OCHRANA OBRANNÉ INFRASTRUKTURY
Uherské Hradiště 2010
1
OBSAH PUBLIKACE 1.
ÚVOD .............................................................................................................................................. 4
2.
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ................................................................................................ 5
3.
VOJENSKÁ DOKUMENTACE K OCHRANĚ OBRANNÉ INFRASTRUKTURY .......................... 14
4.
3.1.
SOUČINNOSTNÍ DOHOVOR .............................................................................
3.2.
NÁVRH SMLOUVY O STŘEŽENÍ (OCHRANĚ) NEVOJENSKÝCH ODOS (OMN)
3.3.
ZÁSADY PŘEBÍRÁNÍ OBJEKTU KE STŘEŽENÍ A OCHRANĚ ..................................
......... 16
4.1.
KONCEPCE STŘEŽENÍ A OCHRANY OBJEKTU ...................................................
17
4.2.
ÚPRAVA OBJEKTŮ PRO POTŘEBY STŘEŽENÍ A OCHRANY .................................
18
4.3.
FÁZE REALIZACE ÚPRAV KE STŘEŽENÍ A OCHRANĚ OBJEKTŮ...........................
21
4.3.1.
I. FÁZE – ZÁKLADNÍ PRÁCE SOUVISEJÍCÍ S ÚPRAVOU OBJEKTU .................
21
4.3.2.
II. FÁZE – ZAJIŠTĚNÍ DOSTUPNOSTI ENERGIÍ A STANOVENÍ ORGANIZACE STŘEŽENÍ A OCHRANY ...........................................................................
23
4.4.
ÚPRAVY OBJEKTŮ VRÁTNICE A STRÁŽNICE .....................................................
25
4.5.
ÚPRAVY OBJEKTŮ S CITLIVÝM MATERIÁLEM – ÚLOŽIŠTĚ PALIVA PRO ZÁLOŽNÍ
4.6.
VÝZBROJ, MUNICE A POMOCNÝ MATERIÁL PRO STRÁŽNÉ JEDNOTKY
27
............... 29
SPECIFIKA OCHRANY VYBRANÝCH OBJEKTŮ ....................................................................... 29 OCHRANA OBJEKTŮ VODNÍCH ZDROJŮ ...........................................................
30
5.1.1.
ZABEZPEČENÍ HRÁZE, MOSTOVKY A PŘÍSTUPOVÝCH KOMUNIKACÍ ...........
31
5.1.2.
ZABEZPEČENÍ PŘEČERPÁVACÍCH STANIC, ÚPRAVEN VODY SYSTÉMU
5.1.
DOPRAVY VODY ....................................................................................
32
OCHRANA DOPRAVNÍ SÍTĚ .............................................................................
33
5.2.1.
ZABEZPEČENÍ VÝZNAMNÝCH MOSTŮ ......................................................
33
5.2.2.
ZABEZPEČENÍ TUNELŮ ...........................................................................
34
OBJEKTY A KRIZOVÁ PRACOVIŠTĚ ..................................................................
35
5.2.
5.3. 6.
16
ZABEZPEČENÍ OCHRANY OBRANNÉ INFRASTRUKTURY ..................................................... 17
AGREGÁT PROUDU ........................................................................................
5.
14
VARIANTY NAPADENÍ OBJEKTU – HISTORICKÉ A HYPOTETICKÉ PŘÍKLADY .................... 36 6.1.
MOŽNÉ VARIANTY NAPADENÍ – ZPŮSOB NAPADENÍ
........... Chyba! Záložka není
definována. 6.1.1.
PŘÍMÉ NAPADENÍ................................ Chyba!
6.1.2.
NEPŘÍMÉ NAPADENÍ
6.1.3.
KOMBINOVANÉ ................................... Chyba!
Záložka není definována.
........................... Chyba! Záložka není definována.
2
Záložka není definována.
6.2.
DRUHY ÚTOKU NA OBJEKT .......................... Chyba!
Záložka není definována.
6.3.
DRUHY PROSTŘEDKŮ PRO ÚTOK................. Chyba!
Záložka není definována.
6.4.
PŘÍKLADY NAPADENÍ OBJEKTŮ .......................................................................
6.5.
PŘÍKLAD HODNOCENÍ STAVU OPATŘENÍ STŘEŽENÍ A OCHRANY
40
....................... 44
6.5.1.
HLAVNÍ NEDOSTATKY ZJIŠTĚNÉ V ROCE 1991 ..........................................
44
6.5.2.
HLAVNÍ NEDOSTATKY ZJIŠTĚNÉ V ROCE 2001 ..........................................
45
6.5.3.
OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ STAVU ..............................................................
45
6.5.4.
SYSTÉM OCHRANY VYBRANÝCH OBJEKTŮ PO ZMĚNĚ SYSTÉMU STŘEŽENÍ 45
6.5.5.
KLADY SYSTÉMU ...................................................................................
46
6.5.6.
NEDOSTATKY SYSTÉMU .........................................................................
46
PŘÍKLAD ZABEZPEČENÍ MUNIČNÍ ZÁKLADNY ....................................................
47
6.6.1.
HLAVNÍ ZJIŠTĚNÉ NEDOSTATKY .............................................................
48
6.6.2.
OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ZABEZPEČENÍ OBJEKTU V DOBĚ ZVÝŠENÉHO
6.6.
NEBEZPEČÍ ...........................................................................................
3
49
1. ÚVOD Zkušenosti z posledních let ukazují, že se mění způsob vedení boje a mění se také charakter nepřítele. S rostoucím pronikáním nových informačních a komunikačních technologií vznikají nové hrozby jak pro jednotlivce, tak pro stát, hospodářství a společnost. Tyto hrozby mohou být zaměřeny také proti infrastruktuře vyspělých zemí, která je pro jejich existenci životně důležitá. Hrozby mohou vycházet od jednotlivých pachatelů trestných činů, teroristických nebo kriminálních organizací, ale také od nepřátelských států. V této oblasti se stále více překrývá civilní a vojenské ohrožení i vnitřní a vnější bezpečnost. [1] Předmětem této publikace jsou hlavní zásady při organizování ochrany a obrany objektů obranné infrastruktury České republiky, které by se v případě ohrožení státu mohly stát cílem útoků nepřítele. Na plnění úkolů ochrany obranné infrastruktury (OI) se bude podílet kromě policie ČR také Armáda České republiky (AČR). Vláda ČR může rozhodnout o povolání vojáků ke střežení objektů obranné infrastruktury s cílem zabezpečit jejich ochranu a obranu. Územně příslušná krajská vojenská velitelství (KVV) zpracovávají k tomuto účelu v předstihu vojenskou dokumentaci a připravují a plánují střežení (ochranu) vybraných objektů. Objekty obranné infrastruktury se dělí na vojenské a nevojenské objekty důležité pro obranu státu (ODOS) a objekty možného napadení (OMN).
4
2. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Objekty důležité pro obranu státu (ODOS) jsou podle § 29 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, pozemky, stavby a další objekty strategického významu, jejichž poškozením, částečným nebo celkovým zničením, případně neutralizací jejich činnosti získá nepřítel zjevné vojenské výhody a podstatně naruší obranu státu. ODOS jsou vojenské a nevojenské. Vojenské ODOS jsou pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které má z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil České republiky (OS ČR) a pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená. Nevojenské ODOS jsou pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel, pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda a pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda. Ke střežení ODOS zpracovává ministerstvo obrany rozkaz ministra obrany, stálý obranný plán, předběžný operační plán, operační plán a příslušnou
vojenskou
dokumentaci.
Při
zpracování
vojenské
dokumentace ke střežení ODOS je prováděna součinnost s vlastníky nebo provozovateli ODOS. Součástí zpracovávané vojenské dokumentace ke střežení ODOS je Návrh
smlouvy
o střežení
ODOS
mezi
jejich
vlastníky
(provozovateli) a ministerstvem obrany. Návrh smlouvy se průběžně aktualizuje.
5
Objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny (OMN). OMN jsou objekty na území České republiky vyhodnocené krajským úřadem podle § 7 zákona č. 222/1999 Sb., které z hlediska své funkce při zajišťování obrany nemají strategický význam, ale na území správních obvodů krajů a obcí mají význam zásadní. Za stavu ohrožení státu a za válečného stavu mají svou povahou, funkcí nebo umístěním zásadní význam pro zabezpečení mobilizace OS ČR, plnění opatření k zajišťování obrany na území kraje, zajištění základních životních potřeb obyvatel a fungování státní správy a samosprávy. OMN se zařazují do těchto kategorií: Objekty k zabezpečení fungování státní správy a samosprávy při zajišťování obrany ČR. Objekty k zabezpečení úkolů ozbrojených sil ČR. Objekty k zabezpečení potřeb obyvatel při zajišťování obrany ČR. Objekty pro zachování funkcí kraje při zajišťování obrany ČR.
Krajské úřady v součinnosti s příslušnými navrhovateli zpracovávají přehled OMN, který obsahuje údaje o všech vyhodnocených objektech. V přehledu jsou k OMN vedeny zejména tyto informace: Způsob ochrany v míru a navrhovaný způsob ochrany za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Počty osob, které zabezpečují ochranu v míru a navrhovaný počet osob k ochraně za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
6
Obr. 1 Struktura střeženého a chráněného objektu Obrana objektu je činnost jednotlivce nebo skupiny osob s cílem odrazit pokus o vniknutí cizích osob do objektu a udržet objekt. Bránění lze chápat i jako činnost jednotlivce nebo skupiny osob znemožňující, případně ztěžující provádění nežádoucí činnosti jiné osobě nebo osobám. Hlídkování je činnost prováděná zpravidla skupinou osob ve stanoveném prostoru, nebo po stanovených osách s cílem monitorovat situaci v určeném prostoru, případně odstraňovat následky aktivit nepřátelsky jednajících osob (např. pokusy o sabotáže na objektech apod.) nebo zadržovat osoby, které by takovéto aktivity chtěly provozovat nebo již provozují. Může být prováděno pěšky (zpravidla minimálně ve dvojicích) nebo na vozidlech.
7
Obr. 2 Způsoby střežení Hluchý prostor lze chápat jako prostor, který není pod kontrolou osoby chránící nebo bránící objekt na přístupech k jeho stanovišti nebo objektu. Kromě vizuální kontroly se jedná zejména o palebnou kontrolu (postřelování prostoru). Hluchý je prostor, ve kterém je znemožněno aktivní působení na protivníka. Je dán konstrukčními parametry objektu (například nemožností palebného působení ve výklencích v blízkosti budovy, zejména tam, kde není dostatek oken a jiných možností pro palebná stanoviště), členitostí a povahou terénu.
Hluchý prostor
Obr. 3 Hluchý prostor Jednotka je každý vojenský prvek, jehož organizační strukturu stanoví odpovědná
nadřízená
složka.
Jednotka
je
obvykle
součástí
vyššího
organizačního celku, ale může být i samostatná. v AČR se za jednotku považuje
8
družstvo, četa, rota, baterie. V některých armádách je to obecné označení jakéhokoli vojenského celku. Kontrolní místo (dále jen KMP) je určený kontrolní bod na význačných trasách a vstupech do objektu, určený ke kontrole vozidel a osob. Slouží k identifikaci cizích osob a k zamezení proniknutí těchto osob nebo vozidel do chráněného objektu. KMP je možné vybudovat jako opevněné stanoviště s odolností proti pěchotním zbraním a granátům včetně RPG. [2], [3]
Obr. 4 Schéma možného uspořádání kontrolního propouštěcího místa
9
Obr. 5 Palebné a pozorovací stanoviště Pult centrální ochrany (PCO) je pracoviště, kde jsou zakončeny všechny systémy technického střežení objektu. Umístění pultu je třeba utajit a zabezpečit jeho maximální odolnost proti útokům zvenčí. Zničení objektu PCO má zásadní vliv na funkci celého systému elektronické ochrany. [4]
Obr. 6 Pult centrální ochrany Palebné stanoviště je místo, ze kterého jednotlivec (střelec, obsluha zbraně nebo zbraňového systému) je připraven vést palbu, nebo tuto palbu vede. Palebné stanoviště může být nebudované (rychle zaujaté), zejména v případě nenadálé překvapivé palby protivníka, případně budované s různým stupněm odolnosti. Součástí budování palebného stanoviště je i úprava terénu v jeho blízkosti tak, aby mohlo být prováděno efektivní pozorování a v případě zjištění protivníka aby mohla být zahájena okamžitá a efektivní palba.
Obr. 7 Palebné stanoviště
10
Perimetr je úsek terénu na přístupu k danému objektu. Zpravidla je tvořen oplocením kolem objektu nebo jsou to samotné zdi objektu. Perimetr a jeho okolí je nutno udržovat v takovém stavu, aby umožňoval kontrolu přístupových koridorů. Perimetr lze zabezpečit technickými prostředky střežení (prvky perimetrické ochrany oplocení, infrazávorami, kamerami apod.) Okolí perimetru je nutno udržovat přehledné a bez zbytečných předmětů, bránících ve výhledu (pravidelně odstraňovat zejména náletové dřeviny).
Obr. 8 Perimetr a odstranění náletového porostu Signální prostředky jsou prostředky signálního akustického a optického spojení používané k předávání stručných a krátkých povelů, hlášení, varování, označení a vzájemného rozpoznávání vlastních vojsk, jakož i k předávání signálů k zahájení, přenosu nebo zastavení palby a udávání cílů. Stráž je ozbrojená jednotka (skupina) určená rozkazem nadřízeného velitele ke střežení stanoveného objektu. Složení stráže je závislé na charakteru a rozloze střeženého objektu. Strážnice je objekt, ve kterém se zdržuje část stráže nevykonávající momentálně přímý výkon strážní služby. Objekt strážnice může být umístěn přímo ve střeženém objektu, na jeho okraji, případně i ve větší vzdálenosti od střeženého objektu. Strážnice musí umožňovat organizaci výkonu strážní služby, spojení se strážními stanovišti i nadřízeným (dozorčím orgánem), odpočinek, stravování a spánek příslušníků stráže nevykonávajících přímý výkon strážní služby, ochranu a obranu strážnice v případě jejího napadení. Ke
11
zvýšení odolnosti strážnice se provádějí úpravy zvyšující ochranu příslušníků stráže v případě napadení.
Obr. 9 Uspořádání strážnice a zajištění její obrany Legenda: 1- úprava rohů místnosti 3- zhotovení ochranných střelišť
Obr. 10 Rozmístění pozorovacích a palebných stanovišť v objektu
12
Strážní stanoviště je konkrétní úsek terénu stanovený strážnému ke střežení. Jedná se zpravidla o úsek terénu, ve kterém strážný provádí nepravidelnou obchůzkou střežení. Strážní stanoviště musí umožňovat strážnému pozorovat přístupy ke strážnímu stanovišti, spojení se strážnicí (velitelem stráže), požadovaný výkon strážní služby, včetně případného zahájení a vedení boje s narušitelem nebo narušiteli. Střežení je činnost strážných ze strážních stanovišť s cílem nedovolit proniknutí nežádoucích osob na střežené strážní stanoviště. Může být prováděno ze statického strážního stanoviště vizuální kontrolou, kontrolou technickými prostředky nebo nepravidelnou obchůzkou strážného po strážním stanovišti. Střežení celého objektu nebo jeho části může být prováděno elektronicky technickými prostředky střežení. Velitel stráže je příslušník stráže, který odpovídá za výkon služby jemu podřízené stráže. Velitel stráže odpovídá za převzetí strážnice a strážních stanovišť od velitele střídané stráže, za výkon strážní služby své stráže a za předání strážnice a strážních stanovišť střídajícímu veliteli stráže po skončeném výkonu služby (zpravidla po 24 hodinách). Závodčí stráže je příslušník stráže, který odpovídá veliteli stráže za střídání strážných na strážních stanovištích. Závodčí stráže je zpravidla určován u početnějších stráží. Tam, kde se jedná o málo početnou stráž, vykonává funkci závodčího stráže zpravidla velitel stráže. Závodčí stráže v přesně stanovených časových relacích zavádí příslušníky stráže na strážní stanoviště. Každé střídání strážných na strážních stanovištích hlásí závodčí stráže veliteli stráže. Současně mu hlásí události a okolnosti ovlivňující výkon strážní služby. Ochrana objektu je činnost, která umožní stálou funkčnost objektu, ochranu proti vniknutí cizích osob a ochranu proti aktivitám, které by omezily jeho provoz.
Ochrana
objektu
se
uskutečňuje
kombinovaným způsobem zabezpečení.
13
technickým,
fyzickým
nebo
3. VOJENSKÁ DOKUMENTACE K OCHRANĚ OBRANNÉ INFRASTRUKTURY
3.1. SOUČINNOSTNÍ DOHOVOR Před zpracováním návrhu smlouvy o střežení musí proběhnout součinnostní dohovor ke střežení (ochraně), který slouží k projednání zejména těchto otázek: o
Ujasnění vzájemného vztahu a kompetencí mezi jednotkou AČR provádějící
střežení
(ochranu)
objektu
a
ochrannou
službou
(bezpečnostní agenturou) zabezpečující standardní ochranu objektu. o
Způsob střežení (ochrany):
velikost vyčleňovaných sil a prostředků AČR;
využití
technických
a
organizačních
opatření
vlastníka
(provozovatele);
budování nových systémů střežení (elektronické systémy, nástražné systémy, oplocení, zátarasy, kontrolní místa, atd.);
součinnost s Vojenskou policií, Policií české republiky a dalšími bezpečnostními sbory;
o
pohyb příslušníků AČR ve střeženém objektu, atd.
Seznámení
se
nebo
převzetí
existující
dokumentace
vlastníka
(provozovatele): objektu pro zpracování vojenské dokumentace ke střežení (ochraně):
stanovení harmonogramu zpracování a vzájemného odsouhlasení vojenské dokumentace pro střežení a ochranu a stanovení odpovědných osob na obou stranách;
o
forma předávání dokumentace (písemně, elektronicky).
Systém vstupu a pravidla pro pohyb civilních osob a vozidel v objektu.
14
o
Stanovení bezpečnostních a ochranných pásem, prostorů se zvýšenou ostrahou pro pohyb osob k vnějšímu perimetru objektu a v rámci vnitřního perimetru objektu.
o
Rekognoskace veřejně přístupných komunikací s návrhem provádění monitoringu a opatření k regulaci pohybu osob a vozidel nebo jejich úplného uzavření v závislosti na situaci a vyhlášeném krizovém stavu.
o
Vyčlenění prostorů pro výkon strážní (ochranné) služby.
o
Způsob
logistického
zabezpečení
strážní
jednotky
(ubytování,
stravování, hygiena, skladování zbraní, munice, ostatního materiálu) a její ochrany. o
Zásady převzetí odpovědnosti za střežení (ochranu) objektu:
převzetí prostorů a jejich vybavení pro realizaci strážní služby;
převzetí technických prostředků střežení do užívání;
stanovení odpovědných osob, formy a způsobu převzetí střežení (ochrany);
o
o
příprava protokolu o převzetí odpovědnosti za střežení (ochranu).
Systém spojení:
realizace plánu spojení uvnitř a vně objektu;
využití informačních technologií atd.
Způsob kontroly objektu v průběhu jeho střežení (ochrany) silami a prostředky AČR ze strany vlastníka (provozovatele) objektu a ze strany rezortu Ministerstva obrany;
o
Zvláštní bezpečnostních opatření a ujednání vyplývajících z charakteru činnosti objektu:
požadavky na bezpečnostní způsobilost;
zachování obchodního tajemství;
bezpečnost práce a pohyb osob v objektu;
povolení ke vstupu (identifikace osob) atd.
15
o
Forma úhrad za užívání prostředků spojení.
o
Odpovědnost za zpracování Návrhu smlouvy o střežení (ochraně) a stanovení příslušného stupně utajení.
3.2. NÁVRH SMLOUVY O STŘEŽENÍ (OCHRANĚ) NEVOJENSKÝCH ODOS (OMN) o
Návrh smlouvy o střežení se uzavírá mezi rezortem Ministerstva obrany zastoupeným ředitelem územně příslušného Krajského vojenského velitelství (KVV) a vlastníkem (provozovatelem) objektu.
o
Předmětem smlouvy je převzetí odpovědnosti za střežení (ochranu) objektu a jeho vlastní střežení (ochrana) silami a prostředky AČR.
3.3. ZÁSADY PŘEBÍRÁNÍ OBJEKTU KE STŘEŽENÍ A OCHRANĚ Při přebírání objektu ke střežení a obraně se postupuje dle ujednání smlouvy o střežení a závěrů součinnostního dohovoru. V každém případě je při přebírání odpovědnosti za střežení a ochranu objektu důležité: o
Seznámit se s objektem dle objektové dokumentace a skutečného stavu.
o
Seznámit se s kritickými místy objektu.
o
Provést kalkulaci potřeb a materiálu k zabezpečení střežení.
o
Vydat předběžné nařízení ke střežení a ochraně vstupů.
o
Zkontrolovat okolí, vytýčit perimetr.
o
Zabezpečit spojení.
16
4. ZABEZPEČENÍ OCHRANY OBRANNÉ INFRASTRUKTURY Pro obecný návrh systému střežení a ochrany je nutno definovat následující proměnné: o
význam a hodnota objektu i jeho obsahu;
o
možnosti vyčlenění sil a prostředků AČR a ostatních bezpečnostních složek státu;
o
potenciální hrozby a míra rizika jejich uskutečnění.
Základním úkolem je nalézt rozumnou rovnováhu mezi výše uvedenými proměnnými. Zásadním krokem celého návrhu je jednoznačně určit, jakému ohrožení a druhu narušitelů má objekt odolat. Přesná odpověď na tuto otázku ušetří čas a vynaložené prostředky. Na základě určení odolnosti a druhu objektu je následně možno definovat a navrhovat jednotlivé prvky systému ochrany. Objekt je nutné upravit tak, aby poskytoval výhodu obráncům a ne naopak. Na obranu je nutné připravit i vlastní budovy objektu. Některé se mohou stát doslova pevnostmi, kde obránci mohou přežít a odtud ostřelovat protivníka. Tam, kde není počítáno s takovými opatřeními, je nutno vybudovat dodatečně odpovídající opěrné body s určitým stupněm odolnosti. \ 5 \ Ve specifice infrastruktury toto není jednoduchý úkol, protože bude třeba navíc ochránit produktovody, vedení, trafostanice, stožáry VN a VVN/ zabezpečující chod chráněného objektu
KONCEPCE STŘEŽENÍ A OCHRANY OBJEKTU Střežení a ochrana objektu musí umožnit: o
kontrolu vstupu (vjezdu);
o
střežení perimetru i vnitřních prostorů objektu;
o
kontrolu vnitřní činnosti;
17
o
pozorování;
o
obranu;
o
zamezení nebo likvidaci destruktivního útoku. i mimo perimetr
ÚPRAVA OBJEKTŮ PRO POTŘEBY STŘEŽENÍ A OCHRANY Úprava objektu je souhrn opatření počínaje odstraněním zjištěných závad / viz str. 24/
úpravou vstupu, perimetru, úpravou vstupních objektů ke zvýšení odolnosti,
zbudování strážnice, vybudování ochranných pásem a ochrana záložních zdrojů energie Zvýšení odolnosti je taková úprava objektu, při které se pomocným materiálem upravuje běžná budova tak, aby odolala palbě pěších zbraní a byla odolná proti účinku výbušnin do určité průbojnosti, proti granátům vystřelovaných
z
ručních
granátometů
do
ráže
40mm
a
ručním
protitankovým granátům (RPG). Dále jde o vybudování střelišť uvnitř budovy, vybudování nouzových východů, umístění sítí proti vhozeným výbušným a zápalným prostředkům atd. Jako materiál k úpravě se používají naplněné pytle s pískem, pneumatiky, sudy naplněné pískem atd. Sudy použité pro přípravu retardérů by měly být naplněny těžkým materiálem, aby tvořili skutečnou překážku, kterou je možno zpomalit případné útočící vozidlo.
Obr. 11 Možný způsob plnění pytlů s pískem
18
Obr. 12 Způsob vazby pytlů s pískem při stavbě stanoviště
Obr 13 Možné materiály a způsoby budování palebních stanovišť 19
Obr. 14 Půdorys stanoviště z pytlů s pískem
Stavba zdi vysoké 1,4m a 5 m dlouhé potrvá skupině 15 osob – 8 hodin. Použitím systému FLEMAX: postavení stejné zdi vyžaduje 4-5 osob a méně než 25 min. času
Konkrétní specifikace úpravy objektu je závislá na typologii objektu. Výše uvedená specifikace úpravy objektu je všeobecná a nelze ji použít pro každý objekt. Poznámka: Před započetím výše uvedených činností je vhodné, aby se velitel přebírající objekt ke střežení a ochraně seznámil s havarijními a požárními plány objektu a se zásadami bezpečného pohybu po objektu s upozorněním na vnitřní provoz objektu. Zahájení své činnosti musí koordinovat s vedením závodu, stávající ochranou službou, požárním a bezpečnostním technikem závodu atd.
20
1.1. ÚPRAVY OBJEKTU
Úprava vstupů, vstupních objektů, zhotovení Úprava perimetru a zabezpečení okolí objektu Vybudování strážnice a objektu perimetrické Vytvoření ochranných pásem uvnitř objektu Vybudování kontrolních míst na přístupech k Ochrana záložních zdrojů energie
4.1. FÁZE REALIZACE ÚPRAV KE STŘEŽENÍ A OCHRANĚ OBJEKTŮ 4.1.1. I. FÁZE – ZÁKLADNÍ PRÁCE SOUVISEJÍCÍ S ÚPRAVOU OBJEKTU o
Provést technickou kontrolu areálu s vytýčením postupu prací.
o
Určit priority, které části objektu a jakým způsobem zajistit a v jakém pořadí.
o
Vyžádat od závodu pomoc pro provedení opevňovacích pracích a shromáždění vhodného opevňovacího materiálu.
o
Zkontrolovat stav oplocení, provést opravu poškozených částí.
o
Provést vykácení stromů a náletů přímo u oplocení a zhotovení ochranného pásma do vhodné vzdálenosti.
o
Provést umístění výstražných tabulí vytyčující bezpečnostní perimetr.
o
Zabezpečit umístění nástražných osvětlovadel a jednoduchých signálních systémů v bezpečnostním perimetru.
o
Umístit kontrolních kamery v bezpečnostním perimetru a další elektronické bezpečnostní systémy jsou li k dispozici.
21
o
Pokud není k dispozici žádný elektronický bezpečnostní systém, nebo budeli dodán později vytvořit v bezpečnostním perimetru vhodné mechanické nástrahy vyvolávající poplach při přiblížení se k objektu apod.
o
Provést úpravu a zajištění vedlejších bran tak, aby jimi nikdo nemohl projít bez vědomí stráže, překontrolovat stav závor, řetězů, kvalitu pletiva a zabraňujících prvků.
o
Zabezpečit práce dostatečným množstvím materiálu jako například pytle na písek, písek, pneumatiky, prázdné sudy, kanalizační roury apod.
o
Zhotovit zpomalovací překážky na příjezdových komunikacích z pneumatik, sudů s kamením, pískem apod.
o
Provést
úpravu
vstupní
vrátnice
jako
například
zakrytí
nepoužívaných oken pytli s pískem, zhotovení střeliště pro kulomet a RPG, natažení sítě proti vhození granátů atd. o
Vyhledat vhodný objekt k umístění hlavní strážnice a PCO.
o
Provést úpravy na tomto objektu tak, aby jej nebylo možno zničit vhozením zápalného nebo výbušného prostředku, zazdít nebo zabednit okna u objektu PCO a u strážnice je upravit jako střeliště.
o
Pamatovat na nouzové východy v případě zasypání nebo požádu.
o
Zabezpečit spojení jak bezdrátové tak linkové mezi jednotlivými pozorovacími stanovišti.
o
Zabezpečit proti zničení řídící centra výroby / velíny/
o
Určit signály k vyhlašování nebezpečí.
22
4.1.2. II. FÁZE – ZAJIŠTĚNÍ DOSTUPNOSTI ENERGIÍ A STANOVENÍ ORGANIZACE STŘEŽENÍ A OCHRANY o
Zabezpečit nouzové zdroje energie – sklady PHM, agregát na výrobu elektrického proudu atd.
o
Zabezpečit sklady technických plynů, chloru a kyslíku atd.
o
Zabezpečit kobky trafostanic a kabelové šachty. / i vně perimetru /
o
Zabezpečit elektronické počítačové sítě proti zneužití a zničení.
o
Upozornit vedení objektu na provedené úpravy a stanovit opatření, která budou provedena v případě jejich narušení.
o
Stanovit opatření k ochraně produktovodů jak uvnitř objektu, tak především mimo objekt.
o
Stanovit opatření k ochraně vedení VVN VN, kontrolních stanic
Hlavní úsilí je třeba věnovat ochraně překládacích stanic paliva, regulačních stanic plynu a pohonných hmot. Provádět kontroly pomocí pěších i mobilních hlídek – provést případně zakrytí těchto objektu změnou vzhledu, nebo maskovacími sítěmi
o
Místa, která nelze střežit přímým pozorováním, a která nelze ani postřelovat, zajistit žiletkovým drátem (concertinou).
23
Obr. 16 Úprava hluchého prostoru (žiletkový drát – concertina)
Obr. 17 Úprava hluchého prostoru (žiletkový drát – concertina) o
Na přístupových trasách k objektu zbudovat z pytlů s pískem kontrolně propouštěcí místa (KMP) a připravit směrnice pro kontrolní činnost.
o
Uvnitř objektu vytvořit obranné posty k ochraně nejdůležitějších částí objektu jako druhá linie obrany.
o
Zahájit kontroly na bráně, pochůzkovou činnost po objektu a provádění nahodilých kontrol osob (minimálně dvoučlennými hlídkami).
24
4.2. ÚPRAVY OBJEKTŮ VRÁTNICE A STRÁŽNICE U většiny střežených a chráněných objektů jsou zřizovány „vrátnice“, která slouží jako kontrolně propouštěcí místo a „strážnice“, která slouží k řízení střežení a ochrany objektu a k odpočinku příslušníků jednotky nebo vlastní ostrahy objektu. Objekt vrátnice je ve většině případu malá budova nebo přístřešek, které slouží jako úkryt pro pracovníky ostrahy na bráně. Vrátnice bývá vybavena spojovacími prostředky a bývají v ní umístěny ovládací prvky vstupního systému. Objekt vrátnice se nevyznačuje žádnými ochrannými prvky jako jsou odolné zdi, nebo vhodná okna. Jedná se lehké stavby s okny ze kterých je možno kontrolovat dění okolo vstupu a vjezdu do objektu, ale ve většině případů zdi nechrání před střelami palných zbraní ani do ráže 7,62 mm. Úprava vrátnice bude sestávat z: o
Úpravy příjezdové cesty systémem retardérů z vhodného materiálu (sudů naplněné zeminou, kamením).
o
úpravy oken vhodnými výplněmi – pytli s pískem, zhotovením střílen,
o
zbudování
odolného
ukrytu
uvnitř
v objektu
s odolností
proti
výbuchům ručních granátů a vrženým zápalným prostředkům,/pod podlahou, pod schody a pod/ o
Určení složení a výzbroj obsluhy vrátnice.
o
Zbudování krytého únikového východu.
V civilních objektech většinou není objekt strážnice, která je spíše typická pro střežení a ochranu vojenských objektů. Pro případ střežení a ochrany objektu vojenskou jednotkou je nutno pro zřízení strážnice určit vhodný objekt. Umístění, odolnost a vybavení strážnice je významným faktorem. Stanoviště je nutno umístit tak, aby jej nebylo možno jednoduše ostřelovat a izolovat jej od zbytku objektu.
25
Strážnice a ostatní stanoviště se mohou stát posledním útočištěm napadené stráže. Dokud je stráž naživu a je bojeschopná, je možné uvažovat o reálné obraně objektu. Konkrétní specifikace úpravy objektu je závislá na typologii objektu. Výše uvedená specifikace úpravy objektu je všeobecná a nelze ji použít pro každý objekt. Poznámka: Před započetím výše uvedených činností je vhodné, aby se velitel přebírající objekt ke střežení a ochraně seznámil s havarijními a požárními plány objektu a se zásadami bezpečného pohybu po objektu s upozorněním na vnitřní provoz objektu. Zahájení své činnosti musí koordinovat s vedením závodu, stávající ochranou službou, požárním a bezpečnostním technikem závodu atd. [5] Tento objekt by měl splňovat následující požadavky: o
Být umístěn na vhodném tzv.
ezapalitelném prostoru.
o
Být ve vhodné vzdálenosti od oplocení objektu, nebo ve vzdálenosti, ze které není snadné tento objekt zasáhnout reaktivní zbraní.
o
Neměl by mít v okolí hluchá místa bez možnosti je postřelovat.
o
Měl by mít vhodnou sílu zdí a přiměřenou velikost oken.
o
Měla by být možnost nouzově opustit objekt.
Úprava objektu pro účely strážnice bude sestávat z: o
Úpravy oken zastavěním pomocí pytlů s pískem a zhotovení střílen.
o
Úpravu vchodu tak, aby jej nebylo možno postřelovat přímo.
o
Zhotovení jednotlivých střeleckých stanovišť uvnitř objektu tak, aby v případě napadení byla chráněna živá síla a zamezilo se zranění od odražených střel.
o
Zbudování odolného krytu uvnitř objektu k ukrytí živé síly, munice a potravin.
o
Zhotovení krytého nouzového výstupu z objektu v případě zavalení hlavního vchodu.
26
o
Eliminování hluchých míst v okolí objektu případným vybudováním samostatného palebného srubu s využitím skrytého přístupu např. pomocí kanalizace viz nákres.
o
Spolu se zřízením strážnice zabezpečit ochranu agregátů pro výrobu proudu a skladu pohonných hmot pro pohon agregátu.
podzemní chodba (kanalizace) hluché prostory
palebné stanoviště po proražení zdi
pevnůstka
palebné stanoviště vně objektu palebná stanoviště z oken a dveří
Obr. 18 Schéma úpravy objektu strážnice 4.3. ÚPRAVY OBJEKTŮ S CITLIVÝM MATERIÁLEM – ÚLOŽIŠTĚ PALIVA PRO ZÁLOŽNÍ AGREGÁT PROUDU Specifika zabezpečení spočívá
ve
zhotovení odolné ochrany proti
vstřeleným reaktivním projektilům např. použitím multifunkčního produktu FLEMAX 2000, ke kterému je třeba použití těžší ženijní techniky k naplnění košů zeminou nebo pískem. Nedoporučuje se použití kamení nebo štěrku neboť při jejich zásahu RPG nebo granátem jsou štěrk nebo úlomky kamení vymrštěny výbuchem a způsobují stejná zranění jako střepiny granátu.
27
Obr. 19 Systém FLEMAX 2000
Obr. 20 Systém FLEMAX 2000
28
4.4. VÝZBROJ, MUNICE A POMOCNÝ MATERIÁL PRO STRÁŽNÉ JEDNOTKY Žádná pěchotní jednotka, třeba i o velikosti družstva, si nedokáže představit efektivní obranu bez kulometu a dalších těžších zbraní. Z nějakého důvodu se však od stráže očekává, že bude hrdinně bojovat jen se samopaly. Na rozdíl od běžné pěchoty stráž nemusí vléci svou výzbroj dlouhé kilometry, může mít k dispozici i přebytek zbraní a použít je podle potřeby. Důležitá zbraň je kulomet, který dovoluje vést dlouhodobou uzavírací palbu. Ruční granáty jsou důležité v obraně obecně, jakož i při boji v budovách a jejich okolí. Granátomet umožňuje zasáhnout ukrytou živou sílu. Minomet se hodí například pro podporu strážných, kteří bojují s přesilou na vzdáleném konci objektu. Ruční protitankové zbraně jsou efektivní pro zastavení vozidel všech druhů. Za minimální výzbroj strážní jednotky lez považovat kromě osobních zbraní, 2 lehké kulomety, ruční granáty, 1-2 granátomety a RPG. Delší boj není možný bez dostatečné zásoby munice, 4 zásobníky do samopalu rozhodně nestačí. Je vhodné mít pohotovostní zásoby alespoň na některých palebných postaveních.\ 5 \ Doplňující materiál strážní jednotky by měl obsahovat mimo jiné: o
Žiletkový drát – concertinu ve spirálách.
o
Dostatečné množství pytlů na písek a písek.
o
Ženijní nářadí.
o
Nástražná osvětlovadla (NO-2).
5. SPECIFIKA OCHRANY VYBRANÝCH OBJEKTŮ Mezi strategicky významné objekty patří obecně elektroenergetická, plynárenská, a teplárenská zařízení, produktovody, zvláště ropovod a plynovod, vodní zdroje, důležitá telekomunikační zařízení, obecně komunikace a významné uzly na nich a zařízení pro řízení chodu státu a poskytování služeb obyvatelstvu.
29
Obr. 21 Strategicky významné objekty jako například energetická zařízení 5.1. OCHRANA OBJEKTŮ VODNÍCH ZDROJŮ Mezi střežené a chráněné objekty patří vodní díla a důležitá zařízení na nich, v důsledku jejichž poškození nebo zničení by průlomové vlny a vzniklé zátopové pásmo v oblasti narušily obranu státu nebo by způsobily vážné ztráty ozbrojených sil a obyvatelstva. Dále se jedná o zdroje pitné a užitkové vody, jejich nahrazení by bylo zvláště obtížné. Jako příklad lez uvést: o
Přehradní hráze u zásobáren vody a regulačních nádrží.
o
Přehradní hráze u zásobáren pitné vody.
o
Přístupové komunikace k hrázím.
o
Přečerpávací stanice.
o
Dopravní cesty vody – potrubí na povrchu.
o
Úpravny vody u velkých zásobáren pitné vody.
o
Doplňkové stavby jako limnigrafické stanice atd.
30
5.1.1. ZABEZPEČENÍ HRÁZE, MOSTOVKY A PŘÍSTUPOVÝCH KOMUNIKACÍ o
Provést rekognoskaci svěřeného objektu.
o
Provést kontrolu okolí a vytýčení perimetru ochrany objektu.
o
Určit stanoviště hlídek s dokonalým výhledem na přehradu a na příjezdové komunikace jako prioritní činnost před dokončením úprav ochranných prvků.
o
Seznámit se s hlavními prvky hráze mezi něž patří vstupy do přehrady,
systém
regulačních
výpustí,systémy
ovládání,
osvětlení hráze apod. o
Seznámit se s rozmístěním objektů náležející k přehradě a podle jejich důležitosti pro funkci přehrady je zahrnout do ochrany hráze.
o
Zjistit systém přívodu elektrické energie k ovládacímu zařízení hráze,
stav
transformátoru,
záložního
zdroje
proudu
a
pohonných hmot k jeho provozu a zahrnout tyto objekty do úpravy k ochraně zařízení hráze. o
Zjistit minové šachty pokud byly v tělesu hráze zbudovány a zamezit k nim přístup.
o
Seznámit se s objektem hrázného a vypracovat návrh na jeho úpravu z pohledu ochrany.
o
Zbudovat na přístupech k přehradě na obou koncích kontrolně propouštěcí místa včetně technických zábran a retardérů.
o
Zkontrolovat oba břehy přehradní hráze, zaznamenat všechny zvláštnosti,
identifikovat
místa
využitelná
nepřítelem
pro
napadení a pozorování hráze, určit orientační body a jejich kódové označení pro snadnější dorozumívání. o
Provést kontrolu všech osob, které se nachází trvale nebo pravidelně nachází v ochranném perimetru a zahájit kontrolní hlídkovou činnost. 31
o
Vytipovat kritická místa hráze a tato místa zajisti nástrahami, žiletkovým drátem a případě je vhodně osvítit.
o
Určit místo pro strážnici a provést její jednoduché úpravy z pohledu ochrany vstupu, zajištění oken, zbudování únikového východu z objektu atd.
o
Vybudovat spojení mezi oběmi KMP přehrady.
o
Na zádržné straně přehrady ve vzdálenosti asi 100 m od hráze zřídit vodní cestu k hrázi s připraveným člunem a osvětlovacím prostředkem.
o
Zabezpečit vhodnou úpravou vstup do limnigrafické stanice.
5.1.2. ZABEZPEČENÍ PŘEČERPÁVACÍCH STANIC, ÚPRAVEN VODY SYSTÉMU DOPRAVY VODY o
Úpravna vody je většinou umístěna ve standardním objektu, dále od běžných komunikací a častokrát ve skrytu lesa.
o
Pro zabezpečení tohoto objektu postačí úprava oplocení a zbudování střelišť na rozích hlavní budovy.
o
Důležité je zabezpečit chemikálie k úpravě vody, které mohou po případném
výbuchu
zamořit
rozsáhlé
okolí
a
ohrozit
obyvatelstvo. o
Zabezpečit technologické zařízení před možným zničením z dálky reaktivní zbraní a upravit ochranu vstupů a oken pytli s pískem.
o
Zpracovat systém a harmonogram kontroly potrubí k úpravně vody.
32
Obr. 22 Strategicky významné objekty, například silniční stavby 5.2. OCHRANA DOPRAVNÍ SÍTĚ Jedná se o strategické komunikační objekty na dopravní síti, jejichž obnova v případě poškození nebo zničení je nezbytná pro zajištění obrany státu a základních služeb obyvatelstvu a obnova by byla zvláště obtížná. Mezi tyto objekty patří významné mosty, tunely, silniční a železniční uzly apod. 5.2.1. ZABEZPEČENÍ VÝZNAMNÝCH MOSTŮ o
Provést rekognoskaci okolí mostu a příjezdové komunikace.
o
Zkontrolovat mostovku, oblouky a minové kobky (pokud jsou součástí
mostu)
nebo
obranná
zařízení
z dřívější
doby.
Zkontrolovat zda uvnitř těchto objektů není umístěn nebezpečný materiál. o
Provést rekognoskaci okolí mostu a vytipovat příhodná místa, ze kterých by bylo možno ohrožovat provoz na mostě a u těchto míst připravit plán položení nástrah nebo signálních zařízení.
33
o
Určit stanoviště ke kontrole mostu z ptačí perspektivy minimálně po dobu, pokud nebudou dokončeny úpravy mostu ke střežení a ochraně.
o
Provést úpravy příjezdů na obou stranách mostu zbudováním KMP a retardérů zhotovených z pytlů s pískem nebo jiného vhodného materiálu.
o
V případě, že jsou poblíž mostu jakékoliv objekty, tyto zahrnout do obranného systému mostu.
o
V místech, které jsou s hlediska střežení problematické zhotovit podle možností zátarasy.
o
Navázat spojení s velitelstvím ochrany oblasti.
o
Provést kontrolu obou břehů vodní překážky, nebo svahů údolí a zpracovat systém pěších a motorizovaných hlídek k pravidelné kontrole do určité vzdáleností od objektu.
o
Kontrolní stanoviště propojit polním telefonem a vybavit osvětlovacími prostředky.
o
V případě mostu přes vodní překážku zhotovit strážní stanoviště uprostřed vodního toku ukotvením prámu s možností bočního postřelování k zamezení napadení mostu z vodní hladiny.
o
Na obou březích u paty oblouků mostu zhotovit střelecké stanoviště ke kontrole mostu od vodní hladiny k zamezení přístupu k mostním pilířům.
5.2.2. ZABEZPEČENÍ TUNELŮ o
Některé druhy silničních tunelů jsou v případě kritické situace určeny jako úkryty bojových letadel a silnice jako rozjezdové dráhy.
o
Při převzetí objektu tunelu k ostraze je nutno se seznámit se systémem únikových šachet uvnitř tunelu, se systémem odvětrávání a osvětlení.
34
o
U elektrifikovaného tunelu, zvláště pokud se týká tunelu poblíž větší aglomerace, je nutno zjistit jakým způsobem je do objektu dodáván proud, je li zde k dispozici záložní zdroj energie a v případě, že tomu tak není požadovat vhodné náhradní řešení.
o
Zajistit výstupní šachty z tunelu vhodným opatřením k zamezení omezením vstupu, například nástrahou.
o
U vstupu a výstupu
tunelu zhotovit
střelecké stanoviště s
kulometem a ruční protitankovou zbraní jako KPM. o
Provést rekognoskaci okolí tunelu, vytipovat nebezpečná místa s hlediska přístupu a pozorování provozu u tunelu a tato místa, pokud to bude možné, upravit tak, aby je nebylo možno zneužít.
o
Zbudovat linkové spojení mezi KMP na obou koncích tunelů.
o
V případě, že u tunelů je vhodný objekt, tento zahrnout do obraného systému a zabezpečit jej spojovacími prostředky.
5.3. OBJEKTY A KRIZOVÁ PRACOVIŠTĚ Jedná se zejména o objekty určených správních celostátních, krajských a okresních
úřadů
a
strategicky
významné
telekomunikační
a
radiokomunikační objekty. o
Při převzetí objektu se seznámit s přístupovými cestami, zkontrolovat vedlejší komunikace a vstup do objektu zabezpečit přes jediné kontrolní místo.
o
Na přístupových cestách k objektu vybudovat KMP sestavené z pytlů s pískem, popřípadě z dalšího vhodného materiálu.
o
Na přístupech k objektu zhotovit mechanické zábrany a retardéry proti neoprávněnému vniknutí vozidel.
o
Uvnitř objektu vybrat vhodné místo pro velitelské stanoviště, které upravit dle zásad viz bod 4.4.
35
Zkontrolovat zbudované kryty a jejich vybavení ženijním nářadím,
o
hasicími prostředky, filtroventilačním zařízením, záložním zdrojem elektrické energie záložním zdroje pitné vody atd. V případě
o
potřeby
hluchá
místa
zahradit
vhodnými
zátarasy,
žiletkovým drátem apod. Do budoucna vytvořit předpoklady, aby celý areál byl obehnán
o
drátěnými zátarasy.
6. VARIANTY NAPADENÍ OBJEKTU – HISTORICKÉ A HYPOTETICKÉ PŘÍKLADY V historii byla častokrát překonána fikce neboli nadsázka realitou. Máme-li analyzovat problém budoucnosti, lze k tomu využít hypotetické analýzy nebo reálné příklady z minulosti. Pro objasnění problému byly vybrány případy, které se buď staly, nebo byly na základě určitých zkušeností vymyšleny. Mezi slabiny ve střežení a nejčastější způsoby napadení objektů patří: o
o
Pochybení se strany strážných (lidský faktor): o
nedostatečná bdělost,
o
faktor únavy a jednotvárnosti,
o
nedostatečný počet strážných.
Využití nedůslednosti strážných a vniknutí do objektu nepředvídaným způsobem (např. přes dveře železniční vlečky a skrytou cestou podzemním tunelem bez vědomí strážných).
o
Přepadení s použitím násilí, destrukce brány pomocí vozidla s traverzou umístěnou na nárazníku, zablokování strážnice palbou dýmovými a slznými prostředky, aby strážní nemohli přijít na pomoc ohroženému objektu.
o
Útok pomocí vozidla naplněného výbušninou po překonání neúčinných zátarasů a následné zničení objektu.
o
Použití reaktivních zbraní proti strážnímu objektu.
o
Odlákání pozornosti destrukcí vozidla v prostoru hlavní brány.
36
o
Vyskytující se tzv. „kuřácká dvířka“.
Pro případy stavu zvýšeného ohrožení je nutno posuzovat bezpečnost objektu podle uváděných vzorových nedostatků a řešit jejich minimalizaci. Nejčastěji zjištěné nedostatky při střežení objektů jsou následující: o
Nevyhovující nebo neodpovídající systém kontroly vstupu zaměstnanců do objektu.
o
Nedostatečný systém zabezpečení hlavních vstupů do objektu, který neumožňuje významně snížit rychlost a manévr přijíždějícího vozidla.
o
Objekt vrátnice nezabezpečuje bezpečnost strážných v případě napadení.
o
Technický stav oplocení neumožňuje bezpečné oddělení objektu od okolí. V ochranném perimetru se vyskytují stromové a keřové nálety omezující výhled, opocení nemá odpovídá výšku a často zde chybí zabraňující prvky proti vniknutí do objektu.
o
Nedbale zajištěné nepoužívané vstupy, vrata u vlečky, nezajištěné kanálové propusti, existence provizorních vstupů do objektu, kterými si zaměstnanci zkracují cestu do práce a pod.
o
Blízkost okolních objektů usnadňujících nepozorované vniknutí do objektu.
o
V celém objektu se nacházejí různá nepřehledná zákoutí, materiál ztěžující pohyb po objektu, různý dlouhodobě uložený materiál zakrývající důležité vstupy a přístupy k únikovým vchodům a pod.
o
Poškozené ochranné elektronické ploty, pokud jsou instalovány.
o
V případě instalace kamer uvnitř objektu a na perimetru jsou zde použity denní kamery, které jsou v noci špatně nasvícené a v nočních hodinách je nevyhovující rozlišení obrazu v kontrolovaném prostoru.
o
Není správně rozmístěn, nebo není vůbec připraven materiál, který je možno použít k úpravě různých míst v objektu a ke zbudování ochranných strážních stanovišť (písek, pneumatiky, pytle na písek vhodných velikostí apod.).
o
Není vyřešena ochrana záložního agregátu výroby elektrického proudu v případě výpadku hlavní sítě.
37
o
Není vyřešeno bezpečné uskladnění pohonných hmot k záložnímu agregátu elektrického proudu v objektu odolném proti výbušninám a reaktivním střelám.
o
Není zajištěn transformátor proti poškození.
o
PCO / nebo řídící stanoviště – velín / není umístěn v odolném objektu, který by umožnil ochranu proti použití výbušnin.
o
Prováděné opravy v objektu jsou nedostatečně kontrolovány proti skrytému umístění destrukčního zařízení.
o
Koleje vedoucí do objektu nejsou na vnitřní straně zajištěny výkolejkami proti případnému použití drážního vozidla k rozražení brány.
o
Nedokonale nasvícené důležitých částí objektu jako jsou výdejny pohonných hmot, sklady technických plynů, pomocné sklady apod.
o
Neprůhledný plot, který neumožňuje monitorování dění na druhé straně plotu v prostoru vnějšího perimetru objektu.
o
Hluché prostory, které je obtížné střežit a vyžadují dodatečné úpravy.
6.1
CÍL A ZPŮSOB ÚTOKU NA OBJEKT – v současných podmínkách
CÍL ÚTOKU – Výrazné poškození nebo zničení objektu / za účelem zastavení výroby, těžby, dodávky energie, plynu, vody, tepla ,zatopení oblastí, ohrožení zásobování vodou
ZPŮSOB ÚTOKU
- VNĚ PERIMETRU - UVNITŘ PERIMETRU
– SKRYTÝ - DEMONSTRATIVNÍ
ÚTOK VNĚ PERIMETRU
– Poškození produktovodů a regulačních stanic / palivo, plyn, topivo/ - Poškození elektrického vedení / stožáry, vedení, trafostanice/
38
- Poškození komunikací spojení k objektu
ÚTOK UVNITŘ PERIMETRU - SKRYTÝ – Použitím spolupracovníků uvnitř objektu Využitím firem provádějící opravy apod. Poškození řídícího centra - velínu Vniknutí netradičním způsobem / kanál, poškozený plot/ k provedení destrukce
DEMONSTRATIVNĚ - Násilné vniknutí do objektu Využití demonstrace k provedení destrukce Útok na strážnici s cílem eliminovat stráž Použití vrat vlečky k násilnému vstupu
KOMBINOVANÝ ÚTOK - Použití zápalného nebo výbušného prostředku vrženého z prostoru mimo perimetr
DRUHY ÚTOČNÝCH PROSTŘEDKŮ – Rakety a improvizované prostředky Vozidlo naložené výbušninami Vozidlo sloužící k rozražení brány Dýmové, slzné, oslepující prostředky
39
Obr. 23 Zátaras zhotovený v Bejrútu, schopný odolávat silnému prostřelování – rok 1982 6.1. PŘÍKLADY NAPADENÍ OBJEKTŮ 1.
Situace: ke konci války se speciální německé komando připravuje zničit v týlu východní fronty most. Most hlídá šest strážných, dva mají pochůzku z obou stran mostu, další čtyři jsou v domku poblíž objektu, strážní v domku nejsou bdělí, celá směna spí. Po zlikvidování stráží na mostě, vstupují dva muži z komanda do objektu a postřílí ve spánku zbylé strážce\8\
2.
Akce z doby druhé světové války kdy byl napaden objekt na výrobu těžké vody ve Vemorku. Celý objekt byl hlídán pochůzkou několika hlídek po celém závodu. Přístupy do závodu byly jen dva, přes visutý hlídaný most a strží do blízkosti objektu. Nesnadnější a také nejreálnější byl přístup strží do blízkosti vlečky a odtud přes branku zajištěnou jen řetězem se zámkem. Na toto stačily menší kleště. Komando vniklo nepozorovaně do
40
objektu kabelovým tunelem a pak až k místu předpokládané demolice destilačního zařízení. Zde se podařilo umístit nálože a objekt opět nepozorovaně opustit. K výbuchu došlo až po odchodu komanda.\ 9 \
Obr 24 Brána vstupu do továrny 3.
Přepadení muničního skladu v roce 1984 v Metách, kde byly zcizeny ruční granáty. Tyto byly použity v Paříži a na několika dalších místech v roce 1986. Muniční sklad nebyl dobře zabezpečen, chyběly retardéry před vstupem, strážní psi byli umístěni v kotci u hlavního vchodu. Tyto nepříznivé okolnosti umožnily teroristům pomocí vozidla prorazit bránu do objektu u strážnice, strážné zablokovat v budově strážnice a zabránit jim jít na pomoc strážným v objektu střelbou, dýmovými a slznými prostředky. Další vozidlo řízené bývalým vojákem, který na objektu sloužil, vniklo do objektu k vytypované muniční kobce, ze které byly ruční granáty.
4.
Útok, který byl uskutečněn Islámským Džihádem. V listopadu 1983 dovezl jeden z jejich členů nákladní vůz plný trhavin k velitelství izraelské pohraniční stráže ve městě Tyre. Když míjel kontrolní bod vojsk OSN, s úsměvem vojákům zamával. Útočník překonal tři betonové bariéry a projel kulometnou palbou, aby se dostal co nejblíže ke svému cíli. To, že dokázal
projet
až
k budovám
kasáren,
ukazuje,
nakolik
jsou
sebevražední atentátníci odhodlaní splnit svůj úkol. V době,kdy vůz dojížděl k velitelství, byl již atentátník mrtev, ale vůz přesto narazil do
41
hlavní brány. Izraelské jednotky jej zasáhly a automobil vybuchl ještě předtím, než dojel k budově, ale i tak byly následky exploze strašné. Zahynulo 28 Izraelců a 32 palestinských a šíitských vězňů. Teroristé z Džihádu o nich věděli, ale rozhodli se udělat z nich mučedníky.\11\
Obr. 25 Nákres proniknutí kontrolním stanovištěm OSN
5.
„Tarasnicí vystříleli svobodu gangsterovi“ - zprávy z denního tisku roce 2003. Útěk z přísně střežené věznice ve Fresnes na jižním předměstí Paříže byl jako vystřižený z detektivky. Útěk, při kterém nebyl nikdo zraněn, se odehrál kolem půl páté ráno, kdy komando šesti až sedmi mužů převlečených do policejních uniforem rozstřílelo hlavní vchod do vězeňské budovy. Po uvolnění vězeňských vrat, která se nakonec zvenčí vyvrátila, část gangu pronikla do nejpečlivěji střežené části věznice, kde Ferrarovi podali výbušninu, kterou vylomil mříže ve své cele. Skupina i s Ferrarou poté nasedla do auta a ujela. Ještě před odjezdem zapálili několik aut parkujících před věznicí. Na místo činu, které leží nedaleko pařížského Disneylandu, se ihned dostavil ministr spravedlnosti a oznámil, že ochranná služba bude muset být napříště pro podobné akce lépe připravena. Byla to operace vojenského typu, vedená těžkými zbraněmi a lidmi, kteří jsou odhodláni podstoupit jakékoliv riziko.\12\
42
6.
Fiktivní modelový příklad přepadení námořní základny Spojených států ve filmu „Kamufláž“, kdy byl vzat jako základ podobný reálný případ. K námořní základně, hlídané vojenskou policií, přijede před rozedněním stráží vozidlo s proviantem. V tomto vozidle je uložena nálož, která je dálkově odpálena. Po výbuchu je vyhlášen poplach a je mylně je uvažováno že došlo k leteckému útoku. U objektu, který hlídají dva strážní, je vybudováno opevněné stanoviště z pytlů s pískem. Toto zdánlivě nedobytné stanoviště je eliminováno dvěmi spolupracovníky útočníků, kteří v nastalém chaosu zavraždí příslušníky stráže a zcizí hlídaný materiál. Hlídka, která kontroluje stav skladů nalezne vojáky bez známek života a při otevření vchodu do skladu uvedou v činnost nastraženou nálož, kterou položili útočníci k zahlazení případných stop.\13\
7.
Fenomén „kuřácká dvířka“. Do doby než jsem se sám přesvědčil o tom, že dále uváděný problém není jen výplodem fantazie autora, jsem nevěřil, že je to možné. Zaujal mně problém v bestselleru R. Marcinka – Profesionální válečník, popisující objekt zabezpečený nejmodernější technikou, kamerami, elektronickými čidly, kartovými zámky apod., v jehož napadení zapracoval jeden nevinný faktor – „zákaz kouření v celém objektu“ a s tím souvisící kuřácká závislost. Jsou zde uváděna dvířka, kde není žádný kamerový systém a kudy osazenstvo takto dokonale zabezpečeného objektu opouští objekt a bez vědomí kohokoliv chodí ukájet svoji neřest. Nevěřil jsem tomu až do té doby, než jsem prováděl bezpečnostní prověrku jedné nejmenované banky. Zde jsem nalezl tato kuřácká dvířka hned dvě. Jedna vlastně nebyla dvířka, ale okno, kterým se dalo pohodlně vystoupit na terasu, která sousedila s okolními domy a odtud již nebyl problém sejít nepozorován ven z budovy. Další zamřížovaná dvířka vedla na boční schodiště, o kterém se vedení objektu domnívalo, že jsou zavřena a klíč je uložen na pečlivě střeženém místě. Nebyla to pravda.\14\
8.
Ve Velké Britanii, skupina ekologických aktivistů Greenpeace, ochromila jednu elektrárnu tak, že jedna skupina vylezla na komín a odlákala
43
pozornost ostrahy zatímco druhá skupina se připoutala k dopravníku uhlí a zastavila ho. Elektrárna zůstala bez paliva. Takové akce jsou plánovány v samotném jádru organizace Greenpeace a je k nim těžké proniknout. Podobná situace se stala na elektrárně v Prunéřově1. \15\ 9.
V roce 2006 došlo na Slovensku v Nové Bystrici v úpravně vody k havárii poškozením betonového zásobníku s chloritanem sodným (NaClO2). Ze zásobníku uniklo určité množství této chemikálie a bylo nebezpečí ohrožení obyvatelstva, havárie byla zlikvidována přečerpáním chemikálií do plastových obalů a cisteren. \16\
6.2. PŘÍKLAD HODNOCENÍ STAVU OPATŘENÍ STŘEŽENÍ A OCHRANY Tento příklad uvádí výsledky hodnocení stavu opatření střežení a ochrany u již zrušeného objektu, které bylo provedeno v roce 1991 a následně v roce 2001. V roce 2001 byla provedena hloubková analýza stavu objektů skladu Tvoršovice, ve kterých byly uloženy důležité komodity. Bylo zjištěno, že stav zabezpečení tohoto materiálu vzhledem ke své důležitosti a nebezpečnosti neodpovídá základním podmínkám k jejich ochraně. Navíc bylo zjištěno, že tytéž nedostatky byly konstatovány již v roce 1991, tj. před více jak deseti lety. 6.2.1. HLAVNÍ NEDOSTATKY ZJIŠTĚNÉ V ROCE 1991 o
Oplocení – neprůhledný plot.
o
Budova bez zvýšeného stupně odolnosti, cihlová stavba, nezesílené stěny.
o
Přední okna jsou normálně otevíratelná, zadní okna jsou otočná ve svislém čepu,vzhledem k mřížím v okně nejdou okna otevřít.
o
Není možno v případě ohrožení bez rozbití oken vést palbu.
44
o
Není vybudován únikový východ, jediným východem je vchod do budovy.
o
Není vybudováno pomocné střeliště a v zadní části strážnice je nechráněný prostor.
/17/ 6.2.2. HLAVNÍ NEDOSTATKY ZJIŠTĚNÉ V ROCE 2001 o
Nevyhovující systém strážní služby.
o
Oplocení objektů bylo ve špatném stavu.
o
Stávající elektronické stěny byly poruchové.
o
Objekty strážnic byly po stavební stránce vzhledem k odolnosti nevyhovující.
6.2.3. OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ STAVU Na základě hloubkové analýzy byl změněn celý systém ochrany důležitých komodit. Byla zde pro tyto účely vycvičena jednotka Vojenské policie, nejdůležitější materiál byl přestěhován do několika chráněných objektů s elektronickou ochranou v případě potřeby navíc posílenou zásahovou jednotkou dopravenou na místo zásahu vrtulníkem. 6.2.4. SYSTÉM OCHRANY VYBRANÝCH OBJEKTŮ PO ZMĚNĚ SYSTÉMU STŘEŽENÍ Ve vybraných objektech, kde byly umístěny výše zmíněné komodity, byly provedeny úpravy instalací moderních detekčních systémů umístěných na oplocení (senzory pohybu, kamerové systémy apod.). 45
Celý tento systém byl vyveden do PCO, kde byly instalovány monitory střežící celý areál takřka metr po metru. K obsluze zařízení pak stačily jen čtyři osoby. Celá filozofie střežení byla v monitorování stavu oplocení a vnitřního areálu V případě narušení byla vyrozuměna jednotka vojenské policie, která do určité doby dorazila na místo a provedla zásah. Obsluze PCO bylo doporučeno nezasahovat i v případě, že se bude jednat o poškození, nebo zničení části objektu. Tento způsob střežení a ochrany objektu, který nepatří do kritické infrastruktury, v době míru je ekonomicky výhodnější a jednodušší z pohledu monitorování objektu. Jinak ale musíme řešit ochranu objektu v případě, že míra rizika jeho ohrožení se zvýší. V takovémto případě je nutno pečlivě zhodnotit klady a nedostatky tohoto systému.
6.2.5. KLADY SYSTÉMU Celý systém střežení sestává z monitorování situace na perimetru daného objektu, jeho automatického vyhodnocení a rozlišení s minimálním počtem osob. V případě narušení dochází automaticky k signalizaci na zjištěném úseku a následná okamžitá reakci stráže k vyřešení vzniklé situace a případnému povolání zásahové jednotky.
\4\
6.2.6. NEDOSTATKY SYSTÉMU Výše uvedený systém má všechny prvky dokonalého zabezpečení, dvojitý plot s elektronickými čidly, mobilní prostředky ke kontrole
46
perimetru, protipožární čidla,. Tento systém ale není zabezpečen proti přímému útoku na bránu. Přímo u hlavního vjezdu se nachází objekt PCO, který není zabezpečen proti napadení.
/18/
1. Perimetrické střežení 2. Kamerový systém 3. EZS elekt. zabezp. systém 4. EPS el. protipož. Systém 5. EKV el. kontrola vstupu 6. Mobilní prostř. střežení 7. Ochrana a kontrola SS
6.3. PŘÍKLAD ZABEZPEČENÍ MUNIČNÍ ZÁKLADNY Celý objekt jak je vidět na leteckém snímku je umístěn uprostřed lesního porostu a je skryt před přímým pozorováním Je rozdělen do 6 úseků, které jsou elektronicky spojeny s objektem PCO, který je umístěn v 6. sektoru. Přesto že je značně vzdálen od ostatních muničních skladů jeho umístění je nevyhovující. Je porušena zásada, aby byl objekt PCO uprostřed střeženého areálu a nebylo možné jeho poškození nebo zničení.
47
/18 / Muniční základna s vyznačením jednotlivých sektorů
/18 / Zvětšený pohled na sektor č. 6 s objektem PCO 6.3.1. HLAVNÍ ZJIŠTĚNÉ NEDOSTATKY o
Objekt je ve velmi malé vzdálenosti od brány.
o
Objekt je možno pozorovat s nelze ho utajit před útočníkem.
o
Vzhledem ke svému umístění není problém uhodnout účel objektu.
o
Před bránou nejsou vybudovány žádné zábrany nebo retardéry.
o
Lze předpokládat, že napadení objektu by se odvíjelo právě od tohoto místa.
o
Jediným výstřelem by bylo možno zničit veškerou elektroniku.
48
o
Vzhledem k nízkému počtu osob zabezpečujících ochranu objektu by mohlo dojít v případně rozražení brány k vniknutí cizích osob do vytypovaného muničního skladu a zcizení důležitých komodit.
6.3.2. OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ZABEZPEČENÍ OBJEKTU V DOBĚ ZVÝŠENÉHO NEBEZPEČÍ o
Provést úpravu oken a vstupních otvorů vhodnými úpravami jako například zakrytí oken pytli s pískem a vybudování krytého vstupu do objektu a nouzový východ.
o
Provést úpravu bran vybudováním vhodných retardéru ze sudů naplněných
zeminou,
popřípadě
zbudované
z
přírodního
materiálu. o
Celý objekt zakrýt vhodnými zakrývacími maskami z přírodního materiálu nebo svislými maskovacími sítěmi.
o
Vybudovat poblíž tohoto objektu zemní střeliště a vybavit jej protitankovou zbraní a lehkým kulometem.
o
Strážné vybavit signalizačními a zadýmovacími prostředky.
49
SEZNAM POUŽITÝCH MATERIÁLŮ 1. OTŘÍSAL Pavel mjr. Ing. KUČÍK Josef ing. CSC –Podíl jednotek aktivních záloh AČR při plnění úkolů ochrany KI str. 259 a 264 Příspěvek ze sborníku přednášek na Konferenci SPBI Ostrava 2007 – autor CEROO z 9.2. 2007 – CD 8,07 MB počet stran 441, ISBN 80 – 86 634-51-5 / str. 2 textu /
2. HORVÁTH Tibor ing. Opevňování a maskování v zataraseném prostoru a budovách, Typ PPT -VUMS Č.Krumlov – Zpracováno pro Kurz vojenské policie v roce 2003 – CD- 59,8 MB - hortib 01-02/2003 Z CD použity obrázky –účelově upravené v textu na str.5.,6.,7.,8., 9.,10.,14.,16.,19.,
3. ŘEDITELSTVÍ VÝCVIKU A DOKTRÍN – správa doktrín – publikace 1/2008- ŘeVD-SpD– Prvních sto dní v operacích – str. 43 – Vyškov 2008 Použitý obrázek v textu na str.7
4. ZEMAN Jan, HOKŮV Jan – A- Report 2 005–– Neproklouzne ani myš –str.8
Použitý
obrázek PCO v textu na str. 8
5. FOLDYNA Tomáš – MODERNÍ METODY OCHRANY OBJEKTŮ (1) (2) časopis– atm – Armáda technika militária - 1/2006 – str.34 – 37 ‚ 2/2006 – str. 24 -27 –
6. MACCAFERRI - Bologna – Italy – Výhradní zastoupení v ČR PSB-LBC . s r.o. LIBEREC Systém Flemax 2000 – rychlá, spolehlivá a ekonomická technika, která nahrazuje řešení s pytli s pískem – 12 stran
7. CACUTT Len – BOJOVAT – Svojtka a Vašut - 1996 – Str.94 – Obrázek zátarasu – ISBN – 80 – 7180 –128 – 3
8. THURK Harry – HODINA MRTVÝCH OČÍ – Naše vojsko 1961 – str. 13-26 – D - O9 – 10025 Svazek 144 – Knihovna vojáka
9. PIEKALKIEWICZ Janusz – ŠPIONI AGENTI VOJÁCI – Naše vojsko – 2006 – str. 262 -279 Cíl útoku Norsk Hydro – použit obrázek na str. 270 – ISBN – 80 – 206 – 0803 – 6
10. TVRDÍK Jaroslav –Vystoupení MO na velitelském shromáždění 5.11. 2001– A Report –MO AČR - AVIS- 2 /2002- str. 14 - část - Dodržování rozkazů a nařízení
11. ENCYKLOPEDIE SVĚTOVÝ TERORISMUS – Nakladatelství Svojtka a spol. V roce 2001
50
str. 252 –– AUTOR DODGE Toby - Sebevražedný pumový útok 4.11. 1983 ISBN 80-7237-340-4
12. ITAL UTEKL Z FRANCOUZSKÉ NEJSTŘEŽENĚJŠÍ VĚZNICE- 12.3.2003 - Paříž Dostupné z WWW : http://www .tiscali.cz/news/news center 030312.579132.HTML?=hodn= 1- komentare
13. Film – KAMUFLÁŽ – ÚVODNÍ ČÁST
14. MARCINKO Richard, WIESMAN John, - PROFESIONÁLNÍ VÁLEČNÍK - Zelený team – Ivo Železný - Praha 1998 - str. 169 -170 ISBN 80-240 – 0261 - 2
15. CROSWELL David – Greenpeace - ekoterorismus NOVINY - DNES – 20.6. 2008 -
16. MOROŠI Mikuláš, PhD- Havarie v hale úpravny pitnej vody vo vodárenskej nádrži
á
Nová Bystrica, str. 221 – z příspěvku Rizika ohrozenia vodárenských nádrží na území SR Příspěvek ze sborníku přednášek na Konferenci SPBI Ostrava 2007 – autor CEROO z 9.2. 2007 – CD 8,07 MB počet stran 441, ISBN 80 – 86 634-51-5 /
17.
MO ČR – AVIS duben 2007 – Vojenské zařízení 1337 – Týniště nad Orlicí – propagační leták - Obrázek strážnice DOBRONÍN
18. SIEZA – s r.o. Praha 4- PERIDECT – Perimetrický detekční systém – prospekt zařízení ochrany objektu –na výstavě IDET 2007 + fotodokumentace certifikovaného– technické střežení objektu muniční základny a technické střežení objektů zásobovacích základen systémem Peridect
51
