Ochrana polních ptáků
Ing. Václav Zámečník © Česká společnost ornitologická, 2008
Ptáci jako jeden ze statistických ukazatelů kvality života obyvatel • Indikátor ptáků zemědělské krajiny = jeden ze strukturálních indikátorů EU • Celoevropský monitoring běžných druhů ptáků – společný projekt BirdLife International, European Bird Census Council a Statistics Netherlands – koordinuje Česká společnost ornitologická • V ČR data poskytuje projekt ČSO „Jednotný program sčítání ptáků“ • Nejnovější hodnocení z června 2007: data z 20 států Evropy za posledních 25 let ► pokles početnosti polních ptáků 44%
Výsledky sčítání běžných druhů ptáků zemědělské krajiny Srovnání vývoje početnosti ptačích druhů zemědělské krajiny v České republice a v zemích Evropské unie. V České republice je patrný krátkodobý nárůst početnosti po roce 1989, který byl způsoben změnami v zemědělské činnosti po roce 1989. 120 EU
index (%)
100
Czech republic
80 60 40 20
04 20
00
02 20
20
96
98 19
19
92
94 19
19
90 19
88 19
86 19
84 19
82 19
19
80
0
year
Zdroj dat: Česka společnost ornitologická - Jednotný program sčítání ptáků v ČR“ (Czech republic), EBCC/RSPB/BirdLife/Statistics Netherlands“ (EU).
Ve Velké Británii došlo od roku 1981 k poklesu početnosti vrabce polního o více než 90%
Faktory odpovědné za pokles biodiverzity zemědělské krajiny Zvětšování rozlohy lánů na úkor krajinných struktur
1951
1998
Vliv na ptáky a jejich stanoviště: • zmenšení rozmanitosti stanovišť, hnízdních a potravních příležitostí
Faktory odpovědné za pokles biodiverzity zemědělské krajiny Používání pesticidů
Vliv na ptáky a jejich stanoviště: • při vysokých dávkách otravy ptáků • snížení plodnosti • likvidace potravních zdrojů – plevelů, bezobratlých živočichů a obratlovců
Některé další faktory odpovědné za pokles biodiverzity zemědělské krajiny Faktor:
Vliv:
zvyšování výnosů (nové odrůdy, ► rychlý růst porostů hnojiva, zavlažování) zvyšování podílu ozimů
► vysoká a hustá vegetace na jaře,
omezení plochy strnišť zemědělské práce a zvyšování ► rušení, ničení vajec, zabíjení sedících ptáků a mláďat výkonnosti zemědělských strojů
Jak zemědělec může podpořit druhovou rozmanitost zemědělské krajiny? • vytvářením mozaiky jednotlivých typů plodin a režimů obhospodařování • omezováním používání anorganických hnojiv, pesticidů a dalších vstupů • obnovou přirozených okrajů polí • extenzivním obhospodařováním luk a pastvin • snižováním rušení a ztrát v období rozmnožování • zachováním a výsadbou rozptýlené zeleně • využíváním agroenvironmentálních programů
Vytváření mozaiky jednotlivých typů plodin a režimů obhospodařování Výzkum ve Velké Británii odhalil, že zdejší ekologické farmy mají: • více keřových linií než konveční farmy • větší zastoupení travnatých ploch • pole o menších výměrách • později sejí plodiny • malou část půdy jako úhor I díky těmto rozdílům bylo na ekologických farmách: • o 68-105% více rostlinných druhů • o 74–153% větší zastoupení plevelů • vyšší množství zjištěných pavouků v předsklizňové době (o 5–48%), ptáků v zimním období (o 16–62%) a netopýrů (o 6–75%)
Vytváření mozaiky jednotlivých typů plodin a režimů obhospodařování Z pohledu ptactva je zejména přínosné • pěstování jařin - vytváří oproti ozimům vhodnější hnízdní prostředí pro skřivana polního nebo čejku chocholatou • zachování strnišť přes zimu - představují důležitý zdroj potravy pro zrnožravé druhy (koroptev polní, strnad obecný, konopka obecná, čečetka zimní, vrabec polní atd.) • podpora hnízdění skřivana polního vytvářením tzv. skřivánčích plošek
Omezení používání anorganických hnojiv, pesticidů a dalších vstupů Chemické látky v zemědělství mají negativní dopad nejen na biodiverzitu zemědělské krajiny, ale přispívají i ke zhoršování kvality vody a ovzduší. aplikace chemických látek by měla být omezena pouze na nejnutnější případy
Omezení používání anorganických hnojiv, pesticidů a dalších vstupů • Větší pozornost věnovat pěstování odolnějších druhů plodin • Omezit nebo vyloučit aplikace chemických látek podél okrajů polí • Podporovat přirozené nepřátel škůdců (např. dravci a sovy, drobní pěvci, draví roztoči)
Obnova přirozených okrajů polí • Dnes prakticky chybí travnaté okraje polí s přítomností kvetoucích rostlin, eventuálně s porosty keřů • Už 1 m široký pás je prospěšný, vhodná šíře je 6 m • Jedná se o optimální hnízdní prostředí (koroptev polní, strnad luční, křepelka polní) i potravní stanoviště (vrabec polní, strnad obecný, stehlík obecný)
Extenzivní obhospodařování luk a pastvin • V případě hnízdění vzácných ptačích druhů možno využít oplocenky (chřástal polní, bekasina otavní) • Při výskytu hnízdícího skřivana na louce umožní úspěšné hnízdění posun druhé seče minimálně na sedm týdnů po předchozí – alternativou je nastavení výšky první seče na 14 cm (zachová se běžný termín kosení i hnízdění)
Extenzivní obhospodařování luk a pastvin • Posun seče nebo pastvy podle výskytu ptactva či ostatních živočichů, možností je ponechat část louky na pozdější dokosení (nebo až při druhém kosení – pomůže zejména bezobratlým) • Kosení od středu pozemku do kraje • Ochrana vodních zdrojů na pastvinách (opět možné použít oplocení)
Omezení rušení a ztrát v období rozmnožování Přímá ochrana hnízd: • Moták lužní – ponechání plochy 100 m2 okolo hnízda • Čejka chocholatá – omezit zemědělskou činnost zejména na zamokřených částech polí a luk od poloviny března do poloviny května
Zachování a výsadba rozptýlené zeleně Keře • Hnízdní i potravní biotop pro celou řadu ptačích druhů • Vhodné keře ke hnízdění jsou hustější, často s trny, např. trnka obecná, růže šípková, hloh obecný • Mezi ptačí druhy hnízdící v keřích patří: ťuhýk obecný, pěnice vlašská, pěnice pokřovní, konopka obecná, vrabec polní, slavík obecný, zvonek zelený aj.
Zachování a výsadba rozptýlené zeleně Keře • Významný zdroj potravy zejména od konce léta přes zimu až do jara • Vhodné keře: bez hroznatý, bez černý, jeřáb obecný, ptačí zob, hloh obecný, ochmet evropský aj. • Mezi ptačí druhy, které se s oblibou živí na těchto keřích patří: drozd kvíčala, drozd zpěvný, stehlík obecný, kos černý, hýl obecný, pěnice aj.
Zachování a výsadba rozptýlené zeleně Stromy • Hnízdní i potravní biotop pro celou řadu živočichů • Významné jsou zejména staré dutinové stromy včetně extensivních sadů • Mezi ptačí druhy hnízdící na těchto stromech patří kalous ušatý, krutihlav obecný, vrabec polní, poštolka obecná nebo straka obecná, z živočichů např. plch obecný nebo plšík lískový
Zachování a výsadba rozptýlené zeleně Stromy • Významným potravní zdrojem zejména ovocné stromy • Potravu tvoří zejména jejich plody (potrava např. pro drozda kvíčalu, špačka obecného, kosa černého, zajíce polního) a také bezobratlí, kteří se skrývají pod kůrou (např. strakapoud velký, šoupálek dlouhoprstý nebo sýkora koňadra)
Využívání AE programů Klady: • jsou-li AEP správně nastaveny a zemědělci dostatečně informováni, je možné zemědělsky hospodařit a současně podporovat biodiverzitu • Fischlerova reforma Společné zemědělské politiky z roku 2003 posílila pozice politiky rozvoje venkova a AE programů Zápory: • přestože AE tituly existují v EU již od roku 1992, není jejich přínos pro zastavení úbytku ptáků zemědělské krajiny dostatečný ► platby na AE programy pouze 5% výdajů EU na zemědělství
Využívání AE programů Mezi agroenvironmentální programy, které nejvíce přispívají ochraně ohrožených ptačích druhů zemědělské krajiny, patří: • Ptačí lokality na travních porostech, podtitul chřástal polní • Ptačí lokality na travních porostech, podtitul bahňáci • Biopásy
Čejka chocholatá Hnízdí na přehledných travních porostech a polích. Přilétá koncem února a hlavně v první polovině března. Brzy po příletu začíná hnízdit, nejvíce snůšek je v první dekádě dubna. Doba sezení je kolem 24 dnů, za 1 až 2 dny mláďata opouštějí hnízdo. Po měsíci života jsou vzletná.
Jednotný program sčítání ptáků v ČR (ČSO)
Čejka chocholatá Ohrožení: • Zánik hnízdních biotopů
odvodnění podmáčených pozemků rozorávání luk a pastvin intenzivní hnojení travních porostů omezení tradičního letnění rybníků
• Likvidace hnízd jarní válcování a smykování travních porostů jarní kultivace orné půdy Zvýšení hladiny rybníků v období sezení na hnízdě
Čejka chocholatá Možnosti ochrany: • AE program pro čejky hnízdící na travních porostech • Zabráněním zarůstání hnízdišť a jejich okolí dřevinami • Vyloučením hospodaření na zamokřených místech v polích • Přímá ochrana hnízd 3 bílé tyčky do trojúhelníku o straně cca 120 cm s hnízdem uprostřed
Požadavky titulu Ptačí lokality na travních porostech, podtitul bahňáci: 1.
dodržuje úplný zákaz používání hnojiv a statkových hnojiv, včetně pastvy zvířat,
2.
zajistí, aby půdní bloky, popřípadě jejich díly byly minimálně dvakrát ročně posečeny; první seč spolu s odklizením biomasy bude provedena nejdříve 15. července kalendářního roku, nejpozději však do 31. srpna kalendářního roku, druhá seč spolu s odklizením biomasy bude provedena v termínu od 30. září do 15. listopadu kalendářního roku,
3.
neprovádí mulčování, obnovu, přísev, válení a smykování travních porostů bez písemného souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody,
4.
provádí sečení travního porostu na půdním bloku, popřípadě jeho dílu od středu ke krajům nebo od jedné strany půdního bloku, popřípadě jeho dílu ke druhé,
5.
neprovádí sečení travního porostu na půdním bloku, popřípadě jeho dílu více než dvěma žacími stroji najednou.
Zrnožraví ptáci V současné zemědělské krajině je omezená potravní nabídka zejména po sklizni, kdy z naší krajiny zmizí v krátké době velký zdroj potravy pro celou řadu zrnožravého ptactva. I díky tomu zaznamenali tyto druhy pokles početnosti. Vytvořením potravní nabídky právě v tomto období až do jara pomáhá AE titul biopásy.
Pokles početnosti strnada obecného (vlevo) a vrabce polního od roku 1982. Zdroj dat: Jednotný program sčítání ptáků v ČR (ČSO)
Biopásy • Cílem je vytvořit potravní nabídku pro živočichy v období od sklizně do jarních měsíců, kromě ptactva jsou přínosné např. i pro zajíce polního, srnce obecného a v případě zachování biopásu na stejném místě i pro bezobratlé • Vhodné umístění biopásu je podél polních cest, vodotečí, větrolamů, remízků nebo uvnitř půdních bloků jako propojení mezi krajinnými prvky
Koroptev polní Nejčastěji obývá okraje polí. V poslední době je nejběžnější na periferiích měst. V době hnízdění žije v párech, v zimě vytváří rodinná hejnka. Hnízdí 1x ročně, s vrcholem od poloviny dubna do poloviny května. Na vejcích (12-20) sedí 23-25 dní. V potravě malých kuřat převažuje živočišná složka, dospělé koroptve se živí hlavně rostlinnou potravou.
Jednotný program sčítání ptáků v ČR (ČSO)
Koroptev polní Ohrožení: • • • • •
Ztráta pestrosti krajiny Nedostatečná potravní nabídka Nedostatek vhodných hnízdišť Snížení hnízdní úspěšnosti Zhoršené podmínky pro přežití zimy
Koroptev polní Možnosti ochrany: • Zvýšení pestrosti krajiny Rozdělte velké lány mezemi, travnatými pásy či biopásů na menší celky. Pokud takové rozčlenění není možné, pěstujte na jednom pozemku více plodin.
• Vyloučení chemické ochrany rostlin na polních okrajích Okraje polí jsou pro koroptve jsou velmi důležité z hlediska potravní nabídky a často sem vodí svá mláďata.
• Ponechávání strnišť přes zimu
Skřivan polní Ze svého zimoviště v západní Evropě se vrací od poloviny února. Hnízdí na zemi od dubna do začátku srpna 2x až 3x ročně, počet vajec v hnízdě se pohybuje od dvou do pěti. Jeden hnízdní cyklus trvá zhruba 40 dní. Skřivan se živí semeny a listy plevelných i kulturních rostlin, na jaře a v létě také hmyzem. Naši skřivani odlétají už od konce srpna do listopadu, vzácně zimují.
Jednotný program sčítání ptáků v ČR (ČSO)
Skřivan polní Ohrožení: • Nedostatek hnízdišť a nižší hnízdní úspěšnost nárůst ozimých obilovin zvýšené hnojení
• Nedostatečná potravní nabídka používáním pesticidů úbytek strnišť
• Hnízdní ztráty při kosení luk
Skřivan polní Možnosti ochrany: • Pěstování jařin • Omezení chemických postřiků v době hnízdění • Úprava seče • Plošky pro skřivana: vytvoření vhodného hnízdního prostředí v rozsáhlých hustých porostech ozimů ► obvykle 2-3 plošky úhoru 4 x 4 m na 1 ha na výzkumné farmě ve Velké Británii přispěly tyto plošky k 3x násobnému nárůstu početnosti skřivana během 7 let
Dravci a sovy Možnosti ochrany: • Podpora hnízdění: zachování hnízdních lokalit sovy pálené v hospodářských staveních zachování dutinových stromů (staré sady aj.) přímá ochrana hnízd motáka pochopa a motáka lužního
• Zachování potravní nabídky omezení aplikace pesticidů v okolí rozptýlené zeleně omezení používání rodenticidů ponechání strnišť po obilí umisťování berliček ve tvaru T o výšce 2 m, optimálně 1 na ha
Chřástal polní - modelový druh v ČR
Rok chřástala
duben
Přílet z Afriky
květen
Samci začínají volat
červen
První hnízdění
Samice vodí mláďata asi 2 týdny
červenec
Samci stále volají, většina samic hnízdí podruhé
Volání samců končí
srpen
Dospělí ptáci pelichají a dva týdny nejsou schopni letu
září
Odlet do Afriky
Nakreslil: J. Moravec
Ohrožení Sklizeň trávy • •
rychlé mechanizované kosení velkých ploch luk kosení od okrajů pozemku k jeho středu
Pastva dobytka • •
likvidace vegetačního krytu udupáváním a spásáním poškozování pramenišť a vlhkých částí pastvin u potoků
Od výzkumu k praktické ochraně Výzkum: • stanovení početnosti celostátní populace • nároky na prostředí • využívání stanovišť pomocí vysílaček • sezónní a mezisezónní přesuny pomocí kroužkování • identifikace ohrožujících faktorů • určení klíčových oblastí druhu v ČR
Ochrana: • mezinárodní spolupráce – evropský akční plán na ochranu • spolupráce s MŽP – návrh ptačích oblastí v rámci soustavy Natura 2000 • spolupráce s MZe – vypracování AEP
Požadavky titulu Ptačí lokality na travních porostech, podtitul chřástal polní: 1.
dodržuje úplný zákaz používání hnojiv a statkových hnojiv, nově po provedení druhé seče bude umožněno přepásaní,
2.
zajistí, aby půdní bloky, popřípadě jejich díly byly minimálně jednou ročně posečeny; první seč spolu s odklizením biomasy bude provedena nejdříve 15. srpna kalendářního roku, nejpozději však do 30. září kalendářního roku,
3.
neprovádí mulčování, obnovu, přísev, válení a smykování travních porostů bez písemného souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody,
4.
provádí sečení travního porostu na půdním bloku, popřípadě jeho dílu od středu ke krajům nebo od jedné strany půdního bloku, popřípadě jeho dílu ke druhé,
5. neprovádí sečení travního porostu na půdním bloku, popřípadě jeho dílu více než 2 žacími stroji najednou.
Poděkování Autoři fotografií: T. Bělka, D. Boucní, P.Bürger, F.Havlát, J.Hlásek, D. Křenek, P.Marhoul, P.Růžek, P. Šaj, M.Šálek, T. Vymyslický, V.Zámečník, archív ČSO, archív FLE ČZU Praha, archív RSPB Autoři kreseb: J. Moravec (chřástalí rok, schéma kosení), V. Bartuška (volající chřástal)
Zpracování této prezentace finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Děkuji za pozornost.
