obsah Informační bulletin všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

obsah Úvodník ředitele...................................................................................................................... 2 Úvodník děkana........................................................................................................................ 2 Mezinárodní den sester......................................................................................................... 4 Zřízení Wi-Fi ve VFN............................................................................................................... 5 Umění komunikovat.................................................................................................................. 6 Preventivní program VFN pro pracovníky ÚOP........................................................... 7 Oddělení klinické psychologie a psychoterapie........................................................... 9 Historie počátků intenzivní kardiologické péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze..................................................................... 10 Dětské oddělení Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK oslaví 55 let svého trvání ................................................................................................... 13 Řízená hypotermie v léčbě hypoxicko-ischemické encephalopatie u novorozenců......................................................................................................................... 14 Iniciativní, Kreativní, vzdělané, zodpovědné a hrdé... dokážeme takové být?........................................................................................................... 15 Školení lektorů seminářů o kouření ČKPT................................................................... 16 Komplexní pohled na řešení DRG .................................................................................... 17 Profesor MUDr. Evžen Čech, DrSc. - 75 letý.................................................................. 19 životní jubilea........................................................................................................................ 20 MUDr. Michal Šperl zemřel............................................................................................... 21 Prof. RNDr. Vladimír Novotný, DrSc.................................................................................. 22 XII. dny profesora Vladimíra Staška............................................................................... 24 Malujeme, i když stůněme.................................................................................................... 25 Do VFN přišel had….............................................................................................................. 26 Sestry v zemi Berberů............................................................................................................ 27 Život dětem.............................................................................................................................. 29 děkovné dopisy........................................................................................................................ 29 Oslavy svátku sester a zrození nové Florence........................................................... 31 Vyhlášení nejlepšího pracovníka Úseku ošetřovatelské péče ředitelem VFN a hlavní sestrou VFN............................................................................. 31

Informační bulletin všeobecné fakultní ne­moc­ni­ce a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Vydavatel: Stapro s. r. o. pro VFN l Registrace: MK ČR E 13990 l Odpovědní redaktoři: Bc. Petra Pekařová, Václav Kříž l Jazyková redaktorka: Milena Hodanová l Fotografie: Václav Kříž a archiv VFN l Grafika titulní strany: Pavel Šťastný l Ko­re­spon­den­ci k obsahu zasílejte na adresu: Bc. Petra Pekařo­vá, ře­di­tel­ství VFN, U Nemocnice 2, 128 00 Praha 2, materiály pro reklamu na adresu: Agentura PaP, Stapro s. r. o., Pernštýnské nám. 51, 530 02 Pardubice, tel.: 467 003 111 l Náklad: 5 000 výtisků



Vážené čtenářky, Vážení čtenáři, čas neúprosně běží a  s  ním i  nové číslo časopisu Nemocnice, v  tomto období již tradičně věnované pracovnicím a  pracovníkům Úseku ošetřovatelské péče. Většina lidí tyto profese spojuje pod označení sestřičky, jde však o velice pestrou škálu odbornic a  odborníků nejen pro oblast ošetřovatelskou, ale i  laboratorní, fyzioterapii, ergoterapii, sociálně zdravotní činnost a další obory. Bez tohoto sladěného a  pracovitého týmu by žádná nemocnice nemohla dobře fungovat. Naprostá většina své povolání vykonává s láskou a  nesmírnou obětavostí. Jsou denně ve styku s lidským utrpením. Snaží se pomáhat nejen svou odbornou činností, ale i dobrým slovem a citlivým přístupem. Ne vždy je jejich práce adekvátně oceněna. Nemyslím tím jen hmotné zabezpečení, ale zejména někdy nevhodné chování k nim od vybočujících jedinců. Nemůžeme se divit, že zejména u  některých vysoce náročných profesí, například sester na jednotkách intenzivní péče, dochází až i k syndromu vyhoření. Abychom předešli nežádoucím jevům zajišťujeme pro tyto ohrožené skupiny systém prevence syndromu vyhoření. I přesto ne vždy je vše ideální. Abychom předešli konfliktním situacím probíhají ve VFN již půl roku kurzy komunikace zejména pro sestry ambulantních provozů.

V dnešní době již nejsou pracovnice a pracovníci Úseku ošetřovatelské péče jen pomocníci lékaře, ale jde o  vysoce kvalifikované specialistky a  specialisty v  oboru, v  řadě případů s  vysokoškolským vzděláním. Množství novinek v oboru a to nejen medicínských, ale i manažerských se snažíme předat v rámci systému manažerského vzdělávání organizovaného Oddělením výchovy a dalšího vzdělávání VFN. Těchto kurzů se účastní i pracovnice a pracovníci jiných nemocnic. Chtěl bych využít této příležitosti a poděkovat týmu Úseku ošetřovatelské péče ve VFN vedeného paní Annou Chrzovou, která je skutečně zapálená pro rozvoj oboru i řízení týmu. Zkrátka správná hlavní sestra. Za její neutuchající energii, ráznost, ale i lidskost jí patří upřímné poděkování. Co nás ve VFN čeká pro další období? Všichni víme, že prostředky pro zdravotnictví jsou omezené. Naším úkolem je s nimi co nejúčelněji hospodařit tak, abychom poskytli maximální péči našim nemocným s co nejmenšími náklady. Společným cílem vedení nemocnice, klinik i  servisních pracovišť nemocnice musí být efektivita činností a snížení nákladů. Nejde jen o  materiálové náklady, ale i  o  účelné využití prostor, energií a  služeb. Ke  snížení nákladů na nákupy nám pomáhají i prováděné elektronické aukce. Velice důležité je však i logické provázání činnosti směřující k dosažení cíle s co nejmenšími náklady. To je nyní hlavní prostor ke zlepšování péče o naše nemocné. MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel VFN

Vážené kolegyně, Vážení kolegové, toto číslo je věnováno zdravotnickým pracovníkům, sestrám, ošetřovatelkám a  dalším členům týmu, který má poskytovat špičkovou péči pacientovi. Učitelé naší fakulty patří k  průkopníkům a  zakladatelům oboru 

ošetřovatelství u nás. Obor ošetřovatelství se postupně rozvíjí a kromě vzdělávání v bakalářském studiu, existuje magisterské studium a na některých školách jsou první absolventi doktorského studia v  nelékařských oborech. V  oblasti vědecké práce v  ošetřovatelství je třeba hledat interdisciplinární spolupráci mezi členy týmu pečujícího o pacienta. Nelze se nezmínit o  dalších „nelékařských“ oborech, bez kterých si současnou medicínu nelze představit – jsou to zdravotničtí technici, fyzioterapeuti, ergoterapeuti a  řada dalších profesí. Absolventi bakalářského a  magisterského studia nalézají uplatnění nejen jako technici zajišťující správnou činnost složitých zdravotnických prostředků, ale též jako odborníci v oblasti informatiky či při vývoji nových technologií. Fyzioterapeuti a  ergoterapeuti pomáhají navracet nemocné a  postižené do života. Jedná se o komplexní péči o pacienta směřující k  navrácení ztracených funkcí či

rozvinutí adaptačních technik. Tito oborníci úzce spolupracují s  lékaři řady odborností a využívají přitom mimo jiné postupy a techniky z oblasti neurofyziologie. Diskutuje se, zda tyto obory patří na lékařské fakulty či nikoliv. Osobně se domnívám, že v určitém rozsahu mají své nezastupitelné místo na lékařských fakultách zejména z důvodu možné interdisciplinární spolupráce, možnosti komplexního vzdělávání týmu pečujícího o  pacienta. Na druhou stranu je jisté, že na fakultě budou tyto obory pěstovány v omezené míře. Ve fakultním prostředí vidím možnost zejména rozvoje vědeckých aktivit těchto oborů. Uskutečnila se konference studentů nelékařských oborů na naší fakultě, o kterou byl velký zájem. Zájem o studium nelékařských oborů na naší fakultě stoupá. V  polovině června proběhne přijímací řízení do všech forem studia na naší fakultě, kam si podalo přihlášku přibližně 4000 uchazečů. Jsem přesvědčen, že při přijímacím řízení si vybereme ty nejlepší z nich. Jednou z priorit vedení fakulty je hledání možností pro lepší ohodnocení práce akademických pracovníků, což se povedlo a od měsíce května dochází ke mzdové úpravě u pracovníků fakulty. Úprava platů s předstihem reflektuje připravovanou úpravu vnitřního mzdového předpisu Univerzity. Vedení fakulty rozhodlo o stanovení tzv. nepodkročitelných minim v jednotlivých kategoriích, které je u řady mzdových tříd vyšší než stanoví Vnitřní mzdový předpis UK i jeho připravovaná novela. Při úpravě mezd dochází k odlišnému průměrnému navýšení v jednotlivých mzdových třídách úměrně k velikosti pracovního úvazku z  hlavní činnosti. Tato mzdová úprava reflektuje současné možnosti fakulty s ohledem na vyrovnané hospodaření a možnost vyplácení odměn v průběhu roku. Kolegyně a kolegové, chci Vám popřát krásné a slunné dny. Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, děkan 1. LF UK 

novinky a události

l

2007 - Kvalitní pracovní prostředí = kvalitní péče o pacienta. Oslavu pořádáme letos v prostorách Zoologické zahrady Praha, kde připomeneme plnění nového tématu z letošní lednové telekonference. „Pacient je členem našeho týmu“. O vytvoření kvalitního prostředí ve VFN jak chováním pracovníků tak vybavením, které můžeme nazvat podle anglosasů prostředím „empowermentu“ a „Magnet hospital“, se zabýváme již řadu let.

l

2006 - Bezpečné ošetřovatelství šetří životy.

l

2005 - Sestry pro bezpečí nemocných.

l

2004 - Sestry spolupracují s chudými. Sestry proti chudobě.

l

2003 - Sestry bojují proti stigmatu AIDS. Pečují o všechny. Pomáhají v informovanosti pacienta.

 „Profesionalita a spokojenost zdravotníka je předpokladem dobrých výsledků.“

l

2002 - Sestry jsou všude pro Vás. Pečují o rodiny. Zajišťujeme zdraví žen. Bezpečí pacientům. Všichni musí mít přístup k čisté vodě.

Mezinárodní rada sester (ICN) doporučila v roce 1971 oslavovat v květnu Mezinárodní den sester (ošetřovatelství), vzpomenout Florence Nightingalovou, zamyslet se nad svojí prací ve prospěch spoluobčanů a diskutovat další rozvoj profese.

l

2001 - Sestry jsou všude pro Vás. Spojily jsme se proti násilí. Sestry jsou připraveny pro případné katastrofy.

l

2000 - Sestry jsou všude pro Vás. Zdravotní služba pro migranty, uprchlíky, vysídlence. Spolupracujte nebo pomáhejte sestrám.

Každý rok vedení ICN upozorňuje na některé problémy, které se z celosvětového hlediska zdají pro sestry nejdůležitější. Oznamuje téma všem národním organizacím zaslaným bulletinem a propagačním plakátem. Představitelky sester jednotlivých států doporučují zamyslet se také nad vlastními prioritními úkoly.

l

1999 - Oslavujeme sesterskou minulost. Hlásíme se o svoji budoucnost.

l

1998 - Partnerství pro společné zdraví. Role sester v péči o uvězněné a zadržené.

l

1997 - Zdravá mladá populace. Šťastná budoucnost.

Mezinárodní den sester

U

příležitosti Mezinárodního dne sester byla uspořádána tisková konference dne 9. května 2007, na které byly představeny myšlenky a cíle Mezinárodního dne sester, dále jednotlivé obory Úseku ošetřovatelské péče VFN, jak se měnila role sester v průběhu uplynulých let, jaké jim přibyly kompetence, systém vzdělávání...

Motto: „Spokojenost a zdraví nemocného je základním kritériem naší péče.“

Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze se od května 1996 pravidelně připojujeme k Mezinárodnímu dni sester, oslavujeme a zamýšlíme se nad svojí profesí. Letos tedy již tradičně rekapitulujeme svoji práci, pojetí péče a systém managementu. Vidíme, jak hodně se toho i za tak krátkou dobu změnilo, jak se rozšiřují kompetence sester a jak se zvýšila důvěra v kvalitu naší práce. Témata, kterými vedení ICN každoročně upozorňuje na některé problémy z celosvětového hlediska pro sestry nejdůležitější: 

Tiskovou konferenci zahájil ředitel Všeobecné fakultní nemocnice MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA.

Hlavní sestra VFN Anna Chrzová představila myšlenky a cíle Mezinárodního dne sester.

Podstatou rozsáhlého projektu sítě Wi-Fi v areálu Všeobecné fakultní nemocnice bylo vybudování robustní bezdrátové infrastruktury pro bezpečný přístup do nemocniční počítačové sítě a internetu v  celém areálu VFN, možnost využití bezdrátových IP telefonů a příprava na budoucí lokalizaci RFID čipů v rámci Wi-Fi sítě. Instalace je v segmentu zdravotnictví ojedinělá svým rozsahem a množstvím funkcionalit a jedná se o nejrozsáhlejší implementaci tohoto typu nejen v české republice, ale i v regionu celé střední Evropy. VFN v Praze spolu s Ministerstvem informatiky realizovala projekt, který si kladl za cíl zvýšit bezpečnou dostupnost dat o pacientech pro lékaře na straně jedné a současně zvýšit komfort pro pacienty v lůžkové části na straně druhé. Na realizaci projektu obdržela VFN částku ve výši tři a půl milionu jako dotaci od bývalého ministerstva informatiky.

Poradkyně hlavní sestry pro jednotlivé obory (zprava): Jana Farkačová, diagnostický obor; Jana Martinů, oddělení nutričních terapeutů; Irena Burdunová, oddělení zdravotně sociální; Vendula Matolínová, oddělení fyzioterapeutů; Hana Rittsteinová, obor gynekologicko-porodnický; Libuše Krulišová, pediatrický obor; Dagmar Škochová, chirurgické obory; Eva Červinková, interní obory.

Zřízení Wi-Fi ve VFN

D

ne 23. května 2007 se konala tisková konference u příležitosti zřízení WiFi ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze společností Simac Technik ČR. Na tiskové konferenci byli přítomní seznámeni s pilotním projektem nasazení bezdrátové sítě založené na technologii Wi-Fi ve VFN, s jejím praktickým využitím, rozsahem pokrytí areálu VFN. Tato technologie je přínosem nejen pro lékaře, nemocniční personál, ale také pro hospitalizované i ambulantní pacienty.

Náměstek pro informatiku Ing. Jiří Haase přiblížil přítomným novinářům projekt bezdrátové sítě Wi-Fi v areálu VFN

Bezdrátovou síť mohou nyní využívat hospitalizovaní pacienti, pacienti v čekárnách pro přístup na internet – uživatelé jsou rozdělení do skupin s  rozdílnou úrovní přístupových oprávnění. Systém umožňuje lékaři přímo u lůžka pomocí přenosných počítačů přistupovat do nemocničního informačního systému. Samozřejmě, že toto zatím není plošné, ale je předpoklad v rámci postupné obnovy počítačů pro jeho rozšíření. Vnitronemocniční síť s daty nemocných pracuje přísně odděleně od sítě pro 

ošetřovatelství ve vfn

zpřístupnění internetu pro pacienty a návštěvníky nemocnice. Oddělený je i přístup pro studenty do knihovních informačních systémů.

MUDr. Jan Bláha, KAR, zástupce přednosty pro vědu a výzkum, vystoupil v roli praktického uživatele a názorně předvedl, jak lékaři mohou využít veškerých dostupných informací o zdravotním stavu pacienta přímo u jeho lůžka.

Mapka pokrytí sítí Wi-Fi v prostorách VFN.

Umění komunikovat Zuzana Fišarová, vrchní sestra Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK

K

urz „Umění komunikovat“ vznikl z iniciativy hlavní sestry VFN ve snaze zkvalitňovat péči o  pacienty v  naší nemocnici. Hlavním motivem této aktivity je potřeba zlepšení komunikačních dovedností ošetřovatelského personálu ve VFN a tím přispět 

k naplnění vize úseku ošetřovatelské péče VFN, především jejího prvního bodu: Sestra s  vysokou odbornou i  společenskou prestiží poskytuje pacientovi ošetřovatelskou péči na špičkové úrovni a svým chováním a jednáním výrazně přispívá k jeho celkové pohodě a spokojenosti. Pacient vnímá sestru jako svého pomocníka a patrona v nemocničním prostředí. Důvěřuje jí. Dosud proběhlo celkem 12 běhů kurzů „Umění komunikovat“, jichž se zúčastnilo 168  sester z  ambulantních provozů různých klinik VFN. V krátkosti můžeme o kurzu informovat formou odpovědí na nejčastější otázky: Co kurz přináší? Poskytuje obecné informace o  komunikaci, zpětné vazbě, motivaci a nových trendech. Jeho velký význam spočívá také v navození podpůrné atmosféry setkání skupiny. Účastníci zde mohou otevřeně hovořit a diskutovat o svých problémech na pracovišti a mohou si praktickým nácvikem vyzkoušet nabízené řešení v konkrétních situacích. V neposlední řadě přispívá kurz ke zvýšení sebedůvěry zúčastněných a nabízí možnost seberealizace na jednotlivých pracovištích. Pro koho je kurz určený? Kurz je určený pro sestry v ambulantních provozech. Vhodný by byl pro všechny pracovníky Úseku ošetřovatelské péče, kteří jsou v přímém kontaktu s pacientem. Naším přáním je, aby byl v  budoucnu program modifikován a  rozšířen, ve smyslu opakování po delším časovém úseku a zhodnocení realizace nápadů.

Kde probíhá a kdo ho vede? Kurz se koná v Profesním a  rozvojovém centru v Londýnské ulici. Každou skupinu vede dvoučlenný tým instruktorů. Vrchní sestra Eva Červinková a Irena Dlabalová, obě z Geriatrické kliniky, jsou jedním týmem a druhý tvoří vrchní sestra Zuzana Fišarová a pedagog volného času Bc. Milan Demjanenko z Psychiatrické kliniky. Instruktoři vycházejí ze své praxe a zdrojové literatury (např. R. L. Atkinson: PSYCHOLOGIE., M. Vágnerová: ZÁKLADY PSYCHOLOGIE, K. Kopřiva: LIDSKÝ VZTAH JAKO SOUČÁST PROFESE, A. Pease: ŘEČ TĚLA). Jakou má kurz strukturu? Skládá se ze dvou setkání v  odstupu 7 až 14 dní a  každé z  nich zpravidla trvá tři hodiny. Maximální počet účastníků ve skupině je 15. První část je zaměřena na změnu vlastního myšlení i přístupu a na uvědomění si standardně chybných situací. Druhá část je soustředěna na nácvik chování v  konkrétních situacích a komunikaci v předem stanoveném prostředí. Obě části se doplňují.

Co jsme dosud zjistili? Ve zpracovaných dotaznících, jejichž návratnost byla 90% jsme zjistili, že program kurzu byl pro 60 % velmi dobrý, pro 40 % dobrý a nikdo z  účastníků jej nehodnotil jako slabý. Přínos kurzu pro svou práci označilo 70 % dotázaných jako významný, 20 % frekventantů jako značný a  pro 10 % měl kurz nepatrný přínos. Projev lektorů označilo 75 % účastníků za velmi dobrý, 25 % za dobrý a slabým jej nehodnotil nikdo. V dotazníku je prostor pro vyjádření připomínek vlastními slovy. Opakujícím se požadavkem byl dlouhodobý kurz, který by zahrnoval více setkání, dostatek času na praktické nácviky v  konkrétních problémových situacích a  více interaktivních her. Častým návrhem byla i větší propagace kurzu „Umění komunikovat“ a jeho obsahu. Věříme, že se to naším článkem částečně podařilo.

Jak se do kurzu přihlásit? Zařazení účasti v  kurzu navrhují vrchní sestry klinik, které jsou o programu rámcově informovány a na poradách se dozvídají výstupy a závěry hodnocení. Co je cílem a výsledkem? Cílem je srozumitelnou formou předat zásadní informace o umění komunikovat. Kurz je veden neformálním a  interaktivním způsobem, což přispívá k tomu, že se informace lépe pamatují. Záleží na invenci a  motivaci účastníků jak se získanými informacemi naloží. V každém běhu kurzu probíhá hodnocení všemi zúčastněnými, po prvním setkání je převážně motivační a je využíváno jak instruktory k aktualizaci průběhu druhého bloku, tak k posouzení aktivity účastníků. Po druhé části kurzu vyplní všichni frekventanti anonymní dotazník, který je zaměřen na hodnocení lektorů, úspěšnosti a  přínosu kurzu pro praxi ošetřovatelského personálu.

Preventivní program VFN pro pracovníky ÚOP Romana Novotná, Denní sanatorium Horní Palata Již déle než rok probíhá v  naší nemocnici preventivní program pro pracovníky Úseku ošetřovatelské péče, který se zaměřuje na zvládání stresových situací na pracovišti a ulehčení psychické zátěže spojené s péčí o pacienty. 

oboru. Pracujeme vždy na „domácí půdě“, tedy v prostředí kliniky, která si program domluvila. Naše setkání je záměrně rozděleno na dva dvouhodinové, interaktivně vedené bloky. První část se orientuje zejména na výše popsané oblasti, druhá pak nabízí možnost otevírat účastníky přinášené problémy a  hledat jejich optimální řešení.

Vývoj moderní medicíny, diagnostických metod a léčebných postupů zvyšuje každodenní zátěž při výkonu zdravotnického povolání. To dlouhodobě vnímá i  hlavní sestra VFN Anna Chrzová, také v tomto kontextu přemýšlí o „svém“ personálu. Oslovila proto naše zařízení - Denní sanatorium Horní Palatu – s žádostí, abychom vypracovali program, který by pomohl pracovníkům ošetřovatelského úseku zdravěji zacházet se stresovými situacemi. Asi bych měla přiznat, že na počátku roku 2005, kdy startoval pilotní projekt, jsem mnoho času strávila úvahami, zda budu schopna dobře vystihnout potřeby kolegyň a kolegů z jednotlivých pracovišť VFN a připravit všem dostatečně atraktivní nabídku. Mé obavy se však naštěstí brzy rozplynuly s tím, jak rychle se plnily nabízené termíny programu. V jeho náplni jsem se zaměřila na podporu schopnosti zvládat zátěž a  stres, se kterými jsme denně v kontaktu. Pomocí jednoduchých, nenáročných technik pracujeme jak na uvolnění a revitalizaci organismu, tak i na prevenci proti vyčerpání. Témata, kterými se v  programu zabýváme, se dají shrnout do 3 oblastí: l stres (mapování zatěžujících situací, jejich vliv na organismus, předcházení stresu) l

burn out syndrom (syndrom vyhoření - definice, projevy, prevence)

l

uvolňující techniky (relaxační, dechová a koncentrativní cvičení)

Prostor nechávám také pro konkrétní problémové situace, které se vyskytují na každém pracovišti a  jsou velmi často ovlivněny specifikou 

Pracujeme vždy na „domácí půdě“, tedy v prostředí kliniky, která si program domluvila. Naše setkání je záměrně rozděleno na dva dvouhodinové, interaktivně vedené bloky. Za rok trvání tohoto preventivního programu jej využilo více než 10 klinik. Některé vytvořily i  dvě skupiny, které se ho účastnily nezávisle. Každý frekventant na závěr obdrží krátký hodnotící dotazník, kde se může anonymně vyjádřit k průběhu, obsahu i kvalitě kurzu. Nejčastěji se reflexe týkají požadavku rozsáhlejšího pásma věnovaného hlubší a intenzivnější práci s tématy. Účastníci hodnotí program jako čas, který mohli věnovat sami sobě. Setkávám se i s otevřenými osobními vyznáními. Těší mě, že se v hodnoceních dosud nevyskytla jediná nespokojená zpětná vazba. Takováto pozitivní vyjádření mě motivují k další spolupráci a utvrzují mě v přesvědčení, že je smysluplné věnovat se kromě odborného vzdělávání i  psychické pohodě pracovníků, zejména u pomáhajících profesí. Velmi si vážím kooperujícího postoje frekventantů, kteří jsou motivováni k  hledání svých osobních zdrojů jako nástroje zvýšení profesionality a kompetence. Také chci zmínit ochotu vrchních sester, které na svých klinikách tento program pomáhaly organizovat, bez jejich účasti by má aktivita vyšla naprázdno. Na základě těchto pozitivních zkušeností hledím do budoucnosti s optimismem a neskromným plánem nabízet prevenci stresu a  syndromu vyhoření všem klinikám a ústavům naší velké nemocnice. Těším se na další spolupráci.

Oddělení klinické psychologie a psychoterapie Denní sanatorium Horní Palata

O

ddělení klinické psychologie a psychoterapie existuje v rámci VFN od počátku 90. let, dříve bylo součástí Polikliniky Klimentská, nyní Denního sanatoria Horní Palata. Na adrese Ke Karlovu 2, 128 00 Praha 2 (DAK) sídlí oddělení od r. 2001. Na oddělení v současné době působí tři kliničtí psychologové (2,8 úvazku), všichni s  plnou kvalifikací pro diagnostiku i  psychoterapii a s dlouhou praxí (15-25 let). Oddělení funguje jako všeobecná psychologická ambulance pro děti i  dospělé, dětská a  dorostová klientela početně převažuje. Spektrum problematiky je velmi široké. U  pacientů v  dětském a  dorostovém věku se často zabýváme například mentální anorexií, psychosomatickými poruchami, poruchami chování, poruchami vývoje řeči, psychologickými problémy dětí z  konfliktního rodinného prostředí. U dospělých klientů jsou častými diagnózami poruchy přizpůsobení, deprese, funkční poruchy řeči. V oblasti psychoterapie je oddělení orientováno na rodinnou a systemickou terapii, u dětí a adolescentů je převládající formou rodinná terapie, u  dospělých systemická terapie individuální a párová. Z klinik VFN oddělení nejčastěji spolupracuje s Onkologickou klinikou (krizová intervence u vážně nemocných) s KDDL (zejména mentální anorexie a  psychosomatická problematika) a s Foniatrickou klinikou (opožděný vývoj řeči, funkční poruchy řeči) jak formou konzilií, tak ambulantní péče. Co do poskytování konziliární péče u hospitalizovaných pacientů je však kapacita oddělení vyčerpána, máme velmi dlouhé objednací doby, poptávka po našich službách převyšuje naše personální možnosti.

Personál oddělení: PhDr. Lenka Malátová: psychodiagnostika dětí, rodinná terapie, krizová intervence u  onkologicky nemocných. Působí v  prezidiu Asociace klinických psychologů jako tajemník. Kontakty: tel 224967049, mail [email protected] PhDr.  Božena Sulženková: Psychodiagnostika dětí, rodinná terapie. V  současné době je prezidentem Asociace klinických psychologů. Kontakty: tel. 224967048, mail [email protected] Mgr. Jiří Kubička: Vedoucí oddělení, psychodiagnostika adolescentů a  dospělých, rodinná terapie, individuální terapie. Působí též jako lektor a  supervizor v  oblasti rodinné terapie, přednášková činnost a odborné publikace v této oblasti, člen výboru Sekce rodinné terapie ČPS. Kontakty: tel. 224967050, 776211866, mail jiri. [email protected]

U pacientů v dětském a dorostovém věku se často zabýváme například mentální anorexií, psychosomatickými poruchami, poruchami chování, ... S výjimkou krizové intervence je k péči na oddělení potřeba lékařské doporučení (např. od jiného specialisty ve VFN, dětského či praktického lékaře, psychiatra). Termín návštěvy domlouváme na přesnou hodinu, první návštěvu je nutno dohodnout telefonicky na některém z uvedených čísel. Veškerá péče poskytovaná Oddělením klinické psychologie a psychoterapie je hrazena zdravotními pojišťovnami. 

Historie počátků intenzivní kardiologické péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze MUDr. Jiří Kolář

V

těchto dnech si připomínáme 35. výročí vzniku koronární jednotky na II. interní klinice ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Při zpětném pohledu lze zjistit, že symbolizuje i obecný vývoj počátků intenzivní péče v ČSR. Je totiž druhým nejstarším „Oddělením pro náhlá srdeční onemocnění“, v nichž u nás začala intenzivní kardiologická péče. Oddělení se také zařadilo po bok dvou dalších klinických pracovišť na klinice, která v minulosti představovala podobný vývojový přelom specializace léčebné péče - „Klinického oddělení pro nemoci prsní“, otevřené v r. 1863 a určené pro nemocné s plicní tuberkulózou a  „Oddělení umělé ledviny“, fungující v  období 1955 - 1986 jako první ve východní Evropě.

Prof. F. Herles a MUDr. A. Ostrovská se nejvíce zasloužili o  vznik „Oddělení pro náhlá srdeční selhání“.

„Oddělení pro náhlá srdeční onemocnění“ vzniklo (včetně původního názvu) z  podnětu přednosty II. interní kliniky - profesora F. Herlese 10

a za obětavé podpory tehdejší ředitelky KÚNZ MUDr. A. Ostrovské a jejího náměstka Ing. K. Kubáta. Bylo vybudováno na principech koronární jednotky v „Royal Infirmary“ v Edinburgu. Její tehdejší vedoucí profesor Oliver - obecně považovaný za jednoho ze světových průkopníků kardiologické intenzivní péče - vyhověl žádosti profesora F. Herlese a  umožnil MUDr.  Jiřímu Kolářovi v  r.  1969 studijní pobyt a  výuku v  základních léčebných postupech intenzivní péče. Navíc věnoval klinice stavební plány své „Coronary Care Unit“. To vše, jak řekl - z obdivu k (tehdejšímu) obrodnému procesu u nás. Také fa Galileo zaslala v r. 1970 monitorovací systém pro koronární jednotku za symbolickou cenu. Vše, co je dnes po 35 letech na jednotkách intenzivní péče v naší nemocnici samozřejmostí, začalo tehdy právě na základě získaných zahraničních praktických zkušeností. Projekt předpokládaného nového oddělení byl zaměřen nejen na optimální funkčnost v omezeném prostoru historické budovy, ale i na eleganci, směřující ke zpříjemnění prostředí kriticky nemocných. Nicméně, vznik a začátky specializovaného pracoviště intenzivní péče byly přijímány s určitou nevolí, neboť nový směr péče se značně odlišoval od dosavadních zvyklostí na standardních lůžkových odděleních. Byl kritizován především „nadměrný“ prostor koronární jednotky (vznikla ze dvou 12-ti lůžkových pokojů) a  dále i  její drahé vnitřní vybavení a „nadstandardní péče“ mnoha zdravotnických pracovníků pro několik „vyvolených“ pacientů. Navíc bylo využito Herlesova odchodu z kliniky při „normalizaci“ a byla opuštěna jeho původní koncepce kardiologie; zahájení provozu oddělení intenzivní péče bylo účinně oddalováno. Vzniklé „Oddělení pro náhlá srdeční onemocnění“ bylo v té době skutečně nadstandardně vybaveno, s řadou priorit. Bylo prvním klimatizovaným oddělením ve fakultní nemocnici, lůžka jednotlivých nemocných byla od sebe oddělena pevnými mahagonovými stěnami s  prosklenými skříněmi. Novinkou byl i  centrální rozvod

kyslíku ze zásobníku umístěného mimo budovu kliniky; u každého lůžka byl ve stěně vývod pro kyslík a vzduch, nahrazující stávající historické tlakové lahve se stlačenými medicinálními plyny. Vedle lůžka byl monitor srdeční činnosti a instalováno místní bodové osvětlení, telefon a alarmní systém (tzv. „cardiac call“), sloužící ke svolávání resuscitačního týmu.

Oddělení v prvních letech své existence.

Na oddělení byl k  dispozici pojízdný rtg přístroj, elektrokardiograf, defibrilátor, dočasné kardiostimulátory a ventilátor, které umožňovaly zahájit včasnou léčbu přímo na lůžku bez převozu nemocného. Nemocní s akutním infarktem, arytmiemi nebo srdečním selháním byli od přijetí nepřetržitě sledováni sestrou, trvale přítomnou na pokoji, i  na monitorech srdeční činnosti. Po zvládnutí akutního stavu byli pacienti na mobilních lůžkách přesouváni do vedlejšího pokoje polointenzivní péče, kde byli z „velína“ trvale sledováni nepřímo na centrálním monitoru a pomocí dorozumívacího zařízení. Se vznikem koronární jednotky se poprvé ve Všeobecné nemocnici staly běžnými léčebnými metodami defibrilace a kardioverze, dočasná kardiostimulace i kardiopulmonální resuscitace. Nespolehlivé nitrožilní podávání infuzí jehlou zjednodušily krátké, tenké nitrožilní katétry na jedno použití. Novým, velmi cenným katetrizačním přístupem se stala punkce podkličkové žíly, umožňující sledování centrálního žilního tlaku a  zavádění vplouvacích cévek při hemodynamickém vyšetření u lůžka. Čerpací funce srdce (minutový objem) byla zprvu zjišťována termo-

diluční technikou dvěma vplouvacími katétry - jedním zavedeným do pravé síně a druhým do plícnice a později tuto techniku zjednodušil mnohoúčelový vícecestný katétr Swan - Ganzův. V r. 1975 přibylo do vybavení koronární jednotky tzv. „hyperbarické lůžko“, plněné kyslíkem v přetlaku, které bylo využíváno v léčbě arytmií, srdečního selhávání a mozkových příhod. Bylo vysoce efektní léčbou zejména u  kritických otrav tehdejším toxickým svítiplynem; zabránilo mnoha úmrtím při otravách ať náhodným nebo způsobeným sebevražedným úmyslem. V  návaznosti na koronární jednotku vzniklo v  r. 1987 další specializované oddělení - „Implantační kardiologické centrum“, přesunuté z I. chirurgické kliniky. V  tomto centru nastal zásluhou MUDr M. Nováka a M. Pšeničky rozvoj implantací trvalých kardiostimulátorů u stále se zvětšujícího počtu nemocných a následně byla zahájena léčba smrtících arytmií implantabilními defibrilátory. V r. 1994 nastoupil do čela koronární jednotky MUDr. M. Pšenička. Období pokračujícího šíření intenzivní péče v naší VFN bylo spojeno se zvětšováním počtu výkonů a zaváděním nových metod i na zdejším oddělení. Tak v r. 1995 byla provedena první intraaortální kontrapulzace u nemocného se šokem a použit nový moderní ventilátor umožňující léčbu nemocných s respiračním selháním. U nemocných se selháním srdeční a ledvinné funkce byla prvně použita hemodialýza (v dnešní terminologii kontinuální hemoeliminační metoda). Moderní koronární jednotka v dnešní době.

11

Nové tisíciletí na II. interní klinice, nyní již specializované na obor kardiologie a angiologie, vedené prof. Michaelem Aschermannem, s sebou přineslo i vznik nové osmilůžkové koronární jednotky, vybavené současnou monitorovací technikou a umožňující telemetrické sledování srdečního rytmu u nemocných na standardních odděleních. V čele nové koronární jednotky stanul MUDr. J. Bělohlávek, jako třetí vedoucí koronární péče ve 35 leté historii oboru na II. interní klinice. Nové oddělení se v éře rozvoje intervenční kardiologie specializuje především na léčbu komplikovaných pacientů s akutním infarktem myokardu po koronární intervenci, v kardiogenním šoku nebo se srdečním selháním, a to především na nemocné s  orgánovými dysfunkcemi, které vyžadují mechanickou podporu oběhu, umělou plicní ventilaci nebo mimotělní očišťovací metodu; v poslední době jsou zaznamenány první úspěchy s léčebnou mírnou hypotermií u nemocných po srdeční zástavě. Standardní vyšetřovací technikou u  nemocných na koronární jednotce je echokardiografické vyšetření. Komplexní spektrum intervenčních metod ve zmodernizované katetrizační laboratoři s nepřetržitým provozem přivedlo na kliniku další nemocné, vyžadující diferencovanou intenzivní péči. A  tak ke koronární jednotce přibyly dvě další samostatné intenzivní jednotky - „antiarytmické oddělení“ a  „oddělení angiologické péče“. Diferencovaná intenzivní péče je tedy v  současnosti poskytována na klinice ve třech samostatných jednotkách s  celkovým počtem 28 lůžek. Všechna tři oddělení úzce spolupracují s  klinikou kardiochirurgie a  jednotkami intenzivní péče dalších klinik ve Všeobecné fakultní nemocnici. Navíc, zásluhou přednosty prof.  A. Linharta a prim. MUDr V. Mrázka byly minulý měsíc otevřeny tři nové katetrizační sály, které přibyly k dvěma předchozím. Koronární jednotka se stala od svých počátků postgraduálním centrem výchovy lékařů a sester z okolních nemocnic a pro studenty 12

medicíny. Pro potřeby lékařů byla vydána první česká příručka o léčení poruch srdečního rytmu na koronárních jednotkách, která po desítiletí sloužila jako zdravotnická aktualita Ministerstva zdravotnictví. Později vyšla ještě další příručka „EKG diagnostika arytmií a  infarktu myokardu.“

Vydané publikace pro potřeby lékařů na koronárních jednotkách.

Pro sestry koronárních jednotek byla od samotného počátku v r. 1972 zahájena výuka intenzivní péče v  celoročních kurzech, jež nadále každoročně pokračují; v  r. 2005 Ministerstvo zdravotnictví udělilo akreditaci certifikovaného kurzu. O  výuku projevují sestry značný zájem a již letos je obsazeno všech 100 míst pro následující školní rok.

Pro sestry na koronárních jednotkách jsou určeny kurzy intenzivní péče.

Sestrám je též určena monografie - „Kardiologie pro sestry intenzivní péče“ sepsaná pracovníky klinik VFN a doporučená Ministerstvem školství

jako celostátní učebnice; při příležitosti 35. ročníku postgraduální výchovy je v tisku již její 4. vydání. Vcelku lze říci, že poslání naší první pětilůžkové koronární jednotky, která spolu s anesteziologicko - resuscitační klinikou položila základy intenzivní péče a  výuky oboru ve Všeobecné fakultní nemocnici, nadále po 35 letech úspěšně pokračuje - zásluhou vedení i obětavosti mnoha nejmenovaných lékařů a sester.

Po založení Dětské neurologické kliniky v Motole, jejímž prvním přednostou se stal prof. Lesný, byl jmenován vedoucím dětského oddělení Neurologické kliniky v  r. 1971 doc.  Dittrich - jeho dlouholetý spolupracovník a přítel, který by v letošním roce oslavil nedožité 90. narozeniny.

Dětské oddělení Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK oslaví 55 let svého trvání prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., Neurologická klinika VFN a 1. LF UK

D

ětské oddělení Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK je historicky nejstarším oddělením dětské neurologie v České republice. Dalo základ nejen výchově dalších dětských neurologů, ale i vzniku a rozvoji dětské neurorehabilitace. Jedním z  nejbližších spolupracovníků tehdejšího přednosty Neurologické kliniky akademika Kamila Hennera byl docent a později profesor MUDr. Ivan Lesný. Od r. 1952 byli přijímáni na Neurologickou kliniku kromě dospělých i dětští pacienti s neurologickým postižením na specializované oddělení. Prof. Lesný si získal řadu spolupracovníků nejen mezi neurology a  pediatry, ale i  lékaři s  rehabilitačním zaměřením. Mezi nejznámější patří Dr. Vojta, jehož facilitační techniky (Vojtova metoda) jsou užívány dodnes zejména v  kojeneckém, ale i  pozdějším dětském a  dospělém věku v řadě zemí Evropy i zámoří (zejména ve státech Jižní Ameriky). Zásluhou prof. Lesného se stala naše republika druhým státem v Evropě (po Velké Británii) s možností nástavbové specializace z dětské neurologie, navazující na předchozí odbornost neurologie či pediatrie.

Malým pacientům je věnována náležitá péče předních odborníků.

Zatímco v 70. letech byla dětská neurologie převážně pesimistickým oborem, za posledních 30 let se její náplň výrazně změnila. S rozvojem zobrazovacích vyšetřovacích metod (CT, MR) se zlepšila diagnostika nádorových onemocnění, které jsou zachycovány ve svých iniciálních stádiích a  zjemnily se i  možnosti neurochirurgických přístupů. Rychlý rozvoj biochemických, zejména enzymatických a molekulárně-genetických metod vedl k  upřesnění diagnostiky řady metabolických a  neurodegenerativních onemocnění a  umožnil prenatální 13

záchyt těchto onemocnění. Rozvoj farmakologie a  terapeutických přístupů zlepšil prognózu záchvatových onemocnění, zejména epilepsie. Diagnostika dětských neurologických onemocnění je spojena se spoluprací řady pracovišť VFN a 1. LF UK – zejména s Klinikou dětského a dorostového lékařství a její laboratoří mitochondriálních poruch a pracovištěm klinické genetiky i s Ústavem dědičných a metabolických poruch. Neurovývojové poruchy chování jsou řešeny ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou a poruchy vývoje řeči jsou konzultovány s Foniatrickou klinikou. Při zařazování handicapovaných pacientů je výraznou pomocí ergotestingový program Kliniky rehabilitačního lékařství.

vybudována z  grantových prostředků MZ ČR na dětském oddělení Neurologické kliniky monitorovací jednotka. Zlepšily se tak možnosti diagnostiky epilepsie a nočních záchvatových stavů (náměsíčnost, noční děsy) i poruch noční ventilace (syndrom spánkové apnoe). Pozornost je věnována zejména dechovým obtížím u nervosvalových onemocnění a jejich léčbě podpůrnou noční ventilací. Oddělení dětské neurologie je součástí pedagogické přípravy v  pregraduální i  postgraduální výuce neurologie a je akreditovaným pracovištěm MZ ČR pro předatestační výchovu lékařů v  dětské neurologii. Je zapojeno do českých i mezinárodních výzkumných projektů (včetně 6. RP EU a WHO).

Řízená hypotermie v léčbě hypoxickoischemické encephalopatie u novorozenců MUDr. Václav Vobruba, vedoucí lékař JIRP KDDL VFN a 1. LF UK

M

ezi prognosticky nejzávažnější onemocnění, které se může objevit u donošených novorozenců, je „hypoxicko-ischemická encefalopatie“ způsobená nedostatečným zásobením mozku kyslíkem. Nedostatek kyslíku může nastat ke konci těhotenství, během porodu nebo i po porodu a často vede u  novorozence k  různě rozsáhlé  poruše funkce centrální nervové soustavy.

Díky moderní technologii – nové monitorovací jednotce jsou pacienti na dětském oddělení pod nepřetržitým dozorem.

Výhodou dětského oddělení je návaznost péče o dětské pacienty na dospělou část kliniky a její specializovaná centra. V  letošním roce byla 14

Výskyt „hypoxicko-ischemické encefalopatie“ se ve vyspělých zemích včetně České republiky odhaduje na 0,2 – 0,4 % všech narozených novorozenců. V  naší zemi to představuje asi 200 – 400 novorozenců ročně. Z postižených dětí asi 15 – 20 % umírá brzy po narození a dalších 25 % má trvalé neurologické následky. Dosavadní léčebné možnosti jsou poměrně omezené.

Iniciativní, Kreativní, vzdělané, zodpovědné a hrdé... dokážeme takové být? (Inspirace z kongresu) Terbla Anderš, cestovatelka

V

Jednou z metod, která významně zvyšuje šanci postiženého novorozence, je řízená hypotermie neboli cílené ochlazení nemocného dítěte na teplotu 33-34°C po dobu 72 hodin. Výsledky mezinárodních studií prokázaly, že využitím této léčebné metody klesá úmrtnost a snižuje se i výskyt neurologických následků. Klinika dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK (KDDL VFN a 1. LF UK) je první pracoviště v České republice, kde je „řízená hypotermie“ v léčbě novorozenců s hypoxicko-ischemickou encefalopatií v  současné době uvedena do provozu. Přístroj pro „řízenou hypotermii“ s nezbytným vybavením v  ceně 750 000 Kč, který byl koupen díky přispění Nadačního fondu J&T, je umístěn na Jednotce intenzivní a resuscitační péče a  bude využíván pro novorozence a  děti z Prahy a Středočeského kraje.

e dnech 22.3. – 23.3.2007 proběhl v menším nizozemském městě Arnhem mezinárodní kongres psychiatrického ošetřovatelství „Mental health in Europe – Discover the field, enjoy the scenery“. Pořádala jej Mezinárodní asociace psychiatrického ošetřovatelství Horatio (www.horatio-web.eu), sdružující příslušné odborné organizace v různých evropských státech. Od nás, z České republiky, jsme byly za Psychiatrickou sekci České asociace sester vyslány dvě: paní Blanka Novotná, která je rovněž členkou asociace Horatio, a  já, která jsem na takové mezinárodní odborné akci byla poprvé. Nyní po návratu bych se ráda podělila o své poznatky a pocity. Především chci poděkovat Psychiatrické sekci ČAS, že nám umožnila zúčastnit se. Sama jsem tam odjížděla s mnohými otázkami a nejistotami: jaké to bude, jak si poradím s jazykovou bariérou, zda tam vůbec nejedu zbytečně. Nyní vidím, že všechny tyto mé pochyby byly zbytečné. Kongres byl veden ve velice přátelském duchu, jeho průběh byl nabitý energií, motivací a komunikací. Naši tamější kolegové se o nás opravdu úžasně starali. Veškeré jednání probíhalo v tzv.“mezinárodní angličtině“ – tedy vyslovované pomalu a zřetelně, takže s porozuměním jsme žádné problémy neměly. První den probíhal v podobě kratších přednášek zástupců jednotlivých evropských i mimoevropských zemí. Jejich zástupci tam popisovali stav 15

a situaci psychiatrického ošetřovatelství ve své vlasti, mluvili o kulturních rozdílech, tamějších edukativních programech, zkušenostech a  plánech. Den byl uzavřen večerním rautem, kde byla spousta příležitostí navázat i neformální kontakty, obohatit se výměnou zkušeností a popřemýšlet o možnostech vzájemné spolupráce. Druhý den byl veden formou prakticky zaměřených „dílen“, kde se po krátké přednášce na vybrané téma o  něm diskutovalo v  menších skupinách. Právě díky většímu prostoru pro volnější rozhovor jsem to prožila jako mimořádně přínosné. Následné zakončení kongresu pak vyznělo pro nás, jeho účastníky a účastnice, opravdu důstojně a povzbudivě.

Kongres nám poskytl mnoho příležitostí předávat si zkušenosti, seznamovat se se současnou situací i s historií ošetřovatelství v různých zemích, uvědomit si jejich kulturní odlišnosti. Za hlavní přínos této akce pokládám především vzájemné poznávání. Kongres nám poskytl mnoho příležitostí předávat si zkušenosti, seznamovat se se současnou situací i s historií ošetřovatelství v  různých zemích, uvědomit si jejich kulturní odlišnosti. S tím se prolínala snaha vytvářet zde i  cesty účinné spolupráce mezi zastoupenými státy s důrazem na rozvíjení vzdělávání v oboru psychiatrického ošetřovatelství, na možnost zlepšování péče o naše pacienty, ale také potřebné péče o nás samotné. Závěrem bych se ráda podělila o  myšlenku, se kterou jsem z Arnhemu odjížděla. Zkušenost s  náplní našeho kongresového jednání i  s  jeho celkovým duchovním ovzduším přispěla k tomu, že jsem si uvědomila, jak je naše dobře konaná práce opravdu důležitá, záslužná a Bohu i lidem milá. Zároveň s tím si však také uvědomuji, kolik toho v našem zdravotnictví a v naší ošetřovatelské službě – nejen kolem nás, ale i v nás samotných – je ještě potřeba změnit k lepšímu. Doufám, že se o to všichni pokusíme, určitě to za to stojí. 16

Školení lektorů seminářů o kouření ČKPT MUDr. Magdaléna Kriegová, koordinátorka projektu prevence ČKPT

V

termínu 23.-24. března 2007 proběhlo v referenčním centru léčby závislosti na tabáku na poliklinice Všeobecné fakultní nemocnice školení lektorů seminářů o kouření ČKPT. Celkem se školení zúčastnilo 6 nových a  4 stávající lektoři těchto aktivit v  prevenci kouření. Stávající lektoři jsou vesměs studenty pražských lékařských fakult, mezi novými lektory jsou kromě mediků i studenti pedagogických a humanitně zaměřených fakult UK. Odborným garantem celého projektu je MUDr. Eva Králíková, CSc., vedoucí lékařka Centra léčby závislosti na tabáku. V  pátek odpoledne probíhalo představení projektu a možné zapojení do dalších aktivit v  osvětových aktivitách v  oblasti spotřeby tabákových výrobků. V sobotu se potom uskutečnila přednáška MUDr. Evy Králíkové, CSc. o historii užívání tabáku, o vzniku závislosti na tabákových výrobcích a možnostech léčby této nemoci. Dále pak probíhalo podrobné seznámení s metodami práce při seminářích. V  současné době máme vytvořené 2 typy seminářů - pro základní školy (3.-5. třídu ZŠ), kdy hlavním cílem tohoto programu je informovat žáky přijatelnou formou

o  rizicích užívání tabákových výrobků, o okolnostech vzniku závislosti na nikotinu, o finančním pozadí každodenního kouření. Zaměřujeme se i na informace o pasivním kouření, protože i když je prokázáno, že způsobuje podobné nemoci jako u kuřáků a u dětí zejm. větší náchylnost k astmatu, alergiím, zubnímu kazu a  ke zvýšené nemocnosti, tak spousta kouřících rodičů tyto informace nezná a velmi často vystavuje své děti vlastnímu cigaretovému kouři. Druhý typ nabízených seminářů je pro žáky středních škol. Zde se zaměřujeme především na rozkrývání praktik tabákového průmyslu a jejich snahu získat nové (závislé) zákazníky právě v řadách mladistvých. Dále zmiňujeme i  statistiky celosvětové tabákové epidemie a  okolnosti vzniku závislosti na tabákových výrobcích. Oba typy našich seminářů mají být nabídkou pomoci škole - poskytnout proškolené odborníky orientující se v  problematice užívání tabákových výrobků, kteří vedou semináře a seznámí žáky se zajímavými informacemi ověřenými metodami. Kouření dětí a mladistvých je celospolečenský problém. Závislost na nikotinu je nejčastější drogovou závislostí vůbec, jen v České republice kouří 2,2 mil. lidí. V  loňském roce jsme uskutečnili pilotní projekt, kdy jsme v  rámci seminářů realizovali dotazníkové šetření mezi 8-mi až 13-ti letými dětmi, žáky základních škol Prahy 7. Celkem se tohoto šetření zúčastnilo 515 dětí. Z nich mělo 37,5% zkušenosti s kouřením. Nejčastěji děti mívají zkušenosti s  cigaretami (84% z kouřících dětí), dále pak s vodní dýmkou (22% z kouřících dětí), což je v této věkové skupině celkem zarážející zjištění.

Komplexní pohled na řešení DRG Ing. Jan Horák, produktový manažer, STAPRO s. r. o.

V

šichni pečlivě sledujeme aktivity kolem započaté a  dosud nedokončené implementace IR DRG v  českých nemocnicích. Nejasné a  neúplné výklady vyhlášek a měnící se názory představitelů ministerstva či zdravotních pojišťoven jistě komplikují strategické rozvažování. Nicméně naše přesvědčení, že klinická klasifikace DRG může být při správné implementaci pro nemocnice velmi užitečná, nás směřuje k tvorbě efektivních nástrojů pro podporu jak operativních tak strategických činností s tím spojených. Cílem společnosti STAPRO s. r. o. vždy bylo dodávat svým zákazníkům informační systémy s nejvyšší užitnou hodnotou na trhu a pro produkty pracujícími s DRG to platí bez výjimek. Stapro se od počátku účastnilo všech důležitých projektů a analýz při vzniku i další kultivaci DRG. Proto disponuje v současnosti rozsáhlým týmem odborníků zabývajících se touto problematikou.

I vzhledem k těmto nehezkým číslům jsou všechny aktivity v oblasti osvěty užívání tabákových výrobků velmi žádoucí.

V kontextu současné situace kolem úhrad akutní lůžkové péče bychom rádi napomohli ke správnému uchopení potřebných nástrojů pro DRG. Mít pod kontrolou regulační mechanizmy navýšení paušálních plateb definovaných vyhláškou znamená nečekat pouze na výsledek roční hodnotící periody, ale aktivně a průběžně hodnotit, ovlivňovat a řídit důležité parametry celého systému jako je CMI (Case Mix Index) respektive indexy všech hospitalizačních případů. Vzhledem k tomu, že samotná úhradová vyhláška (a platná metodika pro vykazování) nevyžaduje předávání nových výkazů (než historicky zavedených K-dávek), je komplexní pohled na DRG chápán ne jako povinnost, ale jako výhoda.

MUDr. Magdaléna Kriegová, koordinátorka projektu prevence ČKPT kontakt: [email protected]

Pro postupné a komplexní zvládnutí problematiky DRG nabízí Stapro takové produkty, které stejně jako celý systém DRG jdou napříč klinickými, 17

výkaznickými i ekonomickými procesy. Pro fázi zavádění celého systému nabízíme konzultační produkty, které nastavují startovací úroveň znalostí nejen o celém systému klinické klasifikace DRG, ale hlavně o správnosti rutinních procesů v daném zdravotnickém zařízení. Jsou to: l Vstupní analýza kvality vykazování pro IR DRG - analýza se provádí na základě zpracování a vyhodnocení vzorku dat nemocnice za uplynulé 2 roky a  porovnání výsledků s referenčními hodnotami benchmarkingového centra. Po retrospektivní analýze pokračujeme pohovory s vedoucími oddělení, jejichž výsledky jsou nepříznivé. Výsledkem analýzy je závěrečná zpráva s identifikací nekorektností a chyb s dalšími doporučeními. l Školení o  systémech DRG obecné - přednáška pro širší auditorium (zástupci oddělení a klinik) obsahuje informace o historii, principech a možnostech využití DRG pro klinickou praxi a financování. V rámci přednášky jsou prezentovány konkrétní výsledky dané nemocnice dle vstupní analýzy se zaměřením na problematické faktory. l Školení pro zavádění podpory vykazování DRG v  nemocnici - přednáška pro užší auditorium pracovníků pověřených organizací implementace DRG v nemocnici. Obsahuje výklad naší metodiky efektivní práce s DRG - doporučení, jak organizovat systém vykazování a kontrol v nemocnici. Nástroje operativní podpory jsou již součástí našich provozních klinických informačních systémů NIS StaproAKORD a NIS StaproMEDEA. Pro klienty s jiným provozním systémem máme připravené řešení nezávislé na instalovaném NIS, a  to produkt MARK Q DRG. Nabízíme všem implementaci těchto produktů spočívající zejména v  zaškolení v  kontextu předchozích úvodních analýz. Podpora DRG NIS StaproAKORD zahrnuje soubor funkcionalit umožňujících vytváření případů a jejich zařazování (průběžné, konečné) do klasifikace IR DRG s možnou optimalizací zařazení. 18

Modul DRG NIS StaproMEDEA umožňuje průběžné i  konečné zařazení jednotlivých případů do klasifikace IR DRG a obsahuje nástroje pro kontrolní činností case managerů. Optimalizace tohoto zařazení pracuje nejen s doklady pro plátce, ale rovněž s klinickou dokumentací pacienta. Součástí je nákladová analýza a  jiné důležité údaje případů.

Vyšší a střední management musí mít nástroje, které pomohou se strategickými pohledy na celou problematiku. Základem je komplexní manažerský informační systém MIS StaproAKORD určený pro operativní i strategické řízení na základě vzájemného propojení dat pro zdravotní pojišťovny, ... MARK Q DRG je systém využívající zpracování K-dávek v datovém skladu. Pomocí tohoto nástroje je možné vyhodnocovat celkovou úspěšnost vykazování akutní lůžkové péče ve vztahu ke kriteriím stanoveným výše citovanou vyhláškou, modelovat různé korekce vykazování, ale i detaily jednotlivých případů. Vyšší a střední management musí mít nástroje, které pomohou se strategickými pohledy na celou problematiku. Základem je komplexní manažerský informační systém MIS StaproAKORD určený pro operativní i  strategické řízení na základě vzájemného propojení dat pro zdravotní pojišťovny, ÚZIS, účetnictví, personalistiku a  mzdy. Umožňuje průběžné plánování a  sledování parametrů vlastního oddělení nebo celé nemocnice, ale i  dlouhodobé statistiky kvality péče a srovnávání s jinými podobnými nemocnicemi nebo referenčními hodnotami. Speciálně pro podporu DRG jsou připraveny: l

MIS StaproAKORD – reporting DRG, který je směřovaný k řízení CMI podle aktuálních pohledů na reálné výsledky všech

případů. Formou jednoduchých ale přesně cílených reportů dává správné informace o plnění CMI. l DRG benchmarking, jež zajišťuje jednoduchý a tím efektivní sběr dat z NIS a jejich import do referenční databáze Benchmarkingového centra StaproAKORD. Klienti pak mají přístup k  výsledkům analýz prostřednictvím internetu, nebo lokálního MIS v  nemocnici. Mohou sledovat vývoj kvality vykazování vlastních oddělení, vývoj CMI, ale i průměrné ošetřovací doby nebo úmrtnosti atd. Nezávisle nebo v  návaznosti na probíhající implementaci DRG nabízíme další konzultační služby dle potřeb klienta – jedná se o  různým způsobem realizované a různě zaměřené analýzy s odlišnou složitostí dle konkrétního problému řešeného zdravotnickým zařízením. Obvykle se jedná o následující služby: l Zodpovězení jednodušších dotazů na problémy s DRG, nebo na optimalizaci vykazování prostřednictvím HelpDesk Stapro. l Provedení krátké analýzy týkající se spotřeby nákladů, kvality péče nebo pochybností o  správnosti vykazování. Zadání může být rovněž provedeno prostřednictvím HelpDesk. Výsledek je však realizován formou závěrečné zprávy s tabulkami, grafy, závěry a doporučením. Předpokládaná pracnost je vyčíslena max. na 1 pracovní den. l Provedení rozsáhlé, nebo komplikované analýzy týkající se například přípravy argumentů pro jednání se zdravotní pojišťovnou, nebo prověření různých podezření na nízkou kvalitu péče s předpokládanou pracností nad 1 pracovní den. Implementace DRG v českých nemocnicích byla a je velmi specifická, a proto je třeba pro ni mít také velmi specifické nástroje. Zkušenosti z dokončených nebo právě realizovaných implementací nám znovu a znovu dokumentují nutnost zajištění těchto nástrojů pro situaci, kdy zdravotnické zařízení cítí potřebu řídit výnosy z vykazování zdravotní péče a řídit kvalitu péče samotné.

Profesor MUDr. Evžen Čech, DrSc. - 75 letý prof. MUDr. Zdeněk Hájek, DrSc., zástupce přednosty Gynekologickoporodnické kliniky 1. LF a VFN Mgr. Jaroslava Sýkorová, Gynekologickoporodnická klinika 1. LF a VFN

E

meritní profesor, lékař Gynekologicko - porodnické kliniky 1. LF UK a VFN, se narodil 17. 4. 1932 v Praze. Po absolvování Akademického gymnázia ve Štěpánské ulici v Praze začal v roce 1951 studovat na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kterou dokončil v roce 1957. Již jako student praktikoval u docenta Chmelíka na Kladně, ale jeho prvním profesním pracovištěm byl malebný Český Krumlov. Zde strávil tři roky a získal tak první zkušenosti nejen z oboru gynekologie a  porodnictví, ale i  z  chirurgie, kde rovněž pracoval. V  šumavském terénu se setkal i s náročnou praxí spojenou s domácími porody. Poté již následuje vědecká a pedagogická kariéra prof. Čecha na tehdejší I. gynekologicko - porodnické klinice v Praze, kde poznal řadu velikánů našeho oboru, kteří byli zároveň i  ochotnými učiteli. Stal se tak posledním žákem profesorů Klause a Šnaida.

19

On sám přešel do učitelských služeb z  období sekundářského jako asistent, posléze docent a od roku 1992 jako řádný profesor gynekologie a porodnictví. V letech 1990 – 1998 stál v čele kliniky jako její přednosta a to v období velkých společensko - politických změn, které počátek 90. let provázely. Klinika v této době získala řadu významných ocenění a bylo zde obhájeno nejvíce grantových projektů z gynekologicko - porodnických pracovišť v republice. Řadě pracovníků byla umožněna zahraniční praxe, což vedlo k rychlému vzestupu odborné úrovně kliniky. Prof. Čech zažil ve svém životě i trpké chvilky, kdy v době normalizace byl nucen v roce 1984 opustit  I. kliniku a  nalezl dočasné útočiště na tehdejší II. gynekologicko - porodnické klinice 1. LF UK v Praze a působil zde do roku 1990. Ve svém klinickém a vědeckém zaměření se komplexně zabýval ultrazvukovou diagnostikou. Stal se průkopníkem této důležité vyšetřovací metody v našem oboru a dosáhl celé řady uznávaných priorit. Již v roce 1974 byl autorem monografie „Ultrazvuková diagnostika v  porodnictví a  gynekologii,“ která vyšla jako třetí svého druhu ve světovém písemnictví. V roce 1983 se stal spoluautorem mezinárodně koncipované knihy „Atlas der allgemeinen Ultraschall-Tomographie“ a  o  rok později byl editorem a  hlavním autorem interdisciplinární knihy „Ultrazvuk v lékařské diagnostice a terapii.“ Prof. Čech jako výborný pedagog je také autorem a  spoluatorem řady učebnic. V  r.  2006 se podílel jako jeden z hlavních autorů a editorů na 2. přepracovaném vydání velmi úspěšné učebnice „Porodnictví.“ Inicioval také založení sekce ultrazvukové diagnostiky ČGPS, které 30 let předsedal. Tato sekce má zásadní zásluhy na rozvoji této moderní diagnostické metody v ČR a také na tom, že na rozdíl od jiných zemí, je v rukou gynekologů. Prof. Čech se kromě svých odborných aktivit intenzivně věnoval také rekonstrukci a modernímu vybavení obou částí kliniky a  úspěšně 20

získával sponzory pro tuto činnost. Na klinice vybudoval superkonziliární ultrazvukové diagnostické centrum. Mohli bychom tak pokračovat ve výčtu dalších činností, které prof. Čech stačil ve svém životě uskutečnit. Jako akademický funkcionář lékařské fakulty byl řadu let členem akademického senátu a dvě volební období i jeho předsedou. V současné době je členem vědecké rady 1. LF UK v Praze a  byl také zvolen za člena České lékařské akademie. Je rovněž členem redakčních rad několika odborných lékařských časopisů.. Jeho koníčkem je kynologie, zejména chov plemena labradorů. Všichni kolegové a  spolupracovníci Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a  VFN v Praze přejí profesoru Čechovi do dalších let hodně zdraví, životní síly a svěžesti.

životní jubilea Životní jubilea - květen prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc. - přednosta Kliniky nefrologie 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného lékařství absolvoval v roce 1982. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1991. Docentem pro obor vnitřní lékařství byl jmenován v roce 1993. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 1997. V roce 1998 byl jmenován profesorem pro obor vnitřní lékařství. prof. MUDr. František Kornalík, DrSc. – z Ústavu patologické fyziologie 1. LF. V roce 1952 promoval na Lékařské fakultě UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1962. Docentem pro obor patologická fyziologie byl jmenován v roce 1973. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 1982. Profesorem pro obor patologická fyziologie byl jmenován v roce 1987. Životní jubilea červen prof. MUDr. RNDr. Jiří Beneš, CSc. – ze IV. interní kliniky 1. LF a VFN. Matematickofyzikální fakultu obor biofyzika ukončil státní

rigorózní zkouškou v roce 1982. Fakultu všeobecného lékařství UK absolvoval s vyznamenáním v roce 1984. Kandidátskou dizertační práci obhájil z vnitřního lékařství v roce 2000 s tématem využití rázových vln v gastroenterologii. Docentem se stal v roce 2001 a profesorem pro obor lékařská biofyzika byl jmenován v roce 2006. prof. MUDr. Alois Martan, DrSc. – přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN. V roce 1977 absolvoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1989. Docentem pro obor gynekologie a porodnictví byl jmenován v roce 1995. Doktorskou dizertační práci obhájil v roce 2001. Profesorem pro obor gynekologie a porodnictví byl jmenován v roce 2002. Je autorem nebo spoluautorem více než 580 přednášek, posterů, abstrakt či publikací doma i v zahraničí a 6 monografií. Získal řadu cen za svou práci např. Cenu ministryně zdravotnictví za mimořádně úspěšné řešení výzkumného projektu, Pavlíkovu cenu, Šonkovu cenu atd. doc. MUDr. Luboš Petruželka, CSc. – přednosta Onkologické kliniky 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze absolvoval v roce 1976. Kandidátem lékařských věd se stal v roce 1997. Docentem pro obor onkologie byl jmenován v roce 1998.

obor lékařská chemie a biochemie byl jmenován v letošním roce. Mgr. Petr Hála – vedoucí Ústavu lázeňské medicíny v Mariánských Lázních. Studium na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze dokončil v roce 1981.

MUDr. Michal Šperl zemřel

V

pátek 27. dubna zemřel tragicky ve věku nedožitých 61 let MUDr. Michal Šperl, dlouholetý pracovník III. interní kliniky a diabetologický konziliář VFN. Všechny předčasné odchody jsou tragické, ale některé přijdou jako blesk z čistého nebe. Michal Šperl, tak dobře známý na mnoha klinikách VFN, se vrátil z Diabetologických dnů, ve středu odsloužil další službu na metabolické jednotce a konečně chtěl vyjet ven z Prahy. Opilý řidič způsobil rychlou jízdou na pražské magistrále hromadnou nehodu, kterou nešťastnou náhodou nepřežil jeden jediný člověk…

prof. MUDr. Michael Halaška, DrSc. – přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a FN Na Bulovce. Studia na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze dokončil v roce 1971. Kandidátskou dizertační práci obhájil v roce 1986. V roce 1990 byl jmenován docentem pro obor gynekologie a porodnictví. Doktorem lékařských věd byl jmenován v roce 2001. V roce 2003 byl jmenován profesorem pro obor gynekologie a porodnictví. doc. MUDr. Petr Pohlreich, CSc. – z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF a VFN. Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze ukončil v roce 1971. V roce 1977 obhájil kandidátskou dizertační práci. Docentem pro 21

Doktora Šperla jsem poznal někdy v roce 1984, když jsem jako mladý lékař po první atestaci několik měsíců pracoval na odd. D, kde on byl tehdy vedoucím lékařem. To nebylo místo za odměnu – klinika měla řadu let v areálu Bohnické léčebny jedno patro v pavilonu, tuším 25 nebo 26; v přízemí byla LDN. Déčku se říkalo „rehabilitace“, ale plnilo především úlohu následné, často té poslední péče. Medicína to byla záslužná, ale jistě ne objevná. Doktor Šperl toho moc nenamluvil – vlastně jsem ho nikdy nezažil mluvit dlouze, „táhle“, jak on říkal. Naopak, jeho poznámky byly někdy až sarkastické; nebál se nazývat věci pravým jménem, to v té době nebylo samozřejmé. Teprve mnohem později jsem pochopil, že pod povrchem lakonického glosátora byla duše citlivá, někdy i nejistá. Už se nedozvím, zda a  jaké kdy měl ambice – zato vím určitě, že si nezadal s režimem; jeho jediné angažmá bylo v Červeném kříži. Svoji práci dělal vždy poctivě, opravdu si nevzpomínám, že by se někdy mluvilo o  nějakém problému, spojeném s jeho jménem. Na III. interní kliniku přišel v roce 1972, po ročním pobytu v čáslavské nemocnici. Místo získal trochu náhodou, ale využil možností, které mu klinika dávala – rychle odatestoval a zapojil se i do laboratorní práce. V roce 1978 složil druhou atestaci z interny a byl převeden na místo odborného asistenta Fakulty všeobecného lékařství v Kabinetu gerontologie a geriatrie – s tím souvisela práce na bohnickém „déčku“. Ovšem zájem ho táhl k diabetologii – záhy se stal členem skupiny, vedené prof.  Jaroslavem Pávem, a  podílel se i  na výzkumu, věnoval se zejména problematice komplikací diabetu. V roce 1986, už jako zkušený diabetolog, opustil pedagogické místo a  stal se diabetologickým konziliářem (ordinářem) Fakultní nemocnice II; později v této funkci pracoval pro neinterně zaměřené kliniky celé VFN. Ačkoli měl v  popisu práce péči o  diabetiky, jako zkušený a v nejlepším slova smyslu konzervativně orientovaný internista nakonec dělal 22

mnohem více, než jen diabetologická konzilia – jako interní konziliáři teprve pocítíme, kolik práce pro nemocnici zastal. K tomu měl ve své ambulanci několik set diabetiků, samozřejmě spíše problémových, jací se tak dostávají do naší péče. A téměř každé ráno vyšetřoval manažery mnoha význačných institucí včetně nejvyšších představitelů České národní banky – bez jakékoli přehnané uctivosti, s jakousi zvláštní, snad jen tušenou hrdostí. A také zvládal sloužit na Jednotce intenzivní metabolické péče, i když stále složitější problematika intenzivní medicíny mu určitě brala hodně sil. Jsou ztráty, které nelze nahradit. Odchod MUDr.  Michala Šperla, člověka přímého, skromného a pracovitého, hluboce zasáhl celou III. interní kliniku a jen velice těžko se s ním budeme vyrovnávat. prim. MUDr. Petr Sucharda, CSc.

Prof. RNDr. Vladimír Novotný, DrSc. Univerzita Karlova v Praze – 1. lékařská fakulta s hlubokým zármutkem oznamuje, že ve čtvrtek 19. dubna 2007 zemřel ve věku nedožitých 86 let

Prof. RNDr. Vladimír Novotný, DrSc.

P

an profesor Vladimír Novotný se narodil v Netřebicích 2. června 1921. Promoval z  oboru antropologie na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v roce 1950, po promoci nastoupil jako asistent na Ústav tělovýchovného lékařství Lékařské fakulty v Praze. V roce 1960 obhájil hodnost kandidáta biologických věd, v roce 1964 habilitoval z oboru lékařské antropologie, v roce 1990 získal titul doktora biologických věd. V roce 1991 byl jmenován profesorem antropologie a v roce 2001 obdržel dekret rektora o jmenování emeritním profesorem Univerzity Karlovy.

V letech 1971-1973 a 1987-1988 byl pověřeným přednostou Ústavu tělovýchovného lékařství Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Pedagogické, vědecké a  klinické činnosti na lékařské fakultě se věnoval celkem 110 semestrů, po desetiletí vedl postgraduální školení specialistů pro  obor tělovýchovného lékařství i  další obory včetně antropologie jako školitel IPVZ. V  oboru antropologie působil jako člen zkušebních komisí, člen a  předseda komisí pro kandidatury a doktoráty věd a komisí pro habilitace a profesury, byl členem konkurzní komise ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro přírodovědecké fakulty, komisí pro oponentury grantových projektů atd. Po dobu více než 30 let řídil na celostátní úrovni studentskou vědeckou činnost v  tělovýchovném lékařství. Profesor Novotný založil v Československu obor lékařské funkční antropologie, vytvořil jeho mezinárodně uznávanou koncepci s  důsledně klinickým zaměřením a dosáhl v něm řady světových priorit (originální metody a vědecké poznatky). Dlouhou řadu let byl vědeckým i  generálním sekretářem Čs. společnosti antropologické při ČSAV a  reprezentoval antropologii v  kolegiu lékařských věd ČSAV a  v  zahraničí. Obdržel čestná členství šesti prestižních mezinárodních vědeckých společností a  mnoho ocenění

domácích i zahraničních fakult a univerzit. Byl členem redakční rady Sborníku čs. společnosti antropologické při ČSAV, organizátorem mnoha československých i mezinárodních antropologických kongresů. Publikoval 5 editorských prací v  anglickém jazyce, 318 prací v  odborných domácích i  zahraničních časopisech které jsou stále citovány, a přednesl 338 přednášek na domácích i zahraničních fórech. Byl spoluautorem světově prioritní klinické učebnice tělovýchovného lékařství (1956), podílel se na řadě skript z  tělovýchovného lékařství,   antropologie a  fyziologie pro studenty fakult Univerzity Karlovy. Pan profesor Novotný byl významným představitelem československé antropologie i  tělovýchovného lékařství a navždy zůstane zapsán v  dějinách těchto oborů i  1. lékařské fakulty. Odešel v něm vpravdě renesanční člověk, vzor vědce, vynikajícího pedagoga, člověka s hlubokou duchovní a mravní bází, který svými nároky na pevný charakter a úroveň jednání znamenal mimořádný přínos pro vědu a výchovu celých generací lékařů a antropologů. Poslední rozloučení proběhlo v  úzkém kruhu rodinném.

VFN přijme odborného pracovníka pro Oční tkáňovou banku VFN a Laboratoř biologie a patologie oka 1. LF UK (kombinovaný úvazek). Předpoklady: MUDr. se znalostí či zájmem o obor patologie oka, znalostí AJ, ŘP. Nástup co nejdříve. Nabízíme týmovou práci se špičkovým vybavením, dobré platové podmínky s pohyblivou složkou vázanou na vykonanou práci. Kontakt: Mgr. K. Jirsová, Ph.D. Oční tkáňová banka VFN U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2, Tel.: 224 963 008, [email protected]. Písemné nabídky včetně profesního CV zasílejte do měsíce od uveřejnění. 23

XII. dny profesora Vladimíra Staška MUDr. Petra Tesařová, CSc.

Z

atímco ostatní jsou upozorňováni na příchod jara zpívajícími ptáky, svítícím sluníčkem a rozkvetlými jarními kvítky, na Onkologické klinice poznáváme nástup jara podle toho, že začínají Staškovy dny. Letos byly věnovány péči o mladé i staré onkologické pacienty a biologické léčbě, a proběhly 23. a 24. dubna 2007 v Top Hotelu v Praze. Věkově okrajové skupiny pacientů s  nádorem jsou často diskriminované. Mladí pacienti absolvují někdy svízelnou cestu k diagnóze, protože vzhledem k jejich věku se na nádor nemyslí. Staří pacienti zase často nedostanou adekvátní léčbu z obavy z její toxicity, aniž by byl v úvahu vzat biologický věk seniora.

Dr. Bajčiová z Brna se věnovala ve svém sdělení problematice tumorů adolescentů, jejichž péči se v rámci dětské onkologie mnoho let věnuje. Docentka Wágnerová z Bratislavy shrnula zase velmi přehledně problémy léčby geriatrických pacientů s nádorem. Docent Měšťák z plastické chirurgie nemocnice Na Bulovce předvedl v obsáhlé přednášce současné možnosti rekonstrukční chirurgie prsu u žen po ablaci pro nádor. Zahraničním hostem letošních Staškových dnů by profesor Raab z  mnichovské univerzity, který přednesl přehlednou přednášku týkající se současných možností hormonální léčby premenopauzálních pacientek s karcinomem prsu. Hodinové minisympozium se věnovalo problematice trombózy u  zhoubných onemocnění. Hlavním řečníkem byl prof. MUDr.  Jan Kvasnička, CSc., předseda Společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP. To, že pacienti s nádorovým onemocněním mají asi 6-8x větší pravděpodobnost vzniku hluboké žilní trombózy, je známo již dlouhou dobu. Teprve v poslední době se ale ukazuje, že trombóza není jenom doprovodnou komplikací nádoru, ale může zhoubné onemocnění také ovlivňovat. Její včasná diagnóza a prevence ovlivňuje nejen kvalitu života nemocných, ale i jejich přežití s nádorem.

Záběr z jednacího sálu v Top Hotelu v Praze.

Některé přednášky se věnovaly také projektu Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK, který jsme nazvali EVA 35. Cílem je standardizovat léčbu pacientek s karcinomem prsu do 35 ti let, aniž by musely tyto nemocné jezdit do vzdáleného centra, s poskytnutím všech diagnostických a  léčebných možností. Chceme získat vlastní údaje a  epidemiologické informace o  tomto relativně malém vzorku pacientek, které mají závažnou prognózu choroby a často i genetický podklad nádoru. 24

Mezi významnými hosty Staškových dnů byli i doc. Beck a prof. Dienstbier.

V gynekologické sekci zpracovali docent Cibula, Dr. Fischerová a Dr. Sláma z Gynekologické kliniky onkologynekologicé problémy a možnosti vakcinace proti karcinomu čípku děložního.

Sobotní dopoledne bylo věnováno biologické léčbě nádorů, která splňuje přísné nároky na individualizaci a  zacílenost protinádorové léčby, ale za cenu vysokých finančních nákladů. Docent Petruželka podal vyčerpávající přehled současných možností biologické terapie. Profesor Vyzula z Brna nás seznámil s dosavadními výsledky léčby a docent Fínek z Plzně upozornil na farmakoekonomické aspekty této účinné, ale nákladné terapie.

nákup dětské stavebnice (velkých látkových hracích kostek), která bude využita jako rehabilitační a terapeutická pomůcka na Foniatrické klinice VFN a 1. LF UK. Za každý finanční příspěvek si dárce odnášel jako upomínku dětský obrázek. Celkem dárci přispěli finanční částkou ve výši: 43 000 Kč.

Posterová sekce byla motivována cenou děkana 1. LF UK za nejlepší poster s  finanční odměnou. Letos si ji odnesl Dr. Vrána z Onkologické kliniky, který zpracoval úctyhodný počet pacientů s plicními tumory, kteří byli léčeni cílenou terapií inhibitory tyrosinkinázy. Registrováno bylo 180 účastníků z onkologických pracovišť v celé republice. Kongres byl doplněn i reklamní výstavou farmaceutických firem a  satelitním sympoziem firmy Amgen. Pro příští rok nezapomeňte, že bez Staškových dnů to není to pravé jaro, a  přijďte se také podívat.

Moderátorem slavnostního večera byl populární Marek Hlavica.

Malujeme, i když stůněme

V

ýstava s  názvem „Malujeme, i  když stůněme“, kterou organizovala Základní škola a Mateřská škola při VFN společně se Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze, se uskutečnila ve dnech 21. - 31. května  2007 v Akademickém klubu 1. LF UK ve Faustově domě. Všechny vystavované obrázky byly vytvořeny dětskými pacienty, kteří byli hospitalizováni ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, během výuky pod dohledem a  za pomoci učitelek ze Základní školy a Mateřské školy při VFN. Výstava byla dne 31. května 2007 zakončena slavnostním večerem, na kterém přítomní hosté, přátelé školy, nemocnice i  příbuzní dětských pacientů, přispěli svými finančními dary na

K příjemné kulturní atmosféře večera přispěl poslech hudby v podání žáků ZUŠ Ilji Hurníka.

Jeden z největších finančních darů poskytly dvě externí společnosti, které ve VFN provádějí údržbu a to společnost FA Tatera – částku 5 000 Kč a tou samou částkou 5 000 Kč podpořila dětské pacienty také společnost Dana Matoušková – Stavební práce. 25

zaměstnanci - Honza a Marek přivezli dětem ukázat několik živočichů a povědět jim o nich řadu zajímavých věcí.

Zasvěcené vyprávění odborníků ze ZOO děti opravdu zaujalo.

Obrázek s beruškou - upomínka z hezkého večera.

Do VFN přišel had… Zuzana Máchová, Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK

L

etošní Den ošetřovatelství se konal v ZOO Praha, kde byl spojený s adopcí mláděte lamy, prohlídkou ZOO s  průvodci, vystoupením pana Gondolána, občerstvením a zábavou. Byla to povedená akce a mě při ní napadlo - když může VFN slavit v ZOO, nemohla by ZOO přijít do VFN?? I  se zvířaty?? Třeba na Den dětí?? A  protože ZOO Praha je velmi vstřícná organizace (stejně jako VFN J ) a její management má pochopení, stačil jeden krátký rozhovor a neformální e-mailová žádost.

Někteří odvážliví pacienti měli možnost prohlédnout si hada opravdu zblízka.

A 29. května, v den kdy u nás v nemocnici slavíme Den dětí, přijelo na Foniatrickou kliniku VFN auto s typickým logem ZOO a její dva

Děti byly nadšené, věděly toho o  přírodě, zvířatech i naší ZOO hodně a hlavně se vůbec nebály. Samy vyndávaly ještěrku nebo slepýše

26

- blavora z přepravky a hroznýše královského si dokonce nechaly dát kolem krku!! I  naše paní primářka a  několik dalších se odvážily. My ostatní jsme se maximálně zmohly na nesmělé pohlazení. Marek vyprávěl dětem spoustu zajímavostí o  zvířatech a  přírodě a  snažil se, aby děti pochopily i  souvislosti, které v přírodě vládnou.

V

únoru letošního roku navštívily v rámci studijního pobytu zástupkyně VFN a České asociace sester Univerzitní nemocnici ve Fesu.

Myslím, že letošní Den dětí si budeme na Foniatrické klinice dlouho pamatovat a ZOO Praha patří naše velké poděkování J.

Sestry v zemi Berberů Bc. Libuše Barešová, Gynekologickoporodnická klinika VFN a 1. LF UK, Praha Mezinárodní rada sester, ICN, jejímž členem je naše asociace od roku 1974, upozorňuje na velké problémy zdravotnictví a potenciální nebezpečí v zemích třetího světa, zejména Afriky. Nemusí jít samozřejmě jen o  AIDS; nízká vzdělanost obyvatelstva a  neúnosné hygienické podmínky mohou být zdrojem i dalších ohroženi a případných epidemií. Říkalo se, že chirurgové dostávali nejrychlejší a  nejrozmanitější praktický výcvik v  první linii, a z téhož důvodu nás zajímaly zkušenosti a odborné poznatky zemí (i když je nutné říci, že stará kulturní země Maroko má v Africe jedno z nejlépe fungujících zdravotnictví), které jsou, obrazně řečeno, v přímém dotyku s nepřítelem, který stále ještě ohrožuje globální civilizaci. Protože svět je dnes opravdu malý a cestu, na kterou potřebovaly morové bacily několik měsíců v podpalubí lodi, dnes může jejich moderní obdoba stihnout za pár hodin v nějaké krabici v nákladním prostoru, nemluvě už o cestě první třídou v organismu napadeného hostitele. A  pak, vždycky je dobré se podívat, co a  jak dělají jinde. Růžena Wagnerová

Univerzitní nemocnici ve Fesu.

Zdravotní systém V zemi je cca 50 soukromých klinik a 80 státních nemocnic poskytujících základní lékařskou péči. Návštěva u  lékaře je hrazena přímou platbou. Máte-li zdravotní pojištění, lékařem vystavený účet zdravotní pojišťovna proplatí. Na specializované soukromé klinice se náklady na jeden pobytový den pohybují kolem 100,- USD. Problémem zůstává, že ne každý si může dovolit zdravotní pojištění platit.

Univerzitní nemocnice Nemocnice zabezpečuje zdravotní péči pro 21% území Maroka. Univerzita a  nemocnice s poliklinikou tvoří jeden celek. Zdravotní péče je poskytována v základních klinických oborech. Lůžková část disponuje 400 lůžky.

Pavilón gynekologie a porodnictví Na oddělení gynekologie jsou hospitalizovány ženy s  gynekologickým onemocněním, po gynekologických operacích a  onkologickým onemocněním.Ošetřovatelská jednotka má 30 lůžek, pokoje jsou většinou třílůžkové, sociální zařízení je na chodbě, součástí oddělení je sesterna a vyšetřovna. Provoz oddělení řídí staniční 27

sestra, služby jsou třísměnné, na oddělení pracuje celkem 13 sester. Personál nenosí uniformu, po přezutí si obléká přes civilní oblečení bílý plášť. Komplex porodnice tvoří poradna pro těhotné, ultrazvuk, porodní sál, operační sál, oddělení zvýšené péče a neonatologie. Na klinice se soustřeďuje péče o ženy ze spádové oblasti, které jsou ohroženy komplikací během těhotenství nebo při porodu. Vybavení porodnice je velmi jednoduché. Sestry na operačních sálech se převlékají do uniformy. Ženy v Maroku se mohou rozhodnout pro porod doma nebo ve zdravotnickém zařízení. Porodní asistentky zaměřují svou činnost na primární péči. Jedním z navrhovaných strategických plánů je zlepšení informovanosti žen. V současné době rodí převážná většina žen v porodnicích. Dle statistických údajů z roku 2005 byl celkový počet porodů 6297. V průměru na den připadá 20 porodů, z tohoto počtu bylo provedeno v průměru denně 6-7 císařských řezů.

zařízeních až po doplnění svého studia odborným kurzem zakončeným závěrečnou zkouškou.

Kvalifikační studium sester a porodních asistentek začíná po ukončení absolvování střední školy. Studium je tříleté, oficiálním studijním jazykem je francouzština. Studijní programy lze absolvovat na státních nebo soukromých univerzitách. Přestože Univerzita ve Fesu má své studentky, nemocnice řeší problém nedostatku sester a  porodních asistentek. Z  celkového počtu letošních absolventek 40, pouze 4 chtějí zůstat pracovat v  nemocnici. Ředitel nemocnice se snaží problém řešit přijetím, za určitých podmínek, vyškolených sester ze zahraničí. Systém registrace ani profesní organizace sester a porodních asistentek v Maroku nejsou. Profesní zájmy pomáhá v současné době hájit odborová organizace.

Ošetřovatelství Návštěva univerzitní nemocnice nás přesvědčila o nutnosti rozvoje této oblasti, ale i profese, které budou vyžadovat nejen velké úsilí. Maroko lze poznávat různými způsoby…

Setkání sestřiček dvou odlišných světů.

Vzdělávání Kvalifikační studium sester a porodních asistentek začíná po ukončení absolvování střední školy. Studium je tříleté, oficiálním studijním jazykem je francouzština. Studijní programy lze absolvovat na státních nebo soukromých univerzitách. Absolventi soukromých škol mohou pracovat ve státních zdravotnických 28

Dle výboru ICM Afrika vidí své priority ve vzdělání učitelů porodních asistentek, v prevenci HIV, zaměřuje svou pozornost na jejich činnost zejména v oblasti primární péče, včetně spolupráce s  laickými skupinami. Stále větší počet ohrožených skupin, jako jsou děti, chudé ženy, nezaměstnaní a domorodci mají malý nebo žádný přístup k  základním zdravotnickým službám. Problém se týká celkové politiky hospodářství, financování, lidských zdrojů a profesních zájmů.

Život dětem

V

dubnových dnech se rozhodlo několik žákyň gymnázia Guta Jarkovského pomoci nemocným dětem a  v  rámci nadace Život dětem uspořádaly veřejnou sbírku v  prostorách Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Vybraná částka pak byla převedena na konto KDDL (Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK), kde pomůže přístrojově vybavit některé z pracovišť. Na snímku: žákyně gymnázia vybírají příspěvky v odběrovém centru Fakultní polikliniky VFN.

Chtěl bych  osobně poděkovat Vaším prostřednictvím především doktoru Chrzovi, stejně tak jako celému týmu operatérů i zdravotních sester na oddělení, ale také panu doktorovi, který mne přijímal na ambulanci v sobotu, dne 9. června v  ranních hodinách a  jehož jméno si bohužel nepamatuji. Jistě pro Vás nebude problém jej dohledat. Rád bych Vašim prostřednictvím všem poděkoval, především bych chtěl vyzdvihnout doktora Chrze. Ačkoli pracujete v nemocnici, jejíž prostředí není pro pacienta zcela příjemné, zaměstnanci  s  nimiž  jsem přišel do styku zachovali takovou profesní a profesionální úroveň, že se před nimi opravdu a upřímně skláním a děkuji jim. Tlumočte, prosím Vás, toto moje poděkování především doktoru Chrzovi, jeho kolegovi se kterým provedl odborný zákrok, celému operačnímu týmu, sestrám, které měli tu možnost se o mne několik hodin starat i panu doktorovi na příjmu. Přeji Vám hodně takových poctivě pracujících lékařů a personálu v celém Vašem oddělení i ve Vaší nemocnici. Karel Hromádka Mladá Fronta DNES, Anděl Media Centrum, K. Engliše 519/11 Vážená redakce, řada článků ve vašich novinách, které se týkaly neutěšeného stavu našeho zdravotnictví, mě přiměla k tomu, abych se s Vámi podělil o poznatky naprosto opačné.

děkovné dopisy Vážený pane docente Švábe, obracím se na Vás, jakožto na přednostu 1. chirurgické kliniky a jako přímého nadřízeného lékařů, kteří mne ošetřovali v sobotních časných ranních hodinách.

Před více jak rokem jsem se začal jako onkologický pacient léčit ve VFN v Praze 2. Prošel jsem několika odděleními této nemocnice a nikdy jsem nenarazil na neochotu či nezájem lékařů a sester. Zejména bych se rád zmínil o kožní ambulanci (za všechny prim. Krajsová, MUDr. Šuková a  další) nebo chirurgické (MUDr. Schmidt). Lékaři se mnou jednali naprosto otevřeně a vždy mě podrobně seznámili se vším, co souviselo s léčbou mé nemoci. Nikdy jsem u nich neměl 29

pocit, že obtěžuji – naopak, vždy jsem odcházel s vědomím, že mi chtějí ze všech svých sil pomoci. Chtěl bych jim touto cestou ještě jednou poděkovat za veškerou péči a jsem rád, že nejen díky jim, ale díky veškerému lékařskému personálu, se kterým jsem se během léčby setkal, mám s naším zdravotnictvím velmi pozitivní zkušenosti. Antonín Janke Na vědomí: MUDr. Jan Bříza CSc., MBA, ředitel VFN Ředitelství VFN, MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA Vážený pane řediteli, ráda bych touto cestou poděkovala lékařům a zdravotnímu personálu kliniky TRN v Kateřinské ulici, která je vedena prof. MUDr. Jiřím Homolkou, DrSc., vedoucím odd. prof. MUDr. Miloslavem Marelem, CSc. a paní primářkou Alenou Bortlovou za přijetí na kliniku a vysokou úroveň jak profesní, tak i lidskou. Na této klinice jsem během 18ti dnů pobytu poznala velice schopného a lidského pana doktora MUDr. Františka Krajbicha, kterému jsem plně důvěřovala, což pro moji nemoc znamenalo hodně. Velké poděkování patří sestřičkám z  2. patra za příkladnou péči, které se mi od nich dostávalo. Po celou dobu pracovaly v menším počtu a přesto jsem měla pocit jistoty, že je o mě dobře postaráno. Květoslava Dolanská Vážený pan MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Vážený pane řediteli, dovolte mi, abych Vás požádala o vyslovení velkého poděkování vašim zaměstnancům, kteří se ujali léčby mých zdravotních problémů. V našem dnešním, ne úplně dokonalém zdravotnictví, je přístup těchto lidí spíš výjimkou a  rozhodně Vás opravňuje být na takové spolupracovníky pyšný. 30

Prosím Vás, vyslovte velké díky paní Marcele Vackové, pracovnici Rehabilitačního odd. Fakultní polikliniky, která se vyznačuje nejen dokonalou a  vzornou péčí o  pacienta, ale také odbornými znalostmi, zkušeností i skvělým přístupem k lidem. Kromě fundovaného odborného přístupu k rehabilitačním cvičením, její laskavé chování často i psychicky napomáhá pacientovu uzdravování. Dále bych Vás prosila o  vyslovení díků MUDr. Jiřímu Martincovi a jeho zdravotní sestře Vandě Smolíkové z Ortopedického odd. FP. Po mojí nedokonalé léčbě v jiném zdravotnickém zařízení mě jejich přístup téměř fascinoval. Ochota, vstřícnost, odborná zdatnost, navíc mě dokonale seznámili s léčebnými postupy a možnostmi léčby. Vyznačovali se dokonalou organizací vyšetření i následné léčby – fungovalo prostě všechno, na co má pacient právo, ale co zdaleka dnes v našem zdravotnictví není normou. Vážený pane řediteli, ještě jednou Vás prosím o  vyslovení poděkování všem třem zmíněným pracovníkům vaší nemocnice. věřím, že příklad takových zaměstnanců, jako je paní Vacková, Smolíková i pan dr. Martinec nezůstane ve vaší nemocnici ojedinělý. Mgr. Viera Júdtová, tiskový odbor Úřadu vlády ČR Klinika dětského a dorostového lékařství VFN a 1. LF UK, MUDr. Martin Sádlo Vážený pane doktore Sádlo, chtěli bychom Vám ještě jednou poděkovat za péči o našeho syna Martina Jelínka. Velice oceňujeme Vaši ochotu a lidský přístup v komunikaci s námi během Martinovy hospitalizace. Přejeme Vám hodně úspěchů – zdravých dětí a šťastných rodičů – ve Vaší profesní kariéře. Tamara, Dušan a Martin Jelínkovi Foniatrická klinika VFN a 1. LF UK Vážení, děkuji Vám za starostlivost, trpělivost a péči, kterou věnujete našim dětem ve zdejším stacionáři.

Díky Vašemu vedení vím, že bude líp a i mé dítě bude „normálně“ mluvit. Děkuji ještě jednou. Svobodová

Oslavy svátku sester a zrození nové Florence Jarmila Škubová

K

ouzelné odpoledne prožily 10. května sestry z  Úseku ošetřovatelské péče pražské Všeobecné fakultní nemocnice v ZOO Praha, kde společně s vedením nemocnice slavily Mezinárodní den ošetřovatelství. Vlídná nemocnice s empatickými sestrami, to je vize, kterou v  úvodu oslav prozradila hlavní sestra Anna Chrzová. Ředitel MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, byl s nadsázkou pasován na patrona úseku. Sestry, kterým poděkoval za práci, jsou podle něj nejkonsolidovanější personální tým ve VFN. Hlavní součástí oslav bylo vyhlášení nejlepších pracovníků v  ošetřovatelství za rok 2006. Staly se jimi vrchní sestra II. chirurgické kliniky – kardiologie Alena Chmaitilliová, dále Jana Farkačová, vrchní laborantka ÚKBLD a Mgr. Irena Dlabalová, aktivizační sestra Geriatrické kliniky. Za celoživotní práci obdržela cenu biochemická laborantka Věra Kunová.

Nejen oceněné, ale i  ostatní pracovníci úseku získali k svátku něco nového. Například se stali adoptivními rodiči roztomilé půlroční lamy alpaky. Dosud bezejmenná samička byla pokřtěna na počest guru světového ošetřovatelství jménem Florence. Sestry mezi sebou na její „výchovu“ vybraly 57 tisíc korun. Na programu bylo dále hudební vystoupení Antonína Gondolána, prohlídka zahrady s doprovodem a povídání u plných stolů. Organizace akce byla náročná, zážitek však nezapomenutelný.

Vyhlášení nejlepšího pracovníka Úseku ošetřovatelské péče ředitelem VFN a  hlavní sestrou VFN Jana Farkačová Nastoupila do VFN v roce 1991. Pracovala jako biochemická laborantka na Oddělení klinické biochemie. Od roku 1999 pracuje jako vedoucí laborantka Ústavu klinické biochemie a léčebné diagnostiky a  od 1.března 2005 je jmenovaná hlavní sestrou jako vrchní laborantka.

Ředitel VFN MUDr. J. Bříza (vlevo), hlavní sestra A. Chrzová a ředitel ZOO PhDr. Petr Fejk u lamího domku. Všichni měli radost – lamy svůj názor neprojevily.

Jana Farkačová – moment překvapení byl dokonalý, vyloudil i slzičku dojetí.

Je poradkyní hlavní sestry VFN pro laboratorní obory, které vede velice dobře. Systematicky pracuje na neustálém zlepšování poskytování 31

laboratorních služeb pacientům. Velkou měrou se podílela na přípravě a úspěšné akreditaci celého pracoviště. Je letitou členkou etické komise VFN. Je aktivní členkou sekce zdravotních laborantů České asociace sester.

Alena Chmaitilliová Od roku 1993 pracovala ve VFN jako anesteziologická sestra. V roce 2004 vyhrála výběrové řízení na vrchní sestru II. chirurgické kliniky – kardiochirurgie. Po nástupu do funkce vrchní sestry přestěhovala a  zařizovala v  nových prostorách celé kardiochirurgické pracoviště. Stabilizovala vysoce odborné pracovní týmy a  svým klidným, trpělivým způsobem je vede k neustálému zlepšování poskytování ošetřovatelské péče. Začala studovat vysokou školu obor ošetřovatelství. Podporuje své spolupracovníky v kontinuálním vzdělávání. Hledá způsoby ekonomicky výhodné pro pracoviště, jako například plynování operačních sálů - dezinfekce klimatizačních zařízení přípravkem ProCura STAR. Zjištěné skutečnosti ochotně předává ostatním. Je příkladnou vrchní sestrou. Alena Chmaitilliová poděkovala za nečekané ocenění své práce.

cuje s dobrovolníky, kteří docházejí na kliniku. Připravila a vede kurzy komunikace, které jsou určeny pro všechny pracovníky v ambulantních provozech VFN. Přednáší v Profesně rozvojovém centru VFN. Reprezentuje kliniku a tím i nemocnici svými velice kvalitními prezentacemi na kongresech, sympoziích a seminářích. Publikuje v odborných časopisech Mgr. Irena Dlabalová – i tady byl moment zaskočení dokonalý.

Věra Kunová V naší nemocnici pracuje více než 40 let a vlastně tedy celý svůj profesní život. Od začátku pracuje jako biochemická laborantka a své profesi zůstala věrná dosud. Od roku 1987 – 1999 pracovala jako vedoucí laborantka Oddělení klinické biochemie. Vždy byla velice pilná a  nevyhýbala se žádné práci. Je aktivní členkou v  sekci zdravotních laborantů České asociace sester. Její pracovitost by měla být příkladem pro všechny. Věra Kunová – to ještě netušila, že bude také mezi oceněnými.

Mgr. Irena Dlabalová Pracuje na Geriatrické klinice jako aktivizační sestra. Jejím hlavním úkolem je péče o seniory, ke kterým je velice vstřícná a trpělivá. Svou trpělivostí je příkladem pro ostatní sestry pracující na Geriatrické klinice. Je ochotná naslouchat a nebrání se žádným novým aktivitám. Spolupra32