od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

 





od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou krajů a obcí i soukromými osobami v současném pojetí sociálních služeb v České republice je kladen důraz na poskytování takových sociálních služeb, které dbají na dodržování lidských práv osob při individuálním poskytování služeb, respektují svobodnou vůli osob a zajišťují jejich důstojný život a směřují k sociálnímu začleňování obecným cílem sociálních služeb je zajistit takovou míru podpory, která vede k samostatnému a důstojnému životu.

 sociální

služby by měly za každých okolností zachovávat lidskou důstojnost těch, kteří je užívají, vycházet z jejich individuálních potřeb, aktivizovat je, posilovat a motivovat. Musí být poskytovány v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod jejich uživatelů

 lidé

mají příležitosti a možnosti, plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný.  sociální vyloučení je charakterizováno jako vyčlenění člověka mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace  Sociální služba by měla být schopna jasně říci, jak konkrétně k sociálnímu začlenění přispívá

- shrnují to, co se dnes obecně očekává od dobré sociální služby. - vytvořeny v letech 1999 2002 ve spolupráci s uživateli i poskytovateli sociálních služeb - týkají se všech sociálních

 Standardy

jsou rozloženy na kritéria z důvodu srozumitelnosti ale zejména proto, aby bylo možno posoudit, zda služby požadavek standardu splňují  Kritéria jsou totiž měřitelná, dá se na ně jednoznačně odpovědět  Porovnáním kritérií se skutečností lze snadno zjistit, co je v zařízení/ u poskytovatele v pořádku a co je třeba změnit

 vnějšími

hodnotiteli služeb jsou zejména ti, kteří služeb využívají – uživatelé služeb nebo jejich blízcí  Standardy i kritéria jsou pro lepší orientaci číslovány. Standardy mají pořadová čísla od 1 do 15

 Procedurální

standardy jsou nejdůležitější. Stanovují, jak má poskytování služby vypadat, na co je potřeba si dát pozor při jednání se zájemcem o služby, jak službu přizpůsobit individuálním potřebám každého člověka.  velká část textu je věnována ochraně práv uživatelů služeb a vytváření ochranných mechanismů jako jsou stížnostní postupy, pravidla proti střetu zájmů apod.

 Personální

standardy se věnují personálnímu zajištění služeb. Nepovedenou službu nelze dodatečně vyřadit. Kvalita služby je přímo závislá na pracovnících – na jejich dovednostech a vzdělání, vedení a podpoře, na podmínkách, které pro práci mají.

 Provozní

standardy definují podmínky pro poskytování sociálních služeb. Soustřeďují se na prostory, kde jsou služby poskytovány, na dostupnost, ekonomické zajištění služeb a rozvoj jejich kvality.

 zařízení

sociálních služeb má písemně definováno poslání, cíle, cílovou skupinu uživatelů a principy poskytovaných služeb, které chápe jako veřejný závazek  poskytovatel má písemně zpracovány pracovní postupy zaručující řádný průběh poskytování sociálních služeb  vnitřní pravidla pro ochranu osob před předsudky a negativním hodnocením

 pravidla

pro předcházení situacím, v nichž by v souvislosti s poskytováním sociální služby mohlo dojít k porušení základních lidských práv a svobod osob  vymezuje situace, kdy by mohlo dojít ke střetu poskytovatele se zájmy osob, kterým poskytuje sociální službu  vnitřní pravidla pro přijímání darů

vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální službu  zájemce svobodně rozhoduje, kterou službu využije  poskytovatel je povinen informace o své službě sdělit tak, abyste jim rozuměli a také s Vámi projednat požadavky, očekávání a osobní cíle, které by Vám služba mohla pomoci naplnit  odmítne-li poskytovatel poskytnout službu, o kterou žádáte, je povinen sdělit (na Vaši žádost napsat) důvody odmítnutí a také Vás informovat o jiných sociálních službách, které byste mohli využít 

Smlouva o poskytování sociální služby  povinnost zajistit, aby osoba rozuměla obsahu a účelu smlouvy  sjednává s osobou rozsah a průběh poskytování sociální služby  obsah smlouvy má vycházet z toho, co si sami přejete a potřebujete. Celé jednání o smlouvě pak musí probíhat tak, aby všemu, co je ve smlouvě, zájemce rozuměl. Smlouva je závazný akt dvou rovnoprávných stran, který je možné v průběhu služby měnit. Neplnění smlouvy řeší občanský soud.

Individuální plánování průběhu sociální služby  vnitřní pravidla podle druhu a poslání sociální služby, kterými se řídí plánování a způsob přehodnocení  plánuje společně s osobou průběh poskytování sociální  společně s osobou průběžně hodnotí, zda jsou naplňovány její cíle  pro každou osobu stanovuje určeného zaměstnance

Dokumentace o poskytování sociální služby  Poskytovatel od Vás bude vyžadovat konkrétní informace, které bude dále zpracovávat a evidovat. Měl by však po Vás žádat vždy jen ty informace, které jsou nezbytně nutné pro bezpečné, odborné a kvalitní poskytování sociální služby. Dokumentace, která bude o Vás ve službě vedena, Vám musí být k dispozici a měli byste mít možnost do ní kdykoli nahlédnout.

Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby  vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby, a to ve formě srozumitelné osobám Poskytovatel musí informovat osoby: - o možnosti podat stížnost - jakou formou stížnost podat - na koho je možno se obracet - kdo bude stížnost vyřizovat a jakým způsobem - o možnosti zvolit si zástupce pro podání a vyřizování stížnosti

Návaznost dostupné služby na další dostupné zdroje  nenahrazuje běžně dostupné veřejné služby a vytváří příležitosti, aby osoba mohla takové služby využívat  zprostředkovává osobě služby jiných fyzických a právnických osob podle jejích individuálně určených potřeb;  podporuje osoby v kontaktech a vztazích s přirozeným sociálním prostředím

Personální a organizační zajištění sociální služby - strukturu a počet pracovních míst - pracovní profily - kvalifikační požadavky - osobnostní předpoklady - vnitřní pravidla pro přijímání nových zaměstnanců a fyzických osob

Profesní rozvoj zaměstnanců  postup pro pravidelné hodnocení zaměstnanců, který obsahuje zejména stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeby další odborné kvalifikace  program dalšího vzdělávání zaměstnanců  podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka

Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby

Informovanost o poskytované sociální službě O své službě Vás má poskytovatel „srozumitelně“ informovat. Aby byl poskytovatel připraven Vás dostatečně, přesně a jasně informovat, zpracovává tzv. „soubor informací o poskytované službě“. Tyto informace, zveřejněné na internetu, v novinách, na nástěnkách apod., by Vám měly říci vše podstatné o poskytované službě.

Prostředí a podmínky poskytování služby Místo, kde je služba poskytována, její materiální, technické a hygienické podmínky, zajišťuje poskytovatel. Vy byste se měli vždy setkat se sociální službou poskytovanou v důstojném prostředí, které bude vyhovovat Vašim potřebám.

Nouzové a havarijní situace  definovány nouzové a havarijní situace, které mohou nastat v souvislosti s poskytováním sociální služby, a postup při jejich řešení;  seznámí zaměstnance a osoby, kterým poskytuje sociální službu, s postupem při nouzových a havarijních situacích

Zvyšování kvality sociálních služeb  kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytování sociální služby v souladu s definovaným posláním, cíli a zásadami sociální služby a osobními cíli jednotlivých osob  vnitřní pravidla pro zjišťování spokojenosti osob se způsobem poskytování sociální služby  využívá stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální služby.

            

Vytvoření jednoduchého dotazníku s cílem zjištění přání a očekávání od služby ze strany klienta; co se mu líbí, co se mu nelíbí, atd. ❏ Rozhovory s uživateli služeb, pravidelné získávání jejich názoru na služby. ❏ Diskuse nad plánem poskytování péče nebo ověření, zda jsou naplňována očekávání klientů a jednotlivé části smlouvy, která s nimi byla o poskytování služby uzavřena. ❏ Sledování reakcí klientů – jejich chování, emoce, tón hlasu, zda vypadají šastně nebo nešastně z hlediska poskytovaných služeb. ❏ Vypracování přehledu došlých stížností nebo prověření důvodů pro malý počet stížností. ❏ Zaměstnávání nezávislých lidí nebo obhájců, kteří pomohou uživatelům služeb s komunikačními problémy, a tím jim umožní, aby mohli vyjádřit své názory. ❏ Pravidelná kontrola plánů péče z hlediska zajištění toho a) že uživatelé služeb budou zapojeni do vypracování a realizace svých vlastních plánů poskytování péče, b) že plány jsou realizovány s ohledem na očekávání a spokojenost uživatelů služeb.

Podpora poskytování otevřených a pravdivých názorů.  ❏ Pozorné naslouchání tomu, co chtějí říci včetně ujištění, že jejich názory jsou brány vážně.  ❏ Jejich účast na plánování péče a ujištění, že jejich názory jsou respektovány.  ❏ Podpora různých druhů kontaktů a umožnění přístupu k řediteli.  ❏ Organizování setkání a příležitostí, jako jsou např. dny otevřených dveří, k získávání názorů příbuzných.  ❏ Podpora využívání metod typu stížnosti a pochvaly. 