od sv. Františka občasník choceňské farnosti září 2014

od sv. Františka  občasník choceňské farnosti  září 2014

Vážení, píšu vám svůj poslední úvodník. Co do něj napsat? Snad hlavně to, že jsem byl v Chocni rád. Byly to čtyři roky velmi pestrého života, za který jsem vděčný. Říká se, že v nejlepším je dobré přestat, takže přišel i čas mého odchodu. Ani si snad ještě nedokážu uvědomit, čím vším jste mě obdarovali a co vše dobrého jsem zde díky vám mohl prožívat. Doufám, že to s odstupem pochopím lépe. Chci každému z vás ze srdce poděkovat i za sebemenší drobnost, kterou jste pro farnost a pro mě v poslední době udělali. Kéž vám to Bůh odplatí tak, jak to dokáže jen on. Zároveň prosím za odpuštění všeho, co se mi nepovedlo, co jsem opomínal a co jsem dělal špatně. Kéž vás Bůh nadále opatruje a kéž i můj nástupce mezi vámi nalezne otevřená srdce. P. Jiří Pešek

Ze života farnosti - plány KALENDÁŘ FARNÍCH AKCÍ neděle 28. září v 9 hod. – poutní slavnost sv. Václava sobota 4. října v 18 hod. – poutní slavnost sv. Františka neděle 5. října v 8.15 hod. – slavnost posvěcení kostela neděle 5. října v 16.30 hod. – varhanní benefiční koncert na Hemžích

HUDEBNÍ PODVEČER HEMŽE 2014 Nadační fond Josefa Luxe Vás zve na varhanní benefiční koncert, který se koná v neděli 5. října 2014 v 16:30 v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Hemžích u Chocně. Účinkující: Jan Fajfr - varhany Filip Dvorský - zpěv Výtěžek dobrovolného vstupného bude použit na Program podpory etické výchovy na základních a středních školách. www.fondlux.cz Všechny příznivce dobré hudby srdečně zve na Hudební podvečer Věra Luxová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu Josefa Luxe.

Ze života farnosti - ohlédnutí CO BY VÁS MOHLO ZAJÍMAT Z POSLEDNÍCH JEDNÁNÍ PASTORAČNÍ RADY FARNOSTI 

2

Co by měl obsahovat náš farní zpravodaj? Následují různé kategorie příspěvků podle důležitosti: 1. Kalendář akcí – přehled toho, co se plánuje v blízké době (včetně podrobnějších pozvánek)

2. Kronika – reference z proběhlých akcí, které se týkají farnosti či farníků (zvláště cenná jsou svědectví, zkušenosti a reflexe) 3. Informace o životě a službě ve farnosti – praktické informace ohledně toho, co se děje, co se připravuje, k čemu je možné se připojit apod. 4. Články vzdělávací a duchovně povzbuzující, které se nějak dotýkají života farnosti, vikariátu či diecéze. 5. Lze publikovat i články o širších souvislostech života církve a společnosti, je-li to ku prospěchu věřících. Obsah farního zpravodaje, stejně jako každého církevního média, jež se distribuuje v kostele, je schvalován zodpovědnou osobou, v tomto případě duchovním správcem. 

Někteří farníci inspirováni příkladem papeže Františka přišli s projektem podpory chudých ve farnosti. Jedná se o aktivity jako kasička v kostele na podporu chudých, sbírání věcí, které chudí aktuálně potřebují a my je třeba máme navíc, pomoc při příležitostném zajišťování jídla pro chudé apod. Pastorační rada myšlenku tohoto projektu podporuje a žádá o dodání konkrétnějších plánů, aby se v součinnosti s novým duchovním správcem a se zapojením co nejvíce věřících mohla tato nová věc začít uskutečňovat. Takovýto konkrétní přístup k bolestem světa bude jistě i velkým svědectvím o opravdovosti naší víry, zvláště pokud si takového ducha osvojí celá farnost.



Pro zlepšení ozvučení kostela byla podniknuta dvě opatření: již dříve se do druhé a čtvrté lavice vpravo nainstalovaly zvláštní reproduktory; do systému ozvučení byl zapojen ekvalizér, který upravuje intenzitu různých frekvencí zvuku, aby byl výsledek co nejsrozumitelnější.



PRF vytvořila seznam společenství fungujících v naší farnosti. Jedná se o zhruba šestnáct společenství, z nichž jedenáct je tvořeno dospělými farníky.(!) Některá z těchto společenství jsou otevřená k přijímání nových členů. Pokud by se někdo ve farnosti cítil sám nebo by měl potřebu se s druhými scházet, modlit se či jen tak si povídat, nechť dá o sobě vědět. Členové PRF jej rádi zkontaktují s vhodným společenstvím. 3

4



Na konci července byla uzavřena soutěž o obraz na bráně farní zahrady. Tři uchazeči splnili podmínky dodáním svých návrhů včetně rozpočtu díla: umělecký řezbář Jan Suša, akademický malíř Pavel Filip a malíř, grafik a kreslíř Petr Štěpán. Následně proběhly konzultace návrhů s odborníky, které měly pomoci PRF učinit rozhodnutí o vítězi soutěže. Po otevřené debatě proběhlo hlasování, ve kterém zvítězil návrh mozaiky Petra Štěpána. Autor sám komentuje svůj návrh takto: „Jako dítě jsem se díval na zvětralou, prýskající malbu krajinky se stádem ovcí a pastýřem. Tento bukolický výjev ale neměl schopnost přiblížit mně evangelní zvěst o dobrém pastýři. Možná i z toho jednoduchého důvodu, že se v našich krajích ovce nepasou a pokud náhodou ano, tak bez starostlivých pastýřů. Snad i tento zážitek z dětství byl jedním z impulzů, proč jsem se rozhodl hledat ve své sakrální tvorbě současné vyjádření starých a věčných pravd. Držím se toho celý život. Přináší to samozřejmě někdy napětí a nepochopení, ale věřím ve smysl této cesty. Výtvarno v církevních službách už nemusí ilustrovat, ale ani předkládat smluvené šifry, kterým rozumějí ti zbožní. Snad může i zneklidnit a vést k přemýšlení, snění a meditaci. Posílám k tématu Božího vedení, jeho přítomnosti uprostřed „stáda“, kresbu se symbolem světla, které vyzařuje ze středu shromáždění Božího lidu.“ (viz foto) Jakkoliv jsme si vědomi, že toto rozhodnutí bude mít nevyhnutně i své odpůrce, většina z nás je přesvědčena, že toto moderní zpracování nejen vhodně zkrášlí bránu, ale poskytne též podnět k hlubšímu zamyšlení kolemjdoucím.



Příští setkání PRF svolá již nový duchovní správce. Bohužel ještě ani v době, kdy se Drobečky dávají do tisku, není oficiálně potvrzené jeho jméno ani datum jeho nástupu.

FARNÍ TÁBOR – 12. – 19. 7. 2014

FARNÍ DEN – 7. 9. 2014 Při vzpomínce na letošní Farní den se mi vybaví především krásná slunná neděle plná setkání, naslouchání a poslouchání, zařizování, ale také očekávání, jestli vše dopadne podle naplánovaných představ, nebo to Pán Bůh zamýšlí jinak. Ale asi jsme měli s Pánem Bohem stejnou představu . Celý den pěkně nastartovala mše svatá, při které jsme se mohli radovat 5

se čtyřmi rodinami ze křtu jejich dětí. Zajímavým zážitkem bylo i společné fotografování naší farnosti v amfiteátru – ještě nikdy jsem se nefotila s tolika lidmi najednou. Musíme to někdy zopakovat… Za vydařený považuji i krátký program před výtečným obědem, kdy proběhlo malé vojenské cvičení pro otce Jiřího a předání daru za naše farní společenství s poděkováním za vykonané dobro u nás v Chocni. Milým zpestřením a vlastně i zakončením tohoto příjemného odpoledne byla produkce kapely Beeton, která rozpohybovala hlavně malé tanečnice, ale zpívat jsem viděla i dospělé. Prostě příjemně prožitý slunný den s přítomností Boha. A vím, že to všechno dalo hodně práce, shánění a zařizování. Celé sobotní odpoledne se sekala tráva, stavěly stany a lavičky, které se musely nejprve půjčit a přivést, spousta žen a chlapců (Matěji) si dala práci s pečením pohoštění a kuchař navařil velké množství výborného oběda. A zatímco jdeme v neděli svátečně oblečeni do kostela, někdo místo mše rovná talíře, přiváží a naráží sudy, chystá aparaturu… Někdo musel vymyslet dopolední program, umývat hrníčky od kafe, doplňovat cukroví, připravit hry pro děti a spoustu jiných důležitých věcí a vše se zase muselo nakonec uklidit. A žádný Japonec Ono Samoseto to nebyl. Stojí za tím hodně lidí a já jim touto cestou děkuji, že přidali pomocnou ruku, aby tento pěkný Farní den mohl proběhnout. Proto mě taky hodně mrzí, když mi někdo řekne, že Farní den je jenom taškařice, a tudíž ani nemá cenu tam chodit. Já si to nemyslím a podle hojné účasti usuzuji, že si to nemyslí více lidí. Soňa N.

MISIJNÍ DEN V CHOCNI – 13. 9. 2014 V sobotu 13. 9. se do našeho kostela nahrnulo přes 100 malých misionářů se svým doprovodem nejen z naší diecéze, ale dokonce až z Českých Budějovic. Program začal vyprávěním Martina Rýznara o Keni a také nám pustil film o křtech na Bílou sobotu v Keni. Mně se líbil, moje mamka u toho brečela. Následovalo bubnování místní kapely „Místní people“ 6

(pípl). Dost krutý . Poté proběhlo občerstvení na faře a pak propukly různé aktivity, které byly typické pro daný kontinent – např. vrhání nožů, střílení z luků a kuše, překážková dráha, krmení černouška a jiné. A na faře byly připravené také výtvarné dílny – děti si mohly vyrobit africké chrastítko z víček od piva, sovičku z papíru, pomalovat kamínek nebo složit mandaly. Někteří borci si mohli zahrát i fotbal. Třešničkou na dortu celého dne byla mše svatá, kterou hudebně doprovodila Broňa Halbrštátová a holčičky z Letohradu. Chtěl bych poděkovat paní učitelce Martině Krskové, která to tak pěkně připravila, a Bohu za pěkné počasí. Matěj Němec V sobotu 13. září jsem se zúčastnila Misijního dne v Chocni, který organizovala římskokatolická farnost ve spolupráci s Papežskými misijními díly. Velice si cením skvělé organizace, do níž se zapojily děti, mládež a dospělí, tak i pestrého na sebe navazujícího programu. Můj velký obdiv a poděkování patří všem, kteří svou účastí, pomocí a podporou přispěli k oslavě Boží a k radosti bližních. Iva Jasná, asistentka Národního ředitele PMD

POUTNÍ ZÁJEZDY Letos na jaře jsem zorganizovala jen jeden poutní a poznávací zájezd. Navštívili jsme krásné poutní místo - areál s kostelem Panny Marie Pomocné u Zlatých Hor. Cestou tam jsme se zastavili na Rejvízu a udělali si procházku po naučné stezce k Velkému mechovému jezírku, kde se nám to líbilo. Pak 7

jsme si prohlédli farní kostel ve městě Zlaté Hory a stavili se tam na oběd. Poté jsme odjeli k poutnímu areálu, který se nachází v krásném lesním prostředí na úbočí hory, kdysi zvané Boží Dar. Toto poutní místo má pohnutou historii. Vzniklo už někdy v 17. století po třicetileté válce. Nejprve tu byl na stromě zavěšený obraz – kopie pasovské Madony od Lucase Cranacha, pak dřevěná kaple, a když nepostačovala poutníkům, tak zde byl vybudován poutní kostel v letech 1834 - 41. Před druhou světovou válkou počet poutníků dosahoval 80 - 100 000 lidí ročně. V době komunismu byly poutě zakázány a poutní místo devastováno, což skončilo 22. 9. 1973, kdy kostel byl vyhozen do vzduchu a místo srovnáno se zemí. Po revoluci již v roce 1990 bylo ustanoveno sdružení pro obnovu poutního místa a v letech 1990 - 95 bylo vybudován nový poutní areál. Setkávají se tu tři národy – Češi, Němci, kterých v tomto kraji před válkou žilo mnoho, a Poláci, kteří to sem mají blízko – hranice je kousíček za městem Zlaté Hory. My jsme si to tady prohlédli, otec Jan Kunert, který nás na tomto zájezdu doprovázel, pro nás poutníky sloužil mši sv. Náš zájezd pak pokračoval do Karlovy Studánky, kde jsme si prošli tyto pěkné lázně, a protože to vyšlo časově dobře, tak jsme ještě zajeli do obce Ruda na Rýmařovsku, kde je pěkný kostel P. Marie Sněžné a hlavně krásná křížová cesta na blízký Křížový vrch. Toto místo myslím okouzlilo většinu z nás. Křížový vrch je na rozhraní roviny Hané a Jeseníků, takže je tu kouzelný výhled. Vřele doporučuji toto místo k návštěvě. Děkuji otci Kunertovi za duchovní doprovod zájezdu a děkuji vám, kteří jste svou účastí tento zájezd pomohli uskutečnit. Také bych měla poděkovat svatému Petrovi, který nám na tento zájezd přichystal krásné počasí. Ve dnech 5. a 6. 9. jsem organizovala druhý letošní zájezd, tentokrát do jižních Čech, ale o tom třeba někdy jindy. Protože jste si zvykli na nedělní 8

odpolední zájezd na ukončení sezony a ptáte se, jestli bude, tak bych ráda vyhověla. Předběžně si rezervujte nedělní odpoledne dne 19. 10. 2014. Cílem by měl být Klášterec nad Orlicí, kde místní kostel je zasvěcen Nejsvětější Trojici. Ještě je v jednání duchovní doprovod. Takže prosím sledujte ohlášky v kostele a nástěnku, termín by se mohl + - o týden posunout. Jinak bych ráda vyzvala někoho, jestli by se někdo takový našel a měl zájem, že by takříkajíc převzal po mně štafetu a ujal se organizace poutněpoznávacích zájezdů, ráda poradím a předám svoje zkušenosti. Helena Houdková

ROZHOVOR ROZHOVOR S P. JIŘÍM PEŠKEM Pokud si to dobře vybavuji, tak když jsi přicházel do Chocně, říkal jsi, že Choceň je Tvá vysněná farnost. Splnila Choceň Tvá očekávání? JP: Nepřišel jsem s žádnými konkrétními očekáváními, jak by mělo co vypadat, ale musím říct, že jsem byl rád, že jsem tady mohl být, protože jsem mohl poznat spoustu skvělých lidí a po mnoha stránkách mně tato farnost sedla a vyhovovala. Jsem rád, že se podařilo udělat kus práce, že tu člověk našel přijetí a zázemí a že se vytvořil takový koloběh vzájemného obdarování. Takže po této stránce se ta moje kněžská očekávání splnila. Za Tvé působnosti se tu v Chocni také událo mnoho krásných změn, proběhla rekonstrukce fary, zahrady. Je nějaká realizace, která Tě potěšila nejvíce? JP: Jsou tady tyto věci viditelné, ale je tu řada i drobných věcí, které moc viditelné nejsou nebo jsou přímo neviditelné, a musím říct, že z každé té věci jsem měl radost. Tyto krásné a smysluplné proměny člověka naplňují a dávají radost. Tvoření a uskutečňování vizí mě baví, takže jsem rád, že jsem s pomocí řady spolupracovníků mohl přispět farnosti i městu a zanechat tady něco do budoucna.

9

A něco, z čeho jsi měl zvlášť radost? JP: Nečekanou a nezvyklou radost jsem zažil například na podzim 2012, kdy jsem vlastnoručně zryl pás trávníku, aby na něm mohl na jaře vzniknout květinový záhon. Tehdy jsem musel konstatovat, že obracet kusy hlíny je snadnější než obracet lidi. A je něco, co jsi měl v plánu, co se nestihlo zrealizovat? JP: Těch plánů a vizí je celá řada. V těchto dnech se dokončuje výmalba interiéru skořenického kostela. Po formální stránce je připravena obnova vlhkého přízemí fary. Jakmile budou k dispozici nějaké prostředky, není problém s tím začít. Na spadnutí je též oprava vchodových dveří choceňského kostela. Časem snad dojde i na výmalbu a obnovu osvětlení tohoto chrámu. Na faře by mohla časem vzniknout i zimní kaple, jak už to zde před pár lety prý fungovalo. To vše jsou ale jen ty materiální starosti. Práce na duchovní vinici Páně je však mnohem větší a nemá konce. Všemu již snad brzo vtiskne svou novou vizi můj nástupce. Jak vlastně přišlo rozhodnutí odejít z Chocně do armády? Kdy Tě to napadlo a co následovalo? JP: Po třech letech jsem začal pociťovat potřebu změny. Na Popeleční středu letošního roku mi přišla taková zvláštní inspirace, že bych se mohl pokusit vstoupit do armády a působit tam jako vojenský kaplan. Jsem rád, že jsem získal souhlas biskupa Jana i arcibiskupa Dominika a že jsem prošel vstupními zdravotními, psychologickými a fyzickými testy. Už víš, k jakému útvaru budeš v rámci České republiky přidělen? JP: Od 1. října nastoupím na základní vojenský výcvik do Vyškova, který trvá tři měsíce. Pokud se mi podaří tento výcvik úspěšně absolvovat, od Nového roku bych měl nastoupit k Svatováclavskému praporu do Tábora. Tento prapor je součástí 4. brigády rychlého nasazení, je tam asi 600 bojovníků, kterým budu sloužit jako vojenský kaplan. Leckterý farník se možná zalekne, že jdeš do armády. Můžeš se s námi podělit, co je pracovní náplní vojenského kaplana, máš nějakou představu? JP: Základní výcvik probíhá stejně jako u ostatních kandidátů do armády, všichni tam budeme vojíni. Poté jako vojenský kaplan (v hodnosti nadporučíka) budu součástí osobního štábu velitele útvaru a budu se podílet 10

na všem, co ten útvar bude prožívat. Budu zde především ve službě lidského a duchovního rozměru armády a jejích vojáků. Například skrze přednášky na etická témata, osobní rozhovory a také skrze přítomnost uprostřed těchto lidí různých názorů a vyznání. Těšíš se tam? JP: Ano, těším se tam. Těším se, že člověk bude moci lépe objevit kus života, sebe, nové lidi, nové prostředí, nové přístupy. Přijde jistě i řada nečekaných situací, které člověka posunují dál. Samozřejmě mám i určitou obavu, jestli to zvládnu, ale tuto nejistotu přebíjí právě ta chuť vyzkoušet novou výzvu a potřeba vstoupit do nové etapy života. Těšíš se třeba i na nějaké koníčky, na které jsi při chodu farnosti neměl čas? JP: Doufám, že se v tom zcela jiném životním rytmu najde čas i energie na věci, kterým jsem se ve farnosti dokázal věnovat jen málo, jako četba, studium, kulturní život nebo starost o svou osobní webovou stránku. Jsem též rád, že se budu moci hojně věnovat různým sportům, a to v pracovní době i mimo ni. Je něco, co bys chtěl vzkázat farníkům? JP: Chtěl bych ze srdce poděkovat za všechnu podporu a lásku projevovanou různým způsobem, to je jedna věc. Druhá věc, chtěl bych také poprosit o odpuštění za všechny věci, které jsem neudělal správně nebo jsem je nepatřičně opomíjel. Přeji, ať ve všem dobrém můžete pokračovat a jít dál. Také vám přeji, ať nového duchovního správce přijmete minimálně se stejnou velkorysostí a otevřeností, jako jste přijali mě. Pán vás opatruj! PS: Děkuji též za báječné dary, které jste mi darovali na překrásném farním dnu - praktický notebook a také knížečku plnou vašich srdečných vzkazů! Rozhovor připravila Ludmila Barborková. 11

ADOPCE NA DÁLKU Drazí sponzoři, zdraví vás Balraj. Mám se dobře a doufám, že vy také. I celá moje rodina je v pořádku. Letos se mi podařilo postoupit z 8. do 9. ročníku. Učím se dobře. 15. 8. jsme slavili Den nezávislosti s bohatým tanečním programem. 14. 11. jsme oslavili Den dětí a 25. 12. Vánoce. Dostali jsme hodně dárků. Letošní letní tábor proběhl ve dnech 24. – 26. 4. v Somanahalli. Tématem celého tábora byl život v modlitbě. Bratři nám vyprávěli o důležitosti modlitby v našem životě. Také jsme hráli různé hry. Moc vám děkuji za veškerou pomoc a podporu, kterou mi poskytujete. Všichni na vás pamatujeme ve svých modlitbách. 5. 9. oslavíme Den učitelů, připravujeme na něj kulturní program. Jako ke každé oslavě nějakého svátku. Název mé školy je Navagothi. Můj otec se jmenuje Anthoneraj a maminka Maryamme. Ještě jednou vám za všechno moc děkuji. Váš Balraj Drazí, jak se vám daří? Já se mám dobře díky vaší podpoře a Božímu požehnání. Také mí rodiče jsou v pořádku. Připravuji se na závěrečné zkoušky. Mí rodiče i já vám moc děkujeme a jsme vděčni za vaši pomoc, podporu a modlitby. Pamatuji na vás ve všech svých modlitbách. Prosím modlete se i vy za mne, ať se mi podaří postoupit do dalšího ročníku. Potřebuji vaši modlitbu. V tomto školním roce pořádala naše škola spoustu různých soutěží, kterých jsem se zúčastnila. Sportovali jsme a hráli hry, podařilo se mi vyhrát několik cen. Chtěla bych vám ještě jednou moc poděkovat za veškerou vaši podporu. Vaše milující Sheetal 12

Okénko pro děti Milé děti, po prázdninovém odpočinku tu máme opět měsíc září, kdy si připomínáme patrona české země. O jeho životě se více dozvíte, pokud správně vyluštíte následující odstavec, ke kterému vám pomůže tabulka níže. Mnoho zdaru!             

A- B- C- D- E- H- I-

J- K- L- M- N- O- P-

R- S- T- U- V- Y- Z- Liduš Novotná 13

Zamyšlení Nedávno jsem služebně navštívil městečko Českou Skalici. Když jsem odjížděl, nedalo mi to, abych se na chvilku nezastavil v kostele, který stojí vedle hlavní silnice. Člověk má vždy za co děkovat. Při odchodu jsem si všiml malé vývěsky u hlavních dveří. Text, který mě oslovil, chci přiblížit i vám. Co je kostel? Pro milovníky architektury je úžasnou stavbou. Pro historiky svědectvím minulosti. Pro ty, které nezajímá, snad zbytečnost. Pro vás i pro mne, milí křesťané – přátelé – je DOMOVEM, CHRÁMEM, HRADEM. Je nám v něm dobře, vnímáme Boží blízkost a zakoušíme bezpečí. Každý je v něm vítán. Je pro blízké i vzdálené, nikdo v něm není cizí. Každý z nás je chrámem. Oltář je naše srdce. Když toto vím, chápu a rozumím, Rád se tam vždycky vrátím. Nevím, jestli je třeba něco dodávat. Snad jen to, že v kostele může člověk svěřit své starosti, na chvíli se zastavit, prožít setkání s Bohem, prožít setkání s lidmi. Martin Filip 14

Okénko pro pamětníky

15

Toto číslo sponzoruje:

Internetové stránky farnosti www.chocen.farnost.cz Uzávěrka dalšího čísla Drobečků je 23. 11. 2014. Příspěvky prosím doručte na adresu [email protected], Zuzaně Siegelové, Martině Krskové nebo panu faráři. Díky! Výrobní náklady na jeden výtisk po odečtení sponzorského daru činí 5 Kč. Příspěvek prosím vhoďte do kasičky v kostele. Zodpovědné za jednotlivé rubriky: Lída Novotná (děti), Zuzana Ropková (mládež). Drobečky připravili: Josef a Zuzana Siegelovi, Jiří a Martina Krskovi. 16