SO 03 - ZELEŇ OBSAH A
TEXTOVÁ ČÁST 1 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1. 1 – Popis původního stavu 1. 2 – Inventarizace zeleně 1. 3 – Návrh zeleně 1. 4 – Dlouhodobé záměry a cíle 2 - TECHNICKÁ ZPRÁVA 2. 1 – Realizace zeleně 2. 1.1 – Úpravy stávající zeleně 2. 1.2 – Výsadby stromů 2. 1.3 – Výsadby keřových skupin 2. 1.4 – Založení trávníku a louky 2. 1.5 – Střešní zeleň 2. 2 – Údržba zeleně 2. 2.1 – Rozvojová péče 2. 2.2 – Udržovací péče
B
VÝKRESOVÁ ČÁST SO 03 / 02 INVENTARIZACE SO 03 / 03 PŮVODNÍ STAV SO 03 / 04 OSAZOVACÍ PLÁN SO 03 / 05 TABULKA INVENTARIZACE
PARK POD PLACHTAMI na Kamenném vrchu II, v Brně – Novém Lískovci SO 03 - ZELEŇ 1. strana
A – TEXTOVÁ ČÁST 1 - PRŮVODNÍ ZPRÁVA 1.1 – Popis původního stavu Plocha budoucího parku se nachází v katastru Brna – městské části Nový Lískovec, v lokalitě zvané Kamenný Vrch II., mezi ulicemi Slunečná, Plachty a Oblá. Je součástí širšího sportovně-rekreačního areálu. Stávající zeleň na daném území tvoří jednak pravidelné aleje mladších listnatých stromů doprovázející chodníky po obvodu plochy v návaznosti na okolní zástavbu, jednak nepravidelné skupiny vzrostlých jehličnanů i listnáčů – pozůstatky někdejší zahrádkářské kolonie, částečně mladší náletové dřeviny. Tato stávající zeleň byla inventarizována již v rámci urbanistické studie v roce 2004. Bude i nadále v maximální možné míře zachována; pouze některé málo hodnotné náletové dřeviny budou odstraněny, a to v místech, kde je to nezbytné z důvodu provedení terénních úprav.
1.2 – Inventarizace zeleně Vzhledem k tomu, že uplynula již delší doba od zpracování původní inventarizace zeleně v rámci urbanistické studie, byla v říjnu 2009 provedena její aktualizace. U jednotlivě inventarizovaných stromů byly zjišťovány tyto parametry: výška (v rozmezí po 5 m), průměr kmene (po 10 cm, od průměru 60 cm po 20 cm), průměr koruny (po 2 m, od průměru 10 m po 5 m) a věková kategorie (010, 10-20, 20-40, 40-60, 60-100, nad 100). Pro stanovení perspektivy dalšího vývoje je rozhodující sadovnická hodnota, která integrovaně hodnotí kvalitu stromů: 1 - nejhodnotnější dřeviny Dřeviny absolutně zdravé, bez pozorovatelných poškození, zavětvené až k zemi, velikostně již plně rozvinuté, avšak ještě v plném růstu a vývoji. Je u nich předpoklad, že mohou svou sadovnicko-krajinářskou funkci plnit ještě po řadu desetiletí. 2 - velmi hodnotné dřeviny Zdravé dřeviny, typického tvaru, odpovídající příslušnému druhu nebo kultivaru v celkovém habitu, nanejvýš jen nepatrně narušené nebo poškozené, například bez větví spodního patra, mírně nahnuté, nebo s menšími volnými prostory v koruně. Velikostně rozvinuté alespoň tak, aby dosahovaly přibližně polovinu těch rozměrů, které jsou na daném stanovišti schopny maximálně vytvořit. Dřeviny musí mít předpoklad rozvoje pro řadu dalších desetiletí, při udržení PARK POD PLACHTAMI na Kamenném vrchu II, v Brně – Novém Lískovci SO 03 - ZELEŇ 2. strana
dosažené kvality. K jejich odstranění lze přistoupit jen ve zcela vyjímečných případech. 3 - dřeviny průměrné hodnoty Dřeviny zdravé, resp. jen nepatrně proschlé, ale bez chorob a škůdců, kteří by se mohli rozšiřovat. Dřeviny se mohou tvarově lišit i velmi podstatně podle původního typu. Patří sem dřeviny vysoko větvené, avšak takové, u nichž je předpoklad obrůstání kmene. Patří sem dřeviny tvarově i vzhledově typické, avšak dosud menšího vzrůstu, který nedosahuje poloviny normálních rozměrů daného druhu na posuzovaném stanovišti. U této kategorie musí být předpoklad dlouhodobého rozvoje. Tam, kde to záměr vyžaduje, mohou být tyto dřeviny odstraněny. 4 - dřeviny podprůměrné hodnoty Dřeviny značně poškozené, velmi vysoko větvené, bez předpokladu obrůstání po prosvětlovacích probírkách, dřeviny staré a málo vitální, výrazně prosychající, vydoutnalé, případně i jinak silně poškozené. Předpoklady dalšího vývoje jsou značně omezené, jak v čase, tak v kvalitě. Patří sem hlavně takové dřeviny, u nichž nelze předpokládat zlepšení jejich kvality. Nesmí to být však dřeviny ohrožující bezpečnost lidí nebo porostů. Při výhledových úpravách porostů se počítá s jejich postupným odstraněním. 5 - dřeviny nevyhovujicí Dřeviny velmi silně poškozené, nemocné, silně napadené škůdci, zvláště takovými, kde hrozí nebezpečí jejich šíření na další porosty, dřeviny odumírající a odumřelé, dřeviny, které ohrožují bezpečnost lidí. Dřeviny, které svou existencí výrazně poškozují kvalitu cennějších exemplářů. Při řešení ploch je nezbytné tyto dřeviny okamžitě, nebo v co nejkratší možné době odstranit.
1.3 – Návrh zeleně Nově navrhované pásy zeleně – vzrostlých listnatých stromů s podrostem ucelených keřových skupin - funkčně oddělují stávající obvodové aleje a vytyčují území vlastního parku. Dále slouží i jako zpevnění svahů, zejména na východní straně. Vnitřní plochu parku lze dále rozčlenit na dvě části : severní pobytověrekreační a jižní přírodní. Po obvodu první z nich jsou umísťována dětská hřiště pro malé i větší děti, ale i klidová plocha pro posezení dospělých návštěvníků. Hlavním prvkem zeleně je zde nízce sekaná pobytová louka, umožňující volný pohyb návštěvníků. Výsadby nových stromů jsou proto omezeny na jednotlivé solitéry zdůrazňující kompozičně významné body parku; částečně také poskytující zastínění hřišť či laviček. Zajímavým prvkem je zachovalý ostrůvek "původní" vegetace, který se stane inspirací pro úpravu druhé, přírodní části - a to v souladu se soudobými trendy tvorby moderní městské zeleně. Proto bude alespoň zčásti i během stavby zachován, na zbývající ploše bude výsevem nově založena květnatá louka. Během následujícího období rozvojové péče vznikne kombinací původních i nově doplněných druhů pestré přírodě blízké společenstvo. PARK POD PLACHTAMI na Kamenném vrchu II, v Brně – Novém Lískovci SO 03 - ZELEŇ 3. strana
V přirozeném těžišti celé úpravy je umístěna vodní nádrž, doplněná visutou lávkou. Tento – z kompozičního hlediska nejdůležitější - prvek ještě dále prohlubuje podmínky pro rozvoj mnoha druhů rostlin i živočichů v přírodní části parku. Nové výsadby zeleně v podobě malých skupinek keřů i stromů podtrhují tento přírodní ráz. Vzhledem ke skutečnosti, že předem nelze stanovit přesný režim kolísání vodní hladiny v průběhu roku, není v předpokládané litorální zóně vodní nádrže nyní navrhována výsadba konkrétních vlhkomilných či bahenních rostlin. Avšak některé vhodné druhy (ostřice) se vyskytují ve stávajícím porostu a po ustálení nově vzniklých poměrů lze předpokládat jejich spontánní rozšíření. Území parku příčně protíná terénní val překrývající těleso kolektoru. Pomocí výsadeb zeleně i částečné modelace terénu bude tento prvek opticky potlačen. Pro výsadby byly již v rámci studie parku vytipovány konkrétní taxony stromů, vybrané s ohledem na specifické podmínky Kamenného Vrchu. Jedná se o nenáročné, odolné a především suchovzdorné dřeviny, včetně některých zatím zřídka využívaných druhů. Zároveň však vytvářejí plný sortiment potřebný ke kompozici parku (dřeviny solitérní, krycí, doplňkové). Vzhledem k tomu, že se jedná o prostředí v minulosti člověkem mnohokrát pozměněné, ležící uvnitř sídlištní zástavby, není výběr navrhovaných dřevin omezen na druhy výhradně domácí. Jedná se o kombinaci rostlin různého geografického původu, avšak se společným jmenovatelem vhodnosti do daných podmínek. Celkový přírodně působící charakter parku by však měl být dodržen – z výsadeb jsou vyloučeny všechny nápadně atypické zahradní formy, a to jak tvarové (sloupovité, převislé), tak i barevné (červenolisté, panašované). Výsadby jednotlivých druhů se po celém území parku vzájemně prolínají, nejsou tedy nijak ostře ohraničené. Přesto však lze rozlišit několik různých skupin. Historii daného místa, tedy zaniklou zahrádkářskou kolonii s převážně ovocnými stromy, připomene výsadba na svahu podél východního okraje parku : okrasná hrušeň Pyrus carlleyana ‚Chanticleer‘, plnokvětá třešeň Prunus avium ‚Plena‘ i jeřáb Sorbus aria. V přírodní jižní polovině parku převládají teplomilné domácí dřeviny : Quercus cerris, Fraxinus ornus, Acer campestre. Ty budou po obvodu parku doplněny dalšími suchovzdornými druhy Tilia tomentosa, Corylus colurna, Robinia pseudoacacia ‚Unifolia‘, jejichž výsadbou lze zajistit rychlé vytvoření vyšší optické clony vůči okolní zástavbě. Exotičtěji působící dřeviny Catalpa bignonioides a Koelreuteria paniculata jsou umístěny solitérně v severní pobytové části parku, poblíž cest, hřišť či laviček. Výsadba jehličnanů, a to nejsuchovzdornějšího druhu borovice Pinus nigra i smrku Picea omorika je soustředěna do blízkosti stávajících vzrostlých borovic. Určitou výjimkou je solitérní výsadba douglasky Pseudotsuga menziesii. Tento strom byl do projektu zařazen na základě přání občanů při veřejném projednávání studie, měl by být každoročně využíván jako strom vánoční. PARK POD PLACHTAMI na Kamenném vrchu II, v Brně – Novém Lískovci SO 03 - ZELEŇ 4. strana
Po obvodu parku budou stromy v podrostu doplněny nepravidelně rozmístěnými a různě velkými keřovými skupinami. Společnou vlastností navrhovaných pěti druhů Cornus sanguinea, Euonymus europaeus, Hippophaë rhamnoides, Ligustrum vulgare a Pyracantha coccinea je tvorba barevných plodů. Ty poskytnou kromě podzimního vizuálního efektu zároveň i potravu pro ptactvo.
1.4 – Dlouhodobé záměry a cíle Navrhovaná zeleň podstatně přispěje ke zlepšení hygienických i estetických parametrů celého areálu, čímž podporuje jeho hlavní účel: vytvoření rekreačního zázemí pro obyvatele i návštěvníky městské části. Rekreační využití parku bude mít mnoho různých podob – od aktivního fyzického pohybu a her v jeho severní pobytové části, po klidné pozorování projevů přírody v jeho jižní polovině. I v současné době se zde vyskytuje mnoho druhů živočichů (a to i střední velikosti : králíci, koroptve) a po realizaci navrhované zeleně lze předpokládat jejich další rozšíření. Tím park posílí i funkci ekologickou, osvětovou a výchovnou. Příležitostné setkávání občanů v parku, například kolem vánočního stromu, může částečně kompenzovat neexistenci centrálního náměstí v Novém Lískovci. Občanské iniciativy (odborně usměrněné OŽP ÚMČ) lze využít při dalším rozvoji parku v budoucnu – například dosadby drobných cibulovin do květnaté louky či vlhkomilných rostlin na březích vodní nádrže.
PARK POD PLACHTAMI na Kamenném vrchu II, v Brně – Novém Lískovci SO 03 - ZELEŇ 5. strana
2 - TECHNICKÁ ZPRÁVA 2. 1 – Realizace zeleně 2. 1.1 – Úpravy stávající zeleně Stávající dřeviny budou v určeném rozsahu zachovány. Odstranit je nezbytné některé skupiny keřů a náletových dřevin v místech terénních úprav a porost na ploše plánované vodní nádrže. Část přírodního porostu nezasažená přímo stavbou vodní nádrže bude zachována. Nejcennější stromy jsou vzrostlé jehličnany a dva ořešáky v severní části plochy. Tyto dřeviny budou při provádění stavebních činností v jejich okolí chráněny bedněním. Je nutné postupovat dle ČSN DIN 18 920 „Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech“: “Všeobecně Při výkopových pracích a stav. úpravách není dovoleno ukládat zeminu, stavební odpad nebo stavební materiál na hromady ke stromům, ani kmeny stromů zasypávat. Při opravách a budování nových inž. sítí nebude ukládáno jejich podzemní vedení v bezprostřední blízkosti stromů a keřů. Trasy vedení nezpůsobí možnost ohrožení nebo poškození stromů, nebo keřů, nebo jejich kořenů. Vzdálenost vedení tras inž.sítí od stávajících stromů či keřů bude: od kanalizace, horkovodu a plynovodu 2,5 m, od vodovodu, elektr.kabelů a ost.sítí 1,5 m. Způsob ochrany zachovaného stromu Strom zachovaný na staveništi se musí chránit před mechanickým poškozením (pohmoždění kůry kmene, větví a kořenů, poškození koruny). Je nutné chránit celou kořenovou zónu stromu, což je plocha půdy pod korunou stromu (ohraničená okapovou linií stromu). Jestliže není možno tuto ochranu zajistit, je třeba kmen obednit alespoň do výšky 2 m. Ochrana musí být připevněna bez poškození stromu a vůči kmenu musí být vypolštářována. Nesmí být postaveny přímo na kořenové náběhy. Ohrožené větve se musí vyvázat nahoru. Místa úvazků se vypodloží vhodným materiálem. Případné poškození Jestliže dojde při stavebních úpravách nebo výkopových pracích k poškození zachovaných stromů nebo jejich kořenů, je zhotovitel stavebních prací povinen zajistit okamžité odborné ošetření.“
PARK POD PLACHTAMI na Kamenném vrchu II, v Brně – Novém Lískovci SO 03 - ZELEŇ 6. strana
2. 1.2 – Výsadby stromů Pro výsadbu jsou navrhovány vzrostlé stromy, ve všech případech se zemním balem. Zemina ve výsadbových jamách nebude vyměňována, ale obohacena půdním kondicionérem s hydroabsorbentem v poměru 3 kg/m3. U listnatých stromů je při výsadbě nezbytná redukce koruny nejméně o 1/3 jejího objemu. Přirozený habitus a tvar koruny charakteristický pro daný druh však musí být přitom zachován a terminální výhon nesmí být poškozen. Vysazené stromy budou ukotveny třemi kůly; závlahové sondy instalovány nebudou. Nezbytné je vytvarování dostatečně dimenzované mísy kolem stromů; ta bude dále zamulčována drcenou borkou o výšce vrstvy 5 až 10 cm.
2. 1.3 – Výsadby keřových skupin Keře ve skupinách budou vysazovány do trojsponu na vzdálenost cca 70 cm, což odpovídá množství 2 ks/m2. Jednotlivé druhy nebudou oddělovány, ale naopak navzájem mozaikovitě promíchány. Výhony keřů lze při výsadbě přiměřeně zkrátit řezem. Plochy keřových skupin budou souvisle zamulčovány drcenou borkou o výšce vrstvy 5-10 cm.
2. 1.4 – Založení trávníku a louky Plochy určené k založení nového trávníku a louky musí být v předstihu cca 3 týdny odpleveleny postřikem totálním herbicidem s účinnou látkou glyfosát. Další postup při přípravě ploch je obvyklý : kultivátorování, hrabání. Pro výsev trávníku může být použita kterákoliv univerzální parková travní směs. Naopak pro květnatou louku musí být použito speciální osivo obsahující nejméně 40 druhů rostlin s výraznou převahou dvouděložných. Výsevek u květnaté louky je pouze 1-2 g/m2, což může být obtížněji proveditelné. Řešení spočívá v rozdělení osiva i ploch na menší díly; rovnoměrném promíchání osiva s větším množstvím písku a následném výsevu této směsi. Vnější hranice nově zakládaných ploch není totožná s hranicí řešeného území. Na plochách za navrhovanou výsadbou obvodové zeleně bude zachován stávající travnatý porost.
2. 1.5 – Střešní zeleň Střešní zeleň extenzívního typu bude součástí stavby vyhlídkového altánu. Pro výsadbu bude použita mozaikovitá směs různých nízkých druhů a kultivarů rodu Sedum (rozchodník), rostliny budou vysazovány do trojsponu na vzdálenost 25 cm, což odpovídá počtu 16 ks/m2. Celkové množství potřebné pro osázení plochy 6 x 4 m je 384 ks. PARK POD PLACHTAMI na Kamenném vrchu II, v Brně – Novém Lískovci SO 03 - ZELEŇ 7. strana
2. 2 – Údržba zeleně 2. 2.1 – Rozvojová péče Rozvojová péče slouží k dosažení funkceschopného stavu zeleně. Bude prováděna po dvě vegetační období následující po realizaci. U vysazených dřevin (stromů i keřových skupin) bude prováděna zálivka. Její intenzita závisí na průběhu počasí během vegetačního období, největší potřeba vláhy je na jaře v době intenzivního růstu. Koruny stromů budou jednorázově upraveny výchovným řezem, a to dva roky po jejich výsadbě. Tento zásah lze provést v předjaří (únor-březen), nebo jako letní řez v červenci. Mísy stromů i plochy keřových skupin budou mechanicky odplevelovány. Po uplynutí období rozvojové péče bude kotvení stromů odstraněno, mulčování borkou nebude obnovováno. Po založení květnaté louky dojde zároveň s vývojem semenáčků lučních rostlin i k rozvoji plevelů. Proti nim nelze v tomto případě zasahovat chemicky. Proto bude louka v období rozvojové péče sekána častěji, tj. 4 až 5 sečí v jednom roce.
2. 2.2 – Udržovací péče Udržovací péče slouží k zachování plné funkční účinnosti zeleně. Zásahy do korun stromů (probírka, zdravotní řez) budou provedeny jednorázově jen v případě potřeby. Keřové skupiny mohou být jednou za 5-7 let podrobeny zmlazovacímu řezu, nejvhodnější období pro tento zásah je předjaří. Plochy trávníků budou už od svého založení udržovány v intenzitě obvyklé v dané lokalitě : 6 sečí ročně, podzimní a jarní výhrab. Kosení květnaté louky bude probíhat 2x ročně, a to v červnu (za vrcholem kvetení) a v srpnu (po skončení letního sucha). Vzhledem k předpokládanému rozvoji mnoha živočichů je nutné provádět kosení ohleduplně : nepostupovat přitom od okrajů ke středu plochy, nesekat všechny plochy zároveň. Pokosená hmota bude odstraňována, ale podzimní a jarní výhraby u květnaté louky prováděny nebudou. Do režimu údržby květnaté louky bude zapojen i ostrůvek ponechané původní vegetace. Posečenou hmotu i vyhrabané listí lze využívat k opakovanému zamulčování keřových skupin a stromových mís.
PARK POD PLACHTAMI na Kamenném vrchu II, v Brně – Novém Lískovci SO 03 - ZELEŇ 8. strana
B – VÝKRESOVÁ ČÁST Viz. výkresy SO 03 / 02, SO 03 / 03, SO 03 / 04 a tabulka SO 03 / 05
V BRNĚ 27.1. 2011
Ing. Petr FÖRCHTGOTT
PARK POD PLACHTAMI na Kamenném vrchu II, v Brně – Novém Lískovci SO 03 - ZELEŇ 9. strana
