentu za podnikatelský sektor (Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Unie malých a středních podniků aj.). V rámci naplňování evropské iniciativy „Small Business Act“ rovněž ministerstvo průmyslu a obchodu vytvořilo Koncepci podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020. Jednotlivá opatření jsou namířena k ulehčení situace MSP ve všech fázích jejich podnikatelského cyklu, a to
79
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 k usnadnění vzniku MSP, akceleraci jejich rozvoje, zpřístupnění finančních zdrojů, internacionalizaci, efektivnímu nakládání s energiemi aj. Ve své činnosti rovněž pokračoval český zmocněnec pro MSP, kterým je náměstek ministra průmyslu a obchodu za sekce Fondů EU, VaVal a investičních pobídek JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Zmocněnec pro MSP působí jako kontaktní osoba pro neformální dialog se zástupci podnikatelské sféry. V rámci Evropské unie zajišťuje, aby jejich zájmy byly plně brány v potaz při vytváření všech politik a legislativy EU ve všech oborech v rámci přístupu „myslet nejprve na malé“. V roce 2014 proběhl šestý ročník Evropského týdne pro malé a střední podniky, v jehož rámci se uskutečnila řada akcí na evropské a národní úrovni zaměřených na podporu rozvoje malého a středního podnikání. V roce 2014 se uskutečnil i osmý ročník celoevropské soutěže Evropské ceny za podporu podnikání, organizované Evropskou komisí ve spolupráci s členskými státy. V rámci této akce jsou oceňovány nejúspěšnější projekty veřejné správy zaměřené na podporu podnikání v Evropě.
Enterprise Europe Network (EEN) EEN je mezinárodní síť působící ve více jak 50 zemích světa, která poskytuje odborné služby zaměřené na podporu a zvyšování konkurenceschopnosti především malých a středních podniků. EEN organizuje vedle individuálního poradenství pro firmy také odborné semináře a konference a dokáže zprostředkovat firmám účast na mezinárodních obchodních burzách. V praxi se již osvědčila schopnost najít podnikatelům kontakty ze speciální mezinárodní databáze nabídek a poptávek. V neposlední řadě vydává odborně zaměřené publikace o podnikání v EU. Velká většina služeb celé sítě je poskytována zcela zdarma. Následující tabulka obsahuje výčet aktivit nabízených sítí EEN. Tabulka 28: Přehled aktivit sítě EEN Poradenství v otázkách evropské legislativy a dalších předpisů Informace o podmínkách podnikání v rámci celé Evropy Pomoc při vyhledávání obchodních partnerů v zahraničí Využívání celoevropské databáze nabídek/poptávek Zajištění zpětné vazby mezi podniky v EU a Evropskou komisí Odborné letáky, elektronický měsíčník, publikace k evropské problematice Konzultace k ochraně duševního vlastnictví V České republice je zastoupena konsorciem šesti partnerů koordinovaném Technologickým centrem AV ČR a je financována z Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků 2014-2020 (COSME), Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a z Rámcového programu pro výzkum a inovace 2014-2020 (HORIZON 2020). Informace o síti v ČR: www.een.cz, informace o síti ve světě: een.ec.europa.eu. 80
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V REGIONECH ČR Jihočeský kraj Jihočeský kraj patří dlouhodobě k nejméně průmyslovým oblastem v České republice a převažuje zde zpracovatelský průmysl. Lze ho však charakterizovat jako kraj s rostoucím inovačním potenciálem. Disponuje poměrně významným zastoupením veřejných vědecko-výzkumných kapacit a diverzifikovaným zpracovatelským průmyslem. V roce 2013 byl nejvíce poptávaný program Rozvoj, který podnikatelské subjekty využily na nákup nových technologií, strojů a vybavení. Výrazně méně byl využíván program Inovace, který však pomohl k realizaci nákladných a sofistikovaných projektů významných společností Jihočeského kraje. Program ICT a strategické služby byl v Jihočeském kraji naopak programem s nejnižším zájmem v roce 2013. Jihočeský kraj a regionální kancelář se nadále zaměřují na rozvoj podnikatelského prostředí a to zejména v oblasti spolupráce vysokých škol s podnikatelskými subjekty. V roce 2014 byl na Jihočeské univerzitě otevřen nový, první čistě technický studijní obor – Mechatronika, zajišťovaný ve spolupráci s Fakultou strojní Českého vysokého učení technického a českobudějovickou společností Robert Bosch. Je příslibem zlepšení situace na trhu práce ve smyslu kvalitních kvalifikovaných absolventů. Významnou aktivitou na podporu MSP v regionu byly také Jihočeské podnikatelské vouchery – projekt administrovaný naším partnerem Jihočeským vědeckotechnickým parkem (garantem byl Jihočeský kraj) na podporu vzájemné spolupráce mezi firemní a akademickou sférou. V regionu také byla ukončena realizace a úspěšně proplacena řada velkých projektů OPPI, např. A. Pöttinger, spol. s r.o., AstenJohnson, s.r.o. RISCH HOLZ – SYSTEMBAU s.r.o., Jan Kadlec, Jan Polata, Jihočeský vědeckotechnický park, a.s., JOHNSON CONTROLS FABRICS STRAKONICE s.r.o., OM PROTIVÍN a.s., RG Group, a.s., Robert Bosch, spol. s r.o., Technologické centrum Písek s.r.o. aj. Dochází zde k pravidelným setkáním personalistů Jihočeského kraje, kteří usilují o zlepšení situace v oblasti trhu práce, aby více reflektoval jejich potřeby. Nejvýznamnější veřejnou výzkumnou institucí v JČK je Biologické centrum Akademie věd České republiky, v.v.i. (BC), které bylo vytvořenou sloučením pěti jihočeských ústavů Akademie věd. Zájem firem o spolupráci v oblasti VaV a inovací ukazuje potenciál Jihočeské kraje do budoucna.
Jihomoravský kraj Malé a střední podniky v Jihomoravském kraji jsou tradičně velmi aktivní v oblasti čerpání dotačních možností pro rozvoj svých aktivit. To je zřejmé i ze statistik čerpání dotací pro rozvoj MSP z EU fondů. Jihomoravští podnikatelé úspěšně připravili v roce 2014 projekty ve výši 1,8 mld. Kč z celkově alokovaných 11,7 mld. Kč pro celou ČR. Ve stejném roce se jim
81
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 pak podařilo vyčerpat 1,7 mld. Kč z projektů realizovaných v předchozích letech. Jihomoravský kraj tak již několikátý rok v řadě stojí na předních příčkách v absorpční kapacitě evropských fondů. V roce 2014 byla schválena 4. generace Regionální inovační strategie, která pružně reaguje na aktuální trendy v progresivních především průmyslových oborech. Tímto směrem jsou pak nastavena jednotlivá opatření podpory rozvoje MSP. Velmi aktivní roli v např. v podpoře start-upových firem hrají regionální podpůrné instituce jako je Jihomoravské inovační centrum či centra pro transfer technologií na VUT Brno, Mendelově Univerzitě a Masarykově Univerzitě. Pro vědeckovýzkumnou činnost MSP byly v roce 2014 nově otevřeny moderně vybavené vědeckotechnické parky a inkubátory jako INMEC a VTP Brno. Pro zefektivnění spolupráce průmyslu a výzkumných aktivit na akademické půdě je budován Středoevropský institut Jihomoravský kraj kromě velké finanční podpory inovačního podnikání, vědy a výzkumu podporuje rozvoj MSP prostřednictvím hospodářských komor a vlastním dotačním programem pro začínající podnikatele. V roce 2014 Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo dotaci 3 mil. Kč pro Krajskou hospodářskou komoru jižní Moravy na aktivity směřované k podpoře MSP. Aktivity jsou zajišťovány jednotlivými komorami v kraji. Cílem Dotačního programu Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele v roce 2014 bylo rozvíjet podnikatelské prostředí na území nejvíce hospodářsky postižených regionů v Jihomoravském kraji a podpořit drobné podnikatele v regionu v počáteční fázi podnikání pomocí dotace, a tím zvýšit míru zaměstnanosti obyvatelstva v kraji. Mezi začínající podnikatele byla rozdělena částka 2 mil. Kč. Ze 40 evidovaných žádostí bylo uspokojeno 29 žadatelů.
Karlovarský kraj Karlovarský kraj stále patří mezi ekonomicky nejslabší kraje. Hospodářské zaostávání Karlovarského kraje je provázeno zcela minimální inovační aktivitou místních firem, která je mimo jiné odrazem absence (až na výjimečné případy) výzkumných a vývojových aktivit v kraji a oborovou strukturu krajského hospodářství, jenž spočívá převážně ve strojírenském a těžebním průmyslu. V kraji schází významnější veřejná výzkumná instituce, dalším problémem je zcela minimální rozsah VaV aktivit v podnikovém sektoru. Předpokladem nastartování pozitivních změn, které zvrátí další prohloubení ekonomického zaostávání kraje, je rapidní rozvoj soukromých podnikatelských aktivit. Podnikatelé (ať už domácí nebo nově příchozí) mají potenciál vytvářet nová konkurenceschopná pracovní místa a prostřednictvím na inovacích založeného zvyšování své produktivity, investic a přidané hodnoty urychlit růst krajského HDP, tvorbu nových pracovních míst a zvýšení kvalifikační úrovně míst stávajících. Podpora podnikání, inovací a VaV, zvýšení kvality technického vzdělávání jsou aktivity, které je v kraji potřeba neustále podporovat.
82
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Vzhledem k otevřeným Výzvám programů OPPI, které byly na přelomu let 2013 a 2014 a v roce 2014 otevřeny, bylo nejvíce Rozhodnutí vydáno v programu Rozvoj, následovaného programem Inovace – Inovační projekt. Inovační aktivity jsou v kraji podporovány dalšími nástroji, jako je například dotační titul Inovační vouchery, který je financován z rozpočtu Karlovarského kraje. Absence vlastní univerzity v kraji dává prostor k větší spolupráci se středními školami, ale také k marketingové propagaci kraje mladým absolventům VŠ, tak aby se po studiu vraceli do kraje. Z tohoto důvodu Karlovarský kraj zavedl v roce 2014 krajská stipendia pro studenty VŠ.
Kraj Vysočina V kraji se tradičně uplatňují strojírenský, dřevozpracující, textilní a potravinářský průmysl. Příležitostí pro rozvoj regionu je podpora investic a zaměstnanosti v high-tech sektorech a budování a rozvoj infrastruktury pro vznik nových inovativních firem. Slabinou Kraje Vysočina je pak přetrvávající izolovanost podniků na straně jedné a vysokých škol a výzkumných ústavů na straně druhé – tedy nízká úroveň komercializace výsledků VaV. Nadále přetrvávají problémy se získáváním a udržováním nových či stávajících perspektivních zaměstnanců – odliv kvalifikovaných lidí do jiných regionů. V roce 2014 hostil Kraj Vysočina podnikatelské fórum zaměřené na čínský obchodní trh. Společného jednání s čínskými podnikateli se účastnily tři desítky firem z Vysočiny. Malé a střední podniky se v regionu dlouhodobě sdružují v oborových seskupeních. Jako příklad úspěšné spolupráce firem můžeme jmenovat Klastr přesného strojírenství, CZECH IT CLUSTER, nebo na Vysočině působící Energoklastr CTT Vysočina, který svou existencí přispívá k rozvoji inovací, aplikovaného výzkumu a transferu technologií v oblasti snižování energetické náročnosti. V roce 2014 bylo v Kraji Vysočina, v rámci Operačního programu podnikání a inovace, vydáno malým a středním podnikatelům celkem 131 rozhodnutí o poskytnutí dotace za částku překračující 800 milionů korun. V rámci Výzvy III. programu Rozvoj bylo v průběhu roku 2014 schváleno 97 projektů. Program Rozvoj se tak stal nejvíce poptáváným programem mezi MSP v kraji. Mimo jiné i proto, že se zvětšil okruh okresů s možností podat žádost o dotaci, a to zejména o krajské město Jihlavu. Spolupráce a podpora MSP v Kraji Vysočina je však realizována nejen prostřednictvím dotací, ale rovněž poskytováním poradenství, konzultacemi a podáváním informací o dalším možném rozvoji podnikání. V roce 2014 bylo necelých 50 firem, převážně MSP, proškoleno v Regionální kanceláři CzechInvestu v Jihlavě na administrativní činnosti související s projekty – šlo například o podávání žádosti o platbu a vyplňování monitorovacích zpráv, či realizaci výběrového řízení.
83
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Královéhradecký kraj Královéhradecký kraj (KHK) lze charakterizovat jako zemědělskoprůmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Z hlediska oborového rozložení pracovní síly je pozitivní vysoká zaměstnanost v progresivních oborech – výroba motorových vozidel, výroba elektrických zařízení, strojírenství, výroba textilií, zdravotnictví a gumárenskoplastikářský sektor. V roce 2014 bylo v Královéhradeckém kraji v rámci Operačního programu podnikání a Inovace (OPPI) vydáno malým a středním podnikatelům celkem 52 rozhodnutí o poskytnutí dotace za částku překračující 300 milionů korun. Největší zájem byl o programy Rozvoj a Inovace – inovační projekt. Program Rozvoj (podpora v okresech Náchod, Hradec Králové a Trutnov) pomáhá dotacemi na technologické vybavení urychlit rozvoj malých a středních podniků pomocí investic do moderních technologií. Z hlediska celkového počtu podpořených projektů v rámci OPPI se Královéhradecký kraj dlouhodobě pohybuje v republikovém průměru. Celkem bylo v KHK v rámci OPPI podpořeno celkem 608 projektů (bez rozdílu velikosti žadatele) za zhruba 5,2 mld. Kč. Malé a střední podniky rovněž dlouhodobě využívají možnosti organizace v oborových seskupeních. Jako příklad úspěšné spolupráce firem je často prezentován Klastr OMNIPACK, který je zaměřen na kooperaci společností v oblasti obalů a obalové techniky. Regionální kancelář Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest podporovala MSP na úrovni regionu rovněž prostřednictvím velkého počtu konzultací, poradenských služeb a seminářů. V roce 2014 například formou Roadshow na téma rozvoje podnikatelské platformy, podpory exkurzí studentů do firem a spolupořádání Britských dnů v Hradci Králové.
Liberecký kraj Liberecký kraj má dlouhou tradici sklářské, textilní a strojírenské výroby. Textilní průmysl je nyní na ústupu, sklářský a strojírenský průmysl naopak zaznamenávají vytrvalý růst. Neméně důležitá je výroba pryžových a plastových výrobků. Nejvyšší zaměstnanost v odvětví zpracovatelského průmyslu však v současnosti tvoří výroba dílů pro automobilový průmysl. V kraji je celá řada firem dodávajících komponenty automobilů umístěných na různých patrech hodnotových řetězců. Sektor automotive působí jako hnací odvětví krajské ekonomiky. Také tomuto trendu odpovídá portfolio žadatelů do OPPI. V Libereckém kraji byla doposud přiznána dotace celkem 575 projektům. Celková výše přislíbené podpory činí téměř 4,1 mld. Kč, téměř z 2/3 byla tato částka žadatelům již proplacena. Co do počtu podaných žádostí a objemu přiznané dotace statistikám jednoznačně vévodí program Rozvoj. Velkou výhodou pro žadatele v kraji byla skutečnost, že se do podporovaných regionů v poslední výzvě vyhlášené v roce 2014 propsaly všechny okresy Libereckého kraje, což mělo velký ohlas. Mezi další 84
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 preferované programy patří také program Inovace, svědčící o vysokém inovačním potenciálu místních firem. Vzhledem k množství brownfieldů (evidovaných cca 400 objektů) v kraji patří mezi neméně oblíbené také programy Nemovitosti a program Eko-Energie. Do programů Rozvoj, Inovace a Nemovitosti plynulo v roce 2014 nejvíce peněz v rámci proplacených žádostí o platbu. V rámci činností regionální kanceláře Agentury CzechInvest byla podpora MSP realizována prostřednictvím konzultací dotačních příležitostí a realizace již stávajících projektů, dále poradenstvím v rámci ostatních nástrojů Agentury CI a MPO. V neposlední řadě pro MSP v roce 2014 proběhly semináře ze specifických oblastí (žádost o platbu OPPI, výběr dodavatele v OPPI, rozvoj kvalifikované pracovní síly, regenerace lokalit typu brownfield atd.).
Moravskoslezský kraj V regionu s rozsáhlou inovační infrastrukturou, reprezentovanou univerzitami, výzkumnými ústavy, podnikatelskými inkubátory i aktivními klastry je těžký průmysl postupně nahrazován obory ze zpracovatelského průmyslu, dochází ke značnému rozvoji služeb. Zdejší MSP se prosazují v
oblasti
informačních
a
inovačních
technologií,
elektronice,
automobilovém průmyslu a ve špičkových hi-tech technologiích. Investice v kraji rostou. Vybudovat novou továrnu plánuje v mošnovské průmyslové zóně obchodní společnost Hyundai Mobis a ohlášeny jsou expanze dalších místních podnikatelských subjektů či investorů. Z pohledu preferovaných sektorů je nejčastěji zastoupeno odvětví výroby dopravních prostředků, strojírenský, kovodělný a kovozpracující průmysl. V návaznosti na tyto investice se rozšiřují aktivity malých a středních podnikatelů v regionu, využívajících pro růst své konkurenceschopnosti podporu z evropských fondů. V kraji bylo od počátku 2007 schváleno v rámci OPPI přes 1 500 projektů malých a středních firem za 10 mld. Kč a proplaceno cca 8 mld. Kč. Kraj se v celorepublikovém srovnání řadí mezi první tři kraje v úspěšnosti čerpání. Z důvodu dočerpávání OPPI v roce 2014 došlo ještě ke schválení 265 projektů MSP na pořízení nových technologií v programu Rozvoj, na výzkumně-vývojové aktivity v programu Potenciál a v programu ICT a SS. Celková dotace na tyto projekty tvořila více než 1,5 mld. Kč. Za zmínku stojí projekt výzkumu bakteriálních enzymů společnosti MB Pharma v areálu Fakultní nemocnice Ostrava. Za přispění dotace v roce 2014 v programu ICT a SS vyvíjí např. nová SW řešení průmyslové automatizace obchodní společnost ATS aplikované systémy, obchodní společnost K2atmitec rozvíjí nový ICT systém, obchodní společnost KVADOS rozšiřuje své ICT produkty. Zajímavý pro MSP byl také program CzechAccelerator, v roce 2014 se projektu zúčastnily 2 společnosti – AVE INNOVATION s.r.o. a MetaCell s.r.o., které využily této možnosti uplatnit své produkty v zahraničí pobytem v technologických centrech Silicon Valley či Bostonu. Díky mnoha dalším projektům (např. superpočítač IT4Innovations, Inovace pro efektivitu a životní prostředí INEF, Reg. Materiálově technologické výzkumné centrum RMTVC a další) existuje řada příležitostí pro realizaci aplikovaného výzkumu, který přinese podnikatelským subjektům nové 85
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 produkty, umožní jejich uplatnění na zahraničních trzích. Za zmínku stojí také nedávno otevřené vědeckotechnologické a translační centrum regenerativní medicíny 4Medical Innovationsbiotech park Ostrava (program Prosperita v OPPI). Biomedicínské centrum, vybudované v areálu fakultní nemocnice, se zaměří na vývoj léčiv z lidských buněk. Pro region to znamená další pozitivní posun k investicím v sofistikovanějších oborech s vyšší přidanou hodnotou. Park by měl kraji přinést na 200 nových pracovních míst a do budoucna další tisíce v navazujících míst v oblastech biomedicíny, tkáňového inženýrství. Na tyto aktivity navazují i kroky ve věci založení biotechnologického klastru a propojení parku, univerzit a dalších členů na společných výzkumných projektech. Centrum plánuje rozvíjet spolupráci s řadou malých a středních firem, pro které to bude znamenat rozvoj a vznik nových pracovních míst.
Olomoucký kraj V Olomouckém kraji jsou příznivé podmínky pro vznik a působení firem s vysokou přidanou hodnotou, například obchodní společnosti vyvíjející a vyrábějící inovační produkty. Mnohé z těchto společností jsou nejen spolehlivými dodavateli kvalitních výrobků a služeb, ale jsou i zapojeny do výzkumných, vývojových a inovačních projektů. Některé také představují příležitost k vhodným kapitálovým investicím. Najdete zde inovační podniky působící ve znalostně velmi náročných oborech, jako jsou např. nanotechnologie a pokročilé materiály, optika a jemná mechanika, biomedicína a lifesciences či vyspělé zemědělství a biotechnologie. Mnohé podnikatelské subjekty úzce spolupracují s regionálními centry excelence Univerzity Palackého v Olomouci, jako je Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů a dalšími výzkumnými organizacemi v regionu i mimo něj. Některé inovační obchodní společnosti si chrání průmyslové vlastnictví vzniklé při vývoji produktů formou patentu či užitného vzoru. Vzhledem ke zvýšenému podnikatelskému riziku spojenému s inovačními procesy se velká část těchto podniků vyznačuje úsilím o získání dotačního spolufinancování inovačních projektů, prostřednictvím evropských, národních i regionálních programů finanční podpory. Jednou takovou je i obchodní společnost LASKI, s.r.o., která finanční podporu z programu INOVACE využila k zachování a zvětšení tržního podílu a současně k získání nových trhů. Výsledkem jejich produktové a procesní inovace jsou 3 – 4 inovované výrobky ročně. Na prvním místě v regionu jsou však žádosti podané do III. Výzvy programu Rozvoj. Objem financí vyčerpaný na tyto projekty s nižší přidanou hodnotou je zhruba 4x vyšší, než na projekty inovativní.
86
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Pardubický kraj Pardubický kraj je regionem s tradičně silnou průmyslovou základnou s vysokou koncentrací inovativních MSP, o čemž svědčí i významné ocenění fDi Rankings, prestižní srovnání nejatraktivnějších lokalit pro přímé zahraniční investice v Evropě, které organizuje britský list FinancialTimes – Pardubický kraj byl v roce 2014 vyhlášen investorsky nejatraktivnějším východoevropským regionem. Hodnotitelé Pardubický kraj ocenili také v kategorii strategie podpory přímých zahraničních investic. Ta je v Pardubickém kraji podle nich třetí nejlepší z východoevropských regionů. Základ ekonomiky regionu tvoří výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, výroba strojů a dopravních prostředků, textilní a potravinářská výroba. Význačné postavení zde má chemický průmysl se základnou v odborných školách (SŠ i VŠ) a dvou specializovaných výzkumných ústavech (v rámci ČR unikátní komplex). V posledních letech zaznamenávají velký rozvoj high-tech obory, jako je vývoj IS/ICT a LifeSciences. Aktuálně probíhající příprava ITI (integorvané územní investice) je jedinečnou příležitostí pro MSP, aby ovlivnily charakter a zacílení veřejné podpory v období 2014-2020. Rostoucí zájem MSP o spolupráci s technickými školami svědčí o úsilí podniků posilovat podporu kvalifikované pracovní síly, která je velmi potřebná pro rozvoj nejen malých a středních společností. V Pardubickém kraji byla dosud přiznána dotace z OPPI 751 projektům, z toho 666 MSP. Celková výše přislíbené podpory činí k 31. 12. 2014 přes 5,794 mil. Kč, z toho přes 4,549 mil. Kč MSP. Téměř 75 % celkové sumy již bylo proplaceno. Podle výše přislíbené dotace v Pardubickém kraji vítězí program Inovace, kde mělo zastoupení MSP významný podíl. Zájem byl také o program Potenciál (605 mil. Kč). Podniky v kraji se snaží posilovat svůj inovační potenciál a konkurenceschopnost, což ostatně dokládají i závěry ČSÚ, podle kterého jsou výdaje na soukromý VaV (% z investic) v Pardubickém kraji druhé nejvyšší v ČR. Podnikům v Pardubickém kraji se daří v exportu. Kraj dlouhodobě vykazuje nejvyšší tržby z vývozu výrobků a služeb průmyslové povahy na počet obyvatel ze všech regionů ČR. S tím koresponduje i velká obliba programu Marketing mezi malými a středními podnikateli. Podle počtu projektů nejvíce využívaným programem byl Rozvoj a Nemovitosti.
Plzeňský kraj Plzeňský kraj se v roce 2014 umístil na prvním místě ve srovnávacím výzkumu Místo pro život analytické agentury Datank. Tento výzkum posuzuje mimo jiné možnosti zaměstnání, výši mezd, bezpečnost, dostupnost zdravotní a sociální péče, vzdělávání, rozvoj infrastruktury či nabídku pro volný čas. Všechny tyto aspekty mají velký význam pro příliv nových investic, ale také pro expanze stávajících společností v kraji. Plzeňský kraj je v rámci České republiky jedním z nejžádanějších regionů mezi investory. V roce 2014 byl mezi žadateli do Operačního programu Podnikání a inovace největší zájem o programy Rozvoj, ICT a strategické služby, Inovace. Celkem bylo v roce 2014 přijato 42 projektů za více než
87
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 200 milionů korun. Nejvyšší počet projektů je evidován v programu ROZVOJ, který byl v Plzeňském kraji teritoriálně vymezen do okresů Klatovy, Domažlice a Tachov. Plzeňský kraj pokračoval dále v rozvoji spolupráce se Západočeskou univerzitou v Plzni a podnikatelskými subjekty. Regionální kancelář Agentury CzechInvest pro Plzeňský kraj se mimo jiné zaměřila na podporu technického vzdělávání, rozvoje kvalifikované pracovní síly a na propojení businessu s umělci a kreativním podnikateli. V rámci těchto činností byl uspořádán pro žáky základních škol a jejich rodiče Rodinný den ve strojírenské podniku STREICHER, spol. s.r.o. Plzeň. Zároveň byla navázána spolupráce s organizací Plzeň 2015. V rámci této spolupráce se uskutečnil první workshop na téma „Přínos kreativity v businessu“.
Středočeský kraj Středočeský kraj je významně ovlivňován přítomností hlavního města Prahy jako centra mezinárodního významu. Z důvodu vyloučení hlavního města z většiny veřejných podpor, zažívá Středočeský kraj expanzi společností a center výzkumu na území Středočeského kraje v těsné blízkosti hlavního města Prahy. Pro mnoho takových subjektů mohl být zajímavou možností podpory program Potenciál, který byl vyhlášen jako jedna z posledních možností čerpání prostředků z dotačních programů v OPPI v roce 2014. Na popularitě ve Středočeském kraji získal také program Rozvoj. Významný nárůst zájmu ze strany žadatelů byl zejména díky rozšíření území, na kterém bylo umožněno místo realizace. V minulosti bylo možné ve Středočeském kraji podpořit pouze regiony Ralsko a Mladá, dále byla podpora rozšířena do regionů Nymburk, Příbram, Mělník, Kutná Hora, Kolín a Kladno. Díky velkému zastoupení moderně smýšlejících společností usilujících o tvorbu inovací, bylo v rámci Operačního programu podnikání a inovace v letech 2007 – 2013, nejvíce registračních žádostí v programu Inovace – inovačníprojekty, který je určen podnikům, které na základě vlastní výzkumné a vývojové činnosti či prostřednictvím transferu technologie uvádí inovované produkty do výroby a na trh nebo zavádějí inovovaný výrobní proces. Nejvíce finančních prostředků bylo ve Středočeském kraji proplaceno v programech Inovace – inovačníprojekty, EKO Energie a Potenciál. O investiční atraktivitě Středočeského kraje hovoří také to, že za rok 2014 bylo rozhodnuto o 19investičních pobídkách na území Středočeského kraje. To přináší možnosti rozvoje MSP v rámci dodavatelských vztahů. V návaznosti na obnovení funkce Regionální kanceláře pro Středočeský kraj a Prahu agenturyCzechInvest, se v roce 2014 opět uskutečnilo setkání podnikatelů v Brandýse nad Labem. Tato akce bude v roce 2015 pravidelnou aktivitou, kde budou podnikatelům interpretovány nejnovější informace z oblasti možností podpory podnikání a budou zde řešena další aktuální témata.
88
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Ústecký kraj Ústecký kraj je zaměřen převážně na průmysl a již tradičně je spojován s energetikou, těžbou a chemickým průmyslem. Výraznou část hospodářství tvoří právě tato odvětví. Ústecký kraj patří ke kraji s nejvyšší mírou nezaměstnanosti, a to hlavně v okresech Most, Ústí nad Labem a Chomutov. Tato negativní charakteristika kraje však „pozitivně“ působila při vyhlášení výzev do programu Rozvoj, který byl určen pouze pro MSP na nákup strojního zařízení aj. Stejně jako v minulém období, tak i v roce 2014, patřil program Rozvoj k nejžádanějším programům Ústeckého kraje. Bylo podepsáno 41 rozhodnutí a vyplaceno 175 mil. Kč z tohoto programu. Velké množství finančních prostředků plynulo také do projektů, které podpořily rekonstrukce podnikatelských nemovitostí, pořízení inovačních technologií a inovační procesy. Nárůst žádostí z oblasti ICT a inovací je dobrým znamením pro budoucnost Ústeckého kraje. Potenciál kraje lze spatřovat v inovacích tradičních oborů, což povede k posílení konkurenceschopnosti, ale zároveň inovativní přístupy ve výrobě přispějí k lepšímu životnímu prostředí v kraji. Byla ukončena realizace a úspěšně proplacena řada velkých projektů z OPPI. Jeden z těchto projektů realizovala například společnost OGB působící ve sklářském průmyslu, který je významným oborem regionálního hospodářství. Společnost se zaměřila na inovaci prvků ve stavebních konstrukcích, které umožňují použití netradičních materiálů při vrstvení skel.
Zlínský kraj Zlínský kraj můžeme charakterizovat jako region s rostoucím inovačním a vědeckovýzkumným potenciálem, vyznačující se také dobrou vybaveností a rozvojem institucí inovační infrastruktury veřejného i neveřejného charakteru, podporujících inovace a vznik a rozvoj malých a středních podnikatelů. To ve svém důsledku vysvětluje rostoucí zájem o finanční prostředky z programu Prosperita, jehož cílem je především podpora těchto infrastruktur. Region je nadprůměrný také výskytem počtu subjektů provádějících výzkum a vývoj, které v převážné většině působí v podnikatelském sektoru. Na této skutečnosti se dozajista podepisuje, kromě přítomnosti mladé a dynamicky se rozvíjející University Tomáše Bati ve Zlíně, také možná podpora výzkumně vývojových kapacit z programu Potenciál. Na kvalitní základnu tohoto charakteru pak logicky navazuje rozvoj inovací v podnikatelském sektoru, což má za následek neobyčejný zájem o podporu nových produktových a procesních řešení z programu Inovace. O regionu Zlínského kraje a potenciálu firem v něm provozujících své podnikatelské aktivity také souhrnně vypovídá úspěšnost v čerpání evropských prostředků. Region se pohybuje v první čtveřici krajů, které dominují počtem podaných žádostí a počtem přiznaných dotací do Operačního programu podnikání a inovace v rámci krajů ČR, z nichž cca 90 % míří mezi malé a střední podniky.
89
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 V souvislosti s podporou vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení, je příkladným projektem několikaleté fungování jak Plastikářského, tak Leteckého klastru. K podpoře MSP v regionu, kromě jiného, přispívá i kvalitní institucionální koordinace podpory tvorby inovací formou implementované regionální inovační strategie a na ní navazujících aktivit, na kterých se podílí celá řada regionálních partnerů.
90
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
7 OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ KONKURENCESCHOPNOST
A
INOVACE
PRO
Příprava nového programového období v České republice oficiálně odstartovala 28. listopadu 2012, kdy vláda schválila vymezení osmi operačních programů a další časový a věcný postup přípravy těchto programů. Nicméně již o rok dříve, v srpnu 2011, byl vládou ČR schválen materiál, který definoval zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky a který obsahoval návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013. Dohoda o partnerství je stěžejním dokumentem členského státu a jeho hlavním posláním je vymezit a řádně podložit na co a jakým způsobem hodlá členský stát použít Evropské strukturální a investiční fondy. V tomto dokumentu schváleném Evropskou komisí 26. 8. 2014, byly analyzovány klíčové problémové oblasti, priority financování a očekávané výsledky, a to i ve vztahu k malým a středním podnikům. Jedním ze zmiňovaných osmi operačních programů je Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu. Vláda ho schválila svým usnesením ze dne 14. července 2014 č. 581. Příprava OP PIK vychází jak z legislativy a dlouhodobých cílů EU (tzv. Evropa 2020), tak rovněž ze strategických dokumentů ČR, jako je například vládou schválená Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014-2020 nebo Národní inovační strategie. Klíčovým prvkem při diskusi o podobě nového operačního programu jsou samozřejmě také zkušenosti. Ty sbírá MPO již minimálně od roku 2004, kdy se rozeběhl Operační program Průmysl a podnikání. Také dosavadní výsledky implementace současného Operačního programu Podnikání a inovace ukazují, že MPO dokáže efektivně řídit programy spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj s ohledem na potřeby podnikatelů a s cílem podpořit růst konkurenceschopnosti a inovativnosti české ekonomiky. Z makroekonomické a odvětvové analýzy potřeb českého hospodářství plyne, že pro další období není potřeba razantním způsobem měnit stávající zaměření intervencí operačního programu v gesci MPO, ale spíše jej přizpůsobit novým podmínkám a výzvám, kterým čelí česká ekonomika s ohledem na svůj dlouhodobý rozvoj. V tomto smyslu budou i nadále v rámci OP PIK podporovány progresivní odvětví, jako je především oblast inovačního a trvale udržitelného podnikání. V souladu s pravidly kohezní politiky programového období 2014–2020 však bude navíc respektován tzv. koncept inteligentní specializace, který zdůrazňuje spolupráci vědeckovýzkumného sektoru a podnikové sféry v regionech, a to v těch odvětvích, v rámci kterých region disponuje vhodnými předpoklady pro tvorbu a transfer inovací. Programové období 2014-2020 přináší několik implementačních novinek a požadavků vycházejících ze schválené evropské legislativy. Kromě důrazu na koncentraci, zjednodušení implementace, zpřísněné posuzování kvality a hodnocení výsledků se jedná rovněž o uplatnění územní dimenze v operačních programech. Ve strategických dokumentech operačních programů jsou více zohledňovány specifické potřeby území v souladu se schválenou Strategií regionálního rozvoje České republiky 2014-2020, která nově definovala hospodářsky problémové regiony pro potřeby konvergence na straně jedné a žádoucí 91
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 potřeby rozvoje konkurenceschopnosti v rozvojových územích podle typologie regionů na straně druhé. Zmíněný přístup bude mít pozitivní vliv na efektivnější využití evropských prostředků a zároveň napomůže účinněji řešit klíčové problémy regionů v České republice. Struktura nového operačního programu vychází z tzv. principu tematické koncentrace, který předepisuje legislativa EU. Hlavním rozměrem tematické koncentrace je požadavek, aby byly podporovány výlučně aktivity směřující k naplňování strategie Evropa 2020, tj. musí být zajištěno strategické soustředění zdrojů na 11 tematických cílů a jim podřízených investičních priorit. Operační program se ve své základní úrovni – stejně jako v OPPI – člení na prioritní osy. Novinkou je, že každá prioritní osa musí odpovídat jednomu tematickému cíli a musí zahrnovat jednu nebo více investičních priorit uvedeného tematického cíle. Na úrovni investiční priority jsou následně stanoveny specifické cíle, které již vymezují konkrétní podporované aktivity (v programovém období 2007 – 2013 tomuto pojmu odpovídaly „oblasti podpory“). Poslední úrovní této investiční strategie je potom úroveň programů podpory, do kterých budou jednotliví zájemci předkládat své projekty. Opět bude kladen důraz na zjednodušení administrativy a vstřícný přístup k žadatelům. V této oblasti lze navázat na praxi OPPI, který byl jedním z mála operačních programů, v rámci něhož mohl žadatel komfortně podávat žádosti a následně komunikovat s projektovými manažery řídícího orgánu prostřednictvím jednoduché a uživatelsky přívětivé elektronické aplikace eAccount. MPO také v souladu s obecnými trendy počítá vedle dotací s vyšším využitím finančních nástrojů, které pomohou díky pákovému efektu zapojením soukromých zdrojů rozšířit podporu na větší okruh žadatelů. Podpora z finančních nástrojů bude poskytována především ve formě zvýhodněného úvěru, záruky nebo rizikového kapitálu. Finanční nástroje budou zároveň spojeny s nižší administrativní náročností přípravy a realizace projektu než v případě dotací. Finanční nástroje umožní podporu i zcela začínajících podnikatelů, včetně startupů. Operační program byl schválen ze strany Evropské komise Rozhodnutím K(2015) 3039 dne 29. dubna 2015 a stal se tak klíčovým nástrojem pro podporu českých podnikatelů z fondů Evropské unie v programovacím období 2014 — 2020. Operační program byl připravován na principu partnerství, tj. v úzké spolupráci jak s dalšími resorty státní správy ČR, tak s hospodářskými a sociálními partnery Ministerstva průmyslu a obchodu, formou projednávání v rámci Platformy Ministerstva průmyslu a obchodu pro přípravu OP PIK a v rámci několika kol kulatých stolů s partnery, zejména partnery z řad podnikatelské sféry. Pro podporu českých podnikatelů je v tomto operačním programu připraveno 4 331 mil. EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj, což v přepočtu představuje zhruba 117 mld. Kč. Malé a střední podniky budou opět hlavní cílovou skupinou, která bude moci čerpat podporu ve všech čtyřech prioritních osách, přičemž prioritní osa 2 je určena výhradně MSP: Prioritní osa 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“, Prioritní osa 2 „Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků“, 92
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Prioritní osa 3 „Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin“, Prioritní osa 4 „Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií“, Prioritní osa 5 „Technická pomoc“. Graf č. 20: Programy podpory OP PIK Prioritní osa 1
Prioritní osa 2
Inovace
Technologie
Potenciál
Poradenství
Aplikace
Rizikový kapitál
PCP
Expanze
Partnerství znalostního transferu
Marketing
Spolupráce Inovační vouchery
Nemovitosti
Prioritní osa 3 Obnovitelné zdroje energie
Úspory energie
Proof of Concept
Školicí střediska
Vysokorychlostní internet
Smart grids I. Nízkouhlíkové technologie Úspory energie v SZT
Služby infrastruktury
Prioritní osa 4
ICT a sdílené služby
Smart grids II.
Pozn.: Tučně označené programy podpory jsou již vyhlášeny a byly schváleny vládou ČR
93
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
8 VÝSLEDKY VEŘEJNÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO AMSP ČR Všechny průzkumy pro AMSP ČR realizovala výzkumná agentura IPSOS na vzorku 500-800 respondentů s garancí ČSÚ.
Rodinné podniky Níže jsou uvedený klíčové výstupy z výzkumu provedeného v květnu 2014. Cílem realizovaného výzkumu bylo zjistit, jaká je aktuální situace rodinných firem a jak se mění v čase. Zmapována byla fáze předávání podniku další generaci, výhody i bariéry rodinných podniků.
Generační výměnu nepřežije 70 % podniků, přesto polovina podniků ještě nezačala nástupnictví řešit.
Mezi klíčová zjištění průzkumu patří, že tržby by měly růst necelé polovině rodinných podniků, pokles očekává pouze desetina. Pozornost přitom chtějí věnovat hlavně zvyšování efektivity a personální stránce. Potvrzuje se tak celkově pozitivní nálada v podnikatelském prostředí, kdy rodinné podniky jsou v očekávání pravidelně optimističtější než ostatní podniky. Byť dvě třetiny rodinných firem vnímají fungování podniků na rodinné bázi jako svoji výhodu, oproti loňskému roku nejsou o tomto hodnocení tak přesvědčení. Pokles vůči minulému roku může být v tom, že se vyjadřuje již další generace, která to může vidět jinak, než zakladatelé.
Mezi výhody rodinných podniků se řadí např. flexibilita, stabilita, atmosféra ve společnosti a etika (celkově pozitivní přístup k CSR). Vnímané nevýhody jsou oproti tomu spíše marginálního charakteru. Jde o velmi zajímavé zjištění, zejména s ohledem na systém řízení. Je zřejmé, že si rodinné společnosti uvědomují, že osobní vazby často převažují nad koncepčním systémem řízení a dokonce to berou jako určitou hrozbu. To je z pohledu odhadu rizik dobrá zpráva. Otázkou je, jak se s tím dokážou vyrovnat ve skutečnosti.
Dvě třetiny rodinných podniků chtějí tradici v rodině předávat dále. Polovina z nich přitom s předáváním ještě nezačala. Platí zároveň, že rodinné podniky kompletní proces předání odhadují na poměrně dlouhou dobu. Je patrné, že rodinné podniky podceňují celý proces předávání, i když si uvědomují, že to bude náročné. Z našeho pohledu jsou zahlceni operativou chodu podniku a předávání poté řeší více intuitivně a pod časovým tlakem, což může být velmi nebezpečné celkově nevýhodné.
Podnikání žen Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak respondentky (podnikatelky i nepodnikatelky) vnímají podnikání, jaké jsou překážky s ním spojené, jaké jsou motivace žen k podnikání a co by jim v rozvíjení či zahájení podnikání mohlo pomoci. V bodech uvádíme klíčové výstupy z výzkumu provedeného v červnu 2014.
Meziročně začalo podnikat desetinásobně více žen oproti mužům (cca 10.000 žen a 700 mužů).
94
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Podnikatelky jsou se svou prací a způsobem života spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli. Čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti.
Respondentky vnímají různé překážky, které mohou českým ženám bránit v podnikání, a to jak na osobní, tak celospolečenské úrovni: o
55 % respondentek vnímá strach, že se podnikáním neuživí, jako jednu z hlavních překážek, kterou musí podnikatelky překonat. Odstartovat podnikání by jim výrazně pomohla větší podpora rodiny, dostatek financí a pokud by byly přesvědčeny o poptávce po daném produktu/službě. Tyto faktory vnímá jako výraznou pomoc vždy přes 90 % respondentek.
o
91 % považuje srozumitelné informace o podnikání za pomoc k jeho zahájení. Nejcennější informací je jak oslovit nové zákazníky, tento způsob podpory řadí mezi nejdůležitější přibližně 49 % respondentek.
o
79 % respondentek vnímá na obecné úrovni jako problém nedostatečnou státní podporu. 78 % dotazovaných žen pak stejně problematicky hodnotí i přebujelou administrativu spojenou s podnikáním.
Nejčastěji ženy začínají své podnikání v oblastech, které nevyžadují vysoký vstupní kapitál. Respondentky mají nejčastěji zkušenost s poskytováním vlastních služeb (kadeřnictví, kosmetika, masáže, kavárny, čajovny apod.). Pětina žen by si do budoucna chtěla vyzkoušet prodej vlastních produktů přes internet.
K zahájení podnikání je/bylo pro respondentky nejtěžší překonat strach, že se neuživí a strach začít, problémem je často i nedostatek financí. Na obecné úrovní jsou pak negativně vnímány malá státní podpora a přebujelá administrativa. Finance, a administrativa koresponduje s muži, ale je patrné, že ženy jsou opatrnější a daleko citlivěji vnímají rizika. Více než muži domýšlejí příp. problémy, což je ale s ohledem na řízení rizik dobrá zpráva.
Pro podnikatelku jsou nejcennější informace o tom, jak oslovit nové zákazníky a jak vypracovat podnikatelský projekt.
Rizika nákupu spotřebního zboží Hlavním cílem výzkumu bylo kromě odhalení vnímání rizik nákupu spotřebního nepotravinářského zboží také zjištění, jak se lidé staví ke značkám kvality obecně a nakolik je považují za vhodné kritérium výběru produktu. AMSP ČR ve spolupráci s Radou kvality ČR zorganizovala výzkum zabývající se vnímání rizikovosti nákupu spotřebního zboží v české populaci a mezi živnostníky, drobnými podnikateli. Nejdůležitější výstupy z výzkumu provedeném v červnu 2014.
Živnostníkům brání ve využití značek kvality často neznalost nebo to, že nevědí, kde by ji mohli získat. Nejmenší podnikatelé se primárně věnují aktivitám bezprostředně spjatým s jejich hlavní činností, tedy výrobou, financemi a základním obchodem. Nesledují většinou všechny trendy a marketing dělají spíše intuitivně. Neznalost značek kvality je ale i chybou jejich poskytovatelů. V každém případě je zde solidní potenciál jak pro osvětu, tak pro rozšíření značek kvality. Většina živnostníků by ale informace o možnostech značení kvality uvítala a domnívá se, že značení kvality 95
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 je v marketingu využitelné. Živnostníci sice nevyužívají potenciálu značek kvality, ale dobrou zprávou je to, že si určitý marketingový handicap uvědomují a jsou připraveni pro aktivnější spolupráci s jejich poskytovateli.
EU dotace – zkušenosti malých a středních podniků i obcí s čerpáním finančních prostředků Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit postoje a zkušenosti malých a středních podniků i obcí s čerpáním finančních prostředků, s výstupy dále pracovat a prezentovat je směrem k veřejnosti a zaangažovaným institucím.
Nejzásadnějším sdělením je názor dosavadních příjemců dotací, kde čtvrtina z nich se rozhodla v budoucím období o dotace již nežádat. Slabinou poskytování dotací je dle respodentů jejich extrémní administrativní náročnost, roztříštěnost zdrojů informací, nadměrná kontrola a časté průběžné změny podmínek. Za největší slabou stránku systému ji považuje devět z deseti příjemců dotací. Příjemci jsou negativně vnímány i časté změny podmínek, a to i v průběhu realizace projektu. Respondenti uváděli, že ačkoliv řídící orgán průběžně projekt bez námitek monitoroval, poté jim zpětně s časovým odstupem vytýkal některé skutečnosti. Pravidla v manuálech navíc bývají dle respondentů popsána mnohoznačně, právní nejistota v tomto ohledu může ve svém důsledku odrazovat velké množství potenciálních žadatelů z řad MSP.
AMSP ČR dále důrazně upozorňuje na nadměrnou kontrolu, kterou jako slabinu vidí téměř polovina příjemců. Kontrola je samozřejmě potřeba a musí se provádět, zásadní problém je ale v její roztříštěnosti (po příjemci dotace může požadovat jedno a to samé více subjektů) a formalitě. Jedna kontrolní autorita na národní úrovni by byla prospěšná. Dalším problematickým bodem je její zaměření na administrativní a formální nikoliv věcné plnění cílů projektu.
Obce žádají o dvakrát více dotací než podnikatelské subjekty. Úspěšnost žádostí však bývá stejná, cca 75 %. Výše dotace se mírně liší, u obcí je ro v průměru 3 mil. Kč, u podnikatelů 3,8 mil. Kč. Platí zároveň, že čím větší subjekt, tím vyšší částky žádá. Obce očekávají, že jim dotace pokryje 80 % nákladů celého projektu, podnikatelské subjekty jsou skromnější.
Spolupráce s poradenskými společnostmi je pro zpracování žádosti běžná, podnikatelské subjekty se však na zpracování samy podílejí častěji než obce. Zpoplatnění se liší. Obce zaplatily za žádost nejčastěji pouze fixní poplatek, zatímco podniky ve větší míře hradily navíc ještě provizi. Zpracování žádosti od banky by využily hlavně obce. Skutečnost, že komplexní zpracování žádostí o dotace využívají více municipality, plyne dle názoru AMSP ČR z faktu, že požadují dotace na více unifikované záležitosti – investiční projekty, voda, plyn, cyklostezky… Tyto oblasti jsou poradenské společnosti lépe schopny pokrýt samostatně. U podniků jsou to oblasti, které často vyžadují elementární odbornost, a proto je součinnost ze strany žadatele pro úspěch žádosti nezbytná. Trend klesajícího zájmu u obcí plyne určitě ze získání potřebných zkušeností v minulém programovacím období.
Zatímco v minulosti úvěr od banky využila cca čtvrtina obcí i podnikatelských subjektů, do budoucna nad tím přemýšlí téměř polovina. Obce i podniky dávají přednost dotacím před 96
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 zvýhodněnými úvěry. Toto potvrzuje realitu – hotové peníze na účtu jsou rozhodně více žádané než zvýhodněný úvěr od banky. Přibližně čtvrtina obcí i firem využila úvěr k financování projektu. Zde výsledek naznačuje, že u firem ani obcí úplně není ochota dofinancovávat projekty z cizích zdrojů. Motto zvláště menších firem je „Buď na to mám ze svých, nebo do toho z opatrnosti nejdu radši vůbec.“ Opět se zde ukazuje fakt, že subjekty s financováním projektů z cizích zdrojů původně nepočítaly, ale byly k nim dotlačeny z důvodu velmi komplikované platební morálky některých poskytovatelů dotací, jež ohrožovala přímo realizaci projektů.
Weby ministerstev, agentur a internetové vyhledávače patří k žádaným zdrojům informací pro čerpání dotací.
Zajištění proti exportním rizikům Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit postoje a zkušenosti malých a středních podniků (MSP) se zajištěním svých exportních zakázek, jak se zajišťují proti obchodním a kurzovým rizikům, co je případně odrazuje, jaké produkty by přivítaly. S těmito výstupy dále pracovat a prezentovat je směrem k veřejnosti a zaangažovaným institucím.
Většina malých a středních firem se nezajišťuje proti obchodním a kurzovým rizikům. Od zajištění část z nich odrazuje byrokracie s ním související a také cenová náročnost nabízených řešení. Proti obchodním rizikům se zajišťuje okolo 40 % MSP, u kurzových rizik pak tento podíl činí přibližně 30 %. Výrazná část firem nepociťuje potřebu pro zajištění proti exportním rizikům, nevidí pro něj u svého podnikání důvod.
Zároveň je ale mezi společnostmi nezajišťujícími se proti obchodním rizikům poměrně značná část, která jako bariéry pro zajištění uvedla vysokou cenu (25 %) nebo náročnou administrativu (17 %). Tento údaj značí tendenci podceňovat, ale důležitý je i údaj o tom, že je to pro podnikatelské subjekty drahé. To je signál, že pracují s malou přidanou hodnotou, která neumožňuje dále zatěžovat podnik poplatky. Produkty pro podniky pomáhající v zajištění proti exportním rizikům by měly být maximálně jednoduché ke zřízení a cenově vstřícné.
23 % podnikatelů by ocenilo možnost konzultace s odborníkem na téma vývoje kurzu a možnosti zajištění. Jestliže čtvrtina firem přiznává, že si není jista, jak ošetřit exportní rizika, je to poměrně vysoké číslo a znamená, že nemalé množství podnikatelských subjektů stále spíše vidí byznys z pohledu ambicí, vizí a plánů, méně naopak z pohledu controllingu a řízení rizik.
Pokud se podnikatelské podniky zajišťují proti kurzovému riziku, nejčastěji tak činí u své hlavní banky. Jde o očekávané zjištění, které potvrzuje důvěru v bankovního partnera, a poměrně konzervativní přístup k zabezpečování rizik. I minulé průzkumy jasně ukazovaly, že podnikatelské subjekty využívají nabídek svých bank i pro jiné než úvěrové služby.
O měnovém zajištění typicky rozhoduje finanční nebo generální ředitel. Preferovaný způsob uzavření zajištění je po telefonu. Obvyklými způsoby zajišťování jsou akreditivy nebo další formy pojištění a bankovní záruky. Jde o velmi zajímavé zjištění. Využívání bankovních záruk je zcela zlomové a znamená, že podnikatelské subjekty přenášejí poplatky za zajištění na odběratele. To je signálem, že mají dobré produkty, o které je zájem a mohou přitlačit na své zákazníky. Akreditivy 97
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 jsou dlouhodobě používaný nástroj, překvapením je ale rovněž poměrně malé využívání pojištění pohledávek.
90 % MSP nevyužívá financování exportních zakázek. Jestliže 81 % firem tvrdí, že nepotřebuje exportní financování, potom mají buď přebytek hotovosti nebo dokáží snížit na minimum splatnosti od svých odběratelů, příp. se jim vyplatí ponechávat vlastní prostředky v podniku z důvodu zhodnocení. Využívat cizích zdrojů totiž vlastníkům umožňuje pracovat v režimu tzv. finanční páky a své prostředky zhodnocovat jinými investicemi.
Elektronická evidence tržeb (EET) Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat vybavenost drobných podnikatelů pokladnami, přístup k elektronické evidenci tržeb a jejich názor na chystané opatření. Dotazováno bylo 800 respondentů ze 14 skupin / typů prodejen vč. vietnamských a čínských provozoven.
Téměř 40 % podnikatelů souhlasí se zavedením povinné elektronické evidence tržeb. Souhlas s elektronickou evidencí tržeb je výrazně vyšší ve větších provozovnách a je typičtější pro čerpací stanice a hotely/motely/penziony.
Pokladnu v současnosti vůbec nemá 27 % drobných živnostníků/firem. 53 % využívá jednoduché pokladny, ať už mechanické, nebo elektronické. Pokročilejší pokladnu vlastní méně než 20 % drobných živnostníků, firem.
Drobní živnostníci/malé podniky využívající jednoduché pokladny je ve 46 % případů vlastní déle než 5 let. Naopak u majitelů pokročilejších pokladních systémů je délka jejich využívání přes 5 let jen u 18 % respondentů. 78 % drobných živnostníků/podniků terminály vůbec nevyužívá. Nejzajímavějšími důvody pro pořízení terminálu do budoucna jsou pro drobné živnostníky/podniky dostupná cena.
Se zavedením povinnosti elektronické evidence tržeb na obecné úrovni souhlasí 37 % podnikatelských subjektů. Pouze 20 % drobných živnostníků/podniků by souhlasilo se zavedením této povinnosti pro podniky ve vlastním oboru.
Kompetence drobných živnostníků/podniků jsou průměrné. Většina respondentů ovládá základní IT nástroje: E-mail (97 %), internetový prohlížeč (95 %), Word (75 %) a Excel (63 %). Znalost jiného softwaru je výrazně slabší. Drobní živnostníci/podniky pro své podnikání často využívají e-mail a internetový prohlížeč, další IT nástroje už využívá menšina.
Většina respondentů hodnotí své IT kompetence jako slabé až průměrné, smartphone využívá pro podnikání čtvrtina. Vlastnictví a využívání smartphonu je typické pro krajská města a větší provozovny.
Čerpací stanice a ubytovací zařízení jsou vzhledem k povaze svého podnikání lépe vybaveni pokročilejšími pokladnami a platebními terminály, mají tak kladnější přístup k povinnosti elektronické evidence tržeb. Naopak drobní řemeslníci, drobní živnostníci z kategorie „kadeřnictví, kosmetika, masáže, péče o nehty“ a servisy jsou vybaveni pokročilejšími pokladnami minimálně. Mezi cizinci je nižší vybavenost pokročilejšími typy pokladen a platebními terminály. Mají také větší míru nesouhlasu se zavedením elektronické evidence tržeb. 98
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Nejzajímavější důvody pro potenciální pořízení terminálu do budoucna jsou dostupná cena zařízení.
Polovina drobných živnostníků/firem potřebuje pro své podnikání nutně internetové připojení. Tři čtvrtiny pro své podnikání využívají internet alespoň 1x týdně.
99
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
9 ZÁVĚR Malé a střední podnikání představuje významnou součást každé vyspělé ekonomiky a je společensky důležité obzvláště z hlediska zaměstnanosti a ekonomického výkonu celé společnosti. Jako celek reprezentují malé a střední podniky v České republice více než 1 milion ekonomických subjektů, v roce 2014 konkrétně s počtem 1 124 380 představovaly 99,84 % všech podnikatelů a současně zaměstnávaly téměř 1,8 mil. zaměstnanců, tj. necelých 60 %. Počet podnikatelských subjektů a stejně tak i počet zaměstnanců oproti roku 2013 poklesl, nicméně hodnota výkonů vytvořených malými a středními podniky a ukazatel účetní přidané hodnoty vzrostly, což poukazuje na zvyšování efektivity a výkonnosti malých a středních podnikatelů. Za pozitivní prvek považujeme i neustálý růst výše investic do hmotného a nehmotného majetku ve sledovaném období. Podíl malých a středních podniků na zahraničním obchodě zůstává v průběhu let relativně stabilní, výraznou změnu zaznamenal vývoj v roce 2014, kdy došlo ke změně metodiky výpočtu Českým statistickým úřadem. Obchody mezi českými a zahraničními subjekty na domácím českém trhu, které je rovněž třeba chápat za zahraniční obchod, je sice možné odhadovat v celkovém objemu, není však možné zjistit detailní informace o tom, které české subjekty jsou do těchto obchodů zapojeny, tedy zda se jedná o MSP či velké podniky. Protože se často jedná fakticky o jeden z projevů činnosti globálních hodnotových řetězců, lze předpokládat, že nerezidentské jednotky ve skutečnosti reprezentují spíše velké podniky. Vývoz této skupiny kategorie podniků zaznamenal v posledních letech dynamický významný růst a v předchozích Zprávách o vývoji MSP se plně započítával do vývozu MSP. Tím docházelo k neúměrnému nadhodnocení podílu MSP na zahraničním obchodu, který se v posledním období dynamicky zvyšoval. Další určitou nepřesností v podílu MSP na zahraničním obchodu i na ostatních ukazatelích bylo započítávání údajů za holdingy, které vzhledem k malému počtu zaměstnanců jsou vedeny mezi MSP, ale vykazují údaje za své podřízené organizace, které patří převážně do kategorie velkých podniků. Rovněž tato skutečnost byla v nové struktuře propočtu podílu MSP zohledněna. Podíl malých a středních podniků na celkovém dovozu v roce 2014 byl 42,3 % a podíl malých a středních podniků na celkovém vývozu byl 31,8 %. Malé a střední podnikání samozřejmě potřebuje pro své zachování a rozvoj příznivé podnikatelské prostředí a určitou míru podpory v podnikatelských aktivitách a to jak na státní, tak na evropské úrovni. Prosperita malého a středního podnikání hraje zásadní roli pro udržitelnost české ekonomiky, přesto se MSP potýkají s množstvím překážek v podobě administrativních a legislativních procedur, často čelí špatné dostupnosti kapitálu, ale i nedostatku kvalifikovaných sil a proto je neustále pracováno na zlepšování byrokratických procesů a spouštění podpůrných projektů, ať už v gesci MPO či dalších resortů. V minulém období se jednalo např. o Operační program Podnikání a inovace, Národní program Záruka, Program na podporu inovativních MSP Inostart, programy na podporu průmyslového výzkumu a vývoje, Globální grant EDUCA, projekty Ekonomické diplomacie, projekty Zahraniční rozvojové spolupráce, KONTAKT II, programy na podporu exportu, Program rozvoje venkova ČR, Národní program podpory cestovního ruchu a další. Důležitým programem pro podnikatelské subjekty je Operační program Podnikání a inovace, jenž je základním programovým nástrojem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních 100
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007–2013. Alokace pro realizaci programu v tomto období je v přepočtu více než 100 mld. Kč (3 671 400 782 Eur). Jeho hlavním cílem byla podpora a zvyšování konkurenceschopnosti ČR (a jejích regionů) v oblasti průmyslu, podpora inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry a další. K 31. 12. 2014 bylo v dotačních programech OPPI od počátku realizace výhradně pro malé a střední podniky vyčerpáno celkem 48,07 mld. Kč a má reálnou šanci vyčerpat všechny prostředky do konce roku 2015. Na OP PI navazuje Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na období 20142020, který má být zaměřen převážně na podporu MSP. Klíčovým prvkem při diskusi o podobě nového operačního programu byly zkušenosti a dosavadní výsledky implementace současného Operačního programu Podnikání a inovace. Z makroekonomické a odvětvové analýzy potřeb českého hospodářství plyne, že pro další období není potřeba razantním způsobem měnit stávající zaměření intervencí operačního programu v gesci MPO, ale spíše jej přizpůsobit novým podmínkám a výzvám, kterým čelí česká ekonomika s ohledem na svůj dlouhodobý rozvoj. V tomto smyslu budou i nadále v rámci OP PIK podporována progresivní odvětví, jako je především oblast inovačního a trvale udržitelného podnikání. V souladu s pravidly kohezní politiky programového období 2014–2020 však bude navíc respektován tzv. koncept inteligentní specializace, který zdůrazňuje spolupráci vědeckovýzkumného sektoru a podnikové sféry v regionech, a to v těch odvětvích, v rámci kterých region disponuje vhodnými předpoklady pro tvorbu a transfer inovací. Struktura nového operačního programu vychází z tzv. principu tematické koncentrace, který předepisuje legislativa EU. Hlavním rozměrem tematické koncentrace je požadavek, aby byly podporovány výlučně aktivity směřující k naplňování strategie Evropa 2020, tj. musí být zajištěno strategické soustředění zdrojů na 11 tematických cílů a jim podřízených investičních priorit. Novinkou pro žadatelé v rámci OP PIK je nový systém podání žádostí v systému MS2014+, který sjednotí podání žádostí napříč resorty v období 2014-2020. MPO také v souladu s obecnými trendy počítá vedle dotací s vyšším využitím finančních nástrojů, které pomohou díky pákovému efektu zapojením soukromých zdrojů rozšířit podporu na větší okruh žadatelů. Podpora z finančních nástrojů bude poskytována především ve formě zvýhodněného úvěru, záruky nebo rizikového kapitálu. Finanční nástroje budou zároveň spojeny s nižší administrativní náročností přípravy a realizace projektu než v případě dotací. Finanční nástroje umožní podporu i zcela začínajících podnikatelů, včetně startupů. V novém programovém období (2014-2020) mohou také podnikatelé získat finanční prostředky z komunitárních programů. Jedná se například o víceletý program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků 2014–2020 (COSME). Tento nadnárodní nástroj COSME je implementován a financován Evropskou komisí přímo z rozpočtu EU a je realizován členskými státy Unie. Na posílení MSP je z rozpočtu EU do programu COSME věnováno 2,3 miliard EUR, které mohou být využity v rámci podpory lepšího přístupu k financování MSP, snadnějšího přístupu firem na trhy členských států Unie i třetích zemí, na posílení podnikatelské kultury a zlepšení podmínek pro zakládání podniků a jejich růst. 101
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Program je určen zejména pro malé a střední podniky za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti a zaměstnanosti v členských státech Unie. Jedná se o přímého nástupce programu Konkurenceschopnost a inovace (CIP 2007–2013), bez jeho specifické části podporující inovační podnikání. Programová podpora výzkumu a technologického rozvoje, resp. vše týkající se podpory MSP v oblasti výzkumu a inovací je zahrnuto do Rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020 (HORIZON 2020). Propagaci komunitárních programů zajišťuje například síť EEN, která poskytuje odborné služby při podpoře konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Aktivity sítě zahrnují odborné poradenství pro podnikatele a informace o jednotném evropském trhu, asistenci při mezinárodním technologickém transferu, vyhledávání obchodních kontaktů a konzultace k ochraně duševního vlastnictví. V dalších letech bude pokračovat také podpora prostřednictvím národních programů, jako je například program Záruka 2015-2023, který byl vyhlášen v roce 2014, jehož cílem je pomocí zvýhodněných záruk umožnit realizaci podnikatelských záměrů malých podnikatelů. V roce 2014 byl vyhlášen podprogram „Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje“, Dotačního titulu 1, mj. podpora malých a středních podniků (příjemcem podpory fyzická nebo právnická osoba s doložitelnou minimálně jednoletou aktivní podnikatelskou historií, případně obcí založená právnická osoba). Cílem podprogramu bylo vytvoření podmínek pro zřízení nových pracovních míst, snížení nezaměstnanosti na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje a zvýšení jejich hospodářské výkonnosti. Na financování tohoto podprogramu bylo na základě usnesení vlády ČR ze dne 15. ledna 2014 č. 52 vyčleněno 300 mil. Kč z vládní rozpočtové rezervy s alokací 100 mil. Kč pro Ústecký kraj a 200 mil. Kč pro Moravskoslezský kraj. Díky této investici bude v průběhu let 2014 a 2015 vytvořeno celkem 694 pracovních pozic na hlavní pracovní poměr (MSK cca 461 míst, ÚK cca 233 míst), které budou udržovány po dobu minimálně 3 let. Na základě tohoto programu bylo v dotčených regionech proinvestováno přibližně 390 mil. Kč v investičních akcích (300 mil. Kč prostředků dotace a 90 mil. Kč ze zdrojů podnikatelských subjektů). Významnou změnou pro podnikatelskou sféru je příprava novely zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Důvod pro změnu zákona vychází z požadavku Evropské komise, aby všechny zprostředkující subjekty pro jednotlivé operační programy byly podřízeny služebnímu zákonu anebo obdobné právní úpravě. Novelou výše uvedeného zákona dojde k vytvoření nové příspěvkové organizace (Agentura pro podnikání a inovace) a její zařazení pod režim služebního zákona bude zajištěno také prostřednictvím předkládané novely zákona o podpoře malého a středního podnikání. Navržené řešení je v souladu § 4 odst. 2 služebního zákona, dle kterého je služebním úřadem také státní orgán nebo právnická osoba, o kterých tak stanoví jiný zákon. Velká přednost malých a středních podniků spočívá v jejich schopnosti rychlého přizpůsobení se změnám trhu či legislativy, jednodušší organizační struktuře a nižší kapitálové náročnosti ve srovnání s velkými podniky. Očekávané vyhlášení nových operačních programů zajisté přispěje k posílení malých a středních podniků v ČR. Realizaci podpůrných kroků ke snížení administrativní zátěže a vytváření příznivého podnikatelského prostředí napomáhá a monitoruje Akční plán podpory MSP. Dne 102
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 16. března 2015 byl na zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky projednán Akční plán podpory malých a středních podnikatelů na rok 2015 (dále AP MSP). AP MSP reaguje na současnou situaci malých a středních podnikatelů v České republice. AP MSP navazuje na vládní Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR a vychází také z Desatera podpory MSP Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Cílem AP MSP je v souladu s Koncepcí MSP 2014+ a dalšími dokumenty specifikovat konkrétní opatření na podporu rozvoje MSP, na která je třeba se v nejbližším období zaměřit. Jednotlivá opatření jsou namířena k ulehčení situace MSP ve všech fázích jejich podnikatelského cyklu, a to k usnadnění vzniku MSP, akceleraci jejich rozvoje, zpřístupnění finančních zdrojů, internacionalizaci, efektivnímu nakládání s energiemi aj. Navrhovaná opatření budou financována zejména ze zdrojů Evropské unie (především Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost), dále ze státního rozpočtu ČR a z dalších disponibilních zdrojů (např. Program švýcarsko-české spolupráce). Plnění jednotlivých úkolů zajistí odborné útvary MPO, vládní agentury CzechInvest a CzechTrade a finanční instituce pod kontrolou státu (ČMZRB, ČEB). Pro splnění některých úkolů však bude zapotřebí součinnost více resortů.
103
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
SEZNAM ZKRATEK AMSP ČR AV ČR BIC Brownfields CEBRE CIP COSME CSR ČEB ČMZRB ČSÚ ČSSZ EAFRD EDS/SMVS EEN EET EGAP EK ELIS EMITS EPO ES ESA ESIF EZFRV GEM GG EDUCA ICT IOP JIC JKM JTI Koučink
Mentoring MMR MPO
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Akademie věd České republiky Podnikatelské a inovační centrum (Business Innovation Centre) Urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013) Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility) Česká exportní banka, a.s. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Český statistický úřad Česká správa sociálního zabezpečení Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Informační systém programového financování – Evidenční dotační systém (EDS), Správu majetku ve vlastnictví státu (SMVS) Enterprise Europe Network systém elektronické evidence hotovostních tržeb za prodej zboží a služeb, E-tržby Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Evropská komise Elektronická licenční správa systém veřejných zakázek elektronicky vyhlašovaných ESA v rámci realizace jeho kosmického programu (Electronic Mail Invitation to Tender Systém) Evropský patentový úřad Evropské společenství Evropská kosmická agentura Evropské strukturální a investiční fondy pro programovací období 2014-2020 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Global Entrepreneurship Monitor Globální grant EDUCA Informační a komunikační technologie Integrovaný operační program Jihomoravské inovační centrum Jednotné kontaktní místo Společné technologické iniciativy (Join Technology Initiatives) Metoda rozvoje dospělých lidí, kteří chtějí zvýšit svůj potenciál a kapacitu pro řešení pracovních problémů formou zvyšování jejich kompetencí a hledáním individuálních řešení Dobrovolná podpora jedné osoby (mentee) druhou (mentor) Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu 104
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 MPSV MSP MSp MŠMT MV MZE MZV MŽP NOK NPPCR NSRR NUTS II
OECD OON OP OP LZZ OP PIK OPPI OSVČ OZE PI PO ProCoP RIA RIS RVVI SBA SCM Seed capital Skauting
SVV2 SW TA ČR TTIP
Ministerstvo práce a sociálních věcí Malé a střední podniky Ministerstvo spravedlnosti ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra ČR Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo životního prostředí Národní orgán pro koordinaci Národní program podpory cestovního ruchu Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013 Regiony soudržnosti. PHA=Praha-území hlavního města Prahy, STČ=Střední ČechyStředočeský kraj, JIZ=Jihozápad - Plzeňský, Jihočeský kraj, SVZ=Severozápad Karlovarský, Ústecký kraj, SVV=Severovýchod - Liberecký, Královehradecký a Pardubický kraj, JIV=Jihovýchod - Vysočina a Jihomoravský kraj, STM=Střední Morava - Olomoucký a Zlínský kraj, MSL=Moravskoslezsko - Moravskoslezský kraj Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Ostatní osobní náklady Operační program Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Podnikání a inovace Osoba samostatně výdělečně činná Obnovitelné zdroje energie Podnikatelský inkubátor Právnická osoba Kontaktní místo pro výrobky (informační místo o požadavcích na výrobky) Hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment) Regionální inovační strategie Rada pro výzkum, vývoj a inovace Evropský akt pro malé podniky (Small Business Act) Standardní nákladový model (Standard Cost Model) financování raných stádií podnikání firem v procesu zakládání nebo firem působících v podnikání velmi krátce Pomáhá podnikům řešit řadu problémů, s nimiž se potýkají (např. nedostatek technicky vzdělaných zaměstnanců); dále pomáhá klientům překlenout jejich informační zaostalost, která je logickým důsledkem přetížení jejich omezených technicky kvalifikovaných personálních kapacit každodenními operativními úkoly. Specializované veletrhy a výstavy software Technologická agentura České republiky Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) 105
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 ÚPV ČR VaV VaVaI VŠE VŠTE VTP WTO ZČU ZO
Úřad průmyslového vlastnictví ČR Výzkum a vývoj Výzkum, vývoj a inovace Vysoká škola ekonomická v Praze Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Vědecko-technický park Světová obchodní organizace Západočeská univerzita v Plzni Zahraniční obchod
106
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Legislativní změny přijaté v roce 2014 Živnostenské podnikání •
Dne 22. 7. 2014 byla ve Sbírce zákonů publikována novela živnostenského zákona provedená zákonem č. 140/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Uvedeným zákonem se s účinností od 1. 1. 2015 ruší povinnost podnikatelů opakovaně dokládat živnostenskému úřadu doklady, které již byly některému obecnímu živnostenskému úřadu doloženy a skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, se nezměnily. Z dokladů předkládaných podnikateli budou živnostenské úřady vytvářet elektronické kopie, které budou následně ukládat do datového úložiště živnostenského rejstříku, prostřednictvím něhož budou tyto doklady přístupné všem živnostenským úřadům. Zneveřejněním dosud veřejných údajů týkajících se bydliště a místa pobytu podnikatelů a dalších fyzických osob zapsaných v živnostenském rejstříku, jakož i zneveřejněním všech údajů týkajících se podnikatelů po uplynutí čtyř let ode dne, kdy zanikne jejich poslední živnostenské oprávnění, se zvyšuje ochrana soukromí a osobních údajů všech fyzických osob vedených v živnostenském rejstříku.
•
Zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, publikovaným ve Sbírce zákonů dne 21. 11. 2014, se s účinností od 1. 1. 2015 v návaznosti na změny týkající se způsobu podání vůči správci daně upravuje okruh subjektů, které mohou učinit podání prostřednictvím obecních živnostenských úřadů, tzv. centrálních registračních míst.
•
Dne 11. 7. 2014 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 127/2014 Sb., kterým se s účinností od 1. 2. 2015 mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mj. i živnostenský zákon. Touto novelou živnostenského zákona se mezi činnosti vyloučené z režimu tohoto zákona zařazuje činnost spočívající v uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy.
107
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Příloha č. 2: Odvětvová struktura vývozu v roce 2014 podle velikosti podniků
Zdroj: ČSÚ, propočet MPO z dat ČSÚ
Příloha č. 3: Odvětvová struktura dovozu v roce 2014 podle velikosti podniků
Zdroj: ČSÚ, propočet MPO z dat ČSÚ
108
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Příloha č. 4: Informace o věcném pokroku OPPI Kontextové indikátory v OPPI (Datum generování sestavy: 2.3.2015) Kód NČI Kód EU / Lisabon Typ indikátoru 011101 Lisabon kontext
Název indikátoru Souhrnná produktivita práce
Zdroj
Hodnota
2007
HDP v PPS na pracovníka (EU25=100)
ČSÚ Eurostat
Dosažená Výchozí
73,6 68,3% (2005) EU25
71,6
72,6
71,1
74,5
73,8
71,9
N/A
N/A
73,6
71,6
72,6
71,1
74,5
73,8
71,9
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
66,1 64,8% (2005) N/A 13,353 8,2 (2004) EU25= 133,6 (2003)
66,6
65,4
65
65,7
66,5
67,7
69
66,1
66,6
65,4
65
65,7
66,5
67,7
N/A
N/A 14,915
N/A 9,415**
N/A N/A
N/A N/A
N/A N/A
N/A N/A
N/A N/A
65,60% N/A
13,353
14,915
9,415**
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
0,4 0,26 (2005) N/A
0,365
0,371
0,411
0,416
0,405
0,422
N/A
60 % EU25 N/A
0,4
0,365
0,371
0,411
0,416
0,405
0,422
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
0,36
71,9 68,3% (2005) EU25 75% EU25 69 64,8% (2005) 65,60% 9,415 8,2 (2004) EU25= 133,6 (2003) 60 % EU25 0,422 0,26 (2005) 0,36
25,66
29,70
30,80
31,80
31,50
32,00
32,80
N/A
N/A
32,8
27,7% (2004)
25,66
29,70
30,80
31,80
31,50
32,00
32,80
N/A
27,7% (2004)
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
38%
38%
552,62 852 N/A hodnota
525,58 552,62 N/A
514,09 525,58 N/A
374,5* 514,09 N/A
355,4 374,5* N/A
355,4 355,4 N/A
N/A 355,4 N/A
N/A N/A N/A
N/A N/A 470
355,4 852 470
Cílová 072200 Lisabon kontext 130200 Lisabon kontext
Míra zaměstnanosti
Patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu
Cílová hodnota 2015
Měrná jednotka
Zaměstnanost ve věkové skupině 15 –64 let (v % pracovní síly) Počet patentových přihlášek na 1 milion obyvatel
ČSÚ Eurostat
Dosažená Výchozí
ČSÚ Eurostat
Cílová Dosažená Výchozí
Cílová 131000 kontext
Souhrnný index inovativnosti
European Innovation Scoreboard
140600 kontext
Zaměstnanost ve znalostních službách
Podíl zaměstnaných ve znalostních službách na zaměstnaných celkem v důsledku podpory v% Kgoe (1000 EUR HDP)
011401 Energetická Lisabon náročnost kontext hospodářství * Změna metodiky výpočtu EUROSTAT.
Databáze EIS Eurostat ČSÚ
Dosažená Výchozí Cílová Dosažená Výchozí
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
75% EU25 N/A
Celkem
Cílová ČSÚ
**
Dosažená Výchozí Cílová Prozatimní
Zdroj dat: MSC2007, sestava MSC241 /A Informace o věcném pokroku operačního programu
109
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Indikátory na úrovni programu OPPI Kód NČI Kód EU / Lisabon Typ indikátoru 070100 (celkem) Core 1 výsledek
070101 (muži) Core 2 výsledek
Název indikátoru
Měrná jednotka
Zdroj
Hodnota
Počet vytvořených pracovních míst (vazba na NSRR) Z toho: - z toho muži
Hrubý počet vytvořených pracovních míst (FTE) generovaných programem celkem a podle pohlaví
ISOP
Dosažená
- z toho ženy
120100 Lisabon dopad
Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru (vazba na NSRR a Lisabonskou strategii)
140100 dopad
140102 dopad
2010
2011
2012
2013
2014
Cílová hodnota 2015
Celkem
4 684
6 955
11 403
17 757
27 487
34 697
N/A
34 697
0
0
2 541
4 684
6 955
11 403
17 757
27 487
N/A
0
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
40 000
40 000
Dosažená
0
1 743
3 225
4 919
8 013
12 669
19 956
24 885
N/A
24 885
Výchozí
0
0
1 743
3 225
4 919
8 013
12 669
19 956
N/A
0
Výchozí Cílová
ČSÚ
2009
2 541
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
25 000
25 000
Dosažená
0
798
1 459
2 036
3 391
5 088
7 531
9 812
N/A
9 812
Výchozí
0
0
798
1 459
2 036
3 391
5 088
7 531
N/A
0
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
15 000
15 000
0,77
0,73
0,73
0,77
0,86
0,96
1,03
N/A
N/A
1,03
0, 77 % (2005)
0,77
0,73
0,73
0,77
0,86
0,96
1,03
N/A
0, 77 % (2005)
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
1,50%
1,50%
9,7
9,8
10
10,3
11
11,9
12,2
N/A
N/A
12,2
Cílová Hrubé domácí výdaje na VaV uskutečněné v podnikatelském sektoru v % HDP
2008
0
Cílová
070102 (ženy) Core 3 výsledek
2007
Dosažená Výchozí Cílová
Zaměstnanost ve výzkumu a vývoji (vazba na NSRR)
Počet zaměstnanců VaV (v přepočtených počtech) na 1000 zaměstnaných celkem
ČSÚ
Zaměstnanost žen ve výzkumu
Počet zaměstnanců V a V žen (v
ČSÚ
Dosažená Výchozí Cílová Dosažená
9,1 (2005) N/A
9,7
9,8
10
10,3
11
11,9
12,2
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
10,8
9,1 (2005) 10,8
7,4
7,34
7,5
7,64
8
8,6
8,64
N/A
N/A
8,64
110
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Kód NČI Kód EU / Lisabon Typ indikátoru
Název indikátoru a vývoji (vazba na NSRR)
121000 dopad
491400 výstup
360300 Core 24 výsledek
Produkce v odvětvích hightech sektoru
Počet podpořených projektů
Dodatečná kapacita produkce z OZE
Měrná jednotka
Zdroj
přepočtených počtech) na 1000 zaměstnaných žen
Hodnota
Výchozí
2007
5,1 (2005)
2008
7,4
2009
7,34
2010
7,5
2011
2012
7,64
2013
8
8,6
2014
8,64
Cílová hodnota 2015
Celkem
N/A
5,1 (2005)
Cílová
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
7,9
7,9
Dosažená
6,37
6,38
6,26
6,32
6,26
6,23
N/A
N/A
N/A
6,23
Výchozí
7,5% (2003)
6,37
6,38
6,26
6,32
6,26
6,23
N/A
N/A
7,5% (2003)
Cílová
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
N/A
9,50%
9,50%
Podíl produkce v high-tech odvětvích zpracovatelského průmyslu a hightech odvětvích služeb podnikatelského sektoru na celkové přidané hodnotě high-tech sektoru v%
ČSÚ
Celkový počet podpořených projektů v rámci OPPI
ISOP
Dosažená
550
2 176
3 164
4 342
5 867
7 788
9 509
11 573
N/A
11 573
MW
ISOP
Výchozí Cílová Dosažená
0 N/A 0
550 N/A 0,02
2 176 N/A 4,52
3 164 N/A 14,99
4 342 N/A 34,046
5 867 N/A 99,38
7 788 N/A 156,31
9 509 N/A 200,53
N/A 13 900 N/A
0 13 900 200,53
Výchozí Cílová
0 N/A
0 N/A
0,02 N/A
4,52 N/A
14,99 N/A
34,046 N/A
99,38 N/A
156,31 N/A
N/A 210
0 210
Zdroj: MSC2007, sestava MSC241 /A Informace o věcném pokroku OP, Datum generování sestavy: 2.3.2015
111
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Příloha č. 5 : Statistika čerpání souhrn za OPPI Tabulka č. 1 - Projekty MSP podle dotačních programů k datu 31. 12. 2014 – dotace v Kč Rozhodnuto MSP Program
Počet projektů Eko-energie - Využití obnovitelných a druhotných 54 energetických zdrojů - Výzva I Eko-energie - Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a 49 spotřebě energie - Výzva I Eko-energie - Dotace - Výzva II 213 Eko-energie - Dotace - Výzva III 581 ICT a strategické služby – Výzva I 64 ICT a strategické služby – Výzva II 73 ICT a strategické služby – Výzva III 386 ICT v podnicích - Výzva I 204 ICT v podnicích - Výzva II 205 ICT v podnicích - Výzva III 877 Inovace - Inovační projekt - Výzva I 78 Inovace - Inovační projekt - Výzva II 102 Inovace - Inovační projekt - Výzva III 91 Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 608 Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového 100 vlastnictví - Výzva I Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového 232 vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva I 17 Klastry - Výzva II 25 Marketing - Výzva I 491 Marketing - Výzva II 705 Nemovitosti - Výzva I 237 Nemovitosti - Výzva II 715 Poradenství - Výzva I 463 Potenciál - Výzva I 45 Potenciál - Výzva II 95 Potenciál - Výzva III 334 Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 15 Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 32 Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 7 ROZVOJ - Výzva I 266 Rozvoj - Výzva II 295 Rozvoj - Výzva III 2 386 Školicí střediska - Výzva I Školicí střediska - Výzva II Technologické platformy - Výzva I Technologické platformy - Výzva II Celkem
132 274 11 20 10 483
Autorizováno MSP*
Objem
Počet Objem ŽoPl 1 254 853 000 81 1 232 361 871 347 622 000
71
340 306 025
2 218 738 000 2 498 209 000 654 658 000 773 133 000 3 233 849 000 472 134 000 459 481 000 1 916 059 000 1 104 405 000 1 416 700 000 1 421 228 000 8 174 187 000 24 275 000
315 464 299 288 789 273 281 1 032 129 167 135 504 85
1 970 711 362 1 572 499 781 598 374 446 712 060 463 1 603 336 667 396 083 098 414 347 477 1 522 875 165 1 036 356 192 1 346 735 844 1 289 779 332 3 532 825 082 5 212 547
49 211 000
171
11 358 765
572 671 000 91 792 032 000 64 292 631 000 493 697 062 540 689 2 856 302 000 470 8 361 635 000 1 161 134 095 000 463 633 842 000 107 1 352 154 000 207 4 070 444 000 368 1 365 377 000 69 39 117 000 6 3 795 116 000 94 847 544 000 29 2 049 489 000 311 1 915 226 000 364 13 677 339 1 494 000 931 525 000 221 2 095 503 000 418 52 677 000 48 89 134 000 69 72 639 657 12 320 540
483 451 216 350 667 772 191 782 447 483 463 582 2 752 642 962 7 110 006 145 112 530 760 594 398 542 1 245 158 328 1 959 313 111 1 133 563 907 36 643 684 1 463 588 791 406 424 059 1 847 648 205 1 807 168 035 6 002 666 912 872 656 900 1 547 771 398 46 690 791 43 751 573 48 077 213 237
* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům
112
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka 2 - Projekty MSP podle dotačních programů OPPI 1. 1. –31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Program
Počet projektů Eko-energie - Zvyšování účinnosti při výrobě, 0 přenosu a spotřebě energie - Výzva I Eko-energie - Dotace - Výzva II 0 Eko-energie - Dotace - Výzva III 97 ICT a strategické služby – Výzva II 0 ICT a strategické služby – Výzva III 158 ICT v podnicích - Výzva III 0 Inovace - Inovační projekt - Výzva II 0 Inovace - Inovační projekt - Výzva III 0 Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 179 Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového 0 vlastnictví - Výzva I Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového 0 vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva I 0 Klastry - Výzva II 0 Marketing - Výzva II 0 Nemovitosti - Výzva I 0 Nemovitosti - Výzva II 2 Poradenství - Výzva I 0 Potenciál - Výzva II 0 Potenciál - Výzva III 53 Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 0 Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 0 Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 0 Rozvoj - Výzva II 0 Rozvoj - Výzva III 1 255 Školicí střediska - Výzva II 0 Technologické platformy - Výzva II 0 Celkem 1 744
Objem
Počet ŽoPl 0 1
Objem 5 000 000
0 324 155 000 0 1 152 205 000 0 0 0 1 743 246 000 0
8 176 4 337 273 3 4 259 3
251 096 585 433 108 389 18 820 623 688 862 967 433 820 192 13 574 767 16 911 200 1 897 427 374 235 636
0
32
2 321 045
0 0 0 0 13 117 000 0 0 298 676 000 0 0 0 0 7 181 311 000 0 0 10 712 710 000
1 26 161 3 370 1 1 210 4 50 10 1 808 113 27 2 886
873 998 183 432 787 119 366 175 20 203 017 2 150 027 648 240 000 12 705 136 1 065 629 060 96 056 620 915 244 110 202 746 253 16 625 500 2 849 939 111 426 686 141 19 874 152 11 840 828 486
* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům
113
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Příloha č. 6 : Statistika čerpání souhrn za OPPI dle krajů ČR Tabulka č. 1 - Projekty MSP v Jihočeském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Jihočeský kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Program Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl Eko-energie - Dotace - Výzva II 0 0 1 14 276 958 Eko-energie - Dotace - Výzva III 8 23 062 000 15 45 749 164 ICT a strategické služby – Výzva III 3 9 018 000 5 5 205 062 ICT v podnicích - Výzva III 0 0 10 10 920 731 Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 10 61 341 000 11 33 262 442 Inovace - Projekt na ochranu práv 0 0 1 62 716 průmyslového vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva II 0 0 1 6 064 236 Marketing - Výzva II 0 0 7 5 936 992 Nemovitosti - Výzva I 0 0 1 14 793 000 Nemovitosti - Výzva II 1 11 589 000 11 65 382 916 Potenciál - Výzva III 2 9 560 000 7 25 630 305 Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 0 0 1 12 762 000 Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 0 0 4 23 602 327 Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 0 0 6 66 418 596 Rozvoj - Výzva III 52 331 009 000 19 82 862 969 Školicí střediska - Výzva II 0 0 4 23 991 095 Technologické platformy - Výzva II 0 0 4 2 227 175 Celkem 76 445 579 000 108 439 148 684 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 2 - Projekty MSP v Jihomoravském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Jihomoravský kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Program Počet Objem Počet Objem projektů ŽoPl Eko-energie - Dotace - Výzva III 14 33 453 000 18 26 290 149 ICT a strategické služby – Výzva III 44 304 089 000 102 207 778 620 ICT v podnicích - Výzva III 0 0 60 102 727 140 Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 36 380 399 000 42 269 459 097 Inovace - Projekt na ochranu práv 0 0 4 850 463 průmyslového vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva II 0 0 5 48 989 303 Marketing - Výzva II 0 0 25 20 637 197 Nemovitosti - Výzva II 1 1 528 000 44 177 560 676 Potenciál - Výzva III 7 44 268 000 34 129 310 388 Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 0 0 1 712 955 Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 0 0 12 218 188 636 Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 0 0 1 5 697 657 Rozvoj - Výzva III 196 1 069 572 000 115 465 535 628 Školicí střediska - Výzva II 0 0 17 54 518 990 Technologické platformy - Výzva II 0 0 5 3 627 259 Celkem 298 1 833 309 000 485 1 731 884 158 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům
114
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 3 - Projekty MSP v Karlovarském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Karlovarský kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Program Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl Eko-energie - Dotace - Výzva III 0 0 6 11 218 112 ICT a strategické služby – Výzva III 2 5 162 000 2 1 222 702 ICT v podnicích - Výzva III 0 0 3 7 353 798 Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 4 90 946 000 2 5 719 814 Marketing - Výzva II 0 0 2 1 554 995 Nemovitosti - Výzva II 0 0 6 21 564 967 Potenciál - Výzva III 0 0 4 8 997 629 Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 0 0 4 36 978 372 Rozvoj - Výzva III 30 172 750 000 22 79 648 749 Celkem 36 268 858 000 51 174 259 138 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 4 - Projekty MSP v kraji Vysočina, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Program Eko-energie - Dotace - Výzva II Eko-energie - Dotace - Výzva III ICT a strategické služby – Výzva III ICT v podnicích - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva IV Klastry - Výzva II Marketing - Výzva II Nemovitosti - Výzva II Potenciál - Výzva III Prosperita Výzva III (veřejná podpora) Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) Rozvoj - Výzva III Školicí střediska - Výzva II Celkem
Kraj Vysočina Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl 0 0 1 4 179 736 11 23 733 000 16 23 497 845 4 109 425 000 4 8 533 177 0 0 23 42 601 138 15 128 247 000 17 95 613 716 0 0 1 19 763 000 0 0 15 12 032 187 0 0 32 197 836 062 4 9 005 000 9 30 744 635 0 0 2 93 373 000 0 0 3 130 630 000 97 559 083 000 63 214 875 612 0 0 4 19 826 805 131 829 493 000 190 893 506 913
* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům
115
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 5 - Projekty MSP v Královéhradeckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Program Eko-energie - Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie - Výzva I Eko-energie - Dotace - Výzva II Eko-energie - Dotace - Výzva III ICT a strategické služby – Výzva III ICT v podnicích - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva IV Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva II Marketing - Výzva II Nemovitosti - Výzva II Potenciál - Výzva III Rozvoj - Výzva III Školicí střediska - Výzva II Celkem
Královéhradecký kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl 0 0 1 5 000 000 0 6 4 0 0 13 0
0 39 464 000 25 885 000 0 0 90 464 000 0
1 13 6 21 1 29 3
119 700 000 27 294 775 12 389 304 30 598 509 7 000 000 235 824 394 235 636
0
0
8
246 639
0 0 0 3 26 0 52
0 0 0 11 871 000 141 810 000 0 309 494 000
1 9 22 12 2 9 138
1 530 547 6 671 582 113 887 355 52 643 048 10 183 986 45 934 427 669 140 202
* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 6 - Projekty MSP v Libereckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Liberecký kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Program Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl Eko-energie - Dotace - Výzva II 0 0 0 0 Eko-energie - Dotace - Výzva III 7 44 754 000 6 8 251 442 ICT a strategické služby – Výzva III 4 20 651 000 7 11 894 354 ICT v podnicích - Výzva III 0 0 13 18 106 052 Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 7 54 639 000 13 81 354 274 Inovace - Projekt na ochranu práv 0 0 1 22 545 průmyslového vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva II 0 0 2 18 228 191 Marketing - Výzva II 0 0 13 8 308 574 Nemovitosti - Výzva II 0 0 20 93 336 259 Potenciál - Výzva II 0 0 1 12 705 136 Potenciál - Výzva III 4 16 837 000 13 43 124 215 Rozvoj - Výzva III 80 513 744 000 55 192 955 519 Školicí střediska - Výzva II 0 0 2 31 452 000 Technologické platformy - Výzva II 0 0 2 1 301 625 Celkem 102 650 625 000 148 521 040 186 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům
116
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 7 - Projekty MSP v Moravskoslezském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Program Eko-energie - Dotace - Výzva III ICT a strategické služby – Výzva III ICT v podnicích - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva IV Inovace - Projekt na ochranu průmyslového vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva II Marketing - Výzva II Nemovitosti - Výzva I Nemovitosti - Výzva II Potenciál - Výzva III Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) Prosperita Výzva III (veřejná podpora) Rozvoj - Výzva III Školicí střediska - Výzva II Technologické platformy - Výzva II Celkem
práv
Moravskoslezský kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl 15 56 415 000 28 46 115 431 20 109 118 000 50 96 294 503 0 0 32 44 386 834 14 161 665 000 17 71 949 332 0 0 7 517 075 0 0 0 0 5 0 0 211 0 0 265
0 0 0 0 40 462 000 0 0 1 169 245 000 0 0 1 536 905 000
6 22 1 35 27 2 1 136 7 2 373
32 479 837 16 250 107 2 998 327 162 163 589 123 556 387 82 581 665 13 200 000 511 035 977 14 701 080 2 994 465 1 221 224 609
* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka 3 - Projekty MSP v Olomouckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Program Eko-energie - Dotace - Výzva II Eko-energie - Dotace - Výzva III ICT a strategické služby – Výzva II ICT a strategické služby – Výzva III ICT v podnicích - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva IV Inovace - Projekt na ochranu průmyslového vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva II Marketing - Výzva II Nemovitosti - Výzva II Potenciál - Výzva III Prosperita Výzva III (veřejná podpora) Rozvoj - Výzva III Školicí střediska - Výzva II Celkem
práv
Olomoucký kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl 0 0 0 0 5 17 265 000 9 21 801 802 0 0 1 2 663 000 12 67 780 000 24 44 392 734 0 0 14 24 030 137 8 106 042 000 16 104 950 850 0 0 3 90 273 0 0 0 1 0 146 0 172
0 0 0 2 500 000 0 859 927 000 0 1 053 514 000
1 11 37 16 1 146 9 288
1 875 560 11 601 007 201 868 177 89 629 607 601 395 484 663 256 19 550 105 1 007 717 903
* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům
117
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 9 - Projekty MSP v Pardubickém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Program Eko-energie - Dotace - Výzva II Eko-energie - Dotace - Výzva III ICT a strategické služby – Výzva III ICT v podnicích - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva IV Klastry - Výzva II Marketing - Výzva II Nemovitosti - Výzva II Potenciál - Výzva III Rozvoj - Výzva III Školicí střediska - Výzva II Technologické platformy - Výzva II Celkem
Pardubický kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl 0 0 1 3 106 629 4 12 078 000 8 12 651 537 9 127 125 000 16 41 280 537 0 0 16 15 140 969 10 114 954 000 23 186 724 996 0 0 3 28 073 591 0 0 11 7 960 142 0 0 37 251 686 081 6 23 877 000 17 176 723 631 57 321 458 000 32 98 359 810 0 0 4 9 748 228 0 0 1 397 696 86 599 492 000 169 831 853 847
* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 10 - Projekty MSP v Plzeňském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. –31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Program Eko-energie - Dotace - Výzva III ICT a strategické služby – Výzva III ICT v podnicích - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva II Inovace - Inovační projekt - Výzva IV Marketing - Výzva II Nemovitosti - Výzva II Potenciál - Výzva III Rozvoj - Výzva III Školicí střediska - Výzva II Technologické platformy - Výzva II Celkem
Plzeňský kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl 3 3 889 000 8 19 353 511 10 45 060 000 18 31 997 954 0 0 3 3 614 000 0 0 1 8 519 847 8 61 585 000 5 19 654 777 0 0 8 5 011 315 0 0 9 301 261 909 5 33 882 000 9 38 248 740 16 67 907 000 3 5 510 002 0 0 5 14 393 182 0 0 1 795 240 42 212 323 000 70 448 360 477
* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům
118
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 11 - Projekty MSP ve Středočeském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Program Eko-energie - Dotace - Výzva II Eko-energie - Dotace - Výzva III ICT a strategické služby – Výzva II ICT a strategické služby – Výzva III ICT v podnicích - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva II Inovace - Inovační projekt - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva IV Inovace - Projekt na ochranu průmyslového vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva I Klastry - Výzva II Marketing - Výzva II Nemovitosti - Výzva I Nemovitosti - Výzva II Potenciál - Výzva III Prosperita Výzva III (veřejná podpora) Rozvoj - Výzva III Školicí střediska - Výzva II Technologické platformy - Výzva II Celkem
práv
Středočeský kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl 0 0 2 100 358 000 8 31 489 000 15 129 446 972 0 0 3 16 157 623 29 195 362 000 64 166 905 308 0 0 35 65 526 525 0 0 2 5 054 920 0 0 3 9 911 200 30 296 001 000 39 450 315 319 0 0 2 155 827 0 0 0 0 0 7 0 75 0 0 149
0 0 0 0 0 58 091 000 0 451 023 000 0 0 1 031 966 000
1 3 17 1 47 39 16 40 19 9 357
873 998 21 998 142 11 554 895 2 411 690 270 475 558 255 726 256 432 207 128 153 327 838 82 463 240 4 992 699 2 179 863 138
* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům Tabulka č. 12 - Projekty MSP v Ústeckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Program Eko-energie - Dotace - Výzva II Eko-energie - Dotace - Výzva III ICT a strategické služby – Výzva III ICT v podnicích - Výzva III Inovace - Inovační projekt - Výzva IV Marketing - Výzva II Nemovitosti - Výzva II Potenciál - Výzva III Prosperita Výzva III (veřejná podpora) Rozvoj - Výzva III Školicí střediska - Výzva II Technologické platformy - Výzva II Celkem
Ústecký kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl 0 0 2 9 475 262 1 508 000 7 23 038 233 7 103 085 000 19 26 605 061 0 0 10 18 292 200 6 45 822 000 13 105 906 982 0 0 1 273 750 0 0 35 112 075 396 3 14 530 000 5 18 793 564 0 0 3 18 772 417 97 584 468 000 63 192 639 549 0 0 9 56 506 160 0 0 1 1 478 748 114 748 413 000 168 583 857 322
* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům
119
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Tabulka č. 13 - Projekty MSP ve Zlínském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. –31. 12. 2014 (dotace v Kč) Rok 2014 Zlínský kraj Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP* Program Počet Počet Objem Objem projektů ŽoPl Eko-energie - Dotace - Výzva II 0 0 0 0 Eko-energie - Dotace - Výzva III 15 38 045 000 27 38 399 416 ICT a strategické služby – Výzva III 10 30 445 000 20 34 363 651 ICT v podnicích - Výzva III 0 0 33 50 522 159 Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 18 151 141 000 32 236 691 381 Inovace - Projekt na ochranu práv 0 0 6 375 507 průmyslového vlastnictví - Výzva II Klastry - Výzva II 0 0 3 4 430 380 Marketing - Výzva II 0 0 20 11 573 432 Nemovitosti - Výzva II 0 0 35 180 928 703 Poradenství - Výzva I 0 0 1 240 000 Potenciál - Výzva III 6 33 793 000 18 72 500 655 Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 0 0 7 78 320 835 Rozvoj - Výzva II 0 0 1 16 625 500 Rozvoj - Výzva III 172 939 315 000 112 358 340 216 Školicí střediska - Výzva II 0 0 24 53 600 829 Technologické platformy - Výzva II 0 0 2 2 059 245 Celkem 221 1 192 739 000 341 1 138 971 909 * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům
120
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014
Příloha č. 7: Projekty ekonomické diplomacie Číslo
Počet firem
ZÚ
Název
A1B1C2-003
6
ZÚ Jakarta
Podpora účasti českých firem na INA GREENTECH 2014
Indonésie
A1B1C2-029
10
ZÚ Minsk
Bělorusko
A1B1C2-105
8
ZÚ Hanoj
Prezentace českých technologií a řešení pro masný průmysl Prezentace českého sektoru zemědělských a potravinářských technologií, technologií obnovitelných energetických zdrojů souvisejících se zemědělstvím a dále výrobků českého agroprůmyslu ve Vietnamu, spojená s účastí na veletrhu Vietstock 2014 v HCMC, se samostatným seminářem a matchmakingem zúčastněných firem
Sektor vodní a odpadové hospodářství zemědělství
Vietnam
zemědělství
A1B1C2-098
3
ZÚ Washington
Spojené státy americké
zdravotnictví a lázeňství
A1B2C2-019
4
ZÚ Abuja
Nigérie
obranný průmysl
A1B2C2-148
3
ZÚ Lima
Kolumbie
obranný průmysl
A1B1C2-097
3 HK + další
ZÚ Washington
A1B1C2-030
19
ZÚ Kodaň
A1B2C1-061
25
ZÚ Moskva
A1B2C2-002
4
ZÚ Washington
A1B2C2-166
5
ZÚ Jakarta
A1B1C2-006
5
ZÚ Dillí
A1B2C2-066
7
ZÚ Dillí
A1B1C1-048
20
ZÚ Ankara
Zdravotnictví pro mladé i seniory Podpora české účasti na tradičním veletrhu letecké techniky v Kaduně (Nigérie) Stánek České republiky na veletrhu obranné a bezpečnostní techniky Expodefensa v Kolumbii Honorární konzulové pro obchod Matchmaking a seminář LIFE SCIENCE Podpora exportu - zajištění podílu českého průmyslu na realizaci strategických železničních projektů v Ruské federaci Podpora českého chmele v USA Podpora účasti českých firem na INDO MEDICARE EXPO 2014 Prezentace České republiky a českých firem ve východoindických svazových státech Prezentace českých vodohospodářských firem a českých vodohospodářských technologií (České vodohospodářské aliance) v Indii Prezentační akce českých podnikatelských subjektů v oblasti kolejových vozidel, zabezpečovací techniky, signalizace a dopravní infrastruktury v Turecku
Teritorium
Spojené státy americké Dánsko Rusko
zdravotnictví a lázeňství zdravotnictví a lázeňství infrastruktura
Spojené státy americké Indonésie
zdravotnictví a lázeňství
Indie
energetika
Indie
vodní a odpadové hospodářství
Turecko
infrastruktura
zemědělství
121
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Číslo
Počet firem
ZÚ
A1B1C2-020
16
ZÚ Sarajevo
A1B2C2-011
5
ZÚ Kuala Lumpur
A1B2C2-140
38
ZÚ Berlín
A1B2C2-149
0
GK Los Angeles
A1B2C1-103 A1B1C2-071
7 9
ZÚ Kyjev ZÚ Bagdád
A1B1C2-073
8
GK New York
A1B1C2-110 A1B1C1-155
6
ZÚ Londýn ZÚ Kyjev
A1B1C2-017
15
ZÚ Taškent
A1B1C2-069
6
ZÚ Budapešť
A1B2C2-010
13
GK Jekatěrinburg
A1B2C2-112
4
ZÚ Skopje
A1B1C2-129
5
ZÚ Stockholm
A1B1C1-163
13
ZÚ Tunis
A1B2C1-095
17
ZÚ Rijád
A1B2C2-099
8
ZÚ Jerevan
A1B2C2-008
3
K Düsseldorf
A1B2C1-128
28
ZÚ Bratislava
Název Prezentace českých firem na veletrhu Dny zdraví v Sarajevu Mise českých ICT firem do Malajsie spojená s prezentací českého sektoru ICT, se samostatným seminářem a matchmakingem zúčastněných firem Podpora česko-německé podnikatelské spolupráce v energetice Seminář k propagaci natáčení amerických filmů v České republice, LOS ANGELES, Kalifonie, USA Dodávky zařízení do zemědělské prvovýroby Účast na veletrhu IRAQ MEDICARE ERBIL 2014 Czech ICT TechMatch (Volume 2) Energetika: podpora českého exportního potenciálu Příspěvek českých firem k modernizaci ukrajinské železnice Expozice ZÚ Taškent a vstup firem - členů Sdružení pro dopravní telematiku (SDT ČR) na uzbecký trh na mezinárodní výstavě UZCOMAK 2014 Prezentace společností Česká Zbrojovka a.s., Uherský Brod a AURA s.r.o., Brno Prezentace českých firem v Tjumenské oblasti Možnosti na výměnu zastaralé agrotechniky v Makedonii: podpora českých výrobců a představení nových modelů firmy ZETOR Prezentace moravských vín na švédském trhu v rámci organizované ochutnávky pro potenciální švédské distributory Bezpečnostní a obranný seminář Prezentace českých firem na veletrhu Saudi Agro-Food 2014 ve dnech 7.-10. září 2014 Prezentace české exportní nabídky - podnikatelská mise a seminář na okraj veletrhů Armenia Expo 2014 Česko-německé hospodářské fórum: Elektromobilita a elektromobilní infrastruktura Seminář - výroba energie plazmovým zplynováním odpadů
Teritorium Bosna a Hercegovina
Sektor zdravotnictví a lázeňství
Malajsie
IT a komunikace
Německo Spojené státy americké Ukrajina Irák Spojené státy americké Velká Británie Ukrajina
energetika filmový průmysl zemědělství zdravotnictví a lázeňství IT a komunikace energetika infrastruktura
Uzbekistán
infrastruktura
Maďarsko
obranný průmysl
Rusko
energetika
Makedonie
zemědělství
Švédsko
potravinářství
Tunisko
obranný průmysl
Saúdská Arábie
potravinářství
Arménie
energetika
Německo
infrastruktura
Slovensko
energetika
122
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 Číslo A1B1C1-028
Počet firem 7
ZÚ ZÚ Bejrút
A1B1C2-116
7
ZÚ Stockholm
A1B1C2-158
15
ZÚ Bělehrad
A1B1C2-012 A1B1C1-026
9 18
ZÚ Tel Aviv ZÚ Teherán
A1B2C1-009
8
GK Hongkong
A1B1C2-074
7
GK New York
A1B1C1-001
6
ZÚ Pretoria
A1B2C2-052
2
GK Sao Paulo
A1B1C2-096
40
ZÚ Paříž
A1B1C2-064
4
ZÚ Dillí
A1B1C1-160 A1B2C2-076
50 8
ZÚ Peking K Sydney
A1B2C2-143
4
ZÚ Helsinky
A1B1C1-047
30
ZÚ Abú Dhabí
A1B1C2-145
13
ZÚ Haag
A1B1C2-157
14
ZÚ Peking
A1B1C1-070
7
ZÚ Bukurešť
A1B2C2-162 Zdroj: MZV
4
ZÚ Brasília
Název Prezentace vybraných českých firem z oblasti obranného průmyslu Rozvoj a obchodní příležitosti ve švédském energetickém sektoru – seminář na ZÚ Stockholm Katalog nabídky českých potravinářských firem a jeho prezentace v Srbsku Odborná mise zaměřená na otázky automatizace a digitální továrny Prezentace českých dodavatelů cílená na sektor íránské dopravy Prezentace environmentálních technologií - vodní a odpadové hospodářství (Eco Expo Asia 2014) Podnikatelská mise firem z oblasti nanotechnologií a kompozitních materiálů do New Yorku a Bostonu Účast na veletrhu Africa Aerospace and Defence, JAR (17.-21. 9. 2014) Mezinárodní konference "Žena - tvůrčí osobnost 3. tisíciletí" v Sao Paulu v říjnu 2014 Asistence DEK ZÚ Paříž českým MSP při vstupu na trh francouzských veřejných zakázek Představení potravinářských výrobků a nejznámějších nápojů a likérů indické odborné veřejnosti III. Český letecký sektor: ucelená nabídka A-Z řešení pro Čínu Australian Fine Food 2014 Seminář „M&A Opportunities in the Czech Republic“ Novinky v právním systému SAE - pracovní workshop pro české firmy České, polské a slovenské start-upy v Nizozemsku (Czech, Polish and Slovak Start-ups in the Netherlands) Česká zkušenost s VVER a další jaderné know-how Rumunsko: Vydání ekonomicky zaměřené přílohy o ČR v deníku Ziarul Financiar Prezentace České republiky na veletrhu "NT Expo
Teritorium Libanon
Sektor obranný průmysl
Švédsko
energetika
Srbsko
potravinářství
Izrael Írán
Spojené státy americké
IT a komunikace doprava vodní a odpadové hospodářství nanotechnologie a biotechnologie
Jižní Afrika
obranný průmysl
Brazílie
finance, investice, bankovnictví
Francie
trh veřejných zakázek
Indie
potravinářský průmysl
Čína Austrálie
doprava potravinářství finance, investice, bankovnictví
Čína
Finsko Spojené arabské emiráty Nizozemsko Čína Rumunsko Brazílie
právo všeobecná prezentace ČR firem jaderná energetika všeobecná prezentace ČR firem doprava
123
