1
PROGRAM REGENERACE MPR JINDŘICHŮV HRADEC 2008 – 2017, AKTUALIZACE 2013
2
Městský úřad Jindřichův Hradec 2013
3
Obsah 1. Úvod 2. Základní informace o MPR a Programu regenerace 2.1. MPR 2.2. Historie návrhu MPZ 2.3. Historie Programu regenerace 2.4. Podklady pro zpracování Programu 2.5. Průběh zpracování Programu regenerace MPR 3. Údaje o území 3.1. Vymezení a členění území regenerace 3.2. Charakteristika území 3.3. Širší vztahy 3.4. Potenciál území 4. Historie regenerace v J. Hradci 4.1. Vznik Programu 4.2. Činnost na poli regenerace v letech 1994- 2007 a 2008-2012 4.3. Zkušenosti RP MPR 5. Současný stav stavebního fondu 5.1. Stavební stav stavebního fondu v území 5.2. Stav památek 6. Problémy a střety v území 6.1. Silné stránky 6.2. Slabé stránky 6.3. Problémy a střety v území 7. Cíle a zásady regenerace 8. Návrh opatření 8.1. Věcná opatření 8.2. Členění stavebních regeneračních úkolů 8.3. Postup aktualizace a výběr akcí pro dotační tituly 9. Stavebně regenerační úkoly v obnově památek A Kriticky ohrožené objekty B Obnova systémů TI C. Obnova objektů a jejich souborů 10. Ostatní úkoly regenerace A. Sociální a ekonomické problémy B. Ekologické problémy C. Scénář a kritická místa Programu, zásady projektového zadání. D. Náklady, financování a návratnost E Informace a osvěta F. Závaznost a lhůty aktualizace 11. Přílohy
4
1.
Úvod
MPR Jindřichův Hradec patří k nejstarším rezervacím u nás a kdyby byla vyhlašována později, byla by se možná rozprostírala na větším území. Naše město má totiž kromě historického centra i historické předměstí jako památku na doby, kdy bylo osmým největším městem v českém království. Ochrana památek tu má dlouhou tradici a také do Programu regenerace se město zapojilo jako jedno z prvních a původně mělo být přímo modelovým městem. Nepodařilo se tehdy pořídit regulační plán městské památkové rezervace. Podařilo se však pořídit podkladovou studii pro MPR i pro okolní území a sestavit pracovní skupinu, která vybírá akce obnovy a každoročně aktualizuje Program. V roce 1998 byl schválen územní plán města. Období let 1993-2006 bylo z hlediska Programu regenerace pro město velmi úspěšné; stav rezervace i památek v jejím okolí se výrazně zlepšil. Bylo dovršeno i úsilí o pořízení regulačního plánu. Ten byl koncem roku 2006 schválen a stal se rovněž podkladem pro činnost na úseku památkové péče. Na regulační plán se soustřeďovala hlavní pozornost a samotný Program byl aktualizován zcela jednoduše a platnost původní podkladové studie byla stále prodlužována. Aby se vlastní Program nestal nejslabším článkem celého procesu obnovy, přikročilo se v návaznosti na první zkušenosti s regulačním plánem MPR, s pořizováním územně analytických podkladů podle nového stavebního zákona a s provozem městského geografického informačního systému k pořízení nového Programu regenerace. Tento Program se nesnaží o opakování toho, co je v těchto dokumentech již k dispozici a v mnohém ohledu se na ně bude odkazovat. Zároveň vytvoří jasná pravidla pro každoroční aktualizaci regeneračních úkolů s maximálním využitím GIS města. Je každoročně aktualizován, zejména po polovině své předpokládané platnosti.
2.
Základní informace o MPR a Programu regenerace
2.1
MPR
MPR Jindřichův Hradec měří cca 21 ha a byla vyhlášena 1987. Hranice rezervace je vedena na severní straně centra podél Husových sadů a po vnějším obvodu opevnění k Vajgaru a podél jeho břehu a Vajgarského mostu, přechází Vídeňskou ulici a po jihovýchodním břehu malého Vajgaru a zájezku k ústí do Nežárky. Po západním břehu Nežárky vede hranice k severozápadnímu okraji městského opevnění a podél čp. 114 zpět k Husovým sadům. Nejde o první vyhlášení; jdeme-li zpět proti času, dostaneme se až k roku 1950. Tehdy ovšem měl pojem městské památkové rezervace poněkud jiný obsah než dnes. Rezervace byly vyhlášeny především s úmyslem rychle obnovit památkový fond. Důraz nebyl kladen ani tak na podmínky ochrany, jako na postup obnovy památek. Významné je vyhlášení z roku 1961; zde už jde o výnos tehdejšího ministerstva školství a kultury ČSR ve vazbě na zákon č. 22/ 1958 Sb. o kulturních památkách. Vyhlášení v roce 1987 bylo součástí téhož památkového zákona.
5 2.2
Historie návrhu MPZ
Při pracích na PR vyšlo najevo, že specifikem našeho města je potřeba zabývat se daleko širším územím, než je samotná MPR, zahrnující historické centrum města. Historická předměstí se vyznačují značnou koncentrací památek vyžadujících regulaci podobnou, jako vlastní MPR. Není tu řeč o ochranném pásmu MPR, to je ještě několikanásobně širší. Autor podkladové studie po dohodě s Městem řešil území v těchto hranicích: břeh Vajgaru, ulice Claudiusova, Miřiovského, Röschova, Gymnazijní, Janderova, u čp 114/IV přes Nežárku, Nová Stavení, Karlov, odtud přes Nežárku k čp. 89/III, Václavská, U nemocnice, a dál ve směru ulice Ruských legií na břeh Vajgaru. Při dalších doplňujících průzkumech, které vždy předcházely každoroční aktualizaci, bylo k území podkladové studie přidáno ještě Nežárecké předměstí, protože je zároveň ochranným pásmem NKP státní hrad a zámek. Řešené území se tak zhruba kryje s návrhem na vyhlášení MPZ , který v říjnu 1999 NPÚ odevzdal SÚPP. Návrh se dostal až na ministerstvo kultury, v současné době však není aktuální, a proto jsou údaje o okolí rezervace z Programu vypuštěny. V případě budoucího vyhlášení zóny by byl zpracován její vlastní program regenerace. 2.3
Historie Programu, legislativní východiska
PR jistě není prvním Programem na úseku památkové ochrany; podobná byla i sama původní myšlenka rezervací, i když v první řadě šlo o jejich podle tehdejších představ okamžitou obnovu a až v druhé řadě o nastolení režimu ochrany. Dnešní Program regenerace vychází z usnesení vlády č. 209 z roku 1992 a město Jindřichův Hradec se společně s asi pěti dalšími městy zúčastnilo hned prvního ročníku Programu. Byla vytvořena pracovní skupina, jejíž složení se mírně obměňuje; mění se hlavně zástupci NPÚ. Předsedou pracovní skupiny byl zpočátku tehdejší starosta města, Ing. Josef Eder, později zastávali tento post místostarostové. Nyní je předsedou pan Ing. Bohumil Komínek. Každou středu se schází koordinační porada odboru výstavby a odd. památkové péče, která mj. konzultuje jednotlivé akce obnovy. Celá pracovní skupina se schází minimálně dvakrát ročně k projednání anketních dotazníků a k výběru akcí pro dotace. Od roku 1994 tento výběr vychází z podkladové studie, která obsahuje bohatý faktografický materiál a zároveň obsahuje seznam akcí obnovy pro nejbližší období, a to jednak souhrnně pro období 1995 – 2000, zvlášť pak pro roky 1995 – 1996. V praxi byla tato část v podstatě uskutečněna, nicméně provádění se opožďovalo za předpokladem a jinde byla zase dána přednost akcím ne zcela nejnaléhavějším, ale dobře a odpovědně připraveným. Proto byla obecná část studie a Programu shledávána jako vyhovující i po roce 2000, zatímco konkrétní akce obnovy byly aktualizovány průběžně. Po čase byla překonána nechuť aspoň některých vlastníků opakovaně připravovat akce, které pro nedostatek financí nedostaly dotaci a ukázalo se, že potřeba dotací stále trvá. Jak se obsah podkladové studie stále více rozcházel se skutečností, podařilo se prosadit myšlenku, že doplňování pochozími průzkumy stavu památek již nestačí a mělo by se alespoň na území rezervace přikročit k pořízení regulačního plánu. Ten byl dokončen a schválen 22. prosince 2006. 2.4
Podklady pro zpracování Programu
Program regenerace je postaven na urbanistických dokumentech, proto nebyl v začátcích svěřen orgánu památkové péče, ale orgánu územního plánování. Základem se stala urbanistická studie, kterou zpracoval ing. arch. Tadeáš Matoušek tehdy v rámci SÚRPMO Praha, a.s. Zároveň se tehdy pořizoval územní plán města, jehož vedlejším produktem bylo založení geografického informačního systému města. Později se GIS orientoval na produkty firmy Hydrosoft
6 Praha (dnes T-mapy); v tomto systému je založena i mapová a tabulková část tohoto Programu. Tím se usnadní každoroční aktualizace. Studie architekta Matouška se ještě nemohla spoléhat na podrobnost územně plánovací dokumentace a proto byla podstatně rozsáhlejší, než tento Program. Obsahovala bohatou dokumentaci a výkresovou část, která v podstatě nahrazovala nynější regulační plán. Měla vlastní průzkumovou a rozborovou část, která může být rovněž nahrazena dokumentací k regulačnímu plánu. Plán funkčního využití území je z dnešního pohledu zbytečný, stejně jako například plán střech. Program nemá řešit dopravní problém ani sledovat vlastnické vztahy. První problém je řešen regulačním plánem, druhý je obsažen ve fungujícím GISu. Nicméně v době zpracování studie nebyl ještě schválen ani nový územní plán města a neexistoval ani geografický informační systém města. Proto regulační plán a GIS spolu s původní studií a vlastními zjištěními úřadu jsou základním podkladem pro zpracování Programu. Podívejme se nyní, jak byla naplněna studie, kterou má dnešní PR nahradit. Z hlavních problémů byl v podstatě vyřešen problém bydlení v MPR, problém Klášteříčku, zámeckého mlýna a jezuitské koleje. Nevyřešen zůstal pivovar a zčásti i františkánský klášter. Zlepšil se stav životního prostředí, veřejných prostorů a veřejné infrastruktury. Přetrvávají obecné problémy s dopravou, zelení, stavem dvorů a využitím některých objektů. I regenerační procesy jsou z větší části předdefinovány regulačním plánem; v území mimo MPR je nejnápadnější neuskutečnění dostavby při ulicích Václavská a Miřiovského, poněkud jinak jsou dostavěny vysokoškolské koleje. Počet domů, naléhavě vyžadujících zásadní rekonstrukci, se snížil. 2.5
Průběh zpracování Programu regenerace MPR
Hlavní podklady Pro zpracování Programu jsou regulační plán, městský informační systém a vlastní průzkumy a zjištění. Vlastníci památek mohou dávat podněty pro aktualizaci a jsou pravidelně dotazováni na připravované akce obnovy. S těmito podklady byl Program regenerace vypracován přes léto 2007 a příprava akcí na rok 2008 už proběhla na podkladě nového Programu. Schválen zastupitelstvu města byl na podzim 2007 a každoročně aktualizován. Tato větší aktualizace je zpracovávána v roce 2012 a projednávána v roce následujícím,. yužívá už územně analytických podkladů. Průzkumy byly doplněny pochozím průzkumem, zaneseným do tabulky domů. Běžné roční aktualizace se omezují na aktualizaci ročního plánu obnovy. Zásadní změnou výchozích podmínek je pak definitivní zákaz zařazování objektů mimo hranice MPR.
3.
Údaje o území
3.1
Vymezení a členění území regenerace
Tento program je řešen pro celé území MPR Jindřichův Hradec. Území je členěno pro lepší orientaci na bloky podle platného regulačního plánu. Existuje drobný rozdíl mezi hranicemi MPR a území řešeného RP v místě autobusové zastávky, tento je však v RP řádně zdůvodněn a zde nehraje žádnou roli. 3.2
Charakteristika území
3.2.1. Širší vztahy Z hlediska regenerace jsou podstatné hlavně dálkové pohledy; dopravní, technické a další urbanistické problémy ponechme hlavně územně plánovací dokumentaci. Se souhlasem autora je použit výkres, který byl původně zamýšlen pro RP, ale nevyhovoval dikci tehdejšího stavebního zákona.
7 3.2.2. Potenciál území Počet obyvatel města je v současné době v podstatě stabilní a činí cca 22 000, v samotné MPR žije cca 700 obyvatel Potenciál území městské památkové rezervace je detailně charakterizován v Regulačním plánu MPR. Jsou zde uvedeny jak údaje demografické, tak údaje o občanském vybavení a stavebním fondu rezervace. Stručně lze uvést, že počet pracovních příležitostí MPR je zhruba roven počtu jejích obyvatel. Významnou roli mají i vlastnické vztahy v území, které obsahuje v nejpřehlednější podobě GIS města. Z něho je patrno, že převážná většina objektů, včetně památek, je v soukromém vlastnictví. Z hlediska regenerace památek je podstatné, že historické jádro města tvoří dnes poměrně stabilizovaný soubor staveb, které ve svém souhrnu nejsou kulisou pro turistický ruch, ale plní všechny funkce plnohodnotného městského centra. 4.
Historie regenerace v J. Hradci
4.1
Vznik Programu
Jak již bylo řečeno, bylo město účastno na Programu od samého počátku; podkladem se však nestal regulační plán, ale urbanistická studie. 4.2
Činnost na poli regenerace v letech 1994- 2007 a 2008-2012
Za dobu existence Programu bylo dotováno státem přes sto akcí obnovy. Za nejvýznamnější úspěch je považován fakt, že tyto akce zásadně a komplexně změnily vzhled památkové rezervace a udělaly z ní plnohodnotné centrum města. Ačkoli jsme se snažili nezanedbávat ani objekty za hranicí MPR, rezervace měla vždy přednost a podařilo se opravit soubor nejvýznamnějších památek, tvořících podstatu rezervace, totiž bývalou jezuitskou kolej a jezuitský seminář, proboštství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, sloup Nanebevzetí Panny Marie* a největší městské domy na náměstí včetně části městského opevnění. Ve třech případech jsme se zúčastnili soutěže o nejlepší regeneraci, a to pokaždé, kdy byla dokončena nějaká význačná akce obnovy, která korunovala úsilí minulých let. Poprvé to bylo v roce 1998, kdy byla dokončena kaple sv. Maří Magdalény a podruhé v roce 2006, kdy byla dokončena podstatná část celé jezuitské koleje a dokončeno restaurování maleb v bývalém refektáři. V obou případech jsme se umístili na prvním místě v kraji. Konečně následujícím ročníku soutěže se město stalo Historickým městem roku 2007. Celkové výsledky za první období tohoto Programu: rok ČR JH počet příspěvek náklad obnovy památek města 2008 39810 1885+1000 11 340 6,1 odměna za soutěž 2009 44215 2065 11 385 5,1 2010 38330 1805 8 501 3,3 snížení 15% 2011 41195 1625 7 333 3,9 2012 40920 1415 9 231 2.7 V roce 2011 poskytlo město údaje do ankety ke dvacetiletému výročí Programu. Za toto období přišlo do J. Hradce cca 60 mil. Kč státních dotací. Dále se ustálil zvyk přidávat k povinným podílům města ještě příspěvky na další památky. Přednost mají zpravidla ty, které jsou zakotveny v Programu, ale nedostaly státní dotaci. K významným počinům patří například záchrana fragmentů fresek na čp. 157/I nebo odstranění následků havárie stropní konstrukce v domě čp. 8/I. * Bývá nazýván také sloupem Nejsvětější Trojice; potíže s pojmenováním této významné památky jsou velmi starého data.
8 I do budoucna město spoléhá do značné míry na Program regenerace, který je stále nejlépe fungujícím dotačním titulem pro obnovu památek. S postupně se zlepšujícím stavem památek roste Potřeba aktualizací Programu a Program získává některé rysy operativního řízení. Stále však je co opravovat a Program má – pokud bude dostatečně dotován z rozpočtu- zajištěnu budoucnost ještě na více let. Cílem města je po nucené pětileté přestávce, dané pravidly soutěže, opět usilovat o titul Historické město roku. Je k tomu mj. zapotřebí vybrat takové akce obnovy, aby celkový stav rezervace byl maximálně zhodnocen a aby k tomuto cíli přispěli i ostatní investoři včetně správců infrastruktury. 4.3
Zkušenosti s RP MPR
Regulační plán se využívá v každodenní praxi stavebního úřadu a orgánu památkové péče. Nejde o velké záměry, kterými by došlo k dostavbě proluk nebo změně funkce většího rozsahu. Regulační plán se používá zejména k regulaci drobnější stavební činnosti, přičemž vysvětlováním principů regulačního plánu dochází nutně k sjednocení dosavadní praxe a celkovému zproduktivnění a zkvalitnění procesu rozhodování o přípustnosti jednotlivých záměrů. Mezi vlastníky památek je rozšířena představa, že regulační plán může být na překážku jejich záměrů a omezí jejich práva. Ponecháme-li stranou fakt, že možnost realizace staveb není obsahem vlastnického práva, pak zjišťujeme, že RP umožňuje všechny rozumné a prospěšné aktivity a v podstatě nejde nad požadavky památkového zákona. Naopak, principy zakotvené v regulačním plánu umožní vlastníkům předem vyhodnotit reálnost svých záměrů obnovy, protože přípustnost jednotlivých zásahů je zde dosti podrobně definována. Příkladem jsou podmíněně přípustné zahrádky před pohostinskými zařízeními. Nesmí tvořit pohledově velké hmoty konkurující architektuře městských domů. I vlastník největší zahrádky přiznal, že velké plátěné střechy nevytvářejí dobré mikroklima pro hosty a drobné slunečníky jsou vlastně lepší. RP také vytváří tlak na vlastníky objektů, aby od svých dodavatelů požadovali vkusnější a méně nápadné reklamy, než je standardní provedení, vhodné do panelových sídlišť. Navzdory prohlášení některých podnikatelů regulační plán neškodí životu rezervace. Zároveň je regulační plán základním podkladem pro Program regenerace, který tím pádem už nemusí obsahovat části, které řešila původní studie z roku 1994. V letech 2011-2012 jeden z investorů připravoval stavbu dalšího městského domu na městské hradbě. Podařilo se mu dokázat, že na stejném místě už v minulosti dům stával a že nebude v rozporu se zájmy památkové péče. Proto je zpracována změna č. 1. regulačního plánu. Další požadavky na změny zatím nebyly schváleny. Jako zvlášť problematická se jeví snaha regulovat podmínky vystavování zboží na fasádách domů. Regulační plán se ukazuje být nevhodným nástrojem pro tento účel a bude nutno hledat jiné cesty. 5.
Současný stav stavebního fondu Je uspokojivě zpracován v novém regulačním plánu a je dostatečně patrný z tabulek domů v příloze, kde jsou uvedeny všechny památky. Tyto tabulky byly během roku 2012 aktualizovány a vypuštěny památky mimo MPR. Nepamátkové objekty v MPR viz regulační plán. Celkový stav stavebního fondu lze charakterizovat jako uspokojivý a mírně se zlepšující. Přetrvává problém bývalého pivovaru, u kterého sice bylo provedeno základní zajištění střechy, ale v roce 2011 vyhořel. Územně plánovací dokumentace dává poměrně značný prostor pro volbu budoucí funkce. V zámeckém pivovaru byl otevřen Dům gobelínů.
Pro zhodnocení stavebního stavu se používá pětibodová stupnice, používaná již v podkladové studii a pozdějších průzkumech stupeň stav
opatření
1
Běžná údržba a opravy
výborný
Hodnocení dílčích konstrukcí a úprav Čerstvě obnovená nebo nová konstrukce
9 2 3
velmi dobrý dobrý
4 5
špatný velmi špatný až havarijní
Vyžaduje rekonstrukci, modernizaci nebo generální opravu
0
konstrukce ve velmi dobrém stavu Ve druhé polovině životnosti, ale bez větších závad Vážné závady Zcela nefunkční Probíhá oprava
Hodnocen je jednak stav domu jako celku, jednak stav jednotlivých částí. Stále přetrvávají velké rozdíly mezi jednotlivými částmi památek. Někde jsou opraveny jenom střechy a fasády, zatímco dvory a vnitřní konstrukce jsou v dezolátním stavu. Naproti tomu jinde jsou zadaptovány jednotlivé prostory (hlavně provozovny, někdy i jednotlivé byty) a jiné části domu jsou zanedbány. Proto se Programu regenerace se ustálila praxe, že se zásadně nebráníme dílčím akcím obnovy, pokud jednotlivé etapy nejdou proti zájmu památkové ochrany nebo nemá dojít k neefektivnímu vynakládání prostředků. Pokud tedy požádá o dotaci vlastník, který ji dostal třeba i několikrát za sebou, pak ho tento fakt nikterak nediskvalifikuje. Naopak, pokud zamýšlená etapa obnovy má logickou návaznost na předchozí etapy, v nichž žadatel prokázal svou realizační schopnost a efektivní vynaložení dotace, pak je mu tato skutečnost připočtena k dobru.
6.
Problémy a střety v území
6.1
Silné stránky
-výhodná geografická poloha, blízký cíl pro občany z přilehlé části Rakouska, činnost rakouských firem - rozvinutý ekonomický potenciál orientovaný na lehkou výrobu, služby a umělecká řemesla - koncentrace architektonických a kulturních památek, bohatá kulturní tradice - vyvážený růst města, který ponechává původnímu centru jeho význam . centrum vzdělanosti (včetně vysoké školy) - působivé přírodní prostředí a krajinné zázemí 6.2 Slabé stránky - Dosud špatný stav některých památek a jejich nevhodné využití .Všechny památky nejsou dosud obnoveny; kromě zmíněného pivovaru je velkým problémem objekt čp. 4/IV, dům čp. 158-159/I a další. U obou těchto domů akce obnovy už začaly, mají novou střechu, 158/159/I i repasovaná okna do náměstí. I poměrně udržované památky obsahují dosud nevyužívané prostory. - přetrvávající problém s dopravou a infrastrukturou V této oblasti se udělalo hodně práce; byl snížen hluk z komunikací, vymístěna těžká výroba, vybudoval se hlavní kanalizační sběrač, jsou upravena prakticky všechna veřejná prostranství, odbahnil se Malý Vajgar, byla zřízena nová trafostanice v jezuitské koleji, nicméně část inženýrských sítí je dosud ve špatném stavu, dopravní problém není vyřešen a ani do budoucna do nebude možné bez vynaložení ohromných nákladů. - nevyvážená sociální a demografická struktura a přetrvávající bytová nouze. I zde došlo ke zlepšení, noví obyvatelé MPR se identifikovali se svým bydlištěm a úbytek obyvatel se zřejmě zastavil. 6.3 Problémy a střety v území - Obtížné hledání funkční náplně pro jednotlivé památky, včetně velkých stavebních souborů Po vyřešení problému jezuitské koleje zůstává největším problémem bývalý pivovar včetně Smetanova domu. U něho byla opravena aspoň ohradní zeď, aby nebyl nápadný z veřejného prostranství.
10 Předimenzovaná je nabídka heren, zatímco některé služby jsou slabě zastoupeny. Tuto skutečnost lze v podmínkách volné soutěže jen těžko ovlivnit; kladnou roli by tu mohlo sehrát řešení dopravní situace vybudováním podzemního parkoviště a patrových parkovišť v blízkém okolí. Zatím nebyla překonána disproporce mezi nákladností takových staveb a celkovou ekonomickou úrovní regionu. - Neschopnost řešit jednotlivé problémové objekty v soukromém vlastnictví. Pokud vlastník není schopen nebo ochoten vynaložit vlastní prostředky na obnovu památky, není možno tento problém řešit prostředky Programu regenerace. Naopak, pokud vlastník svým přístupem k obnově nedává záruku efektivního využití vynaložených prostředků, není upřednostněn. Naléhavost obnovy není argumentem, který by mohl nahradit liknavost vlastníka. Řešení tohoto problému se očekává spíše od legislativy. - Obtížná regulace drobných stavebních úprav (zejména technického zařízení budov), reklamních a informačních zařízení a sezónních úprav. Tento problém není řešitelný prostředky Programu, jde výhradně o výkon státní správy na úseku památkové péče. Nepovažujeme však za nesprávné při rozdělování dotací na jednotlivé akce obnovy přihlédnout i k postoji žadatele k těmto problémům. 7.
Cíle a zásady regenerace
Cíle regenerace Cílem je dosáhnout udržitelného rozvoje při zachování památkových hodnot. Sociálním cílem je, aby se historická část města stala plnohodnotným městským centrem, s nímž jsou identifikováni jeho obyvatelé i ostatní občané města a v němž lze žít v důstojném a kulturním společenství, a pracovním prostředí a kde jsou přístupné různé možnosti vzdělání a životního uplatnění včetně možnosti účasti na rozhodování o dalším vývoji města Ekonomickým cílem je dosáhnout prosperity a pro občany vytvářet příležitosti k práci, podnikání i zvyšování kvalifikace. Při regeneraci památek je tedy třeba mít na zřeteli potřeby hospodářského sektoru (veřejného i soukromého), cestovního ruchu a přeshraniční spolupráce. Ekologickým cílem je obnova kulturního a architektonického dědictví, osobitého rázu města (genia loci) při současném vytváření příležitostí pro kulturní vyžití ve zdravém a čistém prostředí. Pro okolí rezervace je cílem zachování rázu okolní krajiny a jejího přirozeného přechodu do krajiny městské až po střed města. Z pohledu památkové péče je zde nástrojem pouze ochrana prostředí památky a statut ochranných pásem zámku a MPR. Zásady regenerace Regenerace se nesmí omezit na rozdělení dotací; jejím obsahem je jednak trvalá aktualizace vlastního Programu, jednak cílené vytváření podmínek pro dosažení výše uvedených cílů. Funkční, urbanistickou i architektonickou regulaci v prostoru rezervace stanoví platný regulační plán. Tento regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí ve smyslu nového stavebního zákona, avšak stanovuje velmi podrobně regulační zásady. Nejde přitom nad požadavky zákona, pouze je konkretizuje a vytváří tak předpoklady pro zefektivnění rozhodování na úseku památkové péče. V okolí rezervace neplatí striktně tak podrobná úprava, jako v rezervaci, avšak plně v souladu s dikcí zákonů se přiměřeně uplatňují tytéž zásady jako v rezervaci. Proto kritériem při rozdělování dotací bude i to, jestli se příslušná akce obnovy podřizuje duchu regulačních zásad, nebo jestli se snaží jít na hranu podmíněně přípustných činností. Stavební a restaurátorské práce, které by byly v rozporu s regulačním plánem a platnými zákony samozřejmě nemohou být povoleny. Během činnosti územně plánovacího a stavebního úřadu a orgánu památkové péče nesmí být vynechána žádná příležitost k popularizaci těchto zásad tak, aby se dostaly do povědomí občanů a vlastníků památek zvlášť. Tento Program počítá s tím, že se bude pokračovat v dosavadní praxi, kdy pracovní skupina bude scházet na podzim k vyhodnocení připravenosti akcí obnovy na příští rok a dále bude fungovat užší skupina , která bude koordinovat postup orgánů památkové péče a stavebního úřadu a poskytovat konzultace vlastníkům památek i projektantům při přípravě akcí obnovy. Během konzultací jsou
11 rovněž podávány informace o podmínkách získávání dotací. Na podzim jsou vlastníci památek vyzýváni (dosavadní účastníci Programu zpravidla jednotlivě) k přípravě akcí obnovy na příští rok. Pracovní skupina si může ke svým jednáním přizvat odborníky z úřadu anebo i z řad veřejnosti. Každoročně projednává také vyhodnocení akcí minulého roku s důrazem na efektivnost vynaložených dotací a kvalitu práce. 8. Návrh opatření 8.1. Věcná opatření Podrobně jsou z praktických důvodů dále rozvedena jen ta opatření, která lze zčásti financovat ze státních prostředků, zejména dle usnesení vlády č. 209/1992.Ostatní akce, jako obnova veřejné infrastruktury, například veřejné osvětlení, úprava veřejných prostranství apod. není podrobněji řešena, řídí se však týmiž zásadami a urbanistickými dokumenty jako obnova samotných památek. Příprava jednotlivých akcí u památek ve vlastnictví města je úkolem investičního oddělení a oddělení BH ve spolupráci s odborem výstavby a oddělením památkové péče. Příprava církevních a soukromých akcí je věcí vlastníků, maximální součinnost poskytuje odd. památkové péče a stavební úřad, ve věcech samosprávy též odd. územního plánování a pracovní skupina Programu regenerace. Jádrem tohoto Programu jsou tudíž hlavní stavebně regenerační úkoly v obnově kulturních památek. Ani zde není účelem suplovat roli urbanistických dokumentů. Územně plánovací dokumentace nicméně podrobněji neřeší časový postup obnovy, v podstatě jen zobrazuje žádoucí cílový stav. Je v něm obsažena i dostavba čp. 13/I a 14/I; tato není z pohledu regenerace nezbytná a je možno ji ponechat na pozdější dobu. Podrobně nebudou řešena ani opatření na budovách, které nejsou kulturní památkou, i když i těmi se Program výjimečně zabývá. Podkladová studie pro předchozí období se zabývala areálem kasáren a LŠU, v současném období je prvořadým úkolem na tomto úseku zachovat funkčnost a dobrý stavební stav škol v MPR, tzn. hlavně 1.základní školy ve Štítného ulici. Konečně okrajovou částí Programu je vymezení záměrů, které mají výrazně investiční charakter, i když se týkají památek. V této oblasti je hlavním úkolem dokončení jezuitské koleje pokud možno včetně garáží a systému pěšího propojení. Záměry, které by měly být dokončeny ve sledovaném období, jsou tyto: 1. Obnova systému městského opevnění včetně regenerace mezihradebního příkopu 2. Adaptace starého pivovaru 3. Záchrana domu čp. 4/IV (zatím provedena střecha a část vnitřních úprav)
8.2. Členění stavebních regeneračních úkolů -- Velké památkové komplexy - Koncepční úkoly Najít využití pro budovu čp. 2/I, bývalého starého pivovaru. Je to úkol pro soukromého vlastníka, podporován je regulačním plánem, jak je uvedeno výše. Soustavně sledovat aktuálnost územně plánovací dokumentace, tohoto programu a Programu rozvoje a náměty na změny projednat v pracovní skupině. - Hlavní akce obnovy Postupná obnova městského opevnění Obnova a adaptace bývalého starého pivovaru
-- Jednotlivé památky - Koncepční úkoly
12 Využití pro starou školu na Zákosteleckém náměstí -
Akce obnovy Celková obnova domu čp. 4/IV Rekonstrukce domů na východní straně náměstí Míru a ve Svatojánské ulici., zejména 152/I a 143/I Akce zařazené při každoročních aktualizacích Programu.
8.3.
Postup aktualizace a výběr akcí pro dotační tituly Obecné zásady: Upřednostňovat akce obnovy soukromých vlastníků, které umožní využití dosud nepoužívaných prostorů, a to s výjimkou provozoven, jichž je nadbytek(herny) anebo jejichž umístění v území není sice v přímém rozporu s územně plánovací dokumentací, ale přináší přesto určité nepříznivé vlivy do okolí anebo dopravně únosně, ale přece jen citelně zhoršuje dopravní zátěž v okolí. Upřednostňovat akce, které více respektují památkovou hodnotu stavby a autentické dochované prvky. To si nijak neprotiřečí se zásadou, že zákon a závazné stanovisko musí dodržet všichni investoři na všech akcích obnovy. V případě potřeby bude ze dvou podobných akcí obnovy upřednostněna akce, která méně zasahuje do dochovaných konstrukcí, nebo jejíž plánovaný účel využití je bližší původnímu. Upřednostňovat akce, kde je potřeba obnovy naléhavá. V případě havárií využívat i příspěvky výhradně z rozpočtu města. Upřednostňovat akce, u nichž je záruka kvalitního provedení a svědomitý přístup investora a kde nehrozí nevyužití dotace. Nesmí být znevýhodněny akce, kde vlastník už v minulosti dotaci dostal, protože se jednalo o jednu z etap obnovy; rozhoduje naléhavost další etapy. Váhu posledních dvou zásad, které jdou zčásti proti sobě, určí pracovní skupina. Neměly by být upřednostňovány akce obnovy, u nichž se vlastník poukazováním na naléhavost obnovy snaží získat výhody anebo ústupky ze zásad památkové péče. Pracovní skupina rovněž určí, jestli upřednostní větší počet akcí obnovy s menším podílem dotace na celkových nákladech, nebo naopak. Upřednostňovat vyvážený poměr vlastnictví ve skladbě akcí obnovy tak, aby bylo zastoupeno obecní, církevní i soukromé vlastnictví. Při rozdělování dalších příspěvků města upřednostnit ty, které ačkoli jsou v souladu s tímto Programem, nemají šanci na státní dotaci (například havárie vzniklé až po rozdělení dotací) anebo akce, které nedostaly dotaci kvůli nedostatečné kvótě pro město, ačkoli splnily všechny podmínky. Postup výběru akcí a) popularizace Programu b) výzva vlastníkům, kteří jsou momentálně zařazeni v Programu, včetně těch, kteří v daném roce akci dostali. c) Zařazení akcí z podnětu vlastníků památek , pracovníků MěÚ, členů pracovní skupiny a občanů d) Projednání v pracovní skupině e) Vypracování roční aktualizace Programu a anketního dotazníku f) Schválení v ZMě g) Vyrozumění vlastníků zařazených do AD, zimní příprava akcí obnovy h) Vyhodnocení přípravy akcí Městským úřadem i) Projednání v pracovní skupině a rozdělení dotací
13 j) k) l) m)
Vyrozumění vlastníků, zejména v případě snížení dotace Schválení v ZMě Případné rozdělení dalších příspěvků města Vyhotovení rozhodnutí o přidělení státní dotace a smlouvy o příspěvku města. n) Průběžná kontrola akcí obnovy. Závěry pracovní skupiny jsou zapracovány do Programu v pravidelných aktualizacích.
14 9. Stavebně regenerační úkoly v obnově památek A Kriticky ohrožené objekty Tato kategorie se v současné době naštěstí nevyskytuje. Všechny památky jsou využívány nebo alespoň konzervovány v dnešním stavu. To platí i pro dosud neopravenou část pivovaru. Objekty ve špatném stavu jsou v kapitole C. B Obnova systémů TI V současné době je technická infrastruktura poměrně konsolidovaná a nevyžaduje větší zásahy. Určitým problémem je posilování elektrických rozvodů s vyvedením pojistkových skříní na fasády; unifikace pojistkových, plynoměrných a dalších skříní by měla být řešena celostátně s ohledem na potřeby historických měst podobně jako autoři reklam řeší odchylně propagaci výrobků v MPR a mimo ně. Dále viz Obnova tech. infrastruktury a veřejných prostranství. C. Obnova objektů a jejich souborů I. Postupná obnova městského opevnění Č.
objekt
Typ vlastnictví
Reg.č.
Náklady cca
1
Městské opevnění
město a soukromí vlastníci.
1536,1539 aj.
2 3
2/II 3/II
FO FO
1640 1641
Poznámka
Druh prací
2013 p. Posík
mezihradební příkop a veškeré havárie na kterémkoli místě opevnění Hradební zeď
2011
Na všech úrovních rozhodování musí být bráno v potaz, že je potřeba zlepšit celkový stav tak, aby se městské opevnění nestalo nejhůře dochovanou památkou. Ačkoli v moderní době neslouží praktickým účelům a nedá se snadno využít k podnikání, je důležitou součástí dochovaného historického prostředí a bez jeho zachování by byl nenávratně poškozen ráz města.
15
II. Obnova okolí zámku, objekty ve špatném stavu Č. 1
objekt
adresa
2/I Dobrovského 199/I Balbínovo nám. 4/IV Pod Hradem 8/IV 19/I Balbínovo nám.
Typ vlastnictví
Reg.č. PO
Náklady cca
1738
FO FO FO M
1679 1683 1704
950 100
Poznámka
Druh prací
Pivovar 2011 vyhořel, Smetanův dům
Celková obnova adaptace celková obnova
stropy
celková obnova vnější plášť
muzeum
16
III: Obnova Svatojánské ulice a východní části náměstí Míru Č. 1 2 3
objekt
adresa
143/I N. Míru 148/I Svatojánská 158/I
Typ Reg.č. Náklady cca Poznámka vlastnictví PO 1554 600 PO 1607 PO 1614 600
4 5 6 7 8 9 10
150/I 151/I 152/I 153/I 154/I 155/I 157/I n. Míru
FO FO FO FO FO FO FO
1608 1609 1610 1611 1612 1613 1614
11 12 13 14
142/I 144/I Svatojánská 145/I 147/I
FO FO FO FO
1553 1555 1556 1606
nevyužitý Mgr.Rohlíková Kasper Zlatá husa
Druh prací celková obnova údržba postupná obnova údržba střecha fasáda údržba údržba údržba postupná obnova údržba fasáda údržba střecha
Domy v této části náměstí jsou v průměru v mnohem horším stavu než na protější straně. Při rozhodování o preferencích je nutno vzít v úvahu, že se jedná o exponovanou polohu, kde byla opravena zádlažba a značným nákladem byly zachráněny fragmenty fresek na domě čp. 157/I.
Dům čp. 143/I se svou šedočernou břízolitovou fasádou tvoří výraznou pohledovou závadu, navíc potřebuje celkovou rekonstrukci. Ve špatném stavu jsou i domy na protější straně ulice.
17 IV. Ostatní akce obnovy č.
objekt
adresa
typ vlastnictví
reg. č.
náklad
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
71/I 72/I 6/I 83/I 86/87/I 88/I 136/I 160/I 161/I 162/I 163/I 174/I 179/I 98/I 115/116/I 93/I 99/I 124/III k. Nnvz. P. Marie Vajgarský most 5/IV 7/IV 31/I jezuitská kolej 138/139/I 95/I 94/I 92/I 4/I 3/I 188/90/I 172/I 166/I
Kostelní
FO FO FO FO FO M M M FO FO FO M FO FO FO M FO C C M FO FO FO M FO FO FO FO FO M C PO FO
1621 1622 1541 1545 1548 1694 1549 1558 1560 1561 1562 1570 1575 1590 1599 1586 1591 1687 1706 1732 1680 1682 1741 1703 1551 1588 1587 1585 1601 1600 1628 1568 1564
480
34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46
164/I 9/IV 12/IV 104/I 97/I 7/I 80/I věž 137/I 175/I 109/I 8/I 178/I 100/I
FO FO FO FO FO M M FO FO FO FO FO FO
1563 1684 1686 1596 1589 1542 1706 1550 1572 1597 1543 1574 1592
n. Míru
Dobrovského Panská
Pod Hradem Kostelní n. Rybniční Pod Hradem Zákostelní n. n. Míru Panská
Dobrovského Kostelní n. Míru
Pod Hradem Panská n. Míru Kostelní n. Míru n. Míru Panská n. Míru n. Míru Panská
pozn.
střecha údržba fasády post. obnova post. obnova rekonstrukce fasáda č. fasáda údržba post. obnova střecha,komíny z. trakt údržba údržba celk. obnova post. obnova post. obnova okna údržba údržba Post. obnova post. obnova adaptace post. obnova střecha okna údržba fasáda fasáda fasáda č. střecha údržba fasáda
20000 400 500 580 800 400 850
340 700
1900 1850
186
300 320 712
290
220 200 200
druh prací
Tomek Mráz Soukup 26.3.2014
střecha, p. o. údržba údržba statika údržba údržba údržba dv. část fasáda údržba údržba údržba Post. obnova
18 V. Obnova Technické infrastruktury a veřejných prostranství Č.
objekt
vlastnictví financování město město
ano, odbor rozvoje MěÚ ano, odbor rozvoje MěÚ
3 mezihradební příkop 4 schody u býv. solné branky a Nábřeží
město město
ano, odbor rozvoje MěÚ odbor rozvoje MěÚ
5 TI Svatojánská
město E-ON
odbor rozvoje MěÚ E-ON
6 TI Dobrovského
město JčP
odbor rozvoje MěÚ JČP
1 park Pod Kaštany 2 parkoviště na poledníku
Projekt
Druh prací celková rekonstrukce parku zřízení parku na místě provizorního parkoviště postupná revitalizace úpravy prostoru , který spojuje ulici Štítného a nábřeží L. Stehny Povrch, vodovod, kanalizace, posílení rozvodů el. energie Výměna vodovodu, kanalizace, posílení rozvodů plynu ve slepé části ulice.
10. Ostatní úkoly regenerace A. Sociální a ekonomické problémy Č.
problém 1 počet obyvatel rezervace
2 pracovní místa v rezervaci
Řešení řešen dodržováním regulativů územního plánu a regulačního plánu, který nedovoluje nadměrné rušení bytů při stavebních úpravách vzhledem k výraznému zastoupení služeb odpovídá počet pracovních míst významu centra
Poznámka
počet srovnatelný s počtem obyvatel
B. Ekologické problémy Č.
problém 1 čistota Vajgaru, Hamerského potoka a Nežárky
Řešení postupné odbahňování zakončeno úpravou břehu Malého Vajgaru, což umožňuje přistoupit k rekonstrukci objektů na břehu, zejm. u čp. 174/I
Poznámka
C- Scénář a kritická místa Programu, zásady projektového zadání. Obsah tohoto Programu odpovídá požadavkům Usnesení vlády ČR č. 209 z 25. března 1992, příloha č. 2, bod 3.6. Názvy kapitol a jejich rozsah je přizpůsoben současným potřebám. Za dvacet let existence Programu došlo k zásadní proměně rezervace. Místo neutěšeného stavu, kdy byly s námahou hledány hlavní kontury koncepčního řešení, které mělo přinést zásadní zvrat předlistopadových trendů (takto jsme chápali scénář a vytipování kritických míst), jsme se posunuli do situace, kdy řešíme konečný počet jasně definovaných úkolů a fakticky jsme blíže situaci, kdy v budoucnu bude stačit operativa a iniciativa soukromých vlastníků k dosažení harmonického stavu v památkové rezervaci. Kritickým místem rezervace a jejího Programu regenerace byl komplex jezuitské koleje a zámeckého pivovaru. Zřízením Národního muzea fotografie a Domu gobelínů a řemesel vznikly instituce nadměstského významu, které zčásti vděčí Programu za svůj vznik, ale jsou financovány převážně z jiných zdrojů a přesáhly daleko rámec Programu podobně, jako NKP státní hrad a zámek. Kritické problémy rezervace se tedy blíží svému vyřešení I zbývající část bývalého zámeckého pivovaru je svoji polohou a rozsahem předurčena k umístění zařízení nadměstského významu, takže Program regenerace může přispět jen v dílčích akcích postupné obnovy. Poslední
19 součástí areálu je Smetanův dům čp. 199/I. Budoucí zřízení nějaké expozice Bedřicha Smetany v tomto soukromém objektu je teprve ve stádiu úvah, předmětem tohoto Programu by byla spíše záchrana celkové hmoty domu. Ostatní památky jsou zařazovány do Programu i na základě aktivity vlastníků a vzhledem k celkové situaci v rezervaci se nadále počítá i s možností malých aktualizací, které spočívají pouze v zařazení dalších objektů do seznamu akcí obnovy na základě okamžité potřeby, náhlého objevení závady, škod po zimě apod. U památek, kde je PR hlavním zdrojem financování, jsou striktně dodržována povinná procenta financování, což je každoročně projednáváno osobně s vlastníky všech objektů, které jsou obsaženy v anketním dotazníku. Kromě povinného podílu města a dalšího příspěvku města žadatelům nad rámec anketního dotazníku, budou od roku 2013 vyčleněny v rozpočtu města prostředky na další kulturní dědictví, tj. věci např. movité, které nejsou nedílnou součástí kulturní památky, avšak dotvářejí její charakter. D. Náklady, financování a návratnost Funkční náplň největších památek neumožňuje návratnost finančních prostředků. U ostatních, tj. obytných staveb a občanského vybavení je obdobná, jako v celostátním měřítku. Atraktivní poloha zhruba vyváží vícenáklady na památkovou obnovu. Je obecně známo, že vyčíslení návratnosti je extrémně obtížné a v případě velkého počtu památek s drobnými provozovnami a byty, což je příklad našeho města, se v podstatě se vymyká možnostem jednotlivého Programu a přesto byly už na celostátní úrovni vypracovány analýzy, které ukazují, že investice do památek jsou v plném rozsahu návratné. Vzhledem k roztříštěnosti záměrů i vlastnictví lze celkové náklady na dosažení ideálního stavu jen velmi obtížně odhadnout a nejeví se účelné odhadovat hodnotu vlastní památkové podstaty, zcela očištěné od nákladů na revitalizaci. Proto je celková částka odhadována v anketě zhruba na stamilióny korun, přičemž její číselná hodnota se v čase díky inflaci příliš nemění ani při zlepšování stavu. Je tedy zcela zřejmé, že současný stav má ještě daleko k dokonalosti, že Program regenerace se rozhodně nepřežil a zbývá ještě mnoho práce. Dokonce by se dalo říct, že v případě dostatku prostředků ve státním rozpočtu by bylo možno osvědčenými postupy a účelně vynaložit ještě daleko více prostředků na obnovu památek. E. Informace a osvěta O Programu jsou informováni všichni vlastníci, kteří konzultují své záměry na konzultačních dnech u orgánu památkové péče i u městského architekta. Svých kontaktů využívají i ostatní členové pracovní skupiny. V roce 2013 byl vydán propagační leták regenerace MPR. F. Závaznost a lhůty aktualizace Nejsou striktně stanoveny. Program je možno aktualizovat malou aktualizací, jak je uvedeno v bodě D, tj. zařazením jednotlivých akcí obnovy, případně doplněním textu nebo výkresu. Dále je aktualizován v polovině návrhového období a jeho platnost může být i prodloužena. Bude záležet na posouzení situace v roce 2017, pokud bude dokument vyhovovat potřebám Programu, může platit i nadále. Ke schválení Programu a jeho aktualizace je příslušné zastupitelstvo města. Závazné je především zařazení akce do Programu, náklad, rozsah prací a lhůta realizace jsou směrné.
20
