ODBOR PRO MÍROVÉ OPERACE VE STRUKTUŘE ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

ODBOR PRO MÍROVÉ OPERACE VE STRUKTUŘE ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ Mgr. Jiří Víšek Policejní akademie České republiky v Praze Email: [email protected]

Anotace: Předkládaný článek, který nese název „Odbor pro mírové operace ve struktuře Organizace spojených národů“ akcentuje recentní problematiku implementace operací ve prospěch míru. Článek reflektuje elementární význam Odboru pro mírové operace (Department of peacekeeping operations), jeho základní strukturu a uplatnění v procesu fungování Organizace spojených národů. V práci je uvedena základní úloha Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, právní náležitosti v rámci České republiky, které ukotvují problematiku nasazování ozbrojených sil do operací ve prospěch míru. V závěru práce jsou uvedeny aktuální trendy v praxi realizace operací ve prospěch míru a rizika, respektive příležitosti, které ovlivňují úspěšnost a efektivnost budoucího vývoje managementu operací ve prospěch míru.

Klíčová slova: Mír, Odbor pro mírové operace, Rada bezpečnosti Organizace spojených národů, Organizace spojených národů, vláda České republiky, Ústava České republiky, technologie, inovace.

1

Annotation: This article called „Department of peacekeeping operations in structure of The United Nations“ accents recent problematic of implementation by peacekeeping operations. Article reflects elementary basics of Department of peacekeeping operations its structure and use in working process of The United Nations. In this thesis is shown basic role of Security council by The United Nations, legal requirements in framework of Czech Republic which anschors problematic of deployment of armed forces to the peacekeeping operations. In the last part of thesis are stated current trends in practice by realization of peacekeeping operations and risks respectively opportunities which affect success and efficiency of the future evolution for the management of peacekeeping operations.

Key words: Peace, Department of peacekeeping operations, Security council of The United Nations, The United Nations, government of Czech Republic, constitution of Czech Republic, technology, innovation.

2

Úvod V současnosti vzniká mnoho globálních, ale i regionálních konfliktů. Řada z těchto konfliktů není prakticky koncepčně řešena, jedná se především o konflikty etnické či náboženské. Ve strategickém pohledu je nutné konfliktní situace řešit, případně jim efektivně předcházet. K prevenci konfliktů lze přistupovat diplomatickými prostředky,

které

v recentní

době

mnohdy

selhávají.

V situaci

konfliktní

nebo postkonfliktní je adekvátní implementovat nástroje, které jsou přímo určené pro charakter situací takového typu. Na úrovni Organizace spojených národů (OSN) tyto nástroje nazýváme jako mírové operace. Je žádoucí mírové operace analyzovat z mnoha pohledů, které budou rozpracovány v rámci tohoto článku. V textu bude největší pozornost věnovaná Odboru pro mírové operace 1 , jednotlivým zdrojům, které jsou disponibilní pro tento typ operací. Další fáze tohoto článku bude pojednávat o úloze Rady bezpečnosti OSN a otázce efektivnosti působení v řešené oblasti.

Odborný

přínos

tohoto

článku

spočívá

v analýze

kritického

stavu

managementu, resp. řízení mírových operací, což konkrétně budou limitující faktory činnosti Odboru pro mírové operace, rizika participace s ohledem na nedostatky systému a úvahy de lege ferenda. I přes více než padesát let praktických zkušeností s implementací operací mezinárodního společenství ve prospěch míru, vedených OSN a dalšími regionálními organizacemi, management těchto operací se neřídí žádnou striktně stanovenou doktrínou. Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O nepostradatelnosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly OSN obdržely Nobelovu cenu za mír. Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti OSN se souhlasem dalších zemí a většinou i dalších zainteresovaných stran. V případě, že se jedná o mise vojenských pozorovatelů, tvoří je neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových složek jsou vyzbrojeni, zbraně však mohou použít pouze k sebeobraně. Parametr úspěšnosti mírových operací ovlivňuje řada aspektů. Konkrétní bojové strany musí mít zájem vyřešit spory mírovou cestou. Další předpoklad úspěšnosti mírových operací spočívá v jednoznačném mandátu, který je určen 1

Pozn.: Anglický název „Department of peacekeeping operations“.

3

pro praktické provádění těchto operací. Ze strany OSN by měla být poskytnuta silná politická podpora. Nelze opomenout ani podporu prostřednictvím finančních a lidských zdrojů, bez těchto tzv. civilních zdrojů by operace byla prakticky neuskutečnitelná. Priorita nestrannosti pro OSN musí znamenat dodržování zásad Charty: v případech, kdy jedna ze stran očividně a jednoznačně porušuje ustanovení mírové smlouvy, může pokračování rovnocenného přístupu všech stran vyústit v lepším případě ve snížení efektivity operací a v horším pak ke spoluúčasti na páchání zla. Důvěryhodnost mírové činnosti OSN v devadesátých letech byla poškozena váhavostí organizace při odlišování oběti a agresora. Výše uvedené pracovní cíle budou rozpracovány do jednotlivých kapitol, na závěr tohoto článku bude uvedena ucelená struktura rizik, které v budoucnu mohou mít vliv na fungování operací ve prospěch míru, které jsou a budou prováděné OSN.

Odbor pro mírové operace Odbor pro mírové operace je zřízen v rámci OSN, která vznikla na základě podpisu Charty OSN dne 26. června 1945 v San Francisku a následně vstoupila v platnost formální inaugurací ve Washingtonu D. C. dne 14. října téhož roku. OSN sídlí v New Yorku, od července 2011 má 193 členů. K budování OSN došlo po druhé světové válce, od toho si lze subjektivně odvodit, proč jsou sídlem OSN Spojené státy americké. Česká republika vnímá OSN jako prioritní mezinárodní organizaci, která je zřízená pro účely zajišťování kolektivní bezpečnosti, v praxi je sekundárně podporovaná

činností,

resp.

kooperací

s Evropskou

unií

(EU),

Organizací

Severoatlantické smlouvy (NATO) a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), ale výhradně v případě, že se jedná o evropskou bezpečnost. Česká republika rovněž vnímá potřebu reformy OSN, která by učinila organizaci efektivnější a přiblížila ji potřebám recentní doby.2

2

BALABÁN, Miloš a Libor STEJSKAL. Kapitoly o bezpečnosti. Praha: Karolinum, 2010, ISBN 978-80-246-1863-0. str. 353.

4

Odbor pro mírové operace provádí politické a výkonné úkoly, které jsou nutné pro úspěšnost mírových operací, prováděných po celém světě. Důležitým aspektem pro efektivnost mírových operací je aktivní spolupráce s Radou bezpečnosti OSN.3 Odbor pro mírové operace byl ustanoven v roce 1992 pod vedením tehdejšího generálního tajemníka OSN Boutrose Boutrose Ghalího. Dříve úlohu odboru pro mírové operace (dále v textu jen „odbor“) zajišťovaly skupiny pro mírový dohled, jak je uvedeno výše v textu. V čele odboru se nachází zástupce generálního tajemníka OSN, který veškeré operace řídí jeho jménem. V současnosti je vedoucím odboru Hervé Ladsous, který převzal tuto roli v roce 2011.4 Odbor je důležitou organizační součástí OSN. Bez jeho absence si již není možné průběh jakékoli mise představit. Organizační podpora v oblastech financí, komunikace, technologií a logistiky tvoří nedílnou součást managementu OSN. V rámci této nezastupitelné činnosti si lze představit rovněž proces získávání lidských zdrojů (z členských států) a následnou administrativu. Odbor analyzuje a zpracovává konkrétní data, která zpětně poskytuje generálnímu tajemníkovi OSN. V současné době každá mírová operace vyžaduje značné úsilí a řadu úkolů v rámci samotného plánování. Plánování mírových operací je velice složitý proces, který předchází vlastnímu řešení konfliktní situace, resp. ozbrojeného konfliktu apod. Odbor dostává mandát, který mu poskytuje Rada bezpečnosti OSN. Na základě přiděleného mandátu je prováděn proces plánování rozpočtů pro jednotlivé mise. Odbor je zodpovědný za dotaci vojenských, policejních nebo civilních pracovníků pro danou misi. Obvyklou chybou, ke které dochází před vysláním kontingentu do konfliktní oblasti, je nedostatečná analýza politických či náboženských atributů v místě řešené situace. Na základě tohoto nedostatku může dojít ke zpracování chybné strategie pro konkrétní misi. V praxi bývá v zemích třetího světa přijata strategie pro regulaci nášlapných min, které ohrožují občany žijící v dané lokalitě a „mírotvůrce“ OSN. Obligatorní činnosti, které odbor musí provádět v rámci řešení praktických otázek, je dostatečná informovanost obou stran konfliktu o vývoji situace, případně o nových změnách, které přímo či nepřímo ohrožují bezpečnost v lokalitě konfliktu. Odbor rovněž 3

United Nations Peacekeeping. United Nations [online]. [cit. 2015-3-20]. Dostupné z: http://www.un.org/en/peacekeeping/about/dpko/. 4 Head of Department. United Nations Peacekeeping [online]. [cit. 2015-3-20]. Dostupné z: http://www.un.org/en/peacekeeping/about/dpko/chief.shtml.

5

zajišťuje organizaci humanitární pomoci a zajišťuje logistiku pro všechny pracovníky OSN. Logistika v tomto slova smyslu spočívá v zajištění dodávek materiálních, organizačních a technických prostředků pro příslušníky mírových operací. V závěru práce budou uvedeny jednotlivé technologie a inovace v mírových operacích OSN, které jsou prioritně určené pro redukci počtu materiálních či lidských ztrát. Odbor pro mírové operace tvoří čtyři hlavní kanceláře, resp. úřady. První kancelář se zabývá činností, která je spojena s konkrétními operacemi. Hlavní role kanceláře pro operace představuje politickou a strategickou politiku, operační vedení a podporu pro jednotlivé mise. Kancelář pro operace zabezpečuje správu aktuálních mírových operací, kterých je v současné době 16.5 Druhá kancelář se zabývá právní úpravou a institucemi, které zajišťují bezpečnost v rámci mírových operací. Tato kancelář byla založena v roce 2007, hlavním

důvodem

spravedlnosti,

byla

korektnosti,

koordinace minových

aktivit

odboru

akcích,

v oblastech

odzbrojování,

policejních, demobilizace

a znovuzačlenění bývalých bojovníků. Poslední oblastí, kterou se druhá kancelář zabývá, jsou reformy v bezpečnostním sektoru. Reformy v bezpečnostním sektoru ukotvují bezpečnost v rámci konfliktní oblasti od začátku až do konce konfliktu. Jedná se o udržitelný rozvoj míru a zprostředkování pocitu bezpečí a důvěry pro obyvatele oblasti konfliktu. OSN podporuje reformy v bezpečnostních sektoru z důvodu zajištění rozvoje efektivních, cenově dostupných a zodpovědných bezpečnostních institucí. Cílem reformních opatření je zajištění efektivní bezpečnosti pro stát a jeho obyvatele. Reformní opatření implementují nástroje, které vedou k zajištění větší profesionality jednotlivých institucí a jejich cenově dostupného ekonomického provozu. Hlavní podstata konkrétních reformních opatření v oblasti bezpečnosti spočívá v nediskriminaci a plném respektu základních lidských práv, které jsou ukotveny v národních nebo nadnárodních dokumentech, tj. Všeobecná deklarace lidských práv, obsahující nejznámější katalog lidských práv. Třetí kancelář je určena pro vojenské záležitosti, která má za úkol rozmístění veškerých vojenských kapacit pro podporu objektů zájmu OSN. Kancelář pro vojenské záležitosti usiluje o zvýšení výkonnosti a efektivní aplikaci vojenských komponentů pro mírové operace OSN. Vojenské jednotky OSN nazýváme jako 5

United Nations Peacekeeping. United Nations [online]. [cit. 2015-3-22]. Dostupné z: http://www.un.org/en/peacekeeping/operations/current.shtml.

6

Modré helmy, které jsou složeny z členů armád jednotlivých členských států z celého světa. Veškerý vojenských personál pracující pro Modré helmy je složen z více než 110 zemí, což tvoří přes 97 000 uniformovaných příslušníků.6 Z toho lze vydedukovat, že jednotliví příslušníci přinášejí rozdílné zvyky z oblasti kultury, zkušeností apod. Všichni jsou ale spojeni jednotnou vizí, která spočívá ve vybudování stabilní politické a mírové situace. Konkrétní úkoly vojenského personálu spočívají v monitorování sporných hranic, monitorování a pozorování situace v postkonfliktních oblastech, zajišťování bezpečnosti v konfliktní zóně, asistování při výcviku a vzdělávání příslušníků armád stran konfliktů a asistování bývalým bojovníkům při provádění mírových dohod a jejich dodržování. K prvnímu rozmístění sil v rámci mírových operací došlo v roce 1948. Rada bezpečnosti OSN vyslala vojenské pozorovatele na Blízký východ, z důvodu monitorování situace mezi Israelem a jeho arabskými sousedy. Jednotky Modrých helem nepotřebují pouze pěchotní vojáky. Výrazně vzrůstá zájem o specializovaný personál, který zahrnuje odborníky, kteří jsou schopni pomoci s obnovovací fází po např. zemětřesení, což se prakticky projevilo například na Haiti. Další odborníci jsou potřební v rámci budování dopravních komunikací, praktickým příkladem je Jižní Súdán apod. Recentní operace ve prospěch míru jsou často velice komplexní, což se projevuje v kvalitním rozmístění personálu. Dalším významným důvodem pro zlepšení současných mírových operací je kvalitní vzdělávací a výcviková činnost před vysláním do konfliktní lokality. Vojenské jednotky jsou vycvičeny pro adekvátní odezvu v případě nutnosti a nezbytnosti. Poslední kancelář se zabývá politikou hodnocení výcvikové divize. Činnost čtvrté kanceláře tedy spočívá ve vzdělávání a výcviku, který je zpětně hodnocen. Hlavním cílem je vytvořit striktní politiku a doktrínu, která by byla aplikovatelná pro rozvoj vzdělání, koordinaci a standardizaci výcvikových programů. Dalším důležitým subjektem, který se vztahuje k řešení mírových operací, je vojenský poradce. Kancelář pro vojenské záležitosti řídí vojenský poradce, současným vojenským poradce je Lieutenant General Maqsood Ahmed, který je

6

United Nations Peacekeeping. United Nations [online]. [cit. 2015-3-22]. Dostupné z: http://www.un.org/en/peacekeeping/operations/military.shtml.

7

státním příslušníkem Pákistánu. Vojenský poradce poskytuje metodické nástroje mimo jiné Odboru pro mírové operace. V roce 2007 došlo k oddělení určité části odboru za účelem zkvalitnění jeho práce. Vznikl tedy Odbor pro podporu bojiště, jeho vedoucí je v současné době Atul Khare, který je občanem Indie. Odbor pro podporu bojiště sestává ze sedmi hlavních kanceláří. Hlavním úkolem tohoto oddělení je zabezpečení logistických podmínek každé mírové operace. Konkrétně se jedná o přesun lidí a vybavení, dodávky vody, ropných produktů do určených oblastí, vytvoření kapacit pro ubytování, dodávky lékařského materiálu nebo zajištění nouzového přežití (ubytování, pitné vody apod.). Další významný cíl Odboru pro podporu bojiště spočívá v zajištění technické vybavenosti a vytvoření telekomunikačních kanálů a internetového připojení, které v některých rozvinutých lokalitách chybí. Důležitost internetového připojení spočívá mimo

jiné

v kvalitní

informovanosti

obyvatelstva,

prostřednictvím

zpráv

distribuovaných na webových stránkách, které reflektují recentní globální, ale i regionální bezpečnostní otázky.7

Udržování míru – mírové operace V případě

vypuknutí

a

eskalace

konfliktu,

tj.

nemožnosti

řešení

konfliktu

diplomatickými prostředky může OSN přistoupit k využití vojenských nástrojů v podobě zahájení mírových operací. Hlavní kategorizace mírových operací OSN se člení podle intenzity konfliktu, volby prostředků k jeho řešení a stanovení cílů. Dělí se na: preventivní8, nastolující mír9, udržující či zachovávající mír10, vynucující mír11 a komplexnější, převážně pro civilní operace budující mír 12 . Mírové operace jsou zahájeny na základě ustanovení Rady bezpečnosti OSN. Jak je výše uvedeno, příslušníci mírových sil nosí kromě modré přilby či baretu rovněž typický znak vlastní země. 13 Hlavní cíl mírových operací OSN spočívá v udržení mezinárodního míru, v souladu s principy humanity, resp. mezinárodního humanitárního práva. Mírové 7

United Nations Peacekeeping. United Nations [online]. [cit. 2015-3-22]. Dostupné z: http://www.un.org/en/peacekeeping/about/dfs/. 8 Pozn.: Anglický název „Conflict Prevention“. Kapitola VI Charty OSN. 9 Pozn.: Anglický název „Peacemaking“. Kapitola VI Charty OSN. 10 Pozn.: Anglický název „Peacekeeping“. Kapitola VI Charty OSN. 11 Pozn.: Anglický název „Peace-enforcement“. Kapitola VII Charty OSN. 12 Pozn.: Anglický název „Peacebuilding“. 13 BALABÁN, Miloš a Libor STEJSKAL. Kapitoly o bezpečnosti. Praha: Karolinum, 2010, ISBN 978-80-246-1863-0. str. 356 – 357.

8

operace musí být prováděny legitimně, tedy v souladu s normami mezinárodního práva.14 V průběhu devadesátých let 20. století se v praxi OSN objevil zajímavý fenomén. Poté, co se mírové operace změnily na komplexní a dynamické akty pro zajišťování míru, OSN v některých případech přistoupila ke kombinování mandátu podle kapitoly VI a VII Charty OSN. Mírovým jednotkám byla následně svěřena donucovací pravomoc podle kapitoly VII Charty OSN, pokud si to dynamika krizové situace v konfliktní oblasti vyžadovala.15 OSN může při řešení mezinárodních konfliktních situací či ozbrojených konfliktů využít tzv. donucovacích opatření. Taková opatření jsou využívaná v okamžiku, kdy běžné diplomatické prostředky selhávají. Příslušná opatření jsou aktuální v oblastech, kde jsou uplatňovány hospodářské a politické sankce. Hlavní negativum ekonomických sankcí spočívá v občasných dopadech na hospodaření civilních obyvatel, například Irák pod vedením Saddáma Husajna. Účelem sankcí je donucení subjektů, aby jednaly v souladu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN.

Úloha Rady bezpečnosti Organizace spojených národů Rada bezpečnosti OSN16 má hlavní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Jak již bylo zmíněno, klasické operace na udržení míru byly konány v souladu s kapitolou VI Charty OSN. V současné době jsou stále častěji implementovány principy kapitoly VII Charty OSN, tedy operace vynucující mír. Podle kapitoly VII má Rada bezpečnosti OSN pravomoc přijímat kroky směřující k vynucení svých rozhodnutí, které jsou členské státy OSN povinny naplňovat a obligatorně se jimi řídit. 17 Rada bezpečnosti OSN může svým rozhodnutím specificky zavázat členské státy, ostatní orgány OSN předkládají pouze doporučení jednotlivým vládám členských států. Rada bezpečnosti má 15 členů, pět stálých, tj. Čína, Francie, Rusko, Spojené království a Spojené státy americké. Deset nestálých členů je voleno Valným shromážděním OSN na dvouleté funkční období. Každý člen OSN disponuje 14

THAKUR, Ramesh. The United Nations, peace and security. Cambridge: University press, 2006. ISBN 9780521855174. str. 48 – 51. 15 BUREŠ, Oldřich. Operace na udržení míru OSN. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1810-0. str. 179. 16 Pozn.: Anglický název „United Nations Security Council“. 17 BALABÁN, Miloš a Libor STEJSKAL. Kapitoly o bezpečnosti. Praha: Karolinum, 2010. ISBN 978-80-246-1863-0. str. 353.

9

jedním hlasem, rozhodnutí o podstatných záležitostech vyžadují devět hlasů, včetně souhlasných hlasů všech pěti stálých členů. Toto postavení stálých pěti členů označujeme jako právo veta. V posledních letech sílí tlaky na reformu Rady bezpečnosti OSN, protože současná skladba Rady bezpečnosti OSN stále ještě koresponduje

se

situací

po

druhé

světové

válce,

nereflektuje

recentní

mezinárodněpolitickou situaci. Generální tajemník OSN Kofi Annan v roce 2004 uvedl, že OSN nikdy nebyla založena pro „sebevražedné“ účely. Co by to bylo za svět, kdyby lidé, kteří na něm žijí, by nedovolili používat sílu některým státům bez kolektivních dohod mezi členskými státy. V prohlášení závěrem konstatuje, že absence reformy OSN je hrozbou a rizikem.18

Vyslání ozbrojených sil dle Ústavy České republiky Právní úprava vyslání ozbrojených sil je v podmínkách České republiky ukotvena v ústavním zákoně č. 1/1993 Sb. (Ústava ČR). Konkrétní náležitosti jsou stanoveny v článku 43 Ústavy ČR. V rámci tohoto článku je mimo jiné upraveno vyhlašování krizového stavu „nejvyššího“ stupně, tj. válečný stav. V České republice jsou vyhlašovány čtyři krizové stavy. Stav nebezpečí, který je vyhlašován dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizové řízení, v platném znění, který vyhlašuje hejtman kraje. Druhým krizovým stavem je nouzový stav, který je vyhlašován prostřednictvím článku 5 a 6 Ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, v platném znění, tento krizový stav je prioritně zřízen pro řešení živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod a jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost České republiky. Nouzový stav může vyhlásit předseda vlády, jeho rozhodnutí vláda do 24 hodin od vyhlášení schválí nebo zruší. Třetí krizový stav, tj. stav ohrožení státu je upraven v ustanoveních článku 7 Ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, v platném znění. Stav ohrožení státu, stejně jako válečný stav je prioritně zřízen pro řešení vojenských krizových situací. Stav ohrožení státu může vyhlásit Parlament na návrh vlády, k přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a souhlasu

18

THAKUR, Ramesh. The United Nations, peace and security. Cambridge: University press, 2006. ISBN 9780521855174. str. 292.

10

nadpoloviční většiny všech senátorů. Poslední krizový stav, tj. válečný stav je vyhlašován podle článku 43 Ústavy ČR, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Parlament dle článku 43 Ústavy České republiky rozhoduje o participaci České republiky v obranných systémech mezinárodních organizací, jíž je České republiky členem. Parlament vydává souhlas pro vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, pokud taková rozhodnutí nejsou v působnosti vlády České republiky.19 Vláda je zmocněna rozhodovat o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů. V případech, že jde o plnění závazků, které plynou

z mezinárodních

smluv

o

společné

obraně

proti

napadení,

účast

na záchranných pracích, například při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích. Vláda dále rozhoduje o průjezdu ozbrojených sil jiných státu přes území České republiky (průjezd vojsk Spojených států amerických v březnu 2015). Vláda mimo jiné rozhoduje o participaci ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky, případně o účasti ozbrojených sil jiných států na cvičeních konaných v České republice. Vláda České republiky rozhoduje o vyslání jednotek v souvislosti s účastí na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je se souhlasem přijímajícího státu.

20

Česká republiky členem, a to

O výše uvedených náležitostech, resp.

rozhodnutích musí vláda neprodleně informovat obě komory Parlamentu. Parlament je kompetentní rozhodnutí vlády zrušit.

Technologie a inovace v mírových operacích OSN Členové mírových operací OSN, kteří působí v konfliktních oblastech, jsou každodenně vystaveni nebezpečí ohrožení života a zdraví. Každoročně přichází o život více než 100 příslušníků složek OSN. Oba zástupci generálního tajemníka 19 20

Článek 43, odst. 3 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., v platném znění. Článek 43, odst. 4, písm. b) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., v platném znění.

11

OSN rozhodli, že je potřeba zredukovat rizika, která ohrožují výše uvedené chráněné zájmy příslušníků mírových sil. V roce 2014 byl ustanoven nový tým, za účelem implementace více moderních technologií do mírových misí OSN, aby mohla být práce mírotvůrců bezpečnější, snadnější a současně efektivnější. V oblastech, kde probíhaly nebo probíhají válečné konflikty se to týká zapojení tzv. teleoperovaných pozemních robotů, sloužících k eliminaci nášlapných min. V dalších mírových operacích byly v roce 2014 zapojeny bezpilotní letouny, které slouží k monitorování teroristických skupin, které pašují zbraně nebo lidi. Bezpilotní letouny jsou využívány v oblastech, kde je obtížné nasazení pěchotních sil. Bezpilotní letouny, resp. drony jsou připravené pracovat 24 hodin denně a jejich použití je ekonomicky efektivnější, než použití klasických pilotovaných letounů. Používání dronů by mělo mírové operace značně zefektivnit. 21 Poradenský tým expertů by měl do velení mírových operací přinést porozumění o nutnosti použití moderních technologií. Experti budou mít za úkol navštívit jednotlivé mírové operace a následně reflektovat přínos využitelnosti inovací v praxi. Výše uvedené nástroje mají za úkol zlepšit bezpečnost příslušníků mírových operací, ale i civilního obyvatelstva v problémové oblasti.

Závěr V procesu operací ve prospěch míru se objevují nedostatky, které ohrožují podstatu budování míru. Zjištěná rizika a příležitosti pro zlepšení fungování mírových operací budou vymezeny v následujících pasážích článku. Participující státy jsou často vyzývány k zapojení se do operací, i když pro to nejsou kapacitně připraveny. Toto je případ České republiky. Armáda České republiky je v současnosti značně kapacitně omezena. V Bezpečnostní strategii České republiky z roku 2015 se vláda České republiky zavazuje navýšit rozpočet pro resort Ministerstva obrany České republiky. V souladu se spojeneckými závazky a po letech bezprecedentního propadu výdajů na obranu, se vláda zavazuje k postupném zvyšování rozpočtu na obranu, tento termín je stanoven do roku 2020, kdy navýšení bude činit 1, 4 % hrubého domácího produktu České republiky, další případné navyšování výdajů na 21

Drones spare troops. U T San diego [online]. [cit. 2015-3-26]. Dostupné z: http://www.utsandiego.com/news/2014/oct/09/drones-troops-impact/#article-copy.

12

obranu bude reflektovat proměny v globálním bezpečnostním prostředí a ekonomické možnosti České republiky. Z uvedené tendence navyšování výdajů na obranu České republiky lze dovodit, že se tento fakt projeví i ve zvýšené participaci složek České republiky na operacích ve prospěch míru, dle mandátu OSN. Původní význam a účel operací ve prospěch míru postrádá v současné době primární smysl, který spočíval v bodech „souhlas – nestrannost – minimální užití síly“, v recentním globálním prostředí je stále více kladen požadavek na využití síly v mírových operacích OSN. Do budoucna je nutné tento aspekt potlačit a cestou diplomatického vyjednávání zredukovat eskalaci konfliktů v problémových oblastech. Základním

předpokladem

uskutečnění

operace

je

souhlas

stran

konfliktu k jejímu provedení, tato skutečnost může limitovat konečné vyřešení konfliktu. Nestranná intervence reálně blokuje vítězství jedné ze zúčastněných stran, což obrazně znamená blokaci vítězství jedné ze stran konfliktu, tedy nevyřešení situace v problémové oblasti. Participace v takových operacích není pro přispívající státy efektivní, protože státy si poškozují vlastní mezinárodněpolitické renomé. Proto by měla být jasně vymezena právní pravidla implementace operací ve prospěch míru, v současné době existuje pouze úprava v rámci ustanovení kapitoly VI. a VII. Charty OSN. Nejednotná terminologie mírových operací snižuje transparentnost jejich provádění. Do budoucna by měla být stanovena rigorózní doktrína sloužící pro objasnění jednotlivých kategorií operací ve prospěch míru. Česká republika by měla přijmout jednotnou strategii pro podporu a kvantitativní participaci na operacích ve prospěch míru, v současné době není striktně stanovená žádná doktrína, která by upravovala systémové nasazování sil do mírových operací OSN. V současná době neexistuje efektivní zpětná vazba v procesu instrumentu operací ve prospěch míru. OSN by měla přijmout opatření pro vytvoření kontrolního, resp. dohledového týmu, který by sestával z jednotlivých členů participujících států. Operace ve prospěch míru by získaly objektivní podklad pro budoucí zlepšení. OSN, resp. participující státy by se v navazujících operacích ve prospěch míru mohly vyvarovat pochybení, která negativně ovlivnila efektivnost operací ve prospěch míru v minulosti.

13

V procesu operací ve prospěch míru by mělo být nasazováno více informačních a komunikačních technologií, aby docházelo k redukci rizika v rámci nasazování lidských zdrojů. V recentní době se jedná především o již uvedené tzv. drony, které spolehlivě analyzují geografický nebo jiný průběh konfliktní situace, která je předmětem aplikace operací ve prospěch míru.

Literatura 1.

BALABÁN, Miloš a Libor STEJSKAL. Kapitoly o bezpečnosti. Praha: Karolinum, 2010, ISBN 978-80-246-1863-0.

2.

BUREŠ, Oldřich. Operace na udržení míru OSN. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1810-0.

3.

EICHLER, Jan. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany České republiky – AVIS, 2006. ISBN 80-7278326-2.

4.

FUCHS, Jiří. Mezinárodní humanitární právo. 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany - Agentura vojenských informačních služeb, 2007. 230 s. ISBN 978807-2784-240.

5.

THAKUR, Ramesh. The United Nations, peace and security. Cambridge: University press, 2006. ISBN 9780521855174.

6.

The Blue Helmets. A Review of United Nations Peace-Keeping, 2. vyd. New York: United Nations, 1990. ISBN 92-1-100444-6.

Ostatní zdroje 7.

United Nations. [online]. [cit. 2015-3-27]. Dostupné z: http://www.un.org/en/.

8.

Charta Organizace spojených národů.

9.

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, v platném znění.

10. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, v platném znění. 11. Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon), v platném znění.

14

12. Drones spare troops. U T San diego [online]. [cit. 2015-3-26]. Dostupné z: http://www.utsandiego.com/news/2014/oct/09/drones-troops-impact/#articlecopy.

15