Odborná příprava žadatelů o náhradní rodinnou péči

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o.

Odborná příprava žadatelů o náhradní rodinnou péči Sociální práce

Vedoucí práce:

Mgr. Marie Průchová

Vypracovala:

Petra Hanzlíčková

Čelákovice 2011

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Praha, 9. května 2011

………….………………………

2

Poděkování

Ráda bych poděkovala své vedoucí práce paní Mgr. Marii Průchové za čas, ochotu, připomínky, pomoc a konzultace mé absolventské práce.

Dále bych ráda poděkovala paní Petře Bělohlávkové, Dis. za cenné informace, ochotu, zapůjčení materiálů, konzultace a za možnost a zprostředkování dotazníkového šetření.

3

Obsah ÚVOD ................................................................................................................................ 6 1

2

CÍLE PRÁCE ................................................................................................................. 9 1.1

Hlavní cíl ............................................................................................................. 9

1.2

Dílčí cíle .............................................................................................................. 9

TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10

2.1 Náhradní rodinná péče ............................................................................................. 10 2.1.1 Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče ........................................ 11 2.1.2 Pěstounská péče................................................................................................. 11 2.1.3 Pěstounská péče na přechodnou dobu.............................................................. 11 2.1.4 Poručenství ......................................................................................................... 12 2.1.5 Osvojení.............................................................................................................. 12 2.1.6 Ústavní péče ....................................................................................................... 13 2.1.7 Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc .................................................. 14 2.2 Proces zprostředkování osvojení a pěstounské péče ............................................... 15 2.2.1 Odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče . 18 2.2.1.1 Posouzení dětí ............................................................................................. 19 2.2.1.2 Posouzení žadatelů ...................................................................................... 20 2.2.1.3 Poradní sbor ................................................................................................ 20 2.3 Odborná příprava žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče ................... 22 2.3.1 Úvodní setkání žadatelů ..................................................................................... 23 2.3.2 Další setkání ....................................................................................................... 24 2.3.3 Příprava žadatelů na pěstounskou péči na přechodnou dobu .......................... 25 2.3.4 Postup a cíle psychologických vyšetření žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči ........................................................................................................ 25 2.3.5 Kritéria k posouzení rizikových prvků na straně žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči ........................................................................................................ 27 2.4 Témata dotýkající se náhradní rodinné péče ........................................................... 29 2.4.1 Motivace pro přijetí dítěte ................................................................................. 29 2.4.2 Informace o minulosti dítěte ............................................................................. 30 4

2.4.3 Rodiče vhodní pro náhradní rodinnou péči ...................................................... 31 2.4.4 Děti vhodné pro osvojení či pěstounskou péči .................................................. 32 2.4.5 Identita ............................................................................................................... 33 2.4.6 Základní psychické potřeby ................................................................................ 34 2.4.7 Psychologické rodičovství .................................................................................. 35 2.4.8 Pravda o adopci .................................................................................................. 35 3 PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................... 38 3.1 Odborná příprava žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče na území hlavního města Prahy ..................................................................................................... 38 3.1.1 Dětské centrum s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií ..................... 41 3.1.2 Dětské centrum Paprsek – Rodinné centrum Zdeňka Matějčka ....................... 41 3.1.3 Přehled podaných žádostí o osvojení a pěstounskou péči na území hlavního města Prahy v letech 2008 až 2010 ............................................................................ 42 3.2 Rozhovory ................................................................................................................. 43 3.2.1 Výsledky rozhovorů ............................................................................................ 45 3.3 Dotazníkové šetření .................................................................................................. 47 4 DISKUSE ........................................................................................................................ 63 ZÁVĚR .............................................................................................................................. 66 SUMMARY ....................................................................................................................... 68 BIBLIOGRAFIE .................................................................................................................. 70 Příloha č. 1 ...................................................................................................................... 73

5

ÚVOD Děti jsou naše budoucnost. Na jejich narození se těší nejen sami rodiče, ale i celé blízké příbuzenstvo. Život s dětmi přináší rodičům štěstí, radost, naplňuje jejich srdce láskou, nabíjí je energií a dodává jim sílu do života. Rodiče mají zásadní vliv na osud dětí. Svoji láskou a podporou, poskytováním podnětů, naplňováním potřeb a způsobem řešení konfliktů, trávením volného času i každodenními maličkostmi, ovlivňují budoucí život dětí. Rodiče těší každá nová dovednost, které se dítě naučí, každý úspěch, kterého dosáhne. První slovo, den, kdy udělalo dítě první krůčky, první sportovní či školní úspěchy, to jsou okamžiky, na které se po celý život nezapomíná. I přes každodenní starosti, které péče o dítě přináší, by většina rodičů své dítě za nic na světě nevyměnila a udělala pro ně vše.

Existují však i rodiče, kteří se o své dítě starat nechtějí, z různě závažných důvodů nemohou nebo to neumějí. Stávají se případy, kdy rodiče o své dítě řádně nepečují, nevychovávají ho, nebo jej různě zneužívají. V takových případech může soud rodiče výkonu rodičovské zodpovědnosti zbavit, omezit ji či pozastavit. Pokud dítě z těchto důvodů nemůže vyrůstat ve své biologické rodině, pak je vhodné svěřit jej do náhradní rodinné péče.

Adoptivními rodiči či pěstouny se často stávají lidé, kteří ze zdravotních důvodů vlastní dítě mít nemohou, a přesto si život bez něj neumějí představit. Mnohdy si do své péče berou dítě rodiny, které již děti mají, ale zůstal jim dostatek lásky, síly a energie pro přijetí opuštěného dítěte. I v naší společnosti naštěstí žijí lidé, kteří mají odhodlání přijmout dítě s různým stupněm tělesného či zdravotního postižení, či poskytnout domov dětem poznamenaným opuštěním vlastními rodiči, zneužíváním blízkými příbuznými či životem v ústavní péči.

Je povzbuzující, že i v dnešní době, ve které se často hovoří o sobectví, nefungujících rodinách, nedostatku času zaměstnaných rodičů na své děti, opovrhování stářím, nevšímavosti k sociálně potřebným a netoleranci k druhým lidem, je stále dostatek slušných a dobrých lidí, kteří otevírají svá srdce a domovy opuštěným dětem. 6

A i přesto, že nejsou v naší společnosti dostatečně doceněni, zaslouží si obdiv a úctu každého z nás.

Na výběr tématu mé absolventské práce „Odborná příprava žadatelů o náhradní rodinnou péči“ měla velký vliv dobrovolnická činnost a praxe v Dětském centru s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií v Praze 4. Od roku 2006 jsem v centru působila čtyři roky jako dobrovolník. Moji činnost přerušil až nástup na mateřskou dovolenou. Za tuto dobu jsem měla možnost postupně docházet za osmi dětmi, které se po dobu pobytu v Dětském centru staly tak trochu i „mými dětmi“. Dobrovolnická činnost stála také za mým rozhodnutím začít studovat vyšší odbornou školu se sociálním zaměřením. Během studia jsem v Dětském centru absolvovala celkem 300 hodin nezapomenutelné praxe, na kterou ráda vzpomínám. Životní příběhy dětí, se kterými jsem se setkala, mne poznamenaly a v myšlenkách se k nim vracím. Přeji těmto dětem lepší budoucnost a věřím, že jim jejich nové nebo napravené rodiny pomohou vyrovnat se s minulostí a poskytnou jim stálé a láskyplné rodinné zázemí. Výběr tématu absolventské práce ovlivnil i můj zájem o oblast náhradní rodinné péče. Chtěla bych se o ní dozvědět co nejvíce, protože bych v této oblasti v budoucnu ráda pracovala.

V teoretické části práce budu vycházet ze zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, které náhradní rodinnou péči a proces zprostředkování osvojení a pěstounské péče upravují. Dále vycházím z příruček MPSV, metodických doporučení MPSV a literatury. V úvodu teoretické části krátce zmiňuji historii náhradní rodinné péče v České republice a uvádím formy náhradní výchovy definované zákonem. Dále představuji proces zprostředkování osvojení a pěstounské péče a odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Další část mé práce je věnována odborné přípravě žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče. V této části popisuji cíle přípravy, její fáze, náplně přípravných setkání, význam psychologických vyšetření a rizikové prvky na straně žadatelů. Závěr teoretické části je věnován některým tématům, která se dle mého názoru náhradní rodinné péče dotýkají.

7

V praktické části práce se zaměřuji na odbornou přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči na území hlavního města Prahy. Významnou roli v tomto procesu hraje Dětské centrum Paprsek – Rodinné centrum Zdeňka Matějčka, které organizuje kurzy, vede závěrečné zážitkové části kurzů, poskytuje psychologickou péči žadatelům náhradní rodinné péče a provází rodiny s přijatým dítětem. Rozhovory s pracovníky centra jsem se pokusila zjistit, s jakými problémy se při realizaci odborné přípravy nejčastěji setkávají. Od žadatelů o osvojení či pěstounskou péči jsem pomocí dotazníků zjistila zajímavé informace, které v praktické části uvádím.

8

1 CÍLE PRÁCE 1.1 Hlavní cíl Popsat odbornou přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči jako nedílnou součást procesu zprostředkování náhradní rodinné péče.

1.2 Dílčí cíle Zjistit, zda absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny bylo pro žadatele o náhradní rodinnou péči přínosem a pomohlo jim rozptýlit případné obavy.

Zjistit, s jakými problémy se při realizaci odborné přípravy nejčastěji setkávají odborní pracovníci, kteří kurzy vedou.

9

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče má v naší republice dlouhou tradici. První pražský nalezinec byl zřízen v r. 1789. Instituce, která sloužila k záchraně opuštěných dětí, nemohla zabránit šíření infekčních nemocí. V jejich důsledku dosahovala úmrtnost dětí 70 %. V Praze v ulici Ke Karlovu stojí budovy dětských klinik, kterým se říká „nalezinec“. Zde přijímali v 19. století zhruba 3000 dětí ročně. Po 8 dnech pobytu v porodnici s matkou, bylo opuštěné dítě předáno pěstounce. Do osvojení si v té době brali děti bezdětní zámožní manželé a pěstouni, kteří dítě v jeho šesti letech nepředali zpět do ústavu. Zemský chudinský zákon z r. 1868 zavedl okresní sirotčince. V r. 1904 začaly fungovat Okresní komise pro péči o mládež, které pečovaly o opuštěné a osiřelé děti. Činnost těchto komisí koordinovala od r. 1908 Česká zemská komise pro péči o mládež při Zemské školní radě. Bylo to sdružení dobrovolných pracovníků různých oborů. Po vzniku Československé republiky byla přejmenována na Zemské ústředí péče o mládež. V r. 1931 fungovalo 24 okresních sirotčinců a 60 dětských domovů, jejichž kapacita nepřesahovala 20 míst. Po druhé světové válce začala být u nás prosazována kolektivní výchova a od rodinné se ustupovalo. V r. 1950 byla zrušena pěstounská péče ve všech formách, zůstala zachována pouze příbuzenská pěstounská péče. Velkou roli v otázce rodinné péče sehrál zákon o rodině z r. 1963, který umístil rodinu na první místo mezi všemi výchovnými institucemi. V r. 1973 byla obnovena pěstounská péče. [MATĚJČEK, 1999]

V současné době definuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, tyto formy náhradní výchovy:


svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče,




pěstounská péče,




poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje,




osvojení,




ústavní výchova,




umístění a pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

10

Náhradní rodinná péče či rodinná péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc mají přednost před ústavní výchovou. [www.mpsv.cz, 2]

2.1.1 Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče Při svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte a vymezí její práva a povinnosti k dítěti. Vyživovací povinnost rodičů k dítěti trvá i nadále. Tato forma náhradní rodinné péče se nejvíce využívá v situacích, kdy rodiče onemocní, odjedou do ciziny či vykonávají trest odnětí svobody. [www.mpsv.cz, 2]

2.1.2 Pěstounská péče Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat. Při péči o dítě vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů. K dítěti nemá vyživovací povinnost a právo zastupovat a spravovat záležitosti dítěte má jen v běžných věcech. Dítě může být svěřeno do společné pěstounské péče manželů. [www.mpsv.cz, 2]

Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu a končí dosažením zletilosti dítěte. Může být zrušena z důležitých důvodů rozhodnutím soudu. Pokud o zrušení požádá pěstoun, je mu vždy vyhověno. [www.mpsv.cz, 2]

Podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, má dítě v pěstounské péči nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a pěstounovi náleží odměna za výkon pěstounské péče za každé svěřené dítě. Pěstounovi náleží také jednorázový příspěvek při převzetí dítěte a v případě splnění zákonem stanovených podmínek i příspěvek na zakoupení motorového vozidla. [www.mpsv.cz, 2]

2.1.3 Pěstounská péče na přechodnou dobu Do pěstounské péče na přechodnou dobu může soud svěřit dítě na dobu:
po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat,
po jejímž uplynutí lze podle §68a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, dát souhlas rodiče s osvojením, 11


do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že tu není třeba souhlasu rodičů k osvojení. [www.mpsv.cz,2]

2.1.4 Poručenství Tato forma náhradní rodinné péče je využívána v případech, kdy rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Poručník nezletilé dítě vychovává, zastupuje a spravuje jeho majetek. Pokud nemůže být poručníkem fyzická osoba, soud ustanoví poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí. [www.mpsv.cz, 2]

Při péči o dítě poručník vykonává přiměřeně práva a povinnosti rodičů. K dítěti nemá vyživovací povinnost. Pokud o dítě osobně pečuje, má nárok na dávky státní sociální podpory za stejných podmínek jako pěstoun. Poručník odpovídá soudu za řádné plnění své funkce a podléhá jeho pravidelnému dozoru. Jakékoli rozhodnutí poručníka v podstatné věci týkající se dítěte vyžaduje schválení soudem. [www.mpsv.cz, 2]

Poručník může být odvolán soudem, jestliže se stane pro výkon funkce poručníka nezpůsobilý nebo porušuje své povinnosti. Soud zprostí poručníka poručenství na jeho návrh. [www.mpsv.cz, 2]

2.1.5 Osvojení Osvojením vznikají mezi osvojitelem a osvojencem vztahy jako mezi rodiči a dětmi. Osvojitelé se stávají rodiči dítěte zapsanými v rodném listě, dítě získává jejich příjmení. Osvojitelé mají při výchově dítěte v plném rozsahu rodičovskou zodpovědnost. Vztahy dítěte k původní rodině zanikají. [www.mpsv.cz, 2]

K osvojení je třeba souhlasu zákonného zástupce osvojovaného dítěte. Jsou-li zákonnými zástupci dítěte jeho rodiče, není souhlas nutný v případě, že po dobu nejméně šesti měsíců soustavně neprojevovali o dítě opravdový zájem nebo pokud po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem, ačkoliv 12

jim v tom nebránila závažná překážka. Dále lze dítě osvojit v případě, jestliže dají rodiče souhlas k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům. Souhlas předem musí být dán osobně přítomným rodičem písemně před soudem nebo příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí nejdříve šest týdnů po narození dítěte. [www.mpsv.cz, 2]

Před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči budoucího osvojitele, a to na jeho náklady. [www.mpsv.cz, 2]

Zákon o rodině rozeznává dva druhy osvojení, zrušitelné a nezrušitelné. O nezrušitelném osvojení může soud rozhodnout jen u dítěte, které je starší 1 roku věku. Zrušitelné osvojení může soud z vážných důvodů zrušit na návrh osvojence nebo osvojitele. Zrušením osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou a osvojenec získává zpět své původní příjmení. [www.mpsv.cz, 2]

2.1.6 Ústavní péče K nařízení ústavní výchovy přistupuje soud tehdy, jestliže je výchova dítěte vážně ohrožena nebo vážně narušena a jiná výchovná opatření nevedla k nápravě nebo jestliže ze závažných důvodů rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte ji nemohou nebo nechtějí zabezpečit. Soud má povinnost nejméně jednou za šest měsíců přezkoumat, zda trvají důvody pro nařízení ústavní výchovy nebo zda není možné zajistit dítěti náhradní rodinnou péči. [www.mpsv.cz, 2]

Ochranná výchova je vykonávána ve specializovaných školských zařízeních. Je to opatření, které ukládá soud v případě mladistvých pachatelů ve věku od 15 do 18 let, kteří spáchali trestný čin. A dále v případě trestně neodpovědných dětí mladších 15 let, které se dopustily činu jinak trestného. [www.mpsv.cz, 2]

Sledovat dodržování práv dítěte v ústavní péči má za povinnost obecní úřad obce s rozšířenou působností. Zaměstnanci tohoto úřadu mají za povinnost nejméně jednou 13

za tři měsíce dítě v ústavní péči navštěvovat. Rovněž tak jsou zaměstnanci úřadu obce s rozšířenou působností povinni nejméně jednou za tři měsíce navštívit rodiče dítěte, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. [www.mpsv.cz, 2]

Ředitel ústavu může, se souhlasem obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu dítěte, povolit pobyt dítěte mimo ústav u rodičů nebo jiných fyzických osob. [www.mpsv.cz, 2]

2.1.7 Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytuje ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy. Dále v případě, že se dítě ocitlo bez péče přiměřené jeho věku, nebo dítěti tělesně nebo duševně týranému nebo zneužívanému nebo dítěti, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Zařízení slouží také dětem, které se na území České republiky zdržují pouze krátkodobě nebo přechodně, pokud se ocitnou bez jakékoliv péče nebo pokud jsou jejich životy či příznivý vývoj vážně ohroženy nebo narušeny, a to po dobu, než rozhodne soud o návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností o nařízení předběžného opatření. [www.mpsv.cz, 2]

Do tohoto zařízení jsou děti umísťovány na základě rozhodnutí soudu, nebo na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, dále na základě žádosti zákonného zástupce dítěte nebo požádá-li o to dítě samo. Zřizovateli zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc náleží státní příspěvek za pobyt a péči poskytovanou nezletilému dítěti v tomto zařízení. [www.mpsv.cz, 2]

Nejznámějším zařízením tohoto typu je projekt Fondu ohrožených dětí KLOKÁNEK. [www.mpsv.cz, 2]

14

2.2 Proces zprostředkování osvojení a pěstounské péče Dítě, které přichází do nové rodiny, má své potřeby a za sebou někdy nelehkou minulost. Aby se nově utvářený vztah opuštěného dítěte a přijímajících rodičů vyvíjel dobře, byl trvalý a nevznikaly zbytečné krizové situace, je nutné vybrat dítěti pro ně nejvhodnější rodiče. K tomu dochází během procesu zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Žadatelé vhodní stát se osvojiteli nebo pěstouny a děti, které jsou vhodné k osvojení či pro pěstounskou péči jsou posuzování z mnoha důležitých stránek. Závěry těchto posuzování vedou ke spárování dětí s pro ně vhodnými žadateli.

Proces

zprostředkování

osvojení a

pěstounské

péče

se

řídí

zákonem

č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

Dle § 19a

zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, spočívá

zprostředkování osvojení a pěstounské péče:
ve vyhledávání dětí vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče,
ve vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny,
v odborné přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny,
ve výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte, jemuž se osvojení nebo pěstounská péče zprostředkovává a v zajištění osobního seznámení se dítěte s touto osobou. [www.mpsv.cz, 3]

Zprostředkování osvojení či pěstounské péče lze uskutečnit pouze na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo přijmout dítě do pěstounské péče. Žadatelem může být občan České republiky s trvalým pobytem na jejím území nebo cizinec s povolením k trvalému pobytu na území České republiky a dále cizinec, který je podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky, hlášen k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů. Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu žadatele. [www.mpsv.cz, 3]

15

Zprostředkování zajišťují krajské úřady a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Osvojení dětí z České republiky do ciziny nebo naopak zajišťuje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně. [www.mpsv.cz, 3]

Na začátku procesu zprostředkování osvojení či pěstounské péče je nutné vyhotovit spisovou dokumentaci o žadateli, která musí obsahovat:
žádost, v níž jsou obsaženy žadatelovy osobní údaje (jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu);
doklad o státním občanství nebo o povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 365 dnů podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky;
opis z evidence Rejstříku trestů vyžádaný obecním úřadem obce s rozšířenou působností;
zprávu o zdravotním stavu předloženou žadatelem;
údaje o ekonomických a sociálních poměrech;
písemné vyjádření žadatele, zda souhlasí s tím, aby po uplynutí 6 kalendářních měsíců od zařazení žadatele do evidence žadatelů vedené ministerstvem, byl zařazen také do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dětí z ciziny a zda žádá výlučně o osvojení dítěte z ciziny;
písemný souhlas s tím, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněn zjišťovat další údaje potřebné pro zprostředkování, zejména o tom, zda způsobem života bude žadatel zajišťovat pro dítě vhodné výchovné prostředí, a také je oprávněn kdykoliv zjistit, zda nedošlo ke změně rozhodných skutečností uvedených ve spisové dokumentaci;
písemný souhlas s účastí na přípravě fyzických osob k přijetí dítěte do rodiny;
stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče;
stanovisko zřizovatele zařízení pro výkon pěstounské péče, vyžadované obecním úřadem obce s rozšířenou působností, podává-li žádost o zařazení do evidence žadatelů o zprostředkování pěstounské péče fyzická osoba, která 16

vykonává

pěstounskou

péči

v zařízení

pro

výkon

pěstounské

péče.

[www.mpsv.cz, 3]

Vyhotovuje se také spisová dokumentace o dítěti, která obsahuje:
osobní údaje;
doklad o státním občanství, o povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo o hlášení k pobytu na území České republiky po dobu nejméně 90 dnů podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo doklad o oprávnění trvalé pobývat na území České republiky podle zvláštního právního předpisu anebo doklad o podání žádosti na zahájení řízení o udělení azylu;
údaje o sociálních poměrech dítěte, jeho rodičů, sourozenců, popřípadě prarodičů;
doklad, že dítě splňuje podmínky pro osvojení podle zvláštního právního předpisu;
rozhodnutí příslušných orgánů o výchově dítěte, bylo-li vydáno;
zprávu o zdravotním stavu a vývoji dítěte. [www.mpsv.cz, 3]

Kopii spisové dokumentace o dítěti a spisové dokumentace o žadateli předá obecní úřad obce s rozšířenou působností neprodleně krajskému úřadu.

Krajský úřad vede evidenci dětí vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče a evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny. O zařazení žadatele do evidence žadatelů rozhoduje neprodleně po odborném posouzení pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče. [www.mpsv.cz, 3]

17

2.2.1 Odborné posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče Dle § 27 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, odborné posouzení zahrnuje:
posouzení dítěte a žadatele,
zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu,
vyjádření dětí žadatele k přijetí osvojovaného dítěte nebo dítěte svěřovaného do pěstounské péče do rodiny, jsou-li takového vyjádření schopny s ohledem na jejich věk a rozumovou vyspělost,
posouzení schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny,
zjištění bezúhonnosti žadatele, jeho manžela, druha, dítěte a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost; za bezúhonného se pro tyto účely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který směřoval proti životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte,
u žadatelů o zařazení do evidence osob vhodných pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu posouzení schopnosti pečovat o děti vyžadující speciální péči a schopnost spolupráce s rodiči těchto dětí. [www.mpsv.cz, 3]

Odborné posouzení provádí:
krajský úřad, jde-li o děti nebo žadatele, které zařazuje do evidence dětí nebo žadatelů krajský úřad, a to před zařazením do takové evidence, nebo kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené krajským úřadem,
ministerstvo, jde-li o děti nebo žadatele, kteří jsou v evidenci dětí nebo v evidenci žadatelů vedené ministerstvem. [www.mpsv.cz, 3]

18

2.2.1.1 Posouzení dětí U dětí se posuzuje úroveň tělesného a duševního vývoje dítěte, včetně jeho specifických potřeb a nároků a také vhodnost náhradní rodinné péče a jejích forem. [www.mpsv.cz, 3]

U dětí vytypovaných pro náhradní rodinnou péči je vhodné provést posouzení zdravotního a psychického stavu a zjistit prognózu vývoje do budoucna. Při stanovení rodinné anamnézy je kromě základních sociálních dat o rodičích vhodné zaznamenat i vzhled rodičů a způsob jejich chování. V případě, že biologičtí rodiče zemřeli, je třeba uvést datum úmrtí a příčinu. Důležité jsou informace o zdravotním a duševním stavu rodičů (prodělané choroby, nervové, duševní, chronické či závažná onemocnění), o sourozencích dítěte (se zdůrazněním vzájemné vazby mezi sourozenci), o všech odchylkách a nápadnostech v chování a povahových vlastnostech, o výchovných a hmotných poměrech v rodině, o vzájemném vztahu mezi rodiči a ostatními členy rodiny. Vhodné je zachytit rodinnou atmosféru, ve které dítě vyrůstalo a informace o dalších osobách, které se na péči o dítě podílely. Z těchto údajů můžeme zjistit dědičnou zátěž či možné sklony dítěte. [Náhradní rodinná péče, -]

Z osobní anamnézy se zaznamenávají základní sociální data (datum narození, státní příslušnost, národnost, etnický původ a barva pleti). Doporučováno je uvést údaje o porodu a těhotenství, které pomohou při hodnocení psychomotorického vývoje a pro vyloučení prenatálního či perinatálního poškození. Nezbytné je zmínit prodělané choroby, úrazy, operace, neuropsychický vývoj dítěte a jeho odchylky, u starších dětí hodnocení osobnosti, povahových vlastností, odchylek ve vývoji a výši intelektu. Jaké dítě navštěvovalo či navštěvuje předškolní a školní zařízení - druh školy, prospěch, chování. U odkladu docházky poznamenat jeho důvody. Pokud již dříve bylo dítě svěřeno do náhradní rodinné výchovy, uvede se její průběh, důvod zániku a právní volnost dítěte. [Náhradní rodinná péče, -]

Problémem při zprostředkování náhradní rodinné péče je nedostatek výše uvedených informací. Do pěstounské péče jsou svěřovány děti s různými poruchami vývoje a 19

s rizikem výskytu různých chronických onemocnění. Je nutné, aby jejich pěstouni znali všechny informace o zdravotním stavu dětí. [Náhradní rodinná péče, -]

U dětí, které matky zanechají v porodnici a existuje riziko, že nedojdou podepsat souhlas s osvojením po šestinedělí,

mohou být významnou pomocí informace

sociálních pracovnic porodnic, které se jim podařilo zjistit od rodiček před jejich propuštěním z porodnice. [Náhradní rodinná péče, -]

2.2.1.2 Posouzení žadatelů Posouzení žadatelů o osvojení či pěstounskou péči hraje důležitou roli v celém procesu zprostředkování náhradní rodinné péče. O lidech, kterým bude dítě svěřeno do výchovy, by mělo být shromážděno dostatečné množství informací, které pomohou při výběru

vhodného budoucího svazku mezi dítětem a budoucím rodičem nebo

pěstounem.

Žadatelé o osvojení a pěstounskou péči mají ze zákona povinnost podrobit se vyšetření zdravotního stavu, sdělit údaje o svém zdravotním stavu a sdělit jméno, příjmení a adresu svého ošetřujícího lékaře a název a adresu zdravotnického zařízení, v němž se léčí. [Metodické doporučení MPSV č. 7/2009]

U žadatelů se posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče. [www.mpsv.cz, 3]

2.2.1.3 Poradní sbor O vhodnosti prověřených žadatelů pro určité dítě rozhoduje poradní sbor pro zprostředkování náhradní rodinné péče. Poradní sbor je složen zejména z odborníků z oboru pediatrie, psychologie, pedagogiky, zástupců školských, zdravotnických nebo 20

sociálních zařízení pro výkon ústavní výchovy a zaměstnanců krajského úřadu a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností zařazených na úseku sociálně právní ochrany. [www.mpsv.cz, 3]

Vhodného žadatele pro určité dítě vybírá krajský úřad z evidence žadatelů s přihlédnutím na doporučení poradního sboru. Jakmile je žadatel vybrán, je o této skutečnosti informován písemnou formou. Od doručení tohoto oznámení začíná běžet lhůta 30 dnů, po kterou má žadatel možnost seznámit se s dítětem a podat žádost o svěření dítěte do své péče. Krajský úřad o doporučení konkrétního svazku kromě žadatele informuje i obecní úřad obce s rozšířenou působností. [www.mpsv.cz, 3]

O osvojení dítěte nebo o jeho svěření do pěstounské péče rozhoduje soud. Při rozhodování je povinen vyžádat si stanovisko orgánu sociálně-právní ochrany dětí. [www.mpsv.cz, 3]

21

2.3 Odborná příprava žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče Lidé s láskou přijímající dítě do rodiny musí být připraveni na svou novou roli a vybaveni informacemi o situacích a úskalích, které náhradní rodinná péče přináší. Dobrá příprava je základem pro pevný a trvalý vztah mezi rodiči a dětmi, ze kterého může vyrůst samostatný, sebevědomý mladý člověk, který je schopen se o sebe postarat a připraven čelit životním problémům a nelehkým situacím a prožívat a dávat radost a lásku sobě i ostatním. Tomu by měla pomoci odborná příprava žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče.

Každý žadatel o osvojení či pěstounskou péči musí absolvovat přípravu k přijetí dítěte do rodiny. Příprava má podstatný vliv na utváření představ žadatelů o náhradní rodinnou péči a může je vybavit potřebnými znalostmi a dovednostmi, které budou v péči o přijímané dítě potřebovat. [Metodické doporučení MPSV č. 7/2009]

Přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny zajišťují podle ustanovení § 11, odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, krajské úřady.

Cílem odborné přípravy je:
poskytnout žadatelům přístupnou a pozitivní formou dostatek odborných informací o specifikách náhradní rodinné péče,
umožnit žadatelům utvářet si konkrétní představu o budoucím fungování jejich rodiny v souvislosti s příchodem „nevlastního“ dítěte,
získat kvalifikované informace o žadatelích, jejich chování a prožívání a vyhodnotit je ve vztahu k možnému přijetí dítěte. [Metodické doporučení MPSV č. 7/2009]

Přípravu by měl vést multidisciplinární tým odborníků s praxí v oblasti náhradní rodinné péče. Účastnit by se měl psycholog a sociální pracovník, kteří budou posuzovat vhodnost či nevhodnost žadatelů pro zařazení do evidence. V rámci přípravy je 22

doporučováno pracovat s žadatelovou širší rodinou, např. víkendového programu by se mohlo účastnit i vlastní dítě. Doporučovaný rozsah celé přípravy je 48 hodin. Uskutečňuje se ve skupinách (doporučeno je max. 20 osob), ale prostor je i na individuální konzultace. Velkým přínosem je účast stávajících náhradních rodičů, kteří mohou zpestřit setkání svými zkušenostmi. Na závěr má mít každý žadatel možnost se k průběhu přípravy vyjádřit. Tyto zpětné vazby mohou být podkladem pro vylepšení přípravy pro organizátory, tj. krajské úřady. [Metodické doporučení MPSV č. 7/2009]

Nezbytnou součástí odborného posouzení je zpráva, kterou vypracovává sociální pracovník. Zaznamená prvotní informace o rodině, o vztazích v rodině, o citovém klima, o bytových podmínkách, i např. reference od zaměstnavatele a ze školy. [Metodické doporučení MPSV č. 7/2009]

2.3.1 Úvodní setkání žadatelů Minimální čas přípravy je doporučen na 8 až 10 hodin a společně se jí účastní žadatelé o osvojení, o pěstounskou péči i o pěstounskou péči na přechodnou dobu. Může být zorganizována jako víkendové setkání nebo vícedenní setkání.

1. Úvodní setkání (jednodenní) má tuto náplň: •

seznámení se,

•

cíl příprav,

•

struktura příprav,

•

vysvětlení procesu zprostředkování (včetně souvislostí, co to znamená, pokud si žadatelé podají žádost přímo k soudu).

2. Setkání (také jednodenní), kde se probírají tato témata: •

formy náhradní rodinné péče,

•

právní aspekty,

•

psychologie dítěte v náhradní rodinné péči,

•

specifika péče o dítě v náhradní rodinné péči,

•

současný stav náhradní rodinné péče v kraji,

•

interaktivní část – očekávání, obavy, motivace k podání žádosti. 23

Zpráva z úvodního setkání má zaznamenat průběh setkání a vyhodnotit úvodní kontakt se žadateli. Je vhodné upozornit na případnou oblast, které by měl věnovat pozornost psycholog. [Metodické doporučení MPSV č. 7/2009]

2.3.2 Další setkání V této fázi se doporučuje, aby příprava pro žadatele o osvojení probíhala zvlášť od přípravy žadatelů o pěstounskou péči. Setkání by měla být vícedenní s větším zapojením žadatelů.

Témata přípravy, kterým je vhodné se věnovat v rovině sociální, psychologické i zdravotnické: •

charakteristika dětí v náhradní rodinné péči,

•

specifika péče o děti v náhradní rodinné péči,

•

péče o děti se speciálními potřebami (chronické či závažné onemocnění, poruchy chování),

•

zátěž v biologické rodině (závislost, onemocnění, sociální vyloučení),

•

sociálně-právní témata náhradní rodinné péče,

•

zprostředkování náhradní rodinné péče, soudní jednání,

•

psychologie dětí v náhradní rodinné péči (vývojová psychologie, identita dítěte),

•

prožívání dětí (deprivace a její důsledky),

•

role náhradního rodiče v životě dítěte,

•

biologická rodina dítěte v náhradní rodinné péči (význam udržení kontaktu a pozitivního obrazu),

•

řešení krizových situací,

•

vlastní děti a rodina žadatelů,

•

práce s historií dítěte,

•

péče o etnicky odlišné děti,

•

péče o sourozenecké skupiny,

•

péče o dospívající děti, 24

•

ochota spolupracovat a vyhledat odbornou pomoc,

•

je možné využít i spolupráci s kojeneckým ústavem či jiným zařízením v kraji (návštěva žadatelů).

Zpráva z celé přípravy má být závěrečnou vyhodnocující zprávou o žadateli a průběhu přípravy. Může obsahovat záznam o návštěvě žadatelů v zařízeních pro děti. Každý žadatel je se závěry setkání seznámen. [Metodické doporučení MPSV č. 7/2009]

2.3.3 Příprava žadatelů na pěstounskou péči na přechodnou dobu Tato příprava by měla probíhat v menší skupině osob, max. 10 osob. Doporučený rozsah je 70 hodin. Zapojit by se měli všichni členové rodiny, včetně dětí již v rodině žijících. Zvláštní důraz je kladen na témata: •

smysl pěstounské péče na přechodnou dobu (pomoc a podpora pro rodinu – umožňuje původní rodině soustředit se na problémy, je možností pro řešení krizových situací, kdy dítě nemůže žít s biologickými rodiči),

•

kontakt a komunikace s biologickou rodinou dítěte.

[Metodické doporučení MPSV č. 7/2009]

2.3.4 Postup a cíle psychologických vyšetření žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči První psychologické vyšetření následuje po úvodním setkání žadatelů. Vyšetření by mělo být diagnostické a cílem by měla být možnost eliminovat žadatele se zjevnými psychopatologickými odlišnostmi, které jsou kontraindikací pro náhradní rodinnou péči. Nevhodní žadatelé již nebudou v přípravě pokračovat.

Zpráva z vyšetření může doporučit oblasti, kterým se je vhodné věnovat v další fázi přípravy.

25

Po absolvování dalšího setkání, tedy na závěr přípravy, probíhá závěrečná konzultace žadatelů s psychologem. Dojde k vyhodnocení absolvování přípravy a konečné připravenosti žadatelů k přijetí dítěte. Výstupem je závěrečná psychologická zpráva s doporučujícím nebo nedoporučujícím stanoviskem pro zařazení konkrétních žadatelů do evidence žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči, kterou krajský úřad vede. [Metodické doporučení MPSV č. 7/2009]

Cílem závěrečného psychologického vyšetření je zjistit:
do jaké míry jsou žadatelé způsobilí pro určitou formu náhradní rodinné péče (zkoumá se charakteristika osobnosti, psychický stav, výchovné zkušenosti a schopnosti žadatelů,

stabilita

partnerského

vztahu, kvalita rodinného

prostředí),
do jaké míry jsou žadatelé aktuálně připraveni k převzetí dítěte do péče z hlediska svých vědomostí a výchovných předpokladů (představy o dítěti, požadavky a nároky na ně, jaké jsou schopni tolerance, motivace jejich žádosti, materiální podmínky, aktuální zdravotní stav). [Metodické doporučení MPSV č. 8/2009]

Postup psychologického vyšetření: 1. Prostudování údajů spisové dokumentace žadatelů (zaměřit se na informace ze sociálního šetření v rodině žadatelů, z anamnestických záznamů, z dotazníků); 2. Rozhovor se žadateli (individuálně i v páru) - v této fázi jde o navázání kontaktu, získání důvěry, ochoty ke spolupráci a prohloubení anamnestických údajů a informací o aktuální situaci žadatelů, předání potřebných informací a podnětů žadatelům, pozorování spontánního chování žadatelů, jejich reakcí na podněty, apod.; 3. Užití diagnostických technik a jejich vyhodnocení – řízený rozhovor a strukturované dotazníky, techniky umožňující interakční přístup (pozorování), uplatnit projektivní přístup, adekvátně volit metody speciální; 4. Zpracování diagnostických závěrů a písemné zprávy, která zahrnuje výstup psychologického vyšetření a měla by obsahovat odpovědi na otázky typu: Jsou 26

žadatelé aktuálně připraveni přijmout dítě do své péče? Zjistilo psychologické vyšetření závažná rizika? Jsou žadatelé způsobilí k výchově dítěte? Vyplynulo z psychologického vyšetření nějaké doporučení nebo upozornění ve vztahu k žadatelům či zprostředkování náhradní rodinné péče?[Metodické doporučení MPSV č. 8/2009]

2.3.5 Kritéria k posouzení rizikových prvků na straně žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči 1. Věk žadatelů - věk žadatelů nad 50 let a věkový rozdíl mezi žadatelkou a dítětem pod 20 nebo nad 40 let lze obecně považovat za rizikový. 2. Zdravotní stav – tělesná onemocnění (rizikové jsou nemoci či poruchy s nepříznivou prognózou, znesnadňující či znemožňující výkon rodičovské funkce), psychické poruchy (např. psychotické změny osobnosti, psychopatie, hraniční stavy a patické nálady, těžké neurotické poruchy, poruchy psychosomatické s výrazným snížením výkonnosti, poruchy příjmu potravy, aj.). Právním důsledkem zdravotního stavu může být omezení či zbavení způsobilosti k právním úkonům ze zdravotních důvodů, či invalidní důchod. U léčby závislostí je vhodné posoudit její výsledek. 3. Manželství, partnerský vztah – sleduje se absence vztahu (žadatel neměl dosud žádný vztah, minulý vztah byl problematický a neuspokojivý, žadatel o žádný další vztah nestojí), trvání vztahu (společné soužití včetně manželství je v době podání žádosti kratší než tři roky, netypický průběh soužití – opakované rozvody), stabilita vztahu (třetí a další manželství žadatele, vyjma ovdovění, problematické motivace či okolnosti uzavření manželství). 4. Děti – především vztah k dětem, zkušenosti, nezájem o vlastní děti, omezení či zbavení rodičovské zodpovědnosti, způsob výchovy dětí v péči. 5. Osobní kritéria – riziky mohou být vysoké nebo podprůměrné osobní aspirace, vysoké nároky na dítě, neadekvátní představy o dítěti, neujasněná motivace žadatele, rozporná motivace páru, preference osobních zájmů na úkor potřeb dítěte, poruchy osobnosti, rizika v sociální interakci a komunikaci, sexuální

27

orientace (pokud ovlivňuje výkon rodičovské funkce nebo ohrožuje práva a vývoj dítěte) a další. 6. Hmotné a sociální podmínky – hmotné zabezpečení, bytová situace, konfliktní soužití osob ve společné domácnosti, generační vztahy (negativní postoje ve vztahu k úmyslu přijmout dítě do péče). 7. Občanská kritéria – trestněprávní (trestná činnost žadatelů), životní styl a morálka (závislosti, extrémní předsudky, fanatismus, aj.), členství v rizikových skupinách, sektách, pracovní charakteristika. 8. Jiné faktory – komplikující nebo rizikové faktory podle konkrétních situací. [Metodické doporučení MPSV č. 8/2009]

28

2.4 Témata dotýkající se náhradní rodinné péče Existuje mnoho témat, která s náhradní rodinnou péči souvisí. Jsou důležitá pro pochopení úskalí a problémů, které se v průběhu náhradního rodinného svazku mohou objevit. Povědomí o nich může pomoci problémům předcházet. Odborným pracovníkům v této oblasti jsou známa. Každý žadatel o náhradní rodinnou péči by se o nich měl pokusit zjistit co nejvíce informací, např. v knihách, které se náhradní rodinnou péči zabývají. Některá z nich mu jsou objasněna v rámci odborné přípravy. Znalost těchto témat mu bude ku prospěchu v budování pevného a trvalého vztahu s dítětem. V této části práce je některým z nich věnován prostor.

2.4.1 Motivace pro přijetí dítěte Při posuzování žadatelů je vhodné věnovat pozornost motivaci pro přijetí cizího dítěte. Motivace pro osvojení je jiná než pro pěstounskou péči. Pro osvojení se rodiče většinou rozhodují z důvodu neplodnosti jednoho z partnerů. V ojedinělých případech z důvodu náhrady za zemřelé dítě.

Motivací pro pěstounskou péči je nejčastěji touha či potřeba mít více dětí, touha pomoci opuštěnému dítěti, odvděčit se za své osudové štěstí, odčinit vinu či udělat dobrou věc. [MATĚJČEK, 1999]

Rozlišujeme motivy, které jsou veřejné, motivy skryté a motivy, které žadatelé utajují či vycházejí z jejich nevědomí. [Škoviera, 2007]

Mezi veřejné motivy patří ochota a reálná možnost pomoci dětem, které to potřebují, láska k dětem, snaha o plnější život, doplnění sourozence do rodiny s jedináčkem, zabezpečení pokračování rodiny, náhrada za vlastní zemřelé dítě, touha „spasit“ svou pomocí dítě. [Škoviera, 2007]

Do neveřejných motivů patří ekonomické důvody v případě pěstounské péče. Dále to, že péče o dítě přináší společenské uznání. V případě příbuzenské pěstounské péče je to pocit rodinné sounáležitosti a společenského očekávání. Pro někoho to může být 29

smysluplně strávený čas či dostupná práce. Pro známou osobnost sebeprezentace. U pěstounské péče v SOS vesničkách také možnost ubytování. [Škoviera, 2007]

U skrytých motivů může jít o „vykoupení své viny“ při nezvládnutí výchovy vlastních dětí. Touha „něco si dokázat“, očekávání vděčnosti od přijatého dítěte, zlepšení narušeného či nenaplněného partnerského vztahu. Také se může jednat o heterosexuálně či homosexuálně pedofilní zaměření. [Škoviera, 2007]

V případech, kdy motivací pro přijetí dítěte byla touha odčinit skutečný nebo i fiktivní „hřích“ se stává, že dítě je nástrojem k uspokojení zvláštní potřeby svého nového rodiče a přestává mít hodnotu samo v sobě. [MATĚJČEK, 1999]

Pokud je touha pomoci i za cenu velkého úsilí a částečné osobní oběti opravdová a takový člověk přijme dítě s nějakým postižením, může to přinést uspokojení oběma stranám. [MATĚJČEK, 1999]

Motivy žadatelů rozhodují o formě náhradní rodinné péče, kterou si volí. Jejich posuzování je nezbytné, aby bylo zvoleno vhodné dítě a předešlo se neúspěchům při náhradní rodinné péči. Zkoumání motivů může zabránit zneužití dítěte v případě psychopatologických motivů.

2.4.2 Informace o minulosti dítěte Informace o minulosti dítěte jsou důležité nejen pro dítě, ale také pro jeho nové rodiče. Ne vždy se podaří zajistit dostatek informací o minulosti dítěte. U dětí odložených se nepodaří o minulosti zjistit nic.

Vytvoření identity dítěte je spojeno s přítomností, budoucností a samozřejmě i minulostí dítěte. Dostatek informací o minulosti pomůže dítěti vyrovnat se s ní, pochopit ji a propojit ji s přítomností. Aby se osobnost dítěte vyvíjela pozitivně, musí svá traumata z minulosti zpracovat. [Škoviera,2007]

30

I několik týdnů staré dítě má svoji minulost. Tu tvoří období těhotenství, porod, genetické dispozice po biologických rodičích, pobyt v porodnici a kojeneckém ústavu. Do nové rodiny si dítě přináší prožitky, o kterých nedokáže vyprávět, přesto si je pamatuje. Mnozí rodiče by si přáli, aby si dítě nic nepamatovalo a s nimi začalo jakoby od začátku. To není možné. Děti si pamatují více, než dávají najevo. [MATĚJČEK, 2002]

Starší děti, které mají k původní rodině neutrální nebo kladný vztah, protože neumějí pochopit, že byly zanedbávány či zneužívány, se na tuto rodinu mohou ptát a očekávat, že se tam vrátí. Je nutné jim vysvětlit, že původní rodina se o ně starat nemůže a nyní budou žít už napořád s novou rodinou, která je má moc ráda. [MATĚJČEK, 2002]

Děti, které mají na minulost v rodině špatné vzpomínky, se bojí, že se do ní budou muset vrátit. Takové děti musí být uklidňovány a ubezpečovány, že jsou v bezpečí a tak to i zůstane. [MATĚJČEK, 2002]

Noví rodiče musí dávat pozor na to, aby děti před nimi vzpomínky na minulost neskrývaly v domnění, že jim tím činí radost. Je to nebezpečné s ohledem na formulující se osobnost dítěte a vyrovnáním se s minulostí. [MATĚJČEK, 2002]

2.4.3 Rodiče vhodní pro náhradní rodinnou péči Rodiče, kteří se rozhodnou přijmout dítě do rodiny, by měli mít určité předpoklady, aby se nově budovaný vztah vyvíjel dobře. Patří mezi ně porozumění sobě a dětem, dostatek tolerance, odhodlání, laskavosti a vytrvalosti. Měli by být komunikativní a psychicky stabilní. Vše by si měli dobře zvážit a na novou situaci a roli v životě se dostatečně připravit.

Kromě finančního zajištění a bytové situace by měli zvážit svoje plány do budoucna, pracovní vytížení, zdravotní stav a pevnost a stabilitu partnerského vztahu. Pro úspěšný vztah je dobré být otevření radám a zkušenostem dlouholetých pěstounů a osvojitelů. Nebát se požádat o radu odborníky a spolupracovat s nimi.

31

Důležité je zvážit jaké dítě chtějí rodiče přijmout. Jak by mělo být staré, jakého pohlaví, barvy pleti, přijatelné zdravotní komplikace a další.

Za příznivé je považováno, když se žadatelé vzdělávají v problematice náhradního rodičovství, především výchově, vývojové psychologii a psychopatologii, věří v Boha a mají vlastní, biologické dítě. Jsou společenští a více než individualismus jim vyhovuje skupinový život. Jsou sebevědomí a mají životní motivaci, která není závislá na získání dítěte. [ŠKOVIERA, 2007]

2.4.4 Děti vhodné pro osvojení či pěstounskou péči Děti vhodné pro osvojení či pěstounskou péči většinou pocházejí z méně stabilních rodin a nechtěných těhotenství.

Těhotné ženy, které dávají své dítě do adopce, často kouří, pijí alkohol, nevhodně se stravují. Takové chování má vliv na zdraví nenarozeného dítěte. Děti se potom mohou narodit s FAS (Fetal Alcohol Syndrome), jsou nedonošené, mají nižší porodní váhu a drobná poškození mozku.

U dětí vhodných pro osvojení se předpokládá méně problémový zdravotní i psychosociální vývoj. Do rodin většinou přicházejí v prvních měsících či letech života. Děti přicházející do pěstounské péče mají většinou různé zdravotní a psychomotorické obtíže. Bývají staršího věku či jiného etnika. V neposlední řadě to mohou být sourozenecké skupiny.

Děti, které přicházejí do nových rodin z ústavní péče, trpí psychickou deprivací různého stupně a formy. Ta pramení z neuspokojování základních psychických potřeb dítěte. Svoji roli zde hraje osobnost dítěte (temperament, povaha a osobnostní profil) a deprivační situace v jeho dosavadním životě). U dětí do tří let se projevuje opožďováním celého psychomotorického vývoje, povrchností citových vztahů, vážným výrazem, rozmrzelou náladou. Dobře se dá sledovat na vývoji řeči. Starší děti mohou mít horší prospěch, který neodpovídá jejich intelektovým schopnostem, problémy 32

s chováním, nedůvěru k lidem a někdy se mohou chovat agresivně. U dětí v pubertálním a adolescentním věku se projevuje špatnými vztahy ke kolektivu, horším začleňováním do společnosti a posunutou hierarchii hodnot. U těchto dětí se může rozvinout závislost na alkoholu či drogách Pokud se děti nedostanou do prostředí, které by mohlo deprivaci napravit, může se projevovat i v dospělosti. Objevují se problémy v partnerských vztazích i při výchově vlastních dětí. [MATĚJČEK, 1999; MATĚJČEK, 2002]

Psychická deprivace u dětí se rozlišuje do několika typů. Typ relativně dobře přizpůsobený zahrnuje děti, které se i přes nedostatek citových a vývojových podnětů relativně dobře vyvíjí. Typ útlumový reaguje na ústavní život pasivitou. Děti zahrnuté do typu náhradního uspokojení jsou často agresivní, mají narcistické či sadistické tendence, přejídají se apod. Typ sociálně hyperaktivní představuje děti, které se zaměřují na kontakt s lidmi. Za milým a přátelským jednáním se však skrývá povrchnost. Nemají hlubší vztahy, neznají věrnost. Posledním typem je typ sociální provokace. Děti často provokují dospělé, které chtějí mít „jen pro sebe“. Vůči ostatním dětem se chovají agresivně, protože v nich vidí konkurenci. [MATĚJČEK, 1999; MATĚJČEK, 2002]

Kvalitní náhradní rodina je předpokladem nápravy psychické deprivace. Do jaké míry se podaří deprivaci odstranit je odvislé od stupně deprivačního poškození, věku dítěte, genetické zátěže, osobnosti a vztazích v nové rodině. [MATĚJČEK, 1999; MATĚJČEK, 2002]

2.4.5 Identita Identita je budována od raného dětství. V kojeneckém období se dítě učí důvěřovat svému blízkému okolí a v batolecím samo sobě. Naučí-li se vážit samo sebe, na což má vliv posuzování a oceňování od ostatních, dokáže si vážit i druhých lidí. Dosažení plného uvědomění vlastní osoby nastává v předškolním věku. Úspěchy či neúspěchy ve škole mají vliv na sebehodnocení a sebedůvěru dítěte, i na další průběh jeho začleňování do společnosti. Zájmová činnost a koníčky dítěte přispívají k objevování a 33

rozvíjení jeho schopností a následně i jeho samotného. V době dospívání se jedinec pokouší nalézt osobní identitu, vlastní „já“. Pokud se mu to nedaří, pak se ji snaží objevit skrze druhé lidi. Do osobní identity se v průběhu života začleňují dílčí identity, které mají spojitost s životními rolemi, např. profesní, partnerská, rodičovská. Osobní identita vychází ze zdravé sebedůvěry a je základem pro zdravý vývoj osobnosti. [MATĚJČEK, 2002]

Je velice důležité, aby osvojitelé a pěstouni dokázali přijmout identitu „náhradního“ rodiče. Pokud se jim to podaří, nebude mít jejich dítě problém přijmout identitu osvojeného nebo přijatého dítěte. [MATĚJČEK, 2002]

2.4.6 Základní psychické potřeby Prof. PhDr. Zdeněk Matějček, CSc. uvádí pět základních psychických potřeb, které musí být uspokojeny, aby se dítě mohlo zdravě vyvíjet. Jsou to: 1. Potřeba určitého množství, kvality a proměnlivosti vnějších podnětů – dítě potřebuje podněty, aby dosáhlo žádoucí úrovně aktivity. 2. Potřeba určité stálosti, řádu a smyslu v podnětech - smysluplný svět – pokud mají podněty nějaký řád a smysl, mohou se z nich stát zkušenosti, poznatky a pracovní strategie. 3. Potřeba prvotních citových a sociálních vztahů, tj. vztahů k osobám prvotních vychovatelů – dítě od raného dětství potřebuje jistotu ve vztahu k „jeho lidem“. Tato jistota zbavuje dítě úzkosti, dává mu pocit bezpečí a umožňuje mu cílevědomou aktivitu. 4. Potřeba identity, tj. potřeba společenského uplatnění a společenské hodnoty – z uspokojení této potřeby vychází pozitivní přijetí sebe sama, osvojení společenských rolí a přijetí své společenské hodnoty. 5. Potřeba otevřené budoucnosti, naděje a životní perspektivy – pomáhá uspokojivě prožívat život.

I v dospělosti a stáří je uspokojení těchto

potřeb důležité a právě soužití

s dětmi k jejich naplnění napomáhá. [MATĚJČEK, 1994; MATĚJČEK, 1999] 34

U dětí, které žijí v ústavních zařízeních, nejsou tyto potřeby dostatečně uspokojovány. To má neblahý vliv na jejich vývoj a vede k psychické deprivaci. I z tohoto důvodu je velice důležité, aby se dítě včas dostalo do náhradní rodiny, která mu poskytne bezpečí a jistotu. Potřeby začnou být zdravě uspokojovány a dítě se začne pozitivně vyvíjet.

2.4.7 Psychologické rodičovství U většiny rodičů existuje psychologické i biologické rodičovství. V případech, kdy lidé přijímají cizí dítě za své, hovoříme o psychologickém rodičovství. Pokud rodiče opouštějí své vlastní dítě, jedná se o rodičovství biologické.

Děti považují za rodiče ty, kteří se k němu mateřsky a otcovsky chovají a poskytují mu oporu, jistotu, bezpečí a uspokojují jeho psychické potřeby.

Psychologická podstata rodičovství je ve vnitřním přijetí dítěte, o kterém rozhodují rodičovské postoje. Ty jsou formovány předchozím životem člověka. Jeho zkušenostmi ve vlastní rodině v průběhu dětství, dosažením mužské či ženské identity, láskou, těhotenstvím, porodem a životem s vlastním dítětem. [MATĚJČEK, 1999]

Psychologické rodičovství má významný vliv na vývoj dítěte. Rodiče ujímající se opuštěných dětí jsou svými dětmi považovány za pravé rodiče. Náhradní rodičovství je tedy rodičovství pravé a v případech, kdy biologičtí rodiče ve výchově a péči o dítě selhali, je daleko lepší než rodičovství vlastní.

2.4.8 Pravda o adopci Někteří adoptivní rodiče jsou rozhodnuti, že osvojení před dítětem utají. Někteří se sdělením pravdy váhají. Dnes se již odborníci shodují, že pravda o adopci by neměla být utajována a měla by být dítěti sdělována opakovaně.

Děti samy často tuší, že vše není tak, jak mu rodiče tvrdí. Bývá to, pokud na fotografiích z dětství rodiče chybí nebo žádné fotografie z raného dětství neexistují. Někdy rodiče převádějí téma hovoru jinam a o některých věcech se bavit nechtějí. To nejhorší je, 35

pokud si začnou vymýšlet a dítěti lhát. Nevhodně zjištěná pravda vždy otřese vztahem dítěte k náhradním rodičům. Často dochází ke ztrátě důvěry, která se zpět buduje těžko. Identita dítěte opírající se o identitu rodičů je narušena.

Lidé, kteří tají pravdu, žijí v napětí. Bojí se, zda se nějakým způsobem pravda neprozradí. Těmi, kdo nechtěně pravdu často prozradí, jsou nakonec sami rodiče či prarodiče nějakým přeřeknutím. Občas pravdu dítěti sdělí jiné dítě z příbuzenstva, které zaslechlo rozhovor dospělých. Jen v malém počtu případů, se dítě pravdu dozví od cizích lidí.

Rodiče by své dítě měli vychovávat s vědomím, že je osvojené. Pravdu sdělit dříve, než se dítě začne samo ptát. Odborníky doporučovaný věk pro sdělení je od tří let výše a nejpozději před nástupem do školy. Z pozdějšího sdělení pramení konflikty, napětí a úzkost z otřesené jistoty. Výsledkem může být agrese obrácená proti dosud milujícím a nejbližším osobám. Nebezpečným věkem pro sdělení pravdy je střední školní věk od 9 let do 13. V tomto věku děti často samy pravdu odhalí. [MATĚJČEK, 2002]

Malým dětem může být pravda sdělena formou pohádky. Vždy je důležité dítě ujistit, že jej rodiče mají rádi, že už navždy budou jeho rodiči a že jsou šťastni, že právě ono je jejich dítětem. [MATĚJČEK, 2002]

Den, kdy si rodiče své dítě přivezli domů, může být každý rok oslavován jako druhé narozeniny „přivezeniny“. [MATĚJČEK, 2002]

Vyprávění o adopci by mělo vycházet z pravdy, ke které se postupem času mohou přidávat další podrobnosti, např. proč se o dítě nemohli postarat jeho vlastní rodiče, kde žilo předtím, než přišlo do nové rodiny, co vše už společně s novými rodiči zažilo. [MATĚJČEK, 2002]

O biologických rodičích dítěte není doporučováno říkat nic špatného. Jejich neschopnost postarat se o dítě, vysvětlujeme nemocí, nešťastnou shodou okolností, 36

apod. V době dospívání se někdy stává, že se dítě chce se svými biologickými rodiči či dalšími příbuznými sejít, většinou se však náhradní rodiče nemusí ničeho bát. Dítě si při setkání uvědomí, kde se cítí doma a kdo jsou jeho skuteční rodiče. Další setkání již většinou nenásledují. [MATĚJČEK, 2002]

37

3 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části popisuji Odbornou přípravu žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče na území hlavního města Prahy. V krátkosti představuji organizace, které se na přípravě podílejí. Pro zjištění stanovených cílů jsem použila dvě výzkumné metody – řízené rozhovory a dotazníkové šetření. Rozhovory jsem vedla s pracovníky Dětského centra Paprsek – Rodinného centra Zdeňka Matějčka, kteří se zabývají náhradní rodinnou péčí. Respondenty dotazníkového šetření byli žadatelé o náhradní rodinnou péči na území hlavního města Prahy. K vyplnění dotazníků byli vyzváni až po absolvování celé odborné přípravy. Dotazníky jim předávala paní Petra Bělohlávková, DiS., sociální pracovnice Dětského centra Paprsek, která mi poskytla cenné informace a zapůjčila materiály, ze kterých jsem částečně vycházela při psaní teoretické části. Od ní jsem také zjistila, jak dlouhou dobu musejí většinou čekat žadatelé o náhradní rodinnou péči na dítě a kolik žádostí o adopci a pěstounskou péči bylo na území hlavního města Prahy podáno v letech 2008 až 2010. Údaje uvádím níže.

3.1 Odborná příprava žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče na území hlavního města Prahy Na území hlavního města Prahy zastává roli krajského úřadu Magistrát hlavního města Prahy, který zprostředkovává osvojení či pěstounskou péči. Dle zákona:


vede evidenci dětí vhodných k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče a evidenci žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny,




provádí odborné posouzení dětí nebo žadatelů, které zařazuje do evidence, a to před jejich zařazením nebo v době, kdy jsou již v evidenci,




vybírá vhodné žadatele pro určité dítě s přihlédnutím na doporučení poradního sboru,




zajišťuje přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny.

38

Magistrát hlavního města Prahy zajišťuje přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny ve spolupráci s Dětských centrem s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií při Fakultní Thomayerově nemocnici Praha a Dětským centrem Paprsek. Přípravné kurzy jsou pořádány několikrát do roka.

V první části kurzu seznamují pracovnice sociálního odboru Magistrátu hlavního města Prahy žadatele o osvojení či pěstounskou péči se sociálně-právní stránkou náhradní rodinné péče. Podávají informace o organizaci náhradní rodinné péče v Praze a o procesu zprostředkování. Žadatelé dostávají základní informace o rodinách, ze kterých se děti do náhradní rodinné péče uvolňují a o samotných dětech, které se nejčastěji do náhradní rodinné péče dostávají. Probírána je i problematika rodičovského souhlasu s osvojením. [www.socialni.praha.eu, 6; www.dcpaprsek.org, 7]

Druhá část kurzu je pod záštitou Dětského centra s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií. Žadatelé jsou seznámeni s problematikou náhradní rodinné péče, ujasňuje se role budoucího rodiče a motivace. Jsou podávány informace o vývojové psychologii, rizicích, rodinných dispozicích, stimulaci psychomotorického vývoje, vývojové neurologii, dědičných faktorech, poruchách vázaných na pohlaví, nápadnosti. Zmiňují se návykové látky v anamnéze rodičů právně volných dětí, dispozice těchto dětí a prevence. Další přednášky jsou o péči o nemocné dítě, příznacích akutních onemocnění, prevenci úrazů, biologickém a sociálním profilu dětí odcházejících do náhradní rodinné péče, o pediatrii a praktických zkušenostech s náhradní rodinnou péčí. Žadatelům je umožněn přímý kontakt s dětmi při prohlídce Dětského centra. Při té příležitosti mají možnost poznat chod celého zařízení. [www.socialni.praha.eu, 6; www.dcpaprsek.org, 7]

Třetí část kurzu je vedena psycholožkami z Dětského centra Paprsek. Jedná se o zážitkový kurz, který je zaměřen na individuální zážitky uchazečů. Úkolem kurzu je převést poznatky z předcházejících části kurzu do praxe. Účastníci sami volí témata, o kterých chtějí hovořit. Mezi nejčastěji volená témata patří: sdělení adopce, věk osvojitelů, přijetí širší rodiny a vlastních dětí, nepřijetí dítětem, jiné etnikum 39

adoptovaného dítěte či dítěte přijatého do pěstounské péče a jak se zachovat, když bude dítě chtít hledat svou biologickou rodinu. V této části kurzu se hodně diskutuje. Prostor je dán i psychoterapeutické technice sourozeneckých konstelací, ranní relaxaci s představou svého budoucího dítěte, kazuistikám, zamyšlení nad vlastním životem v podobě

několika

otázek,

rozebrání

Desatera

pana

profesora

Matějčka.

[www.socialni.praha.eu, 6; www.dcpaprsek.org, 7]

První a druhá část kurzů je v celkovém rozsahu dvou dnů. Třetí část kurzu je také v rozsahu dvou dnů.

Pokud se přípravných kurzů účastní žadatelé o pěstounskou péči, je pro ně připraven ještě jeden kurz v rozsahu jednoho dne, ve kterém jsou probírána specifika pěstounské péče. Větší prostor je věnován minulosti dětí, biologickým rodičům, vztahům se sourozenci, psychické deprivaci, apod.

Po absolvování všech části přípravného kurzu jsou žadatelé pozvání na psychologické vyšetření, které provádí psycholožky Dětského centra Paprsek. Ty měly možnost s žadateli pracovat a více je poznat během zážitkového kurzu. Na závěr vypracují závěrečnou psychologickou zprávu s doporučujícím či nedoporučujícím stanoviskem pro zařazení konkrétních žadatelů do evidence žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči.

Příprava žadatelů na pěstounskou péči na přechodnou dobu na území hlavního města Prahy neprobíhá.

Na území hlavního města Prahy čekají žadatelé o osvojení či pěstounskou péči na vysněné dítě většinou 1,5 až 2 roky.

40

3.1.1 Dětské centrum s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií Dětské centrum s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií sídlí na adrese Sulická 120, 140 00 Praha 4 – Krč. Hlavní činností Dětského centra je komplexní péče o děti ohrožené prostředím, děti opuštěné, zanedbávané, často týrané a děti s postižením. Dětské centrum nabízí pomoc těhotným ženám, které chtějí těhotenství utajit. Dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, má pověření k výkonu sociálněprávní ochrany dětí. Rodičům, kteří se rozhodli přijmout dítě do adopce nebo pěstounské péče, nabízí individuální konzultace s lékařem a psychologem, výchovné a speciálně pedagogické poradenství a následnou péči pro děti v adopci nebo pěstounské péči a společná přátelská setkání. Biologickým rodičům poskytuje pravidelné informace o zdravotním a psychickém stavu dítěte, sociální a psychologickou podporu a poradenství a na základě smlouvy o spolupráci pomoc při sanaci jejich rodiny. [Leták Dětského centra, 2008]

Členy týmu Dětského centra jsou pediatr, neurolog, psycholog, foniatr, zdravotní sestra, fyzioterapeut, speciální pedagog, sociální pracovnice a v případě potřeby další odborník. [Leták Dětského centra, 2008]

Celková kapacita Dětského centra

je 140 lůžek. K dispozici je 12

rodinných

buněk, 1 garsoniéra, zácvikový byt, 2 standardní oddělení a 25 lůžek okamžité pomoci. [Leták Dětského centra, 2008]

3.1.2 Dětské centrum Paprsek – Rodinné centrum Zdeňka Matějčka Dětské centrum Paprsek – Rodinné centrum Zdeňka Matějčka sídlí na adrese Svépravická 701, 198 00 Praha 9 – Hloubětín. Nabízí ambulantní psychologické služby rodinám, které se rozhodly přijmout dítě do rodiny a rodinám s již přijatým dítětem. Organizuje kurzy náhradní rodinné péče, vede závěrečný zážitkový kurz, poskytuje psychologickou péči o žadatele o adopci či pěstounskou péči, psychologické intervence spadající do rámce náhradní rodinné péče, provází rodiny s přijatým dítětem či dětmi. Provádí psychologické posouzení vhodnosti žadatelů. [www.dcpaprsek.org, 8]

41

3.1.3 Přehled podaných žádostí o osvojení a pěstounskou péči na území hlavního města Prahy v letech 2008 až 2010 Počet podaných žádostí o osvojení a pěstounskou péči dle údajů Dětského centra Paprsek. Tabulka č. 1 Přehled podaných žádostí o osvojení a pěstounskou péči na území hlavního města Prahy v letech 2008 až 2010

Počet žádostí o

V roce

osvojení

pěstounskou péči

2008

137

5

2009

121

7

2010

88

3

Celkem

346

15

42

3.2 Rozhovory Dne 21. dubna 2011 jsem vedla rozhovory s pracovnicemi Dětského centra Paprsek – Rodinného centra Zdeňka Matějčka. Rozhovor obsahoval šest otázek, které jsem položila: PhDr. Lence Filípkové, psycholožce, Mgr. Simoně Kovářové, psycholožce, Petře Bělohlávkové, DiS., sociální pracovnici.

Rozhovory probíhaly v odpoledních hodinách v příjemném prostředí Dětského centra Paprsek. Rozhovory nebyly nahrávány a odpovědi, které níže uvádím, nejsou přímými citacemi.

Otázka č. 1: Jsou žadatelé o náhradní rodinnou péči před absolvováním přípravných kurzů obecně obeznámeni s tématem náhradní rodinné péče a jeho úskalími, např. z knih, internetu? PhDr. Filípková: Většinou ano. Informace vyhledávají na internetu. Mgr. Kovářová: Částečně ano, asi v 50%. Informace zjišťují na internetu. pí Bělohlávková, DiS.: Pouze minimum žadatelů se zajímá dopředu. Informace mají nejčastěji od sociálních pracovnic, se kterými hovořili na úřadech městských částí.

Otázka č. 2: Je z Vašeho pohledu časový rozsah odborné přípravy žadatelů o náhradní rodinnou péči dostatečný? Všechny tři pracovnice odpověděly ANO.

Otázka č. 3: Která témata žadatelé o náhradní rodinnou péči při kurzech neradi probírají? PhDr. Filípková: Neradi hovoří o neplodnosti, která byla motivem pro adopci. Důvodem je většinou to, že nejsou se svojí neplodností vyrovnáni. Další témata, která neradi probírají, jsou biologičtí rodiče a sdělení faktu o osvojení. Mgr. Kovářová: Tématem, o kterém neradi hovoří, je neúspěšné umělé oplodnění.

43

pí Bělohlávková, DiS.: Neradi sdělují důvod, který vedl k rozhodnutí osvojit dítě. Většinou je to neplodnost a o té neradi hovoří. Neradi slyší negativní příběhy z praxe. Vysvětlují to tím, že se domnívají, že je přednášející chtějí strašit.

Otázka č. 4: S jakými problémy se při realizaci odborné přípravy nejčastěji setkáváte? PhDr. Filípková: Problém vidí v tom, že chybí týmová spolupráce mezi institucemi, které kurzy na území hlavního města Prahy vedou (MHMP, Dětské centrum s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií a Dětské centrum Paprsek). Mgr. Kovářová: Žadatelé mají někdy obavy ze setkání s ostatními žadateli. Na začátku zážitkového kurzu žadatelé většinou nechtějí hovořit před ostatními o intimních tématech. pí Bělohlávková, DiS.: Některým žadatelům vadí, že se přípravné kurzy odehrávají v pracovních dnech. Vyhovovaly by jim víkendy.

Otázka č. 5: Mají žadatelé o náhradní rodinnou péči jasné představy o svých požadavcích na přijímané dítě? PhDr. Filípková: Před přípravnými kurzy ne. Během kurzů si vše vyjasňují a po jejich absolvování již jasné představy mají. Mgr. Kovářová: Před přípravnými kurzy jasné představy nemají. Během kurzů mají prostor o představách hovořit a vyjasňovat si je. Většina je upravují, rozšiřují toleranci. pí Bělohlávková, DiS.: Jasné představy nemají. Během přípravných kurzů si je vyjasňují. Nejčastěji upravují toleranci zdravotních obtíží a věku. Většinou nemění zvolené etnikum.

Otázka č. 6: Jaké jsou nejčastější problémy, které se během soužití náhradních rodičů s osvojenými či přijatými dětmi objevují? PhDr. Filípková: Jsou to běžné výchovné problémy. Náhradní rodiče však mají tendenci tyto problémy svádět na náhradní rodičovskou péči, i když důvodem problémů není. Mgr. Kovářová: Většinou jsou to výchovné problémy a vývojové nerovnoměrnosti. Náhradní rodiče, kteří přijali starší dítě, potřebují podporu při jeho výchově, protože

44

často musí léčit následky psychické deprivace. Během minulého roku se na Dětské centrum obrátilo asi 80 rodin s výše uvedenými problémy. pí Bělohlávková, DiS.: Jsou to běžné výchovné problémy. A v případě přijetí staršího dítěte potřebují náhradní rodiče podporu při léčbě psychické deprivace.

Během rozhovoru s Mgr. Simonou Kovářovou jsem se dozvěděla, že účastníci kurzů se spontánně domlouvají na dalších setkáních. Často se později schází a tráví spolu čas.

3.2.1 Výsledky rozhovorů Asi 50 % žadatelé o náhradní rodinnou péči je před absolvováním přípravných kurzů obecně obeznámeno s tématem náhradní rodinné péče. Nejčastěji získávají informace na internetu a od sociálních pracovnic městských úřadů.

Časový rozsah odborné přípravy žadatelů o náhradní rodinnou péči hodnotí odborní pracovníci jako dostatečný.

Žadatelé o náhradní rodinnou péči při přípravných kurzech neradi hovoří o neplodnosti, která je většinou motivem pro adopci. Důvodem je to, že v mnoha případech nejsou se svojí neplodností vyrovnáni. Další témata, o kterých neradi hovoří, jsou sdělení faktu o osvojení a biologičtí rodiče.

Problémy, se kterými se při realizaci odborné přípravy odborníci nejčastěji setkávají, jsou obavy žadatelů ze setkání s ostatními účastníky kurzů a úvodní nesmělost žadatelů při probírání intimních témat. Dalším problémem je to, že některým žadatelům nevyhovují termíny odborné přípravy, která se uskutečňuje v pracovních dnech. Raději by volili víkendová setkání. Významným problémem je týmová nespolupráce mezi institucemi, které kurzy na území hlavního města Prahy vedou.

Žadatelé o náhradní rodinnou péči nemají před absolvováním přípravných kurzů jasné představy o svých požadavcích na přijímané dítě. Během kurzů o svých představách 45

hovoří a vyjasňují si je. Většina žadatelů je upravuje. Nejčastěji rozšiřují svoji toleranci v požadavcích na věk dítěte a jeho zdravotní stav. Zvolené etnikum již nemění.

Během soužití náhradních rodičů s osvojenými či přijatými dětmi se nejčastěji objevují běžné výchovné problémy, které jsou typické i pro děti vyrůstající ve vlastních rodinách. Náhradní rodiče však mají tendenci tyto problém svádět na náhradní rodinnou péči. U dětí, které byly osvojeny či přijaty ve starším věku, se již objevuje psychická deprivace. Rodiče těchto dětí potřebují pomoc a oporu při výchově dětí, neboť musí léčit následky psychické deprivace dětí.

46

3.3 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření jsem uskutečnila v Dětském centru Paprsek – Rodinném centru Zdeňka Matějčka. Respondenty byli účastníci přípravných kurzů, kteří se zúčastnili zážitkového kurzu v měsíci březnu a dubnu 2011. Dotazník jim byl předán k vyplnění až po absolvování celé odborné přípravy. K vyplnění dotazníků byli vyzváni paní Petrou Bělohlávkovou, DiS., sociální pracovnicí Dětského centra Paprsek. Účastníků kurzů bylo celkem 40 a všichni dotazníky vyplnili. Návratnost dotazníků byla 100 %. Dotazník obsahoval 16 otázek a byl anonymní. Otázky se zaměřily na získání základních údajů o respondentech, tj. pohlaví, věku a vzdělání a na zjištění jejich názorů na přípravné kurzy. Dotazník je přílohou č. 1 absolventské práce.

Otázka č. 1: Jsem žena/muž? Dotazníkového šetření se zúčastnilo 20 žen a 20 mužů. Tabulka č. 2 Přehled pohlaví respondentů a počet respondentů

Pohlaví respondentů

Počet

žena

20

muž

20

Celkem

40

Graf č. 1 Přehled pohlaví respondentů

47

Výsledek: Odborné přípravy se zúčastnil stejný počet žen a mužů.

Otázka č. 2: Je mi méně než 25 let, 25 až 30 let, 31 až 35 let, 36 až 40 let, 41 až 45 let, 46 až 50 let, 51 a více let? Ve věku méně než 25 let nebyl žádný respondent, ve věku 25 až 30 let byli 2 respondenti, ve věku 31 až 35 let bylo 13 respondentů, největší počet respondentů byl ve věkové skupině 36 až 40 let a to 15, ve věku 41 až 45 let bylo 6 respondentů, ve věku 46 až 50 let byli 3 respondenti a ve věkové skupině 51 a více let byl 1 respondent. Tabulka č. 3 Přehled věkových skupin respondentů

Věková skupina

Počet

méně než 25 let

0

25 až 30 let

2

31 až 35 let

13

36 a 40 let

15

41 až 45 let

6

46 až 50 let

3

51 a více let

1

Celkem

40

Graf č. 2 Věkové rozložení respondentů

48

Výsledek: Ve sledované skupině respondentů byl nejčastější věk osoby, která žádá o osvojení dítěte či svěření do pěstounské péče, 36 až 40 let. Další významnou skupinu tvořily osoby ve věku 31 až 35 let.

Otázka č. 3: Mé nejvyšší dosažené vzdělání je základní, střední bez maturity, úplné střední s maturitou, vyšší odborné, vysokoškolské? Základní vzdělání neměl žádný respondent, 3 respondenti měli střední vzdělání bez maturity, 16 respondentů mělo úplné střední vzdělání s maturitou, vyšší odborné vzdělání měli 3 respondenti a nejvyšší počet respondentů měl vysokoškolské vzdělání – 18 respondentů.

Tabulka č. 4 Přehled dosaženého vzdělání respondentů

Dosažené vzdělání

Počet

Základní

0

střední bez maturity

3

úplné střední s maturitou

16

vyšší odborné

3

vysokoškolské

18

Celkem

40

Graf č. 3 Dosažené vzdělání respondentů

49

Výsledek: Největší počet žadatelů o náhradní rodinnou péči měl vysokoškolské vzdělání - 45 %. Následovala skupina žadatelů s úplným středním vzděláním s maturitou – 40%.

Otázka č. 4: Rozhodl(a) jsem se osvojit dítě, přijmout dítě do pěstounské péče? Osvojit dítě se rozhodlo 36 respondentů, přijmout dítě do pěstounské péče se rozhodli 2 respondenti. Dva respondenti uvedli obě varianty. Tabulka č. 5 Způsob zvolené náhradní rodinné péče

Způsob náhradní rodinné péče

Počet

osvojení dítěte

36

pěstounská péče

2

obě varianty

2

Celkem

40

Graf č. 4 Způsob zvolené náhradní rodinné péče

Výsledek: Osvojení dítěte bylo nejčastější formou náhradní rodinné péče, kterou žadatelé zvolili.

Otázka č. 5: Přípravných kurzů jsem se zúčastnil(a) rád(a), z důvodu splnění nutné povinnosti? Odpověď ano rád(a) zvolilo 33 respondentů, odpověď z důvodu splnění nutné povinnosti zvolilo 5 respondentů (dva z nich připojili poznámku – ale celkem rád a ale 50

nakonec jsem byla ráda). Jeden respondent na otázku neodpověděl s poznámkou něco mezi a jeden uvedl obě odpovědi.

Tabulka č. 6 Názory na nutnost účasti na přípravných kurzech

Přípravných kurzů jsem se zúčastnil(a)

Počet

rád(a)

33

z důvodu splnění nutné povinnosti

5

obě odpovědi

1

žádná odpověď

1

Celkem

40

Graf č. 5 Názory respondentů na nutnost účasti na přípravných kurzech

Výsledek: Respondenti dotazníkového šetření se zúčastnili přípravných kurzů rádi. Dva respondenti z pěti, kteří označili odpověď z důvodu splnění nutné povinnosti, uvedli, že nakonec byli rádi.

Otázka č. 6: Z přípravných kurzů mne nejvíce zaujal úvodní kurz – právní a sociální informace, druhý kurz – informace o dětech nebo zážitkový kurz? Někteří respondenti uvedli více odpovědí – 4 zvolili 2 odpovědi, 7 respondentů zaškrtlo 3 odpovědi. Jeden respondent na otázku neodpověděl. Odpověď úvodní kurz byla

51

označena 9x. Odpověď druhý kurz 29x a třetí odpověď zážitkový kurz byla označena 19x.

Tabulka č. 7 Nejzajímavější část odborné přípravy dle názoru respondentů

Nejzajímavější kurz

Počet

úvodní kurz - právní a sociální informace

9

druhý kurz - informace o dětech

29

zážitkový kurz

19

Celkový počet označení

57

Graf č. 6 Nejzajímavější část odborné přípravy dle respondentů

Výsledek: Za nejzajímavější část přípravných kurzů označili respondenti druhý kurz – informace o dětech. Nejméně zaujal respondenty úvodní kurz – právní a sociální informace.

Otázka č. 7: Celkový časový rozsah kurzů mi vyhovoval, bych prodloužil(a) – o kolik hodin, bych zkrátil(a) – o kolik hodin? Největší počet respondentů zvolil odpověď mi vyhovoval, bylo to 30 respondentů. Jeden zvolil odpověď bych prodloužil(a) a doplnil(a) o 10 hodin. 9 respondentů uvedlo, že by kurzy zkrátili (tři z nich o 50%, dva o 2 hodiny, jeden o 1 den, jeden o 8 hodin a jeden odpověď neupřesnil).

52

Tabulka č. 8 Názory na časový rozsah kurzů

Časový rozsah kurzů

Počet

mi vyhovoval

30

bych prodloužil(a)

1

bych zkrátil(a)

9

Celkem

40

Graf č. 7 Názory respondentů na celkový časový rozsah kurzů

Výsledek: Celkový časový rozsah odborné přípravy respondentům v 75 % vyhovoval. 23 % respondentů uvedlo, že by odbornou přípravu zkrátilo, nejčastěji na polovinu.

Otázka č. 8: Této časti kurzu bych věnoval(a) více času – úvodnímu kurzu, druhému kurzu, zážitkovému kurzu, s rozložením času jsem byl(a) spokojen(a)? U prvních tří odpovědí upřesněte o kolik hodin. Odpověď úvodnímu kurzu zvolili 2 respondenti, jeden uvedl o 8 hodin, druhý o 5 hodin. Odpověď druhému kurzu zvolilo 5 respondentů, pouze tři z nich upřesnili o kolik hodin – dva uvedli o 2 hodiny, jeden o 6 hodin. Zážitkovému kurzu by věnovali více času 4 respondenti, dva z nich upřesnili o kolik hodin – jeden o 8 hodin, druhý o jeden den (respondent upřesnil, že by tento čas rád strávil s rodiči, kteří již dítě adoptovali a mohli by předat své zkušenosti). Odpověď s rozložením času jsem byl(a) spokojen(a) zvolilo celkem 25 respondentů. Bez odpovědi ponechalo tuto otázku 5 respondentů. 53

Jeden respondent zvolil dvě odpovědi. Jeho odpověď byla započítána dvakrát. Výsledný počet odpovědí je tedy 41.

Tabulka č. 9 Vyjadřuje, které části kurzu by respondenti věnovali více času

Více času bych věnoval(a) této časti kurzu

Počet

úvodnímu kurzu

2

druhému kurzu

5

zážitkovému kurzu

4

s rozložením času jsem byl(a) spokojen(a)

25

bez odpovědi

5

Celkový počet odpovědí

41

Graf č. 8 Vyjadřuje, kteřé části kurzu by respondenti věnovali více času

Výsledek: Většina respondentů (61 %) byla s rozložením času jednotlivých částí odborné přípravy spokojena. Ostatní respondenti by nejčastěji věnovali více času druhému kurzu, tj. informacím o dětech. Tuto část přípravy by prodloužili o 2 až 6 hodin.

Otázka č. 9: Kurzy probíhaly na několika místech, to mi nevadilo nebo vadilo? Všichni respondenti zvolili odpověd nevadilo.

54

Tabulka č. 10 Názory respondentů na probíhání kurzů na několika místech

Kurzy probíhaly na různých místech, to mi

Počet

nevadilo

40

vadilo

0

Celkem

40

Graf č. 9 Názory respondentů na to, že kurzy probíhaly na několika místech

Výsledek: Žádnému z respondentů nevadilo, že kurzy probíhaly na několika místech. Otázka č. 10: S úrovní a přístupem přednášejících jsem byl(a) spokojen(a) či nespokojen(a)? Spokojeno s úrovní a přístupem přednášejících bylo celkem 39 respondentů. Jeden respondent na otázku neodpověděl.

Tabulka č. 11 Spokojenost s úrovní a přístupem přednášejících

Spokojenost s úrovní a přístupem přednášejících

Počet

spokojen(a)

39

nespokojen(a)

0

bez odpovědi

1

Celkem

40

55

Graf č. 10 Názory respondentů na úroveň a přístup přednášejících

Výsledek: S úrovní a přístupem přednášejících byli spokojeni všichni respondenti, kteří na otázku odpověděli, tj. 39 respondentů.

Otázka č. 11: Získané informace mi vyhovují zcela, dostatečně, nedostatečně, vůbec? Odpověď zcela zvolilo 15 respondentů, odpověď dostatečně zvolilo 25 respondentů. Odpověď nedostatečně a vůbec nezvolil žádný respondent. Tabulka č. 12 Znázorňuje, jak respondentům vyhovují získané informace

Získané informace mi vyhovují

Počet

zcela

15

dostatečně

25

nedostatečně

0

vůbec

0

Celkem

40

56

Graf č. 11 Názory respondentů na získané informace

Výsledek: Získané informace vyhovují dostatečně 63 % respondentů, zcela 37 % respondentů. Otázka č. 12: Byl(a) bych rád(a), kdyby se více hovořilo o řešení krizových situací, zdravotním stavu dětí, psychické deprivaci dětí, říci či neříci pravdu o osvojení, nevím o ničem takovém? Jednou z možných odpovědí bylo – uveďte prosím své náměty. Několik respondentů zvolilo více odpovědí – 2 odpovědi uvedlo 8 respondentů, 3 odpovědi zvolili 4 respondenti. Odpověď řešení krizových situace byla označena 17x, zdravotním stavu dětí 9x, psychické deprivaci dětí 15x. Odpověď říci či neříci pravdu o osvojení nezvolil žádný respondent. Své náměty uvedl jeden respondent a to právní stránku. Odpověď nevím o ničem takovém uvedlo 13 respondentů. Tabulka č. 13 Témata, o kterých by se mělo hovořit více

Hovořit více o

Počet

řešení krizových situací

17

zdravotním stavu dětí

9

psychické deprivaci dětí

15

říci či neříci pravdu o osvojení

0

vlastní náměty

1

nevím o ničem takovém

13

bez odpovědi

1

Celkový počet označení

56 57

Graf č. 12 Témata, o kterých by respondenti rádi hovořili více

Výsledek: Respondenti by byli rádi, kdyby se více hovořilo o řešení krizových situací. Tuto odpověď uvedlo 30 % respondentů. 27 % respondentů by více hovořilo o psychické deprivaci dětí. Významné část respondentů – 23 % - uvedla, že není téma, o kterém by rádi hovořili více.

Otázka č. 13: Absolvování přípravných kurzů pro mne bylo přínosem, nedozvěděl(a) jsem se nic nového, mi nijak nepomohlo? Jeden respondent na otázku neodpověděl, všichni ostatní zvolili odpověď přínosem. Tabulka č. 14 Názory respondentů na přínos přípravných kurzů

Absolvování přípravných kurzů pro mne bylo

Počet

přínosem

39

nedozvěděl(a) jsem se nic nového

0

mi nijak nepomohlo

0

bez odpovědi

1

Celkem

40

58

Graf č. 13 Názory respondentů na přínos přípravných kurzů

Výsledek: Respondenti, kteří na otázku odpověděli, uvedli, že absolvování přípravných kurzů pro ně bylo přínosem. Bylo to 39 respondentů.

Otázka č. 14: Přípravné kurzy mi obavy z přijetí dítěte pomohly rozptýlit nebo nepomohly rozptýlit? Odpověď pomohly rozptýlit zvolilo 36 respondentů, 2 zvolili odpověď nepomohly rozptýlit. Jeden respondent neodpověděl s poznámkou, že neměl obavy. Jeden respondent označil obě odpovědi. Tabulka č. 15 Názory respondentů na pomoc přípravných kurzů při rozptýlení obav z přijetí dítěte

Přípravné kurzy obavy z přijetí dítěte

Počet

pomohly rozptýlit

36

nepomohly rozptýlit

2

obě odpovědi

1

bez odpovědi

1

Celkem

40

59

Graf č. 14 Názory respondentů na pomoc přípravných kurzů při rozptýletní obav z přijetí dítěte

Výsledek: Přípravné kurzy pomohly rozptýlit obavy z přijetí dítěte 90 % respondentům. Pouze 5 % respondentů uvedlo, že jim obavy z přijetí dítěte nepomohly rozptýlit.

Otázka č. 15: Po absolvování kurzů jsem se rozhodl(a) přehodnotit své požadavky na dítě? Pokud ano, uveďte prosím jaké. Jeden respondent na otázku neodpověděl. 25 respondentů zvolilo odpovědělo ne. Odpověď ano zvolilo 14 respondentů, kteří dále uvedli: drogy v anamnéze (3x), alkoholismus rodičů (2x), věk dítěte (4x), zdravotní, benevolence k negativní zdravotní a sociální historii biologických rodičů, z adopce jsme přešli na pěstounskou péči, etnikum. Jeden respondent uvedl věk a zdravotní. Tabulka č. 16 Vyjadřuje, zda respondenti po absolvování přípravných kurzů přehodnotili požadavky na dítě

Požadavky na dítě byly přehodnoceny

Počet

ano

14

ne

25

bez odpovědi

1

Celkem

40

60

Graf č. 15 Vyjadřuje, zda respondenti po absolvování přípravných kurzů přehodnotili požadavky na dítě

Výsledek: Po absolvování kurzů nepřehodnotilo své požadavky na dítě 60 % respondentů. 35 % respondentů své požadavky přehodnotilo. Nejčastěji to byly požadavky na věk dítěte a drogy v anamnéze. Další požadavky, které uvedli: alkoholismus rodičů, zdravotní, benevolence k negativní zdravotní a sociální historii biologických rodičů, z adopce jsme přešli na pěstounskou péči, etnikum.

Otázka č. 16: Uveďte prosím, co se Vám na přípravných kurzech líbilo nejvíce. Vzhledem k četnosti různým odpovědí nebude tato odpověď znázorněna graficky. Devět respondentů neuvedlo žádnou odpověď. Ostatní respondenti odpověděli: 1. Pozitivní příběhy a zážitky pracovníků ústavů. 2. Zážitkový kurz, práce v týmech, diskuze a názory, velká otevřenost. 3. Profesionalita. 4. Že byly otevřené, informace jsme se dozvěděli i s ohledem na možné problémy. Nikdo nás do ničeho netlačil. 5. Otevřenost přednášejících. 6. Vývoj dítěte, psychologické vnímání, návštěva kojeneckého ústavu. 7. Prohlídka Dětského centra Sulická. 8. Imaginace. 61

9. Povídání o dětech a dále žážitkový kurz – dozvěděla jsem se mnoho nového a nové pohledy na věc mne zaujaly. 10. Velké množství informací a poznatků z praktických a skutečných zkušeností a osudů. 11. Seznámení se s příběhy ostatních. 12. Návštěva dětí. 13. Srozumitelné vysvětlení všech možností a odborných věcí. 14. Přednášky neuroložky a psycholožky druhý den. 15. Přednášky dětské psycholožky a neuroložky. 16. Přednáška o neurologii dítěte. 17. Pěkné prostředí, zajímavé téma. 18. Návštěva kojeneckého ústavu. 19. Otevřenost, přátelskost. 20. Odborné přednášky, např. neurologie, psychologie. 21. Velice příjemný, empatický a profesionální přístup většiny přednášejících. 22. Přístup „školitelů“. 23. Bylo to velice poučné a zajímavé (kompletně). 24. Vstřícnost všech přednášejících. 25. Zážitkový kurz. 26. Komunikace ve skupinách. 27. Přístup přednášejících, fakta. 28. Zážitkový kurz. 29. Zážitkový kurz. 30. Druhý kurz – informace o dětech. 31. Přednášky lékařů v Dětském centru.

Výsledek: Většina respondentů na tuto otázku odpověděla, bylo to 31 respondentů. Nejčastěji se jim líbil zážitkový kurz, přednášky psycholožky a neuroložky a prohlídka Dětského centra s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií. Respondentům se líbil také přístup přednášejících, jejich otevřenost a vstřícnost. 62

4 DISKUSE Při psaní absolventské práce jsem nahlížela do dvou zákonů, byl to zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, v platném znění a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. Ze zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, jsem vycházela při popisu forem náhradní výchovy, které se v současné době v České republice používají. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, který řídí proces zprostředkování osvojení a pěstounské péče, mi pomohl při popisu jednotlivých částí procesu zprostředkování náhradní rodinné péče. Informace ke své absolventské práci jsem čerpala také z internetových stránek, nejvíce ze stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. Materiály, které popisují odbornou přípravu žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče, mi zapůjčila paní Petra Bělohlávková, DiS., sociální pracovnice Dětského centra Paprsek – Rodinného centra Zdeňka Matějčka. Z těchto zapůjčených materiálů jsem čerpala informace, které by bylo obtížné získat jinou cestou, neboť nejsou veřejně dostupné. Při psaní práce mi velmi pomohly knihy, které se náhradní rodinnou péčí zabývají. Byly to především knihy pana Prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, CSc.

V úvodu teoretické části absolventské práce jsem v krátkosti zmínila historii náhradní rodinné péče v České republice. Představila jsem formy náhradní výchovy, které definuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině. V části, která popisuje proces zprostředkování osvojení a pěstounské péče, jsem uvedla, co musí obsahovat spisová dokumentace žadatele o náhradní rodinnou péči a dítěte vhodného k osvojení nebo ke svěření do pěstounské péče, kdo evidenci žadatelů a dětí vede a kdo zprostředkovává osvojení či pěstounskou péči. Dále jsem uvedla, co je nutné posoudit u dětí vhodných k osvojení či pěstounské péči a u žadatelů o osvojení či pěstounskou péči v rámci odborného posuzování pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče. Zmínila jsem význam poradního sboru. V části, která se věnuje odborné přípravě žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče, uvádím cíle přípravy,

její fáze a náplň

jednotlivých setkání. Popisuji cíle a postup psychologických vyšetření žadatelů o osvojení či pěstounskou péči a také rizikové prvky na straně těchto žadatelů. Na závěr teoretické části jsem vložila témata, která se dle mého názoru náhradní rodinné péče dotýkají a ovlivňují budování vztahu náhradního rodiče s přijatým dítětem. Znalost 63

těchto témat může pomoci předcházet problémům, které se někdy v průběhu náhradního rodinného svazku objevují.

V praktické části jsem jako výzkumné metody použila řízené rozhovory a dotazníkové šetření. Rozhovory jsem vedla s odbornými pracovníky Dětského centra Paprsek – Rodinného centra Zdeňka Matějčka. Z rozhovorů vyplynulo, že nejčastější problém, se kterým se tito pracovníci při realizaci odborné přípravy setkávají, je to, že žadatelé mají někdy ze setkání s ostatními účastníky kurzu obavy. Dalším problémem je úvodní nesmělost účastníků kurzu při probírání intimních témat. Překvapivým problémem, který byl zmíněn, byla týmová nespolupráce mezi institucemi, které na území hlavního města Prahy odbornou přípravu zajišťují. Dle mého názoru, mohou být výsledkem této nespolupráce napjaté vztahy mezi pracovníky, které ovlivní i případná pracovní setkání a ochotu pracovníků prosazovat návrhy na zkvalitňování odborné přípravy žadatelů. V konečném důsledku může týmová nespolupráce ovlivnit i kvalitu výběru vhodných rodičů pro určité dítě. Z rozhovorů dále vyplynulo, že žadatelům o náhradní rodinnou péči pomáhají přípravné kurzy ve vyjasnění si představ o svých požadavcích na dítě. Jasné představy jsou dle mého názory důležitým předpokladem pro výběr těch pravých rodičů pro to pravé dítě a následně i vytvoření pevného a kvalitního vztahu rodičů a děti. Jako jedno z nejtěžších témat, o kterých náhradní rodiče neradi hovoří, se ukázalo téma neplodnosti. Náhradní rodiče často nemají toto téma pro sebe zpracované. Při rozhovorech jsem dále zjistila, že pokud je dítě osvojeno či přijato náhradními rodiči v mladším věku, pak jsou nejčastějšími problémy, které se během soužití objevují, běžné výchovné problémy. Jejich příčinou však není náhradní rodinná péče, jak se někteří rodiče mylně domnívají. Pokud je přijato či osvojeno dítě staršího věku, pak musí rodiče při jeho výchově často léčit následky psychické deprivace.

Respondenty mého dotazníkového šetření byli žadatelé o náhradní rodinnou péči na území hlavního města Prahy, kteří se zúčastnili zážitkového kurzu v měsíci březnu a dubnu 2011. Zážitkový kurz zakončuje odbornou přípravu žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče. Z dotazníkových šetření vyplývá, že ve sledované skupině respondentů byl stejný počet žen a mužů. Respondenti, kteří žádají o osvojení či 64

pěstounskou péči byli nejčastěji ve věku 36 až 40 let, následovala skupina respondentů ve věku 31 až 35 let. Nejčastější ukončené vzdělání respondentů bylo vysokoškolské nebo úplné střední s maturitou. Většina respondentů se rozhodla osvojit dítě. Přípravných kurzů se zúčastnili rádi, jen malá skupina osobu uvedla, že z důvodu splnění nutné povinnosti. Zjistila jsem, že ze všech tří částí přípravných kurzů respondenty nejvíce zaujala část, ve které obdrželi informace o dětech. Nejméně část, ve které je probírána sociálně-právní stránka náhradní rodinné péče. Dále se ukázalo, že celkový časový rozsah odborné přípravy většině respondentů vyhovoval, pouze necelá čtvrtina uvedla, že by jej zkrátila a to na polovinu. Většině respondentů také vyhovoval časový prostor věnovaný jednotlivým částem odborné přípravy. Respondenti se shodli v tom, že jim nevadilo, že kurzy probíhaly na několika místech a také v tom, že s úrovní a přístupem přednášejících byli spokojeni. Získané informace jim většinou vyhovovaly dostatečně, zcela 37 % respondentů. Pokud by chtěli respondenti o některých tématech hovořit více, pak by to bylo o řešení krizových situací, psychické deprivací dětí nebo o zdravotním stavu dětí.

Dotazníkové šetření dokazuje, že absolvování přípravných kurzů bylo pro respondenty přínosem a pomohlo jim rozptýlit obavy z přijetí dítěte. V závěru dotazníkového šetření jsem zjistila, že po absolvování přípravných kurzů nepřehodnotilo své požadavky na dítě 25 respondentů ze 40. Celkem 14 respondentů své požadavky přehodnotilo. Nejčastěji upravili požadavky na věk dítěte a drogy v anamnéze a dále na alkoholismus rodičů, zdravotní stav dětí, zdravotní a sociální historii biologických rodičů a etnikum dítěte.

Poslední otázka, která byla respondentům pomocí dotazníku položena, byla doplňující. Zajímalo mne, co se jim na přípravných kurzech líbilo nejvíce. Ukázalo se, že respondenty zaujal zážitkový kurz, přednášky psycholožky a neuroložky a prohlídka Dětského centra s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií. Líbil se jim také přístup přednášejících, jejich otevřenost a vstřícnost.

65

ZÁVĚR Téma náhradní rodinné péče se dle mého názoru týká celé společnosti. Vždyť to, jak se chováme k opuštěným dětem, starším lidem a zdravotně a sociálně znevýhodněným osobám vypovídá o úrovni naší společnosti.

Odborná příprava žadatelů o náhradní rodinnou péči tvoří jen část celého procesu zprostředkování náhradní rodinné péče, ale jistě důležitou a nenahraditelnou. V teoretické části se mi podařilo popsat odbornou přípravu žadatelů o náhradní rodinnou péči a uvedením jejich cílů dokázat, že je nedílnou součástí procesu zprostředkování náhradní rodinné péče.

Ještě dnes se můžeme setkat s názory, že lidé obecně nechápou, proč musí být žadatelé o náhradní rodinnou péči prověřováni, když biologičtí rodiče před příchodem dítěte na svět prověřováni nejsou. Stále slyšíme, že v ústavech je tolik opuštěných dětí, které čekají na nové rodiče, protože úředníci celý proces předání dítěte náhradním rodičům zdržují různým posuzováním.

Myslím si, že za těmito názory často stojí to, že si lidé neuvědomují, že děti, které se ocitnou v ústavním zařízení, již ve svém krátkém životě zažily velkou ztrátu. A to svých biologických rodičů, kteří je odmítli, nedokázali se o ně postarat, nebo jim v těch nejhorších případech ubližovali. Cílem celého procesu zprostředkování osvojení a pěstounské péče je najít pro určité dítě vhodného osvojitele či pěstouna. V podstatě tedy zamezit hned na počátku případným neúspěchům při budování pevného a trvalého vztahu rodičů a dítěte. A tak předcházet další ztrátě pro dítě, která by mohla nastat, kdyby se vztah nepodařilo vybudovat a náhradní rodiče by dítě vrátili zpět do ústavního zařízení. Právě proces odborného posuzování zde hraje důležitou roli, stejně jako odborná příprava žadatelů o náhradní rodinnou péči. Při odborném posuzování se hodnotí žadatelé i děti z různých hledisek. Cílem je zjistit o nich co nejvíce informací, které pomohou v jejich budoucím „spárování“. Odborná příprava pomáhá v tom, aby si náhradní rodiče ujasnili, jaké dítě jsou schopni do své péče přijmout, jaká rizika při výchově takového dítěte hrozí a s jakými problémy se mohou nejčastěji setkat. Ale i to 66

jak o osvojené či přijaté dítě pečovat, jak mu pomáhat při léčbě zdravotních, citových či psychických následků, které si nese z minulosti, např. psychické deprivace.

To, že je odborná příprava pro žadatele o náhradní rodinnou péči přínosem a pomáhá jim rozptýlit jejich případné obavy z přijetí dítěte, dokázalo dotazníkové šetření. Ukázalo se také, že odborná příprava pomáhá žadatelům ujasnit si své požadavky na dítě. Celkem 35 % respondentů uvedlo, že po absolvování odborné přípravy své požadavky na dítě přehodnotilo.

Domnívám se, že výsledky mého dotazníkového šetření mohou být přínosné pro odborné pracovníky, kteří kurzy vedou. Respondenti v nich mimo jiné vyjádřili své názory na časový rozsah celé přípravy, na spokojenost s předávanými informacemi a na úroveň a přístup přednášejících. Sdělili i témata, o kterých by rádi při přípravných kurzech hovořili více. Výsledky dotazníkového šetření mohou odborní pracovníci zohlednit při plánování dalších přípravných kurzů.

S jakými problémy se při realizaci odborné přípravy nejčastěji setkávají odborní pracovníci, kteří kurzy vedou,

se mi podařilo zjistit pomocí řízených rozhovorů.

Pracovnice Dětského centra Paprsek – Rodinného centra Zdeňka Matějčka uvedly, že jsou to obavy respondentů ze setkání s dalšími účastníky kurzů a jejich počáteční nesmělost při probírání intimních témat. Zjistila jsem také problém, který mne velmi překvapil, a to, že chybí týmová spolupráce mezi institucemi, které kurzy na území hlavního města Prahy vedou.

V praktické části jsem uvedla, kolik bylo podáno žádostí o osvojení či pěstounskou péči na území hlavního města Prahy v letech 2008 až 2010. Překvapilo mne, že počet žádostí se stále snižuje. Dovolím si tedy na závěr své práce popřát dětem, které se ocitly v ústavní péči, a pro které již neexistuje možnost návratu do napravené biologické rodiny, aby byl stále dostatek rodičů ochotných si je osvojit či je přijmout do své péče a poskytnout jim lásku a oporu v celém jejich budoucím životě.

67

SUMMARY The Training of Applicants for Alternative Family Care

The main objective of assignment was to describe the training of applicants for alternative family care as an integral part of the alternative family care. The partial aims were set two. The first one to determine whether an individual is prepared to take a child into the family as an applicant for alternative family care benefits, as well as whether the training of applicants helped them to get rid of their worries. The second partial aim was to find out what problems the most experienced professionals who lead courses usually have to face.

The reason for choosing this topic was my experience at the Children´s Centre in Prague 4. I worked there 300 hours during my practical training as a volunteer for four years. I met children who could not be cared of by their own parents for various reasons. Many of them are discharged from children´s centre and are placed in an alternative family care. Another reason for choosing this topic is my interest to work in the field of alternative family care in the future.

The assignment presents the forms of alternative education as defined by the law. It presents a process of adoption or foster care and a qualified assessment of applicants for adoption or foster care, which alternative family must undergo before admitting a child into their care. The section, which deals with the training of applicants for alternative family care, describes the goals of training, phases and contents, the importance of psychological testing and the risk features of the applicants. The conclusion of the theoretical part presents topics that in my opinion affect alternative family care.

The practical part of my assignment describes the training of applicants for alternative family care in Prague. The important role in this process has Centre of Alternative Family Care, which organized the part of courses. I had the opportunity to speak with

68

the workers from this centre and ask them a few questions. By means of questionnaires I obtained information from applicants for adoption or foster care.

The goals of the assignment were met. The results of the assignment show that the training of applicants for alternative family care is the essential and integral part of alternative family care and is beneficial for the applicants. The problems that the experienced professionals must tackle are described in the practical part.

Key words alternative family care, applicants for alternative family care, the training of applicants for alternative family care, foster care, adoption, children´s centre, children´s home

69

BIBLIOGRAFIE •

1.

Monografie

ARCHER, Caroline. Dítě v náhradní rodině. 1. vydání. Praha : Portál, 2001. 120 s. ISBN 80-7178-578-4.

2.

MATĚJČEK, Zdeněk, KOLUCHOVÁ, Jarmila, BUBLEOVÁ, Věduna et al. Osvojení a pěstounská péče. 1. vydání. Praha : Portál, 2002. 155 s. ISBN 80-7178-637-3.

3.

MATĚJČEK, Zdeněk et al. Náhradní rodinná péče. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. 183 s. ISBN 80-7178-304-8.

4.

MATĚJČEK, Zdeněk. Co děti nejvíc potřebují. 3. vydání. Praha : Portál, 2003. 108 s. ISBN 80-7178-853-8.

5.

MATĚJČEK, Zdeněk a DYTRYCH, Zdeněk. Nevlastní rodiče a nevlastní děti. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. 144 s. ISBN 80-7169-897-0.

6.

MATĚJČEK, Zdeněk. Co, kdy a jak ve výchově dětí. 3. vydání. Praha : Portál, 2000. 143 s. ISBN 80-7178-494-X.

7.

SCHOOLEROVÁ, Jayne E. Adopce vztah založený na slibu. 1. vydání. Praha : Návrat domů, 2002. 217 s. ISBN 80-7255-066-7.

8.

ŠKOVIERA, Albín. Dilemata náhradní výchovy. 1. vydání. Praha : Portál, 2007. 144 s. ISBN 978-80-7367-318-5.

9.

Náhradní rodinná péče. Příručka pro sociální práci na úseku NRP. Vydal Magistrát hlavního města Prahy, odbor sociální péče a zdravotnictví, rok neuveden.

70

10.

Metodické doporučení MPSV č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče.

11.

Metodické doporučení MPSV č. 8/2009 k postupu a cílům psychologického vyšetření žadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči.

12.

Leták Dětského centra s komplexní péčí a podpůrnou rodinnou terapií. Vydala Fakultní Thomayerova nemocnice Praha, 2008.

•

1.

Elektronické dokumenty

Průvodce pro náhradní rodinnou péči. Informační materiál. [online]. 2009 [cit. 2011-1-22]. Dostupné z WWW:
2.

Náhradní výchova. [online]. 2009 [cit. 2011-1-22]. Dostupné z WWW:
3.

Zprostředkování osvojení a pěstounské péče. [online]. 2009 [cit. 2011-1-22]. Dostupné z WWW:
4.

Úplné znění zákona č. 94/1963 Sb., zákon o rodině. [online]. 2000 [cit. 2011-1-22]. Dostupné z WWW:
5.

Zákon č. 359/1999 o sociálně právní

ochraně dětí. [online]. 2009 [cit.

2011-1-23]. Dostupné z WWW:
71

6.

Přípravné kurzy. Informace pro zájemce o náhradní rodinou péči. [online]. 2008 [cit. 2011-4-29]. Dostupné z WWW:
7.

O přípravách NRP. [online]. 2009 [cit. 2011-4-29]. Dostupné z WWW:
8.

Náhradní rodinná péče. [online]. 2009 [cit. 2011-4-29]. Dostupné z WWW:
72

Příloha č. 1 Dotazník pro účastníky odborné přípravy žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče

Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Petra Hanzlíčková a jsem studentkou Vyšší odborné školy a Střední zdravotnické školy MILLS, s.r.o., kde čtvrtým rokem studuji obor Sociální práce. Prosím Vás o vyplnění tohoto dotazníku, který se stane hlavním podkladem mé absolventské práce na téma "Odborná příprava žadatelů o náhradní rodinnou péči". Velice si vážím Vaší pomoci a času, který budete vyplnění dotazníku věnovat. Předem Vám děkuji. Správnou odpověď prosím zaškrtněte křížkem. Případně dopište svůj komentář.

1. Jsem žena muž 2. Je mi méně než 25 let 25 až 30 let 31 až 35 let 36 až 40 let 41 až 45 let 46 až 50 let 51 a více let 3. Mé nejvyšší dosažené vzdělání je základní střední bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 4. Rozhodl(a) jsem se osvojit dítě přijmout dítě do pěstounské péče

5. Přípravných kurzů jsem se zúčastnil(a) rád(a) z důvodu splnění nutné povinnosti 6. Z přípravných kurzů mne nejvíce zaujal úvodní kurz - právní a sociální informace druhý kurz - informace o dětech zážitkový kurz 7. Celkový časový rozsah kurzů mi vyhovoval bych prodloužil(a) bych zkrátil(a) 8. Této části kurzu bych věnoval(a) více času úvodnímu kurzu druhému kurzu zážitkovému kurzu s rozložením času jsem byl(a) spokojen(a) 9. Kurzy probíhaly na několika místech, to mi nevadilo vadilo 10. S úrovní a přístupem přednášejících jsem byl(a) spokojen(a) nespokojen(a) 11. Získané informace mi vyhovují zcela dostatečně nedostatečně vůbec 12. Byl(a) bych rád(a), kdyby se více hovořilo o řešení krizových situací zdravotním stavu dětí psychické deprivaci dětí říci či neříci pravdu o osvojení uveďte prosím své náměty: nevím o ničem takovém

xxx o kolik hodin o kolik hodin

xxx

o kolik hodin o kolik hodin o kolik hodin xxx

xxx

13. Absolvování přípravných kurzů pro mne bylo přínosem nedozvěděl(a) jsem se nic nového mi nijak nepomohlo 14. Přípravné kurzy mi obavy z přijetí dítěte pomohly rozptýlit nepomohly rozptýlit 15. Po absolvování kurzů jsem se rozhodl(a) přehodnotit své požadavky na dítě ano. Uveďte prosím jaké ne 16. Uveďte prosím, co se Vám na přípravných kurzech líbilo nejvíce.

Velice děkuji za vyplnění dotazníku. Přeji Vám hodně štěstí s Vašim budoucím dítětem.