Ochrana krajiny Co je to krajina? Krajinný ráz. Evropská úmluva o krajině.
Biotop - ekosystém - krajina • Biotop (habitat) habitat) - prostř prostředí edí, v ně němž žijí ijí organismy, sestá sestává z než neživé ivé (stanoviš (stanoviště) a živé ivé (společ (společenstvo) slož složky • Ekosysté Ekosystém - dynamický komplex společ společenstev mikroorganismů mikroorganismů, rostlin a živoč ivočichů ichů (biota) biota) a jejich prostř prostředí edí, s ní nímž tvoř tvoří funkč funkční systé systém (procesy) • Krajina - topograficky vymezené vymezené území zemí sestá sestávají vající z charakteristické charakteristické mozaiky navzá navzájem propojených ekosysté ekosystémů, které které mohou být či jsou ovlivně ovlivněny lidskou činností inností
1
Základní kladní principy (paradigmata, Forman & Godron 1986): 1) princip struktury a funkce krajiny (= indikač indikační hodnota kr. kr. pokryvu) 2) princip biotické biotické rozmanitosti (= heterogenita & betabeta-diverzita) diverzita) 3) princip toků toků organismů organismů (migrace, čtení tení krajiny) 4) princip př přerozdě erozdělová lování (redistribuce) živin 5) princip toku energie 6) princip krajinných změ změn (shifting (shifting mosaics) mosaics) 7) princip stability krajiny (resistence a resilience po disturbanci) disturbanci)
2
3
4
5
Fragmentace Změ Změny strukturá strukturální lní – velikost ploš plošek, tvar, stupeň stupeň izolace, vlastnictví vlastnictví Historie paseč pasečného hospodař hospodaření ení Efekt fragmentace na ekosysté ekosystémové mové procesy: změ změna toků toků radiace, vě větru, vody a živin podmiň podmiňuje i změ změny vegetace • redukce plochy • změ změny obsahové obsahové a strukturní strukturní • změ změny živoč ivočišné slož složky, zejmé zejména pů půdní dní bioty, bioty, dekompozitorů dekompozitorů • invaze nepů nepůvodní vodních druhů druhů (vč (včetně etně savců savců) • změ změna rež režimu disturbancí disturbancí (vč (včetně etně obhospodař obhospodařová ování)
Disturbance • ploš ploškovitost (gap dynamics) dynamics) – velikost, tvar, rozší rozšířření ení, heterogenita • dostupnost zdrojů zdrojů • perioda rotace (dlouhodobé (dlouhodobé rotace – refugia, reinvaze) reinvaze) • intenzita disturbance (sí (síla, frekvence, rozsah) • disturbanč disturbanční rež režim Působení sobení disturbancí disturbancí na • stukturu systé systému (typ, intenzita, koexistence) • zdrojovou zá základnu • životní ivotní strategie (life (life--history) history) • kompetič č n í schopnosti kompeti • krajinné krajinné charakteristiky (identita, velikost, isolace, skladba, mozaika...)
6
Pralesovité bučiny: Žofín
Fragmentace lesních porostů na Soutoku
7
Požárové ekosystémy: rašeliniště
Ochrana krajiny v rámci ochrany přírody • • • •
významné významné krajinné krajinné prvky (§ (§ 4 zá zák., § 7 vyhl.) vyhl.) územní zemní systé systém ekologické ekologické stability (§ (§ 4 zá zák., § 1-6 vyhl.) vyhl.) ochrana krajinné krajinného rá rázu, př přírodní rodní park (§ (§ 12) velkoploš velkoplošná chrá chráněná území zemí (CHKO, NP, BR) BR) - § 1515-27
Krajinný ráz a jeho hodnocení • • • • • •
přírodní rodní charakteristika (geomorfologie, landland-cover) cover) kulturní kulturní charakteristika (land (land--use, stavby, architektura) historická historická charakteristika (historie využ využití ití půdy) estetická estetická hodnota (kompozice, pohledové pohledové horizonty, etc.) etc.) přírodní rodní hodnota (stanoviš (stanovištní tní pestrost, druhy) větrné trné elektrá elektrárny, stož stožáry a technické technické stavby
8
Evropská úmluva o krajině • Program Rady Evropy, podepsá podepsán v říjnu 2000 – ochrana kulturní kulturního a př přírodní rodního dě dědictví dictví a ztotož ztotožnění se místní stních komunit s krajinou, kterou obývají obývají – ochrana krajiny, pé péče o krajinu, její její plá plánová nování
• kaž každý signatá signatářský stá stát – zakotví zakotví význam kulturní kulturního, ekologické ekologického, sociá sociální lního a ekonomické ekonomického dě dědictví dictví do ná národní rodní legislativy – realizuje opatř opatření ení k ochraně ochraně a pé péči o krajinu, zavede územní zemní plá plánová nování – respektuje krajinu v koncepcí koncepcích, strategií strategiích a programech kulturní kulturní, environmentá environmentální lní, země zemědělské lské, sociá sociální lní a hospodá hospodářské ské politiky
9
• Konkré Konkrétní tní opatř opatření ení – dlouhodobé dlouhodobé cílové lové programy a plá plány – krajinné é plá á nová á n í na mí í stní í a regioná krajinn pl nov m stn regionální lní úrovni v souladu s potř ř ebami obyvatelstva pot – realizač realizační programy pro chrá chráněná přírodní rodní a kulturní kulturní území zemí – zvláš tníí rež zvláštn režimy pro krajiny s potř potřebou specifické specifické ochrany – důraz na respektová respektování krité kritérií rií kvalit krajiny v procesu EIA – zač začleně lenění krité kritérií rií do odvě odvětvových politik země zemědělství lství, lesnictví lesnictví, dopravy, regioná regionální lního rozvoje a do plá plánů rozvoje cestovní by nerostných surovin cestovního ruchu a těž těžby – finanč č n í a daň ň ová á politika podpory ochrany krajiny finan da ov – podpora ochrany a tvorby krajiny u vlastní vlastníků, ná nájemců jemců a ostatní ostatních už uživatelů ivatelů pozemků pozemků – vynucený ná nájem či výkup pozemků pozemků
Specifická Specifická opatř opatření ení • zvyš zvyšová ování uvě uvědomě domění obyvatelstva • školení kolení a vzdě vzdělávání – školení kolení specialistů specialistů v oblasti oceň oceňová ování krajiny – multidiscipliná multidisciplinární rní školení kolení v oblasti krajinné krajinné politiky – školní kolní a univerzitní univerzitní kurzy na vš všech stupní stupních škol
• identifikace a hodnocení hodnocení krajin – identifikace krajinné krajinné typologie – analýza charakteristik, které které krajinu transformují transformují
• zlepš zlepšová ování stavu krajiny • naplň naplňová ování – zavedení zavedení konkré konkrétní tních legislativní legislativních a metodických ná nástrojů strojů
10
Ochrana stanovišť Mezinárodní úmluvy, legislativa EU, evropská soustava Natura 2000
11
Ochrana přírody v EU • většinou specifické národní úpravy • komunitární právo: – CITES a spol. (vč. kůží tuleních mláďat) – směrnice 79/49/EHS o ochraně volně žijících ptáků („o ptácích“, Birds Directive, BD): ptačí oblasti (SPAs) plus obecná ochrana všech evropských ptáků – směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin („o stanovištích“, Habitats Directive, HD): zvláštní oblasti ochrany (SACs) plus druhová ochrana vybraných rostlin a živočichů
Co ukládá směrnice o stanovištích • Územní ochrana: – – – – – – – –
Definice soustavy NATURA 2000, čl. 3 Navržení pSCI (⇒ SAC), čl. 4 odst. 1 Hodnocení návrhu Komisí, čl. 4 odst. 2-3 (konzultace), čl. 5 Vyhlášení SAC, čl. 4 odst. 4 Plány péče a posuzování vlivů, čl. 6 Monitoring, čl. 11 Reporting, čl. 17
• Druhová ochrana čl. 12-16 (mírné zpřísnění ochrany a zkomplikování výjimek oproti platnému zákonu č. 114/1992 Sb.)
12
Co je NATURA 2000
Biogeographical Regions
13
KLASIFIKACE
LESNICKÁ TYPOLOGIE
FYTOCENOLOGIE
MAPOVÁNÍ KRAJINY (FYZIOTYPY)
CORINE BIOTOPY NATURA PŘÍR.STAN.
měřítko systému
národní
mezinárodní
národní
EU
hierarchizace
abiotické
floristické
fyziognomické
(floristické)
(fyziognomické)
2 (3)
Počet syst.
fyziognomické +floristické
1
2
1
Počet jednotek (CR) ± 180
150 sv. (665 as.)
20 fyziot. (32 map.)
? (± 65 přír.stan.)
historie
1971
1920s–souč.
1994
1998–současnost
typ vegetace
lesy
vše (zvl. bezlesí)
vše
polo- a přírozená
vegetační mapy
potenciální
potenc. + aktuální
aktuální
aktuální
měřítko mapy (CR)
1:10.000 (typolog.)
1:75.000
1:10.000 (bezlesí)
? 1:50.000 (vybraná
(potenciální)
území)
stáří
1970–1980s
1960s, 1990s
1990
aplikace v
lesnictví
výzkum
územní plán
ochrana přír.
použití v ochr.přír.
lesní hosp. plán
červená kniha
ÚSES
Natura 2000
počet vyškol. prac.
++ (> 100)
± (50)
++ (> 100)
– (? 5)
zajištění
+ (institucionální)
± (individuální)
++ (komerční)
???
souhrn
–
+
–
§
1 143 104
segments
20 766 km2 1.8 GB
© Agency for Nature Conservation and Landscape Protection, 2003, Prague
14
N2000 pSCI
http://mapmaker.nature.cz/mapmaker/aopk/
15
R3.2
R3.1
R3.3
V3
Montánní vrchoviště (Weidfellerky)
16
17
Monitoring sledování změn
INVENTARIZACE
MANAGEMENT
MONITORING
18
Účel sledování změn Časoprostorové asoprostorové měří ěřítko úměrné rné objektu sledová sledování životní ivotní cyklus, teritorium (areá (areál) rozší rozšířření ení • trvalé trvalé plochy - dlouhodobé dlouhodobé a systematické systematické sledová sledování změ změn (př (příklad - chrá chráněná území zemí), opakované opakované inventarizač inventarizační prů průzkumy • jednorá jednorázové zové popř popř. opakované opakované odbě odběry - účelové elové sledová sledování dopadu a změ změny ná následují sledující po zá zásahu (těž ěžba, ba, výstavba, management, apod) ) (t apod • dokumentace a př přesná esná lokalizace - GPS, fotodokumentace, zá zákres
Sledování změn • změ změny abiotických pomě poměrů (lokalizovaná (lokalizovaná měřen ěřeníí) • změ změny mozaikovitosti biotopů biotopů (mapa, letecký sní snímek) • změ změny druhové druhového slož složení ení, struktury a fyziognomie porostů porostů (druhový soupis, biomasa, vě věková ková struktura) • změ změny poč početnosti a rozlož rozložení ení druhových četností etností (pokryvnost, frekvence, apod.) Bodová Bodová měřen ěřeníí, čtvereč tverečky Lineá Lineární rní transekt Ploš Plošná mapa
19
Časo-prostorový soulad prostor DPZ km2 sezónní dynamika
ha
vegetační mapy lesnické plochy
trvalé plochy
m2
čas den
rok
desetiletí
Změny v druhovém složení • poč počet druhů druhů - v př přírodě rodě přirozené irozené oscilace v rozmezí rozmezí až 30 %, proto př přirozený výkyv lze v krá krátkodobé tkodobém sledová ko odliš sledování jen těž těžko odlišit (nutnost „kontrolní kontrolní plochy“ plochy“) • zastoupení zastoupení životní ivotních forem (v loká lokální lním měř měříítku pravdě pravděpodobně podobně změ změnu nepostihne) • zastoupení zastoupení reproduktivní reproduktivních a životní ivotních strategií strategií velmi významná á bioindikace, , postiž ž itelná významn bioindikace posti itelná i v loká lokální lních pomě poměrech • zastoupení zastoupení ekologických skupin - dtto • zastoupení zastoupení bioindiká bioindikátorů torů a nepů nepůvodní vodních druhů druhů
20
Fyziologické změny • sledová sledování zdravotní zdravotního stavu (zejmé (zejména u dř dřevin) • indikace polutantů polutantů • indikace živin a lá látek v prostř prostředí edí (zbarvení (zbarvení, vzrů vzrůst) – těžk ěžké kovy - nanismy – plynovody
• akumulace těž kých kovů těžkých kovů a radioaktivní radioaktivního spadu – mechorosty (Pleurozium (Pleurozium schroeberi, schroeberi, Hylocomium splendens) splendens) – raš rašeliní eliníky
Změny populační struktury • demografické demografické ukazatele – věková ková struktura (stá (stárnutí rnutí populace), mortalita – reprodukč reprodukční deprese, natalita – problé problémy odhadu (source (source--sink rovnová rovnováha)
• teritorialita, prostorové prostorové pattern (jedinci) • mozaikovitost pokryvu (klon ální (kloná lní druhy, kolonie) – podzemní podzemní struktura koř kořenů enů – rozlož rozložení ení zdrojů zdrojů, živin
• problé problémy - metodika odchytů odchytů, př přirozená irozená posunová posunová mozaika
21
Příklad: lesní plochy • dobř dobře definovaná definovaná jednoznač jednoznačná celostá celostátní tní metodika • přesné eníí ploch a vyznač esné zaměř zaměřen vyznačení ení v teré terénu • důkladné eníí jedinců kladné dendrometrické dendrometrické šetř etření ení a zaměř zaměřen jedinců – stromová stromová třída, výč výčetní etní tlouš tloušťka kmene, výš výška stromu a koruny, šíř šířka koruny, stupeň stupeň uvolně uvolnění koruny, hodnocení hodnocení plodivosti a př přirozené irozené obnovy
• hodnocení hodnocení zdravotní zdravotního stavu – odlistě odlistění, barevnost jehlič jehličí a listů listů, mechanické mechanické poš poškození kození kmene a borky, borky, poš poškození kození hmyzem a houbami, listové listové chemické chemické analýzy
• hodnocení hodnocení bylinné bylinného patra (ftc (ftc.. sní snímek) • půdní dní rozbor
Změny ve společenstvech • charakteristiky společ společenstev (dominantní (dominantní, doprovodné doprovodné a vzá vzácné cné druhy, X..) • problé problém: př přirozená irozená sukcese (ř (řešení ení - kontrola) – znalost sukcesní sukcesních řad (referenč (referenční sukcesní sukcesní řady na studijní studijních plochá plochách) – využ využití ití spontá spontánní nní sukcese př při osidlová osidlování nových ploch
22
Změny stanovišť • abiotické abiotické (ekosysté ekosystémové mové funkce) – mikromikro-, mezoklima – hydrologie – dostupnost živin
• biotické biotické – smě směna dominant – naruš narušení ení následkem př přemnož emnožení ení (žír, př přepá epásání apod.) – invaze nepů nepůvodní vodního druhu
ávazné vazné projekty: mokř mokřady, raš rašeliniš eliniště
23
Změny v krajině Krajinné Krajinné uspoř uspořádání, krajinný pokryv, využ využití ití krajiny, dá dálkový prů průzkum Země Země • • • •
krajinná krajinná mozaika: matrice, koridory, ploš plošky kategorie pokryvu: např např. CORINE landland-cover kategorie využ využití ití půdy DPZ: letecké letecké a satelitní satelitní sní snímky - temporá temporální lní překryv – příklady: zdravotní zdravotní stav lesa, kontrola LHP
1947
1987
24
Závěrečné doporučení • zásada 1: opakovatelnost (př (přesná esná lokalizace a přesný popis odbě odběrové rové či odeč odečítací tací metody) • zásada 2: srovnatelnost (jednodušší (jednodušší metodika použ ž itá á ve ví í ce př ř í padech a na ví pou it v p více mí místech) • zásada 3: dlouhodobost (nejenom sledová sledování, ale i uchová uchovávání zápisů pisů a zá záznamů znamů) • zásada 4: pravidelnost (nejlé (nejlépe cyklické cyklické opaková opakování) • zásada 5: prezentovatelnost • důkladná kladná a dlouhodobá dlouhodobá znalost okolí okolí (nutná (nutná pro interpretaci pozorovaných skuteč skutečností ností
Návrh metodických zásad pro monitoring nelesních typů přírodních stanovišť Natura 2000
25
Východiska (1) ve Smě Směrnici je zakotvena povinnost monitoringu (= sledová sledování změ změn) (článek 11) a šestiletý cyklus zprá zpráv o stavu př přijatých opatř opatření ení a zhodnocení zhodnocení jejich vlivu na stav habitatů habitatů (článek 17), tyto zprá zprávy jsou veř veřejné ejné; (2) hodnocení hodnocení stavu z hlediska ochrany (favourable (favourable conservation status, FCS) vychá vychází (a) z přirozené irozeného areá areálu rozší rozšířření ení a plochy výskytu, (b) specifických struktur a funkcí funkcí nezbytných pro dlouhodobé dlouhodobé zachová zachování, (c) stavu typických druhů druhů z hlediska ochrany; tě těmto dí dílčím charakteristiká tníí pozornost a jsou charakteristikám je vě věnová nována podrobná podrobná zvláš zvláštn předmě edmětem odborných diskusí diskusí vedoucí vedoucích k jejich př přesné esnému a závazné vaznému vymezení vymezení; (3) obecně obecně jsou preferová preferovány v ochraně ochraně přírody specifické specifické národní rodní přístupy, to se odrá ch aktivitá odráží i v širší irších aktivitách, např např. zá zásadá sadách rozvoje národní rodních indiká indikátorů torů a monitorová monitorování biodiverzity; biodiverzity; (4) biologický monitoring pokrývá pokrývá celou řadu stá stávají vajících aktivit, obecnou zásadou je vž vždy opakovatelnost, robustnost vůč vůčii individuá individuální lním chybá chybám a odchylká odchylkám zpracovatele, čím delší delší je časová asová řada a čím častě astější četnost sledová sledování, tí tím cenně cennější je na takový monitoring navá navázat.
Detekce změn (1) (2) (3) (4)
Je stá stávají vající stav př příznivý? Liší Liší se od stavu př předchozí edchozího? Jak? V jaké jakém časoprostorové asoprostorovém uspoř uspořádání? Jaká Jaká je př příčina změ změny a jaké jaké budou její její další další následky?
Odpověď Odpověď na otá otázku (1) dá dává prů průzkum (survey). survey). V okamž okamžiku, kdy existují existují dvě dvě časové asové řady, které které mají mají být porovná porovnány (otá (otázka 2), se dostá dostáváme do problé problémů se způ způsobem výbě výběru vzorkovací vzorkovacích ploch. Pokud budeme srovná srovnávat dva nezá nezávislé vislé výbě výběry, musí musí být z hlediska robustnosti testu rozsá rozsáhlejší hlejší (viz metody power analysis), analysis), naopak u totož totožného výbě výběru hrozí hrozí nebezpeč nebezpečí pseudoreplikace (první (první „nezá nezávislý“ vislý“ výbě výběr predeterminuje výsledek). Proto za optimá optimální lní způ způsob považ považujeme kombinovaný př přístup, třetina ploch se vybí uje po dvou vybírá vždy znovu, tř třetina ploch se obměň obměňuje cyklech a tř třetina ploch je „trvalá“ trvalá“ (plochy nená nenávratně vratně znič zničené ené budou tento výbě výběr postupně postupně zmenš zmenšovat). Odpověď Odpověď na otá otázku (3) dá dá např např. prostorová prostorová analýza změ změny v kombinaci s analýzou časových řad. Čtvrtou otá otázku odpoví odpoví jedině jedině dlouhodobé dlouhodobé sledová sledování (surveillance) surveillance) na vybraných měři ěřištích, ch, resp. ná následný ekologický experiment
26
1) Prů Průzkum Vysvě Vysvětlovaná tlovaná promě proměnná nná: stav z hlediska ochrany (můž (můžee být vyjá vyjádřena jako kategoriá kategoriální lní promě proměnná nná, popř popř, jako interaktivní interaktivní/indiká /indikátorová torová promě proměnná nná) Vysvě Vysvětlují tlující promě proměnná nná: odhad reprezentativnosti/zachovalosti Doplň Doplňkové kové vysvě vysvětlují tlující promě proměnné nné: indiká indikátory (u rostlin komentá komentář viz dá dále) a jejich poč početní etní/pokryvnostní pokryvnostní významnost, časoaso-prostorové prostorové uspoř uspořádání 2) Dlouhodobé Dlouhodobé sledová sledování Vysvě Vysvětlovaná tlovaná promě proměnná nná: indiká indikátory a jejich poč početnost/pokryvnost Vysvě ený faktor prostř Vysvětlují tlující promě proměnná nná: měř měřený prostředí edí Doplň Doplňkové kové vysvě vysvětlují tlující promě proměnné nné: odhad reprezentativnosti/zachovalosti 3) Monitoring s.s. Vysvě Vysvětlovaná tlovaná promě proměnná nná: změ změna a její její časoaso-prostorový rozsah Vysvě Vysvětlují tlující promě proměnná nná: stav z hlediska ochrany, vš všechny dostupné dostupné faktory prostř prostředí edí, kvalita reprezentativnost/zachovalost, indiká indikátory a jejich poč početnost/pokryvnost Doplň Doplňkové kové vysvě vysvětlují tlující promě proměnné nné: prostorové prostorové (časové asové) uspoř uspořádání
Stav
Stav z hlediska ochrany na úrovni lokality na úrovni stá státu
Příznivý
Plocha habitatu na lokalitě lokalitě je dostateč dostatečná, stabilní stabilní nebo rostoucí rostoucí, kvalita je reprezentativní reprezentativní a lokalita je dostateč dostatečně velká velká pro dlouhodobé dlouhodobé zachová zachování habitatu
Celková Celková rozloha habitatu na území zemí stá státu je stabilní stabilní nebo roste a lokality jsou dostateč dostatečně velké velké a hojné hojné pro dlouhodobé dlouhodobé zachová zachování habitatu
ejistý
Plocha habitatu na lokalitě lokalitě může ůže být stabilní stabilní, rostoucí rostoucí nebo klesají klesající. Jestliž Jestliže je stabilní stabilní nebo rostoucí rostoucí, je tak malá malá, že je nejisté nejisté, zda je lokalita dostateč dostatečně velká velká pro zachová zachování habitatu, habitatu, nebo kvalita není není uspokojivá uspokojivá. Vývoj může ůže být nejistý i kvů kvůli chybě chybějícím datů datům o pů působení sobení mož možných negativní negativních vlivů vlivů na lokalitě lokalitě.
Celková Celková rozloha habitatu v rá rámci stá státu můž můžee být stabilní stabilní, rostoucí rostoucí nebo klesají klesající. Jestliž Jestliže je stabilní stabilní nebo rostoucí rostoucí, je tak malá malá, že je nejisté nejisté, zda jsou lokality dostateč dostatečně velké velké a hojné hojné pro dlouhodobé dlouhodobé zachová zachování habitatu na území zemí stá státu. Vývoj můž můžee být nejistý i kvů kvůli chybě chybějícím datů datům o pů působení sobení mož možných negativní negativních vlivů vlivů na důlež ležitých lokalitá lokalitách. Nebo habitat může ůže být relativně relativně běžný, ěžný, ale mizí mizí v některých oblastech své svého přirozené irozeného rozší rozšířření ení (areá (areálu).
27
epř epříznivý
Plocha habitatu na lokalitě lokalitě se zmenš zmenšuje, kvalita se zhorš zhoršuje a lokalita není není dostateč dostatečně velká velká pro dlouhodobé dlouhodobé udrž udržení ení.
Rozloha habitatu se zmenš zmenšuje a lokality nejsou dostateč dostatečně velké velké a hojné hojné pro dlouhodobé dlouhodobé udrž udržení ení.
ezná eznámý
Neexistují Neexistují žádné dné, př příp. pouze nejisté nejisté informace o výskytu a kvalitě kvalitě habitatu na lokalitě lokalitě a není není zná známo, zda je lokalita dostateč dostatečně velká velká pro zajiš zajištění dlouhodobé dlouhodobého udrž udržení ení.
Neexistují Neexistují žádné dné, př příp. pouze nejisté nejisté informace o výskytu habitatu na území zemí stá státu a není není zná známo, zda jsou lokality dostateč dostatečně velké velké a hojné hojné pro zajiš zajištění dlouhodobé dlouhodobého udrž udržení ení.
Vymizelý
Habitat není není na lokalitě lokalitě dlouhodobě dlouhodobě nalé nalézán ani př při opakovaných prů průzkumech.
Habitat není není na území zemí stá státu dlouhodobě dlouhodobě nalé nalézán ani př při opakovaných prů průzkumech.
Závěr • 1. vícestupň cestupňový systé systém integrované integrovaného monitoringu zahrnují zahrnující úroveň roveň prů průzkumu (segmenty), dlouhodobé dlouhodobého sledová sledování (lokality, abiotické abiotické faktory) a monitoringu s.s. (cí (cílené lené vyhodnocová vyhodnocování experimentů experimentů), k tomuto př přístupu viz příloha 1 (Wales); (Wales); • 2. analýza abiotických změ změn a jejich vlivu na biotu, biotu, viz příloha 2 (mnohorozmě (mnohorozměrná rná analýza, Canoco) Canoco); • 3. metody hodnocení hodnocení stavu z hlediska ochrany vychá vycházejí zející z pojetí pojetí minimá minimální lní trvale udrž udržitelné itelné plochy habitatu, habitatu, poč počtu druhů druhů a výbě výběru taxonomické taxonomické skupiny bioindiká bioindikátorů torů, resp. druhů ů typických, viz p ř í l . 3 (Dá á nský př ř í stup); ; druh (D p stup) • 4. analýza časoprostorové é ho uspoř asoprostorov uspořádání změ změn (loká (lokální lníregioná regionální lní, krá krátkodobá tkodobá-dlouhodobá dlouhodobá), viz př příloha 4 (prostorová (prostorová analýza). analýza).
28
