Ochrana půdy
Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
Obsah přednášky Vlastnosti půdy
Změna kvality půdy Ochrana před chemickou degradací - sanace
2
1) Vlastnosti půdy
3
Legislativa
V ČR - sektorový přístup k ochraně půd
Speciálními zákony jsou chráněny půdy zemědělské a lesní, půdy ostatní jsou chráněny zprostředkovaně jinými zákony.
Zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí
- specifikuje v půdu jako jednu ze složek životního prostředí.
Zákon č. 334/l992 Sb. o ochraně ZPF - a jeho prováděcí vyhláška č. 13/1994 Sb. - povinnosti vlastníků a nájemníků půdy:
a
Zákon č. 289/l995 Sb. o lesích
- upravuje ochranu lesních pozemků před zábory a omezením jejich funkcí.
4
Vlastnosti půdy Půda
Nejsvrchnější část zemského povrchu (pedosféra)
Rozhraní atmosféry, litosféry a hydrosféry - ovlivňuje chemickou, vlhkostní a teplotní bilanci atmosféry - reguluje hydrologické toky v krajině, chemické složení vod
Zóna s intenzivní interakcí mezi biosférou a geosférou - určuje řadu biologických i nebiologických koloběhů a toků látek a energie
Nenahraditelný přírodní zdroj
Nejstabilnější složka ekosystému - v potravním řetězci první článek
Schopnost odolávat antropogennímu působení 5
Vlastnosti půdy
je dynamický, stále se vyvíjející živý systém
Funkce
- životní prostředí půdních organismů - stanovištěm planě rostoucí vegetace - slouží k pěstování kulturních rostlin
- regulátor koloběhu látek - může fungovat jako úložiště, ale i zdroj potenciálně rizikových látek
6
Vlastnosti půdy Složení
Systém - otevřený, relativně samostatný, trojfázový
Složky půd - Minerální-anorganická – 35-45%
- Organická hmota – 5-15% - Voda (půdní roztok) – 15-35%
Organická hmota Humus
Anorganický horizont
- Plyny - 15-35%
- Živé organismy
Podloží
- červi, hmyz, bakterie, - prvoci, háďátka, houby, řasy 7
Vlastnosti půdy Chemické složení Prvek O Si Al % 49,0 33,0 6,7
Fe 3,2
Ca 2,0
Na Mg K 1,1 0,8 1,8
Ti P Mn S C 0,5 0,08 0,08 0,04 1,4
N 0,2
Poměr anorganická : organická hmota cca 10 : 1
Tuhá fáze
Minerální podíl Jílové minerály
Oxidy, hydroxidy
Organický podíl Primární minerály
Organické látky nehumifikované
Organické látky přechodné
Organické látky humifikované
8
Vlastnosti půdy Chemické složení Organický podíl
Jílové minerály - 70-80% z celkové hmotnosti půdy - převážně Si, Al, O, H menší množství Ca, Mg, Fe, K, Zn aj. - montmorillonit - Mx+y(R3+2-y, R2+y)(Si4-xAlx)O10(OH)2.nH2O
Oxidy a hydroxidy - 10-15%, hydratované oxidy železa, hliníku, křemíku nebo manganu. - vysoká sorpční kapacita zejména pro těžké kovy (Co, Ni, Pb, Cr, Zn).
Primární minerály - 7-10 %; postupné zvětrávání křemenu, živce, slídy, pyroxémy aj. - uvolňování některých iontů K+, Na+, Ca2+, Mg2+, Cl-, SO2- aj.
9
Vlastnosti půdy Chemické složení Organický podíl
Jílové minerály - 70-80% z celkové hmotnosti půdy - převážně Si, Al, O, H menší množství Ca, Mg, Fe, K, Zn aj. - montmorillonit - Mx+y(R3+2-y, R2+y)(Si4-xAlx)O10(OH)2.nH2O
Oxidy a hydroxidy - 10-15%, hydratované oxidy železa, hliníku, křemíku nebo manganu. - vysoká sorpční kapacita zejména pro těžké kovy (Co, Ni, Pb, Cr, Zn).
Primární minerály - 7-10 %; postupné zvětrávání křemenu, živce, slídy, pyroxémy aj. - uvolňování některých iontů K+, Na+, Ca2+, Mg2+, Cl-, SO2- aj.
10
Vlastnosti půdy
Jílové minerály - montmorillonit - Mx+y(R3+2-y, R2+y)(Si4-xAlx)O10(OH)2.nH2O
11
Vlastnosti půdy Chemické složení Organický podíl
Nehumifikované látky - 10-15% z celkového organického podílu půdy - zbytky rostlin, organických hnojiv, zooedafonem a mikroedafonem - mineralizace, humifikace
Humifikované látky - tvorba stabilnějších organických látek většinou aromatické povahy - Humínové kyseliny, Fulvokyseliny - vysoké poutání živin v půdě (6-7x vyšší než u jílových minerálů), - drobtovitá struktura - příznivý vodní, vzdušný a tepelný režim půdy, - kladně ovlivňují pufrační schopnost půd, - detoxikují škodlivé sloučeniny a částečně váží i těžké kovy, 12
Vlastnosti půdy
13
Vlastnosti půdy Půdotvorní činitelé
Matečná hornina - ovlivňuje zásobu živin, základní chemismus, zrnitost a barvu
Klima: - teplota a srážky ovlivňují chemické reakce v půdě
Organismy - tzv. půdní edafon - bakteriální edafon - hlízkové, choroboplodné bakterie, - fytoedafon – plísně, houby, řasy, kořenové systémy, - zooedafon – prvoci, nálevníci, roztoči, korýši, hmyz, atd.
Charakter reliéfu - sklon a orientace ke světovým stranám
Čas - vývoj v čase v důsledku fyz., chem. a biol. jevů, včetně antropogenních
Podzemní vlivy - podzemní voda
14
Vlastnosti půdy 1. pH
ovlivňuje rozpustnost látek v půdě obsažených (jejich využitelnost organismy)
Rozdělení - zásadité (pH vyšší než 7,5) Nejúrodnější v nížnách - neutrální (pH 6,5-7,4) - slabě kyselé (pH 5,3-6,4) - kyselé (pH 4,6-5,2) - silně kyselé (pH 4,1-4,5) - velmi silně kyselé (pH menší než 4)
Zvýšená kyselost snižuje rozpustnost látek a tím i jejich využitelnost hlavně rostlinami
15
Vlastnosti půdy 1. pH
Nejúrodnější v nížnách
16
Vlastnosti půdy 2. Sorpční komplex
Schopnost poutat různé látky z disperzního prostředí - důležité pro půdotvorný proces i výživu rostlin.
Malé půdní částice, koloidní povahy, - organické i anorganické látky.
aktivní část (anionty) - vlastní komplex, vyvolává sorpční procesy
pasivní část (kationty) - sorbovány aktivní částí poutány různou silou v pořadí: Na < K < NH4 < H < Ca < Mg< Al
Tvořen minerálními koloidy (jílové minerály) a organickými sloučeninami (humus).
Organický 10 x silnější než anorganický 17
Vlastnosti půdy 3. Fyzikální a biologické vlastnosti - Struktura - Teplota - Živé organismy (edafon) - Půdní mikroorganismy - Odumřelé zbytky rostlinných a živočišných těl
18
Vlastnosti půdy 3. Fyzikální a biologické vlastnosti Struktura Určena: velikostí půdních částic (zrn) - zrnitost - optimální je rovnoměrné zastoupení různých velikostí - ovlivňuje pohyb vody v půdě
velikostí půdních pórů - celkový objem půdních pórů v určitém objemu půdy - rychlost průniku vody půdou - permeabilitu (propustnost) půdy - vyšší permeabilita zlepšuje provzdušněnost půdy → mineralizaci látek. - Nízká permeabilita → převaha anaerobních procesů 19
Vlastnosti půdy 3. Fyzikální a biologické vlastnosti Živé organismy (edafon) - Makroorganismy – červi, hmyz, hlodavci (podporují aeraci půdy) Půdní mikroorganismy - podílí se na rozkladných procesech v půdě, nejvíce v horní vrstvě, s hloubkou převažují anaerobní druhy
Odumřelé zbytky rostlinných a - základem pro tvorbu půdního humusu
živočišných těl
Humus - huminové kyseliny, fulvokyseliny a další. - zlepšuje kvalitu půdy, zvyšuje využitelnost živin rostlinami upravuje sorpční vlastnosti, pH půdy
20
Vlastnosti půdy Půdní voda půda se podílí na koloběhu vody v přírodě nejdůležitějším rezervoárem kvalitní pitné vody.
Vrstva průchodná pro vodu - voda se zde zbavuje pevných, koloidních a rozpuštěných polutantů - obohacuje se rozpuštěnými látkami v půdě
Vrstva vododárná - maximálně nasycena vodou, která se zde hromadí
Vrstva vodonosná - tvoří ji hornina, pro vodu nepropustná
21
Vlastnosti půdy Půdní voda Výsledná filtrace závisí na - kvalitě a stupni znečištění protékající vody, - struktuře a charakteru půdních vrstev (průchodné vrstvy) - rychlosti vody protékající vrstvami půdy.
22
Změna kvality půdy Samočistící schopnost půdy Schopnost půdy rozkládat složité organické látky včetně odumřelých těl rostlin a živočichů, až na základní prvky, Mineralizace, Humifikací
Dělíme na - Fyzikální - filtrace, sorpce
- Chemické - oxidace, redukce - Biologické - anaerobní, aerobní rozklad
23
Změna kvality půdy Samočistící schopnost půdy
Fyzikální
- filtrační schopnost - zadržování pevných částic póry. - adsorpci - zachycení látek z půdního roztoku Chemické - vznik vazeb: kovalentní, iontové, srážecí reakce Biologické - rozkladu organických sloučenin za účasti mikroorganismy v půdě. - Anaerobní rozklad - metan, amoniak, a toxické zplodiny. - Aerobní rozklad - mineralizace, humifikace, nitrifikace, denitrifikace - aerace je ovlivněna strukturou půdy – velikost částic a porozita
24
2) Změna kvality půdy
25
Změna kvality půdy
1) Eroze 2) Kontaminace (znečištění)
26
Změna kvality půdy 2. Eroze půdy Rozrušování a transport půdy vlivem přírodních faktorů - fyzikální degradace - pokles humusu
Normální eroze - neustále přetváří reliéf Zrychlená eroze - 10 – 1000x vyšší intenzita Aktuální eroze – množství půdy odnesené z určité plochy za rok
Dělíme: Vodní způsobena deštěm Větrná - obrus třením větrem transportovaného materiálu a větrný odnos sypkého zvětralého povrchu
27
Změna kvality půdy Eroze půdy
zvětšování velikosti oraných pozemků
rušení bývalých hydrografických prvků
rozšiřování pěstování širokořádkových plodin
zhutňování půdy
nedostatku strojů na ochranné obdělávání půdy
28
Změna kvality půdy Eroze půdy
Ochrana před vodní erozí Organizační opatření – velikost a tvar pozemků, uspořádání Agrotechnická – ochranné obdělávání půdy Technická - stavební úpravy Ochrana před větrnou – větrolamy
29
Změna kvality půdy Znečištění – kontaminace půdy
Kontaminace – vnesení cizorodých látek do půdy vlivem člověka Salinizace (zasolování) Acidifikace Znečištění polutanty
30
Změna kvality půdy Znečištění – kontaminace půd
Rozdělujeme Kontaminanty přírodního původu - odumřelé části rostlin a živočichů, složité organické látky celulóza, tuky, bílkoviny. - lehce rozložitelné látky, - rozklad označujeme samočisticí schopností půdy. - Biodegradace – vznik jednoduchých organických a anorganických látek.
Kontaminanty antropogenního původu
- znečištění z činnosti člověka (doprava, průmysl), - do půdy se dostávají vysoce toxické a obtížně rozložitelné látky (těžké kovy, dusičnany, pesticidy).
31
Změna kvality půdy Znečištění – kontaminace půdy
Zdroje Atmosférická depozice - Spalování fosilních paliv (S,N) - Automobilová doprava (Pb, Pt, PAU) - Metalurgie (kovy) - Chemický průmysl (Hg, organické polutanty) - Spalovny odpadů (PCDD) - Radioizotopy - Požáry (popílek, PAU)
Agrochemikálie - Herbicidy (2,4-D, 2,4,5-T) - Incekticidy (DDT, HCB) - Fungicidy (Cu, Zn, Hg, …) - Hnojiva (Cd, U z fosforečnanů) 32
Změna kvality půdy Znečištění – kontaminace půdy
Zdroje Likvidace odpadů - zemědělské (kovy, pesticidy) - kaly z ČOV (kovy, PAU, PCB, PCDD, Cr6+) - komunální - důlní (kovy) - popílky
Nehody
Průmysl - chemický
33
Negativní vliv na ŽP Znečištění – kontaminace půdy
Nejvíce Znečisťující látky 1.Těžké kovy (Cd, Hg,Cu, Cr, Ni, Pb, Co, As aj.) Vlastnosti: - kumulace v rostlinách a v tělech živočichů, neodbouratelnost, obtížná sanace. Vznik: - imise, odpady z energetiky a z průmyslových provozů, komunální odpady.
Cd - rozsáhlý výskyt, přechází do rostlin, vstupuje do potravního řetězce, - Zdroj: fosforečná hnojiva, ČOV, průmyslové komposty, komunální odpad. 34
Negativní vliv na ŽP Znečištění – kontaminace půdy
Nejvíce Znečisťující látky 1.Těžké kovy (Cd, Hg,Cu, Cr, Ni, Pb, Co, As aj.) Pb - kumulativní charakter, přijímám rostlinami, dobře se váže na humus a na jílovou složku – pevná vazba – nevyplavuje se. - Zdroj: jako Cd + doprava Hg - fenyl- metyl- sloučeniny. - zdroj: viz Cd + z moření osiv. Cr: - Cr 6+ - karcinogen, je špatně rostlinami přijímám. - Zdroj : spalování fosilních paliv, ocelářská struska ve formě vápenatého hnojiva, kaly z ČOV. 35
Změna kvality půdy Znečištění – kontaminace půdy
2) pesticidy: podle biologického účinku degradace: fyzikálně-chemické faktory (vlhkost, pH, sluneční záření. Rezidua pesticidů: produkty a meziprodukty jejich degradace.
3) dusičnany: Eutrofizace zemědělství, průmysl (kyselé deště, spalovací procesy), doprava. Do organismu: pitnou vodou, potravou. Fyziologické působení v organismu - vazba na krevní barvivo (hemoglobin – methemoglobin) - redukce na dusitany, tyto se mění na nitrosaminy (kancerogenní, mutagenní, teratogenní účinek).
36
Obsah přednášky
3. Ochrana před chemickou degradací
37
Ochrana před chemickou degradací Acidifikace
Okyselení, kyselé deště - H+ ionty, Snižování pH (voda,půda) Vyluhování živin hlavně hořčíku a vápníku (tzv.bazické kationty)
Opatření - vápnění
působení, vyrovnání nedostatku Ca a Mg
Dolomitický vápanec - CaMg(CO3)2
Snížení rozpustnosti sloučenin Al a Mn
Změna chemismu půd, výrazné ovlivnění půdních mikroorganismů,
ovlivnění rychlosti rozkladu humusu, atd.
38
Ochrana před chemickou degradací Kontaminace Lokální charakter Návaznost na průmysl, zemědělství Anorganická
- Malá část v půdním roztoku - Větší část vázaná na půdní složku – komplexy, sorpce, adsorpce na jílové materiály…
Organická - Ropa a její složky - Monoaromatické uhlovodíky - PAU (PAHs) - Chlorované uhlovodíky - PCB… Chlorované – nejnebezpečnější
Environmentální geotechnika – sanace 39
Ochrana před chemickou degradací Sanace Dělení podle: 1. místa realizace
in-situ - na místě bez těžby pevných materiálů, bez čerpání vyčerpávání podzemní vody ex-situ - vytěžení pevných materiálů nebo vyčerpání podzemní vody - přemístění z kontaminované lokality - on-site, off-site
2. dekontaminovaného media
pro zeminy, sedimenty, kaly (tuhé materiály) pro podzemní vody, povrchové vody, průsaky vzdušné emise, odplyny 40
Ochrana před chemickou degradací Sanace Dělení: 3. podle používané strategie: destrukce nebo změna kontaminantu - termické, biologické a chemické extrakce nebo separace kontaminantu od media - vyžaduje následné využití - nebo zneškodnění kontaminantu - termická desorpce, praní, extrakce a odsáváním půdního vzduchu (tzv. venting) atd. imobilizace kontaminantu - stabilizace, solidifikace a tzv. „contaiment“ technologie (např. umístění na zabezpečené skládce nebo konstrukce kalových stěn)
41
Ochrana před chemickou degradací Sanace Termické metody Vysokoteplotní destrukce
Princip: Zemina zahřívána na teplotu, která zajistí termickou destrukci kontaminace (nad 870°C) Použitelnost: Persistentní organická kontaminace Místo realizace: Ex-situ - Rotační pece, reaktory s fluidním ložem, pyrolýza
42
Ochrana před chemickou degradací Biologické metody Přirozená atenuace
Princip:
- Soubor fyzikálních, chemických a biologických pochodů, které - probíhají samovolně v půdě a vedou ke změnám kontaminantů (snížení koncentrace, zamezení šíření nebo rozklad) - Nutno monitorovat, případně řízená atenuace - Dlouhá doba trvání
Místo realizace: In-situ
Použitelnost: různé organické i anorganické kontaminanty 43
Ochrana před chemickou degradací Sanace Biologické metody Bioremediace Princip: - spontánní destrukce kontaminantů díky přírodní biodegradaci – mikroorganismy - dostatek vhodných živin, vhodná teplota, pH, vlhkost, aerobní či anaerobní podmínky. Použitelnost: - Výborně: uhlovodíky C1-C15, alkoholy, fenoly, aminy, kyseliny, estery, amidy. - Dobře - ropné C12-C20, monochlorované uhlovodíky - Těžko – PAU, PCB Místo realizace: - In-situ – častější. levnější, zdlouhavější, velké plochy - Ex- situ – bioreaktory
44
Ochrana před chemickou degradací Biologické metody Bioremediace in situ Princip: - rozklad organických polutantů prostřednictvím specifických mikroorganismů - optimalizace podmínek prostředí pro působení již přítomné mikroflóry. Použitelnost: - hlavně ropné látky, fenoly, za určitých podmínek i PAU, chlorované uhlovodíky
45
Ochrana před chemickou degradací Biologické metody Bioventing Princip: podpora cirkulace vzduchu v nesaturované zóně dodávka kyslíku pro biodegradaci Místo realizace: In-situ
46
Ochrana před chemickou degradací Biologické metody Bioremediace ex-situ Princip:
- biologický rozklad ve vytěžené zemině - dodávka nutrientů, vzduchu, popř. speciální bakteriální kmeny. - regulace vlhkosti, pH, teploty Použití: - ropné látky, polyaromáty
47
Ochrana před chemickou degradací Sanace Biologické metody Bioremediace Výhody: - v některých případech levný proces (využití přirozené půdní mikroflory) - polutanty jsou zcela mineralizovány Nevýhody: - v některých případech nutno „očkovat“ - v některých případech je nutný náročný výzkum - v některých případech náročné provedení
48
Ochrana před chemickou degradací Biologické metody Fytoremediace Princip: - cílené pěstování rostlin se zvýšenou schopností extrakce škodlivin z půdy – akumulace ve svých vlastních tkáních - Kumulované těžké kovy – spálení rostlin, snížení objemu až o 90%, nebo kompostování Použitelnost: hlavně kovy, některá perzistentní organika Místo realizace: In-situ Výhody: - postupy obvyklé levné - použití běžných agrotechnických postupů - in situ
49
Ochrana před chemickou degradací Sanace Chemické metody Chemická sanace
Princip: - zasakování nebo injektáž činidel, které reagují s kontaminanty za vzniku méně toxických nebo imobilních látek Použitelnost: různé kontaminanty Místo realizace: In-situ
50
Ochrana před chemickou degradací Sanace – metody dekontaminační Extrakce nebo separace kontaminantu Fyzikálně-chemické
Extrakční metody – nejrozšířenější - Přetlak nebo podtlak extrakčního činidla - Získáme eluát či plynnou směs – zneškodnění nebo druhotná surovina - Extrakční medium – voda, vzduch, kyseliny, louhy, komplexní a organická rozpouštědla
Promývací metody - vytěžení zeminy, mechanické praní vodou - vhodné pro TK, benzín, naftu, pesticidy rozpouštědly – tekutý CO2, propan, butan, aceton, methanol, hexan aj. 51
Ochrana před chemickou degradací Sanace – metody dekontaminační Extrakce nebo separace kontaminantu Elektrokinetické
Princip: využití elektrického proudu nízké intenzity pro extrakci kontaminantů z nízce propustných zemin. Použití: hlavně kovy Místo realizace: In-situ
52
Změna kvality půdy Znečištění – kontaminace půdy
Registr kontaminovaných ploch Podle zákona č. 156/98 Sb. o hnojivech provádí ÚKZÚZ v rámci agrochemického zkoušení půd sledování obsahů rizikových látek a rizikových prvků v zemědělských půdách. Rozsah a způsob tohoto sledování stanovuje Ministerstvo zemědělství. (§ 10 zákona).
Veškeré výsledky uvedeného sledování jsou vedeny v databázi "registru kontaminovaných ploch". Staré ekologické zátěže http://kontaminace.cenia.cz/ 53
Změna kvality půdy Znečištění – kontaminace půdy
Cd
Hg
54
Změna kvality půdy Znečištění – kontaminace půdy
55
Děkuji Vám za pozornost Dotazy?
56