od sv. Františka občasník choceňské farnosti březen 2015

od sv. Františka  občasník choceňské farnosti  březen 2015 Drazí farníci, vstoupili jsme do postní doby. Popeleční středou jsme začali vystupovat na posvátnou horu Velikonoc. O Veliké noci jsou katechumeni křtěni a my pokřtění obnovujeme své křestní vyznání. Prvním Poutníkem je sám Ježíš a my se snažíme jít za ním cestou pokory a pravdivosti tím, že činíme pokání. Ne proto, že musíme, ale z vděčnosti za to, co pro nás o prvních Velikonocích udělal, a to dobrovolně a z lásky. Papež František říká: „Postní doba je (…) bodem obratu, který má každému z nás usnadňovat změnu, konverzi. Všichni se potřebujeme polepšit, změnit k lepšímu. Postní doba nám pomáhá vyjít z úmorných návyků a pokleslé náklonnosti ke zlu, jež nám strojí úklady. (…) Konverze (obrácení) je vděčná odpověď na ohromující tajemství Boží lásky. Pozorujeme-li lásku, kterou k nám chová Bůh, vnímáme ochotu přiblížit se mu. A to je konverze.“ V tomto čase výstupu k velikonočnímu tajemství Krista ukřižovaného a zmrtvýchvstalého, posilujme úctu jeden k druhému. Ač jsme někdy ušpiněný drahokam blátem svých nedokonalostí a selhání, zkusme vidět druhé i sebe novýma očima. Dívejme se především na krásu a dobro, které je v každém z nás. Přeji nám všem, abychom se nechali v tomto čase pokání vést známým Ježíšovým výrokem: „Cokoli jste učinili 'komukoli', mně jste učinili.“ Budeme-li vidět Ježíše v druhých a podle toho se navzájem k sobě chovat, pak stoupáme po té cestě, kterou je sám Ježíš. Prožijeme své vzkříšení. o. Vít

Ze života farnosti - plány KALENDÁŘ FARNÍCH AKCÍ Neděle 22. března v 16:00 – koncert – J. de Haan: Missa Brevis, Dvořákovy Biblické písně a další - účinkují: Vysokomýtský komorní orchestr, pěvecké sbory Smetana Hradec Králové a Cantus Pardubice Sobota 28. března od 9 hod. – program pro děti na faře Neděle 29. března po mši sv. – Velikonoční Misijní jarmark Sobota 11. dubna v 19.55 – Modrý bál Středa 15. dubna v 16 hod. – bohoslužba vyslání vojenského kaplana Sobota 18. dubna v 16 hod. – koncert - účinkují: Pěvecký komorní soubor Cantus společně s Sah Děčín Sobota 9. května – poutní zájezd na Svatou Horu a do Konopiště

Bohoslužby velikonočního tridua Zelený čtvrtek Velký pátek Vigilie Zmrtvýchvstání Páně Slavnost Zmrtvýchvstání Páně

18.00 18.00 20.00 8.15

Choceň Choceň Choceň Choceň

MODRÝ BÁL 2015 Jak je již tradicí, i letos mládež z choceňské farnosti připravuje Modrý bál. Tentokrát se uskuteční 11. dubna 2015 od 19:55 v Panském domě. Téma je „v záři reflektorů“, tak se už teď můžeme všichni dobře naladit. A to nejen na bohatý program a slavnostní atmosféru, ale i na vidinu podpory dobré věci. Výtěžkem podpoříme školáky z chudých křesťanských rodin v pákistánském Karáčí. Tento projekt je osobnějšího rázu, jedná se o pomoc mezi spřátelenými farnostmi, neboť kněz, jenž tuto iniciativu zaštiťuje, je kamarádem otce Jiřího Peška. O to větší máme z podpory radost. Budeme rádi, když se na plese sejde co nejvíce lidí od nás z kostela a když pomůžete utvořit slavnostní a vlídnou atmosféru. Těšíme se na každého z vás! Modrý tým 2

BOHOSLUŽBA VYSLÁNÍ VOJENSKÉHO KAPLANA Začátek působení vojenského kaplana bývá spojen s tzv. bohoslužbou vyslání, která se obvykle koná ve farnosti či sboru, kde duchovní předtím působil. Je mi ctí, že se taková událost uskuteční ve středu 15. dubna 2015 v 16 hodin v kostele sv. Františka Serafínského v Chocni. Ekumenické bohoslužbě vyslání bude předsedat kardinál Dominik Duka spolu s předsedou Ekumenické rady církví Ing. Danielem Fajfrem. Zúčastní se i zástupce královéhradeckého biskupství a vojenští kaplani AČR. Následně proběhne drobné pohoštění na Rychtě. Přijměte mé srdečné pozvání na tuto akci! npor. Jiří Pešek, kaplan 42. mechanizovaného praporu v Táboře

Ze života farnosti - ohlédnutí POVÁNOČNÍ PODĚKOVÁNÍ Velké poděkování patří mnoha lidem, kteří jsou ochotni něco darovat nebo udělat zadarmo pro farnost. Během Vánoc to byli například: pan Durek, manželé Duspivovi a Markovi st. darovali smrky, pan Čipera vyrobil čtyři krásné a pevné stojánky na stromky, Čiperovi ml. postavili a pak zase složili betlém v kostele, paní Zimmerová upekla perníkový betlém, paní Fajfrová po Vánocích vyčistila a naškrobila všechny háčkované ozdoby.

TŘÍKRÁLOVÁ SBÍRKA 2015 Poděkování za Tříkrálovou sbírku 2015 Oblastní charita Ústí nad Orlicí upřímně děkuje všem, kdo se podíleli na letošní Tříkrálové sbírce. Děkujeme paní Krskové a všem ostatním, kteří spolu s farností a za pomoci Městského úřadu sbírku organizují v místě svého bydliště. 3

Děkujeme za vaše příspěvky do kasiček - pro Charitu má tato sbírka velký význam, protože díky ní se nám daří podporovat některé služby, a pomáhat tak potřebným. Děkujeme ale i za to, co se nedá změřit nebo spočítat – za radost, kterou koledníci rozdají svým přáním štěstí, zdraví a pokoje. Řada občanů bere toto přání velmi vážně, už dopředu koledníky očekává a těší se na ně. Tříkrálová sbírka se tak za 15 let své existence stala nedílnou součástí společenského života a smysluplnou tradicí v mnoha obcích. Prostředky z letošní Tříkrálové sbírky budou použity na zajištění služeb a projektů Oblastní charity Ústí nad Orlicí, např. na činnost domácí hospicové péče nebo občanského poradenství. Výsledky Tříkrálové sbírky a podrobnější informace najdete na www.uo.charita.cz. Děkujeme za vaši štědrost a přejeme mnoho dobrého v roce 2015. Za Oblastní charitu Ústí nad Orlicí: Iva Marková, tel. 734 769 713

Výtěžek Tříkrálové sbírky v Chocni a v okolních vesnicích Choceň Hemže Dvořisko Běstovice Koldín Kostelecké Horky Skořenice Sruby Zářecká Lhota Kosořín Nasavrky Plchovice Celkem 4

Rok 2015 121 319,00 Kč 8 579,00 Kč 4 460,00 Kč 7 863,00 Kč 10 600,00 Kč 6 001,00 Kč 7 406,00 Kč 18 867,00 Kč 7 343,00 Kč 3 855,00 Kč 5 542,00 Kč 1 854,00 Kč 203 689,00 Kč

Rok 2014 115 181,00 Kč 7 020,00 Kč 3 305,00 Kč 7 520,00 Kč 9 517,00 Kč 5 902,00 Kč 5 712,00 Kč 15 902,00 Kč 6 722,00 Kč 3 402,00 Kč 5 555,00 Kč 1 739,00 Kč 187 477,00 Kč

Jeden kamínek v mozaice Tříkrálové sbírky Zima, nechuť někoho o něco prosit, nechat si zavírat dveře před nosem, být u některých nevítaným hostem, dívat se, jak někteří bohatí pečlivě vybírají v peněžence své drobné, aby se dopočítali 10 Kč?! To všechno člověku proběhne hlavou, když ho Martina poprosí o doprovod koledníčků na Tříkrálovou sbírku. Pak ale s radostí vycházíme. Eliška s Jeníkem připravili krásné čepice a královské oblečení. Zpíváme, někdo chce napsat K+M+B, málokdo však touží po vysvětlení, že to znamená: Bůh žehnej tomuto domu a ne Kašpar, Melichar a Baltazar - ale nevadí. Navštíveným přejeme požehnaný rok a předem děkujeme za ty potřebné, kterým jejich štědrost pomůže. V polovině trasy střídáme zmrzlou Klárku za nadšeného Frantíka a jdeme vesele dál. Děti jsou nadšené a vždy znovu okomentují, když něčí štědrost šustí, nejen cinká. Letos mne poháněla i velká vděčnost, že máme příležitost vložit drobný kamínek do mozaiky naléhavých přání našeho papeže Františka. Bohu díky za jeho výzvy. I za možnost se na nich konkrétně podílet – třebas právě v podobě Tříkrálové sbírky, nebo kasičky pro potřebné vzadu v kostele. Papež František opakovaně říká: Pečovat o nemocné a chudé, přijímat je a sloužit jim, znamená sloužit Kristu, protože jsou Kristovým tělem. V promluvě 8. 2. 2014 řekl: „Prosme Marii, uzdravení nemocných, aby každý člověk, díky péči toho, kdo je mu nablízku, mohl zakusit moc Boží lásky a útěchu Jeho něhy.“ A tak buďme vděčni všem, kteří nám, často zahleděným do svých „jistot“ a pohodlí, dávají příležitost mít konkrétní účast na plnění základních výzev křesťana. Marie Diblíková

SPANÍ NA FAŘE – 16. LEDNA 2015 V pátek 16. ledna bylo na mši hodně dětí, protože bylo první spaní na faře. Po mši na nás na faře čekala večeře a Biblická olympiáda. Vítězný tým (Jenda, Vojta, Vítek a Matyáš) dostal velkou čokoládu. Po večeři jsme se vrátili do kostela, kde byly svíčky a my se tam při adoraci modlili a zpívali. Pak už jsme šli spát. Druhý den po snídani nás čekalo vyrábění – dělali jsme průhlednou kouli, tučňáka na pastelku… Bylo to super a těším se na další spaní na faře. Matyáš Lorenc 5

Z MÉHO ŽIVOTA V NAŠÍ CHOCEŇSKÉ FARNOSTI Rád se rozdělím s tím, jak prožívám toto období, kdy velkou část svého času věnuji choceňské farnosti. Kromě slavení Eucharistie, zpovídání a podobných viditelných úkonů, je řada věcí, které pro vás - a to rád - dělám, ale nejsou tak vidět. Nejprve uvedu některé své radosti: při nedělních bohoslužbách vidím plný kostel před sebou, od malých dětí až po ty nejstarší; v rámci možností se věnuji starým a nemocným, setkání s nimi je pro mě vždy povzbuzením; podařilo se mi dvakrát sejít se s mladými; nedávno jsem prožil radostné křtiny dítěte; mám zde několik výborných lidí, o které se mohu opřít, těším se na Velikonoce, na první svaté přijímání a přípravu na něj… K mým starostem mimo jiné patří: není moc farních peněz na potřebné stavební i jiné úpravy a opravy (drahé restaurování kostelních dveří, nová mozaika, která bude na jaře osazena na opraveném vstupním portálu fary, připravené opravy v prvním i druhém podlaží fary apod.). Protože máme hotové podklady pro uvedené práce (položkové rozpočty, projektovou dokumentaci atd.), požádali jsme o příspěvky město, kraj a biskupství. Dále je zapotřebí mít v pořádku do konce tohoto školního roku v celém vikariátě, tedy i v našich kostelích, revize elektroinstalace, hromosvodu a vše, co se týče protipožární ochrany. V neposlední řadě je nepříjemná „situace nejistoty“, kterou prožíváme všichni: kdy a kdo přijde jako nový sídelní duchovní správce naší farnosti? Přiznám se. Já to skutečně nevím. Je jasné, že kněží není nadbytek. Od října 2014 došlo v diecézi v některých farnostech k podstatným změnám. Proto se nemůžeme divit, že dříve neoficiálně skloňované jediné jméno nového duchovního správce, je nyní zpochybněno. Dále jsem na vlastní uši slyšel tři výroky o termínu ukončení svého zastupování v choceňské farnosti: a) „vypadá to, že to bude déle než jeden měsíc“, b) „kolem Velikonoc“ a c) „do léta“. V této situaci vás prosím, abychom táhli za jeden provaz, abychom se navzájem povzbuzovali. Závěrem chci říci, že radostí je skutečně mnohem více. Dále mi můžete věřit, že se díky vytížení v Ústí nad Orlicí a v Chocni nenudím. Před chvílí jsem vyjmenoval některé nejistoty. Co však vím jistě je to, že jsem rád knězem, že mě baví a naplňuje pro vás pracovat. Krátce řečeno: do Chocně jezdím rád. o. Vít 6

Rozhovor ROZHOVOR S P. JIŘÍM PEŠKEM UVEŘEJNĚNÝ V ORLICKÉM DENÍKU DNE 5. ÚNORA 2015 Za svého působení v Chocni se Vám podařilo rekonstruovat farní dům, zbudovat v zahradě amfiteátr a prostředí celkově zvelebit. Už když se vykácely vysoké túje, rostoucí podél celého oplocení, jako by se fara otevřela. Odrážel se v tom i Váš záměr? Chtěl jste se více přiblížit lidem a máte pocit, že se to podařilo? Měl jste ke svým farníkům napříč generacemi tak blízko, jak jste si přál? Do choceňské římskokatolické farnosti jsem přišel jako duchovní správce v létě roku 2010. Nejprve jsem se tu potřeboval zabydlet a udělat z fary místo pro setkání, jakým by každá fara měla být. Na faře vznikl promítací a přednáškový sál, klubovna a dokonce i malá posilovna. Poté přišla na řadu farní zahrada, která si již delší dobu zasluhovala obnovit. Jsem rád, že z původně zamýšleného vykácení tújí se stal velkolepý projekt dovršený vytvořením parku pro veřejnost a vybudováním víceúčelového amfiteátru. Máte pravdu, že to odpovídalo mému záměru otevřít faru i její zahradu všem lidem. Mám dojem, že se to otevření a přiblížení v mnoha ohledech podařilo. Usiloval jste o obnovení křesťanských tradic a folkloru. V jaké kondici je podle Vás společenský život v menších městech? Nevím, jak je to se společenským životem v jiných menších městech, ale v Chocni jsem měl pocit, že skoro všichni žijí sportem a o kulturu stojí jen málokdo. Ve spolupráci s Kulturními zařízeními města Choceň se však podařilo uskutečnit celou řadu akcí, které obohatily zdejší společenský život. S velkým ohlasem se setkaly například pašijové hry uváděné každoročně na Květnou neděli. Aktivity Vaší farnosti měly osobitý ráz, propojovaly velkoryse světské a sakrální hodnoty. A byly pro řadu farníků jistě novátorské. Mám na mysli třeba farní zabijačku nebo módní přehlídky v kostele. Jaké byly ohlasy farníků i široké veřejnosti? Je to podle Vás cesta, jak se církev může zapojit do veřejného dění a přispívat k přirozené potřebě lidí se sdružovat a žít kulturně? Některé akce byly dost originální, ale právě proto mohly oslovit lidi, kteří jen chodí nevšímavě kolem. Jsem přesvědčen, že podporovat soudržnost lidí 7

je jedním z důležitých úkolů církve v naší velmi individualistické době. Nemůžeme se bát a schovávat se za zdi našich kostelů a stereotypů. Po vzoru papeže Františka bychom si měli uvědomit, že bohatství víry nemáme jen pro sebe, ale jsme povoláni se o radost evangelia dělit s ostatními. Co Vás motivovalo k rozhodnutí stát se vojenským kaplanem? Čím Vás toto poslání vábilo? Byl Vám někdo příkladem? V poslední době jsem začal pociťovat potřebu změny v realizaci svého kněžského poslání, potřebu nové výzvy. Směřování mých kroků tímto směrem mi přišlo jako zajímavá perspektiva. Vidím zde možnost působit mezi většinou nevěřícími mladými lidmi, kteří se dostávají do náročných situací, což mi je blízké. Navíc je zde neustálá možnost rozvíjet svou tělesnou i duševní kondici a zároveň prověřovat svou víru v „necírkevním“ prostředí. Šel jste do armády s plným vědomím rizika, že se můžete dostat na velmi nebezpečná místa, bylo to pro Vás těžké rozhodování? Jsem si vědom, že mne čekají náročné a nebezpečné situace, ale přicházím na to, že možná právě díky nim může mé kněžství dostat svůj plný smysl. Popravdě řečeno, být duchovním pastýřem v době míru a plných žaludků je dost náročné. Rozhodování mi netrvalo déle než jednu noc. Bylo to něco mezi geniálním nápadem a osvícením shora. Jste aktivní sportovec. Před nástupem výcviku jste musel projít fyzickými testy, co to obnášelo? Byly pro Vás zkoušky náročné? Přiznám se, že do svých 26 let jsem byl naprostý antisportovec. Pak se to ale začalo měnit a dnes si život bez sportu nedokážu představit. Vstupní testy do Armády ČR obsahují velmi důkladné lékařské vyšetření, poměrně vyčerpávající psychologické testy a snadný fyzický test. Od jara jsem začal běhat, abych se připravil nejen na letní vstupní testy, ale především na podzimní „přijímač“. Absolvoval jste také základní vojenský výcvik. Jak jste si vedl? Měl jste stejné podmínky jako ostatní vojíni? Jak dlouho tato průprava trvá, než jste připraven na první misi? V tříměsíčním základním vojenském výcviku jsem měl úplně stejné podmínky jako ostatní vojíni. Musím říci, že jsem si zde prohloubil své pomyslné psychické i fyzické dno. I přes některé zvlášť náročné chvíle jsem výcvik úspěšně dokončil a stal se plnohodnotným vojákem z povolání. Co se 8

týká zahraniční mise, ta mě bude zřejmě čekat až po určité době, kdy získám více zkušeností s životem v armádě. Není kněz se zbraní trochu rozporuplná představa? Hlavně to byla zcela absurdní představa pro mě samotného! Ale člověk se mění i v tomto. Myslím, že je dobré umět zacházet se zbraní, i když se nepočítá, že by ji člověk měl v boji použít. To je mimochodem jeden z mostů k vojákům, když mám jako kněz úplně stejné podmínky jako oni – chodit do služeb dozorčího, na pochody, na cvičení apod. Jde o jistou solidaritu, která je v tomto prostředí zvláště oceňována. Z kněze ve farnosti se stáváte vojenským kaplanem. V čem se Vaše nová role nejvíce proměnila a v čem se naopak podobá? Jakou zkušenost byste rád získal? Ano, od 1. ledna jsem se stal vojenským kaplanem 42. mechanizovaného praporu „Svatováclavského“ v Táboře. Novinkou je pro mne pevná pracovní doba od pondělí do pátku, dále vysluhování svátostí se děje jen příležitostně a to ještě ve velmi malém kruhu věřících. Zvláště teď ze začátku se věnuji především navazování kontaktů, osmělování se a hledání, jak nejlépe uskutečňovat službu kaplana vojenského útvaru. Podílím se zde též na aktualizaci webových stránek, fotodokumentaci, prevenci rizikového chování a akcích armády pro veřejnost, čekají mne etické semináře či organizace tematických výletů. Těžištěm mé práce je být zde, druhým nablízku, připravený naslouchat, vést dialog, pomáhat nalézat řešení pracovních i osobních problémů vojáků. Prošel jste také zasvěcovacím výcvikem pro armádní duchovní? Připravujete se na situace, se kterými se můžete ve službě setkat, a učíte se, jak je řešit? Žádný takový výcvik bohužel neexistuje, ale mám v plánu několik stáží u kolegů. V průběhu roku též probíhají školení, na nichž se vojenští kaplani průběžně zdokonalují ve své službě, např. kurz krizové intervence. Říká se, že když člověk vědomě v boji či sebeobraně připraví o život člověka, nepřítele, prožije trauma. Můžete přiblížit, jak mu pomáháte se s tím vyrovnat? Není to jeden z nejtěžších hříchů, který nelze odčinit? Vojenský výcvik v mírových podmínkách důsledně odděluje střelby s ostrými náboji na střelnici a taktická polní cvičení s cvičnou municí, takže zde se vojáci do takové situace nedostanou. V případě eventuálního 9

ozbrojeného konfliktu na našem území a v některých případech i v zahraniční misi však k takové věci může dojít. Dokážu si představit, že i při splnění všech eticky připustitelných podmínek, se člověka zmocní neodbytný pocit viny, trauma z bezprostřední zkušenosti s tak velkým zlem. Jedním z mých úkolů je připravit se být oporou vojákům i v těchto situacích. Jste k dispozici vojákům, ať už jsou věřící či k víře vztah nemají. Vaše služby přitom nejsou motivovány snahou je o víře přesvědčit nebo získat pro svou církev. Co pro Vás znamenají hovory s lidmi, kteří v Boha nevěří, anebo o něm nikdy nepřemýšleli? Jak k nim a jejich duchovní stránce nalézáte cestu, a jak jim ji pomáháte pro sebe objevit? Mám za to, že duchovní stránka není nějaký zvláštní oddělený sektor lidské osobnosti, ale že každý člověk ji nějak spontánně prožívá, i když ji takto nenazývá. Nemám žádnou zvláštní metodu, snažím se s přátelským srdcem kráčet s druhými, hovořit s nimi o běžných radostech i starostech a také na ně pamatovat v modlitbě. Je to pak život sám, který přináší různé výzvy a otázky, a v atmosféře vzájemné důvěry je možné tu a tam společně nahlížet pod povrch věcí. Pro mne samotného takové hovory znamenají velké obohacení a obnovu mé víry. Vaším úkolem je poskytovat psychickou podporu, naslouchat a být přítelem. Nasazení ve vojenské misi může být ale těžké i pro kaplana. Kdo by mohl poskytnout oporu Vám, ačkoliv předpokládám, že vnitřně jste velice silný. Jaká je vlastně Vaše pozice, když stojíte mezi důstojníky a vojáky? Může mezi vojáky a kaplanem vzniknout přátelství? Moje pozice v systému armády je naprosto originální. Na jednu stranu se podílím na životě nejužšího vedení praporu a mám hodnost nadporučíka, na druhou stranu úplně stejně přistupuji ke každému vojákovi z mužstva. Velkou oporou mi jsou nováčci, se kterými jsem prožil radosti i strasti přijímače, což nás hodně dalo dohromady. Zdá se mi, že v armádě jsou lidé přece jen více vedeni ke schopnosti táhnout za jeden provaz a vytvářet funkční tým, než v běžné civilní společnosti. Zvláště v rizikových podmínkách mise vědomí spoluzodpovědnosti a důležitosti vzájemné podpory roste. Už teď mi jsou mnozí kolegové a kolegyně oporou, pozoruji totiž, že i když se mi ráno před šestou nechce vstávat, do práce se těším. Velice děkuji za rozhovor Bc. Veronika Jiroušková, ORLICKÝ DENÍK 10

Zamyšlení POVÁNOČNÍ OHLÉDNUTÍ Jaké byly Vánoce v Chocni? – Krásné! Ve farním společenství se hodně věřících přičinilo, aby byly radostné a duchovně bohaté. Několikrát pan farář Vít Horák při ohláškách poděkoval všem, kteří se o to jakýmkoliv způsobem zasloužili a účinkovali při bohoslužbách. Velký dík si zaslouží právě on, bez něho by byly Vánoce pro nás věřící ochuzené a nenaplněné. Svědčí o tom i řady věřících, které po celé sváteční dny přistupovaly ke stolu Páně a přijímaly Eucharistii. Před svátky bylo příležitostí ke svátosti smíření dost. Díky Vám, pane faráři, za krásné duchovně bohaté svátky, kdy nebylo krmeno jen tělo, ale i duše. Do roku 2015 Vám i celé farnosti přeji, aby tento rok byl opět rokem radostným a požehnaným. Tak Vánoce 2015 viděla a prožívala vaše nová farnice E. Tománková (babička Filipových)

HNUTÍ MODLITBY MATEK Před nějakou dobou jsme se s několika ženami „daly dohromady“ a vytvořily jsme skupinku hnutí Modliteb matek (dále Matky  ). Scházíme se každý týden a modlíme se nejen za naše děti, manžely, kmotřence, kněze… Na konci listopadu jsme zanechaly doma 23 dětí a odjely jsme na Vranov na duchovní obnovu vedenou P. Františkem Blahou s tématem „Bdělost a…“ (sv. smíření, ranní modlitba, eucharistie, všední den…). Protože se kvůli množství dětí, povinností a hektičnosti všedních dnů vídáme společně málo, neprožily jsme klasickou obnovu v tichu a samostatném rozjímání, ale naopak stále jsme živě diskutovaly, debatovaly a přicházely na stále nové a nové věci, o kterých není čas jindy mluvit. A určitě to nebylo na škodu. Chceme vám předat alespoň několik myšlenek, které nás zaujaly. „Bdělost a eucharistie - Ježíš se nám nabízí jako ženich a říká: „Tady jsem, to je mé tělo“ A já jsem jako nevěsta - přijmu ho? Nebo praštím kytkou a uteču?“ 11

„Bdělost a eucharistie - Po Mojžíšovi se smlouva mezi lidmi a Bohem rozpadla, protože jedna strana nesplnila svůj závazek. Pak přichází Ježíš a říká: „Já jsem jeden z vás, člověk.“ A uzavírá tu smlouvu znovu, aby platila.“ „Bdělost a sv. smíření - „Co mám dělat, když mi při zpovědi vadí kněz jako člověk, když nemůžu překonat ostych a mluvit o osobních věcech?“ Zkuste zpověď říkat jako modlitbu k Bohu, to pomůže odhlédnout od lidského faktoru.“ „Bdělost a sv. smíření - Překvapilo mě mile, že se P. Blaha omluvil za kněze, kteří někdy způsobují vnitřní zranění zbytečným rozebíráním hříchů a osobních záležitostí.“ „Bdělost a všední den - Zajeď na hlubinu neznamená vždy výzvu k setkání s Bohem o samotě - symbolem samoty bývá hora, v některých překladech je zajetím na hlubinu myšleno naopak vyjetí na širé moře, které bývá symbolem negativních sil, špatností, toho, co člověka ovládá. Ježíš vlastně učedníky posílá tam, kde je jejich všední, každodenní den, život. Jako je pro nás naše rodina, práce… Bůh nechce, abych jen hledala místa, kde se s ním můžu setkat, on chce, abych se s ním stýkala tam, kde mě chce mít, stačí ho znovuobjevit, hledat situace, kdy ho dokážu rozpoznat…“ „Bdělost a všední den – líbil se mi pojem „Den cvičení šťastné smrti“ – to je den, který má být prožit, jako by to byl poslední den života.“ Na závěr děkujeme našim mužům za to, že nám umožnili odjet a těšíme se, že nás za rok pustí zas.  Matky

Informace NABÍDKA PLACENÉ BRIGÁDY NA FARNÍ ZAHRADĚ Milí farníci, v minulém roce se o sekání farní zahrady starala odborná firma a jistě to bylo užitečné pro čerstvě založený trávník. Pro tento rok bychom rádi našli zájemce z našich řad, pro kterého by to byla zajímavá brigáda. Zároveň předpokládáme, že by to vyšlo na menší peníze. Popis práce: udržovat posekaný trávník celé farní zahrady (1680 m2) a dvora, sekat v intervalu 7-14 dní (podle počasí a stavu trávníku) s přihlédnutím k plánovaným událostem na farní zahradě, starat se o malou samojízdnou sekačku (majetek farnosti), dovézt si benzín podle potřeby, posekanou trávu odvézt na kolečku na kompost do zadního dvora. 12

Odhad časové náročnosti: jedno posekání zabere cca celý den, celkem bude potřeba asi 15 sečí v roce. Zájemci o brigádu ať odevzdají v zalepené obálce s nápisem SEKÁNÍ ZAHRADY svoji nabízenou cenu za práci za celý rok (bez benzínu), jméno a adresu přímo P. Vítkovi nebo Františku Eliášovi (Zářecká Lhota) do 31. 3. 2015. Lýdie Eliášová

SHÁNÍ SE DOBROVOLNICE NA PEČENÍ Na oltáři sv. Jana Nepomuckého je položen záznamový arch, do kterého prosíme, aby se zapsaly dobrovolnice z řad „pekařek a cukrářek“, které by byly ochotny donést sladké či slané pečivo na příležitostné akce v rámci farnosti. (Misijní jarmark, Posezení pro seniory, Prázdniny nanečisto…) Nejedná se o závazek, ale o dobrovolnost dle času každého jednotlivce. Těšíme se na spolupráci. Zuzka Ropková st.

TI NEJCHUDŠÍ V CHOCNI…. Možná jste si všimli, že se na zadním oltáři v kostele objevila nová pokladnička pro naše nejchudší spoluobyvatele. Z vybraných peněz je hrazeno cestovné pro lidi bez domova, výdaje na léky a nejnutnější potřeby. Peníze jsou vyúčtovávány farní radě. Připomínáme, že sbíráme teplé oblečení, ponožky, boty a hygienické potřeby. Telefonní číslo, na kterém se můžete o předání věcí domluvit, je: Michal Marek, 777 265 543 Děkuji. Marie Carbová

DUHA NAD MALAWI Máte doma zbytky vlny a baví vás pletení? Tak se k nám přidejte! Vlna by měla být silnější. Tenkou vlnu použijte dvojitě. Upleťte z ní čtverec (stále hladce) o straně asi 23 cm, tj. asi 40 ok. Barvy můžete různě kombinovat podle toho, kolik a jakých zbytků vlny máte. Pokud si troufáte, můžete z nich sháčkovat a obháčkovat deku o velikosti 6 x 8 čtverců. Čtverce 13

skládejte střídavě tak, aby byly upletené řady svisle i vodorovně kolmo na sebe. Deky budou zavezeny do farnosti Seebruck, kde se shromažďují z různých míst a pak se posílají do nemocnic a útulků v Rumunsku. Ty zdařilejší se prodají a výtěžek se pošle na projekt dostavby školy v Malawi. Každá čtverečková deka najde své místo a poslouží dobré věci! Pokud si plést netroufáte, ale máte doma nevyužité zbytky vlny, můžete je odevzdat v kostele Marii či Anežce Víchovým, či na adrese Smetanova 454 (naproti choceňské poliklinice). Pozn.: převzato z časopisu Duha Anežka Víchová

Okénko pro seniory

Doba postní v kostele sv. Františka Serafínského

14

Okénko pro děti Milé děti, před několika dny začala doba postní. Tato doba trvá čtyřicet dní, v nichž se křesťané připravují na Velikonoce. Snažíme se odříci si některé věci, neboť i Ježíš se postil, žil ve veliké skromnosti čtyřicet dní na poušti. Správným vyluštěním tajenky se dozvíš, kterým dnem začíná doba postní. Je to den přísného postu. ↓ 1. 2. D 3. 4. 5. Š 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Po zeleném čtvrtku následuje Velký … 1. zastavení křížové cesty: Pilátův … Období 40 dnů před Velikonocemi se nazývá … Město, kde se Ježíš narodil … Evangelista … Počet Božích přikázání … (slovem) Počet evangelistů … (slovem)

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Poslední neděle před Velikonocemi se nazývá … Ježíš zemřel na … Ježíš je Boží … 12. zastavení křížové cesty: Ježíšova … Na křížové cestě padá Ježíš pod křížem … (počet) Ježíšova matka … (jméno) Kdo zradil Ježíše … (jméno) Křížová cesta má 14 … 15

Toto číslo sponzoruje:

Tel.: 733 333 333 Internetové stránky farnosti www.chocen.farnost.cz Uzávěrka dalšího čísla Drobečků je 19. 4. 2015. Příspěvky prosím doručte na adresu [email protected], Zuzaně Siegelové, Martině Krskové nebo panu faráři. Díky! Výrobní náklady na jeden výtisk po odečtení sponzorského daru činí 5 Kč. Příspěvek prosím vhoďte do kasičky v kostele. Zodpovědné za jednotlivé rubriky: Lída Novotná (děti). Drobečky připravili: Jiří a Martina Krskovi, Tomáš Nix, Zuzana Siegelová. 16