Odborné zkoušky Astronomie
Přehled bodů pro splnění zkoušky • • • • •
Zná Sluneční soustavu Zná principy zatmění Měsíce a Slunce Zná významná souhvězdí a dokáže je rozpoznat Zná základní typy Deep sky objektů Zúčastní se pozorování a zakreslí náčrt měsíčního povrchu a planety • Zná základní informace o umělých družicích země a sondách • Zná základní fakta vesmírného programu
-2-
Sluneční soustava Sluneční soustava má od roku 2006 osm planet.Tehdy mezinárodní astronomická unie schválila novou definici pojmu planeta. Planetami jsou: • • • • • • • •
Merkur Venuše Země Mars Jupiter Saturn Uran Neptun
Pluto bylo zařazeno do nově vzniklé kategorie – trpasličí planeta.
Na obrázku (mimochodem s anglickými názvy planet) můžete vidět rozdíl drah planet a trpasličí planety Pluto. Vzdálenosti oběžných drah planet nejsou na tomto obrázku zobrazeny pravdivě.
-3-
Na tomto obrázku je názorně vidět, jak veliké je slunce v porovnání s planetami. Povšimněte si, že první 4 planety (Merkur, Venuše, Země a Mars) jsou menší než Jupiter a Saturn. Souvisí to s tím, že první 4 planety mají pevný povrch, kdežto další čtyři jsou plynnými obry. Na Merkuru a Venuši je vysoká teplota a život zde je proto nemožný. Na Marsu je nižší teplota než na Zemi a bývají zde velké rozdíly mezi teplotou ve dne a v noci. Ani na Marsu není život zatím potvrzen. Jupiter je plynné těleso žlutooranžové barvy. V jeho atmosféře zuří bouře, které se projevují barevnými pásy v jeho atmosféře, které lze ze Země pozorovat. Jupiter má přinejmenším 63 měsíců. Čtyři z nich, největší jsou: Io, Europa, Ganyméd, Callisto. Saturn je charakteristický svým mohutným prstencem. Ten mají všechny čtyři plynné planety, ale u Saturnu jsou nejpatrnější. Za hranicí sluneční soustavy jsou další menší tělesa – komety, planetky atd...
-4-
Princip zatmění Slunce a Měsíce
Zatmění Měsíce vznikne tak, že se Země dostane mezi Slunce a Měsíc v úplňku a na několik desítek minut jej „zakryje“ svým stínem. Zatmění mohou pozorovat všichni obyvatelé té části Země, kde je zrovna noc.
Zatmění Slunce vznikne tam, že se mezi Zemi a Slunce postaví měsíc při svém oběhu kolem země a tím vrhne stín na Zemský povrch. Tento stín je široký jen pár stovek kilometrů a proto lze úplně zatmění Slunce pozorovat jen na některých místech. Okolo tohoto místa je zatmění jen částečné.
Souhvězdí Souhvězdí jsou obrazce hvězd, kterým dali jméno staří Řekové či později mořeplavci plující po jižních mořích. Hvězdy v jednom souhvězdí jsou doopravdy od sebe vzdálené několik miliónů světelných let a nemají spolu prakticky nic společné. Rozlišujeme souhvězdí, která jsou vidět po celý rok (cirkumpolární) a ta, která zapadají za obzor a jsou vidět jen několik měsíců v roce. Např. Velká Medvědice, je tak blízko severnímu nebeskému pólu, že kolem něj obíhá a v našich končinách nikdy nezapadne za obzor. Ale takový Orion je od pólu, tedy Polárky vzdálenější, je vidět na jižním obzoru a -5-
to hlavně v zimních měsících. V létě v noci vidět není. Až koncem srpna se začne nad ránem objevovat na východě. Vyhledejte si v literatuře, nebo poproste kamarády o spolupráci a naučte se na obloze rozlišovat známá souhvězdí jako např. Velkou Medvědici a Malého Medvěda. Kasiopeu, Labuť, Delfána, Pastýře, Herkula, Severní korunu, Orla, Persea, Oriona, Lva nebo Velkého Psa.
Deep Sky objekty Z anglického „hluboké nebe“ jsou pojmenovány objekty, které jsou mimo naší sluneční soustavu a mnohdy i mimo naší galaxii. Jde o: • Galaxie • Hvězdokupy • Mlhoviny Galaxie jsou seskupení miliard hvězd, které mají tvar připomínající omeletu. Uprostřed je galaxie o mnoho hustší. „Talíř“ okolo jádra se nazývá ramena galaxie. Naše galaxie se nazývá Mléčná dráha, a v jednom z ramen je i naše Sluneční soustava. Nejbližší další galaxie je M31 v Andromedě, která je vidět i pouhým okem jako mlhavý obláček.
-6-
Hvězdokupy jsou seskupení tisícovek hvězd, které na rozdíl od souhvězdí jsou relativně blízko u sebe. Rozlišujeme „kulové“ hvězdokupy a „otevřené“. Nejznámější otevřenou hvězdokupou jsou Plejády (kuřátka).
kulová hvězdokupa Plejády Mlhoviny jsou zbytky po vybuchlých hvězdách. Mají buď pravidelný tvar kolem zbytku hvězdy (jádra) a nebo jsou rozptýlené do oblaku zářících plynů.
planetární mlhovina okolo jádra hvězdy Mlhovina v Orionu
-7-
Kosmický program S dobýváním vesmíru začaly USA a Rusové (Sovětský svaz). Jejich prvotním cílem bylo poslat na oběžnou dráhu Země umělou družici. To se povedlo jako první Rusům a sestrojili Sputnik, který vynesli raketou do vesmíru. Poté se jim podařilo na oběžnou dráhu vyslat prvního živého tvora – psa Lajku a nakonec i člověka, jímž byl Jurij Gagarin. Američanů se na oplátku podařilo jako prvnímu státu dopravit lidi na Měsíc. Stalo se tak lodí Apollo a bylo to 20.7.1969. Postupně na Měsíc vyslali několik misí a prozkoumávali povrch. Nyní se vesmírný program soustředí na budování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kterou zásobují materiálem americké raketoplány Space Shuttle, ruské lodě Sojuz a Progres. Na stanici je v současné době stálá tříčlenná posádka, která se po 6 měsících střídá. Na stanici probíhají různé vědecké pokusy. Někdy po roce 2010 by měli americké raketoplány dosloužit a měl by začít vývoj nových lodí Orion.
Umělé družice země. Okolo Země krom odpadu :) obíhají i důležité uměle vytvořené družice. Ty jsou vyneseny na oběžnou dráhu, kde plní svůj úkol. Mohou mít charakter vědecké družice pro sledování různých experimentů, vojenské špionážní, či jiné družice např. pro telefonní komunikaci, navigaci GPS nebo televizní přenos. Na oběžné dráze také obíhá Mezinárodní vesmírná stanice ISS. Příklady družic Název
Účel
Iridium Astra GPS
Telekomunikace Televize Navigace -8-
ISS SOHO Envisat Genesis HST Meteor Příroda Lacrosse
Mezinárodní vesmírná stanice Výzkum Slunce Počasí Maketa budoucího „hotelu“ Hubblův teleskop Vědecký – výzkum živ. Prostředí Špionážní
Sondy Svůj účel mají ve zkoumání vesmíru a provádění různých misí za tímto účelem. Jsou to nepilotované uměle sestrojené „laboratoře“, vyslané do vesmíru či na jinou planetu. Mohou zkoumat planety, vesmírný prostor, Slunce, komety atd. Příklady sond: Název
Účel
Voyager 1/2 Pioneer 11 New Horizont MRO – Spirit & Opportunity Veněra Vega Dawn Stareo Stardust
Průzkum vzdálených planet Průzkum vzdálených planet Průzkum vzdálených planet Průzkum Marsu Průzkum Venuše Průzkum Venuše Průzkum planetek Průzkum Slunce Průzkum komety Tempel 1
-9-
Závěrečné informace U zájemce o tuto odborku očekávám znalosti výše uvedených bodů, a další zájem o sledování dění okolo vesmíru, astronomie a kosmonautiky. Adept by měl ve svém vlastním zájmu sledovat televizní pořady na tuto tématiku, jako jsou dokumentární pořady BBC vysílané čas od času Českou Televizí, sledovat informace o astronomii a kosmonautice v tisku a v neposlední řadě číst tématickou literaturu, která jistě pomůže zasvětit do pojmů a principů v různých astronomických souvislostech. Jsem ochoten komukoliv pomoci v pátrání po zdrojích informací či poskytnout výklad na jakékoliv otázky a témata týkající se astronomie a kosmonautiky. To platí i v případě zájmu o noční pozorování. Jiří Dvořák vůdce oddílu
„Obloha tvoří polovinu toho co člověk vidí kolem sebe, kdo nevnímá krásu oblohy, vnímá jen polovinu krásy, kterou by mohl.“
- 10 -
Otázky Kolik planet má Sluneční soustava? Které jsou plynné a které pevné? Které mají prstence? Jak vypadá Saturn a Jupiter? Jaké měsíce má Jupiter? Co je to zatmění Měsíce? Co je to zatmění Slunce? Odkud jsou pozorovatelná? Co je to souhvězdí? Jsou všechna souhvězdí vidět celý rok? Poznáš základní souhvězdí na obloze? Co jsou to Deep Sky objekty? Popiš galaxie, hvězdokupy a mlhoviny. Kdo vypustil první satelit a jak se jmenoval? Jak se jmenoval první živočich ve vesmíru? A první člověk? Jaký národ jako první dopravil člověka na Měsíc? Čím se létá teď a proč? Co je to umělá družice a jaké mohou plnit funkce? Co jsou to sondy a jaké mají či měli cíle?
- 11 -
Odborné zkoušky - Astronomie vydal 2. oddíl Poutníci Čechovice 19. středisko Velký týnec Autor: Jiří Dvořák Vydáno pro vlastní potřebu, 1. verze Velký Týnec - Čechovice 2007
- 12 -
