Obsahová náplň pro práci na vodě při soutěži jednotek SDH dne 27. dubna 2013 Vážení kolegové, celý vědomostní okruh otázek kolem práce na vodě je poměrně obsáhlý a měl by ho znát hlavně ten kdo opravdu tyto činnosti vykonává. Vzhledem k tomu, že většina z Vás tuto činnost nevykonává, připravil jsem pro vás tuto metodickou přípravu pro úspěšné složení vědomostního testu při naší soutěži. Budu čerpat jen z některých materiálů, které velmi ořežu a zaměřím se pouze na základy, které je dobré aby znal každý člen jednotky SDH, i když tuto činnost nevykonává. Je ale možné, že i vy, kteří si myslíte, že toto odvětví nepotřebujete znát se můžete velice rychle s některými dovednostmi setkat. Vezměte si jen jednoduchý případ kdy budete odveleni na pátrací akci po nezvěstné osobě a budete požádáni jinými kolegy, ať jejich loď uváže u břehu nebo ať jim pomůžete s něčím ze břehu. A i u Vás v obci určitě máte nějakou vodní plochu kde lze něco z této přípravy využít. Až si budete sami procházet tento materiál, tak Vás zajisté napadnou i další příklady kdy některé z těchto podkladů můžete využít. Testové otázky budou vytvořeny z textových pasáží, které jsou podtrženy v okruhu prvém. V dalších okruzích z pasáží celých. Pokud by Vám nebylo něco zcela jasné, velice Vám to objasním. Stačí mi jen napsat e-mail s dotazem na
[email protected]. Jaroslav Flegl – JSDHO Starý Kolín
okruh prvý - Legislativa 344/1991 Sb. VYHLÁŠKA Federálního ministerstva dopravy ze dne 10. července 1991, kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti na vnitrozemských vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky Příloha Řád plavební bezpečnosti na vodních cestách České a Slovenské Federativní Republiky
Čl. 1.01 Význam některých pojmů a) "plavidlo" je loď vnitrozemské plavby včetně malých plavidel a převozních lodí, plovoucích strojů a námořních lodí, b) "plavidlo s vlastním pohonem" je plavidlo vybavené vlastním strojním pohonem, c) "plachetnice" je plavidlo, které pluje pomocí plachet. Pokud zároveň používá vlastní strojní pohon, je považováno za plavidlo s vlastním pohonem, d) "malé plavidlo" je plavidlo, jehož délka nepřesahuje 20 m. Za malé se nepovažuje plavidlo, které je určené nebo používané k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel, plovoucí stroj, převozní loď a plavidlo s obsaditelností nad 12 cestujících, e) "plovoucí stroj" je plavidlo vybavené mechanickým zařízením a určené pro práce na vodních cestách nebo v přístavech (bagr, čerpadlo, elevátor, beranidlo, jeřáb, atd.), f) "plovoucí zařízení" je zařízení schopné plavby, užívané na vodních cestách, které není určeno k opakovanému přemísťování (plovárna, dok, přístavní můstek, plovoucí garáž, botel, atd.), g) "plovoucí těleso" je vor, konstrukce, objekt nebo pevné seskupení předmětů, schopné plavby, které není plavidlem nebo plovoucím zařízením, h) "převozní loď" je plavidlo, které zajišťuje přepravu napříč vodní cesty, a které je jako převozní loď x) "noc" je doba mezi západem a východem slunce, "den" je doba mezi východem a západem slunce, "snížená viditelnost" jsou podmínky, při nichž viditelnost omezuje kouřmo, mlha, hustý déšť, sněhová vánice, dým, atd., Čl. 1.03 Povinnosti posádky a jiných osob na plavidle 1. Členové posádky jsou povinni plnit příkazy, které jim dává vůdce v rámci své pravomoci. Jsou povinni spolupůsobit při dodržování ustanovení tohoto Řádu a dalších souvisejících předpisů.
2. Všechny další osoby na plavidle musí plnit příkazy, které jim dává vůdce v zájmu bezpečnosti plavby nebo zachování pořádku na plavidle. Čl. 3.46 Signály v nouzi 1. Plavidlo v nouzi, které potřebuje pomoc, může signalizovat: a) kroužením vlajkou nebo jiným obdobným předmětem, b) vlajkou, pod kterou nebo nad kterou je vyvěšen balón nebo předmět podobného tvaru, c) kroužením světlem, d) odpalováním světlic nebo pyrotechnických prostředků, které po odpálení vytvářejí tzv. červený déšť a následují v krátkých intervalech, e) světelným signálem sestávajícím ze spojení znaků ... - - - ... (SOS) podle Morseovy abecedy, f) plamenem vznikajícím při spalování dehtu, oleje, atd., g) světlicemi s padákem nebo pochodněmi s červeným světlem, h) opakujícími se pomalými pohyby rukou ze vzpažení dolů. HLAVA 7 Pravidla pro stání Čl. 7.02 Stání 1. Plavidlům, plovoucím tělesům a plovoucím zařízením je stání zakázáno: a) v úsecích vodní cesty, kde je stání obecně zakázáno, b) v úsecích určených Státní plavební správou, c) v úsecích označených signálním znakem A.5 (příloha 7); zákaz se vztahuje pouze na tu stranu vodní cesty, na níž je tento znak umístěn, d) pod mosty a pod elektrickým vedením vysokého napětí, e) v úžinách podle ustanovení čl. 6.07 a před vjezdy do nich, v úsecích a před úseky, které by se stáním plavidel staly pro plavbu úzkými, f) ve vjezdech přítoků a výjezdech z nich, g) v plavebních trasách přívozů, h) v trasách plavidel připlouvajících k přístavním můstkům nebo odplouvajících od nich, i) v úsecích obratišť označených signálním znakem E.8 (příloha 7), j) u boku plavidla, které nese znak předepsaný v čl. 3.47, na vzdálenost v metrech, uvedenou v bílém trojúhelníku tohoto znaku, k) v úsecích vodní plochy označených signálním znakem A.5.1 (příloha 7), v šířce uvedené v metrech na tomto znaku. Vzdálenost se počítá od tohoto znaku. Čl. 9.20 9. V plavebních komorách je zakázáno: a) stání plavidel přes noc nebo na delší dobu, b) samostatná obsluha provozních zařízení plavební komory členy lodních posádek, c) vystupování a nastupování cestujících na plavidla, výjimku může povolit obsluha plavební komory, d) používat okovaných bidel a háčků k odstrkování plavidel. A.1 Zákaz proplutí
C.1 Hloubka je omezena (pokud je uvedeno číslo, stanoví hloubku v metrech)
C.2 Průjezdní výška je omezena (pokud je uvedeno číslo, stanoví průjezdní výšku od vodní hladiny v metrech)
C.3 Šířka plavebního profilu nebo šířka plavební dráhy je omezena (pokud je uvedeno číslo, stanoví šířku plavebního profilu nebo plavební dráhy v metrech)
E.3 Jez
E.6 Povolené kotvení, vlečení kotev, lan nebo řetězů
E.7 Povolené vyvazování u břehu
Okruh druhý – uzle/jištění
V současných pokynech ji již nenajdete, ale ruku na srdce, v kolika případech budete mít sebou vybavení prvního výjezdového vozidla HZS. Myšleno jistící pás nebo lezecké postroje. Pro bezpečnější zajištění je ještě dobré s levým koncem lana z našeho pohledu udělat jistící smyčku kolem nohy. Tu bych Vám ukázal mimo soutěž na soutěži.
Okruh třetí – jezy Turistické značení ČSN 01 8025 Další skupinou jsou značky z turistického značení ČSN 01 8025.
Rozdělení jezů a názvosloví Nadjezí – bezprostřední okolí nad jezem. Koruna jezu – nejvyšší místo přepadu vody na jezu. Spádová deska – deska, po které stéká voda do podjezí.
Rozdělení jezů dle tvaru spádové desky: •
kolmá
•
šikmá
•
parabolická
Jez s propustí U jezů, které sloužily dříve pro voroplavbu, nebo u některých nových jezů bývají propusti (šlajsny), jimiž lze někdy jez sjíždět. Ne všechny šlajsny jsou však sjízdné. Propust je ohraničena tzv. kozami – betonovými pilíři, mezi kterými voda šlajsnou protéká. Některé propusti mohou mít pro snížení kinetické energie a provzdušnění vody na dně nainstalovány retardéry (zpomalovače), což jsou většinou železné, betonové nebo pryžové prahy lomené proti proudu. Prahy vytvářejí podélné prohlubně a odražená voda pak dělá podélné hřebeny. V případě převržení je plavání retardérovou propustí nebezpečné. Tvar spádové desky v propusti se většinou liší od spádové desky jezu. Obvykle bývá spádová deska šikmá nebo kolmá. Pozor také na možnost uzavření propusti mechanickou překážkou obsluhou jezu.
Stupeň je obdoba jezu. Stupeň neslouží primárně k zadržování vody pro energetické účely, jako je tomu u jezu, ale k zmenšení dravosti a rychlosti proudu, tedy ke zmenšení unášecí a vymílací činnosti řeky. U toků s velkým spádem nemusí nijak zadržovat vodu, rychlost před ním se téměř nezmění, a proto se špatně rozeznává. Konstrukčně bývají řešeny kolmým způsobem s následným válcem v podjezí. Z tohoto důvodu mohou být velmi nebezpečné. Dost často bývají ve městech nebo před nimi a v navigačních zdech.
Typy jezů a jak je lze sjíždět Dané pokyny platí nejen pro sjíždění jezů, které mají průřez podobný, jako na symbolech. Pokyny platí pro propusti a do určité míry i pro přírodní stupně s daným profilem. •
•
Platí, že nic není absolutní. Záleží na vodním stavu, hloubce vody pod jezem a dalších okolnostech. Proto si uvedeme návod i na sjetí některých jezů, při větší vodě nebezpečných. Ostatně při extrémním průtoku je nebezpečný každý jez. Víme, že sjíždění jezů není důkazem vodácké dovednosti - pokročilí vodáci je sjíždějí spíše z lenosti (vystoupit). Ale jestli se někdo utopí z lenosti nebo z neznalosti, to není v konečném důsledku žádný rozdíl.
Začneme od nebezpečných k méně nebezpečným.
Stavidla, česle, betonové vpusti a vše, co voda podtéká, je velmi nebezpečné. Vysoké nebezpečí vcucnutí. Když budete mít veliké štěstí a otvor bude dostatečně veliký a zároveň se o nic nepraštíte, tak máte jistou šanci na přežití.
Sklopné jezy jsou sjízdné jen výjimečně při plném sklopení. Pozor, jez může být v dolní části poškozen. Pak i když je zdvižený až nad hladinu, a neteče přes něj žádná voda, tak si dejte velký pozor na možnost spodního průsaku, který může při větším množství protékající vody vytvářet vsakovací vír, který je stejně nebezpečný jako předchozí typ jezu.
Parabolické jezy jsou standardně nejhorší zabijáky. Jsou sjízdné jen při velmi velmi velmi nízkých stavech. Pak se jezdí raději předem, protože dole pod nimi bývá dostatečná hloubka. Je potřeba se velmi intenzivně rozjet, abychom nezůstali na hraně, mírně se zaklonit pro plošší dopad a dole se chytat pádlem o hladinu.
Šikmé jezy s velkým sklonem jsou většinou podobné konstrukce, jako parabolické, včetně vany pod jezem. Pro jejích sjíždění (a většinou nesjíždění) platí stejná pravidla, jako pro parabolické.
Čtvrtkruhové jezy, pokud to nejsou výše uvedené zdvíhací, jsou většinou starší a nižší, než parabolické, ale stejně nebezpečné. Jejich nebezpečí je právě v tom, že jsou poměrně nízké a zdají se snadno sjízdné.
Kolmé jezy se od parabolických liší jen v tom, že je válec při stejném průtoku kratší, protože voda nemá takovou dopřednou rychlost. Válec je tedy nebezpečný při větším průtoku, než u stejně vysokého parabolického jezu se stejným tvarem podjezí.
Jez s přesahem vytváří druhý válec ještě směrem k tělesu jezu a záchrana z něj je ještě obtížnější.
Jez ve tvaru S, kde dole nedopadá voda na spodní hladinu shora, ale je směrována dopředu, je při odtékání spodní vody bezpečný. Pozor ale při zvýšení spodní hladiny to se ocitne spodní ohyb pod vodou a vzniká plochý silný válec.
Naprostá většina šikmých jezů nemá velkou hloubku podjezí, naopak jsou tam kameny a mělčiny. V tom případě jsou z hlediska zadržení válcem bezpečné, samozřejmě se můžeme potlouct o kameny a dno. Jsou ale vyjímky. Například jez v Babiččině údolí, Svaté Pole na Otavě, Brno Židenice - tyto šikmé jezy mají silný válec už od střední vody.
Asi nejčastější typ na větších českých řekách. Při normálním vodním stavu jsou tyto jezy sjízdné, pokud je pod nimi válec, napomůže spádová deska rozjezdu a válec snadno překonáme. Při velké vodě mohou být nebezpečné hlavně pro vytváření velkého válce.
Varianta předchozího typu, kdy je nahoře na jezu dodatečné navýšení hladiny většinou dřevěnými deskami. Stejný profil mají velmi často vorové propusti.
Varianta předchozího typu, kdy je nahoře na jezu dodatečné navýšení hladiny většinou dřevěnými deskami. Při velké vodě mohou být nebezpečné hlavně pro vytváření velkého válce.
Záchrana osob z jezu Následující informace pocházejí z knihy Záchrana z válce. Možností je několik, ale bohužel neexistuje žádný způsob, který by platil za všech okolností. Zaměříme se tedy jen na nejčastěji používaný způsob, který platí pro zachránce s lanem (házečka, kruh, podkova, koňadra ...) na břehu. Velmi důležité je najít si dle konkrétní situace vhodné a bezpečné místo na břehu. 1. Navázat kontakt se zachraňovaným. Nejprve navázat vizuální kontakt!!!, což u vodáka zmítaného válcem může být obtížné. Pokud není oční kontakt a přesto hodíte pomůcku, lano nemusí plaváčet vůbec zpozorovat, i když je jen kousek od jeho těla! Zbytečně tak promarníte jeden hod a čas pro záchranu zkrátíte! Plaváček obvykle bez vesty a neoprenu v chladné vodě s neustálým potápěním pod hladinu vydrží maximálně 3-4 minuty! 2. Hod směřujte co nejpřesněji přes hlavu „plaváčka“. Vypozorujte okamžik, kdy má hlavu nad vodou a je schopen se házečky ihned chytnout. Plovoucí lano ve válci bez předchozího kontaktu bude jen těžko hledat a navíc hrozí nebezpečí „zasmyčkování“.
3. Co nejrychleji do bezpečí. Jestliže se toto podaří a plaváček se lana zachytí, je nutno ho co nejrychleji z válce vytáhnout. Zde je důležitá spolupráce dalších osob. Pozor, lano netahejte prudce, abyste ho plaváčkovi nevytrhly z rukou!
Jak vytáhnout plaváčka Technika tažení někoho z válce je velmi odlišná od klasických postupů při záchraně na divoké vodě. Zde se lano samo nenapne a plaváček se kyvadlovým způsobem ke břehu nedostane, jako je to u případů záchrany na tekoucí řece. Zachránce na břehu sám aktivně lano přitahuje, a tím přitahuje i plaváčka ke břehu. Dovolí-li to místo na břehu jezu, pak zcela nejrychlejší a nejjistější metodou vytažení plaváčka je pevné uchopení házečky a běh s ní šikmo dolů od jezu. Zachránce neriskuje vyklouznutí lana z rukou, jelikož ho stále drží, a navíc běh je rychlejší než postupné přitahování lana. Nejde však přitahovat plaváčka bez rozmyslu a v kterémkoli směru. Plaváček je vytahován šikmo ven z válce, tedy zachránce se po zachycení házečky plaváčkem přesune po břehu směrem níže pod válec za vývarovou linii. Lano se nemusí přitahovat, stačí ho držet a jít s ním níže a zároveň dále od jezu. Pozor na kluzké břehy nebo šikmou regulaci, aby nedošlo k nechtěnému sklouznutí, zranění či pádu do jezu! Přitažení plaváčka ke břehu může být u silného válce namáhavé a silově náročné, a tak by měli lano tahat vždy minimálně dva zachránci. Velkou chybou při přitahování bývá tažení válcem podél jezu. Plaváček je tím vtažen pod přepadávající vodu, což může způsobit jeho tonutí s následným puštěním házečky. Již téměř zachráněný vodák je v mžiku opět v ohrožení života, a to jen díky nevhodnému způsobu vytahování. Nezůstávejte po hodu na úrovni válce, ale přesuňte se o pár metrů níže.
Mýty či „polopravdy“ V oblasti sebezáchrany se traduje několik mýtů či „polopravd“ ohrožujících život: •
Únik z válce spodním odtokovým proudem u dna. Rada zněla tak, že se vodák přiblíží k přepadávající vodě, zanoří se, a pak plave u dna ven.
V dolní části se sice opravdu může nacházet odtokový proud, jenže technika je poměrně nebezpečná. Po zanoření ke dnu jezu může dojít např. ke vtažení pod podemletý jez, náraz o kameny či jinou překážku u dna. Dále je nutné se potopit pod přepadávající vodu, což je značně stresové nebo úplně nemožné u šikmé či parabolické spádové desky. Proud navíc tělem prudce smýkne, což může způsobit změnu směru plavání a ztrátu orientace. Doporučení: Tato metoda by neměla patřit mezi prioritní techniky sebezáchrany. Bude velmi záležet na konkrétní situaci a jezu, jelikož v některých případech je jen ztrátou sil s velmi nejasným výsledkem a potenciálním ohrožením života. •
Svlékání vesty. Důvod byl ten, že vesta svým výtlakem neumožňuje uniknutí z válce spodním odtokovým proudem u dna a že propěněná voda stejně nenese. Proto svlečení bylo logickým zdůvodněním pro tuto techniku. Sundání vesty ale není nijak jednoduché, zvláště u některých typů. Další nepříliš přesné tvrzení je o malé nosnosti vesty v propěněné vodě. Sice je voda opravdu více provzdušněná, ale i v ní vesta dostatečně nese. Bez ní je jakýkoli pohyb ve válci značně obtížný a zbytečně zvyšuje riziko ohrožení života. V případě, že by se uniknutí z válce nepovedlo, pak zůstane vodák ve válci zcela bezprizorní a ztratí tím jakoukoli možnost jiného způsobu záchrany. Dalším důvodem, který mluví proti sundání vesty, je ten fakt, že při ztrátě vědomí a vyplavení za vývarovou linii nezůstane tělo nad vodou a znesnadní tím záchranu lidem ze břehu. Navíc vesta pomáhá chránit tělo a zároveň zvyšuje tepelný komfort plaváčka.
Doporučení: Nikdy se nepokoušejte sundat plovací vestu ve válci.
