Obvod pozemkových úprav v k. ú. Sluhy

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie

Obvod pozemkových úprav v k. ú. Sluhy Diplomová práce

Studijní program: Geodézie a kartografie Studijní obor: Geodézie a kartografie Vedoucí práce: Ing. Kateřina Bartošková

VORÁČKOVÁ Alena Praha, 2012

Vložit zadání

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Nemám žádný důvod proti užití tohoto školního díla ve smyslu § 60 zákona č.121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).

V Praze dne 21. 12. 2012

………………………… podpis

2

Anotace Tématem této diplomové práce je popsat způsob určení obvodu pozemkové úpravy v katastrálním území Sluhy, výpočet opravného koeficientu a vyhotovení vlastnické mapy.

Klíčová slova Komplexní pozemkové úpravy, obvod pozemkové úpravy, katastrální mapa, mapa bývalé pozemkové evidence, mapa zájmu, vlastnická mapa, opravný koeficient

3

Annotation The theme of this thesis is to describe how to determine the perimeter of land consolidation in the cadastral unit Sluhy, calculate the correction factor and making the ownership map.

Key words Comprehensive land consolidation, perimeter o fland consolidation, cadastral map, map of the former land records, map of interest, ownership map, correction factor

4

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce Ing. Kateřině Bartoškové za její rady, připomínky a hlavně čas, který mi při zpracování diplomové práce věnovala. Dále děkuji firmě GEPRO s r. o. za zapůjčení licence software PROLAND. 5

Seznam použitých zkratek BPEJ DKM DOSS GNSS GP GPU JPK JPÚ KMD KM-D KN KP KPÚ MDB PPBP PÚ RES ObPÚ S-JTSK SGI SM-5 SPI SPI KN SSK TB ÚOZI VFK VÚMOP ZB ZE ZHB ZM10 ZPBP ZPH ZPMZ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka Digitální katastrální mapa Dotčené orgány státní správy Globální navigační satelitní systém Geometrický plán Geometrické a polohové určení Bývalý pozemkový katastr, parcely z jiného katastrálního území Jednoduché pozemkové úpravy Katastrální mapa digitalizovaná (S-JTSK) Katastrální mapa digitalizovaní (SSK) Katastr nemovitostí Katastrální pracoviště Komplexní pozemkové úpravy Microsoft Access Database Podrobné polohové bodové pole Pozemkové úpravy Registr souřadnic podrobných bodů Obvod pozemkových úprav Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální Soubor geodetických informací Státní mapa 1 : 5 000 Soubor popisných informací Soubor popisných informací katastru nemovitostí Systém stabilního katastru Trigonometrický bod Úředně oprávněný zeměměřický inženýr Výměnný formát katastru nemovitostí Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Zajišťovací bod Zjednodušená evidence Zhušťovací bod Základní mapa 1 : 10 000 Základní polohové bodové pole Zjišťování průběhu hranic Záznam podrobného měření změn

6

Obsah ÚVOD

10

1 POZEMKOVÉ ÚPRAVY 1.1 Důvody k zahájení a cíle pozemkových úprav 1.2 Dělení pozemkových úprav 1.3 Obvod pozemkových úprav 1.4 Předmět pozemkových úprav

11 11 12 12 13

2 KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ SLUHY 2.1 Charakteristika 2.2 Poloha 2.3 Základní parametry sousedních katastrálních území

14 14 15 16

3 GEODETICKÉ ČINNOSTI PŘI KOMPLEXNÍXH POZEMKOVÝCH ÚPRAVÁCH

17

4 PŘÍPRAVA PODKLADŮ 4.1 Písemné podklady 4.2 Majetkoprávní podklady 4.3 Oborové podklady 4.4 Mapové podklady 4.5 Legislativní podklady

18 18 18 18 18 19

5 BODOVÉ POLE 5.1 Rozdělení bodového pole 5.2 Číslování bodů polohového pole 5.3 Stabilizace a ochrana bodů polohového pole 5.4 Stávající bodové pole v katastrálním území Sluhy 5.4.1 Základní polohové bodové pole 5.4.2 Podrobné polohové bodové pole 5.5 Doplnění stávajícího podrobného polohového bodového pole v katastrálním území Sluhy 5.5.1Souřadnice nově navržených bodů PPBP

20 20 20 20 21 21 22 22 24

6 ZAMĚŘENÍ SKUTEČNÉHO STAVU POLOHOPISU A VÝŠKOPISU V TERÉNU 6.1 Zaměření skutečného stavu v katastrálním území Sluhy

26 26

7 STANOVENÍ JEDNOTLIVÝCH BODŮ KOMPLEXNÍ POZEMKOVÉ ÚPRAVY 7.1 Analogové katastrální mapy 7.2 Digitální katastrální mapy – DKM 7.3 Katastrální mapy digitalizované – KMD, KM-D 7.4 Výkres mapy zájmu v KPÚ Sluhy

27 27 29 29 30 7

8 ZJIŠŤOVÁNÍ PRŮBĚHU HRANIC 8.1 Kde se zjišťování průběhu hranic provádí 8.2 Kdo se na zjišťování průběhu hranic zve 8.3 Formální náležitosti 8.4 Zjišťování průběhu hranic v katastrálním území Sluhy 9 ZÁPIS OBVODU POZEMKOVÝCH ÚPRAV DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ 9.1 Obnova pomocí geometrického plánu a záznamu podrobného měření změn 9.2 Obnova pouze pomocí geometrického plánu 9.3 Zápis obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí v katastrálním území Sluhy 10 GEOMETRICKÝ PLÁN 10.1 Popisové pole 10.2 Grafické znázornění 10.3 Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí 10.4 Seznam souřadnic 10.5 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu 10.6 Geometrické plány vyhotovované na obvodu komplexních pozemkových úprav 10.6.1 Geometrický plán na rozdělení pozemku 10.6.2 Geometrický plán na průběh vlastníky upřesněné a vytyčené hranice 10.6.3 Geometrický plán na zápis pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem do katastru nemovitostí 10.7 Geometrické plány vyhotovované na obvodu komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Sluhy

32 32 32 33 33

35 35 35 36 37 38 39 40 41 41 42 42 42 43 44

11 ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN 11.1 Popisové pole 11.2 Náčrt 11.3 Zápisník 11.4 Protokol o výpočtech 11.5 Záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů) 11.6 Návrh zobrazení změny

45 45 46 47 47 47 48

12 KONTROLA SOULADU SOUBORU POPISNÝCH INFORMACÍ A SOUBORU GEODETICKÝCH INFORMACÍ 12.1 Použitý software 12.2 Shromáždění mapových podkladů 12.3 Vektorizace rastrových podkladů 12.4 Založení projektu pozemkových úprav 12.5 Průnik map

50 50 50 51 51 53 8

12.6 Vlastnická mapa 13 SESTAVENÍ SOUPISU PARCEL VSTUPUJÍCÍCH DO POZEMKOVÉ ÚPRAVY A SOUPISU NÁROKŮ VLASTNÍKŮ 13.1 Nastavení ceny a koeficientu oprav 13.2 Sestavení nárokových listů 13.3 Vyhotovení soupisu parcel, listů vlastnictví a vlastníků vstupujících do KPÚ Sluhy

55

57 57 58 59

14 ZVLÁŠTNOSTI PŘI STANOVENÍ OBVODU KPÚ SLUHY 14.1 Duplicita vlastnictví 14.2 Pozemní komunikace rozdělené katastrální hranicí

61 61 62

ZÁVĚR

64

9

Úvod Tato diplomová práce na téma: “Obvod pozemkových úprav v k. ú. Sluhy“ se bude zabývat všemi geodetickými činnostmi, kterými je charakterizována přípravná etapa pozemkových úprav. Jedná se o revizi stávajícího bodového pole a případné doplnění podrobného polohového bodového pole, zaměření skutečného stavu zájmového území a určení přesného obvodu komplexní pozemkové úpravy. Se zápisem obvodu pozemkové úpravy do Katastru nemovitostí České republiky je spojené vyhotovení geometrických plánů a záznamů podrobného měření změn. Všechny tyto výše uvedené činnosti budou v diplomové práci teoreticky popsány. Zvýšená pozornost bude věnována jednotlivým druhům geometrických plánů, které se v přípravné etapě pozemkových úprav vyhotovují. Tyto druhy budou popsány a budou uvedeny i jejich konkrétní příklady, které se v reálu vyhotovovaly. Cílem praktické činnosti je stanovit hodnotu opravného koeficientu výměr OK a vyhotovit vlastnickou mapu, tzv. mapu nároků.

10

1

Pozemkové úpravy

Neblahý vliv člověka a složitý historický vývoj na území České republiky v minulém století mají za následek zničení mnohých polních cest, rozorání mezí a zničení mnoha dalších krajinných prvků. Jako následek nerespektování vlastnických a majetkových vztahů v minulosti, dnes parcely evidované v Katastru nemovitostí České republiky neodpovídají skutečnému stavu v terénu. K nápravě těchto skutečností slouží především pozemkové úpravy [15]. Pozemkovými úpravami rozumíme soubor činností vedoucích ke zpřístupnění pozemků, zlepšení podmínek pro zemědělské hospodaření, zmírnění projevů vodní a větrné eroze a dále pomáhají obnovit původní krajinný ráz [4]. Jejich přesná struktura je obsahem zákona č. 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a vyhlášky č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav.

1.1 Důvody k zahájení a cíle pozemkových úprav Hlavním důvodem a cílem každé pozemkové úpravy je tvorba nové digitální katastrální mapy (DKM) zájmového území a s tím související vyjasnění všech vlastnických vztahů k pozemkům. Dalšími cíli a důvody k zahájení je scelování, směňování a narovnání hranic pozemků, doplnění sítě polních cest, návrh a realizace protipovodňových a protierozních opatření, delimitace druhů kultur, ochrana půdního fondu, podpora ekologické stability území, vyrovnání katastrální hranice a odstranění jejích spůlných částí, atd. [4]. Následující obrázky zobrazují příklad stavu uspořádání pozemků před a po pozemkové úpravě.

Obr. 1.1 Stav před KPÚ [15]

Obr. 1.2 Stav po KPÚ [15]

11

Zahájení pozemkových úprav je plně v kompetenci pozemkového úřadu a tedy jen on může vyhlásit jejich zahájení. Pozemkový úřad si vede statistiku jednotlivých katastrálních území, v níž eviduje důležitost zahájení PÚ v jednotlivých katastrálních územích. V případě, že o zahájení pozemkových úprav požádají vlastníci nadpoloviční většiny výměry katastrálního území, je pozemkový úřad vždy povinen pozemkové úpravy zahájit. Jiným hlavním důvodem k jejich zahájení může být investiční záměr velkého rozsahu, jako je například stavba dálniční sítě nebo silničního obchvatu města. V obou těchto případech je velice žádoucí vyjasnění vlastnických vztahů i vyhotovení nové DKM [15].

1.2 Dělení pozemkových úprav Pozemkové úpravy dělíme na − komplexní pozemkové úpravy, − jednoduché pozemkové úpravy. Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) se obvykle řeší v rámci celé nezastavěné části jednoho nebo několika přilehlých katastrálních území. Problematika počáteční fáze KPÚ je předmětem řešení následujících kapitol diplomové práce. Jednoduché pozemkové úpravy (JPÚ) se od KPÚ liší pouze svým rozsahem. Velmi často byly používány po roce 1990, kdy se s jejich pomocí řešily restituce majetku. V současné době se využívají v lokalitách ohrožených silnou vodní nebo větrnou erozí, případně v záplavových oblastech [4].

1.3 Obvod pozemkových úprav Obvodem pozemkových úprav (ObPÚ) rozumíme všechny pozemky, na nichž budou pozemkové úpravy probíhat. Hranice tohoto obvodu je obvykle rozdělena na vnitřní a vnější. Vnitřní hranice bývá tvořena hranicí intravilánu (zastavěné území obce) a extravilánu (nezastavěná část obce). Vnější hranice je pak často shodná s hranicí katastrálního území nebo v rámci zohlednění širších územních vztahů probíhá po hranici lesa, liniových objektů, a to uvnitř i vně zájmového území. Pojmem „zohledněním širších územních vztahů“ rozumíme skutečnost, že se do ObPÚ zahrnují pozemky i mimo katastrální území (vodní ani větrná eroze nekončí na neznatelné katastrální hranici uprostřed velikého bloku orné půdy, apod.). Naopak lesní pozemky uvnitř zájmového území často z důvodu komplikovaného ocenění nebývají předmětem pozemkových úprav a ObPÚ končí na jejich hranici. V některých případech jsou však tyto lesní porosty zahnuty mezi tzv. pozemky neřešené, pak u nich dochází pouze k obnově katastrálního operátu a není potřeba jejich ocenění [4].

12

1.4 Předmět pozemkových úprav Předmětem PÚ jsou všechny pozemky vyskytující se v obvodu pozemkových úprav. Zejména se jedná pozemky zemědělské, ale i jiné nezemědělské pozemky převážně v extravilánu. Podle $ 2 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech se pozemky v rámci pozemkových úprav dělí do několika skupin − řešené – jsou to pozemky, které budou v rámci PÚ směňovány, scelovány nebo budou narovnávány jejich hranice. Jedná se převážně o ornou půdu a trvalý travní porost. − neřešené – jedná se o pozemky, u nichž dochází pouze k obnově operátu, aby nově vzniklá digitální katastrální mapa byla souvislá. Obvykle jsou neřešenými pozemky vodní plochy, hřbitovy, zahrady lesní a jiné oplocené pozemky. − směňované – jde o většinovou část zemědělských pozemků, jež se budou v rámci PÚ směňovat mezi jednotlivými vlastníky. − nesměňované – do této skupiny patří veškeré neřešené pozemky a dále řešené zemědělské pozemky, u nichž je snížené využití (jsou zamokřené, mají zvýšenou balvanitost nebo se na nich vyskytuje větší množství stožárů vysokého napětí, apod.). − zahrnuté – všechny pozemky v ObPÚ, − nezahrnuté – pozemky mimo ObPÚ [4].

13

2

Katastrální území Sluhy

2.1 Charakteristika Katastrální území Sluhy má rozlohu 456 ha. Nachází se ve Středočeském kraji v těsné blízkosti pražské městské části Čelákovice. V samotné obci žije ve 241 domech celkem 666 stálých obyvatel. Obcí s rozšířenou působností je Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, kde se také nachází příslušné státní úřady (DOSS).

Obr. 2.1 Letecký snímek obce Sluhy [10]

Obr. 2.2 Katastrální území Sluhy na podkladu ortofotomapy [9]

Průměrná nadmořská výška území je 200 m n. m. Celé území protíná od jihu na sever Mratínský potok, v jehož blízkosti se také nachází jediný lesní porost v oblasti. Zbylá nezastavěná část katastrálního území je velmi intenzivně zemědělsky využívána. Dále se v jižní části intravilánu nachází Mlýnský rybník o výměře 2,9 ha. Obvod katastrálního území je 13,6 km.

14

2.2 Poloha

Obr. 2.3 Katastrální území Sluhy v rámci ČR [11]

Obr. 2.4 Katastrální území Sluhy v rámci Středočeského kraje [11]

Obr. 2.5 Přehledka jednotlivých katastrálních území [9]

15

2.3 Základní parametry sousedních katastrálních území − Katastrální území Brázdim Výměra Platný typ katastrální mapy Pozemkové úpravy

547 ha KM-D zahájené

− Katastrální území Kostelec nad Labem Výměra 812 ha Platný typ katastrální mapy KMD Pozemkové úpravy − Katastrální území Měšice u Prahy Výměra Platný typ katastrální mapy Pozemkové úpravy − Katastrální území Mratín Výměra Platný typ katastrální mapy Pozemkové úpravy

432 ha KMD k zahájení

490 ha DKM v extravilánu KMD v intravilánu ukončené

− Katastrální území Polerady u Prahy Výměra Platný typ katastrální mapy Pozemkové úpravy

386 ha DKM ukončené

− Katastrální území Veleň Výměra Platný typ katastrální mapy Pozemkové úpravy

696 ha analogová k zahájení

V katastrálním území Veleň byla dne 17. 12. 2012 uvedena do platného stavu nová katastrální mapa digitalizovaná. Jelikož v průběhu stanovování obvodu komplexní pozemkové úpravy Sluhy byla v platnosti katastrální mapa analogová, jsou veškeré dále uvedené postupy vztažené k této analogové mapě.

16

3

Geodetické činnosti při komplexních pozemkových úpravách

Celé pozemkové úpravy lze rozdělit do několika jasně definovaných etap, které se ale mohou vzájemně prolínat − programová etapa – v kompetenci pozemkového úřadu, − přípravná etapa – je činností geodeta, − projekční etapa – je činností projektanta pozemkových úprav, − realizační etapa – je činností geodeta, − kontrolní etapa – v kompetenci pozemkového úřadu. Mezi činnosti geodeta v přípravné etapě pozemkových úprav patří − příprava podkladů, − revize a doplnění podrobného polohového bodového pole (PPBP), − zaměření polohopisu a výškopisu v zájmové oblasti, − určení obvodu pozemkové úpravy, − zjišťování průběhu hranic, − vyhotovení geometrických plánů (GP) a záznamů podrobného měření změn (ZPMZ), − kontrola souladu souboru popisných informací (SPI) a souboru geodetických informací (SGI), − sestavení soupisu parcel vstupujících do pozemkových úprav a soupisu nároků vlastníků.

Mezi činnosti geodeta v realizační etapě patří − vytyčení hranic nově vzniklých pozemků, − geodetické činnosti při realizaci plánu společného zařízení, − vyhotovení nové digitální katastrální mapy a databáze souboru popisných informací (SPI) = obnova katastrálního operátu [4].

17

4

Příprava podkladů

Podklady pro pozemkové úpravy lze rozdělit do několika skupin − písemné, − majetkoprávní, − oborové, − mapové, − legislativní.

4.1 Písemné podklady Mezi písemné podklady pro pozemkové úpravy patří vyjádření dotčených orgánů státní správy (DOSS). Pozemkový úřad tyto úřady informuje o plánovaném zahájení pozemkových úprav. Tyto orgány pak mají 30 dnů na stanovení podmínek k ochraně svých zájmů. Mezi DOSS například patří – katastrální úřad, katastrální pracoviště, orgán ochrany přírody, orgán státní správy lesů, správce vodních toků, orgán územního plánováni, orgán ochrany zemědělského půdního fondu a další.

4.2 Majetkoprávní podklady Veškeré majetkoprávní podklady získá geodet na katastrálním pracovišti. Jedná se kopie map katastru nemovitostí a map dřívějších pozemkových evidencí, výsledky předchozích zeměměřických činností (především kopie geometrických plánů a záznamů podrobného měření změn), výpisy z databáze SPI, kopie ze sbírky listin a soubor ve výměnném formátu *.vfk pro dotčená katastrální území.

4.3 Oborové podklady Sem patří veškerá dokumentace mající vliv na pozemkové úpravy, která byla v daném místě v minulosti vyhotovena. Příkladem jsou projekty ochrany přírody, projekty výstavby silnic a dálnic, rekultivace povodí, územní plány, projekty předchozích pozemkových evidencí a další.

4.4 Mapové podklady Mezi mapové podklady patří veškeré mapy dostupné pro dané území, jako například výše zmiňovaná katastrální mapa a mapy dřívějších pozemkových evidencí, dále ortofotomapy, SM-5, ZM10, mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). 18

Dále se využívají prvky z orientační mapy parcel, jako jsou definiční body parcel, údaje o bodovém poli nebo údaje RES (registr souřadnic podrobných bodů).

4.5 Legislativní podklady Nejdůležitějšími legislativními předpisy pro provádění pozemkových úprav jsou − Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, − Vyhláška č. 545/2002 Sb., o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav, − Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), − Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, − Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (katastrální vyhláška), − Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, − Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod ve znění dodatku č.1 a 2, − Metodický návod k provádění pozemkových úprav [4], [13].

19

5

Bodové pole

Bodové pole je základem pro veškeré zeměměřické činnosti v terénu. Činností geodeta je jeho revize a případné doplnění bodů podrobného polohového bodového pole (PPBP).

5.1 Rozdělení bodového pole Bodové pole dělíme na − polohové, které se dále dělí na pole základní (ZPBP), podrobné (PPBP) a zhušťovací body (ZHB), − výškové, které se dále dělí na pole základní a podrobné, − tíhové, které se dále dělí na základní a podrobné. Body základního bodového pole a body zhušťovací patří pod resort Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČUZK), a tedy jen on může rozhodnout o jejich doplňování.

5.2 Číslování bodů polohového pole Číslo každého bodu tvoří dvanáctimístný kód sestávající se z jednotlivých částí.

Druh ZPBP ZHB PPBP Pomocné Podrobné

Předčíslí Vlastní číslo bodu 0009 číslo TL 1 – 199 0 0009 číslo TL 201 – 299 0 číslo k. ú. 00000 501 – 3999 číslo k. ú. číslo ZPMZ od 4001 číslo k. ú. číslo ZPMZ 1 – 3999 Tab. 5.1 Číslování bodů polohového pole

5.3 Stabilizace a ochrana bodů polohového pole Všechny body bodových polí jsou stabilizovány trvalým způsobem tak, aby na ně bylo možné připojit nová měření. Poloha bodů základního polohového bodového pole (trigonometrických bodů) se stabilizuje jednou povrchovou a dvěma podzemními značkami. Je-li trigonometrický bod realizován pomocí trvalé stabilizace (makovice věže kostela, apod.), je vždy zajištěn dvěma zajišťovacími body, mezi nimiž existuje vzájemná viditelnost. Jako stabilizace pro zhušťovací body je nejčastěji volena jedna povrchová a jedna podzemní značka, anebo stabilizace trvalá. Pokud se zhušťovací bod stabilizuje pouze povrchovou značkou, případně trvalou stabilizací, je opět nutné jej zajistit pomocí zajišťovacích bodů. 20

Pro body PPBP se jako stabilizace volí obvykle objekty trvalého rázu, tak aby co nejméně omezovaly vlastníka a nepřekážely ve využívání pozemků. Nejčastějšími způsoby stabilizace jsou rohy budov, nivelační kameny, geodetické hřeby na mostech nebo propustcích, apod. Mezi ochranná zařízení bodů bodového pole patří ochranná červenobílá nebo černobílá tyč s výstražnou tabulkou a nápisem − Státní triangulace. Poškození se trestá. – v případě trigonometrických bodů − Geodetický bod. Poškození se trestá – v případě zhušťovacích, zajišťovacích nebo orientačních bodů Dále mezi nejčastěji se vyskytující ochranná opatření patří betonové skruže. Úplný výčet způsobů stabilizace a signalizace bodů bodového pole uvádí [2].

Obr. 5.1 Stabilizace ochrannou skruží a tyčí s výstražným nápisem [8]

5.4 Stávající bodové pole v katastrálním území Sluhy 5.4.1 Základní polohové bodové pole Body

Druh TB ZHB ZB1 ZB2 ZHB ZB1 ZB2 ZHB

Souřadnice [m] Číslo Název Y X 11 Na průhoně 730 672,17 1 032 179,48 216 Sluhy, kostel 731 578,26 1 032 730,68 216.1 731 689,25 1 033 252,11 216.2 732 012,69 1 032 734,93 217 Sluhy, zvonice 731 478,88 1 032 690,60 217.1 731 463,48 1 032 721,17 217.2 731 450,36 1 032 668,01 237 Na zastávce 730 753,62 1 032 856,60 Tab. 5.2 Stávající body základního polohového bodového pole [3]

Z 198,77 212,33 208,84 200,53 215,61 202,50 200,63 202,47

21

5.4.2 Podrobné polohové bodové pole Bod Souřadnice [m] Druh Číslo Y X Z PPBP 501 732 941,51 1 033 100,01 PPBP 502 730 146,92 1 031 207,96 Tab. 5.3 Stávající body podrobného polohového bodového pole [3] Na katastrálním území Sluhy se nenachází žádný bod výškového ani tíhového bodového pole [3]. Přehledka s body stávajícího bodového pole je přílohou č. 1.

Obr. 5.2 Zhušťovací bod č. 216 [1]

Obr. 5.3 Trigonometrický bod č. 11 [1]

5.5 Doplnění stávajícího podrobného polohového bodového pole v katastrálním území Sluhy Doplnění stávajícího PPBP bylo provedeno na základě smlouvy o dílo ze dne 16. 5. 2011 mezi Ministerstvem zemědělství ČR a firmou GEOPROGRESS, spol. s r. o. Při rekognoskaci stávajícího ZPBP a PPBP byly všechny body nalezeny. Ohlášení závad a změn na bodech základního polohového bodového pole je přílohou č. 2 a Ohlášení závad a změn na zhušťovacích bodech a bodech podrobného polohového bodového pole je přílohou č. 3.

22

Na základě koordinačních jednání mezi Katastrálním pracovištěm (KP) Praha – východ a firmou GEOPROGRESS byla stanovena potřeba vybudovat 14 nových bodů PPBP. KP Praha – východ vyhradilo pro tyto body čísla 503 – 516. Zaměření nově budovaných PPBP bylo provedeno polární metodou a technologií GNSS metodou RTK, 2x nezávisle s odstupem měření nejméně 1 hodinu. Pro stabilizaci těchto bodů byla zvolena varianta kovových značek zatlučených do zpevněného povrchu (geodetické hřeby) [2]. Po odevzdání dokumentace o zřízení nových bodů PPBP na katastrální pracoviště a pozemkový úřad Praha – východ bylo zjištěno několik nedostatků. Na základě těchto nesrovnalostí byla firma GEOPROGRES vyzvána k jejich odstranění, a dále k vybudování dalších 4 PPBP v oblasti intravilánu obce a k odstranění bodu č. 511 evidovaného v k. ú. Sluhy, který se nacházel v sousedním k. ú. Veleň. Výsledkem jsou tedy další 4 nově vzniklé body PPBP č. 517 až 520 stabilizované rohem budovy. Bod č. 511 evidovaný v k. ú. Sluhy byl zrušen a přečíslován na bod č. 550 v k. ú. Veleň. Dodatečně zřizované body byly vzhledem k jejich způsobu stabilizace zaměřeny polární metodou dvakrát nezávisle. V obou případech jsou výsledné souřadnice aritmetickým průměrem z obou měření.

Obr. 5.4 Bod PPBP č. 509 [1]

Obr. 5.5 Bod PPBP č. 511 [1]

Obr. 5.6 Bod PPBP č. 504 [1]

Obr. 5.7 Bod PPBP č. 503 [1] 23

5.5.1 Souřadnice všech nově navržených bodů PPBP Číslo 503 504 505 506 507 508 509 510 512 513 514 515 516 517 518 519 520 550

Souřadnice [m] Způsob stabilizace Y X Z 731 461,16 1 032 452,73 190,75 Hřeb 731 309,20 1 032 523,23 196,03 Hřeb 730 792,10 1 033 690,37 222,80 Hřeb 730 367,63 1 031 187,15 185,83 Hřeb 731 544,39 1 032 168,69 187,99 Hřeb 731 843,84 1 032 719,46 193,14 Hřeb 731 925,06 1 032 581,79 199,07 Hřeb 732 497,99 1 032 627,25 206,40 Hřeb 731 596,37 1 032 706,20 189,36 Hřeb 731 374,62 1 033 040,75 191,31 Hřeb 731 419,99 1 032 933,18 193,49 Hřeb 731 496,52 1 033 000,17 191,88 Hřeb 731 715,60 1 032 996,14 197,96 Hřeb 731 375,49 1 033 049,26 - Roh budovy 731 380,95 1 033 028,25 - Roh budovy 731 876,18 1 032 711,46 - Roh budovy 731 759,87 1 032 709,77 - Roh budovy 732 636,60 1 033 630,66 220,84 Hřeb Tab. 5.4 Souřadnice nově navržených PPBP [9]

Pro nově vybudované PPBP byly vytvořeny geodetické údaje, které jsou přílohu č. 4. Po dohodě s KP Praha – východ bylo vyhotoveno Oznámení o zřízení měřické značky. Příklad tohoto oznámení pro PPBP č. 503 je příloha č. 5.

24

Obr. 5.8 Přehledka stávajících a nových bodů PPBP v katastrálním území Sluhy [9] 25

6

Zaměření skutečného stavu polohopisu a výškopisu v terénu

Jako základ pro připojení do S – JTSK při podrobném zaměření skutečného stavu v terénu se využívají body základního (ZPBP) a podrobného (PPBP) polohového bodového pole, a to jak stávajícího, tak i nově navrženého PPBP. Dále se pro jednotlivá stanoviska přístroje zřizují body pomocné. V současné době patří mezi nejpoužívanější metody pro podrobné zaměření metoda polární a metoda GNSS. Jako doplňková metoda pro zaměření výstupků na pravoúhlých objektech se používá metoda konstrukčních oměrných. Zaměření se provádí jak polohopisné, tak výškopisné. Polohopisné zaměření je podkladem pro určení obvodu pozemkové úpravy, pro výpočet opravného koeficientu, pro sestavení nároků vlastníků, pro návrh nového uspořádání parcel a pro projekt plánu společných zařízení, pro nějž se využije i zaměření výškopisu. Předmětem podrobného zaměření skutečného stavu v terénu jsou veškeré prvky katastrální mapy − hranice – krajské, obecní, katastrální, chráněného území, znatelné vlastnické, druhů pozemků, − vnější obvody budov, − stožáry nadzemního vedení vysokého a velmi vysokého napětí, − památníky, boží muka, zvonice a veřejné studny, plus další prvky důležité pro zpracování pozemkové úpravy − skutečná hranice lesů a druhů pozemků, − cesty, vjezdy na pozemky, propustky, − meze, skupiny stromů a kamenů, − terénní tvary (údolnice, hřbetnice, …), − inženýrské sítě (hydranty, vodovodní šoupata, …). Výsledkem měření je mapa zaměření skutečného stavu v digitální vektorové podobě s přesností charakterizovanou střední souřadnicovou chybou 0,14 m, která odpovídá kódu kvality bodu 3 [4].

6.1 Zaměření skutečného stavu v katastrálním území Sluhy Zaměření skutečného stavu při KPÚ Sluhy bylo provedeno v období června až listopadu 2011. Byly zaměřeny veškeré prvky, které jsou zmíněné výše. Měření bylo provedeno převážně polární metodou a v místech, kde to bylo možné, pak metodou GNSS. Použitými přístroji byl elektronický teodolit typu SOKKIA SET a GPS Trimble. Výkres skutečného zaměření je na DVD, které je součástí této diplomové práce. 26

7

Stanovení jednotlivých bodů obvodu komplexní pozemkové úpravy

Při určování jednotlivých bodů obvodu pozemkové úpravy záleží na platném typu katastrální mapy v daném, ale především v sousedním katastrálním území. Velikou roli zde hrají kódy kvality jednotlivých bodů, které jsou charakterizované základní střední souřadnicovou chybou mxy, tak jak ukazuje následující tabulka.

Kód Základní střední souřadnicová kvality chyba mxy [m] 3 0,14 4 0,26 5 0,50 6 0,21 7 0,50 8 1,00 Tab. 7.1 Kódy kvality a mxy [2] Hodnota základní střední souřadnicové chyby mxy je odvozena od způsobu vzniku jednotlivých bodů. Body s kódy kvality 3, 4 a 5 byly určeny geodetickými nebo fotogrammetrickými metodami. Body s kódy kvality 6, 7 a 8 byly určeny digitalizací analogové katastrální mapy v závislosti na jejím měřítku (tab. 7.2).

Měřítko digitalizované Základní střední souřadnicová chyba mxy [m] katastrální mapy 6 0,21 1 : 1 000, 1 : 1 250 7 0,50 1 : 2 000, 1 : 2 500 8 1,00 1 : 2 880 a jiné výše neuvedené Tab. 7.2 Kódy kvality a měřítka digitalizované katastrální mapy [2]

Kód kvality

7.1 Analogové katastrální mapy V tomto případě se na příslušném katastrálním pracovišti vyhledají veškeré geometrické plány a záznamy podrobného měření změn, které se kdy na hranici obvodu vyhotovovaly (i historické). Jedná-li se o lomové body parcel dle GP v souřadnicovém systému S-JTSK a výsledkem takovéhoto GP je vznik nového bodu s kódem kvality 3, je povinností geodeta tento bod do ObPÚ po ověření jeho polohy převzít. V případě kontrolních bodů s kódem kvality 8, je k případnému převzetí nutné bod upřesnit. Je také možné převzít souřadnice tohoto bodu a jen bod po kontrolním zaměření přečíslovat s kódem kvality 3. V tomto případě je možné vyhotovit GP na průběh vlastníky 27

upřesněné a vytčené hranice pozemků nebo jen ZPMZ. Bod tak bude nahrazen ihned po zápisu GP či až se zápisem pozemkových úpravy do KN. Zda se bude vyhotovovat GP nebo ZPMZ záleží na způsobu zápisu ObPÚ do KN (viz. kap. 9). Dalším řešením je, že geodet takovýto bod nepřevezme, ale zařadí do obvodu bod vyšetřený, zaměřený a odsouhlasený sousedními vlastníky a komisí v rámci ZPH. Jedná-li se o lomové body parcel dle GP v místním systému, je takový plán potřeba nejprve přetransformovat do S-JTSK na body zaměřené v terénu (body identické). V případě existujících historických geometrických plánů se porovnávají kontrolní oměrné uvedené v GP a naměřené ve skutečnosti. Rozdíl takto porovnávaných délek se porovnává s mezní odchylkou ud, která se stanoví dvojnásobkem základní střední chyby délky . =

∙

+ 12 [ ; + 20

]

d…větší z porovnávaných délek stanovené podle k…vypočte se jako √2 násobek základní střední souřadnicové chyby kódu kvality bodu s nižší přesností (případně v závislosti na měřítku katastrální mapy) V katastrálním území Sluhy je od roku 1842 platná analogová katastrální mapa v měřítku 1 : 2 880. Koeficient k je tedy roven hodnotě 1,41. Ukázky několika historických GP jsou na přiloženém DVD.

Není-li na hranici ObPÚ žádný geometrický plán, tak je nutné transformovat rastr katastrální mapy a mapy bývalého pozemkového katastru na skutečný stav zaměřený v terénu. Poté jsou body zobrazené v katastrální mapě a body nově zaměřené v terénu považovány za identické, pokud vzdálenost mezi nimi nepřekročí hodnotu mezní polohové odchylky . Ta se vypočte ze vztahu = 2 ∙ √2 ∙

[ ;

]

Pro jednotlivé kódy kvality bodů pak dosahuje nesledujících hodnot Mezní polohová Kód odchylka [ ] kvality 3 0,40 4 0,74 5 1,41 6 0,59 7 1,41 8 2,83 Tab. 7.3 Mezní polohová odchylka pro kódy kvality 28

Při stanovování ObPÚ v katastrálním území Sluhy se analogová katastrální mapa vyskytovala na vnitřním obvodu, tj. na hranici intravilánu a extravilánu a na hranici se sousedním k. ú. Veleň.

7.2 Digitální katastrální mapy - DKM V případě, že ObPÚ prochází územím hraničícím s DKM v sousedním katastrálním území, je obvod tvořen přímo katastrální hranicí, která se převezme z DKM. Kód kvality těchto bodů odpovídá kódu kvality DKM, tedy převážně 3. V tomto území se tedy již neprovádí žádné další zjišťování hranic. V případě, že by některý z bodů nebyl zaměřen s přesností charakterizovanou střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m, (neměl kód kvality 3), ale vznikl např. vektorizací grafických podkladů (kód kvality 6,7,8), musel by být tento bod vytyčen a upřesněn pomocí geometrického plánu (GP na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků). U katastrálního území Sluhy se to týká ObPÚ na styku se sousedními k. ú. Polerady u Prahy a Mratín, kde jsou již dokončené KPÚ s platnou DKM. Všechny body, které se na ObPÚ přebíraly, byly evidované s kódem kvality 3.

7.3 Katastrální mapy digitalizované – KMD, KM-D Rozdíl mezi KMD, KM-D KM-D – katastrální mapa digitalizovaná vzniklá přepracováním analogových podkladů v systému stabilního katastru (měřítko 1 : 2 880), jejíž souřadnicový systém je gusterbergský či svatoštěpánský. Tato mapa není součástí ISKN (informačního systému katastru nemovitostí). Aby se jeho součástí stala, je potřeba takovou mapu převést do podoby KMD. KMD – katastrální mapa digitalizovaná vzniklá přepracováním analogových podkladů v S-JTSK nebo transformací KM-D. Tato mapa je součástí ISKN a lze ji poskytnout ve výměnném formátu *.vfk. U KM-D se při stanovování bodů na ObPÚ se postupuje obdobně jako u analogové mapy. Vzhledem k ne příliš kvalitně vyhotoveným mapám KM-D se ověřuje kvalita bodů dle mapy bývalého pozemkového katastru. Lomové body jsou následně určeny v obou souřadnicových systémech (S-JTSK a gusterbergském nebo svatoštěpánském). V případě katastrální mapy digitalizované KMD je nezbytné posuzovat kód kvality (tj. způsob vzniku) jednotlivých lomových bodů. Vzhledem k tomu, že kromě bodů určených s k. kv. 3 je obvykle převážná většina bodů s k. kv. 8, a to jak vektorizovaných, tak číselně určených avšak vlastníky dosud neodsouhlasených (neupřesněných). 29

Zde se při porovnávání zaměření skutečného stavu s digitalizovanou mapou důsledně dbá na to, zda byla u jednotlivých bodů překročena mezní polohová odchylka (tab. 7.4). V případě bodů splňujících mezní polohovou odchylku, se vyhotoví GP na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků, a dojde tak ke zpřesnění lomových bodů, a tedy k následnému zpřesnění geometrického a polohového určení hranic dotčených parcel na ObPÚ. Je-li však mezní polohová odchylka překročena, je nezbytné vyhotovit GP pro opravu geometrického a polohového určení (GPU).

Kód kvality Mezní polohová odchylka Co dělat [m] Kontrolní zaměření < 0,40 3 Oprava GPU > 0,40 Zpřesnění GPU < 0,75 0,40 < 4 Oprava GPU > 0,75 Zpřesnění GPU 0,40 < < 1,41 5 Oprava GPU > 1,41 Zpřesnění GPU 0,40 < < 0,59 6 Oprava GPU > 0,59 Zpřesnění GPU < 1,41 0,40 < 7 Oprava GPU > 1,41 Zpřesnění GPU 0,40 < < 2,83 8 Oprava GPU > 2,83 Tab. 7.4 Zpřesnění a opravy GPU

V případě KPÚ Sluhy se digitalizovaná katastrální mapa (KMD) vyskytovala na styku se sousedním katastrálním územím Kostelec nad Labem a Měšice u Prahy. Na styku s k. ú. Kostelec nad Labem se vyskytovaly body s kódem kvality 3 (kontrolní zaměření bylo v pořádku) a 8. Jelikož body s k. kv. 8 nebyly body lomovými ale pouze body na přímé spojnici, nebylo potřeba vyhotovovat GP na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků. Na styku s k. ú. Měšice u Prahy se opět vyskytovaly body s k. kv. 3 a 8. U bodů s horším kódem kvality byl vyhotoven GP na průběh vlastníky upřesněné nebo vytyčené hranice pozemků.

7.4 Výkres mapy zájmu v KPÚ Sluhy Obvod KPÚ Sluhy byl z největší části veden po katastrální hranici tak, jak ukazuje následující obrázek (katastrální hranice černě, ObPÚ odchylující se od ní červeně).

30

Obr. 7.1 Katastrální hranice a ObPÚ Sluhy [9] Odchylky obvodu od katastrální hranice v jižní a západní části jsou z důvodu budoucího vyrovnání katastrální hranice. Odchylka od obvodu v severní části území je z důvodu vyřešení katastrální hranice procházející středem pozemní komunikace. V ObPÚ jsou tedy zahrnuty části sousedních katastrálních území Veleň, Měšice u Prahy a Kostelec nad Labem. Po určení všech bodů ObPÚ se vyhotovuje výkres, tzv. mapa zájmu. Ta je rozdělena na dvě části označené číslicemi 2 (jihozápadní část) a 3 (severovýchodní část).

Obr. 7.2 Mapa zájmu [9] Výkres mapy zájmu je na DVD, které je součástí této diplomové práce.

31

8

Zjišťování průběhu hranic

Při zjišťování průběhu hranic parcel na ObPÚ (ZPH) se zjišťuje jejich skutečný průběh v terénu, který se porovnává se stavem v katastrální mapě, případně s výsledky předchozích zeměměřických činností (GP, ZPMZ, …). ZPH se provádí na obvodu komplexní pozemkové úpravy, na obvodu neřešených pozemků a zjišťují se také hranice neřešených pozemků v rámci celku, u kterých dojde jen k obnově SGI. Zjišťování průběhu hranic provádí komise složená ze − zástupců pozemkového a katastrálního úřadu, − zástupců obce, − sboru zástupců z řad vlastníků, − zpracovatele a případně z dalších orgánů státní správy. Předsedou komise se obvykle volí osoba s úředním oprávněním zeměměřického inženýra nebo zkušený pracovník katastrálního úřadu.

8.1 Kde se zjišťování průběhu hranic provádí V terénu se provádí zjišťování hranic − katastrálního území nebo územní správní jednotky, − vlastnických, − druhů pozemků, − obvodů budov a vodních děl. Přítomní vlastníci pak stvrzují svým podpisem souhlas s průběhem vlastnických hranic v terénu. Dojde-li k rozporu tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice v terénu, vyznačí se taková hranice v náčrtu jako sporná a vlastníci jsou poučeni jak řešit takový spor občanskoprávní cestou. V případě, že ObPÚ tvoří katastrální hranice shodná s hranicí státu, její průběh se nevyšetřuje a údaje o takovéto hranici se převezmou z dokumentace státních hranic. Při ZPH se také s vlastníky a zástupci obcí projednává změna průběhu tzv. spůlných hranic, tj. hranic, které probíhají středem koryta vodního toku nebo středem pozemní komunikace. Takovéto hranice je snaha přesunout na okraje vodních toků nebo komunikací.

8.2 Kdo se na zjišťování průběhu hranic zve Tvoří-li vnější obvod pozemkové úpravy katastrální hranice, která je současně hranicí obce, zvou se na ZPH zástupci obou sousedních obcí. Dále se prokazatelně zvou vlastníci 32

pozemků sousedících s tímto vnějším obvodem, a to i vně ObPÚ a vlastníci pozemků neřešených. Pokud je vnitřním ObPÚ hranice zastavěného nebo zastavitelného území, zvou se všichni dotčení vlastníci. Výjimku tvoří území, kde se přebírají výsledky předchozí obnovy z DKM (nové mapování nebo předchozí ukončené pozemkové úpravy) [5]. Dotčená obec je o zjišťování průběhu hranic informována pozemkovým úřadem minimálně s měsíčním předstihem a je vyzvána aby informaci o budoucím ZPH vyhlásila v obci způsobem v místě obvyklým (místní rozhlas, …) a městskou vyhláškou. Jednotliví vlastníci pozemků jsou poté zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně s týdenním předstihem a to tak, aby zjišťování hranic všech jejich pozemků v daném katastrálním území probíhalo pokud možno v jeden den. V pozvánce jsou vlastníci mimo jiné upozorněni na to, že jejich nepřítomnost není ZPH na překážku, a že na základě plné moci mohou za sebe poslat zástupce.

8.3 Formální náležitosti Podkladem ke zjišťování hranic je mapa katastru nemovitostí a mapa předchozí pozemkové evidence (bývalého pozemkového katastru). Na základě těchto podkladů se vyhotovují náčrty zjišťování hranic a k nim soupisy nemovitostí seřazené podle listů vlastnictví. Náčrt zjišťování hranic se vyhotovuje ve formátu A3 nebo se na tento formát skládá. Jeho součástí jsou barevně rozlišené dosavadní a nové vlastnické hranice včetně hranic pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem. Dále obsahuje další prvky polohopisu, název katastrálního území, číslo protokolu a číslo odpovídajícího měřického náčrtu, měřítko, čísla listů vlastnictví, čísla popisná a evidenční, čísla sousedních náčrtů a jejich rozhranní, orientaci k severu, místní a pomístní názvy, datum vyhotovení, podpis vyhotovitele, jména členů komise a jejich podpisy a ověření ÚOZI (úředně oprávněný zeměměřický inženýr). Na závěr je o zjišťování průběhu hranic vyhotoven protokol, který obsahuje: název katastrálního území, jména předsedy a členů komise a jejich podpisy, způsob vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním v obci, způsob zajištění účasti vlastníků na ZPH, datum vyhotovení a odkaz na přílohy. Přílohou jsou náčrty zjišťování hranic s přehledkou jejich kladu, soupisy nemovitostí, soupis místních a pomístních názvů a plné moci zástupců pozvaných vlastníků [2], [4], [5].

8.4 Zjišťování průběhu hranic v katastrálním území Sluhy V zájmovém katastrálním území probíhalo ZPH na obvodu pozemkových úprav tam, kde je katastrální mapa analogová nebo digitalizovaná. Tzn. na vnitřním ObPÚ mezi

33

intravilánem a extravilánem a dále na styku se sousedním katastrálním územím Veleň, Měšice u Prahy a Kostelec nad Labem. V případě k. ú. Brázdim zajišťovala zjišťování průběhu hranic v rámci KPÚ Brázdim firma Kadlec KK s.r.o. Pro účely této diplomové práce byly převzaty pouze souřadnice podrobných bodů obvodu předané na Katastrální pracoviště Praha – východ.

Obr. 8.1 Znázornění oblastí kde bylo prováděno ZPH [9] Celkem bylo vyhotoveno 18 náčrtů zjišťování průběhu hranic. Ukázka části jednoho z nich je přílohou č. 6. Ukázka protokolu o zjišťování průběhu hranic při KPÚ Sluhy je přílohou č. 7.

34

9

Zápis obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí

Podkladem pro stanovení geometrického a polohového určení obvodu KPÚ jsou podle katastrální vyhlášky č. 26/2007 Sb. geometrické plány (GP) a záznamy podrobného měření změn (ZPMZ).

9.1 Obnova pomocí geometrických plánů a záznamů podrobného měření změn V takovém případě se geometrický plán vyhotovuje na − rozdělení pozemku, − průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků, − vyznačení pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací (dle potřeby). Na zbytek hranice obvodu KPÚ se vyhotoví ZPMZ. Lomové body hranic dle geometrických plánů jsou poté do katastru nemovitostí zapsány s kódem kvality 3, dle ZPMZ jsou do ISKN zapsány také s kódem kvality 3, ovšem v budoucím stavu. K jejich převodu do přítomnosti dojde až při zápisu nové digitální katastrální mapy vyhotovené na konci komplexních pozemkových úprav. Nevýhodou tohoto řešení je, že kdykoli v průběhu pozemkových úprav se může stát, že jiný geodet do obvodu vstoupí a vyhotoví na něm jiné nezávislé geometrické plány dle přání zákazníka, např. na upřesnění průběhu hranice pozemku. Tím by došlo ke změně celkové výměry pozemků zahrnutých do obvodu KPÚ a dále ke změně opravného koeficientu. Z tohoto důvodu je vhodné vyhotovit GP na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků, který by byl zapsán na základě žádosti pozemkového úřadu a protokolů ZPH do KN ihned (viz. kap. 9.2). Součástí listin předávaných na KP jsou i protokoly o zjišťování průběhu hranic [2], [7].

9.2 Obnova pouze pomocí geometrického plánu K zápisu obvodu pozemkové úpravy do katastru nemovitostí dojde na základě ohlášení pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán na celý obvod KPÚ. Důvody vyhotovení GP jsou stejné jako v předchozím případě, ale jsou obsaženy v jednom či více (vzhledem k velikosti je možné GP rozdělit) velkých geometrických plánech celkem obsahujících celý ObPÚ. Takovýto způsob zápisu umožňuje evidovat všechny body obvodu PÚ v katastru nemovitostí s kódem kvality 3, a to ihned po jeho zápisu do katastru nemovitostí na základě ohlášení pozemkového úřadu a doložených protokolů ze ZPH. Z toho vyplývá, že všichni ostatní geodeti musí souřadnice takových bodů převzít a případné změny v okolí nijak neovlivní hranici ani výměru obvodu pozemkové úpravy. 35

I v tomto případě jsou součástí listin předávaných k zápisu na KP protokoly o zjišťování průběhu hranic [2], [7]. Nevýhodou tohoto způsobu je cena takto velkého geometrického plánu, proto se tato možnost příliš v praxi nevyskytuje.

9.3 Zápis obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí v katastrálním území Sluhy V tomto případě byla využita možnost zápisu obvodu KPÚ pomocí GP a ZPMZ. Celkem bylo vyhotoveno 12 geometrických plánů, a to na rozdělení pozemku, na doplnění pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsoben do katastru nemovitostí a na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků. Popis všech geometrických plánů vyhotovovaných v rámci KPÚ Sluhy je přílohou č. 8. Dále bylo vyhotoveno 5 ZPMZ, a to na hranici vnitřního obvodu PÚ (hranice intravilánu a extravilánu) a na hranicích se sousedními katastrálními územími Měšice u Prahy, Kostelec nad Labem a Veleň. Na styku s katastrálními územími Mratín a Polerady u Prahy byly souřadnice bodů hranice obvodu KPÚ převzaty z digitální katastrální mapy, která byla vyhotovena při KPÚ na jejich území. Na styku s katastrálním územím Brázdim, byly souřadnice bodů obvodu převzaty z katastrálního pracoviště Praha – východ, kam je předala firma provádějící KPÚ na tomto území.

36

10 Geometrický plán Geometrický plán je technickým podkladem pro vyhotovení listin, podle kterých se provádí zápis změn do katastru nemovistostí. Je to výsledek přímého měření v terénu a vyhotovuje se na předepsaných tiskopisech Českého úřadu zeměměřického a katatstrálního (ČÚZK) nebo jako počítačový výstup, který je obsahově i vizuálně shodný s tiskopisem ČUZK tak, aby byla zaručena jeho zřetelnost, čitelnost, stálost a schopnost reprodukce. Základním formát je jednostranná strana A4. Pokud je formát větší, musí se do předepsaného formátu složit. Pokud se geometrický plán skládá z více listů, musí se jednotlivé listy pevně spojit a spoj přelepit. Na zadní stranu přelepky a současně na část GP se pak umístí otisk razítka ověřovatele [2], [6].

Geometrický plán se vyhotovuje pro − vyznačení budovy nebo vodního díla nebo změny jejich hranice do katastru nemovitostí, − rozdělení a změna hranice pozemku, − vyznačení pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem do souboru geodetických informací, pokud se jeho hranice vytyčují a označují v terénu, − vymezení rozsahu věcného břemena k části pozemku, nebo k vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků, − změna hranice katastrálního území nebo správní jednotky, − průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků, − upřesnění údajů o parcele podle přídělového řízení, − určení hranic pozemků při pozemkových úpravách, kterými dochází k zániku dosavadních a ke vzniku nových pozemků.

Náležitosti geometrického plánu − popisové pole, − grafické znázornění, − výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, − seznam souřadnic, − výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu.

37

10.1 Popisové pole Popisové pole se vždy umisťuje v dolní části na první straně geometrického plánu. Je-li GP většího formátu, tak v jeho pravém dolním rohu, aby po složení na předepsaný formát bylo popisové pole opět v dolní části na přední straně. Popisové pole je tabulka rozdělená do třech částí a) první část – údaje o geometrickém plánu − účel vyhotovení, − jméno, příjmení a adresa trvalého pobytu vyhotovitele pokud jím je fyzická osoba, jinak obchodní název a adresa podnikání v případě právnické osoby, − číslo GP, které se skládá z čísla záznamu podrobného měření změn, čísla podle evidence zakázek vyhotovitele a úplného čísla kalendářního roku, − název okresu, obce a katastrálního území, − označení listu katastrální mapy, − text: „Kód způsobu určení výměr je určen podle § 77 odst. 2 vyhlášky č. 26/2007 Sb. v platném znění“, − text: „Dosavadním vlastníkům pozemků byla poskytnuta možnost seznámit se v terénu s průběhem navrhovaných nových hranic, které byly označeny předepsaným způsobem:“ − způsob stabilizace nových bodů, pokud je pro všechny body shodný. Pokud ne, tak se způsob stabilizace jednotlivých bodů uvede v poznámce u seznamu souřadnic. b) druhá část – údaje o ověřovateli − jméno, datum, podpis a otisk razítka ověřovatele, − text: „Náležitostmi a přesností odpovídá právním předpisům“, − text: „Úředně oprávněný zeměměřický inženýr odpovídá za odbornou úroveň geometrického plánu, za dosažení předepsané přesnosti a za správnost a úplnost náležitostí podle právních předpisů“. c) třetí část – údaje katastrálního úřadu − jméno, datum, podpis a otisk razítka odpovědného pracovníka katastrálního úřadu, který GP potvrdil, − text: „Katastrální úřad, katastrální pracoviště souhlasí s očíslováním parcel“, − text: „Jeden prvopis geometrického plánu a předepsané přílohy jsou uloženy u katastrálního úřadu, katastrálního pracoviště“. Nad popisovým polem je uveden text: „Dělit nebo scelovat pozemky lze jen na základě územního rozhodnutí, pokud podmínky pro ně nejsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením“ [2], [6].

38

Obr. 10.1 Příklad popisového pole GP vyhotovovaného při KPÚ Sluhy [9]

10.2 Grafické znázornění Grafické znázornění GP je zobrazení nového stavu nemovitostí na podkladě stávajícího stavu katastrální mapy. Zobrazení se vyhotovuje černě a ve vhodném měřítku tak, aby byla kresba zřetelná a popis čitelný. Rozsah grafického znázornění musí ukazovat jasnou souvislost změny s jejím okolím. Nový stav se zobrazuje tlustou plnou čarou, případně tlustou střídavou čarou, pokud se jedná o hranici spornou nebo o hranici pozemku evidovanécho zjednodušeným způsobem. Nová parcelní čísla se uvádějí v oválu. Neplané hranice, parcelní čísla a slučky se škrtají předepsaným způsobem. V grafickém znázornění se uvádí čísla nově vzniklých lomových bodů a měřené délky mezi nimi. Pokud délku melze přímo změřit, uvede se do závorky délka spočtená ze souřadnic. Pokud není grafické znázornění orientováno na sever, označí se sever příslušnou značkou. V případě, že se GP vyhotovuje pro vymezení rozsahu skupiny věcných břemen stejného druhu k částem více pozemků, se věcná břemena rozlišují písmeny velké abecedy. V grafickém znázornění se vyznačí hranice celé skupiny a rozsah věcného břemene se vyšrafuje [2], [6].

39

Obr. 10.2 Příklad grafického znázornění GP vyhotovovaného při KPÚ Sluhy [9]

10.3 Výkaz dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí Do tiskopisu předepsaného ČÚZK se uvádí − dosavadní stav podle údajů SPI − nový stav se všemi nově vzniklými parcelami, jejich výměrami, druhem pozemku a kódem způsobu určení výměry. Nový stav se porovnává se stavem evidence právních vztahů, kde jsou uvedeny parcelní čísla, čísla listů vlastnictví a výměry, které budou podkladem pro sepsání listin.

Jsou-li součástí GP i parcely zjednodušené evidence (ZE) provede se porovnání nového a dosavadnho stavu i u nich [2], [6].

Obr. 9.3 Příklad výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí GP vyhotovovaného při KPÚ Sluhy [9] 40

10.4 Seznam souřadnic Obsahuje souřadnice nově vzniklých a kontrolních bodů. V jednotlivých řádcích jsou uvedena čísla bodů (často zkrácená), souřadnice Y a X s přesností na cm, kód kvality a v poznámce způsob stabilizace, pokud tak není uvedeno v popisovém poli. Obvykle se nejprve uvádí body převzaté z předchozích ZPMZ a až za nimi body nové. Seznam souřadnic má nadpis: „Seznam souřadnic (pro zápis do KN, nebo určené měřením)“ s uvedením souřadnicového systému S-JTSK. Seznam souřadnic se v geometrickém plánu umisťuje poblíž grafického znázornění [2], [6].

Seznam souřadnic (S-JTSK) – pro zápis do KN Číslo bodu Y X Kód kv. 123-156 731601,59 1033197,76 3 354-5 731592,67 1033201,63 3

Poznámka znak z plastu ozn. zeď

Obr. 10.4 Příklad seznamu souřadnic GP vyhotovovaného při KPÚ Sluhy [9]

10.5 Výkaz údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu Výkaz se opět vyhotovuje do tiskopisu předepsaného ČÚZK. Obsahuje parcelní čísla podle nového stavu katastru nemovitostí, kódy BPEJ a výměry parcel. Do výkazu se zapisují i parcely ZE. Pokud hranice BPEJ rozděluje parcelu na dvě části, pak se ve výkazu pod jedním parcelním číslem uvedou oba kódy i výměry. Součet výměr částí parcel rozdělených hranicí BPEJ musí být roven celkové výměře parcely [2], [6].

Obr. 10.5 Příklad výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu GP vyhotovovaného při KPÚ Sluhy [9]

41

10.6 Geometrické plány vyhotovované na obvodu komplexních pozemkových úprav Geometrické plány na obvodu komplexních pozemkových úprav se vyhotovují pro − rozdělení pozemku, − průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků, − zápis pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem do katastru nemovitostí.

10.6.1 Geometrický plán na rozdělení pozemku Vyhotovuje se vždy, pokud ObPÚ neprobíhá po hranici pozemků, a dělí tak parcely na dvě nebo více části. To se nejčastěji týká vodních toků a pozemních komunikací. Výsledkem jsou tedy (obvykle) dvě nově vzniklé parcely. Původní parcelní číslo zaniká, pokud nemělo podlomení, a vznikají dvě nová parcelní čísla se stejným čitatelem jako číslo původní, ale s podlomením */1 a */2. Pokud původní parcelní číslo již podlomení mělo, pokračuje se u nově vzniklé parcely v podlomení číslem následujícím za posledním použitým. V grafickém znázornění je nově vzniklá hranice zobrazena tlustou čarou dle [2].

Obr. 10.6 Ukázka grafického znázornění geometrického plánu na rozdělení hranice v KPÚ Sluhy [9]

10.6.2 Geometrický plán na průběh vlastníky upřesněné a vytyčené hranice Tento geometrický plán se vyhotovuje tam, kde jsou jednotlivé body parcel evidované s kódem kvality jiným než 3. Na jeho podkladě pak dojde ke zpřesnění průběhu hranice pozemku a jednotlivé body jsou dále evidovány s kódem kvality 3, který odpovídá střední souřadnicové chybě 0,14 m.

42

Tento GP může být do KN zaveden jen na základě doloženého souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků, ve kterém vlastníci dotčených a všech sousedních pozemků podepíší souhlas, že s průběhem upřesněné (vytyčené) hranice souhlasí. Tento druh GP se vyhotovuje pro tu část ObPÚ, kde se v sousedním k. ú. nachází katastrální mapa analogová nebo digitalizovaná v případě, že by se zápis obvodu pozemkové úpravy do KN prováděl pouze na podkladě geometrického plánu. V případě pozemkových úprav jsou jsou hranice dotčených parcel na ObPÚ vyšetřeny v rámci ZPH, souhlasné prohlášení vlastníků je tak nahrazeno protokoly ze ZPH podepsané vlastníky a komisí.

Obr. 10.7 Ukázka grafického znázornění GP na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků v KPÚ Sluhy [9]

10.6.3 Geometrický plán na zápis pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem do katastru nemovitostí Takovýto geometrický plán se např. vyhotovuje pokud ObPÚ prochází po hranici parcely zobrazené v katastrální mapě, a tato hranice není hranicí vlastnickou. Jedná se tedy o hranici mezi parcelami nezapsanými na listech vlastnictví, která dělí parcely dosud evidované ve zjednodušené evidenci, tedy pozemky vlastnické. Zásady pro číslování parcel platí stejné jako v předchozím případě. Příklad tohoto GP je na obrázku č. 10.8. V grafickém znázornění je nově vzniklá budoucí vlastnická hranice, která rozdělila původní parcelu PK č. 122 vyhotovena tlustou

43

přerušovanou čarou. Nově vzniklá hranice pro zápis do katastru nemovitostí je vyznačena tlustou plnou čarou [2].

Obr. 10.8 Ukázka grafického znázornění geometrického plánu na zápis pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem do katastru nemovitostí v KPÚ Sluhy [9]

10.7 Geometrické plány vyhotovované na obvodu komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Sluhy V zájmovém katastrálním území byly vyhotoveno − 11 GP na rozdělení pozemku − 1 GP na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků − 1 GP na zápis pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem do katastru nemovitostí.

Popis těchto geometrických plánů a výřezy grafických znázornění jsou přílohou č. 8.

44

11 Záznam podrobného měření změn Záznam podrobného měření změn je měřická dokumentace, která se používá pro správu katastru nemovitostí. Obsahuje výsledky zeměměřických činností a bývá podkladem pro − geometrický plán, − zápis změn údajů evidovaných v SGI a SPI, − opravu chyby v katastru nemovitostí katastrálním úřadem.

Náležitosti záznamu podrobného měření změn − popisové pole, − náčrt, − zápisník, − protokol o výpočtech, − záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů), − návrh zobrazení změny, − údaje o seznámení vlastníků s označením a s průběhem nových nebo zaměřených hranic; obvykle pod popisovým polem. Náležitosti jednotlivých ZPMZ se mohou lišit v závislosti na účelu jejich vyhotovení. ZPMZ se číslují v rámci katastrálního území od 0001 do 9999. Základním formátem je jednostranná strana A4 nebo se na tento formát skládá [2], [4], [6].

11.1 Popisové pole Jedná se o tabulku předepsanou ČUZK, která se umisťuje v horní části přední strany ZPMZ. V popisovém poli je uvedeno číslo ZPMZ, zpracovatel, kdo, kdy a čím jej zaměřil a číslo geometrického plánu nebo zakázky. Dále je v něm uveden název katastrálního pracoviště a obce, název a číslo katastrálního území, čísla parcel dotčených změnou, způsob označení nových hranic, název souřadnicového systému a označení listu katastrální mapy. Pod tabulkou je uveden důvod změny, např. rozdělení pozemku za účelem výstavby, nebo doplnění pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem do katastru nemovitostí. Jedná-li se o neměřický záznam, pak se pod popisovým polem doplní zápis: „S průběhem a trvalým označením nových navrhovaných nebo změněných hranic byl v terénu seznámen:“ a uvede se kdo, kde a kdy. Dále se uvede seznam příloh a popřípadě návrh na opravu geometrického a polohového určení pozemku, pokud došlo ke zjištění zřejmých nesouladů se stavem evidovaných v KN a stavem ve skutečnosti. 45

Obr. 11.1 Ukázka popisového pole ZPMZ [12]

11.2 Náčrt V náčrtu je zobrazen dosavadní stav dle platné katastrální mapy a nově zaměřená změna s kontrolními prvky. Má veškeré náležitosti jako grafické znázornění geometrického plánu, plus navíc se zde zobrazují body geodetické sítě, identické body, kontrolní oměrné, způsob stabilizace lomových bodů hranic a jejich čísla, způsoby oplocení a čísla popisná nebo evidenční u budov dotčených změnou. Body, jejichž poloha se přebírá z předchozích ZPMZ se označují číslem tohoto ZPMZ, pomlčkou a samotným číslem bodu. Nuly se vynechávají. Z důvodu větší přehlednosti se některé prvky kresby barevně zvýrazňují, např. měřická síť se kreslí červeně, nebo se vyšrafují budovy. Takovéto zvýraznění však nesmí být na úkor čitelnosti kresby. Náčrt se vyhotovuje v takovém měřítku, aby všechny údaje v něm uvedené byly i při případné reprodukci jasně čitelné. Je-li přesto v náčrtu drobná kresba, kterou není možné v daném měřítku zobrazit, vyhotoví se u okraje náčrtu detail ve větším měřítku. Detaily se označují písmeny velké abecedy. Základním formátem je strana A4. Pokud se náčrt s ohledem na měřítko vyhotoví větší, pak se musí do předepsaného formátu složit tak, aby na přední straně byla jasná příslušnost k určitému ZPMZ. V případě, že náčrt má více než tři samostatné části, uvede se na přední straně jednoduchá přehledka jejich kladu.

46

Obr. 11.2 Příklad náčrtu ZPMZ v KPÚ Sluhy [9]

11.3 Zápisník Zápisník měření musí obsahovat čísla bodů (geodetického základu, nových a kontrolních) a veškerá měřená data na body nové i kontrolní. Může být vyhotoven v univerzálním zápisníku s rozlišením jednotlivých metod nebo v dnes častějším výpisu z registrace přístroje.

11.4 Protokol o výpočtech Části protokolu o výpočtech odpovídají výpočetnímu postupu od seznamu souřadnic bodů geometrického základu, přes výpočet souřadnic podrobných i kontrolních bodů, výpočet kontrolních oměrných, testování přesnosti zobrazení identických bodů až po výpočet výměr parcel a seznam souřadnic nově vznikajících i zanikajících bodů. Seznam souřadnic obsahuje úplná čísla bodů, souřadnice obrazu a polohy v pořadí Y, X, kód kvality a poznámku. V poznámce může být například uvedeno číslo nově vzniklého bodu, když stávající bod zaniká. Souřadnice polohy jsou souřadnice vzniklé geodetickým nebo fotogrammetrickým měřením v terénu s přesností charakterizovanou základní střední souřadnicovou odchylkou (Tab. 7.1). Souřadnice obrazu jsou souřadnice sloužící pro zobrazení změny v katastrální mapě. V případě zobrazení změny do katastrální mapy přizpůsobením mapy změně jsou oboje souřadnice totožné. V případě přizpůsobení změny mapě se mohou souřadnice

47

polohy a obrazu od sebe lišit do hodnoty dané mezní souřadnicovou odchylkou, která je rovna dvojnásobku základní střední souřadnicové odchylky (Tab. 7.1).

11.5 Záznam výsledku výpočtu výměr parcel (dílů) Výpočet probíhá v tiskopisu vydaným ČUZK nebo v jeho počítačové podobě. Před začátkem každého výpočtu je hlavička, kde je uvedeno číslo zakázky (GP, ZPMZ) a označení listu katastrální mapy. Výpočetní protokol je rozdělen na tři části. V první části je uvedeno číslo skupiny, po kterých se výpočet provádí. V druhé části je číslo a výměra dané parcely. Ve třetí části jsou uvedena čísla nově vzniklých nebo slučovaných parcel, jejich první a druhý výpočet výměry, průměr, vyrovnání a konečná výměra, která musí odpovídat výměře dané parcely. Pokud do porovnání vstupují jednotlivé parcely, jejichž výměry již byly určeny vyrovnáním, pak případný rozdíl musí vyhovovat mezní odchylce podle přílohy 14.10 [2]. Za výpočtem je uvedeno datum, jméno a podpis vyhotovitele.

Obr. 11.3 Příklad výpočtu výměr parcel (dílů) ZPMZ v KPÚ Sluhy [9]

48

11.6 Návrh zobrazení změny Forma návrhu zobrazení změny závisí na druhu katastrální mapy platné v daném území. V případě analogové mapy se vyhotovuje na průhlednou nesrážlivou folii (tzv. průsvitku) s ohledem na deformaci mapy. V hlavičce takovéhoto návrhu je uvedeno číslo zakázky (GP), označení listu katastrální mapy, název katastrálního území a měřítko. Samotný návrh změny obsahuje vyjma nově zaměřených bodů a hranic také identické body (případně křížky čtvercové sítě) pro zobrazení změny do mapy. Pro zákres do orientační mapy parcel se vyhotovuje návrh zobrazení také v elektronické formě v podobě změnových vět (soubor *.vfk). Tento způsob se využívá také u digitálních nebo digitalizovaných katastrálních map [2], [4], [6].

Obr. 11.4 Ukázka návrhu zobrazení změny ZPMZ pro analogovou mapu [9]

49

12

Kontrola souladu souboru geodetických informací

popisných

informací

a

souboru

12.1 Použitý software Pro veškeré zpracování dat uvedené v následujících kapitolách byl použit program PROLAND, který byl pro účely této diplomové práce zapůjčen firmou GEPRO spol. s r. o. Jedná se o aplikaci určenou pro všechny uživatele zabývající se pozemkovými úpravami, tj. hlavně geodeti, projektanti pozemkových úprav a pracovníci pozemkových úřadů. Součástí programu je plná verze systému KOKEŠ a některé funkce programu MISYS, které umožňují propojení grafických a popisných informací v zájmovém území. Program KOKEŠ je vektorový editor vybavený moduly určenými pro zpracování geodetických měření a pro příslušné výpočty [14].

12.2 Shromáždění mapových podkladů Pro účely vyhotovení kontroly souladu SGI a SPI byly na Katastrálním pracovišti Praha – východ získány mapové podklady zájmového území, a to rastr platné katastrální mapy a rastr mapy bývalé pozemkové evidence. Dále pak soubor výměnného formátu katastru nemovitostí (*.vfk) pro všechna dotčená katastrální území. U katastrální mapy se jedná celkem o 7 mapových listů vyhotovených v gusterberském souřadnicovém systému. Konkrétně se jedná o mapové listy VS-IV-14-07, VS-IV-14-08, VS-IV-14-11, VS-IV-14-12, VS-IV-14-01, VS-IV-14-05, VS-IV-14-09. U mapy dřívější pozemkové evidence se jedná o rastry katastrálních území Sluhy, Veleň a Polerady u Prahy. Ze souboru *.vfk byla v programu PROLAND pomocí funkce: Soubor/Import/Import VFK získána databáze SPI KN ve formátu *.mdb, která obsahuje informace o parcelách a budovách, vlastnících a jiných oprávněných v daných katastrálních územích. Dále byl firmou GEOPROGRES poskytnut výkres bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Tento výkres je jinak možné získat ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Jako poslední mapový podklad je potřeba mít vyhotoven výkres zájmu a mapu zaměření skutečného stavu.

50

12.3 Vektorizace rastrových podkladů Před započetím samotné vektorizace je potřeba natransformovat rastry (KN a PK) na mapu zaměření skutečného stavu. K tomu se použije funkce: Výpočty/Klíč a transformace. K výpočtu byla zvolena podobnostní transformace, která zachovává úhly. Jako identické body byly voleny rohy budov a stávající mezníky. V případě vektorizace rastru katastrální mapy a mapy dřívější pozemkové evidence nebylo potřeba zavádět vrstvy pro jiné prvky, než hranice parcel a parcelní čísla. Pro kresbu byl použit editor Expert (funkce: Výkres/Expert) a technologie kresby Zjišťování hranic. Pro každé dotčené katastrální území musí být vyhotoven samostatný výkres mapy katastru nemovitostí i mapy dřívější pozemkové evidence. Poté co byla provedena vektorizace zájmového území v rozsahu mapy zájmu, bylo provedeno topologické vyčištění kresby. K této kontrole slouží funkce: Nástroje/Kontrola/ Kontroly dat. Zde je možné zvolit možnost kontroly topologie, pomocí níž se odstraní veškeré samostatné body a volné konce linií, nebo se doplní průsečíky v místech, kde dochází ke křížení linií. Vedle kontroly topologie je vhodné zvolit kontrolu SPI KN, díky níž se docílí toho, že v každém uzavřeném obrazci bude jedno jedinečné parcelní číslo.

Obr. 12.1 Tabulka nastavení kontroly topologie kresby [9] Na závěr se všechny výkresy převedou do objektové podoby, a to pomocí funkce: Nástroje/Topologické funkce/Tvorba objektové mapy. V této podobě je každá plocha v mapě tvořena jednou linií a jedním parcelním číslem.

12.4 Založení projektu pozemkových úprav Pomocí funkce: Aplikace/Pozemkové úpravy/Nastavení projektu se nastaví projekt, do něhož se zadají příslušné objektové výkresy a databáze SPI. To znamená, že každému katastrálnímu území v databázi se přiřadí jeden objektový výkres katastrální mapy a případně také mapy dřívější pozemkové evidence. Mapa zájmu a mapa BPEJ je pro 51

všechna území společná. Veškerá nastavení se ukládají do souboru s koncovkou *.ref. To znamená, že při opětovném spuštění projektu budou všechna nastavení stejná jako při jeho předchozím zavření.

Obr. 12.2 Nastavení projektu [9] Pro zajištění funkce všech dalších postupů je při nastavení projektu velmi důležité správné nastavení technologií výkresů. Není pevně definováno v jakých vrstvách a jakým kreslícím klíčem mají být výkresy vyhotovovány, ale je důležité, aby se použité technologie shodovaly s technologiemi zadanými v nastavení. V mém případě byly v objektových mapách nastaveny technologie Mapa KN PK JPK

Kreslící klíč Hranice Parcelní čísla – pozemková Parcelní čísla – stavební OBJEKT OBJEKT 450 451 OBJEKT OBJEKT 458 461 OBJEKT OBJEKT 458 Tab. 12.1 Tabulka technologií výkresů Vrstva

Tyto technologie platí pro výkresy všech katastrálních území.

52

U parcel bývalého pozemkového katastru, které pocházejí z jiného katastrálního území, je nutné nastavit, z jakého území daná parcela pochází. To se udělá tak, že se ke každému parcelnímu číslu přidá pomocí funkce: Výkres/Text/Práce s textem jiná negrafická informace např. ve formě „J=123456“. Což by znamenalo, že daná parcela pochází z katastrálního území s kódem 123456. Písmeno „J“ musí být uvedeno i v nastavení technologie: Informace pro jiné k. ú. pro JPK. V mém případě se toto nastavení týkalo pěti pozemkových parcel z původního katastrálního území Polerady u Prahy.

Dalším důležitým krokem pro správné nastavení je tzv. oddělovač dílu. Ten se použije tam, kde jsou parcely bývalého pozemkového katastru evidované v dílech. Oddělovač se nastaví opět v nastavení technologie: Oddělovač dílu. U parcelních čísel se pak díly označují takovýmto způsobem − 139/d2 (parcela č. 139 díl 2), − 250/2d1(parcela č. 250/2 díl 1). V mém případě se toto nastavení týkalo šesti parcel v k. ú. Sluhy a dvou parcel v k. ú. Veleň. Jak u nastavení jiné negrafické informace pro parcely JPK, tak u oddělovače dílu nejsou písmena „J“ a „d“ předepsaná, ale pouze doporučená.

Veškeré další editace projektu jsou možné pomocí funkce: Nástroje/Projekt MISYS/Editace projektu. Zde je možné přiřadit výkresům pro lepší rozlišení různé barvy, tloušťku čar, anebo přidat do projektu další potřebné mapy, např. ortofotomapu, seznam souřadnic, atd. Celý projekt KPÚ Sluhy vyhotovovaný v rámci této diplomové práce je přílohou na přiloženém DVD.

12.5 Průnik map Výsledkem funkce: Aplikace/Pozemkové úpravy/Průnik map jsou mapy dílů vyhotovené zvlášť pro každé katastrální území. Mapy dílů obsahují plochy vzniklé průnikem podkladů. To znamená, že ke každé ploše je v pracovní databázi (zadaná v nastavení projektu) evidováno, ke které KN, PK nebo JPK parcele náleží, zda je v obvodu nebo mimo obvod pozemkových úprav, ke kterému náleží kódu BPEJ, atd. Pro kontrolu souladu SPI a SGI se použije tabulka kontrol, která se spustí funkcí: Aplikace/Pozemkové úpravy/Kontrola. Následující obrázek ukazuje možnosti nastavení kontrol.

53

Obr. 12.3 1 Nastavení tabulky kontrol [9] Po každé změně provedené ve výkresu (odstranění chyby) je potřeba řeba průnik prů map znovu opakovat. V KPÚ Sluhy bylo u 29 parcel zjištěno překročení mezní odchylky ve výměře. Mezní odchylka byla vypočtena čtena podle vztahu platného pro body s k. kv. 8 = 2∙√

20

;

P…vetší z porovnávaných výměr vým [2]. Tabulka parcel, u nichž byly mezní odchylky překročeny, p je přílohou ílohou č. č 9.

Obr. 12.4 1 Tabulka kontrol v KPÚ Sluhy [9]

54

V rámci tabulky kontrol lze také nastavit vzdálenosti parcel, které budou potřeba k vyhotovení nároků vlastníků. Jedná se o vzdušné vzdálenosti od těžiště parcely ke zvolenému počátku. Ten může být zvolen pro každý list vlastnictví zvlášť (například původní usedlost), nebo jako střed katastrálního území (intravilánu), tak jako tomu bylo u této diplomové práce. Střed intravilánu může být jako počátek výpočtu vzdálenosti volen i v případě, že se v daném k. ú. nenachází původní usedlost. Při opakovaném volání průniku map není potřeba počátky vzdáleností znovu nastavovat.

Obr. 12.5 Nastavení vzdálenosti parcel [9] Vzdálenost několika parcel téhož vlastníka v ObPÚ se vypočte pomocí váženého průměru, kde váhou je výměra parcely. =

∑

∑

č

∙

č č



…průměrná vzdálenost č …vzdálenosti k jednotlivým pozemkům č …výměry jednotlivých pozemků [4]

12.6 Vlastnická mapa Po průniku map je možné vyhotovit vlastnickou mapu. To je mapa, kde má každá parcela svého vlastníka. Nevyskytují se v ní tedy žádné parcely, které by nebyly zapsané na listu vlastnictví (LV). Vyhotovuje se v barevném provedení, kde se pro každý list vlastnictví zvolí jiná barva. Mapa se obvykle tiskne v měřítku stejném nebo větším než katastrální mapa. Její nezbytnou součástí je legenda, kde je každé barvě přiřazeno číslo LV. 55

Vlastnická mapa se vyhotovuje dvakrát. Poprvé na začátku pozemkových úprav a lze ji nazvat mapou nároků. Podruhé na konci pozemkových úprav a říká se jí mapa návrhu [4]. V aplikaci PROLAND lze vlastnickou mapu vyhotovit pomocí funkce: Výkres/Plocha/Výplň plochy dle atributů. Oním atributem je číslo LV. Před použitím této funkce je nejprve nutné přiřadit atributy mapě dílů, což se provede příkazem: Aplikace/Pozemkové úpravy/Doplnění atributů k mapě dílů. V tabulce jež ukazuje následující obrázek lze také nastavit automatické vytváření souboru legendy, která je nedílnou součástí výkresu.

Obr. 12.6 Výplň ploch podle atributů [9] Vlastnická mapa KPÚ Sluhy vyhotovovaná na začátku pozemkových úprav (mapa nároků) je mapovou přílohou č. 1.

56

13 Sestavení soupisu parcel vstupujících do pozemkových úprav a soupisu nároků vlastníků 13.1 Nastavení ceny a koeficientu oprav Pro nastavení cen je nutné mít při průniku map aktivní mapu BPEJ. Ještě před tím je nutné ztotožnit hranice BPEJ s hranicemi parcel v katastrální mapě (v reálu je nutné, aby toto ztotožnění schválil VÚMOP). Poté lze pomocí funkce: Aplikace/Pozemkové úpravy/ Nastavení cen a výstupů nastavit pro každý kód BPEJ cenu podle platného předpisu (příloha č. 22 k vyhlášce č. 3/2008 Sb.).

Obr. 13.1 Tabulka nastavení cen a výstupů [9] Ve druhé záložce tabulky (Nastavení výstupů) je možné napsat údaje, které se pak zobrazí v záhlaví formulářů, jako je označení pozemkových úprav a zpracovatel. Ve stejné tabulce je možné vypočítat opravné koeficienty výměr. Ty jsou dva. První koeficient je poměr výměry ObPÚ určené ze zaměření a výměry ObPÚ určené součtem výměr parcel evidovaných v KN. Druhý koeficient slouží pro zmenšení nároků ve prospěch společných zařízení (pro účely této diplomové práce nebyl počítán).

57

První koeficient označovaný jako OK se vypočte podle vzorce = !"#$!% …výměra !

!"#$!% ! &

ObPÚ určená z přímého zaměření v terénu & …výměra ObPÚ určená jako součet výměr parcel podle údajů KN [4]

Hodnota koeficientu vyjde vždy kolem 1. Je-li < 1 nároky se zmenšují, je-li >1 nároky se zvětšují. V případě hodnoty menší než 1 lze očekávat námitky vlastníků, na které však není brán zřetel. V případě KPÚ Sluhy vyšel opravný koeficient OK = 0,99997134. To znamená, že nároky vlastníků se budou zmenšovat. Jednotlivé výměry ObPÚ ukazuje následující tabulka.

Celková výměra ObPÚ z přímého zaměření Celková výměra parcel v ObPÚ v k. ú. Sluhy podle SPI Celková výměra parcel v ObPÚ ze sousedních k. ú. podle SPI Tab. 13.1 Výměry pro výpočet OK [9]

4 361 731 m2 3 982 011 m2 379 845 m2

13.2 Sestavení nárokových listů Pro každé číslo listu vlastnictví v obvodu pozemkových úprav se sestavuje nárokový list, v němž jsou uvedeny údaje o parcelách vstupujících do pozemkových úprav i mimo ně. V každém nárokovém listě je uvedeno číslo listu vlastnictví, jméno a adresa vlastníka a pozemky seřazené podle parcelních čísel v obvodu i mimo obvod pozemkových úprav. K jednotlivým pozemkům je vždy uveden jejich druh, způsob využití, výměra, kód BPEJ, ocenění a vzdálenost. Dále je zde uvedena hodnota vypočteného koeficientu OK a výměra vzniklá vynásobením tohoto koeficientu s výměrou evidovanou v SPI KN. V programu PROLAND slouží pro vyhotovení nárokových listů funkce: Aplikace/Pozemkové úpravy/Nároky a bilance. Zde se vyberou všechna nebo jen některá čísla LV, pro něž chceme nároky sestavit.

Obr. 13.2 Tabulka pro sestavení nároků [9] 58

Vyhotovené nárokové listy se zasílají vlastníkům a také jsou po dobu 15 dnů umístěné k nahlédnutí na příslušném obecním úřadě. Všichni vlastníci tak mají možnost zkontrolovat si podle svých nabývacích titulů, zda se v nárocích nevyskytují nějaké chyby. Souhlas s nárokovým listem stvrdí každý vlastník svým podpisem [4]. Celkový počet listů vlastnictví v obvodu KPÚ Sluhy je 169. Pro každý z nich byly sestaveny nárokové listy, jež jsou na DVD, které je součástí této diplomové práce. Nárokový list pro LV 10 001 (Obec Sluhy) je přílohou č. 10.

13.3 Vyhotovení soupisu parcel, listů vlastnictví a vlastníků vstupujících do KPÚ Sluhy Těmto přehledům uvedeným v názvu kapitoly a ještě mnoha dalším se souhrnně říká bilance. Ta se vyhotovuje na začátku pozemkových úprav pro stávající stav a na konci pozemkových úprav jako bilance navrženého stavu. Aplikace PROLAND umožňuje vytvářet pomocí funkce: Aplikace/Pozemkové úpravy/Seznamy parcel, Seznamy LV a Seznamy vlastníků a jiných oprávněných mnoho seznamů podle zadaných parametrů tak, jak ukazuje následující obrázek.

Obr. 13.3 Tabulka nastavení parametrů pro vyhotovení seznamu parcel [9] Soupisy LV, parcel a vlastníků vstupujících do KPÚ Sluhy jsou přílohou na přiloženém DVD.

59

Bilanci stávajícího stavu KPÚ Sluhy ukazuje následující tabulka Bilance stávajícího stavu KPÚ Sluhy Počet LV 169 Celkový počet parcel 499 - z toho KN parcel 126 - z toho PK parcel 373 Tab. 13.2 Bilance stávajícího stavu [9]

60

14 Zvláštnosti při stanovení obvodu KPÚ Sluhy 14.1 Duplicita vlastnictví Ještě před zahájením KPÚ Sluhy bylo zjištěno, že výměra pozemkové parcely č. 64 v sousedním katastrálním území Měšice u Prahy, která je zahrnuta do KPÚ Sluhy, je o 1 678 m2 menší. Proti této skutečnosti vznesl majitel pozemku pan Michael Janovský námitku vůči obnovenému katastrálnímu operátu v k. ú. Měšice u Prahy. Bylo zjištěno, že pozemkovým úpravám v k. ú. Sluhy (kam je zařazeno několik parcel ze sousedního k. ú. Měšice u Prahy, včetně zmiňované parcely č. 64) předcházely komplexní pozemkové úpravy v sousedním k. ú. Mratín. Při určování obvodu těchto KPÚ byla nevhodně vyřešena hranice katastrálního území původně jdoucí středem komunikace tak, jak ukazuje následující obrázek.

Obr. 14.1 Náčrt zjišťování hranic KPÚ Mratín [9] Hranice ObPÚ byla vedena po skutečném průběhu komunikace v terénu (na obrázku tlustou čarou), který neodpovídal jejímu průběhu v mapě. V důsledku tohoto došlo ke snížení výměry sousední parcely č. 64. Navíc při zjišťování průběhu hranic nebyl vlastník parcely č. 64 pozván, čímž došlo k porušení vyhlášky č. 545/2002 Sb. o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav. 61

Po zahájení KPÚ Sluhy měla hranice ObPÚ procházet opět po této chybně vyšetřené hranici. Po zjištění uvedené nesrovnalosti bylo zažádáno, aby do KPÚ Sluhy byla znovu zahrnuta i sousední parcela č. 442 z k. ú. Měšice u Prahy (dříve 240 a 310, druh pozemku – ostatní plocha, způsob využití – ostatní komunikace). Prozatimně byl problém vyřešen zápisem duplicitního vlastnictví na nově vzniklých parcelách č. 573, 574 a 575, a to tak jak ukazuje obr. 14.2.

14.2 Parcely zapsané s duplicitním vlastnictvím [9] Přestože při první pozemkové úpravě byl průběh hranice vlastníky schválen, byl schválen pouze jednostranně. Proto bylo poškozenému vlastníkovi doporučeno řešit celou věc soudně, a to z důvodu, že nebyl ke ZPH pozván.

14.2 Pozemní komunikace rozdělené katastrální hranicí Ve dvou místech, kde katastrální hranice prochází tělesem pozemní komunikace, byla do KPÚ zahrnuta i parcela ze sousedního katastrálního území tak, aby se katastrální hranice mohla vyrovnat na okraj pozemní komunikace. V žádném z uvedených příkladů se nejednalo o spůlné hranice.

62

Obr. 14.3 Posunutí katastrální hranice [9] Katastrální hranice mezi k. ú. Sluhy a k. ú. Veleň Vele probíhá mezi parcelami č. č 375 a 532/1. Parcela č.. 532/1 (k. ú. Veleň) Veleň byla do KPÚ Sluhy zahrnuta. Posunutá katastrální kat hranice bude probíhat po hranici ObPÚ (v obrázku červeně).

Obr. 14.4 Posunutí katastrální hranice [9]

V tomto případě byla do KPÚ zahrnuta parcela č.. 1468 ze sousedního k. ú. Kostelec nad Labem. Opět dojde k posunu katastrální hranice na hranici ObPÚ (v obrázku červeně). 63

Závěr Hlavními úkoly této diplomové práce bylo popsat druhy geometrických plánů vyhotovovaných v přípravné etapě pozemkových úprav, stanovit hodnotu opravného koeficientu výměr OK a vyhotovit vlastnickou mapu. Všechny tři druhy geometrických plánů vyhotovovaných v přípravné etapě pozemkových úprav, a to GP na rozdělení pozemku, na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků a na zápis pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem do katastru nemovitostí, byly teoreticky popsány. Zároveň byly popsány i jednotlivé geometrické plány, které se reálně při stanovování obvodu pozemkové úpravy vyhotovovaly. Prakticky byl vyhotoven geometrický plán na průběh vytyčené nebo vlastníky upřesněné hranice pozemků v místě, kde v době zpracování diplomové práce ještě nebyl GP vyhotoven. Hodnota opravného koeficientu vyšla po započtení všech pozemků vstupujících do pozemkové úpravy 0,99997134. To znamená, že po vynásobení opravného koeficientu výměrami parcel jednotlivých vlastníků se bude jejich nárok ve výměře zmenšovat. Na základě stanovení hodnoty opravného koeficientu OK byly pro každý list vlastnictví v zájmovém území vyhotoveny nárokové listy. Ukázka jednoho takového nárokového listu je přílohou č. 10. Dále byla vyhotovena vlastnická mapa, která je přílohou této diplomové práce. Jejímu vyhotovení předcházela vektorizace grafických podkladů ve formě katastrální mapy a mapy dřívější pozemkové evidence. Dále bylo potřeba udělat průnik těchto map a vyhotovit kontrolu souladu SGI a SPI. Na základě této kontroly bylo zjištěno, že několik parcel katastru nemovitostí i parcel evidovaných zjednodušeným způsobem překračuje mezní odchylku ve výměře. V reálu je po tomto zjištění potřeba provést kontrolu výměry na katastrálním pracovišti a poté případně podat návrh na opravu chyby v katastrálním operátu. Toto nebylo předmětem řešení diplomové práce, a proto nebylo kontrolní určení výměry na KP provedeno. Na závěr byla vyhotovena bilance současného stavu v obvodu komplexní pozemkové úpravy, a to ve formě seznamů listů vlastnictví, seznamu parcel, seznamu budov a seznamu vlastníků a jiných oprávněných. Tyto seznamy jsou přílohou na přiloženém DVD.

64

Seznam příloh Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3

Přehledka s body stávajícího bodového pole Oznámení závad a změn na bodech základního polohového bodového pole Oznámení závad a změn na zhušťovacích bodech a bodech podrobného polohového bodového pole Příloha č. 4 Geodetické údaje nově vybudovaných PPBP Příloha č. 5 Oznámení o zřízení měřické značky pro PPBP č. 503 Příloha č. 6 Ukázka náčrtu zjišťování průběhu hranic Příloha č. 7 Ukázka protokolu o zjišťování průběhu hranic Příloha č. 8 Popis geometrických plánů a výřezy grafických znázornění při KPÚ Sluhy Příloha č. 9 Tabulka parcel s překročenými mezními odchylkami Příloha č. 10 Nárokový list pro LV 10 001

Seznam mapových příloh 1

Vlastnická mapa

Seznam tabulek Tab. 5.1 Tab. 5.2 Tab. 5.3 Tab. 5.4 Tab. 7.1 Tab. 7.2 Tab. 7.3 Tab. 7.4 Tab. 12.1 Tab. 13.1 Tab. 13.2

Číslování bodů polohového pole Stávající body základního polohového bodového pole Stávající body podrobného polohového bodového pole Souřadnice nově navržených PPBP Kódy kvality a mxy Kódy kvality a měřítka digitalizované katastrální mapy Mezní polohová odchylka pro kódy kvality Zpřesnění a opravy GPU Tabulka technologií výkresů Výměry pro výpočet OK Bilance stávajícího stavu

65

Seznam obrázků Obr. 1.1 Obr. 1.2 Obr. 2.1 Obr. 2.2 Obr. 2.3 Obr. 2.4 Obr. 2.5 Obr. 5.1 Obr. 5.2 Obr. 5.3 Obr. 5.4 Obr. 5.5 Obr. 5.6 Obr. 5.7 Obr. 5.8 Obr. 7.1 Obr. 7.2 Obr. 8.1 Obr. 10.1 Obr. 10.2 Obr. 10.3 Obr. 10.4 Obr. 10.5 Obr. 10.6 Obr. 10.7 Obr. 10.8

Obr. 11.1 Obr. 11.2 Obr. 11.3 Obr. 11.4 Obr. 12.1 Obr. 12.2 Obr. 12.3 Obr. 12.4 Obr. 12.5 Obr. 12.6

Stav před KPÚ Stav po KPÚ Letecký snímek obce Sluhy Katastrální území Sluhy na podkladě ortofotomapy Katastrální území Sluhy v rámci ČR Katastrální území Sluhy v rámci Středočeského kraje Přehledka jednotlivých katastrálních území Stabilizace ochrannou skruží a tyčí s výstražným nápisem Trigonometrický bod č. 11 Zhušťovací bod č. 216 PPBP č. 509 PPBP č. 511 PPBP č. 504 PPBP č. 503 Přehledka stávajících a nových bodů PPBP v katastrálním území Sluhy Katastrální hranice a ObPÚ Sluhy Mapa zájmu Znázornění oblastí kde bylo prováděno ZPH Příklad popisového pole GP vyhotovovaného při KPÚ Sluhy Příklad grafického znázornění GP vyhotovovaného při KPÚ Sluhy Příklad výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí GP vyhotovovaného při KPÚ Sluhy Příklad seznamu souřadnic GP vyhotovovaného při KPÚ Sluhy Příklad výkazu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) k parcelám nového stavu GP vyhotovovaného při KPÚ Sluhy Ukázka grafického znázornění geometrického plánu na rozdělení hranice v KPÚ Sluhy Ukázka grafického znázornění GP na průběh vytyčené nebo vlastníky uořesněné hranice pozemků v KPÚ Sluhy Ukázka grafického znázornění geometrického plánu na zápis pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem do katastru nemovitostí v KPÚ Sluhy Ukázka popisového pole ZPMZ Příklad náčrtu ZPMZ v KPÚ Sluhy Příklad výpočtu výměr parcel (dílů) ZPMZ v KPÚ Sluhy Ukázka návrhu zobrazení změny ZPMZ pro analogovou mapu Tabulka nastavení kontroly topologie kresby Nastavení projektu Nastavení tabulky kontrol Tabulka kontrol v KPÚ Sluhy Nastavení vzdálenosti parcel Výplň ploch podle atributů 66

Obr. 13.1 Obr. 13.2 Obr. 13.3 Obr. 14.1 Obr. 14.2 Obr. 14.3 Obr. 14.4

Tabulka nastavení cen a výstupů Tabulka pro sestavení nároků Tabulka nastavení parametrů pro vyhotovení seznamu parcel Náčrt zjišťování hranic KPÚ Mratín Parcely zapsané s duplicitním vlastnictvím Posunutí katastrální hranice Posunutí katastrální hranice

67

Literatura [1]

Foto Alena Voráčková

[2]

Česká republika. Úplné znění: katastr nemovitostí, zeměměřictví, pozemkové úpravy a úřady. In: Ostrava-Hrabůrka: Sagit, a. s., 2010.

[3]

Geoportál: Geoprohlížeč. [online]. 2010 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/PRARESKOD=998&MENUID= 0&AKCE=DOC:10-FORMS_GP

[4]

VLASÁK, Josef; BARTOŠKOVÁ, Kateřina. Pozemkové úpravy. Praha: Česká technika, 2009.

[5]

Česká republika. Metodický návod k provádění pozemkových úprav. Ministerstvo zemědělství – Ústřední pozemkový úřad, Praha 1, 2012.

[6]

MICHAL, Jaroslav; BENDA, Karel. Katastr nemovitostí. Praha: Česká technika, 2009.

[7]

POSPÍŠIL, Petr. Zjišťování průběhu hranic a související zeměměřické činnosti v pozemkových úpravách.

[8]

Fotoalba. [online]. 2007 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://fotoalba.centrum.cz/photo.php?pid=5368052

[9]

Měřická dokumentace KPÚ Sluhy, Alena Voráčková

[10]

Mapy.cz. [online]. 2012 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://www.mapy.cz

[11]

About.com: Geography. [online]. 2012 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z: http://geography.about.com/library/blank/blxczech.htm

[12]

ČUZK. [online]. 2011 [cit. 2012-10-24]. Dostupné z http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID= 0&AKCE=DOC:10-FORMS_GP

[13]

LA-MA: Land Management. [online]. 2011 [cit. 2012-10-25]. Dostupné z: http://www.la-ma.cz/?cat=19

[14]

GEPRO. PROLAND [online]. 2012 [cit. 2012-11-28]. Dostupné z: http://www.gepro.cz/geodezie-a-projektovani/proland/

[15]

VORÁČKOVÁ, Alena. Studie plánu společných zařízení v k. ú. Štítné. Praha, 2011. Bakalářská práce. ČVUT v Praze.

68