VOSA
ODBOROVÁ CENTRÁLA VÍTKOVICE
22. ZÁŘÍ 2009
ZPRAVODAJ ODBORÁŘŮ ROČNÍK XV. - ČÍSLO 9
ZAMYŠLENÍ
Chtěl bych se zamyslet, co nám obyčejným lidem doba od voleb „červen 2006“ přinesla. Koaliční smlouva omezila společenskou solidaritu a zvýhodnila daňovými úlevami jen majetkově a příjmově nejsilnější skupiny. Přestože v rezervních fondech ministerstev po předešlé vládě zůstalo 70 miliard, nikdo nezveřejní, kde a jak se rozpustily, či byly využity účelně. Realizací politiky a programového prohlášení umocnila hospodářskou krizi, která v roce 2008 vedla k rychlejšímu nárůstu inflace a k poklesu HDP. Zhoršila tím především postavení středně a nízko příjmových zaměstnanců, důchodců a dalších skupin občanů, kteří čerpali různé soc. dávky z veřejných rozpočtů. Řada jejich realizací a důsledků na nás již dnes dopadá a ty, které nemohla uskutečnit, může splnit, pokud po volbách k tomu dostane další šanci. V následujících letech s ohledem na současnou krizi veřejných rozpočtů jde o samou podstatu sociálních práv a záruk zaměstnanců, o jejich práci, důchody i nemocenské pojištění. Toto je důsledek předešlých 3,5 let vládnutí. Nedovolme to, krizi musíme překonat společně! Potřebujeme se opět vrátit k hodnotám, které budou mít úctu a uznávat poctivou námezdní práci, jistotu v nemoci. pro stáří, invaliditu, zabezpečení v případě ztráty zaměstnání, podpořit praktické kroky pro mladé rodi-
MOTTO:
ny, vzdělání a důstojný život všech našich rodin. Reforma veřejných financí cíleně omezila systém přerozdělování ve společnosti a vyvolala „uměle“ nedostatek prostředků na soc. systémy a veřejné služby, tím výrazně omezila míru společenské solidarity. Mimo to zavedením rovné daně z příjmu a přesunem zdanění od přímého k nepřímému přenesla tíhu zdanění od vysoko příjmových skupin obyvatelstva na zaměstnance s průměrnými a nižšími příjmy. Největší dopad byl od 17 000,- do 33 000,- Kč, to je v hutnictví či strojírenství převážná část pracujících. Snížení daní bohatým museli ostatní obyvatelé vykompenzovat na výdajové straně veřejných rozpočtů nižšími dávkami a příspěvky z veřejných rozpočtů, zvýšením cen základních životních potřeb či zvýšenými platbami například ve zdravotnictví. To vše vedlo k nárůstu chudoby u nás. Vždyť na dnešní průměrný plat nedosáhne více jak 50 % pracujících této země. Jen tak mezi řádky, která z 15 nejvyspělejších ekonomik světa má takzvanou rovnou daň? Odpovězte si sami. Tím, že se vláda soustředila na redukci příjmu veřejných rozpočtů doprovodnými opatřeními, pak byla redukce výdajů a to hlavně škrty v soc. oblasti, důchody, zaměstnanost a zdravotnictví. Zastropováním pojistného zvýhodnila nejsilnější příjmové
skupiny. Redukce v oblasti soc. dávek se projevila ve zhoršení životní úrovně lidí žijících v příjmově podprůměrných a průměrných domácnostech, rodin s dětmi, nemocných, důchodců i osob v hmotné nouzi. Snížením daní a pojistného záměrně zmenšovala vliv státu na financování veřejných a sociálních služeb, tím vytvořila prostor pro soukromý kapitál a privatizaci do těchto velmi lukrativních oblastí z podnikatelského hlediska jako je zdravotnictví, školství, důchody, nemocenské dávky a podpory v nezaměstnanosti. To vše bude orientováno na zisk a bude to vyžadovat další peníze z naší kapsy. Komerční produkty samozřejmě na základě komerčních pravidel a podstatně vyšší režie ošetří rizika, ale co ti, kteří nebudou mít dost peněz na nejrůznější platby, logicky budou muset snížit omezeným přístupem k veřejným službám až na minimum. Reforma zdravotnictví, kterou na podzim 2007 předložila vláda, znamená nevratný průlom do systému zdravotní péče, ve svých důsledcích nic menšího, než krok ke kompletní privatizaci celého systému zdravotnictví, ale i zdravotního pojištění. Článek 31 druhé věty Listiny základních práv a svobod „občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon“. Listi-
na jednoznačně klade důraz na veřejné zdravotní pojištění a bezplatnou zdravotní péči. Předložené návrhy zdravotní reformy směřovaly výlučně k soukromé podobě českého zdravotnictví, tak aby tvořil zisk obchodním společnostem a k podstatnému rozšíření rozsahu placené zdravotní péče. Placení poplatků - dodnes nikdo jasně nevysvětlil, komu spadnou do kapsy. Zaměstnanost dle této vlády byl pokus o destrukci ochrany zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Názorně to předvedla, když s účinností 1. 1. 2009 snížila pojistné na politiku zaměstnanosti a tím způsobila propad výběru financí na aktivní i pasivní politiku zaměstnanosti asi o 4 miliardy Kč. Navzdory tomu, že hospodářská krize při tomto kroku je realitou. Již v roce 2008 došlo k poklesu takto podpořených o 38 601 osob, z hlediska počtu zúčastněných došlo k poklesu i u programů financovaných z Evropských soc. fondů. Novelou zákona č. 27/2000 Sb. o investičních pobídkách od ledna 2009 došlo také k odstranění preferování v poskytování investičních pobídek do regionu s vyšší nezaměstnaností. Souběžně prováděla opatření „na podporu“ osob samostatně výdělečně činných vytvářením dumpingových podmínek ve srovnání s podmínkami zaměstnanců dalším změkčením jejich daňo-
Soucit je k ničemu, je třeba pomáhat.
Pokračování na str. 2
2
VOSA
ZAMYŠLENÍ
Pokračování ze str.1
vých a odvodových povinností, chybějící prostředky pro financování soc. nároků těchto osob získávala od zaměstnanců. Díky pádu vlády a postoji ČMKOS k dalším pokusům o zneužití krize k restrikcím pracovněprávní ochrany zaměstnanců nedojde. Nedejme příležitost, aby v těchto omezeních práv zaměstnanců a odborů mohli pokračovat! Příklad negativního přístupu k ochraně zaměstnanců byla její snaha na evropské úrovni prosadit nepříznivé změny v oblasti pracovní doby při revizi směrnice 2003/88/ES o některých úpravách pracovní doby. Jejich politická dohoda o společném postoji, kde by měla být ponechána na neomezený čas odchylka z limitu týdenní pracovní doby, snad i připuštěno její prodloužení nad rámec 60 a 65 hodin. A co nám přinesla důchodová reforma? Zá-
sadní a restriktivní změny, zejména prodloužení důchodového věku či prodloužení doby pojištění o 10 let, zhorší podmínky i na nárok na invalidní důchod. Přijetím změn dojde ke snižování poměru (průměrný starobní důchod, průměrná hrubá mzda) ze současných asi 40 % na 25 až 30 %. Přípravou zákona o penzijním pojištění, které oddělení majetku neřeší a vedle současného systému navrhuje nový dobrovolný doplňkový systém, který přenese veškerá investiční a dávková rizika na jeho účastníky s tím, že poskytnuté služby budou mít zaručené příjmy z poplatků hrazených účastníky za provádění a správu tohoto spoření jejich poskytovatelům. Nejnebezpečnější návrh je vyvedení části pojistného do nového soukromého systému. To by bylo realizováno na úkor odvodů do solidárního systému, po dobu nejméně 20 let by se
odvádělo 60 miliard Kč ročně, což by podlomilo jak financování průběžného důchodového systému, tak i stabilitu veřejných financí. Důsledek by bylo snížení vyplácených důchodů současným generacím důchodců. V roce 2006 bylo v našem státě ohroženo chudobou 10 % lidí. Snížením sociálních dávek, automatickému přizpůsobování cenovému vývoji, jako i změny valorizačních podmínek životního minima a zpřísnění výplaty dávek v hmotné nouzi, vede ve svém důsledku k nárůstu chudoby a nárůstu lidí ohrožených sociálním vyloučením. Mezi nezaměstnanými to představuje téměř 44 %. Chudobou již v roce 2006 bylo ohroženo 40 % neúplných rodin s dětmi a asi 30 % rodin s třemi i více dětmi. Přestože systém nemocenského pojištění vykazoval řadu let přebytek nad výdaji, prosadi-
la koalice od 1. 1. 2008 třídenní karenční dobu. Ústavní soud toto opatření zrušil 30. 6. 2008, přesto v rámci reformy veřejných financí byla tato karenční doba opět dopsána do nového zákona č. 187/2006 Sb. Podpora na ošetřování člena rodiny klesla ze 69 % na 60 %, současně se zkrátila ochranná lhůta u nemocenského ze 42 na 7 dní. Snížením pojistného na nemocenské pojištění se sníží celkový výběr o 13 miliard jen v roce 2009. Jak dále budou tyto restrikce a omezení v oblasti jak sociální, daňové či zdravotnictví pokračovat, bude v rukou nás voličů budoucnosti tohoto státu i nás občanů. (zpracováno s využitím materiálů odborů i časopisu Ekonom) Jiří Demel předseda OCV
Není nad klidně strávenou
DOVOLENOU
Naše dovolená do Tunisu začala zpožděním letu o 2 hodiny, které nám bylo u přepážky oznámeno vylepením papíru na sklo. Při odbavení zavazadel nám přidali zpoždění další 3 hodiny. Odlet jsme s vypětím sil uhlídali a do Tunisu jsme přes všechny peripetie doletěli hladce. Pak už nešlo hladce nic. Ve středisku, kde jsme měli trávit dovolenou s manželkou a dvěma dětmi jsme dostali okolo 04.00 hod na recepci klíče a poslíček nás vedl notný kus cesty k bungalovu. Když jsme spatřili tu hrůzu, málem nás porazilo. Špína, smrad, okno nikde, ale zato tam byli mravenci všech velikostí a broučci všech barev. Otočili jsme se na patě a vyrazili zpět na recepci. Marně jsme vysvětlovali delegátce, že pokoj, který nám přidělili, se ani na hony nepodobá tomu, který byl prezentován v katalogu cestovní kanceláře
a který jsme si vybrali. Na její argument, že v katalogu je upozornění, že pokoje nemusí odpovídat tomu na obrázku, jsme se jí marně snažili vysvětlit, že nepotřebujeme stejně nazdobený pokoj, ale kvalitu, nám delegátka tvrdila, že je to věc hotelu a že ona bydlí stejně špatně. To nás ovšem nedojalo, protože ona za to bere peníze, ale my jsme za to bohužel zaplatili. Debata nikam nevedla. Delegátka se nás snažila dostat zpět do té hnusné díry a my se rozhodli, že raději budeme s dětmi spát na recepci v křeslech. Delegátce jsme ještě pohrozili, že hned ráno voláme na český konzulát, aby nás odtamtud dostali. Nakonec nám nabídla kompenzaci, jiný hotel, který byl vzdálen asi 800 m a dopravu taxíkem na jejich náklady, ovšem až druhý den ráno. I když jsme tomu moc nevěřili, ráno nás převezli do jiného hotelu.
Dostali jsme velký, rodinný pokoj. To bylo asi tak jediné dobré, jinak už nebylo dobré nic. Všude špína, boj o všechno (příbory, nádobí, jídlo, lehátka). Venkovní bazén - jedna velká žumpa. Vnitřní bazén čistý a v chlóru, co tam byl, bylo i něco vody. Pláž špinavý hnus, trávu z pláže začal osamoceně sám hrabat až jeden zoufalý host hotelu, asi si myslel, že zaměstnancům hotelu to dojde a pláž uklidí - marně. V moři pod vodou nebylo vidět na konec ruky. Zato tam bylo tolik medúz, že jsme se do vody odvážili opravdu jen několikrát. Děti po několika kontaktech s medúzou do vody již nechtěly. Jídlo pálilo tak, že ho děti nemohly ani polknout a jedly jen pizzu a hranolky v baru, když měly to štěstí, vystály si dlouhou frontu a něco zbylo. Dost jsme postrádali tu rozmanitou a bohatou tuniskou kuchyni, jak prezentovala cestov-
ní kancelář. Večeře stejně „chutné“ jako oběd. Ovšem výborné zákusky. Ovoce jen melouny, podivné broskve a švestky. Pro lidi, co po takovém obědě nedostanou žaludeční potíže, přijdou jistě vhod. Nejhorší na tom bylo, že ti, kteří měli zaplaceno all inclusive, vystáli jednu frontu na pití a potom ještě jednu, aby podepsali 3x účtenku s číslem pokoje. Mé manželce i dětem se líbily večerní animační programy. Já to vždy nějak přetrpěl. Bylo to jak na spartakiádě. Hudba i přes den řvala tak, že jste neslyšeli, když vám chtěl někdo něco říci. Hezké bylo i hnízdo divokých včel v boudě na převlečení plavek, manželce vydržel otok na lýtku 3 dny. Jsme rádi, že jsme už konečně doma a že jsme to ve zdraví přežili. Už se těšíme na dovolenou v příštím roce! M.K.
VOSA
3
ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCŮ
A DALŠÍCH POJIŠTĚNCŮ ZA PŘEPLATKY NA DÁVKÁCH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A SANKCE ZA JEJICH PŘESTUPKY (II.)
JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS 8. Regresní náhrada se netýká zaměstnance Paragraf 126 upravuje regresní náhradu, když stanoví, že ten, kdo způsobil, že v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku, je povinen zaplatit orgánu nemocenského pojištění regresní náhradu. Ta se stanoví ve výši vyplacené dávky. Nárok na regresní náhradu však nemá orgán nemocenského pojištění vůči zaměstnanci nebo jinému pojištěnci, jemuž byla dávka vyplacena. Regresní náhrada se netýká pojištěnce proto, že mu byla dávka vyplacena právem. On se nedopustil zaviněného protiprávního jednání. Zákon dále stanoví, že pokud skutečnosti rozhodné pro vznik nároku na dávku zavinilo více subjektů, odpovídají orgánu nemocenského pojištění společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. Z předchozího odstavce však vyplývá, že byl-li jednou z těchto osob zaměstnanec, respektive pojištěnec, kterému byla dávka vyplacena, odpovídají orgánu nemocenského pojištění jen ostatní subjekty. 9. Přestupky Podle § 127 odst. 1 zákona se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že: nesdělí orgánu nemocenského pojištění na jeho žádost údaje podle § 117 odst. 1. Ten stanoví, že orgány nemocenského pojištění jsou oprávněny v rozsahu své působnosti vyžadovat od fyzických nebo právnických osob sdělení údajů potřebných pro provádění pojištění a k plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských
společenství a z mezinárodních smluv, a to včetně údajů o jednotlivých fyzických osobách a právnických osobách. Údaje potřebné pro provádění pojištění sdělují fyzické a právnické osoby orgánům nemocenského pojištění na žádost; nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení skutečnost uvedenou v § 104 odst. 4. Podle tohoto ustanovení zákona je fyzická osoba s trvalým nebo hlášeným pobytem na území České republiky, která vykonává zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost na území dvou nebo více členských států Evropské unie, povinna okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu sdělit tuto skutečnost, a to do 30 dnů ode dne zahájení takového zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Za přestupek podle § 127 odst. 1 lze uložit pokutu do 20 000 Kč. 10. Zaměstnanec se dopustí přestupku neosvědčením a neohlášením Paragraf 128 v souvislosti s přestupky stanoví, že pojištěnec nebo příjemce dávky, který není pojištěncem, se dopustí přestupku tím, že: a) neosvědčí skutečnosti rozhodné pro jeho účast na pojištění a rozhodování o nároku na dávku (§ 103 odst. 1 písm. a) zákona) nebo je neosvědčí ve stanovené lhůtě (§ 103 odst. 2), nebo b) neohlásí orgánu nemocenského pojištění skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku a její výplatu podle § 103 odst. 1 písm. b). K bodu a): podle § 103 odst. 1 písm. a) zákona je pojištěnec, který žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí, povinen osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí účast na pojištění a rozhodování o
dávce, předkládat stanovené doklady a podávat orgánu nemocenského pojištění požadovaná vysvětlení a údaje. Co zákon míní osvědčováním skutečností ve stanovené lhůtě, upravuje zmíněný § 103 odst. 2 zákona. Podle něho pojištěnec, který byl vyzván orgánem nemocenského pojištění k osvědčení skutečností rozhodných pro účast na pojištění, nárok na dávku, výši dávky nebo její výplatu, je povinen výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů od vyzvání, pokud nebyla orgánem nemocenského pojištění stanovena lhůta delší. K bodu b): V § 103 odst. 1 písm. b) zákona se ukládá pojištěnci, který žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí, povinnost ohlásit orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí dávku, včas všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku na dávku, pro výši dávky nebo její výplatu, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o skutečnosti dozvěděl. 11. Porušení režimu dočasně práce neschopného je přestupek Pojištěnec se také dopustí podle § 128 odst. 2 písm. a) přestupku tím, že poruší závažným způsobem režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Podle § 56 odst. 2 písm. b) zákona režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek. Místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které pojištěnec sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil za podmínek stanove-
ných zákonem svůj pobyt v době dočasné pracovní neschopnosti. Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí pojištěnec pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře. Byla-li pojištěnci povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, je pojištěnec povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli. To platí také v případě, že mu náleží po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem. Změnu místa pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu pobytu v cizině může ošetřující lékař povolit jen po předchozím písemném souhlasu příslušného orgánu nemocenského pojištění. O souhlas orgánu nemocenského pojištění žádá tento orgán pojištěnec. 12. Přestupkem je také neodevzdání neschopenky Podle § 128 odst. 2 písm. b) se pojištěnec nebo příjemce dávky, který není pojištěncem, dopustí přestupku tím, že neodevzdá při ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti podle § 64 odst. 1 písm. l). Uvedený paragraf stanoví, že pojištěnec, který je dočasně práce neschopný, je povinen odevzdat při ukončení dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícímu lékaři rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Za tyto přestupky uvedené v § 128 odst. 1 a 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč. 13. Zákon výslovně stanoví, kdy se přestupku dopustí zaměstnanec Pokračování na str. 4
4
VOSA
ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCŮ
A DALŠÍCH POJIŠTĚNCŮ ZA PŘEPLATKY NA DÁVKÁCH NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A SANKCE ZA JEJICH PŘESTUPKY (II.) Pokračování ze str. 3
Zatímco § 128 obecně vymezuje, kdy se dopustí přestupku pojištěnec, kterým je i zaměstnanec, ale také například OSVČ, § 129 se týká výslovně zaměstnance. Podle § 129 odst. 1 písm. a) se zaměstnanec dopustí přestupku tím, že nesdělí nebo nedoloží zaměstnavateli údaje uvedené v § 103 odst. 3. Podle zákona (§ 103 odst. 3) je totiž pojištěnec, který žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí, povinen sdělit zaměstnavateli údaje potřebné k vedení evidence o zaměstnancích podle § 95, popřípadě o těchto údajích též předložit potřebné doklady. Zaměstnanec je dále povinen sdělit a doložit zaměstnavateli, že je povinně účasten důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonává zaměstnání. Obdobně toto platí také pro povinnost smluvního zaměstnance ve vztahu ke smluvnímu zaměstnavateli. Smluvní zaměstnanec je povinen sdělit a doložit smluvnímu zaměstnavateli, že je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel. Pokud jde o citovaný § 95, je podle něho zaměstnavatel povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných pojištění, která musí pro účely pojištění obsahovat: jméno, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, datum a místo narození, místo trvalého, popřípadě hlášeného pobytu zaměstnance, den nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání, druh činnosti zakládající účast na pojištění, údaj o místě výkonu práce, jeli toto místo trvale v cizině, a o tom, zda je zaměstnanec v cizině povinně účasten důchodového pojištění, státní občanství, a byl-li zaměstnanec po-
vinně účasten důchodového pojištění v cizině a zaměstnavatel je jeho prvním zaměstnavatelem po skončení této účasti nebo za jejího trvání, též údaj o názvu a adrese cizozemského nositele pojištění a o cizozemském čísle pojištění, u smluvního zaměstnance též identifikační údaje jeho zahraničního zaměstnavatele a údaj o povinné účasti smluvního zaměstnance na důchodovém pojištění ve státě, v němž má sídlo jeho zahraniční zaměstnavatel, jakož i den zahájení a den skončení výkonu práce smluvního zaměstnance na území České republiky, výši sjednaného (stanoveného) započitatelného příjmu, příjem zaměstnance za jednotlivá mzdová (výplatní) období a jednotlivé složky započitatelného příjmu pro stanovení dávek, dobu dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, dobu karantény, dobu ošetřování člena domácnosti (péče o dítě ve věku do 10 let), dobu mateřské dovolené a rodičovské dovolené, dobu vazby, dobu výkonu zabezpečovací detence a výkonu trestu odnětí svobody zaměstnance a další dny jeho omluvené nepřítomnosti v práci, dny pracovního volna bez náhrady příjmu poskytnuté zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok, a dny výkonu práce zaměstnance v pojištěné činnosti v době, v níž má nárok na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného, neomluvené pracovní dny zaměstnance, popřípadě jejich části, záznam, zda zaměstnanec pobírá starobní nebo invalidní důchod a odkdy jej pobí-
rá, plátce tohoto důchodu, a je-li tento důchod pobírán ze státu, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, též záznam o tom, z jakého státu je tento důchod pobírán a jaký cizozemský nositel pojištění je plátcem důchodu, předcházející orgán, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není okresní správa sociálního zabezpečení, výši vyměřovacího základu pro pojistné, název zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec zdravotně pojištěn, nepodléhá-li zaměstnanec nebo smluvní zaměstnanec pojištění podle tohoto zákona, údaje o jeho povinné účasti na důchodovém pojištění v cizině. Pokud jde o zaměstnance, jejichž zaměstnání jim nezakládá účast na nemocenském pojištění, stanoví zákon v § 95 odst. 2, které údaje o nich je povinen zaměstnavatel vést s tím, že údaj o druhu činnosti se týká činnosti, která nezakládá účast na nemocenském pojištění. To se týká i zaměstnavatele, který není povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů a pro zaměstnavatele, který je z tohoto registru odhlášen. Podle § 129 odst. 1 písm. b) se zaměstnanec dopustí přestupku také tím, že nesdělí zaměstnavateli údaje o sjednané době zaměstnání podle § 103 odst. 1 písm. d). Vychází se z toho, že pojištěnec, který žádá o dávku nebo kterému se dávka vyplácí, je povinen podle § 103 odst. 1 písm. d) zákona sdělit zaměstnavateli, že zaměstnání je sjednáno jen na dobu pracovního (služebního) volna v prvním zaměstnání nebo jen na dobu dovolené z jiného zaměstnání nebo na dobu, která spadá výlučně do ob-
dobí školních prázdnin nebo prázdnin. Jestliže zaměstnanec v době trvání zaměstnání zakládajícího pojištění nastoupil do dalšího zaměstnání, které sjednal na dobu pracovního (služebního) volna v prvním zaměstnání a ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, a ke vzniku sociální události došlo za trvání tohoto dalšího zaměstnání, náleží dávky jen z tohoto dalšího zaměstnání. Nemocenské ze zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené z jiného zaměstnání se vyplácí nejdéle do dne, ve kterém měla skončit tato dovolená. Za přestupek podle § 129 odst. 1 a 2 lze zaměstnanci uložit pokutu do 20 000 Kč. 14. Kdy se dopustí přestupku OSVČ Pro úplnost je třeba uvést a také proto, že řada zaměstnanců přešla, například při ztrátě zaměstnání, na samostatnou výdělečnou činnost nebo ji vykonává souběžně se zaměstnáním, kdy se dopustí přestupku OSVČ. Podle § 130 odst. 1 zákona se OSVČ dopustí přestupku tím, že nesdělí okresní správě sociálního zabezpečení údaje podle § 104 odst. 1 písm. a) nebo údaje podle § 104 odst. 1 písm. e). Uvedený § 104 stanoví, že pojištěnec, který je OSVČ, je povinen sdělit okresní správě sociálního zabezpečení na její výzvu údaje potřebné k vedení evidence o pojištěncích podle § 122 odst. 3, popřípadě o těchto údajích též předložit potřebné doklady, a sdělit okresní správě sociálního zabezpečení, je-li souběžně zaměstnán nebo samostatně výdělečně činný v cizině, údaje podle § 95 odst. 1 písm. j), a to ve lhůtě do 8 dnů. Paragraf 122 odst. 3 zákona pak stanoví, jaké údaje obsahuje Registr pojištěnců o pojiš-
VOSA
5
ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCŮ A DALŠÍCH POJIŠTĚNCŮ ...
těncích. Obsahuje jméno a současné příjmení pojištěnců, rodné a všechna další příjmení předcházející současnému příjmení, datum a místo narození a datum úmrtí pojištěnce, pohlaví, rodné číslo, státní občanství, dále pak také adresu místa trvalého pobytu, a jde-li o cizí státní příslušníky, též adresu pobytu na území České republiky, popřípadě též kontaktní adresu pojištěnce, pokud se liší od adresy místa trvalého pobytu a pojištěnec ji oznámil. Registr musí rovněž
obsahovat vznik a zánik účasti na pojištění a dobu přerušení pojištění a u zaměstnání malého rozsahu a zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění z důvodu nesplnění podmínky, že zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů (§ 6 odst. 1 písm. b), nástup do zaměstnání a skončení zaměstnání a u smluvního zaměstnance zahájení a skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele. Dalšími povinnými údaji v registru jsou například druh výdělečné čin-
nosti zakládající účast na pojištění, obchodní firma, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání, dále pak identifikační, popřípadě individuální číslo zaměstnavatele, variabilní symbol plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, údaje o dávkách a o době trvání dočasné pracovní neschopnosti, název zdravotní pojišťovny pojištěnce, název předešlého or-
gánu, který prováděl pojištění zaměstnance, pokud jím není Česká správa sociálního zabezpečení a u osob samostatně výdělečně činných údaje o měsíční výši zaplaceného pojistného na pojištění osob samostatně výdělečně činných. Za přestupek podle § 130 odstavce 1 lze osobě samostatně výdělečně činné uložit pokutu do 20 000 Kč.
Jak to zařídit, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, nám předvádějí někteří majitelé a vedení společností. Někteří to udělali velmi výhodně pro svou kasu, propustí určitý počet zaměstnanců a zároveň si je pojistí smlouvou, aby u nich pracovali, ale zároveň obírali stát o peníze a ne malé. Proč se k tomuto kroku nechce nikdo
moc vyjadřovat, přestože na to odbory poukázaly? Chápu to asi tak, že buď se někteří bojí, na co dalšího by se přišlo, anebo v tom „jedou“? Myslím si, že by tato záležitost byla píchnutím do vosího hnízda! Další propouštějí lidi, ale jen od stolu nebo dle rozhodnutí majitele, aniž by znal situaci. Vidí jen, že mu jeho podnik
málo sype. V některých firmách asi moc neberou v úvahu, že opět může na určitý čas přijít oživení výroby a pak opět shánějí zaměstnance na místa, kde jim po propuštění chybí. To i za cenu, že není z oboru. Možná u těch firem, které v tom lepším případě vyplácejí odstupné, si měli spočítat, kolik je to stálo a zapře-
mýšlet, zda je nevyužít jinak a pak znovu nasadit do jejich pracovního procesu. Znám totiž případy, kdy byli zaměstnanci jeden den propuštěni a do týdne byli zase na svém pracovišti. Chtělo by to více přemýšlet a ne brát zaměstnance jako kusy! Jiří Demel předseda OCV
JAK NA TO! Tip na volný čas
12.9. - 31.10. podzimní soutěž ZOO ve sběru plodů (jeřabiny,šípky, žaludy) 18.9. - 25.10. Výstaviště Ostrava, výstava související s kandidaturou Ostravy na titul Evropského hlavního města kultury 2015 22.9. DK Akord, Pro dámu na balkoně, představení Bolka Polívky 23.9. Nová Akropolis, Umění starověku, výtvarná dílna, vyzkoušejte si malování a patinování archeologických reprodukcí 23.9. Fabric Club, Plynární ul., Dan Bárta a band 24.9. Ostravské Muzeum, přednáška o příchodu Rudolfa Tlapáka do Ostravy 26.9. Slezskoostravský hrad, Festival dřeva 27. - 28.9. Zámek Zábřeh Ostrava, Svatováclavské slavnosti piva 28.9. Hrad Helfštýn, vstup po celý den zdarma 28.9. Nová Radnice Ostrava, Den české státnosti 28.9. - 28.10. Svatováclavský hudební festival, zahajovací koncert Katedrála Božského Spasitele 29.9. Sanatoria Klimkovice, film Mamma Mia 30.9. Víceúčelová sport. hala Frýdek-Místek, tradiční Ruský ledový cirkus (medvědi...) 1.10. DK města Ostravy, představení divadla Sklep Praha, Výběr z besídky 2.10. DK Akord, Travesti show Divoké kočky 2.10. Klub Parník, Petr Bende, koncert 3.10. Ridera Sport, Rodinný turnaj v badmintonu
(Pokračování příště)
3.10. Mírové náměstí, Vítkovice, 13 hod., komentovaná Vycházka Vítkovicemi v rámci 5. bienále Industriální stopy 2009 3.- 4.10. ČEZ Aréna, Czech Dance open Ostrava 2009 6.10. DK Akord, Jan a František Nedvědovi 6.10. ČEZ Aréna, Richard Müller, Best of Tour 2009 8. - 9.10. Janáčkova Filharmonie, zahajovací koncerty 56. koncertní sezóny 10.10. Den otevřených dveří do vesmíru, Hvězdárna a planetárium J. Palisy 10.10. Masarykovo náměstí Ostrava, Ostravský maratón, 48. ročník sport. akce 10.10. DK m.Ostravy, G.Pucini-Tosca, přímý satelitní přenos z Metropolitní opery New York 10.10. prostory strojovny a řetízkové šatny Dolu Michal div. představení Zdař Bůh 18.10. DK města Ostravy, div. představení Spejbla a Hurvínka 19.10. DK města Ostravy, P. Šporcl a R. Stilo Gipsy, koncert 21.10. DK města Ostravy, Miro Žbirka, koncert 22.10. kino Luna, Hana a Petr Ulrychovi, Javory do 31.10. Slezskoostravský hrad, Výstava krojovaných panenek do 31.10. prostor před DK města Ostravy, Mezinárodní kovářské sympozium do 31.10. návštěvní sezona NKP Důl Hlubina koksovna a vysoké pece vítkovických železáren
6
VOSA
ZMĚNY V PENZIJNÍM PŘIPOJIŠTĚNÍ
OD 1. SRPNA 2009
Novela zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění, která byla v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR „přilepena“ k projednávané novele zákona o podnikání na kapitálových trzích, byla po podepsání prezidentem uveřejněna pod č. 230/2009 Sb. a nabyla účinnosti 1. 8. 2009.
Nejdůležitější změnou měla být výše příspěvku účastníka penzijního připojištění, na který lze získat maximální státní podporu. Tato změna nakonec neprošla. Poplatek za přechod k jinému fondu Novela umožňuje penzijním fondům zavést poplatek za přechod k jinému penzijnímu fondu a poplatek za výplatu odbytného. Výše poplatku nesmí přesáhnout 800 Kč. Penzijní fondy budou však v souladu s přijatou novelou moci požadovat tyto poplatky pouze tehdy, neuplynulo-li ještě 5 let ode dne uzavření konkrétní
smlouvy o penzijním připojištění. Doposud bylo možno libovolně kdykoliv změnit penzijní fond, u kterého člověk spořil. Pokud se takový člověk rozhodl u jednoho penzijního fondu skončit a začít u jiného, například z důvodu vyšších výnosů, nebylo třeba penzijní připojištění rušit, ale stačilo pouze zažádat o přechod. Tento přechod byl pak zdarma. Tato skutečnost byla velice oblíbená u různých finančních poradců, protože i za takový přestup mezi penzijními fondy získával poradce provize. Komu náleží odbytné Připomeňme si, co je to odbytné a komu náleží. Odbytné náleží buď účastníku, který zaplatil příspěvky alespoň na 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou. Penzijní připojištění muselo trvat alespoň 12 kalendářních měsíců. Dále odbytné náleží fyzickým osobám určeným ve
smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi nebo pokud se nároku na pozůstalostní penzi všechny fyzické osoby určené ve smlouvě písemně vzdaly. Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. Částky státního příspěvku je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu. Výplata odbytného nově podléhá poplatku v maximální výši 800 Kč. Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance Novela také od 1. srpna 2009 zakazuje penzijním fondům, aby zaměstnavatelům poskytovaly úplaty a výhody, které by porušily povinnost jednat v nejlepším zájmu pojištěnců. Zaměstnavatel již nebude smět ovlivňovat zaměst-
nance při výběru penzijního fondu. To znamená, že ani zaměstnavatel, který svým zaměstnancům přispívá na penzijní připojištění, už nebude moci “nutit” své zaměstnance ke spoření do smluvního penzijního fondu. Pokud bude zaměstnavatel přispívat na penzijní připojištění, pak bude přispívat do penzijního fondu kterékoliv společnosti. O čem je povinnost informovat Dochází také ke změně komunikace při uzavírání smlouvy o penzijním připojištění. Zákon nově stanoví, že penzijní fond nebo zprostředkovatel musí v písemné formě informovat klienta o podstatných skutečnostech týkajících se penzijního fondu, zprostředkovatele, poplatků účtovaných účastníkovi, o výši provize za zprostředkování a o jiných souvisejících nákladech penzijního fondu. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO
Jak se má zachovat ručitel, když dlužník nesplácí úvěr?
Jsem zaměstnanec a nemám peněz nazbyt. V roce 2006 jsem podepsal stavební spořitelně ručitelský závazek za úvěr pro svou známou na 300 000 Kč, který ona měla v pravidelných měsíčních splátkách splácet. Od počátku roku 2009 ale dostávám avíza od spořitelny, že je tato moje známá v prodlení s pravidelnými splátkami, a to opakovaně, a že jí může být úvěr vypovězen a vznesen požadavek na jeho celkové uhrazení ihned. Jsem tím velmi překvapen. Dlužnice se vyhýbá kontaktu, změnila adresu bydliště a nejeví zvláštní snahu situaci řešit. Jakou mám možnost obrany či dalšího postupu? K. H., Opava Asi nejlepší radu, neuvazovat se k žádnému ručení, a tím se vyhnout případnému riziku, že za dlužníka budu platit sám, již použít nelze. Stává se nezřídka, že někdo ručí kamarádovi nebo přítelkyni a své ručení bere jen jako nějaký formální podpis na papíře, protože zmiňovaní jsou spolehliví a čestní lidi a proč by tedy měl do budoucna vznikat nějaký problém. Ten však může bohužel vzniknout velmi často. Protože ručitel může fakticky spoléhat jen na to, že
dlužník bude schopen a ochoten svůj závazek řádně a včas splácet. A pokud tomu tak není, ale ručitel se domnívá, že plněno je, a neověřuje si občas aktuální stav, může být nepříjemně vyrušen z poklidu požadavkem věřitele, aby závazek dlužníka z titulu ručení sám zaplatil. Vaše písemné prohlášení dle § 546 občanského zákoníku o ručení znamená pro věřitele, že povinnost uspokojení či splnění pohledávky, pokud ji neuspokojí dlužník, bude po-
žadovat po vás, protože tím jste v postavení dlužníka sám. Stačí totiž, když věřitel písemně vyzve dlužníka ke splnění dluhu a tento tak neučiní, pak je dluh povinen splnit ručitel. V každém případě musíte jednat: Je třeba zjistit, kde se dlužník zdržuje, eventuálně pomocí www.centralniregistrdluzniku.cz se kontaktovat s věřitelem za účelem zjištění výše pohledávky, výše závazku a doby ručení a oprávněnosti jeho nároku;
zda pohledávka nebyla postoupena. Kdyby s tím věřitel souhlasil, mohl byste se ručitelského závazku zbavit i zajištěním jiného ručitele, ale to je více jen v rovině teoretické. Pakliže byste dělal „mrtvého brouka“, tak se můžete dočkat soudního sporu a navýšení závazku i s příslušenstvím, případně nařízení exekuce. Pokud jste vyčerpal všechny možnosti odvrácení hrozby plnění dluhu a jako ručitel dluh splnil, jste oprávněn požadovat po původním dlužníkovi náhradu za plnění poskytnuté věřiteli; písemné potvrzení o splnění dluhu je vám věřitel povinen vydat.
Mgr. JARMILA ČERCHOVÁ, Regionální pracoviště OS KOVO Ostrava
VOSA
7
Kvíz všeobecných ZNALOSTÍ 2. Co nebo kdo je Katamari Damacy? a) japonský autor hororů b) videohra c) posvátná kniha d) teroristická organizace 3. Vitriol je lidový název kyseliny: a) sírové b) solné
c) octové d) dusičné
4. Která postava ze Starého zákona se ocitla v „jámě lvové“? a) Jakub b) Abrahám c) Samson d) Daniel
5. Který z uvedených jazyků patří do jiné skupiny než ostatní? a) švédština b) norština c) finština d) dánština
6. Kdo nepatří k architektům chrámu sv. Petra? a) Michelangelo b) Raffael c) Leonardo da Vinci d) Bramante
7. Jak se jmenuje palácová čtvrť Pekingu? a) Zlaté město b) Zakázané město c) Svaté město d) Věčné město
8. Kdo dal člověku latinský název Homo sapiens? a) Carl von Linné b) Charles Darwin
c) Prospero Alpini d) Galileo Galilei
9. Jaké národnosti byl Hans Christian Andersen? a) Fin b) Islanďan c) Švéd d) Dán 10. Jaká je nejvyšší hora světa? a) Mont Blanc b) Sněžka c) Mount Everest d) Mont Iverest
Řešení: 1 b), 2 b), 3 a), 4 d), 5 c), 6 c) 7 b) 8 a), 9 d), 10 c)
1. Která z uvedených světových osobností byla upálena nejpozději? a) Girolamo Savonaroia b) Giordano Bruno c) Jan Hus d) Jana z Arku
Tripartitní partneři o zkráceném pracovním týdnu
„Kurzarbeit (tedy systém, kdy se stát podílí na mzdě zaměstnanců, které zaměstnavatel pošle na nucené pracovní volno) chceme zavést za určitých podmínek i v České republice,“ prohlásil na jednání tripartitního pracovního týmu pro pracovněprávní vztahy, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost 19. srpna 2009 předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula.
Podmínky pro „kurzarbeit“ shrnul J. Středula na tomto setkání do následujících bodů: důvodnost by posuzovaly úřady práce a tam, kde působí odbory, po projednání s nimi,
podniky by se ucházely o zařazení do tohoto systému u úřadů práce po předložení podrobné ekonomické analýzy své situace a výhledu na její ozdravení; za tím účelem by musely předložit úřadu práce své účetnictví k posouzení oprávněnosti tohoto zvláštního režimu, na základě tohoto zařazení by získal zaměstnavatel právo, aby mu stát prostřednictvím úřadu práce uhrazoval po přechodnou dobu část mzdových nákladů, včetně pojistného na sociální a zdravotní pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného odváděného na pojištění odpověd-
nosti zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocích z povolání tato pomoc by byla poskytována v rozsahu cca 20 až 30 % těchto nákladů po dobu až jednoho roku (lze v tomto směru využít německé zkušenosti) - stát nakonec také vydělá, protože jeho náklady s nezaměstnaností zaměstnanců, kterým nepomůže prostřednictvím „kurzerbeitu“, jsou dnes vyšší, a šlo by tedy o významné systémové proaktivní opatření. „Jsme si vědomi, že legislativní proces by si vyžádal určitý čas, ale jde o opatření, které by mělo svůj mimořád-
ný význam, a vyzýváme proto ministerstvo práce a sociálních věcí, aby urychleně zahájilo práce na příslušných právních úpravách,“ zdůraznil předseda OS KOVO na pracovním týmu. „Na schůzce s odboráři a zaměstnavateli 19. srpna jsme se dohodli, že budeme myšlenku kurzarbeitu dál rozpracovávat. Protože ale bude nutné změnit legislativu, nedokážu si představit, že systém začne platit dřív než v polovině roku 2010,“ uvedla poté vrchní ředitelka ministerstva práce Marie Bílková. zdroj: KOVÁK
KONEC REKREAČNÍ SEZÓNY 2009
Tak jako každý rok pořádá závodní výbor VÍTKOVICE, Ocelárna a válcovny pro své členy a jejich rodinné příslušníky letní rekreaci na třech tuzemských střediscích a to Horní Bečva, Vysoké Tatry chata Jakubina a Luhačovice. Všichni zájemci, kteří o letní rekreaci požádali, byli uspokojeni. V týdenních turnusech se na těchto RS odrekreoval následující počet zaměstnanců:
Horní Bečva - 407 dosp., 68 dětí Vysoké Tatry - 75 dosp. a 2 děti Luhačovice - 39 dosp.
Již několik let pořádá rovněž závodní výbor rekreační zájezdy odborářů k moři. V letošním roce to bylo opět Bulharsko s účastí 34 odborářů s jejich rodinnými příslušníky a zájezd do Řecka na ostrov Kréta s 30 účastníky. Rekreanti se vrátili spokojeni, v těchto letoviscích našli klid a přátelské prostředí. Poznali i kolorit země, historii a kulturu. Některé to motivuje i k výuce cizího jazyka. Přejeme všem rekreantům, aby se jim i nadále rekreace líbily a rádi se na uvedené rekreační střediska vraceli.
S.R.
8
VOSA
“VOSÍ KŘÍŽ OVKA“ O CE NY
KUPON
9 POMŮCKA: HENA
LESNÍK
Lékař k pacientce: „Každý den ráno snězte jedno syrové vejce.“ „Ale, pane doktore, já vajíčka nesnáším.“ (Vysvětlení lékaře je tajenkou.) MYŠLENKA
ODUMŘENÍ TKÁNĚ
LESNÍ PTÁK
POUKÁZKY LOTERIE
DŮRAZNÝ ZÁPOR
PRYSKYŘICE Z TROP. STROMŮ
ČERVENÉ ROSTLIN. BARVIVO
EVROPAN
VÝROBEK Z JEČMENE
ŽENSKÉ JMÉNO
PŘEDLOŽKA
JMÉNO ŽENY CHAPLINA PLAVIDLA
VERVA ČÍSLOVKA
ARABSKÉ MUŽSKÉ JMÉNO
ZAČÁTEK SPORTOV. UTKÁNÍ
ČÁST PŘIJÍMAČE
KOBKA
EVROPAN
1. ČÁST TAJENKY ZNAČKA ČISTICÍHO PRÁŠKU ŇADRO
KARETNÍ HRA LITEVSKÉ MĚSTO
OSLAVNÁ BÁSEŇ DVOŘÁKOVA OPERA
POPLACH NA BURZE KOVANÁ
PŘEDLOŽKA KAJUTA ŘECKÉ PÍSMENO ZNAČKA KLOBOUKŮ
LEDOVEC ŠPÍNA
KROKOVA DCERA PLANÁ BAVLNA EVROPSKÉ HL. MĚSTO
PAPOUŠEK
DOVEDNOST
ČAJ (ZASTARALE) ČERTÍK
STATNÝ SAVEC ODPLATA
OTROK NA JAKÉ MÍSTO
DRAVÍ PTÁCI PLAVIDLO Z KLÁD
2. ČÁST TAJENKY BIBLICKÁ POSTAVA
HUDEBNÍ ZNAČKA
DOMÁCKÉ ŽENSKÉ JMÉNO
OSAMOCENA
LIHOVINA Z RÝŽE
ČÁST LODI
Kdo měl tentokrát štěstí?
Správná odpověď na soutěžní otázku z VOSY č. 7 a 8 je - r. 2006. Ze správných odpovědí byla vylosována paní Marcela Gröplová, VTC 40.
Jmenovaná se stává výhercem 100,- Kč.
Tajenka z č. 7 a 8 zní: @ kdo nic nezná, ten musí všemu věřit. Vylosováni byli tito čtenáři:
1. Holá Dana, 501.22 2. Langer Jiří, NS 371 3. Hluzínová Irena, 150.6
200,- Kč 150,- Kč 100,- Kč
Všichni vylosovaní výherci si mohou přijít pro svou výhru k paní Zulákové na OCV, tel. 6160.
Odpověď na soutěžní otázku a vyluštěnou tajenku zasílejte s kuponem na naši adresu nejpozději do 14. 10. 2009 na adresu OCV, Kotkova ulice.
Soutěž pro 9. číslo VOSY Který mučedník je patronem hasičů?
V O S A Zpravodaj odborářů VÍTKOVIC. Vychází měsíčně. Vydává OS KOVO Odborová centrála VÍTKOVICE, Kotkova 4, 706 02 Ostrava-Vítkovice, tel.: 595 952 411, IČO 144 50003. Za vydání zodpovídá redakční rada OCV. Grafická úprava fa KaMOŠ. Tisk Tiskárna DOT Domu techniky Ostrava. Registrace MKR ČR E 12 77 8. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Publikované názory se nemusejí shodovat se stanovisky redakce. ZDARMA
