Bankovní institut vysoká škola Praha Oceňování majetku
Oceňování při likvidaci pojistné události Diplomová práce
Autor:
Bc. Iva Fridrichová, DiS. Oceňování majetku
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Ort, Ph.D.
Červen, 2010
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne 28. června 2010
Bc. Iva Fridrichová, DiS.
2
Poděkování: Ráda bych poděkovala mému vedoucímu práce panu Ing. Petru Ortovi za odborné vedení této bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině, ţe mi z její strany byly zajištěny studijní podmínky, čímţ mi bylo umoţněno splnění mého ţivotního snu.
3
Anotace Tato práce je zaměřena na problematiku likvidace pojistných událostí, která bude vyuţita pro lepší orientaci nově příchozích pracovníků a jejich rychlejší začlenění do pracovního procesu zaměřeného na likvidaci pojistných událostí. Z tohoto důvodu se tedy nejprve zabývám teoretickou částí, která je zaměřena na vývoj pojišťovnictví, důvody vzniku pojištění, pojistná rizika, členění pojištění, popisem ţivotního a neţivotního pojištění, kde jsou rozebírány nejzákladnější pojistné produkty. Na. teoretickou část navazuje kapitola zabývající se vlastním tématem diplomové práce, tj. oceňováním při likvidaci pojistné události. Závěrečná kapitola nastiňuje očekávané změny v této oblasti, zejména nutnost změn ve vztahu a přístupu ke klientům.
Annotation This work deals with the theme of clearance of insurance claims, and will find its use with recently hired staff members and their quick integration into the working process aimed at the clearance of insurance claims. Therefore the first theoretical part deals with the history of insurance industry, reasons which lead to the creation of insurance, insurance risks, insurance types, description of life and non-life insurances and explanation of basic insurance products. The main chapter of the diploma work presents the theme itself, i.e. the process of evaluation during the clearance of insurance claims. The last chapter suggests changes in this field, particularly the necessity of changes in the relationship with and approach to the clients.
4
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 6 1 Historický pohled na vývoj pojišťovnictví ............................................................... 9 1.1 Vznik pojištění.................................................................................................. 9 1.2 Vývoj pojišťovnictví z hlediska legislativy ...................................................... 9 1.3 Vývoj českého pojišťovnictví ......................................................................... 14 1.3.1 Dopad peněţní reformy na pojištění....................................................... 15 1.3.2 Zvrat ve vývoji ţivotního pojištění......................................................... 15 1.3.3 Vývoj majetkového pojištění .................................................................. 16 1.4 Pojistná rizika ................................................................................................. 20 2 Členění pojištění ..................................................................................................... 21 3 Ţivotní a neţivotní pojištění ................................................................................... 25 3.1 Ţivotní pojištění.............................................................................................. 25 3.1.1 Pojištění pro případ smrti ....................................................................... 26 3.1.2 Pojištění pro případ doţití ...................................................................... 26 3.1.3 Pojištění pro případ smrti a doţití .......................................................... 28 3.1.4 Modifikované podoby pojištění .............................................................. 28 3.2 Neţivotní pojištění.......................................................................................... 29 3.2.1 Pojištění osob.......................................................................................... 29 3.2.2 Pojištění majetková ................................................................................ 30 3.2.3 Pojištění odpovědnostní.......................................................................... 35 4 Proces likvidace pojistné události .......................................................................... 42 4.1 Likvidace pojistných událostí v minulosti ...................................................... 42 4.1.1 Hlášení škodní (resp. pojistné) události.................................................. 43 4.1.2 Zahájení likvidačního řízení ................................................................... 43 4.1.3 Prohlídka místa vzniku škody mobilním technikem .............................. 44 4.1.4 Vlastní likvidace pojistné události .......................................................... 46 4.2 Likvidace pojistných událostí v současnosti .................................................. 47 4.2.1 Odpovědnostní pojištění ......................................................................... 48 4.2.2 Majetkové pojištění ................................................................................ 55 4.2.3 Speciální likvidace.................................................................................. 77 5 Vize do budoucna ................................................................................................... 87 Závěr ............................................................................................................................... 89 Seznam tabulek ............................................................................................................... 94 Seznam příloh ................................................................................................................. 94
5
Úvod K výběru výše uvedeného tématu „Oceňování při likvidaci pojistné události“ mne vedly následující důvody: V akademickém roce 2007/2008 jsem absolvovala na Bankovním institutu vysoké škole, a.s. bakalářský studijní obor „Oceňování majetku“. V závěru studia jsem vypracovala závěrečnou bakalářskou práci na téma „Oceňování při likvidaci pojistné události“. Vedoucím práce byl Ing. Petr Ort, Ph.D., oponentem byl Ing. Richard Motyčka. Práci jsem obhájila stupněm „výborně“. Protoţe jsem byla jiţ v průběhu bakalářského studia rozhodnuta pokračovat na magisterském stupni studia, byla bakalářská práce záměrně strukturována tak, aby mohla být vyuţitelná jako jeden z pramenů budoucí diplomové práce. Jsem absolventkou obchodní akademie a od roku 1991 pracuji v České pojišťovně a.s. Zkušenosti s likvidačním procesem jsem získávala postupně. Nejprve jsem se zabývala problematikou likvidace ţivotního pojištění při doţití a poté jsem v rámci vyuţití a prohloubení svých jazykových schopností přestoupila do oddělení cestovního pojištění na specializaci likvidace léčebných výloh v německy hovořících zemích. Součástí této problematiky však nebylo pouhé proplácení doloţených dokladů za ošetření, nýbrţ i zajišťování převozů klientů, kteří museli být z nějakého zdravotního důvodu hospitalizováni v zahraničí. Převoz mohl být zajištěn na základě souhlasu ošetřujícího lékaře, který rozhodl, zda a za jakých podmínek je klient schopen převozu. V důsledku snahy pochopit podstatu této zdravotnické problematiky, kdy muselo být s lékaři komunikováno na určité odborné úrovni a rovněţ se musela přijímat rozhodnutí váţící se ke zdravotnímu stavu pojištěného, a to nejen z hlediska ekonomického, nýbrţ i z hlediska psychického stavu klienta, vystudovala jsem Vyšší zdravotnickou školu, která mi umoţnila propojit získané teoretické znalosti s odbornou praxí, čímţ jsem nabyla větší samostatnosti při rozhodování. Od roku 2006 jsem zastávala funkci referenta na oddělení reklamací a stíţností, kde se řešila veškerá problematika z oblasti pojišťovnictví. Ponejvíce se zde řešilo stanovení výše pojistného plnění související s ukončeným likvidačním řízením. Rovněţ
6
jsme se zde zabývali chováním a vystupováním našich zaměstnanců či nesouhlasy s nabídkami a propagací nově vytvářených pojistných produktů. V neposlední řadě se zde řešily veškeré stíţnosti klientů uplatněné u České národní banky, která pro oblast pojišťovnictví působí od roku 2006 jako orgán dohledu. Jelikoţ jsem neustále inklinovala k problematice vlastní likvidace, umoţnila mi v loňském roce probíhající reorganizace v České pojišťovně a.s. přechod do oddělení likvidace neţivotního pojištění se zaměřením na likvidace pojištění odpovědnosti a majetku, kde se zabývám stanovením výpočtu pojistného plnění, kterému předchází rozlišení pojistného rizika a jeho likvidnosti. K rozhodnutí vypracovat dané téma mne tedy vedl nejen můj neustávající zájem o danou problematiku, kdy mohu vyuţít kromě teoretických znalostí nabytých během studia na Bankovním institutu vysoké škole, a.s. v bakalářských studijních oborech „Oceňování majetku“ a „Pojišťovnictví“ i svých profesních znalostí a letitých zkušeností, nýbrţ i moţnost podílet se na nově vytvářeném metodickém pokynu týkající se postupu vlastní likvidace, který bude vyuţit v rámci proškolování nově příchozích pracovníků pro jejich lepší orientaci a následné rychlejší začlenění do procesu likvidace pojistných událostí. Cílem práce je tedy komplexní pohled na problematiku likvidace pojistných událostí. Z tohoto důvodu je v práci kromě praktické části, která je zaměřená na vlastní problematiku likvidačního procesu a rozšířená o konkrétní případy, uvedena i teoretická část. Tato nás seznamuje s problematikou pojišťovnictví nezbytnou pro vlastní likvidační proces. Práce je tedy členěna do pěti hlavních kapitol. Kromě vlastní problematiky oceňování při likvidaci pojistné události se zabývám i souvisejícími parametry v oblasti pojišťovnictví a jejími riziky nezbytnými pro pochopení vlastní podstaty k dané problematice. V první kapitole, která je úvodem do teoretické části, podávám ucelený pohled na vývoj pojišťovnictví, kde se věnuji důvodům vzniku pojištění, vývojem pojišťovnictví z hlediska legislativy, vývojem českého pojišťovnictví a pojistnými riziky.
7
Druhá kapitola je zaměřena na členění pojištění, kdy jsou rozebrány ty druhy pojištění, jeţ nebudu popisovat detailně. Ve třetí kapitole se věnuji vlastní podstatě ţivotního a neţivotního pojištění, kde rozebírám nejzákladnější a dle mého názoru nejdůleţitější pojistné produkty jak z hlediska jejich problematiky, tak i ekonomického vlivu. Čtvrtá kapitola je zaměřena na samotný proces likvidace pojistných událostí, který je podáván jak z minulých tak ze současných zkušeností. Poslední kapitola je věnována tématu vize do budoucna, kdy se zabývám problematikou nutnosti změn v likvidačním přístupu a ve vztahu či přístupu ke klientům.
8
1
Historický pohled na vývoj pojišťovnictví
Neţ se budu moci zabývat samotnou otázkou oceňování v souvislosti s likvidací pojistných událostí, je nutné seznámit se s problematikou pojišťovnictví. Mezi základní otázky patří tedy i důvod vzniku samotného pojištění a jejich rizik.
1.1 Vznik pojištění Pojištění vzniklo z potřeby zajištění pomoci a ochrany proti důsledkům nahodilých událostí, které způsobily škody na majetku či na zdraví. Smyslem pojištění bylo rozdělení rizika škod a jejich následků mezi větší počet subjektů. Tato situace byla řešena zakládáním a působením pojišťovacích spolků, kdy nositelem pojistného rizika jiţ nebyl jednotlivec, nýbrţ všichni členové těchto společenstev. Z členských příspěvků se vytvářely finanční pojistné fondy. O vyuţití těchto fondů členové společně rozhodovali na základě předem dohodnutých pravidel. Později začaly vznikat akciové pojišťovny a další formy institucí, které pojistné vztahy regulovaly vlastními pojistnými podmínkami vymezujícími vzájemná práva a povinnosti mezi: o pojistníky (fyzická nebo právnická osoba uzavírající s pojistitelem pojistnou smlouvu a platící pojistné) o pojištěnci (fyzická nebo právnická osoba, která je pojištěna a můţe být současně pojistníkem) o pojistiteli (pojišťovna, právnická osoba spravující pojistné fondy)
1.2 Vývoj pojišťovnictví z hlediska legislativy Celá
problematika
vyvrcholila
nezbytností
státní
regulace,
kdy
byl
vydán
tzv. pojišťovací regulativ, který upravoval zakládání, zařízení a hospodaření pojišťoven. V roce 1934 byl přijat zákon č. 145 vztahující se k pojistné smlouvě a zákon č. 1471 1
Zákon č. 147/1934 Sb. stanovil podrobné zásady pro činnost tuzemských pojišťoven a pravidla pro podnikání zahraničních pojišťoven u nás. Byla upravena tvorba pojistných fondů, způsoby nakládání s jejich jměním, úprava kurzu pojišťovny a státní dozor nad pojišťovnami, který spočíval především v dozoru nad dodrţováním platných předpisů o pojišťovnách, nad hospodařením pojišťoven vztahující se především na splnitelnost závazků pojišťoven. Součástí zákona byla úprava sankcí v souvislosti s porušením stanovených povinností. Bylo zavedeno obligatorní pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel.
9
vztahující se k zabezpečení nároků pojistníků v pojištění soukromém a o státním dozoru nad soukromými pojišťovnami. Do té doby platilo nařízení vlády č. 307/1922 Sb., kdy byl upraven a zaveden v pojišťovnictví státní dozor, jehoţ úkolem byla regulace, zakládání a hospodaření pojišťoven zabezpečovaná vydáváním koncesí k podnikání a stanovením zásad pro hospodaření. Tyto byly zakotveny i do pojistných podmínek. Rovněţ se zabýval schvalováním pojistných podmínek a sazeb pojistného. Pojišťovnictví odráţelo nové rysy projevující se např. sdruţováním pojišťoven, vytvářením koncernů, konkurzem neschopných podniků, vzrůstající profesionalitou v činnosti pojišťoven. Úprava pojistného práva byla po skončení okupace zahájena dekretem prezidenta republiky č. 103/1945 Sb. ze dne 24. 10. 1945 o znárodnění soukromých pojišťoven, kdy v rámci znárodnění průmyslu, bank a spořitelen došlo i ke znárodnění soukromého pojišťovnictví na území Československa. Postavení pojišťoven se tímto dekretem zásadně změnilo. Jako národní podniky se staly majetkem státu. Znárodněním klíčových odvětví národního hospodářství po roce 1945, které bylo zaloţeno na společenském vlastnictví výrobních prostředků, bylo zřízeno pět velkých pojišťoven (tj. Pojišťovna „Slavia“, n.p., Praţská pojišťovna, n.p., První československá pojišťovna, n.p., Poisťovňa „Slovan“, n.p., Nemocenská pojišťovna, n.p.), které byly vytvořeny sloučením dosavadních znárodněných pojišťoven a ústavů pojištění cizozemských pojišťoven. Pouze Nemocenská pojišťovna, n.p., měla monopolní postavení na celém území republiky. Zákon č. 85/1952 Sb. konkrétně vymezoval, který majetek bude povinně pojištěn2, a který se pojišťovat nebude3. Vláda stanovila rozsah a podmínky povinného pojištění a mohla povinné pojištění omezit. Ministerstvo financí určovalo, které druhy dobrovolného pojištění mohly být provozovány, a vydávala pro ně pojistné podmínky a sazby. Organizaci a působnost Státní pojišťovny, způsob jejího hospodaření, druh a výši jejích prostředků stanovil statut, který vydal ministr financí po schválení vládou. 2 3
Např. plodiny, hospodářská zvířata a ostatní movité věci JZD Např. národní majetek ve správě státních orgánů
10
Zásadním momentem ve vývoji pojištění v poválečném Československu byla realizace peněţní reformy v roce 1953, které předcházela měnová reforma z roku 1945. Tato izolovala naši měnu od sousedních měn, majetkovými dávkami odčerpala převáţnou část válečných zisků a nadbytečných finančních prostředků, čímţ bylo zabráněno moţnému vzniku inflace s katastrofálními důsledky. Jelikoţ narůstal objem prostředků občanů, kteří zneuţívali ve svůj prospěch některá opatření vlády4, nebylo moţné zrušit vázané hospodářství potravinami a některým průmyslovým zboţím. Přípravou k nápravným opatřením bylo usnesení předsednictva Likvidačního fondu měnového z února 1953, kdy mimo jiné byly zrušeny výhody, které povolovaly směrnice Ministerstva financí č. 812/46 Ú. l z 8. 3. 1946. V pojišťovnictví se to týkalo zejména výplat v důsledku smrti pojištěného nepřesahující částku 5.000,- Kč, kdy ji bylo moţné vyplatit ve volné měně bez ohledu na vázanou hodnotu. V důsledku těchto změn byly veškeré výplaty posuzovány jen podle § 7 zákona č. 141/1947 Sb., o Likvidačním fondu měnovém5.
V roce 1966 byl vydán nový zákon o pojišťovnictví, a to zákon č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví, kterým byla Státní pojišťovna přetvořena na státní hospodářskou organizaci. Měla výlučné právo provozovat smluvní a zákonné pojištění majetku, osob a odpovědnosti za škody, včetně pojištění vyplývajícího z mezinárodního obchodního styku. Také provozovala zajišťovací činnost. Při provozování pojištění vykonávala Státní pojišťovna také činnost zaměřenou na předcházení škodám, a to zejména spoluprací s orgány činnými v zábraně škod a poskytováním finančních příspěvků na zábranná opatření.
4 5
Např. konfiskace nepřátelského majetku, osídlování pohraničí, nedostatku spotřebního zboţí a potravin Pojištění placená jen ve staré měně se likvidovala pouze ve vázané měně, pojištění placená i ve volné měně se vyplácela vázanou soupisovou hodnotou a zbytek ve volné měně, v některých případech poměrem pojistného placeného ve staré a nové měně.
11
Po ekonomických a společenských změnách v roce 1989, kdy proběhla transformace naší ekonomiky z centrálně řízené na trţní, došlo k odstranění monopolu České a Slovenské státní pojišťovny. Na český pojistný trh vstoupilo postupně kolem 40 komerčních pojišťovny, s. p.
pojišťoven byl
s
zachován
licencí
Ministerstva
vyhláškou
financí.
Ministerstva
Monopol
financí
ČR
České vydanou
pod č. 492/1991 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla aţ do konce roku 1999, kdy toto bylo nahrazeno povinně smluvním pojištěním. Zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, který je sloţen ze čtyř částí, upravoval podmínky podnikání v pojišťovnictví a státní dozor nad pojišťovnictvím. Podnikat v pojišťovnictví mohla na území České republiky pojišťovna nebo zajišťovna zaloţená jako státní podnik6, akciová společnost7, druţstvo nebo druţstevní podnik. Mohla provozovat činnosti v rozsahu povolení, které bylo uděleno dozorčím orgánem, tj. Ministerstvo financí České republiky. Zákon vymezil oblast předmětu podnikání v pojišťovnictví, kterým je: a) pojišťovací činnost – sjednávání pojištění a jeho správa, poskytování plnění z pojistných událostí a zprostředkování pojištění. Součástí pojišťovací činnosti je téţ zábranná činnost, která je zaměřená na předcházení škodám a na jejich minimalizaci. b) zajišťovací činnost - rozděluje rizika, která vznikají v souvislosti s provozováním pojištění. Děje se na základě smlouvy uzavřené mezi pojišťovnou a zajišťovnou. Zajišťovací smlouvu mohou uzavírat rovněţ zajišťovny mezi sebou. c) činnosti s nimi související - jsou činnosti slouţící k podpoře a rozvoji pojišťovnictví, k zajištění splnitelnosti závazků pojišťovny. Zákon za tyto činnosti povaţuje poradenskou činnost, šetření pojistných událostí, další činnosti vykonávané pojišťovnou nebo zajišťovnou se souhlasem Ministerstva financí.
6 7
Zakládáno pouze ministerstvem financí ČR. Zakládají zahraniční osoby (tyto subjekty mohou podnikat jen prostřednictvím svého obchodního zastupitelství se sídlem na území ČSFR).
12
Jelikoţ Česká republika usilovala o vstup do Evropské unie, bylo nutné harmonizovat naše právo v oblasti pojišťovnictví s právem EU. V důsledku tohoto zásadního kroku byl zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, a jeho novely zrušen a nahrazen zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví8. V souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie (dále jen EU) v roce 2004 byla nutná další úprava zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, z něhoţ byla vyčleněna pasáţ o zprostředkovatelích9. Byl schválen zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, který má pro oblast podnikání v pojišťovnictví zásadní význam. Je zde posílena ochrana spotřebitele a zaveden systém soukromého pojištění zaloţený na smluvní volnosti obou smluvních stran. Pojistník by měl před uzavřením pojistné smlouvy i během jejího trvání, zejména v ţivotním pojištění, dostávat informace, na jejichţ základě můţe posoudit kvalitu nakládání s jeho prostředky pojišťovnou. Zákon č. 39/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví byl poslední novelou před vstupem ČR do EU a implementuje 3. generaci směrnic EU o ţivotním a neţivotním pojištění. Tyto směrnice odstranily všechny překáţky týkající se současného provozování pojišťovací činnosti na základě práva zřizovat pobočky a svobody dočasně poskytovat sluţby. Ustanovení týkající se pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí pozbyla platnosti dnem 1. 1. 2005, kdy vstoupil v platnost zákon č. 38/2004 Sb. Další významná novelizace souvisela se sjednocením dohledu nad finančním trhem, a to zákonem č. 57/2006 Sb. Dosavadní působnost Ministerstva financí přešla na Českou národní banku. Státní dozor byl změněn na dohled. Od 1. 1. 2010 nabyl účinnosti nový zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, který zapracovává příslušné evropské směrnice slaďující podmínky pro provozování zajišťovací činnosti ve všech členských státech na základě fungování evropského 8
9
Tento reagoval na stav našeho pojistného trhu. Hlavním cílem je zabezpečení maximální ochrany klientů, kterého bude docíleno omezením moţnosti zasahování Ministerstva financí do vztahů smluvních stran a současně posílením pravomocí Ministerstva financí v oblasti kontroly hospodaření a efektivního dohledu nad finančním zdravím pojišťoven. Uzákoněno samostatným zákonem č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně ţivnostenského zákona
13
pojistného trhu (tzv. jednotného evropského pasu) spolu s nastavením základních podmínek bezpečnosti pro tvorbu technických rezerv, finančního umístění, kontroly vlastníků zajišťoven a jejich působení v rámci skupin. Taktéţ harmonizuje problematiku v provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkon dohledu v pojišťovnictví, který umoţňuje udělení jediného povolení platného v celém Společenství a pouţívání zásady dozoru domovským členským státem. V zákoně je rovněţ upravena povinnost pojišťovny, která provozuje pojišťovací činnost podle pojistných odvětví neţivotních pojištění vztahující se k pojištění majetku slouţícímu k zabezpečení základních funkcí v území, informovat Českou národní banku (na základě její písemné ţádosti) v případě ţivelní nebo jiné pohromy, která je mimořádnou událostí (tzn., ţe byl vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav) o počtu a výši nahlášených škod a o výši vyplacených pojistných plnění za škody způsobené na pojištěném majetku, vymezeném zákonem upravujícím státní pomoc při obnově území postiţeného ţivelní nebo jinou pohromou.
1.3 Vývoj českého pojišťovnictví Ačkoli historie pojišťovnictví je doloţena od konce 17. století10, odvíjela se tradice českého pojišťovnictví teprve od roku 1827, kdy byla zaloţena První česká vzájemná pojišťovna se sídlem v Praze. První česká vzájemná pojišťovna zpočátku provozovala pouze poţární pojištění nemovitostí. Ve druhé polovině 19. století jiţ byla tato pojišťovna natolik silnou institucí, ţe jí neotřásly náhrady škod po řadě velkých poţárů, mezi něţ patřil i poţár rozestavěného Národního divadla v roce 1881, kdy bylo vyplaceno téměř 300 tisíc zlatých. Počátkem 20. století začala nabízet také ţivotní pojištění, pojištění proti vloupání a pojištění zákonné odpovědnosti a úrazu.
10
Podán návrh na zavedení povinného poţárního pojištění budov v Čechách zaloţený na principu vytvoření protipoţárního fondu z příspěvku občanů, který se neujal.
14
Od roku 1945 zajišťovalo pojišťovnictví na našem území prakticky ve všech odvětvích lidské činnosti pojistnou ochranu. Ve spolupráci se zahraničními pojišťovnami a zajišťovnami zabezpečovalo i pojistné krytí námořní a letecké dopravy.
1.3.1 Dopad peněţní reformy na pojištění Významným mezníkem zejména pro ţivotní pojištění byla peněţní reforma v roce 1953, kdy byl zvolen jednotný systém přepočtu 1 : 20, přestoţe většina tehdy platných ţivotních pojištění byla sjednána na nízké pojistné částky. Touto reformou ztratila veřejnost důvěru v pojišťovnu a pojištění, coţ se promítlo zejména ve sjednávání ţivotního pojištění. Peněţní reforma zasáhla i do majetkového pojištění. Odstranění dvojích cen vázaného a volného trhu, a zavedení jednotných státních maloobchodních cen znamenalo pro majetkové pojištění v podstatě velkou úlevu. Náhrada ve vázané ceně ztěţovala obnovu pojištění, jelikoţ rozdíl mezi nejvyšší moţnou náhradou a mezi skutečnou škodou byl z hlediska pojistníků tak malý, ţe v uzavření pojistné ochrany nebyla spatřována ţádná výhoda. Totální škoda byla v této době řídkou a vzácnou výjimkou. Měnová reforma měla zásadní vliv na placení pojistného. Pojistná částka byla sníţena v poměru 5 : 1, ale ihned zvýšena o 2/3, čímţ se podstatně sníţilo dosavadní pojistné. Kromě této změny došlo ve sdruţeném pojištění i k rozšíření pojistného rizika, které zahrnovalo i pojištění jízdních kol (nebezpečí krádeţe a pojištění zákonné odpovědnosti vyplývající z drţby a provozu).
1.3.2 Zvrat ve vývoji ţivotního pojištění V roce 1955 došlo ke zvratu ve vývoji ţivotního pojištění, které bylo do té doby ochromeno důsledky měnové reformy. Vyjma roku 1958 dochází k pravidelnému nárůstu celkového objemu ţivotního pojištění, ke kterému přispěly i nově nabízené produkty.
15
Tabulka č. 1: Nové produkty pojistné ochrany Pojistný produkt Účel pojištění zahrnovalo také: ○ starobní důchod Důchodové pojištění ○ vdovský důchod ○ sirotčí důchod - pojistitel se zavazoval uhradit náklady za úkony pohřbu Pohřební pojištění v rozsahu zvoleného typu pojištění s naturálními nároky - pohřeb ţehem nebo do země - navázání spolupráce se závodními výbory Hromadné sjednávání - pojištění sjednávali závodní důvěrníci pojištění - nejprve uzavíráno smíšené pojištění (úmrtí + úraz) - vytvořen produkt Sdruţené pojištění pracujících - určeno zejména pro mladé rodiny s dětmi Sdruţené pojištění - nedostatek finančních prostředků stagnace pojištění mládeţe - platba pojistného sráţkou ze mzdy expanze pojištění Vkladové pojištění odezva zejména u druţstevních rolníků obyvatelstva Zdroj: Vlastní tvorba
Mezi další přijatá opatření ke zlepšení statutu ţivotního pojištění v očích veřejnosti bylo nastavení zvýšeného plnění z tohoto pojištění v případě úmrtí a upuštění od vyměřování dědické daně.
1.3.3 Vývoj majetkového pojištění Pro pojištění majetku měl klíčový význam rok 1964, kdy bylo vydáno nové znění Občanského zákoníku a následně i vyhláška č. 48/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku. Na základě těchto pojistných podmínek bylo moţné pojistit jednotlivě určenou věc (např. stavbu), případně soubor movitých věcí (např. zařízení domácnosti). Rozsah pojištění byl rozšířen pro případ poškození nebo zničení věci ţivelnou událostí v důsledku sesouvání půdy a sesouvání nebo zřícení lavin, které do té doby bylo ve výlukách z pojištění. Ve sdruţeném pojištění domácnosti bylo pracováno s paušálními sazbami, kdy pro všechny typy platila jednotná pojistná částka, a to 200.000,- Kč11. Nebylo rozlišováno, zda do pojištění vstupovala domácnost městská nebo vesnická. Jednotné
11
Horní hranice plnění pojišťovny
16
sazby byly přizpůsobeny počtu místností, podle nichţ se platilo pojistné. Nová úprava neměla vliv na zvýšení či sníţení pojistného, ale pouze na jeho zprůměrování. Do pojištění byly bez vlivu na zvýšení pojistného zahrnuty škody vzniklé vodou z atmosférických sráţek. Toto riziko však bylo zahrnuto pouze do pojištění domácnosti, nikoliv však do pojištění domácností v rekreačních chatách. Mezi pojistná rizika bylo moţné zařadit i připojištění motorů v domácích elektrických spotřebičích s příkonem od 20 W výše pro případ poškození nebo zničení zkratem. Touto moţností si získalo pojištění domácností mezi obyvatelstvem velkou oblibu. Během následného ekonomického a politického vývoje se rozvíjely všechny osvědčené druhy pojištění. Bylo zavedeno výhodné povinné pojištění plodin, hospodářských zvířat a ostatního movitého majetku. Zásadnější změny se projevily především v pojištění motorových vozidel. Po roce 1989, který je povaţován za historický předěl, nastala na našem území vysoká škodovost, která byla způsobena především liberalizací cen a růstem násilných trestných činů. Z celkově způsobených trestných činů byly na prvním místě krádeţe12 a vykradené domácnosti a rekreační chaty. K
zásadním
změnám
pojistných
potřeb
došlo
v
zemědělském
pojištění,
kde se v důsledku privatizace sníţil počet Jednotných zemědělských druţstev. Nová vrstva podnikatelů projevovala spíše zájem o pojištění svých podniků. Rychlý růst motorizmu si vynutil úpravu pojištění motorových vozidel, a to jak pojištění odpovědnosti za škody, tak havarijního pojištění. Dalším historickým předělem v rámci vlastní likvidace byl červenec 1997, kdy nejen naše území postihla první vlna ţivelních pohrom, a to z rizika povodeň, záplava. S datem těchto povodní je neodmyslitelně spjata oblast Moravy, zejména Troubky. Během likvidačního řízení bylo zjištěno nedostatečné krytí poškozeného majetku, který 12
Zejména motorových vozidel
17
byl podpojištěn. Na základě těchto zkušeností bylo přistoupeno k plošnému přepracovávání dosavadního nevyhovujícího pojištění potřebám klientů.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NMNM_povoden.jpg
Rok 2002, kdy v srpnu řádila tisíciletá voda, taktéţ zůstane v podvědomí obyvatelstva. Této katastrofě se nevyhnulo ani naše hlavní město. Ke katastrofickým důsledkům napomohlo kromě nepřetrţitého deště i protrţení hrází, spadlé mosty, sesuvy půdy, čímţ byl ztíţen odtok přitékající vody. V České republice bylo nahlášeno kolem 45.000 pojistných událostí, za něţ bylo vyplaceno přes 35 miliard korun. Na základě těchto zkušeností byla přijata protipovodňová opatření, jejichţ součástí bylo vybudování koryt pro zlepšení průtoku vody ze strany jednotlivých obcí. V důsledku pozvolné změny klimatu se však povodně opakovaly i v roce 2006 a rovněţ v roce 2009, kdy série letních záplav a krupobití způsobila klientům našich pojišťoven celkem aţ 30 000 pojistných událostí za cenu asi 2 miliard korun. Kromě výše uvedeného rizika povodeň, záplava postihla Českou republiku v roce 2007 i kalamita z pojistného rizika vichřice, kdy vítr dosahoval rychlosti a síly orkánu (pojmenován Kyrill). Po řádění ţivlu bylo nahlášeno cca 42.000 pojistných událostí, kdy byly nejvíce postiţeny lesní porosty. Plnění dosáhlo 830 milionů korun. Rok poté postihla Českou republiku vichřice s názvem Emma. Přestoţe nezpůsobila takové škody jako její předchůdce Kyrill, bylo nahlášeno necelých 20.000 událostí za zhruba půl miliardy korun.
18
V roce 2009 bylo kalamitních období hned několik (od 10. června do 31. srpna). Největší záplavy udeřily 23. června. Vichřice, krupobití, bouřky a s nimi související údery blesku, přívalové deště a pády stromů či jiných předmětů postihovaly Českou republiku nárazově po celé léto. Největší podíl na kalamitách (přes 10.000 škod) způsobily klientům České pojišťovny a.s. záplavy. Více neţ 8000 způsobila vichřice, téměř 4000 škod si připsaly údery blesku a po 3000 povodně a krupobití. Zbytek hlášených událostí se týkaly pádů stromů a jiných předmětů, sesuvů půdy a dalších rizik. Povodně, které koncem června postihly část Čech i Moravy, byly třetí nejtragičtější v novodobé historii Česka. Počátkem letošního roku byl vyhlášen kalamitní stav z rizika tíha sněhu a námrazy nebo jejich sesuvu. Tíha sněhu má jako ţivelní událost určité specifikum. Škody z tohoto rizika se projeví nejčastěji v době zvýšení venkovních teplot, kdy sněhová pokrývka začne tát, přestoţe prvotní příčina nastala několik týdnů předem. Způsobené škody jsou trojího rázu: 1) samotná hmotnost sněhu, bez ohledu na teplotní výkyvy 2) sesuv sněhu na okolní objekty 3) voda z tajícího sněhu Nejčastěji jsou registrovány poškozené střešní konstrukce, krytiny, okapy nebo zastřešení bazénů a zahradních chatek. Bylo hlášeno cca 20.000 škodních událostí.
Zdroj: http://www.ceskapojistovna.cz/default.aspx?section=20101&tiskova=206
19
V současnosti opětovně řešíme kalamitní stav z rizika povodeň, záplava, který ponejvíce postihl oblast Moravy. Dle předběţných odhadů je předpokládáno, ţe z tohoto rizika bude nahlášeno 30.000 škodních událostí.
1.4 Pojistná rizika Riziko znamená určitou formu nejistoty týkající se výsledku dané situace. Existuje zde tedy moţnost vzniku škody s různými kombinacemi pojistných nebezpečí. Mechanismus přenosu rizika má však svá omezení, kdy je nutné mít představu o tom, co můţe a nemůţe být pojištěno. Mezi základní sluţby patří poskytování přenosu rizika, které se s vývojem společnosti mění (resp. mění se jejich potřeby i priority). Pojistným rizikem je tedy rozuměna moţnost vzniku nahodilé události, s níţ je spojena povinnost pojistitele uhradit vzniklou škodu nebo vyplatit sjednanou částku. Pojištění a pojistná rizika nesmí odporovat tomu, co povaţuje společnost za správné a morální. Mezi pojistná nebezpečí v majetkovém pojištění řadíme: ţivelná rizika o poţár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu o povodeň nebo záplava o vichřice nebo krupobití o sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení sněhových lavin o pád stromů, stoţárů nebo jiných předmětů o tíha sněhu nebo námrazy o zemětřesení vodovodní rizika, projevující se škodami způsobenými vodou vytékající z vodovodních zařízení, topení, kanalizací apod. rizika odcizení a vandalství, související se škodami na majetku spojenými se zásahem třetí osoby Pro ţivotní pojištění teorie odškodnění v podstatě neplatí, jelikoţ představuje pojistky poskytující pomoc pro nastalé riziko úmrtí či doţití.
20
2
Členění pojištění
Podstatou pojištění je ochrana proti finančním důsledkům nahodilosti. Pojištění rozlišujeme z různých hledisek. Tabulka č. 2: Členění pojištění HLEDISKO
POJIŠTĚNÍ Dobrovolné
právní
Povinné
Sociální (povinné)
způsobu financování
Komerční (soukromé)
Škodová
věcného vymezení produktu
Obnosová Riziková tvorby rezerv Rezervotvorná
POZNÁMKA záleţí na rozhodnutí pojistníka Smluvní - povinnost uzavřít pojistnou smlouvu pro dané subjekty je určena právním předpisem Zákonné - pojistná smlouva se neuzavírá - povinnost vyplývá ze zákona Přestoţe se pojistná smlouva nepodepisuje, musí být určité instituci a v určitých termínech hrazena (placena) určitá částka. úhrada sociálních rizik dané rozhodnutím státu, kterým jsou kryta: dlouhodobá pracovní neschopnost sociální důchodové pojištění krátkodobá pracovní neschopnost sociální nemocenské pojištění pracovní úrazy a nemoc z povolání – v rámci zákonného odpovědnostního pojištění přes komerční pojišťovny zdravotní péče (provozováno přes zdravotní pojišťovny) nezaměstnanost pojištění nezaměstnanosti Rezervy se nevytvářejí v závislosti na riziku. Sazba je stanovena pro všechny účastníky stejným způsobem (tzn. určité % z příjmu). Krytí rizik fyzických a právnických osob na základě jejich rozhodnutí. Platí zde zásada ekvivalence, kdy velikost příspěvků zúčastněných subjektů se odvíjí od velikosti rizika. či zájmová pojištění, kdy je mezi výší plnění z pojištění a výší vzniklé škody bezprostřední vztah ryzí zájmové pojištění – kryta celá vzniklá škoda na majetku pojištění na pojistnou částku, tj. na první riziko – pojistné plnění je omezeno stanovenou částkou, resp. horní hranicí této částky pojištění na plnou hodnotu (nejrozšířenější) - kromě ujednané pojistné částky se v širším slova smyslu uplatňuje ještě tzv. pojistná hodnota pojištění (či sumová nebo na pojistnou částku) – jedná se o technické konstrukce, kdy je v pojistné smlouvě ujednán konkrétní peněţní obnos či stanovená událost Platí zde podmíněná návratnost finančních prostředků daná vznikem pojistné události, plnění se nemusí vyplatit (závisí na vzniku či realizaci rizika). Vytváří se rezerva na výplatu sjednaných pojistných plnění v budoucnosti, plnění se vyplatí vţdy.
Zdroj: Vlastní tvorba
21
K nejzákladnějšímu členění však patří dělení podle druhu krytých rizik na: Ţivotní pojištění 13 – mezi něţ řadíme pojištění: o pro případ smrti o pro případ doţití o pro případ smrti nebo doţití o vkladové o důchodové o skupinové o modifikované
investiční
kapitálové
Neţivotní pojištění – mezi něţ řadíme: neţivotní pojištění osob14 o úrazové o nemocenské pojištění majetková: o majetku obyvatelstva15
pojištění domácnosti
budov
havarijní pojištění
o podnikatelských a průmyslových rizik
ţivelní pojištění - konstruováno na principu nové hodnoty, tzn. pojistné plnění je vypláceno ve výši potřebné opravy nebo znovuzřízení pojištěného majetku, který byl poškozen nebo zničen.
13
Bude rozebíráno v následující kapitole. Bude rozebíráno v následující kapitole. 15 Bude rozebíráno v následující kapitole.
14
22
technická pojištění a. Strojní pojištění - škody na strojích způsobené: nesprávná obsluha, nedbalost, konstrukční, materiálová, výrobní vada, selhání měřících zařízení, přetlak páry atd.) b. Pojištění montáţních a stavebních rizik – hrazeny škody i na materiálu, nejsou hrazeny projekční a konstrukční vady
pojištění pro případ přerušení provozu - kryje následné škody z ţivelní a technické havárie – úhrada finanční újmy v důsledku přerušení provozu
pojištění úvěru - krytí ztrát v případě nesplacení poskytnutého úvěru
pojištění proti odcizení
pojištění dopravní - je pojištění pro případ poškození, zničení nebo ztráty při dopravě, základním rizikem je havárie, dále riziko ţivelní a odcizení. -
pojištění KASKO (na dopravních prostředcích)
-
pojištění KARGO (na přepravovaných věcech)
o zemědělských rizik
pojištění plodin - kryje rizika majetkových škod na rostlinné produkci o
krupobitní pojištění
o
pojištění proti vybraným rizikům
o
pojištění úrody plodin
pojištění hospodářských zvířat - se vztahuje na soubory hospodářských zvířat (krav, ovcí, koní, drůbeţe apod.) Krytí škody při uhynutí, utracení nebo nutné poráţce v důsledku nákazy, infekční nemoci
23
pojištění odpovědnostní16: o za škodu při provozu vozidel o při pracovním úrazu, nemoci z povolání o profesní odpovědnostní pojištění o obecné odpovědnostní pojištění pojištění právní ochrany – hradí se náklady spojené s prosazováním poţadavků na náhradu škod pojištěného, a sice soudní výdaje a náklady, náklady na svědky a soudní znalce povolané soudem, odměny a náklady zvoleného právního zástupce, náklady na provedení výkonu rozhodnutí, výdaje pojištěného na cestu k soudnímu řízení, sluţby pojišťovny (objasnění skutečností, ověření událostí, jmenování advokáta, dohled nad průběhem procesu) o pojištění právní ochrany motorového vozidla o pojištění právní ochrany rodiny o pojištění právní ochrany podniků (podnikatelů) cestovní pojištění – do něhoţ jsou zařazovány následující pojistné produkty: o pojištění léčebných výloh kryjící náklady na lékařskou péči, ošetření, léky, pobyt v nemocnic při cestách do zahraničí o pojištění úrazové o pojištění storna zájezdu (přerušení nebo zrušení cesty) – krytí finančních ztrát při nevyuţití cesty v návaznosti na výskyt nahodilé události o pojištění zavazadel (majetkové pojištění pro krytí škod při ztrátě, zničení, poškození zavazadel) o pojištění odpovědnosti za škody o pojištění právní ochrany
16
Bude rozebíráno v následující kapitole.
24
3
Ţivotní a neţivotní pojištění
Jelikoţ dělení podle druhu krytých rizik patří k nejzákladnějšímu členění, budu se dále věnovat pouze těmto oblastem. Ţivotní pojištění (dále jen ŢP) kryje rizika ohroţující ţivoty lidí. Jelikoţ vzniklou škodu je velmi těţké ohodnotit, není výše plnění dána velikostí škody, ale velikostí pojistné částky, kterou určuje pojistník při sjednání pojištění (jeho rozhodnutí o riziku a pokrytí, dle jeho finančních moţností). V rámci neţivotního pojištění (dále jen NŢP) jsou kryta rizika různého charakteru, a to rizika: -
ohroţující zdraví a ţivoty osob (úraz, nemoc, invalidita apod.)
-
vyvolávající přímé věcné škody (ţivelní rizika, odcizení, vandalství, strojní rizika apod.)
-
vyvolávající finanční ztráty (přerušení provozu, úvěrová rizika, rizika finančních ztrát, odpovědnostní rizika atd.)
3.1 Ţivotní pojištění Důvodem pro sjednání ţivotního pojištění je zejména zabezpečení rodiny při ztrátě ţivitele z důvodu jeho úmrtí. U ţivotního pojištění rozlišujeme dvě základní rizika: -
riziko úmrtí - velký význam v minulosti, ochrana rodiny před úmrtím muţe jako ţivitele rodiny
-
riziko doţití – více rozšířené o Upřednostňované klienty, jelikoţ umoţňuje krýt potřeby lidí ve stáří. o Rovněţ zde hraje roli daňové zvýhodnění pro pojistníka v případě sjednání ŢP.
V současné době ŢP různými způsoby kombinuje tato dvě rizika, přičemţ bývají do krytí v rámci produktů ŢP často zahrnuta ještě další rizika NŢP (invalidita, úraz, váţné nemoci). Riziko je ohodnocováno na základě pravděpodobnosti úmrtí, která závisí na věku, pohlaví, zdravotním stavu pojistníka a délce pojištění.
25
Specifickou podobou ţivotního pojištění je kolektivní ŢP, kdy se pojistná smlouva uzavírá pro skupinu osob (např. poţárníci). Výhodou tohoto pojištění je moţnost sjednání bez zdravotního a finančního ocenění, nízké náklady na správu smlouvy, riziko profilu pojistné skupiny. V praxi je toto pojištění vyuţíváno jako součást zaměstnaneckých výhod, kdy pojistné hradí sám zaměstnavatel nebo participace zaměstnanců.
3.1.1 Pojištění pro případ smrti Jedná se o pojištění na jediné riziko, a to na riziko úmrtí, které vţdy nastane, ale není znám přesný okamţik, který se řídí nahodilostí. Sjednaná částka se vyplácí obmyšlenému17 (tj. zabezpečení pozůstalých osob pojistníka). Členění dle způsobu sjednané doby: a) Dočasné pojištění pro případ úmrtí – kryje se riziko pouze v rámci sjednané doby. Pokud ke smrti nedojde, pojistné se nevyplácí. Tento druh pojištění je vyuţíván především při ţádostech o úvěr, půjčku či garance vůči bance, kdy by pojistné plnění krylo stanovené splátky. b) Časově neomezené pojištění pro případ úmrtí – pojistné plnění je poskytnuto při úmrtí pojistníka (resp. pojištěného), které je omezeno maximální horní věkovou hranicí (např. 85 let) za předpokladu, ţe pojistná smlouva byla řádně uzavřena a hrazena nejpozději do 65 let (stanoveno pojistným matematikem).
3.1.2 Pojištění pro případ doţití Likvidace je prováděna na základě pojistné události, kterou je doţití se sjednané pojistné doby. V případě dosaţení sjednaného věku pojistník obdrţí sjednanou částku (obdoba spoření). Jelikoţ ţivotní pojištění nemůţe být ze strany pojistitele vypovězeno, přistupuje se při neplacení pojistného ze strany pojistníka k redukci pojistné částky18či pojistné doby19.
17
Obmyšlený – osoba, které by bylo vyplaceno pojistné plnění v případě úmrtí pojištěného Redukce pojistné částky – změna pojištění sjednaného na určitou dobu a s dohodnutou pojistnou částkou bez dalšího placení pojistného na stejnou, tedy původní dobu pojištění, ale se sníţením výše pojistné částky 19 Redukce pojistné doby – ponechání původní pojistné částky, ale za současného zkrácení doby pojištění 18
26
V případě, ţe pojištěnému během trvání pojištění je přiznán plný invalidní důchod ze sociálního pojištění, přistupuje pojistitel ke zproštění od placení pojistného. Klient je i nadále pojištěn, přestoţe neplatí pojistné. V současné době je v pojistných podmínkách umoţněno regulovat výši pojistného či přerušit placení pojistného. Pojistník můţe rovněţ vyuţít moţnosti odbytného (resp. odkupného), kdy předmětnou pojistnou smlouvu ukončí předčasně. Na základě jeho písemné ţádosti je zahájeno likvidační řízení a klientovi je vyplacena částka rezerv pojistného, od něhoţ jsou odečteny neamortizované náklady správní reţie a tzv. manipulační poplatek.
3.1.2.1 Důchodové pojištění Důchodové pojištění zabezpečuje výplatu základního důchodu, přičemţ si lze individuálně zvolit způsob vyplácení peněz, a to doţivotní výplata důchodu ve zvolených periodách (neohraničená doby výplaty důchodu) nebo výplata důchodu po stanovený počet let. Jedná se tedy o opakované doţití se pojištěného sjednaného věku, kdy se od sjednaného okamţiku (tj. ihned splatný důchod, který se vyplácí při postupném doţívání se jednotlivých období věku za podmínky jednorázového zaplacení pojistného, nebo odloţený důchod) provádí postupná výplata sjednané velikosti důchodu. Ze zaplaceného pojistného jsou odečteny náklady na krytí pojistné ochrany a poplatky. Zbývající část pojistného je pouţita na tvorbu rezervy pojištění. V případě úmrtí klienta je vrácen návratný vklad včetně podílů na výnosech. V případě doţití je vyplacena sjednaná pojistná částka včetně návratného vkladu a podílů na výnosech. V případě sjednání dalších připojištění je při pojistné události vyplaceno pojistné plnění dle sjednaných podmínek (tzv. dočasný důchod, který se vyplácí pojištěnému po určité době od uzavření smlouvy v případě trvalé invalidity). Podle zvoleného rozsahu pojistného krytí můţe důchodové pojištění také zabezpečit v případě smrti pojištěného výplatu důchodu pro pozůstalé (tzv. pozůstalostní důchod, který se vyplácí při úmrtí pojištěného po určité době od uzavření smlouvy uvedené osobě uvedené v pojistné smlouvě). 27
3.1.2.2 Věnové pojištění (resp. sdruţené pojištění mládeţe) Pojištění na doţití finančně závislé osoby (tj. dítěte). Pojistníkem je jeden z rodičů. Kromě pojištěného dítěte mohou být jednou pojistnou smlouvou pojištěni na úraz oba rodiče. Doplňováno o riziko úmrtí rodičů, jejich invalidity (zproštění placení pojistného). Doţití nastává plnoletostí, ukončením školy, sňatkem. Pojistné plnění je vypláceno jednorázově nebo postupně (studijní pojištění). V případě smrti pojištěného dítěte se vrací zaplacené pojistné.
3.1.3 Pojištění pro případ smrti a doţití Jedná se o smíšené pojištění, v němţ je kombinace pojištění pro případ smrti a doţití. Pojistné plnění je poskytnuto vţdy. V případě doţití se pojistníka sjednané doby je pojistná částka vyplacena přímo jemu. Pokud se pojistník nedoţije sjednané doby, vyplácí se pojistné plnění obmyšlenému. Bývá označováno jako kapitálové ţivotní pojištění.
3.1.4 Modifikované podoby pojištění Modifikované podoby ţivotního pojištění jsou ze strany pojistitelů zaváděny z důvodu ochrany naspořených finančních prostředků před inflačními vlivy. Mezi tato pojištění patří zejména: a) Univerzální ţivotní pojištění Pojistné je hrazeno podle momentální finanční situace pojistníka, kdy můţe vyuţít moţnosti
zastavit
placení,
znovu
obnovit
placení,
jednorázově
zaplatit
či si ze zaplacené částky pojistného půjčit. Nepravidelné částky jdou na individuální účet, z něhoţ se sráţí rizikové pojistné (vyplácí se při úmrtí, úrazu, invaliditě, nemoci), zbytek částky je spořící zhodnocovaná sloţka (vyplácí se při doţití se určitého věku). b) Investiční ţivotní pojištění Spojení rizikového ţivotního pojištění a investování prostřednictvím otevřeného podílového fondu. Výše pojistného plnění závisí na výnosech z investování rezerv pojistného, kdy investiční riziko nese pojistník, který rozhoduje o umístění svých investic dle alokačního poměru do fondů (např. akciový fond, fond obligací, peněţní fond, fond státních cenných papírů), tj. má moţnost volby svého portfolia. 28
3.2 Neţivotní pojištění Je sjednáváno jako pojištění škodové pro pojistná nebezpečí, která jsou specifikována v pojistných podmínkách. Jelikoţ tato oblast zahrnuje velkou škálu pojistných produktů, budu se dále zabývat pouze základními pojištěními, která jsou typická pro běţného občana.
3.2.1 Pojištění osob Přestoţe svým obsahem souvisí pojištění osob s rizikem újmy na zdraví člověka, patří z hlediska své pojistně-technické konstrukce mezi neţivotní pojištění. Mezi tato pojištění patří pojištění úrazové, váţných chorob, léčebných výloh, ušlého výdělku v případě pracovní neschopnosti aj.
3.2.1.1 Úrazové pojištění Úrazem se rozumí náhlé a neočekávané působení zevních sil nebo vlastní síly, neočekávané a nepřetrţité působení vysokých teplot, par, plynů, záření a jedů, které měly za následek tělesné poškození (přechodné či trvalé) nebo smrt pojištěného. Pokud k úrazu došlo např. trestním činem, pod vlivem alkoholu, následkem duševní poruchy, sebevraţdou, není kryto pojistným rizikem. Kromě úrazového pojištění lze dále pojistit: -
dobu nezbytného léčení
-
denní odškodné za dobu pracovní neschopnosti
-
denní odškodné za pobyt v nemocnici
-
úhrada nákladů spojených s úrazem
-
pojištění drobných úrazů
3.2.1.2 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění slouţí jako doplněk povinného zdravotního a sociálního pojištění pro rizika, která nejsou kryta povinným pojištěním, kdy pojistník má zájem na vyšším plnění neţ dává povinné pojištění či pro osoby nezahrnuté do povinného pojištění, jako jsou osoby samostatně výdělečně činné.
29
Mezi toto pojištění jsou řazeny následující produkty: -
pojištění léčebných výloh v zahraničí
-
nadstandardní vybavení při pobytu v nemocnici
-
pojištění závaţných onemocnění
-
pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti – vyuţíváno především ze strany osob s vyššími příjmy či osoby samostatně výdělečně činné
-
pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici
3.2.2 Pojištění majetková Majetková pojištění zahrnují krytí celé řady rizik, jejichţ realizací dochází ke škodám na majetku v důsledku: -
poškození
-
zničení
-
ztráty věcných hodnot v důsledku rizika ţivelního, vodovodního, havarijního, odcizení a vandalství, strojní riziko
-
finanční ztráty – škody za přerušení provozu (např. výpadkem elektrického proudu při ţivelní události) či riziko úvěrové
Práva a povinnosti z pojištění majetku občanů se řídí: a) pojistnou smlouvou b) všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění majetku občanů c) doplňkovými pojistnými podmínkami pro jednotlivé druhy pojištění d) obecně závaznými právními předpisy, mezi něţ patří např.: a. zákon o pojistné smlouvě b. zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí c. zákon o pojišťovnictví d. občanský zákoník e. obchodní zákoník Majetek je moţné pojistit pro případ jeho poškození, zničení, ztráty a odcizení nebo jiných škod, které na něm vzniknou. Podle povahy dělíme majetek na movitý a nemovitý. Z hlediska pojištění majetku hovoříme o pojištění věcí movitých a pojištění staveb.
30
Jelikoţ pozemek není vytvořen lidmi, nejsou tyto, jako takové, pojišťovány. V souvislosti s pozemky můţe být do pojištění zahrnuta pouze lidská činnost provozovaná na předmětném pozemku (např. pojištění plodin). Za věc je povaţován i ţivý tvor, např. hospodářské nebo domácí zvíře. Pojištění movitých věcí můţeme z hlediska jejich konstrukce členit na pojištění jednotlivých věcí a na pojištění souborů věcí. Nejčastěji pojišťovaným souborem věcí je zařízení domácnosti, kdy se pojištění nevztahuje jen na věci, jeţ jsou součástí souboru v době sjednání pojištění, ale také na ty věci, které se jimi staly i po uzavření smlouvy. Musí však splňovat podmínky stanovené v pojistné smlouvě. Pojištění majetku lze sjednat buď proti jednomu druhu pojistného nebezpečí, nebo proti několika nebezpečím, a to jednou pojistnou smlouvou za společné pojistné. Pojištění se v tomto případě nazývá kombinovaným. U pojištění majetku lze vyuţít: - pojištění na časovou hodnotu, kdy bude vyplacena hodnota majetku těsně před vznikem pojistné události Stanoví se z nové ceny, kdy je přihlíţeno ke stupni opotřebení, jiného znehodnocení či zhodnocení (např. opravou, modernizací). Jako pojistná hodnota se tedy časová cena pouţije v případě, kdy opotřebení nebo znehodnocení budovy přesáhne 70 % nové ceny. - pojištění na novou hodnotu - bude uhrazena oprava uvádějící majetek do původního stavu nebo bude poskytnuta náhrada v pořizovací ceně nového předmětu umoţňující obnovu majetku, kdy nebude prováděna sráţka za opotřebení a amortizaci - kombinace – pojištění na časovou hodnotu a pojištění na novou hodnotu (např. krytí částečných škod na principu pojištění nové hodnoty a celkových škod na základě časové ceny, nebo majetek do 30 % opotřebení na principu pojištění na novou hodnotu a majetek s vyšší mírou opotřebení na principu časové ceny)
31
V případě poškozené budovy, kterou není moţné uţívat k jejímu účelu, nebo jiné stavby určené ke zbourání je vyuţíváno obecné hodnoty (tj. cena, za níţ lze budovu nebo jinou stavbu koupit v daném čase). K nejrozšířenějším produktům pojištění majetku obyvatelstva patří:
Pojištění domácnosti (trvale obydlené a rekreační)
Pojištění staveb
Pojištění motorových vozidel (tj. havarijní pojištění)
3.2.2.1 Pojištění domácnosti (trvale obydlené a rekreační) Objektem pojištění je soubor zařízení domácnosti v bytě a v nebytových prostorách náleţejících k pojištěnému bytu (musí být specifikováno v pojistné smlouvě). Do pojištění je zahrnováno krytí nejrůznějších rizik, zejména riziko ţivelní, vodovodní, odcizení, která se liší podle pojistných podmínek jednotlivých pojistitelů. Předměty, které se svou cenou vymykají standardní výbavě (tj. staroţitnosti, věci umělecké a historické hodnoty, elektronika aj.), jsou kryty v základním pojištění jen do určité výše. Pokud hodnota těchto předmětů přesahuje pojistitelem stanovený limit, je moţné tyto připojistit. Rovněţ je moţné připojistit i stavební součásti v bytě pořízené na vlastní náklad (např. tapety, omítky, keramický obklad, plovoucí podlaha). V důsledku pozvolné změny klimatu dochází v posledních letech k většímu výskytu ţivelních událostí (zejména rizik vichřice či povodeň a záplava). Z tohoto důvodu byla pojistná rizika rozšířena o moţnost připojištění rizika záplavy, přepětí a indukce v důsledku úderu blesku či připojištění skel (rozbití skel výplní dveří či oken způsobených např. poryvem větru, resp. průvanem). Výše pojistného závisí na: o
rozsahu pojištění
o
sjednané pojistné částce
o
umístění domácnosti
o
úrovni zabezpečení
o
spoluúčasti
o
míře rizika
32
Jelikoţ ve větších městech je zejména riziko krádeţe a loupeţe větší, neţ v menších městech a vesnicích, je vyšší i pojistné. Zařízení domácnosti se pojišťuje na takovou pojistnou částku, která odpovídá jeho pojistné hodnotě (tj. hodnotě vyjádřené v penězích v okamţiku, kdy nastala pojistná událost). Je-li pojistná částka niţší neţ pojistná hodnota (tzn., ţe domácnost je podpojištěna20), obdrţí pojištěný v případě pojistné události niţší plnění, neţ odpovídá skutečně vzniklé škodě. V konstrukci pojištění
domácnosti
je
typické
vyuţití
pojištění
na
novou
hodnotu
(zejména u částečných škod). Rozdíl mezi trvale obydlenou domácností a rekreační domácností je ve vyšším vzniku rizika krádeţe a vandalství, coţ se projeví na výši pojistného.
3.2.2.2 Pojištění staveb Pojištění staveb se vztahuje na objekty vyjmenované v pojistné smlouvě. Jedná se především o pojištění rodinných domů, nájemních obytných domů, rozestavěných domů, rekreačních budov, hospodářských budov, garáţí, domácích dílen a dalších drobných staveb. Pojištění staveb se také můţe vztahovat na nově zahajované stavby a stavební materiál určený k zabudování do těchto staveb a s tím související potřebné zařízení ke stavbě, stavební materiál nutný k údrţbě budov, oplocení a ohradní zdi obklopující pojištěné budovy, studně, septiky a neveřejné části přípojek nacházejících se v místě pojištění. Pojištění staveb obvykle kryje zejména rizika: o
ţivelní
o
vodovodní
o
poškození nebo zničení budovy tíhou sněhu nebo námrazy, jejíţ příčinou nesmí být vadná konstrukce stavby
o
odcizení
o
úmyslné poškození nebo zničení věcí (předpokladem je však zjištěný pachatel)
20
Podpojištění – pojistná částka v době vzniku pojistné události je niţší, neţ skutečná hodnota pojištěné věci, a proto pojistitel poskytne pojistné plnění ve stejném poměru ke škodě, v jakém byla pojistná částka (uvedená v platné pojistné smlouvě) k pojistné hodnotě (skutečná aktuální cena vybavení domácnosti).
33
Na základě připojištění je moţné do pojistného rizika zahrnout: o
náraz dopravních prostředků
o
rozbití skleněných výplní
o
odpovědnost vyplývající z vlastnictví budov, kdy jejich nedostatečnou údrţbou můţe být způsobena třetí osobě škoda na jeho majetku či zdraví
3.2.2.3 Pojištění motorových vozidel (tzv. havarijní pojištění) Havarijní pojištění kryje škody na motorovém vozidle, které si způsobil řidič sám (např. chybným vyhodnocením jízdné situace, nepřizpůsobení jízdy povrchu vozovky či povětrnostním podmínkám). Pojištění je sjednáváno dobrovolně. Pojištěné vozidlo je v pojistné smlouvě přesně specifikováno a identifikováno, a to druhem vozidla, tovární značkou, typem vozidla, přidělenou registrační značkou. Základním rizikem je krytí havárie, dále riziko ţivelní, odcizení, vandalství, neoprávněné uţití vozidla a moţnost vyuţití asistenční sluţby. Klient má moţnost určit si rizika, pro něţ chce být pojištěn (např. pojištění veškerých rizik tzv. All Risks či na podkladě stavebnicového principu, kdy si klient vybírá jednotlivá rizika dle jeho potřeb a uváţení). Tabulka č. 3: Pojistná rizika Riziko Neoprávněné Varianta Ţivel Havárie Odcizení uţití vozidla All Risk Ano Ano Ano Ano Havárie a ţivel Ano Ano Ne Ne Odcizení a ţivel Ano Ne Ano Ano Zdroj: Vlastní tvorba
Konstrukce havarijního pojištění vychází z principu pojištění na novou hodnotu, kdy pojistitel vyplácí pojistné plnění ve výši nákladů na opravu, pokud tato nepřekročí cenu vozidla před pojistnou událostí (tj. časovou cenu). Velikost pojistného závisí na: -
charakteristice vozidla – cena, stáří, obsah motoru, garáţování, ochrana před krádeţí
-
charakteristice řidiče – věk, pohlaví, délka vlastnictví řidičského průkazu
-
obecných kritérií územní platnost pojištění
34
Do výše pojistného se promítá nejen sjednaná spoluúčast (od 1% aţ do 30 %), ale i získané bonusy (zvýhodnění za bezeškodní průběh pojištění) a malusy (znevýhodnění z důvodu nadměrného počtu škod) za dobu provozu motorového vozidla.
3.2.3 Pojištění odpovědnostní Pojištění odpovědnosti za škody je upraveno legislativou a kryje rizika související se skutečností, ţe pojištěný subjekt můţe způsobit svou činností škody jinému subjektu, a to škody na majetku, na zdraví a na ţivotě, nebo finanční škody, za které poškozenému odpovídá v důsledku zaviněného porušení právní povinnosti nebo jeho objektivní odpovědnost vyplývá ze zákona bez ohledu na zavinění. Z pojištění odpovědnosti musí vzniknout poškozenému nárok na náhradu škody na právním základě. Tak jako u majetkového pojištění se práva a povinnosti z pojištění odpovědnosti se řídí: a) pojistnou smlouvou b) příslušnými všeobecnými a doplňkovými pojistnými podmínkami c) smluvními ujednáními pro dané pojištění d) obecně závaznými právními předpisy, mezi něţ patří např.: a. zákon o pojistné smlouvě b. zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí c. zákon o pojišťovnictví d. občanský zákoník e. obchodní zákoník f. zákoník práce g. zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů h. vyhláška Ministerstva zdravotnictví o odškodnění bolesti a ztíţení společenského uplatnění
35
Předmětem pojištění odpovědnosti je tedy právní vztah. Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného zaplatit škodu. Pojišťovna vyplácí pojistné plnění aţ na základě rozhodnutí o povinnosti nahradit škodu, a to obvykle poškozenému. Pojistné plnění v rámci odpovědnostních pojištění zahrnuje: -
náhradu škody (škody na zdraví, na věcech, finanční ztráty)
-
náklady na obhajobu pojištěného v souvislosti se škodou, kterou má pojišťovna uhradit
-
náklady na soudní řízení o náhradě škody, pokud bylo nutné ke zjištění odpovědnosti pojištěného a výše plnění pojišťovny
Pojištění odpovědnosti vychází ze třech základních principů: 1) princip příčiny – k porušení právní povinnosti (tj. k příčině škodní události) došlo v době trvání pojištění, škoda můţe být uplatněna později (vyuţíván zejména v minulosti) 2) princip Loss Occurence (resp. škodní události) – z pojištění jsou kryty škody vzniklé v době platnosti pojistné smlouvy Nároky poškozených budou uhrazeny z pojištění bez ohledu na to, kdy dojde ke konečné dohodě nebo soudnímu rozhodnutí o výši odškodnění. Projednávání odpovědnosti za škody při škodách v souvislosti s pouţíváním výrobku můţe trvat i několik let, proto s ohledem na inflační vývoj nemusí být konečná výše náhrad škod dostatečná. 3) princip Claims Made (tj. vznesení nároku) – z pojištění jsou kryty škody, které mohly nastat v minulosti, ale jejich následky (tzn. Uplatnění nároku na náhradu škody) se projeví aţ v průběhu pojistného období platné pojistné smlouvy. Pojistnou událostí není okamţik vzniku škody, ale okamţik, kdy poškozený uplatnil nárok na náhradu škody u pojištěného.
36
Konstrukce pojištění odpovědnosti vychází z formy pojištění na první riziko. Ve smlouvě je sjednána pojistná částka, která představuje horní limit pro velikost pojistného plnění. Odpovědnost můţe být pojata jako: - subjektivní (odpovědnost za zavinění), kdy předpokladem vzniku odpovědnosti ekonomického subjektu za škodu je zavinění škody – dvouletá, ode dne kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá o porušení právní povinnosti o musí vzniknout škoda o příčinná souvislost o zavinění Za subjektivní odpovědnost jsou povaţovány škody způsobené v důsledku neopatrnosti, nepozornosti či zanedbání dohledu. - objektivní (odpovědnost za výsledek), kdy odpovědnost za škodu vzniká bez ohledu na zavinění nebo nezavinění – tříletá běţí ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé o porušení právní povinnosti o musí vzniknout škoda o příčinná souvislost Odpovědnostní pojištění se vyskytuje v celé řadě konkrétních pojistných produktů. Tyto produkty lze podle charakteru odpovědnostních rizik rozdělit do následujících oblastí: obecné odpovědnostní pojištění profesní odpovědnostní pojištění odpovědnostní pojištění vozidel odpovědnostní pojištění při pracovních úrazech a nemocech z povolání
37
3.2.3.1 Pojištění odpovědnosti z běţného občanského ţivota Pojištění odpovědnosti za škodu občanů se tedy vztahuje na odpovědnost pojištěného za škodu způsobenou při činnostech běţných v občanském ţivotě, pokud není z pojištění vyloučena příslušnými pojistnými podmínkami. Pojištění se tedy vztahuje na škodu způsobenou pojištěným: -
v rámci vedení domácnosti či vzniklou z provozu jejího zařízení
-
při rekreaci a zábavě
-
při rekreačních sportech nebo sportech provozovaných ze zdravotních důvodů
-
jako chodcem či cyklistou nebo při jízdě na koni
-
jako vlastníkem nebo opatrovatelem domácích a drobných hospodářských zvířat běţně chovaných v domácnostech v České republice pro zálibu či potřebu rodiny
-
při činnostech pracovního charakteru, pokud jejich pojištění není vyloučeno pojistnými podmínkami
-
zbraní, drţenou na základě povolení
-
jako vlastníkem, provozovatelem nebo uţivatelem nemotorového plavidla, které nepodléhá evidenci státní plavební správy
Pojistná ochrana se rozšiřuje i na odpovědnost pojištěného za jinou majetkovou škodu (např. za škodu finanční) a škodu způsobenou na území Evropy z geografického hlediska. Spolupojištěnými jsou manţel pojištěného a děti do věku 26 let21, pokud ţijí s pojištěným ve společné domácnosti. Tabulka č. 4: Maximální limity pojistného plnění Pojistná částka v Kč Odpovědnost za Pojistná částka v Kč (před vstupem ČR do EU) škodu (po vstupu do EU) A B C na zdraví 500.000,- 1.000.000,- 2.000.000,2.000.000,(tj. úraz či nemoc) na věci 200.000,- 400.000,- 800.000,1.000.000,finanční 20.000,20.000,20.000,500.000,Zdroj: Vlastní tvorba
21
Původně do 25 let
38
Za vznik úrazu je povaţován okamţik, kdy došlo ke krátkodobému, náhlému a násilnému působení vnějších vlivů, které způsobily poškození zdraví. Za vznik nemoci je povaţován okamţik, který je jako vznik nemoci lékařsky doloţen. K tomuto pojištění, které je povaţováno za základní, je moţné připojištění odpovědnosti za škodu občana jako vlastníka, drţitele, nájemce nebo správce nemovitosti či jako vlastníka budovy, díla ve stavbě nebo demolici.
3.2.3.2 Pojištění odpovědnosti z výkonu povolání Toto pojištění se vztahuje na obecnou odpovědnost pojištěného za škodu způsobenou při plnění úkolů v pracovněprávním nebo sluţebním vztahu nebo v přímé souvislosti s tím, za níţ odpovídá zaměstnavateli podle ustanovení zákoníku práce nebo obdobného právního předpisu České republiky. Jedná se o pojištění dobrovolné. Pro určité profese, kdy jsou osoby ze zákona odpovědné za profesionální chyby a omyly (např. advokát, stomatolog, lékař, auditor, právník), je však sjednání tohoto pojištění nezbytnou podmínkou pro výkon povolání (tzn. ţe se jedná o povinně smluvní pojištění). Pojištění se rovněţ vztahuje na odpovědnost za škodu na movitých věcech, svěřených nebo uţívaných k výkonu práce, pokud došlo k jejich poškození nebo zničení. Výjimkou jsou však škody způsobené zanedbáním předepsané obsluhy a údrţby. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou pojištěným: -
úmyslně nebo v opilosti, kterou si sám přivodil, nebo po zneuţití omamných prostředků
-
při výkonu práce na základě dohody o provedení práce
-
provozem dopravních prostředků, je-li dána odpovědnost podle § 427 občanského zákoníku
-
ztrátou věci
-
nesplněním povinností k odvrácení škody
-
schodkem na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat 39
-
vyrobením zmetku (vadného výrobku)
-
na pneumatikách a dopravovaných věcech s výjimkou škod vzniklých při dopravní nehodě
Dále se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu: -
vzniklou zaměstnavateli zaplacením majetkové sankce (včetně pokut) uloţené v důsledku jednání pojištěného, s výjimkou úroků z prodlení, sankcí za pozdní fakturaci a úhradu faktur, sankcí uloţených v souvislosti s výpočtem a poukazy daní a odvodů a sankcí za pozdní vrácení obalů
-
převzatou nad rámec stanovený právními předpisy
Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliţe neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Plnění pojistitele činí dle typu pojistné smlouvy: 1) Dvě třetiny z předepsané částky, kterou je pojištěný povinen zaměstnavateli zaplatit na náhradu škody, za kterou odpovídá a na níţ se pojištění vztahuje nebo je poţadované plnění limitováno výší 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, které je sníţené o velikost spoluúčasti pojištěného. 2) Individuálně stanovená kombinace pojistného limitu (50.000 Kč, 100.000 Kč, 150.000 Kč) a spoluúčasti (10 %, 20 % nebo 30 %) ze strany pojištěného.
3.2.3.3 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (tzv. povinné ručení) Od roku 2000 se jedná o tzv. povinně smluvní pojištění, kdy vlastník vozidla uzavírá smlouvu s pojišťovnou. Pojišťovna hradí škody na zdraví nebo usmrcení, škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, škody mající povahu ušlého zisku a náklady na právní zastoupení. Pojišťovna nehradí škody, které: -
utrpěl řidič vozidla
-
škody na vozidle, na které se nevztahuje pojištění
-
majetkové škody, za něţ pojištěný odpovídá svým příbuzným.
40
Tabulka č. 5: Limity pojistného plnění Limity pojistného plnění v mil. Kč Varianta u věcných škod při škodě na a ušlého zisku zdraví Start 35 35 Standard 50 50 Exclusive 100 100
Náklady právní ochrany v Kč 10.000,10.000,20.000,-
Zdroj: Vlastní tvorba
3.2.3.4 Pojištění odpovědnosti při pracovním úrazu a nemoci z povolání Jedná se o zákonné pojištění, kdy stát vymezuje pojišťovny, které provádí tuto činnost. Sazby jsou stanoveny právním předpisem a diferencovány podle odvětví činnosti zaměstnavatele Na základě vyhlášky se sazby pohybují v rozmezí 2,8 ‰ (oblast peněţnictví) aţ 50, 4 ‰ (oblast dolů). Zaměstnavatel má právo, aby pojišťovna za něho platila škody zaměstnanci při pracovním úrazu. Pojistnou událostí je tedy vznik povinnosti zaměstnavatele platit škodu. Výplaty při pracovních úrazech jako náhrada za poškození zdraví poškozeného je povaţováno za tzv. nadstavbu nad sociálním pojištěním, kdy je hrazena: -
ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (tj. rozdíl mezi průměrným čistým výdělkem a nemocenskou)
-
ztráta na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tj. rozdíl mezi průměrným čistým výdělkem a příjmem poškozeného)
-
ztráta na důchodu
-
bolestné
-
náhrada za ztíţení společenského uplatnění (jednorázová dávka)
-
náklady spojené s léčením
-
náhrada za věcnou škodu
-
náhrady na pohřebné
-
jednorázové odškodnění pozůstalých
41
4
Proces likvidace pojistné události
Skutečný postup vyřizování škod je rozdílný podle druhu pojištění a krytí, podle výše škody a podle toho, zda jde o individuální pojištění nebo o podnikatelské pojištění. Oznámit škodu je povinností pojištěného. U ţivotního pojištění je proces likvidace pojistné události jednodušší, jelikoţ částka, která má být pojištěnému v případě doţití a obmyšlenému v případě smrti pojištěného vyplacena, je pevně stanovena jiţ při uzavření příslušné pojistné smlouvy. Rovněţ jsou stanoveny podmínky, za nichţ se pojistná částka (tj. pojistné plnění) bude vyplácet. Ke sjednané částce se tedy připočte určité procento jako prémie za počet let, kdy bylo pojistné řádně hrazeno a podíl na hospodářském výsledku a odečte se příslušná daň. Veškeré nároky vyplývající z pojistné smlouvy jsou likvidovány na základě písemné ţádosti pojištěného, který musí být řádně identifikován, a proto se rovněţ vyplňuje a podepisuje tzv. Informace o klientovi. Tento tiskopis slouţí jako ochrana pojistitele proti praní špinavých peněz, resp. legalizaci výnosů z trestné činnosti (viz zákon č. 159/2000 Sb.). Jelikoţ ţivotní pojištění není postaveno na principu oceňování, budu se v této oblasti zabývat pouze úrazovým pojištěním, které však svou konstrukcí patří mezi neţivotní pojištění.
4.1 Likvidace pojistných událostí v minulosti V minulosti byla u neţivotního pojištění hlášení o vzniku škody prováděna písemně na příslušném tiskopise „Oznámení pojistné události“. Veškerá činnost související s předmětnou likvidací byla zajišťována ze strany odpovědného likvidátora, který s klientem ústně projednával všechny vznesené poţadavky, prohlíţel vzniklé poškození, počítal škodu a rozhodoval o výši plnění. Po roce 2000 došlo v této oblasti k zásadní změně. Kromě vytvoření softwarového programu bylo zřízeno Klientské centrum, jehoţ úkolem bylo přijímat telefonicky hlášení o vzniklých škodách. Po nahlášení škody byla tato předána vedoucímu týmu
42
odboru likvidace pojistných událostí, který ji přidělil příslušnému likvidátorovi. Tento rozhodoval o uskutečnění prohlídky místa vzniku škody a likvidnosti předmětné škody. S klientem bylo jednáno převáţně písemně, čímţ došlo k odosobnění vlastní likvidace.
4.1.1 Hlášení škodní (resp. pojistné) události Kromě telefonického hlášení vzniku škodní události přes Klientské centrum, které Česká pojišťovna a. s. z důvodu rychlejšího zpracování příslušných poţadavků upřednostňuje, bylo moţné i hlášení v písemné formě, a to dopisem či e-mailem. Při telefonickém hlášení škody byl klient podroben souboru dotazů, upřesňujících datum vzniku, příčinu a rozsah poškození. Dále klient uváděl předpokládanou výši škody, kontaktní adresu a způsob vyplacení pojistné plnění (poštovní poukázkou na adresu či bankovním převodem na účet). Ve většině případů je škoda nahlášena pojištěným. Můţe být však nahlášena i rodinným příslušníkem či makléřem. V případě vzniku škodní události z pojištění odpovědnosti musí být předmětná škoda hlášena jak pojištěným, tak poškozeným. Na základě těchto údajů byla předmětná škoda operátorem zaregistrována na konkrétní číslo škodní (resp. pojistné) události a toto bylo klientovi sděleno. Při další komunikaci (např. dotaz na dobu likvidace či na výpočet výše pojistného plnění) bylo nutné ze strany klienta vţdy uvádět přidělené číslo události.
4.1.2 Zahájení likvidačního řízení Po zaregistrování škody, kdy této bylo operačním systémem přiděleno konkrétní číslo, byl poţadavek předán do odboru likvidace pojistných událostí, kde odpovědný likvidátor stanovil poţadavky na zahájení likvidačního řízení. Nejprve byla vyhledána pojistná smlouva, z níţ byla škoda nahlášena. Rovně byla ověřena platnost pojistné smlouvy, rozsah pojistného rizika a pojistného krytí. Dále byl zadán poţadavek na prohlídku místa vzniku škody a poškozených věcí. Ve výjimečných případech mohla být likvidace provedena bez prohlídky (pojistné riziko vloupání). Do 48 hodin od přijetí hlášení o vzniku škody musel být klient 43
ze strany odpovědného likvidátora písemně informován o registraci škodní události, přičemţ součástí tohoto oznámení mohlo být i vyţádání dalších podkladů k zahájení likvidačního řízení (např. pořizovací doklady za poškozené věci, faktury za opravu).
4.1.3 Prohlídka místa vzniku škody mobilním technikem Na základě poţadavku likvidátora vyjíţdí, po telefonické domluvě s klientem, mobilní technik na prohlídku místa vzniku škodní události za účelem zjištění její příčiny a rozsahu. Mobilní technik má k dispozici pro výkon své funkce mobilní telefon, hands free sadu, digitální fotoaparát, notebook, tiskárnu, desky s klipem a prohlídkové formuláře, digitální měřič vzdálenosti, vlastní motorové vozidlo, ceníky a další pracovní pomůcky. Vzhledem k tomu, ţe mobilní technik je v přímém kontaktu s klientem, musí za kaţdých okolností působit seriozním a kultivovaným dojmem. Zaměstnanec uplatňuje zdvořilý, korektní a nestranný přístup ke všem klientům. Jednání je vedeno v souladu se zájmy účastníků bez jakékoli předpojatosti či zvýhodňování. Všem účastníkům jsou poskytovány úplné, nezkreslené, pravdivé a srozumitelné informace. Pro úspěšné osobní jednání s klientem jsou rovněţ nezbytné odborné znalosti a přehled o chodu firmy. Prohlídka místa vzniku předmětné škody je uskutečňována za účasti klienta nebo jím pověřené osoby. Nahlášená škoda je podrobně a fakticky zdokumentována, je provedeno příslušné zaměření a zhodnocen celkový stav. Vzhledem k tomu, ţe mobilní technik musí přesně a srozumitelně popsat poškození, musí disponovat znalostí stavebních materiálů a být obeznámen s problematikou technologií opravy, kterou téţ navrhuje. Na základě faktů zjištěných na místě je vyhotoven ve dvojím provedení zápis o prohlídce škody na majetku – movité věci, kde je uvedeno: -
jméno pojištěného či poškozeného
-
datum, místo a příčina vzniku škody
-
kým bylo zaviněno
-
kdo je vlastníkem poškozených věcí 44
-
popis poškození, jeho pořizovací cena, stáří
-
zda je k dispozici doklad o pořízení
-
jakým způsobem má být poukázáno pojistné plnění
-
datum a místo pořízení zápisu
-
číslo škodní (resp. pojistné) události
Správnost údajů na zápise je stvrzena podpisem klienta, který obdrţí kopii zápisu o poškození. Posledním úkonem mobilního technika je přiřazení jím vyhotovených dokumentů k příslušné škodní (resp. pojistné) události. Po zajištění veškerých dokumentů a zváţení všech rozhodných skutečností rozhodl likvidátor, zda je moţné poukázat pojistné plnění či nikoliv, resp. zda se jedná o pojistnou nebo škodní událost. Za škodní událost je označována kaţdá událost oznámená pojištěným, která můţe být důvodem ke vzniku práva na plnění pojišťovny. Pojistná událost je skutečnost vyvolaná sjednaným pojistným nebezpečím, s níţ je spojena povinnost pojistitele plnit. Nezbytnou podmínkou je však její nahodilost (např. sráţka vozidel), od které je však nutné rozlišit zákonitost (tj. koroze, opotřebení). Za nahodilou událost je povaţována taková událost, která můţe v době trvání pojištění nastat, ale není zřejmé, kdy a zda k ní vůbec dojde. Za tuto událost se však nepovaţuje skutečnost, která nastala v důsledku úmyslného jednání nebo úmyslného opomenutí. Vzhledem k tomu, ţe kaţdá vzniklá a nahlášená škodní či pojistná událost je svým způsobem specifická, musí být likvidátor důkladně obeznámen nejen se zákonnou úpravou, s předmětnými pojistnými podmínkami příslušné pojistné smlouvy, ale i s pojistnými pojmy (resp. výkladovými ustanoveními – viz Příloha č. 1), které vymezují rozsah nároku na pojistné plnění.
45
4.1.4 Vlastní likvidace pojistné události Likvidací se tedy rozumí soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události začínající zahájením šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojišťovny plnit a končící stanovením výše pojistného plnění. Po obdrţení veškerých poţadovaných podkladů (jak ze strany klienta, tak ze strany mobilního technika) stanoví likvidátor právní základ nároku na pojistné plnění, který spočívá ve: -
zhodnocení předloţené dokumentace
-
zjištění, zda příčina vzniku škody skutečně odpovídá pojistnému riziku, na které má klient uzavřenou pojistnou smlouvu
Po zváţení všech rozhodných skutečností je likvidační řízení ukončeno odmítnutím nebo poukázáním pojistného plnění. V případě odmítnutí plnění musí likvidátor klienta písemně seznámit s důvody neposkytnutí jím nárokovaného odškodnění za předmětnou škodní událost. Při oprávněném nároku klienta provede likvidátor výpočet pojistného plnění, kde je zohledněna: -
pojistná hodnota – tj. nejvyšší moţná majetková újma, která můţe v důsledku pojistné události nastat a lze ji vyjádřit: o novou cenou - cena, za níţ lze v daném místě a čase pořídit stejnou nebo srovnatelnou věc znovu V případě stavby je nová cena vyjádřena cenou nové stavby, kterou je třeba vynaloţit k vybudování novostavby téhoţ druhu, rozsahu a kvality v daném místě, včetně nákladů na zpracování projektové dokumentace. o časovou cenou – cena věci bezprostředně před pojistnou událostí (tj. v okamţiku vzniku škody)
46
Je stanovena z nové ceny věci s přihlédnutím ke stupni opotřebení nebo jiného znehodnocení či zhodnocení věci v důsledku její opravy, modernizace, aj. o způsobem, který je stanoven doplňkovými pojistnými podmínkami nebo způsobem ujednaným v pojistné smlouvě podle pojistného nebezpečí a druhu pojištěné věci -
amortizační skupina
-
stáří věci
-
opotřebení věci – v pojišťovnictví se vyuţívá převáţně lineární metody (předpokládá se, ţe opotřebení roste přímo úměrně s časem)
-
spoluúčast – smluvně dohodnutá částka (určená pevnou částkou nebo procentuálně), kterou se pojištěný podílí na kaţdé pojistné události
„Pojistné plnění poskytne pojišťovna v tuzemské měně do 15 dnů, jakmile skončila šetření nutné ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit“22. V případě, ţe šetření nemohlo být ukončeno do 3 měsíců od nahlášení škody (je způsobeno zejména nedodáním dokladů nezbytných k ukončení likvidačního řízení ze strany klienta), musí být klient o této skutečnosti písemně informován.(§ 16 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě).
4.2 Likvidace pojistných událostí v současnosti Zkušenosti minulých let prokázaly, ţe došlo k velkému odosobnění likvidačního procesu. Klient byl od likvidátora selektován v důsledku minimalizace ústního kontaktu mezi likvidátorem a poškozenou stranou, coţ se projevilo zejména v nespokojenosti klientů, kteří tuto pro ně nevyhovující zkušenost řešily stíţnostmi a přechodem ke konkurenčním subjektům.
22
Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů VPPMO 2005 (čl. 8 bod 3 Plnění pojišťovny)
47
Z tohoto důvodu přechází Česká pojišťovna a.s. na nový systém likvidace a kontaktů s klienty. Tato myšlenka je do provozu zaváděna postupně, a proto je nutné odlišit proces likvidace mezi jednotlivými druhy pojištění. Dále se tedy budu detailněji zabývat oblastí odpovědnostního pojištění, s nímţ je spjato i úrazové pojištění, a majetkovým pojištěním. Nedílnou součástí budou i konkrétní případy související s oceněním při likvidaci pojistné události. Jako zaměstnanec České pojišťovny a. s. jsem však vázána povinností mlčenlivosti (zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví), a proto nebudou uváděny konkrétní údaje, které by mohly vést k identifikaci pojistníka.
4.2.1 Odpovědnostní pojištění Vzhledem k tomu, ţe u odpovědnostního pojištění musí být škoda nahlášena jak ze strany pojištěného, tak ze strany poškozeného23, je likvidační proces prozatím ponechán bez zásadních změn. Hlášení o škodě je tedy přijímáno v písemné podobě (e-mailem, faxem, dopisem, na tiskopise České pojišťovny a.s., který je k dispozici na přepáţce) i telefonicky operátory Klientského centra. Do 48 hodin od přijetí hlášení o vzniku škody je klient písemně informován o její registraci. Po zaregistrování a přidělení čísla škodní události je přidělena příslušnému útvaru likvidace pojistných událostí, kde ji vedoucí přidělí likvidátorovi, který rozhoduje o nutnosti zajištění prohlídky místa vzniku škody a po ověření platnosti pojistné smlouvy, rozsahu pojistného rizika a pojistného krytí stanoví poţadavky na zahájení likvidačního řízení (např. čestné prohlášení, v čem pojištěný spatřuje své zavinění, pořizovací doklady za poškozené věci, faktury za opravu či hodnocení bolestného v případě škody na zdraví). Likvidátor jedná s klientem převáţně písemně. V případě dotazů je klient kontaktován telefonicky.
23
Můţe být více poškozených stran.
48
4.2.1.1 Prohlídka místa vzniku škody mobilním technikem Mobilní technik vyjíţdí po telefonické domluvě s klientem na prohlídku místa vzniku škodní události za účelem zjištění její příčiny a rozsahu. Prohlídka místa vzniku předmětné škody je tedy uskutečňována za účasti klienta nebo jím pověřené osoby, kdy je nahlášená škoda fakticky zdokumentována. Na základě zjištěných faktů je vyhotoven ve dvojím provedení zápis o prohlídce škody, kde je uvedeno: -
jméno pojištěného či poškozeného
-
datum, místo a příčina vzniku škody
-
kým bylo zaviněno
-
kdo je vlastníkem poškozených věcí
-
popis poškození, jeho pořizovací cena, stáří
-
zda je k dispozici doklad o pořízení
-
jakým způsobem má být poukázáno pojistné plnění
-
datum a místo pořízení zápisu
-
číslo škodní (resp. pojistné) události
Podpisem klienta je stvrzena správnost údajů na vyhotoveném zápise. Klient obdrţí kopii zápisu o poškození. Následně jsou zjištěné skutečnosti a pořízené dokumenty ze strany mobilního techniky přiřazeny pomocí softwarového vybavení k příslušné škodní události.
4.2.1.2 Vlastní likvidace pojistné události Jak jiţ bylo výši uvedeno rozumí se likvidací soubor činností spojených s vyřizováním pojistné události začínající zahájením šetření nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojišťovny plnit a končící stanovením výše pojistného plnění. Po obdrţení veškerých poţadovaných podkladů (jak ze strany pojištěného, poškozeného, tak ze strany mobilního technika) stanoví likvidátor právní základ nároku na pojistné plnění, který spočívá ve: -
zhodnocení předloţené dokumentace
-
stanovení právního základu nároku na pojistné plnění
49
-
zjištění, zda příčina vzniku škody skutečně odpovídá pojistnému riziku, na které má klient uzavřenou pojistnou smlouvu
Po zajištění veškerých dokumentů stanoví likvidátor, zda se jedná o škodní nebo pojistnou událost (tzn., ţe bylo naplněno pojistné riziko) s následným odmítnutím či poukázáním pojistného plnění. Po zváţení všech rozhodných skutečností je likvidační řízení ukončeno: 1) odmítnutím poskytnutí pojistného plnění V případě odmítnutí plnění musí likvidátor klienta písemně seznámit s důvody neposkytnutí jím nárokovaného odškodnění za předmětnou škodní událost. 2) poukázáním pojistného plnění Při oprávněném nároku klienta provede likvidátor výpočet pojistného plnění, kde je zohledněna pojistná hodnota, amortizační skupina, stáří věci, opotřebení věci a spoluúčasti poskytne pojišťovna pojistné plnění v tuzemské měně do 15 dnů, jakmile skončila šetření nutné ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit. V případě, ţe šetření nemohlo být ukončeno do 3 měsíců od nahlášení škody, musí být klient o této skutečnosti písemně informován (§ 16 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě).
4.2.1.3 Příklad ocenění při likvidaci pojistné události z pojištění odpovědnosti v běţném občanském ţivotě Nejčastějšími nahlašovanými pojistnými událostmi jsou vodovodní škody, zejména nedostatečné
zajištění
výpustní
hadice
automatické
pračky,
přetečení
vody
z kuchyňského dřezu či umyvadla v důsledku ucpaného odtoku. Dne 5.1.2010 došlo k vytopení bytové jednotky v důsledku polámané kartuše24 u pákové baterie (velmi obtíţná manipulace, musí být vynakládána značná síla, čímţ došlo k polámání kartuše). Poslední výmalba provedena v únoru 2009. Právní základ je dán podle § 420 občanského zákoníku porušení právní povinnosti, princip 24
Jedná se o keramický vnitřní mechanismus pákové vodovodní baterie slouţící k přívodu teplé a studené vody a odvedení smíchané vody
50
pojištění – loss occurance. Nárok uplatněn včas z pojištění odpovědnosti v běţném občanském ţivotě. Maximální limit pojištění 1.000.000,- Kč s územním rozsahem Česká republika. Pojistné zaplaceno.
Tabulka č. 6: Výměra poškozených místností Rozměr Místnost
světlá výška šířka délka malby
Kuchyň Obývací pokoj Chodba Koupelna WC
2,55 5,1 1 1,5 1
2,1 3,7 3,4 1,5 1,2
Plocha stěn malby
Podlahová plocha
2,6 2,6 2,6 2,6 2,6
Celkem
Celková plocha maleb
5,355 18,87 3,4 2,25 1,2
24,18 45,76 22,88 15,6 11,44
29,535 64,63 26,28 17,85 12,64
31,08
119,86
150,94
Zdroj: Vlastní tvorba
Podlahová plocha = šířka místnosti * délka místnosti Plocha stěn malby = (2 * šířka * světlá výška malby) + (2 * délka * světlá výška malby) Celková plocha maleb = podlahová plocha + plocha stěn malby Tabulka č. 7: Výpočet náhrady škody s koeficientem cenového podkladu 1,1 Popis Malba kuchyně s přidáním tónovací pasty Malba obývacího pokoje s přidáním tónovací pasty Malba chodby s přidáním tónovací pasty Malba koupelny latexová bez válečkování Malba WC latexová bez válečkování Omítky malých ploch ve stěnách Škrábání staré malby Izolace skvrn – nitronátěr Úklid bytových prostor Vzniklá škoda Spoluúčast Plnění celkem Zdroj: Vlastní tvorba
Množství v m2
Cena za jednotku
Cena (vč. DPH)
Opotřebení v%
Náhrada v Kč
29,54
49,80
1618
22
1.262,-
64,63
49,80
3540
22
2.761,-
26,28
49,80
1440
22
1.123,-
17,85
56,20
1103
22
860,-
12,64
56,20
781
22
609,-
2
378,18
832
10 10 31,08
15,330 51,30 36,70
168 564 1254 11300
832,168,564,1.254,9.433,0,9.433,-
Poškozenému bylo zasláno pojistné plnění ve výši 9.433,- Kč na jím uvedený účet. O ukončení likvidačního řízení a stanovení výše pojistného plnění byli pojištěný i poškozený informováni písemně.
51
4.2.1.4 Příklad ocenění při likvidaci pojistné události z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (tzv. povinné ručení) Z povinného ručení jsou hrazeny poškozenému zejména škody na jeho vozidle, škody na zdraví (bolestné, ztíţení společenského uplatnění, ztráta na výdělku, ušlý zisk), škody na věci a finanční škody (zejména nároky zdravotních pojišťoven). Dne 1. prosince 2009 došlo v časných ranních hodinách k dopravní nehodě, která byla způsobena vozidlem tovární značky Škoda Favorit, kdy naše pojištěná jako řidička osobního motorového vozidla přehlédla při pravém okraji vozovky ve stejném směru jdoucí chodkyni a pravým zpětným zrcátkem ji srazila do silničního příkopu, čímţ jí způsobila zranění (zlomeninu levého vnitřního kotníku, podvrtnutí pravého kotníku, naraţení levého lokte). Ke zranění dalších osob ani ke škodě na věci nedošlo. Na místě byla provedena dechová zkouška přístrojem Dräger s negativním výsledkem. Technická závada, jako příčina dopravní nehody, nebyla na místě ohledáním zjištěna ani uplatněna. Vzniklá škoda byla ze strany pojištěné téhoţ dne řádně nahlášena pojistiteli. Škoda byla uplatněna z Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (pojištění sjednáno v srpnu 2008, pojistné zaplaceno, postih neuplatněn, odpovědnost dána dle § 427 občanského zákoníku), s následujícími maximálními limity pojistného plnění: -
pro škody na zdraví
100 000 000,-
-
pro škody na věci a ušlý zisk
100 000 000,-
-
pro náklady právní ochrany
20 000,-
Po uplatnění nároku na odškodnění ze strany poškozené za způsobenou újmu byly poškozené zaslány tiskopisy „Bolestné“ a „Ztíţení společenského uplatnění“ se ţádostí o doloţení lékařských zpráv (příp. propouštěcí zpráva při hospitalizaci) a stvrzenek o úhradě lékařských poplatků. 1) Z doloţených dokladů vyplynulo, ţe se jednalo o lehké zranění, které nevyţadovalo náročný ani mimořádně náročný způsob léčení nepřesahující 7 týdnů. Zraněný byl před úrazem zdráv. Úraz se nestal v opilosti. Ze strany lékaře je předpokládáno, ţe úraz nezanechá trvalé následky a vzniklý úraz je ohodnocen (tj. zlomenina levého vnitřního kotníku, podvrtnutí pravého kotníku a pohmoţdění levého lokte) 110 body. 52
Výpočet náhrady škody na zdraví 110 bodů * 120 Kč25 13.200,-
Bolestné Ztíţení společenského uplatnění
0 bodů * 120 Kč
0,-
Ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
0,-
Vzniklá škoda
13.200,-
Spoluvina 10 %
- 1.320,-
Celkem
11.880,-
Poškozenému bylo zasláno pojistné plnění ve výši 11.880,- Kč, které bylo z důvodu nedostatečně zajištěné bezpečnosti (poškozená šla sama při pravé straně silnice ve směru jízdy a nebyla označena reflexními prvky) poníţeno o spoluvinu (stanoveno na 10 %). O ukončení likvidačního řízení a stanovení výše pojistného plnění byli pojištěný i poškozený informováni písemně. 2) Dále bylo ze strany příslušné zdravotní pojišťovny uplatněno právo na náhradu nákladů vynaloţených na péči hrazenou ze zdravotního pojištění poskytnutou těm svým pojištěncům, kteří utrpěli újmu na zdraví protiprávním jednáním jiných osob (ustanovení § 55 zákona č 48/1997 Sb., o Veřejném zdravotním pojištění).
Tabulka č. 8: Rozpis nákladů léčení v Kč Název poloţky Částka v Kč Náklady ambulantní péče 3.184,52 Náklady na prostředky zdravotnické techniky 70,30 Náklady na dopravu 1.943,81 Cestovní náklady 0,37 Celkem 5.199,00 Zdroj: Vlastní tvorba
Výpočet náhrady škody obecný (finanční škoda) Náklady léčení Spoluvina Celkem
25
5.199,10 %
- 520,4.679,-
Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb. ze dne 30.listopadu 2001 o odškodnění bolesti a ztíţení společenského uplatnění
53
Přestoţe byly ze strany příslušné zdravotní pojišťovny dokladovány vynaloţené náklady za léčbu ve výši 5.199,- Kč, mohlo být ze strany pojistitele poskytnuto pojistné plnění pouze ve výši 4.679,- Kč (tj. po odečtení spoluviny poškozené na vzniku škody).
4.2.1.5 Příklad ocenění při likvidaci pojistné události z úrazového pojištění Výše uvedená pojistná událost byla rovněţ ze strany poškozené (resp. v tomto případě se jedná o pojištěnou) uplatněna z jejího úrazového pojištění. Při likvidaci pojistné události z úrazového pojištění se postupuje podle zákonů platných v době uzavření pojistné smlouvy, v souladu s pojistnými podmínkami a smluvními ujednáními uvedenými na pojistné smlouvě. Podle pojistných podmínek pro úrazové pojištění se plnění za dobu nezbytného léčení stanovuje dle příslušné oceňovací tabulky, a to ve výši tolika procent z pojistné částky, kolik procent tato tabulka uvádí pro jednotlivá tělesná poškození. Výši plnění ovlivňuje výše pojistné částky, na kterou je jednotlivé riziko sjednáno. V pojistné smlouvě je rovněţ stanoveno, ţe pokud dojde v době trvání pojištění k úrazu pojištěného, vyplatí pojistitel plnění za smrt úrazem, za trvalé následky úrazu a za dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem ze sjednaného násobku základních pojistných částek. V tomto případě se jedná o dvojnásobek pojistných částek. Tabulka č. 9: Základní pojistné částky v Kč Druh rizika Pro případ smrti následkem úrazu Pro trvalé následky úrazu podle jejich rozsahu příslušné % z částky Pro dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem příslušné % z částky Zdroj: Vlastní tvorba
Jednonásobek 100.000,--
Dvojnásobek 200.000,--
200.000,--
400.000,--
20.000,--
40.000,-
Jak jiţ bylo výše uvedeno, jednalo se o lehké zranění, které nevyţadovalo náročný ani mimořádně náročný způsob léčení. Léčba zlomeniny levého vnitřního kotníku, podvrtnutí pravého kotníku a pohmoţdění levého lokte byla konzervativní a nepřesáhla 7 týdnů. Ze strany lékaře je předpokládáno, ţe úraz nezanechá trvalé následky.
54
Tabulka č. 10: Doba léčení úrazu v procentech Počet týdnů 2 3 4 Zdroj: Vlastní tvorba
Procenta 0% 2,5 % 4%
Počet týdnů 5 6 7
Procenta 5% 6% 7%
Počet týdnů 8 9 10
Procenta 8% 9% 10 %
Výpočet plnění Doba léčení
7 týdnů
Tomu odpovídá doba léčení úrazu vyjádřená v %
7%
Pojistná částka sjednaná v pojistné smlouvě
40.000 Kč
Pojistné plnění celkem
7 % z 40.000 = 2.800 Kč
O ukončeném likvidačním řízení a stanovení výše pojistného plnění byla pojištěná informována písemně.
4.2.2 Majetkové pojištění Pro oblast oceňování je u majetkového pojištění nutno rozlišovat ocenění související s pojištěním motorových vozidel a ocenění související s pojištěním domácností a staveb.
4.2.2.1 Pojištění motorových vozidel26 Metodika určování výše majetkové újmy způsobené poškozením vozidla vychází z právní úpravy náhrady skutečné škody na věcech. Výše majetkové újmy se zpravidla vyjadřuje v úrovni cen s DPH. Poškození vozidla je odstraňováno opravou. Ve většině případů není technicky moţné dosáhnout toho, aby vlastnosti vozidla byly po opravě naprosto shodné s vlastnostmi vozidla před poškozením. Vlastnosti vozidla mohou být po provedené opravě zlepšeny (u staršího vozidla) nebo zhoršeny (u továrně nového vozidla). Zlepšení či zhoršení vlastností vozidla provedením opravy vyjádří rozdíl mezi technickou hodnotou vozidla27 a obvyklou cenou vozidla28 před poškozením a po jeho odstranění.
26 27
Znalecký standard č. 1/2005 Technická hodnota je zbytek technického ţivota skupiny k datu ocenění v porovnání se skupinou továrně novou a její prognózovanou ţivotností.
55
Obvyklé ceny vozidla před poškozením a po opravě, náklady na opravu a obvyklé ceny zbytků jsou tedy určovány ke dni poškození vozidla. Po telefonickém nahlášení a zaregistrování vzniklé škody operátory Klientského centra s přidělením konkrétního čísla škodní události je předmětná škoda předána do likvidační vrstvy, kde se jí příslušný likvidátor začne zabývat. Nedílnou součástí likvidačního procesu je prohlídka poškozeného vozidla, která se sestává z jeho identifikace, zdokumentování poškození a návrhu na opravu či výměnu poškozených částí vozidla. Při prohlídce, která je uskutečňována na prohlídkovém místě pojistitele či v autoservisu, můţe být rovněţ zjištěno, ţe se jedná o úplné (tj. totální) zničení vozidla29. Výše majetkové újmy se pak stanoví jako rozdíl mezi obvyklou cenou vozidla před poškozením a obvyklou cenou pouţitelných zbytků nebo dílů vozidla, které mohou slouţit jako náhradní díly. Obvyklou cenu dílů nebo zbytků vozidla nutno při výpočtu sníţit o náklady, které je případně nutno vynaloţit navíc na jejich demontáţ z poškozeného vozidla. Na základě pořízené fotodokumentace a zápisu o poškození, je předmětná škoda vyplacena dle dispozic pojištěného, a to: a. Rozpočtem – stanovuje se na základě předpokládané technologie opravy, kdy oprava není prováděna v autorizovaném servisu a budou tvořeny náklady na materiál (resp. na náhradní díly) a náklady na opravárenské práce Pro stanovení nákladů na materiál se vychází z cen náhradních dílů určených ve shodě s výrobcem příslušného typu vozidla k opravám v autorizovaných opravnách. Pro stanovení nákladů na opravárenské práce se vychází z podmínek stanovených výrobcem příslušného typu vozidla k opravám v autorizovaných opravnách. Je nutné respektovat takové provedení oprav, které poţaduje výrobce vozidla pro zachování
28
Obvyklá cena je cena, která by byla dosaţena při prodejích stejné, popřípadě obdobné věci nebo při poskytování stejné nebo obdobné sluţby v obchodním styku v tuzemsku k datu ocenění. 29 Totální zničení vozidla je takové poškození vozidla, kdy náklady na opravu převyšují obvyklou cenu vozidla před poškozením.
56
záručních podmínek. Pro kalkulaci nákladů na opravu vozidla lze vyuţít dostupných expertních systémů (např. Audatex, Audapad). Pokud pro daný typ vozidla neexistuje ceník náhradních dílů, stanoví se cena náhradních dílů cenovým porovnáním, příp. dle ceníku pro srovnatelný typ vozidla. b. Faktura za opravu vozidla - provede se revize faktury za opravu ve smyslu zda: a. fakturované opravárenské práce a materiál byly skutečně vynaloţeny jen na odstranění následků poškození b. výše vynaloţených nákladů je úměrná obvyklým cenám oprav c. jsou úměrné rozsahu poškození Při hodnocení technického stavu vozidla po opravě je nutné zváţit vliv prováděných oprav na základní vlastnosti vozidla, zejména jeho ţivotnost30 a opravitelnost a zároveň zváţit vliv dílčích oprav jednotlivých agregátů či skupin vozidla na jeho celkovou technickou hodnotu. Ve výpočtu je tedy zohledněna technická hodnota vozidla. V případě, ţe technická hodnota vozidla je menší neţ 40 %, je uplatňována korekce nákladů na materiál31, kdy je zohledňována náhrada opotřebených dílů díly továrně novými. Posledním krokem likvidačního procesu je telefonické a následně i písemné informování klienta o stanovení výše pojistného plnění, kdy je vysvětlen princip výpočtu. Klient je rovněţ informován o případném sníţení pojistného plnění (např. spoluúčast, korekce nákladů na materiál).
Příklad ocenění z Havarijního pojištění Během jízdy autem náš pojištěný chybně vyhodnotil jízdní situaci, kdy vozidlo před ním jedoucí zastavilo za betonovou zábranou v křiţovatce a začalo dávat přednost autobusu MHD, který stál na vedlejší silnici. Vozidlo jedoucí před vozidlem našeho 30
Ţivotnost je schopnost objektu plnit poţadované funkce do dosaţení mezního stavu při stanoveném systému předpokládané údrţby a oprav. 31 Korekce nákladů na materiál zohledňuje náhradu opotřebených dílů vozidla novými náhradními díly určenými výrobcem vozidla k opravám v autorizovaných opravnách.
57
pojištěného chtělo odbočit doleva, coţ náš pojištěný neviděl a přední částí vozidla narazil do zadní části vozidla jedoucího před ním a zadní částí do oddělovací betonové zábrany umístěné v křiţovatce. Vzniklá škoda byla v únoru 2010 řádně nahlášena pojistiteli. Škoda uplatněna z havarijního pojištění (pojištění sjednáno v srpnu 2008 se spoluúčastí 5 %, minimálně však 5.000,- Kč, pojistné zaplaceno, regres neuplatněn, připojištěno půjčovné během opravy vozidla, poškození čelního skla, trvalé následky a smrt úrazem dopravovaných osob). Po uplatnění nároku na odškodnění byla v autorizovaném servisu uskutečněna ze strany mobilního technika prohlídka poškozeného vozidla, která prokázala poškození přední části vozidla, levého předního blatníku, předního nárazníku, halogenových světlometů, přední kapoty, zadního blatníku a levého zadního koncového světla. Dle dispozic pojištěného bude výpočet plnění proveden na základě doloţené faktury za opravu. Rovněţ bude doloţena faktura za půjčovné náhradního vozidla po dobu opravy pojištěného vozidla. Jelikoţ vozidlo je v provozu od roku 2008 (tj. stáří 2 roky) a má najeto 97 476 km, nebude dle Znaleckého standardu č. 1/2005 uplatněna korekce nákladů na materiál (vozidlo do 6 let stáří a 110 0000 ujetých km → THV > 40 %). Tabulka č. 11: Výpočet plnění za opravu dle doloţené faktury Poloţka Částka v Kč Faktura materiál 29.957,25 za opravu výkony 51.987,00 mezisoučet 81.944,25 DPH 20% 16.388,85 celkem 98.333,10 Spoluúčast 5 % (min. 5.000 Kč) -5.000,00 Celkem 93.333,10 Zdroj: Vlastní tvorba
Předloţená faktura za opravu, která byla vystavena v autorizovaném servisu, je dle porovnání se záznamem mobilního technika úměrná rozsahu poškození a obvyklým cenám oprav. Fakturu moţno uhradit v plné výši.
58
Pojištěnému bylo za opravu poškozeného vozidla zasláno pojistné plnění ve výši 93.333,- Kč. O ukončení likvidačního řízení, stanovení výše pojistného plnění a odpočtu spoluúčasti ve výši 5.000,- Kč byl pojištěný telefonicky a následně i písemně informován.
Výpočet pevných nákladů za ujeté km Výchozí cena vozidla
279.900,-
Pořizovací cena pneumatik Ţivotnost vozidla
8.000,300 000 km
Tabulka č. 12: Poloţky pevných nákladů v Kč/km Opotřebení vozidla a32 0,91 33 34 35 Ostatní poloţky b +c +d 0,8 Pevné náklady celkem a+b+c+d 1,71 Zdroj: Vlastní tvorba
Pevné náklady = Počet ujetých km * pevné náklady za 1 km 4 244 km * 1,71 Kč = 7.257,- Kč
Výpočet nákladů za zapůjčení vozidla Faktura za pronájem vozidla
11.760,-
Odpočet pevných nákladů za ujeté km
7.257,-
Hrazené náklady za zapůjčení náhradního vozidla celkem
4.503,-
Pojištěnému bylo zasláno za zapůjčení náhradního vozidla pojistné plnění ve výši 4.503,- Kč. O ukončení likvidačního řízení a stanovení výše pojistného plnění ovlivněného odpočtem pevných nákladů za ujeté km byl pojištěný telefonicky a následně i písemně informován.
32
Opotřebení vozidla bez pneumatik Opotřebení pneumatik 34 Mazadla a provozní náplně 35 Opravy a běţná údrţba 33
59
4.2.2.2 Pojištění domácností a staveb U majetkového pojištění přijímá hlášení o škodě pouze odpovědný likvidátor, a to telefonicky. V případě, ţe je ze strany vedení vyhlášen kalamitní stav, přijímají hlášení o škodách současně s likvidátory i operátoři Klientského centra. Kaţdá škoda, která je zaregistrována likvidátorem je přiřazena přímo jemu. Likvidátor je zodpovědný za veškeré činnosti související s likvidační činností (tzn., ţe rozhoduje o uskutečnění prohlídky místa vzniku škody, u odcizení není standardně prohlídka poţadována). Jednání s klientem probíhá písemně nebo telefonicky. Po zajištění veškerých dokumentů a zváţení všech zjištěných skutečností rozhodne likvidátor, zda bude poukázáno pojistné plnění či nikoliv, resp. zda se jedná o pojistnou nebo škodní událost.
4.2.2.2.1 Hlášení škodní (resp. pojistné) události Hlášení škodní události je tedy přijímáno telefonicky likvidátorem. Před vlastní registrací škody je dle dispozic klienta vyhledána příslušná pojistná smlouva, z níţ bude škoda uplatněna, kde je ověřen rozsah pojistného krytí a platnost pojistné smlouvy. Jelikoţ vzniklá škoda můţe být nahlášena rodinným příslušníkem či makléřem je rovněţ ověřeno jméno pojistníka a adresa místa pojištění. Na základě těchto údajů je přistoupeno k vlastní registraci, kdy je klient podroben souboru dotazů, upřesňujících datum vzniku, příčinu a rozsah poškození. Dále klient uvádí předpokládanou výši škody, kontaktní adresu a sdělení, jakým způsobem má být vyplaceno pojistné plnění (poštovní poukázkou na adresu či bankovním převodem na účet). Po sdělení veškerých informací nezbytných k registraci je nahlašované škodě přiděleno operačním systémem konkrétní číslo škodní (resp. pojistné) události, a toto je klientovi sděleno. Dále je klient informován o jménu likvidátora, který je pověřen vyřízením jeho škodní události, a telefonickém kontaktu na něj. Klient je informován o předběţném termínu prohlídky, rovněţ je upozorněn na moţnost vyuţití webových stránek pro zaslání poţadovaných dokladů (např. faktury za opravu, fotodokumentace 60
poškození, aj.). V případě pojistného rizika vloupání je klient při registraci rovněţ informován o dokladech, které je z jeho strany nezbytné zajistit (např. Usnesení od Policie České republiky, seznam odcizených či poškozených věcí). Klient je rovněţ upozorněn, ţe při další komunikaci (např. dotaz na dobu likvidace) je nutné vţdy uvádět přidělené číslo události. Novinkou v likvidačním procesu je zavedení zrychlené likvidace u vodovodních škod ve dvou typech, kdy je za určitých podmínek moţné při registraci škodu rovnou vyřídit, resp. vyčíslit a poukázat pojistné plnění. Jedná se zejména o škodní události, které splňují následující parametry: -
Škodní událost je hlášena do 30 dnů od jejího data vzniku.
-
Pojistná smlouva byla uzavřena více neţ 30 dnů od data vzniku škody.
-
Pojistná smlouva musí být v době hlášení škody platná a zaplacená.
-
Nejedná se o škodu se známkami účelového jednání (např. nadhodnocování poškození, podezření na pojistný podvod).
-
Příčina vzniklé škody je likvidní.
V prvním typu zrychlené likvidace musí být rovněţ splněna podmínka neexistence ţádné škodní události za poslední 3 roky. Limit pojistného plnění je nejvýše 5.000,- Kč a klient musí s výší pojistného plnění souhlasit. Poškozeny mohou být maximálně 3 místnosti. Pojistné plnění je zasíláno pouze fyzickým osobám. Ve druhém typu zrychlené likvidace klient nemá za poslední rok k dané smlouvě likvidovánu ţádnou škodu shodné kombinace (tj. událost versus příčina). Limit pojistného plnění je po odpočtu spoluúčasti do 10.000,-- Kč včetně. Škoda musí být bez cizího zavinění. Pokud klient splňuje nastavené parametry pro zrychlenou likvidaci a souhlasí s likvidací jeho škody touto formou, je upozorněn na moţnou kontrolu vzniklé škody ze strany pojistitele, která by byla uskutečněna nejpozději do jednoho měsíce od jejího vzniku. Během registrace škodní události můţe být rovněţ zjištěno, ţe se jedná o nelikvidní příčinu (např. ztráta brýlí při autonehodě či poškození fasády a rámu okna
61
od odstřikující vody, bláta a odlétajících kamínků v důsledku nepřizpůsobení jízdy vozidla stavu dopravní komunikace). Na tuto skutečnost je klient upozorněn a pokud je tato z jeho strany akceptována není zadána prohlídka a škoda je uzavřena odmítnutím poskytnout pojistné plnění, o čemţ je klient rovněţ informován písemně. Pokud je škoda ze strany klienta líčena jako nelikvidní (např. zatečení ze střechy), ale během hovoru při registraci vyplyne, ţe mohlo nastat nějaké pojistné riziko (např. poškozená střecha v důsledku tíhy sněhu a námrazy), je zadán poţadavek na prohlídku místa vzniku škody s upozorněním, ţe v případě neprokázání pojistného rizika nemůţe být poskytnuto pojistné plnění.
4.2.2.2.2 Zahájení likvidačního řízení Po řádně zaregistrované škodní události je tedy zadán poţadavek na prohlídku místa vzniku škody a poškozených věcí. Jak jiţ bylo výše uvedeno můţe být ve výjimečných případech likvidace provedena bez prohlídky pojistitelem (pojistné riziko vloupání), kdy jsou vyţádány další podklady k zahájení likvidačního řízení (např. pořizovací doklady za poškozené věci, faktury za opravu, Usnesení Policie České republiky aj.). Výjezdu mobilního technika předchází telefonická domluva s klientem na termínu prohlídky místa vzniku škodní události za účelem zjištění její příčiny a rozsahu. Prohlídka místa vzniku předmětné škody je uskutečňována za účasti klienta nebo jím pověřené osoby. Nahlášená škoda je podrobně a fakticky zdokumentována, je provedeno příslušné zaměření a zhodnocen celkový stav. Vzhledem k tomu, ţe mobilní technik musí přesně a srozumitelně popsat poškození, musí disponovat znalostí stavebních materiálů a být obeznámen s problematikou technologií opravy, kterou téţ navrhuje. Na základě faktů zjištěných na místě je vyhotoven ve dvojím provedení zápis o prohlídce škody na majetku – movité věci, kde je uvedeno jméno pojištěného, datum, místo a příčina vzniku škody, kdo je vlastníkem poškozených věcí, popis poškození (jeho pořizovací cena, stáří), zda je k dispozici doklad o pořízení, datum a místo pořízení zápisu, číslo škodní (resp. pojistné) události.
62
Správnost údajů na zápise je stvrzena podpisem klienta, který obdrţí kopii zápisu o poškození. Posledním úkonem mobilního technika je přiřazení jím vyhotovených dokumentů k příslušné škodní (resp. pojistné) události.
4.2.2.2.3 Vlastní likvidace pojistné události Po obdrţení veškerých poţadovaných podkladů (jak ze strany klienta, tak ze strany mobilního technika) stanoví likvidátor právní základ nároku na pojistné plnění, který spočívá ve: -
zhodnocení předloţené dokumentace
-
zjištění, zda příčina vzniku škody skutečně odpovídá pojistnému riziku, na které má klient uzavřenou pojistnou smlouvu
Po zváţení všech rozhodných skutečností je likvidační řízení ukončeno odmítnutím nebo poukázáním pojistného plnění, o čemţ je klient telefonicky a následně i písemně informován. V případě odmítnutí plnění musí likvidátor klienta písemně seznámit s důvody neposkytnutí jím nárokovaného odškodnění za předmětnou škodní událost. Při oprávněném nároku klienta provede likvidátor výpočet pojistného plnění, kde je zohledněna pojistná hodnota, amortizační skupina, stáří věci, opotřebení (morální36 či fyzické37), spoluúčast. „Pojistné plnění poskytne pojišťovna v tuzemské měně do 15 dnů, jakmile skončila šetření nutné ke zjištění rozsahu své povinnosti plnit“38. Jak jiţ bylo uvedeno výše, pokud nemohlo být šetření ukončeno do 3 měsíců od nahlášení škody, musí být klient o této skutečnosti písemně informován.
36
37 38
K morálnímu opotřebení dochází např. v důsledku nového technologického vývoje, kdy dosavadní pouţívaná technologie nevyhovuje novým potřebám technického pokroku. Morální opotřebení je odstraňováno modernizací. K fyzickému opotřebení dochází po určité době, kdy kaţdý konstrukční prvek ztrácí schopnost vzdorovat zatíţení či jinou důleţitou vlastnost. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů VPPMO 2005 (čl. 8 bod 3 Plnění pojišťovny)
63
4.2.2.2.4 Ocenění při likvidaci pojistné události Účelem ocenění u kaţdé vzniklé a pojistiteli nahlášené pojistné události související s pojištěním staveb (resp. nemovitosti) je stanovení adekvátní náhrady. 1) Ocenění při likvidaci pojistné události z pojištění staveb Dne 6. 2. 2010 byla České pojišťovně a. s. nahlášena škodní událost, která vznikla v důsledku tíhy sněhu nebo námrazy v okrese Znojmo. Tíhou sněhu nebo námrazy39 se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na střešní krytiny, nosné nebo ostatní konstrukce. Pojištění se však nevztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci, jestliţe škoda nastala přímo nebo nepřímo v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených střešních a ostatních konstrukcí. Objekt je pojištěn od roku 2006. Pojištění obytných budov a souvisejících staveb zahrnovalo následující pojistná rizika: -
poţár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu
-
povodeň nebo záplava
-
vichřice nebo krupobití
-
sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení sněhových lavin
-
pád stromů, stoţárů nebo jiných předmětů
-
tíha sněhu nebo námrazy
-
zemětřesení
-
voda vytékající z vodovodních zařízení
-
přetlak nebo zamrzání vody
-
odcizení věci krádeţí vloupáním nebo loupeţí
-
úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věci
-
poškození nebo zničení stavebních součástí způsobené jednáním pachatele směřujícím k odcizení věci
39
Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů VPPMO 2005 (čl. 15 Výkladová ustanovení)
64
Kromě základního rozsahu pojištění bylo sjednáno i připojištění nad limit 50 tisíc Kč pro pojistné nebezpečí povodeň nebo záplava. Ve sjednaném pojištění je mimo jiné ujednáno, ţe pokud není pojistná částka u základního pojištění niţší o více jak 15 % neţ částka odpovídající pojistné hodnotě pojištěné věci, nebude uplatňováno podpojištění. Spoluúčast na pojistném riziku nebyla sjednána. Rozsah pojištění -
Rodinný dům
-
Hospodářská budova
100.000,-- Kč
-
Garáţ
100.000,-- Kč
Povodeň nebo záplava
1.700.000,-- Kč
1.850.000,-- Kč
pojištěno na první riziko
Na základě řádného ohlášení bylo vzniklé škodě přiřazeno číslo pojistné události. Po prostudování známých faktů a ověření platnosti pojistné smlouvy, byla zadána prohlídka, která byla ze strany mobilního technika uskutečněna dne 10. 2. 2010. Při prohlídce místa vzniku škody bylo potvrzeno, ţe u objektů poškozených z důvodu tíhy sněhu a námrazy, byla narušena konstrukce celé střechy dřevokazným hmyzem. Tím nebyla splněna podmínka únosnosti původního materiálu, která byla značně sníţena. Na budově jsou rovněţ patrné výrazné trhliny ve svislém nosném zdivu budovy. Trhliny byly způsobeny nedostatečně svázanými dozdívkami provedenými v souvislosti s výměnou nových oken před vznikem pojistné události a rovněţ vlivem absence nosného věnce. Ten byl nahrazen konstrukcí vaznicového překladu s I profilem a doplněn ocelovými táhly. V důsledku pojistného rizika tíha sněhu a námrazy došlo k deformaci celé vaznicové soustavy s vybočením vazných trámů s následným propadem části střešního krovu. Doporučené opravy: -
demontáţ a montáţ střešní krytiny
-
bourání laťování a bednění krovu
-
laťování krovu
-
bourání vázané konstrukce krovu
-
zřízení vázané konstrukce krovu
65
Výpočet plnění Na základě zápisu o prohlídce škody na majetku – stavby, pořízené fotodokumentace a platné pojistné smlouvy byl vyhotoven výpočet pojistného plnění. Předběţný výpočet, který má stanovit skutečnou výši škody, je tvořen pomocí systému Eurocalc. V tomto programu jsou natypovány jednotlivé poloţky, které se při likvidaci pojistných událostí u nemovitostí vyskytují (např. druhy krytin a tašek, druhy fasád, způsoby malby) a k tomu je po zadání výměry automaticky přiřazena cena za jednotku. Následně je vypočítána celková cena za kaţdou jednotlivou poloţku. Závěrem výpočtu výše nároku na pojistné plnění je celkový součet.
Tabulka č. 13: Výpočet výše nároku na pojistné plnění GARÁŢ Pol.
Popis Demontáţ střešní krytiny, tašky pálené – bobrovka 1 s korunovým krytím – uloţené na sucho (4,5*3,95*2) Střešní krytina, tašky pálené – bobrovka s korunovým 2 krytím – uloţení na sucho 3 Demontáţ prvků pálené střešní krytiny – hřeben do malty 4 Prvky pálené střešní krytiny – hřeben do malty 5 Bourání laťování krovu – plochy přes 8m2, tloušťky 15 mm Laťování krovu, vzdálenost latí 220 mm – plochy přes 8m2, 6 tloušťky 15 mm Bourání bednění krovu – plochy do 4m2, tloušťky 22 mm 7 (4,5*0,8) 8 Bednění krovu – plochy do 4m2, tloušťky 22 mm Bourání vázané konstrukce krovu – průřezu do 120 cm2, 9 délky 3-5m (3,95*10) Zřízení vázané konstrukce krovu – průřezu do 120 cm2, 10 délky 3-5 m Bourání vázané konstrukce krovu – průřezu 225-450 cm2, 11 délky 3-5 m (4,5*2)+5 Zřízení vázané konstrukce krovu – průřezu 225-450 cm2, 12 délky 3-5 m 13 Zbytky Celkem Zdroj: vlastní tvorba
66
MJ Výměra
Cena za jednotku
Cena v Kč po zaokrouhlení
m2
35,550
110,72
3.936,-
m2 m m m2
35,550 4,500 4,500 35,550
575,36 40,40 469,68 20,88
20.454,182,2.114,742,-
m2
35,550
110,80
3.939,-
m2 m2
3,600 3,600
155,36 306,88
559,1.105,-
m
39,500
75,20
2.970,-
m
39,500
196,96
7.780,-
m
14,000
150,88
2.112,-
m Kč
14,000 100,000
527,04 - 1,00
7.379,- 100,53.172,-
Tabulka č. 14: Výpočet výše nároku na pojistné plnění HOSPODÁŘSKÁ BUDOVA Pol. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Popis Demontáţ střešní krytiny, tašky pálené – bobrovka s korunovým krytím – uloţené na sucho (4,25*3,95*2) Střešní krytina, tašky pálené – bobrovka s korunovým krytím – uloţení na sucho Demontáţ prvků pálené střešní krytiny – hřeben do malty Prvky pálené střešní krytiny – hřeben do malty Bourání laťování krovu – plochy přes 8m2, tloušťky 15 mm Laťování krovu, vzdálenost latí 220 mm – plochy přes 8m2, tloušťky 15 mm Bourání bednění krovu – plochy do 4 m2, tloušťky 22 mm (0,8*4,25) Bednění krovu – plochy do 4 m2, tloušťky 22 mm Bourání vázané konstrukce krovu – průřezu do 120 cm2, délky 3-5 m (3,95*8) Zřízení vázané konstrukce krovu – průřezu do 120 cm2, délky 3-5 m Bourání vázané konstrukce krovu – průřezu 225-450 cm2, délky 3-5 m (4,25*2)+5 Zřízení vázané konstrukce krovu – průřezu 225-450 cm2, délky 3-5 m Zbytky 1 Zbytky 2
MJ Výměra
Cena za jednotku
Cena v Kč
m2
33,575
110,72
3.717,42
m2
33,575
575,36
19.318,71
m m
4,250 4,250
40,40 469,68
171,70 1.996,14
m2
33,575
20,88
701,04
m2
33,575
110,80
3.720,11
m2 m2
3,400 3,400
155,36 306,88
528,22 1.043,39
m
31,600
75,20
2.376,32
m
31,600
196,96
6.223,93
m
13,500
150,88
2.036,88
m Kč Kč
13,500 100,000 500,000
527,04 - 1,00 - 1,00
7.115,04 - 100,00 - 500,00
Celkem Celkem po zaokrouhlení Zdroj: vlastní tvorba
48.347,92 48.348 Kč
Tabulka č. 15: Rekapitulace objektů Popis
Cena
DPH
53.172 5.317 53.272 5.327 -100 -10 48.348 4.835 Hospodářská budova Oprava 48.948 4.895 Zbytky - 600 - 60 101.520 101.52 Celkem Zdroj: vlastní tvorba Garáž
Oprava Zbytky
Cena s Hmotnost DPH 58.489 3,716 58.599 3,716 -110 53.183 3,474 53.843 3,474 - 660 111.672 7,19
Suť 2,485 2,485 2,347 2,347 4,833
Konečnou fází výpočtu výše pojistného plnění je zohlednění DPH (od 1. 1. 2010 zvýšeno na 10 %).
67
VÝPOČET NÁKLADŮ NA OPRAVU STAVBY poškozená věc příčina poškození doloţené doklady
Hospodářská budova a garáţ Tíha sněhu nebo námrazy zápis mobilního technika
Rekapitulace DPH % DPH 10% CELKEM
Základ daně DPH 101.520 10.152 Cena s DPH
Cena s DPH 111.672 111.672 111.672,-- Kč
Dalším krokem při výpočtu výše pojistného plnění je synchronizace předběţného výpočtu v systému Eurocalc s výpočtem napasovaným na pojistné podmínky a právní skutečnosti, které jsou vázány na sjednanou pojistnou smlouvu. Kromě sjednané spoluúčasti se ve výpočtu zohledňuje i případné porušení povinností pojistníka. V tomto případě bylo uplatněno sníţení plnění o 10 %, jelikoţ na vzniku škody se spolupodílelo i napadení některých krovů dřevokazným hmyzem.
Tabulka č. 16: Souhrnná rekapitulace Popis Suma škody po objektech Hospodářské budovy 53.183 Kč Garáţe 58.489 Kč Součet 111.672 Kč Spoluúčast 0 Kč Sníţení plnění za porušení 11.167 Kč povinností ve výši 10 % Výsledné plnění 100.505 Kč
Pojistná částka 100.000 Kč 100.000 Kč
Zdroj: vlastní tvorba
Závěr O ukončení likvidačního řízení a výpočtu výše pojistného plnění je klient informován telefonicky a poté i písemně. Pojistné plnění je poukázáno dle instrukcí klienta, které byly sděleny při hlášení předmětné pojistné události.
68
2) Ocenění při likvidaci pojistné události z pojištění domácnosti Nejčastěji nahlašované pojistné události z tohoto typu pojištění jsou z rizika odcizení a vloupání. Ohlášení vzniku škody V lednu tohoto roku byla České pojišťovně a. s. nahlášena škodní událost, která vznikla v důsledku vloupání do rodinného domu v oblasti hlavního města Prahy, kdy neznámý pachatel vypáčil plastové balkónové dveře a následně odcizil movitý majetek v hodnotě 490.000,- Kč. Objekt je pojištěn od března 2000. Pojištění zahrnovalo následující pojistná rizika: -
poţár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu
-
povodeň nebo záplava
-
vichřice nebo krupobití
-
sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení sněhových lavin
-
pád stromů, stoţárů nebo jiných předmětů
-
tíha sněhu nebo námrazy
-
zemětřesení
-
voda vytékající z vodovodních zařízení
-
odcizení věci krádeţí vloupáním nebo loupeţí
-
úmyslné poškození nebo úmyslné zničení věci
Kromě základního rozsahu pojištění bylo sjednáno i připojištění audiovizuální, výpočetní techniky a anténních systémů40. Spoluúčast nebyla sjednána. Základní pojištění
600.000,- Kč
Audiovizuální, výpočetní technika a anténní systémy
40.000,- Kč
Vzniklá škoda byla řádně nahlášena Policii České republiky, kde byl sepsán Protokol o trestním oznámení, v němţ byly vyjmenovány níţe uvedené odcizené a zničené věci.
40
V základním rozsahu pojištění je tato oblast pojištěna částkou 20.000,-- Kč.
69
1)
Notebook HP Compaq 6720s
2)
Taška Samsonite
3)
Oblečení - jeans dámské (Helfiger)
4)
Swarovski řetízek (předpokládaná ryzost 585/000)
5)
Swarovski řetízek (předpokládaná ryzost 585/000)
6)
Taška sportovní
7)
Sluneční brýle
8)
Digitální fotoaparát + příslušenství (ověřeno na webových stránkách)
9)
Fotoaparát Canon G9 IS
10)
Guess kabelka
11)
Jeans pepe (Guest)
12)
Guess (2 x kabelka, pásek, peněţenka)
13)
Kabelka Prada (ověřeno na webových stránkách)
14)
Náušnice bílé zlato a lá bulgary (předpokládaná ryzost 585/000) – 6g
15)
Hodinky dámské Tissot
16)
Prsten bílé zlato (předpokládaná ryzost 585/000) - 4g
17)
Náramek bílé zlato (předpokládaná ryzost 585/000) - 8g
18)
Řetízky očkové zlaté
19)
Přívěsek "Horovo oko" zlatý (předpokládaná ryzost 585/500) - 3g
20)
Zlatý řetízek s přívěskem "Květ" (předpokládaná ryzost 585/000) - 8g
21)
Prstýnek s červeným kamenem (předpokládaná ryzost 585/000) - 3g
22)
Jeans diesel (ověřeno na webových stránkách)
23)
Pánské jeans Pall mall
24)
Dámská bunda Quisksilver
25)
Dámský kabát Hugo boss
26)
Dioptrické brýle Furla
27)
Dioptrické brýle Prada (ověřeno na webových stránkách)
28)
Kabelka Luis vuitton (ověřeno na webových stránkách)
29)
Trezor kovový (namontovaný do zdi ze 2 stran, ovládání přes elektronický kód) – ověřeno na webových stránkách
30)
Finanční hotovost (300.000 Kč) - omezeno limitem 5.000 Kč
31)
Klíče od vozidla Mazda 626 a klíče od vozidla Ford Mustang (přetypování či výměna klíče v rozmezí od 2.000 do 2.500 Kč) - omezeno limitem 3.000 Kč 70
32)
Dámská peněţenka Billabong (ověřeno na webových stránkách)
33)
Telefon Nokia (ověřeno na webových stránkách)
34)
Poškození nočních stolků (v = 80 cm, š = 50 cm) - vypáčené šuplíky, celkově rozklíţeno, nedá se opravit
35)
Pánský kabát Gaastra (ověřeno na webových stránkách)
V seznamu vyhotoveném pojištěnou byly jako odcizené věci uvedeny ještě následující poloţky: oblečení Quicksilver, obuv dámská, oblečení - jeans dámské, obuv dámská, triko dámské, kufry, sluneční brýle, sportovní vybavení, herní konzole - PS3, oblečení, ipod Nano 16G3 blue + příslušenství, sluchátka Bose triport + příslušenství, navigace Tomtom Go 730 Trafic, koţené dámské sako, Guess pásek, Samsonite taška koţená, bunda Golda jachet, obuv dámská Gibelieri, Ed hardy: tenisky, triko Smet, Gant: 2 x pánské triko, aktovka na laptop, Peluso obuv, Geox obuv, Tom tailor: bundy, svetr, kosmetika, dalekohled Canon. Jelikoţ tyto poloţky nebyly uvedeny v Usnesení Policie České republiky ani v prvotním oznámení, nemohou být zahrnuty do náhrady škody. V případě dopadení pachatele by z jeho strany tyto poloţky nemusely být uznány a poté by vyplacené náklady byly ze strany pojistitele poskytnuty nad rámec pojistných podmínek (tzv. dar).
Výpočet pojistného plnění Na základě Usnesení Policie České republiky (kterým byl případ podle § 159a odstavce 4 trestního řádu odloţen z důvodu spáchání trestného činu pokusu krádeţe vloupáním ze strany neznámého pachatele), doloţených pořizovacích dokladů a seznamu odcizených a poškozených věcí byl vyhotoven výpočet pojistného plnění. Pro přehlednost uvádím jednotlivé kroky výpočtu: 1) Pomocí amortizačních skupin zjistíme zůstatkovou hodnotu odcizených věcí, která je nezbytná pro zjištění skutečného opotřebení (viz tabulka č. 17). 2) Abychom získali upravenou cenu věci (tj. předpokládaný nárok na pojistné plnění), musíme od nové ceny odečíst skutečné opotřebení (viz tabulka č. 18).
71
3) Pro lepší orientaci jsou dále uvedeny tabulky výpočtu výše plnění za jednotlivé skupiny (viz tabulka č. 19 aţ 22). 4) Dále je uvedena rekapitulace, v níţ je uvaţována výše škody odpovídající pojistnému riziku a pojistné hodnotě (viz tabulka č. 23). 5) Čisté plnění vypočteme součtem hrubého plnění za všechny skupiny.
Tabulka č. 17: Zůstatková hodnota v % Poloţka
Amortizačn í skupina
Stáří let
Notebook HP Compaq 6720s Taška Samsonite Oblečení - jeans dámské (Helfiger) Taška sportovní Sluneční brýle Digitální fotoaparát + příslušenství Fotoaparát Canon G9 IS Guess kabelka Jeans pepe (guest) Guess (2x kabelka, pásek, peněţenka) Kabelka Prada Hodinky dámské Tissot Jeans diesel Pánské jeans Pall mall Dámská bunda Quisksilver Dámský kabát Hugo boss Dioptrické brýle Furla Dioptrické brýle Prada Kabelka Luis vuitton Dámská peněţenka Billabong Telefon Nokia Pánský kabát Gaastra
C C F C C A A D E D D B F F F F A A D D A F
1,0 1,0 0,5 2,0 1,5 1,5 1,5 2,4 1,0 0,5 1,0 0,7 0,5 0,2 0,1 1,2 0,1 1,9 1,0 2,0 3,0 0,3
Zdroj: Vlastní tvorba
72
Zůstatková hodnota v % 75 75 65 59 66 75 75 52 61 81 70 86 65 95 95 44 95 75 70 52 60 95
Amortizační skupina je určována podle níţe uvedených tabulek: 1. A – audiovizuální technika, videa, videokamery, CD přehrávače, tranzistor, gramofony, televizní přijímač, elektrospotřebiče, porcelán a sklo, dioptrické brýle Stáří věci (let)
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
Minimální hodnota v %
95
88
81
75
70
64
60
Stáří věci (let)
0
0,5
1
Minimální hodnota v %
95
86
78
2. B – hodinky
3. C – audiovizuální technika, sportovní potřeby Stáří věci (let)
0
0,5
1
1,5
2
Minimální hodnota v %
95
84
75
66
59
4. D – koţené výrobky, obuv koţená a lyţařská Stáří věci (let)
0
0,5
1
1,5
2
2,5
Minimální hodnota v %
95
81
70
60
52
45
5. E – běţné oblečení a obuv Stáří věci (let)
0
0,5
1
Minimální hodnota v %
95
76
61
6. F – oblečení a obuv (sportovní, ostatní) Stáří věci (let)
0
0,5
1
1,5
Minimální hodnota v %
95
65
44
29
73
Tabulka č. 18: Výpočet upravené ceny Odcizená věc Notebook HP Compaq 6720s
Nová cena Opotřebení Upravená Skupina celkem v v % v Kč cena věci pojištění Kč v Kč 10.980,- 25 2745 8.235,- Elektronika
Taška Samsonite
1.499,-
25
375
1.124,-
Základní
Oblečení - jeans dámské (Helfiger) Swarovski řetízek
4.050,1.450,-
35
1418
2.632,1.450,-
Základní Klenoty
Swarovski řetízek
2.900,-
2.900,-
Klenoty
Taška sportovní Sluneční brýle
2.898,2.249,-
41 34
1188 765
1.710,1.484,-
13.394,-
25
3349
10.045,-
Fotoaparát Canon G9 IS
9.990,-
25
2498
7.492,-
Guess kabelka Jeans pepe (Guest) Guess (2 x kabelka, pásek, peněženka)
2.350,2.660,7.540,-
48 39 19
1128 1037 1433
1.222,1.623,6.107,-
Základní Základní Optické přístroje Optické přístroje Základní Základní Základní
Kabelka Prada
9.600,-
30
2880
6.720,-
Základní
Náušnice bílé zlato a lá bulgary (6g *500 Kč)
3.000,-
3.000,-
Klenoty
Hodinky dámské Tissot
9.990,-
1399
8.591,-
Základní
910 175 225 5594 225 863 3300
2.000,4.000,3.000,1.500,4.000,1.350,1.689,3.325,4.265,4.396,4.275,2.587,7.700,-
Klenoty Klenoty Klenoty Klenoty Klenoty Klenoty Základní Základní Základní Základní Základní Základní Základní
3.038,-
3.038,-
Základní
5.000,-
5.000,-
Základní
3.000,-
3.000,-
Základní
Digitální fotoaparát + příslušenství
Prsten bílé zlato (4g * 500) Náramek bílé zlato – (8g * 500) Řetízky očkové zlaté Přívěsek "Horovo oko" zlatý – (3g * 500) Zlatý řetízek, přívěsek Květ – (8g * 500) Prsten s červ. kamenem - (3g * 450) Jeans diesel Pánské jeans Pall mall Dámská bunda Quisksilver Dámský kabát Hugo boss Dioptrické brýle Furla Dioptrické brýle Prada Kabelka Luis vuitton Trezor kovový (namontovaný do zdi ze 2 stran, ovládání přes elektronický kód) Finanční hotovost - omezeno limitem Klíče od vozidla Mazda 626 a Ford Mustang - omezeno limitem Dámská peněženka Billabong Telefon Nokia Poškození nočních stolků
2.000,4.000,3.000,1.500,4.000,1.350,2.599,3.500,4.490,9.990,4.500,3.450,11.000,-
Pánský kabát Gaastra CELKEM Zdroj: Vlastní tvorba
74
14
35 5 5 56 5 25 30
370,3.185,4.500,-
48 40
178 1274
4.193,163.215,-
5
210 33169
192,- Základní 1.911,- Elektronika 4.500,- Základní 3.983,130.046,-
Základní
Tabulka č. 19: Výpočet plnění ze základního pojištění Název věci ze souboru základního Nárok na plnění pojištění v Kč Taška Samsonite 1.124,-Oblečení - jeans dámské (Helfiger) 2.632,-Taška sportovní 1.710,-Sluneční brýle 1.484,-Guess kabelka 1.222,-Jeans pepe (Guest) 1.623,-Guess (2x kabelka, pásek, peněţenka) 6.107,-Kabelka Prada 6.720,-Hodinky dámské Tissot 8.591,-Jeans diesel 1.689,-Pánské jeans Pall mall 3.325,-Dámská bunda Quisksilver 4.265,-Dámský kabát Hugo boss 4.396,-Dioptrické brýle Furla 4.275,-Dioptrické brýle Prada 2.587,-Kabelka Luis vuitton 7.700,-Trezor kovový 3.038,-Finanční hotovost 5.000,-Klíče od vozidla Mazda 626 a Ford Mustang 3.000,-Dámská peněţenka Billabong 192,-Poškození nočních stolků 4.500,-Pánský kabát Gaastra 3.983,-CELKEM 79.163,-Zdroj: Vlastní tvorba
Tabulka č. 20: Výpočet výše plnění za elektroniku Název elektroniky Nárok na plnění v Kč Notebook HP Compaq 6720s 8.235,-Telefon Nokia 1.911,-Celkem 10.146,-Zdroj: Vlastní tvorba
Tabulka č. 21: Výpočet výše plnění za optické přístroje Název optického přístroje Nárok na plnění v Kč Digitální fotoaparát + příslušenství 10.045,-Fotoaparát Canon G9 IS 7.492,-Celkem 17.537,-Zdroj: Vlastní tvorba
75
Tabulka č. 22: Výpočet výše plnění za klenoty Název klenotu Nárok na plnění v Kč Swarovski řetízek 1.450,-Swarovski řetízek 2.900,-Náušnice bílé zlato a lá bulgary 3.000,-Prsten bílé zlato 2.000,-Náramek bílé zlato 4.000,-Řetízky očkové zlaté 3.000,-Přívěsek "Horovo oko" zlatý 1.500,-Zlatý řetízek, přívěsek Květ 4.000,-Prsten s červ. kamenem 1.350,-Celkem 23.200,-Zdroj: Vlastní tvorba
Tabulka č. 23: Rekapitulace Rekapitulace pojištění Max. plnění za zařízení rekreačního skupinu v Kč objektu Základní pojištění 79.163,-Elektronika 10.146,Optické přístroje 17.537,-Klenoty 23.200,-Celkem 130.046,--
Max. limit plnění v Kč
Max. plnění za skupinu v Kč
565.000,-60.000,-15.000,-20.000,-
79.163,-10.146,-15.000,-20.000,-124.309,--
Zdroj: Vlastní tvorba
Celkem výpočet plnění: Součet hrubého plnění za základní pojištění
79.163,-- Kč
Součet hrubého plnění za elektroniku
10.146,-- Kč
Součet hrubého plnění za optické přístroje
15.000,-- Kč
Součet hrubého plnění za klenoty
20.000,-- Kč
Čisté plnění
124.309,-- Kč
Závěr O ukončení likvidačního řízení a výpočtu výše pojistného plnění je klient telefonicky a následně i písemně informován. Pojistné plnění je poukázáno dle instrukcí klienta, které byly sděleny při hlášení předmětné pojistné události. Oznámení o výplatě pojistného plnění za škodu způsobenou trestnou činností je rovněţ zasláno na příslušné oddělení Policie České republiky.
76
4.2.3 Speciální likvidace Oblast těchto likvidací se zabývá náročnými škodami ve smyslu předpokládaného vysokého plnění či problematického došetřování pojistného rizika. Jako u předchozího musí být vzniklá škoda nejprve oznámena pojistiteli, k čemuţ je vyuţíváno papírového formuláře pro hlášení škod, e-mailu, faxu, internetu, dopisu či klientského centra. Na základě nahlášení škody se provádí registrace41, o čemţ je pojištěný písemně informován (tzn., ţe pojistitel přijal hlášení o škodní události a eviduje ji pod přiděleným číslem). Po registraci je spis přidělen prostřednictvím vedoucího pracovníka likvidátorovi, kdy je přihlíţeno k jeho schopnostem a zkušenostem a dále k charakteru a druhu vzniklé škody. Přestoţe jsou vzniklé škody evidovány a vyřizovány pomocí spisů existujících v elektronické podobě, jsou v určitých výjimečných případech vytvářeny spisy v papírové podobě, a to zejména v případech: - kdy je třeba mít fyzicky k dispozici originály dokladů (např. pro soudní projednání věci, při jednání likvidátora mimo prostory pojistitele v místě vzniku škody, u klienta) - očekávaného značného rozsahu spisové dokumentace (např. znalecké posudky, projektová dokumentace) Základní dokumenty papírového spisu (tj. hlášení škodní události, zápis o prohlídce, fotodokumentace, zápisy z jednání, výpočet výše plnění, závěrečná zpráva likvidátora a seznam ostatních dokumentů) musí být naskenovány do elektronického spisu.
Podkladem pro zahájení likvidace je tedy registrovaná škodní událost v elektronické podobě. Ověření pojistného krytí je úkon, při němţ je ověřena platnost a rozsah pojistné smlouvy v době vzniku škody, zejména:
41
-
zda v době vzniku škodní události existovalo platné pojištění
-
zda se pojistná smlouva vztahuje na věci, které byly poškozeny nebo zničeny
Administrativní úkon spočívající v zaevidování škodní události do provozního systému a vytvoření spisu v elektronické podobě.
77
-
zda pojistná smlouva zahrnuje předmětné pojistné nebezpečí včetně posouzení případných výluk z pojištění
-
zda poškození, zničení nebo odcizení věci nastalo v místě, na něţ se pojištění vztahuje
Rovněţ je nutno ověřit, zda je škodní událost registrována ke správné pojistné smlouvě, a zda vzniklá událost spadá do doby existence pojištění, která je v pojistných podmínkách označená jako rozhodná. Pro majetková pojištění je touto rozhodnou skutečností vznik škody.
K plnění závazků z pojišťovací činnosti je pojišťovna povinna vytvářet technické rezervy42. Stanovení škodní rezervy je kvalifikovaným odhadem očekávané výše pojistného plnění, kdy je vycházeno ze všech známých skutečností o příslušné škodní události.
Po ověření pojistného krytí zjišťuje likvidátor, zda nejsou dány další důvody pro odmítnutí plnění, zejména: -
zda nedošlo k promlčení práva na pojistné plnění s ohledem na datum vzniku škody
-
zda se nejedná o opakovaně hlášenou škodu, resp. duplicitní registraci škodní události
-
zda k uvedenému datu vzniku škody uváděné riziko mohlo působit
-
zda poškození, zničení nebo odcizení věci nenastalo v místě, na něţ se pojištění nevztahuje
V případě, ţe nejsou dány důvody k odmítnutí plnění, provádí likvidátor další šetření nezbytné k likvidaci škodní události. Účelem tohoto šetření je shromáţdit všechny podklady potřebné k posouzení a následné likvidaci pojistné události. Jelikoţ veškerá
42
Při podhodnocení rezerv hrozí, ţe pojišťovna nebude moci dostát svým závazkům z pojištění. Při nadhodnocení rezerv dochází k neodůvodněnému nárůstu nákladů na pojistné plnění (tj. ke sniţování zisku).
78
šetření provádí likvidátor osobně bez účasti třetí osoby, jsou v této oblasti pouze vysoce erudovaní pracovníci. Základním dokumentem, který má likvidátor k dispozici po uplatnění vzniklé škody je pojistná smlouva, z níţ jsou čerpány následující údaje: -
místo pojištění, spoluvlastnický podíl
-
pojistná nebezpečí
-
druh budovy (obytný dům, garáţ, hospodářská budova, stodola)
-
konstrukce budovy - zda je objekt zděný (cihelné, kamenné nebo smíšené zdivo), dřevěný, panelový, smíšený
-
stáří stavby, rozměrové charakteristiky (délka, šířka zastavěná plocha m2)
-
zda je budova podsklepena a z jaké části, zda má vybudované obytné podkroví
-
pojistná hodnota43
-
Vybavenost obytného domu – elektroinstalace, rozvody ústředního vytápění, rozvody teplé i studené vody, kanalizace, plynu, zařizovací předměty, nadstandardní prvky – např. rozvody instalací zabezpečovacího zařízení, centrálního vysavače, odsávání a větrání, telekomunikací, datové rozvody
-
Technický stav pojištěných budov – svislé a vodorovné nosné konstrukce, konstrukce střechy, střešní krytina, klempířské prvky, vnější a vnitřní úprava povrchů stěn včetně keramických obkladů, schodiště, výplně otvorů oken a dveří, nášlapné vrstvy podlah (dlaţby, PVC, parkety), rozvody instalací
-
situační plánek s nákresem pojištěných budov
-
zvláštní ujednání, kde můţe být specifikováno, zda jsou pojištěny např. tepelná čerpadla či kolektory
-
stav pojišťovaných budov ve smyslu poškození, zničení či neudrţování (specifikován konkrétní konstrukční prvek, kterého se to týká)
-
celkový počet nadzemních podlaţí (nepočítá se podkroví ani podsklepení)
-
charakter stavby (nově zahajovaná či novostavba)
-
zda a kolikrát byla stavba postiţena v období posledních 10 letech povodní nebo záplavou
43
Nejvyšší moţná majetková újma, která můţe v důsledku pojistné události nastat. Pojišťovna je povinna vyplatit po zjištění výše plnění celou částku, která odpovídá přiměřeným nákladům na opravu nebo znovuzřízení, bez odpočtu příslušného opotřebení, avšak jen do výše časové ceny stavby. U staveb, kde od data kolaudace neuplynula doba delší 20 let, je pojišťovna povinna plnit aţ do výše pořizovací ceny stavby, kterou měla stavba bezprostředně před pojistnou událostí.
79
-
zda a kolikrát byla stavba postiţena v období posledních 5 letech jiným pojistným nebezpečím
Klient je tedy kontaktován přímo ze strany likvidátora, který se s ním domluví na termínu prohlídky. Prohlídka místa vzniku škody je zaměřena na zdokumentování vzniklého rozsahu poškození44 a na jednání klienta, které by nemělo jevit známky účelovosti, zejména zda: -
k uvedenému datu škody uváděné pojistné nebezpečí mohlo působit
-
poškození, zničení nebo odcizení věcí nastalo na místě pojištění
-
popisovaný mechanismus vzniku škody je moţný a pravděpodobný
-
případ nevyţaduje okamţité a mimořádné řešení (tj. z hygienických důvodů je nutné započít s odstraňováním následků vzniklé škody)
-
není nutno zajistit součinnost znalce (tj. zajištění zachování dostatečného důkazního materiálu pro znalecké zkoumání)
Dále se posuzuje rozsah škody, kdy se zjišťuje: -
počet a popis poškozených věcí
-
doloţení zbytků, popis nepoškozených částí věci
-
schématický situační plánek místa škody s uvedením poškozených nebo zničených objektů
-
popis příčiny, mechanizmu a následku vzniklé škody
-
existence osoby odpovědné za vznik škody odlišné od pojištěného
Při prohlídce se rovněţ pomocí reflexe a indukce zjišťuje stupeň a příčiny poškození, kdy na objekt působí vnitřní a vnější vlivy mechanického, fyzikálního, chemického či biologického rázu, které se mohou projevit sníţením únosnosti konstrukce v důsledku zhoršení vlastností materiálu, změnou základových poměrů, změnou vlhkosti aj. Rovněţ se stanovuje míra ohroţení objektu nebo jeho části, kdy se posuzují vnější projevy poruch (např. pokles nosného zdiva nebo nosných konstrukcí, výskyt trhlin, deformace stropních konstrukcí, zvýšená vlhkost, trouchnivění, hniloba či porušení dřevěných konstrukcí dřevokazným hmyzem).
44
Resp. zda je rozsah škody přiměřený uváděnému popisu vzniku škody.
80
Vyhodnocení fyzického stavu bude tedy obsahovat komplexní zhodnocení stavu objektu
na
základě
zjištěných
poruch
a
doporučení
technických
opatření
(např. odstranění vlhkosti či výměna vadných konstrukcí). Nedílnou součástí prohlídky je fotodokumentace, která je pořizována za účelem průkaznějšího stavu věci. Je tedy nutné pořídit alespoň jeden snímek z takové vzdálenosti, aby zachycoval pokud moţno celou poškozenou nebo zničenou věc v širších souvislostech (např. celý rodinný dům, přestoţe škoda nastala jen ve sklepním prostoru). Dalšími fotografiemi jsou zdokumentovány detailnější záběry jednotlivých poškození. Fotodokumentace nemusí být pořizována v případě škod zanedbatelného rozsahu (tj. zrychlená likvidace) nebo v případě, ţe škoda byla pojištěným ohlášena v době, kdy jsou její následky zcela odstraněny. V tomto případě je však důkazní břemeno prokázání vzniku škody (resp. pojistného rizika) zcela na straně pojištěného. Z prohlídky je vţdy pořizován zápis, který obsahuje datum a místo prohlídky, jména osob zúčastněných při jednání, jejich vztahu k pojištěnému, oprávněné osobě včetně jejich podpisů, všechna podstatná věcná zjištění (zejména popis příčiny, mechanismus vzniku a rozsahu vzniklé škody), zjištění případné odpovědnosti třetí osoby.
Vyhotovený zápis z uskutečněné prohlídky obsahuje podle druhu pojištění maximální mnoţství údajů, které je moţné zjistit, a které jsou pro konkrétní pojištění podstatné. Jde např. o údaje o místě vzniku škody, dohodnutý způsob opravy (popř. znovuzřízení věci), poţadavek pojištěného na zálohové plnění, o opatřeních učiněných pro zmírnění rozsahu škody, o majetkoprávních vztazích, o výši škody a dokladech, kterými je prokazována, o výsledcích vyšetřování orgánů policie, hasičů apod., o vinkulaci, o zřízení zástavního práva, o případném převzetí dokumentů, z nichţ vyplývá právo postihu (např. protokol Policie České republiky o ohledání místa činu, usnesení o zahájení trestního stíhání), o existenci mnoţného pojištění s uvedením pojistitele a případně i čísla pojistné smlouvy.
81
Určení výše plnění se odvíjí od rozsahu poškození či zničení pojištěné věci a od způsobu, jakým je v pojistné smlouvě vymezeno plnění. Dále se přihlíţí k horní hranici pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě, které můţe být stanoveno v nesprávné výši (tj. můţe dojít k podpojištění nebo přepojištění pojištěného objektu, coţ se promítne do výše pojistného plnění, které musí být sníţeno ve stejném poměru ke škodě, jako je pojistná částka k pojistné hodnotě). Před výplatou pojistného plnění je likvidátor zejména ještě povinen ověřit: -
zda je smlouva vinkulována
-
komu má být plnění vyplaceno
-
jakou formou má být plnění poukázáno (na adresu poštovní poukázkou nebo převodem na bankovní účet)
-
zda oprávněný nedluţí pojistiteli pojistné
Na závěr likvidace vypracuje likvidátor likvidační zprávu, která je stručnou a přehlednou rekapitulací závěrů likvidace. Likvidační zpráva obsahuje základní údaje o pojištěném, děj škodní události, údaje o pojistném krytí, výši plnění, údaje o případném postihu, spoluvině, krácení plnění apod. Poţární ochrana staveb U pojištění staveb je jedním z nejzávaţnějších pojistných rizik poţár. K zamezení rozšíření poţáru nebo jeho případnému vzniku by jako preventivní ochrana měla být schopnost dílčích konstrukčních prvků stavby odolávat takovému zatíţení. Protipoţární ochrana stavby je v současné době řešena samostatnou částí projektu stavby, tzv. Poţární zprávou specialisty. V takovéto zprávě je podrobně řešena ochrana objektu v případě vzniku poţáru, která je specifikována na účelové vyuţití objektu a určuje případné rozdělení objektu na jednotlivé poţární úseky45, chráněné únikové cesty s protipoţárními uzávěry (např. výplně otvorů, protipoţární klapky u vedení rozvodů vzduchotechniky apod.).
45
Prostor stavebního objektu ohraničený poţárně dělícími konstrukcemi tak, aby se poţár, který v něm vznikne, nemohl volně šířit do sousedních poţárních úseků nebo stavebních objektů.
82
Rovněţ dílčí konstrukční části musí splňovat poţadavky na předepsanou minimální poţární odolnost, která se uvádí čase, s ohledem na způsob účelového vyuţití objektu a jeho provozu. Patří sem protipoţární ochrana nosných konstrukčních prvků jako je např. konstrukce stěn46, krovu, stropu47, tak i nenosných (např. lehké prefabrikáty-příčky, podhledy, podlahové konstrukce). Samostatnou kapitolou jsou prvky exteriéru, především modernizované objekty, kde se můţeme setkat s problematikou dodatečného zateplování staveb z hlediska nehořlavosti pouţitých materiálů v místech vstupu do objektu nebo u nadpraţí a ostění oken. Významnou roli zde zaujímají poţadavky na dnes jiţ velmi ţádané novostavby dřevostaveb, jak z hlediska vlastního objektu, tak i jeho umístění a vzdálenostem od okolní výstavby, ale dnes jiţ rozhodujícímu stanovisku vzdálenosti hranic pozemku, na kterém je umístěn. U dříve postavených rodinných domů však těchto prvků ochrany nebylo vyuţíváno, jelikoţ nebyly stanoveny poţadavky v příslušných předpisech a vyhláškách. V případě rekonstrukce či modernizace objektu je tedy nutné uvést stávající objekt do souladu s příslušnými stanovenými předpisy v době vzniku stavby, její kolaudace, a to v případě pokud objekt nebyl rekonstruován, či modernizován nebo nekolaudován (tj. účelově změněn). Takový objekt se musí řídit právoplatnými předpisy v čase, kdy byl uveden do provozu i provozním řádem. Při pojistném riziku poţáru je prohlídka zaměřena nejen na vzniklé škody, ale i na schopnost rozpoznat, zda zachráněný majetek splňuje i nadále svou funkci (např. únosnost, statika). Tabulka č. 24: Stupně hořlavosti pro stavební výrobky kromě podlahových Stupeň hořlavosti Třída reakce na oheň A – nehořlavé A1 B – nesnadno hořlavé A2 C1 – těţce hořlavé B C2 – středně hořlavé C nebo D C3 – lehce hořlavé E nebo F Zdroj: Svoboda Luboš, Stavební hmoty, str. 84 - vlastní úprava
46 47
Oddělení sousedních poţárních úseků ve vodorovném směru. Oddělení sousedních poţárních úseků ve vodorovném směru.
83
Tabulka č. 25: Třídy nebezpečnosti hořlavých kapalin dle bodu vzplanutí Třída nebezpečnosti Bod vzplanutí (stupně C) I Do 21 včetně II Od 21 do 55 včetně III Od 55 do 100 včetně IV Více neţ 100 Zdroj: Svoboda Luboš, Stavební hmoty, str. 86
Podle poţární odolnosti jsou stavební konstrukce zařazovány do stupnice: 10, 15, 20, 30, 45, 60, 90, 120, 180, 240 nebo 300 minut.
R E
I
W
M C S G K
Tabulka č. 26: Charakteristika vlastností poţární odolnosti Značka Schopnost konstrukčního prvku Schopnost prvku konstrukce odolávat po určitou dobu působení nosnost poţáru na jednu nebo více stran při specifikovaném mechanickém zatíţení, bez jakékoliv ztráty konstrukční stability. Schopnost prvku s dělicí funkcí odolávat působení poţáru pouze celistvost z jedné strany, bez přenosu poţáru na neexponovanou stranu v důsledku průniku plamenů nebo horkých plynu. Schopnost konstrukčního prvku odolávat působení poţáru pouze z jedné strany, bez přenosu poţáru v důsledku významného izolace přestupu tepla z exponované strany na neexponovanou stranu. Má vytvářet tepelnou bariéru, schopnou bránit osoby v její blízkosti. Schopnost konstrukčního prvku odolávat expozici pouze z jedné strany tak, aby se sníţila pravděpodobnost přenosu poţáru radiace následkem prostupu významného sálavého tepla jak prvkem, tak i z neexponovaného povrchu prvku na sousední materiály. Prvek má chránit osoby v jeho blízkosti. mechanická Schopnost prvku odolat rázu, kdy konstrukční porušení jiného dílu odolnost při poţáru způsobí náraz na posuzovaný prvek. Schopnost dveřní nebo uzávěrové sestavy se automaticky zavírat, samozavírání a tak uzavřít otvor. Schopnost prvku sníţit nebo vyloučit pronikání plynů nebo kouře kouřotěsnost z jedné strany prvku na druhou. odolnost U komínů a jim podobných výrobků označuje schopnost odolávat proti poţáru hoření sazí (těsnost a tepelná izolace). sazí účinnost Schopnost stěnových nebo stropních obkladů chránit po poţární stanovenou dobu obloţené materiály proti vznícení, uhelnatění a ochrany ostatním poškozením.
Zdroj: Svoboda Luboš, Stavební hmoty, str. 87 - vlastní úprava
84
Popis škodní události znalcem Škodní událost můţe být takového druhu či rozsahu, ţe likvidátor ve spolupráci s disponentem není schopen určit příčiny vzniku škodní události (příp. její výši). V takovém případě je moţné zadat posouzení vzniklé škody nezávislému soudnímu znalci, který je povaţován za kvalifikovaného odborníka v daném oboru (jehoţ vědomosti jsou průběţně ověřovány). Pokud je přizván znalec, likvidátor mu zadá okruh otázek, na něţ poţaduje odpověď, a zapůjčí mu doklady ze spisu, které jsou k vypracování znaleckého posudku potřebné.
V posudku uvede znalec popis zkoumaných jevů, souhrn skutečností, k nimţ při úkonu přihlíţel (tzv. nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (tj. posudek). Posudek obsahuje část nálezovou a část vlastního posouzení. Nález je nezbytnou součástí posudku, kdy je v případě prohlídky objektu postupováno od prvků dlouhodobé ţivotnosti (tj. střecha, vodorovné a svislé nosné konstrukce, schodiště a rampy, základy) po technické zařízení budovy (tj. vodovod, kanalizace, větrání aj.). Vlastní posouzení je zaměřeno na zjištění poţadavků objednatele posudku (tj. zjištění příčiny vzniku škody, rozsahu poškození a stanovení její výše se zaměřením na zodpovězení zadaných otázek). V případě totálního zničení jsou novostavby oceňovány reprodukční cenou48 (tj. hodnota, za níţ by bylo moţné stejnou nebo porovnatelnou novou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení). Při poškození novostavby, resp. části stavebních prvků, se vyuţívá nákladové metody, pomocí níţ je moţné zjistit, kolik by činily současné celkové náklady na opětovné vybudování oceňované nemovitosti ve stavu k datu ocenění. U starších staveb je při vzniklém poškození pouţíváno oceňovací metody na bázi věcné hodnoty (tzv. časová cena, kdy je ve výpočtu skutečné škody zohledňována ţivotnost a opotřebení stavby pomocí lineární metody). 48
Reprodukční hodnota je pouţívána při odhadu celkových nákladů na uvedení budov do původního stavu.
85
Metodika ocenění pro různé typy pojistných událostí je volena dle pojistné smlouvy a výše sjednané pojistné ceny. V případě výše pojištění odpovídající reprodukční ceně stavby nebo v případě totálního zničení majetku je ocenění provedeno obvykle pomocí nákladové metody, popř. v cenové úrovni trţní hodnoty. Písemný znalecký posudek musí být sešit, jednotlivé strany očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečetí. Na poslední straně písemného posudku připojí znalec znaleckou doloţku, která obsahuje označení seznamu, v němţ je znalec zapsán, označení oboru, v němţ je oprávněn podávat posudky, a číslo poloţky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.
86
5 Vize do budoucna Přestoţe v současnosti není dosahováno růstu na pojistném trhu, coţ je způsobeno nejen finanční krizí, (klienti se začínají chovat obezřetně a neutrácí veškerý svůj důchod, ale pořizují
jen
to,
co
je
nutné
a
spíše
spoří),
ale
i
niţší
schopností
konkurenceschopnosti v oblasti autopojištění, má Česká pojišťovna a.s. z hlediska povědomí, tradice, kvality a stability velice hodnotnou značku. Na pojistném trhu se pohybujeme uţ od roku 1827. Od této doby prošel náš subjekt velkými změnami (rozšířená prodejní síť, mnoţství pojistných produktů, vyuţití internetu při nahlášení škod, coţ přispívá k úspoře času zejména pro klienty, kdy tito jiţ nemusí trávit čas na přepáţkovém místě pojistitele, nýbrţ vše mohou vyřídit v pohodlí domova). Z důvodu zvyšující se klientské nespokojenosti a sniţujícího se podílu na pojistném trhu bylo přistoupeno k výměně většiny vyššího a návazně středního vedení včetně výměny samotného generálního ředitele. Naším cílem je tedy významné personální zmenšení společnosti, ostřejší zacílení na pouze některé segmenty pojištění a obchodní kanály, omezení investic do značky a rozvoje firmy. Kromě produktového řízení retailu na úrovni vedení přibude funkce průzkumů trhu, funkce řízení kampaní a vytěţování a ochrany kmene. Jelikoţ klíčovým momentem úspěchu je klient a jeho spokojenost, bude kladen důraz na oblast sluţeb klientům, zejména na poznání klienta, který za vloţenou důvěru poţaduje kvalitní sluţby. Změny se nebudou týkat pouze samotné organizace, ale i procesů či způsobů měření efektivity a klientské spokojenosti. Bude kladen tlak na výkon a větší dovozování důsledků z pasivity. Pro klienta jsou důleţité řádné a pravdivé informace, úspora času, rychlost vyřízení jeho poţadavku a adekvátní výše náhrady vzniklé škody. Kaţdý zaměstnanec by si tedy měl klást otázku, co můţe udělat pro větší spokojenost klienta.
87
Na základě výše uvedeného byla vytvořena vize 2012, která je postavená na očekávání zákazníků, zaměstnanců a akcionářů. Pomocí této vize chceme docílit, abychom se staly pojišťovnou, která se doporučuje, a to v důsledku toho, ţe: -
je rychlá a férová
-
má nejspokojenější klienty
-
je preferovaný obchodní partner
-
má motivované zaměstnance
-
ziskově roste
Jelikoţ největší dopad do výsledku České pojišťovny a.s. způsobilo pojištění aut, je na tuto oblast v součastné době zaměřena velká pozornost, čemuţ odpovídá i nově vytvořená reklama, která probíhá v televizních spotech. Zvýšení klientské spokojenosti tedy chceme dosáhnout nejen u pojistných produktů (sjednávání, obsluha, správné nastavení cenové úrovně), kdy by tyto měly být přínosnější a preferovanější, ale i projekty v oblasti likvidace škod. Pro splnění tohoto cíle jsou však stěţejní zaměstnanci, kteří by si měli umět představit, jak přispějí k tomu, aby byl produkt zajímavější a spolehlivější, nebo k tomu, aby byl klient více spokojen.
88
Závěr Oblast pojišťovnictví je nedílnou součástí nástrojů lidské společnosti, která pomocí nabídky kvalitních pojistných produktů citlivě reaguje na změny na trhu. Pojištěním si domácnosti hradí jistotu, ţe v případě vzniku škody bude tato finančně eliminována ze strany pojistitele. Výše odškodnění závisí zejména na pojistníkovi při uzavírání smlouvy, kdy je z jeho strany stanoveno na jaká rizika bude pojištěn, na jakou částku, jaký majetek bude pojištěn a jakým způsobem (nová či časová cena). Přestoţe pojištění eliminuje finanční důsledky nahodilosti vzniklých škod, zvaţují domácnosti jeho pořízení či pokračování v něm, zejména v období finanční krize, která můţe mít vliv na ztrátu zaměstnání. Ačkoli pojištění je podstatnou součástí vývoje lidské společnosti, setkáváme se v posledních letech s negativním přístupem klientů, jejichţ důvěra byla z nějakého důvodu otřesena. Důvěra klientů vůči pojišťovacím ústavům je velmi vzácná a křehká věc. Klienti si spíše pamatují jednu negativní zkušenost, kterou předávají dál, neţ několik pozitivních. Rovněţ z jejich strany nejsou rozlišovány oblasti těchto negativních zkušeností. Pokud nebyli spokojeni s vyřízením ukončení pojištění v oblasti správy pojištění, promítá se jejich negativní postoj i do ostatních oblastí, např. do likvidace pojistných událostí, kdy vyřízení nahlášené škody můţe trvat déle, neţ je klient ochoten akceptovat. Tomuto napomáhá i skutečnost masivních reklam zejména na rychlost vyřízení škod způsobených na vozidlech, kdy je inzerována doba 5 dní. Přestoţe se tedy v tomto případě jedná o reklamu na havarijní pojištění, je inzerovaná doba vyţadována i v oblasti ostatních likvidací, aniţ by ze strany klienta byly vzaty v úvahu rozdíly v likvidačním postupu u různých typů pojištění. Z tohoto důvodu se pak mnoţí stíţnosti klientů s jejich následným přechodem ke konkurenčnímu pojistiteli. Jako reakce pojišťovny na tuto nepříznivou skutečnost dochází k postupné změně přístupu ke klientům, kdy pojistitelé jsou tu pro klienty a nikoliv klienti pro pojistitele.
89
Prozatím nejzásadnější změny byly zavedeny do provozu v pojištění majetku (zejména u pojištění staveb a domácností), kdy je s klientem osobně komunikováno a prodlevy při vyřízení jsou sníţeny na minimum. Vše začíná jiţ při hlášení škody, které přijímá přímo likvidátor, který má zkušenosti s likvidačním postupem, je obeznámen s právními náleţitostmi a pojistnými podmínkami pro daný druh pojištění a je ihned schopen identifikovat, zda se jedná o pojistné riziko. Rovněţ je mu známo, jaké doklady je nutné doloţit pro vyřízení škody, o čemţ klienta informuje hned při prvotním telefonickém hlášení škody. Dále je klient upozorněn na průběh likvidačního procesu a je mu sdělen předpokládaný termín návštěvy mobilního technika. K příznivému průběhu napomáhá i předání telefonního kontaktu na likvidátora, který škodu zaregistroval, a zodpovězení všech dalších dotazů ze strany klienta. Výjimkou jsou však kalamitní stavy z různých pojistných rizik, kdy v důsledku nadměrného výskytu škod a přijímání jejich hlášení není v kapacitních moţnostech pracovníků vyřídit stejný počet škod, jaký byl ten den přijatý. O vzniklé prodlevě a předpokládaném termínu vyřízení je klient informován formou SMS zprávy. Jelikoţ klient zejména vyţaduje rychlost vyřízení své škody, je z jeho strany pozitivně přijímáno, ţe je ihned při registraci upozorněn na nepojištěné riziko, případně mu je doporučena jiná forma uplatnění nároku (např. z jiného druhu pojištění). Rovněţ je z jeho strany příznivě reagováno na telefonické sdělení týkající se ukončeného likvidačního řízení, kdy mu je sdělena konkrétní vypočtená částka a vysvětleno případné sníţení plnění (tj. odečet sjednané spoluúčasti či omezení pojistné částky určitým limitem). Přínos této práce vidím v přehledné komplexně zpracované problematice pojišťovnictví, z níţ jsou zřejmé vzájemné souvislosti s likvidační činností, čímţ je umoţněno pochopení podstaty problému. 90
Závěrem této práce je tedy jednoznačné doporučení pokračovat v současné strategii blíţ klientům se zaměřením na znovunabytí důvěry a zavedení přesnější a celkově výhodnější metody výpočtu, kdy je vyuţíváno zejména: 1) výplaty v hotovosti (pojištěný či poškozený dostane adekvátní finanční vyrovnání) 2) opravy (vyuţíváno u motorových vozidel či poškozeného nábytku) 3) náhrady (zejména u motorových vozidel v případě připojištění skel) 4) uvedení do původní stavu (zejména u majetkového pojištění staveb) Vzhledem k dosavadním pozitivním výsledkům bude i nadále kladen důraz na osobní komunikaci s klientem, která bude postupně zavedena i do ostatních oblastí likvidace.
91
Seznam literatury Tištěné monografie 1. DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2005. ISBN 80-86419-84-3 2. Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu občanů DPPO 2005 3. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Pojišťovnictví. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická, 1997. ISBN 80-7079-092-X 4. Fridrichová, Iva. Oceňování při likvidaci pojistné události (bakalářská práce. 1. vyd. Praha : Bankovní institut Vysoká škola Praha, 2008. 5. Fridrichová, Iva. Vývoj zákona o pojišťovnictví (bakalářská práce). 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola Praha, 2008. 6. Kolektiv autorů. Dějiny pojišťovnictví v Československu do roku 1918. [1. vyd.] Praha : Česká státní pojišťovna (nakladatelství Novinář), 1989. 7. KREJČÍŘ, Pavel; BRADÁČ Albert. Znalecký standard č. 1/2005 (Oceňování motorových vozidel). 1. vyd. Brno : Akademické nakladatelství Cerm, s.r.o. Brno, 2004. ISBN 80-7204-370-6 8. MARVAN, Miroslav; CHALOUPECKÝ, Josef. Dějiny pojišťovnictví v Československu (1918 - 1945). 1. vyd. Bratislava : Česká pojišťovna a. s. (vydavatelství Alfa Konti), 1993. ISBN 80-88739-01-2 9. MARVAN, Miroslav; CHALOUPECKÝ, Josef. Dějiny pojišťovnictví v Československu (1945 - 1992). 1. vyd. Praha : Česká pojišťovna a. s. (realizace GSW Praha), 1997. 10. MICHÁLEK, Josef; SRNSKÝ, Pavel. Rekonstrukce a modernizace staveb (Technologický předpis pro posouzení staveb). 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2007. 11. NEMEČEK, Alojz; JANATA, Jiří. Oceňování majetku v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-114-7 12. ORT, Petr. Oceňování nemovitostí na tržních principech. 1. vyd. Praha : Bankovní institut vysoká škola, 2007. ISBN 978-80-7265-101 13. PÁLENÍK, Vladislav a kol. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. 717. publikace. Praha : LINDE, 2007. ISBN 978-807201-644-0 14. Smluvní ujednání pro pojištění odpovědnosti za škodu občana z činnosti v běţném občanském ţivotě
92
15. Smluvní ujednání pro pojištění odpovědnosti za škodu – vlastníka, drţitele, nájemce nebo správce nemovitosti 16. Smluvní ujednání pro pojištění odpovědnosti za škodu – vlastníka budovy, jiné stavby či díla ve stavbě nebo demolici 17. SPIRIT, Michal. Pojistné právo. 1. vyd. Praha : Ediční oddělení VŠE Praha, 2000. ISBN 80-245-0109-0 18. SVOBODA, Luboš a kol. Stavební hmoty. 1. vyd. Bratislava : Jaga group, s.r.o., 2005. ISBN 80-8076-007-1 19. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů VPPMO 2005 20. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 Webové stránky 1. http://ekonomika.idnes.cz/test.asp?c=A080302_161913_spotrebitel_klu 2. http://finweb.ihned.cz/c1-39211550-povodne-vyplavily-pojistovnam-temer-dvemiliardy-staly-vice-nez-vichrice-kyrill-ci-emma 3. http://www.carroteuro.com/cz/clanky/kalamity-kyrill-emma-kirsten-a-vsichni-tidalsi/ 4. http://www.ceskapojistovna.cz/default.aspx?section=20101&tiskova=206 5. http://www.mesec.cz/aktuality/snih-vytahne-z-kas-pojistoven-miliardy/ 6. http://www.pilnikov.cz/phprs/view.php?nazevclanku=orkan-kyrill-18-19-12007&cisloclanku=2007010006
Legislativní prameny: 1. Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví 2. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 3. Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztíţení společenského uplatnění
93
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Nové produkty pojistné ochrany............................................................... 16 Tabulka č. 2: Členění pojištění ....................................................................................... 21 Tabulka č. 3: Pojistná rizika ........................................................................................... 34 Tabulka č. 4: Maximální limity pojistného plnění ......................................................... 38 Tabulka č. 5: Limity pojistného plnění ........................................................................... 41 Tabulka č. 6: Výměra poškozených místností ................................................................ 51 Tabulka č. 7: Výpočet náhrady škody s koeficientem cenového podkladu 1,1.............. 51 Tabulka č. 8: Rozpis nákladů léčení v Kč ...................................................................... 53 Tabulka č. 9: Základní pojistné částky v Kč .................................................................. 54 Tabulka č. 10: Doba léčení úrazu v procentech.............................................................. 55 Tabulka č. 11: Výpočet plnění za opravu dle doloţené faktury ..................................... 58 Tabulka č. 12: Poloţky pevných nákladů v Kč/km ........................................................ 59 Tabulka č. 13: Výpočet výše nároku na pojistné plnění ................................................. 66 Tabulka č. 14: Výpočet výše nároku na pojistné plnění ................................................. 67 Tabulka č. 15: Rekapitulace objektů .............................................................................. 67 Tabulka č. 16: Souhrnná rekapitulace ............................................................................ 68 Tabulka č. 17: Zůstatková hodnota v % ......................................................................... 72 Tabulka č. 18: Výpočet upravené ceny .......................................................................... 74 Tabulka č. 19: Výpočet plnění ze základního pojištění .................................................. 75 Tabulka č. 20: Výpočet výše plnění za elektroniku........................................................ 75 Tabulka č. 21: Výpočet výše plnění za optické přístroje ................................................ 75 Tabulka č. 22: Výpočet výše plnění za klenoty .............................................................. 76 Tabulka č. 23: Rekapitulace ........................................................................................... 76 Tabulka č. 24: Stupně hořlavosti pro stavební výrobky kromě podlahových ................ 83 Tabulka č. 25: Třídy nebezpečnosti hořlavých kapalin dle bodu vzplanutí ................... 84 Tabulka č. 26: Charakteristika vlastností poţární odolnosti .......................................... 84
Seznam příloh Příloha č. 1 ..................................................................................................................... 95
94
Příloha č. 1 Výkladová ustanovení Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku občanů čl. 15 VPPMO 2005
Poškozením věci se rozumí změna stavu věci, kterou je objektivně moţno odstranit opravou nebo taková změna stavu věci, kterou objektivně není moţno odstranit opravou, přesto však je věc pouţitelná k původnímu účelu. Zničením věci se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není moţno odstranit opravou a proto věc jiţ nelze dále pouţívat k původnímu účelu. Ztrátou věci nebo její části se rozumí stav, kdy oprávněná osoba nezávisle na své vůli pozbyla moţnost s pojištěnou věcí nebo její částí nakládat v příčinné souvislosti s tím, ţe v místě pojištění nastalo a na pojištěnou věc nebo její část bezprostředně působilo některé z těchto sjednaných pojistných nebezpečí stanovených v doplňkových pojistných podmínkách: a) poţár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla, případně jeho části nebo nákladu b) povodeň nebo záplava c) sesouvání půdy, zřícení skal nebo zemin, sesouvání nebo zřícení sněhových lavin d) pád stromů, stoţárů nebo jiných předmětů e) tíha sněhu nebo námrazy f) zemětřesení g) voda vytékající z vodovodních zařízení Odcizením věci loupeţí se rozumí přivlastnění si pojištěné věci, její části nebo jejího příslušenství tak, ţe pachatel pouţil proti oprávněné osobě nebo jiné osobě pověřené oprávněnou osobou násilí nebo pohrůţky bezprostředního násilí. Úmyslným poškozením nebo úmyslným zničením věci se rozumí poškození nebo zničení, při němţ byla pojištěná věc úmyslně poškozena nebo zničena jiným neţ oprávněnou osobou nebo osobou oprávněné osobě blízkou nebo osobou s ní trvale ţijící. Podmínkou vzniku práva na pojistné plnění je, ţe pachatel byl zjištěn podle pravomocného rozhodnutí, kterým bylo ukončeno trestní nebo přestupkové řízení, i kdyţ pachatel nebyl odsouzen nebo mu nebyla uloţena pokuta. Poţárem se rozumí oheň v podobě plamene, který provází hoření a vznikl mimo určené ohniště nebo takové ohniště opustil a šíří se vlastní silou. Poţárem není ţhnutí a doutnání s omezeným přístupem kyslíku ani působení uţitkového ohně a jeho tepla. Poţárem dále není působení tepla při zkratu v elektrickém vedení (zařízení), pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil. Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí je i poškození nebo zničení pojištěné věci zplodinami poţáru nebo hašením nebo strţením při zdolávání poţáru či při odstraňování jeho následků.
95
Výbuchem se rozumí náhlý ničivý projev tlakové síly spočívající v rozpínavosti plynů nebo par (velmi rychlá chemická reakce nestabilní soustavy). Za výbuch tlakové nádoby (kotle, potrubí apod.) se stlačeným plynem nebo párou se povaţuje roztrţení jejích stěn v takovém rozsahu, ţe došlo k náhlému vyrovnání tlaku mezi vnějškem a vnitřkem nádoby. Výbuchem není prudké vyrovnání podtlaku (imploze) ani aerodynamický třesk způsobený provozem letadla. Pro účely těchto všeobecných pojistných podmínek výbuchem není reakce ve spalovacím prostoru motorů, v hlavních střelných zbraní ani v jiných zařízeních, ve kterých se energie výbuchu cílevědomě vyuţívá. Přímým úderem blesku se rozumí přímý zásah blesku (atmosférického výboje) do pojištěné věci. Aby vzniklo právo na pojistné plnění, musí být místo přímého zásahu do pojištěné věci nebo místo působení blesku na pojištěnou věc spolehlivě zjištěno. Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí však není poškození nebo zničení elektrických a elektronických přístrojů, spotřebičů, elektrických strojů a motorů, elektronických prvků a elektrotechnických součástek a podobných pojištěných věcí nebo jejich součástí přepětím nebo indukcí, která nastala v souvislosti s úderem blesku. Pádem letadla se rozumí náraz nebo zřícení letadla s posádkou, jeho částí nebo jeho nákladu. Nárazem nebo zřícením letadla s posádkou se rozumí i případy, kdy letadlo odstartovalo s posádkou, ale v důsledku události, která předcházela nárazu nebo zřícení, posádka letadlo opustila. Povodní se rozumí zaplavení větších či menších územních celků vodou, která se vylila z břehů vodních toků nebo z břehů nádrţí nebo tyto břehy a hráze protrhla nebo byla způsobena náhlým a neočekávaným zmenšením průtočného profilu toku. Záplavou se rozumí zaplavení pozemku, na kterém se nachází pojištěná věc, proudící nebo stojící vodou i z jiných příčin neţ z důvodu povodně. Pojistnou událostí z důvodu pojistného nebezpečí povodeň nebo záplava je takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno: a) přímým působením vody z povodně nebo záplavy na pojištěnou věc b) předměty unášenými vodou z povodně nebo záplavy Vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s a více. Není-li rychlost pohybu vzduchu v místě pojištění zjistitelná, poskytne pojišťovna plnění, pokud oprávněná osoba prokáţe, ţe pohyb vzduchu v okolí místa pojištění způsobil obdobné škody na řádně udrţovaných stavbách nebo shodně odolných jiných věcech anebo ţe škoda při bezvadném stavu stavby nebo jiné věci mohla vzniknout pouze v důsledku vichřice. Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí je takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno: a) přímým působením vichřice b) tím, ţe vichřice strhla části budovy, stromy nebo jiné předměty na pojištěné stavby nebo jiné pojištěné věci c) v příčinné souvislosti s tím, ţe vichřice poškodila části staveb
96
Pojištění se však nevztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci, jestliţe škoda nastala přímo nebo nepřímo: a) v souvislosti s tím, ţe budova byla bez oken, dveří či s odstraněnou, neúplnou nebo provizorně provedenou střešní krytinou (fólie, lepenka apod.) nebo v souvislosti s tím, ţe na pojištěné budově byly prováděny stavební práce b) v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených střešních konstrukcí c) vniknutím deště, krup, sněhu nebo nečistot nezavřenými okny nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly působením vichřice Krupobitím se rozumí jev, při kterém kousky ledu různého tvaru, velikosti, hmotnosti a hustoty vytvořené v atmosféře dopadají na pojištěnou věc. Pojistnou událostí z důvodu tohoto pojistného nebezpečí je takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno: a) přímým působením krupobití b) v příčinné souvislosti s tím, ţe krupobití poškodilo části budovy Pojištění se však nevztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci, jestliţe škoda nastala přímo nebo nepřímo: a) v souvislosti s tím, ţe budova byla bez oken, dveří či s odstraněnou, neúplnou nebo provizorně provedenou střešní krytinou (fólie, lepenka apod.) nebo v souvislosti b) s tím, ţe na pojištěné budově byly prováděny stavební práce c) v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených střešních konstrukcí d) vniknutím deště, krup, sněhu nebo nečistot nezavřenými okny nebo jinými otvory, pokud tyto otvory nevznikly působením krupobití Sesouváním půdy, zřícením skal nebo zemin se rozumí sesuv půdy, zřícení skal nebo zemin vzniklé působením gravitace a vyvolané porušením dlouhodobé rovnováhy, ke které svahy zemského povrchu dospěly vývojem a pokud k nim došlo v důsledku přímého působení přírodních a klimatických vlivů a nikoli v důsledku lidské činnosti (např. průmyslovým nebo stavebním provozem). Sesouváním půdy není klesání zemského povrchu v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti. Pojištění se však nevztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci, jestliţe škoda nastala přímo nebo nepřímo v důsledku objemových změn základové půdy. Sesouváním nebo zřícením sněhových lavin se rozumí jev, kdy masa sněhu nebo ledu se náhle po svazích uvede do pohybu a řítí se do údolí. Zemětřesením se rozumí otřesy zemského povrchu vyvolané pohybem v zemské kůře, které dosahují alespoň 6. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení (MSK-64). Tíhou sněhu nebo námrazy se rozumí destruktivní působení jejich nadměrné hmotnosti na střešní krytiny, nosné nebo ostatní konstrukce. Pojištění se však nevztahuje na poškození nebo zničení pojištěné věci, jestliţe škoda nastala přímo nebo nepřímo v důsledku zchátralých, shnilých nebo jinak poškozených střešních a ostatních konstrukcí.
97
Vodou vytékající z vodovodních zařízení se rozumí: a) voda unikající mimo místo určení z pevně a řádně instalovaných vodovodních potrubí, armatur a pevně a řádně připojených sanitárních zařízení nebo zařízení pro ohřev vody a z odváděcích potrubí uvnitř stavby b) voda, pára nebo nemrznoucí topné medium unikající z potrubí nebo zařízení teplovodního, horkovodního nebo parního vytápění uvnitř staveb c) voda nebo pára unikající mimo místo určení z vodovodních, teplovodních, horkovodních, parovodních nebo kanalizačních řadů nebo přípojek na ně d) voda vytékající z řádně připojených automatických praček, myček, zařízení na ohřev vody a podobných zařízení v důsledku závad na přívodním nebo odpadním potrubí těchto zařízení nebo závad na těchto zařízeních Za vodu vytékající z vodovodních zařízení se v ţádném případě nepovaţuje: a) voda unikající z dešťových svodů jakéhokoliv druhu b) voda vystupující z odpadních potrubí a kanalizace v důsledku zvýšené hladiny spodní vody, záplav, povodní a nahromaděných vod z dešťových sráţek c) voda při mytí a sprchování a tzv. sráţková voda d) vodní pára a stříkající voda ze zařízení pro čištění nebo voda stříkající z kropicích, hasicích, mycích, zavlaţovacích a obdobných zařízení e) únik kapalin, jako jsou solanky, oleje, chladicí prostředky a jim podobné kapaliny Pokud je pojištěnou věcí stavba, je pojistnou událostí z příčiny pojistného nebezpečí voda vytékající z vodovodních zařízení, takové poškození nebo zničení pojištěné věci, které bylo způsobeno: a) přímým působením vody vytékající z vodovodních zařízení na pojištěnou věc b) tím, ţe voda vytékající z vodovodních zařízení podemlela její základy Stavbou se rozumí budova nebo jiná stavba. Budovou se rozumí stavba spojená se zemí pevným základem, která je vhodná k pobytu osob, zvířat nebo k umístění věcí, svým uspořádáním jim poskytuje ochranu před povětrnostními vlivy a je dostatečně odolná a pevná. Indexem cen stavebních děl se rozumí index cen stavebních děl pro stavební díla celkem, který vydává Český statistický úřad. Přiměřeným nákladem na opravu věci jsou náklady na opravu věci nebo její části, které jsou bezprostředně před pojistnou událostí v místě obvyklé. Přiměřenými náklady na znovupořízení věci nebo na výrobu nové věci stejného druhu, kvality a technických parametrů jsou náklady, které jsou bezprostředně před pojistnou událostí v místě obvyklé. Do přiměřených nákladů se nezahrnují příplatky vyplácené za práci přesčas, v noci, ve dnech pracovního volna a pracovního klidu, expresní příplatky, letecké dodávky náhradních dílů a cestovní náhrady a náklady techniků a expertů ze zahraničí. Za výroční den počátku pojištění se povaţuje den, který se číslem dne v měsíci a pojmenováním měsíce shoduje se dnem počátku pojištění.
98