V souladu s novelizovaným zněním Zákoníku práce v platném znění, zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku v platném znění, v zájmu předcházení sociálnímu napětí a udržení sociálního smíru, smluvní strany:
Odborový svaz pracovníků obchodu Senovážné náměstí 23, 112 82 Praha 1 zastoupený: předsedou Alexandrem L e i n e r e m (dále jen „Odborový svaz“)
a Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky Těšnov č. 5, 110 00 Praha 1 zastoupený: prezidentkou Ing. Helenou P í s k o v s k o u (dále jen „SOCR ČR“) uzavírají tuto
Kolektivní smlouvu vyššího stupně na období
od 1. července 2004 do 31. prosince 2007
2
I. Předmět a působnost Kolektivní smlouvy vyššího stupně 1.
Tato kolektivní smlouva vyššího stupně (dále jen „KSVS“):
a)
stanoví dohodnuté povinnosti zaměstnavatelů a odborových organizací jako zástupců zaměstnanců, stanoví minimální dohodnuté mzdové, pracovněprávní a další nároky zaměstnanců, upravuje způsob spolupráce smluvních stran, individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, je základem pro uzavírání kolektivních smluv na úrovni jednotlivých zaměstnavatelských subjektů sdružených ve Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (dále jen SOCR ČR), tedy mezi zaměstnavateli a základními (místními) odborovými organizacemi Odborového svazu pracovníků obchodu (dále jen OSPO).
b) c) d)
2.
V podnikových kolektivních smlouvách (dále jen KS) lze dohodnout pouze stejné nebo pro zaměstnance příznivější nároky než stanoví tato KSVS, pokud takové ujednání nebude v rozporu s platnými právními předpisy.
3.
Tato KSVS se v souladu s ust.§ 5 zákona č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání v platném znění vztahuje na :
a)
všechny zaměstnavatele, kteří jsou členy SOCR ČR, nebo se stanou jeho členy a pokud pro ně není závazná jiná Kolektivní smlouva vyššího stupně. Pro kolektivního člena je tato KSVS závazná v případě, že oprávnění k uzavírání kolektivní smlouvy vyplývá z vnitřního předpisu tohoto člena;
b)
všechny zaměstnance pracující u zaměstnavatelů sdružených v SOCR ČR, pro které je závazná tato KSVS, pokud tito zaměstnanci jsou u zaměstnavatelů v pracovním poměru či jako členové, je-li obsahem jejich členského vztahu též pracovněprávní vztah;
c)
žáky učilišť a škol připravující se na svá povolání u zaměstnavatelů sdružených ve Svazu obchodu ČR v oblasti vytváření pracovních, sociálních podmínek a odměňování produktivních činností při praktické výchově.
4.
Pokud bude u zaměstnavatele v době platnosti této KSVS působit Rada zaměstnanců, ustavená ve smyslu § 24 a následujících zákoníku práce v platném znění (dále jen ZP) a následně se zaměstnanci rozhodnou pro založení odborové organizace, činnost Rady zaměstnanců zanikne dnem oznámení zaměstnavateli po vzniku odborové organizace a po předložení registračního listu a jmenného seznamu výboru odborové organizace.
3
II. Práva a povinnosti smluvních stran 1.
Obě smluvní strany se zavazují:
a)
informovat se vzájemně o připravovaných opatřeních a záměrech, které se dotýkají zájmů druhé smluvní strany a včas se informovat o svých stanoviscích k připravovaným obecně platným právním předpisům, zejména v oblasti pracovněprávní, mzdové a sociální;
b)
konzultovat předem zásadní opatření v oblasti zaměstnanosti, pracovních podmínek a sociální politiky, zejména v případech možného zániku zaměstnavatelského subjektu sdruženého ve SOCR ČR ve vztahu ke skončení pracovního poměru většího počtu zaměstnanců;
c)
podporovat kolektivní vyjednávání a dbát o to, aby zaměstnavatelé a odborové organizace v jejich působení uzavřely KS;
d)
dbát na důstojné zaměstnavatelské klima, úctu k zaměstnancům, na jejich informovanost, spravedlivé odměňování, zvyšování kvalifikace, bezpečnost a hygienu práce, na zajišťování rovného zacházení se všemi zaměstnanci, na dodržování rovných příležitostí pro muže a ženy a dodržování zákazu přímé a nepřímé diskriminace; jako nezbytnou podmínku zaměstnání vyžadovat dodržování etických pravidel od svého managementu a dalších zaměstnanců; při řešení eventuálních sporů dávat přednost vyjednávání a předcházení vzniku vyhrocených konfliktů, respektovat sociální dialog na dané úrovni;
e)
zdržet se diskriminace zaměstnanců z důvodů rasových, náboženských, politických, členství nebo činnosti v odborech, původní státní příslušnosti, věku nebo pohlaví;
f)
nepostihovat jakýmkoli způsobem nebo jakkoli znevýhodňovat zaměstnance proto, že se zákonným způsobem domáhají svých práv a nároků, vyplývajících z pracovněprávních vztahů;
g)
vyhodnocovat společně jedenkrát za kalendářní rok plnění této KSVS a na podkladě posledního hodnocení, které proběhne nejpozději do 31. října 2007, zahájit jednání o nové KSVS.
2.
SOCR ČR se jménem svých členů zavazuje:
a)
poskytovat odborovým organizacím informace a konzultace nejméně v rozsahu, uvedeném v § 18b), odst. 2 a § 18 odst. 2 ZP; projednávat všechny okruhy pracovněprávních vztahů uvedené v 18b, odst. 3, písm. a) - h) ZP a dále tehdy, vyžadují-li to ZP nebo jiné pracovněprávní předpisy v platném znění;
4 b)
postupovat v souladu s § 25 d) a následujícími ZP u zaměstnavatelů s působností na území Evropských společenství. Konkrétní podmínky pro činnost zástupců zaměstnanců v EPR a další plnění budou dohodnuty v KS těchto zaměstnavatelů;
c)
respektovat postavení místních odborových organizací OSPO vyplývající z jeho platných stanov a v případech, kdy u zaměstnavatele nepůsobí základní organizace, uznat místní organizace jako příslušný odborový orgán s pravomocemi základní organizace; pro zaměstnavatele je toto uznání závazné dnem následujícím po písemném oznámení příslušné místní organizace OSPO, že byla na určité adrese ustavena a jejími členy se stalo alespoň 5 zaměstnanců zaměstnavatele sdruženého v SOCR ČR;
d)
poskytovat bezplatně odborovým organizacím pro nezbytnou provozní činnost podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnost s nezbytným technickým vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz, konkrétní rozsah a podmínky plnění lze sjednat v KS;
e)
poskytnout vhodný prostor (např. formou nástěnky) pro informování ostatních spoluzaměstnanců o činnosti a výsledcích jednání mezi zaměstnavatelem a funkcionáři odborových organizací, případně zástupci v EPR (povinnost informovat zaměstnance na všech pracovištích vyplývá z § 25c odst. 3) ZP;
f)
poskytnout nejvýše 3 zvoleným funkcionářům výboru odborové organizace k výkonu jejich činnosti pracovní volno s náhradou mzdy na dobu nezbytně nutnou. K jednání zvolených funkcionářů se zaměstnavatelem při šetření a projednávání stížností zaměstnanců, vlastnímu kolektivnímu vyjednávání, účasti na prověrkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, případně účasti na šetření pracovních úrazů bude zaměstnavatelem poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku;
g)
umožnit funkcionářům OSPO a svazovým inspektorům bezpečnosti práce po předchozím projednání s odpovědným zástupcem zaměstnavatele vstup na pracoviště členských organizací SOCR ČR při plnění odborových úkolů (šetření pracovních úrazů a nemocí z povolání, stížnosti zaměstnanců, prověrky BOZP, projednávání a získávání podnětů do návrhu kolektivní smlouvy atp.) na dobu nezbytně nutnou;
h)
provádět bezúplatně formou srážek ze mzdy výběr odborových členských příspěvků u těch zaměstnanců – členů odborové organizace, kteří se tak se zaměstnavatelem písemně dohodli, za podmínek sjednaných v KS; odborové organizace OSPO poskytnou v takových případech potřebnou součinnost;
i)
převést ze sociálního fondu (je-li u zaměstnavatele tvořen) na odborových organizací částku ve výši a za podmínek dohodnutých v KS;
j)
nebránit a respektovat právo odborového sdružování zaměstnanců a zakládání odborových organizací u zaměstnavatelů sdružených ve SOCR ČR;
k)
v případě hromadného propouštění (ve smyslu § 52 ZP) je zaměstnavatel povinen o svém záměru včas, nejpozději do 30 dnů předem, písemně informovat odborovou organizaci a projednat s ní za účelem dosažení shody
účet
5 zejména opatření směřující k předejití či omezení hromadného propouštění, zmírnění jeho nepříznivých důsledků pro zaměstnance. Před zahájením jednání zaměstnavatel poskytne odborové organizaci potřebné podklady. Zaměstnavatelé s ohledem na provozní možnosti k argumentaci odborové organizace přihlédnou. 3.
OSPO se jménem svých odborových organizací zavazuje:
a)
vytvářet v pracovním kolektivu zaměstnanců a členů tvůrčí pracovní klima s důrazem na využíváním pracovní doby a iniciativní plnění pracovních úkolů za účelem zainteresování celého kolektivu na dobrých hospodářských výsledcích, jménu a rozvoji zaměstnavatelského subjektu;
b)
napomáhat v rámci svých zahraničních styků zprostředkovávání přímého styku s partnerskými svazy zaměstnavatelů v zahraničí;
d)
informovat druhou smluvní stranu o jednáních s orgány státní správy, především v otázkách týkajících se zaměstnanců, popřípadě o svých iniciativách v tomto směru;
e)
podporovat a iniciovat taková opatření zaměstnavatelů, která povedou k racionálnějšímu způsobu hospodaření a lepším hospodářským výsledkům umožňujícím nejen zvýšení výdělkové úrovně, ale i k udržení a vytváření dalších pracovních příležitostí;
f)
informovat druhou smluvní stranu neprodleně o vzniku nové odborové organizace nebo o skutečnosti, že u některého zaměstnavatelského subjektu začala odborová organizace OSPO působit;
g)
dbát na to, aby členové odborového orgánu zachovávali mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k porušení obchodního nebo služebního tajemství, nebo k poškození oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců, tato povinnost trvá po dobu výkonu funkce a jeden rok po jejím skončení;
h)
vést odborové funkcionáře jednotlivých odborových organizací OSPO k tomu, aby činnosti odborových organizací nesouvisející přímo s činností zaměstnavatele (zájmová kulturní a sportovní činnost) byly pořádány výhradně mimo pracovní dobu;
i)
dbát, aby odborové organizace v maximální míře využívaly možností řešení nesrovnalostí nejdříve se zástupci zaměstnavatelů, teprve v případě neshody bude použit další zákonný postup.
6
III. Pracovněprávní nároky 1.
Pracovní smlouvu jsou zaměstnavatelé povinní uzavřít se zaměstnancem písemně nejpozději v den nástupu do pracovního poměru. V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem dohodnout druh práce, na který je zaměstnanec přijímán, místo výkonu práce a den nástupu do práce.
2.
Před uzavřením pracovní smlouvy seznámí zaměstnavatelé zaměstnance prokazatelně s jeho právy a povinnostmi, které pro něho vyplývají z pracovní smlouvy včetně pracovních a mzdových podmínek, které se vztahují na jeho pracovní činnost.
3.
Pracovní poměry se zaměstnanci sjednávají zaměstnavatelé na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání.Uzavírat pracovní poměry na dobu určitou lze pouze za podmínek stanovených v § 30 zákoníku práce v platném znění.
Pracovní doba 1.
Délka pracovní doby činí nejvýše 40 hod. týdně. Ve dvousměnném pracovním režimu je délka týdenní pracovní doby stanovena na 38,75 hod., délka pracovní doby na pracovištích s nepřetržitým pracovním režimem je stanovena nejvýše na 37,5 hodiny týdně.
2.
V případě uplatnění nepřetržitého provozu (byť i krátkodobě) musí být zaměstnavatelem zpracován takový harmonogram pracovních směn, aby každý zaměstnanec měl alespoň jednou za měsíc volnou sobotu a neděli.
3.
Na pracovištích zaměstnavatelů, kde rovnoměrnému rozvržení pracovní doby brání povaha práce nebo podmínky provozu, může zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací rozvrhnout pracovní dobu nerovnoměrně maximálně na období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích tak, aby průměrná týdenní pracovní doba odpovídala stanovené nebo sjednané týdenní pracovní době. Při uplatňování nerovnoměrně rozvržené pracovní doby budou zaměstnavateli vždy akceptovány níže uvedené podmínky:
a)
s písemným rozvrhem týdenní pracovní doby bude zaměstnanec seznámen nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena, pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem jinak (85, odst. 3 ZP); harmonogram směn lze v nezbytných případech po dohodě se zaměstnancem změnit (onemocnění, neomluvená absence spoluzaměstnance, naléhavé potřeby zaměstnavatele) .
b)
4.
Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvým musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Poskytnuté přestávky na jídlo a oddech se
7 nezapočítávají do pracovní doby. Přestávky nelze poskytnout na začátku a konci pracovní doby. Zaměstnavatelé po dohodě s odborovou organizací mohou stanovit delší přestávky na jídlo (tam, kde nejsou schopni zajišťovat stravování zaměstnanců přímo na pracovišti), dále začátek a konec přestávek v průběhu pracovní doby na jednotlivých pracovištích a jejich počet. Další pracovněprávní nároky 1.
Celkový rozsah práce přesčas mohou zaměstnavatelé stanovit v součinnosti s příslušným odborovým orgánem na dohodnuté období v KS. Období, ve kterém nesmí práce přesčas při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby překročit v průměru osm hodin týdně, stanoví tato KSVS na dvanáct po sobě jdoucích měsíců. V KS lze toto období zkrátit.
2.
Základní výměra dovolené činí 4 týdny. Prodloužení dovolené dle § 102, odst. 2) ZP lze dohodnout v KS.
3.
Zaměstnavatelé povedou evidenci pracovní doby u všech zaměstnanců v pracovním poměru, vč. struktury odpracovaných hodin práce přesčas, pracovní pohotovosti, noční práce, práce v neděli a ve svátek. Odborové organizace mají oprávnění vyžadovat od vedoucích zaměstnanců potřebné informace a podklady v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů (zák. č. 101/2000 Sb.v platném znění).
4.
Nároky zaměstnanců na pracovní volno při překážkách v práci s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku vyplývající z příslušného ustanovení ZP a nař. vlády č. 108/1994 Sb., budou zaměstnavateli rozšířeny v těchto případech:
a)
při úmrtí manžela, manželky, druha, družky a dítěte zaměstnance - celkem 3 pracovní dny při úmrtí rodiče zaměstnance – celkem 2 pracovní dny při narození dítěte manželce nebo družce zaměstnance – na dobu nezbytně nutnou, nejvýše 1 pracovní den.
b) c)
Další důvody prodloužení nároků na pracovní volno s náhradou nebo bez náhrady mzdy lze zaměstnavateli po dohodě s odborovými organizacemi sjednat v KS. 5.
Překážky v práci na straně zaměstnavatelů při uplatnění § 130 odst. 2 ZP budou řešeny samostatnou dohodou s příslušnou odborovou organizací pro každý jednotlivý případ.
8
IV. Mzdy 1.
Výše mzdových nároků a další plnění uvedená v této KSVS jsou pro zaměstnavatele závazná jako minimální a v KS či mzdových předpisech lze stanovit závazky pouze na stejné nebo vyšší úrovni.
2.
Zaměstnavatelé zařazují zaměstnance na základě dohodnutého druhu vykonané práce v pracovní smlouvě do tarifních stupňů podle vlastního nebo celostátního katalogu funkcí, přičemž bude dodržován zákon č. 1/1992 Sb. zákon o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku v platném znění.
3.
Se zaměstnanci lze sjednat též takovou výši mzdy, aby obsahovala mzdu za případnou práci přesčas. Nařízená přesčasová práce však u těchto zaměstnanců nesmí překročit 150 hodin v kalendářním roce. Při větším rozsahu přesčasové práce než uvedených 150 hodin bude poskytováno přednostně náhradní volno, pouze v případech, kdy nebude možné náhradní volno poskytnout do konce třetího měsíce po výkonu práce přesčas, bude proplácen příplatek za práci přesčas.
4.
Minimální mzdové tarify pro všechny zaměstnance zaměstnavatelů sdružených v SOCR ČR činí nejméně částky, odpovídající tarifním stupňům dle nařízení vlády č. 333/1993 Sb. v platném znění, v měsíční resp. hodinové sazbě. V KS lze sjednat vyšší částky pro tarifní stupně v měsíční i hodinové mzdě. Zaměstnavatelé zpracují vlastní tarifní stupnici.
5.
Mzdové formy uplatní zaměstnavatelé po projednání s odborovými organizacemi, pokud u nich působí. Všechny mzdové formy mohou být doplněny systémem nadtarifních složek mzdy. Konkretizaci lze sjednat v KS nebo mzdových předpisech.
6.
Mzdové zařazení zaměstnance bude s ním předem projednáno a uvedeno buď v pracovní smlouvě, nebo ve mzdovém výměru zaměstnance, nebo v jiné smlouvě. Mzda zaměstnanců může sestávat z různých složek, pro jejichž výplatu je rozhodující splnění předem daných kritérií, s nimiž byl zaměstnanec seznámen.
7.
Zaměstnavatelé svým zaměstnancům poskytnou příplatky ke mzdě. Minimální dohodnutá výše a druhy příplatků jsou uvedeny v příloze č. 1 této KSVS. Jiné druhy nebo jinou výši příplatků, než jsou uvedeny v této příloze, lze sjednat v KS.
8.
Přeřadí-li zaměstnavatel zaměstnance do nižšího tarifního stupně, přísluší mu dosavadní tarifní mzda ještě po dobu dvou kalendářních měsíců po dni účinnosti.
To neplatí: a) byl-li zaměstnanec převeden v důsledku porušení pracovní kázně v návaznosti na výpověď podle § 46 odst. 1, písm. f) ZP
9 b) c) 9.
pozbyl-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce pokud se dohodnou jinak. Přeřadí-li zaměstnavatel zaměstnance do vyššího tarifního stupně, přísluší mu tarifní mzda podle tohoto stupně dnem přeřazení, pokud se nedohodnou jinak.
10. Pověří-li zaměstnavatel zaměstnance zastupováním jiného zaměstnance zařazeného do vyššího tarifního stupně, zařadí ho po 4 týdnech nepřetržitého zastupování do tarifního stupně zastupovaného na dobu zastupování a přizná mu tarifní mzdu odpovídající tomuto stupni od 1. dne zastupování, není-li v KS dohodnut jiný způsob. 11. Zaměstnanci při pracovním jubileu a zaměstnanci při prvním skončení pracovního poměru po vzniku nároku na starobní nebo plný invalidní důchod, poskytne zaměstnavatel odměnu, případně věcný dar v závislosti na počtu odpracovaných let pro zaměstnavatele, případně jeho právního předchůdce, nejméně však ve výši 1 000,-. Tato odměna nebude vyplacena zaměstnanci, který měl za posledních 12 měsíců neomluvenou absenci nebo byl písemně napomínán pro porušení kázně. Konkrétní podmínky nebo vyšší částky mohou být sjednány v KS. 12. Mzda žáků učilišť a škol podle vyhl. MŠMT č.315/1991 Sb. v platném znění se stanoví ze mzdového tarifu 2. stupně. V KS lze sjednat pro žáky učilišť a škol mzdu vyšší. 13. Zaměstnavatelé budou usilovat, aby nedocházelo k propadu reálných mezd zaměstnanců po dobu platnosti této KSVS. Konkrétní podmínky zvyšování mezd lze sjednat v KS. Za tímto účelem budou pravidelně nejméně jedenkrát ročně ve spolupráci s odborovou organizací provádět zaměstnavatelé rozbor vývoje mezd. 14. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj podle § 129 odst. 1 ZP a nebyl-li převeden zaviněním zaměstnavatele na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Náhrada mzdy přísluší zaměstnanci také v případě, kdy nemůže vykonávat práci z důvodu přerušení práce, které bylo způsobeno nepříznivými povětrnostními vlivy (kalamity, povodně, apod.) a to v rozsahu § 129, odst. 2 ZP. 15. Rozhodným obdobím pro zjišťování průměrného výdělku pro účely výpočtu náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání je předchozí kalendářní rok, bude-li to pro zaměstnance výhodnější. 16. Odstupné při výpovědi z organizačních důvodů (§ 46 odst. 1, písm. a až c) ZP) bude zaměstnancům vypláceno ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. V KS lze sjednat vyšší nároky na odstupné formou násobků průměrného výdělku zaměstnance, případně další podmínky, za nichž bude zvýšené odstupné vypláceno, včetně odstupného ze zdravotních důvodů (§ 46, odst. 1, písm. d). 17. Splatnost mzdy za vykonanou práci je stanovena touto KSVS nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po měsíci v němž byla práce
10 vykonána. Pravidelný termín (kalendářní den) a způsob výplaty mzdy bude stanoven po projednání s odborovou organizací v KS. 18. V podnikových KS mohou být sjednány další druhy mzdových plnění vč. naturálního dle ekonomických možností zaměstnavatele.
V. Odměna za pracovní pohotovost mimo pracovní dobu 1.
Za pracovní pohotovost na pracovišti mimo pracovní dobu přísluší zaměstnanci odměna ve výši nejméně 50 % jeho průměrného hodinového výdělku za každou hodinu pohotovosti.
2.
Za pracovní pohotovost mimo pracovní dobu mimo pracoviště přísluší zaměstnanci odměna ve výši nejméně 20 % jeho průměrného hodinového výdělku.
3.
Dojde-li v průběhu pracovní pohotovosti k výkonu práce, přísluší zaměstnanci za tuto dobu místo odměny podle předchozího odstavce mzda za vykonanou práci.
4.
Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit pracovní pohotovost pouze v případech vymezených v KS a to na pracovišti do rozsahu nejvýše 400 hodin v kalendářním roce; v ostatních případech se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. V KS lze dohodnout snížení rozsahu pracovní pohotovosti na pracovišti.
5.
Pracovní pohotovost nelze nařídit těhotným ženám, ženám pečujícím o dítě ve věku do 3 let a mladistvým.
6.
K odměně za pracovní pohotovost nelze poskytovat jiné příplatky.
VI. Sociální oblast - péče o zaměstnance 1.
Pro vytváření vhodných pracovních podmínek a stabilizaci zaměstnanců zajistí zaměstnavatelé realizaci sociálních programů nejméně v rozsahu bodu 2. - 5. tohoto článku KSVS. V případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, bude sociální program konzultován v součinnosti s touto odborovou organizací a může být součástí KS. Výdaje spojené se sociální politikou bude zaměstnavatel v rozsahu, který mu obecně závazné právní předpisy umožňují, krýt i z jiných zdrojů (zejména § 24 zákona ČNR č. 586/1992 Sb. v platném znění o daních z příjmů).
11 2.
Zaměstnavatelé vytvoří podmínky pro možnost stravování zaměstnanců formou jednoho teplého jídla v každé směně. Pracovní směnou se touto KSVS rozumí nepřetržitý výkon práce pro téhož zaměstnavatele v rozsahu nejméně 5 hodin. Na stravování poskytnou příspěvek až do výše 55 % z nákladů zaměstnavatele dle příslušných předpisů. V KS lze sjednat příspěvek na stravování vyšší, případně poskytování dalšího příspěvku ze sociálního fondu (pokud je u zaměstnavatele tvořen). V případech, kdy pracovní směna bez přestávek v práci přesáhne 11 hodin, zaměstnavatelé poskytnou zaměstnancům další stravování za zvýhodněnou cenu. Podmínky, za nichž bude příspěvek na stravování poskytován, jakož i okruh zaměstnanců, kteří mají na toto nadstandardní plnění nárok lze sjednat v KS.
3.
Zaměstnavatelé, kterým to umožní ekonomické výsledky, ve snaze zmírnit dopady důchodové reformy na zaměstnance, kteří budou odcházet do starobního nebo plného invalidního důchodu, budou v případě zájmu zaměstnanců přispívat na penzijní připojištění částkou, kterou tato KSVS stanoví minimálně na 100,- měsíčně. Odborové organizace v takovém případě poskytnou nezbytnou součinnost. V KS lze sjednat vyšší částku příspěvku a konkretizovat podmínky, za nichž bude zaměstnancům příspěvek poskytován.
4.
Zaměstnavatelé, kteří mají vlastní rekreační zařízení, budou tato zařízení provozovat především pro potřeby zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Organizování rekreace se dohodne v KS, odborové organizace poskytnou potřebnou součinnost.
5.
Zásady hospodaření se sociálním fondem (pokud je vytvářen) a jeho rozpočet po informování odborové organizace (pokud u zaměstnavatele působí) stanoví zaměstnavatel a bude přílohou KS.
6.
V KS mohou být dohodnuta další konkrétní opatření ke zlepšení pracovních a sociálních podmínek dle potřeb zaměstnanců, ale také dle provozních a ekonomických možností konkrétního zaměstnavatele.
7.
Druh, výši, podmínky a termíny pro poskytování dalšího sociálního plnění peněžitou i nepeněžitou formou v rámci sociálního programu zaměstnavatele se mohou dohodnout v KS nebo její příloze.
VII. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci SOCR ČR se jménem svých členů zavazuje: 1.
Zajistit, aby zaměstnavatelé ve spolupráci s odborovými organizacemi organizovali jedenkrát ročně prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech svých pracovištích a zařízeních. Z prověrky bude pořízena písemná zpráva, jejíž součástí bude plán realizace opatření na odstranění zjištěných závad a nedostatků, vždy s uvedením termínu realizace a osoby odpovědné za
12
2.
její splnění. Zpráva bude projednána do jednoho měsíce po skončení prověrky. Poskytovat na kontrolní činnost a školení v oblasti BOZP odborovým funkcionářům (zaměstnancům zaměstnavatele) pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného měsíčního výdělku po nezbytně nutnou dobu.. Tato činnost bude posuzována jako činnost související s činností zaměstnavatele a bude hrazena náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku.
3.
Specifikovat v KS pracoviště se ztíženým nebo zdraví škodlivým prostředím, jakož i profese, jimž bude poskytován příplatek ve smyslu přílohy č. 1 této KSVS.
4.
Dodržovat podmínky stanovené pro zajištění vstupních, periodických a preventivních lékařských prohlídek podle předpisů Ministerstva zdravotnictví ČR. Povinné nebo zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky, které nejsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, uhradit zaměstnanci na jeho žádost po uplynutí zkušební doby.
5.
Uplatňovat nekompromisní postup při zjištění, že zaměstnanec porušil bezpečnostní, hygienické a požární předpisy. Závažná porušení oznámit neprodleně příslušnému výboru odborové organizace. V KS lze sjednat podmínky za nichž bude zaměstnavatel provádět kontroly, zda zaměstnanci nejsou pod vlivem alkoholu nebo psychotropních látek.
6.
V případě vzniku pracovního úrazu smrtelného nebo úrazu vyžadujícího při poškození zdraví zaměstnance hospitalizaci delší než 5 dnů:
a)
ohlásit příslušné organizační složce OSPO v souladu s nařízením vlády č. 494/2001 Sb. v platném znění, kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu a vzor záznamu o úrazu, ihned úraz telefonicky, telegraficky, faxem, e-mailem nebo jiným vhodným způsobem vypracovat a předat včas příslušné organizační složce OSPO potřebné podklady včetně návrhu na rozsah a způsob náhrady škody postiženému nebo pozůstalým vyslat k jejich projednání svého zmocněného zástupce a účast na takovém projednávání umožnit i pověřenému funkcionáři příslušného výboru odborové organizace OSPO.
b) c)
7.
Oznámit vznik ostatního pracovního úrazu nebo nemoci z povolání příslušné organizační složce odborové organizace u zaměstnavatele, provést šetření v případech vzniku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zaměstnance a požádat o lékařský posudek k odškodnění bolesti, případně ztížení společenského uplatnění v souladu s vyhl. Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. v platném znění. Druh, podmínky a rozsah úhrad se sjedná v KS.
8.
Uhradit částku sjednanou v KS na nadstandardní péči v nemocničním zařízení v případech, kdy došlo k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání za který odpovídá zaměstnavatel, pokud se odpovědnosti nezprostil zcela nebo částečně, a kdy povaha zranění vyžaduje hospitalizaci delší než jeden týden. Tato KSVS stanoví nejnižší částku 30,- Kč, kterou zaměstnavatel poskytne na nadstandardní péči maximálně po dobu šesti měsíců za jeden den
13 hospitalizace zaměstnance. V KS lze sjednat delší období pro poskytování nadstandardního plnění a vyšší částky za jeden den hospitalizace. 9.
Poskytnout pozůstalým při úmrtí zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání jednorázové odškodnění ve výši Kč 100 000,- na dítě a Kč 60 000,- manželovi (manželce), tedy nad rámec § 200 ZP a to o částku ve výši 20 a 10 tisíc. V KS lze sjednat částky vyšší.
10. Poskytovat zaměstnancům z důvodů ochrany zdraví, důvodů hygienických a nadměrného znečištění osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP). Postupovat v souladu s nařízením vlády č. 495/2001 Sb. v platném znění, kterým se stanoví bližší podmínky pro poskytování OOPP, vč. přehodnocení stavu, vybavení a doplnění lékárniček na jednotlivých pracovištích. Vlastní seznamy pro poskytování OOPP podle skutečnosti a vyhodnocení rizik nebo konkrétních podmínek zpracují zaměstnavatelé a jedenkrát ročně tyto seznamy ve spolupráci s odborovou organizací přehodnotí. V zájmu skutečné ochrany zdraví a bezpečnosti při práci bude zaměstnancům poskytováno faktické plnění OOPP a nebude nahrazováno peněžitým plněním. Seznam profesí pro které budou zaměstnavatelem poskytovány OOPP bude tvořit přílohu KS. 11. Pokud zaměstnavatel nezajišťuje centrálně praní a čištění OOPP poskytne zaměstnancům v závislosti na odpracované době měsíční paušální příspěvek na praní a čištění OOPP z nákladů zaměstnavatele, za předpokladu odpracování plné pracovní doby ve smyslu pracovní smlouvy. V KS lze dohodnout materiální nebo jiný způsob plnění v jiném časovém období, jakož i sjednat výši paušálního příspěvku vč. diferenciace dle čistoty provozů. 12. Poskytovat zaměstnancům zdarma ochranné nápoje dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. § 5 ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. v platném znění. Zaměstnancům budou poskytovány vhodné, nezávadné ochranné nápoje. Podmínky pro uplatňování pitného režimu v průběhu pracovní směny na pracovišti projednají zaměstnavatelé s odborovou organizací, případně zahrnou do KS. OSPO se zavazuje: 1.
Zabezpečovat výchovu funkcionářů odborových organizací, působících u zaměstnavatelů SOCR ČR v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
2.
Požadovat na odborových organizacích podporu úsilí zaměstnavatelů, aby zaměstnanci dbali svých povinností při práci v maximálním dodržování bezpečnostních a protipožárních předpisů, využívání a používání svěřených pracovních pomůcek a prostředků k ochraně zdraví a hospodárnému nakládání s nimi, tj. spolupůsobit na úseku prevence.
3.
Poskytovat maximální součinnost prostřednictvím odborových organizací při účasti zaměstnanců na školení a výcviku zajišťovaného zaměstnavatelem v oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany s vědomím, že znalost předpisů k zajištění BOZP a PO je nedílnou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance pro výkon práce.
14
4.
Šetřit smrtelné pracovní úrazy a pracovní úrazy vyžadující při poškození zdraví zaměstnance hospitalizaci delší než 5 dní a projednávat jejich příčiny, nápravná opatření a odškodnění se zástupci zaměstnavatele.
5.
Dle plánu kontrol svazové inspekce bezpečnosti práce a dle požadavků zaměstnavatelů u nichž působí odborová organizace OSPO bezplatně napomáhat metodicky v oblasti BOZP, zejména novým zaměstnavatelským subjektům SOCR ČR.
VIII. Výchova žáků učilišť a škol V souladu s potřebou zajistit pro obchod dostatek kvalifikovaných pracovníků a zachovat kontinuitu odborné profesní přípravy dorostu umožní zaměstnavatelé v dohodě s příslušným subjektem praktickou přípravu žáků učilišť a škol na svých pracovištích.
IX. Smírčí komise 1.
Smluvní strany se zavazují řešit sporné otázky týkající se výkladu jednotlivých ustanovení této KSVS nebo plnění závazků z ní vyplývajících přednostně prostřednictvím smírčí komise, do níž každá ze smluvních stran jmenuje po 3 svých zástupcích. Své zástupce jsou smluvní strany povinny jmenovat do 15 dnů ode dne, kdy k tomu byly druhou stranou vyzvány.
2.
Nedosáhne-li komise smírné řešení do 30 dnů poté, kdy o to byla jednou ze smluvních stran písemně požádána, platí, že smluvní strany mohou samostatně rozhodovat o svém dalším postupu ve smyslu zákona č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání v platném znění.
X. Závěrečná ustanovení 1.
Změnu nebo doplněk této KSVS je možno uskutečnit dohodou smluvních stran, a to písemným dodatkem.
2.
Smluvní strany se zavazují zahájit jednání o písemném návrhu na změnu nebo doplnění této KSVS do patnácti dnů od jeho obdržení.
3.
Tato KSVS se uzavírá na období od 1. 7. 2004 do 31. 12. 2007. Je závazná pro smluvní strany i jejich případné právní nástupce; strany se zavazují své
15 právní nástupce o existenci této KSVS včas informovat a o zamýšlené změně subjektů neprodleně písemně vyrozumět druhou smluvní stranu. 4.
V případě přistoupení dalšího člena v průběhu platnosti KSVS bude SOCR ČR prostřednictvím pověřených zástupců informovat nového člena o existenci této KSVS.
5.
V souladu s ustanovením § 9 zákona č. 2/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů odevzdá tuto KSVS k uložení Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR do 60 dnů od podpisu.
6.
Nedílnou součástí této KSVS jsou její přílohy: příloha č. 1 příloha č. 2
7.
Mzdové příplatky Seznam členů SOCR ČR
Tato KSVS byla podepsána ve 4 stejnopisech stejné platnosti, z toho obdržel: Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR 2 stejnopisy Odborový svaz pracovníků obchodu 2 stejnopisy
V Praze dne 23. června 2004
Ing. Helena Pískovská prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky
Alexandr Leiner předseda Odborového svazu pracovníků obchodu
16 příloha č. 1
Mzdové příplatky Zaměstnavatelé se zavazují poskytovat zaměstnancům níže uvedené mzdové příplatky: 1. Za práci přesčas přísluší zaměstnancům příplatek za každou odpracovanou hodinu 25 % průměrné hodinové mzdy. 2.
Za práci ve svátek přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 100 % průměrné hodinové mzdy za každou odpracovanou hodinu.
3.
Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí přísluší zaměstnancům příplatek ve výši 8,- Kč/hod.
4.
Za práci v noci (§ 99 zákoníku práce) přísluší zaměstnancům příplatek ve výši 8,-Kč za každou odpracovanou hodinu.
5.
Vyžadují-li provozní potřeby zaměstnavatele zavedení dělené směny, zaměstnanci, u kterého přerušení pracovní směny trvalo déle než 2 hodiny bude vyplacen příplatek za dělenou směnu ve výši 50% průměrné hodinové mzdy za každou odpracovanou hodinu v dělené směně.
Společná ustanovení 1.
Příplatky za práci přesčas podle bodu 1 přísluší pouze tehdy nebylo-li zaměstnanci poskytnuto náhradní volno v období do tří měsíců od výkonu práce přesčas.
2.
Příplatky se poskytují k dosažené mzdě.
3.
Příplatky mohou zaměstnavatelé po projednání s odborovou organizací a za podmínek sjednaných v KS kumulovat do jednotné částky stanovené na měsíc, hodinu, popř. směnu s výjimkou příplatku za práci ve svátek a v noci. Lze je též stanovit měsíčním paušálem, do kterého lze zahrnout též příplatek za práci přesčas (týká se smluvních mezd), to vše za předpokladu, že bude zachována úroveň jednotlivých příplatků dohodnutá v této KSVS a jejích přílohách. V KS lze sjednat vyšší částky pro každý uvedený příplatek ať v korunovém vyjádření nebo v procentní sazbě, případně dohodnout další druhy příplatků, podmínky jejich poskytování a jejich výši.
V Praze dne 23. června 2004
Ing. Helena Pískovská prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky
Alexandr Leiner předseda Odborového svazu pracovníků obchodu
17 příloha č. 2
Seznam členů Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR NÁZEV FIRMY
MĚSTO
Agentura Triumf, s. r. o. AGFA, s.r.o. AHOLD Czech Republic, a.s. Alima - značková potravina, a. s. APUSO plus, a. s. Arena Conference Services ARDENT Brno, spol. s r. o. AROKO - Roman Kořán Asociace odborných velkoobchodů Asociace pro venkovní reklamu ČR Asociace výrobců a dovozců podlahovin Belos Trade, s. r. o. Blanco Praha, s.r.o. Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská, a.s. BSH Domácí spotřebiče, s. r. o. C&A Moda ČR, v.o.s. CANON CZ, s. r. o. Carrefour ČR, s.r.o. COOP Centrum družstvo COREDA Audit s. r. o. ČEPOS - Česká potravinářská obchodní a. s. Česká agentura na podporu obchodu - Czech Trade Česká asociace franchisingu Česká komora služeb ochrany majetku a osob Česká obuvnická asociace Česká společnost pro jakost České národní sdružení přímého prodeje DOMA - Morava holding, a. s. DRING Consulting, s. r. o. Družstvo ESO MARKET Dušák Josef Ing. - Obchody.cz EAST TRADING COMPANY spol. s r. o. East-West-Film club ELECTRIC AP s. r. o. Electrolux, s.r.o. EMCO spol. s r. o. EMTEC Magnetics ECE GmbH ENAPO s.r.o. EURO import-export, s. r. o.
Praha 10 Praha 9 - Prosek Nupaky Praha 4 Praha 9 Praha 10 - Vinohrady Brno Mariánské Lázně Praha 4 Praha 2 Praha 6 Jablonec nad Nisou Praha 4 - Krč Starý Plzenec Praha 5 Brno Praha 6 Praha 6 Kroměříž Praha 9 Praha 6 - Ruzyně Praha 2 Praha 1 Třebíč Zlín Praha 1 Praha 7 - Trója Olomouc Brno Beroun 2 Brno Praha 1 Rakovník Praha 10 Praha 4 Praha 10 Praha 7 Uherský Ostroh Praha 5
18 FAGOR ELEKTRO, s. r. o. FLOP Jih s.r.o. FOMA Bohemia, spol. s r. o. FOTOLAB a. s. FotoStar Südcolor, spol. s r. o. Franke, s.r.o FUJIFILM CZ, s. r. o. GAS, s. r. o. GfK Praha, spol. s.r.o. Globus ČR k. s. Gorenje, s. r. o.
Praha 7 Tábor Hradec Králové Praha 4 - Chodov Teplice Praha 9 Praha 3 Říčany u Prahy Praha 5 Praha 9 Praha 4
HO.RE.KA ČR - Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu
Praha 2
Hruška spol. s r. o. HUMANIC CZ, spol. s r. o. ICZ, a. s. IMEX Supermarket, s. r. o. INCOMA Consult, s. r. o. Industry EU, s. r. o. Ing. Kovacs František, CSc. Intaz - int. spol. s.r.o. Interprospekt Consulting - real estate, s. r. o. JABLONEX, a. s. Klíma Karel Ing. Kofola a. s. KONICA Czech s. r. o. KARA Trutnov, a. s. Kutil, k.s. Lease Plan Česká republika, s. r. o. Leasing České spořitelny, a. s. LINDE chladící technika, s. r. o. MAG CONSULTING, s. r. o. Makro Cash & Carry ČR, s. r. o. Maloobchodní síť BRNĚNKA, spol. s r.o. Maloobchodní síť Hruška spol. s.r.o. Maloobchodní síť Partner a.s. Manažerský institut COOP, spol. s. r. o. MARS obchodní a.s. MBG spol. s.r.o. MERKURIA - ARTES a. s. MERLONI ELETTRODOMESTICI ČR Microsoft, s.r.o. MIPEL, s. r. o.
Ostrava - Martinov Brno Praha 10 Zlín Praha 5 Pardubice Praha 4 Šenov u Ostravy Praha 5 Jablonec nad Nisou Praha 4 Krnov Praha 4 Trutnov 3 Praha 4 - Roztyly Praha 5 Praha 8 Praha 9 Praha 3 Praha 5 - Stodůlky Brno - 12 Olomouc Olomouc Praha 9 - Klánovice Svratka Zábřeh Hradec Králové Praha 3 Praha 4 Brno
Miroslav Bartoš
Rychnov nad Kněžnou
MONEX, s. r. o. Národní federace hotelů a restaurací ČR
Praha 10 - Uhříněves Praha 1
19 Neckermann s.r.o. Novum, spol. s r. o. OBI SC, s. r. o.; OBI Real Estate AG Oděvní podnik a. s. OLYMPUS C&S, s. r. o. OTTO BLANC - Dr. Ivan PETR p. k. Solvent s.r.o. Papillons, a. s. Pastorkalt a.s. PDS spol. s r. o. Praktik Liberec, s. r. o. PROCES INVEST a.s. Rauch Praha, s. r. o. RINGFOTO, s.r.o. Rodinný pivovar BERNARD a.s. S + K Kontakt, s. r. o. S.C.S. Business Travel, s. r. o. SCONTO Nábytek, k. s. Sdružení obchodníků s hutními materiály SEATEICO IN s. r. o. Senimo a. s. Slezské univerzity v Opavě OPF Soare Sekt a. s. SOKOV, a. s. SOMA Praha, spol s r. o. Soukromá vyšší odborná škola Stř. pod. škola, s.r.o SPAR Česká obchodní společnost s. r. o. SPAR Šumava s.r.o.
Praha 8 Praha 1 Praha 4 - Roztyly Prostějov Praha 1 Praha 5 Praha 9 Praha 6 - Dejvice Nové Zámky Plzeň Liberec 10 Praha 2 Praha 8 Praha 4 - Modřany Humpolec Brno Praha 2 Praha 5 - Stodůlky Praha 1 Brno Olomouc Karviná - Fryštát Jablonec nad Nisou Jirkov Praha 3 Praha 9 - Prosek Praha 10 Sušice
Společenstvo provozovatelů pohostinských živností SPOLHOST
Praha 4
Steilmann Praha spol. s r. o. STIMUL - PhDr. Daniela Čajánková Střední odborné učiliště obchodní Svaz českých a moravských spotřebních družstev Svaz dovozců automobilů SVĚTLO LUX, s. r. o. TESCO STORES ČR, a. s. TESLA ECIMEX, a. s. TEX Ostrava, s. r. o. Textilní zkušební ústav, s. p. Tínek Jiří TRIUMPH INTERNATIONAL, s. r. o. U&SLUNO a.s. U. S. Steel Košice-BOHEMIA, a. s. UNI market gastro, a. s.
Praha 2 Praha 8 Brno Praha 3 Praha 4 Praha 9 - Horní Počernice Praha 9 Praha 8 Ostrava Brno Šumperk Praha 7 Ostrava - Přívoz Praha 5 Brno
20 UNIHOST - Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovací službách ČR
Ostrava - Mariánské hory
Veletrhy Brno, a. s. Velkoobchod LEKKERLAND O.K. FOODS, s. r.o Velpa Plus, s.r.o. VESNA, a. s. VITKOVICE Tours, s. r. o. VOX - Ing. Zdenka Vostrovská, CSc. Vysoká škola ekonomická Vyšší odborná škola České Budějovice WANZL, spol s r. o. WELLA spol. s r. o. Wincor Nixdorf, s.r.o. Winterhalter Gastronom CS, spol s. r. o. Yashica YCP, spol. s r. o. YOPLAIT CZECH, a. s. Z - TRADE s. r. o. Zedníček a. s. ZELENINA BRNO, a. s. ZNOVÍN Znojmo a. s. Železářství Řehák s.r.o.
Brno Lysá nad Labem Velká nad Veličkou Pardubice Ostrava - Vítkovice Praha 1 Praha 3 České Budějovice Hněvotín Praha 5 - Stodůlky Praha 6 Říčany u Prahy Třebíč Slušovice 626 Broumov Kunovice Brno Šatov Hradec Králové 2
