Studijní a zkušební řád Filozofické fakulty Univerzity Karlovy

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta

Studijní a zkušební řád Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Část I Základní ustanovení Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Tento Studijní a zkušební řád upravuje pravidla studia na Univerzitě Karlově v Praze, Filozofické fakultě (dále jen „fakulta“). Řízení v prvním stupni na fakultě a přezkumné řízení ve věci rozhodování o právech a povinnostech studentů upravuje Studijní a zkušební řád Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „univerzita“). Čl. 2 Studijní programy, studijní obory 1. Na fakultě existují následující typy studijních programů: a. bakalářský, b. magisterský, c. doktorský. 2. Seznam akreditovaných studijních programů je uveden v příloze č. 4 Statutu Univerzity Karlovy v Praze v části Filozofická fakulta. 3. Studijní program, popř. studijní obor je konkretizován a realizován studijními plány. 4. Forma studia dle čl. 2 odst. 9–11 Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy (dále jen „SZŘ UK“) vyjadřuje, zda jde o studium: a. prezenční b. distanční c. kombinované Podá-li student písemnou žádost o přestup z jedné formy studia do jiné formy studia téhož studijního programu, ve které je studijní program též

1

uskutečňován, děkan této žádosti vyhoví; tímto není dotčeno ustanovení čl. 3, odst. 2. 5. Studium v bakalářském studijním programu je zaměřeno na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody a obsahuje též v potřebném rozsahu poznatky teoretické. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (dále jen „BZK“), jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. 6. Studium v magisterském studijním programu je zaměřeno na získávání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. Navazuje na bakalářské studium. Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou (dále jen „SZZK“), jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. 7. Studijní program se může členit na studijní obory, které je možné kombinovat. 8. Bakalářské a magisterské studium má dvě varianty, odlišené od počátku studia: a. studium jednooborové, b. studium v kombinaci dvou a více oborů (dále jen „studium v kombinaci“ Studovat jen jeden obor studia v kombinaci může student pouze první rok po zápisu do studia. 9. Student studia v kombinaci obhajuje bakalářskou či diplomovou práci pouze na jednom z oborů podle vlastní volby. Student studia v kombinaci může při zápisu do dalšího studijního roku požádat o převod do jednooborového studia. Pokud je jednooborové studium požadovaného oboru akreditováno, děkan této žádosti vyhoví. 10. Pokud je student studující v jednooborovém studiu nebo v jednom oboru studia, který lze studovat pouze v kombinaci, přijat na další obor a požádá při zápisu do dalšího roku studia o vytvoření studia v kombinaci, děkan této žádosti vyhoví, pokud lze obory v daném typu studijního programu v daném akademickém roce kombinovat nebo pokud s kombinací vysloví souhlas vedoucí příslušných základních součástí. V obou případech je student povinen doplnit studijní povinnosti předepsané příslušným studijním plánem. 11. Doba studia podle čl. 3 se započítává od data zápisu na původní obor; lhůty rozhodné pro kontrolu plnění studijních povinností se počítají na každém oboru od data zápisu do příslušného oboru. 2

12. Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí práci v oblasti výzkumu nebo vývoje. Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou (dále jen „SDZK“) a obhajobou disertační práce. 13. Studium v rámci celoživotního vzdělávání vymezuje celoživotního vzdělávání, který je vnitřním předpisem fakulty.

Řád

Čl. 3 Doba studia 1. Standardní doba bakalářského studia je 3–4 roky a magisterského studia 2–3 roky. Standardní doba studia v doktorském studijním programu je 3 roky. Absolvovat studium je možné v kratší lhůtě. 2. Maximální doba studia je v tříletém bakalářském studiu 6 let, ve čtyřletém bakalářském studiu 7 let, v dvouletém magisterském studiu 5 let a tříletém magisterském studiu 6 let. Maximální doba studia v doktorském studijním programu je osm let, prezenční formu studia je možné studovat tři roky. 3. Skutečná doba studia je doba, která uplynula od data zápisu na vysokou školu; započítává se do ní prodloužení studia dle čl. 6 odst. 6 a lhůta dvou let na složení BZK nebo SZZK dle čl. 9 odst. 18, nezapočítává se do ní přerušení studia. Čl. 4 Organizace studia 1. Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců a dělí se na zimní a letní semestr. Začátky semestrů a prázdnin stanoví rektor. Harmonogram akademického roku v souladu s čl. 3 SZŘ UK stanoví děkan. 2. Závěrečnou částí každého semestru je nejméně pětitýdenní období vyhrazené pouze pro skládání zkoušek a dalších atestací. Další zkouškové období je v září, jeho délku stanovuje děkan. Atestace podle čl. 9 odst. 8 lze v odůvodněných případech a se souhlasem zkoušejícího skládat i mimo zkouškové období, nesmí však být narušena výuka. 3. Praxe a exkurze zařazené do studijního programu lze konat kdykoli během akademického roku, termín stanoví vedoucí příslušné základní součásti fakulty po dohodě se studenty. U studia v kombinaci je nutná dohoda mezi vedoucími příslušných základních součástí fakulty.

3

Čl. 5 Práva a povinnosti studentů 1. Práva a povinnosti studentů vymezuje čl. 13 SZŘ UK. 2. O žádostech v oblasti studia rozhoduje děkan. Vyjádření vedoucích základních součástí fakulty k podaným žádostem se vyžaduje pouze ve výjimečných či SZŘ výslovně určených záležitostech. 3.Student má právo nahlédnout do všech materiálů, které jsou součástí úřední dokumentace jeho studia. Část II. Bakalářské a magisterské studium Čl. 6 Přijímání ke studiu 1. Přijímání ke studiu na fakultě se řídí Řádem přijímacího řízení UK a Podmínkami přijímacího řízení, které stanoví pro daný akademický rok děkan po schválení akademickým senátem fakulty. 2. Fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří již studují na FF UK, včetně termínu konání zvláštní přijímací zkoušky. Podrobnosti stanoví pro daný akademický rok opatření děkana. 3.Součástí přijímacího řízení do doktorského studia je posouzení projektu disertační práce, který vypracuje a předloží uchazeč. Nelze přijmout uchazeče, pro jehož disertační práci nemá fakulta k dispozici příslušného odborníka jako školitele, a to ani mezi externisty. Čl. 7 Průběh studia, kreditní systém 1. Uchazeč se stává studentem fakulty dnem zápisu do studia. Student skládá imatrikulační slib (čl. 56 odst. 1 Statutu univerzity). Při zápisu do studia fakulta studentovi vydá výkaz o studiu. Průkaz studenta vydá studentovi univerzita podle pravidel stanovených opatřením rektora. Nezapíše-li se student do 30. září daného kalendářního roku a pak ani na základě výzvy podle čl. 4 odst. 6 SZŘ UK, posuzuje se tato situace dle čl. 12, odst. 1, písm. b SZŘ UK.

4

2. Studium studijního programu je členěno do jednotlivých úseků studia tak, aby bylo možno provádět průběžnou kontrolu studia a zápis do dalšího úseku studia. Úsekem studia je ročník. 3. Při zápisu do studia zapisuje student všechny předměty studijního plánu daného oboru. To znamená: a. všechny povinné předměty, b. stanovený rozsah povinně volitelných předmětů, které v průběhu studia konkretizuje podle aktuální nabídky kurzů, c. stanovený rozsah dalších předmětů dle vlastní volby, které se považují za předměty „volitelné“(tyto předměty doplňuje při každoročním zápisu). 4. Do každého dalšího ročníku se student musí zapsat v termínu stanoveném děkanem. V odůvodněných případech může být stanoven náhradní termín zápisu. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu podle čl. 4, odst. 8 SZŘ UK, je mu studium ukončeno. 5. Průběh studia v bakalářském a magisterském studijním programu se realizuje pomocí kreditního systému. Podmínkou pro zápis do dalšího ročníku je splnění studijních povinností v objemu (počítá se od začátku studia do data zápisu): a. standardní doba studia 4 roky pro zápis do 2. ročníku 60 kreditů, pro zápis do 3. ročníku 90 kreditů, pro zápis do 4. ročníku 120 kreditů. b. standardní doba studia 3 roky pro zápis do 2. ročníku 60 kreditů, pro zápis do 3. ročníku 90 kreditů. c. standardní doba studia 2 roky pro zápis do 2. ročníku 60 kreditů, 6. Pro studenty studující v prvním roce pouze jeden obor studia v kombinaci je současně podmínkou pro zápis do dalšího ročníku přijetí na další obor, v jehož kombinaci s již studovaným oborem se student zapíše do druhého ročníku. 7. Konkrétní postup v rámci studia určuje sám student v souladu s akreditovaným studijním plánem studovaného oboru (oborů studovaných v kombinaci).

5

8. Na základě odůvodněné a náležitě doložené písemné žádosti studenta může děkan fakulty výjimečně (zejména z důvodů dlouhodobé nemoci nebo zahraniční stáže) povolit absolvování části studia po vyjádření vedoucího příslušné základní součásti fakulty podle individuálního studijního plánu; plán sestaví po dohodě se studentem vedoucí základní součásti fakulty. Individuálním studijním plánem se rozumí snížení počtu kreditů pro zápis do dalšího ročníku stanoveného dle odst. 5, případně stanovení návaznosti atestací a jejich termínů, případně stanovení náhradních atestací. 9. Děkan může na základě písemné žádosti studenta doporučené vedoucím příslušné základní součásti fakulty uznat splnění atestací, pokud student během posledních 10 let splnil tytéž nebo obdobné studijní povinnosti na univerzitě, nebo na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí. Klasifikované atestace lze uznat pouze tehdy, pokud byly klasifikovány známkou výborně nebo velmi dobře. V případě uznání děkan též rozhodne o přidělení odpovídajícího počtu kreditů. Uznání lze vázat na vykonání rozdílové zkoušky nebo zkoušek ve stanoveném termínu. Čl. 8 Studijní plán 1. Obsah a objem studia určují akreditované studijní plány vypracované pro každý obor a formu studia, které dle čl. 9, odst. 4, písm. m) Statutu fakulty vydává děkan na základě návrhu garanta či rady garantů a po vyjádření vědecké rady a akademického senátu fakulty. Obsahují výčet povinných a povinně volitelných předmětů, formy kontroly studia, všechny další předepsané studijní povinnosti, předměty jednotlivých částí BZK, resp. SZZK. 2. Studijní plány stanoví zejména časovou a obsahovou návaznost studijních předmětů, objem a formu výuky, počty kreditů přiřazené jednotlivým předmětům a další podrobnosti a náležitosti týkající se kreditního systému a způsobu ověřování výsledků studia. Studijní plány stanoví, které předměty jsou pro daný studijní program nebo studijní obor povinné nebo povinně volitelné; ostatní předměty vyučované na univerzitě se pro daný studijní program nebo studijní obor považují za předměty volitelné. Za předměty volitelné se též považují předměty vyučované na jiných vysokých školách nebo jejich součástech anebo dalších vzdělávacích nebo vědeckých institucích, stanoví-li tak smlouva uzavřená mezi fakultou nebo univerzitou a touto vysokou školou nebo institucí.

6

3. Studijní plán nelze v průběhu studia měnit. 4. Ve studijním plánu může být: a. zápis předmětu podmíněn předchozím absolvováním jiného předmětu nebo předmětů anebo současným zápisem jiného předmětu nebo předmětů, b. zápis předmětu vyloučen současným zápisem jiného předmětu, c. zápis předmětu vyloučen předchozím absolvováním jiného předmětu, d. absolvování předmětu podmíněno předmětu nebo předmětů,

absolvováním

jiného

e. absolvování předmětu vyloučeno předchozím absolvováním jiného předmětu. 5. Mezioborově srovnatelný objem jednotlivých forem a oborů studia vymezují závazné hodinové limity a maximální počet kreditů. Součet kreditů všech studijních povinností studijního plánu je: a. 180 kreditů pro bakalářské studium tříleté jednooborové i v kombinaci; ve studiu v kombinaci každému z oborů přináleží 90 kreditů, b. 240 kreditů pro bakalářské studium čtyřleté jednooborové i v kombinaci; ve studiu v kombinaci každému z oborů přináleží 120 kreditů, c. 120 kreditů pro magisterské studium dvouleté jednooborové i v kombinaci; ve studiu v kombinaci každému z oborů přináleží 60 kreditů, d. 180 kreditů pro magisterské studium tříleté jednooborové i v kombinaci; ve studiu v kombinaci každému z oborů přináleží 90 kreditů, 6. Celkový počet kreditů odpovídající všem povinným předmětům pro konání jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky v daném studijním programu spolu s minimálním počtem kreditů z povinně volitelných předmětů nesmí činit více než devadesát procent studijního plánu; v případech hodných zvláštního zřetele může být tato hranice stanovena v návrhu akreditace odlišně, ne však více než devadesát pět procent. 7. Hodinový limit udává maximum, které nesmí být studijním plánem překročeno: a. 110 hodin (1hodina = jednosemestrová jednohodinovka) pro bakalářské studium tříleté jednooborové i v kombinaci; při studiu v kombinaci každému z oborů přináleží 55 hodin, 7

b. 154 hodin pro bakalářské studium čtyřleté jednooborové i v kombinaci; při studiu v kombinaci každému z oborů přináleží 77 hodin, c. 66 hodin pro magisterské studium dvouleté jednooborové i v kombinaci; při studiu v kombinaci každému z oborů přináleží 33 hodin, d. 110 hodin pro magisterské studium tříleté jednooborové i v kombinaci; při studiu v kombinaci každému z oborů přináleží 55 hodin, 8. Do stanoveného počtu kreditů podle čl. 8, odst. 5a a 5b patří také povinné předměty společného základu bakalářského studia, které se v případě studia v kombinaci dělí mezi studované obory: a.

splnění studijních povinností z filozofie,

b.

zkouška z jednoho cizího jazyka,

c.

tělesná výchova jako povinně volitelný předmět u studentů prezenčního studia.

Rozsah plnění povinností (počet kreditů) v rámci společného základu stanoví akreditovaný studijní plán oboru. 9. V každém akademickém roce musí základní součást zajišťující výuku oboru vypsat kurzy v hodnotě nejméně 30 kreditů u studia v kombinaci a 60 kreditů u studia jednooborového přiměřeně tak, aby student mohl splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem nejpozději do konce standardní doby studia. Čl. 9 Předměty a kontroly studia 1. Předmět může být realizován formou přednášky, cvičení, semináře, kurzu, praxe, stáže, exkurze, samostatné práce nebo konzultace. 2. Předmět je jednosemestrální. Každému předmětu je přiřazen identifikační kód, který je v rámci univerzity jedinečný; systém přiřazování kódů je dán opatřením rektora. 3. Každému předmětu je studijním plánem příslušného studijního programu nebo studijního oboru přiřazen určitý celočíselný počet kreditů vyjadřující poměr množství práce studenta spojené s absolvováním tohoto předmětu vůči celkovému objemu práce spojené s absolvováním všech předmětů doporučených studijním plánem pro daný semestr; přiřazený počet kreditů není závislý na kvalitě absolvování daného předmětu. Studijní plán studijního programu určuje doporučený průběh studia tak, 8

aby při jeho dodržení získal student při splnění všech studijních povinností v daném ročníku šedesát kreditů. 4. Je-li předmět součástí více studijních plánů jednoho nebo více studijních programů, nelze mu přiřadit různé počty kreditů. 5. Vyžadují-li to kapacitní důvody, může fakulta omezit počet studentů, kteří si mohou zapsat daný předmět; přednost při zápisu daného předmětu mají studenti, kteří si ho zapisují v souladu s doporučeným studijním plánem. 6. Na základě doporučení vedoucího příslušné základní součásti fakulty může děkan nanejvýš jednou povolit opakovaný zápis již dříve zapsaného předmětu, pokud to umožňuje realizace studijního plánu oboru v daném akademickém roce. Podmínkou je, že student nevyčerpal maximální počet termínů stanovených pro splnění atestace. Opakováním předmětu se počet termínu atestace nezvyšuje. 7. Formami kontroly studia jsou: a. kontrola studia předmětu, b. průběžná kontrola studia, c. rozdílová zkouška, d. státní závěrečná zkouška nebo její část. 8. Kontrolou studia předmětu se rozumí ověření úspěšného absolvování předmětu. Formami kontroly studia předmětu jsou tyto typy atestací: a. zápočet, b. klauzurní práce, c. zkouška, d. kombinace forem uvedených v písmenu a až c. 9. Zápočet nebo klauzurní práce mohou mít povahu samostatné kontroly studia předmětu, nebo předpokladu pro konání zkoušky z daného předmětu, přičemž požadavky na jejich získání musí být stanoveny v sylabu. 10. Zápočet je klasifikován „započteno“ – „nezapočteno“, klauzurní práce je klasifikována „prospěl“ – „neprospěl“. 11. Zkouškou se prověřují vědomosti studenta nebo ověřují jeho schopnosti; základní požadavky ke zkoušce stanoví studijní plán, podrobnosti musí být stanoveny v dostatečném předstihu před začátkem zkouškového období.

9

12. Podle způsobu provedení je zkouška ústní, písemná, praktická, nebo kombinovaná. Ústní zkoušky a ústní části kombinovaných zkoušek jsou pro členy akademické obce univerzity veřejné; z kapacitních důvodů lze účast veřejnosti přiměřeně omezit. 13. Výsledky zkoušky jsou klasifikovány známkami „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“ (3), „neprospěl/a“ (4). V případě, že je nutné určit prospěchový průměr, započítávají se všechny známky ze všech konaných zkoušek a všech opravných termínů. 14. Student může konat zkoušku ze zapsaného předmětu nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny; mimořádný opravný termín se nepřipouští. Počet vypsaných termínů musí být přiměřený počtu studentů a nesmí být menší než tři; termíny musí být vypsány nejpozději dva týdny před začátkem zkouškového období. Nedostaví-li se student k termínu zkoušky, na který je přihlášen, bez řádné omluvy, není klasifikován; ustanovení této ani první věty nezakládá nárok na vypsání zvláštního termínu zkoušky. Ostatní atestace lze skládat v jednom řádném a jednom opravném termínu. 15. Splnění všech forem atestace potvrzuje učitel ve výkazu o studiu a na kartě atestací svým podpisem spolu s uvedením data, neúspěch v některém z termínů atestace učitel zaznamená do výkazu o studiu pouze datem, „neprospěl/a“ nebo „nezapočteno“ uvede až při posledním možném termínu. Zapisování výsledků atestací rovněž probíhá elektronickou formou prostřednictvím studijního informačního systému. Termíny pro každý akademický rok stanoví opatření děkana.

Čl. 10 Organizace a průběh atestací 1. Ke každému kurzu vyhotovuje vyučující sylabus. Za jeho vyhotovení odpovídá vedoucí základní součásti. Sylabus musí být studentům k dispozici dva týdny před zahájením kurzu a musí obsahovat: číslo kurzu podle Seznamu přednášek, jeho název a formu, počet kreditů, jméno vyučujícího/-cích, jeho časový rozsah, stručnou charakteristiku obsahu, seznam povinné a doporučené literatury, formu atestace/-cí a požadavky k ní/nim, případně podmínky nutné k zápisu do kurzu. Sylaby musí být pro zápis do kurzů podle čl. 10, odst. 7 dostupné ve studijním informačním systému.

10

2. Nejpozději 2 týdny před začátkem zkouškového období zkoušející vypisuje nejméně tři termíny pro všechny zkoušky z kurzů ukončených v posledních třech semestrech a nejméně dva termíny pro všechny ostatní atestace z kurzů ukončených v posledních dvou semestrech. Intervaly mezi termíny je povinen volit tak, aby byly ve zkouškovém období rovnoměrně rozloženy. Pro zkouškové období v září vypíše nejméně jeden termín. Výjimku stanoví v odůvodněných případech před začátkem kurzu vedoucí základní součásti fakulty. 3. Student se zapisuje k atestacím nejpozději tři pracovní dny před daným termínem. Do téže doby lze také přihlášku zrušit. 4. Atestaci je možné složit kdykoli během studia. V případě, že student neskládá atestace bezprostředně po ukončení kurzů, vycházejí požadavky na atestace ze sylabů kurzů platných v právě probíhajícím akademickém roce. Z výjimečných organizačních důvodů může vedoucí základní součásti požádat děkana o omezení doby pro skládání povinně výběrové atestace (např. na dobu krátkodobé stáže zahraničního lektora apod.) 5. Na žádost studenta nebo učitele může vedoucí základní součásti fakulty povolit změnu zkoušejícího před prvním termínem zkoušky. 6. Opravná zkouška se koná u téhož zkoušejícího nebo u náhradního zkoušejícího určeného vedoucím základní součásti fakulty. Děkan může povolit na žádost studenta nebo zkoušejícího konání opravné zkoušky před komisí, kterou sám jmenuje. 7. Termíny a technické náležitosti pro zápisy do kurzů, pro vypisování termínů atestací a přihlašování se studentů na atestace každý akademický rok stanoví opatření děkana. Čl. 11 Přerušení studia 1. Studium může být i opakovaně přerušeno. Celková délka přerušení spolu se skutečnou dobou studia nesmí přesáhnout maximální dobu studia podle čl. 3 odst. 2. Studium lze přerušit jen jako celek, tedy při studiu v kombinaci na všech oborech současně. Nejdelší celková doba přerušení doktorského studia je pět let. 2. Děkan může studentovi přerušit studium na jeho písemnou žádost nebo z vlastního podnětu v případě, že je toho třeba k odvrácení újmy hrozící studentovi, pokud její původ nesouvisí s plněním studijních povinností. Pokud student požádal o přerušení poté, co prokázal splnění povinností v daném studijním roce a předtím, než se zapsal do dalšího studijního roku, 11

a pokud nebylo se studentem zahájeno disciplinární řízení, děkan žádosti vyhoví. 3. Studium lze přerušit nejméně na dobu jednoho semestru. Pominou-li důvody přerušení dříve, může děkan na písemnou žádost studenta ukončit přerušení studia před uplynutím původně stanovené doby přerušení. Po uplynutí doby přerušení má student právo opětovně se zapsat do studia. Pokud se v určeném termínu nezapíše, je mu ukončeno studium. 4. S výjimkou velmi závažných, zejména zdravotních, důvodů lze studium přerušit nejdříve po ukončení prvního roku studia. 5. Dnem přerušení studia pozbývá student postavení studenta podle zákona o vysokých školách. Během přerušení studia nemohou započít ani pokračovat lhůty pro vykonání studijních povinností. 6. Pokud během přerušení studia došlo ke změně studijního plánu, pokračuje student podle původního studijního plánu. Není-li to možné, stanoví děkan na doporučení vedoucího příslušné základní součásti fakulty pro dokončení studia ve výjimečných a řádně odůvodněných případech individuální studijní plán, případně může studentovi určit vykonání rozdílových zkoušek ve stanovené lhůtě. Část III Doktorské studium Čl. 12 Oborová rada 1. Studium v doktorských studijních programech sledují a hodnotí oborové rady ustanovené podle § 47 odst. 6 zákona o vysokých školách a čl. 23 odst. 5 a 6 Statutu UK a čl. 23 Statutu fakulty. Za jejich činnost odpovídá děkan. 2. Oborová rada zejména a. navrhuje vypsání přijímacího řízení do příslušného studijního programu, b .navrhuje složení přijímacích komisí, c. navrhuje školitele a konzultanta, d. na návrh školitele schvaluje individuální studijní plány, včetně tématu disertační práce, a jejich případné změny, e. jednou ročně schvaluje hodnocení plnění individuálního studijního plánu předložené školitelem, f. navrhuje předsedu a členy komise pro SDZK a pro obhajobu disertační práce.

12

3. Oborová rada může jednat i prostřednictvím elektronické konference. Zápisy z jednání se zveřejňují do tří dnů na Internetu. Čl. 13 Individuální studijní plán 1. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele a zpravidla za účasti konzultanta. Školitele a konzultanta pro daného studenta na návrh oborové rady jmenuje a odvolává děkan. Školitel a konzultant jsou povinni se studentem pravidelně konzultovat otázky studia, zejména disertační práce. Školitel i konzultant mohou z funkce odstoupit, což spolu s důvody tohoto kroku oznámí písemně děkanovi a předsedovi oborové rady. Také student má právo obrátit se na oborovou radu s písemným zdůvodněným návrhem na změnu školitele nebo konzultanta. Oborová rada rozhodne do jednoho měsíce a navrhne děkanovi nového školitele či konzultanta tak, aby dopad této skutečnosti na studenta byl minimální. Lze v tomto případě umožnit studentovi navrhnout úpravy individuálního studijního plánu, zejména tématu disertační práce. 2. Návrh individuálního studijního plánu vyhotovuje ve spolupráci se studentem školitel a předkládá ho oborové radě nejdéle do dvou týdnů od data zápisu studenta do studia. Oborová rada návrh schvaluje nejpozději do jednoho měsíce od data zápisu studenta do studia. 3. Individuální studijní plán přiměřeně obsahuje: a. výčet všech studijních povinností podle bodu d), včetně termínů jejich splnění, způsobu provedení atestace, požadavků atestace, příp. osob (komisí) oprávněných atestaci udělit (seznam osob/komisí se pro každý akademický rok zveřejňuje obvyklým způsobem), b. téma disertační práce a jazyk zpracování, pokud je odlišný od jazyka, v němž je studium akreditováno, případně orientační rozsah práce, c. předměty SDZK, případně bližší vymezení požadavků k nim, případně požadavky na obhajobu disertační práce, d. součástí studijního plánu je vždy studijnímu zaměření doktoranda přiměřená atestace z filozofie, publikační činnost v recenzovaných časopisech, sbornících nebo na konferencích s akceptačním limitem a nejvýše tři další studijní povinnosti, vhodné je zařadit přezkoumání znalostí z cizího jazyka. 4. Studijními povinnostmi mohou být zejména: písemné či ústní atestace (vzhledem k charakteru doktorského studia, nesmí se krýt s kurzy a atestacemi pregraduálního studia téhož oboru), příprava mezivýstupů disertační práce 13

(rešerší, tezí atp.), vystoupení na uznávaném odborném fóru, publikace odborného článku, v odůvodněných případech lze též zařadit přípravu k pedagogickému působení. 5. Individuální studijní plán v případě studia vedeného ve spolupráci s jinou, zejména zahraniční vysokou školou, může vymezovat i případné odlišnosti vůči některým ustanovením tohoto SZŘ. 6. Student spolu se školitelem mohou za oboustranného souhlasu navrhnout v rámci ročního hodnocení studia změnu individuálního studijního plánu, kterou se rozumí změna předmětu nebo termínu plnění, alternativní způsob splnění předepsané atestace, výměna zkoušejícího apod. Oborová rada je povinna návrh posoudit nejdéle do jednoho měsíce po začátku akademického roku. Nesmí být porušena zásada, že se změnou individuálního studijního plánu musí souhlasit student. Ve sporných případech rozhoduje s definitivní platností děkan. Čl. 14 Průběh, formy kontroly a přerušení studia 1. Uchazeč se stává studentem fakulty dnem zápisu do studia. Při zápisu do studia fakulta studentovi vydá výkaz o studiu. Průkaz studenta vydá studentovi univerzita podle pravidel stanovených opatřením rektora. Nezapíše-li se student do termínu stanoveného děkanem a pak ani na základě výzvy podle čl. 4 odst. 6 SZŘ UK, posuzuje se tato situace dle čl. 12, odst. 1. písm. b) SZŘ UK. 2. Do každého dalšího studijního roku se student musí zapsat v termínu stanoveném děkanem. V odůvodněných případech může být stanoven náhradní termín zápisu. Pokud se student nezapíše ani v náhradním termínu podle čl. 4, odst. 6 SZŘ UK, je mu studium ukončeno. 3. Zápis do dalšího roku studia je podmíněn a administrativně spojen s ročním hodnocením plnění individuálního studijního plánu. Návrh hodnocení vypracuje školitel a předá nejpozději dva týdny před termínem zápisu oborové radě, která ho nejpozději do termínu zápisu projedná a se svým stanoviskem předá děkanovi. Závěrem tohoto hodnocení je v souladu s čl. 8, odst. 3 SZŘ UK jedno z následujících konstatování: student plní individuální studijní plán, student neplní některé části individuálního studijního plánu; v tomto případě po poradě se školitelem oborová rada stanoví podmínky nápravy tohoto stavu (zejm. změnu individuálního studijního plánu),

14

student nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu; tato skutečnost se posuzuje tak, že nastal případ uvedený v čl. 17 odst. 1 písm. h). 4. Jedním z podkladů hodnocení je písemná zpráva, kterou student předkládá školiteli nejpozději měsíc před termínem zápisu a která obsahuje výčet všech v daném akademickém roce splněných studijních povinností, případně další školitelem požadované odborné údaje (bibliografii publikovaných prací, účast na konferencích, zahraničních stážích apod.). 5. Student doktorského studijního programu může konat zkoušku z předmětu stanoveného individuálním studijním plánem nejvýše dvakrát, tj. má právo na jeden opravný termín. Výsledky zkoušek jsou klasifikovány “prospěl/a” “neprospěl/a”. Termíny zkoušek dohodne student přímo se zkoušejícím (předsedou zkušební komise), v případě potřeby prostřednictvím školitele. Zkoušející musí vyzkoušet studenta nejdéle do jednoho měsíce od okamžiku, kdy student o atestaci požádal, student může od zkoušky odstoupit nejpozději tři dny před jejím konáním písemným oznámením zkoušejícímu a školiteli. Student je povinen o všech termínech svých atestací informovat školitele, který má právo být přítomen průběhu všech atestací. Student má analogické právo požádat o přítomnost školitele při všech svých atestacích; v tomto případě je školitel povinen se atestace zúčastnit. O atestaci se pořizuje protokol, jehož kopie je předána bezprostředně po atestaci studentovi. Zkoušející (předseda komise) zajistí doručení protokolu do dvou pracovních dnů od konání atestace do úřední dokumentace studentova studia. 6. Pro přerušení studia v doktorském studijním programu přiměřeně platí čl. 11 SZŘ. 7. Stipendium hrazené z dotace je přiznáno všem studentům presenční formy doktorského studia. Výši stipendia v souladu se stipendijním řádem Univerzity Karlovy stanoví děkan.

Část IV Státní zkoušky, obhajoby Čl. 15 Státní závěrečná zkouška, obhajoba 1. BZK je veřejná, skládá se před zkušební komisí. Sestává ze dvou nebo více částí podle počtu studovaných oborů – obhajoby bakalářské práce, na ni navazující zkoušky z diplomního oboru, ve studiu v kombinaci pak ještě ze zkoušky z nediplomního oboru, která se skládá nezávisle na 15

ostatních dvou částech. Obsah ústní zkoušky je integrován u studia v kombinaci do max. dvou zkušebních předmětů za každý obor, u jednooborového studia do max. čtyř zkušebních předmětů. O konání BZK nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise. Počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Předpokladem pro konání jakékoli části BZK je absolvování povinných předmětů, které pro konání této části státní závěrečné zkoušky stanoví akreditovaný studijní plán. 2. Předpokladem pro konání jakékoli části BZK je absolvování povinných předmětů, které pro konání této části státní závěrečné zkoušky stanoví akreditovaný studijní plán. 3. Bakalářská práce má rozsah podle povahy oboru a tématu, zpravidla však nejméně 40 stran formátu A4 (30 řádků na stránku, 60 znaků na řádku, celkově 72 000 znaků). Musí obsahovat formální náležitosti dle čl. 15 odst. 13. Bakalářská práce nemusí přinášet nové vědecké poznatky, postačuje samostatné shrnutí dosavadního zpracování problematiky, případně je zaměřena na užití oboru v praxi. Student musí prokázat schopnost orientace v odborné literatuře a práce s prameny. Práce se odevzdává ve dvou vázaných exemplářích. Musí být podána v jazyce českém, v cizím jazyce může být podána jen se souhlasem vedoucího příslušné základní součásti fakulty. 4. Student má právo navrhnout téma své bakalářské práce a jejího vedoucího z řad akademických pracovníků základní součásti fakulty. Téma zadává na základě žádosti studenta písemně vedoucí základní součásti fakulty. Bakalářská práce je hodnocena „výborně“ – „velmi dobře“ – „dobře“ – „neprospěl/a“. 5. Obhajoba bakalářské práce je veřejná, koná se před zkušební komisí, která je zpravidla doplněna o vedoucího bakalářské práce a oponenta. Vedoucí a oponent písemně posoudí práci a navrhnou klasifikaci. Student musí mít možnost seznámit se s posudky včetně navržené klasifikace nejpozději tři pracovní dny před datem obhajoby. O klasifikaci rozhoduje komise v neveřejném hlasování. 6. Závaznou přihlášku k BZK podává student na předepsaném tiskopise vedoucímu základní součásti fakulty po kontrole předepsaných studijních povinností nejpozději do 30. 4., 31. 7. nebo 15. 12. Termíny pro odevzdání bakalářských prací stanoví vedoucí základní součásti fakulty při dodržení obecných ustanovení dle odst. 14. 7. SZZK je veřejná, skládá se před zkušební komisí. Je složena ze dvou nebo více částí podle počtu studovaných oborů – obhajoby diplomové práce, na ni navazující zkoušky z diplomního oboru, ve studiu 16

v kombinaci pak ještě ze zkoušky z nediplomního oboru (resp. oborů), která se skládá nezávisle na ostatních dvou částech. Obsah ústní zkoušky je integrován u studia v kombinaci do max. dvou zkušebních předmětů za každý obor, u jednooborového studia do max. čtyř zkušebních předmětů. O konání SZZK nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise. Počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. 8. Předpokladem pro konání jakékoli části SZZK je absolvování povinných předmětů, které pro konání této části státní zkoušky stanoví studijní plán. 9. Diplomová práce má rozsah podle povahy oboru a tématu, zpravidla nejméně 60 stran formátu A4 (30 řádků na stránku, 60 znaků na řádku, celkově 108 000 znaků). Musí mít formální náležitosti dle čl. 15 odst. 13. Odevzdává se ve dvou vázaných exemplářích. Musí být podána v jazyce českém, v cizím jazyce může být podána jen se souhlasem vedoucího příslušné základní součásti fakulty. Student musí prokázat schopnost samostatného tvůrčího zpracování problematiky. 10. Student má právo navrhnout téma své diplomové práce a jejího vedoucího obvykle z řad pracovníků základní součásti. Diplomový úkol písemně zadává studentovi a další podmínky stanoví vedoucí základní součásti fakulty. 11. Obhajoba diplomové práce předchází ústní zkoušce z předepsaných předmětů. Je veřejná, koná se před zkušební komisí, která je zpravidla doplněna o vedoucího diplomové práce a oponenta. Vedoucí diplomové práce a oponent písemně posoudí práci a navrhnou klasifikaci. Diplomová práce je klasifikována známkami „výborně“ – „velmi dobře“ – „dobře“ – „neprospěl/a“. Student musí mít možnost seznámit se s posudky včetně navržené klasifikace nejpozději tři pracovní dny před datem obhajoby. O klasifikaci rozhoduje komise v neveřejném hlasování. 12. Závaznou přihlášku k SZZK podává student na předepsaném tiskopise vedoucímu základní součásti fakulty po kontrole předepsaných studijních povinností nejpozději do 30. 4., 31. 7. nebo 15. 12. Termíny pro odevzdání diplomových prací stanoví vedoucí základní součásti fakulty při dodržení obecných ustanovení dle odst. 14. 13. Bakalářská, diplomová a disertační práce musí mít příslušné formální náležitosti: obsah, soupis použité literatury, poznámkový aparát a zpravidla přílohy. Na samostatném listě umístěném za titulním listem musí být prohlášení autora o původnosti práce: „Prohlašuji, že jsem bakalářskou (diplomovou, disertační) práci vypracoval/a samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury“. Titulní list musí obsahovat tyto údaje: 17

a. název vysoké školy, fakulty a základní součásti, kde byla práce podána, b. studijní obor, studijní program (platí pro doktorské studium), c. jméno autora práce, d. název práce, e. jméno vedoucího práce, případně konzultanta práce, f. rok podání práce. 14. BZK a SZZK se konají ve třech obdobích: - poslední dva týdny v květnu a první týden v červnu, - poslední dva až tři týdny v září, - poslední týden v lednu a první dva týdny v únoru. Konkrétní termíny stanoví děkan, a to do 10.5., 1.9. nebo 31.12. Pro obory, kde je to zdůvodněno, může děkan povolit odchylku od uvedených termínů. 15. Příslušné části BZK nebo SZZK musí student složit nejpozději do dvou let od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy splnil předpoklady pro to, aby mohl konat BZK nebo SZZK nebo její část. Splnění předpokladů pro konání BZK, SZZK nebo jejich části fakulta studentovi oznámí. 16. Zkušební komisi pro BZK a SZZK tvoří předseda a nejméně dva další odborníci v daném oboru. Předsedu a členy komise jmenuje děkan fakulty z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty; předseda je členem komise. Další členy komise jmenuje ministerstvo. Pokud se na výuce oboru podílí více základních součástí fakulty, dohodnou se jejich vedoucí na vhodném zastoupení. Konkrétní složení komise pro jednotlivou BZK a SZZK určuje děkan. V jednom studijním programu lze zřídit více komisí. 17. BZK, SZZK i jejich části a jednotlivé předměty se klasifikují známkami „výborně“ – „velmi dobře“ – „dobře“ – „neprospěl/a“. O klasifikaci rozhoduje komise neveřejným hlasováním. Známkou výborně se příslušná část BZK nebo SZZK klasifikuje právě tehdy, obdržel-li student z jednotlivých předmětů známku výborně nebo nejvýše z jednoho předmětu známku velmi dobře a z ostatních výborně. BZK nebo SZZK je hodnocena celkově výborně, pokud jsou všechny její části klasifikovány známkou výborně. Byl-li některý předmět části BZK nebo části SZZK klasifikován známkou „neprospěl/a“, klasifikuje se příslušná část BZK či SZZK známkou „neprospěl/a“ a při opravném termínu se opakuje celá.

18

18. Státní doktorská zkouška (SDZK) se koná před zkušební komisí (dále jen “komise”). Průběh a vyhlášení výsledků SDZK jsou veřejné. Rozsah, případně zkušební okruhy SDZK jsou vymezeny individuálním studijním plánem v souladu s akreditací a mohou vycházet z tématu disertační práce. O konání SDZK vyhotoví předseda komise protokol, který podepisuje předseda komise a všichni přítomní členové komise. Protokol zachycuje položené otázky (diskutovaná témata, zadané úkoly), odpovědi studenta a případné výhrady členů komise k nim, v závěru pak stanovisko komise, zda student splnil požadavky stanovené pro SDZK v individuálním studijním plánu podle čl. 13 odst. 1c, zejména zda prokázal schopnost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje, a klasifikaci SDZK dle odst. 26. Předseda komise nebo v zastoupení jiný člen komise zajistí doručení protokolu do dvou pracovních dnů od konání zkoušky do úřední dokumentace studentova studia. 19. Státní doktorskou zkoušku (SDZK) může student skládat až po složení všech atestací předepsaných individuálním studijním plánem. Přihlášku k SDZK podává student proděkanovi pro studium po kontrole předepsaných studijních povinností nejpozději deset měsíců před uplynutím maximální doby studia. Termín SDZK stanoví děkan na návrh předsedy oborové rady nejpozději dva měsíce po podání přihlášky tak, aby bylo možné ji vykonat nejpozději do čtyř měsíců od podání přihlášky. Do těchto lhůt se nezapočítává doba letních prázdnin. Termín se zveřejní nejméně měsíc předem na úřední desce. Student může od SDZK odstoupit nejpozději týden před jejím konáním písemným oznámením předsedovi komise a svému školiteli. Studentu, který se z vážných příčin nedostavil k SDZK a který do tří dnů svou neúčast řádně zdůvodnil, umožní děkan vykonat zkoušku v nejbližším možném termínu; tento termín se považuje za řádný. 20. Obhajoba disertační práce se koná před zkušební komisí (dále jen “komise”). Průběh a vyhlášení výsledků obhajoby jsou veřejné. O konání obhajoby se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise. Zápis zaznamenává průběh obhajoby, zejména výhrady k disertační práci přednesené v průběhu obhajoby a odpovědi studenta na připomínky školitele, oponentů, popř. také dalších účastníků obhajoby. Dále zápis uvádí, zda a nakolik podle členů komise student splnil požadavky stanovené pro obhajobu disertační práce v individuálním studijním plánu podle čl. 13, zejména zda a nakolik podle členů komise prokázal schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje. V závěru zápisu je uvedeno rozhodnutí komise a výsledek neveřejného hlasování. Zápis provádí osoba pověřená předsedou oborové rady, která předá text zápisu předsedovi komise nejpozději do dvou pracovních dnů od konání zkoušky. Předseda komise nebo v zastoupení jiný člen komise zajistí doručení zápisu do čtyř pracovních dnů od konání zkoušky do úřední dokumentace studentova 19

studia. Do deseti dnů po odevzdání zápisu k němu mohou připojit své stanovisko všichni účastníci a obhajoby, tedy členové komise i student. 21. Přihlášku k obhajobě spolu s disertační prací podává student proděkanovi pro vědu až po složení SDZK nejpozději šest měsíců před uplynutím maximální doby studia. Termín obhajoby stanoví děkan na návrh předsedy oborové rady nejpozději čtyři měsíce po podání přihlášky tak, aby bylo možné obhajobu vykonat nejpozději šest měsíců od podání přihlášky. Do těchto lhůt se nezapočítává doba letních prázdnin. Termín se zveřejní nejméně měsíc předem na úřední desce. Student může od obhajoby odstoupit nejpozději týden před jejím konáním písemným oznámením předsedovi komise a svému školiteli. Studentu, který se z vážných příčin nedostavil k obhajobě, a který do tří dnů svou neúčast řádně zdůvodnil, umožní děkan vykonat zkoušku v nejbližším možném termínu; tento termín se považuje za řádný. 22. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Disertační práci student odevzdává ve třech vázaných a jednom elektronickém exempláři a musí mít formální náležitosti dle odst. 16. 23. Spolu s prací student předloží pro účely obhajoby teze disertační práce v jedné tištěné a elektronické verzi. Rozsah tezí nesmí překročit 15 normalizovaných stran (27000 znaků). Teze musí v záhlaví obsahovat: název vysoké školy a fakulty, kde se koná obhajoba, studijní program a obor, ve kterém je práce předkládána, jméno studenta, název disertační práce, jméno školitele, případně konzultanta, datum odevzdání práce. 24. Komise ustanoví nejpozději do jednoho měsíce od podání přihlášky k obhajobě dva oponenty, kteří vypracují posudek předložené disertační práce. Oponentem nemůže být ustanoven školitel nebo konzultant. Školitel vypracuje písemné vyjádření zahrnující celkové hodnocení studentova studia a předložené disertační práce. V posudku se oponenti vyjádří, zda práce odpovídá požadavkům stanoveným odst. 20 a 22. Dále zhodnotí původnost práce, její přínos pro daný obor a úroveň a způsob jejího zpracování, uvedou případné výhrady k práci a navrhnou klasifikaci. Oponenti vypracují posudek a školitel písemné vyjádření nejpozději do dvou měsíců od podání přihlášky k obhajobě. Všechny posudky musí být nejpozději měsíc před konáním obhajoby uloženy v úřední dokumentaci studentova studia a zaslány studentovi na jím uvedenou adresu.

20

25. Předsedu a členy komise SDZK a komise pro obhajoby disertační práce jmenuje na návrh oborové rady děkan z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty; alespoň jeden člen komise není členem akademické obce fakulty. Členem komise pro SDZK i pro obhajobu je vždy školitel; oponenti jsou členy komise pro obhajobu a mohou být jmenováni také předsedou této komise. Další členové komise jsou jmenováni ministerstvem. Předseda je členem komise. Počet členů komise přítomných při SDZK a obhajobě disertační práce nesmí být menší než tři. Pro jeden studijní program lze zřídit více komisí. 26. SDZK a obhajoba disertační práce se klasifikují “prospěl/a” - “neprospěl/a”. O klasifikaci jednotlivých předmětů SDZK a obhajoby disertační práce rozhoduje komise v neveřejném hlasování; v případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Pokud komise stanovila klasifikaci „neprospěl/a“ v případě obhajoby disertační práce, určí, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit. SDZK i obhajobu disertační práce lze opakovat jen jednou, nejdříve po šesti měsících. 27. BZK, SZZK, SDZK nebo obhajobu disertační práce nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení, ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil.

Část V Ukončení studia Čl. 16 Řádné ukončení studia 1. Bakalářské a magisterské studium se ukončuje dnem vykonání poslední části státní závěrečné zkoušky. Studium v kombinaci je ukončeno vykonáním státní závěrečné zkoušky ze všech studovaných oborů, uzavření jednoho z oborů studia v kombinaci neopravňuje k vydání diplomu. Doktorské studium se ukončuje dnem obhájení disertační práce. Celkový výsledek doktorského studia se hodnotí stupnicí prospěl/a – neprospěl/a. 2. Celkový výsledek bakalářského nebo magisterského studia se hodnotí na základě výsledků atestací v rámci povinného studijního plánu, BZK a SZZK stupnicí „prospěl/a s vyznamenáním“ – „prospěl/a“. Hodnocení s vyznamenáním se přiznává studentům, kteří absolvovali studium svého

21

oboru (u studia v kombinaci svých oborů) s průměrným prospěchem alespoň 1,50, žádnou zkoušku neskládali v opravném termínu, nebyli hodnoceni známkou dobře a při BZK nebo SZZK byli hodnoceni známkou výborně. Student, který by mohl získat hodnocení s vyznamenáním, brání mu v tom však nejvýše dvě známky dobře za celé studium, může požádat děkana o možnost vykonat opravné zkoušky z příslušných předmětů. Tyto opravné zkoušky je nutno složit před poslední částí BZK nebo SZZK a nelze je opakovat. 3. Student, který složil všechny studijní povinnosti předepsané studijním plánem, avšak ani v opravných termínech nesložil BZK nebo SZZK, může požádat děkana o úřední výpis všech složených zkoušek. 4. Jako doklad řádného ukončení studia se absolventovi bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu uděluje při promoci vysokoškolský diplom a vysvědčení o BZK, SZZK nebo SDZK a obhajobě disertační práce. Absolvent si na základě žádosti může vyžádat potvrzení o složených zkouškách jako dodatek k diplomu. Absolventům bakalářského studia se uděluje akademický titul bakalář (zkratka Bc., uváděná před jménem), absolventům magisterského studia se uděluje akademický titul magistr (zkratka Mgr., uváděná před jménem), absolventům doktorského studia se uděluje akademický titul doktor (zkratka Ph. D., uváděná za jménem). Čl. 17 Jiné ukončení studia 1. Studium se dále ukončuje: a. zanecháním studia; dnem ukončení je den, kdy bylo fakultě doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia b.nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu, tedy pokud student: a) nesloží atestaci z povinného či povinně volitelného předmětu, nebo z předmětu individuálního studijního plánu doktorského studia, b) nezíská předepsaný počet kreditů pro zápis do dalšího ročníku, c) nesloží ve stanoveném časovém limitu BZK nebo SZZK, d) neukončí řádně studium do konce maximální doby studia,

22

e) nezapíše se do studia nebo dalšího ročníku, f) studující jeden obor studia v kombinaci podle čl. 2, odst. 8, písm. b) nesplní průběžnou kontrolu studia podle čl. 7, odst.6, g) nezapíše se ke studiu ve stanoveném termínu po ukončení přerušení, h) nesplní povinnosti individuálního studijního plánu podle čl. 13, odst. 3. c. odnětím akreditace studijnímu programu; dnem ukončení studia je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva d. zánikem akreditace studijního programu; dnem ukončení studia je den, ke kterému univerzita oznámila zrušení studijního programu e. vyloučením ze studia podle disciplinárního řádu; dnem ukončení studia je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. Rozhodnutí děkana o ukončení studia se v těchto případech vydává bezprostředně poté, co předmětná skutečnost nastala. 2. Student může být znovu přijat ke studiu na fakultu (i na tentýž obor) pouze na základě nového přijímacího řízení. Přijetí studenta na tentýž obor jednooborového studia nebo totéž studium v kombinaci, které již studuje, je vyloučeno. 3. Studentovi, který byl znovu přijat ke studiu po předchozím ukončení studia, může děkan uznat atestace dle čl. 7, odst. 9. 4. Student může požádat děkanát o úřední výpis složených zkoušek.

Část V Čl. 18 Přechodná a závěrečná ustanovení 1. Tento SZŘ byl schválen akademickým senátem FF UK dne ...... a nabývá platnosti dnem schválení akademickým senátem UK.1

1

AS UK schválil tento předpis dne …

23

2. Tento SZŘ platí pro studium studijních programů, které byly akreditovány v souladu s tímto SZŘ. Pro tyto studijní programy nabývá účinnosti prvním dnem po dni nabytí jeho platnosti. 3. Žádosti o akreditace studijních programů strukturovaného studia podané poté, co tento SZŘ vstoupí v platnost, budou posuzovány podle tohoto SZŘ. 4. Pro studium studijních programů, které byly akreditovány v souladu se stávajícím SZŘ, zůstává v platnosti dosud platný SZŘ, schválený akademickým senátem FF UK dne 8.7.1999 se zapracováním pozdějších změn a doplňků.

Doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. předseda AS UK FF

Prof. PhDr. Jaroslav Vacek, CSc. děkan UK FF

předseda AS UK

24