OBSAH Obsah .............................................................................................................................................................1 Úvod ..............................................................................................................................................................2 Metodika a materiál .......................................................................................................................................3 Excerpce publikovaných zdrojů............................................................................................................5 Podklady ke správním řízením..............................................................................................................5 Výsledky a diskuse ........................................................................................................................................6 Počet nalezených hnízd a hnízdní početnost.........................................................................................6 Druh hnízdního stromu a výška umístění hnízda..................................................................................7 Podklady ke správním řízením..............................................................................................................8 Poděkování............................................................................................................................................8 Literatura........................................................................................................................................................9 Příloha..........................................................................................................................................................10
Doporučená citace díla: MANDÁK, M. 2010. Monitoring výskytu jestřába lesního (Accipiter gentilis) na území Moravskoslezského kraje. Ostrava: 2010. 11 s. a XVI s. přílohy. Depon. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava. Nepubl.
1
ÚVOD Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) je široce rozšířeným dravcem, který obývá především lesnatou kulturní krajinu po celém území České republiky. V druhé polovině minulého století došlo u tohoto druhu k poklesu početnosti – nejspíše následkem nadměrného odstřelu. Jestřáb totiž byl a stále ještě je částí myslivecké veřejnosti považován za škodnou. Na druhé straně je tento ohrožený dravec také často používaným opeřencem v sokolnictví (HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005). Tento projekt si kladl za cíl poprvé zmapovat současná hnízdiště jestřába lesního na území Moravskoslezského kraje a zároveň nashromáždit základní údaje o těchto lokalitách. Na základě získaných dat byly předloženy podklady pro správní řízení týkající se udělování výjimek pro vybírání mláďat jestřábů pro sokolnické účely.
2
METODIKA A MATERIÁL Všechny dostupné publikované i nepublikované záznamy od roku 1970, nacházející se především v materiálech S.O.S., a znalosti některých ornitologů o hnízdištích jestřába lesního, na nichž bylo v minulých letech hnízdění prokázáno (kategorie průkaznosti D) nebo alespoň předpokládáno (min. pozorován pár dospělců v hnízdní době, tj. kategorie C3 a vyšší podle kritérií ŠŤASTNÉHO et al. 2006), byly v hnízdním období roku 2010 prověřeny terénními kontrolami. Přehled publikovaných hnízdišť (názvy lokalit i text záznamů jsou přebrány v původním znění) s dalšími informacemi je uveden v tab. 1. Tab. 1: Publikovaná hnízdiště (seřazeno vzestupně podle nejstaršího roku hnízdění)
Č. Lokalita (okres) Velké Heraltice (OP) 2 Třanovice (FM) 1
3 Studénka (NJ)
4
Hukvaldy – Skalka (NJ)
5 Děrné (NJ)
Bílá – Bumbálka (FM) 7 Bílov (NJ)
Rok Zjištěné skutečnosti
Zkrácená citace zdroje
1975 hnízdo
Orn. poz., 1976, s. 5
1977 1977 1978 1977 1980 1996 1997 1977 1981 1982 1983 1985
hnízdo s 3 mladými hnízdo samice ve hnízdě hnízdo s vejci pár v toku hnízdo s mláďaty hnízdo s mláďaty hnízdo s opuštěnou snůškou hnízdo hnízdo obsazené hnízdo pull. na hnízdě
Orn. poz., 1978, s. 9 Orn. poz., 1978, s. 8 Orn. poz., 1979, s. 5–6 Orn. poz., 1978, s. 9 Acr., 1981, roč. 2, č. 2, s. 11 Acr., 1997, č. 17, s. 46 Acr., 2000, č. 18, s. 38 Orn. poz., 1978, s. 8 Acr., 1982, roč. 3, č. 3, s. 5 Acr., 1983, roč. 4, č. 5, s. 5 Acr., 1984, roč. 5, č. 6, s. 5 Buteo, 1986, č. 6, s. 13
Kontroloval (datum r. 2010) M. Miškovský (18. 6.) M. Mandák (4. 5.) L. Boucný (27. 3.)
Bližší lokalizace M. Mandák (20. 3.) uvedena až u roku 1996.
M. Mandák (29. 5.)
1978 vyvedené hnízdo
Orn. poz., 1979, s. 6
M. Mandák (14. 8.)
1978 hnízdo se 2 mladými
Orn. poz., 1979, s. 6
8 Lukavec (NJ)
1978 pár vyvedl 2 mláďata
Orn. poz., 1979, s. 5
9 Těškovice (OP) 10 Úvalno (BR)
1978 1978 1979 1982 1983 1980 1981 1981 1982 1986 1982 1982 1983 1983
Orn. poz., 1979, s. 6 Orn. poz., 1979, s. 6 Acr., 1980, roč. 1, č. 1, s. 19 Acr., 1983, roč. 4, č. 5, s. 5 Acr., 1984, roč. 5, č. 6, s. 5 Acr., 1981, roč. 2, č. 2, s. 11 Acr., 1982, roč. 3, č. 3, s. 5 Acr., 1982, roč. 3, č. 3, s. 5 Acr., 1983, roč. 4, č. 5, s. 5 Acr., 1987, roč. 8, č. 9, s. 18 Acr., 1983, roč. 4, č. 5, s. 5 Acr., 1983, roč. 4, č. 5, s. 5 Acr., 1984, roč. 5, č. 6, s. 5 Acr., 1984, roč. 5, č. 6, s. 5
M. Mandák (10. 8.) Z. Rambousek (?. ?.) M. Mandák (30. 5.) P. Meca (5. 8.)
6
11 Děhylov (OP) 12 Šumbark (KI) 13 Jestřabí (NJ) 14 Příbor (NJ) 15 Píšť (OP) 16 Sovinec (BR) 17 Dobroslavice (OP) 18 Velká Polom (OP) 19
Louky nad Olší – Loucký les (KI)
Karviná – les Oblázek (KI) 21 Hošťálkovice (OV) 22 Nová Bělá (OV) 20
23 Proskovice (OV)
pár pár pár v toku hnízdo hnízdo se 4 vyved. mláďaty hnízdo se 4 vejci pár hnízdo 1 ex. toká tok hnízdo s mláďaty hnízdo hnízdo se 2 vyved. mláďaty hnízdo se 3 vyved. mláďaty
1984 1 ad. ex. s mládětem 1998 samice na hnízdě
Acr., 1985, roč. 6, č. 7, s. 6 Acr., 2000, č. 18, s. 60
1984 1985 1985 1985 1985 1986 1993
Acr., 1985, roč. 6, č. 7, s. 6 Acr., 1986, roč. 7, č. 8, s. 8 Acr., 1986, roč. 7, č. 8, s. 8 Acr., 1986, roč. 7, č. 8, s. 8 Acr., 1986, roč. 7, č. 8, s. 8 Acr., 1987, roč. 8, č. 9, s. 5 Acr., 1995, č. 16, s. 20
svatební let páru 1 ad. a 1 juv. u hnízda obsazené hnízdo 2 obsazená hnízda obsazené hnízdo obsazené hnízdo 3 pull. ve hnízdě
3
Poznámka
M. Mandák (25. 4.) M. Mandák (29. 4.) M. Mandák (2. 6.) M. Mandák (10. 8.) P. Molitor (21. 4. a 9. 6.) P. Meca (31. 7.) M. Mandák (25. 4.) M. Mandák (28. 4.) Nekontrolováno Bližší lokalizace (nevhodné porosty) uvedena až u (HALUZÍK in verb.). roku 1998. M. Haluzík (celé hnízdní období) M. Mandák (27. 4.) M. Mandák (23. 3.) M. Mandák (24. 3.)
1985 samec s kořistí Šenov – Pežgovský 1987 2 mláďata ve hnízdě 24 les (OV) 1988 hnízdo se 2 mladými 1991 samice u hnízda se 3 mlad. 1985 pravděpodobně hnízdí pár 25 Stará Bělá (OV) 1989 obsazené hnízdo 1986 obsazené hnízdo 26 Jakartovice (OP) 1986 obsazené hnízdo 27 Kozmice (OP) 28 Velké Hoštice (OP) 1986 obsazené hnízdo 1986 samice s vyveden. mláďaty Chotěbuz1987 hnízdo se 4 mladými 29 Podobora (KI) 1989 vyvedené mládě Dolní Lomná – 1987 samec toká u hnízda 30 NPR Mionší (FM) samice se 3 mladými mimo 1987 31 Ostravice (FM) hnízdo 1988 hnízdo se 4 mladými 32 Šilheřovice (OP) 1989 obsazené hnízdo 33 Sedliště (FM) 1989 obsazené hnízdo Řepiště – Datyňský 2004 obsazené hnízdo (podrobněji 34 les (FM) 2005 ve zdroji z roku 2006) Dolní Lutyně – les 1990 2 ex. varují 35 Borek (KI) 1992 pár toká Jablunkov-Návsí 1992 pár hnízdí 36 (FM) samice zahání káni lesní, 1993 37 Odry (NJ) samec toká Bohuslavice – les 1994 pár 38 Bor (OP) Hlučín – les 1994 hnízdí 1 pár 39 Hrabová (OP) 1995 obsazené hnízdo 40 Krmelín (FM) Vřesina – les Oši 1995 tok 41 (OP) 1999 2000 2001 obsazené hnízdo 2002 42 Vítkov (OP) (podrobněji ve zdrojích) 2003 2004 2006 2001 1 ex. krmí v lese 1 juv. ex. 43 Zbyslavice (NJ) 2003 2004 Blahutovice – 2005 obsazené hnízdo 44 Hrabětický les (NJ) 2006 (podrobněji ve zdrojích) 2007 2008 Ostrava-Svinov – obsazené hnízdo 2004 45 Polanský les (OV) (podrobněji ve zdroji) Větřkovice – les obsazené hnízdo 2004 46 Dubina (OP) (podrobněji ve zdroji) Čeladná – okolí 1 pár krouží, z toho 1 ex. 2008 47 vrchu Ploština zřejmě s potravou (FM)
Acr., 1986, roč. 7, č. 8, s. 8 Acr., 1988, roč. 9, č. 10, s. 6 Acr., 1989, roč. 10, č. 11, s. 4 Acr., 1992, roč. 13, č. 14, s. 25 Acr., 1986, roč. 7, č. 8, s. 8 Acr., 1990, roč. 11, č. 12, s. 7 Acr., 1987, roč. 8, č. 9, s. 5 Acr., 1987, roč. 8, č. 9, s. 5 Acr., 1987, roč. 8, č. 9, s. 5 Acr., 1987, roč. 8, č. 9, s. 5 Acr., 1988, roč. 9, č. 10, s. 6 Acr., 1990, roč. 11, č. 12, s. 7
Bližší lokalizace M. Mandák (29. 4.) uvedena až u let 1988 a 1991. M. Mandák (27. 4.) P. Molitor (26. 7.) P. Molitor (8. 6.) P. Molitor (12. 6.) M. Mandák (1. 5.)
Acr., 1988, roč. 9, č. 10, s. 6
M. Mandák (11. 8.)
Acr., 1988, roč. 9, č. 10, s. 6
M. Mandák (13. 8.)
Acr., 1989, roč. 10, č. 11, s. 4 Acr., 1990, roč. 11, č. 12, s. 7
L. Boucný (6. 3.) M. Mandák (12. 5.)
Acr., 1990, roč. 11, č. 12, s. 7 Acr., 2006, č. 22, s. 57
R. Tomický (6. a 20. 5., 5. 6.)
Bližší lokalizace byla publ. jinde.
Bližší lokalizace uvedena až u roku 2005.
Acr., 1990, roč. 11, č. 12, s. 7 M. Mandák (5. 5.) Acr., 1992, roč. 13, č. 14, s. 45 Acr., 1992, roč. 13, č. 14, s. 25 M. Mandák (11. 8.) Acr., 1995, č. 16, s. 20
R. Tomický (7. a 19. 5., 12. 6.)
Acr., 1995, č. 16, s. 39
P. Molitor (8. 6.)
Acr., 1995, č. 16, s. 20
M. Mandák (27. 4.)
Acr., 1995, č. 16, s. 20
M. Mandák (24. 3.)
Acr., 1997, č. 17, s. 20
M. Mandák (26. 5.)
Acr., 2005, č. 21, s. 64, 81, 96, R. Tomický 116, 142 (9. a 16. 4.) Acr., 2007, č. 23, s. 57
Acr., 2005, č. 21, s. 96
M. Mandák (26. 5.)
Acr., 2005, č. 21, s. 142, 166 Acr., 2006, č. 22, s. 57 (zde také údaj z r. 2004) Acr., 2007, č. 23, s. 57 Acr., 2008, č. 24, s. 38
R. Tomický (3., 17. a 24. 4.)
Acr., 2005, č. 21, s. 166 Acr., 2005, č. 21, s. 166 Acr., 2009, č. 25, s. 80
Ve zdrojích uváděno k. ú. Hrabětice.
M. Mandák (16. a 24. 3.) R. Tomický (9. a 16. 4.) M. Mandák (13. 8.)
Vysvětlivky: Acr. … Zpravodaj Acrocephalus (Ostrava), který vydává Slezská ornitologická společnost (S.O.S.), pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) v Ostravě, od roku 1980 dosud. Orn. poz. ... Nepublikovaný oběžník S.O.S. vydávaný před zpravodajem Acrocephalus (Ostrava) v 2. polovině 70. let. Buteo ... Odborný celostátní časopis Buteo nepravidelně vydává ČSO.
4
Průzkum na výše uvedených lokalitách probíhal v hnízdním období jestřába lesního, tj. v období březen – polovina srpna, především v ranních a dopoledních hodinách ve vhodných (starších) lesních porostech. Cílem průzkumu bylo nalezení hnízda nebo alespoň zjištění skutečností nasvědčujících hnízdění – např. tok dospělců, nošení hnízdního materiálu či potravy apod. V případě potvrzení hnízdního výskytu mapovatelé do formulářů vyplňovali následující údaje: souřadnice GPS (podle www.mapy.cz), místní název hnízdní lokality (pokud byl znám), katastrální území, kvadrát síťového mapování, datum kontroly, umístění hnízda (druh stromu a přibližná výška umístění hnízda), popis biotopu a stav porostu, antropogenní vlivy na lokalitě, počet zjištěných jedinců jestřábů (s rozlišením pohlaví, příp. věku) a jejich chování (tok, nošení hnízdního materiálu/potravy apod.) a informace o hnízdění v letech 2001–2009 (pokud bylo známo). Někteří mapovatelé připojili k formulářům také fotodokumentaci hnízda či biotopu. EXCERPCE PUBLIKOVANÝCH ZDROJŮ Z území Moravskoslezského kraje jsou k dispozici celkem čtyři publikované práce o jestřábu lesním, a to od ZÁVALSKÉHO (1984, 1991), ORLA (1987) a MOLITORA (2009) – s výjimkou poslední práce ovšem bez konkrétních údajů o hnízdních lokalitách. Kromě výše uvedených záznamů (tab. 1) žádné další konkrétní informace o hnízdění jestřába lesního (v kategorii průkaznosti C a D) ze zájmového území od roku 1970 k dispozici nejsou. PODKLADY KE SPRÁVNÍM ŘÍZENÍM Na základě nashromážděných hnízdních dat byl stručně nastíněn pohled na problematiku správních řízení týkajících se vybírání mláďat jestřábů z hnízd pro sokolnické účely.
5
VÝSLEDKY A DISKUSE Terénní průzkum provedený na 47 dřívějších publikovaných lokalitách hnízdního výskytu jestřába lesního (tab. 1) prokázal existenci min. 8 hnízdních lokalit s celkem 11 hnízdy. Téměř stejný počet hnízd (10) nalezli mapovatelé prověřováním vlastních předchozích zkušeností nebo náhodně v rámci necílených průzkumů. Celkem se tak z území kraje podařilo získat údaje celkem o 21 obsazených hnízdech v roce 2010, jejichž přehled je uveden v tab. 2, kde jsou uvedeny základní údaje z vyplněných formulářů (kompletní informace se nacházejí na kartách v Portálu ISOP). Nálezy hnízd jsou znázorněny jednak v přehledné síťové mapě ČR (mapa 1), jednak na mapách velkého měřítka (mapa 2–18); většina z hnízd je zdokumentována (foto 1–17). Tab. 2: Přehled obsazených hnízdišť v roce 2010 (seřazeno abecedně podle okresů a k. ú.)
Datum
Druh stromu; výška umístění hnízda [m]
Slezské Pavlovice Horní Suchá
30. 3. konec března
olše lepkavá; 16 bříza bělokorá; 9
Ráj
březen a 10. 6.
smrk ztepilý; 12
Okres Katastrální území BR
KI
NJ
OP
OV
Rychvald 26. 3. Starý Bohumín 25. 4. Blahutovice 3., 17. a 24. 4. Studénka nad Odrou 27. 3. a 26. 6. Bolatice 21. 4. Hať 15. 5. Kozmice 8. 6. Kozmice 8. 6. Mokré Lazce 19. 6. Píšť 21. 4. Píšť 9. 6. Šilheřovice 6. 3.
modřín opadavý; 15 modřín opadavý; cca 10 borovice lesní; cca 10 olše lepkavá; cca 18 buk lesní; 17 bříza bělokorá; 17 modřín opadavý; 12 modřín opadavý; 14 borovice lesní; cca 22 lípa srdčitá; 18 borovice lesní; 18 modřín opadavý; 17
Šilheřovice
6. 3. a 30. 6.
buk lesní; 28
Velké Heraltice Vřesina u Opavy Závada u Hlučína Závada u Hlučína Stará Bělá
18. 6. 15. 5. 9. 6. 9. 6. 23. 3.
modřín opadavý; cca 20 m modřín opadavý; 15 borovice lesní; 15 modřín opadavý; 18 borovice vejmutovka; 18 m
Počet ex.
Zdroj
1 pár P. Molitor 1 ex. toká J. Stolarczyk 1 pár toká, poté J. Stolarczyk min. 2 juv. ex. u hnízda 1 ♀ na hnízdě M. Mandák 1 ♀ sedí na hnízdě V. Polák 1 pár R. Tomický 1 pár, poté vyvedené juv. ex. L. Boucný 1 ♀ na hnízdě P. Molitor 1 ♀ na hnízdě P. Molitor 1 ♀ s potravou P. Molitor 1 ♀ na hnízdě P. Molitor 1 tokající pár a 2 pull. M. Miškovský 1 ♀ na hnízdě P. Molitor 1 ♀ s potravou u hnízda P. Molitor 1 tokající pár L. Boucný 1 tokající pár, L. Boucný poté vyvedené juv. ex. 1 ♀ na hnízdě M. Miškovský 1 ♀ na hnízdě P. Molitor 1 asi ♀ v koruně stromu P. Molitor 1 ex. P. Molitor 1 ♀ na hnízdě M. Mandák
POČET NALEZENÝCH HNÍZD A HNÍZDNÍ POČETNOST Jak je z tab. 2 patrné, počet nalezených hnízd v jednotlivých okresech kraje byl velmi rozdílný. Hlavní roli sehrál fakt, že na území většiny okresů nepůsobí ornitolog zaměřený na tento druh dravce, potažmo se takového specialistu nepodařilo do projektu zapojit (několik ornitologů-specialistů se tomuto druhu již nevěnuje nebo se projektu nechtělo účastnit). Zcela jednoznačně byly nejlepší výsledky získány z okresu Opava (13 hnízd). Těžiště nálezů (9 hnízd) připadlo na Hlučínskou pahorkatinu, kde se nachází poměrně vysoká hnízdní denzita (MOLITOR 2009). Z okresu Opava bylo také doposud publikováno nejvíce údajů o hnízdištích (15), což je téměř třetina ze všech záznamů (viz tab. 1). Prověřováním těchto lokalit se ovšem mimo Hlučínskou pahorkatinu podařilo potvrdit hnízdní výskyt jestřábů jen na dvou z nich (lok. č. 1 a 32). Jednou z hlavních příčin tohoto stavu může být ta skutečnost, že se většinou jedná o velmi intenzivně hospodářsky využívané lesy, kde se nachází stále méně starých porostů (lok. č. 5, 6, 11, 17, 39, 41, 42 a 46 – poslední dvě zanikly v této sezoně vykácením), z nichž některé byly navíc v této sezoně narušeny rozsáhlými větrnými polomy (lok. 6
č. 5, 6 a 41). Na základě poměrně dobré znalosti okresu a meziročně klesající početnosti v Hlučínské pahorkatině (MOLITOR in litt.) činí odhad v okrese Opava max. 20 hnízdících párů. Navzdory nízkému zalesnění byly kvalitní výsledky získány i z okresu Karviná (4 hnízda), které pocházejí z různých oblastí. Z minulých let bylo odtud známo jen 5I hnízdních lokalit, z nichž 4 jsou značně poznamenány intenzivní těžbou [lok. č. 12, 19, 20 a 35, přičemž na lok. č. 19 a 20 jestřábi nehnízdí již řadu let (HALUZÍK in verb.)]. Vzhledem k celkově nízké lesnatosti činí odhad v okrese Karviná max. 10 hnízdících párů. Pouhá dvě hnízda byla nalezena (prověřováním publikovaných záznamů) v okrese Nový Jičín, odkud bylo doposud známo 10 konkrétních lokalit. Opět většina z nepotvrzených hnízdišť zřejmě zanikla z důvodu intenzivního hospodaření (lok. č. 4, 5, 7, 13, 14 a 43), navíc umocněného rozsáhlými polomy (lok. č. 5, 7 a 43). V letech 1975–1985 se populační hustotou tohoto druhu na území okresu podrobně zabýval OREL (1987), který zaznamenal ročně 7–19 hnízdních párů, přičemž horní hodnotu považuje za nejvyšší možný stav, a jako průměr uvádí 15 hnízdících párů, což představuje i současný odhad na území okresu Nový Jičín. Také v silně zastavěném okresu Ostrava – město byla nalezena dvě hnízdaII, přičemž známo bylo celkem 6 lokalit, z nichž lok. č. 21–23 a 24 jsou v důsledku intenzivní těžby tvořeny převládajícími mladými porosty; pouze na lok. č. 45 (PR Polanský les) zůstávají stanovištní podmínky k hnízdění velmi vhodné. Vzhledem ke stanovištním podmínkám okresu a relativně dobrému stavu znalostí činí odhad v okrese Ostrava – město 5 hnízdících párů. Zcela nedostatečně je ovšem známa situace v okrajových okresech kraje – Bruntálu a Frýdku-Místku, odkud se podařilo získat pouhý jediný údaj. Pouze na jedné lokalitě (lok. č. 2) došlo k výraznému omlazení lesních porostů, ostatní lokality jsou k hnízdění vhodné stále. Z těchto dvou okresů bylo i z minulosti známo málo záznamů (2 lokality z okresu BR a 7III lokalit z okresu FM). Situaci dále ztěžuje i fakt, že na 5 lokalitách nacházejících se v Beskydech (lok. č. 6, 30, 31, 36 a 47) bylo přesnější umístění publikováno jen na lok. č. 30 a 47, což hledání hnízd na rozsáhlých horských katastrálních územích společně s nízkou hnízdní hustotou (HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005) velmi komplikuje. Každopádně jestřáb v Beskydech není v současnosti rozhodně početným dravcem, což mj. dokládá letošní podrobný průzkum masivu Lysé hory a Travného (odkud bylo hnízdění známo), který nepřinesl žádný pozitivní výsledek (KŘENEK in litt.). Na základě značné rozlohy příhodných hnízdních biotopů a nekonkrétní informace o „několika hnízdech v okrese FM“IV je možno stanovit pouze hrubý celkový odhad v okresech Bruntál a Frýdek-Místek na 40 hnízdících párů. Celkovou hnízdní početnost jestřába lesního v kraji tak lze na základě výše uvedených odhadů stanovit na 90 párů. Průzkumem by tak byla podchycena zhruba 1/5 hnízd, což lze hodnotit jako reprezentativní vzorek regionální populace pro případný monitoring v budoucích letech, ke kterému by se vzhledem k mírně klesající hnízdní populaci jestřába v České republice (odhad počtu párů pro období let 1989–1989 činil 2 000–2 800 párů, pro období let 2001–2003 1 800–2 500 párů; ŠŤASTNÝ et al. 2006) mělo přistoupit. DRUH HNÍZDNÍHO STROMU A VÝŠKA UMÍSTĚNÍ HNÍZDA Z celkového počtu nalezených hnízd jich bylo 14 umístěno na jehličnanu (8 na modřínu, 5 na borovici a 1 na smrku) a 8 na listnáči (2 na olši, 2 na bříze, 2 na buku a po 1 na olši a lípě). Preferenci jehličnanů (66 z 89 hnízd) uvádějí i HUDEC et ŠŤASTNÝ (2005), kteří ale zmiňují, že nejvíce hnízd bylo nalezeno na smrku a jedli (celkem 45 hnízd). Na těchto dvou druzích dřevin bylo při krajském průzkumu nalezeno jen jediné hnízdo. I
Jedna z lokalit (lok. č. 12) je pravděpodobně totožná s lok. č. 24 v okrese OV. K termínu odevzdání tohoto projektu nebyl mapovatelem zaslán formulář k obsazenému hnízdu na k. ú. Poruba. Třetí (možné) hnízdiště v okrese OV bylo zaznamenáno na k. ú. Bartovice (Bartovický les – západně od lok. č. 24), kde byl 27. 3. zjištěn 1 ozývající se ex., poté (29. 4. a 5. 6.) ale již výskyt potvrzen nebyl (zřejmě kvůli rušení – kácení, polomy) (MANDÁK nepubl.). III Osmá lokalita (lok. č. 40) je katastrálně umístěna chybně (pravděpodobně šlo o okolní k. ú. v okrese OV), neboť na tomto území se prakticky nenacházejí žádné lesní porosty. IV Sdělení ornitologa, který neměl zájem podílet se na projektu. II
7
Kromě jediného (ve výšce 9 m) byla všechna ostatní hnízda nalezena ve 3 výškových kategoriích (10– 25 m), v nichž uvádějí HUDEC et ŠŤASTNÝ (2005) celkem 73 ze 79 případů nalezených hnízd. U celkem 13 z 19 hnízd nalezených v kraji byla výška odhadnuta do kategorie 15–20 m, což je v souladu s nashromážděnými daty HUDCE et ŠŤASTNÉHO (2005), kteří z této kategorie uvádějí také většinu hnízd (45 ze 79 případů). PODKLADY KE SPRÁVNÍM ŘÍZENÍM Jestřáb lesní je nejpoužívanější sokolnický dravec v České republice (ANONYMUS 200-). Zatímco sokolníci nespatřují v odebírání určitého počtu mladých jestřábů z přírody vážnější ohrožení pro populaci, ornitologové upozorňují na nutnost důkladné populační studie, bez níž nelze odpovědně odhadnout dopad odebírání mláďat jestřába na jeho populaci. Pro takovou studii však zatím existuje jen velmi málo systematicky nasbíraných údajů (SEDLÁČEK et al. 2002). Pro zodpovězení otázky „zda vůbec, příp. jaké množství mláďat vybírat“ je naprostou samozřejmostí aktuální znalost o velikosti populaci na určitém území většího rozsahu (řádově min. stovek km2). Pokud je mi známo, sokolníci ani ornitologové se exaktnímu stanovení velikosti hnízdní populace jestřábů na území Moravskoslezského kraje doposud nevěnovali. Prvním takovýmto pokusem v záběru celého kraje byl až tento projekt, během něhož se podařilo otázku velikosti populace částečně zodpovědět. Na základě získaných výsledků bylo dospěno k odhadu početnosti hnízdní populace v kraji (90 párů), což činí na území kraje o rozloze 5 427 km2 hnízdní hustotu 1,7 páru / 100 km2. Tato hodnota se nachází u dolní hranice hnízdních hustot udávaných HUDCEM et ŠŤASTNÝM (2005) z větších územních celků. Lze tedy konstatovat, že jestřáb lesní je na území Moravskoslezského kraje nepočetně hnízdícím druhem. Navíc křivka trendu hnízdní početnosti (i na nejlépe probádané Hlučínské pahorkatině), jak bylo zmíněno výše, je v posledních letech klesající. Tyto skutečnosti spolu s absencí jakékoliv populační studie odhadující dopad odebírání mláďat na velikost jestřábí populace mě vedou k názoru, že by se k vybírání mláďat nemělo v současné době přistupovat vůbec nebo jen ve výjimečných případech v oblastech s vyšší hnízdní hustotou. Jedinou známou oblastí splňující toto kritérium je v současné době Hlučínská pahorkatina, kde by se o povolení odebrání mláděte (1, max. 2 pull. ročně) v přítomnosti zástupce orgánu ochrany přírody mohlo uvažovat pouze v případě, pokud by počet obsazených hnízd v Hlučínské pahorkatině v roce odběru mláděte/mláďat neklesl pod současnou úroveň (9 hnízd) (MOLITOR in litt.) a zároveň pokud by žadatel vyčerpal možnost získání dravce z umělého odchovu. Vzhledem k tomu, že Klub sokolníků ČMMJ odchová ročně zhruba 20 jestřábů (SPEJCHAL 2007), je však nemožnost získání mláděte jestřába z umělého odchovu málo pravděpodobná. PODĚKOVÁNÍ Za sdělení cenných informací jsem zavázán Mgr. Patriku Molitorovi (Bílovec).
8
LITERATURA ANONYMUS. 200-. Metodické pokyny k chovu dravců a sov v péči člověka [on-line]. [200-], [cit. 2010-1116]. Dostupné z:
. HUDEC, K., ŠŤASTNÝ, K. (eds.) 2005. Fauna ČR: sv. 29/1: Ptáci – Aves: díl II/1. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1114-5. MOLITOR, P. 2009. Příspěvek k hnízdní bionomii jestřába lesního (Accipiter gentilis). Acrocephalus (Ostrava), 2009, č. 25, s. 101. OREL, P. 1987. Populační hustota dravých ptáků v okrese Nový Jičín a některé aktivní přístupy k jejich ochraně. In Dravci 1985: sborník referátů a příspěvků z celostátní pracovní porady: 1. díl. Red. J. Benešová. 1. vyd. Praha: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1987. s. 135–138. SEDLÁČEK, O., STEJSKALOVÁ, L., VOŘÍŠEK, P. 2002. Konference Dravci a sovy 2002: Mikulov na Moravě, 20.–22. 9. 2002 [on-line]. 30. 10. 2002, [cit. 2010-11-16]. Dostupné z: . SPEJCHAL, V. 2007. Historie a současnost získávání dravců pro sokolnictví. Svět myslivosti, 2007, roč. 8, č. 7, s. ?. ISSN 1212-8422. Dostupné z: . ŠŤASTNÝ, K., BEJČEK, V., HUDEC, K. 2006. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. 1. vyd. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. ZÁVALSKÝ, O. 1984. První zjištěné hnízdění páru jestřába lesního (Accipiter gentilis) v šatu mladých. Sylvia, 1984, č. 23/24, s. 136–138. ZÁVALSKÝ, O. 1991. Populační dynamika jestřába lesního na Ostravsku v letech 1977–1990. Acrocephalus (Ostrava), 1991, č. 13, s. 25–26.
9
Příloha
10
SEZNAM MAPOVÉ A FOTOGRAFICKÉ PŘÍLOHY Mapa 1: Znázornění hnízdišť v síťové (kvadrátové) mapě České republiky Hnízdiště jsou na mapách znázorněna červeným bodem. Foto 1: Hnízdo na k. ú. Slezské Pavlovice (30. 3. 2010) (Foto Patrik Molitor) Foto 2: Hnízdo na k. ú. Rychvald (26. 3. 2010) (Foto Martin Mandák) Foto 3: Hnízdo na k. ú. Blahutovice (24. 4. 2010) (Foto Radovan Tomický) Foto 4: Hnízdo na k. ú. Bolatice (21. 4. 2010) (Foto Patrik Molitor) Foto 5: Hnízdo na k. ú. Hať (15. 5. 2010) (Foto Patrik Molitor) Foto 6: Hnízdo na k. ú. Kozmice (8. 6. 2010) (Foto Patrik Molitor) Foto 7: Další hnízdo na k. ú. Kozmice (8. 6. 2010) (Foto Patrik Molitor) Foto 8: Hnízdo na k. ú. Mokré Lazce (19. 6. 2010) (Foto Martin Miškovský) Foto 9: Hnízdo na k. ú. Píšť (9. 6. 2010) (Foto Patrik Molitor) Foto 10: Další hnízdo na k. ú. Píšť (21. 4. 2010) (Foto Patrik Molitor) Foto 11: Hnízdo na k. ú. Vřesina u Opavy (15. 5. 2010) (Foto Patrik Molitor) Foto 12: Hnízdo na k. ú. Šilheřovice (6. 3. 2010) (Foto Luděk Boucný) Foto 13: Další hnízdo na k. ú. Šilheřovice (6. 3. 2010) (Foto Luděk Boucný) Foto 14: Hnízdo na k. ú. Velké Heraltice (18. 6. 2010) (Foto Martin Miškovský) Foto 15: Hnízdo na k. ú. Závada u Hlučína (9. 6. 2010) (Foto Patrik Molitor) Foto 16: Další hnízdo na k. ú. Závada u Hlučína (9. 6. 2010) (Foto Patrik Molitor) Foto 17: Hnízdo na k. ú. Stará Bělá (23. 3. 2010) (Foto Martin Mandák)
I
Mapa 1: Znázornění hnízdišť v síťové (kvadrátové) mapě České republiky
II
Foto 1
Foto 2
Foto 3
III
Foto 4
Foto 5
Foto 6
Foto 7
IV
Foto 8
Foto 9
Foto 10
Foto 11
V
Foto 12
Foto 13
VI
Foto 14
Foto 15
Foto 17
Foto 16
VII
