Odborný časopis pro průmysl skla, keramiky a bižuterie

Odborný časopis pro průmysl skla, keramik y a bižuterie

www.czech-glass-society.cz

11–12 11 12 / 2013

Již více než 4 desetiletí se firma Promat řadí mezi firmy, které se úspěšně uplatňují v rozličných oborech vysokoteplotních technologií. Kromě tradičních odvětví: sklářství, keramika, hutnictví, cementářství a chemických výrob je snaha uplatnit progresivní izolační materiály i v nově se rozvíjejících oborech, jako jsou sluneční elektrárny, výroba palivových článků, apod. Vedle dodávky kvalitních žárovzdorných a izolačních materiálů jsme připraveni zajistit také odpovídající inženýrský a technický servis tak, aby technická řešení byla úspěšně propojena s ostatními technologickými částmi daného zařízení. Cílem je vždy propojit kvalitní materiály se špičkovým technickými znalostmi a dovednostmi.

High Performance Insulation

www.promatpraha.cz

Obsah čísla

63.

11–12 / 2013

Studie

255

Stanislav Gelnar: Úvaha o příčinách vzniku kyslíkových bublin na dně dávkovače skloviny

255

Rudolf Hais: 100 let významné sklářské hutě FLORA – HANTICH v Novém Boru

258

Jan Schöttner: Historie novosvětské sklárny v první polovině 19. století

265

Trendy a aktuality

273

SP ČR: Sklářské svítání na druhou

273

Čínský automobilový průmysl roste, skláři reagují

273

Galaxy Round – první mobil s prohnutým displejem

274

Krátké zprávy

274

Z domova

283

Dům porcelánu s modrou krví slavnostně otevřen

283

Kyjovská sklárna slaví 130 let

283

Škola bude opět vzdělávat sklářské technology

284

Zlaté časy českých vánočních ozdob minulostí?

284

Krátké zprávy

284

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

Vývoj sklářského a keramického průmyslu v České republice v letech 2007–2012 Česká sklářská společnost

XXIII. Svetový sklársky kongres v Prahe – Repríza prekonala premiéru Výstavy a soutěže

286

286 290

290 293

Na Pražském hradě byli vyhlášeni laureáti Stanislav Libenský Award 2013

293

Světové prvenství Preciosy představeno v rámci Designbloku

294

Metropoli na Tchaj-wanu ovládl křišťál Moser

294

Nejen MAJÁKY na Novoměstské radnici

295

CO PROČ JAK? Vladimíra Kleina v Českých Budějovicích

295

Glass Excellence VIII. – Agnieszka Leśniak-Banasiak: Line in Space

296

Jablonecké muzeum se proměnilo ve Skleněnou ZOO

297

Krátké zprávy

297

Tipy na aktuální výstavy

299

Výročí a jubilea

300

Za Ing. Jaroslavem Beránkem

300

Vzpomínka na Františka Zemka

301

Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům

302

Připravované akce

Mezinárodní trienále skla a bižuterie JABLONEC 2014

303

303

Ročník

Editorial Protože je konec roku za dveřmi, patřilo by se zhodnotit aktuální ročník našeho časopisu. Díky Vám, našim čtenářům, předplatitelům a  inzerentům to pro mě není nijak složitá úloha. Stačí mi tři slova: Sklář a  keramik žije! Přes veškerá mediální lákadla dnešního světa je Vás, kteří časopis podporujete, stále dost na to, aby mohl a měl vycházet. Holedbat se tradicí je vždy ošemetné. Tradice sama o sobě není hodnotou, pokud se nerozvíjí. Pak jen svazuje. V opačném případě ale dává odvahu a přímo vybízí k věcem příštím. Sklář a  keramik – jako nejstarší odborný časopis tohoto typu v zemi – v příštím roce oslaví devadesáté výročí své existence. Jeho přímým předchůdcem byly Sklářské rozhledy, jejichž první číslo vyšlo v roce 1924. Za  dobu života časopisu se několikrát změnila státní a  politická zřízení, vydavatelé, obsah osciloval od  populárně-naučného po  vysoce odborný, ale vždy byl zaměřen na  aktuální informace o  tom, co se děje v oborech skla, bižuterie a později keramiky i porcelánu. Co naši předkové řešili? S tím se budete moci seznámit ve všech číslech příštího ročníku v mimořádné rubrice věnované právě zprávám z každého desetiletí, kterým časopis prošel. A věřte, že řada těchto „aktualit“ bude i dnešnímu čtenáři srozumitelná – řečeno s padlým andělem české filosofie Ladislavem Klímou – velice velmi. Nový ročník Skláře a keramika ale samozřejmě nezůstane jen u  líbivého „retra“. To bychom popřeli jeho základní filosofii a – konec konců – i základní premisu z úvodu předchozího odstavce. Nový ročník našeho časopisu bude nadále vycházet 6x ročně v tištěné podobě, ale nepůjde již o jeho podobu jedinou. Již počátkem listopadu vznikl profil Skláře a keramika na sociální síti Facebook a v lednu spustíme internetové stránky. Proč? Například proto, abychom mohli lépe propagovat oborové akce, na  které díky termínům uzávěrek dnes nedokážeme pozvat. Aby se více vědělo, že Sklář a keramik existuje a je tu pro každého, komu není lhostejné sklo, bižuterie, keramika nebo porcelán. Abychom Vám byli blíž. Za celou redakci přeji klidné vánoce a dobrý společný rok 2014. Skláři a keramici, prosím, podporujte svůj časopis! PhDr. Petr Nový Šéfredaktor

11–12 / 2013

Table of contents Studies

255

Sklář a keramik 11–12/2013 – roč./vol. 63 Odborný časopis pro průmysl skla, keramiky a bižuterie – ISSN 0037-637X Vychází 6x ročně (dvojčísla) Evid. č. MK ČR E 2919

Stanislav Gelnar: Reflection concerning the causes of the formation and movement of a bubbles belt at the molten glass feeder bottom

255

Rudolf Hais: 100 years of notable glass factory FLORA-HANTICH in Nový Bor

258

Vydává / Publisher Vydavatelství České sklářské společnosti, s.r.o., Středová 1767/17, 415 01 Teplice, IČ: 28696778

Jan Schöttner: History of Nový Svět glassworks in the first half of the 19th century

265

Šéfredaktor / Editor in chief PhDr. Petr Nový

Trends and Actualities

273

Redaktorka a jednatelka společnosti Executive – editor Ing. Miroslava Kohlíčková

SP ČR (Confederation of Industry of the Czech Republic) – Glass dawn to the second

273

Recenzenti / Reviewers prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc. Ing. Jiří Koucký, CSc.

Automobile industry in China grows – glassmakers react

273

Galaxy Round – first mobile phone with curved display

274

Short News

274

Redakční kruh / Editorial board doc. Ing. Stanislav Kasa, CSc. Ing. Jiří Koucký, CSc. doc. Ing. Jaroslav Kutzendörfer, CSc. Antonín Langhamer prof. Ing. Marek Liška, DrSc. Ing. Greta Nováková Ing. Josef Smrček, CSc.

Home News

283

Ceremonial opening of the House of Blue Blood Porcelain

283

130 years of the glassworks in Kyjov

283

e school will educate glass technologists

284

e golden age of Czech Christmas decorations is gone?

284

Short News

284

The Association of the Czech Glass and Ceramic Industry

e development of the glass and ceramic industry in the Czech Republic in 2007–2012 Czech Glass Society rd

XXIII International Congress on Glass – e reprise that was better than the premiere Exhibitions and Competitions

286

286 290

290 293

Winners of the Stanislav Libenský Award 2013 were announced at the Prague Castle

293

Preciosa world primacy was introduced during Designblok

294

Metropolis of Taiwan has been dominated by Moser crystal glass

294

Not only LIGHTHOUSES on the New Town Hall

295

Vladimír Klein in České Budějovice – WHAT WHY HOW?

295

Glass Excellence VIII. – Agnieszka Leśniak-Banasiak: Line in Space

296

Museum in Jablonec turned into Glass ZOO

297

Short News

297

Tips on the current exhibitions

299

Anniversaries and jubilees

300

Memory of Ing. Jaroslav Beránek

300

Memory of František Zemek

301

Czech Glass Society congratulates to its members

302

Forthcoming Events

International Triennial of Glass and Jewellery JABLONEC 2014

Redakční rada / Editorial staff Ing. Ivan Berka Ing. Luboš Dietz Rudolf Hais prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc. prof. Ing. Lubomír Němec, DrSc. doc. Ing. František Novotný, CSc. Ing. Karel Pavlík Ing. Magda Purkrábková Ing. Sylvie Sázavová, CSc. Ing. Jaroslav Stoklasa, Ph.D. Ing. Aleš Svítil, předseda Ing. Jiří Zajíc

303

303

Fotografie / Photos © Sklář a keramik – není-li uvedeno jinak © Sklář a keramik – unless otherwise stated Grafika a sazba / Graphic arrangement © David Matura / www.sputnik.cz Tisk / Printed by Macek a Kusala, U Rybníka 11, Jablonec n. N. Redakce / Editor´s Office Sportovní 554, 468 41 Tanvald Tel.: +420 724 397 365 E-mail: [email protected] Administrace a předplatné Aministration and subscription Ing. Miroslava Kohlíčková Středová 1767/17, 415 01 Teplice Tel.: +420 417 576 236 E-mail: [email protected] č. ú. 0892311399/0800 ČS Teplice Inzertní agentura / Advertisement agency Ing. Greta Nováková Johančina 3251, 415 01 Teplice Tel./Fax: +420 417 576 155 Mobil: +420 603 223 768 E-mail: [email protected] Partneři časopisu Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR / Slovenská sklárska spoločnosť Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Otiskování článků jen se svolením redakce při zachování autorských práv.

Uzávěrka 11–12

Do tisku

Uzávěrka 1–2

15. 11.

6. 12.

17. 1.

Úvaha o příčinách vzniku kyslíkových bublin na dně dávkovače skloviny Reflection concerning the causes of the formation and movement of a bubbles belt at the molten glass feeder bottom Stanislav Gelnar

Arcadia s.o.f, Trnava, Slovenská republika, [email protected] Při strojním zpracování sodnovápenaté skloviny docházelo v nepravidelných časových intervalech k poklesu kvality výrobků vlivem skokového zvýšení obsahu bublin. Postupem popsaným v tomto článku byl na dně dávkovače skloviny nalezen úlomek kantalového drátu. Po jeho odstranění dosáhla sklovina opět požadované kvality. Článek je retrospektivou do zajímavé oblastí technologie tavení skla.

In a machine processing of sodium-calcium molten glass, decrease of product guality due to the sudden ex – treme increase of bubble content could be observed in irregual time intervals. Trough the method describet in this article a kanthal wire fragment could be found at the melten glass feeder botom. After it had been removed, the molten glass obtained the reguired guality. Causal connections have not been further examined. e author is coming back to this interesting problem the glass melting technology now.

Úvod do problematiky Příčinám vzniku kyslíkových bublin ve  fázi tavení a  zpracování skloviny byla v minulosti věnována zvýšená pozornost. E. Plumat  [1] v  roce 1954 upozornil na  elektrochemickou podstatu vzniku kyslíkových bublin po  kontaktu skloviny s kovy nebo žáromateriály. P.  D. Clark  [2] pozoroval proud kyslíkových bublin vycházející z  plochy žáromateriálu obsahující železo. Bubliny obsahující více než 20 % kyslíku vznikají podle Bodroše  [3] po  elektrochemické reakci mezi mikročlánky z dvou kovů s rozdílným elektrodovým potenciálem. Bodroš  [4] uvádí, že překrytí dna žlabu dávkovače sestaveného z AZS materiálu a silimanitu plechem z  platinové slitiny vedlo krátce po  rozjezdu výroby k vývoji značného počtu kyslíkových bublin. Kyslík se vylučoval na platinové slitině PtRh10 s rovnovážným elektrickým potenciálem +0,040 V. Potenciál materiálu AZS měl hodnotu +0,300 V. Po jejich propojení dosáhl výsledný potenciál hodnoty +0,088 V  proti kyslíkové elektrodě. K  vylučování bublin obsahujících 90 % O2 a 10 % N2 došlo při hodnotách rovnovážného elektrodového potenciálu platinové slitiny +0,05 až +0,07 V. Vývoj bublin zesílil po  posunu potenciálu ke  klad-

nějším hodnotám. Podle Matěje  [5] je nejdůležitějším mechanizmem vzniku kyslíkových bublin anodická oxidace podle rovnice 2O2– → O2 + 4e–. V  jiném praktickém příkladě docházelo podle Gelnara [6] v nepravidelných časových intervalech k  zvýšení výskytu bublin v  sodnovápenaté sklovině. Kvalita skloviny na výtoku z dávkovače se měnila skokem na  dobu hodin i  dnů. Po  uplynutí uvedených časových intervalů se kvalita skloviny zlepšila bez zásahů ze strany obslužného personálu. Teoretické i  praktické části řešení zajímavého výrobního problému jsou věnovány další části tohoto článku.

Postup identifikace a likvidace neznámého zdroje bublin Zdroj bublin byl hledán ve  žlabu dávkovače skloviny, viz obr. 1. V  úseku A-A byly pozorovány nazelenalé vlasové šlíry o délce ~10 mm potažené několika bublinami. Vada se objevovala po  kontaktu hrotu čidla hladinoměru s hladinou skloviny. Vzorky skloviny odebrané v  příčné ose části C-C však tuto hladinovou vadu neobsahovaly. Na  výtoku z  dávkovače však sklovina obsahovala značné množství bublin (obr. 1).

Obr. 1 – Dávkovač sodnovápenaté skloviny 1 – hladinoměr, 2 – dráha úlomku, 3 – poloha úlomku a začátek pásu bublin, 4 – izolace dna, 5 – překlady žlabu, 6 – dno žlabu, 7 – hlavová tvarovka, 8 – plunžr, 9 – dutinka, 10 – vláknitá izolace hlavové tvarovky.

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 255

Obr. 2 – Pohledy A-A, B-B a C-C a) Počátek šlíry a pásu bublin na kantalovém úlomku; b) Vývoj tvaru šlíry a místa odběru vzorků skloviny; c) Zvětšení výšky i šířky pásu bublin

Prohlídka dna žlabu při provozní teplotě skloviny 1 250–1 270 °C byla bezvýsledná. Po vypnutí plynového příhřevu sklovina chladla rychleji než baddeleyt-korundový materiál a  při teplotě skloviny ~1 100 °C byl objeven na dně žlabu jasný pás bublin směřující k  výtokovému otvoru (obr. 2a, b, c). Při sledování pásu ve směru proti odběrovému proudu byl v  místě jeho vzniku zjištěn podlouhlý předmět o délce ~10 cm, z kterého se vyvíjela šlíra pokrytá bublinami (obr 3). Sklovina mezi místem nálezu a  nátokem z  pece byla homogenní a  proto byl neznámý předmět považován za jediný zdroj bublin. Po jeho vytažení ze skloviny bylo konstatováno, že se jedná o úlomek kantalového drátu z čidla hladinoměru.

Korozní chování kantalového drátu ve žlabu dávkovače Slitinu s  výrobním označením Kantal APM (dále jen Kantal) tvoří směs tří dobře mísitelných tavenin železa, hliníku a  chromu se stopami uhlíku. Po jejím ochlazení vzniká podle [7] homogenní, případně mikroskopicky heterogení celek. Ve  sklářském průmyslu je kantalový drát používán výhradně jako topný vodič. Chemické složení 73 % Fe 22 % Cr, 5 % Al, max. 0,1 % C je typické pro skupinu legovaných feritických slitin železa. Základním legujícím prvkem je chrom. Tavící teplota Kantalu přesahuje 1 510 °C a  hustota slitiny je 7,1  gr/cm3. Pasivace chromu zvyšuje odolnost slitin železa proti elektrochemické korozi. Podmínkou úspěšné pasivace je obsah chromu nad 11,5 %, dostatečná teplota a  přítomnost kyslíku v atmosfeře pece. V  atmosfeře dávkovače skloviny vzniká na povrchu Kantalu souvislá vrstva spinelové struktury FeCr2O6 bránící další oxidaci železa. Uvolňováním uhlíku při teplotě 1 000 °C vzniká pod pasivační vrstvou karbid železa a část 256 – Studie

struktury přechází z  feritické na  austenickou formu. Zároveň vzniká další metalická fáze FeCr. Obě nové fáze zvyšují výrazně křehkost kantalového drátu. Pod pasivační povrchovou vrstvou vznikají oblasti ochuzené o chrom vykazující nižší korozivzdornost  [8]. Oxidačním plynem je kyslík (vznikají oxidy) a  také oxid uhličitý (tvoří oxidy a  uhličitany). Ve  složité směsi plynů vyplňujících vnitřní prostor všech částí sklářské tavící pece mohou vznikat na  kovu povrchové vrstvy nitridů, sulfidů, komplexních síranů apod. Kriteriem pro určení kinetiky uvedených chemických reakcí je Pilling-Betworthovo číslo. Hodnotu nižší než 1,0 mají Na2O (0,55) a  Li2O (0,58). Jejich vrstvy nepokrývají souvisle povrch kantalového drátu a nemají ochranný charakter. Oxidy jako Al2O3 (1,28), FeO (1,8O), Cr2O3 (2,07) jsou schopné vytvářet celistvé ochranné vrstvy (obr. 3). Pasivovaný povrch kantalového drátu odolává dobře teplotnímu i  chemickému vlivu pecní atmosféry. Značnou nevýhodou je pokles mechanické pevnosti drátu způsobený zvýšenou křehkostí slitiny. Hladinová zelená šlíra potažená bublinami byla produktem krátké a nevýrazné elektrochemické reakce mezi

Obr. 3 – Struktura legovaného feritového drátu po zahřátí nad 1 000 °C a – zona původní feritické slitiny; b – zóny ochuzené o chrom, bohatší na železo a uhlík; c – ochranné vrstvy Cr2O3 a FeCr2O6

pasivační vrstvou na  hrotu kantalového drátu a sklovinou. Po rozpuštění pasivačních vrstev Cr2O3, FeCr2O6 a  FeCr následovala koroze původní železité struktury slitiny způsobující zkracování čidla. Při neopatrné manipulaci během jeho výměny docházelo často k odlomení křehkého kantalového drátu. Po průchodu vrstvou skloviny pronikaly kovové úlomky do  přechodové vrstvy viskózní skelné fáze tvořící povrch baddeleyt-korundového materiálu dna žlabu. Přechodovou vrstvu tvoří vždy původní sodnovápenatá sklovina obsahující zirkoničitou korozní splodinou z žáromateriálu. Ponořením úlomků kantalového drátu na dno žlabu se zvětšila reakční plocha mezi kovem a  skelnou fází obohacenou zirkonem. K  vývoji bublin došlo po elektrochemické reakci mezi mikročlánky dvou kovů s rozdílným elektrodovým potenciálem – železa a zirkonu. Zkrat těchto mikročlánků ve vodivém prostředí skloviny vyvolal pohyb alkalických iontů. Vlivem rozdílné koncentrace alkalií vzniklo na  fázovém rozhraní elektrochemické napětí. Alkalické ionty ve  snaze o  dosažení rovnováhy ve  směru koncentračního spádu vytvořily nerovnovážné podmínky vlivem přebytku plynné fáze na  povrchu kantalového drátu. S  rostoucím

Obr. 4 – Stadia vzniku „diskrétního“ zdroje šlír a bublin v místě A-A 1 – směr proudění skloviny, 2 – poloha hladinoměru, 3 – kantalový úlomek, 4 – vznik důlkové koroze, 5 – slábnutí vývoje bublin, 6 – uzavření kantalového drátu v důlku

elektrochemickým napětím se zpravidla vývoj bublin zvyšuje. S  podporou literárních zdrojů (3, 4, 5) bylo možné konstatovat, že také v tomto případě se jednalo o bubliny kyslíkové. Prudký vývoj kyslíkových bublin urychlil průnik kantalového drátu pod viskózní vrstvu skloviny na  povrchu baddeleyt-korundového dna žlabu. Pokud nebyl úlomek v  této reakční fázi odstraněn došlo k jeho překrytí viskozní a  těžší sodnovápenato-zirkoničitou skelnou fází a  vzniku trvalého zdroje zirkoničitých šlír a kyslíkových bublin (obr. 4). K oživení tohoto „diskrétního“ zdroje inhomogenit docházelo vždy po  výkyvu teplotních a  odběrových podmínek v dávkovači skloviny.

Závěr Na hrotu čidla hladinoměru byl použit drát o   2,5 mm z  feritické slitiny železa legované chromem s  obchodním označením Kantal APM. V  mírně oxidační atmosféře dávkovače skloviny vznikala na povrchu slitiny ochranná vrstva FeCr2O6 dobře odolávající prostředí pecní atmosféry. Ve  vrstvách ochuzených o  chrom vznikal karbid železa a  metalická fáze FeCr zvyšující křehkost kantalového drátu. Pokles mechanické pevnosti drátu zvyšoval lámavost čidla hladinoměru. Úlomky iniciovaly ve  sklovině vznik elektrochemických reakcí produkujících zirkoničité šlíry a kyslíkové bubliny.

LITERATURA 1] Plumat E.: Silicate Industry (1954), s. 141-154. 2] Clark P. D.: Přednáška na Sheffield University. 3] Bodroš P., Fojtková M.: Sklář a keramik (1984), s. 349. 4] Bodroš P., Štverák J.: Sklář a keramik (1985), s. 142.

5] 6] 7] 8]

Pokud nebyly v této fázi úlomky drátu ze dna vytaženy došlo na povrchu dna k jejich překrytí viskózní přechodovou skelnou fází za  vzniku trvalého „diskrétního“ zdroje zirkoničitých šlír a kyslíkových bublin. K jeho aktivaci docházelo po každé změně odběrového a  teplotního režimu dávkovacího žlabu. Po  odstranění aktivních i  „diskrétních“ kantalových úlomků a  zavedení platinového čidla hladinoměru bylo dosaženo požadované úrovně kvality skloviny. S  ohledem na  tyto příznivé okolnosti a  také z  úsporných důvodů nebyly provedeny žádné předběžné ani dodatečné fyzikálně-chemické analýzy.

Matěj J.: Tavení skla, Jablonec nad Nisou (2008), s. 543. Gelnar S.: Technická zpráva (1996) s.12–23. Ptáček L.: Nauka o materiálu II, nakladatelství CERM (2002). Havlík L.: Bakalářská práce : Koroze slitin železa, Brno (2010).

Lektor: Ing. Adam Hotař, Ph.D.

Nepřehlédněte – ročníky Skláře a keramika 2002–2010 na jednom CD! Čísla časopisu Sklář a keramik 2/2002 – 10–12/2010 jsou nyní dostupné ve  formátu PDF na  CD. Cena kompletu včetně media a poštovného je 2 000 Kč. Jednotlivé ročníky nebo čísla objednávat nelze. V případě zájmu prosím kontaktujte redakci: [email protected].

Jak lze získat časopis Sklář a keramik? Odborný časopis pro průmysl skla a keramiky Sklář a keramik, který vychází v nákladu 600–700 výtisků, je tradičním médiem na českém trhu, které pravidelně přináší aktuální a zajímavé informace o dění v oboru doma i v zahraničí  (vychází již 63 let, počítáme-li jeho předchůdce Sklářské rozhledy pak dokonce 89).  Pro svou odbornost je zařazen do  aktuálního seznamu neimpaktovaných recenzovaných časopisů. Mezi jeho odběrateli jsou též zahraniční firmy či jednotlivci a informace o otištěných studiích pravidelně vychází v řadě odborných evropských sklářských časopisů. Odborný časopis Sklář a keramik není ve volném prodeji, lze jej proto získat pouze formou a) předplatného nebo b) vstupem do České sklářské společnosti (ČSS).

a) Zisk SaK formou předplatného – pro firmy i jednotlivce 800 Kč ročně (6 čísel časopisu o rozsahu nejméně 52 stran) V případě zájmu kontaktuje administraci Skláře a keramika – [email protected] b) Zisk SaK členstvím v ČSS – jen pro jednotlivce Individuální člen – 400 Kč ročně Individuální člen (důchodce, student) – 200 Kč ročně (v rámci členského příspěvku člen obdrží 6 čísel časopisu o rozsahu nejméně 52 stran) V případě zájmu kontaktuje sekretariát ČSS [email protected]

Ceník inzerce pro rok 2014 Obálka – 1. strana 25 000 Kč Obálka – 2 až 4 strana: 20 500 Kč Formát A4

Barevná inzerce (Kč)

Černobílá (Kč)

1/1

19 000

15 000

1/2

16 000

11 500

1/3

13 000

8 000

1/4

10 000

6 000

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 257

100 let významné sklářské hutě FLORA-HANTICH v Novém Boru 100 years of notable glass factory FLORA-HANTICH in Nový Bor Rudolf Hais

Česká sklářská společnost, Nový Bor, [email protected] Sto let nepřetržité sklářské výroby bylo impulsem pro autora tohoto článku k souhrnnému zpracování historie této sklářské hutě. Autor podrobně popisuje jednotlivá období, přestavby a modernizaci budov, rozvoj výrobního zařízení, technologie a výrobního sortimentu. Svoji pozornost zaměřuje i jmenovitě na vedoucí, huťmistry, skláře, technology a taviče, kteří svojí prací přispívali v jednotlivých generacích k úspěšné výrobě a reprezentaci českého skla a neměli by být zapomenuti.

One hundred years of continuous glass production was the impetus for summarizing of history of given glass factory. Author describes in details individual work periods, reconstruction and modernization of buildings, development of production equipment, technology, and production range. His attention is focused also on leaders, works foremen, glassmakers, technologists and melters, who contributed their work throughout generations to successful production and representation of Czech glass and should not be forgotten.

Firma Ladisch Huť FLORA byla sice až třetí sklářskou hutí v Boru – po huti Helena (1874–1942) a městské (školní) huti (1910–1934) – ale díky příznivým historickým a  hospodářským okolnostem oslavila v  letošním roce 100. výročí založení jako jediná v plném provozu [1]. S  temperováním sklářské tavicí pece v  nově postavené sklářské huti s  názvem FLORA (Florahütte) se začalo dne 21. ledna 1913. Majitelem a  stavebníkem byl Franz Ladisch, malíř skla z Arnultovic. Původně, s  kapitálem 200 zlatých, začal vyrábět pozlacené rámy pro obrazy a  také zrcadla z  Kinského zrcadláren ve  Sloupu a  okolí. To byl ve své době poměrně výnosný obchod, a  tak si Ladisch za  několik roků postavil v Boru továrnu na rámy a lišty tzv. Rámovku. Později si za  vydělané peníze a věno své ženy Flory zakoupil výhodný pozemek naproti železničnímu nádraží v  Boru, na  kterém v  září roku 1912 začal stavět sklářskou huť se železniční vlečkou (obr. 1). V  hutní hale byla postavena tehdy nejvýkonnější sklářská pánvová tavicí pec s  regenerativním systémem Siemens-Siebert, zpočátku osazena 10 bazickými pánvemi o velikosti 70 x 70 cm, a dvěma saclíky velikosti 60 x 70 cm. K  výrobě generátorového plynu sloužily dva šachtové generátory, rovněž typu Siemens, se šikmým roštem. Ty byly otápěny hně258 – Studie

dým uhlím z  dolu Quido. V  huti bylo 12 komorových chladicích pecí a  jedna temperovací pec na  12 pánví, otápěné byly zpočátku přímo uhlím, později rovněž generátorovým plynem. K  huti příslušela kmenárna se skladem surovin a sušárnou písku, sklad pánví a žárovzdorného materiálu, formárna, sklad železných forem, opukána, třídírna skla, expedice a  kůlna, která sloužila jako sklad hotových výrobků. Na  celé huti nebyl žádný údržbář, veškeré kovářské a  zámečnické práce se zadávaly řemeslníkům ve městě. Celkové vybavení této hutě bylo zpočátku velmi skrovné. První dílo sklářů se konalo 3. února 1913, prvním správcem na  huti byl

pan Pechatý, prvním tavičem p.  Markovský. Topiči-měniči ohně byli tři, jeden kmenař, dva formaři, jeden prohlížeč skla, jeden opukáváč, jeden účetní a  jeden správce, několik žen v expedici. U sklářské pece bylo 10 dílen. V  každé dílně byl jeden sklářský mistr, jeden pomocník, jeden baňkař a  odnášík, který rovněž držel formu. V  roce 1913 měla sklářská huť celkem 64 zaměstnanců; tento stav trval prakticky do roku 1918. Skláři byli převážně Češi. Pocházeli většinou z  vnitrozemských českých hutí a  přes některou okolní sklárnu přišli v roce 1913 na FLORU. Zachovala se jména prvních sklářských mistrů:

Obr. 1 – Huť Flora, 1913, reklamní veduta, Sklářské muzeum Nový Bor

Obr. 2 – Hlavička obchodního dopisu firmy Ladisch, Sklářské muzeum Nový Bor

Obr. 4 – Hlavička obchodního dopisu firmy Hantich, archiv autora

František Blažek, Alois Jungwirth, Antonín Vojíř, Čeněk Fürbacher, Jan Ajšman, František Pospíšil, Karel Pufler, Václav Tománek a bratři Josef, Antonín a Karel Kastlovi. Pracovalo se 10 hodin, šestkrát v týdnu od 7–17 hodin s přestávkou na svačinu a oběd. Topiči pracovali nepřetržitě, neměli žádné neděle ani svátky, tavič tavil 6x v týdnu 14 hodin denně. Ženatý sklářský mistr měl nárok na naturální byt a deputát ve formě uhlí. Sklářská huť FLORA byla zařízena pro výrobu polotovarů a  pracovala na  objednávky místních sklářských rafinérií. Tavil se nepříliš kvalitní křišťál, různé tmavé, transparentní barevky, „koštěnka“ (opalín), opakní barevky, černé sklo a občas i měďný rubín (obr. 2). Tak se pracovalo až do  začátku 1. světové války v červenci 1914, kdy většina osazenstva hutě narukovala. Znovu se začalo pracovat až na podzim roku 1915 Osazenstvo se ale podařilo doplnit jen do jara 1917. Vyráběl se válečný sortiment: skleněné nočníky, bažanti,

Obr. 5 – Registrované značky firmy Hantich, Sklářské muzeum Nový Bor

plivátka, petrolejové lampy, lahve s odlivkou na  vodu apod., především pro lazarety. Pak již nebylo uhlí ani suroviny, ani pracovníci, protože narukovali i starší ročníky. Po vzniku Československé republiky se řada věcí změnila. Odbory prosadily osmihodinovou pracovní dobu a změnila se i organizace práce. Ve sklářské dílně pracovali nyní čtyři lidé: mistr, starší pomocník, mladší pomocník a  baňkař. Zadáci již byli dva – držič formy a  odnášeč. Všichni ženatí mistři dostali naturální byt a 40 metráků uhlí na otop ročně. Změnil se i starý mistrovský systém odměňování, všichni zaměstnanci již byli placeni přímo závodem. Po  první světové válce nastala krátká bláznivá konjunktura, která trvala do  roku 1922, kdy začalo objednávek ubývat, takže zaměstnavatelé snižovali mzdy. Byla z toho generální stávka, a to i na FLOŘE. V roce 1925 byla mezi dělníky a  zaměstnavateli sjednána kolektivní smlouva a situace se opět uklidnila, pracovalo se ale za nižší mzdy [2]. Koncem 20. let  se mimo polotovarů pro rafinérie na  huti FLORA vyráběly módní napodobeniny „lesního skla“, které odebírala především česká firma F. Pavel  [3]. Na  začátku 30. let následovala éra tzv. „Tango barev“. Byly to sytě zbarvené opály v  opakních ostrých tónech – zejména citrónová žluť, císařská žluť a  červeň, korál ale i  sytě zelené,

modré a  fialové opakní barvy. (Výrobky byly často kombinovány s  černými nálepy, uchy, nožkami apod.)  [4] (obr. 3*). Po této éře následovala výroba toaletních souprav z  tehdy oblíbených světlých barevek, speciální křišťál pro lazuru, dále likérové, kompotové a  dezertní soupravy, popelníky, svícny, dózy na cigarety, vázy a mísy foukané zejména do železných forem. V těchto letech byl zaveden i hutní iris [1]. V  roce 1929 se začala projevovat hospodářská krize, která se postupně prohlubovala, v roce 1930 se již pracovalo někdy jenom 4 dny v týdnu. V únoru 1931 vypověděl Ladisch všechny dohody a smlouvy a tvrdě snížil všem zaměstnancům platy. Ale ani to nepomohlo vyřešit svízelnou hospodářskou situaci, a  tak byla práce v  huti FLORA 16. července 1931 zcela zastavena. (V roce 1931 bylo ve sklářství nezaměstnáno 90 % pracujících.) Od 6. listopadu 1933 do května 1934 si huť najali skláři-družstevníci z Polevska. Přehradili podélně tavicí pec a pracovali „na půl pece.“ Ale ani tak se jim nedařilo, a tak šla v roce 1935 huť do dražby. Koupila ji firma Glashüttenwerke W. Hantich & Co. Haida (Sklářské podniky W. Hantich & spol.) za 230 tisíc Kč i s obytnými domy [2, 3].

Období firmy Hantich Tato firma byla založena původně v roce 1919 Ernstem Hantichem se společníky Enstem Krawanym a Josefem Boßnerem, kteří si pronajali Ficklovu huť v  Dolním Prysku, kde se vyráběly polotovary pro místní rafinérie. V roce 1921 si pak E. Hantich s  E. Krawanym pronajali městskou (školní ) huť – „Fachšůlku“ – v  Boru  [5]. Kolem roku 1928 se stali dalšími společníky Carl Krawany a  Ernst Haase. V  důsledku velké hospodářské krize začala mít firma značné hospodářské potíže a v roce 1931 se o ní psalo jako o firmě v likvidaci [3] (obr. 4).

Obr. 6 – Soubor VENETIA, 30. léta 20. století, archiv hutě FLORA-HANTICH

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 259

Obr. 7 – Pohled do hutě Flora-Hantich, 30. léta 20. století, obraz R.Görtlera, v majetku autora

Firma Hantich změnila v  roce 1931 svou vlastnickou strukturu. Byly založeny dvě nové společnosti: První byla Glashüttenwerke W. Hantich Co. Kdt. Ges. (Sklárny W. Hantich & Co., komanditní společnost). Tato společnost se stala právní nástupkyní původní společnosti a  jejími hlavními společníky se stali Wenzel Hantich (syn Ernsta Hanticha) a  Johann Laubner. Druhou nezávislou společností byla firma L. Hantich & Co., Fabrikation Hüttentechnischer Kunstgläser (L. Hantich & Co, výroba hutně tvarovaných uměleckých skel). V  této firmě byly hlavními společnicemi Louisa Hantich (manželka Ernsta) a Adele Krawany. Louisa Hantich ale brzy ze společnosti vystoupila a  novým společníkem Adele Krawany se stal Rudolf Rasche, majitel rafinérské firmy Adolf Rasche. Sídlo měly obě firmy stejné [3] (obr. 5). Firma Hantich pak přešla v roce 1935 z  pronájmu městské (školní) sklářské

hutě do  hutě FLORY a  začala ji intenzivně modernizovat. Technickým vedoucím firmy zůstal Ernest Hantich. Za  jeho působení byly zavedeny roztáčecí pícky na naftu, stroje do formárny, všude rozvedena voda a elektrické světlo. V  opukárně se nově objevily benzínové opukávací stroje, byla zřízena i vlastní brusírna a malírna, což umožňovalo i přímý export a menší závislost na rafinériích [2] (obr. 7–8). Ve 30. letech patřil Ernst Hantich k předním a váženým sklářským průmyslníkům v  českých zemích. Byl poradcem ministerstva obchodu a  členem předsednictva sklářského průmyslu  [3]. Dle obchodních katalogů spolupracovala firma Hantich s  malírnou skla a  porcelánu Camillo Neumann v Ebersbachu a brusírnou skla Schneider a Miller, rovněž v Ebersbachu (Sasko) [6]. Hlavním výrobním sortimentem firmy Hantich bylo především velké množ-

Obr. 8 – Huť Flora-Hantich ve 30. letech 20. století do požáru v roce 1946, archiv hutě FLORA-HANTICH

260 – Studie

ství křišťálového a  barevného vrstveného skla určeného k broušení a další dekorací zejména malbou  [3]. Na  počátku 30. let firma hledala i  nové cesty k  překonání odbytové krize. Jedním ze zdařilých souborů luxusního tenkostěnného skla byl soubor VENEZIA, vyvzorovaný a nazvaný po vzoru skla benátského (obr. 6). Jednalo se o  výrobky jednak hladké, jednak bohatě zdobené optickými dekory z  módních kouřových, topasových a  uranových sklovin. Další skupinu tvořila skla s  nepravidelně opřádanými hutními dekory, jinou skla s  výraznými optickými dekory tvarovaná do  kovových předforem (Hobnailglas) a  předměty s  plochými tvarovanými nálepy (Nuppenglas). Tato série byla označena jako ANTIK. Vrcholem období hledání nových cest byly výrobky zhotovované v malých množstvích a exklusivně pod názvem JOHNOLOYTH [3, 5] (obr. 9). Výroba pokračovala až do  okupace českého pohraničí v  roce 1938. Značná část českých sklářů tehdy musela odejít do vnitrozemí. Zpočátku zažívala firma Hantich velkou konjunkturu, protože se trh rozšířil o  celé Německo. Počínající válkou ale začaly potíže, které se brzy začaly prohlubovat. Byl nedostatek surovin, uhlí pro generátory, vázla doprava, němečtí skláři museli narukovat. Do  hutě nastoupili cizí skláři (např. Němci ze Sedmihradska) a  váleční zajatci nezapracovaní na  zdejší sortiment. Výrobu bylo nutno rovněž přeorientovat na cenově nezajímavý válečný sortiment. V dalších letech byla nařízena vojenská výroba – skleněné průzory pro tanky a skleněné minové uzávěry. V  lednu 1945 byl provoz zastaven a z hutě se stalo skladiště Wehrmachtu. Zaměstnanci byli posíláni na práci do lesa a kopat zákopy. Mnozí ze sklářů se také zúčastnili odboje a někteří byli i vězněni [2, 7].

Obr. 9 – JOHNOLYTH, Sklářské muzeum Nový Bor

Obr. 10 – Kolektiv expedice, uprostřed první poválečný ředitel B.Tománek, 1945–1951, archiv hutě FLORA-HANTICH

Huť po 2. světové válce Konečně skončila válka, v  květnu 1945 přišlo osvobození. Vrátili se čeští zaměstnanci i  skláři a  s  velkým úsilím se pokoušeli opět rozjet výrobu. Na všechny německé závody byli určení národní správci – pro firmu E. Hantich a  spol., Bor se jimi stali J. Rückl, Fr. Švec a B. Tománek, jejichž úkolem bylo spravovat svěřený národní majetek a  uvést sklárnu do  normálního výrobního procesu [8]. K 28. říjnu 1945 byl osazenstvem sklárny jmenován ředitelem sklárny B. Tománek [9]. V  provozuschopném stavu byla pouze rafinérie, v huti bylo nutno postavit novou tavicí pec [10]. Konsolidaci sklářského průmyslu narušoval i odsun německého obyvatelstva, z  nichž jen malá část tzv. specialistů zůstávala (Riedl, Welzer, Stolle, Mazanec atd.). Na druhé straně se vrátili starousedlí Češi a  došlo i  k  dosidlování českých a  slovenských sklářů ze zahraničí. Tak přišli skláři z  Rumunska a  Maďarska (např. Rozinové, Šamogy, Táborští, Litvanyi, Seidlové) a zejména pak 42 rodin z polské sklárny Zawiercie (Ranšové, Pecové, Tomečkové, Fundusové, Hylští, Martínek) a  další. Z  Francie přišli bratři J. a  Fr. Černí  [12]. Spolupráce a  dovednosti sklářů různých národností přispěly k  udržení, dalšímu rozvoji a  předání významných sklářských tvarovacích technik – např. vrstveného a  přejímaného skla, tvarování složitých předmětů pro malbu vysokým smaltem apod. – následujícím generacím. Zásadním problémem pro uvedení hutí na  Borskošenovsku do  provozu byl ne-

dostatek generátorového uhlí, vzhledem k  tomu že vozový park ČSD byl válkou zcela zdecimován. Řešilo se to jednak vysíláním brigád dobrovolníků do  dolů, kteří pak zajišťovali dopravu uhlí po  dráze i  auty do  Boru, jednak urychleným připojováním se na ve válce vybudovaný rozvod dálkového plynu ze Záluží. Tak byla již 17. listopadu 1945 slavnostně zahájena výroba polotovarů pro místní rafinérie [10]. První exportní zakázkou byl vagon skleněných nočníků pro švýcarského zákazníka. Přípojka k  hlavnímu vedení dálkového plynu byla dokončena v roce 1946. K  28. říjnu 1945 došlo na  základě dekretu prezidenta republiky ke  znárodnění všech větších sklářských hutí (s  obsahem pánví přesahujícím 1  000 litrů), tedy i  hutě FLORA-HANTICH. K  7. březnu 1946 byl vytvořen první národní podnik Borské sklárny se sídlem v  Novém Boru a  huť FLORA-HANTICH do  něj byla zařazena jako závod 1.  Vedoucím hutě byl do  roku 1951 B. Tománek [11] (obr. 10).

Obr. 13 – Dr. J. Špaček vzoruje se sklářem Baranovským, 60. léta 20. století, archiv hutě FLORA-HANTICH

Obr. 11 – Flakon z období výroby toaletních souprav zušlechtěný černou lazurou a průmyslovou rytinou, 30.–60. léta 20. století, archiv autora

Vlastní sklárnu v té době tvořily v podstatě tři objekty oddělené navzájem dvorem. Střed tvořila hutní hala, jižně od ní byl komplex dřevěných skladů surovin a materiálů, severně zděná budova brusírny, manipulace a skladu hotových výrobků. Malírna byla v prostoru 1. patra, v místě dnešních kanceláří. Desítka malířů zde produkovala především levnou malovačku [13]. Stav zaměstnanců v roce 1946 byl 190, z toho 89 odborných dělníků, 75 pomocných a zaučených dělníků, 4 učňové a 22 úředníků [10]. Bohužel dne 7. září 1946 ve  večerních hodinách vznikl v  huti požár od  rozpálené komorové pece. Vzhledem k nedostatku vody huť zcela vyhořela. Výroba byla zastavena, skláři převedeni

Obr. 14 – mistr uměleckého řemesla J. Rozinek, archiv hutě FLORA-HANTICH, foto K. Tůma

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 261

Obr. 15 – Ryba a želva z kolekce zoomorfního skla [16], foto Hána, L. Rott

Obr. 16 – Ježci z kolekce zoomorfního skla [16], foto L. Hána, L. Rott

do  ostatních hutí, jen brusírna a  ma- vy (obr. 11), přejímané sklo, vrstvené lírna zůstaly v provozu. Škoda předsta- polotovary pro hranovku, polotovary vovala tehdejší 1 milion Kčs, byla ale pro vysoký smalt a  lazuru, výrobky kryta pojištěním. Podařilo se rychle s optickým dekorem. Pro využité méně opravit sklářskou tavicí pec, zajistit sta- kvalitní skloviny se ke konci směny vyvební materiál i  stavební firmu F. Ho- ráběl nenáročný sortiment, např. napáráčka z Boru, a tak se k 4. únoru 1947 ječky, vložky do minimaxů apod. [7] podařilo výrobu opět obnovit [10]. Ve  středu zvýšené hutní haly (s  novou střechou) byla Siemens-Siebertova tavicí Období národních podniků pec s 12 pánvemi o  80–90 cm, na nichž Borocrystal, Borské sklo, bylo umístěno 10 dílen o  4–5 sklářích. V té době byly již na dálkový svítiplyn při- Užitkové sklo a Crystalex pojeny všechny komorové chladicí pece, roztáčecí pícky a opukávací stroje. Sklář- K  1. lednu 1950 byla huť FLORAská tavicí pec byla otápěna kombinovaně, -HANTICH převedena jako závod č. 6 tj. generátorovým plynem s  přídavkem do  n.  p.  Borocrystal, který neměl žádsvítiplynu, v  období nedostatku dálko- nou hutní základnu pro své rafinační vého plynu byly v provozu jeden, někdy provozy. Ale již k 1. lednu 1953 byly oba i oba generátory. V letech 1948–1950 byl n. p. – Borocrystal (Nový Bor) a Borské položen i nový vodovod [10]. sklárny (se sídlem na Práchni) sloučeny V  roce 1947 nastoupili do  hutě první na základě rozhodnutí ministerstva lehsklářští učni vychovaní ve školní huti kého průmyslu do  jednoho nového náv  Chřibské. Výrobní program hutě rodního podniku Borské sklo [11]. V době představoval pivní, vinné a  likérové od roku 1951–1959 se vystřídali ve vedesoupravy, vázy, mísy, toaletní soupra- ní huťě romský ředitel J. Žiga, sklář Alois

Obr. 19 – Pohled na huť po přestavbě v roce 1965 do současnosti, archiv hutě FLORA-HANTICH, foto K. Tůma

262 – Studie

Dvořák z  Práchně, dosavadní huťmistr K. Blažek a sklář Fr. Schneider [10]. V  novém organizačním uspořádáním byl hutní provoz FLORA-HANTICH s počtem 135 zaměstnanců k 1. dubnu 1958 zařazen jako provoz č. 11 do  závodu 1 n. p.  Borské sklo. Vedoucím závodu byl k  12. září 1959 jmenován Fr. Vogl, vedoucím hutního provozu 11 se stal J. Grošaft, huťmistrem byl A. Babůrek [11]. V té době zde pracovali sklářští mistři J. Seidl, J. Rozinek, J. Riedel, A. Rozin, F. a J. Černí, O. Stolle, Hroch, V. Horník, Fr. Čejka a  další. Tavili p.  Mazanec, J. Jeršák a  B. Tománek, kmeny vyráběl p. Zaplatílek, formárnu vedl O. Hylský, teplotu v  komorových chladicích pecích seřizoval starý sklář Č. Fürbacher. V  roce 1961 bylo na  dolnoplamenné Siemens-Siebertově pánvové pece s  ležatými komorami umístěno 10 ks pánví o  90cm a 2 ks o  80 cm. K chlazení skleněných výrobků sloužilo 10 ks komorových chladicích pecí, tenkostěnné výrobky se chladily v hrncích převážně do  roku 1962  [14] (obr. 12*). V  roce 1961 byla postavena spojovací hala mezi hutí a  brusírnou, do  které byla instalovaná první plynem otápěná pásová chladicí pec a  celé prvotní opracování. Zároveň byla modernizována i  stará suška písku [10]. Ve stejném roce byl ukončen i provoz na  zastaralých Siemensových generátorech, které sice účinně vypomáhaly při nedostatku dálkového plynu, ale byly také příčinou několika explozí [10, 13]. V  60. letech se stala huť důležitou realizační základnou pro vývoj nových vzorů a  výrobků. Vzorovala zde řada

předních sklářských výtvarníků, např. L. Smrčková, J. Špaček (obr. 13), O. Lipský, K. Wünsch, A. Matura, P.  Hlava, J. Šuhájek a další. Ve spolupráci s R. Roubíčkem vytvářel sklářský mistr J. Rozinek (obr. 14) např. prostorové kompozice ze skla a kovu pro EXPO 58 v Bruselu nebo skleněné sloupy pro československý pavilon EXPO 67 v  Montrealu. S  výtvarníky spolupracovali i  další mistři. např. A. Štefánik, J. Černý, K. Blažek, A. Rozin apod. [7] Od  roku 1962 zde byly pro provoz EXBOR tvarovány soubory moderního, dobrušovaného skla v  zoomorfních tvarech – ryby, ježci, žáby, želvy, kohouti, úhoři, ovoce (obr. 15–16) a  moderní hranovka (tzv. kapky, mřížky) s využitím zátavů stříbra, skleněných vláken a stříbrných solí včetně dalších hutních technik [13, 16] (obr. 17–18*). Pro provoz 15 (vitráže) je po  roce 1965 vyráběn široký sortiment nestandardních, výrobně mimořádně náročných výrobků podle originálních návrhů československých výtvarníků. Hutní vitráže, osvětlovací plastiky, jednoduchá i složitá osvětlovací tělesa i  výroba tzv. „antického“ plochého skla z  rozvinutých válců. Výrobky z provozu 11 zdobí např. stanici metra, Kongresové centrum, Novou scénu Národního divadla v Praze a mnoho dalších budov a interiérů [13]. Veliký rozsah a  různost sortimentu od  přejímaného skla za  použití přetahových šišek (od roku 1966 i skloviny zlatá róza), opálu, speciálního lazurového křišťálu, barevek pro vysoký smalt, polotovary pro uměleckou rytinu a  složité barevné kombinace pro zoomorfní tvary byl pro výrobní technologii velmi náročný. Vyžadovalo to pečlivou a  přesnou práci počínaje

Obr. 20 – Skláři F. a J. Černí, archiv Crystalex, foto K. Tůma

od  přípravy sklářských kmenů po  sla- doucím provozu byl J. Grošaft, krátce dění tepelné roztažnosti a  vysokou I. Havle, v  letech 1973–1975 P.  Skala, kvalitu utavené skloviny. poté opět J. Grošaft a mezi lety 1979– V  letech 1964–1965 došlo k  realizaci 1991 Ing. E. Eichler. významné investiční akce. Byla po- V  roce 1986 byla hornoplamenná stavena nová plynová regulační sta- pec zvětšena na  7 ks pánví o   100 nice a  především další hutní hala se a  1 x 90 cm, a  zmodernizovaná na  typ šestipánvou, hornoplamenou tavicí Crystalex. V  roce 1978 byla modernizopecí systému JINDR A. Velikost () vaná i kmenárna a instalována výkonná pánví byl 5 x 100 cm a 1 x 90 cm. Sou- fluidní suška na sklářský písek [15]. V lečasně byl rekonstruován komplex po- tech 1978–1982 pak byly nahrazeny staré plynové pásové chladicí pece moderními mocných hospodářských a  sociálních pecemi elektrickými s  vířivou atmosfébudov (kmenárna, sklady, sociální zařízení, jídelna apod.). První tav- rou. V roce 1989 došlo i na rekonstrukci brusírny – byly instalovány dvě brousící ba na  nové peci proběhla 28. června 1965. Vedoucím závodu 1 byl v té době linky na  broušení tlustostěnného skla. K  využití odpadního tepla z  hornoplaJ. Grošaft, vedoucím hutního provozu 11 Ing. S. Dvořák, huťmistrem J. Musil, menné pece byl v  roce 1990 instalován později I. Zajpt, technologem O. Spatt, výměník na ohřev teplé vody [13]. od  roku 1978 pak L. Fafala. Tavili L.  Lhotský a  J. Matys, M. Boháč. Jaroslav Musil byl zkušený sklářský od- Privatizace a současnost borník a praktik původem z Polevska. K  1. lednu 1991 se ze s. p.  Crystalex Znal technologii, sortiment i sklářské řemeslo a byl především zralým člově- vydělil původní závod 1 s hutí FLORAkem, který dokázal zvládnout věkově -HANTICH jako nový státní podnik i  povahově různorodou a  mezinárod- pod názvem s. p. Egermann-Exbor. Tenní sestavu sklářů na celkem patnácti to podnik byl privatizován k 1. červnu dílnách [10, 13, 15] (obr. 19). 1993, kdy vznikl Egermann-Exbor-NoVýrobní kapacita hutě se tak zvýšila vobor s. r. o., k  2. září 1996 pak souz 12 na 18 pánví. Počet pracovníků byl časná firma Egermann s.r.o. Koncem doplněn o  36 mladých sklářů, takže 90. let byla ve sklárně uvedena do probylo možné sestavit 15 sklářských dílen. vozu nová 1–2 pánvová tavicí pec (autor Tento stav byl ale přechodný a sloužil k významnému záměru – kvalifikačně připravit mladé skláře do nově budovaného sklářského kombinátu. Do  kombinátu přešlo po  zahájení provozu ve 2. pololetí 1967 50 sklářů. Provoz 11 se tak stal hlavní „kolébkou“ sklářského kombinátu. Při slavnostním zahájení dne 28. října 1967 vyrobili skláři J. a F. Černí z provozu 11 první hutně tvarované výrobky (obr. 20). Se zahájením výroby ve  sklářském kombinátu (závodu 2 Crystalex) v roce 1967 nastaly i další změny. Závod 1 byl organizačně členěn takto: provoz 11 (huť Flora-Hantich), provoz 12 (lazura), provoz 13 (Exbor-Blažek) a provozy 15 (vitráže ) a  16 (ostatní rafinérie – bývalý provoz Hartmann & Dieterichs). V  roce 1972 byl n. p.  Borské sklo přejmenován na  oborový podnik Užitkové sklo a nakonec k 1. 7. 1988 na státní podnik Crystalex Nový Bor [11]. Po odchodu sklářů do kombinátu zbylo na  huti FLOR A-HANTICH pouze 36 sklářů. Proto byly volné kapacity využity pro další výuku učňů, kteří Obr. 22 a 23 – Registrované značky firmy obsadili 6 pánví, další 2 pánve využíEGERMANN, s.r.o. vala průmyslová škola sklářská [7]. VeSklář a keramik 11–12 / 2013 – 263

Ing. K. Pešek) a 1 jednopánvová pícka (Ing.  J. Pecháček). Současným majitelem a  zároveň jednatelem firmy Egermann s.r.o je Robert Uksa. V  90. letech 20. století a  počátkem století 21. se ve  vedení hutě FLORA-HANTICH vystřídali J. Škola, M. Popelka, F. Beneš a opět M. Popelka. Jako huťmistři zde pracovali K. Fafláková, P. Svoboda, Fr. Jiráček, Matelová, J. Galek, technologové Ing.  M. Panuška, Ing. J. Turnhöfer, J. Klaban, Ing. L. Láznička, J. Matela, Ing.  J. Pecháček a  taviči J. Matys, J. Bučko, J. Dubský. Ze sklářských mistrů v tomto období pracovali na huti zejména L. Kováč, Fr. Čejka, Fr. Lakomý, O. Chytráček, L. Tuček, Vl. Šoupal, L. Živný, Stříbrný, L. Šimek, K. Šťastný, J. Hájek, V. Skohoutil, M. Erben, M. Kolman a další (obr. 21*). Vzhledem k  ekonomické krizi a  nedostatku zakázek byl provoz celé firmy Egermann s.r.o v  roce 2009 na  čtyři měsíce zastaven. Výluka byla využita k  opravám sklářských pecí. Výroba byla opět zahájena 4. srpna 2009.

Dnes firma provozuje dolnoplamennou 12 pánvovou tavicí pec Siemens-Siebert s  otopem na  zemní plyn, na  níž je umístěno 10 sklářských dílen. Dále jsou v provozu 1–2 pánvová tavicí pec a  jedna jednopánvová tavicí pec. V  rezervě má firma 6-pánvovou hornoplamennou pec. Vedoucím hutního provozu FLORA-HANTICH je L. Tříska, huťmistrem H.  Kolomazníková, technologem C.  Kochrda, taví Ing.  M. Panuška a J. Rybka. Huť má v  současné době přibližně 100 zaměstnanců. Vyrábí především polotovary pro vlastní rafinérii Egermann, kde jsou polotovary zušlechťovány zejména klasickými technologiemi jako jsou lazury, rytina, malba, lištový výbrus, vysoký smalt, perokresba; na  2 dílnách se vyrábí hutní sklo. Export typického borského sortimentu směřuje z  velké části na  blízký východ, do  Iránu, Ruska apod. S  výrobky hutě Flora-Hantich se můžeme setkat pod obchodními značkami Egermann (obr. 22, 23).

Závěr Huť FLORA-HANTICH je těsně spjatá s  tradicí výroby skla na  Borskošenovsku. Po  celých sto let byla významnou základnou pro výrobu tradičního sortimentu tohoto regionu, zejména přejímaného skla, polotovarů pro vysoký smalt, rytinu a  lazury. Realizovaly se zde ale i autorské kusy, které proslavovaly české sklo na velkých mezinárodních a světových výstavách. Přejeme proto sklárně mnoho dalších úspěšných let. Poděkování Důležitým pramenem pro starší historii hutě byly zápisky B. Tománka. Ten se na této huti vyučil, pracoval jako sklář, ředitel a nakonec jako tavič. Dále patří poděkování za vyhledávání pramenů a fotografii i za cenné osobní informace F. Benešovi, J. Doškářovi, J. Dubskému, Ing. S. Dvořákovi, Ing. E. Eichlerovi, J. Homolkovi, A. Manhartovi, A. Niklovi, P. Skalovi, M. Popelkovi, L. Třískovi i M. Vojtíškové ze Sklářského muzea v Novém Boru.

* Obrázky jsou v barevné příloze na s. 277.

LITERATURA: 1] Tománek B.: Nejstarší novoborské sklářské hutě, in: Zpravodaj Klubu přátel historie při JP Nový Bor (3) (1986), listopad, s. 2. 2] Tománek B.: Historie provozu 11, závodu 1, o.p. Crystalex Nový Bor, nepublikováno., datováno 24. 11. 1982. 3] Lněničková J.: Hantich & Co. – řemeslo a umění I., Sklo, doba, lidé, Internetová Glassrevue (2005), http://www.glassrevue.com/news.asp@nid=4101.html a http://www.glassrevue.com/news.asp@nid=4129.html 4] Tománek B.: Výroba tangového skla ve sklárně, nedatováno, nepublikováno, archiv autora. 5] Hartmann C.: Das Glas im Raum Haida und Steinschönau, Art Glass Publisher, Stuttgart, rok vydání neuveden, s. 71. 6] Obchodní katalogy firmy Ernst Hantich a Glasrafinerie Ebersbach (Sasko) z 30. let. 20. století. Katalogy jsou uloženy ve Sklářském muzeu Nový Bor. 7] Eichler E.: 70. výročí sklárny FLORA, hutního provozu závodu I., oborového podniku Crystalex v Novém Boru, Sklář a keramik 33 (1983), s. 330–331. 8] Rozhodnutím ONV v České Lípě ze dne 16. 8. 1945 byli národními správci jmenováni František Švec, Jan Rückl a Břetislav Tománek [10, 13] 9] Grisa M.: Paměti Břetislava Tománka, Sklář a keramik 55 (9) (2005), s. 260–261. 10] Kronika provozu 1/11 1948–1962, archiv provozu Egermann s.r.o.

11] Rasocha Fr.: Vývoj organizační struktury oboru užitkového skla sklářského průmyslu na Novoborsku po roce 1945, archiv o.p. Crystalex, datace 1989, s. 16, 17. 12] Kirsch R. a kol.: Historie sklářské výroby v Čechách a na Moravě II/2, Praha 2003, s. 28. 13] Eichler E., B.Tománek: 70 let sklárny FLORA, provoz 1/11 Crystalex. o.p., vydal Crystalex pro interní potřebu 14] Technologické postupy n. p. BORSKÉ SKLO pro provoz 11 – Hantich (1961), archiv autora 15] Kronika BSP – tavicí čety provozu 11 z let 1976–1983. 16] Eichler E: 75 let sklářské hutě FLORA, Crystalex Nový Bor (1988). 17] Kniha zákresů Glashüttenwerke Hantich & Co, Haida z 30. let 20. století, č. vzorů 50 000–50 675, Knihy jsou uloženy ve Sklářském muzeu Nový Bor 18] Novinka pod označením JOHNOLYTH GGK byla prezentována v roce 1931 pod názvem, který odkazoval na autora, sklářského odborníka firmy Hantich p. Johna [5]. Jednalo se nejpravděpodobněji o křišťálové jádro malované za studena keramickým barvami, které bylo znovu předehřáté, za tepla převrstvené křišťálovou sklovinou a dotvarováno, případně i v kombinací se zatavenými kovovými fóliemi. Tento druh výrobků byl zřejmě vyroben aplikovanou tzv. graal technikou, známou v různých formách ze Švédska, kde ji již od roku 1916 vyvíjeli S. Gate, E. Hald. K. Berquist a další.

Lektor: Ing. Svatopluk Dvořák

264 – Studie

Historie novosvětské sklárny v první polovině 19. století History of Nový Svět glassworks in the first half of th 19th century Jan Schöttner

Uměleckoprůmyslové museum v Praze, ul. 17. listopadu 2, 110 00 Praha 1, [email protected] Harrachovská sklárna v Novém Světě reprezentovala v první polovině 19. století coby producent rafinovaného skla to nejlepší, čeho bylo v tomto období dosaženo, a to jak v oblasti sklářské technologie, tak na poli výtvarného umění. Zcela zásadní úlohu při dosažení těchto skvělých výsledků je třeba spatřovat v osobě ředitele sklárny Johanna Pohla, který stál v jejím čele čtyřicet dva let (1808–1850). Pohl nebyl pouze odborníkem v oblasti technologie skla, ale i vynikajícím organizátorem a ekonomem. Tuto skutečnost dokládá i stručné kulturně-historické shrnutí předkládané v tomto článku. Cílem bylo ukázat sociální, historické a ekonomické pozadí, které představuje neoddělitelnou součást obrazu vývoje produkce v této sklárně. Zásadním zdrojem pro uváděné informace byly informace získané z archivních materiálů, zejm. pak z knih faktur, v nichž lze poměrně detailně studovat (a následně rekonstruovat) proměny přístupu ke sklářské produkci v podniku hrabat z Harrachu v deklarovaném období.

Harrachov Glassworks in Neuwelt (Nový Svět) represented as the producer of decorated glass in the first half of the 19th century the best what was been achived by this time. Crucial role by achiving this extraordinary result played the director of the glasswork Johann Pohl, who was leeding this factory fortytwo years (from 1808 to 1850). Johan Pohl was not just a specialist in the field of glass technology, but also an exeptional organiser and economist. is can be found also in the brief cultural-historical summary in this article. is text wants to point at social, historical and economical background of the Neuwelt Glasswork. e main source of information were invoice books (Fakturenbücher) from state archive i Zámrsk (east Bohemia), which enabled to study the glass production in the enterprise of Harrach Count Family in the first half ot the 19th century.

Od počátku 19. století do roku 1815 Dějiny sklárny v  Novém Světě jsou v  první polovině 19. století neoddělitelně spjaty s  osobou  Johanna Pohla, který stál v  jejím čele čtyřicet dva let – od  roku 1808 do  roku 1850. Johann Pohl se narodil 2. února 1769 v Novém Světě a zemřel tamtéž 22. března 1850 ve věku 81 let. Pohl pocházel z rozvětveného sklářského rodu, což mělo jistě vliv na to, že se vyučil sklářem. Mimo to neměl žádné další vzdělání. Nicméně tento fakt Pohlovi nezabránil v tom, aby se stal vynikajícím sklářským technologem, experimentátorem, hutním praktikem, skvělým manažerem a  obchodníkem. K  tomuto výčtu Pohlových vlastností je ještě nutno přidat výjimečný výtvarný talent. Jméno Johanna Pohla se v  archivních dokumentech pravděpodobně prvně objevuje v roce 1789, kdy je ve hlášení o  novosvětské huti z  31. prosince uváděn jako sklář (Glasmacher – sklářský mistr) v huti [1]. O šest let později, v roce 1795 se stal Pohl spolu s  Michaelem

Wanzelem na  necelý rok pachtýřem novosvětské sklárny. Po tomto krátkém období se tehdy již sedmadvacetiletý Johann vrátil (coby zaměstnanec) k práci v  huti, nikoliv však na  místo mistra, nýbrž zastával funkci kontrolora. Jak dlouho v této funkci Johann Pohl setrval, není známo, nicméně v  roce 1806 je opětovně jmenován mezi (třinácti) sklářskými mistry  [2]. V  následujícím roce je Pohl znovu uváděn jako kontrolor sklárny a od roku 1808 až do své smrti v roce 1850 jako ředitel. Relevantní představu o stavu sklárny v době, kdy její vedení převzal Johann Pohl, si je možno utvořit z  hlášení Krajského úřadu Bydžovského kraje v  Jičíně z  26. ledna 1808 (inspekce sklárny byla provedena v roce 1807) [3]. Hlášení uvádí, že ve  sklárně se nalézá jedna pec se šesti pánvemi a jedna přípravná pánev. Zaměstnance tvořilo tehdy čtrnáct tovaryšů a  jeden učeň. Co se odbytu týče, zpráva uvádí, že výrobky (sklo) jsou dodávány nejvíce ob-

chodníkům do Prahy a do vídeňského vrchnostenského skladu. Jiný dokument – protokol sepsaný na  huti dne 3. října 1807 – uvádí, že pec je stavěna na staročeský způsob [4]. Dle tohoto protokolu huť ročně spotřebovala na přibližně 400q potaše, která byla dovážena z Moravy i z Čech. Další sklářské suroviny byly dováženy z  Prahy. Vápenec z  Rokytnice a  ovčí kosti na  výrobu mléčného (kostního) skla z Čech a ze Slezska. Největší podíl na výrobě mělo sklo duté. Mimo čirého se tavilo i sklo barevné. Zakázek bylo v  tomto roce dostatek. Brusem rafinované výrobky, ať již přímo ve  sklárně nebo v  soukromých dílnách, byly prodávány do ciziny přes sklady ve Vídni a  v  Praze, kde již tehdy novosvětské sklo odebíral i  pozdější významný obchodní partner a snad i přítel J. Pohla Franz Ludwig Andreas Procop Steigerwald  [5]. Surové sklo (nerafinované [levnější] – die rohe Waaren) našlo svůj odbyt v Čechách a ve Slezsku. Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 265

Obr. 1 – Číška s rytou groteskou, kolem 1810, narůžovělé sklo, broušené, ryté, sklo Harrachovská sklárna Nový Svět, rytina Nový Svět, Sbírka UMP v Praze, inv. č. 68833, v. 9,2 cm

Obr. 2 – Číška s rytým monogramem FB, kolem 1815, čiré sklo, broušené, ryté, sklo patrně Harrachovská sklárna Nový Svět, rytina Čechy, Sbírka UPM v Praze, inv. č. 13524, v. 12,7 cm.

Detailnější popis produkce novosvětské sklárny byl připojen ke  sdělení krajského úřadu v  Jičíně z  18. června 1808, ve kterém je sdělováno, že do císařského kabinetu [6] ve Vídni byly odeslány různé sklářské výrobky vyjmenované v  přiložené tabulce: Ordinäri Mohlgläser; geschliffene, geschnittene, vergoldete und gemalte Glaswaaren; Fenstertafeln, gesponnene Glaswaren; Glasperln und Korallen; Wapen und Petschierstörl in Glas und Stein [7]. Johann Pohl od  počátku svého působení na pozici ředitele sklárny usiloval o zlepšení čistoty (čiré) skloviny, protože věděl, že toto je základem úspěchu na trhu se sklem. Hodlal toho (logicky) docílit zajištěním kvalitnějších surovin. To se mu dařilo, neboť jak uvedl v Glashüttenbericht für den Monath Juny z roku 1810 měla sklárna zakázek nadbytek  [8]. Ke  změně (k  horšímu) však došlo v  následujících dvou letech, a  to v  důsledku znehodnocení měny v  monarchii a  probíhajících napoleonských válek. Sklárna se snižování odbytu skla snažila čelit snižováním cen. Zásadní obrat nastal ke konci roku 1813. Během léta roku 1814 se začala v  korespondenci mezi J. Pohlem a  hrabětem Harrachem, respektive jeho kanceláří ve  Vídni, projednávat možnost najmutí učitele kreslení, který by této disciplině vyučoval novosvětské skláře a  rafinéry. Johann Pohl, který si bezpochyby uvědomoval důležitost kresby jakožto součásti přípravného procesu při vzniku jakéhokoliv artefaktu uměleckého charakteru (rafinované sklo nevyjímaje), navrhoval přijmout na  toto místo Franze Pohla, který s úspěchem absolvoval několik let na Zeichnungsschule v Praze [9].

Nejspíše se jednalo o synovce Johanna Pohla Franze (1788–1856). Jako méně pravděpodobná se jeví eventualita, že ve sklárně vyučoval kreslení bratr Johanna, též Franz (1764–1834). Nelze však vyloučit ani možnost, že oním učitelem kreslení nebyl ani jeden z  jmenovaných Franzů, ale zcela jiná osoba, respektive další člen rozvětveného rodu Pohlů stejného jména. Nevyjasněnou zůstává i otázka, jakou Zeichnungsschule dotyčný učitel kreslení v  Praze absolvoval. Mohlo se jednat buď o pražskou Kreslířskou akademii (akademische Zeichnungsschule) vedenou Josefem Berglerem, či o pražskou c. k. normální školu (zal. 1775), kde byl učitelem kreslení Ludvík Kohl. Další možností je, že novosvětský učitel Franz Pohl navštěvoval v Praze nějaké kursy kreslení, například bezplatné večerní kursy kreslení podle modelu či nedělní a  sváteční kursy pro řemeslníky a  budoucí umělce, které též vedl Ludvík Kohl  [10]. Tuto událost je třeba chápat jako skutečně zlomový bod, a to nejenom v dějinách novosvětské hutě, ale středoevropského sklářství vůbec [11]. Jednalo se totiž o  první, dosud známý počin tohoto druhu. Prozíravost, kterou tehdy Johann Pohl projevil, byla obdivuhodná.

266 – Studie

Období let 1815–1830 Druhá polovina desátých let 19. století byla pro sklárnu v Novém Světě co se odbytu skla týče příznivá. Po definitivní porážce francouzského císaře Napoleona I. došlo (nejenom) v  Harrachov-

ské sklárně k  obnovení rozsáhlejšího prodeje. Mezi odběrateli harrachovského zboží byl (mimo jiných) císařský kabinet ve  Vídni či velkovévoda Toskánský Ferdinand III. [12]. Základem úspěchu sklárny bylo broušené sklo, které se v Novém Světě nerafinovalo v této době toliko v huti, ale i v soukromých dílnách, které (mimo jiných) provozovali členové rodu Pohlů [13]. V přehledu druhů vyráběného skla je v  roce 1817 uváděno „Kreidenglas, Dunkelblaues Glas, Farbenglas a též große und kleine Medizinglas“  [14]. Následujícího roku (1818) byly v plánu výroby uváděny tyto druhy skla a výrobků: „Kreidenglas, Kristal Glas, dunkelblaues Glas, Farbenglas, die großen weissen Flaschen, Mittleren weissen Flaschen, Federbüchsel, Fenstertafeln, medizin Tafelglas, medizin Gemeinglas großes, medizin Gemeinglas kleines“ [15]. Období první poloviny dvacátých let bylo z  hlediska výtvarného i  technologického pro novosvětskou sklárnu zásadní. V této době totiž sklárna zvládla výrobu skla se zatavenými keramickými inkrustacemi (pastami), označovanými jako Gibsköpfe  [16]. K  prvním pokusům došlo již v  roce 1821, přičemž začátky byly poměrně složité. Velké množství skloviny přišlo vniveč, jak je zřejmé z  Pohlovy zprávy (za  měsíc únor) pro vrchnost ze 4. března 1821 [17]. Po několikaletém hledání správné technologie se výroba skla se zatavenými pastami stabilizovala v roce 1825 [18]. Před polovinou tohoto desetiletí též sklárna započala tavit hyalithové sklo. Jeho produkce však nebyla nijak závratná, neboť se v  této době mezi objednávanými druhy skla objevuje pouze ojediněle  [19]. Těžiště rafinace harrachovských produktů představoval brus  [20]. Tomu odpovídal i  počet brusičů, kterých ve  vrchnostenských brusírnách pracovalo na šedesát, jak vyplývá z obsáhlé analýzy, která popisovala současný stav sklárny a  zároveň navrhovala plán dalšího rozvoje hutě  [21] , jenž potvrzoval orientaci na středo a západoevopské trhy. Sklárna v  Novém světě se soustřeďovala na  produkci luxusních a  často i  jedinečných produktů pro náročné objednavatele. Takovýto přístup byl tedy zcela v  protikladu k  tomu, který od  poloviny 18. století prosazovaly obchodní společnosti z  Kamenickošenovska soustřeďující se na  vývoz co největšího množství skla za  nízké ceny, a  to nejenom do oblasti Blízkého východu [22].

S  touto strategií koresponduje i  sna- Podobně jako oblasti technologie skla ha Johanna Pohla z  února 1825 při- a rafinace byla pozornost věnována forjmout do sklárny Dominika Biemanna mám a tvarům výrobků, které sklárna (1800–1857) na  místo předního rytce produkovala. Jednalo se de facto o vešskla, který v předchozích letech praco- keré, tehdy běžné druhy dutého skla [28], val v rafinerii Franze Pohla (Johannova ale i např. o lustrové ověsky [29], jejichž bratra). Roční plat šedesát zlatých, kte- výroba byla zahájena v  červenci 1826. rý mu byl navrhnut, však Biemanna, Mimoto je možno v  archivních záznavědomého si svých kvalit, neuspokojil mech vysledovat neobvyklé objednávky a nabídku odmítl [23]. – jako například požadavek Vinzenze Též v druhé polovině třetího desetiletí Wetzsteina, který pro Arcibiskupství 19. století sklárna nepolevila v rozvíjení pražské objednal 1 500 kusů sklenětechnologie výroby skla. Vedle čirého ných koulí (Lichtkugeln), určených pro skla byla produkována široká škála oslavu stého výročí kanonizace sv. skel barevných (rubínové, rosalinové, Jana Nepomuckého. kostní, světlemodré, hyalithové, atd.) [24]. Všechno toto úsilí sklárna v  Novém V zimě roku 1827 započala sklárna též Světě bohatě zúročila na  dvou průs  výrobou olovnatého skla (Flint Glas), myslových výstavách, které se konaly o  jehož výrobě se začalo uvažovat již v Praze. Na první z nich (1828) bylo nona počátku předchozího roku (1826) [25]. vosvětské čiré sklo vysoce hodnoceno O dva roky později byla jako první v Če- pro jeho čistotu [30]. Na výstavě sklárna chách zahájena výroba vrstveného skla též prezentovala sklo se zatavenými (pravděpodobně se jednalo o  čiré sklo keramickými inkrustacemi. Na  druvrstvené rubínovým), což hraběte Ha- hé výstavě (1829) sklárna ve  srovnání rracha velmi potěšilo  [26]. Na  podzim s  ostatními výrobci předvedla nejširší sortiment výrobků, což bylo náležitě roku 1828 bylo započato s  produkcí skla, které napodobovalo lithyaliny oceněno – zlatou medailí  [31]. HarraFriedricha Egermanna [27]. chovské zboží bylo natolik exkluzivní,

Obr. 3 – Pohárek s rytými motivy z Prahy, kolem 1830, čiré sklo, broušené, ryté, sklo Harrachovská sklárna Nový Svět, rytina Čechy, Sbírka UPM v Praze, inv. č. 73714, v. 12,4 cm

že okamžitě ovlivnilo trh se sklem nejenom v Čechách ale i ve střední Evropě  [32]. Těchto úspěchů bylo dosaženo i přesto, že huť v roce 1827 postihl velký požár, který však naštěstí nepoškodil výrobní prostory sklárny [33]. V témže roce (1829) zemřel Jan Nepomuk Arnošt hrabě Harrach. Na  jeho místo nastoupil jeho synovec, František Arnošt hrabě Harrach, což sklárně oznámil dopisem z 22. dubna.

Období let 1830–1840 Ve  třicátých letech, tedy v  době, kdy ve  střední Evropě dosáhl umělecký styl biedermeieru svého vrcholu, sklárna v  Novém Světě úspěšně pokračovala v  nastoupeném trendu, který se započal rýsovat již na  konci minulého desetiletí. Výrazně nyní ve  výrobě převládla produkce barevných sklovin, což bylo zcela v  intencích doby a  odpovídalo dobovému vkusu. Mimo již známých barev se objevily barvy zcela nové, moderní [34], ale na druhé straně došlo i  k  jisté změně vkusu, která se

Obr. 4 – Číška na nožce s rytými motivy z modlitby Vyznání víry, kolem 1835, čiré sklo, broušené, ryté, sklo Harrachovská sklárna Nový Svět, rytina A. Simm (1799-1873), Kokonín, Sbírka UPM v Praze, inv. č. 37613, v. 14,5 cm

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 267

kupříkladu projevila opadnutím zájmu o  hyalithové sklo na  sklonku tohoto desetiletí. Nadále pokračovala výroba skla se zatavenými keramickými inkrustacemi a lustrových ověsků. Podobně extensivní jako výroba barevných skel byly i jednotlivé druhy (typy) nápojového skla, které zcela respektovaly nejmodernější estetické i společenské trendy. Velmi dobrý přehled o harrachovském výrobním programu si je možno například udělat z  objednávky teplického odběratele Franze Haueisena z 25. února 1834, ve které požaduje: „besonders aber von allen Rubinsachen recht vieles, theils überfangen, auch etwas mit sisse Vergoldung als Teller, eine Chatoulle und andere gegenstände, dann auch ganz Rubinsachen ausfertigen zu lassen, (…). Auch (…) die Rubin Wein – und Champagner, dann Roasa Champagner (…), auch Hyalith sowohl schwarz und roth, dann von andern farben ersuche alles Schöne zu senden (….)“ [35] V  oblasti rafinace nadále dominoval brus, který se plně rozvinul především na vrstveném skle, jehož výrobu sklárna hraběte Harracha skvěle ovládala. Pro novosvětskou sklárnu byla jednou z nejtypičtějších sklovin vyráběných v tomto čase sklovina zvaná Rosé. O  překonání potíží s  její výrobou referoval Johann Pohl ve  zprávě za  měsíc září (1835)  [36]. Mimo brusu se dále uplatnila (zejména

při rafinaci exkluzivního zboží) ryti- Zlatou medaili získala harrachovská na dále pak malba a zlacení [37]. sklárna i  na  další výstavě průmysloTechnologické a  rafinační (výtvarné) vých výrobků, která se konala v  roce výsledky, kterých sklárna ve  čtvrtém 1836, tentokrát opět v  Praze  [42]. Takdesetiletí 19. století dosáhla, prezento- to vysokého ohodnocení dosáhla novala na  výstavách průmyslových vý- vosvětská sklárna i  přesto, že oproti robků. Již v  roce 1831 se opět konala předcházející výstavě ve Vídni nevystadalší pražská výstava, kde novosvětská vila žádnou technologickou novinku, továrna vystavila široký sortiment ani nepředvedla žádný nový typ rafinasvých výrobků. Produkce sklárny byla ce skla. Novum bylo pouze početnější stejně – jako v  minulých  ročnících – zastoupení artefaktů sakrálního chaohodnocena zlatou medailí [38]. rakteru. Mezi vystavenými předměty Další průmyslová výstava, kterou byl skleněný tabernákl, krucifi x a  něsklárna v  Novém Světě obeslala, byla kolik mešních svícnů [43]. první průmyslová výstava ve  Vídni Poslední výstava průmyslových prov  roce 1835. Sklárna vystavovala stol- duktů v  tomto desetiletí se konala ní svícny z  topasového kompozitní- v roce 1839 (v květnu) ve Vídni, kde haho (olovnatého) skla, broušené mísy rrachovský závod vystavil: „Sortiment z  ametystového a  chrysoprasového von Glas-Erzeugnissen aus Krystall und kompozitního skla, vrstvené poháry verschiden gefärbten Glas, darunter zwey z olovnatého skla (Klangglas) se zatave- Candelaber 5 Schuh 4 Zoll hoch, von Rosanými pastami. Dále číšky z čirého skla -Glas und brillantiert.“ [44]. vrstvené růžově (sklo Rosé), červeně Z  nemalých úspěchů, kterých sklárna (měďnatý rubín) a nově též zeleně. Nej- hraběte Harracha na  zmiňovaných větší pozornost však sklárna vzbudila výstavách dosáhla, profitovala i  v  obvystavením svítidel – kandelábrů. Kaž- lasti obchodu sklem. Nejenom že podý z  těchto předmětů byl sestaven ze kračovala spolupráce se zavedenými čtrnácti různých dílů [39]. Harrachovská obchodními partnery v  tuzemsku  [45], sklárna obdržela jako jediná z vystavu- německých zemích a severní Itálii, ale jících sklářských manufaktur zlatou došlo i k navázání nových obchodních medaili  [40]. Vedle exponátů vynikají- spojení do USA, Španělska, Holandska, cích kvalit k  tomuto skvělému hodno- Turecka  [46], Švýcarska  [47] a  zprostředcení jistě přispěla i  výborná instalace kovaně i do Anglie a Francie [48].  [41] vystavených artefaktů .

Poslední desetiletí 1. poloviny 19. století

Obr. 5 – Pohár s rytinou Poslední večeře Páně podle Leonarda da Vinci, kolem 1835, čiré sklo, broušené, ryté, sklo Harrachovská sklárna Nový Svět, rytina patrně A. Simm (1799-1873), Kokonín, Sbírka UPM v Praze, inv. č. 17599, v. 19,5 cm

268 – Studie

Obr. 6 – Pohárek s rytou postavou Aeskulapa, po 1835, čiré a rozalinové sklo, broušené, ryté, sklo Harrachovská sklárna Nový Svět, rytina patrně severní Čechy, Sbírka UPM v Praze, inv. č. 17819, v. 15,7 cm

Počátek čtyřicátých let (1840–1843) byl pro sklárnu v Novém Světě ve znamení odbytových potíží  [49], jejichž příčinu lze spatřovat ve  velmi silném konkurenčním tlaku ostatních producentů skla a  obratného chování odběratelů, kteří této situace dokázali využít ve  svůj prospěch. Hlavním konkurentem novosvětské továrny byla sklárna Josefa Meyera v  Adolfově u  Vimperka, která produkovala podobný sortiment výrobků, ale za nižší ceny. Situaci ještě zhoršilo zvýšení dovozního cla na české sklo do německých zemí [50]. Johann Pohl této situaci čelil zefektivňováním výroby, lepší organizací a  trvalým důrazem na kvalitu [51]. Bylo zavedeno několik nových druhů barevných sklovin (např. schwefelgelben Glase zv. též Annagelb)  [52] či nové rafinační techniky, jakou bylo hutně tvarované síťované a nitkované sklo (tzv. benátské hutní techniky). Dominantní dekorační technikou ovšem nadále zůstával brus  [53].

Obr. 7 – Pohár se sv. Janem Nepomuckým, kolem 1835, čiré sklo se zatavenou pastou, broušené, Harrachovská sklárna Nový Svět, Sbírka UPM v Praze, inv. č. 26277, v. 27 cm

Podobně pružně též sklárna reagovala na zavádění nových typů a tvarů výrobků, jejichž forma se začala proměňovat pod vlivem druhorokokového stylu. Z  nových obchodních spojení, která sklárna na počátku čtyřicátých let navázala, nelze nejmenovat firmu Berens Blumberg & Comp. z  Londýna, se kterou sklárna hraběte Harracha obchodovala po  celá čtyřicátá léta. Zástupce tohoto obchodního domu dokonce v létě 1843 osobně navštívil Nový Svět a na místě uzavřel objednávky [54]. Potíže s  odbytem byly překonány v roce 1844, kdy sklárna též představila své výrobky na Allgemeine Deutsche Gewerbe-Ausstellung, která se konala na podzim v Berlíně. Vedle harrachovské sklárny se výstavy účastnily i další producenti skla z Čech – sklárna Lötz Witwe z  Annína a  I. Palme z  Práchně  [55]. Novosvětská sklárna vystavila: „Krystal-und Farbige Hohlgläser, als: Cardinalbowlen, Große Vasen mit Vergoldung, Blumenvasen, Weinkühler mit Flaschen, Schreibzeuge, Seifbüchsen, Schaalen, Teller etc., und Musterkarten von Lüstersteinen.“  [56] Potvrzením úspěchu sklárny bylo udělení zlaté medaile  [57] a zakoupení části vystavených artefaktů pro pruský královský dvůr [58]. Následujícího roku (1845) si obchodní partneři sklárny mohli celou šíři produkce novosvětské továrny prohléd-

Obr. 8 – Kruhový medailon s portrétem Kašpara hraběte Šternberka, patrně 1833, čiré sklo, broušené, ryté, rytina Dominik Biemann, signováno BIMAN, Sbírka UPM v Praze, inv. č. 10364, průměr 8,7 cm

nout na  Rakouské průmyslové výstavě, která se v  létě tohoto roku konala opět po šesti letech ve Vídni. Produkce sklárny hraběte Harracha byla opět hodnocena zlatou medailí, neboť jak bylo konstatováno ve  zprávě z  výstavy, vyráběla tehdy všechny druhy barevného skla v  průsvitné, matné i  neprůhledné variantě a  všechny druhy kompozitního skla užívané pro výrobu umělých drahokamů [59]. Výstavy se zúčastnilo na 280 sklářských hutí a 74 rafinérů skla. Celková produkce skla v Podunajské monarchii ročně dosahovala přibližné výše 400 tun skla v hodnotě cca 17,5 mil. zlatých. Nejvýznamnější oblastí, kde se v  Rakousku vyrábělo sklo, byly Čechy s 85 hutěmi [60] a 70 rafineriemi [61]. Celkem se v Čechách vyrobily 3/5 celkové produkce skla v  rámci celé Habsburské monarchie [62]. Ve  druhé polovině pátého desetiletí se opět objevily nové barevné skloviny i rafinační techniky – jednalo se například o  zavedení tzv. skotského (tartanového) vzoru, což bylo nitkové sklo v barevných tónech červené, bílé a modré [63]. Obchodní strategie továrny zůstávala i ve čtyřicátých letech 19. století stejná (tzn. výroba artefaktů na zakázku dle požadavků odběratelů)  [64], nicméně se uvažovalo o  její promněně, jak je zřejmé z  Pohlova hlášení zaslaného vrchnosti v  listopadu 1847, kde jako vzor

uvádí belgické a  francouzské sklárny, „… die nicht auf Bestellungen sondern blos nach eigenen Ideen in Massen arbeiten, diese ihre Erzeugnisse auf Messen bringen, und keine Andere wieder Aufträge annehmen“  [65]. Eventuální úvahy ohledně změn v systému výroby a příjmu objednávek byly jistě v tomto roce namístě, protože odbyt novosvětského skla byl vzhledem k  obecnému zdražení špatný, jak uvedl Pohl ve  zprávě vrchnosti z dubna roku 1847 [66]. Tentýž rok Johann Pohl podnikl cestu na lipský veletrh, kde byl však zklamán z  nízké úrovně předváděného zboží  [67]. Z Lipska Pohl pokračoval v cestě do Berlína, kde viděl pěkné zboží ze skla a porcelánu u dvorního skláře F. Hengstmanna, ale vzhledem k tamějším nepokojům se musel předčasně vrátit [68]. V  Lipsku se též o  tři roky později na  přelomu měsíců března a  dubna (1850) konala výstava průmyslových výrobků, na kterou Johann Pohl exponáty za  novosvětskou sklárnu připravoval, ale již se nedožil jejího zahájení, neboť zemřel 22. března [69]. Roku 1850 se tedy uzavřelo dlouhých čtyřicet dva let, po  které Johann Pohl sklárnu řídil a zcela esenciálním způsobem ovlivnil charakter její výroby. Pod jeho vedením se z průměrného podniku stala jedna z nejvýznamnějších skláren na evropském kontinentě, jejíž výrobky lze bez pochyb označit za  avantgardní, a  to jak po  stránce výtvarného zpracování, tak i  po  stránce technologické. Pohl představuje jednu z  nejvýznamnějších osobností, která na  poli sklářské výroby kdy působila, a to nejenom v kontextu českém, ale i světovém.

Obr. 9 – Podnos na noze, kolem 1835, zelené uranové sklo, broušené, Harrachovská sklárna Nový Svět, Sbírka UPM v Praze, inv. č. 31719, v. 20 cm

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 269

LITERATURA: – Allgemeines Verzeichniss der aus den Staaten des Deutschen Bundes, dem Königsreich Preußen und Großherzogthum Posen zur Gewerbe-Ausstellung in Berlin, Berlin 1844 – Bericht der Beurtheilungs-Commission über die im Jahre 1829 unter der Leitung des böhm. K. K. Landesguberniums statt gefundene öffentliche Ausstellung der Industrie- Erzeugnisse Böhmens, Prag 1831 – Bericht der Beurtheilungs-Commission über die Ausstellung der Industrie-Erzeugnisse Böhmens vom Jahre 1831, Prag 1833 – Bericht über die erste allgemeine österreichische Gewerbsprodukten-Austellung im Jahre 1835, Wien 1835 – Bericht der Beurtheilungs- Kommission über die im Jahre 1836 Statt gefundene vierte öff entliche Ausstellung der böhmischen Gewerbsprodukte, Prag 1837 – Bericht über die gegenwärtige österr. allg. Industrie-Ausstellung. Beilage zum Journal des österr. Lloyd, Beilage Nr. 1–40, Wien 1845 – Berliner Gewerbeausstellung, in: Wikipedia, http://de.wikipedia. org/wiki/Berliner_Gewerbeausstellung, vyhledáno 30. 8. 2006 – Braunová H.: České sklo pro orient, in: Starožitnosti, 1995, 6, s. 2–3 – Brožková H.: Mezi křišťálem a obsidiánem – buquoyské sklo první poloviny 19. století, in: Brožková H. / Drahotová O. / Friedrichs R. / et al.: Buquoyské sklo v Čechách 1620–1851 (kat. výst.), Uměleckoprůmyslové museum v Praze 2001–2002, s. 21–28. – Brožová J.: Eingeglaste pasten der Neuwelter Glashütte aus der ersten hälfte des 19 Jhts., in: Annales du 5e Congrés Inaternational dÉtude Historique du Verre, Prague 6–11 Juillet 1970, Liége 1972, s. 251–260 – Brožová J.: České sklo 1800 –1860, Katalog sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Praha 1977. – Brožová J. (ed.): Bedřich Egermann 1777–1864 a severočeské sklo jeho doby (kat. výst.), Sklářské muzeum v Novém Boru, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 1977 – Brožová J.: Harrachovské sklo se zatavenými pastami z 2. čtvrti 19. století, in: Ars Vitraria, 1980, 6, s. 51–66 – Brožová J.: Dominik Biemann a sklárna Nový Svět roku 1825, in: Ars Vitraria 1981, 7, s. 128–130

– Brožová J.: Sklářské podnikání v topografii barokní Prahy, in: Historická geografie 29 (1997), Praha, s. 51–81 – Brožová J.: Sklo zdobené řezbou a Dominik Biemann, in: Z Nového Světa do celého světa, MERGL Jan (ed.), Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 2012, s. 126–141 – Brožová J.: Sklo zdobené malbou, in: Z Nového Světa do celého světa, MERGL Jan (ed.), Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 2012, s. 142–147 – Denkschrift über die Österreichische Gewerbe-Ausstellung in Wien 1845 vom Dr. Freiherrn von Reden, Berlin 1846 – Fischer K. R.: Die Glashütte in Harrachsdorf – Neuwelt, in: Mitteilungen des Vereines für Heimatskunde des Jeschken-Iser-Gaues 26 (1) (1932), s. 1–6. – Lackner H. / Mikoletzky J.: Zur Aufmunterung der Künste und der Gewerbe, Die Geschichte des Fabriksprodukten-Kabinetts, in: Lackner H. / Werner T. (ed.): Das k.k. Nationalfabriksprodukten Kabinett (kat. výst.), München – New York, 1995, s. 29–43 – Lackner H. / Werner Th. (eds.): Das k.k. Nationalfabriksprodukten Kabinett (kat. výst.), München – New York, 1995, s. 29–43 – Lněničková J.: Joseph, Paul und Johann Meyers, in Glasrevue, 1995, 10, s. 16–19 – Lněničková J.: O rodině Steigerwaldů, 177 let sklářského řemesla v Praze, in: Res Musei Pragensis XII, 2002, 12, 8–13 – Monatschrift der Gesellschaft des vaterländischen Museums in Böhmen, Prag 1828, II. Jahrgang, s. 340–356 – Rak J.: Krize systému Svaté aliance, in : Dějiny zemí koruny české II, Praha 1992, s. 67–69 – Sellner Ch.: Die Jahrhundertwendeproduktion der Glashütten Regenhütte /Arber und Schliersee/ Obb. und ihre böhmischen Einflüsse, in: Böhmisches Glas – Phänomen der mitteleuropäischen Kultur des 19. und früher 20. Jahrhunderts, Schriften des Passauer Glasmuseums, Band 1, Mergl J. (ed.), Passauer Glasmuseum 1995, s. 62–65 – Schöttner J.: Harrachovská sklárna Nový Svět v první polovině 19. století, České Budějovice 2011 – Verzeichniss der im Monathe May 1839 in Wien öffentlich ausgestellten Gewerbs-Erzeugnisse der Oesterr. Monarchie, Wien 1839

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK NA – Národní archiv / SOA – Státní oblastní archiv / UPM – Uměleckoprůmyslové museum v Praze

POZNÁMKY 1] Národní archiv, fond České gubernium – Commertiale, 1786– 1795, sign. 2/2-/55–84, tabulky personálu za léta 1789 –1790. 2] Národní archiv, fond České gubernium – Commertiale, 1806–1815, sign.2/3/1806, kart. 744. 3] Národní archiv, fond České gubernium – Commertiale, 1808–1815, sign. 2/3/1808, kart. 744. 4] Národní archiv, fond České gubernium – Commertiale,1808–1815, sign. 2/3/1808, kart. 744. 5] Brožová J.: Sklářské podnikání v topografii barokní Prahy, Historická geografie (29) (1997), Praha, s. 51–81. – Sellner Ch.: Die Jahrhundertwendeproduktion der Glashütten Regenhütte /Arber und Schliersee/ Obb. und ihre böhmischen Einflüsse, in: Böhmisches Glas – Phänomen der mitteleuropäischen Kultur des 19. und früher 20. Jahrhunderts, Schriften des Passauer Glasmuseums, Band 1, Mergl Jan (ed.), Passauer Glasmuseum (1995), s. 62–65. – Lněničková J.: O rodině Steigerwaldů, 177 let sklářského řemesla v Praze, in: Res Musei Pragensis XII (12) (2002), s. 8–13. 270 – Studie

6] Jednalo se o tzv. Fabriksprodukten-Kabinett, který v roce 1807 založil císař František II. – Lackner H., Mikoletzky J.: Zur Aufmunterung der Künste und der Gewerbe, Die Geschichte des Fabriksprodukten-Kabinetts, in: Lackner Helmut / Werner Thomas (ed.): Das k.k. Nationalfabriksprodukten Kabinett (kat. výst.), München – New York (1995), s. 29–43. – Lackner H., Werner Th. (eds.): Das k.k. Nationalfabriksprodukten Kabinett (kat. výst.), München – New York (1995), s. 29–43. – Schöttner J.: Harrachovská sklárna Nový Svět v první polovině 19. století, České Budějovice (2011), s. 42 Národní archiv, fond České gubernium – Commertiale, 1806 –1815, sign. 3604/3, fas. 1/58–18. Dopis krajského hejtmana Bydžovského kraje (připojena tabulka se zbožím). 7] Schöttner J.: Harrachovská sklárna Nový Svět, v první polovině 19. století, České Budějovice (2011), s. 42. 8] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č. 489, kniha č. 487, rok 1810.

9] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č. 489, kniha č. 487, rok 1814. 10] Jarmila Brožová předpokládala, že se jednalo o Kreslířskou akademii, tehdy vedenou Josefem Berglerem, neboť výuku platil přímo hrabě Harrach, který by se jistě nepokojil s průměrnou či podprůměrnou úrovní výuky v „nějakém“ kursu kreslení. 11] V Kamenickém Šenově vznikla na popud tamějších rafinérů skla podobná (Nedělní) škola kreslení až v roce 1839, kterou vedl místní malíř skla Franz Josef Müller, někdejší posluchač Pražské malířské akademie. Tato škola se stala předchůdkyní kamenickošenovské sklářské školy (Fachzeichen- und Modellier-Schule) založené v roce 1856. 12] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č. 489, kniha č. 487, rok 1815. – SOA Zámrsk, Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č. 489, kniha č. 487, rok 1815. 13] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č. 489, kniha č. 487, rok 1815. 14] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č. 489, kniha č. 487, rok 1817. 15] SOA Zámrsk, fond Velkostatek Jilemnice, Kniha zpráv a rozhodnutí sklářské hutě v Novém Světě (1810–1820), inv. č. 489, kniha č. 487, rok 1818. 16] Brožová J.: Eingeglaste pasten der Neuwelter Glashütte aus der ersten hälfte des 19 Jhts., Annales du 5e Congrés Inaternational du Étude Historique du Verre, Prague 6–11 Juillet 1970, Liége (1972), s. 251–260. – Brožová J.: Harrachovské sklo se zatavenými pastami z 2. čtvrti 19. století, Ars Vitraria, 1980, 6, s. 51–66. 17] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1820–1827), inv. č. 2, kniha č. 2. Zpráva za měsíc únor 1821 od Johanna Pohla a Karla Reuttera ze 4. března 1821. 18] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1824–1827), inv. č. 12, kniha č. 12. Dopis Karla Mandla ze 17. března 1825 (Vídeň). 19] Výroba hyalithu byla ve větším množství realizována až od roku 1828, jak je zřejmé z objednávek tohoto druhu skla. 20] Podle zprávy z prosince 1825 v rámci sklárny fungovalo pět brusičských dílen. – SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1820–1827), inv. č. 2, kniha č. 2. Zpráva za měsíc listopad 1825 od Johanna Pohla a Karla Reuttera z 2. prosince 1825. 21] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1820–1827), inv. č. 2, kniha č. 2. Zpráva (analýza) Erdmanna Nowacka (Nowaka), Johanna Pohla a Karla Reuttera ze 14. června 1822. Ansichten Uiber das Verhaltniß der Neuwalder Glasfabrik vom Jahre 1796 bis auf die gegenwärtigen Zeiten, welche nach gemeinschaftlich gepflogener Unterredung aufge setzt, und zur hohen Einsicht vorgelegt werden. 22] Brožová J. (ed.): Bedřich Egermann 1777–1864 a severočeské sklo jeho doby (kat. výst.), Sklářské muzeum v Novém Boru, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou 1977. – Braunová H.: České sklo pro orient, Starožitnosti(6) (1995), s. 2–3. 23] Brožová J.: Dominik Biemann a sklárna Nový Svět roku 1825, Ars Vitraria (7) (1981), s. 128–130. – Brožová J.: Sklo zdobené řezbou a Dominik Biemann, Z Nového Světa do celého světa, Mergl Jan (ed.), Uměleckoprůmyslové museum v Praze (2012), s. 126–141.

24] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1824–1827), inv. č. 12, kniha č. 12. Odpověď Johanna Pohla a Karla Reuttera ze 16. března 1826 na dopis K. Mandla z 9. února 1826. – SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1824–1827), inv. č. 12, kniha č. 12. Odpověď Johanna Pohla a Karla Reuttera z 23. listopadu 1826 na dopis Roberta Rowlanda z Georgswaldu ze 14. listopadu 1826. 25] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1824–1827), inv. č. 12, kniha č. 12. Dopis Johanna Pohla a Karla Reuttera z 30. ledna 1826 K. Mandlovi. 26] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1828–1835), inv. č. 3, kniha č. 3. Zpráva za měsíc březen 1828 od Johanna Pohla a Karla Reuttera z 9. dubna 1828. 27] Brožová J. (ed.): Bedřich Egermann 1777–1864 a severočeské sklo jeho doby (kat. výst.), Sklářské muzeum v Novém Boru, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou (1977). – Jihočeské buquoyské sklárny odpověděly na úspěch Egermannových lithyalinů (nejpozději v roce 1834) výrobou skel zv. agathiny, které zdařile imitovaly polodrahokamy. – Brožková H.: Mezi křišťálem a obsidiánem – buquoyské sklo první poloviny 19. století, in: Brožková Helena / Drahotová Olga / Friedrichs Rita / a kol..: Buquoyské sklo v Čechách 1620–1851 (kat. výst.), Uměleckoprůmyslové museum v Praze 2001– 2002, s. 21–28, cit. s. 27. 28] Schöttner J.: Harrachovská sklárna Nový Svět v první polovině 19. století, České Budějovice (2011), s. 94. 29] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha objednávek (1824–1826), inv. č. 1112, kniha č. 1059. – SOA Zámrsk, Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha objednávek (1827–1828), inv. č. 1113, kniha č. 1060. 30] Monatschrift der Gesellschaft des vaterländischen Museums in Böhmen (II. Jahrgang) Prag (1828), s. 340–356. – Brožová J..: České sklo 1800 –1860, Katalog sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Praha (1977). 31] Bericht der Beurtheilungs-Commission über die im Jahre 1829 unter der Leitung des böhm. K. K. Landesguberniums statt gefundene öff entliche Ausstellung der Industrie- Erzeugnisse Böhmens, Prag (1831). 32] Novosvětské sklo bylo v této době kromě domácím odběratelům dodáváno obchodním partnerům především z německých zemí a ze severní Itálie. 33] Fischer K. R.: Die Glashütte in Harrachsdorf – Neuwelt, in: Mitteilungen des Vereines für Heimatskunde des Jeschken-Iser-Gaues XXVI (1) (1932), s. 1–6, s. 6. 34] Jednalo se např. o zavedení sytě zeleného uranového skla, jehož barevný odstín byl ponejprv označován jako chrysolithartige Farbe. – SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (11. 7. 1837–1838), inv. č. 16, kniha č. 16, s. 221. Odpověď Johanna Pohla a Wilhelma Erbena ze 3. dubna 1838 Wenzelovi Janke do Langenau. 35] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1834–1835), inv. č. 14, kniha č. 14, s. 30. Dopis (objednávka) Franze Haueisena z 25. února 1834 (Teplice) J. Pohlovi. 36] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1828–1835), inv. č. 3, kniha č. 3. Zpráva za měsíc září 1835 od Johanna Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Pohla ze 2. října 1835. 37] Brožová J.: Sklo zdobené malbou, in: Z Nového Světa do celého světa, Mergl Jan (ed.), Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 2012, s. 142–147. Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 271

38] Bericht der Beurtheilungs-Commission über die Ausstellung der Industrie-Erzeugnisse Böhmens vom Jahre 1831, Prag (1833), s. 43–46. 39] Bericht über die erste allgemeine österreichische Gewerbsprodukten-Austellung im Jahre 1835, Wien (1835). 40] Stříbrná medaile byla udělena například produktům skláren hraběte Buquoye v Jiříkově údolí a na Stříbrném vrchu či sklárně Johanna Meyera v Adolfově u Vimperka. Bronzová medaile byla za výrobky ze skla (für Glaswaaren) předána F. Egermannovi, F. Steigerwaldovi aj. 41] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1834–1835), inv. č. 14, kniha č. 14, s. 335–337. Dopis Johanna Pohla a Wilhelma Erbena ze 17. srpna 1835 Albertovi Turini do Vídně. 42] Zlatou medaili získala též sklárna Johanna Meyera v Adolfově huti, jímž předložené broušené artefakty jury označila jako dosud na výstavě nevídané. Meyerovy podniky, jak bylo v publikaci vydané k výstavě konstatováno, patřily v Čechách k největším. – Lněničková J.: Joseph, Paul und Johann Meyers, Glasrevue (10) (1995), s. 16–19. 43] Bericht der Beurtheilungs- Kommission über die im Jahre 1836 Statt gefundene vierte öff entliche Ausstellung der böhmischen Gewerbsprodukte, Prag (1837), s. 69. 44] Verzeichniss der im Monathe May 1839 in Wien öff entlich ausgestellten Gewerbs-Erzeugnisse der Oesterr. Monarchie, Wien (1839). 45] V českých zemích byli odběratelé zejm. z Prahy, západočeských lázní a ze severních Čech. Sklo z Nového Světa ovšem odebírali i rafinéři, kteří je dále zušlechťovali. K nejvýznamnějším patřil, vedle již zmíněného Friedricha Egermanna, Franz Anton Pelikan, řezáč skla z Mistrovic na Kamenickošenovsku. 46] Bericht der Beurtheilungs-Commission über die Ausstellung der Industrie-Erzeugnisse Böhmens vom Jahre 1831, Prag (1833), s. 43–46. 47] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (11. 7. 1837–1838), inv. č. 16, kniha č. 16. 48] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (11. 7. 1837–1838), inv. č. 16, kniha č. 16, s. 316. Dopis (objednávka) Josepha Pietschmanna z 28. července 1838 (Praha) J. Pohlovi. 49] Potíže nebyly pouze s lutrovými ověsky, které šly v této době stále dobře na odbyt, stejně jako po celý zbytek čtyřicátých let 19. století. – Krize nezasáhla pouze sklárnu v Novém Světě, nýbrž v tomto období potíže zasáhly i ostatní oblasti průmyslu. 50] Rakousko nemělo na celní politiku německých zemí žádný vliv, neboť nebylo součástí německého celního spolku, který vznikl 1. ledna 1834. Podunajská monarchie se tak v německé otázce začínala dostávat do izolace, čímž se počala rýsovat budoucí maloněmecká koncepce uspořádání německých zemí. – Rak J. 1992, 69. – SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1836–1845), inv. č. 4, kniha č. 4. Zpráva ze 14. listopadu 1842 bez udání autorů. 51] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1836–1845), inv. č. 4, kniha č. 4. Zpráva za měsíc únor 1842 od Johanna Pohla, Wilhelma Erbena a adjunkta Karla Frosta ze 7. března 1842. 52] SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1838–1840), inv. č. 17, kniha

53]

54]

55] 56]

57]

58]

59]

60]

61] 62] 63]

64]

65]

66]

67]

68]

69]

č. 17, s. 393. Odpověď Johanna Pohla a Wilhelma Erbena z 12. května 1840 na objednávku Karla Helzela z 1. května 1840 (Kamenický Šenov). SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1841–1843), inv. č. 18, kniha č. 18, s. 34. Dopis (objednávka) z vídeňského skladu z 20. prosince 1841 (Vídeň) J. Pohlovi. SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1836–1845), inv. č. 4, kniha č. 4. Zpráva za měsíc červenec 1843 od Johanna Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera z 20. srpna 1843. Berliner Gewerbeausstellung (online), http://de.wikipedia.org/ wiki/Berliner_Gewerbeausstellung (vyhledáno 30. 08. 2006). Allgemeines Verzeichniss der aus den Staaten des Deutschen Bundes, dem Königsreich Preußen und Großherzogthum Posen zur Gewerbe-Ausstellung in Berlin, Berlin (1844). SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Johanna Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera z 24. září 1845. SOA Zámrsk, Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1844–1848), inv. č. 19, kniha č. 19, s. 76–78. Dopis Dr. K. J. Kreutzberga („Gewerbe Ausstellungs=Commission“) z 9. září 1844 (Berlín) J. Pohlovi. Bericht über die gegenwärtige österr. allg. Industrie-Ausstellung. Beilage zum Journal des österr. Lloyd, Beilage Nr. 1–40, Wien 1845. Bericht über die gegenwärtige österr. allg. Industrie-Ausstellung. Beilage zum Journal des österr. Lloyd, Beilage Nr. 1–40, Wien 1845. Denkschrift über die Österreichische Gewerbe-Ausstellung in Wien 1845 vom Dr. Freiherrn von Reden, Berlin (1846). Denkschrift über die Österreichische Gewerbe-Ausstellung in Wien 1845 vom Dr. Freiherrn von Reden, Berlin (1846). SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1844–1848), inv. č. 19, kniha č. 19, s. 216–217. Dopis Johanna Pohla a Wilhelma Erbena ze 17. února 1846 firmě „Gebrüder Bing & Comp“ do Hamburku. SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha došlé a odeslané korespondence (1844–1848), inv. č. 19, kniha č. 19, s. 229. Dopis Johanna Pohla a Wilhelma Erbena ze 12. května 1846 Sergiusovi Ackermannovi do Montevidea. SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Johanna Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera z 12. listopadu 1847. SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Johanna Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera z 10. dubna 1847. SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Johanna Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera ze 6. května 1847. SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Johanna Pohla, Wilhelma Erbena a Franze Setzera ze 6. května 1847. SOA Zámrsk, fond Harrachovské sklárny Nový Svět, Kniha zpráv a rozhodnutí (1845–1852), inv. č. 5, kniha č. 5. Zpráva Wilhelma Erbena a Franze Setzera o smrti Johanna Pohla (82 let) z 22. března 1850.

Lektor: PhDr. Jan Mergl

272 – Studie

TRENDY A AKTUALITY

SP ČR: Sklářské svítání na druhou Význam sklářského a bižuterního průmyslu jako tradičního a prosperujícího oboru připomnělo Sklářské svítání – diskusní setkání na téma současnosti a budoucnosti sklářského průmyslu, které se konalo 15. října 2013 v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Zorganizovalo jej regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy spolu s Muzeem skla a bižuterie a Technickou univerzitou v Liberci. Již druhý ročník akce byl dějištěm prezentace analýzy nazvané „Ekonomický, sociální a kulturní význam sklářského a bižuterního průmyslu v ČR“, kterou zadal Svaz průmyslu a dopravy ČR a zpracovala ji fakulta sklářských strojů a robotiky Technické univerzity v Liberci pod vedením Ing. Vlastimila Hotaře, Ph.D. Z analýzy vyplynula řada zajímavých informací: • Za posledních 22 let se počet zaměstnanců ve sklářském průmyslu snížil skoro o 60 %. • Produkce skla se ale více než zdvojnásobila. • Tržby oboru vzrostly o 26 % v poměru k přepočteným stálým cenám z roku 1991 (bez přepočtu o 160 %). • Produktivita práce vztažená na tržby k roku 1991 vzrostla třikrát (bez přepočtu šestkrát). Z  historického kontextu vyplývá, že celosvětové hospodářské krize byly vždy pro sklářský průmysl velmi tvrdé, protože ze skla jsou převážně vyráběny výrobky, které jsou buď zbytné, nebo jejich nákup je možné odložit. Roky 2008 až 2010 tak byly pro sklářský průmysl velmi tíživé. Dnešní statistická data ukazují, že sklářský průmysl v ČR je od roku 2010 naopak na vzestupu. Odvětví rostou tržby, zaměstnává více osob, otevírají se nové provozy a linky. V roce 2010 pracovalo v  českém sklářském průmyslu 14  409 lidí, v  roce 2012 již 17  502. V  roce 2010 byly tržby sklářského průmyslu 32 mld. Kč a v roce 2012 39 mld. Kč. Pozitivní náladu ve  výhledu několika následující let potvrzuje i provedené dotazníkové šetření mezi managementem sklářských firem. Firmy většinou uváděly, že do roku 2020

čekají zvýšení tržeb i exportu, také chtějí rozšiřovat výrobu. Nové technologie se plně využívají a produktivita sklářského průmyslu tedy roste. Výsledky potvrdily známá hlavní rizika rozvoje sklářského průmyslu, jimiž jsou velká konkurence na trhu, posilování koruny vůči světovým měnám a příliš přísné ekologické předpisy. Inovativní firmy na  Sklářském svítání také představily své konkrétní výsledky. Jiří Kočárek ze společnosti EcoGlass a.s. prezentoval svůj úspěch v  produkci nových světelných technologií, které jsou na  světové úrovni. Oblast školství zastupovala ředitelka Vyšší odborné školy sklářské a střední školy Nový Bor Ilona Jindrová. Její prezentace ukázala, jak lze řídit školu jinak, jak vybočovat z tradičních edukativních struktur a  být vždy připraven na  nový vývoj ve  sklářských oborech. Škola tak nemusela být zavřena ani v době krize, spolupracuje aktivně s veřejností a dveře zde mají otevřené nejen děti, ale i dospělí zájemci, například v rámci rekvalifikací. Analýza ukázala přítomným novinářům i odborné veřejnosti to, oč se právě Sklářské svítání snaží, že sklářský průmysl nejsou pouze „skleničky“, ale že i díky ruční výrobě, výrobě automobilů, optice, elektronice nebo stavebnictví je české sklářství velmi různorodý obor, který investuje do  nových technologií a  také že je rozhodně na  vzestupu. Poukázala ovšem rovněž na velký zádrhel, a sice na nedostatek sklářských technologů a nezájem o tento obor ze strany mládeže. V rámci prezentací se na tomto faktu shodli všichni přednášející. Je za pět minut dvanáct a je potřeba osvěty o českém sklářství, otevřít tento obor široké veřejnosti a  spoluprací škol a  firem s  jasným a  důrazným sdělením, že vzdělání mladých je potřeba právě v  oborech sklářských a  to nejen uměleckých, ale i technických. Příští, v pořadí již třetí Sklářské svítání, se uskuteční v červnu příštího roku opět v Jablonci nad Nisou, a to v rámci Mezinárodního trienále skla a bižuterie JABLONEC 2014. (Tisková zpráva z 18. 10. 2013; red)

Čínský automobilový průmysl roste, skláři reagují V  městě Suzhou (provincie Jiangsu) se společnost AGS Flat Glass rozhodla svou sklárnu, zařízenou na  výrobu krycího skla pro fotovoltaiku, změnit na producenta skla pro automobilový průmysl. Bude se jednat již o třetí firemní závod tohoto typu v  Číně. Rozhodnutí si vyžádá investici ve  výši 4,5  miliard jenů s  tím, že velkovýroba autoskel začne v prvním čtvrtletí 2015. Všeobecně se očekává, že za  rok 2013 překročí objem produkce automobilů

v  Číně 20 milionů kusů, přičemž kontinuálně roste o 5 % ročně. AGC proto považuje nezbytné zvýšit své výrobní kapacity v zemi, aby si na trhu udržela významné postavení. Zatím se autoskla vyrábějí v  závodech Qinhuangdao (provincie Heibei, od  1995) a  Foshan (provincie Guangdong, od  2006). Celkem se jedná o výrobní kapacitu využitelnou pro cca 2,4 milionů automobilů. Nová sklárna přinese kapacitu dalších 1,2 milionů kusů autoskel.

Naopak prodejní ceny krycího skla na  fotovoltaické články se radikálně snížily díky masivním kapitálovým investicím čínských výrobců tohoto segmentu. V důsledku této situace byla AGC již v roce 2012 nucena uzavřít továrnu v USA a zastavit výrobu na Filipínách. I  přes tato opatření se ale ziskovost podnikání v oboru krycího skla pro fotovoltaiku stále snižuje. (podle www.glassglobal.com z 11. 10. 2013; red)

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 273

Galaxy Round – první mobil s prohnutým displejem Jihokorejská společnost Samsung uvedla na trh smartphone se směrem dovnitř vertikálně prohnutým tělem včetně displeje. O prohnutém displeji se sice hovořilo již v souvislosti se Samsungy Nexus S a Galaxy Nexus, ty však neměly prohnutý displej, ale pouze krycí sklíčko. Výrobce uvádí, že se „prohnutá“ novinka bude lépe držet a  s  ohledem na  velký displej o  úhlopříčce 5,7 palců i  lépe ovládat jednou rukou. Předností „kolébkového designu“ je též to, že je-li položen na stole, tak nahnutí na jednu stranu aktivuje zhasnutý displej a  zobrazí se základní informace o  čase, zmeškaných hovorech apod. V  případě hudebního přehrávače se nakloněním telefonu na jednu stranu posunete o písničku vpřed, na druhou stranu o písničku vzad. V každém případě je prohnutá konstrukce telefonu revoluční řešení, i když je otázkou, stane-li se z ní trend nebo kuriozita. Samsung Galaxy Round s operačním systémem Android je určen zatím výhradně pro jihokorejský trh, kde se začal prodávat 10. října za v přepočtu přibližně 19 tisíc korun. Telefon je velmi tenký, tloušťka je jen 7,9 milimetru, pokud tedy nepočítáme zakřivení těla. Hmotnost přístroje je 154 gramů. Prohnutý displej je typu Super AMOLED a má Full HD rozlišení (1 920 × 1 080 obrazových bodů). (podle http://mobil.idnes.cz z 9. 10. 2013; red.)

Poptávka po obalovém skle vzroste o 3,4 % do roku 2019 Agentura Transparency Market Research publikovala, že celosvětová poptávka po  obalovém skle (nápoje, potraviny, farmacie) za  rok 2012 dosáhla 47,43 miliard USD. Očekává, že do  roku 2019 vzroste o  3,4 % na 59,94 miliard USD. Z hlediska objemu se v roce 2012 jednalo o 45,71 milionů tun. Predikce se opírá zejména o setrvale globálně rostoucí konzumaci piva a specifické potřeby farmaceutického průmyslu (skladování léčiv). Největší objem trhu v roce 2012 – více než 50 % – přitom patřil obalům na  alkoholické nápoje pivo nepočítaje. Předpokládá se též růst spotřeby alkoholických nápojů – v tomto případě včetně piva – v zemích jako jsou Indie, Čína, ajsko, Austrálie a  Indonésie. Rychlejšímu růstu globálního odbytu skleněných obalů samozřejmě brání konkurence plastických hmot. (www.glass-international.com z 27. 9. a 31. 10. 2013; red)

274 – Trendy a aktuality

Perspektiva: nízkoenergetická skla a Čína do roku 2017 Zatímco dnes oboru dominují euroamerické společnosti, výrazně se podle zprávy agentury Research and Market může o  slovo v  příštích letech přihlásit Čína. V  současnosti si globální trh s  touto komoditou mezi sebe v podstatě dělí čtyři firmy – Pilkington (UK), PPG (USA), Glaverbel (Belgie) a  Saint-Gobain (Francie). V rozvinutých zemích bylo a je e-low sklo velmi propagováno, mírou využití vyniká Německo s  92 %, Jižní Korea (90 %) a Polsko (70 %). V roce 2017 se odhaduje celosvětová poptávka po nízkoenergetickém skle na více než 1,5 miliardy m2 (předpokládaný růst o 17 % ročně). V Číně se za rok 2012 vyrobilo sice jen 108 milionů m2 e-low skel, ale v zemi pracuje více než 60 linek na pokovené sklo s produkční kapacitou kolem 66 milionů m2 a dalších 20 supermoderních linek se finalizuje (nebo plánuje). (www.glassinchina.com z 3. 9. 2013; red)

Závod Guardian Glass Rostov uveden do plného povozu Dne 5. září proběhl slavnostní ceremoniál zahájení plné výroby skla v již desátém závodě společnosti Guardian Industries Corp., umístěného tentokrát v městě Krasnyj Sulin v Rostovské oblasti Ruské federace. Investice do  nového závodu dosáhly 240 milionů USD a jednalo se tak o vůbec největší firemní projekt. Vyrábět se zde bude moderní ploché sklo a  skla s  magnetronovým naprašováním kovové reflexní vrstvy. Práci získá až 1 000 lidí, 300 přímo v závodě a 700 v návaznosti na  činnost továrny. Sklárna nabíhala od 12. prosince 2012, ale až nyní dosáhla plné kapacity přes 900 tun denně. Aktuálně společnost v  Krásném Sulinu vyrábí ploché sklo značek ExtraClear®, ClimaGuard® (e-low okenní sklo), ClimaGuard® N (sklo uchovávající teplo) a  ClimaGuard® Sola (multifunkční ploché sklo). (podle www.glassglobal.com ze 4. 9. 2013; red)

Corning a Samsung posilují spolupráci

Saint-Gobain investoval v Rumunsku

AGC spustilo velkovýrobu v Brazílií

Koncerny se dohodly na  řadě vzájemných strategických a finančních ujednání, aby posílily své postavení na  trhu. Corning očekává „hmotné přínosy“ této spolupráce již v první čtvrtině roku 2014. Součástí dohod například je, že Corning ovládne společnost Samsung Corning Precision Materials Co. Ltd., která se v  Jižní Koreji věnuje výrobě LCD skla (dosud měl 43 % Samsung), Samsung pak 1,9 miliard USD z peněz získaných za  prodej investuje do  akcií Corning. Firmy, obchodně spolupracující již čtyřicet let, se též shodly na tom, že Corning bude pro Samsung dodávat novinkové LCD displeje s delší životností až do roku 2023. Samozřejmě se  posílí též spolupráce koncernů v  oblasti vývoje technologií, strategického rozvoje produktů a následné komercializace. (podle www.ceramicindustry.com z 5. 11. 2013; red)

Celkem 6 milionů EUR si vyžádalo zřízení nové výrobní linky na  laminované sklo – tzn. sklo, které se po  rozbití nerozpadne, ale zůstane přichycené na  fólii – ve  firemní rumunské továrně v  Calarasi (vystavěna nákladem 176 milionů EUR v  roce 2005). Společnost Saint-Gobain Romania je dodavatelem skla pro celý Balkán, Ukrajinu a Turecko a  je to jediná koncernová sklárna tohoto typu v  oblasti jihovýchodní Evropy. Podle vedení firmy je tu, přes aktuální složitou ekonomickou situaci, velký růstový potenciál. Letos management očekává zvýšení odbytu přímo v Rumunsku o 10 % – až 5 % by přitom mělo připadat na právě otevřenou linku. Ročně se v Calarasi zhotoví 21 milionů m2 skla. Na domácí trh je určena polovina produkce, na export také. Nová linka zvýší roční kapacitu o 2 miliony m2 a přinese pracovní příležitost pro 35 lidí. Celkem Siant-Gobain v  Rumunsku provozuje čtyři závody s téměř 1 000 zaměstnanců, které podle údajů za rok 2012 utržily 144 milionů EUR. (podle www.glassglobal.com ze 11. 9. 2013; red)

Koncern uvedl do  provozu továrnu na  produkci stavebního, zrcadlového a  automobilového skla v  Guaratinguetá ve  státě Sao Paulo. Investice do výstavby komplexu, která začala v roce 2011, jej přišla na 407 milionů USD. Firma AGC Glass Brazil očekává roční výrobu v  objemu 220 tisíc tun plochého skla, autoskel pro půl milionu vozů a  kvalitních zrcadel pro místní trh. Do roku 2016 zde získá práci až 500 lidí. Podle vedení společnosti se též jedná o „nejzelenější“ továrnu v  Jižní Americe, nechybí tedy moderní technologie čištění odpadních plynů, zařízení na  snížení energetické náročnosti či čerpání vodních zdrojů. Ekologičnost se týká i  produkce, vyrábět se například budou zrcadla ze skla bez olova a mědi či nízkoenergetická plochá skla. (podle www.ceramicindustry.com z 24. 10. 2013; red)

Evropské výrobce plochého skla trápí nadprodukce V prvním zářijovém týdnu byla definitivně odstavena nejmenší sklářská pec na ploché sklo float společnosti AGC Glass Europe ve  francouzském Boussois s denní kapacitou 650 tun. V  závodě pracovala od  roku 2008. V plném provozu není ani druhá pec sklárny s  denní kapacitou 780 tun (postavena 1989, opravena 2009). Důvodem potíží je stále výrobní propad z roku 2008. Obdobně se chová i  konkurenční společnost Saint-Gobain, která zastavila výrobu v Itálii a Portugalsku a nečinná je i druhá pec v  belgickém Auvelais, kde pracuje 300 lidí. Podle aktuálního odhadu je nyní v evropských skladech 1,5–2  miliony tun plochého skla čekajícího na své zákazníky. (podle www.glassglobal.com z 3. 9. 2013; red)

V hlavní roli náhoda – objev nejtenčího skla na světě Pouhé dva atomy je tlusté nejtenčí sklo na světě, které náhodně objevili vědci z  americké Cornell University a  univerzity v  německém Ulmu. Při pokusu výroby čistého grafenu zaznamenali vznik „špíny“, z  které se při podrobné analýze „vyklubala“ skleněná vrstva složená z  křemíku a  kyslíku; grafen je forma uhlíku strukturou podobná grafitu představující nejpevnější známý materiál na světě. Objevitelé se domnívají, že vrstva vznikla při úniku vzduchu, který vyvolal reakci mezi měděnými fóliemi, používanými při výrobě grafenu, a křemenné pece. Nejtenčí sklo na  světě okamžitě získalo své místo v Guinnessově knize rekordů. (podle www.glassglobal.com ze 17. 9. 2013; red)

Němci postaví sklárnu na obalové sklo v Namibii Africký koncern Tses Glass podepsal dohodu s  německými společnostmi o „továrně na klíč“ s denní kapacitou 250 tun skleněných obalů. Zakázku zrealizují firmy Hey International, Siemens, Zippe, MSK a  ghs|glass. Tses Glass očekává, že tato investice zajistí přímá i nepřímá pracovní místa pro více než 230 tisíc lidí! Stavební práce by měly začít v květnu 2014, zahájení výroby je plánováno na listopad 2015. Společnost Tses Glass v  současnosti v  zemi provozuje čtyři oddělené sklárny v  Tsesu na  jihu Namibie. První byl závod na obalové sklo (kapacita 250 tun denně), následovala továrna na  ploché sklo (600 tun denně), sklárna na  stolní sklo (350 tun denně) a závod na ultratenké sklo (200 tun denně). (podle www.glassglobal.com ze 15. 10. 2013; red)

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 275

Firma Emhart Glass změnila název i logo Severoamerická společnost bude pokračovat pod názvem Bucher Emhart Glass. Nové logo ilustruje spojení a identifikaci firmy se skupinou Bucher Industries a v tomto stylu se změnila její kompletní korporátní identita. Bucher Emhart Glass je globální poskytovatel zařízení, kontroly a  dílů pro průmysl obalového skla. Výrobní závody provozuje v  USA, Švédsku, Číně a  Malajsii. Strategické firemní cíle a  priority zůstávají beze změny. (podle http://steklosouz.ru z 4. 10. 2013; red)

V Las Vegas vyroste nová sportovní aréna Architektonické studio Populous z  Kansas City odhalilo vizuál supermoderní sportovní haly, která do jara 2016 vyroste vedle hotelu MGM v severoamerickém Las Vegas ve státě Nevada. Zadavatelem projektu je právě MGM a společnost AEG, které hodlají společně investovat 350 milionů USD. Exteriéru severovýchodní stěny haly dominuje skleněná fasáda s LED diodami. Aréna, učená pro týmy NBA a NH, bude mít kapacitu 20 tisíc návštěvníků. (podle http://populous.com z 5. 11. 2013; red)

SCHOTT představil novinkové skleněné ampule Hlavní přidanou novinkou německé novinky je dokonalá delaiminace, tedy separace vzájemně propojených vrstev. Inovace je obsažena již ve výrobním procesu, který zajistí větší homogenitu skla, z  níž je injekční ampule vyrobena. Němci jsou první na světě, kteří dokáží delaminaci testovat a  vyhodnocovat, přičemž na tento postup získali i patentovou ochranu. SCHOTT AG začne novinku prodávat na počátku roku 2014. (www.glassglobal.com z 30. 10. 2013; red)

Verallia Deutschland nově nabízí designové služby Zatímco dříve se podobě nových výrobků věnovali technici při konstrukci forem, nyní se firma rozhodla vyjít vstříc zákazníkům dle hesla „stvořit něco hezkého pro konzumenta“. Založila proto vlastní designové centrum. Do týmu byli přijati dva produktoví návrháři, jejichž úkolem je přicházet s novými koncepty v podobě skic i  modelů z  modelovací hmoty nebo zhotovených pomocí 3D tisků. (www.glass-international.com z 4. 10. 2013; red)

276 – Trendy a aktuality

Sklárna Něman plánuje expanzi do Jižní Ameriky

V roce 2015 se začne v Lipetsku vyrábět pokovené sklo

Běloruská firma chystá otevření značkových prodejních vzorkoven v  Chile, Peru a  Venezuele, kde vedení společnosti očekává – na základě současných zkušeností – velký zájem o ručně vyráběné křišťálové sklo. Již na  jaře letošního roku Něman otevřel prodejnu ve Finsku. Jedná se též o zastoupení v Kazachstánu, v běhu jsou rozhovory s předními ruskými výrobci šampaňského a  dalších perlivých vín a zákazníky z Velké Británie, Norska a Rumunska. Z Němanu, který patří mezi největší světové výrobce křišťálového skla, se za prvních osm měsíců tohoto roku vyvezlo skla za více než 7,6 milionů USD. Sklárna, založená před 130 lety, vyrábí více než 2 500 typů skla při měsíční kapacitě 900 tisíc kusů. Vedle běžného užitkového a  dekorativního sortimentu nabízí též unikátní suvenýry, dárkové zboží, trofeje nebo ryté poháry s  logy, monogramy či portréty. Firemní prodejny provozuje ve všech velkých městech Běloruska, Ukrajiny a Ruska. (podle http://steklosouz.ru z 25. 9. 2013; red)

Skupina PPG investuje 60 milionů USD do nového závodu na pokovené sklo v  ruském Lipetsku. Projekt by měl být dokončen ve druhé polovině roku 2015. Předpokládá se, že závod zaměstná více než 150 lidí. Jeho součástí bude též sklad, distribuční centrum, administrativní kapacity a technologické laboratoře. (www.glassmagazine.com z 7. 10. 2013; red)

Navigace v brýlích pro návštěvníky Tokia Tokijská radnice si objednala brýle, jejichž čočky umožní projekci informací o  městských atrakcích a cestách, které k nim vedou. Brýle v  současné době testují studenti základní školy z městské části Minato. „Brýle pro turisty“, které výrazně zjednoduší orientaci po megapoli, by měly být k dipozici při letních olympijských hrách v roce 2020. (podle http://steklosouz.ru z 22. 10. 2013; red)

100 let významné sklářské hutě FLORA-HANTICH v Novém Boru Rudolf Hais – barevná příloha ke studii na s. 258–264

Obr. 3 – Ze zákresové knihy firmy Hantich, 30. léta 20. století, období „Tango barev,“ Sklářské muzeum Nový Bor [17]

Obr. 12 – Pohled do hutě Flora – Hantich, 50.–60.léta 20. století, obraz R. Görtlera

Obr. 18 – Hutně zdobené sklo, opřádané a s nálepy, autor J. Šuhájek, foto L.Hána, L.Rott [19]

Obr. 17 – Hranované vázy se zataveným skleněným vláknem v kombinaci se stříbrnými solemi, autor P. Hlava, foto L. Hána, L. Rott [16]

Obr. 21 – Sklář L. Kováč vytváří hutně tvarovanou mísu, foto Ing. S. Dvořák, 2005

Dům porcelánu s modrou krví slavnostně otevřen Barevná příloha k článku na s. 283

CO PROČ JAK? Vladimíra Kleina v Českých Budějovicích Věra Vejsová – barevná příloha k článku na s. 295–296

Vladimír Klein, Fallen Flower

Vladimír Klein, soubor váz a mís Linie, výška 20, 30 cm, průměr mísy 23 cm

Vladimír Klein v instalaci své výstavy

Barevná příloha – Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 277

Leden Po Út St 1 6 7 8 13 14 15 20 21 22 27 28 29

Čt 2 9 16 23 30

Pá 3 10 17 24 31

Únor So 4 11 18 25

Ne 5 12 19 26

Po Út St Čt Pá So 1 3 4 5 6 7 8 10 11 12 13 14 15 17 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28

Březen Ne 2 9 16 23

Po Út St Čt Pá So 1 3 4 5 6 7 8 10 11 12 13 14 15 17 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29 31

Duben Ne 2 9 16 23 30

Po Út 1 7 8 14 15 21 22 28 29

St 2 9 16 23 30

Čt 3 10 17 24

Pá 4 11 18 25

Květen So 5 12 19 26

Ne 6 13 20 27

Po Út St Čt 1 5 6 7 8 12 13 14 15 19 20 21 22 26 27 28 29

Pá 2 9 16 23 30

Červen So 3 10 17 24 31

Ne 4 11 18 25

Po Út St Čt Pá So Ne 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

Příloha časopisu Sklář a keramik 11–12/2013, ročník 63

Česká sklářská společnost přeje všem svým členům a čtenářům časopisu Sklář a keramik do

Autor originálních ilustrací pro kalendář Skláře a keramika © 2013 Petr Urban

Červenec Po Út 1 7 8 14 15 21 22 28 29

St 2 9 16 23 30

Čt 3 10 17 24 31

Pá 4 11 18 25

So 5 12 19 26

Srpen Ne 6 13 20 27

obrý rok 2014

Po Út St Čt Pá 1 4 5 6 7 8 11 12 13 14 15 18 19 20 21 22 25 26 27 28 29

Září So 2 9 16 23 30

Ne 3 10 17 24 31

Po 1 8 15 22 29

Út 2 9 16 23 30

St 3 10 17 24

Čt 4 11 18 25

Pá 5 12 19 26

Říjen So 6 13 20 27

Ne 7 14 21 28

Po Út St 1 6 7 8 13 14 15 20 21 22 27 28 29

Čt 2 9 16 23 30

Pá 3 10 17 24 31

Listopad So 4 11 18 25

Ne 5 12 19 26

Po Út St Čt Pá So 1 3 4 5 6 7 8 10 11 12 13 14 15 17 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29

Prosinec Ne 2 9 16 23 30

Po 1 8 15 22 29

Út 2 9 16 23 30

St 3 10 17 24 31

Čt 4 11 18 25

Pá 5 12 19 26

So 6 13 20 27

Ne 7 14 21 28

Na Pražském hradě byli vyhlášeni laureáti Stanislav Libenský Award 2013 Barevná příloha k článku na s. 293 – foto PGČS

1. místo – Ieva Voroneckyte (Litva), „Kousni si“

2. místo – Terese W. Waenerlund (Švédsko), „Florentský stůl“

3. místo – Veronika Raková (ČR), „Čistá krev“

Světové prvenství Preciosy představeno v rámci Designbloku Barevná příloha k článku na s. 294 – foto Preciosa-Lustry ← Ray, návrh J. Berdych → Garden, návrh Jiří Pelcl

Element, návrh J. Bejvl ml., J. Šípek, J. Bejvl st.

Nejen MAJÁKY na Novoměstské radnici Dita Hálová – barevná příloha k článku na s. 295

Vladimír Uhlík, Majáky, evoluce, Video 1:40 min, 2005–2013

280 – Barevná příloha

Projekt „Glass Alliance“ – sklárna na obalové sklo v Brazílii Německé firmy Zippe, Horn, Bucher Emhart Glass a  MSK Verpackung – členové uskupení „Glass Alliance“ – od  července tohoto roku společně budují novou sklárnu na  obalové sklo v  brazilském Porto Ferreira (Vidroporto). Výroba by měla začít v  roce 2014. Projekt demonstruje spolupráci firem v  rámci uskupení, jejímž cílem je sdílení výnosů i ztrát a  samozřejmě snížení finanční náročnosti investic pro jednotlivé členy v případě společného postupu. (www.glass-international.com z 14. 10. 2013; red)

Jihovýchod USA bude AGC zásobovat z nové sklárny v Atlantě AGC Glass Company North America otevřela novou továrnu v  Atlantě, aby mohla lépe a  účiněji dodavatelsky operovat na  jihovýchodě země. Zhotovovat se zde bude ploché izolační sklo pro komerční a obytné stavby, CNC stroje pro výrobu těžkého skla a k dispozici budou temperovací kapacity, včetně možnosti temperování nadměrných skel, což firmě přináší prvenství v regionu. Ze závodu v Atlantě bude k  zákazníkům mířit též protipožární sklo Pyrobel. (www.glassmagazine.com z 10. 9. 2013; red)

Heliatek a AGC partnery v solárním byznysu

Pozice skleněného vlákna na indickém trhu

Společnosti podepsaly dohodu o spolupráci při vývoji integrace organických solárních vrstev do  skla. Heliatek GmbH je světově dominující firma ve  výrobě high-end solárních vrstev, AGC Glass Europe součástí největšího výrobce plochého skla na planetě. Výsledkem spolupráce by měl být nový typ solárního skla využitelný v architektuře. Jednoduše řečeno – ze skleněných fasád budov by se mohly díky inovativnímu řešení stát výkonné solární elektrárny. (podle www.glassglobal.com ze 1. 10. 2013; red)

V  posledních pěti letech poptávka po  tomto sortimentu v  Indii rostla. Podle agentury Research and Markets tomu tak bude i  v  pětiletém období do  roku 2018. Hlavními zákazníky v zemi jsou privátní spotřeba a vládní zakázky, zejména ty armádního typu (v  mnoha obranných projektech je podíl skleněného vlákna vyšší nežli 50 %). V roce 2018 by proto měl místní trh absorbovat skleněná vlákna v hodnotě 752,7 milionů USD. V  Indii bude stoupat spotřeba přesto, že místní vstupní suroviny jsou drahé, protože i  tak jsou kompozity cenově velmi dostupným zpevněným stavebním materiálem a stavebnictví v zemi zažívá zlaté časy. Na vzestupu je též byznys větrných elektráren. (www.glassinchina.com z 4. 9. 2013; red)

Znovu Brazílie: Vereallia staví „na zelené louce“ Solečnost Verallia – největší světový výrobce obalového skla na nápoje a potraviny – se rozhodla vystavět novou sklárnu v  Estancii na  severovýchodě Brazílie, aby mohla zásobit rychle rostoucí regionální trh. Projekt je velmi podporován vládou státu Seprige, kde lokalita leží. Závod, jehož stavba si vyžádá investici kolem 70 milionů EUR, by měl být uveden do provozu v roce 2015. Bude se jednat o první sklárnu Vereallie v oblasti, v celé Brazílii pak bude mít celkem čtyři. Na stavbě získá práci kolem 485 lidí, po dokončení – a zapálení první pece – pak 195 (včetně subdodavatelů). (podle www.glassglobal.com ze 19. 9. 2013; red)

Britští zaměstnanci koncernu Ardagh Glass hrozili stávkou Poté, co vedení firmy nabídlo navýšení mezd během dvou let o 5,5 %, naplánovali odboráři všech čtyřech závodů v Yorkshiru a Ayrshiru celodenní stávku na 16. a 21. září. Ve sklárnách v  Barnsley, Doncasteru, Knottingley (Yorkshire) a v Irvine (Ayrshir) pracuje celkem 1 300 lidí. Firmě se nakonec podařilo stávce zabránit, když zaměstnancům nabídla 6 % nárůst mezd. (podle www.glassglobal.com ze 11. 9. 2013; red)

Skotská whisky Ballantine´s v nové lahvi Americký koncern Owens-Illinois odhalil podobu nové lahve na  nejoblíbenější skotskou whisky na  evropském trhu (a  druhou nejvyhledávanější na  světě), kterou navrhlo studio Air Innovation. Nový design vychází z tradiční podoby Ballantine´s na  obdélníkové základně, ale je hranatější, takže podle tvůrců působí „ostřeji“. (podle www.glass-international.com z 31. 10. 2013; red)

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 281

Netypický design lahve na víno Americká společnost California Square wines přišla na  světový trh s  novinkovou lahví na víno. Inovace spočívá v tom, že nádoba má nikoliv kruhový, ale čtvercový půdorys. Podle výrobce nejde jen o design, ale i praktičnost, když takové lahve je jednodušší i  levnější přepravovat a skladovat, protože potřebují méně místa. V  netypickém obalu se zatím nabízí tři značky vín: Russian River Valley Chardonnay, Paso Robles Cabernet a Paso Robles ree Red Blend. (podle www.glass-international.com z 8. 11. 2013; red)

African Glass Ltd. hodlá navýšit výrobní kapacity Nigerijská sklářská společnost se rozhodla zřídit v  zemi další sklárnu na  ploché sklo float s  výrobní kapacitou 500 tun denně. Hodlá ji umístit v  nigerijském státě Ogun s  tím, že technologii dodá evropská firma. Očekávaná investice 80 milionů USD by měla přinášet zisky nejen prodejem v  Nigérii, ale i  v celé Západní Africe. African Glass Ltd. je součástí koncernu African Industries, která v oborech ocelářství, chemický průmysl, elektrárenský průmysl a  sklářství v  Nigérii zaměstnává kolem 4 000 lidí. (www.glass-international.com z 11. 10. 2013; red)

Další skleněný chodník. A opět v Číně Podél útesu Dangdong v  Číně (leží poblíž hranice se Severní Koreou) vede od  počátku září tohoto roku skleněný chodník, o  němž jeden z  prvních turistů prohlásil, že měl při procházce pocit „jako by chodil ve vzduchu“. Konstrukce, tvořená ze skleněných desek o  tloušťce kolem 25 cm, je dlouhá 31 metrů. Realizace projektu trvala pouhé dva měsíce a díky ní je pohled do údolí mnohem atraktivnější. (www.glassmagazine.com z 9. 9. 2013; red)

282 – Trendy a aktuality

Pilkington omezuje výrobu ve Velké Británii Koncern se rozhodl uzavřít jednu ze svou svých britských továren na  sklo typu float, a  to v  Cowley Hill v  St. Helens na  severozápadě Anglie. O práci přijde 140 lidí. Důvodem je propad zájmu o  ploché sklo v  důsledku krize ve  stavebnictví. Linka na  float sice skončí, pokračovat se ale bude ve  výrobě pokovených, stříbřených a  laminovaných skel. Ploché sklo bude do  závodu dodávat druhá podniková sklárna v St. Helens pracující v Greengate, kde je objemově větší linka. Firma ve  Velké Británii zaměstnává celkem 2  500 lidí. Pilkington je součástí skupiny NSG, která již v  únoru tohoto roku propustila 3 500 zaměstnanců. (podle www.glass-international.com ze 7. 11. 2013 a www.glassinchina.com z 8. 11. 2013; red)

Američanům americké sklo – novinka řetězce Wal-Mart Zvýšení výrobní kapacity sklárny v  utažském okrese Beaver County přijde americkou společnost EveryWare Global (centrála Lancaster, Ohio) na 1,8 milionu USD. Důvodem investice je produkce nové řady sklenic s uzávěrem pod značkou „Made in USA“ pro obchodní řetězec Wal-Mart, která tento typ skla dosud dovážela. Ve sklárně bude zřízena nová linka, práci získá 400 lidí. Zakázka je výsledkem srpnového sumitu severoamerických výrobců v  Orlandu, kde 500 dodavatelů a vládních úředníků diskutovalo o možnostech zvýšení domácí výroby na  úkor importu. Firma EveryWare Global vznikla v  březnu 2012 spojením firem Anchor Hocking LLC a Oneida Ltd. (podle www.glass-international.com z 1. 11. 2013; red)

Sklo může vzniknout i z potravinových odpadů Výzkumníci ze School of Mines v Coloradu si nechali předběžně patentovat způsob metody udržitelné přeměny organických potravin (např. vaječné skořápky, slupky rýže a pšenice, banánové slupky, skořápky arašídů) a zemědělského odpadu na sklo. Podmínkou je, že musí být bohaté na primární minerály, které tvoří běžné oxidy užívané při výrobě okenního, obalového a  speciálního skla. Tento objev má samozřejmě nejen ekologický, ale též hospodářský a finanční potenciál. (www.glass-international.com z 16. 10. 2013; red)

Z DOMOVA

Dům porcelánu s modrou krví slavnostně otevřen Dne 1. října 2013 město Dubí zastoupené starostou Ing. Petrem Pípalem spolu s hejtmanem Ústeckého kraje Oldřichem Bubeníčkem a generálním ředitelem Českého porcelánu a.s. Ing. Vladimírem Feixem slavnostně otevřeli Dům porcelánu s modrou krví – informační multifunkční středisko, které bude sloužit městu i  porcelánce k  pořádání nejrůznějších kulturních akcí, dále jako informační centrum a  zároveň je stálou expozicí porcelánových výrobků porcelánek od bavorského Selbu po západní a severozápadní Čechy. Součástí expozice jsou výrobky i těch porcelánek, které již nevyrábějí. Výrobky porcelánových manufaktur z přilehlých oblastí Bavorska a Durynska zapůjčilo muzeum Porzellanikon Selb. Dubí se tak stává prozatím konečnou zastávkou mezinárodního projektu Cesta porcelánu. Kromě produkce výše zmíněných porcelánek jsou zde exponáty z malířských a hrnkových sympozií pořádaných Českým porcelánem. Myšlenka vytvořit porcelánovou cestu se zrodila v  bavorském městě Selb a v Německu již spojuje více než čtyřicet míst spjatých s výrobou porcelánu. V roce 2010 se k projektu připojilo město Ostrov nad Ohří, které následovala města Sokolov, Horní Slavkov, Loket a  Karlovy Vary v  Karlovarském kraji a na základě výjimky Klášterec nad Ohří a Dubí v Ústeckém kraji. Je to nejen symbol, ale i historie a současnost, svědčící o výrobě porcelánu. Jen v  Dubí má tato výroba téměř stopadesátiletou tradici. V roce 1864 podnikatel Anton Tschinkel koupil v Dubí Dolní lesní mlýn, kde začal vyrábět majoliku. Po necelých deseti letech manufakturu přestavěl na porcelánku. Porcelán s modrým vzorem, kterému se neřekne jinak než „cibulák“, je dnes známý a  žádaný po  celém světě. Akciová společnost Český porcelán Dubí nabízí svým zákazníkům více než 660 tvarů v cibulovém provedení. Modrodům, jak je přezdíván Dům porcelánu s modrou krví, je možné navštívit zdarma denně, kromě víkendů, a to do 15 hodin, na adrese Tovární 46. Na rekonstrukci bezbariérového objektu obdrží Město Dubí dotaci z  Regionálního ope-

Starosta města Dubí Petr Pípal

Generální ředitel Českého porcelánu, a.s. Vladimír Feix a hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček

račního programu Severozápad v celkové výši 14,3 milionů korun, téměř tři miliony muselo přidat ze svého rozpočtu. (podle www.teplicky.denik.cz z 2. 10. 2013, www.ceskyporcelan.cz a www.rohlas.cz z 3. 10. 2013; red)

Kyjovská sklárna slaví 130 let Společnost Vetropack Moravia Glass, akciová společnost, si letos na  podzim připomíná již 130 let od  okamžiku, kdy se ve  sklárně v  Kyjově roztopila pec a  utavilo první sklo. Tehdy – v roce 1883 – se také v kyjovském kostele sloužila mše za všechny dělníky, kteří pak nad klenbu pece zazdili šamotový kříž. Dnes je sklárna s více než 450 zaměstnanci významným zaměstnavatelem a patří k předním výrobcům obalového skla pro nápoje a potraviny v České republice. Zahájení výroby v roce 1883 v Kyjově rozšířilo tehdy velmi úspěšné sklářské impérium rodiny Reichů. Na konci 19. století byly Reichovy sklárny největším sklářským podnikem svého druhu v celé Rakousko-Uherské monarchii. Postupně pak kyjovská sklárna zažila první republiku, obě světové války, totalitu i sametovou revoluci. Nová kapitola se začala psát před více než dvaceti lety v roce 1991, kdy do  společnosti Moravia Glass vstoupil švýcarský

podnik Vetropack. Šlo o jednu z prvních privatizací po roce 1989. Název sklárny se změnil na Vetropack Moravia Glass, akciová společnost, a  firma se stala součástí mezinárodní skupiny Vetropack. Díky síle Vetropacku se v následujících desetiletích mohutně investovalo do  modernizace, takže sklárna dnes patří k evropské technologické špičce a je i spolehlivým zaměstnavatelem. Ve  svém regionu patří sklárna Vetropack Moravia Glass k velkým a stabilním zaměstnavatelům a pracovní prostředí i péči o zaměstnance staví do popředí. Může se pochlubit pravidelnou podporou významných kulturních akcí v  regionu, jako je například Slovácký rok, příležitostně přispívá na chod nemocnice a sociálních zařízení v Kyjově. (podle www.vetropack.cz z 28. 10. 2013; red)

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 283

Škola bude opět vzdělávat sklářské technology Střední uměleckoprůmyslová škola v  Železném Brodě na  Jablonecku chce po  letech začít opět vychovávat sklářské technology. Firmy mají o takto vzdělané studenty zájem. Na  nový obor lákala škola na  sedmém ročníku veletrhu vzdělávání a  pracovních příležitostí Educa, který se konal v Liberci. Na přehlídce se představilo 80 škol z celé ČR a také čtyři desítky zaměstnavatelů s tisícovkou volných míst. Obor technologie skla chce škola otevřít od příštího školního roku. „U nás byl vyučován dlouhé roky, kvůli nedostatku zájmu jsme ho převedli do obecnější chemie a aplikované chemie. Tím se nám podařilo udržet zázemí jak v laboratořích, tak i pedagozích a můžeme dnes, kdy nastává situace jiná a firmy potřebují technology, obor znovu otevřít,“ řekla ředitelka školy Zdeňka Laštovičková. Nepředpokládá ale, že by se jim podařilo samostatně naplnit celou třídu. „V kombinaci s obory aplikované chemie ji můžeme otevřít jako víceoborovou, nabízet budeme až 12 míst,“ dodala.

Studenty ke studiu v tomto oboru chce motivovat i sklářská firma Preciosa, pět nejlepších od ní dostane roční stipendium pět tisíc korun. „Preciosa stejně jako ostatní průmyslové podniky vnímají nedostatek technicky vzdělaných absolventů,“ uvedla za firmu Petra Řezníčková. Nalákat děti ke studiu se na třídenním veletrhu v liberecké Tipsport areně snažily i další střední školy. Řada z nich se je snažila zaujmout ukázkou praktické výuky. Za  pomocí speciální tužky například děti mohly vytvářet obrázek na  monitoru počítače nebo si vyzkoušet v  lese na  zmenšenině nakladače klád. Podle odhadu ředitele liberecké Střední odborné školy a Gymnázia (ISŠG) Na Bojišti Zdeňka Krabse byl zájem o  veletrh obdobný jako v  minulosti. I tentokrát přišlo několik tisíc lidí. (podle www.lidovky.cz z 20. 10. 2013; red)

Zlaté časy českých vánočních ozdob minulostí? Podle spolumajitele jablonecké firmy nů Kč. letos to budou jen 4 miliony Kč Goja Jaroslava Hrabáka je odpověď na – nejhorší výsledek v historii firmy (jen otázku z titulku jasná – ano. Přestože meziroční propad objednávek činí 30 %). své křehké skleněné výrobky – ručně Ze 140 zaměstnanců zbyly desítky. „Žili malované koule, figurky nebo špičky jsme, žijeme a věříme, že se na trhu udrží– stále dodávají do celého světa, čínská me i dál. Snažíme se nefňukat a inovovat, konkurence a propad poptávky je po- vyrábět, exportovat. Bohužel s daleko nižstupně ničí. Nižší cena asijských výrob- ším počtem zaměstnanců“, uvedl k akců je i přes spornou kvalitu pro zákaz- tuální situaci Hrabák. Konkurence na Jablonecku si přitom podle podnikatele níky, kteří mají hluboko do kapsy, stále větším lákadlem. Zatímco za rok 1999 navzájem neškodí, každý výrobce si nafirma Goja dosáhla obratu 32 milio- šel svůj typický vánoční produkt, který

charakterizuje jeho nabídku. Všichni z branže navzájem spolupracují. Z firmy Goja putují všechny ozdoby do zahraničí, do Německa, Švýcarska, Holandska, ale i na Kubu nebo do Austrálie. Nedaří se jí zatím oslovit východní trh a to i přesto, že kolekce výrobků se tam velmi líbily. Na českém trhu zůstává jen minimální množství. Navíc se sezóna stále zkracuje. Její vrchol býval v listopadu, dnes je to již září. (podle http://jablonecky.denik.cz z 16. 10. 2013; Dagmar Březinová, red)

Zlaté srdce opět zhotovil Moser

Machři roku jsou opět z Horní Břízy

Nadace Naše dítě oslavila jubilejních dvacet let své činnosti v  oblasti ochrany práv, zdraví a  životů dětí. Křišťálová cena Zlaté srdce z produkce sklárny Moser je prestižní ocenění ochránců dětí, které nadace každý rok uděluje. Hlavním posláním nadace je pomoc týraným, zneužívaným, handicapovaným, ohroženým a  opuštěným dětem, které se ocitnou v  obtížné životní situaci. Slavnostní předání cen se konalo 7.  října 2013 v Praze. (podle www.moser-glass.com ze 17. 10. 2013; red)

Na  Masarykově náměstí v  Ostravě se konal pátý ročník setkání učňovské mládeže. Titul Machři roku v  oboru Obkladač obhájili zástupci Střední školy Horní Bříza Loni v  Plzni zvítězili žáci Marek Maydl a  Jan Šmíd, letos Martin Šimice a  David Voráček. Oba získali odměnu 15 tisíc korun a  škola dalších 35 tisíc korun na nákup nářadí a materiálu pro výuku. (podle http://plzensky.denik.cz z 27. 9. 2013; red)

284 – Z domova

„Retro“ novinka porcelánky Thun 1794 – LOUISE V  roce 1962 byl zaveden do  výroby na  závodě v  Březové nový tvar Jaroslava Ježka pod jménem LOUISE, čímž definitivně skončilo období tzv. Bruselu. Asymetrie amorfních tvarů v siluetách protáhlých ladných linií byla vystřídána klasickým rotačním klasickým tvarem, který se vracel ke  kořenům porcelánu. Tvar byl navržen pro závod Březová především proto, že jeho výroba vyžadovala (i demonstrovala) vysokou řmeslnou kvalitu manufakturní výroby. Výroba tvaru skončila až začátkem devadesátých let po  privatizaci závodu. Vzhledem ke  svému nadčasovému designu se však tento soubor nyní opět jeví jako perspektivní. Vyspělejší technologie vytváření a bohatší možnosti v reprodukování velmi náročné dekorace umožňují takovýto tvar vyrábět i na plně automatizovaných závodech. Současná výroba paradoxně umožňuje v některých ohledech kvalitnější produkci, než tomu bylo na  původním závodě v  manufakturních podmínkách. Požadavky současných trhů spolu s  využitím těchto možností vedly k  tomu, že tvar LOUSE ožil v roce 2013 jako „retro“ v provozu v Nové Roli. (podle www.thun.cz z 30. 9. 2013, Jiří Laštovička; red.)

Otevření nového živcového lomu v Mutěníně se plánuje na rok 2015 Těžařská společnost LB Minerals chce u  západočeské obce Mutěnín otevřít nový živcový lom. Z něj hodlá firma patřící do  skupiny Lasselsberger během pěti let od  otevření vytěžit 322 tisíc tun suroviny. Lom v  Mutěníně nahradí stávající ložiska, která se v příštích letech dotěží. Nepůjde o  zvýšení současné těžby. Lom by firma s ročním obratem přes dvě miliardy korun chtěla otevřít v roce 2015. Ročně by se mělo těžit v  průměru přibližně 100 tisíc tun živců, které se používají při výrobě obkladů, dlažby nebo sanitární keramiky. Toto množství představuje zhruba 30 procent nynější těžby živců společností LB Minerals. Těžba v  lomu bude rozdělena do dvou bloků. O využití třetí části vytěžitelných zásob firma rozhodne až během otvírky lomu. Kromě hluku nebude mít těžba podle posudku významné dopady na  životní prostředí. Na  veřejném projednávání záměru minulý týden nicméně obyvatelé projevili obavy také o statiku domů kvůli používání trhavin při odstřelech živců. (podle www.e15.cz z 26. 9. 2013; red)

Dojem amerických studentů z návštěvy v Českém porcelánu? Nadšení! Osmnáct studentů Arcadia University z  USA zavítalo v  rámci své studijní cesty po továrnách s nejstarší výrobou v Čechách také do akciové společnosti Český porcelán v Dubí. Zajímali se nejen o výrobu, ale i to jak přešel státní podnik do soukromých rukou a jak se jako akciová společnost dnes vypořádává s ekonomickou krizí. Studenti si prohlédli výrobu, vzorkovnu a poté v Domě porcelánu s modrou krví hovořili s generálním ředitelem Vladimírem Feixem a obchodním ředitelem Martinem Balázšem o všem, co je zajímalo. Po jejich návratu do firmy z univerzity přišel dopis s  poděkováním. Craig Cuddenback z  Arcadia University v  dopise Českému porcelánu mimo jiné napsal: „Chci poděkovat za čas a to, jak jste se věnovali naší skupině vlivných managerů a klientů. Udělali jste vynikající dojem a řadí Vás z pohledu prezentace a výuky do pozice 10 v rozsahu stupnice do 10. A řekl bych, že ještě výš.“ Na základě této dobré zkušenosti projevila univerzita zájem o další spolupráci a ráda by Český porcelán zapojila do některého ze semestrálních projektů. (podle www.teplicky.denik.cz z 30. 10. 2013; red)

Ke keramickým trhům možná v Berouně přibude i muzeum Tradiční hrnčířské trhy v  Berouně poprvé uspořádal před sedmnácti lety Vladimír Izbický. Že naberou takových rozměrů a bude se jich účastnit až 30 tisíc návštěvníků asi netušil. Za  tento počin získal na  konci října vůbec první Cenu města Berouna. Sám se začal keramice věnovat před více než třiceti lety. Kvůli dlouhé tradici berounské keramiky ale nechce zůstat jen u  hrnčířských trhů a  usiluje o  specializované muzeum. Projekt je již schválen, hledají se peníze. Od  letošního srpna ve  městě navíc pobíhá záchranný archeologický výzkum, při němž byl odhalen výrobní okrsek hrnčířů. Odkryty byly tři několikafázové hrnčířské pece, používané po  polovině 16. století, které jsou unikátní jsou svou konstrukcí (kombinace cihlové vnitřní a kamenné vnější obvodové konstrukce) a stavem dochování. V  Čechách podobný nález zatím není znám. (podle http://zpravy.idnes.cz z 24. 9. 2013 a Náš region ze 17. 10. 2013; red)

Porcelánky v Chodově a Dalovicích končí Dvě velké porcelánky na  Karlovarsku zkrachovaly. Firmu Epiag Lofida – Porcelán CZ, která provozy v Chodově a  Dalovicích vlastní, poslal soud po  insolvenčním řízení do  úpadku. Podle informací z insolvenčního rejstříku jsou největšími věřiteli spořitelní družstvo WPB Capital, kterému firma dluží 56,6 milionu Kč, ČSOB, (přes 2,7 milionu Kč) a společnost Glazura (1,3 milionu korun). Návrh na  insolvenční řízení podala ČSOB. Společnost kromě obchodních partnerů dlužila na  sociálním pojištění nebo finančnímu úřadu. Podle insolvenčního správce není možné úpadek firmy řešit restrukturalizací, protože nesplňuje zákonné podmínky, jimiž jsou nejméně 100 zaměstnanců a  obrat přes 100 milionů korun. Epiag Lofida měla před krachem jen 83 zaměstnanců a obrat 94,1 milionu korun. (podle www.denik.cz z 13. 11. 2013; red)

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 285

ASKP ČR

Vývoj sklářského a keramického průmyslu v České republice v letech 2007–2012 Průmysl skla a  keramiky je, podle NACE – Všeobecná statistická klasifikace ekonomických činností, kterou používá Evropské unie – zařazen do subkategorie Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. CZ-NACE 23 – Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků slučuje výroby skla, keramiky a stavebních hmot různých typů a rozličného užití. Výroba těchto komodit má v České republice dlouholetou tradici a vysokou úroveň. V České republice bylo k 31. 5. 2013 firem nad 20 zaměstnanců s hlavní činností: • CZ NACE 23.1 – výroba skla a skleněných výrobků je zařazeno 98 firem. • CZ NACE 23.41 – výroba keramických a porcelánových výrobků převážně pro domácnost a ozdobných předmětů je zařazeno 21 firem, z toho 7 je výrobců porcelánu.

Od  roku 2008 produkce není vykazována Českým statistickým úřadem jednotně v tunách, ale např. v m², kusech, kg atd. Z tohoto důvodu, není uváděna informace o produkci v hmotných jednotkách v jednotlivých výrobních oborech. V roce 2012 dosáhla výše tržeb za prodej vlastních výrobků a  služeb (dále jen tržby) ve  sledovaných oborech 43,21 mld. Kč, což je o 8,8 % (3,50 mld. Kč) více než v roce 2011. Tržby sklářského průmyslu dosáhly 38,95 mld. Kč. Podíl plochého skla činil 40,2 %, ostatního skla 22,2 %, skleněných vláken a výrobků z nich 18,1 %, obalového skla 10,2 % a užitkového skla 9,4 %. Tržby sledovaných oborů porcelánu a  keramiky dosáhly 4,26 mld. Kč. Podíl užitkového porcelánu a keramiky činil 27,9 %, podíl technické a zdravotnické keramiky 72,1 %. Výše tržeb plochého skla v roce 2012 byla 15,64 mld. Kč. Proti roku 2011 se zvýšila pouze o 0,5 %. Produkce plochého skla

Tab. 1 – Průmysl skla a keramiky ve zpracovatelském průmyslu v roce 2012

 

Tržby

Přímý vývoz

Průmysl skla a keramiky Ukazatelé v mld. Kč (běžné ceny)

37,26

27,39

Podíl v subsekci ost. nekovových minerálních výrobků (%)

40,12

61,97

1,30

1,64

92,88

44,20

3,24

2,64

2 868,35

1 674,34

Podíl ve zpracovatelském průmyslu (%) Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků  Ukazatelé v mld. Kč (běžné ceny) Podíl ve zpracovatelském průmyslu (%) Zpracovatelský průmysl  Ukazatelé v mld. Kč (běžné ceny) Tab. 2 – Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mld. Kč)

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

index 12/11 (%)

Ploché sklo

17,76

18,17

13,96

14,09

15,56

15,64

100,5

Obalové sklo

4,84

4,33

3,71

3,42

3,61

3,96

109,7

Skleněná vlákna

5,42

4,39

4,74

5,11

5,52

7,06

127,9

Užitkové sklo

5,77

5,00

1,78

2,34

2,77

3,66

132,1

Ostatní sklo

12,39

11,14

9,63

7,05

7,86

8,63

109,8

Sklo celkem

46,18

43,03

33,82

32,01

35,32

38,95

110,3

2,90

2,66

0,93

1,06

0,84

1,19

141,7

Užitkový porcelán a keramika Technická a zdravotnická keramika

3,59

4,12

3,32

3,65

3,55

3,07

86,5

Keramika celkem

6,49

6,78

4,25

4,71

4,39

4,26

97,0

52,67

49,81

38,07

36,72

39,71

43,21

108,8

Sklo a keramika celkem

• CZ NACE 23.42 – výroba keramických sanitárních výrobků jsou zařazeny 2 firmy. Průmysl skla a keramiky je tradiční součástí zpracovatelského průmyslu v České republice. V tabulce 1 je uvedeno postavení průmyslu skla a keramiky ve zpracovatelském průmyslu. V následujícím textu jsou zachyceny charakteristické hodnoty hlavních produkčních ukazatelů sklářského a  keramického průmyslu České republiky v roce 2012 a v letech 2007–2012. Pro rozbor za rok 2012 byla použita dostupná statistická data za firmy s více než 50 zaměstnanci aktuální k 30. 6. 2013. 286 – ASKP ČR

je závislá na  vývoji stavebnictví a  automobilovém průmyslu. Od roku 2008 trvale klesá stavební produkce. V roce 2012 klesla stavební produkce meziročně o 6,5 %. Stavební úřady vydaly o 8,8 % stavebních povolení méně a jejich orientační hodnota klesla o 6,3 %. Celková hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v tuzemsku meziročně klesla o 18,4 %. V roce 2012 bylo zahájeno o 13,4 % bytů méně, než v roce 2011, dokončeno bylo o 3,0 % bytů více. Jedním z důvodů nepříznivé situace ve stavebnictví je stále slabá poptávka v důsledku pokračujícího opatrného přístupu soukromých investorů v kombinaci s omezenými

možnostmi státního rozpočtu. (Zdroj: ČSÚ, Pokles stavebnictví v roce 2012 pokračoval, 6. 2. 2013) Na  rozdíl od  stavebnictví se příznivě vyvíjel automobilový průmysl. V  České republice bylo v  roce 2012 vyrobeno 1 200 790 ks silničních vozidel. Produkce českého automobilového průmyslu dosáhla 840 mld. Kč. Automobilový průmysl se podílel na tržbách z průmyslové činnosti 23 % a přibližně 8 % na hrubém domácím produktu. (Zdroj: Sdružení automobilového průmyslu). Situace v následujících letech bude ovlivňována především dalším vývojem situace ve stavebnictví ve střední Evropě a produkcí automobilového průmyslu. Tržby obalového skla dosáhly v roce 2012 výše 3,96 mld. Kč, proti roku 2011 vzrostly o 9,7 %. Do zvýšení tržeb se promítl růst vývozu, příznivý vývoj segmentu lahví pro nealkoholické nápoje a pivo na tuzemském i zahraničním trhu a v neposlední řadě i vývoj nových výrobků s exkluzivním designem. Tržby skleněných vláken a výrobků z nich meziročně vzrostly o 27,9 % (1,54 mld. Kč). Na zvýšení tržeb se výrazně promítl vývoz, převážně do zemí Evropské unie. Naopak se negativně promítal pokles ve stavebnictví v České republice. Meziročně se zvýšily tržby užitkového skla o  32,1 % (0,89 mld. Kč). Pro výši tržeb je rozhodující vývoz. V oboru panuje ve světě velmi tvrdá konkurence, které české firmy čelí vysokou kvalitou, designem a originalitou výrobků. Lze říci, že si firmy a jejich výrobky ve světě upevňují svojí pozici. O 9,8 % (0,77 mld. Kč) se proti roku 2011 zvýšily tržby ostatního skla. Tato skupina zahrnuje široký sortiment výrobků (technické a laboratorní sklo, dlaždice a cihly ze skla, skleněné poloto-

(o 3,1 %), v keramickém průmyslu se snížil o 232 osob (5,9 %). Meziroční vývoj počtu pracovníků v jednotlivých oborech je různý. Zvýšení počtu pracovníků v plochém skle je důsledkem zvýšení počtu pracovníků v  oblasti tvarování a  zpracování plochého skla (o 6,5 %). Počet pracovníků ve tvarování a zpracování skla tvoří cca 80 % výrobního oboru plochého skla. O  1,4 % se zvýšil počet pracovníků obalového skla. O  8,6 % se zvýšil počet pracovníků ve skleněných vláknech, je to důsledek zvyšování poptávky po sortimentu tohoto výrobního oboru. Stabilizoval se počet pracovníků ve výrobě sortimentu užitkového skla, zůstal na úrovni roku 2011. Od roku 2010 se pravidelně zvyšuje počet pracovníků ve skupině ostatního skla. Mezi roky 2011 a 2012 se zvýšil (o 4,1 %). Do zvýšení počtu pracovníků ve výrobě užitkového porcelánu a keramiky (o 8,3 %) se promítá zvýšení poptávky po tomto sortimentu. Poklesl počet pracovníků v technické a zdravotnické keramice (o 15,4 %). Významně se snížil počet osob v technické keramice o 542 osob (37,8 %). Pokračuje stále výraznější tendence v diferenciaci mezd mezi obory, jejichž produkce jsou masové a prakticky plně automatizované. Jedná se o produkci plochého skla neopracovaného (40 069 Kč), skleněných vláken a výrobků z nich a obalového skla. Dále obory, kde jsou častější změny (kratší výrobní série) v  režimu liniových automatizovaných výrob a  stále určitý podíl ručních výrob. Jako příklad lze uvést průměrnou mzdu u činností související s tvarováním a zpracováním skla (28 214 Kč). Výrazně nad průměrnou mzdou v České republice (25 101 Kč; Zdroj: Český statistický úřad) jsou průměrné mzdy

Tab. 3 – Průměrný evidenční počet pracovníků (osob)

 

2007

Ploché sklo

4 683

2008 5 175

2009

2010

2011

2012

index 12/11 (%)

4 453

4 256

4 817

4 975

103,3

Obalové sklo

1 198

1 150

1 143

1 202

1 247

1 221

97,9

Skleněná vlákna

1 670

1 529

1 259

1 188

1 319

1 432

108,6

Užitkové sklo

6 911

6 020

1 931

2 402

3 254

3 276

100,7

Ostatní sklo

12 865

10 206

7 447

5 361

6 340

6 598

104,1

Sklo celkem

27 327

24 080

16 233

14 409

16 977

17 502

103,1

4 136

3 749

1 751

1 900

1 571

1 702

108,3

Užitkový porcelán a keramika Technická a zdravotnická keramika

2 917

3 411

1 885

2 576

2 351

1 988

84,6

Keramika celkem

7 053

7 160

3 636

4 476

3 922

3 690

94,1

34 380

31 240

19 869

18 885

20 899

21 192

101,4

Sklo a keramika celkem

vary pro bižuterii atd.). Vývoj tržeb jednotlivých sortimentních skupin je velmi nevyrovnaný. Rozhodující pro zvýšení tržeb je vysoká kvalita a nabídka nových výrobků. Důležité je, že proti předcházejícím letům se téměř zastavil pokles poptávky na zahraničních trzích po skleněných polotovarech pro bižuterii (cca 61 % tržeb skupiny ostatního skla). Tržby užitkového porcelánu a keramiky se meziročně zvýšily o 41,7 % (0,35 mld. Kč). Výrobcům porcelánu se podařilo důslednou obchodní politikou uzavřít potřebné množství obchodních kontraktů. Tržby technické a zdravotnické keramiky se snížily o 13,5 % (0,48 mld. Kč). Z  toho tržby sanitární keramiky se zvýšily o 6,8 % (0,16 mld. Kč), naopak tržby technické keramiky poklesly o 52,4 % (0,64 mld. Kč). Příčinou je výrazný pokles přímého vývozu o 57,5 %. Celkový počet pracovníků průmyslu skla a keramiky vykázaný v roce 2012 proti předcházejícímu roku vzrostl o 293 osob (o 1,4 %), z toho ve sklářském průmyslu vzrostl o 525 osob

dosažené v oborech skleněných vláken a plochého a obalového skla. Na úrovni průměrné mzdy v České republice je průměrná mzda dosahovaná ve skupině technická a zdravotnická keramika (25 910 Kč), z toho průměrná mzda ve zdravotnické keramice 29 963 Kč. Výši průměrné mzdy ve skupině ostatního skla ovlivňuje na straně jedné posilování podílu kvalifikovanější práce (skupina výrob technického skla), na straně druhé nízké mzdy ve výrobě skleněných polotovarů pro bižuterii. Podle vývoje posledních let je zřejmé, že v této skupině získává převahu kvalifikovaná práce. Průměrné mzdy v  užitkovém skle a  užitkovém porcelánu zůstávají hluboko pod průměrnou mzdou v České republice. Produktivita práce průmyslu skla a keramiky jako celku meziročně vzrostla (o  7,4 %). Meziročně poklesla produktivita práce pouze u výroby plochého skla. Meziroční pokles počtu pracovníků v segmentu výroba plochého skla byl 8 %, tržeb 12,7 %. U tvarování a zpracování plochého skla vzrostl počet pracovníků o  6,5 % a  tržby vzrostly o  16,6 %. Pokles tržeb Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 287

Tab. 4 – Průměrné měsíční mzdy (Kč)

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

index 12/11 (%)

Ploché sklo

26 785

27 271

28 172

30 113

30 214

30 537

101,1

Obalové sklo

25 035

26 875

27 007

27 896

28 332

29 561

104,3

Skleněná vlákna

29 196

31 351

31 351

30 783

32 104

31 033

96,7

Užitkové sklo

15 736

17 120

13 828

17 300

18 333

19 499

106,4

Ostatní sklo

17 798

19 745

20 223

21 979

22 175

22 971

103,6

Užitkový porcelán a keramika

14 177

14 650

13 602

14 698

15 680

16 018

102,2

Technická a zdravotnická keramika

21 314

21 472

23 863

22 566

24 207

25 910

107,0

Sklo a keramika celkem

19 276

20 794

22 364

23 495

24 160

24 857

102,9

index 12/11 (%)

Tab. 5 – Produktivita práce z prodeje v běžných cenách (tis. Kč/prac.)

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Ploché sklo

3 791

3 511

3 135

3 312

3 231

3 145

97,3

Obalové sklo

4 041

3 765

3 251

2 845

2 895

3 242

112,0

Skleněná vlákna

3 246

2 837

3 762

4 304

4 183

4 931

117,9

Užitkové sklo

835

831

925

974

852

1 117

131,1

Ostatní sklo

963

1 092

1 293

1 315

1 240

1 380

111,3

Užitkový porcelán a keramika

701

709

527

555

536

701

130,8

Technická a zdravotnická keramika

1 233

1 208

1 759

1 417

1 511

1 547

102,4

Sklo a keramika celkem

1 532

1 595

1 915

1 945

1 900

2 040

107,4

Vývoz u segmentu výroba plochého skla ovlivnil pokles produktivity práce plochého skla, která se snížila o 2,7 %. Do zvýšení produktivity práce obalového skla se příznivě promítl meziroční růst tržeb (o 9,7 %) proti poklesu počtu pracovníků (o 1,4 %). Výrazný nárůst tržeb ve skleněných vláknech (27,9 %) příznivě ovlivnil růst produktivity práce. Růst poptávky po sortimentu užitkového skla s  následným zvýšením tržeb se výrazně promítl do zvýšení produktivity práce o 31,1 %. Příznivý vývoj zaznamenala i produktivita práce sortimentu ostatního skla (11,3 %). Stabilizace zakázkového krytí a počtu pracovníků se promítly do výrazného zvýšení produktivity práce v užitkovém porcelánu a keramice (o 30,8 %). Růst produktivity práce ve skupině technická a zdravotnická keramika ve sledovaném období o  2,4 % byl ovlivněn především růstem produktivity zdravotnické keramiky (o 5,3 %). Růst produktivity práce byl ve sklářském a keramickém průmyslu celkem o 5,1 p.b. vyšší, než růst průměrných výdělků.

Vývoz je uveden v tržbách z přímého vývozu v běžných cenách (dále jen přímý vývoz) a vývozu celkem (přímý vývoz, zprostředkovaný vývoz). V tabulce 6 je uveden vývoj přímého vývozu. Výrobní obor duté sklo zahrnuje sklo užitkové a obalové. Vzhledem ke statistickému sledování nelze duté sklo rozdělit na jmenované výrobní obory. Po poklesu vývozu tohoto odvětví v letech 2008 a 2009 se od roku 2010 vývoz zvyšoval. Proti roku 2011 se přímý vývoz v  roce 2012 meziročně zvýšil o  7,5 % a  vývoz celkem o  5,5 %. Přímý vývoz sledovaných oborů v  roce 2012 byl 27,39 mld. Kč, celkový vývoz byl 40,782 mld. Kč. Sklářský a keramický průmysl České republiky je exportně zaměřený, tzn., že je přímo ovlivněný ekonomickými změnami ve světě, zejména v Evropské unii a Evropě, kam směřuje podstatná část exportu. V roce 2012 byla struktura vývozu u jednotlivých výrobních oborů:

Tab. 6 – Přímý vývoz (mld. Kč)

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

index 12/11 (%)

Ploché sklo

12,35

11,13

8,39

8,86

9,70

11,07

114,1

Duté sklo

3,95

4,39

3,41

3,75

4,82

5,11

106,0

Skleněná vlákna

3,44

2,47

1,69

1,88

1,97

1,99

101,0

Ostatní sklo

7,63

7,28

6,62

6,14

6,48

7,10

109,6

Sklo celkem

27,37

25,27

20,11

20,63

22,97

25,27

110,0

Užitkový porcelán a keramika

1,00

0,82

0,43

0,36

0,37

0,47

127,0

Technická a zdravotnická keramika

2,25

3,26

1,88

2,26

2,13

1,65

77,5

Keramika celkem Sklo a keramika celkem

288 – ASKP ČR

3,25

4,08

2,31

2,62

2,50

2,12

84,8

30,62

29,35

22,42

23,25

25,47

27,39

107,5

Tab. 7 – Vývoz (mld. Kč)

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

index 12/11 (%)

Ploché sklo

13,004

12,774

10,325

11,112

11,923

11,757

98,6

Obalové sklo

2,702

2,123

2,128

2,701

3,214

3,393

105,6

Skleněná vlákna

7,515

6,436

5,904

6,665

6,568

7,240

110,2

Užitkové sklo

7,660

6,685

3,805

5,010

5,291

6,112

115,5

Ostatní sklo

13,611

9,020

9,061

8,187

7,577

7,292

96,2

Sklo celkem

44,492

37,038

31,223

33,675

34,573

35,794

103,5

3,708

3,518

2,395

2,065

1,789

1,921

107,4

Užitkový porcelán a keramika Technická a zdravotnická keramika

2,358

2,087

1,676

1,883

2,306

3,067

133,0

Keramika celkem

6,066

5,605

4,071

3,948

4,095

4,988

121,8

50,558

42,643

35,294

37,623

38,668

40,782

105,5

Sklo a keramika celkem

• ploché sklo a jeho aplikace 89,2 % (EU), 6,7 % (ostatní země Evropy) • obalové sklo 88,2 % (EU), 9,9 % (ostatní země Evropy) • skleněná vlákna a výrobky z nich 90,2 (EU), 3,9 % (ostatní země Evropy) • užitkové sklo 47,1 % (EU), 15,2 % (ostatní země Evropy), 37,8 % (ostatní země světa). Užitkové sklo se vyváží do cca 80 zemí světa.

Závěr V  roce 2012 pokračoval vývoj sklářského a  keramického průmyslu České republiky obdobně jako v roce 2011. Tržby za  prodej vlastních výrobků a  služeb se meziročně zvýšily o 8,8 %, produktivita práce z prodeje o 7,4 %, tržby za přímý vývoz o 7,5 %, vývoz celkem se zvýšil o 5,5 % a saldo zahraničního obchodu o 12,7 %.

Tab. 8 – Saldo zahraničního obchodu (mld. Kč)

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

index 12/11 (%)

Ploché sklo

4,567

4,607

2,742

2,415

2,402

3,324

138,4

Obalové sklo

1,776

1,144

0,942

1,517

2,089

2,190

104,8

Skleněná vlákna

4,754

4,085

4,289

4,532

4,120

4,720

114,6

Užitkové sklo

6,060

5,067

2,398

3,457

3,739

4,461

119,3

Ostatní sklo

10,648

7,259

7,424

6,282

5,830

5,169

88,7

Sklo celkem

27,805

22,162

17,795

18,203

18,180

19,864

109,3

2,314

2,197

1,350

0,899

0,466

0,447

95,9

Užitkový porcelán a keramika Technická a zdravotnická keramika Keramika celkem Sklo a keramika celkem

1,118

0,983

0,781

1,082

1,143

1,991

174,2

3,432

3,180

2,131

1,981

1,609

2,438

151,5

31,237

25,342

19,926

20,184

19,789

22,302

112,7

• ostatní sklo 35,2 % (EU), 4,3 % (ostatní země Evropy), 60,5 % (ostatní země světa). Vysoký podíl vývozu do tzv. třetích zemí je dán vývozem bižuterních polotovarů, které tvoří cca 60 % exportu skupiny ostatního skla. • užitkový porcelán a keramika 56,2 % (EU), 25,9 % (ostatní země Evropy), 18 % (ostatní země světa) • zdravotnická a technická keramika 67,4 % (EU), 10,1 % (ostatní země Evropy) 22,6 % (ostatní země světa) Obory průmyslu skla a  keramiky ve  sledovaném období 2007–2012 vždy velmi podstatně přispěly k aktivnímu saldu zahraničního obchodu celého zpracovatelského průmyslu České republiky. Hodnoty salda potvrzují výrazně proexportní orientaci tohoto průmyslu. V roce 2012 dosáhlo saldo 20,302 mld. Kč, proti roku 2011 vzrostlo o 12,7 %. Růst salda potvrzuje rychleji rostoucí vývoz sledovaných výrobních oborů nad jejich dovozem.

Proexportní orientace a závislost na celé řadě navazujících průmyslových odvětví, pro které sklářský a  keramický průmysl dodává své výrobky, jej činí velmi zranitelným. K nejistotám budoucího vývoje, zejména v Evropě, která je největším vývozním teritoriem českého sklářského a  keramického průmyslu, přistupuje stále se zvyšující konkurence zemí třetího světa, zejména z  Dálného východu. Tato konkurence zasahuje bez výjimky všechny obory sklářského a keramického průmyslu. Tak jako ostatní odvětví průmyslu, trápí i sklářský a keramický průmysl stále se zvyšující ceny surovin a materiálů a ceny energií, nedostatečná tuzemská i zahraniční poptávka a vysoké náklady na práci. Neměnná je pro firmy nutnost stále hledat cesty, jak se orientovat na produkci s vysokou přidanou hodnotou a posílit výrobkové inovace. Dále hledat nové trhy a zesílit své marketingové aktivity. (Magda Purkábková, ASKP ČR)

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 289

ČESKÁ SKLÁŘSKÁ SPOLEČNOST

XXIII. Svetový sklársky kongres v Prahe – Repríza prekonala premiéru V  dňoch 30. júna až 5. júla 2013 sa v  v  Prahe konal 23. Svetový sklársky kongres. Toto najvýznamnejšie svetové sklárske podujatie, ktoré sa pod záštitou Medzinárodnej sklárskej spoločnosti ICG (www.icglass.org) koná každé tri roky v  inej krajine sa do Prahy vrátilo po 36 rokoch. Kongres organizovala Česká sklárska spoločnosť v  spolupráci so Slovenskou sklárskou spoločnosťou. V tomto zmysle sa zachovala kontinuita s  11. Svetovým sklárskym kongresom, ktorý v  Prahe v roku 1977 organizovala Československá sklárska spoločnosť. Pre českých a slovenských sklárov bol teda svetový sklársky kongres na jednej strane významným sviatkom a na strane druhej príležitosťou – isto vítanou a možno aj veľmi potrebnou – k obzretiu sa do minulosti a  k  zhodnoteniu vývoja stavu sklárskeho priemyslu, vedy, výskumu, umenia a  vzdelávania v  našich krajinách v ostatných troch desaťročiach. Tak ako je zvykom, kongres bol spojený s  radom sprievodných podujatí. Nedeľné odpoludnie 30. júna bolo preto venované zasadnutiam technických komisií ICG. Oficiálne rokovanie kongresu bolo zahájené v pondelok 1. júla dopoludnia. Prezidentom kongresu a  predsedom organizačného výboru bol vedecký tajomník Českej sklárskej spoločnosti prof. Ing Aleš Helebrant, CSc. V rámci zahajovacieho ceremoniálu prof. Helebrant prezentoval aj filmový záznam z kongresu konaného v roku 1977. Bol to silný zážitok pre všetkých, ale najmä

pre tých niekoľko málo jedincov, ktorí sa aktívne zúčastnili oboch podujatí. K  takým napríklad patril aj profesor Oleg Vsevolodovič Mazurin z Petrohradu. Súčasťou zahájenia bolo tiež odovzdanie cien ICG. Cenu prezidenta ICG, ktorá sa od roku 1995 udeľuje ako ocenenie mimoriadneho celoživotného prínosu pre medzinárodnú sklársku komunity v  takých oblastiach ako sú vedecké objavy, vývoj sklárskych technológií, umenie a  organizácia a  komunikácia získali J.  Matoušek (CZ), I. Gutzow (BG), S. Sakka (JP) a D. Day (US). Gottardiho cenu, ktorá sa od roku 1987 každoročne udeľuje na počesť profesora V.  Gottardiho mladým pracovníkov s  vynikajúcimi výsledkami v  oblastiach sklárskej vedy a  výskumu, výchovy a  vzdelávania, publikačnej činnosti, manažmentu a obchodu získal prof. L. Wondraczek (D). Turnerovu cenu, ktorá sa od roku 2002 udeľuje tým, ktorí sa mimoriadne zaslúžili o  rozvoj a  organizáciu aktivít technických výborov ICG získali G. Albayrak (TK) a C. Anderson (FR). Weylovu cenu, ktorá sa na počesť prof. W. A. Weyla z iniciatívy Pensylvánskej štátnej univerzity udeľuje od roku 1977 každé tri roky mladým sklárskym vedeckým pracovníkom získal prof. L. Wondraczek. Keďže k  oceneniu Gottardiho cenou a Weylovou patrí aj česť plenárnej prednášky konanej v  rámci úvodného dňa kongresu mali účastníci prvého dňa

Dôstojný rámec rokovaniu kongresu vytvorili priestory Kongresového centra.

290 – Česká sklářská společnost

Prezident ICG, prof. Peng, zahajuje 23. svetový sklársky kongres.

kongresu vzácnu príležitosť vypočuť si dve plenárne prednášky prednesené profesorom Wondraczekom! Ťažko k takejto atypickej situácii zaujať stanovisko, rozhodne však treba prof. Wondraczekovi zablahoželať. Odbornú časť rokovania kongresu zahájila kľúčová pozvaná prednáška profesora Davida Pyea: Sklo a paradigma nanotechnológií. Poobedňajší program prvého dňa kongresu zahájila „diskusia pri okrúhlom stole“ pripravená riadiacim výborom ICG na tému Sklo a  trvalo udržateľná spoločnosť. Vlastné rokovanie kongresu možno vnímať ako rozdelené do vetvy vedecko-

Zľava: Nestor sklárskych kongresov prof. Oleg Mazurin v družnej diskusii s prof. Koudelkom a prof. Varshneya.

Prof. Helebrant na bankete hodnotí priebeh kongresu.

výskumnej a technologickej. Toto rokovanie prebiehalo od odpoludnia prvého dňa až po dopoludnie dňa záverečného. O  rozsiahlosti konferenčného programu najlepšie svedčí počet 703 registrovaných účastníkov. Najväčší počet účastníkov bol z Nemecka (87). Viac ako desať účastníkov sa na kongrese registrovalo z  Českej republiky (76), Francúzska (72), Japonska (62), Spojených štátov amerických (49), Veľkej Británie (41), Čínskej ľudovej republiky (40), Talianska (36), Ruska (36), Slovenskej republiky (32), Brazílie (18), Poľska (16), Holandska (16), Turecka (16) a Belgicka (11). Dvojcifernú účasť uzatvárajú s  desiatimi účastníkmi Kórea a Španielsko. Z  celkového počtu 703 účastníkov zo 43 štátov tvoria účastníci z  uvedených 17 štátov 89 %. Je potešiteľné, že najvyššia bola spoločná československá účasť, ktorá v sume 108 účastníkov reprezentovala 15 % celkovej registrovanej účasti. V  prípade slovenských účastníkov sa z  poďakovaní uvedených najmä na posterových príspevkoch jasne potvrdil pozitívny dopad riešenia projektov štrukturálnych fondov EU. Súčasťou rokovania bolo 17 pozvaných prednášok, ktoré boli prezentované v rôznych tematických blokoch. Na kvalite programu sa výraznou mierou podpísala aj aktívna účasť technických výborov (Technical Committees) ICG (zoznam technických výborov možno nájsť na www.icglass.org/technical_committees/), ktoré prevzali záštitu nad rokovaním v  blokoch venovaných nimi zastrešovanej problematike. Tu možno uviesť Vitrifikáciu nebezpečných a  rádioaktívnych odpadov zastrešenú – TC05, Chémiu skiel pre vitrifikáciu odpadov –

TC05, Spracovanie vitrifikátov odpadov – TC02, Indentáciu a nanoindentáciu skiel a  vrstiev na skle – TC06, Topologické princípy vo vede o  skle – TC06 + TC07 + TC08, Nanoštruktúry a  sól gél metódy ich prípravy – TC16, Archeometriu skla – TC17, Históriu a  vývoj českého a  západoeurópskeho sklárstva – TC17, Žiaruvzdorné materiály (Glass Trend) – TC11 + TC14 + TC18, Modelovanie procesu tavenia skiel (Glass Trend) – TC15 + TC18 + TC21, Štúdie procesu tavenia skla (Glass Trend) – TC14 + TC15 + TC18 + TC21, Nové spôsoby tavenia skla (Glass Trend) – TC15 + TC18 + TC21, Oxidačne redukčné rovnováhy (Glass Trend) – TC14 + TC15 + TC18 + TC21, Kinetika tavenia sklárskeho kmeňa (Glass Trend) – TC14 + TC15 + TC18 + TC21, Sklá na spracovanie odpadov (Glass Trend) – TC14 + TC15 + TC18 + TC21, Spaľovací proces pri tavení skiel (Glass Trend) – TC13 + TC15 + TC18 + TC21, Návrh sklárskych vaní a využitie odpadného tepla (Glass Trend) – TC13 + TC18 + TC21, Tvarovanie skla (Glass Trend) –TC21 + TC25, Analytické techniky (Glass Trend) –TC13 + TC15, Výstupy študentských projektov z  letnej sklárskej školy ICG – TC26 a  Sklá pre fotoniku – TC20. Niektoré časti programu boli pritom pripravené s podporou medzinárodného združenia výrobcov skla Glass Trend (www.glasstrend.nl). Podrobný výčet prelínajúcej sa participácie jednotlivých TC na rôznych častiach odborného programu názorne dokumentuje vysokú úroveň riadiacej práce ICG a Koordinačnej technickej komisie (CTC). Okrem uvedených blokov bolo rokovanie kongresu sústredené v  sekciách Sklárska veda, Spektrálne metódy

skúmania štruktúry skiel, Termodynamika skiel a  sklotvorných tavenín, Štruktúrna relaxácia, Štruktúra a  počítačové modelovanie, Mechanické vlastnosti skiel, Vlastnosti skiel, Kryštalizácia, Vibrácie a  sklený prechod, Optické sklá a optické vlastnosti skiel, Biomateriály, Povrchy skiel, Štruktúra a charakterizácie skiel na spracovanie odpadov. Z iniciatívy Ústavu pre radiačnú ochranu a  jadrovú bezpečnosť (IRSN, Paríž, w w w.irsn.fr/EN/Pages/home.aspx), ktorý sa v spolupráci s VUEZ, a.s. Levice, Trenčianskou univerzitou A. Dubčeka, Ústavom anorganickej chémie SAV (pracovisko VILA) a VŠCHT Praha dlhodobo venuje problematike bezpečnosti jadrových elektrární pri haváriách typu straty chladiva (LOCA – Loss of Coolant Accident), kde významnú úlohu zohráva chemická odolnosť sklovláknitých izolačných materiálov v  roztoku chladiva jadrového reaktora, bola do programu kongresu zaradená aj sekcia venovaná tejto problematike. V rámci rokovania kongresu sa uskutočnil aj seminár, ktorý pripravil Dr. H. Jain na téma Stav sklárskej vedy a výskumu orientovaného na aplikácie v energetike a informačných technológiách. Významnou súčasťou programu boli rozsiahle posterové sekcie. Jedna z  piatich paralelných sekcií rokovania kongresu bola venovaná problematike sklárskej technológie a  na jej organizácii sa okrem TC podieľalo aj združenie Glass Trend reprezentované profesorom R. Beerkensom. V  tejto sekcii bolo prezentovaných 70 príspevkov v  dvanástich programových blokoch. Blok žiaruvzdorných materiálov bol za-

Rozžiarené tváre organizátorov kongresu sú jasným znamením, že všetko sa vyvíja priam skvele. Zľava: Prof. Helebrant, doc. Kloužek, Ing. Beránek, prof. Gedeon a prof. Koudelka.

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 291

meraný najmä na ich charakterizáciu a  kritériá ich výberu pre konkrétne výrobné aplikácie. Téme matematického modelovania sa venovali tri programové bloky zamerané na simuláciu prúdenia taveniny v  taviacich priestoroch, simuláciu spaľovacieho procesu a na využitie matematického modelovania v  automatických riadiacich systémoch. Ďalšia skupina štyroch programových blokov sa venovala kinetike reakcií v sklárskom kmeni, laboratórnemu skúmaniu tavenia, redox stavu skla a spracovaniu odpadových produktov z  výroby skla. Veľký záujem vyvolala sekcia Nové spôsoby tavenia, kde bola prednesená pozvaná prednáška prof. L. Němca z Laboratória anorganických materiálov VŠCHT Praha a ÚSMH AVČR. Na posledný kongresový deň pripadli bloky venované tvarovaniu skla a analytickým metódam v sklárskej technológii s  českou účasťou I.  Matouška a  V.  Hotaře z  Technickej univerzity Liberec. Prednesené príspevky sú na základe súhlasu autorov voľne dostupné na www.icg2013prague.cz/809-on-site -presentations.html. Z celkového pohľadu na časový rámec rokovania kongresu možno poukázať na niektoré významnejšie trendy a posuny. Časove zaujímali výrazne technologicky ladené sekcie asi 1/5 celkového odborného programu. Vďaka rôznym faktorom sa ich náplň istým spôsobom osamostatňuje a oddeľuje od ostatného akademického výskumu. Najvýraznejšou najvýraznejšie expandujúcou sa  v  porovnaní s  minulými svetovými a  európskymi kongresmi javí oblasť fotoniky, ktorá na kongrese vyplnila asi 1/5 programu. Druhou najsilnejšou oblasťou bola kryštalizácia skiel. V tejto súvislosti sa výrazne prejavil významný (a logický) prekryv „sklárskej“ a  „keramickej“ vedeckovýskumnej problematiky.

Istý ústup zo scény sa pozoroval v  základnej sklárskej vede vrátane počítačových simulačných výpočtov štruktúry a vlastností skiel. Výnimku však tvorila sekcia venovaná topologickým aspektom štruktúry. Oblasť mechanických vlastností si vďaka problematike nanoindentácií zachovala svoje postavenie. Mierny ale  zotrvalý nárast záujmu o  oblasť skúmania štruktúry skiel je nesporne podmienený aj rastúcou dostupnosťou vyspelých experimentálnych techník (neutrónová difrakcia, solid state NMR, Ramanova spektroskopia...) a vyspelých matematicko-štatistických postupov vyhodnocovania experimentálnych výsledkov. Mimoriadny význam sponzorskej podpory pre podujatia konferenčného typu na tomto mieste isto nie je potrebné zdôrazňovať. Kongres v rámci partnerstva finančne podporil celý rad inštitúcií z celého sveta. Okrem príspevkov samotného ICG a združenia Glass Trend, ktoré organizátori využili najmä v súvislosti s  pozývaním odborníkov do panelových diskusií a technologických sekcií, bol kongres významne finančne podporený aj čínskymi, americkými, holandskými, francúzskymi a  talianskymi firmami. Sponzorstvo z  Českej republiky sa, žiaľ, obmedzilo iba na firmu Preciosa a  jej nadáciu, ktoré financovali tlač konferenčného zborníka, a na firmu ACG Flat Glass Czech. Obom týmto sponzorom, ktorí sa výškou finančného príspevku zaradili do najvyššej kategórie tzv. platinových sponzorov, patrí veľká vďaka. Navyše Nadácia Preciosa svoj príspevok prisľúbila už na začiatku organizácie kongresu a organizátorom výrazne dopomohla k tak prepotrebnému pocitu istoty. Z  firiem pôsobiacich v  ČR sa ešte formou stánkov prezentovali firmy Kavalierglass, Air Products a Glass Service, ktorý tiež

Aj príjemné a inšpiratívne prostredie spoločenských priestorov kongresového centra s úchvatným výhľadom na panorámu Prahy sa výraznou mierou podpísal na skvelej atmosfére.

292 – Česká sklářská společnost

poskytol identifikačné menovky pre účastníkov kongresu. Je smutné, že viaceré české sklárne a  dodávateľské firmy nevyužili ponúkanú príležitosť k  svojmu zviditeľneniu sa na celosvetovom fóre a k podpore sklárskej vedy, výskumu a vzdelávania. Bohatý sprievodný spoločenský program obsahoval okrem uvítacej párty a konferenčného banketu aj výlet loďou po Vltave, pivnú párty vo svetoznámej pivárni U  Fleků, prehliadku hradu Český Šternberg a  prehliadku Muzea skla a bižutérie v Jablonci nad Nisou. Hovoriť na tomto mieste o krásach Prahy by isto bolo nosením dreva do lesa. Nemožno však nespomenúť, že najmä pre zahraničných účastníkov kongresu bola Praha silným a nezabudnuteľným zážitkom. Aj samotné Kongresové centrum nadchýnalo účastníkov nádherným širokým výhľadom na panorámu Prahy, ktorý sa otváral zo spoločenských priestorov. V súvislosti s organizačnou stránkou kongresu nemožno nespomenúť vynikajúcu prácu agentúry ICARIS, s.r.o. a  jej predstaviteľky pani Romany Kočovej. Jej zásluhou prebehol celý kongres bez akýchkoľvek problémov organizačného charakteru, za čo si isto zaslúži poďakovanie! Sumárne teda možno kongres hodnotiť ako mimoriadne úspešný! Pri pohľade do budúcnosti si však treba položiť otázku, kedy a za akých podmienok sa bude konať druhá repríza Svetového sklárskeho kongresu v  Prahe? V  tejto súvislosti je pred nami isto dlhá a  nesporne aj veľmi náročná cesta. Nech sú nám pri nej posilou nezabudnuteľné slová prof. Josefa Drahoňovského: „Milovati sklo je tolik, jako obdivovati a ceniti ony vlastnosti, jež tvoří jeho trvalou hodnotu, t.j. poctivost práce. Nepomíjitelná krása českého skla spočívá v tom, že vlastnostmi skla vyjádřila vlastnosti národa.“ (Marek Liška et al.)

Trenčín sa na bankete opäť stretol s Prahou – zľava prof. Liška, dr. Chromčíková a prof. Gedeon

VÝSTAVY A SOUTĚŽE

Na Pražském hradě byli vyhlášeni laureáti Stanislav Libenský Award 2013 Prestižní mezinárodní soutěž pro studenty vysokých uměleckých škol Stanislav Libenský Award zná vítěze letošního 5. ročníku. Oficiální výsledky byly vyhlášeny ve čtvrtek 19.  září v  Míčovně Pražského hradu. První cenu předala ak. mal. Jaroslava Brychtová společně s ředitelem Pilchuck Glass School Jimem Bakerem, který kvůli této slavnostní příležitosti přijel poprvé do Prahy. První místo Stanislav Libenský Award 2013 získala Ieva Voroneckyte (Litva) za dílo s názvem „Kousni si“. Porota, v čele s významným newyorským galeristou Douglasem Hellerem, považuje její dílo za vysoce profesionálně a řemeslně odvedenou práci. V tomto objektu se odráží kontrast vzácného šperku a agresivity se zastrašujícím účinkem zbraně. Celé vyznění exponátu umocňuje prezentace objektů na obvazech. Druhé místo Stanislav Libenský Award 2013 získala Terese William Waenerlund (Švédsko) za dílo „Florentský stůl“, které demonstruje zastavení děje v čase, s nádechem melancholie. Porota ocenila inovativnost spojení textilní a sklářské formy. Třetí místo Stanislav Libenský Award 2013 získala Veronika Reková (Česká republika) za  dílo s  názvem „Čistá krev“. Na tomto objektu byla oceněna hravost, která jde proti tradičním zásadám sklářství, je provokující a překračují dosavadní hranice oboru. Je to přesně to, o co by se čerství absolventi měli pokoušet. Podle předsedy poroty Douglase Hellera se „členové poroty snažili zachovat myšlenku Stanislava Libenského v jeho otevřenosti v přístupu k novým myšlenkám a trendům u mladé generace.“ Porota byla velmi potěšena kvalitou, vzrůstající profesionalitou, různorodostí vyjádření, užitých technologií a také propojováním uměleckých disciplín. Toto vše se odráží v jejím výběru výherců Stanislav Libenský Award 2013. Zvláštní cena sklárny Moser za  jedinečný design a  kvalitní řemeslné provedení díla byla udělena Kristině Levén ze Švédska za dílo „Stíny skla“. Její umělecký šéf Lukáš Jabůrek svůj výběr odůvodnil takto: „Koncept bych nazval ´duše skla´, kterou nikdo nikdy neviděl, ale věří jí. Nádherné originální obrazce, které inspirují pro nové motivy broušených a rytých dekorů, čímž vytváří nové možnosti a kombinace našeho řemesla.“ Pro vítězku je připraven třítýdenní intenzivní studijní pobyt v renomované sklářské škole Pilchuck Glass School v USA – jedinečná příležitost tvořit na mezinárodním poli, poznat zahraničními kolegy a sbírat cenné zkušenosti pro další práci. Druhou cenu, týdenní pobyt ve sklárně, poskytla společnost AJETO. První tři ocenění mohli postoupit svá díla do aukce skla pořádané aukční síní Dorotheum v listopadu tohoto roku. V  mezinárodní porotě, které předsedal newyorský galerista Douglas Heller, zasedli významní odborníci a znalci skla světového renomé: ředitel Evropského muzea moderního skla v německém Coburgu Sven Hauschke, vedoucí sbírky skla, keramiky a porcelánu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze Milan Hlaveš, český sklář a pedagog působící především ve Spojených státech Martin Janecký, emeritní profesorka z anglické university v Sunderlandu Sylva Petrová a nizozemská novinářka specializující se na sklo Angela van der Burght.

Zvláštní cena Moser –Kristina Levén (Švédsko), „Stíny skla“, foto PGČS

Klára Horáčková, „Zrcadlo“, foto PGČS

Soutěž Stanislav Libenský Award je poctou největšímu českému sklářskému výtvarníkovi a  zároveň jedinečnou celosvětovou přehlídkou mladé nastupující generace sklářů. Letos se o zisk ocenění ucházelo 71 studentů z celého světa, což je nejvíce soutěžících za celých pět let. Vystavovalo nakonec 49 umělců. Celkem se přihlásilo 35 uměleckých vysokých škol, z toho 10 úplně poprvé. Prezentace prací účastníků byla od 20. září do 1. prosince k vidění v Královském letohrádku na Pražském hradě v rámci výstavy současného mezinárodního skla Stanislav Libenský Award 2013. Nepřehlédnutelným objektem, který stál před Královským letohrádkem, bylo dílo „Zrcadlo“ od umělkyně Kláry Horáčkové, která se zúčastnila prvního ročníku Stanislav Libenský Award v roce 2009 a v současné době působí jako asistentka v Ateliéru sklo na VŠUP. Tento objekt využívá mechanický billboard, místo reklamního obrazu jsou však na lamely nalepena zrcadla, čímž vznikla minimalisticky působící instalace a význam i funkce objektu se posunuly. K výstavě byl vydán výpravný česko-anglický katalog. Iniciátorem soutěže je Pražská galerie českého skla. Výstavu pořádá společně se Správou Pražského hradu a Uměleckoprůmyslovým museem v Praze pod záštitou akademické malířky Jaroslavy Brychtové a Velvyslanectví USA v Praze. Kurátorem výstavy byl Milan Hlaveš, architektem výstavy Jan Kalous. (Tisková zpráva z 19. 9. 2013; red) Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 293

Světové prvenství Preciosy představeno v rámci Designbloku Společnost Preciosa – Lustry, jeden ními českými výtvarníky. V  novém z  účastníků letošního Designbloku, vy- konceptuálním domě Art House, kde stavila poprvé v  České republice svíti- byla představena díla vybraná kurádla, která znamenají významný pokrok tory Designbloku, byly k  vidění i  obv  oblasti světelných řešení. V  Superstu- jekty navržené speciálně pro Preciosu: diu na  pražském Žižkově byly k  vidění „GARDEN“, koule různých velikostí tvounikáty v oblasti osvětlení s názvy „Ele- řené z hutních, ručně tvarovaných kvěment“ a  „Glory“ od  Jaroslava Bejvla ml., tin od  profesora Jiřího Pelcla evokují Jaroslava Bejvla a  Jana Šípka. Tato svíti- pohled na  rozkvetlou zahradu. Světeldla, u nichž byla poprvé na světě využita ný objekt „Ray“ známého výtvarníka kombinace LED zdrojů a tištěných spojů, Jakuba Berdycha je rovněž unikátní byla premiérově představena v  Miláně svým konceptem – dá totiž šanci dotknout se jinak nedotknutelného – svěna veletrhu Euroluce 2013 v rámci nové telných paprsků. kolekce Preciosy Living the Light. Vedle vlastní expozice Preciosa prezen- V Openstudiu v Kaově domě bylo vytovala také výsledky spolupráce s před- staveno svítidlo nesoucí název „Sting“

(Žihadlo). To navrhl Daniel Gonzalez, letošní vítěz kategorie Objev roku Cen Czech Grand Design. Jako výherce kategorie získal možnost realizovat svůj návrh v Preciose. V  pražském showroomu společnosti Preciosa byla od  startu Designbloku připravena exkluzivní výstava Back To the Future: Expo 58. Milovníci designu zde mohli shlédnout ukázku nadčasového designu českých sklářů a inovací v  dekorativním skle. Díky koncepci výstavy jako „Window Gallery“ byla kolemjdoucím přístupná 24 hodin denně do 1. listopadu. (podle tiskové zprávy z 1. 10. 2013; red)

Metropoli na Tchaj-wanu ovládl křišťál Moser Velkolepá výstava s  názvem „Nekonečný třpyt v  oslňující záři“ započala téměř měsíční prezentaci uměleckých děl sklárny Moser v  metropoli Tchaj-wanu, Taipeii. Tchajwanští zákazníci jsou tradičně vášnivými sběrateli uměleckých předmětů mezi něž patří i  křišťál Moser. Třítýdenní expozice byla zahájena gala večerem pro nejvýznamnější klienty a sběratele uměleckých děl sklárny Moser, který připravila rodinná firma Opulent State Life Corporation, exkluzivní partner společnosti Moser na Tchaj-wanu. Mimořádná událost započala 4. října 2013 dopoledne v luxusním obchodním domě Shing Kong Mitsukoshi, a to tiskovou konferencí, které se zúčastnilo 120 novinářů a  pozvaných zákazníků. Mezi novináři nechyběly Taiwan News, Pacific Daily News či China Today. Tiskovou konferenci moderovali profesionální moderátoři Andy Lee a  Lilia Lee. Celá konference se nesla v duchu prezentace sběratelských uměleckých exponátů sklárny Moser, její slavné historie, slavných majitelů křišťálu Moser a doprovodily ji slavnostní projevy majitelky firmy Opulent, paní Luanové, pana Koudelky, vedoucího české ekonomické a kulturní kanceláře v Taipei, a pana Vlka, předsedy představenstva sklárny Moser. Rytecké umění předvedl naživo mistr rytec Milan Holoubek, který je tvůrcem limitovaných sérií ručně rytých děl pro rok 2014. Jeho kolekce s věrně provedenými motivy koní přitahovala zaslouženou pozornost všech hostů a  novinářů. Symbol koní pro příští rok nebyl vybrán náhodně. Rok 2014 se totiž nese ve znamení Koně v čínském kalendáři. Tchaj-wanští zákazníci jsou velkými obdivovateli rytých exponátů a je pro ně ctí rozšířit si své umělecké sbírky o další ryté sběratelské kousky. Představena byla také majestátní mísa Belvedere z kolekce Maria eresia, která letos oslavila 100. výročí od svého vzniku. Gala večer k zahájení výstavy se konal tentýž den v salónku luxusního rezidenčního komplexu budov nazvaném Empire Building. Stoly v  salónku byly prostřeny křišťálovým souborem Splendid, jehož sklenicemi si hosté vzájemně připíjeli. Událost pro 48 nejvýznamnějších sběratelů uměleckých děl doprovodila křišťálová přehlídka limitovaných sérií a nového designu Moser pro rok 2014 vybranými modelkami a mo294 – Výstavy a soutěže

Křišťálová přehlídka rytých exponátů, rytina s motivem koně, foto www.moser-glass.com

dely. Bohatý kulturní doprovodný program završil mimořádnou společenskou událost. Vyvrcholením těchto slavnostních událostí se stal seminář významného tchaj-wanského historika pana Yu, který se konal 6. října 2013 v obchodním domě Shin Kong Mitsukoshi. Celkem devadesáti hostům představil pan Yu bohatou historii a kulturu České republiky, význam českého sklářství v celosvětovém měřítku a zhodnotil nadčasovou hodnotu a sběratelský význam uměleckých křišťálových děl sklárny Moser. Salón Moser, který v  Taipeii každoročně probíhá v  měsíci říjnu po tři týdny, patří k nejvýznamnějším událostem svého druhu a představuje neopakovatelný zážitek, na který se sběratelé celý rok velmi těší. (podle www.moser-glass.com z 21. 10. 2013)

Nejen MAJÁKY na Novoměstské radnici Zářijová výstava aktuální tvorby Vladimíra Uhlíka v  Mázhauzu Novoměstské radnice v  Praze patřila podle vedení objektu k  dlouhodobě nejlépe instalovaným v  tomto náročném prostoru. Představila sochařské realizace v šamotu a  porcelánu a  jejich následné grafické ztvárnění ve  formě vrstvených digitálních tisků na nerezové desky tzv. „ocelátů“ a velkoformátových tisků na plátno v cyklu Digitální raku. Podnětem k uspořádání výstavy bylo ukončení projektu Majáky provázejícího autora téměř celé desetiletí. Dlouhodobé prolínání sochařské tvorby s použitím nových médií se pro Vladimíra Uhlíka od konce 90. let stalo charakteristickým a v českém kontextu ojedinělým. Název výstavy Majáky akcentuje autorovo zásadní téma, které se po deseti letech zkoumání rozhodl touto výstavou uzavřít. Je zde patrné pokračování námětů z devadesátých let – zachování čitelné vertikality, zaujetí mužským principem, ale i proměna ve zpracování námětů. Mázhaus naplněný majáky jako pláž holandského pobřeží ve Wijk Aan Zee. Mohou se dotýkat písku, jsou omývány slanou vodou, nechají vítr probíhat zákoutími svých struktur a  hlavu mají v oblacích. Závěrečnou zprávu o těchto majácích podává autor formou videoprojekce. Vladimír Uhlík, Majáky, nerez, vrstvený digitální tisk, 2008 Toto téma doplňují vybrané objekty a instalace tvorby z posledních deseti let, kde základem autorova vyjádření zůstává keramická hmota, převážně šamot a  porcelán. Dostává se Více než utváření z  hlíny se stalo pro autora zásadní uvarovněž k sochám ze dřeva. Na výstavě prezentované záměr- žování „o hlíně“. Právě tento přístup na základě zkušeností ně pouze jedním dílem: „Kapľnka pre Erdödy“ z roku 2012. „s hlínou“ se v českém prostředí jeví osobitým. Autor se neuMalby hlínou na kartonu pokračují v hledání elementární zavírá do jedné formy a materiálu. Hledá. Vstřebává. Tvůrčí znakovosti a prací se základní podobou „hlíny“. Hliněné reli- téma promýšlí komplexně a dlouhodobě na základě osobních éfy majáků jsou pouze předstupněm těchto obrazů. zážitků, často proměněných do inspirativních příběhů hraNeváhá však jít dále cestou experimentu – následného poko- ničících s iniciačním zážitkem. Konkrétně příběhy ze života vení keramických plastik nebo vytvářením obrazů za použití „Mnohozvířat“ v  boxech teráriích jsou prozatím drobným, nekonvenční technologie vrstveného digitálního tisku na kov ale významným autorovým ztvárněním těchto zážitků. V až a plátno. Návrat k RAKU=ŠTĚSTÍ je zhmotněn v novém cyklu mrazivé podobě vypovídá v asamblážích „Nekonečný souboj“ „Digitální raku“, kde prostřednictvím velkoplošného digitálního a „Poslední sos“ z letošního roku o pocitech muže 40+ bez tisku představuje Vladimír Uhlík mikrosvět fragmentů autor- příkras. Dál už si cestu k interpretaci divák musí nalézt sám, ských keramických nádob vytvořených technikou raku. třeba přes archetypální symboly a děje v dílech obsažené. (Dita Hálová)

CO PROČ JAK? Vladimíra Kleina v Českých Budějovicích Slavnostní zahájení akademického roku 2013/2014 na  Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích bylo ve  znamení vernisáže reprezentativní výstavy CO PROČ JAK? světově uznávaného sklářského výtvarníka a  výtvarného pedagoga Vladimíra Kleina. Vernisáž proběhla za autorovy přítomnosti ve školní galerii D9 v budově Pedagogické fakulty JU. Výstavní profil této galerie mimo jiné sleduje rozdílné formální i  obsahové přístupy jak ve výtvarné tvorbě, tak i v jejím vnímání. Jako funkční pomůcka pro galerijní animace si klade za úkol prezentovat široké spektrum uměleckých poloh

a forem, různé stupně a limity zprostředkování zážitku uměleckého díla. Výstavní koncept je řešen tak, aby přitahoval pozornost nejen studentů univerzity, ale i kulturní veřejnosti. Galerie tak poskytuje příležitost detailního seznámení s reálným uměleckým dílem a přímé poměření praktických výstupů. Vedle ambicióznějších kurátorských projektů a zavedených autorů výstavní koncepce počítá samozřejmě i  se semestrálními a  diplomovými pracemi studentů, jak je standardem ve vzdělávacích institutech, jakými katedry výtvarné výchovy jsou. Na základě tohoto profi lu vznikl specifický koncept výstavy souboru vybraných skleněných artefaktů a  kreseb,

Vladimír Klein, souprava Friend whisky

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 295

Vladimír Klein, kolekce ručně tvořených váz a mísy Flash 2000

který vychází právě z Kleinových zkušeností nejen výtvarných, ale hlavně pedagogických. Výstava má tedy záměrně didaktický charakter, jehož cílem je účinně seznámit studenty se všemi základními a  přesto velmi odlišnými a náročnými přístupy práce se sklem. Je zde proto prezentován konvolut autorských objektů skleněných plastik s  jejich studijními kresbami, autorský design užitkových objektů variovaných tvarů barevně i  plastickými zásahy s  jejich návrhovými skicami a soupravy průmyslového de-

signu s výrobní výkresovou dokumentací. A  tak výstava dokládá autorovu úvahu: „Specifické luminiscenční vlastnosti skla, jeho vnitřní prostor, umožňují výraz a vyjádření takových témat a pocitů, které je těžké vyjádřit jiným materiálem […] – může také ovšem jít jen o laciné efekty v případě, že ten, kdo sklo používá a opracovává, ví jen jak, ale neklade si otázku, co a proč tvořit.“ Výstava proběhla 2.–21. 10. 2013 a na její závěr se konala autorem komentovaná prohlídka vystavených děl. (Věra Vejsová)

Glass Excellence VIII. – Agnieszka Leśniak-Banasiak: Line in Space Pražská galerie českého skla již druhým rokem pořádá pravidelná setkání Glass Exellence ve  sklářském umění – celoroční program výstav spojených s vernisáží a debatou se sklářskými tvůrci. V  prostorách bývalého mlýna na  sóju, který byl zrekonstruován na moderní loft, se může veřejnost každé poslední úterý v měsíci seznamovat s díly mladých či zkušených sklářských umělců. Dne 29. října 2013 proběhla vernisáž a  debata s  polskou sklářkou Agnieszkou Leśniak-Banasiak, která se účastnila vůbec prvního ročníku mezinárodní sklářské výstavy Stanislav Libenský Award v roce 2009. Agnieszka Leśniak-Banasiak (*1978) absolvovala v  roce 2004 fakultu skla a keramiky na Akademii umění a designu ve  Vratislavi. V  letech 2002–2003 dostala stipendium na Accademia di Belle Arti v Miláně. Mezi 2004–2008 pracovala jako designérka pro sklárnu specializující se na užitkové sklo Krosno a pro největšího výrobce křišťálového skla v Polsku – sklárnu Violetta Crystal. Od  roku 2006 pracuje na  Akademii ve  Vratislavi jako asistent v ateliéru design skla a věnuje se doktorandskému studiu. Je členkou Akademie mladých badatelů a umělců ve Vratislavi, a také členem programové rady skla Heritage Centre v Krosnu. Její práce jsou zastoupeny ve sbírkách muzeí skla v Polsku a v soukromých sbírkách v Polsku i v zahraničí. Zúčastnila se řady autorských a kolektivních výstav v Polsku, Německu, Dánsku či Nizozemí. (podle tiskové zprávy z 29. 10. 2013; red)

White Code

Orange Ribbon

Nabízím polariskop P 250-1 vyrobený ve SVUS H. Králové. Přístrojem lze provádět tyto práce: • kontrolovat vnitřní napětí ve výrobcích v temném poli • kontrolovat vnitřní napětí ve výrobcích v zorném poli červené barvy 1. řádu • měřit velikost napětí pomocí Sénarmontova kompenzátoru v bílém i monochromatickém světle a určovat charakter napětí.

296 – Výstavy a soutěže

Technické údaje • průměr polarizátoru 250 mm • napětí 220 V • příkon 280 W Kontakt: Tel. 567 214 209 / Email: [email protected]

Jablonecké muzeum se proměnilo ve Skleněnou ZOO Muzeum skla a  bižuterie v  Jablonci nad Nisou připravilo od 29. listopadu pro malé i velké návštěvníky v Galerii Belveder Skleněnou ZOO, exkluzivní výstavu vánočních ozdob představujících zvířátka z celého světa. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou spravuje největší veřejnou sbírku vánočních ozdob na  světě. Díky rozsáhlé vzorkovně firmy Jablonex Group, kterou bezplatně získalo v roce 2008, ji tvoří více než 16 tisíc rozličných vzorů. Na  výstavě je možné shlédnout na dva tisíce exkluzivních vánočních ozdob právě z  této bohaté kolekce, která časově pokrývá období od 70. let 20. století. „Tentokrát jsme zacílili na skleněné vánoční ozdoby foukané do forem nejrůznějších zoomorfních tvarů, určené pro malé i velké zákazníky z celého světa“, uvedla kurátorka výstavy Dagmar Havlíčková. Vánoční ozdoby foukané do formy vznikají zpočátku stejným postupem jako volně foukané vánoční ozdoby, tedy z ruky. Sklář – foukač vytvoří nad plamenem tzv. odtažek, který si předtvaroval, poté jej vloží do formy a prudkým vyfouknutím dotvoří do  požadovaného tvaru. Ten může dekorovat stříbřením, smáčením, malováním, stříkáním či tampónovým tiskem. Výstavu doprovází samoobslužná dílna „Zvířata, kde všude je najdeme“ a  soutěž o  nejzajímavější figurku. Pro sváteční víkendy 21. a 22., 28. a 29. prosince byly připraveny tvůrčí dílny, na nichž mistři tohoto oboru – pan Karel Sobotka a paní Jana Straková – předváděli výrobu foukaných vánočních ozdob. Návštěvníci si mohli vyzkoušet svou zručnost jejich malováním a odnést si tak z výstavy originální dárek. (podle tiskové zprávy z 15. 11. 2013; red)

Mísení – Soňa Třeštíková a Ladislav Průcha V Sun Gallery lázeňského komplexu Spa Resort Sanssouci v Karlových Varech byla dne 12. října 2013 zahájena výstava skla Soni Třeštíkové a Ladislava Průchy, která se zabývá tématem mísy. Získala proto název „Mísení“. Mísa není pro autory pouhým užitným předmětem, je zároveň objektem vyjádření. Název výstavy naznačuje nejen téma mísy, ale i mísení vlivů. Pro vytvoření vystavených děl oba umělci použili různé sklářské techniky. Soňa Třeštíková a Ladislav Průcha společně studovali na VŠUP v Praze v ateliéru skla Vladimíra Kopeckého. Dnes žijí jako manželé v Novém Boru, kde i tvoří. Sklo pro oba představuje jeden z možných materiálů vyjádření. Soňa Třeštíková se věnuje užitému umění, kresbě a  malbě. Kromě skla pracuje i s dalšími materiály, které vyhovují jejím záměrům. Ladislav Průcha vede oddělení Designu světelných objektů na  SUPŠ sklářské v  Kamenickém Šenově. Zabývá se skleněnou plastikou, designem a  šperky. Výstavu lze v  Kalových Varech zhlédnout do 10. ledna 2014. (Jaroslav Polanecký) Soňa Třeštíková, Nesmotaná

Ladislav Průcha, Hlava

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 297

Skleněné instalace na pražském festivalu světla Od 17. do 20. října Praha díky festivalu světla SIGNAL poprvé ožila světlem a na čtyři večery se stala centrem moderního audiovizuálního umění světové úrovně. Programu vévodily čtyři video-mappingové projekce na  architektonické skvosty metropole. Podstatou této umělecké disciplíny je projekce šitá na míru vybraným plochám nebo objektům tak, aby rozbila divákovo vnímání perspektivy a  reality. Projektor umožňuje ohýbání a  zvýraznění jakéhokoliv tvaru, linie nebo prostoru. Sugestivní hra světla na objektech doprovázená hudbou vytváří nový rozměr a mění vnímání zdánlivě obyčejného – všechno se stává iluzí. Prostor ale v  rámci festivalu dostalo i  sklo. Instalace na  náplavce u  Hegerovy cihelny byla vytvořena z  tisíců starých žárovek vytvářejících živoucí svítící oblak, přičemž návštěvníci měli možnost si s mrakem hrát díky desítkám lampičkových šňůr. V kostele sv. Martina ve  zdi zářila plastika z uranového skla stvořená Rony Pleslem a na Kaově náměstí proběhl dialog mezi dvěma levitujícími lustry firmy Preciosa – Lustry; za  touto instalací stál její šéfdesignér Jaroslav Bejvl ml. (podle www.signalfestival.com z 11. 11. 2013; red)

Vyhlášeni vítězové Ceny Ludwiga Mosera Sklárna Moser připravila v  rámci jedné z nejvýznamnějších přehlídek současného designu ve střední Evropě Designblok atraktivní instalaci kolekce Design Moser 2013 v prostorách prodejní galerie v Praze Na Příkopě. Zajímavou společenskou událostí byl galavečer MOSER, který zde proběhl ve  čtvrtek 10. října 2013. V  průběhu večera byly slavnostně vyhlášeny vítězné návrhy letošního 3. ročníku soutěže mladých sklářských talentů Cena Ludwiga Mosera 2013. Z  jedenačtyřiceti zaslaných návrhů, vypracovaných studenty středních a vysokých škol uměleckého směru, odborná komise vybrala tentokrát tři. V  kategorii středních škol ocenila Jakuba Mendela za  návrh váz „Stratis“. V  kategorii vysokých škol ocenila Adélu Lakomou za set „Edge“. Zvláštní ocenění získal jeden z  nejmladších účastníků soutěže Šimon Vozka za svůj originální dekorativní set „Bubbles“. (podle www.moser-glass.com ze 17. 10. 2013; red)

Lasvit vystavuje v Londýně Lustry z kolekce Neverending Glory od Jana Plecháče a Henryho Wielguse, tentokrát ve variantě z kouřového skla, a svítidilo Galaxy Luminia navržené Bořkem Šípkem, představila v  prestižní londýnské Mint Gallery novoborská společnost Lasvit. Kolekce Neverending Glory vychází z tvarosloví slavných ikonických lustrů umístěných v pěti prestižních světových koncertních síních a divadlech, jimiž jsou La Scala v Miláně, Palais Garnier v Paříži, Metropolitní opera v New Yorku, Velké divadlo v Moskvě a Národní divadlo v Praze (podle www.lasvit.com z 30. 10. 2013; red)

298 – Výstavy a soutěže

Galerie Kuzebauch představila Ingredience Martina Hlubučka Od 30. října do 29. listopadu probíhala v břevnovské galerii Kuzebauch – provozované společností Happy Materials – výstava nových prací sklářského výtvarníka a pedagoga SUPŠ sklářské v Železném Brodě Martina Hlubučka nazvaná Ingredience. Jeho skleněná díla jsou – jak bylo uvedeno i v úvodním slově k výstavě – na míle vzdálená dnes opět často vzývané a oceňované dekorativnosti a  umělecké sebestřednosti. Jsou výmluvným dokladem teze, že zdravé „sebe vědomí“ nemá nic společného se zbytnělým artovým „sebevědomím“. V  umění je totiž jistě dovoleno vše, ale – vzývači postmoderny prominou – ve  skle ne. Je to materiál s  duší, vyžadující empatii a  pokoru výtvarníka, je to matérie, s níž je nutné vést dialog. A to Martin Hlubuček ovládá dokonale. Ať již zvolí pro svou práci jakoukoli barvu či tvar, nikdy nejde sklu „proti srsti“. Jeho díla jsou dokonale vyprávěnými příběhy o  vztahu člověka a  hmoty. I  proto si lze Hlubučkovy skleněné plastiky představit v  jiných měřítcích jako předměty každodenní potřeby nebo šperky. Dá se nimi žít. A to je hodnota, která dnes ve světě sklářského umění není zdaleka běžná. (Petr Nový)

V Novém Drahově připravují muzeum těžby jílů a hlín Iron Monument Club Plzeň a společnost LB Minerals se vážně zabývají myšlenkou založit při muzejní úzkorozchodné železnici Kateřina u  přírodní rezervace Soos muzeum těžby jílů a  hlín. Umístěno by mohlo být ve  velké hale přímo u  drážního nástupiště. Část by provozovatelé rádi otevřeli již v sezóně 2015. (podle http://plzensky.denik.cz ze 14. 11. 2013; red)

DALŠÍ TIPY NA AKTUÁLNÍ VÝSTAVY

Česko Do 31. 12. 2013

Dánsko Do 16. 3. 2014

Křehkost zrozená ohněm

Bertil Vallien

Jiří Šuhájek

A retrospective exhibition of works by one of the truly groundbreaking figures in Swedish glass art, best known as the master of sandcasting

Galerie Moser, Praha

Do 10. 1. 2014 Mísení

Glasmuseet Ebeltoft

Soňa Třeštíková, Ladislav Průcha

Do 16. 3. 2014 Sun Gallery, Spa Resort Sanssouci, Karlovy Vary

THE STUDY – OBSTRUCTION

Více než tisícovka perličkových kabelek z muzejní sbírky. Hlavní budova, Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou

Finsko

MUDAC, Laussanne

Do 31. 12. 2013

Old Finnish Glass from the 18th and 19 th Centuries Suomen Lasimuseo, Riihimäki

Do 31. 12. 2013 Glass Christmas Tree Ornaments from Bohemia Výstava českých skleněných vánočních ozdob připravená ve spolupráci s Muzeem skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, společnostmi Ornex, Lenatrade a soukromými sběrateli

Národní technické muzeum, Praha Galerie v expozici Architektury, stavitelství a designu

Suomen Lasimuseo, Riihimäki

Německo Do 9. 2. 2014 On flame. Modern glass and ceramics from

Z mimořádně rozsáhlé a jedinečné sbírky vánočních ozdob byla tentokrát vybrána zvířata všech koutů světa. Galerie Belveder, Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou

USA Do 4. 1. 2014 René Lalique: Enchanted by Glass Corning Museum of Glass, Corning

Do 5. 1. 2014 Life on a String: 35 Centuries of the Glass Bead Corning Museum of Glass, Corning

Do 26. 1. 2014 LINKS: Australian Glass and the Pacific Northwest Museum of Glass, Tacoma

Do 2. 2. 2014 Masters of Studio Glass: Richard Marquis Corning Museum of Glass, Corning

Do 1. 9. 2014

the collection of the Otto Waldrich family.

Chihuly's Irish Cylinders: From the George R. Stroemple Collection

Europäisches Museum für modernes Glas, Coburg

Museum of Glass, Tacoma

Do 18. 5. 2014 Skleněná ZOO – exkluzivní vánoční ozdoby

Do 9. 2. 2014 Design Academy Eindhoven and Royal College of Art

Do 31. 12. 2013

Výstava k 85. narozeninám Dany Hlobilové

Švýcarsko

Glasmuseet Ebeltoft

Suomen Lasimuseo, Riihimäki

Fontána znovuzrozená

Glasmuseum Frauenau

Mastering Design

Tapio Wirkkala – Art Glass and Silver from the Kyösti Kakkonen Collection

Do 13. 4. 2014

eodor G. Sellner – Wer die Grenzen des Glases sucht, läuft dem Horziont nach

New works by Ned Cantrell (GB/DK)

Do 16. 2. 2014 Perličkové kabelky

Do 5. 5. 2014

Do 17. 2. 2013

Do 1. 9. 2014

Wunderwelt der Märchen – Porzellanpuppen von Christel Weist;

CAUTION! Fragile. Irish Glass: Tradition in Transition

Glasmuseum Weisswasser

Museum of Glass, Tacoma

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 299

VÝROČÍ A JUBILEA

Za Ing. Jaroslavem Beránkem Dne 28. srpna 2013 ztratilo naše sklářství nenahraditelného odborníka, ušlechtilého člověka a čestného technika Ing. Jaroslava Beránka. Tyto řádky nemohou vyjádřit celý význam této ztráty, pouze se o to pokusit. Narodil se 20. září 1924 v Příbrami, maturoval v  červnu 1942 na Masarykově reálce v  Praze. V  srpnu 1942 byl totálně nasazen do bombardovaného Porúří jako hasič. Zde si odbyl za svoji prostořekost (mával na ubytovně novinami s německým „vítězstvím“ u Kursku) další rok oproti ostatním. V době mezi maturitou a odjezdem do Říše stačil poznat svoji pozdější manželku. Myšlenka na ni mu pomáhala přežít útrapy nasazení a této lásce zůstal věrný do smrti. Po válce vystudoval dnešní VŠCHT Praha, kde získal nové přátele, rozhodl se pro sklo, promoval roku 1949 a jako všichni mladí inženýři nastoupili do prázdných závodů do pohraničí, on do tehdejšího Dolního Rychnova u Sokolova. Pak následoval rychlý postup z  místa vedoucího laboratoře až na technicko-výrobního náměstka podniku a 1958 technického náměstka celé VHJ. Poté byl vyslán na Kubu, kde uvedl do provozu sklárnu na ploché sklo. (S takovým úspěchem, že když po dvaceti letech přijeli zástupci kubánské sklárny do ČSSR sháněli se především po Jaroslavovi, ten však již s nimi nesměl oficiálně jednat, byl údajně „nemocen“. Oni však jej přesto „neoficiálně“ doma vyhledali.) Jako první český (a nejen český) sklářský technik poznal obrovský význam

300 – Výročí a jubilea

nového patentu na výrobu plochého skla plavením. Přestože sám pomáhal vylepšit tehdejší Fourcaultův způsob tažení (zavedl výrobu polooptického brýlového skla), rozeznal obrovský rozdíl jak v  kvalitě, tak produktivitě. To mu nakonec vyneslo úkol vzít na sebe riziko zavedení této technologie u nás. A zde se projevily naplno Jaroslavovy schopnosti nejen odborné, ale i organizační. Koncem 60-tých let vybral, sestavil a vycvičil tým mladých techniků, kteří odjeli roku 1968 na stáž do Anglie a v září 1969 skutečně během několika dní uvedli linku Float v Řetenicích do provozu – první ve východním bloku a možná třetí na světě. To byl velký (a nečekaný) úspěch, i angličtí technici, kteří v  rámci licence pomáhali, byli rychlostí nájezdu překvapeni. Ještě více byl překvapen Skloexport, který očekával první prodatelné sklo až tak za půl roku, jak byla tehdejší obvyklá doba plného nájezdu nové linky, a tak musel Jaroslav své sklo i prodávat. Jaroslav vedl linku Float až do jara 1970, kdy začala naplno normalizace, prověrky, vyhazovy. Jaroslav protestoval a demonstrativně vrátil stranickou legitimaci. To bylo pro soudruhy tak překvapivé, že mysleli, že se momentálně zbláznil a dělali vše, aby to vzal zpět. Vždyť nájezd floatu byl jediný prokazatelný úspěch tehdejšího hospodářství a Jaroslav mohl postupovat jako stranická ikona, čekala by jej ředitelská, možná ministerská kariéra. Jaroslav nepovolil.

Čekal jej vyhazov, zákaz vstupu na Float, zákaz zaměstnání v  technických funkcích v Severočeském kraji. Pomohli přátelé ze studentských let. Zaměstnal jej ing Vochozka ve Výzkumném a vývojovém ústavu technického skla. Sice formálně nesměl nikoho vést, ale kdo by dokázal zapálit pokusnou vanu na tavení Simaxu v Otvovicích? Zde zavedl též metodu rychlotemperování van, nové metody výzkumu a hodnocení tavících agregátů (včetně měření rychlosti proudění skloviny) a navrhl i „skleníkovou pec“, kde přímo vyčnívala snaha vytvořit „skleníkové podnikatelské poměry“ v  socialistickém marasmu. I když to později Jaroslav přejmenoval na „vzorová pec“, nepodařilo se to realizovat. Jak byl Jaroslav statečný celý život, tak i ve svých šedesátinách. Když přebíral 1984 v  Olomouci Sklářskou cenu, jmenoval své celoživotní vzory Forda, Masaryka a Heyrovského, načež jej stranické orgány poslaly honem do důchodu. Po roce 1989 založil fi rmu Sklokonsult a deset let pomáhal sklárnám s instalací nových hořáků, odbornou pomocí při temperování atd. (Na snímku ve svých téměř sedmdesátinách hledá důvod nekvalitního skla ve Sklárně na Taiwanu spolu s čínským kolegou. Začíná správně na střeše kmenárny, aby příčinu nalezli ve feedru.) Jaroslav se aktivně zúčastnil sklářského spolkového života, ať již (zakázaného) prvního (a posledního) sjezdu Československé keramické a sklářské společnosti roku 1951 ve Sliači, tak jako předseda krajského výboru Silikátového výboru ČSVTS i v Odborné komisi Sklo ČSVTS, kde jako jeden z prvních převzal Sklářskou cenu. Po odchodu do důchodu organizoval „Klub sklářských důchodců“, psal do Skláře a keramika. V Ing. Jaroslavu Beránkovi jsme ztratili nejen nadaného technika, vizionáře, který si ale věděl rady i s denními starostmi, ale i statečného a čestného člověka, který neuhýbal před problémy, zásadového vedoucího, který stál za svými lidmi. Takoví lidé nám dnes zoufale schází v technice i občanském životě. Až se objeví, bude to s  naším hospodářstvím opět lepší. (Josef Smrček)

Vzpomínka na Františka Zemka Před sto lety, 20. října 1913, se ve Zlatnu u Lučence narodil dnes již téměř zapomenutý sklářský výtvarník František Zemek. Neprávem zapomenutý přesto, že byl velice pracovitý, ale i přes nepřehlédnutelně dobré výsledky relativně neúspěšný tvůrce. Nepříliš úspěšní ale byli také téměř všichni jeho současníci. Záleželo jim na nové tváři českého skla a  přesto, že vytvořili ne desítky nebo stovky, ale snad tisíce o pozornost a  využití usilujících návrhů užitkového a  dekorativního skla pro všechny v úvahu přicházející techniky, jeho výrobu příliš nezměnili. Dnes se s jejich pro výrobní využití předurčenými, ale nevyužitými návrhy většinou chlubí jako se vzácnými unikáty jen sběratelé a sklářská muzea. Výtvarníci se sice neradi smiřovali s  tím, že se o  českém skle nerozhoduje na jejich pracovních stolech, ani při provádění návrhů v hutích, brusírnách a  malírnách, že se v  unikáty mění předměty, které se, podle jejich názoru, mohly vyrábět a  dobře prodávat. Většinou se s tím ale časem smířili a našli uplatnění v  ateliérové sklářské tvorbě. Zemek již tu možnost neměl, protože život ukončil předčasně. Před tím se snažil o uplatnění v několika sklárnách. Často měnil zaměstnavatele, ale očekávaný výsledek se nedostavoval. Rozuměl výrobě skla a  uměl se jí i  přizpůsobit, rychle se orientoval v  novém prostředí a  přicházel s  návrhy, které se většinou líbily, navíc byly dobře proveditelné, a přesto se nevyráběly. Měl sklo v  krvi. Pocházel totiž ze sklářské rodiny. Jeho děd byl rytcem skla, otec a strýc pracovali v huti, kde

František Zemek, 1956, Karlovarské sklo – Moser, sbírka UPM v Praze, foto J. Brok

František Zemek, 1957, Teplické sklo – Mstišov, sbírka UPM v Praze, foto J. Brok

se uplatnili i bratři. Jeden sklo foukal a  druhý brousil tak dobře, že se stal učitelem v  brusírně kamenickošenovské sklářské školy. Když se Zemkův otec přestěhoval ze Slovenska na  Vysočinu, také mladý Zemek se vyučil v  dobronínské sklárně brusičem. Pracoval tam až do roku 1938, ale nechtěl být jen dobrým sklářem-řemeslníkem. V  pětadvaceti letech se přihlásil na Odbornou sklářsko-obchodní školu do Železného Brodu. Za dva roky ji absolvoval (1938–1940). V té době již také uměl sklo v huti tvarovat a zdobit, jen s  kreslením měl problémy. V  Železném Brodě se seznámil se Slovákem Bohumilem Gajdoštinem. Přihlásili se na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze do ateliéru užitého sochařství, rytí ve skle a kameni profesora Karla Štipla. Ve škole prý pro Zemka bylo jednodušší své představy o tvarech a dekorech vybrousit než nakreslit. Aby se i v kresbě spolužákům vyrovnal, hodně kreslil také ve  volném čase. Několik let chodil do  zoologické zahrady kreslit tygry, levharty, medvědy a  další zvířata. U  profesora Jana Sokola studoval architekturu a  nemodeloval jen u  profesora Štipla, ale také u  profesora Jana Wagnera, do jehož ateliéru se přihlásil a dva roky docházel. Profesor Štipl si přál, aby studenti trávili prázdniny na  praxi ve  sklárnách a  brusírnách. Zemkovi to vyhovovalo. Nejdříve byl stipendistou Uměleckoprůmyslového musea v  Rücklově sklárně v Nižboru (1941), potom v Českomorav-

František Zemek, 1958, Teplické sklo – Mstišov, sbírka UPM v Praze, foto J. Brok

ských sklárnách v Krásně a Karolinině huti (1942–1946). Pro Krásno navrhoval hutní sklo, které se po  válce úspěšně prodávalo v  pražské prodejně PRÁCE, pro Karolininu huť nápojové sklo. Pro brusírnu Ing. Bačíka v Karlově u Světlé nad Sázavou vytvořil větší kolekci návrhů broušeného skla. Když Ing. Bačík po  Únoru 1948 emigroval, Zemkovy vzorky si vzal sebou. Po zařízení sklárny a  brusírny v  Irsku dlouho patřily k jeho nejprodejnějším výrobkům. V roce 1944 Němci pražskou Uměleckoprůmyslovou školu zavřeli. Když na ní byla po válce výuka obnovena, někteří studenti se již nevrátili a stali například prvními českými pedagogy na před tím německých sklářských školách v Kamenickém Šenově a Novém Boru. Zemek ve studiu pokračoval a dál sbíral zkušenosti také z  výroby. Nejdříve se jako stipendista Uměleckoprůmyslového musea v  kamenickošenovském ateliéru Stefana Ratha seznámil s  rytím skla (1946) a potom se ve školní huti v Chřibské zdokonalil ve foukání skla (1949). Když se Karel Peroutka, tehdejší ředitel Skláren Inwald v  Teplicích, rozhodl vybudovat velkopodnik na výrobu užitkového skla a  sdružit v  něm kromě předválečných inwaldovských závodů další sklárny, nejdříve si jako firemní výtvarníky vybral Ludviku Smrčkovou a Zemka. Ten potom navrhoval stolní sklo pro závody v Dobroníně a Mstišově, osvětlovací sklo pro sklárnu v Košťanech a lisované sklo pro Rudolfovu huť. U Inwaldů působil tři roky (1947–1950). Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 301

František Zemek, 1959, ÚBOK, sbírka UPM v Praze, foto J. Brok

Když si národní podnik Železnobrodské sklo založil roku 1950 technicko-výtvarné středisko a zaměstnal v něm místní mimo sklářskou školu působící výtvarníky-rytce, malíře a  figurkáře, neměl výtvarníka pro broušené sklo. Ke  spolupráci přizval Václava Plátka a Zemka, který se mohl stát vedoucím střediska, ale nechtěl. Přál si jen věnovat se navrhování skla pro výrobu. K  podniku byla v  té době připojena harrachovská sklárna. Železnobrodské sklo s  ní získalo huť, která ve  městě nebyla. Zemek měl s  hutním sklem zkušenosti, proto se tam snažil svými návrhy výrobu ovlivnit. V Železném Brodě byl v letech 1950 až 1954 a  navrhnul několik hutně tvarovaných i  broušených předmětů, jeden nápojový soubor a broušené objekty se zvířecími motivy. Své představy o hutním skle externě realizoval také ve Škrdlovicích (1952–1957).

Po  odchodu ze Železného Brodu rok působil v  pražském Výtvarném středisku průmyslu skla a keramiky (1955), s nímž spolupracoval od jeho založení (1952) až do zrušení a nahrazení Ústavem bytové a  oděvní kultury (1959). Na čas uvěřil, že v něm našel to, co dosud marně hledal. Nakreslil proto pro ně mnoho návrhů, provedl je v  sádrových nebo hliněných modelech a některé vybrousil ze skla. Vystavil je a doufal, že zaujmou a  potom se uplatní ve  výrobě, ale toužebně očekávaného zájmu o  ně se ani tentokrát nedočkal. Přesto se ještě nevzdal. Ve  druhé polovině padesátých let (1956–1959) působil v  Teplickém skle ve  Mstišově a  v  Karlovarském skle v Karlových Varech. Zaměřil se na hutní sklo s plastickými barevnými nálepy. Dobře se prodávalo v zahraničí. Potom začal hutní sklo s několika barevnými vrstvami odbrušovat tak, aby „samo sebe zdobilo". Ve  Mstišově vytvořil svá patrně nejlepší, až nadčasová díla – několikrát vrstvené a  nepravidelně odbrušované vázy a  mísy z  kolekce Rhapsodie. Byly úspěšné na výstavách, ale protože je Zemek nevymyslel jen pro výstavy, ale především pro výrobu a pro lidi, byl ohlasem zklamán, když viděl, jak se zase mění ve  výstavní artefakty a končí v muzejních a soukromých sbírkách skla. Mstišovská sklárna byla před likvidací. Musela ustoupit těžbě uhlí. Bylo mu pětačtyřicet a pravděpodobně by se někde rád, tentokrát již i za cenu kompromisů, usadil, ale stále se chtěl uplatnit jako výtvarník. Neměl jen teoretické a  praktické znalosti, ale vícekrát prokázané předpoklady pro

tvůrčí spolupráci s výrobou, ale, nejen podle svého názoru, konkrétní výsledky. Přesto nenašel podnik, v němž by se uplatnil. Nebyl v tom sám, ale pravděpodobně to, co považoval za neúspěch, prožíval intenzívněji než jiní. Uvažoval o využití svých znalostí a zkušeností pří výchově mladých sklářů v ateliéru skla profesora Karla Štipla na uměleckoprůmyslové škole, když do důchodu právě odcházeli dílenští učitelé Bohumil Vele (rytec) a Felix Průša st. (brusič). Nabízel se, ale vybráni byli mladší. Zemek byl výtvarník vzácně všestranný, a  podle toho, jak často měnil zaměstnání, nespokojený a stále hledající svým schopnostem a představám odpovídající uplatnění. V  roce 1959 mu bylo nabídnuto místo výtvarníka v národním podniku Osvětlovací sklo, závod Krásno nad Bečvou. Přijal je. I s výrobou osvětlovacího skla již měl zkušenosti. Navíc to byla, nejen podle jeho názoru, výtvarně zanedbaná výroba s velkými, zatím nevyužitými možnostmi. Viděl v ní pro sebe další příležitost, a  také naději. Uvěřil tomu. Seznámil se s  ní a  našel tolik zajímavých úkolů, že k externí spolupráci při jejich řešení přizval (bez souhlasu vedení!) další výtvarníky. Výsledky sice měli, ale zájem o  ně nebyl. Spolupracovníkům proto musel oznámit, že jim za odevzdanou práci nezaplatí. Životní a  umělecký příběh Františka Zemka skončil 31. května 1960 v Šumperku na nádraží pod přijíždějícím vlakem. Možná to byla jen únava a chvilková nepozornost, možná tragické vyřešení podle jeho názoru již jinak neřešitelné a beznadějné situace. (Antonín Langhamer)

LITERATURA: Hetteš, K.: Sklářské dílo Františka Zemka, Tvar (1961), s. 195 ad. Mašín, J.: František Zemek. Nakladatelství čs. výtvarných umělců, Praha (1965) Langhamer, A.: František Zemek wäre im Herbst 65 geworden, Glasrevue 33 (5) (1978), s. 18–23.

Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům 90 let

29. 12. – Otakar Wlasák, Sázava

70 let

8. 11. – Ing. Jaroslav Seifrt, Poděbrady 22. 11. – Josef Arnošt, Nový Bor

302 – Výročí a jubilea

65 let

6. 11. – Jan Štohanzl, Mnichovice 21. 12. – Ak. mal. Ilja Bílek, Ústí nad Labem

PŘIPRAVOVANÉ AKCE

MEZINÁRODNÍ TRIENÁLE SKLA A BIŽUTERIE INTERNATIONAL TRIENNIAL OF GLASS & JEWELLERY

7 / 6 – 2 8 / 1 0 / 2 0 1 4 TRENDY.DESIGN.PRODUKCE TRENDS. DESIGN. PRODUCTION Největší výstava skla a bižuterie v České republice The largest exhibition of glass and jewellery in the Czech Republic

SKLENĚNÁ REPUBLIKA GLASS REPUBLIC Výběr současné autorské sklářské tvorby z celé ČR Selection of work of glass artists from the whole Czech Republic

A.TO.MY. / AND THAT´S US! Výstava prací studentů oborových SŠ a vysokých škol Exhibition of work of students from specialized high schools and universities

MEZINÁRODNÍ BIŽUTERNÍ SYMPOZIUM A VÝSTAVA INTERNATIONAL JEWELLERY SYMPOSIUM AND EXHIBITION

w w w.msb -jablonec.cz

Sklář a keramik 11–12 / 2013 – 303

2014 24.–28. 1., Frankfurt am Main, D Christmassworld 2014 Zastoupení Messe Frankfurt pro ČR a SR: Happy Materials, Říčanova 9, 169 00 Praha 5, T: +420 233 355 246, F: +420 518 448 E: [email protected] www.messefrankfurt.cz

7.–11. 2., Frankfurt am Main, D Ambiente 2014 Zastoupení Messe Frankfurt pro ČR a SR: Happy Materials, Říčanova 9, 169 00 Praha 5, T: +420 233 355 246, F: +420 518 448 E: [email protected] www.messefrankfurt.cz

11.–12. 3. 2014, Sao Paulo, BR Glassman South America E: [email protected]

19.–21. 3. 2014, Mexiko City, MEX GlassLat Mexico City Trade Show Factory, S.A. de C.V., De los Tzenzonties, #560 Col. San Jemo, 64630 Monterrey (Mexiko), E: [email protected] www.tsfactory.com.mx / www.glasslat.com

20.–22. 3. 2014, Chicago, USA

Agentura ICARIS, Karlova 48, 110 00 Praha E: [email protected] www.icaris.cz/conf/borate-phosphate-2014

26.–29. 3. 2014, Norimberk, D Fensterbau/frontale 2014 NurnbergMesse GmbH, Messezentrum, 90471 Nurnberg, [email protected] www.frontale.de

21.–22. 5. 2014, Dortmund, D

easyFairs Deutschland GmbH, Balanstr. 73, haus 8, 81541 München (BRD) E: [email protected] www.easyfairs.com

Naomi Chavez, e Optical Society, 2010 Massachusetts Ave, NW, Washington, DC 20036 (USA) E: [email protected] / www.ofcnfoec.org

12.–15. 3. 2014, Istanbul, TR 4th GLASSEXPO ISTANBUL 2014 www.istanbulwindowfair.com, www. www.doorexpoistanbul.com

18.–21. 3. 2014, Postupim, D

Tradeshow GLASS SOUTH AMERICA 2013 NurnbergMesse Brasil, Rua Verbo Divino, 1.547 7°andar, Sao Paulo-SP, CEP: 04719-002 (Brazílie), E: [email protected] www.glassexpo.com.br

Joint Meeting of DGG – AcerS GOMD

e 88th Annual Meeting of DGG and Glass & Optical Materials Division

e 10 th International Conference on Advances in Fusion and Processing of Glass

e 2nd International Glass Fiber Symposium

nd

2 International School/Conference on Bio-inspired Materials Anja Mangold, Yvonne Koall, Bio-inspired Materials 2014, Conference office, Deutsche Gesellschaft fur Materialkunde e.V., Senckenberganlage 10, 60325 Frankfurt, E: [email protected] www.dgm.de/bio-inspired

304 – Připravované akce

17.–21. 8. 2014, Peking, PRC International Conference on Ceramics (ICG5)

e Chinese Ceramics Society, 11 Sanlihe Road, Bejjing 100831 (China) E: [email protected] www.ceramsoc.com

24.–28. 8. 2014, Jeju Island, ROK ISNOG 2014, International Symposium on Non-Oxide Glasses and New Optical Glasses

21.–24. 5. 2014, Sao Paulo, Brazílie

25.–30. 5. 2014, Aachen, D glassexpoistanbul.com,

2.–4. 7. 2014, Poděbrady, CZ

Glass Art Society, 6512 23rd Ave NW, Suite 329, Seattle, WA 98117 (USA) E: [email protected] / www.glassart.org

9.–13. 3. 2014, San Francisco, USA

Engineers Conf. (NFOEC)

Agentura ICARIS, Karlova 48, 110 00 Praha E: [email protected] www.icaris.cz/conf/borate-phosphate-2014

International Conference Phosphate Glasses

Schüttgut & Recycling-Technik 2014

Expo. (OFC) / National Fiber Optic

8th International Conference Borate Glasses, Crystals and Melts

e 43rd Conference of Glass Art Society

www.glassmanevents.com/south-america

Optical Fiber Communication Conf./

30. 6.–2. 7. 2014, Poděbrady, CZ

E: [email protected] / www.hvg-dgg.de

5. 6. 2014, Stoke-on-Trent, GB Furnance Solutions 9 Society of Glass Technology, 9 Churchill Way, Chapeltown, Sheffield S35 2 PY (UK) E: [email protected] www.furnancesolutions.uk

Pohang University o Science and Technology, San 31, Hyoja-dong, Nam-ku, Kyungbug, 790-784 (South Korea) E: [email protected]

10.–12. 9. 2014, Durham, GB Living Glass and GLASSAC Society of Glass Technology, 9 Churchill Way, Chapeltown, Sheffield S35 2 PY (UK) E: [email protected] www.furnancesolutions.uk

21.–24. 9. 2014, Parma, I 12th ESG Conference XXIX A.T.I.V. Conference, Glass Trend Seminar, ICG Annual Meeting, ESG Annual Meeting, ICG Technical Committees Organizing Secretariat E: [email protected] General informations E: [email protected] / www.esg2014.it

the show Návštěvníci Ambiente poznají svět. Setkají se s příležitostmi, možnostmi a mezinárodními trendy, které uvádí více než 4700 vystavovatelů. Inspirují se množstvím nápadů a rozšíří si obzory. Navštíví budoucnost. Kdy přijedete i vy? Informace a vstupenky za předprodejní cenu na ambiente.messefrankfurt.com [email protected] Tel. +420 233 355 246

7. – 11. 2. 2014

Partnerská

země

o k s n o p a J Ambiente 20

14

FLORAL

w w w. c r y s t a l e x . c z