1
Obsah Předmluva ...................................................................................................................................................................................................................... 5 Úvod ............................................................................................................................................................................................................................... 6 1 Předmět normy .................................................................................................................................................................................................. 7 2 Citované dokumenty .......................................................................................................................................................................................... 7 3 Termíny a definice .............................................................................................................................................................................................. 7 3.1 zpracování textu ........................................................................................................................................................................................... 7 3.2 textový procesor ........................................................................................................................................................................................... 7 3.3 jednotný vizuální styl .................................................................................................................................................................................... 7 3.4 základní text ................................................................................................................................................................................................. 7 3.5 okraj ............................................................................................................................................................................................................. 7 3.6 hlavička dokumentu ..................................................................................................................................................................................... 8 3.7 záhlaví........................................................................................................................................................................................................... 8 3.8 zápatí ............................................................................................................................................................................................................ 8 3.9 písmo rodina písma ...................................................................................................................................................................................... 8 3.10 bod ......................................................................................................................................................................................................... 8 3.11 patka serif ............................................................................................................................................................................................... 8 3.12 patkové písmo serifové písmo ............................................................................................................................................................... 8 3.13 bezpatkové písmo bezserifové písmo ..................................................................................................................................................... 8 3.14 verzálky ................................................................................................................................................................................................... 8 3.15 minusky .................................................................................................................................................................................................. 8 3.16 ligatura slitek .......................................................................................................................................................................................... 8 3.17 styl .......................................................................................................................................................................................................... 8 3.18 řádkování ................................................................................................................................................................................................ 9 3.19 odstavcová zarážka ................................................................................................................................................................................. 9 3.20 zarovnání vlevo ....................................................................................................................................................................................... 9 3.21 zarovnání vpravo .................................................................................................................................................................................... 9 3.22 zarovnání na střed .................................................................................................................................................................................. 9 3.23 zarovnání do bloku ................................................................................................................................................................................. 9 3.24 pevná mezera ......................................................................................................................................................................................... 9 3.25 povinný spojovník ................................................................................................................................................................................... 9 3.26 nerozdělitelný spojovník ......................................................................................................................................................................... 9 3.27 podmíněný spojovník.............................................................................................................................................................................. 9 4 Jednotná úprava ................................................................................................................................................................................................. 9 5 Znaková sada a výměna dat.............................................................................................................................................................................. 10 6 Interpunkční znaménka a spojovník ................................................................................................................................................................. 10 6.1 Tečka, čárka, dvojtečka, středník, vykřičník, otazník................................................................................................................................... 10 6.2 Psaní více interpunkčních znamének po sobě ............................................................................................................................................ 10 6.3 Spojovník a pomlčka ................................................................................................................................................................................... 10 6.3.1 Spojovník ........................................................................................................................................................................................ 11 6.3.2 Spojovník a pomlčka v místních jménech ....................................................................................................................................... 11 6.3.3 Pomlčka .......................................................................................................................................................................................... 11 6.4 Závorky a uvozovky..................................................................................................................................................................................... 12 6.5 6.5 Lomítko ................................................................................................................................................................................................. 13 6.6 Odsuvník ..................................................................................................................................................................................................... 14 7 Zkratky .............................................................................................................................................................................................................. 14 7.1 Zkracování slov a psaní zkratek................................................................................................................................................................... 14 7.2 Zkratky titulů, hodností a certifikací ........................................................................................................................................................... 15 7.3 Zkratky označující typ právnické osoby ...................................................................................................................................................... 15 8 Značky a znaky .................................................................................................................................................................................................. 15 8.1 Obecně ....................................................................................................................................................................................................... 15 8.2 Značky jednotek.......................................................................................................................................................................................... 16 8.3 Značky měn................................................................................................................................................................................................. 16 8.4 Matematické znaky .................................................................................................................................................................................... 16 8.5 Exponenty a indexy..................................................................................................................................................................................... 17 8.6 Rozměry a tolerance ................................................................................................................................................................................... 17 8.7 Měřítko a poměr......................................................................................................................................................................................... 17 8.8 Skóre........................................................................................................................................................................................................... 17 8.9 Procento a promile ..................................................................................................................................................................................... 18 8.10 Průměr .................................................................................................................................................................................................. 18 8.11 Úhlový stupeň, úhlová minuta a úhlová vteřina ................................................................................................................................... 18 8.12 Stopy a palce......................................................................................................................................................................................... 18 8.13 Teplotní stupně a teplota ..................................................................................................................................................................... 18 8.14 Paragraf ................................................................................................................................................................................................ 18 8.15 Ampersand ........................................................................................................................................................................................... 18 8.16 Znak číslo .............................................................................................................................................................................................. 19 8.17 Znaky pro narození a úmrtí ................................................................................................................................................................... 19 9 Čísla a číslice ..................................................................................................................................................................................................... 19 9.1 Členění čísel ................................................................................................................................................................................................ 19 9.2 Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky ............................................................................................................................................ 19 9.3 Zlomky ........................................................................................................................................................................................................ 19
2
9.4 9.5 9.5.1 9.5.2 9.6 9.6.1 9.6.2 9.7 9.8 9.9 9.10 9.10.1 9.10.2 9.11 10 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.6.1 10.6.2 10.6.3 10.7 11 11.1 11.2 11.3 11.3.1 11.3.2 11.3.3 11.4 11.4.1 11.4.2 11.4.3 11.5 11.5.1 11.5.2 11.5.3 11.5.4 11.6 11.7 11.8 11.9 11.10 12 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.5.1 12.5.2 12.5.3 12.5.4 12.6 12.7 12.8 12.9 12.9.1 12.10 13 13.1 13.2 13.3 13.4 13.5 13.6 13.7 13.8 13.9 13.10
Sestavy čísel ................................................................................................................................................................................................ 20 Kalendářní data .......................................................................................................................................................................................... 20 Číselné vyjádření kalendářního data ............................................................................................................................................... 20 Číselně-slovní vyjádření kalendářního data .................................................................................................................................... 20 Časové údaje .............................................................................................................................................................................................. 20 Čas jako denní doba ........................................................................................................................................................................ 21 Čas jako doba trvání........................................................................................................................................................................ 21 Spojený údaj data a času ............................................................................................................................................................................ 21 Peněžní částky ............................................................................................................................................................................................ 21 Telefonní a faxová čísla ............................................................................................................................................................................... 22 Čísla bankovních účtů ........................................................................................................................................................................... 22 Číslo bankovního účtu v České republice .................................................................................................................................. 22 Mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) ............................................................................................................................... 22 Římské číslice ........................................................................................................................................................................................ 22 Vyznačování...................................................................................................................................................................................................... 22 Obecně ................................................................................................................................................................................................. 22 Změna řezu písma................................................................................................................................................................................. 23 Změna velikosti písma, barvy písma nebo změna písma ...................................................................................................................... 24 Umístění na samostatný řádek ............................................................................................................................................................. 24 Prostrkávání .......................................................................................................................................................................................... 24 Podtržení .............................................................................................................................................................................................. 25 Obecně...................................................................................................................................................................................... 25 Vyznačování hypertextových odkazů ........................................................................................................................................ 25 Vyznačování podtržením ........................................................................................................................................................... 25 Vyznačování verzálkami nebo vkládáním do uvozovek ......................................................................................................................... 25 Členění textů a označování jejich částí ............................................................................................................................................................. 25 Obecně ................................................................................................................................................................................................. 25 Věty ...................................................................................................................................................................................................... 25 Odstavce ............................................................................................................................................................................................... 26 Obecně...................................................................................................................................................................................... 26 Členění odstavců mezerou mezi odstavci ................................................................................................................................. 26 Členění odstavců odstavcovou zarážkou................................................................................................................................... 26 Výčty ..................................................................................................................................................................................................... 26 Psaní výčtů ................................................................................................................................................................................ 26 Označování položek výčtů ......................................................................................................................................................... 27 Úprava výčtů ............................................................................................................................................................................. 27 Označování částí textu .......................................................................................................................................................................... 28 Obecně...................................................................................................................................................................................... 28 Číselné označování částí textu .................................................................................................................................................. 28 Abecedně-číselné označování částí textu.................................................................................................................................. 28 Odkazy na čísla oddílů a pododdílů v textu ............................................................................................................................... 29 Nadpisy ................................................................................................................................................................................................. 29 Dílčí nadpisy .......................................................................................................................................................................................... 29 Titulky a popisky obrázků, tabulek a jiných prvků ................................................................................................................................. 30 Číslování obrázků, tabulek a jiných prvků ............................................................................................................................................. 30 Poznámky pod čarou ............................................................................................................................................................................ 30 Úprava dokumentů........................................................................................................................................................................................... 31 Formát a okraje strany .......................................................................................................................................................................... 31 Písmo a velikost písma .......................................................................................................................................................................... 31 Řádkování ............................................................................................................................................................................................. 31 Zarovnání textu..................................................................................................................................................................................... 31 Dělení slov ............................................................................................................................................................................................ 31 Obecně...................................................................................................................................................................................... 31 Dělení složených slov a výrazů se spojovníkem......................................................................................................................... 32 Dělení slov ve výrazech s lomítkem........................................................................................................................................... 32 Dělení webových adres a podobných údajů.............................................................................................................................. 32 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku ..................................................................................................................... 32 Shrnutí pravidel o psaní mezer ............................................................................................................................................................. 33 Používání grafických efektů textových procesorů ................................................................................................................................. 34 Číslování stran....................................................................................................................................................................................... 34 Obecně...................................................................................................................................................................................... 34 Umístění čísla strany ............................................................................................................................................................................. 34 Tabulky ............................................................................................................................................................................................................. 34 Obecně ................................................................................................................................................................................................. 34 Nadpis a název tabulky ......................................................................................................................................................................... 34 Měřicí jednotka..................................................................................................................................................................................... 35 Používání linek a barev ......................................................................................................................................................................... 35 Záhlaví tabulky ...................................................................................................................................................................................... 35 Sloupce ................................................................................................................................................................................................. 35 Řádky .................................................................................................................................................................................................... 35 Vyznačování v tabulce .......................................................................................................................................................................... 36 Součty ................................................................................................................................................................................................... 36 Obecná poznámka k tabulce ................................................................................................................................................................. 36
3
13.11 Zvláštní poznámky k údajům v tabulce ................................................................................................................................................. 36 13.12 Vyjádření úplnosti údajů v tabulce ....................................................................................................................................................... 36 13.13 Dělení slov v tabulkách ......................................................................................................................................................................... 36 13.14 Umístění tabulky ................................................................................................................................................................................... 36 14 Poštovní adresy ................................................................................................................................................................................................ 37 14.1 Umístění poštovních adres na obálkách ............................................................................................................................................... 37 14.2 Umístění poštovních adres v dopisech ................................................................................................................................................. 37 14.2.1 Poštovní adresa odesílatele ...................................................................................................................................................... 37 14.2.2 Poštovní adresa adresáta .......................................................................................................................................................... 37 Tabulka 1 – Rozměry oblastí pro napsání adresy adresáta v dopise............................................................................................................................. 38 14.3 Obsah poštovních adres ....................................................................................................................................................................... 38 14.3.1 Poštovní adresa odesílatele ...................................................................................................................................................... 38 14.3.2 Poštovní adresa adresáta .......................................................................................................................................................... 38 14.4 Úprava poštovních adres ...................................................................................................................................................................... 39 14.4.1 Poštovní adresa odesílatele ...................................................................................................................................................... 39 14.4.2 Poštovní adresa adresáta .......................................................................................................................................................... 40 14.4.3 Psaní poštovní adresy v souvislém textu ................................................................................................................................... 40 15 Obchodní a úřední dopisy................................................................................................................................................................................. 40 15.1 Formát a okraje strany .......................................................................................................................................................................... 40 15.2 Hlavička dopisu ..................................................................................................................................................................................... 41 15.3 Poštovní adresa adresáta ...................................................................................................................................................................... 41 15.4 Odvolací údaje ...................................................................................................................................................................................... 41 15.4.1 Sloupcové odvolací údaje.......................................................................................................................................................... 41 15.4.2 Řádkové odvolací údaje ............................................................................................................................................................ 41 15.4.3 Zjednodušená úprava odvolacích údajů .................................................................................................................................... 41 15.5 Datum ................................................................................................................................................................................................... 42 15.6 Předmět ................................................................................................................................................................................................ 42 15.7 Oslovení ................................................................................................................................................................................................ 42 15.8 Text dopisu ........................................................................................................................................................................................... 43 15.9 Pozdrav ................................................................................................................................................................................................. 43 15.10 Razítko .................................................................................................................................................................................................. 43 15.11 Podpis ................................................................................................................................................................................................... 43 15.12 Parafování............................................................................................................................................................................................. 44 15.13 Přílohy dopisu ....................................................................................................................................................................................... 44 15.14 Rozdělovník .......................................................................................................................................................................................... 44 15.15 Doplňující údaje .................................................................................................................................................................................... 44 15.16 Několikastránkové dopisy a číslování stran dopisů ............................................................................................................................... 45 15.17 Parametry pro úpravu dopisů ............................................................................................................................................................... 45 15.18 Poznámky k informativním přílohám s ukázkami obchodních a úředních dopisů ................................................................................. 47 16 Dopisy zasílané prostřednictvím datových schránek ........................................................................................................................................ 47 17 Osobní dopisy ................................................................................................................................................................................................... 47 18 Dopisy fyzických osob právnickým osobám a úřadům ...................................................................................................................................... 48 19 Soukromé dopisy .............................................................................................................................................................................................. 48 20 Dopisy do zahraničí........................................................................................................................................................................................... 48 21 E-maily .............................................................................................................................................................................................................. 48 21.1 Úprava e-mailu ..................................................................................................................................................................................... 48 21.2 Přílohy e-mailu...................................................................................................................................................................................... 49 21.3 Bezpečnost ........................................................................................................................................................................................... 49 22 Úpravy textu a korektury .................................................................................................................................................................................. 49 23 Příprava textů pro další zpracování .................................................................................................................................................................. 49 Příloha A (normativní) .................................................................................................................................................................................................. 50
4
Předmluva Změny proti předchozí normě V porovnání s předchozím vydáním normy:
byly provedeny některé změny v termínech a definicích;
byl zaveden princip jednotné úpravy dokumentů a doplněn text o výkladu požadavků normy při vytváření jednotného vizuálního stylu nebo při přípravě jiných pokynů pro úpravu dokumentů;
byla upravena pravidla pro psaní spojovníku a interpunkčních znamének, zejména pomlčky, závorek, uvozovek a lomítka;
byly zařazeny doplňky do kapitoly o psaní zkratek;
byla upravena pravidla pro psaní měřítek a poměrů, vypuštěna stejnítka a provedeny další změny v kapitole o psaní značek a znaků;
byla upravena pravidla pro psaní kalendářních dat a časových údajů a byly provedeny další změny v kapitole o psaní čísel a číslic;
byla upravena pravidla pro vyznačování v textu;
byla upravena pravidla pro psaní výčtů, nadpisů a pevných spojení a byly provedeny další změny v kapitole o členění textů a v kapitole o úpravě dokumentů (dříve o textovém sloupci),
byly provedeny změny v kapitolách o úpravě tabulek, psaní adres, úpravě dopisů a e-mailů;
byl doplněn článek o úpravě dokumentů doručovaných prostřednictvím datových schránek;
byla vypuštěna pravidla pro úpravu utajovaných dokumentů;
byly doplněny kódy vybraných znaků a upraveny možnosti náhrady některých znaků jinými.
Obdobné zahraniční normy DIN 5008:2011 Schreib- und Gestaltungsregeln für die Textverarbeitung (Pravidla pro psaní a úpravu při zpracování textů) ÖNORM a 1080:2007 Richtlinien für die Textgestaltung (Pravidla pro úpravu textů) STN 01 6910:2011 Pravidlá písania a úpravy písomností (Pravidla pro psaní a úpravu písemností) Souvisící ČSN ČSN 50 6406:2001 Obálky a velké tašky ČSN 88 4674:2000 Dopisnice a pohlednice Souvisící právní předpisy Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Souvisící jazykové příručky Akademická příručka českého jazyka, Academia, Praha 2014 Pravidla českého pravopisu, Academia, Praha 1994 (akademické vydání) Pravidla českého pravopisu, Fortuna, Praha 1999 (rozšířené školní vydání) Patentová práva Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ÚNMZ nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoli nebo všech patentových práv. Vypracování normy Zpracovatel: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., IČO 68378092, Ing. Petr Lozan, DiS., PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D. Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: PhDr. Věra Vlková, CSc.
5
Úvod Cílem této revize ČSN 01 6910 bylo uvést ustanovení normy do souladu se zvyklostmi úpravy textů a vývojem zpracování textů na počítačích, zachovat přiměřenou návaznost na předchozí vydání této normy a přitom zvýšit soulad mezi ustanoveními normy a pravidly pro úpravu textů psaných v českém jazyce. Požadavky na řešení některých prvků normy se různí, a proto text normy někdy dovoluje více variant řešení. Normu ČSN 01 6910 využívá široký okruh uživatelů. Všem typům uživatelů je třeba umožnit efektivní práci, a proto pravidla pro úpravu dokumentů stanovená touto normou nemohou být příliš podrobná ani komplikovaná. Pro potřeby obchodní a úřední praxe byla zjednodušena a stanovena tak, aby umožňovala snadné a rychlé pořizování textů i jejich uspokojivou úpravu pomocí textových procesorů, jejichž současným technickým možnostem byl obsah normy přizpůsoben. ČSN 01 6910 nepředpokládá určitý textový procesor, ale stanovuje pravidla použitelná v různých textových procesorech, a proto v normě nejsou uvedeny postupy, kterými lze požadavky normy splnit. Aby bylo možné ukázat určité případy názorněji, jsou v některých příkladech použita různá písma, jejich použití však neznamená, že jsou vhodnější než písma jiná. Užití normy by měly usnadnit také příklady, které jsou v tomto vydání vyznačeny barevně. Ustanovení normy se řídí Pravidly českého pravopisu, Akademickou příručkou českého jazyka a současnými doporučeními Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky. v některých případech jsou dovoleny odchylky v úpravě a zvláštní způsoby zápisu zavedené předchozími vydáními této normy a souvisícími normami.
6
1
Předmět normy
Tato norma stanovuje obecná pravidla pro úpravu textů, které jsou zpracovávány pomoci textových procesorů, a zásady formálního uspořádání administrativních dokumentů, zvláště obchodní a úřední korespondence. Pravidla pro psaní znaků, používání mezer a další pravidla se mohou mezi jednotlivými jazyky výrazně lišit, proto se uplatňují pravidla podle jazyka upravované části textu. Tato norma se uplatňuje pouze na texty nebo části textů psané v českém jazyce. Při úpravě zvláštních dokumentů – např. právních, technických či utajovaných – a zpracování textů v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích je třeba řídit se příslušnými předpisy, normami, směrnicemi, pravidly nebo zvyklostmi úpravy, které mohou některé prvky a požadavky na jejich úpravu stanovené touto normou řešit odlišně. POZNÁMKA Používat tuto normu pro sazbu v grafickém průmyslu nemusí být vždy vhodné, protože ustanovení této normy nezahrnují pokročilé možnosti úpravy textů a dokumentů, které jsou v textových procesorech nedostupné nebo jejichž dosažení není při vytváření obchodních a úředních dokumentů v textových procesorech dostatečné jednoduché na to, aby mohly být při každodenní administrativní práci používány s přiměřeným úsilím.
2
Citované dokumenty
V této normě jsou normativní odkazy na následující citované dokumenty (celé nebo jejich části), které jsou nezbytné pro její použití. u datovaných citovaných dokumentů se používají pouze datované citované dokumenty. u nedatovaných citovaných dokumentů se používá pouze nejnovější vydání citovaného dokumentu (včetně všech změn). ČSN ISO 2145:1997 (01 0184) Dokumentace – Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů ČSN EN ISO 3166-1:2007 (97 1002) Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 1: Kódy zemí ČSN ISO 4217 (97 1003) Kódy pro měny a fondy ČSN ISO 690:2011 (01 0197) Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů ČSN ISO 8601:2005 (97 9738) Datové prvky a formáty výměny – Výměna informací – Zobrazení data a času ČSN ISO 80000-1:2011 (01 1300) Veličiny a jednotky – Část 1: Obecně ČSN ISO 80000-2:2012 (01 1300) Veličiny a jednotky – Část 2: Matematické znaky a značky užívané v přírodních vědách a technice ČSN 88 0410:2004 Korekturní znaménka pro sazbu – Pravidla používání
3
Termíny a definice
Pro účely této normy platí dále uvedené termíny a definice: 3.1
zpracování textu
provádění operací s textem, např. jeho pořizování, úprava, třídění, vyhledávání, ukládání, zobrazování nebo tisk 3.2
textový procesor
program umožňující uživateli zpracovávat text, nespecializovaný pro sazbu a stránkovou montáž v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích 3.3
jednotný vizuální styl
specifikace požadavků na prezentaci organizace nebo produktu zaměřená na vzhled prezentace nebo produktu, popřípadě i jeho technické provedení POZNÁMKA 1 k heslu Jednotný vizuální styl obvykle obsahuje specifikaci značky organizace nebo produktu (výrobku, služby, události aj.), jejího užití, používání písem, barev a grafických prvků, závazné řešení úpravy vybraných dokumentů, metodické pokyny a další údaje podle potřeby, např. řešení označování různých objektů, popřípadě i používané materiály apod.
3.4
základní text
text dokumentu bez prvků, jako jsou nadpisy a poznámky POZNÁMKA 1 k heslu Základní text je obvykle převažujícím textem běžného dokumentu a jeho odstavce nejsou zahrnovány do obsahu nebo seznamů obsahu (např. seznamů obrázků a tabulek).
3.5
okraj
oblast ležící mezi oblastí pro hlavní sdělení na straně nebo obrazovce a kteroukoli ze čtyř hran vymezujících stranu nebo obrazovku POZNÁMKA 1 k heslu
Na okraje je možné umístit záhlaví a zápatí stran, čísla stran, poznámky na okraji a jiné prvky.
[ZDROJ: ISO/IEC 2382-23:1994, 23.06.08, modifikováno]
7
3.6
hlavička dokumentu
část dokumentu, v níž jsou uvedeny grafická značka nebo název organizace, popřípadě další zpřesňující údaje o organizaci, která dokument vyhotovila POZNÁMKA 1 k heslu
3.7
Hlavička dokumentu je umístěna při horním okraji strany, údaje však mohou být na straně umístěny i jinde.
záhlaví
oblast využívaná k dokumentu 3.8
zápatí
oblast využívaná k dokumentu 3.9
písmo rodina písma
souhrn řezů obvykle označovaných společným základním názvem, které sdílejí stejné tvarové prvky kresby, zahrnující základní písmo i jeho vyznačovací a kresebné verze, jestliže existují POZNÁMKA 1 k heslu PŘÍKLAD
3.10
Písmo (rodina písma) obvykle obsahuje alespoň tyto řezy písma – základní, tučný, kurzivu a tučnou kurzivu.
Arial, Calibri, Cambria, Times New Roman
bod
jednotka často používaná pro měření velikosti písma POZNÁMKA 1 k heslu
3.11
Bod je 1/72 palce, tj. přibližně 0,35 mm. [ZDROJ: ČSN EN 13619:2003, 2.54, modifikováno]
patka serif
vodorovné, svislé nebo šikmé zakončení tahu písmena, které se liší od tahu před serifem POZNÁMKA 1 k heslu
3.12
Viz příklady patkových písem v 3.12.
patkové písmo serifové písmo
písmo, které má patky (serify) PŘÍKLAD
3.13
Cambria, Garamond, Gentium, Georgia, Minion Pro, Palatino Linotype, Times New Roman
bezpatkové písmo bezserifové písmo
písmo, které nemá patky (serify) PŘÍKLAD
3.14
Arial, Candara, Calibri, Gill Sans, Myriád Pro, PT Sans, Verdana
verzálky
velká písmena abecedy 3.15
minusky
malá písmena abecedy 3.16
ligatura slitek
spojení dvou nebo více písmen v jeden znak, který lze používat místo původních písmen flétnistky a flétnisté České filharmonie (ligatury písma Constantia nahrazující „fl“ a „fi“)
PŘÍKLAD
3.17
styl
pojmenovaná množina nastavení určujících formátování, kterou lze k přiřazení stejných vlastností formátování používat opakovaně POZNÁMKA 1 k heslu nebo tabulky.
Textové procesory umožňují nastavovat a používat různé styly pro různé prvky, např. pro znaky, odstavce, seznamy
POZNÁMKA 2 k heslu upravovaného dokumentu.
Styly pomáhají sjednotit vzhled dokumentu používáním jednotného formátování na všechny odpovídající prvky
8
3.18
řádkování
poměr vzdálenosti mezi základnami dvou za sebou následujících řádků v odstavci a výchozí výšky řádku odvozené od velikosti písma POZNÁMKA 1 k heslu Výchozí výška řádku, která bývá označována jako jednoduché řádkování nebo řádkování 1, je v textových procesorech obvykle větší než velikost písma.
3.19
odstavcová zarážka
prázdné místo na začátku prvního řádku textu v odstavci POZNÁMKA 1 k heslu
3.20
Odstavcová zarážka se někdy označuje jako odsazení prvního řádku.
zarovnání vlevo
zarovnání odstavce, při němž počátky všech řádků začínají ve stejné vzdálenosti od levého okraje; konce řádků rozdílné délky jsou nezarovnané 3.21
zarovnání vpravo
zarovnání odstavce, při němž konce řádků končí ve stejné vzdálenosti od pravého okraje; počátky řádků rozdílné délky jsou nezarovnané 3.22
zarovnání na střed
zarovnání odstavce, při němž je každý řádek odstavce rovnoměrně umístěn vůči určené svislé ose a začíná a končí ve stejné vzdálenosti od ní; počátky i konce řádků rozdílné délky jsou nezarovnané 3.23
zarovnání do bloku
zarovnání odstavce, při němž jsou začátky řádků odstavce a konce řádků odstavce zarovnány; poslední řádek je zarovnán vlevo POZNÁMKA 1 k heslu Poslední řádek se někdy zarovnává na střed či vpravo; toto řešení není při úpravě běžných dokumentů v textových procesorech obvyklé a některé textové procesory tuto možnost neposkytují.
3.24
pevná mezera
mezera konstantní šířky, která odpovídá výchozí šířce běžné mezislovní mezery a zabraňuje zalomení řádku v místě této mezery POZNÁMKA 1 k heslu S ohledem na předmět normy, technický stav a snadno využitelné možnosti textových procesorů tato norma nerozlišuje pevnou mezeru a nerozdělitelnou mezeru.
3.25
povinný spojovník
spojovník vyžadovaný pravopisem slova nebo víceslovného výrazu nezávisle na poloze slova nebo víceslovného výrazu na řádku PŘÍKLAD
moucha tse-tse, zemědělsko-potravinářský, labsko-oderský, Praha-západ
[ZDROJ: ISO/IEC 2382-23:1994, 23.04.25, modifikováno]
3.26
nerozdělitelný spojovník
spojovník, před nímž ani za nímž textový procesor nemůže provést zalomení řádku POZNÁMKA 1 k heslu Zatímco za spojovníkem textový procesor může řádek podle potřeby zalomit, při použití nerozdělitelného spojovníku k zalomení řádku v daném místě nedojde. POZNÁMKA 2 k heslu
3.27
Nerozdělitelný spojovník se někdy označuje jako pevný spojovník.
podmíněný spojovník
znak vložený do slova k označení místa, kde lze slovo rozdělit; jestliže je slovo na konci řádku kvůli nedostatku místa textovým procesorem rozděleno, zobrazí se tento znak jako rozdělovací znaménko POZNÁMKA 1 k heslu Podmíněný spojovník obvykle určuje výjimku z běžného dělení slov prováděného textovým procesorem. Umožňuje na konci řádku rozdělit slovo i v místě, které textový procesor jako místo vhodné k dělení slova původně nerozlišil nebo v něm slovo nerozdělil. POZNÁMKA 2 k heslu
Podmíněný spojovník se někdy označuje jako volitelné rozdělení.
[ZDROJ: ISO/IEC 2382-23:1994, 23.04.24, modifikováno]
4
Jednotná úprava
Formátování částí textů má odpovídat jejich významu v dokumentu. Části textu stejného významu nebo druhu mají být v celém dokumentu formátovány stejným způsobem. Jestliže norma dovoluje více způsobů úpravy stejného jevu, např. různé možnosti zápisu znaku pro vyjádření téže skutečnosti, použije se v celém upravovaném dokumentu pouze jeden z možných způsobů.
9
Doporučuje se, aby organizace a další uživatelé využili normu při tvorbě vlastních pravidel pro úpravu textů a tam, kde norma dovoluje více možností, si jednu, popřípadě více z nich vybrali. Taková pravidla mohou zahrnovat doplňující pokyny pro zpracování textů a předlohy dokumentů včetně opakovaně využitelných textů a prvků nebo jiné prostředky pro zajištění jednotné úpravy dokumentů. Používané druhy písma, velikost písma, způsoby vyznačování v textu, mezery mezi odstavci a další náležitosti určující vzhled dokumentů mají být stanoveny jednotným vizuálním stylem nebo jinými pokyny pro úpravu dokumentů. Příloha a uvádí, jak lze požadavky a doporučení této normy vykládat při vytváření jednotného vizuálního stylu nebo při přípravě jiných pokynů pro úpravu dokumentů. POZNÁMKA Ukázky dopisů, příklad e-mailu a příklady tabulek uvedené v přílohách B až G nestanovují závaznou podobu řešení a žádné z písem použitých v příkladech není stanoveno jako závazné nebo doporučené.
5
Znaková sada a výměna dat
Při výměně dat je nutné zvolit vhodný datový formát a respektovat možnosti příjemce. Doporučuje se, aby písma a datové formáty používané při výměně dat vyhovovaly ISO/IEC 10646. POZNÁMKA
6 6.1
Vybrané znaky použité v této normě a jejich kódy podle ISO/IEC 10646 jsou uvedeny v příloze H.
Interpunkční znaménka a spojovník Tečka, čárka, dvojtečka, středník, vykřičník, otazník
Tečka, čárka, dvojtečka, středník, vykřičník a otazník se připojují k předcházejícímu slovu, zkratce, značce, znaku nebo číslu bez mezery, za těmito interpunkčními znaménky následuje mezera. Výjimkou jsou případy, v nichž se tato znaménka považují za součást uceleného nebo zvláštního zápisu (např. tečka ve webových a e-mailových adresách nebo dvojtečka pro naznačení matematického dělení, poměru, měřítka, skóre a při psaní časových údajů). POZNÁMKA
Přehled případů, ve kterých se nepíší mezery, viz 12.7; používání dvojtečky viz také 8.4, 8.7, 8.8, 9.6.
PŘÍKLAD 1
Čalouníme nábytek. Chcete si vybrat látku? Obraťte se na nás! E-mail:
[email protected].
PŘÍKLAD 2
zákon č. 109/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Na konci věty se píše pouze jedna tečka, i když věta končí řadovou číslovkou zapsanou číslicí nebo zkratkou s tečkou. PŘÍKLAD 3
Pražská univerzita byla pojmenována podle svého zakladatele Karla IV.
PŘÍKLAD 4
Inzertní rubriky se týkají výměny bytů, nabídky služeb apod.
Jestliže věta končí názvem, jehož součástí je otazník nebo vykřičník, tečka se na konci věty nepíše. PŘÍKLAD 5
Nakladatelství Academia připravilo dotisk knihy Jsme v češtině doma?
PŘÍKLAD 6
K tendenčním dílům československé kinematografie 70. let patří např. rodinný film Leť, ptáku, leť!
6.2
Psaní více interpunkčních znamének po sobě
Následuje-li více interpunkčních znamének za sebou, píše se mezera pouze za posledním z nich; mezerou se však od předcházejícího nebo následujícího znaménka oddělují pomlčka, lomítko a dvojtečka v případech, ve kterých se kolem pomlčky, lomítka či dvojtečky píší mezery (viz 6.3.3, 6.5, 8.4, 8.7); mezery se píší také mezi interpunkčním znaménkem a třemi tečkami v případech uvedených v 6.6. PŘÍKLAD 1
KAKTUS, spol. s r. o., Ústí n. Orl., Pardubický kraj
PŘÍKLAD 2
zákon č. 109/2011 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů
PŘÍKLAD 3
Ivana Nováková, DiS., zástupkyně starosty
PŘÍKLAD 4
„Náhradní ubytování bylo zajištěno pro všechny občany,“ dodala starostka obce.
Mezera se píše mezi interpunkčním znaménkem a počáteční závorkou nebo mezi interpunkčním znaménkem a počátečním uvozovacím znaménkem. PŘÍKLAD 5
V pěti oceánech je soustředěno téměř 98 % veškeré vody na Zemi. (Největší je Tichý oceán, který zaujímá 46 % vodních ploch.)
PŘÍKLAD 6 Studenti se seznámí s novými možnostmi počítačové kultury. „Softmoderna“, jako např. interaktivní internetové romány na pokračování, patří k novým trendům multimediální literatury.
6.3
Spojovník a pomlčka
Spojovník (-) a pomlčka (–) se liší svým používáním i podobou; pomlčka je delší než spojovník. Na rozdíl od pomlčky a ostatních znamének uvedených v kapitole 6 spojovník není interpunkční znaménko, a proto se při používání spojovníku uplatňují odlišná pravidla pro psaní mezer. POZNÁMKA Pravidla pro psaní spojovníku jsou v tomto článku uvedena spolu s pravidly pro používání pomlčky, aby byly zdůrazněny rozdíly ve funkci a v pravidlech používání spojovníku a pomlčky.
10
6.3.1
Spojovník
Spojovník (-) se používá k naznačení těsného spojení; často se používá i jako oddělovač při psaní různých kódů. Části složeného slova nebo výrazy spojuje bez mezer. PŘÍKLAD 1 česko-italský slovník, technicko-ekonomický odbor, malíř-lakýrník (malíř a lakýrník v jedné osobě), ping-pong, propan-butan, kyselina 2-hydroxy-4-methylthiobutanová, chcete-li (ale zdali), x-násobný, n-tý, n-krát (ale 25násobný, 25. = dvacátý pátý, 25krát), 2014-06-21, ISBN 978-80-200-2327-8
Spojovník se píše v místních jménech a názvech správních oblastí (viz také 6.3.2). PŘÍKLAD 2
Frýdek-Místek, Ostrava-Poruba, Lipová-lázně, Plzeň-jih
Mezera se píše za spojovníkem následujícím po první části nedokončeného slova a před spojovníkem předcházejícím poslední části neúplného slova. PŘÍKLAD 3
dvou- a třípatrové domy, přípona -ismus
Vzniká-li po sňatku nové příjmení složené ze dvou samostatných jmen, podle současných právních předpisů se jména v příjmení oddělují mezerou. PŘÍKLAD 4
Jana Krátká Musilová, Michal Beneš Nový
V domácích příjmeních složených ze dvou jmen se spojovník píše pouze v případě, že tak příjmení bylo zapsáno již před změnou souvisících právních předpisů nebo že jde o zachování rodinné tradice či jméno umělecké. PŘÍKLAD 5
Jaroslava Pondělíčková-Mašlová. František Jílek-Oberpfalcer, Karel Matěj Čapek-Chod
Spojovník se píše také v některých cizích rodných jménech a příjmeních. PŘÍKLAD 6
Jean-Paul, Hans-Georg, Shirley Temple-Blacková, Mao Ce-tung, Henri de Toulouse-Lautrec
Při dělení slov na konci řádků (12.5) se spojovník připojuje bez mezery. Ve složených slovech a výrazech spojených spojovníkem, jsou-li rozděleny v místě povinného spojovníku, se spojovník opakuje – uvádí se na konci řádku za první částí výrazu i na počátku řádku následujícího. POZNÁMKA Zalomení řádku v místě spojovníku lze zabránit použitím nerozdělitelného spojovníku. v případě potřeby lze slovo dodatečné rozdělit pomocí podmíněného spojovníku. Pro zopakování spojovníku na začátku řádku lze použít podmíněný spojovník a nerozdělitelný spojovník současné.
6.3.2
Spojovník a pomlčka v místních jménech
Je-li alespoň jeden z výrazů v místním jménu víceslovný, je dovoleno nahradit spojovník pomlčkou (6.3.3) s mezerami. Za samostatné slovo se považuje i číselné označení části. Jestliže je důležitý soulad textu s podobou uvedenou v registru územní identifikace, adres a nemovitostí nebo jiným stanoveným způsobem zápisu, náhrada spojovníku pomlčkou s mezerami se nepoužije. PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
Český Těšín 5-Chotěbuz
Český Těšín 5 – Chotěbuz
Liberec Vll-Horní Růžodol
Liberec VII – Horní Růžodol
Praha 1-Malá Strana
Praha 1 – Malá Strana
Plzeň 7-Radčice
Plzeň 7 – Radčice
Brno-Královo Pole
Brno – Královo Pole
Náhrada spojovníku pomlčkou s mezerami se nepoužije, jestliže by mohlo dojít k významové nejednoznačnosti (např. při zápisu dopravních spojení a tras, je-li pomlčky s mezerami použito jako oddělovače jednotlivých uzlů trasy) nebo jestliže bytím byla narušena jednota úpravy nebo uložení záznamů. PŘÍKLAD 3
traťový úsek Praha-Velká Chuchle – Praha-Radotín – Černošice – Černošice-Mokropsy – Všenory – Dobřichovice – Řevnice
Řešení zápisu místních jmen s víceslovnými výrazy musí být v celém dokumentu jednotné; je však dovoleno kombinovat zápis se spojovníkem při psaní tras a cest se zápisem s pomlčkou a mezerami v ostatním textu. 6.3.3
Pomlčka
Jestliže se části textu oddělují pomlčkou (–), před pomlčkou a za ní se píší mezery. PŘÍKLAD 1
Najednou jsme spatřili ryby, které jsme tu dosud jen marné hledali – tlamovce.
PŘÍKLAD 2 U nevýrazné nebo pastelově zbarvených ryb – jako jsou tlamovci – lze spatřit několik zástupců téhož druhu současné, někdy spolu dokonce plavou v těsně sevřených formacích.
Vyskytne-li se v textu vedle sebe pomlčka a čárka, postačí napsat pomlčku. Pomlčka i čárka se mají zachovat, jestliže by vynechání čárky mělo vliv na srozumitelnost nebo zřetelnost větné stavby. v takovém případě se mezi pomlčkou a čárkou nepíše mezera.
11
PŘÍKLAD 3 Nietzsche se domnívá, že lidé bez ducha se nepodílejí na vznikání kultury a nepřispívají ke zrození génia – to znamená k cíli veškeré kultury –, nýbrž že jsou tu spíše překážkou.
Řádek nemá začínat pomlčkou, nejde-li o pomlčku použitou jako znak odrážky ve výčtech, pomlčku použitou pro opakování hesla v rejstříku nebo pro naznačení počátku přímé řeči na novém řádku. v uvedených případech, v nichž řádek pomlčkou začínat může, musí být mezera za pomlčkou použitou ke stejnému účelu stejně široká. Pomlčka označující rozsah („až“, „od do“) nebo nahrazující výrazy „a“ či „versus“ se píše bez mezer a nesmí stát na začátku ani konci řádku; jestliže se pomlčka na začátku nebo konci řádku při zpracování textu vyskytne, nahradí se slovním vyjádřením. PŘÍKLAD 4 60–80 km, strana 125–142, v letech 1914–1918, 11.–18. září, 1.–3. 6. 2014, pondělí–pátek 8.00–12.30 h, dvojice Suchý–Šlitr, utkání Sparta–Slavia
Je-li alespoň jeden z výrazů spojených pomlčkou označující rozsah nebo nahrazující výrazy „a“ či „versus“ víceslovný, je dovoleno psát pomlčku s mezerami; při psaní s mezerami pomlčka nesmí stát na začátku řádku, ale smí se ponechat na konci řádku. Způsob zápisu víceslovných výrazů s pomlčkou označující rozsah nebo nahrazující výrazy „a“ či „versus“ musí být v celém dokumentu jednotný, s mezerami nebo bez mezer.
PŘÍKLAD 5
PŘÍKLAD 6
1.6.–23.7.2014
1.6. – 23.7.2014
silnice Havlíčkův Brod–Pelhřimov
silnice Havlíčkův Brod – Pelhřimov
Jiří Suchý–Jiří Šlitr
Jiří Suchý – Jiří Šlitr
vztah malý muž–velká žena
vztah malý muž – velká žena
utkání Karlovy Vary–Plzeň
utkání Karlovy Vary – Plzeň
POZNÁMKA 1 Jestliže pomlčka označující rozsah nebo nahrazující výrazy „a“ či „versus“ spojuje výrazy jednoslovné, píše se vždy bez mezer.
Použije-li se pomlčka při zápisu dopravních spojení a tras, odděluje se z obou stran mezerami. Je-li to z důvodu jednotnosti úpravy textu nezbytné, použije se toto pravidlo i v případě spojení dvou jednoslovných názvů. PŘÍKLAD 7 z důvodu výluky na trati Břeclav – Přerov budou cestující v úseku Otrokovice – Staré Město u Uherského Hradiště – Moravský Písek – Rohatec – Hodonín přepraveni náhradní autobusovou dopravou. POZNÁMKA 2 Používání pomlčky při psaní místních jmen s víceslovnými výrazy viz 6.3.2.
V případě možnosti záměny pomlčky za znaménko minus se v textu má používat slovní vyjádření. Slovní vyjádření lze používat místo pomlčky i v jiných případech. PŘÍKLAD 8 −3 až +4 °C, od 4. 5. do 8. 6. 2014, od 20. prosince 2013 do 5. ledna 2014, Jiří Suchý a Jiří Šlitr, utkání Karlovy Vary versus Plzeň (lze i utkání Karlovy Vary vs. Plzeň)
Pomlčka může vyjadřovat peněžní částku bez desetinných míst, používání tohoto způsobu zápisu peněžních částek se však nedoporučuje (9.8). Kromě pomlčky (–) je dovoleno používat také pomlčku dlouhou (—). Používání znaku pomlčky a dlouhé pomlčky musí být v textu dokumentu jednotné. 6.4
Závorky a uvozovky
Závorky a uvozovky přiléhají bez mezer k začátku a konci výrazu, který je do nich vložen. 6.4.1 Závorky Rozlišují se závorky kulaté (), hranaté [ ], složené {} a lomené 〈 〉 , v textu se používají přednostně závorky kulaté. Jestliže se v závorkách uvádí pouze část věty, klade se koncová závorka před tečku, čárku, středník, otazník nebo vykřičník za tímto úsekem. PŘÍKLAD 1 tory).
Vnímavost dítěte rozvíjejí interaktivní a didaktické hračky (např. dětské kaleidoskopy, kapesní mikroskopy a vesmírné fotoprojek-
Jestliže je v závorce uvedena celá věta, koncová závorka se umísťuje za interpunkční znaménko, které tuto větu ukončuje. PŘÍKLAD 2
Výběru dětských hraček rodiče často věnují velkou pozornost. (Zvlášť pokud si s nimi chtějí hrát sami.)
Hranaté závorky se v textu uplatňují zejména jako závorky vnořené. Není-li vnořování závorek nezbytné, doporučuje se místo vnořených závorek používat pomlčky (6.3.3). PŘÍKLAD 3 Adresa příjemce poštovní zásilky se píše latinkou (používá-li se v zemi určení jiné písmo [např. cyrilice], píše se adresa tímto písmem, místo a země určení se však uvádí i latinkou).
Hranaté závorky se rovněž používají pro uvedení výslovnosti slov. PŘÍKLAD 4
laser [lejzr]
12
Závorky se používají také při uvádění bibliografických odkazů. Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů upravuje ČSN ISO 690. 6.4.2 Uvozovky Počáteční a koncová uvozovací znaménka se od sebe liší svým umístěním a tvarem. Jako základní uvozovky se v českém jazyce používají uvozovky dvojité („text“). Jestliže se do textu začleňuje bez uvozovací věty část jiného textu v uvozovkách, klade se druhé uvozovací znaménko před tečku, čárku, středník, otazník nebo vykřičník za tímto úsekem. PŘÍKLAD 1
Dobrá hračka podporuje přirozenou touhu dětí „přicházet věcem na kloub“.
Jestliže jsou přímá řeč nebo citát přerušeny uvozovací větou, označuje se uvozovkami dole a nahoře každý úsek přímé řeči nebo citátu a koncové uvozovací znaménko se píše až za tečku, čárku, otazník nebo vykřičník. PŘÍKLAD 2
„Současnou prioritou,“ prohlásila starostka, „je vybudování kanalizace v celé obci.“
PŘÍKLAD 3 Předseda organizačního výboru řekl: „S prvním utkáním si začnu šampionát užívat.“ Častým příkladem osobnostních otázek je věta: „Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“ PŘÍKLAD 4
„Statistická analýza nás upozornila na dosud opomíjené jevy,“ řekl ředitel. „Kolik hodin denně spíte?“ zeptal se lékař.
PŘÍKLAD 5
Heslo „Nebát se a nekrást!“ je přisuzováno T. G. Masarykovi.
Jako vnořené uvozovky se používají uvozovky jednoduché (,text‘). PŘÍKLAD 6 Karel Čapek napsal: „Čtenář novin považuje sebe sama prosté za veřejnost, a čte-li, že ‚požár přilákal množství diváků‘, cítí s uspokojením, že nebyl přehlédnut.“
V českém textu je dovoleno používat také špičaté uvozovky (»text«) a jednoduché špičaté uvozovky (›text‹), pro které platí stejná pravidla. Špičaté uvozovky v českém textu směřují svými hroty k textu, který je v nich uveden, a přiléhají k němu bez mezer. PŘÍKLAD 7 »Čtenář novin považuje sebe sama prosté za veřejnost, a čte-li, že ›požár přilákal množství diváků‹, cítí s uspokojením, že nebyl přehlédnut,« napsal Karel Čapek.
Je dovoleno používat špičaté uvozovky jako uvozovky vnořené do běžných uvozovek a naopak, používání zvolených znaků pro uvozovky však musí být v celém dokumentu jednotné. 6.5
6.5 Lomítko
Lomítko (/) se používá pro zápis jednotek a zlomků, naznačení alternativ, při zápisu různých označení apod. PŘÍKLAD 1 60 km/h, 385 Kč/ks, pan/paní, tel./fax, číslo jednací Pa/3456/07, faktura č. 2059/02, dostupnost služby 24/7, školní rok 2014/2015, Ostrovní 245/18c
Jsou-li výrazy po obou stranách lomítka jednoslovné, před lomítkem a za ním se nepíše mezera. PŘÍKLAD 2
zapnuto/vypnuto
Je-li alespoň jeden z výrazů složen z více slov, doporučuje se před lomítkem a za ním psát mezeru. PŘÍKLAD 3
ve městě / o městu
PŘÍKLAD 4
sanace / dekontaminace / chemické čištění potrubí
Lomítko je dovoleno používat také ke grafickému oddělení výrazů. v takovém případě se z obou stran lomítka píše mezera bez ohledu na to, zda lomítko odděluje jednoslovné, nebo víceslovné výrazy. POZNÁMKA 1 K oddělení výrazů se obdobně používá pomlčka, někdy také svislá čára nebo zvětšená mezera.
Při úsporné citaci poezie se lomítkem oddělují verše a dvěma lomítky sloky; v těchto případech se z levé a pravé strany lomítka nebo dvou lomítek píše mezera. Stejným způsobem se naznačuje zalomení řádků, popřípadě odstavců v běžném textu (viz použití lomítka k naznačení zalomení řádků v textu článku 12.6). Naznačují-li dvě lomítka konec sloky nebo odstavce, musí obě stát na stejném řádku. Jestliže mezi výrazy oddělenými lomítkem bez mezer dojde k zalomení řádku, lomítko se ponechává na konci řádku; do dvou řádků se však nikdy nerozděluje zápis jednotek s lomítkem (např. km/h, Kč/ks). POZNÁMKA 2 K zalomení řádku za lomítkem psaným bez mezer lze použít znak mezera nulové šířky (viz tabulka H.1).
Jestliže mezi výrazy oddělenými lomítkem s mezerami dojde k zalomení řádku, doporučuje se ponechávat lomítko na konci řádku. Stojí-li lomítko na konci řádku, na následujícím řádku se nemusí opakovat a opakování lomítka se nedoporučuje. Ve webových adresách a podobných zápisech se při zalamování řádků lomítko neopakuje (viz 12.5.4). POZNÁMKA 3 S výjimkou webových adres a podobných zápisů se lomítko na novém řádku někdy opakuje při sazbě textů v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích. Na rozdíl od dělení slov v místě povinného spojovníku, při kterém se spojovník na novém řádku opakuje, opakování lomítka není z hlediska srozumitelnosti textu potřebné.
6.6 Tři tečky
13
Tři tečky (...) naznačují vynechaný text. Zapisují se pomocí znaku tři tečky; není-li to technicky možné, zapisují se pomocí tří po sobě následujících teček. v celém dokumentu musí být způsob zápisu tří teček jednotný. POZNÁMKA
Znak tři tečky se někdy označuje také jako výpustka.
Jestliže tři tečky nahrazují položku nebo položky vynechané z výčtu a nejde o položku poslední, oddělují se z obou stran čárkami; mezi čárkou a následujícími třemi tečkami se píše mezera, čárka následující po třech tečkách se k nim připojuje bez mezery. PŘÍKLAD 1
Při pomalém výdechu počítejte do deseti: jedna, dva, ..., deset.
Jestliže tři tečky naznačují nedokončený výčet, píše se před nimi čárka a mezera (příklad 2). Není-li třeba rozlišit, že tři tečky naznačují nedokončený výčet a nikoli nedokončenou poslední položku výčtu, je dovoleno čárku vypustit a psát tři tečky těsně za poslední uvedenou položku výčtu (příklad 3). PŘÍKLAD 2
Koupil čerstvé rohlíky, plnotučné mléko, sýr, tři papriky, ...
PŘÍKLAD 3
Koupil čerstvé rohlíky, plnotučné mléko, sýr, tři papriky...
Jestliže tři tečky naznačují zámlku nebo přerývanou řeč, připojují se k předcházejícímu textu bez mezery. Psaní velkého nebo malého písmena po třech tečkách se řídí větným kontextem. PŘÍKLAD 4
Usedneme na pískový přesyp... Nevidíme nic... Neslyšíme nic.. a přece něco září v tichu...
PŘÍKLAD 5
Ta tvá liška... její uši… ty se trochu podobají růžkům... a jsou hrozné dlouhé!
Tři tečky před slovem se oddělují mezerou; na začátku věty, řádku nebo odstavce je dovoleno tuto mezeru vypouštět. PŘÍKLAD 6
... všechny další připomínky jsou oprávněné.
Od předcházejícího interpunkčního znaménka se tři tečky oddělují mezerou, nejde-li o počáteční závorku, počáteční uvozovací znaménko nebo pomlčku či lomítko v případech, kdy se kolem pomlčky či lomítka nepíší mezery (viz 6.3.3, 6.5). PŘÍKLAD 7
Projekt stál 2,1 mil. … a tato investice se vyplatila.
Jestliže se v textu vedle sebe vyskytnou tři tečky a pomlčka, je obvykle vhodné text přeformulovat. Za tři tečky se další tečka nepřipojuje. Následuje-li za třemi tečkami jedno nebo více interpunkčních znamének, použijí se pravidla uvedená v 6.1. Jestliže se při zkrácené citaci vypouští delší úsek textu, uzavírají se tři tečky jednotně v celém dokumentu do kulatých (...), popřípadě hranatých [...] závorek, které se od okolních slov oddělí z obou stran mezerami, aby bylo zřejmé, že nejde o vypuštění konce jedné věty nebo prostou zámlku. PŘÍKLAD 8
v případě poškození zásilky (...) musí provozovatel uhradit smluvenou přepravní cenu v plné výši.
Používání tří teček nepřispívá k jednoznačnému vyjadřování – s výjimkou zkracování citací je používání tří teček v textech administrativní povahy nevhodné. 6.6
Odsuvník
Odsuvník (apostrof) má obvykle podobu čárky pozvednuté k hornímu okraji písmen (ʼ). Používá se např. ve slovech přejatých z jiných jazyků, v cizích osobních a zeměpisných jménech. PŘÍKLAD 1
nʼest-ce pas, hors ďœuvre, lʼart pour lʼart, OʼHara, dʼArtagnan. Sanʼá, Saint Johnʼs
V některých textech, zejména v poezii, se odsuvníkem naznačuje vypuštění hlásky na konci slova, nejčastěji v příčestích činných. PŘÍKLAD 2
7 7.1
Jsa zastřelen, bídné padʼ. Smuten lehʼ si ku pramenu.
Zkratky Zkracování slov a psaní zkratek
Způsob zkracování slov a psaní zkratek stanovují Pravidla českého pravopisu a Akademická příručka českého jazyka, psaní některých zkratek může být stanoveno zákonem nebo jiným předpisem. Zkratka má být v dokumentu psána jednotným způsobem a její význam má být v dokumentu jednoznačný. Zkratky, které se tvoří začátkem zkracovaného slova, končí souhláskou a píše se za nimi tečka. PŘÍKLAD 1 p. (pan, paní), popř. (popřípadě), r. (rok), zvl. (zvláště), ml. (mladší), st. (starší), J. (Jan, Jana, Jaromír, Jaromíra, Jaroslav, Jaroslava aj.), Jar. (Jaromír, Jaromíra, Jaroslav, Jaroslava aj.)
Ve zkratkách složených z více zkratek se píše tečka a mezera za každou zkratkou. PŘÍKLAD 2 a. s. (akciová společnost), t. r. (toho roku. tohoto roku), v. r. (vlastní rukou), př. n. I. (před naším letopočtem), n. m. (nad mořem), ak. mal. (akademický malíř, akademická malířka), dr. h. c. (doctor honoris causa)
Některé ustálené zkratky jsou tvořeny tak, že se píší jen určité souhlásky daného slova.
14
PŘÍKLAD 3
mld. (miliarda), rtg. (rentgen), rkp. (rukopis), vs. (versus)
Za iniciálovými zkratkami se tečka nepíše. Rozlišující malá písmena se ponechávají tam, kde by se iniciálové zkratky různých názvů jinak shodovaly. PŘÍKLAD 4
ČR, MZ, NG, NTK, ČD, EU, USA, OSN, UNICEF
PŘÍKLAD 5
ČRo, MZe, PřF UK, PedF UK
Některé zkratky dvou nebo více slov se píší dohromady, popřípadě je možný dvojí způsob psaní. PŘÍKLAD 6
tj. (to je), tzn. (to znamená), aj. (a jiné), atd. (a tak dále), atp. (a tak podobně), apod. (a podobné)
PŘÍKLAD 7 č. j. – čj. (číslo jednací), č. p. – čp. (číslo popisné), P. S. – PS (post scriptum), P. F. – PF (pour féliciter), T. G. M. – TGM (Tomáš Garrigue Masaryk)
Po kontrakčních (stažených) zkratkách, které se tvoří z prvního písmena a konce zkracovaného slova zakončeného samohláskou, se tečka nepíše. PŘÍKLAD 8
ca, cca (circa), fa (firma, faktura), fy (firmy, faktury), fce (funkce), bří (bratři), pí (paní)
V textu psaném verzálkami je dovoleno psát velkými písmeny i zkratky. PŘÍKLAD 9
UTKÁNÍ SPARTA VS. SLAVIA, AK. ARCH. MARTIN BÍLÝ
POZNÁMKA 1
Požadavky a doporučení týkající se zkratek a zalamování řádků jsou uvedeny v 12.6.
POZNÁMKA 2
Slovo „viz“ je tvar rozkazovacího způsobu slovesa „vidět“, nikoli zkratka, proto se za ním tečka nepíše.
%
7.2
Zkratky titulů, hodností a certifikací
Zkratky titulů, policejních, vojenských a akademických hodností a podobné zkratky uvedené před jménem se neoddělují čárkou. Uvádí-li se hodnost i akademický titul, píše se nejdříve hodnost. PŘÍKLAD 1 doc. PaedDr. Karla Pechová, akad. arch. David Bradáč, Ing. arch. Eva Vostrá, Ing. Bc. Michal Novotný, mjr. Mgr. Zuzana Koubková, pplk. Pavel Vondráček
Uvádějí-li se dva shodné tituly z různých škol nebo oborů, použije se spojka „et“ nebo ampersand (8.15). PŘÍKLAD 2
Mgr. et Mgr. Jana Ohlídalová, Bc. & Bc. Aleš Vosátka
Tituly a zkratky vědeckých hodností, zkratky certifikací a jiná označení absolventů vzdělávacích programů uváděné za jménem se od jména nebo předcházející zkratky titulu oddělují čárkou. PŘÍKLAD 3 prof. RNDr. Ivana Bendová, dr. h. c.; MUDr. Jiří Novák, DrSc.; MVDr. Markéta Dvořáková, CSc.; Mgr. Tereza Nová, Th.D.; PhDr. Jaromír Nemyl, MBA; JUDr. Kateřina Malířové, DiS.; Ing. Tomáš Hrdina, CISA
Jestliže za zkratkou uváděnou za jménem věta pokračuje, oddělí se zkratka titulu čárkou z obou stran. PŘÍKLAD 4
Ředitelka úřadu Ing. Martina Suchá, Ph.D., MPA, vyhlašuje stážistou měsíce pana Jana Koláře, DiS., z oddělení interního auditu.
POZNÁMKA
Způsob zápisu titulů udělovaných v zahraničí může být odlišný.
7.3
Zkratky označující typ právnické osoby
Zkratka právní formy uvedená za názvem se odděluje čárkou. PŘÍKLAD 1
Economia, a. s.; Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.; Česká společnost pro ochranu netopýrů, z. s.
V textu se zkratka právní formy odděluje čárkou z obou stran. PŘÍKLAD 2
Sponzory výstavy jsou Slunečnice, spol. s r. o., Kormorán, a. s., a LAGUNA, v. o. s.
Zkratka právní formy uvedená před názvem subjektu se od názvu čárkou neodděluje. PŘÍKLAD 3
Festival Jeden svět je projektem o. p. s. Člověk v tísni.
V textech, kterými se upravují právní vztahy, nebo v textech, u nichž je to důležité z jiných důvodů, je dovoleno, aby označení právnických osob odpovídalo zápisu v obchodním rejstříku nebo obdobné evidenci, i kdyby toto označení bylo pravopisně nesprávné.
8 8.1
Značky a znaky Obecně
Psaní značek veličin a jednotek i matematických znaků upravují ČSN ISO 80000-1 a ČSN ISO 80000-2. Značky se obvykle používají ve spojení s číselným údajem, jinak se označení jednotky vypíše slovem. PŘÍKLAD Bude třeba několik metrů látky.
Za značkou nenásleduje tečka, nestojí-li značka na konci věty ukončené tečkou.
15
V technicky zaměřených textech se značky jednotek píší písmem stojatým a značky fyzikálních veličin kurzívou bez ohledu na řez písma použitý v ostatním textu. 8.2
Značky jednotek
Značky jednotek se uvádějí za číselný údaj a oddělují se od něho mezerou. Číslo a značka jednotky musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 1
13 km; 60 m2; 30 mm3; 6 V; 8,78 kg; 0,25 I; 60 W; 10 A; 8,25 h; 12,5 min; 30 s
Výjimkou z tohoto pravidla jsou značky jednotek pro stupeň, minutu a vteřinu rovinného úhlu (8.11), kde se v textovém procesoru ve spojení čísla a značky jednotky mezislovní mezera nepíše. PŘÍKLAD 2
úhel 20°, spád 7° 13'
Tvoří-li značku dva nebo více znaků, následují za sebou bez mezery. PŘÍKLAD 3
°C, °F, kWh, mA, µm, kPa
Jestliže se číslicí nebo číslicemi a značkou zapisuje přídavné jméno, píše se takový výraz bez mezery a číslice se nečlení. PŘÍKLAD 4
6V baterie = šestivoltová baterie, 12° pivo = dvanáctistupňové pivo, 24" displej = čtyřiadvacetipalcový displej
Jednotky se uvádějí v zavedené podobě i v případech, kdy se okolní text píše verzálkami. PŘÍKLAD 5
8.3
PŘI TLAKOVÉ ZKOUŠCE BYL DOSAŽEN TLAK 16,632 MPa.
Značky měn
V sestavách se značky měn píší za peněžní částkou a oddělují se od ní mezerou, v textech se značky měn v některých případech uvádějí za částkami, v některých případech před částkami (9.8). PŘÍKLAD 1
400 Kč, 250 €, 6 zł, 800 Ft, 150 ¥
V bankovní praxi se měnové jednotky vyjadřují třípísmennými kódy podle ČSN ISO 4217. PŘÍKLAD 2
8.4
CZK, EUR, PLN, HUF, JPN
Matematické znaky
Matematickým znakem je např. plus (+), minus (−), plus minus (±), krát (×, popřípadě ·), děleno nebo v poměru k (: nebo /), menší než (<), menší než nebo rovno (≤), rovná se (=), větší než nebo rovno (≥) a větší než (>). Znak minus (−) je stejně dlouhý a je položen stejně vysoko jako vodorovná čárka ve znaku plus (+). v textech administrativní povahy je dovoleno znak minus nahrazovat pomlčkou; používání této náhrady se nedoporučuje v rovnicích nebo je-li v blízkosti jiný matematický znak umístěný na středu řádku. PŘÍKLAD 1
45 − 15 + 10 = 40
Znaky násobení (×, popřípadě ·) jsou položeny do stejné výšky jako znak minus a rovnítko. Znak krát (×) je v korespondenci dovoleno nahrazovat malým písmenem „x“; náhrada znakem „x“ se nepoužije, jestliže matematický výraz současně obsahuje písmeno x. PŘÍKLAD 2
5 × 16 = 80
u • v=z
2x + 3y = z − 4
Pro zápis dělení se v celém dokumentu používá jednotně dvojtečka, popřípadě lomítko. PŘÍKLAD 3
200 : 10 = 20
200 / 10 = 20
Matematické znaky se oddělují z obou stran mezerami. PŘÍKLAD 4
45 − 40 + 5 = 10
x+y
Mezera se však nepíše:
po znacích plus a minus, vyjadřují-li kladnou a zápornou hodnotu čísla;
po znaku plus minus pro mezní úchylku uvedenou odděleně od výchozí hodnoty nebo zcela samostatné (8.6);
před znakem krát (×) následujícím po číslici v zápisu výrazu označujícího několikanásobek;
z levé a pravé strany lomítka, naznačuje-li lomítko číselný zlomek (9.3).
Ve všech případech uvedených ve výčtu musí stát matematický znak, číslo, popřípadě značka na stejném řádku. PŘÍKLAD 5
+5 mm, −10 °C, s relativní tolerancí ±5 % (ale 50 °C ± 5 °C), 150× (stopadesátkrát), 2/5 (dvě pětiny)
Jestliže je výraz rozdělován do více řádků:
řádek se zalamuje před znaky nebo za znaky =, +, ±, v případě nutnosti je dovoleno řádek zalamovat také před znaky nebo za znaky ×, ·, : nebo /, pokračující řádky rozdělených výrazů se doporučuje odsadit;
16
matematický znak, za kterým došlo k zalomení řádku, se na následujícím řádku v souladu s požadavky ČSN ISO 80000-2 neopakuje; jestliže je to zvykem, je dovoleno znak opakovat, má se však vyloučit, aby opakování znaménka minus vedlo k mylné interpretaci znamének (místo opakování znaménka minus lze použít znaménka plus a minus);
řádek se nemá zalamovat uvnitř výrazu v závorkách, není-li to nezbytné;
způsob řešení zalamování řádků musí být v celém dokumentu jednotný, pokud jde o zalamování před znaky nebo za znaky, odsazování pokračujících řádků a opakování znamének.
Psaní matematických znaků a značek podrobněji upravuje ČSN ISO 80000-2. POZNÁMKA v textech, které využívají mnoho matematických znaků, z nichž některé nejsou součástí zvoleného písma a musely by být nahrazeny znaky z písma jiného, může být vhodné psát všechny matematické znaky náhradním písmem, které má podobný vzhled matematických znaků jako písmo původní, ale na rozdíl od něj obsahuje všechny potřebné znaky.
8.5
Exponenty a indexy
Exponenty a indexy se připojují k číslici, písmenu nebo jinému znaku bez mezery, od následujícího výrazu v textu se výraz s exponentem nebo indexem odděluje mezerou nebo interpunkčním znaménkem. PŘÍKLAD 1
Skleníkovými plyny jsou např. CO2, CH4, N2O a O3. Kolik gramů CO2 vznikne spálením 1 m3 zemního plynu?
Pro zápis exponentů a indexů se používají funkce textového procesoru pro horní a dolní index (příklad 2) nebo znaky písma pro exponenty a indexy (příklad 3).
POZNÁMKA Některá písma neobsahují znaky pro exponenty a indexy nebo obsahují jen vybrané znaky pro exponenty a indexy, například pouze číslice dva a tři v poloze exponentu.
8.6
Rozměry a tolerance
Při zápisu rozměrů a tolerancí se ke každému číslu připojuje značka jednotky nebo se čísla uvádějí v závorce a značka jednotky společná všem údajům se uvádí až za závorkou. PŘÍKLAD 1
300 mm × 20 mm × 5 mm, (300 × 20 × 5) mm
PŘÍKLAD 2
230 v ± 11,5 V, (230 ± 11,5) V
Jestliže veličiny nepatří do stejné kategorie vzájemně porovnatelných veličin, nemá se mezi nimi při vyjadřování relativních mezních hodnot používat znak plus minus a odchylka se uvede až za slovním vyjádřením. PŘÍKLAD 3
230 v s relativní tolerancí ±5 %
Z důvodu úspornosti je dovolen i zjednodušený zápis rozměrů a tolerancí bez použití závorek tak, že se jednotka společná číselným údajům uvádí pouze za posledním z nich. PŘÍKLAD 4
300 × 20 × 5 mm
PŘÍKLAD 5
50 ± 5 °C
Při zjednodušeném zápisu je dovoleno psát znak plus minus i mezi veličinami odlišných kategorií. PŘÍKLAD 6
230 v ± 5 %
Zjednodušený zápis rozměrů a tolerancí se nepoužije, jestliže by se tím mohla snížit srozumitelnost textu. Výrazy neobsahující slovní údaje (viz příklady 1, 2 a 4, 5, 6) mají stát na stejném řádku. Jestliže je z důvodu zarovnání odstavce nezbytné, aby byl výraz rozdělen do dvou řádků, řádek se zalomí před znakem krát nebo znakem plus minus. V korespondenci je dovoleno nahrazovat znak krát (x) písmenem „x“ (8.4). 8.7
Měřítko a poměr
Při psaní měřítek a poměrů se čísla od dvojtečky oddělují mezerami. Mezera před dvojtečkou a za dvojtečkou musí být stejně široká; čísla a dvojtečka musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 1 PŘÍKLAD 2 PŘÍKLAD 3
8.8
mapa v měřítku 1 : 50 000 ředění koncentrátu v poměru 1 : 10 po hlasování s těsným výsledkem 50 : 49 bylo rozhodnutí přijato
Skóre
Při psaní skóre se čísla od dvojtečky mezerami neoddělují, čísla a dvojtečka musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 1
výsledek utkání Finsko–Česko 2:2
17
PŘÍKLAD 2
8.9
Nadal–Berdych 6:4, 7:6 (7:3), 6:2
Procento a promile
Při psaní procent (%) a promile (‰) se mezi číslem a znakem pro procenta nebo promile píše mezera, nejde-li o složené přídavné jméno. Číslo a znak pro procenta nebo promile musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 1
sleva 50 % = sleva padesát procent, 50% sleva = padesátiprocentní sleva
PŘÍKLAD 2
2 ‰ alkoholu v krvi = 2 ml alkoholu v litru krve
Procenta a promile lze vyjádřit také desetinným číslem, v souvislém textu je však obvykle vhodnější použít znaky pro procenta a promile nebo slovní vyjádření. 8.10
Průměr
Mezi znakem pro průměr (Ø) a číslem se píše mezera; znak pro průměr a číslo musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 1
horolezecké lano Ø 9,7 mm, 30 m, červené
V souvislém textu se doporučuje místo znaku pro průměr používat slovní vyjádření. PŘÍKLAD 2
Jednoduchá horolezecká lana mívají průměr 9–11 mm.
POZNÁMKA
Znak průměr se používá výhradně pro udání rozměru, nikoli pro označení průměrné hodnoty ve statistice.
8.11
Úhlový stupeň, úhlová minuta a úhlová vteřina
Mezi číslem a následující značkou úhlového stupně (°), úhlové minuty (′) nebo úhlové vteřiny (″) se v textovém procesoru mezera nepíše. Při společném zápisu se stupně, minuty a vteřiny rovinného úhlu oddělují mezerou a musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 1
úhel 90°, spád 17° 15′
Při zápisu zeměpisných souřadnic se v textovém procesoru mezi jednotlivými složkami mezera nepíše. PŘÍKLAD 2
50°5′5″ severní šířky a 14°24′10″ východní délky
POZNÁMKA Tato norma nestanovuje způsob označení zeměpisné šířky a délky ani počet míst, kterými se jednotlivé složky při zápisu zeměpisných souřadnic uvádějí.
8.12
Stopy a palce
Mezi číslem a následujícím znakem pro stopy (′) a palce (″) se v textovém procesoru mezera nepíše. Při společném zápisu stop a palců se mezi oběma údaji píše mezera a stopy i palce musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 1
12′ 3″ (dvanáct stop a tři palce)
Místo uvedených znaků lze používat také značky jednotek ft (stopa) a in (palec) nebo slovní vyjádření. Mezi číselnou hodnotou a značkou se píše mezera; číslo a značka musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 2
8.13
12,25 ft = 147 in; 12,25 stopy = 147 palců
Teplotní stupně a teplota
Znak pro stupeň (°) se připojuje těsně k označení stupnice, nepoužívá se pro teploty udávané v Kelvinově stupnici. Mezi číslem a označením stupnice se píše mezera; číslo a označení stupnice musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD
8.14
−3 °C; 72 °F; 273,15 K
Paragraf
Znak paragraf (§) se píše před číslo označující určitý paragraf nebo určité paragrafy. Uvádí-li se odkaz na více paragrafů, znak se píše jen jednou. Znak paragraf a číslo musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 1
§ 58; § 12, 13 a 20; § 121–123; § 121 až 123; podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 227/2000 Sb.
Nejde-li o odkaz na určitý paragraf, používá se slovní vyjádření. PŘÍKLAD 2
8.15
Novelizovaný zákon obsahuje o 217 paragrafů více než dříve.
Ampersand
Ampersand (&) se používá ve významu spojky „a“ v některých názvech a spojeních, např. při uvádění shodných titulů jedné osoby (7.2). Od okolních výrazů se ampersand zpravidla odděluje mezerou. PŘÍKLAD 1
Voskovec & Werich, Hapka & Horáček, Hennes & Mauritz AB
V ustálených spojeních jednopísmenných výrazů se ampersand někdy píše i bez mezer.
18
PŘÍKLAD 2
V&W, H&H, obchodní domy H&M
V případě značek se respektuje registrovaný, popřípadě jinak stanovený či obvyklý tvar zápisu. Dojde-li ve výrazu s ampersandem k zalomení řádku, řádek se přednostně zalomí před ampersandem; neodporuje-li to uplatňovaným požadavkům na psaní obchodních názvů a značek, lze ampersand nahradit spojkou „a“. Jednopísmenné výrazy psané bez mezer se do dvou řádků nerozdělují. POZNÁMKA 1
Znak ampersand vznikl z latinské spojky „et“, v některých písmech má podobu
POZNÁMKA 2
Ve významu spojky „a“ se někdy obdobně jako ampersand používá znak plus.
8.16
.
Znak číslo
Znak číslo (#) nahrazuje slovo „číslo“; v různých oborech může mít jiné významy i odlišný způsob psaní mezer. POZNÁMKA
Tento znak se někdy označuje jako dvojitý kříž nebo mřížka.
Ve významu „číslo“ se tento znak používá jen ve spojení s následujícím číslem psaným číslicemi. Od čísla se odděluje mezerou. Znak číslo a číslo musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 1
pokrývky # 215, zájezd # 318
V souvislém textu se doporučuje místo znaku # vypsat výraz, který nahrazuje, celým slovem nebo zkratkou. PŘÍKLAD 2
8.17
Pokrývky č. 215 již nevyrábíme. Zájezd kat. č. 318 byl pro nedostatek zájemců zrušen.
Znaky pro narození a úmrtí
Pro označení data narození lze používat hvězdičku (*), pro označení data úmrtí křížek (†). Znaky hvězdička a křížek se od následujícího údaje o datu narození nebo úmrtí oddělují mezerou. Znak a datum musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD Ferdinand Peroutka, * 6. 2. 1895, † 20. 4. 1978 Agatha Christie (* 1890, † 1976)
9
Čísla a číslice
9.1
Členění čísel
Desetinné části čísel se od jednotek oddělují desetinnou čárkou. Před desetinnou čárkou ani za ní se nepíše mezera. Jestliže se desetinná čísla píší za sebou, doporučuje se oddělovat je středníkem. PŘÍKLAD 1
112,6; 4,30; 0,006
Čísla se člení do skupin po třech číslicích vlevo a vpravo od desetinné čárky. Trojice řádů se oddělují mezerami, všechny skupiny číslic členěného čísla musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 2
10 517 408 105,174 08
10 517,408 10,517 408
1 051,740 8 0,105 174 08
Je dovoleno, aby v souvislém textu nebyla členěna čtyřmístná celá čísla, je-li řešení v celém dokumentu jednotné. Tato čísla se však musí členit v sestavách a tabulkách, jestliže je to nutné pro zarovnání řádů uvedených údajů. Nečlení se letopočty a čísla popisná. PŘÍKLAD 3
rok 2014, Ambrožova 1433/2
Pro některé číselné údaje může být členění zakázáno nebo může být stanoveno členění podle jiných pravidel. Skupiny číslic použité v označeních a kódech se v textu uvádějí v původní podobě bez jakýchkoli změn v rozdělení skupin číslic. PŘÍKLAD 4
9.2
registrační značka 4A2 3000, vlak Os 5859, norma ČSN 01 6910, požadavky ISO 14001:2004
Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky
Mezera ani spojovník se nepíší tam, kde se spojuje číslo se slovem nebo s písmenem či znakem v jedno slovo nebo v jednu značku. PŘÍKLAD
9.3
10násobek, 20násobný, 14denní, 5krát, 25×, 15% (patnáctiprocentní), odd. IVd, formát A4
Zlomky
Ve zlomcích se před šikmou zlomkovou čárou nebo lomítkem ani za nimi nepíší mezery. PŘÍKLAD 1
1/2, 1/2, 3/4, ⅗
Ve smíšených zlomcích se celé číslo od zlomku odděluje mezerou, je-li zlomek zapsán lomítkem a číslicemi (příklad 2); mezera se však nedělá, je-li zlomek zapsán pomocí šikmé zlomkové čáry (příklad 3). Celé číslo a zlomek musí stát na stejném řádku. PŘÍKLAD 2
2 2/3, 8 11/12 ha
PŘÍKLAD 3
19
9.4
Sestavy čísel
V sestavách se číslice píší pod sebe podle řádu; vychází se od desetinné čárky a za ní se přednostně uvádí stejný počet míst. Nejsouli u některých čísel udány desetinné hodnoty, píší se nuly, jestliže to nevede k nepřijatelnému zkreslení uvedených údajů. Dílčí a závěrečné výpočty se od hodnot, které do nich vstupují, oddělují jednoduchou linkou nad každým řádkem obsahujícím výpočet. Linka musí být tak dlouhá, aby zahrnovala i matematické znaky před čísly (+, − a další) spolu s čísly a připojenými jednotkami. Výpočty lze vyznačit tučně, závěrečné výpočty popřípadě podtržením dvojitou čarou. Místo linek je dovoleno používat změnu pozadí dílčích a závěrečných výpočtů, dílčí a závěrečné výpočty v tomto případě mají být vyznačeny tučně.
PŘÍKLADY 2 150,10 kg 700,00 kg 354,50 kg 3 204,60 kg
9.5
10.560,20 € 11.380,10 € 21.940,30 €
9 536,70 Kč − 3 792,00 Kč 5 744,70 Kč
Kalendářní data
Kalendářní datum se vyjadřuje číselně nebo číselně-slovně. Oba způsoby mohou být v jednom dokumentu používány současně, kalendářní data obdobného významu nebo účelu se však v dokumentu mají psát jednotně číselně, nebo číselně-slovně. 9.5.1
Číselné vyjádření kalendářního data
Při číselném vyjádření kalendářního data se uplatňuje vzestupný nebo sestupný zápis. Při vzestupném zápisu data je pořadí údajů den, měsíc, rok. První až devátý den měsíce a první až devátý měsíc se píší jednomístně, den a měsíc musí stát na stejném řádku a za pořadové číslo dne a měsíce náleží tečka a mezera. Rok se nečlení a zápis roku se nesmí zkrátit – jestliže se rok uvádí, musí být uvedeny všechny číslice letopočtu. PŘÍKLAD 1
9. 3. 1984, 28. 5. 2000, 6. 11. 2013, 31. 12. 2014
V textech administrativní povahy je dovolen také vzestupný zápis data, v němž jsou den a měsíc uváděny dvoumístně a po tečkách za dnem a měsícem se nepíše mezera. PŘÍKLAD 2
09.03.1984, 28.05.2000, 06.11.2013, 31.12.2014
Při sestupném zápisu data se použije rozšířený formát zápisu kalendářního data podle ČSN ISO 8601. Pořadí údajů při sestupném zápisu data je rok, měsíc, den; rok se uvádí čtyřmístně, měsíc a den dvoumístně, údaje se oddělují spojovníkem. PŘÍKLAD 3
1984-03-09, 2000-05-28, 2013-11-06, 2014-12-31
S výjimkou vložených záznamů, sestav a citací, které mohou používat rozdílné zápisy kalendářních dat, se pro číselné vyjádření data používá v celém dokumentu pouze jeden z možných způsobů. V datových prvcích při výměně dat a tam, kde to je pro počítačové zpracování vhodné, se používá zápis kalendářního data v souladu s ČSN ISO 8601. 9.5.2
Číselně-slovní vyjádření kalendářního data
Při číselně-slovním vyjádření kalendářního data se datum píše vzestupně v pořadí údajů den, měsíc, rok. Den se píše řadovou číslovkou, název měsíce se vypisuje slovem ve tvaru 2. pádu; mezi dnem a měsícem nesmí dojít k zalomení řádku. Rok se nečlení a zápis roku se nesmí zkrátit – jestliže se rok uvádí, musí být uvedeny všechny číslice letopočtu. Číselně-slovní vyjádření kalendářních dat je vhodné pro použití v souvislém textu, v právních dokumentech, na peněžních dokladech a v osobních dopisech. PŘÍKLAD 1
Zásilka odeslaná 1. dubna 2014 byla vrácena jako nedoručitelná.
PŘÍKLAD 2
Odpovídáme na Váš dopis z 5. října t. r.
9.6
Časové údaje
Při zápisu časových údajů se rozlišuje mezi uvedením času jako denní doby a času jako doby trvání.
20
V datových prvcích při výměně dat a tam, kde to je pro počítačové zpracování vhodné, se používá zápis časových údajů v souladu s ČSN ISO 8601. 9.6.1
Čas jako denní doba
Hodiny a minuty v časových údajích označujících denní dobu se oddělují tečkou, hodiny 0-9 se píší jednomístně, minuty dvojmístně. PŘÍKLAD 1
0.00, 7.05, 9.30, 12.00, 23.59
Místo tečky je při zápisu času jako denní doby dovoleno používat jako oddělovač hodin a minut dvojtečku. Při použití dvojtečky jako oddělovače je dovoleno hodiny 0-9 psát také dvoumístně. PŘÍKLAD 2
0:00, 7:05, 9:30, 12:00, 23:59; lze také 00:00, 07:05, 09:30
Pro označení hodin, minut a sekund se používají celá slova, značky h, min, s nebo zkratky jednotek (hod., h., min.). Označení časových jednotek má být v celém dokumentu jednotné. PŘÍKLAD 3
9.00 hodin, 9.00 h, 9.00 hod.
S výjimkou vložených záznamů, sestav a citací, které mohou používat rozdílné zápisy času, se v celém dokumentu používá pouze jeden z možných způsobů zápisu času jako denní doby. 9.6.2
Čas jako doba trvání
Při zápisu doby trvání a časového údaje v průběhu této doby se hodiny, minuty a sekundy oddělují dvojtečkami. První uvedená složka časového údaje se přednostně píše jednomístně, další složky vždy dvoumístně. Jednotka času se musí uvést tam, kde není z větného kontextu zřejmá; jestliže se jednotka uvádí, píše se jednotka první uvedené složky. Jednotka se nemusí uvádět, jsou-li hodiny, minuty a sekundy uvedeny současně. PŘÍKLAD 1
10 km uběhla v čase 1:01:23,6, ale 1 km uběhla za 6:08 min, 40 km by uběhla asi za 4:06 h
Desetinná část se uvádí pouze u poslední z uvedených složek časového údaje. PŘÍKLAD 2
2:45:23,123 h = 2 h 45 min 23,123 s; 3:00:20,13 h = 3 h 20,13 s; 7:35,34 min = 7 min 35,34 s
Jestliže se hodiny, minuty a sekundy píší odděleně, čísla 0-9 se píší jednomístně. PŘÍKLAD 3
3 h 8 min 5 s; 6 h 7 min; 9 min 2 s
V souvislém textu se jednotky pro samostatně uvedený údaj vypisují přednostně slovem. PŘÍKLAD 4 Zkouška materiálu probíhá po dobu 5 minut. Chcete-li upravit předvolby zařízení, stiskněte červené tlačítko a držte je stisknuté po dobu 3 sekund.
9.7
Spojený údaj data a času
Pro počítačové zpracování dat lze datum a čas psát dohromady jako jeden výraz ve formátech stanovených ČSN ISO 8601. PŘÍKLAD 1
20140521T162542 (základní formát)
PŘÍKLAD 2
2014-05-21T16:25:42 (rozšířený formát)
9.8
Peněžní částky
Při psaní peněžních částek je dovoleno zaokrouhlená čísla a přibližné částky uvádět bez desetinných míst stejně jako čísla celá, značka měny nebo vypsaný název měny se obvykle uvádí za částkou. V peněžních částkách je dovoleno členit skupiny tří číslic místo mezery tečkou; způsob členění musí být v celém dokumentu jednotný. PŘÍKLAD 1
2 350 000 Kč, 3 115,80 €, 100 000 eur, 25 dolarů (lze také 2.350.000 Kč, 3.115,80 €, 100.000 eur)
Jestliže se má omezit možnost snadného pozměnění peněžní částky uvedené v textu, doporučuje se místo používání teček k oddělování skupin tří číslic vypsat částku také slovy. Vypisuje-li se peněžní částka slovy, každé slovo se píše zvlášť. Jen ve výjimečných případech, např. na složenkách, je dovoleno psát všechna slova peněžní částky dohromady, značka měny se píše vždy zvlášť. PŘÍKLAD 2 Za zhotovení díla v souladu s požadavky článku IV zaplatí objednatel zhotoviteli odměnu ve výši 2 350 000 Kč (slovy: dva miliony tři sta padesát tisíc korun českých). POZNÁMKA v případě elektronického dokumentu lze pro zajištění vyšší úrovně ochrany používat druh elektronického podpisu, který je k dokumentu připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoli následnou změnu dat.
Při psaní peněžních částek lze používat také třípísmenné kódy měn podle ČSN ISO 4217. Píší se verzálkami za částku; je-li to v oboru zvykem, mohou se uvádět před částkami, vždy však jednotně před částkami anebo za částkami v celém dokumentu. PŘÍKLAD 3
2 350 000 CZK, 3 115,80 EUR, 25 USD
Používání pomlčky k zápisu peněžních částek bez desetinných míst se nedoporučuje.
21
9.9
Telefonní a faxová čísla
Česká telefonní a faxová čísla obsahující šest nebo devět číslic se člení po trojicích; pětimístná čísla se obvykle člení zleva na trojici a dvojici číslic, popřípadě se nečlení; čtyřmístná čísla se nečlení, popřípadě se člení do dvojic. PŘÍKLAD 1
721 742 679, 141 12, 1180
Zapisuje-li se určité číslo jednotným způsobem a odlišné členění může přispět ke snazšímu používání čísla, je dovoleno zvolit i jiné členění. PŘÍKLAD 2
800 11 22 33, 87 777
Mezinárodní telefonní předvolba se uvádí před číslem. PŘÍKLAD 3
9.10
+420 251 566 363
Čísla bankovních účtů
9.10.1
Číslo bankovního účtu v České republice
Číslo bankovního účtu v České republice se skládá ze tří částí. První část (předčíslí) má nejvýše šest číslic. Druhá, základní část čísla účtu má nejméně dvě a nejvýše 10 číslic. Třetí část – kód banky – má vždy čtyři číslice. Jestliže číslo bankovního účtu obsahuje předčíslí, od základní části čísla bankovního účtu se předčíslí oddělí spojovníkem. Kód banky se odděluje lomítkem. PŘÍKLAD
19-2000145399/0800, 1127092023/3030
9.10.2
Mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN)
Mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) se skládá ze tří částí – dvou velkých písmen kódu země podle ČSN EN ISO 3166-1, dvou číslic kontrolního čísla a nejvýše 30 číslic a velkých písmen reprezentujících banku a číslo účtu v této bance. Délku a uspořádání poslední části IBAN určuje každá země sama. V textech se IBAN člení zleva do skupin o čtyřech znacích, jednotlivé skupiny se oddělují mezerou; poslední skupinu tvoří zbývající, nejvýše čtyři znaky. Při elektronické výměně dat nebo je-li to jinak účelné, se IBAN píše jako souvislý řetězec velkých písmen a číslic bez mezer. PŘÍKLAD 1
IBAN CZ76 0300 0000 0000 7632 7632
PŘÍKLAD 2
IBAN FR14 2004 1010 0505 0001 3M02 606
PŘÍKLAD 3
IBAN GB29 NWBK 6016 1331 9268 19
PŘÍKLAD 4
IBAN LI21 0881 0000 2324 013A A
9.11
Římské číslice
Římské číslice se píší velkými písmeny abecedy: i = 1, V = 5, X = 10, L = 50, C = 100, D = 500, M = 1 000; menší číslo před větším se odečítá (XL = 40), menší číslo za větším se přičítá (CX = 110). V sestavách se římské číslice uvádějí od levé svislice pod sebou nebo se zarovnají podle interpunkční tečky či posledního znaku číslice. Následující text se píše od nové svislice. PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
Teplotní pásy na zemském povrchu
Teplotní pásy na zemském povrchu
I. II. III. IV. V. VI.
rovníkový vnější tropický subtropický mírný subpolární polární
I. II. III. IV. V. VI.
rovníkový vnější tropický subtropický mírný subpolární polární
Používají-li se římské číslice pro číslování položek, např. seznamů či výčtů, je dovoleno psát je malými písmeny abecedy. Používání velkých nebo malých písmen abecedy pro číslování položek stejné povahy musí být v dokumentu jednotné.
10 Vyznačování 10.1
Obecně
Vyznačování v textu dokumentu má být systematické a údaje shodné povahy mají být vyznačeny shodným způsobem. k zajištění jednotného vzhledu vyznačovaných částí textu se v textovém procesoru doporučuje používat znakové a odstavcové styly. Části textu lze vyznačit například:
22
změnou řezu písma (kurzívou, tučně);
změnou velikosti písma, barvy písma nebo změnou písma;
umístěním na samostatný řádek;
prostrkáváním (nedoporučuje se);
podtržením (nedoporučuje se, nejde-li o hypertextové odkazy);
verzálkami nebo vložením do uvozovek.
Různé způsoby vyznačování je možno kombinovat. Příliš mnoho způsobů vyznačování, nejsou-li opodstatněné rozdílnou povahou údajů, nebo příliš časté vyznačování snižují přehlednost sdělení, a proto se má vyznačování používat střídmě. Pravidla pro vyznačování interpunkčních znamének jsou uvedena v odpovídajících článcích této kapitoly; párová interpunkční znaménka (uvozovky a závorky) před vyznačeným výrazem a za ním musí být vyznačena shodně, protože obě buď náleží, nebo nenáleží do vyznačovaného výrazu. POZNÁMKA Vzhledem k technické realizaci vyznačování kapitálkami v současných textových procesorech tato norma používání kapitálek k vyznačování neupravuje, není však vyloučeno.
10.2
Změna řezu písma
V textu odstavce se vyznačování změnou řezu téhož písma preferuje před jinými způsoby vyznačování. V textu psaném základním řezem se vyznačuje zejména kurzívou, tučně, výjimečně tučnou kurzívou. V textu psaném kurzívou se vyznačuje základním řezem, tučnou kurzívou, výjimečně tučně. Vyznačování kurzívou je méně výrazné, proto se hodí v případě častějšího vyznačování i v delším textu. Vyznačování tučně je velmi výrazné a má být používáno pouze pro nejdůležitější výrazy (např. nové pojmy v textu, významné údaje v korespondenci). Spojky nebo interpunkční znaménka se do vyznačení změnou řezu písma nezahrnují, nejsou-li nedílnou součástí vyznačovaného výrazu. POZNÁMKA 1 Spojky mezi jednotlivými vyznačovanými výrazy a interpunkční znaménka, která oddělují vyznačovaný výraz od nevyznačeného textu nebo jednotlivé vyznačené výrazy mezi sebou, se nevyznačují, protože nejsou součástí vyznačovaného výrazu. POZNÁMKA 2 Nedílnou součástí vyznačovaného výrazu není interpunkční znaménko ukončující větu, není-li tato věta vyznačena jako celek nebo není-li na konci věty vyznačena zkratka ukončená tečkou. POZNÁMKA 3 Jestliže vyznačovaný výraz obsahuje spojky nebo interpunkční znaménka – například při vyznačování výrazu v uvozovkách, souvislého úseku textu nebo části věty – jsou tyto spojky nebo interpunkční znaménka součástí vyznačovaného výrazu. PŘÍKLAD 1 kvality.
Česká softwarová společnost hledá obchodní zástupce, analytiky podnikových procesů, databázové specialisty a manažera
Vysvětlení k příkladu – čárky oddělující názvy pracovních pozic, spojka „a“ ani tečka nejsou tučné, protože slouží k členění věty a nejsou součástí vyznačovaných výrazů (pracovních pozic). PŘÍKLAD 2 Jména zakončená ve výslovnosti na souhlásku tvrdou nebo obojetnou skloňujeme podle tvrdého mužského vzoru „pán“, resp. podle podvzoru „hoch“.
Vysvětlení k příkladu – uvozovky i čárka jsou vyznačeny, protože jsou součástí vyznačovaného výrazu, kterým je souvisle vyznačovaná část věty; tečka za větou vyznačena není, protože ukončuje větu, která není vyznačena jako celek. PŘÍKLAD 3 Nominativ (z lat. nominativus [casus] od nominare = nazývat) je mluvnický pád vyjadřující základní tvar jména. Ptáme se na něj pádovými otázkami kdo?, co?
Vysvětlení k příkladu – kulaté závorky a čárka mezi pádovými otázkami nejsou součástí vyznačovaných výrazů, proto nejsou vyznačeny; hranaté závorky a otazníky jsou součástí vyznačovaných výrazů, proto jsou vyznačeny. PŘÍKLAD 4
OSTRAVA!!! je marketingová značka, kterou se město prezentuje v ČR i v zahraničí.
Vysvětlení k příkladu – vykřičníky jsou tučně, protože jsou součástí vyznačovaného výrazu „OSTRAVA!!!“. V korespondenci je dovoleno změnou řezu písma vyznačit také interpunkční znaménka a spojky mezi vyznačovanými výrazy (např. ve výčtu); poslední interpunkční znaménko se však nevyznačuje, náleží-li do členění věty, která není vyznačena jako celek. Při vyznačování kurzívou, je-li okolní text základním řezem, a při vyznačování tučnou kurzívou, je-li okolní text tučně, je dovoleno vyznačovat i interpunkční znaménka mezi vyznačenými výrazy. Způsob vyznačování interpunkce při vyznačování kurzívou musí být v celém dokumentu jednotný.
23
10.3
Změna velikosti písma, barvy písma nebo změna písma
Používání různých písem nebo různých velikostí písma v jednom dokumentu má být střídmé. Odlišnou velikostí písma, popřípadě i odlišným písmem, se vždy jednotné pro daný prvek zpravidla vyznačují nadpisy, titulky, popisky, poznámky a podobné údaje, které mají v porovnání se základním textem odlišný význam nebo účel. Interpunkční znaménka se do vyznačení změnou velikosti písma, změnou barvy nebo změnou písma nezahrnují, nejsou-li nedílnou součástí vyznačovaného výrazu. PŘÍKLAD 1
Hledáme obchodního zástupce s komunikativními znalostmi anglického a německého jazyka.
Vysvětlení k příkladu – tečka není změnou barvy vyznačena, protože není součástí vyznačovaného výrazu, je však tučné, protože tučné je vyznačena celá věta. V souvislém textu není vyznačování změnou velikosti písma obvykle vhodné, v textech administrativní povahy se zpravidla neužívá. Vyznačování změnou písma se má používat pouze tehdy, jsou-li obé písma dostatečně odlišná svou kresbou (např. je-li použito bezpatkové písmo pro vyznačování v textu psaném patkovým písmem) a současně mají-li obě písma velmi podobnou, nejlépe shodnou výšku malých a velkých písmen. PŘÍKLAD 2 ISEC, spol. s r. o., Majerského 2047/1, 149 00 Praha 11 Zveme Vás na kurz
Řízení bezpečnosti informací podle ISO/IEC 27001 V upravovaném textu dokumentu by neměla být používána více než tři rozdílná písma. Je vhodné uvážit, zda vyznačení barvou může být zobrazováno a tištěno a zda ho může příjemce vnímat. Vyznačený text musí být dostatečně zřetelný a s ohledem na možnost poruchy barevného vidění příjemce by vyznačování barvou nemělo být používáno pro odlišení zásadních skutečností, není-li možné je odlišit i bez vnímání barev. Vyznačování barvou je obvykle vhodné kombinovat s vyznačováním změnou řezu (barevný text se pak vyznačí např. také tučně), popřípadě s používáním popisků, znaků nebo obrazových prvků objasňujících význam vyznačení. 10.4
Umístění na samostatný řádek
Text je dovoleno vyznačit umístěním na samostatný řádek a zarovnáním vlevo, odsazením nebo zarovnáním na střed; od předcházejícího a následujícího textu se odděluje mezerou mezi odstavci, přičemž mezera nad vyznačovaným textem musí být nejvýše stejně veliká jako mezera pod ním. Následuje-li za textem interpunkční znaménko nebo interpunkční znaménka, píší se na konec řádku za vyznačovaný výraz. PŘÍKLAD V letošním roce zahajujeme výrobu nových typů obráběcích strojů. Můžeme Vám nabídnout vrtačky VR2 a soustruhy MS40. Budete-li mít o naše výrobky zájem, rádi poskytneme podrobnější informace o jednotlivých strojích.
Vysvětlení k příkladu – tečka za označením MS40 není tučně, protože náleží do členění věty. v případě, že text „vrtačky VR2 a soustruhy MS40“ nebude považován za jeden vyznačovaný výraz, spojka „a“ se tučně nevyznačí. 10.5
Prostrkávání
Vyznačování prostrkáváním se nedoporučuje. Jestliže je přesto použito, prostrkává se i písmeno „ch“, mezi- slovní mezery, připojená interpunkční znaménka i mezera před vyznačeným výrazem a za ním. Na stejné úrovni textu musí být v celém dokumentu použito stejně velké prostrkání. Neprostrkávají se čísla, iniciálové zkratky a text vyznačený kurzívou nebo tučnou kurzívou; při vyznačování prostrkáváním se v textu nepoužívají ligatury. PŘÍKLAD
Hledáme obchodního zástupce pro oblast J i n d ř i c h ů v H r a d e c . Nástup od 1. září 2014.
Prostrkávání se provádí odpovídající funkcí textového procesoru; prostrkávání mezislovními mezerami v elektronických dokumentech není dovoleno. POZNÁMKA 1 Prostrkávání mezislovními mezerami znemožňuje účinné vyhledávání v elektronických dokumentech, proto bylo používání mezislovních mezer k prostrkávání vyloučeno. POZNÁMKA 2 Prostrkávání bývá v textových procesorech někdy označováno jako proložení nebo prokládání.
24
10.6
Podtržení
10.6.1
Obecně
S výjimkou vyznačování hypertextových odkazů na webových stránkách, popřípadě v jiných elektronických dokumentech, se podtržení k vyznačování textu nemá používat. 10.6.2
Vyznačování hypertextových odkazů
Na webových stránkách, někdy také v elektronických dokumentech, se podtržením jednoduchou linkou zpravidla vyznačují hypertextové odkazy. PŘÍKLAD 1
Internetovou jazykovou příručku najdete na http://prirucka.uic.cas.cz. (aktivní odkaz uvedený na webové stránce)
Vysvětlení k příkladu – tečka za hypertextovým odkazem není součástí odkazu, proto není podtržena. Jestliže hypertextové odkazy nejsou aktivní (např. odkazy uvedené v textu dopisu, který má být vytištěn a odeslán) nebo by jejich vyznačení bylo vzhledem k účelu dokumentu rušivé, nemají se podtrhávat, ale vyznačit jednotně jiným způsobem, nejlépe změnou řezu písma (např. kurzivou). PŘÍKLAD 2 mentu)
Kontaktujte nás na adrese
[email protected]. (odkaz uvedený v textu tištěného dopisu, popřípadě v elektronickém doku-
POZNÁMKA Textové procesory vyznačují odkazy podtržením často automaticky. Pro zrušení podtržení a vyznačení odkazů jiným způsobem jednotně v celém dokumentu obvykle postačuje upravit odpovídající znakový styl.
10.6.3
Vyznačování podtržením
Vyznačování podtržením se nedoporučuje. Jestliže je přesto použito, používá se jednoduchá linka. Podtržení začíná pod prvním a končí pod posledním znakem vyznačeného textu. Víceslovný text nebo věta se podtrhávají souvisle, o podtrhávání interpunkčních znamének a spojek se rozhoduje podle členění věty (příklad 1), nebo se podtrhne souvisle celý úsek textu (příklad 2). Poslední interpunkční znaménko se nevyznačuje, náleží-li do členění věty, která není vyznačena jako celek. PŘÍKLAD 1 Obsah evakuačního zavazadla lze rozčlenit do pěti skupin – jídlo a pití, cennosti a dokumenty, léky a hygiena, oblečení a vybavení pro přespání, drobná elektronika a „zábava“. PŘÍKLAD 2 Osobní dokumenty – rodný list, občansky průkaz, cestovní pas, karta zdravotní pojišťovny; jiné důležité dokumenty – pojistné smlouvy, stavební spoření, smlouvy o investicích, akcie; peníze v hotovosti a platební karty patří spolu s pravidelně užívanými léky k nejdůležitějším předmětům, které je třeba zabalit.
10.7
Vyznačování verzálkami nebo vkládáním do uvozovek
Psaní verzálkami (velkými písmeny abecedy) a vyznačení vložením do uvozovek je vhodné používat, jestliže nelze volit jiné způsoby vyznačování – např. v e-mailech, jsou-li psány ve formátu prostého textu. Vyznačování verzálkami se často používá pro různá označení (např. stupně utajení dokumentu, nadepsání obálek výběrového řízení) nebo jiná krátká důrazná sdělení či upozornění; pro běžné vyznačování v základním textu se nedoporučuje. Vyznačování uvozovkami se uplatňuje, jestliže se uvádí doslovné znění textu. PŘÍKLAD
Stupeň utajení „PŘÍSNĚ TAJNÉ“, „TAJNÉ“, „DŮVĚRNÉ“ nebo „VYHRAZENÉ“ se vytiskne na každé straně.
11 Členění textů a označování jejich částí 11.1
Obecně
Delší texty získávají na přehlednosti členěním na oddíly, pododdíly a odstavce i používáním výčtů. K zajištění jednotného vzhledu částí textu se v textovém procesoru používají odstavcové styly. 11.2
Věty
Věta nemá začínat zkratkou, za níž se píše tečka, ani číslicí, není-li součástí názvu. PŘÍKLAD 1
Akciová společnost TCL Consulting byla založena v roce 1996.
PŘÍKLAD 2
První český filmový festival Filmové žně se uskutečnil v roce 1940 ve Zlíně.
PŘÍKLAD 3
Dne 15. února 2012 došlo k zemětřesení.
PŘÍKLAD 4
XV. všesokolský slet se konal 1. až 6. července 2012 v Praze.
25
11.3
Odstavce
11.3.1
Obecně
Po sobě následující odstavce stejné úrovně textu, které mají jinak shodnou úpravu, se člení mezerou mezi odstavci, popřípadě odstavcovou zarážkou. k vyznačení odstavců se nemá používat mezera mezi odstavci a odstavcová zarážka současně. Pokračuje-li odstavec na další straně, na konci strany i na začátku následující strany musí být nejméně dva řádky odstavce. POZNÁMKA k tomuto účelu je vhodné používat funkci textového procesoru pro kontrolu osamocených řádků, popřípadě funkci pro svázání řádků na počátku odstavce a na konci odstavce, místo odřádkování nebo jiných řešení.
11.3.2
Členění odstavců mezerou mezi odstavci
K vyznačení nového odstavce mezerou mezi odstavci se používá mezera o výšce nejméně jedné čtvrtiny výšky řádku základního textu, v obchodních a úředních dokumentech se obvykle uplatňuje mezera o výšce jednoho řádku; mezera mezi odstavci nemá být větší než výška řádku základního textu (řádkování). Při řádkování 2 nebo ještě větších rozestupech mezi řádky se nové odstavce vyznačují odstavcovými zarážkami a mezery mezi odstavci se neužívají. 11.3.3
Členění odstavců odstavcovou zarážkou
Velikost odstavcové zarážky má odpovídat jednomu až dvěma, nejvýše třem násobkům velikosti písma základního textu. Vyskytují-li se v dokumentu odstavce s různou velikostí písma (např. základní text a poznámky), používá se stejně velká zarážka, jejíž velikost se určí podle velikosti písma základního textu. Odstavec pod nadpisem nemusí mít odstavcovou zarážku. Poslední řádek odstavce má být delší než velikost odstavcové zarážky. Odstavcová zarážka se v textovém procesoru nastavuje jako vlastnost formátování odstavce, tabulátor ani mezery se jako odstavcová zarážka na počátku odstavce nepoužívají. POZNÁMKA Výchozí odstavcová zarážka v textových procesorech bývá obvykle příliš široká. Vhodnou velikost odstavcové zarážky lze získat tak, že se velikost písma základního textu vynásobí řádkováním. Tuto velikost odstavcové zarážky a její násobky bývá vhodné používat i pro další odsazení odstavců v upravovaném dokumentu, např. ve výčtech.
11.4
Výčty
11.4.1
Psaní výčtů
Při psaní výčtů a jejich položek se uplatňují následující pravidla: a)
jestliže výčet obsahuje položky nevětného charakteru, začínají malým písmenem a ukončují se čárkou (příklad 1); dlouhé položky, v jejichž vnitřním členění jsou použity čárky, se oddělují středníkem; poslední položka se ukončuje tečkou;
b)
jestliže položky výčtu obsahují celé věty, začínají velkým písmenem a ukončují se tečkou (příklad 2); psaní s malým písmenem na začátku položek a jejich ukončení čárkami (popřípadě středníkem) je rovněž dovoleno, poslední položka se ukončuje tečkou;
c)
pokud výčet obsahuje položky větného a nevětného charakteru, položky výčtu začínají malými počátečními písmeny a ukončují se čárkou nebo středníkem (příklad 3), poslední položka se ukončuje tečkou.
26
PŘÍKLAD 1 Střední průmyslové školy textilní otevírají např. tyto obory: textilní technologie, oděvnictví, pletařství. PŘÍKLAD 2 U dodaného zboží reklamujeme tyto závady: Barva prahu u dveří neodpovídá objednávce. Lak na dveřích je oprýskaný. V zásilce chybí technická dokumentace. PŘÍKLAD 3 Do závorek dáváme: vložené výrazy, kterými vysvětlujeme, objasňujeme nebo doplňujeme obsah výpovědi. v takových případech se mohou někdy místo závorek používat i pomlčky nebo čárky; výrazy, které nenáleží k vlastnímu projevu, jako např. scénické poznámky v divadelních textech, jméno autora, výrazy ohlasu u posluchačů při zápisu řeči (potlesk, projevy nevole, poznámky).
Výčet nemusí být uvozen dvojtečkou, není-li její použití z jazykových důvodů nezbytné. Jestliže jsou body výčtu vizuálně odlišeny a jednotlivé body jsou nevětného charakteru, interpunkční znaménka se na konci řádku psát nemusí, nekončí-li řádek zkratkou s tečkou. PŘÍKLAD 4 Dodáváme v prvotřídním provedení, rychle a za velmi výhodné ceny kancelářský nábytek kancelářské potřeby propagační předměty
11.4.2
Označování položek výčtů
Jednotlivé položky výčtu se označují čísly, písmeny abecedy, pomlčkami nebo jinými odrážkami. Doporučuje se používat systematické, střídmé a u stejného typu výčtu jednotné řešení v celém dokumentu. Číslování se používá pro položky, u nichž naznačuje pořadí, v ostatních případech je vhodnější používat písmena abecedy (obvykle pro naznačení možností nebo snazší odkazování) nebo pomlčky či odrážky. 11.4.3
Úprava výčtů
Začátek a konec výčtu se od předcházejícího a následujícího textu doporučuje oddělovat svislou mezerou o výšce odpovídající mezeře mezi odstavci okolního textu, nejvýše o výšce jednoho řádku okolního textu; mezera před výčtem musí být menší než mezera za výčtem nebo stejně velká. Výčet se umísťuje od levého okraje, od zarážky, výjimečně na střed řádku (např. v pozvánkách, menu a podobných zvláštních dokumentech). Jestliže je při zarovnání položek výčtu na střed členění položek výčtu jinak zřejmé, je dovoleno jednotlivé položky výčtu neoznačovat. PŘÍKLAD 1 Mezi čtyři základní vlastnosti auditu patří: 1. 2. 3. 4.
komplexnost, objektivnost, nezávislost, formalizovanost.
Jestliže některá z položek výčtu obsahuje více řádků, je pro větší přehlednost dovoleno oddělovat položky výčtu mezerou mezi odstavci o velikosti nejméně jedné pětiny velikosti písma výčtu a nejvýše výšky řádku písma výčtu nebo mezery před výčtem či za výčtem. Svislá mezera mezi body výčtu musí být shodná pro všechny body téhož výčtu a má být na dané úrovni výčtu shodná pro všechny výčty stejného typu v celém dokumentu. Shodnou mezeru se doporučuje používat pro oddělení položek i ve výčtech, jejichž položky nemají více řádků. PŘÍKLAD 2 Výhody studia na škole: v nových oborech zavádíme specializované studium (audit, controlling, řízení informatiky, management společenské odpovědnosti, CRM atd.);
27
studentům ze vzdálenějších míst poskytujeme ubytování v moderně vybaveném domově mládeže.
11.5
Označování částí textu
11.5.1
Obecně
Delší texty se podle obsahu dělí na části (např. oddíly, kapitoly), které lze označovat číselně nebo abecedně-číselně. Tyto způsoby označování částí textu lze používat také pro přehledy a výčty. Pro označování částí dokumentu se doporučuje číselné označování částí textu (11.5.2). POZNÁMKA v některých dokumentech se používá označování částí textu, při němž jsou části na první úrovni členění označovány římskými číslicemi, popřípadě velkými písmeny abecedy či kombinací římských číslic a velkých písmen abecedy; číselné označení podle 11.5.2 je v těchto dokumentech uplatňováno až pro členění na nižších úrovních textu.
11.5.2
Číselné označování částí textu
Číselné označování částí textu vychází z ČSN ISO 2145 a zahrnuje všechny druhy částí textu, hlavní kapitoly, podkapitoly, oddíly, pododdíly, popřípadě i odstavce. Úprava se řídí těmito pravidly:
části textu se označují vzestupně arabskými číslicemi, jednotlivé úrovně se člení tečkami;
za tečkou v číselném označení se nepíše mezera; na konci číselného označení se tečka nepíše;
číslování na každé úrovni začíná jedničkou;
text se od čísla odděluje mezerou o šířce nejméně dvou běžných mezislovních mezer;
v obsahu, přehledech nebo výčtech se označení i texty položek píší od jednotných svislic.
POZNÁMKA Čísla v číselném označení se čtou jako číslovky základní, např. 11.5.2 [jedenáct pět dva]. PŘÍKLAD Nabídka zboží na tuzemském trhu 1 … 2 2.1 2.1.1 2.1.2 2.1.2.1 2.1.2.2 … 2.1.2.9 2.1.2.10
Potravinářské zboží
11.5.3
Abecedně-číselné označování částí textu
Průmyslové zboží Potřeby pro domácnost Nábytek a bytový textil Elektrické spotřebiče Pračky Ledničky Vysavače Mixéry
Při využití velkých a malých písmen, římských a arabských číslic se používá buď posloupnost římské číslice, velká písmena, arabské číslice, malá písmena, nebo posloupnost velká písmena, římské číslice, arabské číslice, malá písmena. Lze používat pouze arabské číslice, pouze malá písmena, označit další výčet odrážkami apod., uvedená posloupnost se však používá jednotně v celém dokumentu a uplatňují se při tom tato pravidla:
za velké písmeno, za římskou a arabskou číslici náleží tečka;
za malé písmeno náleží pravá kulatá závorka;
za tečkou i závorkou za písmenem nebo číslem se píše mezera;
k označení se nepoužívá „ch“ ani písmena s diakritickými znaménky; je dovoleno používat též označení aa, bb, cc,... nebo aa, ab, ac,...; v obsahu, přehledech nebo výčtech s více úrovněmi se jednotlivé úrovně odsazují (příklad 1), popřípadě se označení i texty položek zarovnávají od jednotných svislic bez ohledu na úroveň položek (příklad 2); pro texty stejné povahy se v dokumentu používá jednotné řešení.
28
PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
Nabídka zboží na tuzemském trhu
Nabídka zboží na tuzemském trhu
A. … B.
I. … II. A. 1. 2. a) b)
Potravinářské zboží Průmyslové zboží I. Potřeby pro domácnost 1. Nábytek a bytový textil 2. Elektrické spotřebiče a) Pračky b) Ledničky
11.5.4
Potravinářské zboží Průmyslové zboží Potřeby pro domácnost Nábytek a bytový textil Elektrické spotřebiče Pračky Ledničky
Odkazy na čísla oddílů a pododdílů v textu
Odkazy na čísla oddílů, pododdílů a další části textu mají být v celém dokumentu psány jednotným způsobem, s použitím celého slova nebo zkratky označující příslušnou část textu; mimo to je dovoleno odkazovat také číselným odkazem bez označení části textu slovem nebo zkratkou. PŘÍKLAD 1
v kapitole 2 – v kap. 2; viz 1.2.2.1, odst. 3 – viz 3. odstavec v 1.2.2.1; článek 3.1 – čl. 3.1 – viz 3.1
Označení částí textu musí být pro danou úroveň jednotné. PŘÍKLAD 2
kapitola 2, článek 2.1 – kapitola 3, článek 3.2; oddíl 1, kapitola 1.5 – oddíl 3, kapitola 3.10
Při abecedně-číselném označování částí textu je ve zkrácených odkazech dovoleno závorku za posledním malým písmenem vynechat. Závorka se v odkazu uvádí, jsou-li odkazované části uvedeny slovem. PŘÍKLAD 3
viz 5.1 a) i viz 5.1 a – viz písmeno a) kapitoly 5.1; viz 5.1, písmeno a)
POZNÁMKA Tato norma neupravuje označení částí textu. Označení uvedená v příkladech jsou pouze informativní.
11.6
Nadpisy
Nadpisy lze vyznačovat různým způsobem (viz kapitola 10), pro nadpisy na stejné úrovni se používá shodná úprava. Doporučuje se zarovnání nadpisů vlevo. Číselně nebo abecedně označené nadpisy začínají od stejné svislice jako základní text, popřípadě od zarážky. Další řádky víceřádkových nadpisů obvykle začínají pod začátkem textu nadpisu od nové svislice. Neoznačené nadpisy je dovoleno zarovnávat na střed, v případě označených nadpisů se takové řešení uplatňuje výjimečné, např. pro nadpisy oddílů, popřípadě článků smluv. Zarovnání do bloku ani dělení slov se v nadpisech nemá používat. Jestliže nadpisy nejsou zarovnávány do bloku, doporučuje se nenechávat na konci řádku krátké předložky ani krátké spojky a psát je na následující řádek s navazujícím textem (viz také 12.6). Za nadpisem se nepíše tečka, ani kdyby obsahoval více vět. Nadpisy se od předcházejícího, popřípadě i následujícího textu oddělují přiměřenou mezerou mezi odstavci; nad nadpis náleží mezera větší než pod nadpis. Doporučuje se, aby mezera nad nadpisem nebyla větší než trojnásobek výšky řádku základního textu. Jestliže se mezera pod nadpisem použije, má být stejná nebo větší než mezera použitá pro členění odstavců základního textu. Pro nadpisy hlavních částí nebo kapitol je dovoleno zvolit odlišné řešení a ponechat nad nadpisem umístěným na počátku strany menší mezeru než pod nadpisem. Nadpis musí být svázán s následujícím odstavcem, k němuž náleží. Strana nesmí končit nadpisem, jestliže nejde o nadpis, kterým text stránky začíná i končí (např. nadpis označující oddíl nebo jinou část dokumentu uvedený na samostatné straně dokumentu). 11.7
Dílčí nadpisy
Dílčí nadpisy je dovoleno psát na začátek odstavce, v tom případě se vyznačují a ukončují tečkou, zvětšenou mezislovní mezerou nebo vhodným písmovým znakem či grafickým prvkem. Text pak následuje bezprostředně za nadpisem. PŘÍKLAD Přehled kurzů Základy bezpečného používání informačních technologií pro uživatele. Získáte přehled o největších hrozbách a jejich možných následcích. Dozvíte se, jak chránit svá data, rozpoznat i vyhodnotit bezpečnostní událost a reagovat na ni. Řízení bezpečnosti informací podle ISO/IEC 27001. V tomto kurzu pro manažery se naučíte identifikovat Vaše informační aktiva i související hrozby, vyhodnotit rizika, určit opatření a vytvořit systém managementu bezpečnosti informací (ISMS).
29
11.8
Titulky a popisky obrázků, tabulek a jiných prvků
Titulek obrázku, tabulky nebo jiného prvku se obvykle skládá z názvu prvku, popřípadě také jeho označení a čísla. Úprava titulků musí být v celém dokumentu jednotná, včetně způsobu vyznačování a oddělení označení a názvu (např. mezerou, tečkou a mezerou, pomlčkou s mezerami, mezerou a změnou řezu). POZNÁMKA v titulku „Tabulka H.1 – Kódy vybraných znaků“ je text „Tabulka H.1“ označením a text „Kódy vybraných znaků“ názvem. Pomlčka použitá jako oddělovač označení a názvu tabulky není normou stanovena.
Na konci titulku se tečka nepíše, ani kdyby obsahoval více vět. Za popisky, které nemají větnou povahu, se nepíše tečka. Mají-li popisky větnou povahu, obvykle se ukončují tečkou; na konci popisků se tečka nemusí psát, řešení však má být v celém dokumentu jednotné. Titulky a popisky se obvykle umísťují pod prvek, ke kterému náleží (úprava nadpisů tabulek viz 13.2). Jestliže titulky a popisky nejsou zarovnávány do bloku, doporučuje se nenechávat na konci řádku krátké předložky a spojky a psát je na následující řádek s navazujícím textem. Zarovnání do bloku se pro krátké titulky a popisky nedoporučuje. Pro popisky se obvykle používá menší písmo než písmo základního textu. 11.9
Číslování obrázků, tabulek a jiných prvků
Číslování obrázků, tabulek a jiných prvků i odkazování na ně musí být v celém dokumentu jednotné. Obrázky, tabulky, rovnice a další obdobné prvky, na něž se v textu odkazuje, se číslují průběžně vzestupně arabskými číslicemi; je-li to účelné pro pochopení nebo používání dokumentu, mohou být tyto prvky označovány také písmeny abecedy, římskými číslicemi nebo jinak, popřípadě mohou zahrnovat i označení části textu (např. číslo kapitoly). PŘÍKLAD
tabulka 3, tab. 4, obrázek 5, obr. 6, mapa 1, schéma 4
Pro číslování se mají používat funkce číslování textového procesoru, protože mohou usnadnit následné úpravy a zpracování textů. 11.10 Poznámky pod čarou Poznámky pod čarou se číslují průběžné v celém textu nebo po oddílech arabskými číslicemi psanými v poloze horního indexu; psaní závorky za číslem se nedoporučuje. Pro vkládání poznámek pod čarou se používají funkce textového procesoru. Odkaz na poznámku pod čarou se umísťuje za výraz, ke kterému se vztahuje. Mezi výrazem a odkazem na poznámku pod čarou se nepíše mezera. a)
Jestliže se poznámka týká věty nebo odstavce, umísťuje se odkaz za poslední interpunkční znaménko věty nebo odstavce.
b)
Jestliže se poznámka týká části věty nebo slova, umísťuje se odkaz za tuto část nebo slovo. Pokud za touto částí věty nebo slovem následuje interpunkční znaménko, které náleží do členění věty, nikoli k výrazu, ke kterému se vztahuje poznámka, umísťuje se odkaz na poznámku před toto interpunkční znaménko.
Jestliže je výraz, k němuž se poznámka váže, vyznačen (viz kapitola 10), odkaz na poznámku netvoří součást vyznačovaného výrazu a nevyznačuje se. PŘÍKLAD 1 Jak ukázal předběžný průzkum1, postoje k některým prvkům řešeným v ČSN 01 6910 se různí. Například znaky stupně (°) a palce ("), nejde-li o přídavná jména, by se k předcházejícímu číslu měly podle 44 % respondentů připojovat bez mezer, 30 % by tyto znaky v textovém procesoru připojovalo bez mezer, ale v sazbě je oddělilo zúženou mezerou a 26 % by psalo mezery i v textovém procesoru. Při psaní zeměpisných souřadnic volí 54 % respondentů zápis bez mezer (49°054'59,58“) a 46 % zápis s mezerami (49° 54' 59,58“).2
1
Průzkumu se zúčastnilo přes 40 redaktorů, editorů, lingvistů, grafických designérů, typografů a dalších vybraných profesionálů.
2
V jiném případě byly výsledky poměrné jednoznačné. Například číselný zápis data s mezerami považuje za správný 83 % respondentů a zápis času jako denní doby s tečkou považuje za správný 69 % respondentů.
Jestliže je nezbytně nutné umístit číselný odkaz na poznámku pod čarou bezprostředně za číslici v exponentu, doporučuje se odkaz rozepsat slovy. PŘÍKLAD 2
Zkoušku jsme provedli na ploše 29 m2 (viz poznámka pod čarou 3).
Poznámky pod čarou se umísťují k dolnímu okraji strany, a to i na neúplně popsaných stranách.
30
12 Úprava dokumentů 12.1
Formát a okraje strany
Pro obchodní a úřední dokumenty se obvykle používají listy papíru formátu A4 (210 mm × 297 mm). Pravý a levý okraj nemá být menší než 20 mm. Je-li dokument určen k tisku a svázání, má se předpokládaná vazba dokumentu při stanovení okrajů zohlednit tak, aby byl text od místa vazby dostatečně vzdálený a nebylo znesnadněno jeho čtení. 12.2
Písmo a velikost písma
Text se má psát dobře čitelným a nezdobným stojatým písmem o velikosti alespoň 10 bodů. Některá písma byla vytvořena pro optimální zobrazení na obrazovce, jiná zejména pro tisk. Volba písma i jeho velikosti, včetně úpravy nadpisů, způsobů vyznačování apod., mají být pro opakované vytvářené typy dokumentů stanoveny jednotným vizuálním stylem nebo obdobnými pokyny pro úpravu dokumentů. Při volbě písma je vhodné posoudit, zda písmo obsahuje všechny potřebné znaky, zda je možné ho používat pro vytváření elektronických dokumentů, např. zda licenční podmínky písma umožňují jeho vkládání nebo částečné vkládání do souborů PDF, a zda splňuje další požadavky na kvalitu písma. 12.3
Řádkování
Pro řádkování základního textu se zpravidla volí řádkování jednoduché nebo mírně zvětšené. Řádkování musí být pro všechny odstavce stejné povahy jednotné a mělo by působit vyrovnaně v celém dokumentu. 12.4
Zarovnání textu
Pro text na stejné úrovni se používá jednotné zarovnání. Pro základní text a nižší úrovně textu se používá zarovnání vlevo nebo do bloku, v případě zvláštních dokumentů je dovoleno uplatňovat i jiné druhy zarovnání; úprava nadpisů je podrobněji stanovena v 11.6. Při zarovnání do bloku se má používat automatické dělení slov (viz 12.5). Zarovnání do bloku se nedoporučuje používat pro velmi krátké odstavce (např. nadpisy nebo seznam definic či literatury, v němž mají jednotlivé položky obvykle jeden řádek, výjimečně dva až pět řádků), i kdyby byl základní text zarovnán do bloku. Ve velmi úzkých sloupcích o délce řádku přibližně do 30 znaků se zarovnání do bloku nemá používat, v e-mailových zprávách se zarovnání do bloku nepoužívá (viz 21.1). V důsledku zarovnání odstavce nemá na žádném řádku textu dojít ke znatelnému rozšíření nebo zúžení znaků nebo mezer mezi znaky ani k výraznému rozšíření nebo zúžení mezislovních mezer. Zarovnání na střed a zarovnání vpravo se nehodí pro delší texty a má se používat střídmě, např. pouze ve zvláštních dokumentech nebo jako grafické řešení kratších částí textů uvedených v dokumentu (např. významných citací). V sestavách a tabulkách se zarovnání textu volí podle druhu uváděných údajů (viz 13.6). 12.5 12.5.1
Dělení slov Obecně
Úhlednějšího vzhledu dokumentu se zarovnáním do bloku lze dosáhnout používáním automatického dělení slov, které omezuje přílišné zvětšování běžných mezislovních mezer na řádcích. Při zarovnání vlevo není nutné dělení slov používat, ale může omezit rozdíly v délce jednotlivých řádků, a vytvořit tak zarovnanější pravý okraj textu. Při zarovnání vpravo a na střed se dělení slov nedoporučuje. Pro text e-mailu se dělení slov nepoužívá. Slova se dělí v souladu s pravopisnými pravidly jazyka, v němž je text psán. POZNÁMKA 1 Pro správné dělení slov je nezbytné, aby slova, která mají být dělena, měla v textovém procesoru přiřazena jazyk, ve kterém jsou napsána.
Na konci řádku a na počátku řádku následujícího musí stát nejméně dva znaky děleného slova. V případě potřeby lze slovo i při automatickém dělení slov rozdělit ručně. K ručnímu dělení slov se používá výhradně znak podmíněného spojovníku. Má-li se v místě povinného spojovníku předejít rozdělení výrazu, použije se nerozdělitelný spojovník. Doporučuje se, aby rozděleným slovem končily nejvýše tři bezprostředně po sobě následující řádky v odstavci. Toto doporučení se neuplatňuje, jestliže textový procesor neposkytuje odpovídající možnosti nastavení automatického dělení slov nebo jestliže by při zarovnání do bloku vedlo k nepřiměřenému zvětšování mezislovních mezer.
31
POZNÁMKA 2 Obvykle se vyžaduje, aby při dělení slov text strany nekončil rozděleným slovem. s ohledem na technická řešení dostupná v současných textových procesorech a možné vedlejší dopady uživatelských řešení tato norma nestanovuje žádné souvisící požadavky ani doporučení.
Nemají se dělit slova v nadpisech, nápisech a tabulkách, popřípadě v dalších částech textu obsahujících velmi krátké odstavce (přibližně do pěti řádků) zarovnané vlevo, vpravo nebo na střed. Uplatnění dělení slov musí být na dané úrovni textu jednotné. 12.5.2
Dělení složených slov a výrazů se spojovníkem
Složené slovo, jehož části jsou spojeny spojovníkem, se přednostně rozděluje za spojovníkem a spojovník se opakuje na následujícím řádku.
PŘÍKLAD 1
technicko-ekonomický
technicko-ekonomický
POZNÁMKA Pro zopakování spojovníku na začátku řádku lze použít znaky podmíněný spojovník a nerozdělitelný spojovník.
V nedokončených a neúplných slovech se spojovník neopakuje. PŘÍKLAD 2
dvoua třípatrové domy
přípona -ismus
Jestliže by na řádku zarovnaném do bloku vznikly příliš velké mezislovní mezery, složené slovo se rozdělí v souladu s pravopisnými pravidly na jiném místě. PŘÍKLAD 3
12.5.3
technicko-ekonomický
Dělení slov ve výrazech s lomítkem
Jestliže se dělí výrazy oddělené lomítkem v místě lomítka, spojovník se neužívá – jeho funkci nahrazuje lomítko samo. Slova oddělená lomítkem však mohou být rozdělena i na jiném místě. PŘÍKLAD
stav přijato/ zamítnuto
stav přijato/zamítnuto
POZNÁMKA Výrazy s lomítkem, které nesmějí být děleny, a další požadavky a doporučení týkající se zalamování výrazů s lomítkem jsou uvedeny v 6.5.
12.5.4
Dělení webových adres a podobných údajů
Je-li dělení webové adresy nezbytné, adresa se nedělí mezi písmeny abecedy nebo číslicemi. Při dělení webové adresy na jiných místech se nepoužívá spojovník a do adresy nesmí být vložen žádný znak, který by v adrese nebyl uveden, jestliže by stála na jediném řádku – spojovníky, lomítka ani jiné znaky se při dělení webových adres na počátku řádku nesmějí opakovat. Jestliže se dokument bude používat v elektronické podobě, doporučuje se při rozdělování adres zvolit takové technické řešení, které nenaruší funkčnost odkazů. Tato pravidla se používají i pro jiné internetové adresy, názvy souborů, složek a další podobné údaje, v nichž by použití spojovníku k naznačení dělení nebo opakování znaků mohlo vést k nejednoznačnosti. 12.6
Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku
Na některých místech nemá docházet k zalomení řádku, aby text plynule navazoval, jeho členění bylo přehledné a čtení pohodlné. Řádek se nesmí zalamovat v mezislovních mezerách, které jsou použity: a)
ve spojení předložek k, s, v, z, o, u (K, S, V, Z, O, U) s následujícím slovem (k mostu, s bratrem, v Plzni, z nádraží, o zákoníku, u zdroje) a spojek a, i (A, I) s výrazem, který po nich následuje (vlk a liška i medvěd);
b)
pro členění čísel (2 500; 3 000 000; 25,325 2; 0.009 23), v telefonních, faxových a jiných číslech členěných mezerou (+420 800 123 987, 723 456 789, 800 11 22 33, poštovní směrovací číslo 100 00);
c)
mezi číslem a souvisícím znakem (13 %, § 23, # 26, † 2000);
d)
mezi číslem a písmennou značkou měr, jednotek a měn (100 m, 10 kg, 16 h, 19 °C, 1 000 Kč, 500 €);
e)
mezi číslem a názvem počítaného jevu nebo jeho zkratkou (13 metrů, 365 dní, 500 eur, Praha 6, Liberec VII, 7. kapitola, II. patro, Karel IV., číslo 9, č. 5, 24 hodin, 8 hod., 533 str., strana 2, s. 2, tabulka 3, tab. 3); má-li však číslo alespoň dvě číslice a počítaný jev nebo jeho zkratka alespoň tři znaky, je dovoleno řádek zalomit;
32
f)
v kalendářních datech mezi dnem a měsícem, ale rok oddělit lze (21.6. / 2014, 21. června / 2014); jestliže text není zarovnán do bloku, je při číselném zápisu vhodné rok od dne a měsíce neoddělovat;
g)
při naznačení dělení, v poměrech a v měřítkách (dělení 8 : 2, poměr hlasů 5 : 3, mapa v měřítku 1 : 50 000);
h)
ve složených zkratkách, ustálených spojeních a různých kódech (a. s., s. r. o., n. m., př. n. I., ÚP ČR, FF UK, ČSN 01 6910); sdružené zkratky a delší označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích významových celků (ČSN / EN / ISO 9001, ÚJČ / AV ČR, nikoli ČSN EN ISO / 9001, ÚJČ AV / ČR), v některých případech lze zkratku rozepsat;
i)
mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními (Fr. Dobrota, H. Součková, F. X. Šalda), je však dovoleno oddělit příjmení od vypsaného jména (František / Dobrota, Helena / Součková, František / Xaver / Šalda);
j)
mezi zkratkou oslovení, hodnosti nebo titulu uváděnou před osobním jménem a tímto jménem (p. Čečetka, mjr. Veselá, Ing. Poliaková), lze však oddělit titul a jméno od příjmení (Ing. Ivana / Poliaková).
Na konci ani na začátku řádku nesmí stát pomlčka (6.3.3) označující rozsah nebo nahrazující výrazy „a“ a „versus“, píše-li se bez mezer; v případě nevyhnutelného zalomení řádku se tato pomlčka nahrazuje slovním vyjádřením. Podobně je možné řešit i další nevhodná zalomení řádků, např. rozepsáním zkratky, značky jednotky nebo názvu měsíce a vhodným rozdělením vzniklého slova. Jestliže je řádek zalomen v místě pomlčky, která je oddělena z obou stran mezerami, pomlčka se ponechává na konci řádku. Zalomení řádku v místě mezery lze v textovém procesoru zamezit použitím pevné mezery (3.24) místo běžné mezery. Jestliže je text určen k začlenění do jiného dokumentu nebo k dalšímu zpracování, doporučuje se:
ve výrazech, pro něž tato norma stanovuje, že mají stát na stejném řádku, vkládat pevné mezery místo běžných mezer;
pro řešení výrazů na konci řádku nerozepisovat zkratky a značky jednotek a nenahrazovat pomlčku slovním vyjádřením, protože při dalším zpracování dokumentu tyto výrazy už nemusí stát na konci řádku.
Je dovoleno, aby v pevných spojeních uživatelé zvolili i jiný vhodný druh mezery, než je mezera běžná nebo pevná, je-li používání takového druhu mezery v celém dokumentu jednotné. 12.7
Shrnutí pravidel o psaní mezer
Mezera se zpravidla píše za slovem, zkratkou, značkou, číslem nebo interpunkčním znaménkem. Mezera se nepíše: a)
za tečkou při zápisu času (12.30 h), ve dvoumístném zápisu dat (05.04.2014), v internetových a e-mailových adresách a v internetových doménách (www.hearth.net,
[email protected], internetová národní doména České republiky je .cz), v peněžních částkách při oddělování řádů tečkou (120.000.000 Kč), v jednotkách (80 g.m-2), při číselném označování částí textu a verzí programů (odstavec 2.1.3.1, Adobe Reader 11.0.3), v příponách souborů (dokument obchodni-podminky.pdf, obrázek s příponou .png), v síťových adresách IPv4 (192.168.0.1) a uvnitř některých titulů (Ph.D., Th.D., ale Ing. arch., dr. h. c. apod.);
b)
za čárkou k vyznačení desetinných míst (210,5 mm) a v názvech chemických látek (1-fenyl-2,3-dimethyl-4-iso-propylamino-5-pyrazol);
c)
před dvojtečkou a za dvojtečkou při psaní časových údajů (12:30 hod., 13:26:23), v internetových adresách (http://prirucka.ujc.cas.cz), při vyjádření skóre (4:3), v zápisu síťových adres IPv6 a podobných speciálních zápisech;
d)
před spojovníkem a za spojovníkem (2002-06-09, česko-ukrajinský, chcete-li, kuchař-číšník, Brno-Židenice), jestliže nenaznačuje nedokončená či neúplná slova (dvou- a třípatrové domy, přípona -ismus);
e)
před pomlčkou a za pomlčkou označující rozsah nebo nahrazující výrazy „a“ a „versus“ (1939–1945, str. 5–9, pondělí– pátek, Sparta–Slavia), v případě víceslovných výrazů však lze psát před pomlčkou a za ní také mezery (6.3.3);
f)
před třemi tečkami, naznačují-li zámlku nebo přerývanou řeč (Uzavřít tuto smlouvu... nebylo snadné.);
g)
za počáteční závorkou a počátečním uvozovacím znaménkem a před koncovou závorkou a koncovým uvozovacím znaménkem (Soutěžící doručí svou přihlášku spolu se soutěžním návrhem v řádně uzavřené obálce označené slovy „Neotvírat – Výběrové řízení na jednotný vizuální styl“.);
h)
před lomítkem a za lomítkem (100 km/h, účet číslo 1226464099/2310, číslo jednací Na/56231/2014, nad/pod průměrem), jestliže však lomítko odděluje víceslovné výrazy, doporučuje se před lomítkem a za ním psát mezery (6.5);
i)
následuje-li více interpunkčních znamének za sebou (Hráli „Mou vlast“, a přesto jsem se tam necítil doma.);
j)
při psaní indexů a exponentů (H2O, C6H12O6, 600 m3), před odkazem na poznámku pod čarou (11.10) a při psaní značek úhlových stupňů, minut a vteřin a značek palců a stop (úhel 45°, displej o úhlopříčce 24");
k)
za znaménky +, − a ±, vyjadřují-li hodnotu čísla (+29 °C, −3 °C);
33
l)
při psaní složených slov, která vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem, podstatným jménem či příslovcem), značkou nebo znakem (95letá, 10násobek, 32krát, 50km – 50kilometrový – padesátikilometrový, 9% – 9procentní – devítiprocentní).
Výše uvedený seznam není úplný, mohou existovat i další případy zvláštních zápisů, při nichž se mezera za vypsaným slovem, zkratkou, značkou, číslem nebo interpunkčním znaménkem nepíše. V takovém případě se postupuje podle příslušných předpisů a zvyklostí. 12.8
Používání grafických efektů textových procesorů
Nemají se používat takové grafické efekty, které mohou snižovat čitelnost textu nebo přehlednost tabulek, grafů, schémat nebo jiných prvků. Například v grafech se nemá používat perspektivní a prostorové zobrazení, jestliže zkresluje zobrazené vztahy mezi údaji. 12.9
Číslování stran
12.9.1
Obecně
Strany dokumentu se průběžně číslují arabskými číslicemi, titulní strana dokumentu se nečísluje, nezačíná-li na ní hlavní text dokumentu. Není-li číslování stran dokumentu účelné, nemusí se používat. Má-li dokument pouze jedinou stranu, obvykle se nečísluje. První číslo v souvisle číslované části dokumentu má odpovídat hodnotě 1. Číslo strany se neuvádí na úvodních stranách s výjimkou stran textových, na prázdných stranách a v tiráži. Číslo strany se nemusí uvádět na poslední textové straně, na stranách s celostránkovými obrázky a na stranách obsahu, je-li uveden na konci dokumentu. Strany obsahu, předmluvy, příloh a doplňků je dovoleno číslovat římskými číslicemi psanými velkými písmeny, popřípadě malými písmeny. Při změně způsobu číslování se následující část dokumentu čísluje znovu od počátku. POZNÁMKA Pro některé typy dokumentů – například dokumenty, které jsou součástí řízené dokumentace – se mohou uplatňovat odlišná pravidla pro číslování stran a uvádění čísel stran. Číslo strany se v těchto dokumentech obvykle uvádí na všech stranách, na nichž jsou v záhlaví nebo v zápatí zobrazeny další údaje identifikující dokument.
12.10 Umístění čísla strany Číslo strany se umísťuje v zápatí strany, popřípadě v záhlaví strany, zarovná se k pravému okraji, na střed, popřípadě k levému okraji. Číslo strany se v záhlaví neumísťuje, jestliže záhlaví neobsahuje žádné jiné údaje. Jestliže je dokument určen k tisku a vazbě po celé délce levé strany formátu:
umísťují se čísla stran v zápatí, popřípadě v záhlaví strany, přednostně naproti vazbě – při jednostranném tisku vpravo, při oboustranném tisku střídavě vpravo a vlevo tak, aby se čísla stran po vytištění a svázání při listování vždy nacházela na vnějších okrajích stran;
je při oboustranném tisku obvyklé, že strany, které se po rozevření vazby nacházejí z pohledu čtenáře vpravo, mají lichá čísla.
Čísla stran je dovoleno umístit i na jiných místech stran, v souladu s grafickým návrhem dokumentu.
13 Tabulky 13.1
Obecně
Tabulky stejného typu se upravují v celém dokumentu jednotně. S výjimkou pravidel závislých na obsahu tabulky se tam, kde norma dovoluje různé možnosti, zvolí pro jeden dokument pouze jedna z možností. Příklady tabulek jsou uvedeny v příloze G. 13.2
Nadpis a název tabulky
Nadpis tabulky (titulek tabulky) je tvořen jejím názvem, popřípadě také jejím označením a číslem (např. Tabulka 1, Tab. 2). Úprava označení tabulek a jejich názvů musí být v celém dokumentu jednotná, včetně způsobu oddělení označení a názvu. Nadpis tabulky začíná velkým písmenem a nekončí tečkou. V názvu tabulky se nemá uvádět slovo „tabulka“ nebo „přehled“, není-li to nezbytně nutné pro srozumitelnost názvu. Nadpis tabulky se obvykle píše nad tabulku. Zarovnává se obvykle jako tabulka, vlevo nebo na střed ve vztahu k okolnímu textu; je-li tabulka zarovnána na střed, může být nadpis tabulky zarovnán vlevo. Mezi nadpisem a tabulkou se vynechává mezera o velikosti nejméně 4 bodů, ne však menší než jedna čtvrtina výšky řádku základního textu. Mezera mezi nadpisem a tabulkou nemá být větší než mezera mezi nadpisem tabulky a okolním textem.
34
V odborných textech se nadpisy tabulek někdy umísťují pod tabulky, jestliže se tak umísťují i titulky dalších prvků (viz 11.8). Úprava nadpisů tabulek, včetně jejich zarovnání, se v takovém případě řídí úpravou zvolenou pro ostatní prvky, které jsou opatřovány titulky. 13.3
Měřicí jednotka
Jsou-li v tabulce všechny číselné údaje uváděny ve stejné měřicí jednotce, píše se její značka nebo název do závorek pod nadpis tabulky a zarovnává se shodně jako nadpis nebo se uvádí za nadpisem tabulky. Jestliže jsou v jednotlivých sloupcích údaje v různých měřicích jednotkách, píší se značky nebo názvy jednotek do závorek pod nadpisy sloupců, popřípadě vedle nadpisů. Jestliže jsou nadpisy vyznačeny a jednotky vyznačeny nejsou, jednotky uváděné pod nadpisy se nemusejí uvádět v závorkách. 13.4
Používání linek a barev
Tabulky se obvykle člení linkami. Doporučuje se, aby všechny linky v tabulce měly shodnou sílu tahu, k orámování tabulky, záhlaví tabulky nebo součtů, popřípadě členění záhlaví a součtů, je však dovoleno použít odlišnou sílu tahu. Používání linek mezi řádky, mezi sloupci nebo pro vyznačení částí tabulky, záhlaví tabulky a součtů není povinné, je-li z úpravy tabulky zřejmé její členění. Místo linek anebo společně s linkami je dovoleno používat např. volný prostor a zarovnání, barvy a podbarvení buněk nebo řádků a sloupců tabulky. Při používání barev je třeba volit takové barvy, jejich světlost a vzájemné kombinace barev, které při zobrazení tabulky zajistí dostatečný kontrast a čitelnost údajů. Doporučuje se volit barvy tak, aby tabulka byla dobře čitelná i při využití černobílého tisku. 13.5
Záhlaví tabulky
Názvy sloupců a řádků označují jejich obsah. Názvy sloupců se zarovnávají vlevo nebo shodně jako údaje, které označují (viz 13.6). Text se píše vodorovně, jen u velmi úzkých sloupců je dovoleno psát text názvů sloupců tabulky zdola nahoru (natočený o 90° doleva), popřípadě je dovoleno text natočit doleva o jiný úhel mezi 0° a 90°, vždy však o tentýž úhel pro všechny natočené texty. Názvy začínají zpravidla velkým počátečním písmenem; podnázvy, které jsou pokračováním hlavního názvu, písmenem malým. 13.6
Sloupce
Šířka sloupců se volí podle nejdelšího údaje ve sloupci, obvykle je to název sloupce nebo součet. Jestliže to dovoluje šířka tabulky, doporučuje se, aby číselné a popřípadě i další sloupce s údaji přibližně podobné délky měly shodnou šířku. Slovní údaje se zarovnávají vlevo, krátké slovní údaje popřípadě na střed. Slovní údaje v prvním sloupci zpravidla popisují další údaje uváděné na řádku. Text v řádcích začíná velkým nebo malým písmenem, pro položky na stejné úrovni se používá jednotná úprava. Jestliže je text příliš dlouhý, píše se do dvou i více řádků buňky tabulky. Číselné údaje se píší přednostně pod sebe podle řádu; zarovnávají se vpravo, podle desetinné čárky nebo na střed sloupce, popřípadě vlevo. Ve všech sloupcích má být vzdálenost mezi textem a svislými linkami vlevo i vpravo alespoň 1 mm. POZNÁMKA
13.7
Používání linek mezi sloupci není povinné (viz 13.4).
Řádky
Jednotlivé řádky se nemusí oddělovat vodorovnou linkou – postačují linky v záhlaví (jestliže se člení), linka pod záhlavím a linka nad součtem a pod součtem (jestliže se součet v tabulce vyskytuje). V některých případech se linkami oddělují skupiny řádků, které k sobě obsahově náleží. Obsahuje-li tabulka mnoho sloupců, mezi řádky se linky používají. Řádky je dovoleno odlišovat stínováním podkladu. Tabulka se ukončí linkou za posledním řádkem, jestliže je linka použita nad záhlavím tabulky. Tabulku se doporučuje ukončit linkou také v případě, že je linka použita pod záhlavím tabulky a mezi řádky tabulky. Vzdálenost mezi textem a vodorovnými linkami nahoře i dole má být alespoň 1 mm.
35
13.8
Vyznačování v tabulce
Hodnoty nebo části textů v tabulkách lze vyznačit (viz kapitola 10). Při vyznačování v tabulkách je dovoleno používat i podbarvení buněk, tento způsob vyznačování však má být používán pouze v případě, že usnadňuje porozumění obsahu či významu vyznačovaných údajů. Při používání barev se doporučuje uplatnit ustanovení uvedená v 10.3 a 13.4. 13.9
Součty
Součty se obvykle uvádějí v posledním řádku nebo sloupci, popřípadě v posledním řádku i sloupci. Jestliže je na součet kladen důraz, může být uveden v prvním řádku. Je-li součet v následujících řádcích rozveden úplně, uvádějí se položky výrazem „v tom“, jedná-li se o dílčí výčet, nadepisují se položky výrazem „z toho“. 13.10 Obecná poznámka k tabulce Obecná poznámka se vztahuje k celé tabulce a uvádí se pod tabulkou. Poznámka ve formě věty se zakončuje tečkou, za nevětnými poznámkami se tečka nepíše. Text poznámky nemá přesahovat šířku tabulky. Je-li to nezbytné, rozdělí se do více řádků. PŘÍKLAD 1
Pozn.: Údaje byly čerpány ze Statistické ročenky České republiky 2013, s. 574–576.
PŘÍKLAD 2
Zdroj: Hospodářské noviny, 13. 9. 2013
13.11 Zvláštní poznámky k údajům v tabulce Zvláštní poznámky obsahují vysvětlující text k některým údajům v tabulce. Poznámky se uvádějí pod tabulku za obecnou poznámku. Text poznámek nemá přesahovat šířku tabulky. Je-li to nezbytné, rozdělí se do více řádků. Zvláštní poznámky k údajům v tabulce se přednostně označují malými písmeny abecedy, aby nedocházelo k záměně s odkazy na poznámky pod čarou k textu, popřípadě arabskými číslicemi či jinými grafickými prvky. Psaní závorky za označením poznámky se nedoporučuje, hrozí-li však záměna některého označení poznámky s exponentem, označení poznámek se závorkou obvykle ukončují. Číselná i abecední označení se v tabulce umísťují pořadově shora dolů a zleva doprava; jestliže to usnadňuje čtení tabulky, je dovoleno umísťovat označení i zleva doprava a shora dolů. Odkaz na poznámku se u příslušného údaje uvádí v poloze horního indexu: a)
odkaz následující po znaku v horním indexu či exponentu se od předcházejícího znaku odděluje mezerou;
b)
odkaz následující po číslici je dovoleno oddělovat od číslice mezerou, řešení však musí být v celém dokumentu jednotné.
Odkazuje-li se od jednoho údaje na více zvláštních poznámek, jednotlivé odkazy se oddělují mezerou, popřípadě čárkou a mezerou. Z tabulek lze odkazovat i na poznámky pod čarou k textu (viz 11.10). 13.12 Vyjádření úplnosti údajů v tabulce Pro vyjádření úplnosti údajů v tabulce lze podle potřeby používat následující znaky: – (pomlčka)
případ se nevyskytuje
0 (nula)
číselná hodnota je tak malá, že ji nelze vyjádřit podle pravidla o zaokrouhlování čísel
× (krát), popřípadě x
údaj by byl v daném místě nelogický
. (tečka)
údaj není k dispozici nebo není věrohodný
13.13 Dělení slov v tabulkách Slova v nadpise tabulky, záhlaví tabulky, řádcích, sloupcích a dalších částech tabulky se nedělí, jestliže tabulka neobsahuje velmi dlouhé texty. Pro obecné a zvláštní poznámky k tabulce je dovoleno dělení slov používat, jestliže se používá i v základním textu. 13.14 Umístění tabulky Tabulka umístěná do textu se zarovnává doleva nebo na střed. Text v tabulce nesmí přesahovat šířku textu, v němž je tabulka umístěna, tabulka však může přesahovat několik sloupců textu. Obtékání tabulky textem se nedoporučuje, jestliže narušuje šířku sloupců textu.
36
Nad tabulkou a pod tabulkou se vynechává mezera o výšce alespoň jednoho řádku základního textu. Přednostně se tabulka umísťuje na straně dokumentu tak, aby nemusela být rozdělena. Jestliže se tabulka na stranu nevejde a musí být rozdělena, hlavička tabulky se opakuje na každé straně, na které tabulka pokračuje. Zabrání-li to rozdělení tabulky, je dovoleno do textu vložit odkaz na tabulku a umístit ji na stejnou stranu před text, který na ni odkazuje, nebo na stranu následující. Jestliže se tabulka umísťuje na samostatnou stranu, umísťuje se od počátku strany, popřípadě se spolu se svým nadpisem odsazuje od horního okraje tak, aby mezera nad nadpisem tabulky byla menší než mezera pod tabulkou a odsazení tabulky od horního okraje bylo pokud možno jednotné v celém dokumentu.
14 Poštovní adresy 14.1
Umístění poštovních adres na obálkách
Poštovní adresy odesílatele a adresáta musí být napsány na adresní straně obálky, tj. na té straně obálky, na které nejsou chlopně. Píší se rovnoběžně s delší stranou obálky, na obálkách C4 je dovoleno psát adresy i rovnoběžné s kratší stranou obálky. Oblast pro poštovní adresu odesílatele se nachází v levém horním rohu adresní strany obálky. Je-li od poskytovatele poštovních služeb vyžadováno potvrzení o podání zásilky, musí být poštovní adresa odesílatele na obálce uvedena. Adresové pole je oblast vyhrazená pro umístění poštovní adresy adresáta. Na obálkách bez okénka se nachází v pravé dolní čtvrtině obálky. Adresové pásmo pro vepsání poštovní adresy adresáta se nachází v pravé polovině adresového pole, pouze u okénkových obálek je dovoleno umístění i v levé polovině – v tomto případě nelze vpravo od okénka provádět žádný potisk ani přítisk. v adresním okénku obálky musí být viditelná pouze poštovní adresa adresáta. Oblast pro záznamy pošt se nachází v levé horní části obálky pod poštovní adresou odesílatele. Umísťují se sem poznámky nebo nálepky týkající se zvolené poštovní služby. Rozmístění oblastí na obálce DL ukazuje obrázek 1. Oblast pro poštovní adresu odesílatele, grafickou značku odesílatele, popřípadě reklamní sdělení, číslo jednací aj.
Oblast pro známku, otisk výplatného (vzdálenost od pravého kraje obálky minimálně 74 mm)
(výška 40 mm)
Pole pro poštovní adresu adresáta (šířka přes celou obálku odleva doprava, vzdálenost od levého a od pravého kraje obálky minimálně 15 mm, výška 40 mm) Adresní okénko (minimální rozměr 70 mm x 35 mm, maximální rozměr 105 mm x 43 mm)
(výška 27 mm)
Oblast pro kódový přepis PSČ Obrázek 1 – Rozmístění oblastí na obálce DL
14.2 14.2.1
Umístění poštovních adres v dopisech Poštovní adresa odesílatele
Poštovní adresa odesílatele se obvykle uvádí v hlavičce nebo při dolním okraji strany dopisního papíru. 14.2.2
Poštovní adresa adresáta
Adresové pole je prostor vyhrazený pro umístění poštovní adresy adresáta. Na dopisech se sloupcovými nebo řádkovými odvolacími údaji může být adresové pole vpravo nebo vlevo. Na dopisech se zjednodušenou úpravou odvolacích údajů se poštovní adresa adresáta píše obvykle vlevo od stejné svislice jako text. Při používání okénkových obálek se adresa adresáta umísťuje podle toho, na které straně obálky je okénko, a prostor odpovídající výšce 12 bodů shora adresového pole a prostor odpovídající výšce 24 bodů zdola adresového pole musí zůstat prázdný, aby se zajistilo, že se v okénku při posunu obsahu zásilky neobjeví žádný nepatřičný záznam. Adresové pásmo je oblast uvnitř adresového pole určující maximální plochu, do které se při používání okénkových obálek píše poštovní adresa.
37
POZNÁMKA Výška adresového pole byla stanovena tak, aby do něj bylo možné vepsat 9 řádků o výšce řádku 12 bodů. Výška adresového pásma byla stanovena tak, aby do něj bylo možné vepsat 6 řádků o výšce řádku 12 bodů.
Údaje pro vymezení adresového pole a adresového pásma v dopisech jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3. Pokud se neužívají okénkové obálky, umístění adresy adresáta v dopise nemusí odpovídat požadavkům tohoto článku ani souvisícím údajům uvedeným v odkazovaných tabulkách. Tabulka 1 – Rozměry oblastí pro napsání adresy adresáta v dopise Rozměry v milimetrech Název
Šířka
Výška
adresové pole
100
40
adresové pásmo
76
26
Adresové pole a adresové pásmo mohou být naznačeny značkami nebo jiným způsobem. Používané značky a další doplňující údaje jsou uvedeny v 15.17. 14.3
Obsah poštovních adres
14.3.1
Poštovní adresa odesílatele
Poštovní adresa obsahuje jednoznačné označení odesílatele dopisu – u fyzických osob jméno a příjmení odesílatele, popřípadě jeho hodnost, titul nebo tituly, u podnikatelských subjektů obchodní firmu, u jiných subjektů název nebo oficiálně používanou zkratku. V poštovní adrese odesílatele se uvádí adresa jeho sídla, a jestliže odesílatel vlastní poštovní přihrádku, také adresa poštovní přihrádky. Jestliže je poštovní přihrádka zřízena na jiné adresní poště, než která přísluší k sídlu odesílatele, uvádí se pouze PSČ adresní pošty, na níž je poštovní přihrádka zřízena; adresa sídla odesílatele se v tomto případě uvádí slovy: „se sídlem v“, „bytem v“ a jiné PSČ v ní nesmí být uvedeno (viz příloha C.2). Na poštovní zásilce může být uvedena značka dopisu, číslo jednací, spisová značka nebo jiná obdobná poznámka odesílatele týkající se obsahu zásilky. 14.3.2
Poštovní adresa adresáta
Označení adresáta Dopisy právnickým osobám obsahují:
obchodní firmu, název nebo oficiálně používanou zkratku adresáta;
slovo „firma“, jestliže by označení právnické osoby mohlo být považováno za označení fyzické osoby;
obor podnikání, je-li to účelné;
podle potřeby označení organizační složky (např. oddělení, odbor) nebo jméno pracovníka.
V dopisech fyzickým osobám se uvádí:
oslovení (např. Vážený pan, Vážená paní);
(hodnost, titul) jméno a příjmení adresáta;
funkce adresáta, je-li to vhodné;
podle potřeby zpřesňující údaj (např. „u p. Jana Nováka“).
Místní údaje a)
Místo dodání nebo způsob dodání se určují těmito údaji:
název ulice, třídy, náměstí, nábřeží, sadů apod.; slovo „ulice“ ani zkratka „ul.“ se v adrese nepíše; uvádí se číslo popisné nebo evidenční a číslo orientační, přitom číslo orientační se uvádí za číslo popisné a odděluje se od něj lomítkem;
název části obce se uvádí pouze tehdy, není-li totožný s názvem obce; pokud se název části obce ani název ulice neuvádí, před číslem popisným se uvádí text „č. p.“ nebo „čp.“ a před číslem evidenčním se uvádí text „č. ev.“;
číslo bytu, je-li potřebné pro rozlišení adresátů;
jestliže adresát disponuje dodávací schránou nebo poštovní přihrádkou, píše se do adresy adresáta pouze údaj „dodávací schrána“ nebo „poštovní přihrádka“ či jiný obdobný údaj doplněný číslem, PSČ a název adresní pošty, na které je dodávací schrána nebo poštovní přihrádka zřízena, nikoli název veřejného prostranství ani číslo domu;
38
b)
fyzickým osobám je možné adresovat poštovní zásilku poste restante, taková adresa obsahuje jméno a příjmení adresáta, údaj „poste restante“, poštovní směrovací číslo pošty, která byla pro vyzvednutí poštovní zásilky zvolena, a název této pošty; podobné služby mohou existovat i pro jiné druhy adresátů;
název obce, která nemá vlastní adresní poštu, a další zpřesňující údaje (např. název lokality) se píší na předposlední řádek; název okresu se neuvádí.
Poštovní směrovací číslo a název adresní pošty nebo obce se uvádějí takto:
poslední řádek poštovní adresy musí obsahovat PSČ a název adresní pošty nebo obce;
PSČ se člení na trojčíslí a dvojčíslí jednou mezerou; mezi PSČ a název adresní pošty nebo obce náleží mezera o šířce dvou běžných mezislovních mezer.
c) Místní údaje uvedené podle § 6 vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, jsou využitelné k doručování poštovních zásilek a považují se za místní údaje zapsané v souladu s ČSN 01 6910, ačkoli nemusí odpovídat požadavkům na psaní místních údajů, které jsou touto normou stanoveny. PŘÍKLADY Česká pojišťovna Závod mezinárodních pojištění právní odbor Na Rybníčku 2 110 00 Praha 1
Vážená paní Anna Soukupová Městský úřad Chrastava nám. 1. máje 5 463 31 Chrastava
Městský úřad Chrastava Odbor bytového hospodářství p. Jiří Zachystal nám. 1. máje 5 463 31 Chrastava
Zdravotnické zařízení ANNA odd. chirurgie Ambrožova 1433/2 130 00 Praha 3
Obecní úřad Lukov p. starosta Suchánek Lukov 51 669 02 Znojmo 2
AUTOMONT, a. s. ekonomický náměstek nábř. Bratrství 14 602 00 Brno 2
KRAKSO, a. s. zásobovací odd., paní Nová poštovní přihrádka 135 566 01 Vysoké Mýto
Vážená paní Ing. Alena Přibylová Obvodová 3656/15 767 01 Kroměříži
Firma Michal Drtina č. p. 117 561 85 Česká Rybná
Český telekomunikační úřad odbor pro oblast Praha poštovní přihrádka 02 225 02 Praha 025
Vážený pan Josef Kubíček dodávací schrána B/52 398 11 Protivín
Vážená paní Zuzana Večeřová poste restante 746 01 Opava 1
POZNÁMKA 1 Je-li v poštovní adrese uvedena na prvním místě právnická osoba a na druhém místě fyzická osoba, za adresáta se považuje právnická osoba. POZNÁMKA 2 Je-li v poštovní adrese uvedeno na prvním místě jméno a příjmení fyzické osoby a na druhém místě označení právnické osoby, za adresáta se považuje fyzická osoba. POZNÁMKA 3 Je-li v poštovní adrese místo jména a příjmení určité fyzické osoby uvedena pouze její funkce v právnické osobě, za adresáta se považuje právnická osoba. POZNÁMKA 4 Je-li v poštovní adrese uvedeno několik fyzických osob jmény a příjmeními nebo společným označením, např. „manželé“, za adresáta se považuje kterákoli z nich. POZNÁMKA 5
14.4 14.4.1
Oslovení „slečna“ se v obchodní a úřední korespondenci používá jen výjimečně.
Úprava poštovních adres Poštovní adresa odesílatele
Úprava adresy odesílatele není normou stanovena. Na obálce je v oblasti určené pro adresu odesílatele dovoleno umístit grafickou značku (logo) odesílatele, otisk razítka, číslo jednací, reklamní sdělení nebo jiné údaje. Tyto údaje nesmí zasahovat do pole vyhrazeného pro adresu adresáta.
39
14.4.2
Poštovní adresa adresáta
Pro úpravu poštovních adres platí tato pravidla:
poštovní adresa začíná velkým písmenem;
jsou-li na jednom řádku dva nebo více údajů, oddělí se čárkou;
na konci řádků se nepíší žádná interpunkční znaménka, nekončí-li řádek výrazem zakončeným interpunkčním znaménkem (např. zkratkou zakončenou tečkou);
všechny řádky začínají od jednotné svislice – PSČ se nepředsazuje, píše se od stejné svislice jako ostatní řádky adresy.
Adresy sloužící k doručování Jestliže je poštovní adresa užívána poskytovatelem poštovních služeb při doručování hmotných zásilek – je uvedena na zásilce nebo je viditelná skrze obal zásilky – platí dále tato pravidla:
poštovní adresa se píše stojatým, nezdobným písmem s výškou písmen nejméně 2,5 mm;
řádkování adresy musí být rovnoměrné – mezi řádky adresy se používají shodné mezery, volný prostor mezi řádky musí být nejvýše 5 mm, nemá být menší než 1 mm;
v adrese se nevyznačuje podtržením, prostrkáváním ani jiným způsobem; název organizace nebo jméno adresáta je však dovoleno vyznačit tučné;
název adresní pošty nebo obce musí být napsán do jednoho řádku, podle potřeby je nutné krácení;
PSČ musí být napsáno do stejného řádku jako název adresní pošty nebo obce, nikoli pod název adresní pošty nebo obce;
poštovní adresa se píše takovým prostředkem, aby nemohlo dojít k jejímu vymazání, pozměnění nebo ke ztrátě její čitelnosti; všechny znaky musí být úplné, čisté, ostré, tmavé a jednotně vytištěné; musí být použita kontrastní tmavá barva, zakázána je barva červená nebo luminiscenční;
poštovní adresa se tiskne na hladký bílý podklad, který se nesmí lesknout, dovoleny jsou i velmi světlé barvy podkladu; na zásilkách, jejichž obal je tmavší barvy nebo vzorovaný, musí být nalepen bílý adresní štítek, popřípadě štítek velmi světlé barvy, o rozměrech nejméně 140 mm × 90 mm;
je-li adresa psána rukou, nesmí být napsána tužkou a musí být psána čitelně a bez přepisování, název adresní pošty nebo obce se při psaní rukou musí psát velkými písmeny abecedy.
Uvádění přepravních údajů Uvádění přepravních údajů (specifikace požadované služby) se řídí těmito pravidly:
poznámky typu „Doporučeně“ se buď píší s velkým počátečním písmenem a ostatní písmena jsou malá, nebo velkými písmeny; nevyznačují se prostrkáváním, podtržením ani tučným tiskem; nepíše se za nimi žádné interpunkční znaménko;
na obálku se tyto údaje umísťují vlevo pod poštovní adresu odesílatele; v dopisech se nadepisují nad adresové pole od stejné svislice jako poštovní adresa adresáta, při používání okénkových obálek nejméně 10 mm nad horní hranici adresového pole.
14.4.3
Psaní poštovní adresy v souvislém textu
Jestliže se adresa píše na jeden řádek nebo je součástí souvislého textu, jednotlivé adresní údaje se oddělují interpunkční čárkou; pokračuje-li adresa přes více řádků, dílčí část adresy (např. ulice a číslo domu, název města a číslo městské části nebo PSČ a název adresní pošty) má být přednostně uvedena na stejném řádku. PSČ se do dvou řádků nerozděluje. PŘÍKLAD 1
Point, s. r. o., Václavské nám. 846/1, 110 00 Praha 1
PŘÍKLAD 2
Ing. Antonín Potužník, Kryštofovo Údolí 117, 460 01 Liberec
15 Obchodní a úřední dopisy 15.1
Formát a okraje strany
Pro obchodní a úřední dopisy se používá formát A4 na výšku. Významné údaje včetně kontaktních údajů, odvolacích údajů a vlastního sdělení mají být nejméně 20 mm od kraje strany, aby se zajistilo, že při děrování nedojde k narušení obsahu sdělení.
40
15.2
Hlavička dopisu
V hlavičce dokumentu se často uvádí název a úplná poštovní adresa odesílatele (viz 14.3.1, 14.4.1), může zde být uveden také údaj o zápisu subjektu v obchodním rejstříku nebo v jiné evidenci, identifikační číslo a údaje o spojení. Tyto údaje mohou být umístěny také při dolním okraji strany nebo jinde (viz také 15.15). 15.3
Poštovní adresa adresáta
Umístění, obsah a úprava adresy adresáta viz 14.2.2, 14.3.2, 14.4.2. Příklady řešení jsou uvedeny v informativních přílohách B–E. 15.4
Odvolací údaje
Obchodní dopisy lze opatřit například těmito odvolacími údaji: Vaše značka nebo Váš dopis značky, ze dne, naše značka, vyřizuje, telefon (popřípadě linka), mobil, e-mail a datum. Jestliže to je obvyklé, uvádí se počet stran dopisu a počet příloh. V úředních dopisech se místo údaje Vaše značka nebo Váš dopis značky a ze dne obvykle uvádí číslo jednací a spisová značka, popřípadě údaj o počtu stran a počtu příloh (samostatně nebo jako sdružený údaj oddělený např. lomítkem). Pro popisky sloupcových a řádkových odvolacích údajů, popřípadě i odvolací údaje, je vhodné používat menší velikost písma než pro text dopisu. Za popisky odvolacích údajů není nutné uvádět dvojtečku, jsou-li popisek odvolacího údaje a příslušný údaj jinak dostatečně vizuálně odlišeny (např. zarovnáním údajů od stejné svislice). 15.4.1
Sloupcové odvolací údaje
Sloupcové odvolací údaje se umísťují vlevo nebo vpravo od adresového pole. Člení se do tří skupin oddělených svislou mezerou; popisky i údaje se zpravidla píší od jednotných svislic. V první skupině je pořadí údajů pevné. v obchodním dopisu se uvádí značka dopisu, na který se reaguje, jeho datum a značka dopisu, kterým se odpovídá, v úředním dopisu se uvádí číslo jednací a spisová značka. Na konci skupiny je dovoleno uvést také počet stran a příloh. Druhá skupina začíná jménem pracovníka, který dopis vyřizuje; údaje o spojení s ním je dovoleno upravit – vypustit nebo doplnit podle potřeb organizace (např. uvádět další kontaktní údaje nebo číslo místnosti). Třetí skupinu tvoří datum. PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
Váš dopis zn. Ze dne Naše značka
To/115 2014-05-09 Pe/213/21
Číslo jednací: Spisová zn.: Počet stran: Počet příloh:
P10-104417/2014 SZ P10-104375/2014/Za 10 3
Vyřizuje Telefon Mobil E-mail
Ing. Jana Petrů 223 221 256 602 216 267
[email protected]
Vyřizuje: Tel.: E-mail:
Mgr. Zachystal 233 423 233
[email protected]
Datum
2014-05-13
Datum:
13. 5. 2014
15.4.2
Řádkové odvolací údaje
Řádkové odvolací údaje se uvádějí do řádku pod adresové pole. Počet sloupců je dovoleno upravit, jednotlivé údaje je dovoleno seskupovat podle potřeby. Odvolací údaj se začíná psát pod prvním písmenem popisku odvolacího údaje, nesmí přesahovat pod další popisek. Je-li údaj delší, píše se do dvou, výjimečně tří řádků. PŘÍKLAD Váš dopis značky / Ze dne
Naše značka
Vyřizuje
Datum
Lk/Zn/85/2014-05-19
Ja/115/33
Ing. Eva Janoušková tel. 561 521 258
2014-05-23
Jestliže jsou obvykle uváděné odvolací údaje příliš dlouhé, doporučuje se řádkové odvolací údaje nepoužívat a pro úpravu dopisů zvolit sloupcové odvolací údaje. 15.4.3
Zjednodušená úprava odvolacích údajů
Jestliže se odvolací údaje neupravují podle 15.4.1 nebo 15.4.2, na první straně dopisu se jako první řádek pod hlavičkou nebo záhlavím uvádí značka dopisu, číslo jednací nebo spisová značka, podle potřeby také další údaje (např. kdo dopis vyřizuje a spojení); údaj nebo údaje jsou na řádku zarovnány vlevo.
41
PŘÍKLAD 1
Pe/213/21
PŘÍKLAD 2
P10-104417/2014
SZ P10-104375/2014/Za
Mgr. Zachystal
tel. 233 423 233
Uvádí-li se pouze značka dopisu, číslo jednací nebo spisová značka, je dovoleno umístit je rovněž pod datum. Jestliže se uvádí místo odeslání dopisu, píše se před datem a neodděluje se od něj čárkou. Místo odeslání se doporučuje psát v 1. pádě. Datum, popřípadě místo odeslání a spisová značka nebo číslo jednací, se umísťují vlevo nebo vpravo. PŘÍKLAD 3
Praha 30. 5. 2014 č. j. KAV-1690/P/2014
Při zjednodušeně úpravě odvolacích údajů (viz také ukázky v přílohách C, D, E) se počet vynechaných řádků nad adresou a pod adresou a počet vynechaných řádků nad datem a pod datem může řídit též délkou dopisu, tak aby text dopisu začínal přibližně ve třetině výšky strany shora. 15.5
Datum
V odvolacích údajích se datum píše sestupně se spojovníky, vzestupně s mezerami nebo vzestupně dvoumístným zápisem dne a měsíce bez mezer (viz 9.5.1); dovoleno je také číselně-slovní vyjádření data (viz 9.5.2). PŘÍKLAD 1
2014-06-13, 13. 6. 2014, 13.06.2014
V textu dopisu se doporučuje vyjádřit měsíc slovem. PŘÍKLAD 2
Dne 13. června 2014 byl případ uzavřen. Zaslali jsme Vám upomínku 5. září t. r.
Číselný i číselně-slovní zápis kalendářního data je možno používat v textu současně. Při číselném vyjádření měsíce v textu je dovoleno používat kterýkoli ze způsobů zápisu kalendářního data uvedených v tomto článku, zvolený způsob číselného zápisu kalendářního data však musí být jednotný. 15.6
Předmět
Heslovité vyjádření obsahu dopisu (věc, předmět) se podle toho, co je níže, píše pod dolní hranicí adresového pole nebo pod posledním řádkem odvolacích údajů, a to po vynechání mezery odpovídající nejméně dvěma řádkům základního textu. Je-li dopis vkládán do okénkových obálek, mezera mezi dolní hranicí adresového pole a předmětem musí být nejméně 10 mm. Předmět se píše od levého okraje, začíná velkým písmenem, neukončuje se tečkou a vyznačuje se, zpravidla tučně. Popisek „věc“ nebo „předmět“ se před heslovité vyjádření obsahu dopisu nepíše. PŘÍKLAD 1 Urgence opravy elektrického zámku
Heslovité vyjádření obsahu úředního dokumentu (např. oznámení, rozhodnutí, usnesení) je dovoleno zarovnat na střed. PŘÍKLAD 2 OZNÁMENÍ
15.7
Oslovení
Mezi předmětem a oslovením se vynechává mezera o výšce odpovídající dvěma řádkům základního textu dopisu. Oslovení se píše od levého okraje a končí čárkou, navazující text dopisu (viz 15.8) začíná malým písmenem. Oslovení náleží do každého dopisu. V dopisech adresovaných podniku, úřadu nebo jiné organizaci se oslovuje např. takto: PŘÍKLAD 1 Vážené dámy, vážení pánové, ... Vážená paní, vážený pane, ... Vážené paní / Vážení pánové Vážení obchodní partneři, ... Vážení zákazníci, ... Váženi klienti, ...
Oslovuje se 5. pádem. Při oslovování funkcí, hodností nebo titulem se příjmení neužívá; ženy se oslovují přechýleným tvarem funkce, hodnosti nebo titulu. Preferuje se oslovování pracovní funkcí před vojenskou a policejní hodností nebo akademickým titulem. PŘÍKLAD 2 Vážený pane Doležale, Vráno, Kopecký, Tachecí, ... Vážená paní Doležalová, Vránová, Kopecká, Tachecí, ... PŘÍKLAD 3 Vážený pane ministře, poslanče, předsedo, řediteli, soudce, primáři, ... Vážená paní ministryně, poslankyně, předsedkyně, ředitelko, soudkyně, primářko, ... PŘÍKLAD 4 Vážený pane plukovníku, majore, kapitáne, poručíku, ... Vážená paní plukovnice, majorko, kapitánko, poručice, ...
42
PŘÍKLAD 5 Vážený pane profesore, docente, doktore, magistře, inženýre, ... Vážená paní profesorko, docentko, doktorko, magistro, inženýrko, ...
15.8
Text dopisu
Mezi oslovením a textem dopisu se obvykle vynechává mezera o výšce jednoho řádku. V obchodní a úřední korespondenci se považuje za základní řádkování jednoduché, popřípadě mírně zvětšené. Odstavce se doporučuje členit mezerou mezi odstavci. Při členění odstavců zarážkami je v korespondenci dovoleno používat mezeru i odstavcovou zarážku současně (srov. 11.3). Používá se zarovnání textu vlevo nebo do bloku (viz 12.4). POZNÁMKA Tvary osobních a přivlastňovacích zájmen Vy, Vám, Váš se v korespondenci píší jako vyjádření úcty a zdvořilosti s velkým počátečním písmenem, ať už je dopis určen jednotlivci, několika osobám, nebo kolektivu.
15.9
Pozdrav
Pozdrav se považuje za samostatný odstavec, začíná od stejné svislice jako předcházející odstavce. Od posledního řádku textu dopisu se odděluje mezerou o výšce jednoho řádku. Závěrečný pozdrav může být součástí poslední věty nebo souvětí. Jestliže je nevětné povahy nebo pokračuje na dalším řádku, interpunkční znaménko se za ním nepíše (příklad 1); je-li povahy větné, píše se za ním tečka, popřípadě jiné interpunkční znaménko ukončující větu (příklad 2). PŘÍKLAD 1
S pozdravem
PŘÍKLAD 2
Těšíme se na brzké setkání a zdravíme.
15.10 Razítko Jestliže se použije hranaté razítko organizace, otiskne se nad vlastnoruční podpis tak, aby ho nepřekrývalo. Kulatá razítka se otiskují doprostřed pod text. 15.11 Podpis Podpis se umísťuje vlevo. Jestliže je datum umístěno vpravo, je dovoleno umístit podpis také vpravo. Pod podpisy odpovědných pracovníků se uvádí jejich titul, jméno, příjmení a funkce. Vždy se uvádí napřed jméno a pak příjmení, jméno se nezkracuje. Pro vlastnoruční podpis se nad vytištěným jménem a příjmením vynechává počet řádků podle potřeby. Při umístění podpisu vlevo se jméno a funkce zarovnávají vlevo a začínají od stejné svislice jako pozdrav; při umístění podpisu vpravo se pod jméno a příjmení píše funkce na střed nebo od stejné svislice jako jméno a příjmení. Je-li adresa uvedena vpravo, podpis umístěný vpravo se přednostně zarovnává od stejné svislice jako řádky adresy. Jestliže se umísťují dvojice podpisů, zarovnávají se všechny podpisy jednotně. Jsou-li uvedeny dva podpisy, vlevo se podepisuje pracovník funkčně vyšší, vpravo pracovník funkčně nižší. Jestliže jsou pracovníci funkčně na stejné úrovni, následují podpisy za sebou v abecedním pořadí. Podepisují-li dokument představitelé dvou organizací, vpravo je podpis té organizace, která dopis vyhotovila. Jestliže je uvedeno více podpisů, umísťují se vždy dva vedle sebe a mezi dvojicemi podpisů nebo poslední dvojící a posledním podpisem se vynechává mezera o výšce tři až čtyři řádky. PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
Příklad podpisů umístěných vlevo:
(vlastnoruční podpis)
(vlastnoruční podpis)
Ing. Eva Novotná ředitelka
Radim Kutilek ekonomický náměstek
Příklad podpisů umístěných vpravo, se zarovnáním jmen a funkcí na střed: (vlastnoruční podpis)
(vlastnoruční podpis)
Vojtěch Lada starosta
Michala Šťastná tajemnice
Není-li nutné opatřit dokument vlastnoručním podpisem nebo je-li dopis zasílán prostřednictvím datových schránek (viz kapitola 16), lze za jméno odpovědného pracovníka připojit zkratku v. r. (vlastní rukou). PŘÍKLAD 3
Mgr. Renata Budilová v. r.
43
Jestliže dopis místo uvedené osoby podepisuje osoba pověřená jejím zastupováním v době nepřítomnosti, uvádí před svůj vlastnoruční podpis poznámku v z. nebo zkratku vz. (v zastoupení). PŘÍKLAD 4
15.12 Parafování Neodesílané kopie dokumentů se mohou parafovat, jestliže s jejich obsahem má vyjádřit souhlas někdo jiný než ten, kdo dokument podepíše. Neodesílané kopie mohou být předkládány k parafování např. tomu, kdo dokument sestavil, právníkovi nebo překladateli. Parafa se umísťuje do levého dolního okraje. 15.13 Přílohy dopisu Upozornění na přílohy, které se k dopisu přikládají, se uvádí od levého okraje pod podpisem, a to po vynechání mezery o výšce nejméně jednoho řádku, obvykle dvou nebo tří řádků. Přílohy se mohou: a)
uvést počtem, jsou-li vyjmenovány v textu a počet příloh není součástí odvolacích údajů – počet příloh se v tomto případě vyznačuje změnou řezu, obvykle tučně (příklad 1); je-li příloha pouze jedna, postačí místo počtu uvést vyznačené slovo „Příloha“ (příklad 2);
b)
vyjmenovat (při malém počtu) – vyjmenované přílohy se vyznačují změnou řezu, obvykle tučně (příklad 3);
c)
vyjmenovat pod nadpisem Přílohy – nadpis se vyznačuje změnou řezu, obvykle tučně, jednotlivé přílohy se již nevyznačují (příklad 4). Za nadpisem Přílohy se nepíše žádné interpunkční znaménko.
PŘÍKLAD 1
2 přílohy
PŘÍKLAD 2
Příloha
PŘÍKLAD 3
Katalog produktů Ceník
PŘÍKLAD 4
Přílohy Výpis z evidence nemovitostí Snímek z pozemkové mapy Nákres studny
15.14 Rozdělovník Upozornění, že kopie dopisu byla zaslána někomu jinému na vědomí, se uvádí od levého okraje: a)
Jestliže dopis neobsahuje přílohy, uvádí se rozdělovník pod podpisem po vynechání mezery o výšce nejméně jednoho řádku, obvykle dvou nebo tří řádků.
b)
Jestliže dopis přílohy obsahuje, uvádí se rozdělovník pod upozorněním na přílohy po vynechání mezery obvykle o výšce nejméně jednoho řádku, ne však větší mezery, než byla vynechána mezi podpisem a upozorněním na přílohy.
Nadpis Na vědomí, Rozdělovník nebo Kopie se vyznačuje změnou řezu, obvykle tučně, nepíše se za ním žádné interpunkční znaménko. Výčet adresátů se píše pod nadpis. PŘÍKLAD Na vědomí Magistrát města Liberec Městský úřad Česká Lípa Městský úřad Chrastava
Pokud se používá seznam příloh vyjmenovaných pod nadpisem Přílohy, seznam příloh a rozdělovník mají být upraveny shodně. Při nedostatku místa je dovoleno rozdělovník umístit vpravo, vedle seznamu příloh. 15.15 Doplňující údaje Jako doplňující údaje se uvádějí informace vztahující se k celé organizaci, např. údaj o sídle organizace, identifikující údaj (identifikační číslo osoby), daňové identifikační číslo, údaj o zápisu podnikatele v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, telefonní číslo, emailová adresa, webová adresa a bankovní spojení, popřípadě i další údaje, které se nemusí vztahovat k celé organizaci. Povinnost uvádět některé údaje může být předepsána zákonem. POZNÁMKA Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v § 435 odst. 1 a 2 stanoví, že každý podnikatel musí uvádět v obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině také údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto
44
rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Jestliže byl podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i tento údaj. Uvádět lze i další údaje, nejsou-li způsobilé vyvolat klamavý dojem.
15.16 Několikastránkové dopisy a číslování stran dopisů Dopisy se číslují arabskými číslicemi od své první strany a doporučuje se, aby každá strana obsahovala číslo strany i celkový počet stran (např. 1/3 nebo 1 / 3). Jestliže má dopis pouze jednu stranu, doporučuje se ji nečíslovat. První strana vícestránkového dopisu nemusí číslo strany zobrazovat. Na pokračovacím listě se v záhlaví nebo v zápatí uvádí číslo strany, popřípadě také značka dopisu, číslo jednací nebo spisová značka. Pokračovací listy dopisů mohou mít v záhlaví nebo na jiném místě uveden také název odesílatele či další údaje. PŘÍKLAD LADA, spol. s r. o. ZA/Li/159/33
strana 2 / 3
Na poslední straně dopisu se píší alespoň dva řádky textu kromě pozdravu. 15.17 Parametry pro úpravu dopisů Vymezení adresového pole pomáhá uživateli zajistit, aby při používání okénkových obálek nebyl v okénku viditelný jiný údaj než adresa adresáta; vymezení adresového pásma mu usnadňuje správné umístění adresy. Jestliže se používání okénkových obálek nepředpokládá, vymezuje se v předloze obvykle pouze místo pro vepsání adresy. Značky nebo jiné pomocné prvky se do předlohy dopisu vkládají tak, aby při psaní dopisu byly použitelné na obrazovce, ale nebyly tištěny nebo převáděny do výstupního elektronického dokumentu. Značky nemusí být použity, pokud je jejich funkce v předloze nahrazena jinak. Značky mohou být vytištěny na dopisních papírech s předtištěnými prvky. K vymezení adresového pole značkami se obvykle používají čtyři orientační body, k vymezení adresového pásma tři orientační růžky. Při používání okénkových obálek musí nad horní hranicí adresového pole a pod dolní hranicí adresového pole zůstat prázdné místo o výšce nejméně 10 mm. Mezi svislou hranicí adresového pole a sloupcovými odvolacími údaji, umístěnými vlevo nebo vpravo, se ponechává mezera nejméně 7 mm. Značky pro skládání a děrování mají podobu tenké plné linky a umísťují se od levého kraje papíru. Čtyři body vymezující adresové pole, tři růžky ohraničující adresové pásmo i značky pro skládání a děrování dopisu jsou vytištěny v informativní příloze B.1.
45
Tabulka 2 – Vzdálenosti od levého a pravého kraje formátu A4 Rozměry v milimetrech Vzdálenost od levého kraje papíru
Vzdálenost od pravého kraje papíru
levá značka adresového pole
×
110
pravá značka adresového pole
×
10
levá značka adresového pásma
×
96
pravá značka adresového pásma
×
20
25 (20)
×
93
×
levá značka adresového pole
20
×
pravá značka adresového pole
120
×
levá značka adresového pásma
24
×
pravá značka adresového pásma
100
×
začátek popisků
×
80
konec psaných údajů (max.)
×
20
začátek prvního sloupce
25 (20)
×
začátek druhého sloupce
75a
×
začátek třetího sloupce
×
95a b
začátek čtvrtého sloupce
×
47a
levý okraj (začátek řádků)
25 (20)
×
pravý okraj (konec řádků)
×
25 (20)
Název Adresa vpravo
Sloupcové odvolací údaje vlevo
začátek popisků konec psaných údajů (max.) Adresa vlevo
Sloupcové odvolací údaje vpravo
Řádkové odvolací údaje
Text
V závorkách jsou uvedeny nejmenší doporučené hodnoty. a
Označuje navrhovanou výchozí vzdálenost od kraje papíru formátu A4. Vzdálenost od kraje papíru se volí s ohledem na délku předchozího popisku odvolacího údaje a předpokládanou délku údajů, které pod ním budou obvykle uváděny, tak aby bylo rozmístění údajů přibližné rovnoměrné.
b
Jestliže je adresa umístěna vpravo, preferuje se, aby popisek a odvolací údaj v tomto sloupci začínaly od stejné svislice jako řádky adresy, pokud to nepovede k příliš nerovnoměrnému rozmístění odvolacích údajů.
46
Tabulka 3 – Vzdálenosti od horního kraje formátu A4 Rozměry v milimetrech Název
Vzdálenost
dolní hranice záhlaví
30,0
horní značky adresového pole (body)
38,0
horní značky adresového pásma (růžky)
42,0
dolní značka adresového pásma (růžek vpravo)
68,0
dolní značky adresového pole (body)
78,0
sloupcové odvolací údaje (základna prvního řádku)
42,0
popisky řádkových odvolacích údajů (základna prvního řádku)
90,0
první značka pro skládání
99,0
značka pro děrování
148,5
druhá značka pro skládání
198,0
základna posledního řádku doplňujících údajů
287,0
15.18 Poznámky k informativním přílohám s ukázkami obchodních a úředních dopisů Při psaní obchodních a úředních dopisů se zjednodušeným uváděním odvolacích údajů (viz přílohy C.1 a C.2) lze adresu umístit vpravo, jestliže dopis bude vkládán do okénkové obálky s okénkem vpravo. O umístění adresy vlevo nebo vpravo nerozhoduje, zda jsou doplňující údaje uvedeny v záhlaví nebo v zápatí.
16 Dopisy zasílané prostřednictvím datových schránek Úprava dopisů zasílaných prostřednictvím datových schránek se neliší od úpravy obchodních a úředních dopisů (viz kapitola 15), dopis se však nerazítkuje ani vlastnoručně nepodepisuje. Místo vlastnoručního podpisu se používá zkratka v. r. za jménem a příjmením, u úředních dokumentů také „otisk úředního razítka“ uvedený v závorce nad jménem a příjmením. PŘÍKLAD (otisk úředního razítka) Ing. Marie Strejčkové v. r. tajemnice POZNÁMKA
Datové schránky jsou upraveny zákonem č. 300/2008 Sb.
17 Osobní dopisy Osobní dopisy vedoucích pracovníků mohou být dopisy společenského styku i dopisy se zaměřením pracovním. POZNÁMKA 1 Dopisy společenského styku jsou např. pozvání, blahopřání, poděkování, omluvy, projevy soustrasti; pracovní dopisy jsou např. doporučení, jmenování pracovníka do funkce, žádosti o obchodní jednání, finanční příspěvek, poskytnutí mimořádného termínu nebo mimořádných podmínek smlouvy.
Na dopisním papíru se uvádí název organizace, na rozdíl od běžných obchodních a úředních dopisů jsou však v horní části strany dopisního papíru nebo jako součást hlavičky obvykle uvedeny jméno, příjmení a funkce vedoucího pracovníka. Datum odeslání se doporučuje psát číselně-slovním zápisem (9.5.2). Uvádí-li se místo odeslání dopisu, píše se před datem a neodděluje se od něj čárkou. Místo odeslání se doporučuje psát v 1. pádě. Místo odeslání a datum se umísťují vlevo nebo vpravo. Pod datem nebo místem odeslání a datem se v případě potřeby píše číslo jednací. PŘÍKLAD
Znojmo 16. prosince 2014
Dopis začíná oslovením, umístěným od levého okraje. Mezi oslovením a textem se vynechává mezera o výšce jednoho řádku. Odstavce se doporučuje členit mezerou mezi odstavci. Při členění odstavců zarážkami je dovoleno používat mezeru i odstavcovou zarážku současně (srov. 11.3). Mezi posledním řádkem textu dopisu a pozdravem se vynechává mezera o výšce jednoho řádku. Pod pozdravem se odesílatel vlastnoručně podepíše. Odesílatel se podepíše vlevo nebo vpravo. Pod jeho podpis se jméno, příjmení a funkce obvykle neuvádějí. Jméno a pracoviště nebo adresa adresáta se uvádějí zpravidla v dolní třetině listu pod textem dopisu od levého okraje, u vícestránkových osobních dopisů se údaje o adresátovi uvádějí na posledním listu dopisu vlevo dole. Nad jménem adresáta se uvádí oslovení (např. Vážená paní). POZNÁMKA 2
Tento typ dopisů nelze zaměňovat se soukromými dopisy (viz kapitola 19) ani s obchodními a úředními dopisy (viz kapitola 15).
47
18 Dopisy fyzických osob právnickým osobám a úřadům Dopisy fyzických osob jsou např. žádosti, objednávky, urgence, reklamace a stížnosti (viz příloha C.2). Dopis se píše na formát A4 na výšku, začíná úplnou adresou odesílatele (včetně PSČ), lze připojit např. telefonní číslo nebo e-mailovou adresu. Adresa odesílatele se píše od levého okraje. Pod adresou odesílatele se uvádí adresa adresáta. Píše se v souladu s požadavky uvedenými v 14.3.2 a 14.4.2. Datum odeslání se doporučuje psát číselně-slovním zápisem (9.5.2). Uvádí-li se místo odeslání dopisu, píše se před datem a neodděluje se od něj čárkou. Místo odeslání se doporučuje psát v 1. pádě. Místo a datum odeslání se umísťují vlevo nebo vpravo. Pod datem nebo místem odeslání a datem se v případě potřeby píše číslo jednací. Pro úpravu předmětu dopisu a pro úpravu textu dopisu platí ustanovení uvedená v 15.6 a 15.8. Uvádí se oslovení a pozdrav (viz 15.7 a 15.9). Odesílatel se podepíše vlastnoručně, vlevo nebo vpravo. Jméno a příjmení odesílatele se v textovém procesoru pod textem dopisu obvykle neuvádějí.
19 Soukromé dopisy Úprava soukromých dopisů není normou stanovena. Pro dopisy, které si občané posílají mezi sebou, lze zvolit úpravu podle kapitoly 18.
20 Dopisy do zahraničí Pro psaní dopisů do zahraničí se používají hlavičkové papíry a zjednodušená úprava odvolacích údajů (15.4.3) nebo dopisní papíry s odvolacími údaji přeloženými do příslušného jazyka. Forma osobního dopisu se nepoužívá. Při psaní dopisů do zahraničí lze uplatnit obdobné zahraniční normy, z nichž některé jsou uvedeny v předmluvě k této normě. Adresy na dopisech do zahraničí se píší v souladu s požadavky poskytovatelů poštovních služeb, země určení se píše v některém z mezinárodně známých jazyků verzálkami na posledním řádku adresy. Jestliže adresa není psána latinkou, uvedou se na zásilce místo a země určení také v latince. PŘÍKLADY Vážený pán Alojz Hórka Alexyho 8 949 11 Nitra 11 SLOVENSKO
Sonnenhotels Garmisch GmbH Frau Martina Müller Sonnenstralie 1 82467 Garmisch-Partenkirchen DEUTSCHLAND
Multimedia Design Co. Ltd 4 Albion Road London SE1 8DD UNITED KINGDOM
POZNÁMKA 1
Tato norma nestanovuje způsob psaní zahraničních adres podrobně a nemá být v tomto ohledu považována za závaznou.
POZNÁMKA 2
Doporučené vzory psaní adres do vybraných zemí jsou uvedeny na webových stránkách České pošty, s. p.
Vzhledem k odlišnému způsobu psaní dat v různých zemích se v kalendářních datech doporučuje vypisovat měsíce slovně. POZNÁMKA 3 Pravidla pro psaní interpunkčních znamének a dalších znaků mohou být v různých jazycích odlišná a mohou se lišit od pravidel, která jsou uvedena v této normě vztahující se na texty psané v českém jazyce.
21 E-maily 21.1
Úprava e-mailu
Požadavky a doporučení tohoto článku se uplatňují pouze při psaní e-mailů, které se používají obdobně jako obchodní a úřední dopisy. Součástí hlavičky e-mailu je e-mailová adresa odesílatele a adresáta, předmět (věc), popřípadě kopie a skrytá kopie. E-mailová adresa odesílatele, datum a čas odeslání se vyplní automaticky. Text zprávy začíná oslovením (15.7). Úprava textu se shoduje s úpravou textu v obchodních a úředních dopisech, ale nepoužívá se zarovnání do bloku ani dělení slov a doporučuje se oddělovat odstavce mezerou mezi odstavci místo odstavcové zarážky. Zpráva končí pozdravem, za ním se píše jméno a funkce odesílatele. V zakončení zprávy se uvádí název a adresa odesílající organizace a kontaktní údaje odesílatele (např. číslo telefonu, e-mail nebo odkaz na webové stránky). Jestliže je velmi obtížné nebo technicky nemožné psát správný znak, je v textu e-mailu dovoleno nahrazovat uvozovky znakem " nebo ' a pomlčku spojovníkem, popřípadě používat další nezbytná zjednodušení. Pro e-mail se používá HTML nebo prostý text. Při použití HTML se přednostně používá bílé pozadí a černá nebo jiná vhodná barva písma, aby byl text snadno čitelný. Na pozadí za textem e-mailu nemá být žádný motiv ani vzorek, který by mohl čtení textu znesnadnit.
48
21.2
Přílohy e-mailu
Dokumenty delšího nebo závažnějšího obsahu (nabídky, objednávky, smlouvy, faktury), tabulky a grafy se obvykle zasílají v příloze e-mailu. Na přílohu se upozorňuje se v textu e-mailu; vhodné je specifikovat i její obsah. Formát souboru přílohy se volí podle požadovaného způsobu zpracování přílohy příjemcem: a)
Jestliže se nepožaduje, aby příjemce obsah dokumentu upravoval, preferuje se předávání dokumentů ve formátu PDF (ISO 32000, popřípadě v souladu s jinou specifikací formátu PDF verze 1.3 nebo vyšší vydanou společností Adobe Systems) nebo PDF/A (ISO 19005). Není-li to účelem takového souboru PDF, má být soubor PDF nezávislý na zdrojích mimo tento soubor, např. má obsahovat zdroje všech použitých písem nebo vložené podmnožiny znaků písem, jsou-li potřebné pro vykreslení obsahu dokumentu. Je-li to účelné, přílohou souboru PDF může být také soubor nebo soubory, z kterých byl soubor PDF vytvořen.
b)
Má-li se příjemce přílohy podílet na úpravách obsahu přílohy, dohodne se formát výměny dat předem. Jestliže taková předchozí dohoda s příjemcem neexistuje, nemá odesílatel předpokládat, že příjemce dovede doručené soubory náležitě zobrazit a zpracovat, ani když zvolí obecně používané formáty souborů.
Při předávání souborů většího datového objemu se doporučuje používat vhodné úložiště a sdělit příjemci odkaz ke stažení nebo vyzvednutí souborů. Při využití takového úložiště musí být zajištěno, že budou zachovány požadavky na bezpečnost a ochranu údajů obsažených v přílohách a že bude vhodně zabezpečeno i předání údajů umožňujících přístup k souborům v úložišti. 21.3
Bezpečnost
Pro elektronickou výměnu dat je někdy důležitá průkaznost identity partnera a zabezpečení informací před neoprávněným přístupem, zobrazením a úpravami. Datové zprávy (e-maily i dokumenty) mohou být opatřeny vhodným typem elektronického podpisu, který umožňuje ověřit identitu partnera nebo zjistit jakoukoli následnou změnu dat, a časovým razítkem, popřípadě mohou být chráněny šifrováním.
22 Úpravy textu a korektury Jestliže na dokumentu pracuje více osob, doporučuje se při provádění úprav textu a korektur v elektronické podobě využívat funkce textových procesorů nebo jiných programů pro záznam změn textu a dalších úprav. Není-li výměna těchto změn předmětem spolupráce s příjemcem, musí být všechny zaznamenané změny vyřízeny před odesláním textu příjemci. Pro korektury prováděné na výtiscích se doporučuje uplatňovat ČSN 88 0410.
23 Příprava textů pro další zpracování Dokumenty připravované podle této normy svou konečnou podobu získávají v textovém procesoru. Vybraná doporučení pro přípravu textů, které jsou určeny k dalšímu zpracování v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích, jsou uvedena v příloze I.
49
Příloha A (normativní) Výklad požadavků normy při vytváření jednotného vizuálního stylu nebo při přípravě jiných pokynů pro úpravu dokumentů Při vytváření jednotného vizuálního stylu nebo při přípravě jiných pokynů pro úpravu dokumentů je dovoleno změnit rozměry uvedené v normě i další prvky grafické úpravy, jako např. velikost okrajů, řádkování a velikosti mezer mezi odstavci a jednotlivými prvky dokumentů a dopisů (adresa, oslovení aj.), velikosti písem, síly tahů linek, používání barev nebo způsob vyznačování prvků dopisů. Nedoporučuje se odchylovat se od požadavků na úpravu a psaní adres, které slouží poskytovateli poštovních služeb k doručování zásilek. Při změnách rozměrů a jiných prvků grafické úpravy je vhodné zajistit, aby byly zachovány předpokládané požadavky na dobrou čitelnost a aby v případě dokumentů, které mohou být tištěny, zpracovávány a uchovávány v papírové podobě, byly respektovány možnosti předpokládaných tiskových zařízení a systémů pro zpracování a archivaci dokumentů. Například okraje mají být stanoveny s ohledem na běžné potisknutelnou plochu papíru a mají být tak široké, aby při případném děrování nedošlo k narušení obsahu sdělení. Ačkoli tato norma uvádí různé příklady písem, žádné konkrétní písmo nestanovuje jako závazné ani doporučené. Pro obchodní a úřední dokumenty nebo delší texty není vhodné používat písma, která mají sadu znaků nedostačující pro správné psaní potřebných znaků, mají sníženou čitelnost nebo charakterem neodpovídají povaze dokumentu, jako např. písma napodobující písmo ruční a písma zdobná. Je dovoleno, aby pokyny pro úpravu dokumentů odvozené od této normy stanovovaly jiný vhodný druh mezery tam, kde tato norma vyžaduje, doporučuje nebo předpokládá používání mezery pevné, nebo tam, kde vyžaduje psaní mezer při zápisu značek, znaků a čísel.
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
Příloha I (informativní) Příprava textů pro další zpracování v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích Při přípravě textů určených pro další zpracování v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích se doporučuje dodržovat pravidla uvedená v této příloze normy. 1.
Předem se zjistí požadavky navazujícího zpracovatele a respektují se, i kdyby byly odlišné od informací uvedených v této normě včetně této přílohy.
2.
Dodržuje se zásada jednotnosti úpravy a všechny prvky stejného typu se píší jedním z možných způsobů.
3.
Používá se zarovnání textu vlevo, nepoužívá se dělení slov.
4.
Na začátek odstavce se nevkládá tabulátor ani mezery.
5.
Nepoužívají se prázdné odstavce (odřádkování), je však dovoleno používat mezery mezi odstavci nebo odstavcové zarážky, jestliže jsou uplatňovány prostřednictvím odstavcových stylů.
6.
Klávesa Enter se používá výhradně k ukončení odstavce, nikoli k zalomení řádku.
7.
Uplatňují se pravidla pro psaní interpunkčních znamének, zkratek, značek, znaků a čísel uvedené v kapitolách 6, 7, 8 a 9 této normy; nejde-li o přídavná jména a zeměpisné souřadnice, dělá se mezi čísly a znaky (°), (') a (") mezera.
8.
Pro zápis se používají správné znaky (spojovník, pomlčka aj.), včetně správných znaků jiných jazyků.
9.
Jestliže se při psaní použije náhrada znaku za jiný znak nebo skupinu znaků, mají být náhradní znaky nebo skupiny znaků používány jednotné v celém textu a mají se vybrat takové znaky nebo skupiny znaků, které se v textu jinak nevyskytují a umožní zpracování funkcemi pro vyhledávání a nahrazování textu bez dohledu navazujícího zpracovatele a bez narušení ostatního textu.
10. Používají se odstavcové styly pro nadpisy a další části textu, a to tak, aby byla jednoznačně zachycena struktura textu a jeho členění. 11. Formátování textu se neupravuje jinak než používáním stylů, v jednotlivých odstavcích je však dovoleno vedle vyznačování znakovými styly používat také vyznačování změnou řezu v textovém procesoru (tučně, kurzívou nebo tučnou kurzívou). Při používání znakového stylu se formátování textu nesmí dodatečně měnit místními úpravami formátování. 12. Vyznačování textu se provádí systematicky. K vyznačování se používají styly přednostně pojmenované podle vyznačované skutečnosti (např. styly pojem, definice, autor, název díla). Při vyznačování interpunkčních znamének se neuplatňují zjednodušení, která tato norma dovoluje v korespondenci. 13. Při vyznačování textu se nepoužívají jiné způsoby vyznačování než změna řezu písma, není-li tak dohodnuto s navazujícím zpracovatelem, popřípadě změna velikosti písma pro nadpisy. Jestliže se uplatňuje vyznačování prostrkáváním, nesmí se prostrkávat mezislovními mezerami. 14. K vyznačování částí textu se nepoužívá psaní velkými písmeny (verzálkami), protože tak zaniká informace o velkých a malých písmenech, která může být důležitá, jestliže se při řešení grafické úpravy textu navazujícím zpracovatelem způsob vyznačování změní. 15. K číslování (nadpisů, obrázků aj.), tvorbě seznamů a tabulek, vkládání poznámek pod čarou, křížových odkazů a označování hesel rejstříku se používají odpovídající funkce textového procesoru. 16. Vzhled textu se neformátuje jiným způsobem, než bylo uvedeno, a nepoužívají se funkce upravující rozložení textu a rozdělení textu na strany. 17. Spolu s grafy se uchovávají a předávají jejich zdrojová data, aby bylo možné grafy upravit odlišně. 18. Obrázky se uchovávají mimo textový dokument, jejich kvalita se nesnižuje ztrátovou kompresí, jejím opakovaným používáním nebo jinými zásahy. Obrázky se k dalšímu zpracování předávají v původní nebo smluvené obrazové kvalitě. 19. Veškeré podklady (texty, obrázky, popřípadě další zdroje) musí být k dalšímu zpracování předávány v souladu s požadavky na ochranu duševního vlastnictví. 20. Navazujícímu zpracovateli se předává text a další obsah, který je věcně i jazykově správný a jednoznačný, např. neobsahuje nepřijaté zaznamenané změny. Jazyková korektura má být provedena před předáním textu ke grafickému zpracování nebo k sazbě.
66
