ochrana žívotního prostøedí a lidských práv

VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2000

1

ochrana žívotního prostøedí a lidských práv

„Od zaèátku na nich bylo sympatické, že inteligentní a perspektivní studenti práv nešli pracovat do komerce, kde mohli vydìlávat daleko vìtší peníze, ale zaèali se, ze své vnitøní motivace, vìnovat pomoci nevládnímu sektoru. Za tìch pìt let se jim podaøilo vybudovat organizaci, která má opravdu velkou kapacitu pro poskytování právní a legislativní pomoci. Je to vidìt na øadì kauz a je to nìco, bez èeho by se nevládní sektor urèitì neobešel. Je to jedna z nejperspektivnìjších organizací, kterou v Èeské republice máme…“ Miroslav Kundrata Nadace Partnerství

ISBN: 80-902570-9-7

Vyrocni zprava EPS - Cesky - print.indd

1

16.5.2001, 7:15

2


Obsah Ekologický právní servis v pátém roce své existence

3

Kdo jsme a o co usilujeme Jaký byl rok 2000 pro naši organizaci? Nová struktura èinnosti EPS

3 3 5

Program právní ochrany životního prostøedí

6

Právní pomoc obèanùm a jejich neformálním sdružením pøi ochranì životního prostøedí Pomoc ekologickým nevládním organizacím pøi ochranì životního prostøedí

6 9

Program právní ochrany lidských práv - OPH

15

Pomoc ohroženým dìtem a ženám - obìtem domácího násilí Právní pomoc Rómùm, èesko-romské letáky s právní tematikou Projekt Obèanských právních hlídek

15 19 20

Prosazování práva na informace

23

Pøípady, kdy státní orgán svévolnì rozhoduje o tom, že se daná informace prohlašuje za utajovanou. Pøípady, kdy orgán porušuje procesní pravidla, upravující odepírání informací Pøípady, kdy jsou zneužívány dùvody odepøení poskytnutí informace Dùvody odepøení spoèívající ve špatné interpretaci vztahu informaèních zákonù a zvláštních právních pøedpisù

23 24 25

Tréninkové a školicí akce v oblasti ekologického práva a ochrany lidských práv

26

Publikaèní èinnost EPS v roce 2000

30

Program budování „public interest law“ sektoru v Èeské republice

31

Letní škola lidských práv II. (Boskovice 19. - 23. záøí 2000) Semináøe pro úøedníky Vydávání dvoumìsíèníku práva veøejného zájmu Via Iuris

31 33 34

Legislativní èinnost EPS

35

Organizace EPS v roce 2000

37

My, naši pøátelé a pøíznivci

38

Vše co jste chtìli vìdìt o EPS a báli jste se zeptat

39

Proè se jmenujeme Ekologický právní servis, když se zabýváme i právní ochranou lidských práv? Proè nemáme pøedsedu? Proè nemáme kanceláø v Praze?

39 39 39

Hospodaøení organizace

40

Výsledky hospodaøení za rok 2000

40


2

16.5.2001, 7:15


3

Ekologický právní servis v pátém roce své existence Kdo jsme a o co usilujeme „Neztrácej se ve vzpomínkách na slavnou minulost, usiluj o slavnou pøítomnost. Nedrž se jen hesel a slov, ale i vìcí, nebo pak mùžeš vìci zlepšovat a dávat do poøádku. Nelítej v oblacích, ale drž se zemì. A èemukoliv sloužíš, drž se reality.“ (T. G. Masaryk) EPS je nevládní, nezisková organizace právníkù, kteøí chtìjí právo využívat k prosazování veøejných zájmù. Za veøejný zájem, hodný intenzivní právní ochrany, považujeme ochranu životního prostøedí a lidských práv se zamìøením na úèast veøejnosti pøi rozhodování, kontrolu èinnosti orgánù veøejné moci a pøístup obèanù ke spravedlnosti. Našim cílem je eliminovat pøípady nezákonného a nekorektního rozhodování úøadù ve vìcech ochrany životního prostøedí a lidských práv, pomáhat lidem v pøístupu k soudùm, zvyšovat odbornou úroveò pracovníkù neziskových organizací a napomáhat vzniku kvalitní právní úpravy. Tento zpùsob využívání úderné síly právních prostøedkù pro ochranu a podporu dùležitých spoleèenských hodnot se nazývá „public interest law“. EPS je tedy „public interest law“ organizace.

Jaký byl rok 2000 pro naši organizaci? „Je to dobøe organizovaná skupina lidí …“ (prohlášení ministra vnitra Stanislav Grosse pro ÈTK pod názvem „Nìkdo proti ÈR vede kampaò“, uèinìné poté, co Obèanské právní hlídky zveøejnily údaje o násilnostech na policejních služebnách v prùbìhu zasedání MMF a Svìtové banky v záøí 2000) …prohlásil ministr vnitra a mìl pravdu. Skuteènì jsme dobøe organizovaní. Èeské republice však škodit nechceme. Jen nám berou klid ke spánku nìkteré zloøády, které se snažíme právní cestou øešit, napøíklad zneužívání pravomoci ze strany policistù na policejních stanicích. V prùbìhu roku 2000 se nám podaøilo uskuteènit pomìrnì unikátní projekt Obèanských právních hlídek, zamìøený na nezávislý právní monitoring situace na ulicích a policejních služebnách Prahy v prùbìhu protestních akcí proti zasedání Mezinárodního mìnového fondu a Svìtové banky. Bìhem protestù jsme do ulic vyslali témìø 100 hlídek, vyzbrojených fotoaparáty a videokamerami. Poté, co jsme získali informace o násilnostech na služebnách, jsme prostøednictvím pomìrnì nároèného systému shromažïování osobních výpovìdí jednotlivých zadržených shromáždili svìdectví


3

16.5.2001, 7:15

4


o násilnostech, páchaných na jednotlivých policejních služebnách. Tyto informace jsme pøedali médiím, podali jsme 26 trestních oznámení, 4 ústavní a celou øadu bìžných stížností na postup policie. Z naprosto jiného soudku pochází úspìch v kampani za uspoøádání místního referenda o plánované výstavbì silnice pøes botanickou zahradu v Táboøe, které se po mnoha obstrukcích ze strany veøejné správy podaøilo (ve spolupráci s místními obèany) vyhlásit a v nìmž obèané témìø osmdesátiprocentní vìtšinou výstavbu silnice odmítli. Aèkoliv se to v právních pomìrech Èeské republiky konce druhého tisíciletí zdá nemožné, dosáhli jsme i nìkolika vítìzství v právních sporech na ochranu životního prostøedí a lidských práv. V neposlední øadì jsme uskuteènili druhé roèníky našich vícedenních tréninkových akcí pro aktivisty (Jarní škola úèasti veøejnosti na rozhodování) a studenty (Letní škola lidských práv). Jaký tedy byl pátý rok existence EPS? Nároèný, plný velkých projektù a v neposlední øadì i definitivního dìlení kanceláøí na „táborskou“ a „brnìnskou“. Pøesídlením dvou èlenù EPS z moravské metropole do srdce jižních Èech a zároveò získáním nových posil do brnìnské kanceláøe se tak poèet našich pracovníkù rozšíøil a uèinil z EPS rázem jednu z nejsilnìjších nevládních organizací ve své oblasti.

Foto: Podporovatelé referenda na jednání táborského zastupitelstva


4

16.5.2001, 7:15


5

Nová struktura èinnosti EPS Posílení neekologických témat v rámci èinnosti EPS v roce 2000 nás pøivedlo k rozhodnutí pozmìnit strukturu našich aktivit. Od loòského roku tak èinnost EPS dìlíme na tøi hlavní programy: 1) Program právní ochrany životního prostøedí, který zahrnuje: •Projekt bezplatné právní pomoci veøejnosti pøi právní ochranì životního prostøedí, pomoc obèanùm pøi protiprávním odpírání informací ze strany orgánù veøejné moci. •Tréninkový a školicí projekt, zamìøený na posilování právního vìdomí obèanù, pracovníkù ekologických organizací a úøedníkù. •Projekt vydávání publikací v edici „Paragrafy pro pøírodu“. •Legislativní èinnost EPS, zahrnující pøipomínkování ekologických zákonù a dalších právních pøedpisù. 2) Program právní ochrany lidských práv – OPH, který zahrnuje: •Projekt bezplatné právní pomoci nevládním organizacím, zabývajícím se ochranou obìtí domácího násilí. •Pomocí ohroženým dìtem a ochranou národnostních menšin. •Vydávání brožur a manuálù v edici „Pro public“. •Projekt nezávislého monitoringu èinnosti policie na shromáždìních - Obèanské právní hlídky. 3) Program zamìøený na posilování oblasti „public interest law“ v Èeské republice, který zahrnuje: •Vydávání zpravodaje práva veøejného zájmu „Via Iuris“. •Poøádání Letní školy lidských práv, zamìøené na propagaci public interest law mezi studenty právnických fakult. •Propagaci práva veøejného zájmu mezi soudci, advokáty a úøedníky, spojování právníkù naklonìných myšlenkám public interest law. Pro poøádek je ovšem tøeba zdùraznit, že mnohé ekologické kauzy mají v øadì pøípadù blíže k ochranì lidských práv – pøedevším obèanských práv upravených v Ústavì a Listinì základních práv a svobod – nežli k úzce definované ochranì pøírody. Je tomu tak napøíklad v pøípadech, kdy chráníme obèany pøed zneužíváním moci ze strany úøedníkù a lokálních politikù, když se snaží prosadit partikulární podnikatelský zájem urèité firmy na úkor práv obèanù, kteøí v pøípadì odpírání práva na informace, jež je nástrojem zvýšení transparentnosti èinnosti státních orgánù. Proto je dìlení pøípadù na kauzy ochrany lidských práv a kauzy ekologické v mnoha pøípadech spíše orientaèní 1.

Napø. pokud rozhodnutí soudù a správních orgánù napadáme z hlediska porušení práva na spravedlivý proces, mùže být vìcnou podstatou øízení stejnì tak spor o dítì jako o otvírku lomu na štìrkopísek. 1

Foto: Policie na záøijových demonstracích v Praze


5

16.5.2001, 7:15

6


Program právní ochrany životního prostøedí Právní pomoc obèanùm a jejich neformálním sdružením pøi ochranì životního prostøedí „Prezident republiky po celých osm let usiloval o dost podstatnì jiný politický, ekonomický a vùbec spoleèenský systém než dominantní politické síly zemì, aby chtìl – místo spoleènosti svobodných obèanù – ponìkud elitáøský a èlovìka podceòující systém, který nazývá obèanskou spoleèností.” (Pøedseda poslanecké snìmovny Ing. Prof. Václav Klaus) Ano, obèanská spoleènost – vysmívaná politiky, zprofanovaná intelektuálními tlachaly – je naše téma. Právní pomoc neprofesionálním, zpravidla neorganizovaným ochráncùm pøírody z øad místních obèanù, kteøí se chtìjí zapojit do øešení vìcí veøejných, je nejnároènìjší, ale nejdùležitìjší souèást naší práce. Podobnì jako loni i letos jsme pomáhali velmi rùznorodé skupinì lidí. Jednak tzv. “grasrootovým” ekologickým aktivistùm, kteøí se snaží nezávisle na nevládních profesionálech chránit veøejné zájmy, typicky pøírodu a krajinu v okolí svého bydlištì, pøièemž tak èiní zdarma a ve volném èase a èasto nejsou vùbec nijak organizováni. Také však lidem, kteøí by se mnohdy ani sami neoznaèili za “ekologické aktivisty” a èasto je také k odporu pøinutí – spíše než uvìdomìlé ekologické smýšlení – upøímné obèanské rozhoøèení nad arogancí místních státních a samosprávných orgánù. Spor Obec Nedakonice versus spoleènost Štìrkovna Ostrožská Nová Ves o povolení tìžby štìrkopísku v údolní nivì øeky Moravy Právní pomoc obci Nedakonice na Uherskobrodsku, která èelí plánu na zahájení tìžby štìrkopísku v tìsné blízkosti zastavìné èásti obce, trvá již témìø tøi roky. Pozitivem tohoto pøípadu je jednotné stanovisko obèanù obce a jejích zástupcù. V loòském roce jsme vypracovali pro obec ústavní stížnost, kterou se obec domáhá postavení úèastníka v øízení o stanovení dobývacího prostoru (obec podle èeského právního øádu není úèastníkem øízení). Èeský báòský úøad mezitím dobývací prostor stanovil, podali jsme za obec odvolání a úøad v èervenci 2000 odvolání zamítl. Na toto rozhodnutí jsme podali správní žalobu. Vedle právní pomoci se snažíme pomáhat obci pozitivnì zúroèit pøírodní hodnotu zdejší krajiny, a to formou revitalizace Nedakonického lesa a bøehù øeky Moravy. Sjednali jsme obci pomoc RNDr. Miroslava Šebely z Moravského zemského muzea v Brnì, který vypracoval biologický monitoring dotèeného území. Ve spolupráci s Okresním úøadem vytyèujeme na terénních vyjížïkách konkrétní podobu revitalizaèního projektu. O pøípadu Nedakonice referovala pomìrnì podrobnì Èeská televize Brno. Jihoèeský Strmilov – velkovýkrmna brojlerù stát nebude Obèanùm jihoèeského Strmilova jsme úspìšnì pomohli zabránit plánu firmy Bohemia Vitae na výstavbu halového velkochovu kuøat v jejich obci. Obèané vytýkali zámìru zejména právnì nepøípustné týrání zvíøat, neúmìrný zásah do lesních porostù a biokoridorù v okolí obce. Obèanùm jsme poskytovali pøedevším pomoc v územním øízení o umístìní stavby a o ochranném pásmu. Zpracovali jsme více než desítku právních podání, na základì nichž nakonec Okresní úøad v Jindøichovì Hradci územní rozhodnutí o povolení stavby zrušil pro nezákonnost


6

16.5.2001, 7:15


7

a vrátil vìc k novému projednání. Na konci roku 2000 investor od projektu odstoupil. Velkým pøínosem se ukázala naše iniciativa z poèátku roku 2000, kdy jsme zadali zpracování odborného posudku výstavby. Posudek došel k závìru, že navržený projekt povede k týrání zvíøat v rozporu s platnými právními pøedpisy, a proto jsme jej použili jako dùkaz ve správních øízeních o povolení stavby. Státní veterinární správa shledala námi pøedložený posudek jako správný. Jedná se o svého druhu precedent, protože aèkoliv masové velkochovy prokazatelnì vedou ke krutému zacházení se zvíøaty, správní orgány tento zpùsob chovu jako protiprávní hodnotit nechtìjí. Naše zkušenosti z tohoto pøípadu jsme shrnuli na semináøi o týrání zvíøat, poøádaném Spoleèností pro zvíøata. EPS pomohl zorganizovat první ekologické referendum v Èeské republice Zvláštní kauzou, která nebyla v pravém slova smyslu právní pomocí, ale samostatnou kampaní, bylo úspìšné zorganizování místního referenda, týkajícího se životního prostøedí mìsta, v jihoèeském Táboøe. Šlo o historicky vùbec první místní referendum v Èeské republice (bìhem 8 let platnosti zákona, který tuto formu obèanské úèasti na rozhodování o místních záležitostech veøejného zájmu umožòuje), které se týkalo jiné otázky než rozdìlování nebo sluèování mìst a obcí. V referendu mìli obèané rozhodnout o tom, zda souhlasí s plánovanou výstavbou silnice pøes botanickou zahradu a Jordánské nábøeží, ekologicky a urbanisticky nesmírnì hodnotnou èást mìstské zelenì. S pomocí dalších táborských obèanù, shromáždìných ve sdružení „Obèané pro referendum“, jsme sestavili znìní otázek, shromáždili více než 3000 podpisù a zorganizovali kampaò, která mìla obèany pøesvìdèit, aby pøišli k referendu a hlasovali proti výstavbì silnice. Pøes odpor èásti pøedstavitelù mìsta a pøednosty okresního úøadu (referendum bylo dokonce Okresním úøadem doèasnì nezákonnì pozastaveno) se na rozdíl od øady pøedcházejících pøípadù, kdy se úøedníkùm takto podaøilo referendum zmaøit (Havíøov, Ivanèice), nakonec hlasování uskuteènilo a obèané témìø 80 % vìtšinou plány mìsta na výstavbu silnice odmítli. Obèané proti zámìru elektrárenské spoleènosti Severoèeská energetika postavit vedení vysokého napìtí z Nového Boru do Varnsdorfu Obèanùm severoèeských obcí Rousínov a Svor jsme pomáhali v úsilí odvrátit stavbu elektrického vedení pøes høeben Lužických hor. Stavba, jež je motivována pøedevším zájmem spoleènosti ÈEZ zvýšit možnosti vývozu temelínské elektøiny, by znamenala citelný zásah do lesních porostù v Chránìné krajinné oblasti Lužické Foto: Shromažïování podpisù pod návrh na vyhlášení referenda


7

16.5.2001, 7:15

8


hory (30 m široký, 21 km dlouhý prùsek) i do místního krajinného rázu. Mohla by také negativnì ovlivnit vodohospodáøskou stabilitu území. Místním lidem, kteøí se proti plánované výstavbì ukázkovì semkli, jsme pomohli založit obèanské sdružení a spolu s ním jsme podali pøipomínky k dokumentaci o posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) i k pøipravovanému konceptu územního plánu velkého územního celku, v nìmž se s vedením poèítá jako s „veøejnì prospìšnou stavbou”. Ministerstvo životního prostøedí mezitím rozhodlo o nutnosti vypracování nové dokumentace EIA. Obèané Znojma versus nekoncepèní urbanistické aktivity v pohranièním mìstì Ve Znojmì se skupina obèanù již nìkolik let snaží zabránit nekoncepènímu umis ování staveb (supermarketù, benzinových pump apod.) do okolí památkovì chránìného, urbanisticky velmi cenného centra mìsta. Tyto aktivity úzce souvisejí s podnikatelským boomem po otevøení hranic se sousedním Rakouskem. Po úmorné papírové válce se nám podaøilo dosáhnout toho, že Ministerstvo kultury zrušilo nezákonný souhlas orgánu státní památkové péèe (Okresního úøadu ve Znojmì) se stavbou benzínové èerpací stanice Shell v ochranném pásmu mìstské památkové rezervace Znojmo. Stavba jako taková se tím dostala do rozporu se zákonem, bohužel až poté, co byla benzínová stanice dostavìna. Stavební úøady se však pøesto budou muset vydaným stavebním povolením znovu zabývat. Pochybnosti o souladu stavby s územním plánem vyjádøilo na základì našeho podnìtu i Ministerstvo pro místní rozvoj. O kauze natoèila nìkolik dokumentù brnìnská redakce Èeské televize. Úspìšnì se nám podaøilo odvrátit výstavbu supermarketu na místì mìstského parku. Poté, co jsme nezákonné povolovací rozhodnutí napadli, investor od projektu ustoupil. Na rozdíl od jiných pøípadù se ve Znojmì obtížnìji uskuteèòuje obèanská samoorganizace, což znesnadòuje komunikaci a snižuje akceschopnost obèanù. Vedle konzultací a jednání na úøadech jsme proto pro obèany uspoøádali pøednášku o právních aspektech obèanských aktivit. Výstavbì støelnice v blízkosti školy se podaøilo zabránit Kulku do hlavy nakonec nedostanou dìti ze základní školy v Podomí na Vyškovsku. Vedení školy a další místní obèané se na nás obrátili o pomoc proti plánované výstavbì sportovní støelnice ve vzdálenosti 260 m od základní školy. Poté, co jsme vypracovali právní analýzu nezákonnosti návrhu a obèané sesbírali podpisy pod petici, obecní úøad zrušil své souhlasné stanovisko se stavbou a investor následnì od zámìru ustoupil. Obèané proti likvidaci pøímìstského lesa v Hodonínì Obèanskému sdružení „Borovice” z Hodonína jsme poskytovali právní pomoc v kampani proti plánu tamního mìstského úøadu postavit na místì stávajícího pøímìstského lesa, který plní významné protihlukové a protiemisní funkce, areál rodinných domù. Obèany jsme osobnì navštívili a podali jsme jejich jménem opravný prostøedek na Ministerstvo pro místní rozvoj. Mìsto nakonec od plánu ustoupilo. Obèané proti Asfaltce Horní Benešov Obèanskému sdružení „Za zdravý život Hornobenešovska” jsme poskytovali právní pomoc v jejich snaze omezit obtìžující emise z továrny na výrobu asfaltových støešních krytin. Zprostøedkovali jsme kontakt na firmu, která je schopna zmìøit imisní koncentraci zapáchajících látek v ovzduší, pomáhali jsme rovnìž získat informace nezbytné k tomu, aby mohlo mìøení probìhnout.


8

16.5.2001, 7:16


9

Vinou obstrukcí ze strany místního mìstského úøadu a provozovatele továrny se proces získávání informací ukázal jako velmi komplikovaný. Pøestože bylo jejich nezákonné rozhodnutí tøikrát Okresním úøadem v Bruntále zrušeno, odmítá mìstský úøad a provozovatel pøíslušné informace opìt poskytnout. Obec jsme nìkolikrát navštívili a úèastnili se nìkolika jednání. Ve sporu budeme dále pokraèovat, dokud se nepodaøí potøebné informace získat. Oholte ho na kmen Severoèeský obèan pan N. z Liberce se rozhodl postavit proti nešvaru elektrických rozvodných závodù, které v rámci pravidelné údržby elektrického vedení nešetrnì likvidují stromy v krajinì a v obcích (porážení stromù, zbavování koruny). Jeho jménem jsme zažalovali spoleènost Severoèeská energetika o náhradu škody na nìkolika vzrostlých lípách, které jsou v jeho vlastnictví. Spor doposud neskonèil. Rozhodnutí soudu chceme medializovat (pokud vyhrajeme), abychom na tento podle našeho názoru barbarský postup elektrorozvodných spoleèností upozornili.

Pomoc ekologickým nevládním organizacím pøi ochranì životního prostøedí „Nemùžu souhlasit s tím, aby ekologiètí nomádi koèující od akce k akci mìli vìtší pravomoc než státní správa.“ (Antonín Peltrám, toho èasu ministr dopravy a spojù ÈR) Pøedstavuje-li pomoc neorganizovaným obèanùm nejdùležitìjší èást práce EPS, pak pomoc ekologickým nevládním organizacím je nejefektivnìjší èástí naší èinnosti, nebo profesionální ekologické organizace øeší nejzávažnìjší kauzy typu dostavba JE Temelín a tudíž zde naše èinnost dopadá na nejúrodnìjší pùdu. Zkušení pracovníci NGOs dokáží také naši pomoc zúroèit ve svých kampaních, napø. formou tiskových prohlášení a podobnì. Pomocí ekologickým NGOs snižujeme podíl amatérismu v jejich èinnosti a posilujeme jejich odborný potenciál ve sporech se silnými ekonomickými subjekty, které pøi prosazování svých cílù disponují dobøe placeným právním zázemím. Právní servis není jedinou formou naší èinnosti. Pokud žádná organizace kampaò v dùležité kauze nevede, zahájíme øízení sami z vlastní iniciativy (jako napø. u žaloby na spoleènost Danone èi v kauze Nové Mlýny) a NGOs naopak pomáhají nám. Pro tuto oblast naší práce je ale typický velmi malý poèet vítìzných kauz, nebo : 1. Závažné kauzy typu zavážení paliva do jaderné elektrárny Temelín èi kácení v Národním parku Šumava rozhoduje na úrovni správního orgánu politická vùle a nikoliv právní argumentace. 2. Správní soudy a Ústavní soud poskytují vyšší úroveò ochrany tradièním subjektùm správního a ústavního práva, tedy obèanùm – jednotlivcùm, než obèanským sdružením, hájícím veøejný zájem (tomu odpovídá silnìjší ochrana lidských a obèanských práv obèana – jednotlivce v ústavních normách). To zároveò poukazuje na závažnou skuteènost, pøesahující hranice jednotlivých pøípadù: totiž na obecnì nedostateèný rozsah prostøedkù právní ochrany veøejných zájmù v ÈR pøed nezákonným postupem úøadù. Právní øád v mnoha pøípadech vùbec neumožòuje nezávislým orgánùm – tedy pøedevším soudùm, aby se zákonností rozhodnutí orgánù výkonné moci zabývaly. Nedává totiž nikomu právo na to, aby podal závazný podnìt k soudnímu


9

16.5.2001, 7:16

10


pøezkumu úøedního rozhodnutí, by by bylo jakkoli protiprávní a pro veøejné zájmy škodlivé. Smysl úèasti NGOs v tìchto kauzách, i když vesmìs nakonec „prohraných”, proto vidíme mimo jiné i v možnosti demonstrovat tuto dle našeho názoru krajnì neutìšenou situaci na konkrétních pøíkladech. Tím zároveò posilujeme naše argumenty pro úsilí o legislativní zmìny – viz dále. Boj proti zámìru Povodí Moravy a.s. zvýšit hladinu Novomlýnských nádrží Od února 2000 jsme (s pomocí Hnutí DUHA a ÈSOP Veronica) usilovali zabránit plánu Povodí Moravy a. s. opìtovnì zvýšit hladinu vodní nádrže Nové Mlýny na øece Dyji pod Pálavskými vrchy, údajnì za úèelem posílení výkonu malé vodní hydroelektrárny. Uskuteènìní tohoto zámìru by vedlo ke znièení obnoveného lužního lesa, který se bìhem ètyø let vytvoøil na znovu odhalených bøezích. Vedlo by také k rozplavení umìle vytvoøených ostrovù – biokoridorù, které Povodí Moravy vybudovalo z dotací ministerstva životního prostøedí za úèelem revitalizace Novomlýnské pøehradní nádrže. Od konce roku 1999 byla zahájena celkem ètyøi správní øízení, která se zabývají pouze výškou hladiny. Dvì Okresním úøadem v Bøeclavi, další dvì øízení byla zahájena Èeskou inspekcí životního prostøedí na pøímý popud ministerstva životního prostøedí. Okresní úøad i inspekce vydaly v druhé polovinì minulého roku pøedbìžná opatøení, která mají doèasnì upravovat výšku hladiny. Okresní úøad naøizuje Povodí Moravy hladinu zvýšit, v reakci na to vydala Inspekce pøedbìžné opatøení, kterým pøikazuje Povodí Moravy naopak udržet sníženou hladinu. EPS se úèastní všech øízení, podali jsme v nich øadu právních podnìtù – podnìt pro neèinnost prvoinstanèního orgánu, stížností na èinnost odboru výkonu státní správy Okresního úøadu v Bøeclavi, podnìt na Èeskou inspekci životního prostøedí na postih Povodí Moravy, na základì nìhož bylo zahájeno sankèní øízení. Absolvovali jsme celou øadu jednání na ministerstvu životního prostøedí a Inspekci (ministr na neveøejném jednání osobnì vyzdvihl práci EPS v této kauze, bohužel my práci ministerstva v tomto pøípadì vyzdvihnout nemùžeme). Plánujeme podat trestní oznámení na pracovníky Povodí Moravy za porušení povinnosti pøi správì státních prostøedkù.

Foto: Vodní dílo Nové Mlýny s novì vybudovanými ostrovy


10

16.5.2001, 7:16


11

Nezákonnosti pøi povolování zkušebního provozu jaderné elektrárny Temelín EPS se aktivnì zapojil do kampanì proti zahájení zkušebního provozu jaderné elektrárny Temelín. Proti rozhodnutí, kterým Státní úøad pro jadernou bezpeènost (SÚJB) povolil zavážení jaderného paliva do reaktoru, jsme pro koalici Hnutí DUHA, Calla, Greenpeace a Jihoèeské matky pøipravili rozklad a po jeho zamítnutí správní žalobu. S pøípadovou studií o absurdnosti povolovacího øízení na aktivaci temelínské jaderné elektrárny EPS vystoupil pøed èeskými a slovenskými soudci na slovenské „Public Interest Law konferenci“ v øíjnu 2000. Dílèím úspìchem kauzy byl návrh na povolení obnovy øízení a podnìt k pøezkoumání rozhodnutí o zmìnì stavby jaderné elektrárny Temelín pøed dokonèením mimo odvolací øízení (pro absenci stanoviska o posuzování vlivù na životní protøedí a porušení práv úèastníkù øízení). Návrh na obnovu øízení okresní úøad zamítl, EPS se odvolal a ministerstvo pro místní rozvoj dalo EPS za pravdu a vrátilo vìc k novému øízení, které právì probíhá.

Žaloba na spoleènost Danone na ochranu ekologických zemìdìlcù Na pøelomu roku 1999/2000 jsme spolu s obèanským sdružením Ars Aequi et Boni po pùl roce pøíprav podali jménem zástupcù ekologicky hospodaøících zemìdìlcù (Sdružení Pro-Bio) žalobu na firmu Danone, která na svých jogurtových výrobcích používá oznaèení BIO. Toto oznaèení je ovšem vyhrazeno jen pro produkty ekologického zemìdìlství. Danone se tak dopouští klamání spotøebitelù a parazitování na povìsti øádnì registrovaných ekologických zemìdìlcù. Na výzvu spoleènosti Danone jsme vedli skoro pùl roku jednání s jejími právními zástupci o smírném øešení problému. Podali jsme návrh pøedbìžného opatøení, kterým má soud zastavit uvádìní výrobku na trh. Soud nás zatím nìkolikrát požádal, abychom doplnili dùkazy uvedené v žalobì. Konkrétním výstupem kauzy byla skuteènost, že se (po odezvì v médiích) spoleènost Olma Olomouc bìhem 14ti dní po podání žaloby obrátila na spoleènost Kontrola ekologického zemìdìlství o informace o podmínkách splnìní certifikátu BIO a bìhem ètvrt roku uvedla na trh skuteèný bio jogurt „Via Natur“. Zahájili jsme také jednání se spoleèností Galas a. s., výrobcù jogurtù YOPLAIT BIO AKTIV, o stažení výrobkù s klamavým oznaèením z trhu. Firma se zavázala, že do konce roku výrobek z trhu stáhne. To jí mezitím uložil i nový zákon o ekologickém zemìdìlství, který byl v loòském roce pøijat. Aèkoliv nebylo øízení doposud uzavøeno, považujeme kauzu Danone za první vlaštovku v právním postupu proti nadnárodním spoleènostem, zneužívajícím své ekonomické pøevahy k protiprávní soutìži s místními producenty. Foto: Staveništì temelínské jaderné elektrárny pod ochranou policie


11

16.5.2001, 7:16

12


Oficiální oznaèení výrobkù ekologického zemìdìlství Prùtah dálnice D8 Èeským Støedohoøím Již druhým rokem poskytujeme kompletní právní servis obèanskému sdružení Dìti Zemì v jejich snaze o prosazení šetrnìjší varianty vedení dálnice D8 pøes Chránìnou krajinnou oblast Èeské Støedohoøí a pøírodní park Krušné hory. Vinou souèasné politické situace, kdy je urychlení výstavby dálnic modlou takøka všech politických stran, však prozatím nemají vìcné ani právní argumenty ve správních øízeních velkou šanci na uplatnìní. Aèkoliv jsme se podíleli na vypracování více než deseti obsáhlých právních podání a úèastnili se nìkolika jednání, nepodaøilo se nám dosáhnout zmìny trasy dálnice k lepšímu. Pøes zjevné nezákonnosti se ani nepodaøilo dosáhnout zrušení pøíslušných rozhodnutí. Rozpor se zákonem bohužel není v dnešní dobì dostateèným dùvodem pro uplatnìní opravných prostøedkù. Nejdùležitìjší událostí loòského roku bylo udìlení výjimky z ochranných podmínek CHKO Èeské Støedohoøí ministerstvem životního prostøedí. Proti tomuto rozhodnutí jsme vypracovali velmi detailní rozklad k ministrovi životního prostøedí, který koncem roku projednávala ministrova rozkladová komise. Pøes øadu nezákonností rozhodla tak, jak se ostatnì dalo oèekávat – doporuèila ministrovi výjimku udìlit. Jde o bezprecedentní rozhodnutí, nebo se jedná o první stavbu dálnice, s níž ministerstvo životního prostøedí na území CHKO souhlasí. Je nepochybné, že toto rozhodnutí bude mít negativní vliv i na povolování dalších dálnic, plánovaných v ÈR. Proto se chystáme podat proti udìlení výjimky správní žalobu. Kácení stromù v 1. zónì Národního parku Šumava Rùzné formy právní pomoci jsme poskytovali Hnutí DUHA v souvislosti s kampaní proti kácení v 1. zónì Národního parku Šumava. Kácení v nejpøísnìji chránìné zónì Národního parku je neodùvodnìné po odborné stránce a pùsobí velké škody, po stránce právní je potom správní øízení pouhou pøedem rozhodnutou hrou, kdy Správa parku – odbor správy lesù navrhne udìlit výjimku z ochranných podmínek Národního parku a Správa parku – odbor státní správy výjimku udìlí. Ministerstvo životního prostøedí, které má právo udìlit výjimku z ochrany zvláštì chránìných druhù rostlin a živoèichù, operuje s tím, že výjimky není tøeba, nebo kácení je samo ochranou pøírody a tudíž se nejedná o zásah podle zákona o ochranì pøírody a krajiny (aèkoliv kácení se naøizuje podle lesního zákona a støet zájmù je vzhledem ke vzniklým škodám jasný).

Foto: Chránìná krajinná oblast Èeské Støedohoøí


12

16.5.2001, 7:16


13

Kauza „Šumava” je zároveò tristním obrazem špatného a nedostateèného fungování èeského správního soudnictví, resp. obecnì nízké šance domoci se soudní cestou zmìny nezákonného úøedního rozhodnutí, poškozujícího veøejný zájem. Už po dva roky se EPS úèastní správních øízení na povolení kácení ve všech stupních. Dvakrát jsme podali správní žalobu. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze, který se odmítl žalobou Hnutí DUHA proti rozhodnutí ministerstva životního prostøedí vùbec zabývat (aè Hnutí DUHA jako úèastník správního øízení tvrdilo, že nezákonným rozhodnutím ministerstva byla porušena jeho práva a všechny zákonem požadované podmínky pro uskuteènìní øízení tak byly splnìny), jsme dokonce podali ústavní stížnost. Protože i Ústavní soud se celou vìcí odmítl zabývat, aè se podle našeho názoru jedná o jednoznaèné porušení ústavního práva na spravedlivý proces, podali jsme proti postupu èeských státních orgánù v celé vìci stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Pomáhali jsme vypracovat stížnost k Èeské inspekci životního prostøedí a následnì i trestní oznámení na odpovìdné pracovníky Správy pro opoždìné zpracování polomového døeva, které s vysokou pravdìpodobností zpùsobilo zhoršení kùrovcové kalamity. Správa Národního parku a Chránìné krajinné oblasti Šumava se rozhodla témìø po roce „pøíkladnì potrestat” vybrané úèastníky blokády proti kácení v 1. zónách Národního parku z roku 1999 a dotáhnout do konce proti nim vedená pøestupková øízení. Protože se domníváme, že se jednalo o tzv. krajní nouzi, tedy èin, kterým protestující odvraceli škodu páchanou protiprávním jednáním, zastupovali jsme osm obvinìných pøi ústním jednání a poté jejich jménem podali odvolání. Øízení byla nakonec zastavena pro uplynutí zákonné lhùty, takže „blokádníci“ za svùj obèanský postoj nemuseli zaplatit pokutu.

Foto: Holoseè v šumavském národním parku I.


13

16.5.2001, 7:16

14


Spalovna Liberec – pokus o použití trestního zákona proti podniku, který ohrožuje místní obèany dioxiny EPS poskytuje právní servis obèanskému sdružení Dìti Zemì Liberec, které usiluje o zastavení provozu místní spalovny nebezpeèného odpadu. V rámci zkušebního provozu spalovny – který ovšem Èeská inspekce životního prostøedí povolila jen do 30. 9. 2000 – byly nìkolikrát namìøeny hodnoty imisí dioxinù, nìkolikanásobnì pøekraèující limit stanovený rozhodnutím ÈIŽP i novelou emisní vyhlášky. Provoz spalovny navíc bez nového povolení pokraèuje i po vypršení stanoveného termínu. Podali jsme stížnost k ÈIŽP a pomohli jsme Dìtem Zemì vypracovat trestní oznámení na vedení spalovny. Chystáme se také na soukromoprávní žalobu. Pomoc sdružení Beskydèan Jménem sdružení Beskydèan, které se mimo jiné dlouhodobì zabývá ochranou pøírody na nejvyšším beskydském vrcholu – Lysé hoøe – jsme podali správní žalobu proti rozhodnutí ministerstva životního prostøedí o udìlení výjimky z ochranných podmínek CHKO Beskydy pro vjezd vozidla pro úpravu sjezdovek (snìžné rolby) mimo znaèené cesty. Øízení o výjimce souviselo s otázkou budoucího provozu sjezdové trati, kterým dochází k opakovanému poškozování pùdního krytu a cenných rostlinných spoleèenstev v 1. zónì ochrany CHKO. Øízení dosud probíhá. Zelené Brno – øešení problémù souvisejících s povolováním staveb tzv. velkého brnìnského okruhu V roce 2000 jsme se zaèali aktivnìji úèastnit øešení problémù, souvisejících s budováním tzv. velkého mìstského okruhu. Jedná se o silnièní prùtah okrajovými mìstskými èástmi, který by mìl øešit „odvod” tranzitní dopravy z mìsta Brna, ovšem za cenu pomìrnì vážných zásahù do souèasné urbanistické a ekologické tváøe mìsta. Úèastnili jsme se veøejného projednání posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) na nadzemní køižovatku v Brnì – Pisárkách, podali stížnost (a vypracovali petici) na nezákonný postup pøi procesu EIA.

Foto: Holoseè v šumavském národním parku II.


14

16.5.2001, 7:16


15

Program právní ochrany lidských práv – OPH „I malými vìcmi se pomáhá velkým.“ (Horatius) Program právní ochrany lidských práv vznikl jako dùsledek snahy pøenést naše právnì-ekologické know-how do oblastí øešení dalších spoleèenských problémù, které prozatím údernou právní sílu postrádaly. Tak vznikla „Poradna pro ženy v tísni“, která v rámci brnìnské kanceláøe poskytovala v roce 2000 porady a zastupování ženám – obìtem domácího násilí. Zde vedle pracovníkù EPS poskytovala neocenitelnou pomoc dobrovolnice, právnièka Nejvyššího soudu Markéta Huòková. Zatímco v pøípadì poradny se klientky ozývaly EPS bezprostøednì (bez zprostøedkování jinou nevládní organizací), v kauzách, v nichž chráníme ohrožené dìti, poskytujeme servisní pomoc nevládním organizacím, které se touto problematikou zabývají – pøedevším regionálním poboèkám Fondu ohrožených dìtí. V neposlední øadì jsme se snažili alespoò v omezené míøe poskytovat pomoc handicapovaným minoritám, což zahrnuje napø. pomoc brnìnské romské nevládní organizaci DROM. Protože pomoc ohroženým dìtem a ženám v tísni je práce bezbøehá, soustøedili jsme se pøedevším na pøípady závažné (jako je napø. sexuální zneužívání dìtí) anebo pøípady precedentálního charakteru. Zvláštní kapitolu naší lidskoprávní èinnosti potom tvoøí projekt „Obèanských právních hlídek“.

Pomoc ohroženým dìtem a ženám – obìtem domácího násilí „Neveï válku s lidmi, ale s jejich nectnostmi.” (Marcus Aurelius: O povinnostech) Pøípad M. È. – mediace a pokus o dohodu mezi manželi Pøípad se k nám dostal pøes organizaci ROSA jako pøípad domácího násilí, avšak jak se ukázalo, hlavní obìtí rozvráceného manželství pana a paní È. z Prahy nebyli sami manželé (by zde bylo pøítomno fyzické a hrubé verbální násilí), ale jejich osmiletý syn M. Ten byl v dùsledku výrazné psychické deprivace (otec jej štval proti matce, takže na ni syn dokonce zaútoèil nožem) umístìn do diagnostického ústavu a poté do dìtského domova s tím, že mu hrozilo trvalé umístìní do ústavní péèe. Spolu s nevládní organizací Centrum náhradní rodinné péèe, místnì pøíslušným orgánem péèe o dítì a dìtským domovem jsme zaèali sjednávat dohodu o výchovì chlapce, která by umožnila jeho svìøení do výchovy matce a vytvoøení bezkonfliktního režimu styku dítìte s otcem (otec postupnì mìnil svoje stanovisko od úplného odmítání jakéhokoliv styku matky s dítìtem po ochotu svìøení dítìte do její péèe). Probìhlo nìkolik jednání, pøi nichž EPS pùsobil na stranì matky a CNRP na stranì otce jako nestranný subjekt mezi znesváøenými manželi. Sestavili jsme dohodu, avšak tìsnì pøed jejím uzavøením manžel „odcestoval“ a po dobu témìø jednoho roku (až doposud) o sobì nedal nikomu vìdìt. Matka se tak mohla s chlapcem znovu sblížit a poèátkem léta pøi rozhodování soudu o ústavní výchovì bylo na podnìt EPS øízení zastaveno a chlapec vrácen zpìt matce. Vztahy


15

16.5.2001, 7:16

16


mezi ní a chlapcem se poèaly výraznì zlepšovat, v souèasné dobì dosáhly normálu. Je tøeba dokonèit rozvodové øízení a svìøení dítìte do péèe matky. Paní K. – úspìšná ochrana pøed nebezpeèným partnerem Pan K. je nebezpeèný recidivista, naposledy byl odsouzen k nepodmínìnému odnìtí svobody za ozbrojené pøepadení. Po návratu z vìzení se nastìhoval k manželce a dcerám (17 a 13 let), které zaèal týrat – bil je koženým páskem s cvoky, prakticky permanentnì ohrožoval nožem (který mìl položen i na noèním stolku a pøikládal jej pøi výhrùžkách manželce a dcerám ke krku). Když se manželka obrátila na „Poradnu pro ženy v tísni” pøi EPS, podali jsme návrh na rozvod a zrušení spoleèného nájmu, návrh na výchovu a výživu, pøedbìžné opatøení na zákaz styku a pøedevším nìkolik trestních oznámení za ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, vydírání, násilí proti skupinì obyvatel a jednotlivci a týrání svìøené osoby. Policie s EPS velice dobøe spolupracovala, pøinutila pachatele opustit byt a zamezila jakémukoliv jeho dalšímu styku s rodinou. V souèasnosti je pan K. opìt ve výkonu trestu za loupežné pøepadení a paní K. se s ním rozvádí. Pan A. – obrana otcovských práv a práv dítìte Pan A. z Domažlic je otec tøí dcer. Po rozvodu byly všechny dány matce, která je chce mít u sebe, avšak je znaènì nervovì labilní a jejich výchovu nezvládala – dcery nesly známky násilí, výchovné prostøedí zde bylo nevyhovující. Prostøední dcera (9 let) utekla k otci a chce zde zùstat, odmítá se vrátit k matce, jež ji usiluje získat zpìt. Návrh otce na zmìnu výchovného prostøedí však okresní soud zamítl. Rozhodnutí bylo založeno na velmi špatném znaleckém posudku a nedostateènì vyargumentováno. EPS podal odvolání, Fond ohrožených dìtí vypracoval alternativní posudek a návrh na pøedbìžné opatøení a vyjádøení k návrhu na výkon rozhodnutí o rozvodu. Momentálnì probíhá odvolací øízení. Paní S. versus rodièe Paní S. je mladá žena, které se pøíliš nevydaøil životní start. S manželem se brzo rozvedla, s malou holèièkou žila u rodièù – podnikatelù, kteøí z ní dìlali nesvéprávnou osobu a terorizovali ji. S pomocí Fondu ohrožených dìtí se ukryla v azylovém domì. Rodièe chtìjí vnuèku do své péèe, podali návrh, k nìmuž EPS podal vyjádøení k soudu. V nìm prokázal jeho rozpor s Úmluvou o právech dítìte. Zatím je v pøípadu klid, nepøedpokládáme, že by soud jakémukoliv podobnému návrhu vyhovìl. Paní M. – neuvìøitelný pøíbìh se špatným koncem Paní M. z Bystøice pod Perštejnem je svobodná matka. Vyrostla v rodinì adoptivních rodièù, kteøí po konfliktu dceru zapudili a ponechali si její dítì ve vlastní „výchovì”. Protože paní M. odešla z domu, nemìla práci ani bydlení. Chlapec byl pøedbìžným opatøením soudu odebrán matce a svìøen do výchovy prarodièù, aèkoliv je zjevnì prarodièi manipulován a navádìn proti matce, napø. tak, že – nebo matka je (na rozdíl od prarodièù) židovského pùvodu – ji syn èastoval rasistickými nadávkami. Matka s rozhodnutím soudu o svìøení svého syna do výchovy prarodièù nesouhlasila, nebo pro budoucí vývoj nezletilého a utváøení jeho osobnosti je takový styl výchovy absolutnì nevhodný. Navíc se zhoršilo chlapcovo psychické onemocnìní. Obrátila se na Fond ohrožených dìtí a podala s pomocí EPS proti pøedbìžnému opatøení odvolání. V prùbìhu øízení paní M. „boj” o syna vzdala a nyní se s pomocí EPS snaží dosáhnout alespoò upravení soudního styku s dítìtem.


16

16.5.2001, 7:16


17

Jana H. – zastupování sexuálnì zneužívané dívky pøed trestním soudem Ukázkovým pøíkladem bezmoci dítìte pøed nepøízní rodinného prostøedí je kauza patnáctileté Jany H. z Opavy, kterou opakovanì sexuálnì zneužíval její otec. Na podnìt matky podal Fond ohrožených dìtí na pana H. trestní oznámení, v prùbìhu jeho vyšetøování se otec k èinu (bez velkých rozpakù) doznal. Soud ovšem po krátké dobì propustil otce z vazby, nebo pominuly vazební dùvody. Otec pobýval s dcerou v bytì a negativnì na ni psychicky pùsobil. S pomocí Fondu ohrožených dìtí a policie se dívka ukryla u babièky v sousední vesnici. Pracovník EPS Janu H. zastupoval u soudu pøi hlavním líèení, aby nemusela èelit svému otci a jeho advokátce sama. Souèasnì podal u civilního soudu návrh na zbavení otce rodièovských práv, kterému soud promptnì vyhovìl. Jménem matky podal návrh na rozvod a svìøení dìtí do matèiny péèe. Matka bìhem líèení své rozhodnutí odejít od otce zmìnila a postavila se proti dceøi (což je pro podobné pøípady typické). K manželovi se vrátila a návrh na rozvod stáhla. Soud nakonec rozhodl o podmíneèném trestu, nebo matka se po svém názorovém obratu vyjádøila pøed soudem v tom smyslu, že by rodinì uvìznìní živitele uškodilo. EPS se tak sice podaøilo dosáhnout zbavení otce rodièovských práv a odsouzení, tragedii dívky se však zabránit nepodaøilo. Po babièèinì hospitalizaci, opuštìna zbytkem rodiny coby èerná ovce utekla z domu a živila se jako prostitutka v severních Èechách, posléze ji orgán péèe o dítì vypátral a byla umístìna v dìtském domovì. Pan L. – úspìšné použití úmluvy o právech dítìte Panu L. jsme pomohli domoci se práv na výchovu jeho syna. Manželé L. z Hradce Králové se rozvedli poèátkem devadesátých let. Z manželství mìli osmiletého syna D., kterého soud po rozvodu svìøil do výchovy matce. Ta však péèi o dítì hrubì zanedbávala, pozdìji se o nìj starala již výluènì babièka. Jí byl nakonec v roce 1997 D. svìøen do péèe. Pan L. se mezitím znovu oženil, koupil dùm a dospìl k závìru, že by syna mohl vychovávat spolu s dalšími dvìma chlapci. Požádal tedy o svìøení D. do své péèe, jeho žádost však soud zamítl. V prùbìhu prvoinstanèního øízení se prudce zhoršovaly vztahy mezi ním a babièkou, která dítì ovlivòovala. To vedlo k nervovým problémùm dítìte. EPS pro pana L. vypracoval doplnìní odvolání, v nìmž argumentoval rozporem rozhodnutí soudu s Úmluvou o právech dítìte. Rovnìž jej zastupoval pøed soudem. Po dlouhém a dramatickém jednání krajský soud syna otci vrátil. Úspìšnì jsme v øízení použili argumentaci Úmluvou o právech dítìte, která umožòuje odejmout dítì pokrevnímu rodièi pouze v pøípadech, kdy rodiè není schopen nebo ochoten se o dítì starat, což absolutnì nebyl pøípad pana L. Manželé H. – spor o byt jako boj o dítì Manželé H. z Hradce Králové jsou sociálnì a inteligenènì velmi slabí (oba pocházejí z rozvrácených rodin, mají problémy vést domácnost, udržet si zamìstnání apod.), nicménì milující rodièe. Jejich dìti jim byly odejmuty na návrh OPD, pøièemž dùvody byly dosti pofidérní. Vedle dalších potíží se manželé H. dostali do bytové tísnì, když na nátlak majitele domu, kde bydleli (a kde neplatili nájem) zmìnili nájemní smlouvu k bytu z doby neurèité na dobu urèitou a po uplynutí doby dostali výpovìï. Soud podmínil vrácení dìtí rodièùm vyjasnìnou bytovou situací a tak jsme se pokusili byt zachránit. Zmìna smlouvy byla naštìstí v rozporu se zákonem a tak jsme poté, co jsme si ovìøili, že majitel byt nepotøebuje (byt je na dost neatraktivním místì) a víceménì na odchodu manželù H. netrvá, zaèali vyjednávat o dohodì. V ní se H. zaváží splatit nájemné a investovat do obnovy bytu a majitel s nimi uzavøe novou smlouvu na dobu urèitou. Jednání bylo dlouho na dobré cestì, nyní ale majitel


17

16.5.2001, 7:16

18


od dohody couvl a znovu žádá pokraèování sporu. Paní P. – zájem dítìte a rovnost zbraní pøed soudem Paní P. z Prahy je submisivní žena, prakticky neschopná jednat s úøady, která nemá peníze na právníka. Manžel – podnikatel ji opustil, žil u milenky a rodinu navštìvoval jako servisní stanici (vyprat, vyžehlit apod.), manželku týral a fyzicky napadal. Když podala paní P. návrh na rozvod, rozhodl se získat dìti do spoleèné výchovy za úèelem zachování stávajícího stavu. Vzhledem k dosavadním zkušenostem, kdy se otec pøi výchovì choval nedobøe (napø. nemìl vùbec zájem o dceru, pouze o syna, dìti bral na chatu, kde pobýval s milenkou apod.), bylo nutno tomuto „øešení“ zabránit. Jelikož otec je velmi charismatický a schopný øeèník a najal si právnièku, byla proti nìmu matka témìø bezmocná. Øízení se protáhlo na témìø rok a výsledek nebyl vùbec jistý. Nakonec byl v øíjnu 2000 vynesen rozsudek, kterým se dìti svìøují do péèe paní P. Kazachstánská uprchlice v rukou vydìraèe Kazachstánka ruské národnosti O. V. žije v ÈR již 4 roky, její dvì dìti mluví jen èesky. Dostala zákaz pobytu za falešná razítka (nemìla na výpis z kazachstánského trestního rejstøíku) a hrozí jí vyhoštìní. Jde o hranièní azylový pøípad, vzhledem k azylové politice Èeské republiky azyl zøejmì nedostane. Do Kazachstánu se ale vrátit nemùže – je Ruska, vysoká blondýna, vysokoškolaèka, køes anka, bez mužského pøíbuzného, dìti jsou ruské národnosti a ze ètvrtiny Korejci. V Èechách byla vydírána bývalým èeským manželem, který si ji vzal za velké peníze jako tzv. „fingované manželství”, ruskou mafií, pravdìpodobnì byla sexuálnì zneužita ze strany právníka. EPS ji pomáhá v azylové proceduøe (úèast na jednání na policii, na pohovorech); po roce a pùl požádáme o prominutí zákazu pobytu. Paní Š. – manželka závislá na tyranovi Manželé Š. z Brna jsou schopní podnikatelé, avšak jejich manželství je nesmírnì konfliktní. Mají tøi dìti, z toho dvì nezletilé. Pan Š. má problémy s alkoholem. Tyranizuje manželku a dìti, je agresivní (legálnì drženou zbraní vyhrožuje v opilosti paní Š. zabitím). Dìti jsou v dùsledku konfliktù deprimované (sklony k závislosti na drogách, gamblerství, prostituci). Nyní se rodina pokouší o terapii. Pomohli jsme paní Š. vypoøádat spoleèné jmìní, podali jsme asi 8 pøedbìžných opatøení na úhradu nákladù spojených s bydlením, pokusili jsme se o zákaz styku s manželkou, avšak bezúspìšnì. Dále jsme podali návrh na rozvod, avšak paní Š. je na manželovi chorobnì závislá. Podali jsme jejím jménem trestní oznámení na ublížení na zdraví a týrání svìøené osoby, které však sama vzala zpìt. Paní H. na útìku pøed manželem Paní H. z Brna je mladièká manželka, která utekla z domu pøed fyzickým a psychickým týráním ze strany manžela. Má dítì staré 3 roky, které zanechala u otce a s nímž se mùže stýkat jedinì za pøítomnosti pracovníkù Fondu ohrožených dìtí. Podali jsme návrh na rozvod a návrh na výchovu a výživu s pøedbìžným opatøením, dále trestní oznámení na ublížení na zdraví a omezování osobní svobody. R. P. – ochrana osobnosti mladého homosexuála R. P. je mladý, mentálnì retardovaný homosexuál, který byl sexuálnì zneužíván svým psychiatrem MUDr. Š. Ten prokazatelnì praktikoval homosexuální styky se svými pacienty, zneužívaje jejich závislosti (napø. televize


18

16.5.2001, 7:16


19

Nova odvysílala videonahrávku, na níž MUDr. Š. sexuálnì obtìžuje mladého pacienta – „volavku“, nastraženého Fondem ohrožených dìtí). MUDr. Š. se v èasopise Blesk na vysvìtlenou o panu R. P. vyjádøil, že tento je homosexuální prostitut, který pro peníze udìlá všechno. Proto jsme jeho jménem podali žalobu o ochranu osobnosti jak proti MUDr. Š., tak proti èasopisu Blesk (zatím probìhla tøi soudní jednání) a zároveò jsme podali stížnost na Èeskou lékaøskou komoru. Naším cílem je poukázat na tento pøípad pro výstrahu dalším psychiatrùm, kteøí podobným zpùsobem zneužívají závislosti svých pacientù a acientek na své osobì.

Právní pomoc Rómùm, èesko-romské letáky s právní tematikou „Sakoneske akada hin zaruèeno andro pravos andro zakonos, hin pisindo andro maškaro nacionalna li¾a.“ Základní práva a svobody jsou zaruèena všem bez rozdílu národnosti. (èl. 3 Listiny základních práv a svobod) V rámci lidskoprávního programu navázal EPS spolupráci s organizací DROM, hájící zájmy brnìnských Rómù. DROM spolu s Úøadem mìstské èásti Brno-støed vytvoøil projekt rekonstrukce nájemních domù a následného tzv. komunitního bydlení. V rámci tohoto projektu se jednotliví nájemníci formou bezplatných prací podíleli na opravách domù ve vlastnictví mìsta. Následnì jim mìsto odpustilo jejich dluhy na nájemném a umožnilo získání nových nájemních smluv. EPS zpracoval pro DROM a Úøad mìstské èásti „smlouvy o vyrovnání“ a Rómové skuteènì po „splacení“ dluhù formou svépomocné práce na opravì domù získali nové nájemní smlouvy. Pro brnìnský DROM jsme také uskuteènili dva semináøe o smluvních vztazích a ochranì dìtí a rodinného života. V rámci pomoci Rómùm jsme v loòském roce vydali (poprvé v Èeské republice) dva dvojjazyèné, èeskoromské letáky se zamìøením na právní postavení obèana v nájemních vztazích a na možnosti právní obrany proti rasové diskriminaci. Letáky jsme nabídli formou vzorkù nìkolika stovkám úøadù a nevládních organizací po celé republice, zejména okresním úøadùm a mìstským úøadùm ve mìstech se silnìjšími romskými komunitami. Úøady projevily o letáky pomìrnì velký zájem a zajistily poté, co jsme jim poslali letáky, jejich distribuci mezi romské asistenty a další obèany romské národnosti.

Foto: Semináø pro romské poradce


19

16.5.2001, 7:16

20


Projekt Obèanských právních hlídek „Nemohu si pomoci, ale Obèanské právní hlídky považuji i po „èerném úterý“ za jeden z mála nespornì pozitivních momentù událostí okolo záøijového zasedání. Ocenil jsem pøedevším snahu o udržení pozice mezi demonstranty na jedné a policií na druhé stranì.“ (Tomáš Feøtek, Reflex) Dalším ožehavým tématem, kterým jsme se v rámci lidskoprávního programu zabývali, byla problematika kontroly dodržování lidských práv ze strany veøejné moci. Vyústìním této snahy byl projekt „Obèanských právních hlídek”, které byly po vzoru tzv. „legal observers“, známých zejména v anglosaských zemích, nezávislým pozorovatelem událostí v rùbìhu protestù proti Výroènímu zasedání MMF a Svìtové banky v záøí 2000 v Praze. Cílem OPH bylo monitorování situace v prùbìhu protestù a záznam krizových momentù prostøednictvím záznamové techniky a osobních svìdectví pro úèely pøípadného následného hodnocení pøimìøenosti zásahù policie a vyšetøování jednání protestujících. Centrum právní asistence mìlo za úkol poskytovat právní informace zadrženým v pøípadech porušování zákonù ze strany policie. Mìlo také zpracovávat právní analýzu situací pro tiskové centrum OPH. Velmi èasté byly výjezdy právníkù na hranice, kde právníci OPH pomáhali øešit situaci pøi neoprávnìném odepírání vstupu na území ÈR. Pøíkladem mùže být úspìšné odvrácení zásahu policie proti vlaku, vezoucímu aktivisty italského levicového hnutí Ya Basta! Na poèátku projektu – na jaøe 2000 – jsme navázali kontakt s americkou organizací National Lawyers Guild, profesní organizací právníkù zabývající se ochranou lidských práv, která nám poskytla své zkušenosti. Po sestavení projektu jsme vstoupili v jednání s Ministerstvem vnitra ÈR a policejním prezidiem a po nìkolika obtížných jednáních uzavøeli s tìmito subjekty neformální dohodu. Na základì ní se policie zavázala viditelnì a jasnì oznaèené èleny hlídek OPH nepovažovat za úèastníky shromáždìní, èímž získali v prùbìhu konfliktù podobné postavení jako novináøi. Pomìrnì velkým úspìchem byl závazek policejního prezidia, na základì nìhož byly po 10 letech zdráhání koneènì oznaèeny také uniformy zásahových jednotek èísly o velikosti 12 x 3,5 cm. Dále policie pøislíbila OPH èásteèný vstup na policejní služebny (což ovšem nesplnila), pøislíbila zajištìní pøímého kontaktu na policejní prezidium pro pøípad zjištìní skuteèností svìdèících o závažném porušení zákona ze strany pøíslušníkù policie a pro získávání informací (což v praxi rovnìž nesplnila), zavázala se postupovat pøi právních úkonech vùèi cizicùm korektnì a v souladu se zákonem (což rovnìž nebylo plnìno). Po intenzivním náboru dobrovolníkù (zejm. studentù vysokých škol), zajištìní oznaèení OPH (tyrkysových vest a èapek s logem OPH, prùkazù OPH) a komunikaèní techniky jsme pro zájemce o dobrovolnou spolupráci jako pozorovatelé OPH v terénu zorganizovali dva dvoudenní tréninky, bìhem nichž prošli psychologickým, právním, technickým a zdravotnickým školením, nauèili se pracovat se záznamovou technikou a získali informace o prùbìhu podobných akcí. Jedním z cílù, které jsme si v rámci projektu vytkli, mìlo být zpøístupnìní informací o právních aspektech veøejných protestù a demonstrací co nejširšímu poètu úèastníkù záøijových protestù. Smyslem této snahy bylo zajistit, aby ti zahranièní a domácí úèastníci protestù, kteøí nechtìli èeské právo porušovat úmyslnì, tak neèinili ani z neznalosti. Za tímto úèelem jsme vydali leták „Právní postavení úèastníkù demonstrací“, který zevrubnì informoval o právech a povinnostech policie a obèanù v prùbìhu protestù a jenž vyšel ve ètyøech jazykových mutacích – èesky, anglicky, nìmecky a francouzsky, v celkovém nákladu 20 000 kusù. Dále jsme v poètu 10 000 ks vydali kontaktní kartièku „Právní pomoc právních hlídek“, kde byla uvedena èesky, anglicky a nìmecky


20

16.5.2001, 7:16


21

kontaktní telefonní èísla, na kterých bylo možno zažádat OPH o právní pomoc èi konzultaci. Pùvodní smysl vydávání kartièek vyplynul ze závìrù jednání se zástupci policejního prezidia – byla to možnost okamžitého kontaktu pøedvedených s právníky OPH. Zøídili jsme doménu internetových stránek OPH - www.oph.cz , atd. Bìhem záøijových akcí se v ulicích Prahy pohybovala témìø stovka pozorovatelù OPH, øízených koordinaèním centrem OPH. Z jejich záznamù z týdne od 22. 9. do 29. 9. vznikl archiv více než 120 textových dokumentù (písemné záznamy ze sledovaných akcí, svìdectví svìdkù policejních zákrokù a osob zajištìných èi pøedvedených na policejní služebny, popisy foto a video dokumentace, atp.). Hlídky OPH byly pøítomny na místech nejprudších støetù i tam, kde probíhaly nenásilné protesty. V nìkolika pøípadech se staly prostøedníky pøi vyjednávání demonstrantù s policií, v pøípadì nedostatku komunikace, zpùsobené jazykovou bariérou. Tiskové centrum OPH vydalo bìhem protestù témìø 40 tiskových zpráv, výstupy OPH pøevzaly hlavní svìtové tiskové agentury (Reuters, AP, AFP), o OPH referovaly stanice CNN, BBC a tiskoviny jako The New York Times, The Wall Street Journal, Washington Times èi The Guardian. Klíèovou (a pøedem neplánovanou) úlohu jsme však získali poté, kdy se od 27. záøí zaèaly objevovat informace o násilí na policejních služebnách. Bìhem následujících dní se právnímu centru OPH podaøilo za pomoci desítek lidskoprávních aktivistù a tlumoèníkù z celého svìta shromáždit databázi více než 500 jmen zajištìných osob. U øady z nich jsme zjistili informace o místì, kde se nacházejí a o tom, co se dìje na policejních služebnách. Pøes 70 zadržených pak bylo pracovníky OPH vyslechnuto. Na Centru právní asistence fungoval v dobì nejvìtšího návalu informací o dìní na policejních služebnách a žádostí o pomoc nepøetržitì obsluhovaný mobil „anglický“, mobil „španìlský“, „italský“ a „nìmecký“, v pøípadì potøeby jsme ale sehnali také polské, maïarské, holandské, švédské, dánské a øecké tlumoèníky. Naše zjištìní jsme se pokoušeli (vzhledem k pøedcházejícm násilnostem „Èerného bloku“ ne pøíliš úspìšnì) prosadit do médií. Podle svìdectví propuštìných policisté zadržované osoby bili, a to i do nejcitlivìjších míst (bøicho, pøirození, ledviny), týrali (napø. nucení stát èi kleèet dlouhou dobu v nepøirozené poloze), zastrašovali, vulgárnì jim nadávali, nedávali jim najíst ani napít. Odpírali jim právo na právní pomoc, nutili k podepisování dokumentù bez pøítomnosti tlumoèníka èi s nepøesným a zavádìjícím pøetlumoèením. Pøedvedeným, kteøí byli v dùsledku ostrých policejních zákrokù zranìni, nebyla v nìkolika pøípadech vùbec nebo až po dlouhé dobì poskytnuta lékaøská pomoc. V èetných výpovìdích se objevuje nezákonné nièení fotografických materiálù, videokazet, fotoaparátù, mobilních telefonù a videokamer.

Foto: Obèanské právní hlídky v ulicích


21

16.5.2001, 7:16

22


Podle zjištìní hlídek OPH, pøítomných pøi hromadných „zátazích“ (jako byla napø. akce ve veèerních hodinách ve Štìpánské ulici), tvoøili drtivou vìtšinu zadržených „nenásilní“ demonstranti a zadrženy byly rovnìž desítky náhodných kolemjdoucích. Šlo tedy spíše o pomstu než o zákonnou snahu o postižení tìch demonstrantù, kteøí se opravdu dopouštìli násilností – a navíc o pomstu spíše „institucionální” – ve smyslu policisté versus demonstranti – „výtržníci“ – než pomstu „osobní”, která by snad byla pøece jen snáze pochopitelná a pro nìkoho snad i omluvitelná. Tomu odpovídala dle mnoha svìdectví i povaha jednání policistù, v nìmž se vedle vyslovenì brutálního týrání zadržených velmi èasto objevovaly prvky šikanování a rafinovaného ponižování zadržených. Následné právní kroky, podniknuté OPH, kvantitativnì dalece pøesahovaly rámec pùvodního projektu, dokladem èehož je fakt, že dosud nejsou ukonèeny. Orgánu, který je ze zákona kompetentní vyšetøovat trestné èiny policistù – Inspekci ministra vnitra – jsme postoupili množství konkrétních dùkazù a svìdectví. V šestadvaceti nejzávažnìjších pøípadech jsme podali trestní oznámení, dále jsme podali ètyøi ústavní stížnosti a nìkolik stížností podle vyhlášky 158/1950 Ú. l. Pøes závažnost námi zjištìných skuteèností, jež jsou doloženy mnoha na sobì nezávislými svìdectvími øady zahranièních i èeských osob, v nìkterých pøípadech i s pøiloženými lékaøskými potvrzeními, jsme se setkali u vyšetøujícího orgánu – Inspekce ministra vnitra – s pøístupem, který se nedal oznaèit jinak než jako podjatý, neobjektivní a liknavý. Inspekce nekontaktovala ani jediného zahranièního svìdka (vyslechla pouze dva stìžovatele na území republiky), nekonfrontovala navzájem výpovìdi jednotlivých policistù, bagatelizovala námi pøedložené dùkazy. Jasnou pøíèinou tohoto stavu je fakt, že Inspekce ministra vnitra je z hlediska právní úpravy její pùsobnosti v policejním zákonì, ale pøedevším z hlediska faktického postavení a personálního obsazení, jednoznaènì policejním orgánem. Jako taková funguje (a už úmyslnì, na principu „falešné solidarity“, èi neúmyslnì, vinou vlastní neschopnosti), nikoliv jako nezávislý orgán vyšetøování trestných èinù pøíslušníkù policie, ale naopak jako zástìrka, která tyto èiny v pøípadì nutnosti „zamete“ pod stùl. Na naši stranu se postavila londýnská centrála Amnesty International, Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) a o výsledcích šetøení OPH informovalo i ministerstvo zahranièí USA ve své zprávì o dodržování lidských práv v ÈR (na adrese: http://www.state.gov/g/drl/rls/hrrpt/2000/eur/index.cfm?docid=733). Další aktivity zaèátkem roku 2001 smìøují k dalším ústavním stížnostem, pøedání nešetøených pøípadù veøejnému ochránci práv (ombudsmanovi) a podání zprávy nejvýznamnìjším svìtovým lidskoprávním institucím – Výboru CPT založenému podle Evropské úmluvy o zabránìní muèení, Výboru lidských práv založenému na základì Paktu o politických a obèanských právech a Komisi OSN proti muèení. S nìkolika konkrétními dùkladnì nešetøenými a nepotrestanými pøípady policejní brutality se její obìti ve spolupráci s EPS obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Budeme také usilovat o zmìnu zpùsobu vyšetøování pøeèinù policie a pokusíme se o zmìnu v otázce možnosti pøístupu pracovníkù nevládních organizací, zabývajících se ochranou lidských práv, na policejní služebny a další uzavøené prostory, kde jsou internovány osoby zajištìné policií.

Foto: Policie vyzývá antiglobalizaèní demonstranty k rozchodu


22

16.5.2001, 7:16


23

Prosazování práva na informace „Na váš podnìt se žádná písemná odpovìï nepøipravuje.“ (Tisková mluvèí Ministerstva prùmyslu a obchodu na otázku pracovníka EPS, jak ministerstvo vyøizuje naše odvolání proti rozhodnutí odmítnout zpøístupnìní informací) EPS se v roce 2000 vìnoval cílenì celé øadì pøípadù neoprávnìného odepírání informací obèanùm, kteøí o nì žádali buï v souladu s “obecným” zákonem o svobodném pøístupu k informacím (è. 106/1999 Sb.), nebo podle zákona o právu na informace o životním prostøedí (zákon è. 123/1998 Sb.). Prosazování práva na informace je nesmírnì dùležité pro tolik potøebné zprùhledòování fungování orgánù veøejné moci, nebo je významným nástrojem obèanské kontroly èinnosti státní správy a samosprávy. V pøípadech právního postupu pøi neoprávnìném odepírání informací jsme dosáhli øady úspìchù a naše aktivita pøinesla ovoce v podobì nìkolika užiteèných precedentálních rozhodnutí, aplikovatelných v dalších pøípadech. Nìkolik pøíkladù, rozdìlených podle problematických míst pøi aplikaci zákonù:

A. Pøípady, kdy státní orgán svévolnì rozhoduje o tom, že se daná informace prohlašuje za utajovanou. Pøípady, kdy orgán porušuje procesní pravidla, upravující odepírání informací O tom, která informace je nebo není tajná, nerozhoduje podle nové právní úpravy orgán veøejné moci, ale zákonodárce, který okruh utajovaných informací vymezí v zákonì. Rovnìž proces odepírání informací je striktnì upraven v zákonech. Odepírá se formou rozhodnutí (nikoliv neformálního dopisu), proti rozhodnutí o odepøení informace lze podat odvolání (a to i v pøípadì, kdy úøad na žádost vùbec neodpoví, jako tzv. odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí o odepøení informace), a tak dále. Tajemný Irán V lednu 2000 jsme podali na ministerstvo prùmyslu a obchodu žádost o informace o vlivu vysílání rádia Svobodná Evropa na zahranièní obchod s Iránem a Irákem. Uèinili jsme tak poté, co ministr Miroslav Grégr prohlásil, že vláda rozhodla o utajení informací. Chtìli jsme pøedevším upozornit na hrubé porušení zákona o právu na informace, nebo vláda nemá právo rozhodnout o utajení urèité informace. Ministerstvo informaci odmítlo prostým dopisem (nikoliv rozhodnutím), na rozklad proti odepøení informací nereagovalo vùbec, takže EPS podal v dubnu 2000 správní žalobu a v prosinci repliku k vyjádøení žalovaného. Pøípad jsme medializovali, a to s takovým úspìchem, že se do diskuse v poøadu „Duel“ na Radioforu Èeského rozhlasu 1 Radiožurnál zástupce ministerstva radìji vùbec nedostavil. Dìkujeme za váš zájem…. Zmocnìnec Hornorakouské vlády pro otázky dostavby jaderné elektrárny Temelín Ing. Radko Pavlovec žádal opakovanì o informace Ministerstvo prùmyslu a obchodu, které mu je odmítalo poskytovat bez uvedení dùvodu,


23

16.5.2001, 7:16

24


a to nikoliv formou rozhodnutí, nýbrž neformálního dopisu. Na dva takové pøípady jsme zpracovali rozklady a následné správní žaloby ke správnímu soudu.

B. Pøípady, kdy jsou zneužívány dùvody odepøení poskytnutí informace Oba informaèní zákony upravují dùvody odmítnutí informací z dùvodù ochrany obchodního tajemství, z dùvodù, že informace nejsou dosud zpracovány, že poskytují informace o soukromí obèanù a podobnì. Tyto dùvody však úøady nepøípustnì zneužívají a s poukazem na nì odmítají informace i v situaci, kdy naprosto nejsou splnìny podmínky stanovené v zákonì. Mìstský úøad v Táboøe vyèerpal témìø všechny dùvody odepøení informací, nakonec prohrál a musel informace vydat Na základì žádosti podle zákona o svobodném pøístupu k informacím a právu na informace o životním prostøedí jsme v souvislosti s kauzou „Želeè” požadovali kopie smluv mezi mìstem Tábor a firmou Rumpold s.r.o., která pro mìsto sváží komunální odpad z domácností. Odbor životního prostøedí mìstského úøadu vydal nejprve dvì rozhodnutí podle zák. è. 123/1998 Sb., kterým odmítl informace poskytnout jednak proto, že se nejedná vùbec o informace o životním prostøedí, a posléze proto, že jde o obchodní tajemství, které musí zùstat utajeno. Obì tato rozhodnutí Okresní úøad v Táboøe na základì našeho odvolání zrušil pro rozpor se zákonem. Na základì tìchto rozhodnutí mìstský úøad èást informací poskytl, klíèové èlánky, týkající zpùsobu, jak je vypoètena cena za svoz, však protiprávnì utajil. Opakovanou žádost podle zák. è. 106/1999 Sb. z ledna 2000 mìstský úøad odmítl a toto jeho rozhodnutí potvrdil i posléze i Okresní úøad v Táboøe. Proti tomuto rozhodnutí proto EPS podal správní žalobu ke Krajskému soudu v Èeských Budìjovicích, který této žalobì zcela vyhovìl a potvrdil, že okresní úøad pochybil. Jeho rozhodnutí bylo proto soudem v záøí 2000 zrušeno. Poté, co byl rozsudek doruèen Okresnímu úøadu v Táboøe a mìsto Tábor s ním bylo seznámeno, se sešla mìstská rada a rozhodla na jeho základì, že informace, které byly doposud utajovány, zveøejní. Stalo se tak v øíjnu 2000. V dùsledku øešení tohoto pøípadu MÚ zároveò rozhodl, že do všech smluv, které se týkají hospodaøení mìsta, bude napøíštì vèleòována klauzule o tom, že smluvní strany nejsou vázány povinností mlèenlivosti a že informace z takových smluv mohou být zpøístupnìny tøetím osobám. Státní úøad pro jadernou bezpeènost versus jihoèeští ekologové Celou øadu podání jsme uèinili na Státní úøad pro jadernou bezpeènost (SÚJB), který odpíral táborské poboèce EPS a jihoèeskému protijadernému sdružení Calla informace o zavážení paliva do reaktoru jaderné elektrárny Temelín. SÚJB odmítl informace vydat (vedle dalších absurdních dùvodù) s odkazem na údajnou povinnost mlèenlivosti podle zákona o SÚJB, Foto: Naši protivníci v boji o informace - premiér Miloš Zeman, ministr Grégr a pøedsedkynì Státního úøadu pro jadernou bezpeènost Drábová


24

16.5.2001, 7:16


25

aèkoliv zákon o právu na informace o životním prostøedí zakotvuje povinnost státních orgánù informovat o èinnostech, které mohou mít vliv na životní prostøedí, nejménì v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Pan Mach versus spoleènost Ekostrix Jménem p. Macha z Otrokovic jsme vypracovali žalobu na Ministerstvo zemìdìlství ÈR, které p. Mach opakovanì a z velké èásti neúspìšnì žádal o informace, týkající se „projektu biologické ochrany proti drobným hlodavcùm na Prostìjovsku” (rizikové použití chemie v zemìdìlství). Ministerstvo odmítlo vìtšinu požadovaných informací zpøístupnit s odkazem na ochranu obchodního tajemství firmy „Ekostrix” a dále s tím, že ještì není k dispozici „celkové vyhodnocení projektu”, což v tomto pøípadì nepøicházelo v úvahu.

C. Dùvody odepøení spoèívající ve špatné interpretaci vztahu informaèních zákonù a zvláštních právních pøedpisù EPS se opakovanì setkal s tím, že stavební úøady odmítají poskytovat informace (zejména kopie rozhodnutí) o øízeních podle stavebního zákona. Úøady argumentují tím, že stavební zákon (v § 133) obsahuje vlastní ustanovení o poskytování informací a že se na nìj zákony o právu na informace vùbec nevztahují. Dvì protichùdná rozhodnutí v téže vìci – kde je pravda? S odkazem na § 133 stavebního zákona, obsahující ustanovení o poskytování informací o dokumentaci staveb, odmítl napø. Mìstský úøad v Havíøovì poskytnout sdružení Luèina informace o nìkolika „èerných stavbách”. Odvolací orgán názor stavebního úøadu potvrdil. Proto jsme v tomto pøípadì podali správní žalobu. Na naprosto opaèný pøístup jsme narazili v kauze, kdy obèanské sdružení Beskydèan žádalo o informace o územním øízení, týkajícím se plánované výstavby golfového høištì v Èeladné. Na základì námi podaného odvolání proti odepøení informací o územním øízení naøídil nadøízený stavební úøad požadované informace zpøístupnit. Vzhledem k pøedešlému pøípadu se jedná o velmi dùležitý precedent. Kolize se zákonem o obcích Obèanské sdružení VITA žádalo Obvodní radu mìstského obvodu Moravská Ostrava o poskytnutí dùvodové zprávy k jejímu rozhodování o výpùjèce pozemkù, na kterých VITA zamýšlela vybudovat park. Obvodní rada rozhodla tyto informace neposkytnout s tím, že podle zákona o obcích jsou zasedání obecní (obvodní) rady neveøejná. Tento dùvod je však naprosto irelevantní z hlediska práva obèanù na informace o podkladech jednání rady. EPS proto pro obèanské sdružení VITA vypracovalo správní žalobu. Naprostý kompetenèní lapsus Proti rozhodnutí starosty Veverské Bítýšky, kterým protiprávnì odmítl informace o obecním rozpoètu, jsme jménem ÈSOP Veverka podali žalobu. Hodláme vyøešit tuto otázku: Podáme odvolání proti fiktivnímu odepøení rozhodnutí (viz výše). Poté nám starosta, který je v tomto pøípadì náhodou oprávnìn jednat jak za orgán prvostupòový, tak jako orgán odvolací (!), nám napíše, že nám požadované informace neposkytne, aniž by se o odvolání nìjak zmínil. Jaký dokument tak máme v ruce? Odvolací, nebo prvostupòové rozhodnutí? Pøípad je dokladem absurdních právních pastí, do nichž se mùže obèan pøi aplikaci zákona o právu na informace dostat.


25

16.5.2001, 7:16

26


Tréninkové a školicí akce v oblasti ekologického práva a ochrany lidských práv „Znaje tak uèitel práce své opatrovati musí, aby žákovi to, co se pøi uèení koná, odporné a tvrdé nepøicházelo, ale snadné a libé. Èemukoliv se žáci uèí, všecko jim tak pøedkládati sluší, aby to jako prsty své pøed sebou vidìli.„ (J. A. Komenský, Didaktika, to jest umìní umìlého vyuèování) Tréninky a školení pøedstavují edukativní èást naší práce – pokud nashromáždíme pøi naší práci urèitý okruh zkušeností, snažíme se jej pøedat tìm, kterým pomáháme, tedy pracovníkùm ekologických a lidskoprávních organizací, a rovnìž tìm, jejichž práci chceme ovlivnit, tedy pracovníkùm orgánù státní správy. Protože výklady tak nezáživné disciplíny, jako je právo, nesnesou zpravidla klasickou semináøovou formu „já mluvím, ty posloucháš”, pøedáváme v rámci nìkterých vybraných akcí naše zkušenosti a informace tréninkovou metodou, využívající prvky tzv. street law. Jedná se o støídání právní teorie interaktivním procvièováním formou simulací právních jednání (soud, výslech, ústní jednání na úøadì), testù a her. Název akce: Škola obèanské iniciativy pro zaèáteèníky a pokroèilé Popis akce, její téma a obsah: Školu obèanské iniciativy organizuje Hnutí DUHA ve spolupráci s EPS. Zahrnuje nìkolik školicích akcí, urèených lidem, kteøí se chtìjí vìnovat práci v NGOs, a to nejen ekologických. Obsahuje vedle dalších témat, jako je fundraising v neziskovém sektoru, vedení kampanì, public relations apod., také podrobné školení v právních aspektech èinnosti aktivisty. EPS školil úèastníky v základech práva – orientace v právních pøedpisech, subjekty práva, právní postavení obcí, právo na informace, základy správního øízení. Datum konání: 11. – 12. 11. 2000 Místo konání: Praha – Hostivaø, Centrum ekologické výchovy Toulcùv dvùr Poèet úèastníkù: cca 25 pøevážnì mladých lidí Školitelé: Vítìzslav Dohnal, Pavel Èerný, Pavel Franc Foto: Jarní škola úèasti veøejnosti na rozhodování


26

16.5.2001, 7:16


27

Název akce: Jarní škola úèasti veøejnosti na rozhodování II. Popis akce, její téma a obsah: Akci organizuje EPS, v roce 2000 již podruhé, jako trénink, urèený pøedevším pro „grasrootové“ aktivisty (nicménì zveme i environmentálnì smýšlející úøedníky státní ochrany životního prostøedí), kteøí se chtìjí aktivnì úèastnit øízení o ochranì životního prostøedí. Na rozdíl od ostatních akcí zde správní øád, zákon o ochranì pøírody a krajiny, o posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) a právo na informace probíráme detailnì, se zamìøením na nekalé praktiky pracovníkù státní správy. Datum konání: 11. – 13. 5. 2000 Místo konání: Tábor Poèet úèastníkù: 30 Školitelé: Vítìzslav Dohnal, Pavel Èerný, Pavel Franc, Andrea Rezková, Jiøí Kopal, Stanislav Pazderka, Pavel Doucha Název akce: Právo na každý den (street law) Popis akce, její téma a obsah: Jednalo se o pomoc organizaci Partners for Democratic Changes pøi organizování výuky „street law“ pro uèitele støedních a základních škol ve støedních Èechách a na Vysoèinì a pro studenty právnické fakulty Karlovy University. Datum konání: 2. bøezna 2000, 21. bøezna 2000, 3. kvìtna 2000, 22. kvìtna 2000 Foto: Úèastníci Jarní školy úèasti veøejnosti na rozhodování


27

16.5.2001, 7:16

28


Místo konání: Chrudim, Havlíèkùv Brod, Beroun, Praha – gymnázium J. Keplera Poèet úèastníkù: celkovì 50 Školitelé: Vítìzslav Dohnal, Andrea Rezková, Pavel Doucha Název akce: Semináøe pro romské obèanské sdružení „DROM“ Popis akce, její téma a obsah: V roce 2000 jsme zorganizovali dvì školení pro romské asistenty na základních školách, sdružené kolem brnìnského romského obèanského sdružení „DROM“. Zvolili jsme dvì témata: – „Právo a smlouvy“ – v tomto semináøi jsme se pokusili úèastníkùm vysvìtlit základní principy smluvního práva na pøíkladu nájemních smluv k bytùm (práva a povinnosti nájemce, vznik a zánik nájemního vztahu) a pracovních smluv. Zvláštní dùraz jsme kladli na blok, který mìl vysvìtlit rozdíl mezi smlouvou a rozhodnutím (otázky smluvní volnosti, možnosti odvolání apod.). – „Právo a rodina“ – v tomto semináøi jsme se pokusili pøiblížit romským asistentùm základy právní ochrany rodiny (zejména práva dìtí) a ochrany obìtí domácího násilí. V rámci semináøù jsme se pokoušeli používat co nejinteraktivnìjší zpùsoby pøedávání informací. V prvním pøípadì jsme na závìr požádali úèastníky, aby zhodnotili zajímavost, složitost a praktiènost vybraných témat. Datum konání: 28. dubna 2000, 5. øíjna 2000 Místo konání: Brno Poèet úèastníkù: celkovì 30 romských asistentù Školitelé: Vítìzslav Dohnal, Pavel Èerný, Andrea Rezková, Martin Prokop, Jiøí Kopal Název akce: Intenzivní zemìdìlství a práva zvíøat Popis akce, její téma a obsah: Semináø poøádala Spoleènost pro zvíøata a organizace Compassion in World Farming v rámci stejnojmenné konference. Semináø byl konkrétním výstupem našich aktivit v kauze „Velkochov kuøat Strmilov“ a smìøoval k pøedání souhrnných zkušeností s právními aspekty povolování velkochovù, pøedevším co do naší argumentace, že povolení stavby je v rozporu se zákonem o chranì zvíøat proti týrání (tuto skuteènost jsme zjistili, když jsme v rámci øízení na povolení výše uvedeného velkochovu kuøat nechali zpracovat znaleckou expertízu). Datum konání: 3. 3. 2000 Místo konání: Brno Poèet úèastníkù: celkovì 50 úèastníkù z øad aktivistù, úøedníkù a ostatní veøejnosti Školitelé: Vítìzslav Dohnal Název akce: Semináø pro Fond ohrožených dìtí Popis akce, její téma a obsah: Semináø jsme koncipovali jako prùøez zákonem o rodinì a trestním zákonem, což jsou normy, s nimiž se pracovníci FODu setkávají nejèastìji, a dále jako úvod do nové právní úpravy výkonu rozhodnutí o úpravì výchovy nezletilých dìtí. Úèastníky jsme seznámili s právními možnostmi ochrany dìtí pøed sexuálním zneužíváním a týráním a s právními aspekty rozhodování soudù o výchovì dìtí. Datum konání: 23. øíjna 2000 Místo konání: Prèice ve støedních Èechách


28

16.5.2001, 7:16


29

Poèet úèastníkù: celkovì více než 50 úèastníkù z øad pracovníkù FOD z celé republiky Školitelé: Radka Jelínková, Martin Prokop Název akce: Právní aspekty øešení problémù tzv. „Urban Sprawl“, umis ování staveb hypermarketù v okolích mìst Popis akce, její téma a obsah: Na semináøi brnìnského Nesehnutí jsme vystoupili v reakci na celou øadu správních øízení o umis ování staveb hypermarketù v okolí mìst, což mùže být zdrojem ohrožení pøírodního rázu pøímìstské krajiny. Jádrem semináøe bylo používání stavebního zákona v øešení urbanisticko-ekologických problémù. Datum konání: 28. øíjna 2000 Místo konání: Brno Poèet úèastníkù: 15 Školitelé: Pavel Franc Název akce: Právo pøeje aktivním èili právní ochrana pøírody a krajiny Popis akce, její téma a obsah: Semináø mìl podobný charakter jako škola obèanské iniciativy – jednalo se o úvod do problematiky právní ochrany pøírody a krajiny pro zaèínající, pøevážnì lokální aktivisty, toho èasu úèastníky lesoochranáøského tábora. Datum konání: 30. srpna 2000 Místo konání: Lesoochranáøský tábor Muchovice v Beskydech Poèet úèastníkù: cca 40 Školitelé: Pavel Franc a Jiøí Kopal

Foto: Tudy mìla vést nová silnice v centru Tábora


29

16.5.2001, 7:16

30


Publikaèní èinnost EPS v roce 2000 „Tenkrát to se mnou hnulo, co ten sedláèek v Expedici povídal, když myslili, že si pøišel pro knížky. Že sprostý a chudý èlovìk musí hladovìt v jídle i ve vìdìní. Tu mì na pamì uv edl, jak je lid hloupý a zatemnìlý, ale že by i bylo ètenáøù dost, jen kdyby bylo knih. Tak jsem si øekl: „Matouši, jsi svým pánem, pùjdeš a posloužíš lidu, ze kterého jsi vyšel”. A tak teï roznáším po venkovì Krameriovy i jiné knížky. Kde to jde prodávám, kde to nejde, dávám zadarmo, aby nemusel lid i v tomto hladovìt.” (A. Jirásek, F. L.Vìk, díl II., monolog pátera Matouše Vrby) V roce 2000 jsme vedle edice „Paragrafy pro pøírodu“ uvedli novou edici, zamìøenou na ochranu lidských práv – „Pro public“. V této edici vyšla brožura „Právní ochrana dìtí a obìtí domácího násilí” (90 stran), která se vìnuje právním možnostem ochrany ohrožených dìtí (dìtí zneužívaných, týraných a zanedbávaných) a ochrany obìtí domácího násilí. Publikace popisuje práva a povinnosti manželù a rodièù, práva dìtí, prostøedky jejich ochrany vèetnì použití trestního práva. Velká èást brožury je vìnována rozvodu a rozhodování o svìøení dìtí do péèe, a dále výkonu rozhodnutí o dìtech. Publikace „Budeme je žalovat? II.“ (128 stran) pøedstavuje významnì rozšíøené druhé vydání stejnojmenné publikace, poskytující informace o možnostech pøístupu obèanù k právu v oblasti public interest law. Publikace definuje právní pojmy, popisuje ústavnì-právní, správnì-právní a trestnì-právní nástroje ochrany lidských práv (práv dìtí, obìtí domácího násilí a rasových útokù apod.). Publikace se snažíme distribuovat do knihkupectví v celé Èeské republice, distribuujeme je na našich akcích a v odùvodnìných pøípadech je darujeme zdarma. Našim cílem již není to, aby se naše publikace staly doplòkovým zdrojem pøíjmù, ale aby se informace v nich obsažené dostaly do správných rukou (a hlav).


30

16.5.2001, 7:16


31

Program budování „public interest law“ sektoru v Èeské republice „Po ètyøech letech studia na Právnické fakultì Masarykovy university jsem ztratila vìtšinu iluzí o právu jako oboru, o metodách výuky, i o svých spolužácích. Na Letní školu lidských práv jsem se rozhodla jet proto, že letáky skýtaly nadìji, že tady by se dalo k právu pøistupovat jinak …“ (z hodnocení Školy lidských práv úèastníky) Právníkù, zabývajících se ochranou veøejného zájmu, je bohužel stále málo. Ti souèasní vìtšinou nemají (až na øídké výjimky) pro ekologický a lidskoprávní aktivismus pøíliš pochopení, a pokud pøímo neškodí, nijak nepomáhají. Ti budoucí jsou na vysokých školách vychováváni k pragmatickému pøístupu k právu a iluze o právu jako umìní „spravedlivého a dobrého“ odkládají ještì pøed pøevzetím diplomu. Program budování „public interest law“ sektoru smìøuje k tomu, aby se tyto vìci zmìnily. Pro studenty právnických fakult každý rok organizujeme Letní školu lidských práv. Chceme u nich vzbudit zájem o právní oblasti, které studijní plán právnických fakult buï ignoruje, nebo je pìstuje na vysoce akademické úrovni. Pokoušíme se tak zvýšit poèty právníkù, kteøí se aktivnì vìnují ochranì lidských práv a životního prostøedí a také dosáhnout toho, aby studenti ve svých budoucích povoláních pøistupovali k právním problémùm v oblasti ekologie èi lidských práv s vìtším pochopením a progresivnìji než souèasní soudci, státní zástupci, advokáti a úøedníci. Za úèelem „bourání barier“ mezi úøedníky a právníky zamìøenými na oblast public interest law, organizujme zdarma „semináøe pro úøedníky“. Vydáváme dvoumìsíèník „Via Iuris“, kde popisujeme aktuální problémy právní ochrany životního prostøedí a který distribuujeme na témìø 1000 adres aktivistù a NGOs, právníkù i úøedníkù. Snažíme se rovnìž o spojování právníkù, kteøí se o public interest law již zajímají nebo se mu vìnují.

Letní škola lidských práv II. (Boskovice 19. – 23. záøí 2000) „Vaše Letní škola vydá za dva roky studia na právnické fakultì …“ (Z hodnocení Školy úèastníky) Idea Letní školy lidských práv není nápadem EPS. Jedná se o rozšíøený zpùsob, jakým se v zahranièí studenti právnických škol seznamují s problematikou, které se na právnických fakultách poskytuje jen omezený prostor. Našim cílem je upozornit studenty na nejpalèivìjší problémy z oblasti právní ochrany lidských práv a životního prostøedí, ukázat jim aktivity nevládních organizací. Pokoušíme se pøedat jim svoje zkušenosti, aby je mohli zúroèit, až za rok èi dva nastoupí jako justièní èekatelé k soudùm, advokátní koncipienti a úøedníci správních orgánù a budou ovlivòovat právní ochranu veøejných zájmù ve státì.


31

16.5.2001, 7:16

32


Podstatnou složkou, která zvyšuje popularitu a efektivitu „Školy lidských práv“ je prožitková forma výuky. V jejím rámci umožníme studentùm, aby si po nezbytném teoretickém úvodu v modelových právních øízeních i jiných situacích prakticky vyzkoušeli situaci ekologického aktivisty, kterého „dusí“ úøedník a on se musí s použitím práva bránit, nebo pozici soudce, který soudí rasovì motivovaný trestný èin èi úlohu pracovníka nevládní organizace, který vyslýchá v uprchlickém táboøe afgánskou uprchlici a má posoudit, zda má èi nemá nárok na azyl. K úèasti na projektu se mohli pøihlásit studenti všech právnických fakult v ÈR (Brno, Olomouc, Plzeò, Praha), kteøí již absolvovali minimálnì 3 roky studia. Na základì pøíznivého ohlasu loòské „Školy“, kterou nám pomohli spontánnì propagovat její loòští absolventi, se pøihlásilo pøes padesát zájemcù, z nichž jsme pomocí motivaèních dopisù vybrali 25 úèastníkù. Škola probíhala od úterního podveèera 19.záøí do nedìlního poledne 24. záøí 2000 v hotelu Velen v mìsteèku Boskovice . V prostorách hotelu jsme byli ubytováni, stravovali jsme se zde a probíhal zde také program. Snažili jsme se, aby program odrážel skuteèné problémy práva veøejného zájmu. Celodenní bloky byly vìnovány výbìru závažných problémù, s nimiž se èeská spoleènost potýká. Tak napøíklad probìhlo vyšetøování a trestní øízení ve vìci rasovì motivovaných trestných èinù. Studenti mìli v simulovaném trestním øízení, rozdìleni do jednotlivých rolí (pachatelé, obhájci, státní zástupci, soudci, novináøi), možnost „sehrát“ pøípad šíøení antisemitských skinheadských tiskovin. Kontroverzní poulièní akce „Street parties“ a èinnost policie za pomoci videozáznamù pøiblížil Milan Štefanec z Amnesty International. Profesor Jan Keller hovoøil se studenty na téma „Víme, co je to vlastnì globalizace?“ Další den byl vìnován problematice psychic-

Foto: Úèastníci Školy lidských práv Boskovice 2000


32

16.5.2001, 7:17


33

kého, fyzického a sexuálního násilí na dìtech a problému domácího násilí. Celodenní povolovací øízení supermarketu v Chomoutovì do nejmenších podrobností simulovalo skuteèné pøípady z oblasti úèasti veøejnosti na rozhodování o životním prostøedí. Hra mìla studentùm pøiblížit trudné postavení veøejnosti ve správních øízeních, v nichž státní orgány obcházejí zákon. JUDr. Aleš Gerloch z Právnické fakulty Karlovy university pøiblížil úèastníkùm judikaturu Ústavního soudu. Jeden z dnù jsme vìnovali problematice práva na informace a ochranì spotøebitele. Nechybìla problematika uprchlíkù, velmi dobøe byla hodnocena beseda s australskou pracovnicí public interest law organizace Environmental Defence Office Debbie White o právní ochranì životního prostøedí a hnutí za práva australských domorodcù atd. Vzhledem k tomu že nechceme, aby finanèní situace studenta mìla vliv na výbìr úèastníkù Letní školy, hradíme úèastníkùm veškeré náklady z prostøedkù nadací (v roce 2000 to byla NROS a OSF).

Semináøe pro úøedníky (Praha, Bechynì, Olomouc – 10. února, 11. února, 22. února, 6. èervna 2000) Cyklus školení úøedníkù, které jsme zdarma poskytli Ministerstvu životního prostøedí, Èeské inspekci životního prostøedí a starostùm obcí sdružených ve Spolku pro obnovu venkova, mìl za cíl (zejména pokud se týká úøedníkù) šíøit obèansky vstøícné výklady nových právních norem. Snažili jsme se s vìdomím pravidla „kdo pøijde s prvním výkladem, vyhrává“ rozšíøit takový výklad zákona o svobodném pøístupu k informacím (platného

Foto: Host Školy lidských práv - Debbie White z Austrálie


33

16.5.2001, 7:17

34


od 1. 1. 2000), který by bránil zneužívání ustanovení o utajování a odpírání informací, o vyøizování opravných prostøedkù pøi odepøení informace apod. Velký dùraz jsme kladli na návaznost k zákonu o informacích o životním prostøedí. Školení pro starosty obcí sdružených ve Spolku pro obnovu venkova jsme provedli ze sympatií k cílùm tohoto sdružení.

Vydávání dvoumìsíèníku práva veøejného zájmu Via Iuris „Tua res agitur, paries cum proximus ardet (O tebe jde, hoøí-li sousedùv dùm).“ (Motto Via Iuris) Varovat neziskové organizace pøed legislativním útokem ze strany nìkteré parlamentní lobby, pouèit o výkladu nových zákonù, informovat o pøípadech, které EPS nebo jiní public interest law právníci v souèasné dobì øeší – to je cíl dvoumìsíèníku práva veøejného zájmu Via Iuris. Vydáváme jej v nákladu 1000 výtiskù (do loòského roku s laskavou pomocí Zeleného kruhu) a distribuujeme mezi široký okruh zájemcù o problematiku public interest law. Oslovujeme pracovníky neziskových organizací, úøedníky státní správy a samosprávy, soudce, politiky, uèitele a vìdce. Èasopis se snažíme psát srozumitelnì. Co do tematické stránky se vìnujeme právní ochranì lidských práv a životního prostøedí, pøístupu ke spravedlnosti a rozhodování soudù v public interest law kauzách, pøezkoumávání zákonnosti správních rozhodnutí soudní cestou (nedostatky správního soudnictví), pøípadùm, kdy úøady v rozporu se zákonem odpírají obèanùm poskytnout informace, navrhovaným zákonùm a novelám souèasné legislativy, a podobnì.

Foto: Ze Školy lidských práv


34

16.5.2001, 7:17


35

Legislativní èinnost EPS „Zachovalá pøíroda je pro Jindøichohradecko, které dnes patøí již mezi pìt nejchudších okresù v republice, vlastnì prokletím. Jediné, co mùže náš okres zachránit, je zmìna zákona o ochranì pøírody.” (z èlánku toho èasu pøednosty Okresního úøadu v Jindøichovì Hradci L. Mikuleckého: Zachovalá pøíroda je prokletím (Jindøichohradecké listy, 23. 2. 1999) „Je tøeba redukovat zákon o ochranì pøírody, protože brání v podnikání. Zatím žel tomu brání skupina fundamentalistù v parlamentu.” (z vystoupení místopøedsedy ODS poslance RNDr. Petra Neèase) „Legislativa si nemùže osvojovat moc vládnout pøíležitostnými a libovolnými naøízeními, nýbrž je vázána výkonem spravedlnosti …” (John Locke, Druhé pojednání o vládì, psáno roku 1680) V roce 2000 jsme se soustøedili pøedevším na (žel bohu hojné) legislativní problémy, související s problematikou úèasti veøejnosti v øízeních, a na uchování práv obèanù, úèastnících se øízení ve veøejném zájmu. Naše aktivita smìøovala vedle systémového pøipomínkování legislativních návrhù také k pomoci ekologickému hnutí èelit úèelovým legislativním zmìnám. Tomu odpovídá okruh zákonù, jejichž legislativní zmìny èi návrhy jsme pøipomínkovali. Správní øád – zástupci obèanského sdružení si sednou támhle do kouta a budou mlèet V souèasnosti probíhá rekodifikace zákona o správním øízení (správního øádu). Úèastnili jsme se pøipomínkování na ministerstvu vnitra, které nový zákon pøipravuje. Naše pøipomínky smìøovaly ke dvìma základním vìcem – k rozšíøení pøíliš úzké definice úèastenství v øízení a zámìru vymezit postavení tìch subjektù, které v øízení obhajují veøejné zájmy jako tzv. pøidružení úèastníci s potenciálnì velmi omezenými možnostmi ovlivnit prùbìh øízení. Tato právní úprava by odsoudila obèanská sdružení do role trpìných pozorovatelù rozhodovacího procesu bez možnosti efektivnì zamezit pøípadným nezákonnostem. V souèasnosti se zdá, že se nejproblematiètìjší èásti zákona podaøí z textu návrhu zákona vylouèit. Zákon o sociálnì právní ochranì dìtí – proti snaze omezit roli neziskových organizací v této oblasti Zákon o sociálnì právní ochranì dìtí obsahoval ustanovení, která omezovala možnosti pùsobení nevládních organizací na poli Foto: Holoseè v šumavském národním parku III.


35

16.5.2001, 7:17

36


sociálnì právní ochrany dìtí (institut povìøení okresními úøady a ministerstvy, vysoké pokuty za èinnost ve prospìch dìtí bez povìøení, nesmyslná byrokratická omezení pro organizování letních aktivit pro dìti, apod.). Zákon byl v tìchto èástech zøetelnì v rozporu s Ústavou. Pro Fond ohrožených dìtí jsme vypracovali analýzu neústavních ustanovení a sami jsme oslovili všechny poslance osobním dopisem, v nìmž jsme je na tyto problémy upozornili a žádali vrácení zákona k novému projednání. Spoleènou snahou nevládních organizací se podaøilo prosadit poslaneckou zmìnu nejproblematiètìjších ustanovení. Zákon o integrovaném povolování zneèištìní (IPPC) a jednotném registru zneèištìní (PRTR) – integrované povolování Zákon IPPC smìøuje ke kumulovanému povolovacímu procesu aktivit, které budou mít vliv na životní prostøedí. Místo øízení o souhlasu orgánù ochrany ovzduší, vod, hygienika a podobnì by tak mìlo u vybraných (ekologicky problematických) staveb a èinností probìhnout jedno jediné øízení, které bude všechna tato øízení zahrnovat. Z toho také vyplývá význam tohoto zákona. V pøípadì zákona o IPPC se nám podaøilo rozšíøit okruh zveøejòovaných údajù o posuzovaném zámìru, což umožní veøejnosti získat více podkladových informací a prosadit mnohá další legislativnì technická zlepšení, zajiš ující objektivní prùbìh procesu. Dále jsme se úèastnili pøípravy zákona o PRTR, který mìl legislativnì upravit jednotnou evidenci všech vìtších zdrojù zneèištìní na našem území. V prùbìhu pøipomínkování bylo upuštìno od pøedstavy samostatného zákona a bez výraznìjších zmìn se nám ve spolupráci s programem Právo na informace Nadace Partnerství podaøilo naši verzi prosadit do návrhu zákona o IPPC. Zákon o ochranì pøírody a krajiny – dvojí pokus o vylouèení úèasti veøejnosti z rozhodování V roce 2000 muselo ekologické hnutí èelit dvìma velmi nebezpeèným novelám § 70 zákona è. 114/1992 Sb., o ochranì pøírody a krajiny. Obì mìly za cíl vylouèit úèast veøejnosti ve správních øízeních, což je v podstatì jediný zpùsob, jak se mohou obèané efektivnì zapojit do pøipomínkování investièních plánù , které mohou ohrozit životní prostøedí v okolí jejich bydlištì. V obou pøípadech jsme vypracovali kritické právní analýzy novel, rozeslali jsme celou øadu dopisù, èlánkù a absolvovali øadu jednání. Obì novely parlament nakonec odmítl. Zákon o GMO – úèast veøejnosti v duchu Aarhusu Zákon o genetických manipulacích (GMO) jsme pøipomínkovali spolu se Zeleným kruhem a Greenpeace. Nejvìtším úspìchem pøipomínkování zákona bylo prosazení úèasti veøejnosti v procesu povolování nových genetických manipulací v duchu Aarhusské konvence o úèasti veøejnosti na rozhodování. Pøipravili jsme materiál pro poslance a èlánek o zákonu o GMO pro Parlamentní zpravodaj. Zákon o posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) – úspìch prùmyslové lobby Pøípravy zákona o posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) jsme se úèastnili od samotného poèátku. Jednalo se zejména o problematiku úèasti veøejnosti na posuzování, pøezkoumávání zákonnosti procesu EIA a nezávislosti zpracovatelù hodnocení na investorovi. Do vìcného návrhu zákona pøipravovaného ministerstvem se nám podaøilo zapracovat celou øadu pøipomínek. Na jeho obhajobu jsme napsali celou øadu èlánkù (pro zpravodaj EIA, Parlamentní zpravodaj, èasopis Veøejná správa apod.). Bohužel, po pøíchodu do Poslanecké snìmovny se zákon doèkal pozmìòovacích návrhù z øad poslancù jaderné, silnièní a stavební lobby (obávající se objektivního posuzování vlivù staveb na životní prostøedí), které z nìj udìlaly cár papíru.


36

16.5.2001, 7:17


37

Organizace EPS v roce 2000 „Pùjdu kamkoliv, pokud je to dopøedu.“ (africký cestovatel David Livingstone) EPS se v roce 2000 rozvíjelo úmìrnì nárùstu objemu naší èinnosti. V roce 2000 jsme pøijali novou pracovnici, právnièku Radku Jelínkovou, a jako administrativní sílu Ing. Lenku Hotovcovou a „civilkáøe“ Dušana Rosenbauma. Pro projekt „Obèanské právní hlídky“ jsme na pùl roku pøijali coby koordinátora studenta žurnalistiky Marka Veselého. Èechy v jihoèeském Táboøe posílili Vítìzslav Dohnal a Pavel Doucha, pøestìhovaní z Brna, brnìnskou kanceláø rozšíøili dobrovolníci Martin Škop a Martin Fadrný. Na druhou stranu øady pracovníkù (ne však èlenù) EPS v roce 2000 definitivnì opustil Stanislav Pazderka. Z EPS odešla rovnìž Andrea Rezková.

Foto: Z veøejné besedy k referendu v Táboøe


37

16.5.2001, 7:17

38


My, naši pøátelé a pøíznivci Lidé, kteøí tvoøí EPS, èerpají svoji motivaci pro práci mj. z možnosti spolurozhodovat o kratším i dlouhodobém horizontu èinnosti EPS na èlenské schùzi. Ta je nejvyšším orgánem sdružení. Tato funkce s sebou nese velkou spoluzodpovìdnost, ale pøímým dùsledkem je to, že EPS není „firmou“ pasivních zamìstnancù, ale skuteèným týmem který spolu kooperuje a vzájemnì si v práci pomáhá. Výkonným a statutárním orgánem EPS je Výbor, který nyní pùsobí ve složení Martin Prokop, Vítìzslav Dohnal, Pavel Èerný. Dozorèí rada, která plní funkci kontrolního orgánu sdružení pùsobí ve složení Pavol Žilinèík, Martin Škop a František Korbel. Poradní sbor EPS plní úlohu kolegia pøíznivcù a rádcù EPS a pùsobí ve složení: RNDr. Martin Bursík, bývalý ministr životního prostøedí ÈR, Jan Haverkamp, Greenpeace, JUDr. Petr Kužvart, environmentální právník, advokát, Mgr. Monika Ladmanová, Open Society Fund Praha, Doc. JUDr. Vladimír Mikule, pedagog právnické fakulty Karlovy university, èlen Legislativní rady vlády ÈR RNDr. Jan Piòos, vedoucí správy CHKO Broumovsko, Doc. JUDr. Ivana Prùchová, asistentka Ústavního soudu ÈR, pedagog právnické fakulty Masarykovy university. V roce 2000 byli zamìstnanci a dobrovolníky EPS tito lidé: Pavel Èerný, Pavel Doucha, Vítìzslav Dohnal, Pavel Franc, Lenka Hotovcová, Markéta Huòková, Radka Jelínková, Jiøí Kopal, Stanislav Pazderka (do bøezna 2000 na plný, do záøí 2000 na èásteèný úvazek), Martin Prokop, Andrea Rezková (do listopadu 2000), Dušan Rosenbaum, Martin Škop, Marek Veselý, Jan Vodák, Martin Fadrný. EPS by nebyl tím, èím je, bez pomoci tìchto lidí a institucí: Gwendolyn Albert, Marie Boháèová, Jan Filipi, Petr Hlobil, Ján Hrùbala, Yvonna Gailly, Miroslav Kundrata, František Korbel , Petra Ledvinková, Monika Ladmanová , Eva Kováèechová, Vladimír Mikule, Tomáš Mráz, Erik Piper, Ivana Prùchová , Tamás Scsaurszki, Jan Sladký, Renata Todavèièová, Monika Šatavová, Elke Wijffels, Pavol Žilinèík a všichni, kdo se podíleli na èinnosti Obèanských právních hlídek.


38

16.5.2001, 7:17


39

Vše co jste chtìli vìdìt o EPS a báli jste se zeptat Proè se jmenujeme Ekologický právní servis, když se zabýváme i právní ochranou lidských práv? Název Ekologický právní servis jsme si podrželi i poté, co jsme naši èinnost rozšíøili o projekt poradny pro ženy v tísni, právní pomoci ohroženým dìtem a projekt nezávislého monitoringu èinnosti policie (OPH). Nechceme se zbavovat zavedeného názvu organizace, který navíc stále vypovídá o podstatné èásti èinnosti EPS. Podobnì jako britská pojiš ovací spoleènost Lloyd nesla až donedávna tradièní název Lloyd`s Coffee House podle kavárny, kde v roce 1689 vznikla, budeme i my provozovat naši èinnost pod znaèkou, která je sice ponìkud zavádìjící, ale je souèástí dobré tradice naší organizace.

Proè nemáme pøedsedu? Èinnost EPS je založena na principu „rodinného podniku“. Vìtšina zamìstnancù EPS se – po urèité zkušební dobì – stává èlenem sdružení s právem rozhodovat na èlenské schùzi o veškerých záležitostech, souvisejících s èinností EPS. Každý èlen je zodpovìdný za urèitou oblast èinnosti sdružení (napø. za organizaci tréninkù èi za pøipomínkování zákonù), kde má právo úkolovat ostatní. Na to, zda se øádnì plní usnesení èlenské schùze, dohlíží výkonný výbor sdružení, který také pøipravuje porady a øeší personální problémy. Tento systém je pro organizaci menšího typu, jako je EPS, ideální, nebo lidé, kteøí spoleènì rozhodují o náplni své práce, jsou pøi své èinnosti maximálnì motivováni. Systém, v nìmž èlenové sdružení jsou zároveò sami jeho zamìstnanci, vytváøí pocit zodpovìdnosti každého za èinnost celé organizace.

Proè nemáme kanceláø v Praze? EPS má dvì kanceláøe – v Táboøe a v Brnì, kde EPS vznikl a kde sídlí celá øada silných ekologických organizací. Do jihoèeského Tábora se v rámci hledání trvale udržitelnìjšího životního stylu pøestìhovala èást èlenù organizace. Nalezli zde alternativu k „velkomìstkému“ zpùsobu života, která ale zároveò nevyluèuje plnìní našich úkolù, nebo z Tábora je (alespoò prozatím) pomìrnì slušné dopravní spojení s Prahou a Brnem. Nevýhodu èastého cestování pomáhá èásteènì eliminovat také komunikaèní technika, pøedevším e-mail.


39

16.5.2001, 7:17

40


Hospodaøení organizace „Bohatství moudrému slouží, hloupému porouèí.“ (Luccius Annaeus Seneca: O duševním klidu)

Náklady Náklady EPS v letech 1998, 1999 a 2000

Náklady v roce 2000 kaceláøské potøeby a software

101 656

investice

204 944

provozní režie

109 077

odborná literatura

24 117

4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000

komunikace

448 442

tisk, kopírování, propagace

395 219

nájemné

116 936

500 000

cestovné

302 430

0

právní služby

271 946

ostatní služby

250 577

mzdové náklady

1 000 000

1998

1999

2000

1 315 371

bankovní poplatky

15 312

ostatní výdaje

31 579

náklady celkem


1 500 000

3 587 607

40

16.5.2001, 7:17


41

Výnosy Výnosy v roce 2000

Výnosy EPS v letech 1998, 1999 a 2000 390 823

3 000 000

33 000

2 500 000

Partnership (EPCE)

307 750

2 000 000

Open Society Fund

719 700

MARTRA/KAP

192 240

German Marshall Fund

182 628

hospodáøská èinnost provozní dotace ze st. rozpoètu

1 500 000 1 000 000

80 000

500 000

C. S. MOTT Foundation

722 920

0

závìreèné splátky

740 569

European Commision (PHARE)

dary

1999

2000

10 000

kreditní úroky z bìžného úètu

6 642

výnosy celkem

3 386 272

rozdíl VÝNOSY - NÁKLADY


1998

-201 335

41

16.5.2001, 7:17

42


Za finanèní podporu dìkujme tìmto institucím:

Environmental Partnership (EPCE)

C. S. MOTT Foundation

European Commision (Phare)

Open Society Fund

German Marshall Fund

Velvyslanectví Nizozemského království

Ekologický právní servis - ochrana životního prostøedí a lidských práv www.i-eps.cz

Kostnická 1324, 390 01 Tábor, tel: 0361/25 66 62, fax: 0361/25 48 66, e-mail: [email protected]

Bratislavská 31, 602 00 Brno, tel: 05/57 52 29, fax: 05/45 21 44 29, e-mail: [email protected]

vydal: Ekologický právní servis v kvìtnu 2001 pøipravil: Martin Prokop odpovìdný redaktor: Pavel Doucha grafická úprava a sazba: Jakub Hnilièka jazykové korektury: Míla Palánová © Ekologický právní servis 2001


42

16.5.2001, 7:17



43

43

16.5.2001, 7:17

44



44

16.5.2001, 7:17

ochrana žívotního prostøedí a lidských práv

Recommend Documents