ODBORNÁ EXKURZE - SLOVINSKO, CHORVATSKO 2008

Fakulta architektury VUT v Brně Modul 2 - Mezi městem a domem

ODBORNÁ EXKURZE - SLOVINSKO, CHORVATSKO 2008 koncepce a vedení projektu: Jakub Kynčl

Grafická úprava: Jakub Kynčl, Ladislav Semela, Robert Jelínek Sazba: Ladislav Semela Obálka: Ladislav Semela, Tomáš Pavlíček Příprava podkladů: Ladislav Semela, Robert Jelínek, Lucie Miklicová Jiří Vítek, Miroslav Korbička, Marie Škvařilová, Vendula Floderová Gabriela Doleželová, Petra Nová, Tomáš Pavlíček, Radim Pacák Petr Hýl, Michal Mačuda, Václav Navrátil, Barbora Šimečková Marian Hujo,Martin Stofira, František Machara © 2008

2

CHORVATSKO, SLOVINSKO 2008

Chorvatsko Bale Novigrad Rovinj Slovinsko Celje

Abecední rejstřík architektů


4-5 6-7 8 - 11 12 - 15

Grosuplje

16 - 17

Izola

18 - 19

Kočevje

20 - 21

Koper

22 - 25

Ljubljana

22 - 71

Maribor

72 - 73

Medvode

74 - 75

Novo Mesto

76 - 79

Podčetrtek

80 - 81 82

3

autor:

3LHD | Saša Begović, Marko Dobrović, Tatjana Grozdanić, Silvie Novak

datace : 2006 adresa: Domenico Cernecca 3, Bale, Chorvatsko literatura :The Phaidon Atlas 2008 Rihan.CC - 100x400 vol.2 New Europan Architecture

01

SPORTOVNÍ HALA

Bale je malá vesnice na Istrii s 1000 obyvateli. Nová sportovní hala přiléhá ke staré škole. Po kostele je druhá největší stavba ve vesnici a díky své velikosti je používána na společenské akce. Velikost je odvozena od rozměrů basketbalového hřiště. Součást vybavení je sauna a fitness. Tradiční místní motiv zdi zděné na sucho byl použit jako vzor pro celou povrchovou úpravu a malá tradiční kamenná chýše, tzv. Kažun, jako archetyp pro základní strukturální vzor. Vyřešit design a konstrukci v časovém plánu 11 měsíců bylo možné pouze pomocí RC prefabrikátů. 4

Všechny nosné a fasádní prvky haly byly vyrobeny z prefabrikátů. Začlenění do životního prostředí bylo dosaženo minimalizací její velikosti, mísení s krajinou, ale také pomocí místních kamenných materiálů pro povrchovou úpravu fasád, které dávají této moderní budově vzhled tradičního domu.



5

autor:

Saša Randič, Idis Turato

datace: 2003–2006 adresa: Veliki Trg 8a, Novigrad Cittanova, Chorvatsko literatura: www.randic-turato.hr www.muzej-lapidarium.hr

02

LAPIDARIUM

Svou formou a materiálovým pojetím stavba vyjadřuje samotnou podstatu, jež svou funkcí nese. Hmota horizontální kamenné desky vynášena v půdoryse dvěma betonovými krabicemi, které rekonstruují stopu původního

6

románského kostela, jakoby levituje nad prostorem a je po okraji „nesena“ skleněným pláštěm, který při plném otevření nechává expozici stop historie prolnout s exteriérem téměř pietního parku skrytého mezi domy.



7

umístění:

Chorvatsko, Evropa

počet obyvatel: 13 000 literatura:

www.archiweb.cz www.cestujeme.cz

03

ROVINJ

Malé přímořské městečko těží v dnešní době zejména z jeho polohy a přístavu. Stará, mimořádně malebná původní část města se rozkládá na nevelkém poloostrově (původně to byl ostrov, který byl teprve v 18. stol. spojen násypem s pevninou), nová část se rozrůstá na pevnině na všechny strany. Z historie Rovinje: původně ilyrské sídlo prožilo římskou, byzantskou i franckou nadvládu. Poměrně dlouho, po sto let tu byli pány aquilejští patriarchové, ale nejdéle tu vládli Benátčané, 500 let. Pak město připadlo Rakousku, po první světové válce Itálii, po r. 1945 Chorvatsku (v rámci 8

Jugoslávie). Vystěhováním italského obyvatelstva se město téměř vylidnilo. Záchranou bylo znovuosídlení chorvatskými výtvarnými umělci a spisovateli. Rovinj je charakteristickým příkladem městského sídla středozemního typu - stupňovitě rozložené na kopci s dominantou kostela na nejvyšším bodě. V Rovinji je to kostel sv. Eufemie (Sveta Fuma či Eufemija) z 18. stol. Město bylo původně obehnáno dvěma pásy hradeb, z nich se dochovalo jen málo.



9

autor:

Helena Paver Njirić

datace: 2001–2004 adresa: Ivana Gunduliča 24, Rovinj, Chorvatsko literatura: www.archiweb.cz

04

BYTOVÉ DOMY - POS

Jedná se o kompozici dvou domů s rozdílnými půdorysy, ale s jednotným vizuálním vzhledem. Ten tvoří nahodile rozmístěná okna různých velikostí v hravé kompozici se zeleno šedým zbarvením fasády. Hmotu doplňuje až dekonstruktivisticky členěná střecha, která je

10

dominantním a hlavním koncepčním prvkem tvořícím kvality obou domů. Na modelu je vidět, že vzhled domu mají tvořit převážně zprolámané střechy. Z ptačí perspektivy jsou však zřetelnější, než z lidské a takto své kvality bohužel plně neukážou.



11

autor:

Arhitektura Krušec | Tomaž Krušec, Lena Krušec, Vid Kurinčič

datace: 2005–2007 adresa: Pečovnik 34, Celje, Slovinsko literatura: Contemporary architecture in Slovenia www.nextroom.at

05

CELJSKA KOČA

Celjska Koča je slovinská sjezdovka. Tříhvězdičkový hotel ležící na jejím vršku na jižním svahu kopce Grmada, nahrazuje horskou chatu, která ležela v bezprostředním okolí a musela být zbourána. Při pohledu z údolí hladce splyne s okolím. Dominantu tvoří, pokud se na něj díváme z vrcholu sjezdovky, ale nijak nenarušuje ráz. Koncepce vychází ze samotného místa a nádherného výhledu do údolí. Vzhled je inspirován tradičními místními sušáky na seno. Konstrukce je tvořena žb. vykonzolovanými stropy a 8 betonovými sloupy uprostřed dispozice. Fasáda 12

z horizontálních dřevěných lamel a rozmístění oken jsou adaptovány na výhledy do okolí. Hotel má 3 nadzemní podlaží a 1 patro částečně zapuštěné do terénu. Je zde 17 dvojlůžkových pokojů a 2 velké místnosti v podkroví. Kromě ubytování nabízí hotel i restauraci, wellnes centrum, čítárnu, lyžárnu a venkovní terasu.



13

autor:

Marjan Zupanc

datace: 2004–2007 adresa: Kidričeva cesta, Celje, Slovinsko literatura: New European Architecture 07/08

06

TUŠ OBCHODNÍ CENTRUM

Objekt obchodního centra se nachází na jedné z hlavních příjezdových cest do Celje, třetího největšího města ve Slovinsku. Hlavní nosná struktura stavby je tvořena z prefabrikovaných železobetonových prvků. Budova je dispozičně rozdělena do tří částí dle náplně: V zadním sektoru je to plocha skladišť, dále prodejní plochy v centrální části a vstupní prostor v přední části objektu. Celá stavba je pak kryta nepravidelně zalamovanou střešní plochou, která na východním konci obchodního centra přechází ve fasádu a sbíhá k patě objektu. 14

Tvůrci projektu se v první řadě podařilo cosi více než jen vytvořit komerční prostory dle požadavků investora pro vytváření zisků. Objekt zároveň mění své okolí z bývalé industriální zóny na místo pro lidi mnohem lépe pochopitelné a akceptovatelné. Podobná díla pak posunují samotné chápání a nahlížení na obchodní centra jako taková.



15

autor:

a.biro | Miloš Florijančič, Matej Blenkuš

datace: 2004–2007 adresa: Adamičeva 15, Grosuplje, Slovinsko literatura: urbanaslovenija.blog.siol.net

07

MĚSTSKÁ KNIHOVNA

Grosuplje je malé provinční městečko, které během krátké doby podlehlo velkému urbánnímu rozvoji. Knihovna, která nahradila bývalé hospodářské stavení stojící u hlavní cesty, musela být zvětšena. Architekti museli zachovat původní stavbu a najít řešení, jak začlenit přístavbu do okolí. Nová přístavba je sice vyšší, ale se svým silným architektonickým slohem se

16

snaží být vhodným pozadím pro stavbu starou. Architekti představují řešení, které ji respektuje, ale nekopíruje její prvky. Knihovna je dnes umístěna v nové přístavbě a ve staré části je galerie, informační centrum a shromažďovací hala.



17

autor:

OFIS arhitekti | Rok Oman, Špela Videčnik

datace: 2003–2006 adresa: Izola, Slovinsko literatura: www.ofis-a.si www.archdaily.com

08

SOCIÁLNÍ BYDLENÍ

Projekt je výsledkem soutěže kterou zinicializoval slovinský bytový fond na nízkonákladové bydlení pro mladé rodiny. Jedná se o dva obytné bloky, které se nacházejí na malém pahorku s výhledem na zátoku slovinského přístavního města Izola. Jednotlivé bloky jsou o rozměrech 60x28 metrů. Požadavkem bylo vytvoření 30 bytových jednotek o růrných velikostech od jednopokojových bytů po třípokojové odpovídající slovinským standartům. Každá bytová jednotka obsahuje venkovní konstrukci, částečně

18

propojenou s interiérem, která slouží buď jako balkon, nebo slouží k zastínění proti přímořskému slunci. Dřevěné konstrukce balkonů spolu s textiliemi zebezpečují zároveň intimitu. Fasáda působí hravě a vesele díky své plastycitě a barevnosti.



19

autor:

Nicholas Dodd, Tadej Glažar, Vasa J. Petrovič, Arne Vehovar, Ana Kučan

datace: 1995–2002 adresa: Cesta v Mestni Log, Kočevje, Slovinsko literatura: Contemporary architecture in Slovenia www.bevkperovic.com

09

ZÁKLADNÍ ŠKOLA V KOČEVJE

Dvojpodlažní objekt základní školy je zasazen do zalesněné krajiny. Dochází k prolínání okolní přírody a školního prostředí. Díky cestám, hřištím a veřejným prostorům se les v okolí školy mění plynule v park. Půdorys budovy je tvořen dvěma „Účky otevřenýma do okolí. „Účko“ s hlavním vstupem do budovy je orientované na sever k silnici a funguje jako poloveřejný prostor. Za vstupem je přednášková uzavíratelná hala přes dvě patra s přístupem na dvůr. V jednom křídle je velká tělocvična a technické zázemí. Na opačné straně od vstupu je kuchyně a jídelna. Ze vstupní 20

haly je přístup po schodištích do 2.np do levého a pravého křídla, kde jsou jednotlivé třídy. Ze tříd v přízemí v západním křídle je možný vstup na dvůr. Třídy ve východním křídle mají přímý přístup na terasy na východní straně. Budova školy je z pohledového betonu v kombinaci s dřevěnými okny a obložením.



21

autor:

Ravnikar Potokar, d.o.o. | Vojteh Ravnikar, Robert Potokar, Maruša Zorec

datace: 1995–1996 adresa: Ferrarska ulica 5, Vojkovo nabrežje, Koper, Slovinsko literatura: www.nextroom.at www.ravnikar-potokar.si

10

POLYFUNKČNÝ DOM MANDRAČ

Polyfunkčný dom Mandrač od ateliéru Ravnikar Potokar sa nachádza v slovinskom prímorskom mestečku Koper na rozhraní starého mesta a novšej zástavby zo 70. rokov. Konfigurácia stavebných objemov kopíruje priľahlé cestné komunikácie a zároveň pomáha riešiť zložitý urbanizmus miesta.

najvyššie podlažia prislúchajúce bytom. Toto rozdelenie sa samozrejme odzrkadľuje aj na stvárnení fasády, ktorej jednoduchosť podčiarkuje snehobiela omietka, kovové okná osadené na exteriérovej hrane a racionálne vybratia hmôt v oblasti parteru a lodžií bytov.

Samotnú budovu tvoria dva väčšie, navzájom natočené a prepojené, kubusy a čiastočne prechodný parter, ktorý ústi do menšieho námestia vytvoreného na rohu ulíc. Funkčne je objekt vertikálne členený na obchodný parter, dve administratívne podlažia a dve 22



23

autor:

Plusminus30 | Barbara Debevec, Jure Melon, Lara Može, Bernard Podboj, Nataša Štrukejl

datace: 2003–2007 adresa: Titov trg 4, Koper, Slovinsko literatura: Contemporary architecture in Slovenia 1999 - 2007, galerija DESSA, 2007 www.nextroom.at

11

REKTORÁT

Adaptace dvou existujících paláců a přístavba rektorátu a fakulty humanitních věd je ukázkou citlivého přístupu architektů v navrhování moderní architektury v prostředí historického jádra města. Architekti pojali celou stavbu konceptem „budovy v budově“. Tak se v interiéru i exteriéru prolínají konstrukce historické s moderními materiály. Stavba se rozrostla o nové křídlo, které vytvořilo nové veřejné prostory a s historickým palácem je funkčně propojeno. Přístavba je čtyřpodlažní s centrálním komunikačním prostorem, který je osvětlen horním přirozeným světlem. Tento prostor vytváří 24

malé atrium a opticky celý interiér propojuje. Z komunikačního jádra jsou dále přístupny učebny a posluchárny, které jsou obráceny do klidné ulice, a kabinety pedagogů, které jsou obráceny do nádvoří. V posledním podlaží se nachází administrativa a zasedací místnost. Funkční členění v interiéru se čitelně propisuje i do řešení fasády.



25

umístění:

Slovinsko, Evropa

počet obyvatel: 323 000 literatura:

12

www.archiweb.cz

LJUBLJANA

Ljublaň leží v kotlině mezi Krasem a Alpami v 298m nadmořské výšky. Má středoevropské klima a protéká jí řeka Lublanice. Dnešní podobu nábřeží řeky dal proslulý architekt Josip Plečnik - vytvořil nábřeží s alejemi stromů, obnovil a postavil několik mostů: od Trnovského přes Ševcovský až po ústřední Tromostovje. Historie města sahá až do doby před 5000 lety, kdy dle legendy založil město řecký princ Lásón s Argonauty. Již tehdy žili v tomto kraji obyvatelé budující mosty přes bažiny. Po nich přišli Ilyrové, někdy ve 3. století 26

př. Kr. přišli Keltové. Víc stop po sobě zanechali Římané, kteří se do oblasti dostali zhruba 50 let př. Kr. a na jihovýchodu dnešní Lublaně vystavěli město Emona. Emona měla 5-6 tis. obyvatel, většinou obchodníků a řemeslníků, čás-tečně též státních úředníků a vojenských veteránů. Kolem města vznikly hradby místy až 4 metry široké a 8 metrů vysoké. Díky své strategické poloze sehrálo město důležitou roli v řadě válečných střetů. Vývoj města výrazně pokročil ve 13. století, kdy se Lublaň stává hlavním městem Kraně. Roku 1335 přišla Lublaň CHORVATSKO, SLOVINSKO 2008


27

s celou Kraní Habsburkům. V jejich držení zůstala až na krátké období Ilyrských provincií do konce první světové války. Město vícekrát zažilo zemětřesení. Tak například ničivé otřesy v šestnáctém století zapříčinily renovaci města v renesančním stylu. Po katastrofickém zemětřesení roku 1895 pak Lublaň dostala neoklasicistní a secesní ráz. Když v roce 1895 postihlo Lublaň ono rozsáhlé zemětřesení, v Čechách se konaly sbírky na její obnovu. Starosta Lublaně Ivan Hribar pozval české architekty Hráského, Hudce a další. Podle jejich plánů byla v následujících letech postavena v centru tehdejší metropole Kraňska řada honosných budov:

zemské divadlo (dnes Opera), Zemský dům (nyní hlavní budova Univerzity na Kongresovém náměstí), Národní dům (dnes Národní galerie, která velmi nápadně připomíná budovu pražského Rudolfína) aj. Nejvýznamnější událostí mezinárodního významu se pak stalo zasedání kongresu Svaté Aliance roku 1921 v Lublani. Kongresu se účastnila řada hlav států, mj. rakouský císař i ruský car. Dodnes se jedno z náměstí v Lublani jmenuje právě Kongresové náměstí (Kongresni trg). V době mezi oběma válkami formoval podobu Lublaně architekt Josip Plečnik. Docílil úžasně harmonie mezi původní barokní a gotickou podobou, secesní tváří a moderním výrazem.

Historické památky města: Prešerenovo náměstí, 1905 Stolnica - Katedrála sv. Mikuláše Kostel v Šišce, 1701–1708 Vodnikovo náměstí, 1895 Národní univerzitní knihovna, 1936–1941 Tromostí, 1931–1933 28



29

autor:

Bevk Perović Architekti | Matija Bevk, Vasa J. Perović

datace: 2004–2006 adresa: Jadranska 21, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.bevkperovic.com www.archiweb.cz www.archdaily.com

13

FAKULTA MATEMATIKY

Novostavba pro fakultu matematiky, postavená v univerzitní části města Lublaně, není standardní stavbou. Ve skutečnosti se jedná o třípodlažní nástavbu na stávající dvoupodlažní objekt, s novým programem. Novostavba se pokouší rozvinout představu o veřejných prostorách školy jak sérii průhledných ‚místností‘,

30

vyřezaný do těla stavby, s výhledem na město. Elegantní skleněná kůže, sítotiskový potisk skel s různými hustotami stejného vzoru, mluví o programové struktuře zakrývání. Pouze veřejné a společenské prostory školy mají skleněnou kůži bez potisku, prezentující delikátní dialog s městem.



31

autor:

Alessio Princic

spolupráce: Tomaž Jelovšek, Bojan Purg, Milena Todorič Toplišek, Mitja Žmuc datace:

1997-1999

adresa:

Pivovarniška ulica 2, Ljubljana, Slovinsko

literatura:

AB arhitektov bilten 6/2000 Architektur aktuell 5/2001

14

FASÁDA PIVOVARU UNION

V roce 1998 pivovar Union prošel rozvojem a přistavěl nová skladiště. Obrovská betonová hmota která se objevila směrem do frekventovane silnice nebyla pro pivovar dobrou reklamou a ještě více degradovala tento prostor. Pivovar oslovil architekta A. Pricnice o „Okrášlení“ fasády. Aby zmírnil hrubý dojem fasády zvolil obrácený princip a obalil objekt tenkou skleněnou membránou. S její přesností až křehkostí detaily představují nový typ elegance v této části města. Skleněné desky jsou pokryty tenkými vertikálními proužky. Panely jsou kotveny pomocí

32

speciálních kotev, které umožňují překrývání, tím se architekt vyhnul nejen běžně používaným rámům, ale také vytvořil 3d strukturu fasády. Panely jsou jako stupnice zatímco kotvící prvky pracují jako ornament. Večer skleněná fasáda pracuje jako promítací plátno umělekých Light Show.

Plocha : 2300 m2 Investiční náklad : 1.100.000 €



33

autor :

Sadar Vuga Architekti | Jurij Sadar, Bostjan Vuga

datace: 1997–1999 adresa: Dimiceva 13, Ljubljana, Slovinsko literatura: Stavba 03/2001 www.archiweb.cz

15

OBCHODNÍ A PRŮMYSLOVÁ KOMORA

Budova byla navržena v letech ´96 až ´99. Je řešena ve 2 částech. Jednu tvoří kanceláře, druhou veřejné prostory, jako je knihovna, galerie, učebny a restaurace. Veřejná část je sestavena z netypických ploch, které se mění v každém podlaží. Obě části se prolínají a spojují ve vertikální hale, jež mění v každém podlaží svou velikost. Je centrálním místem domu. Její měnící se objem dávají pocit vizuálního představení. Aby architekti zvýšili hustotu využití plochy, rozhodli se nerozvíjet prostory horizontálně v úrovni

34

1. podlaží, ale vertikálně do celé výšky domu. Tento princip jim umožnil vytvořit jakési náměstí. Průčelí stavby a prostor náměstí se staly svébytným výtvarným prvkem.



35

autor :

Matej Vozlič, Vesna Vozlič - Košir

spolupráce: Tomaž Slak, Klemen Vodnik datace:

2001–2002

adresa:

Vodovodna cesta 99, Ljubljana, Slovinsko

literatura:

www.nextroom.at

16

LINDE M.P.A. ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

Budova je umístěna ve středu industriální zóny na předměstí Ljubljany. Architekt se snažil ochránit alespoň stavbu před jejím okolím, a tak vytvořil introvertní budovu. V 1. patře je vnitřní terasa, do které je orientována většina kanceláří. Terasa se svým jezírkem a

zelení tvoří umělé prostředí pro pohodu uživatelů. Šeď okolí je oživena barevným plexisklem sloužícím jako zábradlí pro schodiště. Parkoviště je v podzemí, první dvě podlaží mají komerční využití a poslední má dva squshové kurty.

Plocha : 2200 m2 Investiční náklad : 850.000 €

36



37

autor :

Bevk Perović Arhitekti | Matija Bevk, Vasa J. Perović

datace: 1999–2001 adresa: Aljaževa ulica 8, Ljubljana, Slovinsko literatura: Architektur aktuell 5/2002 www.archiweb.cz www.bevkperovic.com www.nextroom.at

17

BYTOVÉ DOMY ŠIŠKA

Bytové domy Šiška v Ljubljane sú postavené v blízkosti kostola svätého Františka z Assisi a starších, väčšinou už nevyužívaných, komerčných budov. Prvotný zámer bol postaviť na tomto mieste luxusné apartmány, čo sa v priebehu projektovania zmenilo a podarilo sa presadiť objekty menšej, ľudskejšej mierky. Komplex tak tvoria dva jednoduché štvorpodlažné bloky so 46 bytmi, záhradný priestor medzi nimi a podzemná garáž, ktorá pomáha redukovať statickú dopravu z celého areálu. Priečelie objektov tvorené z francúzskych

38

okien a lodžií je geometricky členené a farebne jednoducho zladené. Byty na najvyššom podlaží sú ustúpené a farebne svetlejšie, aby opticky redukovali veľkosť objektov a zároveň im bolo vytvorené miesto na terasu. Záhrada vo vnútrobloku, navrhnutá v tradícii japonských záhrad, je poloverejná a členená pásmi zelene a piesku. Na spevnené plochy je použité tarazzo, ktoré sa nachádza taktiež na chodbách interiéru a lodžiách.



39

autor :

Josip Plečnik

datace: 1925–1931 adresa: Černetova ulica 20, Ljubljana, Slovinsko literatura: Peter Krečič, Das Ljubljana von Plečnik, Ljubljana 1991 Damjan Prelovšek, Josip Plečnik. Život a dílo, Brno 2003

18

KOSTEL SV. FRANTIŠKA

Nekonvenční podoba Plečnikova kostela sv. Františka, postaveného mezi léty 1925 a 1927, byla autorem odvozena od jeho návrhu kostela Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze, postaveného v roce 1922. Hlavní část kostela je kryta střechou mírného sklonu završenou zvonicí, doplněnou v roce 1931. Zvonice dostala charakteristický tvar určovaný dvěma řadami podpor ve dvou horních podlažích a kuželovou strmě stoupající střechou. Hlavní vchod je zdůrazněn monumentálním portikem s otevřeným tympanonem. Centrální prostor kostela je 40

ohraničen řadou monumentálních cihelných sloupů, na jejichž vnější straně, podél vnějších stěn, je prostorný ochoz okolo celé centrální části.



41

autor :

a.biro | Miloš Florijančič, Matej Blenkuš

datace: 1994–1999 adresa: Jarška cesta 10, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.nextroom.at

19

POLYFUNKČNÍ DŮM ŠMARTINKA

Budova je situována na předměstí, které zaznamenalo v posledních letech podstatné změny. Jde o víceúčelovou budovu: v přízemí a v mezaninu jsou situovány obchody, vyšší podlaží zaujímají kancelářské prostory, zatímco nejvyšší část je vyhrazena bytům. Architekti vyjádřili tyto rozdíly v náplni na fasádě budovy a vytvořili zde koncept trojdílného členění, typického pro klasickou

42

architekturu městských paláců. Rozdílné funkce jednotlivých etáží a poloveřejné garáže v suterénu si vyžádaly komplikované vertikální propojení, jež muselo počítat s tím, že návštěvníci různých provozů budovy se nebudou potkávat.



43

autor :

Josip Plečnik

datace: 1938–1939 adresa: Med Hmeljniki 2, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.si.wikipedia.org www.archiweb.cz

20

HŘBITOV ŽALE

Celosvětově významný architekt Josip Plečnik výrazně ovlivňuje urbanistickou i architektonickou tvář rodné Lublaně. Mezi stavby, které zasáhly do této změn Lublaně, zajisté patří Hřbitov žale. Hřbitovní komplex se skládá z více drobných i větších staveb, které rozkládají na rovinném terénu při okraji Lublaně. Hned u příchodu ke hřbitovu upoutá monumentálním pohledem na vstupní portál, který se dá zajisté brát jako symbol celého hřbitova. Portál svým ztvárněním navozuje klidnou a důstojnou atmosféru. Branou portálu vcházíme ke kapli, před kterou se nám otvírá prostor pro 44

shromáždění smutečních hostů při obřadu rozloučení. Celý komplex svým architektonickým i urbanistickým řešením jistě přispívá k atmosféře a kvalitě architektury celé Lublaně.



45

autor :


datace: 2002–2005 adresa: Polje 371–376, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.archiweb.cz

21

SOCIÁLNÍ BYTOVÉ DOMY

Šest bloků bytových domů je situováno na okraji města. Z jedné strany jsou obklopeny polem, ze dvou stran standardní kobercovou zástavbou a na traně čtvrté je rušná železniční trať. Každá budova obsahuje 13 bytů, velmi skromných co do velikosti. Balkóny jsou vystrčeny ze základního objemu budovy, s cílem dosáhnout jistého otevření malé bytové jednotky. Zavěšení balkónů pomocí táhel je industriálním prvkem, odkazujícím na blízkost železnice. Železnice jako téma je dále asociováno ve železooxidově červeném zbarvení sklocementových obkladových 46

panelů. Předimenzované talířové podložky – 8 cm hliníkové disky – přes panely, v poloze sledující náhodné velikosti panelů, posunuje primární vnímání základního objemu stavby směrem k detailu – ke konceptu obkladu - kůže se stříbrnými terčíky.



47

autor:

Ambient, d.o.o. | Miha Kerin, Majda Kregar, Edo Ravnikar

datace: 1988–2006 adresa: Krekov trg, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.nextroom.at

22

LANOVÁ DRÁHA NA HRAD

Od počátku rekonstrukce hradu v 80. letech bylo jedním ze zásadních problémů propojení hradu se starým městem pod ním. Poloha lanovky byla velmi chytře vybrána. Vede souběžně se zdí starého města a návštěvníci tak mohou cestou pozorovat její pozůstatky. Dolní stanice se nachází v rohu starého náměstí.

48

Sklem na lehké ocelové konstrukci upoutává pouze tolik pozornosti kolik potřebuje a respektuje okolí starší zástavby. Kabina lanovky je elegantní konstrukce ze skla a oceli. Podlaha je vytvořena transparentní sítí z ocelových profilů a skleněné lamely střechy mohou být při pěkném počasí otevřeny.



49

autor:

Josip Plečnik

datace: 1929–1931 adresa: Stritarjeva Ulica, Ljubljana, Slovinsko literatura: Damjan Prelovšek, Josip Plečnik. Život a dílo, Brno 2003.

23

TROJMOSTÍ

Vznik Trojmostí vychází z touhy Plečnika ponechat stávající Františkánský most z 19.století. Rozšíření do té doby stávajícího mostu na trojmostí bylo výhodnější variantou než starý most zbořit. Projekt Trojmostí prý vznikl v Praze, kdy inspirací byla provizorní dřevěná lávka při rekonstrukci Mánesova mostu. Vějířovitý tvar Trojmostí zahrnuje slavnostní vstup do Starého města a přispívá k systematizaci prostorových os Mariánského náměstí. Plečnik oběma postranním mostům připojil boční schody, k níže položené a jen z části realizované promenádě podél řeky. Ty dávají 50

celku benátský charakter, který je podtržen baňatou balustrádou. Ve srovnání s plánem z roku 1929 nás překvapí historický výraz provedeného návrhu. V rámci sjednocování mostů nahradil Plečnik i staré železné zábradlí středního mostu betonovou balustrádou. Hranice tohoto trojdílného přechodu zřetelně naznačují kandelábry, které definují zákrut břehu, střed starého mostu a obě vnější koruny mostů.



51

autor:

Vesna Vozlič - Košir, Matej Vozlič

datace: 1995–2002 adresa: Dvorni trg, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.arhe.si www.nextroom.at www.arhitekturni-vodnik.org

24

DVORNI TRG A HRIBARJEVO NÁBŘEŽÍ

Přestavba náměstí Dvorní trh a Hribarjevova nábřeží je součástí širšího návrhu na přeměnu veřejných prostor podél řeky Ljublanice, které se postupně objevili v posledním desetiletí. Hribarjevovo nábřeží vyzdvihuje proud řeky a zároveň s pomocí stromů a pergol zdůrazňuje středomořské rysy města, princip dříve prosazovaný

52

J. Plečnikem. Dvorní trh, dřívější parkoviště, byl s pomocí kaskádového schodiště přeměněn na příjemný a uživatelný městský prostor. Přístup do budovy v dolní části náměstí si vyžádal vytvoření dřevěné platformy, která díky siluetě Lublaňského hradu v pozadí působí téměř jako divadelní jeviště.



53

autor:

Josip Plečnik

datace: 1936–1941 adresa: Turjaška 1, Ljubljana, Slovinsko literatura: Damjan Prelovšek, Josip Plečnik. Život a dílo, Brno 2001

25

UNIVERZITNÍ KNIHOVNA

Národní knihovnu Plečnik navrhl jako chrám lidské vzdělanosti a moudrosti pro dravý rozvoj národa na pozemku bývalého Aueršperského paláce. Fasáda je ve spodní části z kamene, dále vetkává šedý podpečský kámen, žulu, mramory i zbytky Aueršperkého paláce do cihelného zdiva, aby byla nahoře zakončena hladkým pásem s vlnovitou římsou. Sochařská výzdoba budovy je tvořena pouze balustrádami a nad bočním vchodem bronzovou postavou Mojšíše od Lojzeho Dolinara. Půdorys budovy Plečnik rozdělil schodištěm ve vnitřním dvoře, které pod menší 54

kopulí vybíhá do příčné čítárny. Předsálí navrhl jako sloupovou halu přes celé podlaží schodišťového traktu. Čítárnou s výškou deseti metrů, kterou otevřel dvěma okny sahajícími až k zemi, dodal sálu monumentální charakter. To navíc podtrhují kolosální sloupy s bronzovými voluty postavené do středu oken. I když ve své době musela budova knihovny působit jako anachronismus, dnes ji řadíme mezi klasická díla moderní doby.



55

autor:

Sadar Vuga Arhitekti | Juri sadar, Boštjan Vuga

datace: 2003–2006 adresa: Gradaška ulice 20, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.archiweb.cz

26

BYTOVÝ DŮM GRADAŠKA

Stavba bytového domu je zasazena do obytné zástavby rodinných a bytových domů majících spíše venkovskou atmosféru. Tato stavba se ovšem od svého okolí poměrně výrazně distancuje ve všech směrech. Na fasádu bylo použito tří různých materiálů: Leštěný kamenný obklad, reflexní a

56

průhledné sklo, které buďto odráží své okolí, nebo odhalují interiér bytu. Dům obsahuje dvanáct bytových jednotek situovaných v jednom nebo skrze více podlaží. Toto uspořádání se vepisuje i na fasádu a dává objektu jeho netradiční metropolitní charakter.



57

autor:

Sadar Vuga Arhitekti | Juri sadar, Boštjan Vuga

datace:

2002–2004

adresa: Trnovski Pristan 22, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.archiweb.cz www.sadarvuga.com www.arhitekturni-vodnik.org

27

KONDOMINIUM TRNOVSKI PRISTAN

Kondominium je dvoupatrový nájemní dům s patnácti individuálně navrženými byty, vstupní lobby, vnitřní zimní zahradou a venkovním letním atriem. Budova je rozčleněna tak, aby bylo možné co nejlepší prosvětlení bytů a propojení exteriéru s interiérem, hlavně díky teras, balkonů a zimních zahrad. Autoři chtěli úmyslně změnit vnímání měřítka stavby a proto se nespokojili s jejím členěním ale přidali i další prvky: grafické ztvárnění fasády pomocí keramických obkladů a nadměrné zvětšení okenních rámů. Pixelizace která není jen náhodným šumem, ale rozlévá 58

se po fasádě v souladu s dalšími prvky budovy nakonec vyvolává nejsilnější dojem. Asi proto se Kondominiu začalo říkat “dům mlok”. Zamýšlený efekt se tedy autorům podařil, budova svým “zapadáním nezapadáním” do okolí vytváří unikátní zážitek z architektury.



59

autor:


datace: 2004–2006 adresa: Mesarska cesta, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.mimoa.eu www.archiweb.cz

28

650 APARTMENTS

Projekt vyhrál vyzvanou soutěž na návrh čtyř bloků činžovních domů s délkou bloku 125 až 140 metrů. Klient vybral náš návrh z ekonomických důvodů: podařilo se nám oproti ostatním soutěžícím vytvořit nejvíce prodejní plochy na podkladě předepsaném městem s nižším indexem podlažních ploch. Tento projekt je jedním z největších bytovou výstavbu v Lublani. K dispozici jsou 4 bytové bloky s celkem 640 byty, s penthouses na vrcholu a garáže s 1200 parkovacích míst ve spodní části. Projekt navrhl fasádu, která má 3 vrstvy.

60

Prvním z nich je hlavní průčelí vrstvy, které jsou vyrobeny z betonu a barvená omítka. Druhý je vyrobeno ze skla, která tvoří zimní-lodžie. Třetí je vrstva laminátové obklady, které tvoří geometrie plotů a balkonem sklady. Každá stavba je tvořena 4 rovné moduly s 42 byty, schodišť a výtahů. Průčelí těchto modulů je stejný, ale vytvořena takovým způsobem, že mohou být propojeny a budou zrcadlit v geometrii, že se nezdá být monotónní (text z internetových stránek architektů).



61

autor:


datace: 2006–2007 adresa: Poljanska cesta 44, 46, Ljubljana, Slovinsko literatura: freshome.com/2007/10/18/tetris-apartments www.archiweb.cz

29

TETRIS APARTMENTS

Poloha domu je na okraji plánovaných 650 bytů, který byl dokončen před rokem. Budova má čtyři nadzemní podlaží, dlouhá je 65m a široká 15m. Vzhledem k tomu, že budova leží v blízkosti rušné komunikace, je orientace bytů spolu s balkony posunuta o 30 stupňů směrem do klidové zóny orientované na jižní straně. Z výkresů však vyplývá, že se jedná o první z celkem tří identických staveb, které budou lemovat Poljanskou cestu. Řezy odhalují, že je dům daleko větší, než se navenek tváří. Podzemní parkoviště zabírá větší objem

62

domu než jeho nadzemní část. Na sochařsky pojaté fasádě domu Tetris jsou mezi sebou jednotlivé byty jasně rozpoznatelné pomocí barevného obložení. Úkolem této všem známé hry je poskládat do sebe co nejkompaktněji rozdílné padající prvky. U tohoto domu však bylo potřeba vytvořit “ve hře co nejvíce chyb“, čímž jsou rozuměny mezery pro okna a balkóny. Obě 65 metrů dlouhé fasády jsou narušovány vertikálními pruhy navržených lodžií, které podtrhují skulpturální výraz stavby.



63

autor:


datace: 2004–2005 adresa: Potoźnikova 59, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.archiweb.cz

30

STUDENTSKÉ KOLEJE POLJANE

Solitérní objekt studentských kolejí leží na okraji centra města, skryt za pásem zeleně, která jej přirozeně cloní od blízké rušné komunikace a skýtá obyvatelům prostor k odpočinku. Koncept volného pohybu v parku prostupuje i do vstupní veřejné podnože s disponovanými učebnami a dalšími společenskými prostory. Naproti tomu dva třípodlažní kvádry uloženy na této podnoži nesou funkci privátního bydlení studentů rovnocenné kvality, kdy každá z jednotek se do exteriéru otevírá velkorysým oknem. Celé pueblo je zahaleno do jednolitého pláště z perforovaného 64

hliníkového kompozitu členěného na vertikální formáty - v místě lodžií polohovatelných, jenž tak zajišťují soukromí obyvatel a zároveň dynamizují celkový vzhled pevně usazeného a jasného objektu.



65

autor:

Josip Plečnik

datace: 1933–1934 adresa: Ljubljana, Slovinsko literatura: Damjan Prelovšek, Josip Plečnik. Život a dílo, Brno 2003

31

ŽEHLIČKOVÝ DŮM

Takzvaný Žehličkový dům je vedle Tržnice jediním realizovaným projektem velké myšlenky nové radnice a jejího blízkého okolí. I přes regulační stanovy pro zemětřesení se manželé Prelovškovy rozhodli stavět dům na tého parcele. „Žehlička“ jako čelní dům musel být patřičně vysoký aby se na něj mohli navazovat další budovy. Tato okolnost přiměla architekta ke stupňovitému zvýšení budovy které doprovázel ornamentálním členěním ve smyslu paladiánskeho překrytí různych průčelí. Každá ze tří vrstev fasády se řídí vlastním

66

měřítkem a ornament ji dodatečně individualizuje. Vedle dalších kompozičních podobností, jako jsou například vezděné pilíře arkád, spojuje Žehličkový dum s monochromní tržnicí i kontrast mezi sněhobílou vápencovou omítkou a šedým teracem. V horní části se nachází zimní zahrada, což je oblíbený motív střešních ateliérů na počátku století



67

autor:

Josip Plečnik

datum:

1940–1942

adresa: Adamič-lundrovo nabrežje, Ljubljana, Slovinsko literatura: Damjan Prelovšek, Josip Plečnik. Život a dílo, Brno 2001

32

TRŽNICE

Plečnik umístil tržnici do budovy magistrátu a to nástavbou na betonových zdech břehu řeky Lublanice. Dlouhou sloupovou halu přizpůsobil zakřivenému toku řeky, čímž docílil zvětšení náměstí před katedrálou. Osu ulice k nádraží vymezil obeliskem se sochou svatého Jiří, patronem města.

68

Arkády v přízemí evokují dojem, že se vznáší nad základy, osy obloukových oken jsou po obou stranách budovy stejné - vysoká kolonáda zajišťuje transparentnost z protějšího břehu na katedrálu. Plečnik zde plynule použil klasické prostředky, kterými vytvořil různé formální neologismy.



69

autor:

Edvard Ravnikar

datace: 1969 adresa: Tivolska cesta 43, Ljubljana, Slovinsko literatura: www.archiweb.cz

33

ČERPACÍ STANICE PETROL

Jedna z dalších unikátních staveb velkého slovinského architekta Edvarda Ravnikara se nachází na rušné autostrádě obkružující centrum Ljublaně. Hlavní motiv čerpací stanice tvoří tři betonové hřiby - zastřešení pump. Střechy na půdorysu čtverce jsou po okraji ztužené tenké železobetonové skořepiny,

70

neseny prostředním tvarovaným pilířem, kterým je odváděna i dešťová voda. Obslužná budova je upozadněna na symetrickém půdorysu ze tří nestejných čtverců. Elegance bílých betonových hřibových střech je podtržena umístěním zářivek po jejich obvodu, v noci tvoří nepřehlédnutelný soliter.



71

autor:


datace: 1998–2008 adresa: Mladinska ulica 29, Maribor, Slovinsko literatura: www.ofis-a.si www.archiweb.cz

34

FOTBALOVÝ STADION LJUDSKI VRT

Návrh vzešel z vítězné soutěže uspořádané v roce 1998. Stadion pochází ze šedesátých let minulého století, kde byla na západní straně hřiště vybudována tribuna krytá mohutnou klenutou střechou z betonu. Na tuto skotečnost odkazuje černožlutý prstenec tribun lemující hřiště se svojí zvlněnou formou. Zvolený tvar má svoje funkční opodstatnění vyplývající z vnitřního provozu a optimálního výhledu diváků na hrací plochu. Do rohů hřiště, kde jsou pohledy omezené, byly přemístěny vstupy na tribuny. Prstenec je tu snížen na úroveň

72

nástupní roviny. Poté se začne jemně zvedat a svého nejvyššího bodu dosáhne uprostřed hřiště. V této části, kde se nabízí nejlepší výhledy na hřiště, je umístěno nejvíce sedadel. Nová tribuna nejlépe vynikne při večerním fotbalovém zápasu uvnitř stadionu nebo zvenku jako vznášející se žlutá stuha.



73

autor:

Vesna Vozlič - Košir, Matej Vozlič

datace: 2004–2005 adresa: Ostrovrharjeva ulica 4, Medvode, Slovinsko literatura: Contemporary architecture in Slovenia

35

VÍCEÚČELOVÁ HALA SVETJE

Z důvodu nízké kapacity stávající sportovní haly ve Svetje bylo rozhodnuto o vybudování nového multifunkčního komplexu sloužícího nejen základní škole, vedle níž stávající hala stála, ale také jako sportovní a rekreační areál pro širší veřejnost. Z tohoto důvodu byly kromě hlavní haly vytvořeny dvě menší, jedna určená tanci. Všechny prostory byli navrhovány s co největším důrazem na funkční flexibilitu. Například velká vstupní hala může být použita zároveň jako výstavní prostor. Komplex je chodbou propojen se základní

74

školou. Severní fasáda je celoskleněná a umožňuje výhled do krajiny s horami na obzoru. Použití barev akcentuje jednotlivé architektonické a fasádní prvky.



75

autor :

Aleš Vodopivec

datace: 1989–2002 adresa: Srebrniče, Novo mesto, Slovinsko literatura: Era 6/2006 Detail 11/2004 ARCH 5/2002 Architectural Record 6/2002

36

HŘBITOV V SREBRNIČE

Východně od Nového města, v Srebrniči, byl v roce 2000 dokončen projekt lesního hřbitova. Projekt je tvořen dvěma objekty - servisním zázemím a smuteční síní se čtyřmi kaplemi. Ihned po vstupu, kde se nachází obchod s květinami a servisní zázemí, je návštěvník směřován po hlavní pohledové ose

76

ke komplexu smutečních budov; míjí přitom smuteční kaple schované za dřevěným plotem, jež je zakončený zvonicí. Celý komplex svým rozložením vytváří silnou dynamiku plnou protikladů; klid a pokoj, který z něj vyzařuje, je v ostrém kontrastu ke světu, v němž žijeme.



77

autor :

Jože Jaki, Janez Koželj

datace:

2002–2003

adresa: Tiplička cesta 2, Novo Mesto, Slovinsko literatura: www.real-nm.si/eng/projekti/portoval

37

SUPERMARKET TUŠ

Nákupní centrum se stalo modelem pro upadající veřejný prostor a symbolem nového hnutí na ochranu zájmů spotřebitelů. Architekti se snažili najít odpověď na tento problém. Čelili těžkému úkolu navrhnout nízkonákladovou stavbu, která by i tak udělala dojem. Stavba je umístěna na pěkném místě na břehu řeky Krka, v žádné průmyslové zóně na předměstí, jak je tomu běžně.

78

Má blízko ke starému centru, kam lehce dojdeme pěšky po dřevěné pěší lávce, kterou si architekti prosadili u investora i úřadů. Stavba má jedno podzemní podlaží a z parteru vyčnívají tři objemy; červený jako multikino a kavárna, žlutý jako nákupní část a modrý jako kanceláře. Tyto barvy jsou použity i v interiéru. Použité materiály jsou jednoduché, levné a prefabrikované.



79

autor:

Enota | Dean Lah, Milan Tomac

datace: 2003–2006 adresa: Zdraviliška cesta 24, Podčetrtek, Slovinsko literatura: ERA 21 6/06 Contemporary architecture in Slovenia 1999 - 2007, galerija DESSA, 2007

38

HOTEL SOTELIA

Hotel Sotelia se nachází v malém lázeňském komplexu mezi stávajícími objekty lázeňských hotelů. Hlavní vstup do objektu ústí na nástupní terasu. Ve vstupním podlaží s recepcí se nachází restaurace. V dalším podlaží jsou plochy drobné komerce, služeb a kavárna. Vše je propojeno chodbou, která je orientována do otevřeného atria. Většina pokojů je obrácena směrem k lesu. Měřítko hotelu

80

zmírňuje především rozdělení na menší celky. Protáhlý tvar opticky zeslabuje členění fasády nepravidelným rytmem svislých lamel. Barevné i materiálové řešení fasády jasně odráží funkci vnitřního prostoru. Tvar střechy parafrázuje kopcovitou krajinu. Travní porost na střeše, plynulý přechod terénu, střechy a teras umocňuje dojem propojení stavby s okolím.



81

82


A

B

E

C EDNÍ

REJSTŘÍK ARCHITEKTŮ


83

3LDH Saša Begovič

Marko Dobrovič

* 1967, Bjelovar, Chorvatsko

* 1969, Dubrovník, Chorvatsko

Tanja Grozdanič

B. Silvije Novak

* 1968, Zagreb, Chorvatsko

*1971, Rijeka, Chorvatsko biograe

1994

studium na Fakulta architektury, Univezita Záhřeb založení studia 3LHD v Záhřebu

vybrané realizace a projekty J2 House - Záhřeb, Chorvatsko, 2002 Villa Klara - Záhřeb, Chorvatsko, 2001 Croatian Pavilion in EXPO - Japan, 2005 Sportovní Hala - Bale, Chorvatsko, 2006 Kozala Cemetery - Rijeka,Chorvatsko, 2006 CG-City Zavrtnica - Záhřeb, Chorvatsko, 2009

ocenění 1999 - Vladimir Nazor Annual Award 2001 - Viktor Kovačić Annual Award 2005 - Croatian professional awards Bernando Bernardi 2007 - the ID Magazine Award (USA) 2007 - Award by The Architectural Review (UK) 2007 - AR Annual Award 2008 - World Architecture Festival - Sport category N. Božidarevića 13/4, Zagreb, Chorvatsko, www.3lhd.com

a.biro

Matej Blenkuš

Miloš Floriančič

* 1971, Ljubljana, Slovinsko

* 1955, Ljubljana, Slovinsko biograe

1998 promoval na FA v Lublani, 1998-2002 prováděl výzkum na FA v Lublani, 1999 disertační práce na Technické universitě v Helsinkách, od 2000 pracoval v A.BIRO v Lublani od 2002 je architekt na volné noze, 2003 složil doktorát na FA v Lublani

1980 1981

promoval na FA v Lublani, byl doktorandem na FA v Lublani u prof. Miloše Bonči, 1989-1991 založil a vydával časopis List, 1993 docent na FA v Lublani, 1994-1997 přednášel na Biotechnické fakultě v Lublani, obor krajinářská architektura, 1998 profesor na FA v Lublani, 1999 založil A.BIRO v Lublani

vybrané realizace a projekty Parkovací dům - Novi Šarabon, Ljublana, Slovinsko, 2005 STANOVANJSKO-TRGOVSKI OBJEKT - Ljublana, Slovinsko, 2003 Rodinný dům R - Oklukova Gora pri Brežicah, Slovinsko, 2004 Rodinný dům LESENA BOVŠKA - Čezsoča, Slovinsko, 2004 Galerie PRENOVA - Ljublana, Slovinsko, 2004 Galerie STEKLA - Ljublana, Slovinsko, 2005 Polyfunkční dům ŠMARTINKA - Ljublana, Slovinsko, 2002 Rodinný dům F - Škofja Loka, Slovinsko, 2001 Zastřešení zastávky MHD - Ljublana, Slovinsko, 2004-06 Byt na DUNAJSKEM VOGALU 1 - Ljublana, Slovinsko, 2006 Byt na DUNAJSKEM VOGALU 2 - Ljublana, Slovinsko, 2006 Restaurace v hotelu PARK - Ljublana, Slovinsko, 2005 Přestavba apartmánu - Krvavec, Slovinsko, 2003 Rodinný dům H - Kovski vrh nad Poljanskou dolinou, Slovinsko, 2001 ocenění 1996 - Plečnikovo vyznamenání za přístavbu FA, Ljubljana, Slovinsko 2003 - Županičova cena za kancelářský a obytný objekt Šmartinka, Ljubljana, Slovinsko 2007 - Plečnikovo vyznamenání za knihovnu, Grosuplje, Slovinsko

Igriška 3, Ljubljana, Slovinsko, www.abiro.net

Ambient, d.o.o. Miha Kerin

Edo Ravnikar ml.



Mejda Kregar * 1941, Ljubljana, Slovinsko biograe 1971

Promoce na fakultě architektury v Lublani (Prof. Edo Ravnikar). Nyní pracuje v atelieru Ambient v Lublani.

1968

Promoce na fakultě architektury v Lublani (Prof. Edo Ravnikar). Nyní pracuje v atelieru Ambient v Lublani.

1968

Promoce na fakultě architektury v Lublani. Studoval na univerzitě v Londýně (Prof. Reyner Banham). Pracoval s D. Stephenem v Londýně, v atelieru BBPR v Miláně a v atelieru Cappai v Benátkách. Nyní pracuje v atelieru Ambient v Lublani.

vybrané realizace a projekty Rekonstrukce Hradu - Ljubljana, Slovinsko Lanová dráha do Hradu - Ljubljana, Slovinsko

ocenění 1983 - Plečnikova medajle za rekonstrukci hradební veže, Ljubljana, Slovinsko 1997 - Plečnikova cena za komerční objekt, Ljubljana, Slovinsko 2004 - Plečnikova medajle za rekonstrukci Hradu, Ljubljana, Slovinsko 2007 - Plečnikova medajle za lanovou dráhu do Hradu, Ljubljana, Slovinsko

Mestni trg 25, Ljubljana, Slovinsko

Arhitektura Krušec

Lena Krušec

Tomaž Krušec

* 1976, Celje, Slovinsko

* 1972, Celje, Slovinsko biograe

2001 2001

absolvovala na Fakultě architektury v Lublani u Prof. Edvarda Ravnikara s Tomašem Krušec zakládá kancelář Architektura Krušec

1997

studoval na Akademii architektury v Mendrisiu u Prof. Petera Zumthora absolvoval na Fakultě architektury v Lublani 1999–2004 byl asistentem Prof. Aleše Vodopivce na Fakultě architektury v Lublani 2001 s Lenou Krušec zakládá kancelář Architektura Krušec 1998

vybrané realizace a projekty Horský hotel - Celje, Slovinsko, 2005 Elektrárna - Celje, Slovinsko, 2005 Pilates centrum - Lublaň, Slovinsko, 2004 Bytová a kancelářská budova Glazija - Celje, Slovinsko, 2004

ocenění 2007 - Plečnik Medal za Hotel Celjska Koča, Slovinsko

Galusovo nabrežje 39, Ljubljana, Slovinsko, www.wonderland.cx

Bevk Perović Arhitekti

Matja Bevk

Vasa J. Perović


* 1965, Bělehrad, Srbsko biograe

1999 1997

absolvoval na Fakultě architekury v Lublani u prof. Janeze Koželja s Vasou J. Perovičem zakládá kancelář BiPa

1992

absolvoval Fakultu architektury v Bělehradě 1992–1994 postgraduální studium na Berlage Institute v Amsterdamu 1997 s Matjou Bevkem zakládá kancelář BiPa

vybrané realizace a projekty Rodinný dům HB - Pirniče, Slovinsko 2007 Kongresové centrum Brdo - Brdo pri Kranju, Slovinsko 2007 Fakulta matematiky - Lublaň, Slovinsko, 2006 Studentský dům Poljane - Ljubljana, Slovinsko, 2006 Sociální bydlení Polje - Ljubljana, Slovinsko, 2005 Bytový komplex Brdo - 630 bytů - Brdo pri Kranju, Slovinsko 2005 Arcadia - obchod se svítidly, Bělěhrad, Srbsko, 2005 Rodinný dům Blejec - Ljubljana, Slovinsko, 2004 Budova odborového svazu učitelů Slovinsko, 2004 Rezidence holandského velvyslance - Ljubljana, Slovinsko, 2003 Bytové domy Šiška - Ljubljana, Slovinsko, 2001

ocenění 2006 - Kunstpreis Berlin, udělovaná Britskou Akademií umění 2005 - Preseren - Preis (slovinská cena za kulturu) za rezidenci holandského velvyslance 2002 - Plečnikova cena (slovinská architektonicka cena) za obytný komplex Šiška, Ljubljana, Slovinsko

Tobačna 5, Ljubljana, Slovinsko, www.bevkperovic.com

Dodd, Glažar, Perović Nicholas Dodd

Vasa J. Perović

* 1968, Shrewsbury, Velká Británie

* 1965, Bělehrad, Srbsko

Tadej Glažar * 1964, Krajn, Slovinsko biograe 1990 1994

Leicester School of Architecture promoce na Berlage Institut v Amsterdamu

1992 1994 1997

1990 1992

promoce na fakultě architektury Bělehrad postgraduální studium na Berlage Instut v Amsterdamu zakládá Bevk Perović architects

promoce na Fakultě architektury Lublani Berlage Institut v Amsterdamu

vybrané realizace a projekty

ocenění 2002 - cena Piranesi za základní školu, Kočevje 2003 - cena J. Plečnika za základní školu, Kočevje 2002 - cena Piranesi za základní školu, Kočevje 2003 - cena J. Plečnika za základní školu, Kočevje 2003 - cena Domon za sklad rmy Bossplast

2002 - cena Piranesi za základní školu, Kočevje 2003 - cena J. Plečnika za základní školu, Kočevje 2005 - cena J. Plečnika za sociální bydlení, Polje 2007 - cena J. Plečnika za studenstské bydlení, Ljublana www.bevkperovic.com

Enota

Dean Lah

Milan Tomac

* 1971, Maribor, Slovinsko

* 1970, Piran, Slovinsko biograe

1998 1998 Od 2004

absolvování Fakulty architektury v Lublani (Univerza v Ljubljani) společně s M. Tomacem a A. Deklevem zakládá ateliér enota člen výkonné rady Komory architektury a územního plánování Slovinska

1998

absolvování Fakulty architektury v Lublani (Univerza v Ljubljani) společně s D. Lahem a A. Deklevem zakládá ateliér enota 1999–2001 odborný asistent na Fakultě architektury v Lublani 1998

vybrané realizace a projekty Kancelářské a logistické centrum - Radovljica, 2005–2007 Bytový dům v Lublani - 2004–2007 Prodejna Regal GH - Gruškovje, 2005–2006 Hotel Sotelia - Podčetrtek, 2004–2006 Lázeňský komplex Terme Tuhejl - Tuhejl (CRO), 2003–2006 Wellnes centrum Termalija - Podčetrtek, 2004–2004 Logistické centrum Elcom Lublaň - 2003–2004 Administrativní budova Kraški Zidar - Sežana, 2001–2002 Pobočka banky NKBM - Lublaň, 2001–2002

ocenění 2006 - Plečnikova cena 2006 - Piranesiho cena 2006, 2007 - Zlatá tužka, Zlati Svinčnik 2007 - nominace na cenu Miese van der Rohe 2006 - Piran 2005 - Trimo architecture award Poljanska cesta 6, Ljubljana, Slovinsko, www.enota.si

Jaki, Koželj

Jože Jaki

Janez Koželj

* 1970, Nove Mesto, Slovinsko

* 1945, Ljubljana, Slovinsko biograe

1996

promoval na FA v Lublani, architekt na volné noze

1973 promoval na FA v Lublani, 1973-1994 byl hlavním redaktorem časopisu AB, 1973 působil jako doktorand u prof. Edvarda Ravnikara na FA v Lublani, 1983 docent na FA v Lublani, 1996 profesor urbanismu na FA v Lublani

vybrané realizace a projekty Obytný a kancelářský soubor - Poljanska cesta, Ljublana, Slovinsko, 1988 Obytný komplex Novi Tabor - Ljublana, Slovinsko, 1991 Tělocvična - Ljubljana, Slovinsko, 1991 Obytný komplex “Schieszstaette” - Graz, Rakousko, 1998 Supermarket TUŠ - Tiplička cesta 2, Novo Mesto, Slovinsko, 2003

ocenění 1989 - Plečnikova cena za obytný a kancelářský objekt v Poljanske ulici, Ljubljana, Slovinsko 1992 - Piranesiho uznání za obytný komplex Novi Tabor, Ljubljana, Slovinsko 2004 - nominace na cenu Miese van der Roheho za obchodní a zábavní centrum TUŠ, Novo Mesto, Slovinsko

Komenskega 12, Ljubljana, Slovinsko

Njirič Helena Paver

Helena Paver Njirič * 1963, Chorvatsko biograe 1989 promuje na AF v Záhřebu 1992-2002 spolupráce v Njiric + Njiric Arhitekti 1999 lektor na Škole architektury v Záhřebu 2001-2003 hortující profesor na TU v Berlíně 2001 zakládá vlastní architektonickou kancelář v Záhřebu 2003 více prezident Chorvatské Asociace Architektů (CAA) 2004 kurátor Chorvatského Pavilonu na bienále v Benátkách 2006 členem tvůrčí rady v Salsburku v Rakousku

vybrané realizace a projekty Urban dyptih - Gliptoteka, Zagreb, Chorvatsko, 2001 Bytové domy POS - Ivana Gunduliča 24, Rovinj, Chorvatsko, 2002-2004 Městská galerie - Varazdin, Chorvatsko, 2004 Sada MA HAZU - Záhřeb, Chorvatsko, 2005 “Steep and deep 2 x 1” – 2 roniné domy, Samobor, Chorvatcko, 2006

ocenění 1996 - Madre de corazón atómico - Atom heart mother, Glasgow, Scotland (první cena) 1997 - Hortus sanitatis (Pharmaceutical faculty), Zagreb, Chorvatsko (třetí cena) 1997 - 1999 - Hypermárket Baumaxx, Maribor, Slovinsko 1999 - kostel A, Aljmas, Chorvatsko (druhá cena) 2001 - Bytové domy POS, Rovinj, Chorvatsko (prvné cena)

[email protected]

Plečnik Josip

Josip Plečnik * 1872, Ljubljana, Slovinsko † 1957, Ljubljana, Slovinsko biograe 1897 dokončil studia na AVU ve Vídni u O. Wagnera 1911-21 vyučuje na Uměleckoprůmyslové škole v Praze 1920 stává se profesorem v Lublani 1921-32 architektem Pražského hradu 1921-56 působil jako profesor architektury v Lublani 20. a 30. letech 20. století provádí řadu rekonstrukcí

vybrané realizace a projekty Úprava bytu prezidenta na Pražském hradě - Praha, Česká Republika, 1921-24 Úprava I. nádvoří vč. praporových stožárů před Matyášovou branou - Praha, Česká Republika,1922 Úprava interiérů a parku prezidentova zámku v Lánech - Lány, Česká Republika, 1922- 23, 1929 Kostel sv. Františka - Ljubljana, Slovinsko, 1925-31 Kostela Nejsvatějšího Srdce Páně - Praha, Česká Republika, 1928-32 Trojmostí - Ljubljana, Slovinsko, 1929-31 Žehličkový dům - Ljubljana, Slovinsko, 1934 Univerzitní knihovna - Ljubljana, Slovinsko, 1936-41 Hřbitov Žale - Ljubljana, Slovinsko, 1938-39 Tržnice - Ljubljana, Slovinsko, 1940-42

ocenění

Ljubljana, Slovinsko

OFIS Arhitekti

Špela Videčnik

Rok Oman

* 1961, Slovinsko

* 1970, Slovinsko biograe

1997 2000

absolvovala školu architektury v Lublani Architectural association v Londýně

1997 2000

absolvoval školu architektury v Lublani Architectural association v Londýně

vybrané realizace a projekty Futbalovy stadion Ljudski vrt - Maribor, Slovinsko, 2008 Bytový dům Tkanička - Nová Gorica, Slovinsko, 2008 Tetris Apartments - Lublaň, Slovinsko, 2007 Nákupní centrum s bytovou střešní nádstavbou - Bohinjska Bistrica, Slovinsko, 2007 Bytový dům Seník - Cerklje, Slovinsko, 2007 Villa Old Oaks - Lublaň, Slovinsko, 2006 Sociální bydlení - Izole, Slovinsko, 2006 Mini Loft - Lublaň, Slovinsko, 2003 Obytní blok 16x68 - Lublaň, Slovinsko, 2000

ocenění 2007 - Mies van den Rohe Awards 2006 - nominace za domy na pobřeži 2006 - bienal miami 2005 - čestní uznání, Miami, USA 2001 - young architect of the year - vítěz, YAYA, london, UK 2000 - piranesi award - čestní uznání za obytní blok 16x68 , Piran, Slovinsko

Kongresni trg 3, Ljubljana, Slovinsko, www.os-a.si

Plusminus30 Barbara Debevec

Jure Melon

* 1975, Postojna, Slovinsko

* 1978, Pula, Chorvatsko

Lara Melon

Bernard Podboj

* 1975, Šempeter, Nova Gorica, Slovinsko

* 1974, Postojna,Slovinsko biograe

1999 - 2002 2002 - 2004 2002 2004 1998 - 1999 1999 - 2003 2001 2004

výkonná redaktorka časopisu Piranesi praxe arch. kanceláři, KA-Studio absolvovala na Fakultě architektury v Lublani(pod vedením V. Ravnikara) založení ateliéru plusminus30

2003 2004 2005

praxe v arch. kanceláři Janez Kobe praxe v arch. kanc. DK absolvovala na Fakultě architektury v Lublani (pod vedením V. Ravnikara) založení ateliéru plusminus30

1999 - 2000 2001 2001 - 2003 2004

praxe ve studiu AKSL architekti založení ateliéru plusminus30 absolvoval na Fakultě architektury v Lublani (pod vedením V. Ravnikara)

praxe v arch. kanceláři Enota absolvoval na Fakultě architektury v Lublani (pod vedením F. Košira) praxe v arch. kanc. DK založení ateliéru plusminus30 vybrané realizace a projekty

Rektorát fakulty humanitních věd Univerzity Primorske - Koper, Slovinsko, 2003–2007 Prodejna čokolády - Podplešivice, Slovinsko, 2005 Interiér bytu Dutovlje - Karst, Slovinsko, 2004–2005 Interiéry rodinných domů - Sostro a Sneberje, Ljubljana, Slovinsko, 2004 Klinton bar - Sežana, Slovinsko,2004 Kancelář Fakulty elektrotechnické, Univerzita Lublaň - Ljubljana, Slovinsko, 2007

ocenění 2006 - nominace na Plečnikovu cenu 2007 - Zlatá tužka (Zlati Svinčnik)

Kladezna 12, Ljubljana, Slovinsko, www.plusminus30.si

Princic Alessio

Alessio Princic * 1958, Udine, Italia biograe 1982 1985 1983 1983 1990 1992 2000

fakulta architektury v Ljublani fakulta architektury v Benátkách obdržel Preseren Prize za diplomní projekt začíná pracovat v atelieru marconi v Udine, Italie, dále atelier Valle architects a další zakládá vlastní studio v Udine se navrací na fakultu v Ljublani, kde působí jako vědecký pracovník a lektor ukončil posgraduální studium na fakulte architektury v Ljublani do této doby pracuje jako vedoucí svého atelieru v Udine Italie Pricnic a Partners

vybrané realizace a projekty Komunitní centrum - rekonstrukce, Cormons, Italie, 1995 Nová fasáda pivovaru Union - Ljubljana, Slovinsko, 1999 Molan Appartment - Ljubljana, Slovinsko, 2001 Marzoni Bar - Tolmezzo, Italy, 2001 A Banka - Ljubljana, Slovinsko, 2003 Trimo Busines Bulding - Trebnje, Slovinsko, 2004

ocenění 1983 - Preseren Prize za diplomní projekt 1998 - Plecnikova cena 2000 - Oderzo prize

Via Treppo 16, Udine, Italy, www.princicandpartners.com

Ravnikar Edvard

Edvard Ravnikar * 4.12.1907, Novo Mesto, Slovinsko † 23.8.1993, Ljubljana, Slovinsko biograe

1938-1939 1993

žák Plečnika pracoval v pařížském atelieru Le Corbusiera umírá ve věku 85 leti

vybrané realizace a projekty Galerie moderního umění - Ljubljana, 1951 Ljudska pravice ofce Building - Ljubljana, 1961 Fakulta stavební a geodézie - Ljubljana, 1969 Petrol sevice station - Ljubljana, 1969 Přístavba Plečnikovi vysoké školy - Ljubljana, 1970 Residental towers - Ljubljana, 1973 Náměstí republiky - Ljubljana, 1974 Maximárket shoping centre - Ljubljana, 1975 Ferant residental Complex - Ljubljana, 1975 B a C ofce Towers - Ljubljana, 1976 Kulturní a kongresové centrum Ivana Cankara - Ljubljana, 1983

ocenění

Ravnikar Potokar, d.o.o Vojteh Ravnikar * 1943, Slovinsko

Robert Potokar * 1965, Slovinsko biograe 1973

absolvoval Fakultu architektury v Ljublani 1977-1980 je členem skupiny KRAS 1993 působnost na fakultě architektury v Ljublani 1993 Člen sboru architektů ve Slovinsku (ZAPS)

1990 1994

absolvoval Fakultu architektury v Ljublani Člen sboru architektů ve Slovinsku (ZAPS)

vybrané realizace a projekty Pošta - Trgovina, 1978 Základní škola - Vrtec, 1980 Hotel Klub - Lipica, 1981 Poročna dvorana - Sežana, 1982 Hřbitov - Sežana, 1984 Hotel Piran - 1. cena, 1986 Pošta - Zadar, Chorvatsko, 1988 Divadlo - Nova Gorica, 1994

Vilový komplex Ventrelli - Seča Portorožku,1998 Rodinný dům - Škofja Loka, 1998 - 2000 Rodinný dům - Duplje, 2000 - 2002 Rodinný dům - Vinje pri Ljubljani, 2001 - 2003 Adaptace Kina Dvor - Ljublan, 2003 Bazénovýý komplex - Seča pri Porožku, 2003 Základní škola - Poljan, 2005 - 2007

Polyfunkční dům Mandrač - Koper, Slovinsko, 1995 - 1996 Základní škola Brinje - Grosuplje, Slovinsko, 1997 - 1999 Sportovní hala při Střední Škole Srečka Kosovela - Sežana, 2001 - 2002 Polyfunkční objekt F1 Masarykova - Ljubljana, Slovinsko, 2000 - 2001 Polyfunkční objekt F2 Masarykova - Ljublana, Slovinsko, 2005 - 2006 Vila Mon Repos - Center za inovativno učenje , Bled, 2004 - 2007 ocenění

Rimska cesta 8, Ljubljana, Slovinsko, www. ravnikar-potokar.si

Randič, Turado

Saša Randič

Idis Turato

* 1964, Rijeka, Chorvatsko

* 1965, Rijeka, Chorvatsko biograe

1990 1990 - 92 1993 2003

absolvoval na Fakultě architektury v Záhřebu absolvoval Berlage Institut v Amsterdamu zakládá arch. kancelář Randič-Turato prezident CAA (Croatian Architects Ass.)

1991

absolvoval na Fakultě architektury v Záhřebu zakládá arch. kancelář Randič -Turato 1998-2004 postgraduálně absolvoval studijní program na záchranu historických budov na Fakultě architektury v Záhřebu 1993

vybrané realizace a projekty WTC - byznys centrum a technologický park - Rijeka, Chorvatsko, 1993 projekt Lávka pro pěší - Adriatic highway, Chorvatsko, 1998 Muzeum současného umění - Záhřeb, Chorvatsko, 1999, projekt Obytný soubor, 600 bytových jednotek - Cordoba, Chorvatsko, 1999, soutež Lapidarium Novigrad - Novigrad Cittanova, Chorvatsko, 2003 Turistické a informační centrum - Rijeka, Chorvatsko, 2002 Kongresové centrum - Rijeka, Chorvatsko, 2003, projekt Univerzitní kampus I - Rijeka, Chorvatsko, 2003, projekt Rodinný dům - Kostrena, Chorvatsko, 2004 Základní škola - Krk, Chorvatsko, 2005

ocenění 1999 - prezentace na výstavě 10 Year After - výstava na AA, Londýn 2000 - vydali monograi “Radic Turato - architecture of transition” s texty Kennetha Framptona 2000 - Third Millennium Bienále v Benátkách - vystavující publikování v časopisech CIP, Arhitektura, Oris a Domus

Delta 5, Rijeka, Chorvatsko, www.randic-turato.hr

Sadar Vuga Arhitekti Boštjan Vuga * 1966, Nova Gorica, Slovinsko

Jurij Sadar * 1963, Celje, Slovinsko biograe 1982

1992

1992 1996

diplomoval na Fakulte architektury v Lublani Londyn postgraduál. na Architectural Association ziskal Plecnikovu studentskou cenu Je jednim ze zakladatelu O.C.E.A.N. mezinarodni site architektu, urbanistu a designeru zacatek spoluprace s Jurijem Sadarem zalozil kancelar Sadar Vuga Architectsi

1987

vystudoval Fakultu architektury v Lublani 1993-1997 pusobil jako asistent profesora na Fakulte architektury v Lublani 1992 ziskal Piranesiho cenu za obytný dum Kotnikova 1992 zacatek spoluprace s Bostjanem Vugou 1996 zalozil kancelar Sadar Vuga Architects

vybrané realizace a projekty Bytový dům Hvězda - Nová Gorica, Slovinsko, 2007 Bytový dům Gradaška - Lublaň, Slovinsko, 2006 Condominium Trnovski Pristan - Lublaň, Slovinsko, 2004 Arcadia Lightwear - Lublaň, Slovinsko, 2001 Obchodní a průmyslová komora - Lublaň, Slovinsko, 1999

ocenění 1999 - Piranesi Recognition za Obchodni a prumyslovou komoru, Ljubljana, Slovinsko

Tivolska cesta 50, 1000 Lublaň, www.sadarvuga.com

Vodopivec Aleš

Aleš Vodopivec * 1949, Ljubljana, Slovinsko biograe 1974 1978 1978–1993 od 1993

diplomoval na Fakultě architektury v Lublani u prof. Eduarda Ravnikara absolvoval stáž na KTH (Kungliga Tekniska hogskolan) ve Stockholmu pracoval jako samostatný architekt je profesorem na Fakultě architektury v Lublani

vybrané realizace a projekty Rodinný dům - Ljubljana, Slovinsko, 2005 Hřbitov v Srebrniče - Novo mesto, Slovinsko, 2000 Interiéry banky NLB - Ljubljana, Slovinsko, 1995 Dostavba hotelu - Jezero Bohinj, Slovinsko, 1990 Rekonstrukce a dostavba Festivalové arény - Bled, Slovinsko, 1989 Čerpací stanice - Ljubljana, Slovinsko (spolupráce J. Kobe), 1988 Hotel Bogatin Bled - Slovinsko (spolupráce J. Kobe), 1986

ocenění 1990 - Plečnikova cena za rekonstrukci a dostavbu Festivalové arény, Bled, Slovinsko 1991 - Prešerenova cena 2000 - Piranesiho cena za hřbitov v Srebrniče, Novo mesto, Slovinsko 2001 - Plečnikova cena za hřbitov v Srebrniče, Novo mesto, Slovinsko

Dalmatinova 11, Ljubljana, Slovinsko

Vozlič, Vozlič – Košir

Matej Vozlič

Vesna Vozlič – Košir


* 1956, Krško, Slovinsko biograe

1981

promócia na Fakulte architektúry v Ljubljane (u Prof. Edo Mihevc)

1980

promócia na Fakulte architektúry v Ljubljane (u Prof. Peter Fister)

vybrané realizace a projekty Základná škola - Višnja Gora, Slovinsko, 1999 Administratívna budova Linde MPA - Ljubljana, Slovinsko, 2002 Dvorni trg a Hribarjevovo nábrežie - Ljubljana, Slovinsko, 2002 Opera Bar - Ljubljana, Slovinsko, 2004 Viacúčelová hala Svetje - Medvode, Slovinsko, 2005

ocenění 1990 - Piranesi Recognition 1994 - Plečnik Recognition za rekonštrukciu Cankarjevovho nábrežia, Ljubljana 2003 - Plečnik Medal za administratívnu budovu Linde MPA, Ljubljana 2007 - Prešeren Foundation Award

Tavčarjeva 13, Ljubljana, Slovinsko

Zupanc Marjan

Marjan Zupanc * 1972, Ljubljana, Slovinsko biograe 1997

zakládá svou vlastní architektonickou kancelář v Ljubljani Od té doby se zúčastnil několika soutěží, řady z nich vítězně Jeho kancelář se zaměřuje především na navrhování veřejných a obytných budov

vybrané realizace a projekty Polyfunkční dům - Novo mesto, Slovinsko, 1998–2005 Rekreační dům - Kranjská Gora, Slovinsko, 2000–2001 Apartmány pro seniory - Trebnje, Slovinsko, 2005 Obchodní centrum TUŠ - Celje, Slovinsko, 2005

ocenění

Rožna Dolina, Cesta Ix 21, Ljubljana, Slovinsko

ODBORNÁ EXKURZE FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ, MODUL 2 - MEZI MĚSTEM A DOMEM KONCEPCE A VEDENÍ PROJEKTU: JAKUB KYNČL, © 2008

ODBORNÁ EXKURZE - SLOVINSKO, CHORVATSKO 2008

Recommend Documents