Odbor Klubu Českých Turistů START Český Krumlov
CHEBSKO a AŠSKO
4. – 12. ZÁŘÍ 2012 Vedly : Marie Amchová a Vlasta Wimmerová
CH E B S K O
2 0 1 2
Termín : 4. – 12. září 2012 Ubytování : Kolej Západočeské Univerzity Dyleňská 24 350 01 CHEB 2, 3, 4 lůžkové pokoje Stravování : Sportovní hala – restaurace naproti koleji – polopenze , ostatní každý sám. Místní poplatek – je již zahrnut v ceně ubytování Program : Cheb a okolí (architektura i příroda); Smrčiny (přírodní parky); Aš a okolí. Františkovy Lázně , Soos , hrady Cheb a Seeberg , rozhledny Háj, Zelená hora a Kapellenberg , lázně Bad Brambach (Německo - 1 den), bývalé sopky Komorní a Železná Hůrka , pramen Bílého Halštrova , Motýlí dům. Mapa : KČT č. 1 – Ašsko a Chebsko Trasy : různě dlouhé – základní až 19 km , zkrácené 8 – 15 km , podle výkonnosti a počasí. Vybavení : dobré boty (dvoje !!!), pláštěnka (deštník) , oblečení na teplo i zimu, domácí obuv , hygienické potřeby , léky , OSOBNÍ DOKLADY (občanský průkaz, pas – jedeme na jeden den do Německa) Eura , připojištění pro cizinu (na sobotu 8.9. 2012 – u ČSOB za 20,- Kč na 1 den). Počítejte i s určitou sumou korun na vstupy ( + průkaz KČT kvůli možným slevám). Odjezd : 4 září 2012 zvláštním autobusem z Č. Krumlova – zastávky : Autobusové nádraží – 7.oo hod. Větřní - nahoře – 7.15 hod. Trojice – 7.35 hod Č. Budějovice, „U balvanu“ – 8.oo hod -2-
Návrat : 12. září 2012. Odjezd z Chebu v 8.30 hod. Zastávky pro výstup stejné jako při cestě tam (nebo po dohodě). Návrat do 22.oo hod. Zastávky při přesunech : cesta tam : Mariánské Lázně cesta zpět - předpokládáme : Planá u Mariánských Lázní, Tachov, Světce, popř. Bor u Tachova Doufám, že se nám v tomto pro nás málo známém kraji bude líbit, počasí nám bude přát, sejde se jako vždy bezvadná parta a bude nám všem spolu fajn. Marie Amchová a Vlasta Wimmerová
-3-
CH E B S K O 2012
–
ÚVODNÍ
SLOVO
Nejzápadnější kout republiky, býval hustě obydlen, protože tudy vedly obchodní cesty do Saska i Bavor. Po odsunu Němců po druhé světové válce chybělo obyvatelstvo, proto je řada objektů neobydlená – dnes i některé památky ve špatném stavu a spousta domů byla i zbořena. Kraj je bohatý na pozůstatky sopečné činnosti – minerální prameny, nejmladší sopky u nás, lázně. V tomto kraji je množství potoků, vodních ploch a pramení zde řada řek. Nalézá se zde velké množství kamenných křížů. Hory – vrcholy : Smrčiny – Háj (757,6 m) – u nás. V Německu nejvyšší vrchol Schneeberg (1052 m), Kapellenberg (757,3 m). Přírodní parky : Lužní potok, Halštrov, Kamenné vrchy Sopky : Komorní hůrka, Železná hůrka, Lom Blatná Lázně : Františkovy, Karlovy Vary, Mariánské, Bad Brambach. Voda v lázních v Německu se platí!!! Řeky : řeky Chebska patří do povodí Labe, jen málo na S do Saaly. V oblasti řada potoků. Bílý Halštrov (11 km). Ohře – 3. nejdelší česká řeka; pramení v Německu pod Schneebergem ve výši 722 m. Přehrady : Skalka – Ohře, Jesenice – Odrava Lesy : nejsou původní, nejzachovalejší v někdejším pohraničním pásmu; dnes zřízeny přírodní parky. Průmysl : oblast od středověku silně osídlená a obhospodařovaná – tvrze, hrady, hamry, mlýny, těžba surovin; využití vodní síly. Dnes útlum kdysi prosperujícího textilního průmyslu. Dnes turistika, lázeňství, u Skalné keramické jíly (kaolin). Hrady : Cheb, Ostrov (Seeberg) , Skalná (Vildštejn , Starý Hrad) , Podhradí (Neuberg – Najperk) Kamenné kříže („smírčí kříže“) : je jich zde mnoho, jsou památkou na -4-
usmíření mezi pachatelem a obětí (str. 27 ), náhrada krevní msty. Kostely : k. Dobrého Pastýře v Podhradí – chebské evangelické baroko. Starý Hrozňatov – poutní místo Mario Loreto Rozhledny : někdy uváděny jako Bismarckovy rozhledny : Háj nad Aší , Zelená hora nad Chebem. Kapellenberg v Německu nad Aší. Architektura : typické pro tuto oblast jsou hrázděné domy, ašský venkovský dům - hrázdění obedněno prkny (Dolní Paseky, Hranice), chebský uzavřený statek - hrázděné zdivo na roubeném nebo kamenném věnci, v patře pavlač. Barvy : červenohnědá, bílá, modrá. Salajna, Doubrava, Palíč, Nový Drahov aj. Muzea : Cheb , Františkovy Lázně , Motýlí dům. SOOS. Nový Drahov – hrnčířská dílna Příroda : - oblast je dávnou kulturní krajinou, zemědělsky využívanou – škody hnojením – rozmach plevelů - SOOS – slanomilná květena - hodně vodních ploch a toků , hodně ptactva (Jesenická nádrž – zimoviště severské husy polní a běločelé, jeřáb popelavý zahnízdil na Chebsku na druhém místě v Čechách) - perlorodka říční – Lužní potok a Bystřina - vydra a z Bavorska asi i bobr - málo sov, nedaří se stabilizovat dříve hojného tetřívka, častější vzácný chřástal polní - skalky – hlubinná křemenná žíla, z ní vypreparované Goethovy skalky (670 mnm) - sopky – hůrky , Blatná u Libé – čedičový lom odkryl průnik neovulkanitů - uhlí – netěží se, je příliš hluboko - keramické jíly – mocnost až 170 m na rozměry největší neuhelné lomy v Evropě (u Skalné – Vildštejna) Oblast Chebska a Ašska byla od středověku ovládána říšskými hrabaty Zedtwitzů. Patřily jim hrady, tvrze i pozdější zámky (např. Neuberg). Od nich (Neubergů) Ašsko zdědili. -5-
1.den – úterý 4. 9. 2012 Trasa : Č. Krumlov – Mariánské Lázně – Cheb Počasí : krásně, horko, dobrá viditelnost Km : BUS 300 pěšky 4, 6, 8, 10 Odjezd z Krumlova bez problémů v 7.oo hod. z AN přes Plešivec, Větřní a Č. Budějovice, v Pištíně nabíráme poslední účastnici Zdenu Mališů. Silnice je volná a tak rychle ujíždíme směrem na Plzeň. První zastávka je u pumpy v Nepomuku. Za Plzní jedeme po dálnici směrem na Rozvadiv a z ní je už jen kousek do Mariánských Lázní. Věnujeme jim 4 hodiny, je to optimální doba. Každý podle zájmu ten čas věnuje kavárnám, restauraci, muzeu, procházce po centru, zpívající fontáně, ochutnávání pramenů, oplatek nebo i delší procházce. Lázně jsou na pohled pěkné, domy opravené, při bližším pohledu řada z nich je prázdná a všude je slyšet ruština a všude jsou ruské nápisy. SMUTNÉ ! ! ! Většina účastníků se vypravila k hotelu Krakonoš, kde je park miniatur zajímavých míst v Čechách (nešli jsme tam – drahé vstupné a málo času na prohlídku) a obůrka s daňky a také malá kavárnička. Tu jsme navštívili – alespoň někteří z nás. Dolů jsme šli po Č TZT kolem sjezdovky a k rozhledně Hamelika (100 schodů, krásný rozhled),. V 16.oo hod. odjíždíme do Chebu a ubytováváme se. Ubytování je čisté, prostorné, vždy dvoulůžkové pokoje mají vlastní sociální zařízení; je to nejlepší ubytování, jaké jsme kdy měli. Budova – věžák (alespoň je odevšad vidět) jsou vysokoškolské koleje. Na jídlo ale musíme chodit na zimní stadion (nevadí) a nemáme k dispozici společenskou místnost (vadí). Večeře výborná : zeleninový salát, čočková polévka, brambory a maso se zeleninou. Po večeři se někteří šli ještě projít a někteří již zalehli. Spalo s dobře. 2. den – středa 4. 9. 2012 Trasa : Salajna – Horní a Dolní Lažany – Doubrava – Kyselecký hamr – pramen kyselky – Železná hůrka – Mario Loreto – Starý Hrozňatov – Cheb. Počasí : krásně, slunečno, horko, ráno mlha Km : BUS 48 pěšky 11 – 14 – 16 -6-
Ráno po snídani v 8.30 vyrážíme za mlhy do Salajny (494 m). Je to stará osada kolem Štibořského potoka, domy jsou rozptýlené po stráních, hrázděné, nejstarší z r. 1760. převládá barva červenohnědá, bílá, modrá, někdy ve štítě t. zv. chebský kříž s Kristem nebo obrázkem na plechu a na střeše zvonička.
Salajna Ze Salajny jsme po M TZT pokračovali strmou cestou lesem do Horních Lažan (466 m) – nejprve do kopce a pak s kopce. V lese nás všechny okouzlily pavučiny – byly orosené, byly všude – svislé a hlavně vodorovné – nic takového jsme ještě neviděli. V H. Lažanech byla šikovná hospůdka s krásnou zahradou a bezvadným panem hospodským. V Dolních Lažanech zase dva krásné hrázděné domy, u kterých se někteří fotí – jsou tak krásné, že se nám od nich ani nechce odejít. Zde opouštíme silnici a polní cestou docházíme do Doubravy. Vpravo vidíme pastviny se stádečky koní. Od roku 1995 je zde chovná stanice arabských plnokrevníků – je zde největší -7-
stádo těchto koní u nás. Doubrava je vesnická památková rezervace – vítají nás krásné roubené statky. V tom posledním Rustlerově statku je restaurace a skanzen. Nejprve jsme si téměř všichni něco dali v restauraci (např. bramborák, polévku, výborné lívance s povidlovou omáčkou a zakysanou smetanou – ne drahé : lívance + 3 dl Kofoly 75,- Kč). pak jsme všichni šli do skanzenu (vstup 30,- Kč), sám majitel nám povídal, má statek od r. 1975, celá rodina na opravách pracovala, statek zachránila, dnes krásně opravený, výklad obsáhlý, výborný. V okolí staré stromy.
Doubrava Z Doubravy (500 m) někteří jeli autobusem do Mýtiny (6 lidí), ostatní šli údolím Stenického potoka kolem zřícenin mlýna na místo, kde stával Kyselecký hamr, dnes z něho není nic, zato poblíž cesty krásně upravený altán s pramenem výborné kyselky. Cesta sem byla moc pěkná, kolem potoka s tabulemi naučné stezky, měkká. Zato odtud po Č TZT prudce do kopce, po asfaltce (bývalá signálka) – úmorné, na kopci (krásný výhled) -8-
jsme se rozdělili. Část šla do Mýtiny k autobusu, část se vydala k sopce Železná hůrka. Když jsme se všichni sešli – bylo už kolem 17. hodiny – dohadovali jsme se, jestli mime jít na Mario Loreto nebo ne. Pěšky 2 km už se nikomu nechtělo. Zlatý pan Staněk, mapa a ukazatel u silnice rozhodli: ukázala se možnost, že by se tam snad dalo dojet přes Nový Hrozňatov a jelo se! Uzounká asfaltka nás dovedla až na vrchol kopce s poutním kostelem a krásným areálem kolem – oploceným a zavřeným. Chodili jsme kolem, koukali, obdivovali, až nám zevnitř přišel pán otevřít a na deset minut nás pustil dovnitř do ambitů. Nakonec byl příjemný a bavil se s námi.
Mario Loreto Posledním dnešním zážitkem byl zámek se starou kulatou věží ve Starém Hrozňatově – opravený, zářící novou fasádou a stará kamenná věž v něm. Z Hrozňatova už rychle do Chebu, abychom stihli večeři. Večeře : rajská, masové knedlíčky, těstoviny – dobré. Dnes už tekla teplá voda, takže koupání a spát. -9-
Mario Loreto – křížová cesta – 4 zastavení, kaple Božího hrobu (1688) Loreta Nanebevzetí P. Marie (1668 – 89) 4 kaple spojené ambity, zvony, venku sochy Železná hůrka – nejmladší sopka u nás. Objevil ji v r. 1823 Goethe. Je pozůstatkem nejmladšího projevu vulkanismu v Českém masivu. Ochrana vyhlášena až r 1961 po dlouholeté těžbě tufů; navržena byla již v r. 1928. 3. den – čtvrtek 6. 9. 2012 Trasa : Házlův – Ovčín – Skalka – Goethovy skalky – pramen Halštrova – – Výhledy – Ostroh (Seeberg) Počasí : krásně, teplo, slunečno Km : BUS 51 pěšky : 15 – 17 Po snídani odjíždíme v 8.30 hod směr Házlov. V autobuse říkám program (večer to nešlo) a přidávám pár vtipů, aby den začal zvesela. Než jsem to přeříkala, byli jsme v Házlově. Městečko nic moc, ale potěšilo nás, že zruinovaný zámek se začíná opravovat. V Házlově (550 m) začíná naše dnešní cesta. Po M TZT šlapeme na Ovčín (vlevo rezervace „Na cihelně“ – naleziště egeranu – jehličnatých krystalků vzniklých kontaktem magmatu s vápencem – světový unikát), kde je velké, členité, vzorně udržované golfové hřiště – od r. 2001, 83 ha, 18 jamek, mezinárodní standart. Dál procházíme Skalkou, značku jsme objevili za maliním, takže dál už mimo silnici pokračujeme ke Goethově vrchu, skalce, desce, kameni. Všechno to je nejprve nízké křemenné žebro a dál velice pěkné velké skalky. Přírodní památka (645 m n m.) 2,26 ha, vyhlášená r.1972 (nově 1998), 250 m dlouhý křemenný val. Po skalkách jsme šli horem, jistě by byl zajímavý pohled na vysoké stěny i zdola; škoda, nebyl čas. Po M TZT jsme pokračovali dál – první skupina pěšky – druhá skupina se kousek popovezla autobusem. Dál všichni pokračovali po Žl TZT a Z TZT. Nakonec jsme se všichni postupně sešli u pramene Halštrova. Vody málo, ale tekla. Nad pramenem památník z r. 1898. Halštrov v Německu jako Weisser Elster teče do Sály. Po focení jsme po Z TZT došli na Výhledy – správný a oprávněný název – skutečné a daleké výhledy (687 m). Měl zde - 10 -
být chebský kříž – jeden z posledních 3 na Chebsku. Po vyptávání a hledání se nám ho přece jen podařilo objevit v soukromé zahradě (3 m vysoký dřevěný kříž s tělem Krista). Z Výhledů jedeme všichni na hrad Seeberg (Ostroh). Krásně opravený hrad (503 m) a uvnitř bohaté expozice – Goethe a jeho životopis, osudy kata Hesse, prvního muzejníka u nás i s jeho katovskými pomůckami, vybavení měšťanských obydlí v různých obdobích, zemědělské nářadí a venkovský nábytek i oblečení k různým příležitostem. Bylo toho spousta, bylo to zajímavé a pěkné. Vstupné 70 Kč. Hrad byl opraven r. 1990 a slouží jako výstavní a obřadní síň Františkových Lázní. Už v r. 1914 byl restaurován na náklady města Cheb. Všem se hrad líbil, ocenili pestrost a množství sbírek. Večeře : vepřový plátek s omáčkou a rýží.
hrad Seeberg
- 11 -
4. den – pátek 7. 9. 2012 Program : Cheb Počasí : opět krásně slunečno, teplo (ráno chladno) Km : BUS 0 pěšky 7 – 12 – 14 – 15 Po snídani vyrážíme do města .bez autobusu. Dnes má pan Staněk i autobus volno a tak se musíme spoléhat jen na své nohy. Z naší ubytovna je to do centra Chebu docela kus cesty a tak se držíme ve skupinách, abychom tam dorazili bez bloudění. Město nás velmi překvapilo – krásné město, opravené domy, čisto, památky, důmyslně aranžovaná květinová výzdoba (jen jsme dumali, jak ty kytky zalévají), drobné detaily, které lahodily oku. Chebský hrad dobře upravený, může se jít s průvodcem nebo bez něj. Dobrý výklad příjemné průvodkyně; hradby upravené parkově a jako zvláštní exponát kachlová kamna nebývale veliká, s bohatou figurální výzdobou – takové jsem ještě nikdy neviděla. Náměstí je celé krásně upravené, zvláštní květinová výzdoba i umístění laviček (květiny na sloupech i jako pyramidy v truhlících), na pěší zóně na kovovém pásu v dlažbě popsaná celá historie Chebu. Špalíček nás nezklamal, je tam skutečně 11 domků a řada krámků jako i po celém náměstí. Naší zábavou se stalo hledání sochařské výzdoby nik v historických budovách; našli jsme jich poměrně hodně. Zajímavá byla historie věží kostela sv. Mikuláše; určitě mu ty špičaté lépe sluší než ty provizorní (výměna r. 2004). Všichni jsme se rozešli podle zájmů : galerie, vyhlídka Chebská stráž, muzeum (zde byl zabit Valdštejn), krásná zahrada františkánského kláštera, kašny, obchůdky se zajímavým zbožím atd. Celý den nám nestačil na všechno, co jsme chtěli vidět. Všichni byli Chebem překvapeni a nadšeni. Večer nás zase potěšila večeře : řízek a bramborový salát – a bylo toho dost a dobré.
- 12 -
hrad Cheb, Černá věž Chebský hrad : Na místě dnešního hradu pravděpodobně bylo starší slovanské osídlení, které od konce 10. století bylo chráněno opevněným hradištěm. Dokladem jsou 2 slovanské hroby nalezené na nádvoří hradu. R. 1167 připadlo chebsko císaři a Friedrich Barbarosa zde nechal postavit výstavnou císařskou falc, která je jedinou stavbou tzv. štaufské gotiky u nás. Nejvýznamnější částí je dokonale zachovaná patrová hradní kaple sv. Erharta a Uršuly. Z původního románského opevnění je ještě zachována Černá věž a část východní hradby. Poslední vývojovou fází prošel hrad na přelomu 17. a 18. století, kdy byl zčásti přebudován do podoby barokní pevnosti (podobné jako Terezín nebo Josefov).
- 13 -
kamna z chebského hradu 5. den – sobota 8. 9. 2012 Trasa : Komorní hůrka – Německo, rozhledna Kapellenberg – Bad Brambach – Cheb Počasí : stále krásně, teplo, rozhledy Km : BUS 43 pěšky 13 Ihned po snídani vyrážíme do krásného rána. Dnes je naším prvním cílem Komorní hůrka.Cesta nás nejprve vede kolem lázeňské části Františkových Lázní a pak na úpatí Komorní hůrky, kde zaparkujeme. Komorní hůrka – NPP od r. 1951, nově od r. 1988; 7 ha, 475 – 503 m n m. Chráněna je část kráteru jedné z nejmladších sopek u nás. Hrabě Šternberk (přítel Goethův) nechal prorazit výzkumné chodby do nitra Komorní hůrky; byl nalezen - 14 -
sopouch vedoucí ke kráteru sopky činné ještě počátkem čtvrtohor. Po přečtení naučných tabulí se vydáváme na naučnou stezku. Jdeme kolem bývalé štoly (je zazděná) do nitra sopky, vidíme pamětní desku i portrét Goetha ve skále, jdeme kolem jámy, kde se sopečná hornina těžila a dnes na tomto teplém a chráněném místě rostou chráněné a vzácné rostliny. Slezli a obešli jsme celý kopec a objevili i pěkný smírčí kříž. Při odjezdu jsme v aleji viděli i několik neobvyklých javorů stříbrných – největší chráněný měl obvod 455 cm (název podle stříbrných spodků listů).
smírčí kříž Pokračujeme směr Německo, projedeme Vojtanovem a za hranicemi vystupujeme. První skupina volí delší cestu po Z a M TZT, druhá skupina kratší a strmější cestu po Žl TZT. Nakonec jsme se všichni sešli u rozhledny Kapellenberg (757,3 m). Byla postavena v r. 1931, obnovena r. 1993. pohled z rozhledny byl pěkný, kruhový; radost z pěkného místa nám - 15 -
dočista zkazila nepříjemnost s dalekohledem. Jsem, a se mnou i další, přesvědčena, že na nás byla „ušita bouda“.
rozhledna Kapellenberg Po svačině a odpočinku pokračujeme po M TZT do Bad Brambach lesními cestami, s kopce, pohodlné, ale dlouhé. Láďa Fejfar, jako obvykle, po svých cestičkách došel až na české území a zase se vrátil do „Němec“. Bad Brambach – malé lázně s radioaktivní a železitou vodou (jediné v Německu), léčí se zde pohybové a oběhové ústrojí a revmatismus. Lázněmi jsou od r. 1912. Nejsou ale příliš pěkné a navíc jejich ráz kazí „bednózní“ nová lázeňská budova. V době NDR zde odpočívali sovětští vojáci. Z Brambachu jsme už bez přestávky jeli do našeho dočasného domova. Dojeli jsme právě k večeři, ke které bylo rizoto.
- 16 -
6. den – neděle 9. 9. 2012 Trasa : Háj – Podhradí – rybník Studánka – Novosedly – Kamenná – Aš Počasí : stále krásně, teplo i rozhledy Km : BUS 79 pěšky 11 – 16 – 17 – 21 Ráno vyrážíme opět za krásného počasí směr Aš. Prvním naším dnešním cílem je rozhledna Háj na nejvyšším vrcholu Smrčin na našem území (757,6 m n m.). R. 1874 založen stavební fond se základním jměním 50 zlatých, rozmnožován sbírkami. V r. 1904 otevřena. Výška 34 m, vyhlídkový ochoz ve výšce 24 m. Hájská rozhledna je nejkrásnější a nejzápadnější u nás a vstup je zdarma. Měli jsme štěstí, protože byla krásná viditelnost, daleký rozhled a i okolí bylo krásné. Pod rozhlednou je sportovní areál – na svazích vleky a sjezdovky, tenisové a volejbalové dvorce atd.
rozhledna Háj - 17 -
Od rozhledny jsme se vydali po M TZT krásnou cestou s kopce do Podhradí. Je to obec v úzkém údolí kolem silnice a Ašského potoka. Nejprve nás vítá na skále nad silnicí kulatá vysoká věž a pak bílý kostel Dobrého Pastýře. Věž patří k bývalému hradu Neuberg (někdy uváděn Najperk). Stál u staré obchodní cesty do Saska; poloha sváděla k loupežím a tak již za Karla IV. byl rozbořen, pak opět obnoven. Vyhořel r. 1610; poblíž vystavěn zámek. Věž dnes 22 m vysoká, vstup byl jen po žebříku ve výši 6 m, uvnitř byla věž do této výše úplně vyzděná. Zámek pod věží rozbořen, vede tudy naučná stezka, která spojuje rozvaliny zámku s kostelem Dobrého Pastýře (raně barokní – 1682). Nejstarší evangelický kostel v Rakousko – Uhersku; uvnitř dřevěný, bez hřebíku. Škoda, že jsme nemohli dovnitř; paní, která má klíče, byla na návštěvě na Slovensku. Po prohlídce areálu se rozdělujeme – rychlejší skupina jde po M TZT až k rybníku Studánka, pomalejší jde po Z TZT do Kamenné (samé pastviny, nejasné značení, ohradníky pod proudem), odkud k rybníku jedeme autobusem. Rybník krásný, čistý, v lesích (koupání) u něj restaurace. Ale také problém : z autobusu vytékal fridex, což znamenalo delší opravu. Pomohli naši chlapi, zkrátili prasklou hadici a oprava se povedla, dojeli jsme s takto opravenou hadicí až domů do Č. Krumlova. Po koupání (jen asi 8 lidí) a občerstvení jsme šli po Č TZT Smrčinami do Kamenné, kde jsme nastoupili do autobusu. Pěkná cesta lesem, kolem vlhké prostředí, prozrazují velké plochy mechů a objevují se i houby, hlavně hřiby. Není divu, jdeme přírodním parkem Lužní potok (123 ha, 551 – 613 m n m. – v potoce snad i perlorodka), částí, která se jmenuje Mechoviska. Po menším problému dojdou obě naše skupiny do Kamenné k silnici, ale každá jinam; mobilem si voláme a nakonec opravený autobus přijede a už bez problémů dojedeme do Aše. Zde krátká prohlídka, občerstvení na náměstí a návrat do Chebu. Večeře : knedlík a segedínský guláš. 7. den – pondělí 10. 9. 2012 Trasa : Nový Žďár – historické mezníky – Podílná – Smrčiny – Kamenný Rybník – Libá – rozhledna Zelená hora Počasí : pořád a furt krásně, teplo (koupání) Km : BUS 78 pěšky 12 – 22 - 18 -
Dnes nás opět čekají Smrčiny, ale jejich jižnější část. ráno jedeme přes Házlov, směrem na Aš až do Nového Žďáru. Autobus zaparkoval u lesa a my se vydáváme lesem k hranicím hledat historické mezníky. Dovedly nás k nim turistické značky; mezníky jsou velmi staré, nejstarší je z r. 1714 (s křížkem na kameni), některé s erby majitelů panství (Zedtwitzové, von Lindenfelzové – 1718, 1754). Po prohlídce jsme se vrátili zpět k autobusu a přesunuli se do Polné, dokonce ještě kousek dál do Podílné, odkud už pěšky po Č TZT jsme putovali do Libé – krásnými lesy Smrčin. Dokonce jsme šli kolem lesního rybníka, kde byly stromy okousané bobrem. Lesníci okousaná místa opatřili drátěným pletivem. Těsně před Libou jsme se zastavili u Kamenného rybníka – velký, pěkný, na břehu lavičky (svačina), koupání. Jméno dostal podle velké skalky na jednom břehu. Krásné místo. V Libé čekal autobus. Obec je stará, ale ležela v pohraničním pásmu a to se na ní projevilo. Ale už je vidět, že se vzpamatovává. Překvapilo nás, že nad obcí na vysokém ostrohu stojí zámek (hrad) a kostel; podle průvodce ruiny, dnes částečně krásně opravený. I kostel je v rekonstrukci a podle plánů, které jsou na tabulích při cestě k hradu, by se v budoucnu měl obnovit i park pod hradem. Dokonce se v Libé našla i otevřená hospoda, i když bylo pondělí.
rozhledna Zelená hora - 19 -
Z Libé odjíždíme na náš dnes poslední cíl – rozhlednu Zelená hora (Bismarckovy rozhledna). Je ve výšce 637,4 m n m., je 18 m vysoká, kamenná, z r. 1909. Čtyřicet let byla v pohraničním pásmu, v r. 2005 rekonstruována za 2 miliony Kč (financováno městem Cheb). Proto je nyní historickým majetkem města; stará se o ní správce, vstup je ale zdarma, na noc se zavírá. My jsme k ní šli po Z TZT, která tvoří okruh – na jedné straně jsme vyšli a na druhé nastoupili do autobusu. Pan Staněk prohlásil, že tam jsme měli mít náklaďák – tak špatná byla několikakilometrová silnice z jedné vsi do druhé. Ale rozhledna byla krásná, rozhled hlavně na Cheb a okolí; viděli jsme i Komorní hůrku. Pak už jen dolů do Chebu. Večeře : knedlík a hamburská kýta. 8. den – úterý 11. 9. 2012 Trasa : Starý Rybník – Skalná (Vildštějn) – Kateřina – SOOS – Motýlí Dům – Františkovy Lázně Počasí : neustále krásně a teplo a pochopitelně SLUNÍČKO Km : BUS 38 pěšky 10 – 12 Dnes nám začíná poslední den našeho putování po Chebsku; opět je krásné počasí a dobrá nálada celého osazenstva autobusu. Dnešní program je takový trochu oddychový, trochu rozloučením s tímto krajem. Po ránu vyrážíme přes Starý Rybník (nad rybníkem ruiny starého hradu) do Skalné, kde se narodil známý fotbalista Pavel Nedvěd. První zmínka o obci je z r. 1224, dnes má 1366 obyvatel. Nad potokem na skále románský hrad s gotickými přístavbami (Starý a Nový zámek – Vildštejn). V r. 1991 opraven soukromým majitelem. Je přístupný; k vidění je malé ZOO, kovářská dílna, artefakty z hradu atd. Pan kastelán nás vítal a myslel, že půjdeme na prohlídku, ale z časových důvodů to nebylo možné. Nad mapou jsme se předcházející večer dohodli, že ze Skalné k SOOSu nepojedeme autobusem, ale půjdeme přes Kateřinu pěšky. Doufali jsme, že půjdeme kolem jam, kde se těží kaolin, ale ložiska byla v dáli. Překvapila nás ale Kateřina – nádraží úzkokolejky, která vozila kaolin až k normální dráze. Dnes vláček jezdí v létě pro zábavu lidem. Z Kateřiny už byl jen kousek do SOOSu; přírodní park, Dino park, muzeum ptáků i malá - 20 -
hrad Vildštejn ZOO – vše za 70,- Kč. U parkoviště se také oslavily narozeniny Marušky Foistů a Vaška Augustina („Ó marmeláda….“). Další naší zastávkou byl Motýlí dům – dole motýli ve vitrínách (z celého světa) a suvenýry, nahoře lítali živí motýli, bylo jich hodně, 5 druhů, byli krásní, dokonce pili z víček a z banánů. Horní část má teplotu 25 – 30°C, velkou vlhkost; motýli jsou ve všech stadiích vývoje od vajíček po dospělce. Majiteli jsou manželé Mackovi. Po prohlídce odjezd do Františkových Lázní a tam rozchod na 3 hodiny. V Mariánských Lázních je ruština, tady ve Františkových Lázních zase němčina. Opět pěkně opravené lázeňské domy, opět řada z nich prázdná, v některých i Vietnamci. Je nám to líto; lázně mají méně návštěvníků, ovládají je cizinci. Je krize a bude hůř po nových nařízeních ministerstva zdravotnictví. Ještě, že v r. 1992 vyšel statut, že se nesmí narušovat slohová jednota lázeňského jádra. - 21 -
proslulý „Frantík“ ve Františkových Lázních Večer balíme a loučíme se s Chebskem. Večeře : špagety s masem a sýrem. 9. den – středa 12. 9. 1012 Trasa : Cheb – Tachov – Světce (jízdárna) – Český Krumlov Počasí : ráno oblačno, cestou déšť Km : BUS 310 pěšky 4 Dnes jedeme domů, tedy do Krumlova. po snídani nakládáme zavazadla a jsme rádi, že neprší (začalo večer a pršelo celou noc, chvílemi lilo). Kolem 9. hodiny odjíždíme z Chebu do Tachova, kde na nás čeká pracovník informačního centra, aby s námi odjel do Světců. - 22 -
Windischgrätzova jízdárna ve Světcích Jízdárna ve Světcích (okraj Tachova) je nově a krásně opravená (povstala doslova „z mrtvých“, tj. z úplné ruiny). Teď restaurátoři již jen dokončují vnitřní výzdobu. Architekti, kteří Windischgrätzovu jízdárnu navrhli, byli geniální; tolik praktických a účelných technických zařízení se jen tak nevidí : větrání, světlo, odstranění odpadu, péče o koně i hosty atd. I výzdoba byla působivá. Velkým štěstím pro nás byl i náš průvodce z Tachova. Dvě hodiny jsme dokázali pozorně poslouchat jeho zasvěcený, vtipný a poutavý výklad. Nic takového jsme ještě nezažili – a to nebyl historik, ale ekonom (mladý a příjemný). Zavedl nás pak ještě k bývalému klášteru (dnes průmyslová škola) a ruinám bývalého zámku a kostela. Po návratu do Tachova jsme se rozešli po městě podle zájmů – někdo na oběd, někdo do cukrárny, ale asi všichni si prohlédli město. Za zhlédnutí stojí gotický kostel, hradby, zámek. Pak už jedeme domů; po 18. hodině končíme v Krumlově náš letošní pobyt na Chebsku. Bylo tam krásně, počasí nádherné, kraj se nám líbil, - 23 -
nikomu se nic nestalo, nálada mezi námi pohodová, jídlo i ubytování výborné a díky panu Staňkovi i autobus si dal říci a bez problémů dojel až domů. Prostě i letos pohoda. Doufáme, že i v příštím roce se zase někde sejdeme ( k d e ?) a užijeme si další pobyt stejně příjemně jako letos.
To je ta naše „parta hic“ u rozhledny na Zelené hoře
- 24 -
Chebský „Špalíček“
Pro účastníky pobytového putování
„Chebsko a Ašsko 2012“ vydal O-KČT START Český Krumlov v počtu 42= výtisků. Text Vlasta Wimmerová Fotografie Libuše Kuchtová MT Grafická úprava, technické zpracování a tisk Bohuslav Wimmer MT
