1
OBSAH Vánoční fejeton…………………………………………………………………
3
Co se dělo v zahraničí? Plzeňská diplomatická simulace……………………………………………..
4
Internetional village…………………………………………………………….
5
První den na škole v Německu……………………………………………….
6
Co se dělo u nás? Na Mozarťáku se střílelo……………………………………………………….
8
Beseda s Kateřinou Tučkovou……………………………………………….
9
Přednáška o Amnesty Internetional…………………………………………
10
Atletický pohár CORNY………………………………………………………..
11
Rozhovor s výměnným studentem z Chile………………………………….
12,13
Z kuchyně Jak nám chutná v jídelně?.........................................................................
14
Recept na Švédský koláč……………………………………………………..
15
Kultura Brawnovo Inferno……………………………………………………………...
16
Holky z kalendáře………………………………………………………………
17
Velký Gatsby……………………………………………………………………
18
Stužkovací večírky 4.B z třicátých let……………………………………………………………….
19
4.A ve stylu black and white…………………………………………………
20
Horoskop………………………………………………………………………. ..
21,22
Křížkovka……………………………………………………………………….. ..
22
1
Jaké je naše nové číslo školního časopisu GYM?
Toto vydání vzniklo pod taktovkou literárního semináře nynějších čtvrtých ročníků na Gymnáziu Mozartova.
Michaela Lišková, Tereza Marešová 4.B
2
Nakup dřív, jinak zahyneš, člověče Každý rok je to stejné. Na přelomu října a listopadu se všechny obchodní domy zblázní a předhánějí se, který z nich bude mít nejlepší vánoční reklamu s nejlepší nabídkou a jaké všechny možné výhody u nich najdete. Tento rok jsem ale zbledla už v září. Večer v koupelně mám takový zažitý rituál, a to zapnout rádio a veškerou večerní hygienu protancovat a prozpívat. Když jsem byla ve fázi odličování, skončila písnička a následoval obvyklý proud stupidních reklam. Co mě ale zarazilo, bylo to, že z našeho starého rádia se začal linout zvuk rolniček a něžný ženský hlas mě nabádal, abych letos nenechala dárky na poslední chvíli. Prosím pěkně 23. září 2013 v devět hodin večer jsem uslyšela první vánoční reklamu. Vánoce mám ráda, ale všechno má svoje meze. Jak se má pak člověk těšit na advent, když koledy slyší už při babím létě, a když vejde do obchodu s bytovými doplňky, koukají na něj místo podzimní výzdoby Santa Clausové a sobíci. Přijde mi pak, že se mi ti Santové naprosto vysmívají. Jakoby říkali: „Nojo, zas to necháš na poslední chvíli! Podívej se, my už tady sedíme pěkně s předstihem, ale ty se na to zase vyprdneš!“ No a samozřejmě došlo k tomu, že jsem měla výčitky svědomí, a tihle šklebící se dědkové mě donutili v říjnu koupit první vánoční dárek. V životě se mi tohle nestalo, ale dámy a pánové, mohu vám říct, že obchodní řetězce tedy opravdu ví, jak se dostat lidem do hlavy. Teď má moje dušička aspoň na chvilku pokoj, ale bojím se, že až se začnou křenit z výlohy Mikulášové, bude se mnou amen. Nemluvě o tom, když do obchodů dorazí nechutně barevné vánoční stromky, a v televizi nám začnou v pořadech jako Sama doma radit, která barva koulí je pro letošek in. My doma naštěstí nepropadáme těmto hitům a držíme se raději tradice. Ale bohužel reklamám se nikdo nevyhne, pokud sleduje televizi nebo poslouchá rádio nebo brouzdá po internetu nebo jede do školy a má otevřené oči nebo jede ze školy a má otevřené oči, a nakonec ve škole samotné má otevřené oči. Reklama si prostě najde cestu, jak otrávit a nahlodat naše svědomí. A tak moje rada zní, kupte už teď jeden dárek a na všechny pitomé otázky jako: „Máte už nakoupeno?“ nebo „Nemyslíte si, že letos byste měli začít dřív?“ můžete odpovědět ano, mám nakoupeno a ano, začala jsem dřív. Není to sice úplná pravda, ale nedělejme si iluzi, oni ty tablety stejně do Vánoc nezlevní o 50%, takže taky pěkně kecaj.
Martina Musilová, 4.B
3
Plzeňská diplomatická simulace Třetího ročníku PDS, která se pořádala ve dnech 6.9 -11.9.2013, se zúčastnila i čtyřčlenná delegace ze čtvrtého ročníku z našeho gymnázia. Smyslem této akce je seznámení mladých lidi se světem diplomacie a také vyzkoušení modelu zasedání Valného shromáždění OSN. Nejprve jsme se formou workshopu seznámili s tématy, která jsme později na zasedání výboru projednávali. Například druhý výbor se zabýval problematikou potravinové bezpečnosti a ochranou světové biodiverzity (biologické rozmanitosti). Cílem našich jednání pak bylo prosadit postoje zemí, které jsme reprezentovali. Nebyl to snadný úkol, ale díky kompromisu jsme byli schopni sepsat rezoluci, která má vést k řešení daného tématu. Za připomínku stojí také úspěch našich delegátek – Terezy Kubínkové (USA) a Lucie Klímové (Čína), které byly vyhlášeny jako nejlepší delegátky ve svých výborech. Celá akce se nám velice líbila, nejen že jsme si zkusili roli diplomata, ale potkali jsme se s řadou zajímavých lidí např. Karlem Schwarzenbergem.
Adéla Sotonová, 4.A
4
International Village Ve dnech 15. - 21. 9. 2013 se šest studentů ze tříd 3.A a 3.B spolu s paní učitelkou Vendulou Lensmith zúčastnilo projektu International Village ve Staré Lubovni na Slovensku. Tento projekt měl za cíl nejen zlepšení našich jazykových dovedností, ale také poznání jiných národů, jejich kultury, tradic a měl nás naučit s těmito národy vycházet. Po několikahodinové cestě vlakem s přestupy v Žilině a Popradu a hodinovém čekání na hotelový autobus, který pro nás zapomněl přijet na nádraží, jsme konečně dorazili na hotel. Dívčí část našeho českého teamu byla ubytovaná s Makedonkami, chlapci s Rumuny. V dalších dnech probíhala výuka angličtiny s rodilými mluvčími – Angelikou z Kalifornie, Randalem z Brooklynu a Adamem z Velké Británie. Na dopoledních seminářích jsme většinou hráli různé hry, které nás zábavnou formou „přinutily“ komunikovat. Odpoledne jsme měli na výběr z několika workshopů. Mezi nejoblíbenější patřil baseball, hairstyling, kresba a pěší turistika. Také na večer pro nás byla připravena řada aktivit, například prezentace vlastní země a města spojená s ochutnávkou tamních specialit. Součástí projektu byl také jednodenní výlet do Krakova a návštěva aquaparku a termálních lázní v Popradu. Myslím, že mohu za všechny zúčastněné říci, že se nám tento projekt velmi líbil, užili jsme si spoustu zábavy, získali mnoho zkušeností, naučili se komunikovat ve zcela běžných situacích a alespoň někteří z nás získali kamarády, se kterými jsme díky sociálním sítím stále v kontaktu a snad se s nimi někdy v budoucnu setkáme, ať už u nás nebo v jejich rodné zemi.
Michaela Pětioká, 3.B
5
První den na nové škole v Německu Díky získanému stipendiu od organizace AFS, zprostředkovávající studijní pobyty v zahraničí mám skvělou příležitost prožít celý třetí ročník na německém gymnáziu ve Freiburgu. „Alespoň první den nesmím přijít pozdě!“ říkám si a za zády slyším „Tschüss. Ich wünsche dir einen schönen Tag, Filip!“. Bohužel jsem špatně odhadl čas potřebný na ranní přípravu před první návštěvou mé nové německé školy – Gymnázia Kolleg St. Sebastian nedaleko města Freiburg v západním Německu. Od mého domu je to asi 3 kilometry, které musím zdolat na kole. Zavírám vrata garáže a vyrážím za novými zážitky. Cesta je skoro pořád z kopce, proto se ani moc po ránu nenadřu a do školy dorážím asi po deseti minutách. První úkol - dorazit do školy - splněn. Úkol číslo dva- najít tu správnou budovu a učebnu, mě teprve čeká. Škola se totiž skládá z několika oddělených budov. Navíc jedenáctý ročník, který navštěvuji, a také dvanáctý ročník nemá, díky povinné volbě předmětů, kterým se chce žák věnovat, stálou třídu, proto je každá vyučovací hodina jinde a vyznat se ve spletitém školním areálu není zrovna jednoduché. Naštěstí jsem dostal mapku areálu, díky které se po chvíli zorientuji. Samotná učebna se nachází v poměrně nové zrekonstruované, moderně vybavené budově ve druhém patře. Čekám. Pět minut, deset minut ... stále nikdo nepřichází i když by tu už měli žáci i učitel být, kam se poděla ta pověstná německá dochvilnost? Od jedné studentky, která prochází náhodou kolem, se dovídám, že hodina angličtiny dnes odpadá. „Super. Co teď? “ pomyslím si. Vzpomínám si, že v přízemí hlavní budovy je místnost, kde můžou trávit volné hodiny studenti jedenáctého ročníku. Ta se nachází hned vedle školní jídelny, která slouží spíše jako velká , na mé české poměry trochu předražená, školní kantýna, jelikož žáci tu nemají společné obědy. Zbytek volné hodiny tedy trávím zde. Další hodinu mám matematiku. Ta se nachází ve stejné budově jako hodina angličtiny, která dnes odpadla. Nemají zde zasedací pořádek, tak si sedám na první volné místo, které vidím. Tajně doufám, že matematika nebude příliš těžká a hlavně, že budeme probírat něco co, už umím, když jsem teď o rok níž. Bohužel se mi toto přání nevyplnilo a tak se zbytek hodiny snažím naučit alespoň několik základních matematických pojmů. Po hodině matematiky následuje poměrně zajímavá hodina fyziky, kde se spíše diskutuje a provádí pokusy, než píší zápisy. Probíráme magnetické pole. Stejně jako ve všech ostatních hodinách, se nezkouší. Po této hodině je druhá velká ( 15 minutová) přestávka, kterou trávíme v naší „ přestávkové“ místnosti. Zde se většinou sejde celý jedenáctý ročník a zde se také seznamuji s několika žáky mojí třídy i s dalším výměnným žákem z Dominikánské republiky, který stejně jako já přijel do Německa na rok s AFS. Dále máme dvě hodiny německého jazyka, který se naprosto odlišuje od mojí hodiny jazyka českého. Neučí se o spisovatelích nebo o významných dílech, nýbrž se celé dvě hodiny diskutuje nebo se rozebírá text. Po této dvouhodinovce jsem naneštěstí 6
tak znuděn kvůli tomu, že zatím skoro ničemu nerozumím, že mi následující hodina volna příjde vhod. Doslechl jsem se, že školní kantýna je celkem drahá a navíc moc dobře nevaří, proto jdu do nedaleké pekárny spolu s několika spolužáky. Poté mě čekají už jen dvě hodiny dějepisu, kde probíráme francouzskou revoluci. Je opravdu velmi těžké se soustředit a neusnout, když ničemu nerozumíte. Netrpělivě vyčkávám poslední zvonění, po kterém spěchám rychle domů a dávám si zaslouženou pauzu ve formě spánku – snad alespoň ve snu si „odpočnu“ od němčiny a vrátím se na chvíli domů.
Filip Jonáš, 3.B
7
Na Mózarťáku se střílelo! Kdo v pátek 4.10.2013 procházel krátce po poledni kolem pardubického Gymnázia Mozartova, zažil šokující překvapení. Budova se ocitla uprostřed scény jako z akčního filmu. Výstřely, kouř z dýmovnice, křik, ranění. Zprávy o masakrech na školách vždy otřesou světem. Tentokrát ale studentům ani nikomu jinému žádné nebezpečí nehrozilo. Na gymnáziu totiž probíhalo cvičení příslušníků Policie České republiky pro zásahy proti takzvaným aktivním střelcům. Účelem tohoto cvičení je připravit pro podobné situace „obyčejné“ policisty. Ve skutečné situaci jde totiž o vteřiny a ne vždy je možné čekat na příjezd zásahových jednotek. Zoufalý telefonát na tísňovou linku informující o přepadení objektu proběhl ve čtvrt na jednu odpoledne. Všechny jednotky se k budově přemístily ve skvělém čase. Teprve zde se policisté dozvěděli, že se nejedná o skutečný zásah. Ostré náboje v jejich zbraních byly tedy nahrazeny speciální municí s kapslemi barvy a policisté poté vstoupili do budovy. Tady je čekala děsivá scenerie. Zdi a podlahy potřísněné velice realisticky působící krví. Po zemi povalující se vystřílené nábojnice. Studenti i učitelé se do úlohy ohrožených vžili s plným nasazením, budovou se rozléhal vyděšený křik, na chodbách se povalovali „postřelení“ studenti. Na zasahujících policistech bylo zajistit jejich bezpečnost, evakuovat budovu a dohlédnout, aby k dalším zraněním nedošlo. Policisté se zachovali profesionálně, pachatele posléze lokalizovali a zneškodnili. Celý zásah se pak ještě dvakrát opakoval. Cvičení bylo přínosnou lekcí nejen pro policisty, na podobné krizové situace připravilo i studenty. Můžeme jen doufat, že získané zkušenosti nebudou nikdy muset uplatnit v praxi. Přesto si myslím, že to byl velký zážitek pro nás všechny.
Iveta Hniličková, 4.A
8
Beseda s Kateřinou Tučkovou Již třetím rokem se na pardubickém zámku konal knižní veletrh, který navštívily čtvrté ročníky literárního semináře. Tentokrát jej svou návštěvou zpestřila známá spisovatelka Kateřina Tučková. V roce 2009 vydala knihu Vyhnání Gerty Schnirch , za kterou získala cenu Magnesia Litera. Nejen tato kniha ovšem slavila u čtenářů veliký úspěch. Její další a velice oblíbená publikace, která vyšla v březnu 2012, nese název Žítkovské bohyně. Právě o bohyních z Bílých Karpat Kateřina Tučková přednášela. Spisovatelka s vtipem poznamenala, že se nebude jednat pouze o autorské čtení, ale především o besedu o knize doprovázenou fotkami a hudbou, aby prý přítomní neusnuli…. Než vůbec začala Kateřina Tučková psát o tomto tématu, strávila spoustu času v kraji, kde se příběh bohyň odehrává, tedy v Moravských Kopanicích. Ty zahrnují pět vesniček a jednou z nich je právě Žítková, odkud pochází většina hlavních postav. Inspirací pro knihu byla místní hudba, kroje a především folklor a zdejší tradice. Nedílnou součástí autorčiny práce byl „sběr materiálů“ s místními obyvateli, kteří si ještě na bohyně z Žítkové pamatují. Kateřina Tučková se dozvěděla spoustu zajímavých informací, které se tradují přes generace. Mezitím co pobývala v oblasti Moravského Slovácka, si prověřovala všechno do detailů, navštívila pamětníky, ale i muzeum v Uherském Hradišti. V přednáškovém sále v Pardubicích spisovatelka promítla fotografie dopisů a dokumentů, jež se týkají historie Moravských Kopanic a bohyň, které zde po staletí pobývaly. Taktéž si plný sál mohl poslechnout moravsko-slovácké nářečí v modlitbě, kterou Kateřina Tučková pustila, aby diváky doslova přenesla do jejího příběhu. Zmínila také to, že Doru Idesovou, jenž celý příběh vypráví, nebere jako fiktivní literární postavu, nýbrž jako její velice blízkou kamarádku. Příběh bohyň se však netýká jen léčení a pomáhání lidem, ale také černé magie. Ta ovlivnila i samu spisovatelku, když o ní psala. Kateřina Tučková totiž použila pravá jména bohyň, jež se touto nebezpečnou magií zabývaly. Po dlouhé nemoci spisovatelka jména přepsala a náhle se uzdravila. Můžeme už jen diskutovat, zda šlo opravdu o vliv černé magie pradávných bohyň, nebo to byla jen náhoda. Michaela Lišková, 4.B
9
Boj za lidská práva- Amnesty INT. V pondělí 4. listopadu se naše třída zúčastnila přednášky od Amnesty International. Jedná se organizaci, která usiluje o dodržování lidských práv. Za Českou republiku si každý rok vyberou tři osoby, kterým se budou vybírat podpisy. Amnesty International založil roku 1961 britský právník. Přednáškou nás provázela slečna, která nebyla o mnoho starší než my, ale bylo vidět, že ji to, co dělá, baví. Sice se občas zadrhla, nejspíše z nervozity, ale jinak působila jako velmi chytrá žena. Především oceňuji, že se nás snažila zapojit do diskuze hned od začátku, tudíž jsme celou dobu byli ve střehu a nikdo z nás se nenudil. Slečna nám objasnila, za které osoby letos Amnesty bojuje. Jednalo se o Indku Soni Sodi, která byla mučena za kritiku vlády, o Bělorusa Alese Běljackiho, který je vězněn na 4,5 roku za opoziční činnost a o Korejce Kim Džung-Nama, který je vězněn za činy svého strýce. Poté jsme zhlédli dvě videa o těchto lidech. První video bylo o jedenáctiletém chlapečkovi ze Severní Korey, který byl odsouzen kvůli aktivistické činnosti svého strýce a spolu se svojí matkou odvezen do pracovního tábora. Jelikož je Severní Korea natolik uzavřená, může se existence pracovních táboru doložit pouze ze satelitních záběrů a přesně se ani neví, kde se tento chlapeček nachází. Druhé video bylo o Alexandru Běljackim. Jedná se o aktivistu, který v Bělorusku bojuje za lidská práva. Založil organizaci, nedostala licenci, a tudíž si nemohla založit účet. Alexandr Běljackij tedy založil účty v zahraničí, aby mohla tato organizace vůbec fungovat. Toto je ale v Bělorusku trestné a Alexandr byl uvězněn na 4,5 roku do vězení. Za svou činnost byl několikrát oceněn. Třetí video, jsme bohužel neviděli, protože ani žádné není. Nevzniklo, protože komunikace s lidmi ze zemí, kde nejsou dodržována lidská práva, je velmi obtížná a někdy i nebezpečná. Slečna nám alespoň příběh o Indce trochu přiblížila. V Indii existuje mnoho různých skupin lidí, a mezi ně patří i přívrženci komunismu, která protestovala proti vládě a hlásala komunistické myšlenky. Soni Sodi při jednom z těchto protestů byla, nýbrž na straně vlády. Byla nespravedlivě zadržena a poté vězněna. Z lékařských zpráv lze vyčíst, že je na tom zdravotně velmi špatně a byla opakovaně znásilňována. Amnesty International bojuje sice za jednotlivce, ale prostřednictvím těchto jedinců se snaží zlepšit situaci milionů lidí.
Tereza Brandová, 3.B
10
Atletický pohár CORNY V úterý 1.10. 2013 se vydalo 12 dívek pod dozorem Mgr. Lenky Koberové do Chrudimi na Krajské kolo aletického poháru CORNY. Vyjížděly jsme brzo ráno a byl velice chladný, ale slunečný den. Na počasí už bylo znát, že se blíží podzim. Po příjezdu na stadion a registraci jsme dostaly každá číslo a od sponzora závodů sušenku CORNY na dobití energie. Díky chladnému dni bylo velice důležité se pořádně zahřát, ale hlavně jsme se potřebovaly rozcvičit. Účastnily jsme se ve všech disciplínách: běh 60m, 200m a 800m, skok do výšky, skok do dálky, vrh koulí a závěrečný štafetový běh. Největším esem našeho družstva byla dokonalá štafeta. Popravdě řečeno byla jinak postavená než na ostatních závodech. Začínalo se 100, 200, 300 a nakonec 400m. Naše holky to ale perfektně zvládly a Disciplína Jméno a příjmení třída soupeřky jim mohly jen koukat na záda. 60 m Anežka Kubištová 2. B Vybojovaly jsme si celkem 7 336 bodů, které Silvie Gruberová 1. C nám umožnili dosáhnout na bronzovou Kristýna 2. B příčku. Všechny naše dívky se zlepšily téměř Batlachová Tereza Čaladi 2. B ve všech disciplínách. Dokazuje to bodový 200 m Veronika 1. B rozdíl z okresního kola ( 7 002 bodů) a Niščáková krajského kola. Klára Ehlová 1. A Nikola Pětíková 4. B V příštích letech můžeme očekávat ještě 800 m Monika Vostrčilová 1. B lepší výkony, jelikož většina dívek byla z Denisa Slepičková 4. B prvních a druhých ročníků. Můžeme dále Anežka Kubištová 2. B doufat, že v budoucích prvních ročnících se Výška Edita Hagarová 2. B nám objeví další atletičtí talenty. Helena Sytko 1. A Dálka Tereza Čaladi 2. B Veronika 1. B Denisa Slepičková, 4.B Niščáková Klára Ehlová 1. A Koule Silvie Gruberová 1. C Denisa Slepičková 4. B Barbora 1. C Hudáková Štafeta Kubištová, Niščáková, 1-2-3-4 Čaladi, Gruberová
11
Kousek Jižní Ameriky na Gymnáziu Mozartova Od září 2013 do října 2013 jsme měli to štěstí mít na našem gymnáziu výměnného studenta z Chile. Že jste se s ním nesetkali? A chtěli byste se dozvědět něco více o něm a o tom, jak se mu líbilo v České republice? Jméno: Luis Nicolas Malaguarnera Nicolas Věk: 17 Město: Copiapo Země: Chile Jako první otázku bych se ráda zeptala, jak sis vybral právě Českou republiku a jestli jsi v této volbě udělal dobře?? Chceš slyšet pravdu nebo oficiální verzi?? To je na tobě. No, tak pravda je, že mi přišel dopis o tom, že jsem byl vybrán jako výměnný student pro jednu z následujících zemí a je na mě, kterou si vyberu. Tak sem prostě zavřel oči a náhodně jednu vybral a byla to Česká republika. (smích). Ale jsem za tuhle volbu rád. A věděl jsi vůbec něco o ČR předtím, než jsi sem jel? Tak věděl jsem, že je to v Evropě a že to dřív bývalo Československo. Pověz mi teď něco o svém rodném městě a obecně o životě v Chile. Já jsem se původně narodil v Argentině, ale poté jsme se přestěhovali právě do Chile. Město, ve kterém žiju je na severu a neznáme tu sníh ani déšť. Vlastně je to jen poušť. U nás doma si každý váží života, protože můžete jít večer po ulici a někdo vásbuď kvůli penězům, nebo úplně bezdůvodně - zabije. Všichni si každý den ukazujeme, že se máme rádi, dokonce ve škole se s učiteli objímáme, jako by to byla rodina. A co tvoje rodina v Chile a rodina tady v Čechách? Mí rodiče jsou rozvedení a já žiji s matkou. Jinak mám vcelku velkou rodinu – dva nevlastní bratry, dva vlastní bratry a dvě nevlastní sestry, ale samozřejmě nebydlíme všichni pohromadě v jednom domě. Rodina tady v Pardubicích je skvělá. Žijí v Sezemicích. Moje sestra Jiřina tu hraje ve Východočeském divadle a je těhotná s pardubickým hokejistou ( Markem Drtinou – pozn.red.). 12
To jsi mě teď inspiroval k další otázce. Byl jsi tu někdy na hokeji – protože přece jenom je to hokejové město, nebo třeba na jiných místech v Pardubicích? Na hokeji jsem nebyl, ale kamarád ze třídy říkal, že půjdeme na zápas mezi Pardubicemi a Hradcem, že to prý musím vidět. Jinak znám místa jako je AFI palác, divadlo, náměstí Republiky anebo krajský úřad. A viděl jsi pardubický zámek? Ani nevím, že tu nějaký je. (smích) Určitě jsou rozdíly ve vzdělávání tady a v Chile. Už jsi se zmínil o vztahu žáků k učitelům. Mohl bys to trochu přiblížit? Výuka tady v Česku probíhá naprosto jinak. Jak jsem řek,l tak máme s učiteli výborný vztah, ale není to rozdílné jen v tomto ohledu. My v Chile například vůbec nemáme zeměpis, ale o to více se zabýváme biologií. Dopoledne máme ve škole tři hodiny, poté jdeme domů a vracíme se do školy zase odpoledne. Potom jsme ve škole asi do šesti hodin. Já chodím do školy ještě v sobotu asi na dvě hodiny, kvůli přípravě na maturitu. Teď u nás budou volby a vůbec celkově tu panuje i nespokojenost s naší hlavou státu. Jak je to v Chile, co se týče politiky? Tak u nás je to dost podobné, ne-li horší. Hodně často se prezidenti střídají. Lidé jsou nespokojení s vedením státu. Je tam spousta politických stran, ale jen tři nejsilnější. Jednou z nejsilnějších stran je něco jako náboženská strana, protože téměř všichni v Chile jsou věřící. Jsi taky věřící? To ne. Ta mladší generace už na tohle moc není. Teď něco trochu o tobě. Co vůbec nejradši děláš ve volném čase? Tak nejradši mám volejbal, ale taky mám hodně blízký vztah k hudbě. Když jsem ale unavený a nemám náladu ani na jedno, tak se prostě toulám po městě, občas se ztratím, ale to je na tom to zábavné. Ještě na závěr taková obecná otázka. Jak se ti vůbec líbí ČR, co říkáš na Čechy – myslíš, že jsou protivní? A samozřejmě typická otázka, jak se ti líbí české holky? Tak Česká republika je krásná, i když bych z ní chtěl vidět ještě něco víc. Nemyslím, že Češi jsou nějak zlí nebo protivní, prostě si jen dávají pozor na to, komu věří. Dá se říct, že jsou vcelku rezervovaní, ale na tom není nic špatného. A co se týče holek, tak samozřejmě je to něco jiného než u nás v Chile. Tady je spousta blondýn – ty se mi líbí nejvíc. (smích) Kristýna Konečná, 4.B
13
Jak nám chutná Přemýšleli jste taky, na které jídlo se můžete v naší školní jídelně těšit? K tomu vám pomůže výběr těch nejlepších a nejhorších jídel podle žáků 4.A a 4.B. Průzkumu se zúčastnilo 32 náhodně vybraných studentů ze čtvrtých ročníků. Bon appétit :)
ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK
Ideální jídelníček HLAVNÍ JÍDLO zapečené těstoviny vepřové, bramborové špalíčky, špenát rizoto knedlíky plněné uzeným masem kovbojské fazole
DEN PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK
Příšerný jídelníček HLAVNÍ JÍDLO rýžový nákyp hnědá omáčka (UHO) s rýží čočka na kyselo párek, hrachová kaše kuřecí steak, kroupy
DEN PONDĚLÍ
DEN PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK
Ideální jídelníček podle jídelny HLAVNÍ JÍDLO rybí filé, brambory Boloňské špagety rizoto segedínský guláš zapečené těstoviny
DEN PONDĚLÍ ÚTERÝ STŘEDA ČTVRTEK PÁTEK
Četnost 20% 16% 28% 16% 20%
Četnost 16% 24% 20% 16% 24%
Nejnáročnější jídla podle kuchařek HLAVNÍ JÍDLO lasagne moravský vrabec, zelí, knedlík holandský řízek, brambory kuřecí směs po čínsku, špecle kynuté knedlíky s povidly
Polévky podle oblíbenosti
60% 40% 20% 0%
1
-20% -40% -60% knedlíčková
gulášová
celerová
rajská
boršč
dršťková
čočková
rybí
pohanková
s kuskusem
Petr Kraus, 4.B 14
Švédský koláč Dovolte mi, abych Vás seznámila s vynikajícím receptem. Upečte si rychlou buchtu, kterou zvládne opravdu každý. Budeme potřebovat: o
3 hrnky polohrubé mouky
o
prášek do pečiva
o
1 hrnek cukru krupice
o
kostka másla
Na náplň: o
3 tvarohy
o
3 celá vejce
o
½ l mléka
o
½ hrnku cukru krupice
Začneme tím, že smícháme mouku, cukr a prášek do pečiva. Tím máme vytvořenou sypkou hmotu (těsto). Vezmeme si druhou misku a do té si připravíme tvarohy, vejce, cukr a mléko a rozmícháme tak, aby tam nebyly hrudky. Vezmeme si plech s vysokým okrajem a vymažeme ho silnou vrstvou másla. Rovnoměrně nasypeme ½ sypké hmoty, na ni nalijeme tvarohovou směs a na tvaroh druhou polovinu sypké hmoty. Na závěr na celou plochu pokládáme hoblinky másla. Pečeme na 185°, dokud není povrch zlatý.
Denisa Slepičková, 4.B
15
RECENZE- Inferno Pozor! Obsahuje Spoiler! Dan Brown, který bezpochyby rozumí tomu, co píše, posílá svého hrdinu Roberta Langdona do Florencie. Poprvé se s ním potkáváme v nemocnici. Má amnézií a nepamatuje si poslední dny. Seznámí se s doktorkou Siennou. Když je napadne záhadná osoba, utečou spolu (podobnost minimálně s jednou knížkou). Jakmile vyjde najevo, že zloduch chce lidstvo, které exponenciálně roste, zahubit morem, snaží se onen virus najít a zničit. (děj ve velmi zkrácené verzi) Velkou inspirací je dílo renesančního umělce Dante Alighieriho. Peklo (originál Inferno) je jedna z části Božské komedie. Dante se spolu s básníkem Vergiliem dostává do pekla, kde potkává řadu známých. Veršované pasáže jsou v knize. Když se mi do ruky dostalo Inferno, byla jsem ráda, že si ho můžu přečíst. Nadšení trvalo i na začátku knížky, kdy se děj poměrně pěkně stupňoval. Ale potom nastal obvyklý Brownův popis všech historických památek Florencie. A také neustálá zmínka o Pekle. Po pár stránkách mě to omrzelo. Nicméně musím přiznat, že kdybych se více zajímala o výtvarné umění, můj zájem by tato kniha určitě měla. Na druhou stranu, jako čtenář, který v krátké době přečetl dvě díla od stejného spisovatele, vidím velice podobné prvky. Docela mě to mrzí. Co mě opravdu překvapilo, byl závěr. V tomtu ohledu je Brown určitě odborníkem. Překvapil mě u Šifry Mistra Leonarda, překvapil u Inferna. Knížku bych ráda doporučila, pro umělecky i neumělecky založené. Jen si na ni vyhraďte par volných dnů. Je poměrně obsáhlá. Celkové hodnoceni: 85%
Veronika Hrnčálová 4. A
16
RECENZE- Holky z kalendáře Ve čtvrtek 17. října navštívili studenti Gymnázia Mozartova divadelní představení s názvem Holky z kalendáře. Jednalo se o první divadelní hru pro letošní držitele abonentních vstupenek Východočeského divadla v Pardubicích. Inscenace podle skutečné události je oslavou zralého, krásného a emancipovaného ženství. Hra Holky z kalendáře z roku 2008 byla pro divadlo napsána podle stejnojmenného filmu (Calendar Girls, z roku 2003), který se stal sedmým nejúspěšnějším snímkem britské kinematografie všech dob. Hru napsal Tim Firth. Režisérem je Petr Novotný a hlavní role, Chris, se ujala Jana Paulová, známá česká herečka, hostující pouze v této hře. V dalších rolích jsme mohli vidět Dagmar Novotnou coby Coru, Jindru Janouškovou v roli Annie, Romanu Chvalovou jako Celiu. Do šestice hlavních představitelek patří ještě Ludmila Mecerodová v roli Ruth a Helena Malehová jako Jessie. V menších rolích se představily: Lída Vlášková, Petra Janečková, Martina Sikorová a další. V roli manžela Annie jsme zhlédli Jiřího Kalužného a manžela Chris hrál Pavel Novotný. Jak už naznačuje herecké obsazení, jedná se o komedii z prostředí ženského spolku. Příběh se odehrává v Anglii v Yorkshiru. Vyměňují si recepty, vzdělávají se, pletou a zavařují. Hledají způsob, jak uniknout nudě. Jednoho dne se šest z nich rozhodne nafotit do každoročního kalendáře namísto pohledů na místní mosty něco odvážnějšího - samy sebe a nahé. Důvodem je smrtelné onemocnění manžela jedné z nich. Kalendář chtějí prodat a z peněz koupit sedačku na onkologické oddělení místní nemocnice. Neboť na té staré návštěvy těžce nemocných nezažívají právě pohodlí a odpočinek. Před samotným focením váhají, ale nechají se přesvědčit manželem jedné z nich, že právě tento věk je u žen nejkrásnější a že kvetou jako slunečnice. Ve městečku to vyvolá skandál, ale o kalendář je velký zájem a jeho prodejem získá spolek značný obnos. Obyčejné znuděné ženy se staly známými modelkami a získaly mnohem víc, než plánovaly. Vzaly život do svých rukou. Překonaly smrt manžela, jiná opuštění či nevěru a získaly zpátky důstojnost a radost ze života. Přehodnotily vztahy a utužilo se jejich přátelství.
Veronika Kapustová, 4.A
17
RECENZE- Velký Gatsby Americký román od Francise Scotta Fizgeralda se dočkal druhého filmového zpracování, očekávání byla veliká, ale jaký film doopravdy je? Děj, stejně jako v knižní předloze, vypraví zkrachovalý obchodník Nick Carraway (Tobey Maguire), který se vydá do New Yorku, aby mohl obchodovat na Wall Street. Koupí si starý zarostlý domek vedle luxusního síla pana Gatsbyho (Leonardo DiCaprio), kde se každý víkend pořádají bujaré večírky, které navštěvuje většina lidí z okolí, nikdo však nikdy neviděl hostitele. Přesto se Nickovi podaří s Gatsbym seznámit a navázat přátelský vztah. Nick zde také navštěvuje svoji sestřenici Daisy a jejího manžele Toma. A jak říká sám Nick, příběh onoho léta začne právě toho večera, kdy se vydá na večeři k Daisy a Tomovi… Leonardo di Caprio dokazuje, že opravdu je pan Herec. Od momentu, kdy se objeví na scéně a srdce dam se rozbuší, je to herecká symfonie, které ostatní herci jen sekundují. Do role Nicka byl ne zcela vhodně vybraný Tobey Maguire, který celý film působí poněkud ufňukaně. Z ostatních herců určitě stojí za zmínku Joel Edgerton, který se role pólisty a manžela Daisy zhostil na výbornou. Celý film vám budou oči přecházet z nádherných kostýmů a okázalých rekvizit, různých efektů - sečteno podtrženo, vizuální stránce se dá vytknout pouze místy její nereálnost, ale oko diváka udrží v pozornosti celou dobu. Hudebního doprovodu se ujal v dnešním světě známý a oblíbený raper Jay-Z, přestože soundtrack je sám o sobě povedený, do děje příliš nezapadá. Najde se tu však výjimka a to balada od Lany del Rey, která nejenže je velmi povedená, ale i do děje krásně zakomponovaná. Velký Gatsby je zajisté velký filmový počin, který se ale snaží tvářit až příliš dokonale a může působit přeplácaně a uměle. Skoro až nenechá vyniknout hereckým výkonům a dějové linii za tou vší okázalostí. Režisér Baz Luhrman se úkolu natočit další krásný film zhostil s úctou, ale záře Moulin Rouge Velký Gatsby nedosahuje.
Adéla Sotonová, 4.A
18
Stužkovák jako vystřižený ze 30. let A byl to právě film Velký Gatsby, odehrávající se ve 30.letech, podle kterého si studenti 4.B zvolili téma svého stužkovacího večírku. V sobotu 12. října se v hospodě St. Patrick sešli maturanti společně se svými oblíbenými profesory. Studenti se rozhodli pojmout tento večer netradičně, a proto je napadlo, že se oblečou do kostýmů. Tento úkol předali i pozvaným učitelům a poprosili je, aby se drželi daného „dress codu“. Téma večírku tedy byla 30. léta minulého století, známá pro bujaré večírky, jazzovou hudbu a dámy s dlouhými špičkami a kouřící cigaretou. Přesně o půl sedmé se celá třída sešla v hospodě a společnými silami ji vyzdobila a připravila techniku pro večerní program. První z mnoha vtipných situací nastala tehdy, když na místě byli už všichni učitelé kromě pana třídního. Velmi nás potěšilo, že všichni učitelé s námi „drželi basu“ a přišli v kostýmech. Některé jsme dokonce ani nepoznali. Po hodině strávené klábosením a chválením kostýmů, začala být celá třída značně nervózní, protože se „tříďas“ stále neobjevoval ve dveřích. Nakonec vše dobře dopadlo, a po hodinovém zpoždění se přece jen dostavil. Jako omluvu za nás zaplatil veškeré šampaňské, čímž si to u nás zase polepšil. Po výborné večeři a přípitku nastal čas studentky Martiny Tóthové, která připravila vtipnou prezentaci fotek našich čtyř let na gymnáziu. Zahráli jsme si i hru, při které učitelé poznávali na fotkách z dětství nás, studenty. Následovalo hromadné focení a další, už menší, přípitky. Za celou třídu 4.B mohu říci, že na náš stužkovací večírek jen tak nezapomeneme, a jsme rádi, že jsme měli natolik důvtipu, objednat stužku „třídní učitel“ navíc, protože následné veselí zapříčinilo její ztrátu.
Martina Musilová, 4.B
19
„Stužkovák“ třídy 4.A. ve stylu Black and white V posledním ročníku konečně nastal ten večer, kdy studenti stráví večer se svým třídním učitelem a dalšími “odvážlivci“, kteří nás učí. Večírek se konal v restauraci jménem Zelená žába. Měli jsme pronajatý salónek, jenž byl oddělen od hlavní části restaurace, takže nás nikdo nerušil. Já jsem měla pomoci s výzdobou, tudíž jsem musela přijít o hodinu dříve. Motto našeho stužkovacího večírku bylo: Black and white party. Tereze Kozohorské, která měla na starosti dekoraci, se celá výzdoba moc povedla. Když jsem vešla do místnosti, jako bych se ocitla na luxusním večírku, pořádaném místní smetánkou. A jak tedy dopadl večer? Když přišli všichni, což vlastně není tak pravdou, protože jeden student se nedostavil vůbec. Věděl úplně o všem. Jídlo si neobjednal, fotky nedal. Tedy netuším, proč to vynechal ze svého večera, ale udělal velkou chybu. Tedy poté co se dostavili studenti i učitelé, začala hrát příjemná hudba a všichni se bavili. Asi kolem sedmé hodiny náš pan učitel Marek Procházka pronesl proslov a pak následoval přípitek. Ze strany studentů se proslovu ujal Dominik Müller. Oba dva proslovy byly úžasné a procítěné. Následovalo ostužkování všech přítomných studentů. Kamarádi mírně omámeni alkoholem se plahočili na výzvu pana učitele pro svou stuhu, kterou si hrdě nechávali připnout na hruď, jako kdyby byli právě oceněni vyšší hodností, než dosud na hrudi nosili. Dále si podali s třídním učitelem ruku, přijali blahopřání a odcházeli. Po skončení "ceremoniálu" začala předmaturitní oslava, jak se patří. Začalo se hodovat, na jídelní stůl přinášeli pochoutky všech druhů, zejména steaky. Po pořádném „dlabanci“ studenti začali tančit, anebo si povídat s učiteli. V místnosti panovala příjemná atmosféra, která přetrvávala do pozdních hodin. Někteří studenti už nebyli přítomni, ale ti, co zbyli, se přesunuli do nedalekého klubu Gimlet. Kde protančili své boty až do ranních hodin. Zhodnotila bych tento večer jako více než zdařilý a tímto děkuji všem, co se této skvělé události zúčastnili.
Klára Schönbeková, 4.A
20
Horoskop pro rok 2014 Vodnář- Pokud toužíte po dokonalém partnerovi, tento rok právě takového potkáte, ale nesmíte si ho nechat utéct. Ve škole či zaměstnání budete potřebovat jen tři věci: hroší kůži, dobrou kondici a kolegyni, u které se můžete vypovídat, když se budete cítit špatně. TIP: Mluvte otevřeně o svých pocitech, i když to někdy bolí. Ryby- Zadané ryby budou v pokušení. Podlehnout je nebezpečné, protože pro vaši nevěru se nenajde žádná omluva. Ve škole či zaměstnání vám práce nepůjde moc od ruky. Ale rychlost beztak není vaší silnou stránkou. Máte jiné kvality, kterými zabodujete. TIP: Vydejte se na nákupy, budete mít čich na zlevněné věci! Beran- Krátký, ale intenzivní bude vztah se Střelcem. Perfektní kolega, věrný přítel a báječný milenec, tak to je osoba ve znamení Vah. Ve škole či zaměstnání se nemusíte přehnaně snažit a stejně dosáhnete úspěchu. TIP: Vyjeďte ze zajetých kolejí, pak budete mít volnou cestu. Býk- Tento rok je nejlepší období na budování kariéry popřípadě vysokých cílů ve škole. A když se zadaří, je možné, že se zvýší i váš plat (dobré známky). TIP: Konkurence nikdy nespí! Buďte ve střehu raději i v noci. Blíženci- Merkur a Jupiter jsou v perfektní pozici. To aby v tom byl čert, abyste letos neměla štěstí. Ale pozor, dobře to dopadne pouze tehdy, když se nezúčastníte zákeřných bojů o moc. TIP: Pokud chcete ve svém životě něco změnit, udělejte to teď. Rak- Mars vás pohání dopředu, ale pokud chcete něčeho dosáhnout, musíte začít opravdu bojovat. Dále si potřebujete dobít baterie. Nejlepší by bylo odjet na dovolenou. TIP: I když máte hodně elánu, neměli byste se přeceňovat. Hlavně při sportu. Lev- Lvi jsou typickými vůdčími typy, tak toho co nejvíce využijte! Všechno, co si teď naplánujete, dokážete jednoduše prosadit a díky tomu stoupne i vaše hodnocení. TIP: I když vám teď všechno skvěle vychází, měli byste si dát pozor na to, co komu říkáte! Panna- Váš profesní život ovlivňuje Merkur. Ten vás donutí k tomu, abyste ze svých myšlenek vytěsnili všechny nepodstatné věci a vytvořili si místo pro nové úkoly. TIP: Neodmítejte žádné nabídky, mohli byste toho jednou hodně litovat. Váhy- Odjeďte v klidu na dovolenou, v práci se stejnak nic moc dít nebude. TIP: Všechny důležité schůzky přeložte na konec roku, během začátku roku budete myslet jen na milování.
21
Štír- Také ve škole či práci se budete muset vzdát pomoci planet. Čím větší se vyskytnou problémy, tím budete klidnější, což udělá dojem na šéfa/učitele. TIP: Nakládáte si víc, než zvládnete. Raději uberte plyn. Střelec- V prvních měsících nepůjde nic snadno. Musíte bojovat a připravit se na pár nepříjemných konfliktů, ale všechno dobře dopadne. TIP: Protivům a rýpalům se vyhýbejte velkým obloukem, nenechte si zkazit náladu. Kozoroh- Ve škole či práci propukne menší peklo. Pracujte si na svém a nenechte se zatáhnout do žádných bojů. TIP: Nepřehánějte to s upřímností, s diplomacií se dostanete dál.
Klára Schönbeková, 4.A
Křížovka na konec
Zkratka PC znamená:
X
Latinsky žebra: Dante Alighieri napsal dílo:
X
Kdo vládne v době, kdy se odehrává Vrchlického Noc na Karlštejně? Pacovní tábor v SSSR: Hlavní město Estonska: V diakritickém pravopise se objevuje dlouhé a krátké: Autor díla Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha je Miguel de Cervantes y:
Pavla Michalovichová, 4.B
22
23
