Obsah: 3. Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje a Akční plán jako soubor aktivit pro rok 2002 a další období

AKČNÍ PLÁN R O ZV O J E K R A J E pro rok 2002 a další období

-1–

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE KRAJE pro rok 2002 a další období

Obsah: 1.

Úvod

2.

Analýza sociálně ekonomické situace v Jihočeském kraji

3.

Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje a Akční plán jako soubor aktivit pro rok 2002 a další období

4.

Akční plán jednotlivých problémových okruhů programu rozvoje kraje pro rok 2002 a další období

5.

Nadstavbové projekty Akčního plánu

6.

Přílohy

Příloha č. 1

- Mezikrajové srovnání

Příloha č. 2

- Obsah projektové fiše

Příloha č. 3

- Tabulkový přehled předložených projektů

Přílohy č. 4 -10 - Přehledy projektů dle jednotlivých skupin

Vysvětlení některých použitých termínů: Kraj-je územním společenstvím občanů s právem na samosprávu. Orgány kraje jsou: zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad.Kraj může k plnění svých úkolů zakládat právnické osoby a organizační složky. Program rozvoje kraje( PRK) - dokument,který schvaluje zastupitelstvo kraje, které také zajišťuje jeho realizaci a kontroluje jeho plnění. Strategická vize-charakterizuje výchozí situaci kraje a cíle, kam má v horizontu programu kraj dospět. Regionální operační program NUTS II Jihozápad (ROP) – dokument, zahrnující posouzení současného stavu regionu NUTS II Jihozápad, stanovení prioritních os rozvoje regionu a vymezení aktivit pro využití nástrojů regionální politiky EU v letech 2000-2006. Sektorový operační program ( SOP) - programový dokument pro využívání Strukturálních fondů EU v linii vládních resortů (průmysl, doprava, zemědělství …) Řídící skupina (ŘS) - skupina, vedená předsedou 1. vicehejtmanem a složená z předsedů jednotlivých pracovních skupin a odborných garantů . Pracovní skupina (PS) - skupina složená ze zástupců významných institucí, neziskových organizací a podnikatelských subjektů, působících na území kraje a dalších odborníků. Projektová fiše - pojem používaný pro osnovu zpracovanou pro projekt za účelem jeho popisu.

-2–


1. Úvod V průběhu roku 2000 zpracovala Regionální rozvojová agentura RERA a.s. České Budějovice „Návrh programu rozvoje územního obvodu Budějovického kraje“. Podklady pro toto zpracování vytvořili odborníci z jednotlivých oblastí. Materiál měl pomoci nově vznikajícímu kraji při přípravě programu rozvoje. S návrhem programu se Zastupitelstvo Jihočeského kraje seznámilo již na svém 1. pracovním zasedání 30.1.2001 a přijalo jej jako podklad pro následné dopracování. Aktualizovaný Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje je základním strategickým a koncepčním materiálem pro další rozvoj Jihočeského kraje. Kraj při zpracování těchto podkladů opět využívá znalostí a zkušeností Regionální rozvojové agentury RERA a.s., která se již podílela na zpracování mnoha programových dokumentů. Program rozvoje kraje zároveň slouží na úrovni územní statistické jednotky NUTS II Jihozápad, kterou Jihočeský kraj tvoří spolu s krajem Plzeňským , jako základ pro zpracování Regionálního operačního programu – ROP. Plní na území NUTS II úlohu dokumentu, který rozpracovává ty problémové celky PRK, pro které bude snaha získat spolufinancování ze zdrojů EU. Jednotlivé strategické a programové dokumenty nejsou vytvářeny izolovaně. Jejich soustavu, základní úrovně a vazby znázorňuje následující schéma.

-3–


SOUSTAVA STRATEGICKÝCH A PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ PRO PODPORU REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

KRAJ

ČESKÁ REPUBLIKA

Zákon o podpoře regionálního rozvoje

Regionální programy rozvoje

Sektorové politiky

CSF Rámec podpory společenství

RDP - Národní rozvojový plán

1)

PRK – Program rozvoje kraje

ROP – regionální operační program (NUTS 2)

1)

SOP – sektorový operační program

SRP – sektorový rozvojový program

Opatření Aktivity Projekty




Realizace projektů

Realizace projektů

Realizace projektů

Realizace projektů

1)

Nařízení rady (ES) o financování z fondů EU

Strategický program ekonomického a sociálního rozvoje ČR

Strategie regionálního rozvoje ČR Strategie rozvoje kraje

Dlouhodobé koncepce

EVROPSKÁ UNIE

Větev s finanční podporou EU

-4–

Zásady spolufinancování EU


2. Analýza sociálně ekonomické situace v Jihočeském kraji

Zpracovaný Akční plán obsahuje stručný přehled, charakterizující výstupy jednotlivých analýz. Součástí přehledu je i zpracované mezikrajové srovnání, posuzující vývojové trendy na území Jihočeského kraje ve srovnání s ostatními kraji v ČR, případně ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Detailní rozpracování problematiky stavu a vývojových trendů v jednotlivých oblastech je obsahem Programu rozvoje kraje, jehož je akční plán nedílnou součástí. Základní charakteristiky Jihočeského kraje Jihočeský kraj představuje geograficky poměrně uzavřený celek, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina. Rozloha kraje činí 10 055 km2, což je 12,8 % rozlohy celé České republiky. Území kraje náleží do povodí horní a střední Vltavy s přítoky Otavou, Lužnicí, Malší, Blanicí a mnohými dalšími. V minulosti zde bylo vybudováno více než 7 000 rybníků. Kromě toho na území kraje byla vybudována velká vodní díla Lipno (největší vodní plocha v České republice 4 870 ha), Orlík a také Římov, který zásobuje pitnou vodou značnou část kraje. V posledních letech byla v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Temelín vybudována vodní nádrž Hněvkovice. Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, nejsou zde téměř žádné zdroje energetických surovin. Významným přírodním bohatstvím jsou však rozsáhlé lesy, zejména na Šumavě a v Novohradských horách. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních zdrojů je významnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. Jihočeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnění z celé České republiky. Podle předběžných výsledků sčítání lidu měl k 1.3.2001 více než 630 tis. obyvatel, což představuje hustotu osídlení 62,7 obyvatele na km2. Celkem je v kraji 623 samosprávných obcí s téměř 2 000 osadami. Demografické prognózy ukazují, že počet obyvatel se bude dlouhodobě mírně snižovat, i když tento pokles bude jedním z nejnižších v České republice. Jihočeský kraj má proti republikovému průměru poněkud mladší věkovou strukturu (průměrný věk je 38,1 roku). Nižší je zde rovněž úmrtnost (10,2 úmrtí na 1000 obyvatel) a naopak vyšší porodnost (9,0 živě narozených v přepočtu na 1000 obyvatel). Transformace hospodářství kraje po roce 1989 znamenala vznik značného množství ekonomických subjektů. Vznikaly jednak rozpadem velkých podniků všech odvětví a jednak vznikly podniky zcela nové, často v činnostech, které dříve nebyly zajišťovány (oblast obchodu a služeb).

-5–


V posledních letech rostl počet nezaměstnaných osob. V roce 2000 se však tendence obrátila a počty nezaměstnaných se postupně snižují. Počty uchazečů o zaměstnání podléhají každoročně sezónnímu vývoji. Koncem roku 2000 dosáhl počet uchazečů o zaměstnání 18 499 osob. Z okresů Jihočeského kraje vykazovaly nejnižší míru nezaměstnanosti okresy České Budějovice (4,43 %) a Jindřichův Hradec (4,87 %), naopak nejvyšší okres Český Krumlov (8,73 %). V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich více než polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus). Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci, výraznější podíl průmyslu je rovněž v okresech Tábor a Strakonice. V České republice však kraj nepatří mezi rozhodující průmyslové oblasti. V roce 2000 realizovali investoři se sídlem v kraji (bez drobných investorů do 20 zaměstnanců) hmotné a nehmotné investice v hodnotě 16,6 mld. Kč (3,5 % z ČR). Nejvýznamnější investiční akcí je výstavba jaderné elektrárny Temelín, spolu s doprovodnými investicemi. Kraj z hlediska mezinárodní dopravy zaujímá strategickou polohu na ose S-J. Krajem prochází důležité mezinárodní silnice, severojižní železniční koridor, evropská cyklistická i pěší stezka. Kraj leží v blízkosti dunajského koridoru. V kraji je veřejné letiště s mezinárodním provozem, potenciál nabízejí vojenská letiště. Problémem je vlastní napojení kraje na evropskou síť. Železniční a silniční sít vykazuje, vyjma částí pohraničí, relativně vysokou hustotu, ovšem zhoršující se technický stav. Situaci komplikuje vysoký nárůst počtu automobilů a automobilové dopravy. Dopravní obslužnost celkově nedosahuje standardů EU. Poštovní služby v kraji zajišťuje 266 pošt, to znamená, že poštu v místě má necelá polovina obcí. Síť školských zařízení tvoří 388 mateřských škol, 259 základních škol, 24 gymnázií, 60 středních odborných škol, 48 středních odborných učilišť, 14 vyšších škol. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na některé z 6 fakult. Jihočeská univerzita má 5 fakult - zemědělskou s detašovaným pracovištěm ekonomiky a techniky cestovního ruchu v Táboře, pedagogickou, biologickou, zdravotně sociální, teologickou; všechny mají své sídlo v Českých Budějovicích. V Jindřichově Hradci pak sídlí Fakulta managementu Vysoké školy ekonomické Praha. Zdravotnická péče je koncentrována především v 10 nemocnicích s cca 3 800 lůžky, dále v 4 odborných léčebných ústavech, 6 léčebnách pro dlouhodobě nemocné. Ambulantní péči pak zajišťuje 23 sdružených ambulantních zařízení a dalších zařízení. Kulturní zařízení se soustřeďují převážně ve městech, hlavně ve městech okresních. Mezi nejznámější kulturní zařízení patří Jihočeské divadlo, Alšova jihočeská galerie, přírodní divadlo s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově a mnohé další. . Tělovýchovné a sportovní vyžití je možné na řadě míst v celém kraji. Je zde řada možností pro sportovní vyžití. Životní prostředí kraje lze v rámci České republiky charakterizovat jako méně poškozené. Přesto je zde řada zdrojů znečištění, především v zemědělství a průmyslu.

-6–


Tok řeky Vltavy je na většině území charakterizován jako znečištěný, lepší je situace na řekách Otavě a Lužnici. Jako nejčistší je uváděn tok řeky Malše (zejména v okolí Římovské přehrady) a horní části toků řek Vltavy a Blanice. Lesní porosty jsou ze čtyř pětin hodnoceny jako bez poškození, zbývající část jako mírně poškozené. Území Jihočeského kraje mělo vždy více rekreační charakter než charakter průmyslově vyspělé oblasti. Snaha o zachování přírodního prostředí se odrazila ve zřízení Národního parku Šumava (rozloha 685 km2), chráněných krajinných oblastí Šumava (rozloha 999 km2), Třeboňsko (703 km2), Blanský les (217 km2), 272 maloplošných chráněných přírodních útvarů a celé řady chráněných přírodních výtvorů. Chráněna jsou rovněž díla lidských rukou. Městskými památkovými rezervacemi jsou historická centra měst České Budějovice, Český Krumlov (zařazeno mezi památky UNESCO), Jindřichův Hradec, Třeboň, Slavonice, Prachatice a Tábor. Přírodního prostředí s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období se jedná zejména o oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak šumavská lyžařská střediska Churáňov a Zadov. Specifikem kraje je rovněž vysoký počet zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy). Na území kraje se nalézá několik hraničních přechodů silničních (Dolní Dvořiště, Studánky,Nové Hrady, Nová Bystřice, Slavonice, Halámky, Přední Výtoň, České Velenice, Strážný, Stožec), 2 přechody železniční (České Velenice, Horní Dvořiště) a dále přechody, které jsou otevřeny nebo omezeny na pěší a cyklisty (Nové Údolí, Chlum u Třeboně, České Velenice, Přední Výtoň, Zadní Zvonková, Plešné jezero, Bučina a České Žleby). Kromě toho se v průběhu turistické sezóny, popřípadě k významným příležitostem, otevírají dočasné přechody pro pěší. V průběhu celého roku jsou pořádány na Výstavišti v Českých Budějovicích různé typy výstavnických akcí. Nejvýznamnějšími z nich jsou mezinárodní zemědělská výstava „Země živitelka“ a výstava „HOBBY“.

Mezikrajové srovnání Pro dokreslení přehledu o postavení kraje v rámci národního hospodářství a celorepublikového mezikrajového srovnání uvádíme přehled základních charakteristik kraje k 31. 12. 2000. Tabulkový přehled základních ukazatelů Jihočeského kraje ve srovnání s republikovým průměrem je uveden v příloze č. 1 Akčního plánu.

-7–


3. Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje a Akční plán jako soubor aktivit pro rok 2002 a další období

Program rozvoje kraje územního obvodu Jihočeského kraje jako strategický dokument obsahuje zejména : •

analýzu ekonomického a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry jeho rozvoje

•

vymezení prioritních oblastí v rámci jednotlivých problémových okruhů, jež je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s návrhy opatření, jejichž prostřednictvím má být podpora prováděna

•

úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky a zdravotnictví, vzdělávání, zemědělství, lesnictví a rybářství, podpory podnikání a cestovního ruchu. Při zpracování programu bylo využito pracovních skupin odborníků pro jednotlivé problémové okruhy: -

Infrastruktura (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační, informační)

-

Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy

-

Podpora a rozvoj podnikání

-

Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova

-

Sociální oblast a zdravotnictví

-

Životní prostředí

-

Vzdělávání, věda a sport

Jednotlivé pracovní skupiny jsou složené ze zástupců kraje, samosprávy a státní správy na

různých úrovních,

regionálních orgánů, podnikatelů, vysokých škol a výzkumných ústavů, komor, neziskových a zájmových organizací a dalších odborníků. Činnost těchto skupin je koordinována a usměrňována Řídící skupinou (ŘS) a zpracovatelem. Výsledky jednání byly spolu s dílčími výstupy prezentovány prostřednictvím webových stránek zpracovatele, čímž bylo umožněno připomínkování programu širokou veřejností a odborníky, kteří se nezúčastnili zpracování přímo. Výsledný materiál tak tvoří střednědobý programový dokument k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Lze jej charakterizovat jako program cílených opatření, příp. intervencí, přijatý pro stimulaci ekonomického a sociálního rozvoje kraje. Program rozvoje kraje je živý dokument, který by měl být za účasti kraje a na základě výsledků ročního hodnocení průběžně aktualizován a doplňován. Program rozvoje kraje se schválením zastupitelstvem stane základním programovým dokumentem.

-8–


Akční plán Vznik krajů v České republice vytváří situaci, kdy odpovědnost za ekonomický a sociální rozvoj kraje přebírají krajské orgány. Kraje tedy nebudou pasivními adresáty sektorově orientovaných aktivit jednotlivých ministerstev, nýbrž aktivními činiteli v regionálním rozvoji. Toto očekávání je doplněno postupným přesunem garancí za určené aktivity, který by měl být doprovázen také přesunem odpovídajících finančních zdrojů a odpovědností za jejich účelné a efektivní užití. Tvorba programu rozvoje kraje není jednorázovou aktivitou, ale předpokládá se jeho průběžná roční aktualizace. Postup práce s vytvořeným „živým“ dokumentem znázorňuje následující přehled postupu prací na jeho tvorbě a aktualizaci !

analýza situace a vývojových trendů rozvoje kraje a vnějšího okolí

!

stanovení (aktualizace) strategické vize a strategických cílů

!

formulace rozvojové strategie

!

transformace strategie do opatření, aktivit a klíčových projektů

!

určení rozpočtu požadovaného pro realizaci strategie

!

implementace strategie

!

monitorování a hodnocení realizace

!

zpětný návrat na příslušnou fázi procesu podle výsledku hodnocení - opakování části nebo celého procesu (cykličnost).

Jednou z hlavních částí programu je soubor víceletých opatření sdružených do problémových okruhů a opatření, zahrnující soubor aktivit realizovaných prostřednictvím projektů. Projektem přitom rozumíme nejen projekty hmotné a finanční povahy (ocenitelný projekt, studie, akce, stavba), nýbrž rovněž aktivity takového charakteru, jako jsou politiky, nástroje, politická podpora, lobying či jiné aktivity, které jsou zpravidla nefinanční povahy. Tyto

soubory aktivit, rozpracovávajících opatření do úrovně projektů, jejichž prostřednictvím by mělo docházet

k faktickému krokům k realizaci programu pak vytváří Akční plán (dále jen AP). AP tedy představuje, kromě stručné analýzy a charakteristiky kraje, i soubor projektových námětů, jehož základem jsou předložené návrhy na rozvojové projekty, shromažďované průběžně Krajským úřadem prostřednictvím odboru regionálního rozvoje. Předkládáním návrhů projektů jakýmkoliv subjektem jsou naplňovány demokratické principy a podporován zájem veřejnosti o regionální dění. Lze předpokládat, že v rámci realizace PRK bude posuzována celá řada rozvojových projektů z hlediska souladu s definovanými prioritami a kritérii stanovenými v PRK. Program rozvoje kraje a AP je tvořen poprvé a

souběžně jsou zpracovávány návrhy projektů, které vznikly

v jednotlivých pracovních skupinách. Pro možnost efektivního zpracování projektových námětů a další práce s nimi jsou navrhované projekty evidovány ve formě projektové fiše, jejíž osnova je součástí přílohy č. 2. Akční plán pak obsahuje "klíčové" projekty se zřejmým přínosem pro rozvoj regionu. Postup tvorby Akčního plánu Práce se souborem námětů, rozpracovaných do jednotlivých projektových fiší představuje zcela nový přístup k problematice podpory regionálního rozvoje. Cílem je vytvoření dostatečné kapacity, schopné efektivně využít prostředky z fondů Evropské unie. Maximální efektivity lze dosáhnout pouze cíleným a systematickým zavedením projektového principu za současné koordinace se sousedními a partnerskými regiony nejen v rámci České Republiky, ale i v rámci EU. Právě maximální využití synergického efektu ze společných postupů u aktivit přesahujících hranice kraje, či ovlivňujících sousední regiony pomůže zvýšit efektivnost vynaložených prostředků. Práce se souborem námětů, je dlouhodobý úkol, jehož prvním krokem je proces strategického a taktického programování rozvoje kraje.

-9–


Akční plán je souborem vybraných aktivit a navrhovaných projektů. Jednotlivé pracovní skupiny PRK částečně nahrazují zájmové skupiny, veřejné a podnikatelské subjekty, které by do budoucna měly být hlavním článkem podílejícím se na zpracování projektových námětů, které budou součástí akčního plánu. Při zpracování AP jednotlivé pracovní skupiny vycházely z několika limitů, ovlivňujících zpracování plánu pro rok 2002 a další období. Základním limitem je neznalost disponibilních finančních prostředků na realizaci navržených opatření. I přesto však současná legislativa jednoznačně vymezuje základní úkoly krajů pro následující období jako např. tvorba a naplnění koncepce odpadového hospodářství, energetiky a další. U těchto aktivit lze předpokládat podporu jednotlivých resortů. Dalším z limitujících faktorů je nedostatek regionálních dat. Neexistence těchto dat spolu s ostatními důvody vedly pracovní skupiny k sestavení Akčního plánu PRK pro rok 2002 a další období převážně se zaměřením na vytváření koncepcí systémového prostředí. Samostatný soubor aktivit je vytvářen projekty, které jsou v současné době vykonávány nezávislými subjekty a organizacemi a jejichž realizace je v rámci akčního plánu podpořena. Projekty za jednotlivé pracovní skupiny byly seřazeny dle priorit viz. přílohy č. 4 – 10.

- 10 –


4. Akční plány jednotlivých problémových okruhů programu rozvoje kraje pro rok 2002 a další období

Analytické závěry PS byly použity k vypracování konkrétních projektů, které by měly ve svém důsledku vést k naplňování strategických vizí Projekty navržené k realizaci jsou rozděleny do jednotlivých problémových okruhů tak, jak je doporučily příslušné PS. V úvodu každého okruhu je jasně definována strategická vize, strategický cíl a jednotlivá dílčí opatření, jak těchto cílů dosáhnout. Jednotlivé navržené projekty pak přímo korespondují s vytčenými cíli. Soubor projektů je utříděn tabulkovou formou ( konkrétně přílohy č. 4 – 10 ) a to samostatně pro jednotlivé definované problémové okruhy.

- 11 –


Infrastruktura (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační a informační) Výchozí situace: Kraj je situován na významné dopravní ose S-J mezinárodního významu a ose Z-V národní důležitosti. Krajem prochází důležité mezinárodní silnice a severojižní železniční koridor, ale i hlavní evropská cyklistická stezka a pěší trasa. Problémem je využití tohoto potenciálu ve prospěch udržitelné dopravy a napojení kraje na evropskou dopravní síť včetně zvýšení kapacity hraničních přechodů a dále stupeň využití obnovitelných zdrojů a úspor energie, využití moderních informačních prostředků a služeb.

V oblasti dopravní, vodohospodářské, energetické, komunikační a informační infrastruktury se Program rozvoje kraje zaměřuje zejména na vybudování a rozvoj infrastruktury nezbytné pro další rozvoj kraje, pokrytí potřeb obyvatel, návštěvníků i podnikatelských subjektů. Důraz je kladen především na vybudování klíčových mezinárodních a nadregionálních dopravních propojení, dobudování krajských dopravních propojení, dopravy uvnitř kraje a nezbytné infrastruktury v rekreačních oblastech, zlepšení dopravní obslužnosti, rozvoj vodohospodářské infrastruktury, využití, zabezpečení a ochrana vodních zdrojů, ploch a toků, využití obnovitelných zdrojů a úspor energie, využití potenciálu vytvářeného evropského liberalizovaného trhu v oblasti energetiky a telekomunikací, rozvoj energetické, telekomunikační a informační infrastruktury, rozvoj informačních, komunikačních a správních služeb veřejné správy a vytvoření rámce pro správu a rozvoj infrastruktury na území kraje. Chtěli bychom podporovat následující aktivity: - vybudování klíčových mezinárodních a nadregionálních dopravních propojení v souladu se standardy EU a závazky ČR vybudovat D3 (E55 Skandinávie/Balkán) - dobudovat a propojit mezinárodní cyklistické stezky EuroVelo a pěší E trasy - dobudovat spojení R4 ( I/4 Praha/Strakonice), zkvalitnit spojení E49 (I/20 a I/34 Cheb/Písek/České Budějovice/Třeboň) a E551 (I/34 Třeboň/Jindřichův Hradec/Humpolec) - zlepšit dopravní obslužnost v kraji

-rozvíjet jihočeskou vodárenskou soustavu -podporovat rozvoj využití obnovitelných zdrojů a úspor energie -zabezpečit telekomunikační potřeby na území kraje -vytvářet funkční rámec pro rozvoj infrastruktury na území kraje Pro problémový okruh Infrastruktura definovala pracovní skupina následující vizi: Strategická vize „Kraj využívající významnou dopravní polohu a všechny druhy doprav na standardu EU a napojený na hlavní evropské dopravní trasy. Kraj nabízející a využívající mimořádné vodní bohatství, které bude dále zušlechťováno. Kraj zásobovaný všemi druhy energií s přiměřenou ekologickou zátěží, umožňující trvale udržitelný rozvoj a využívající obnovitelné zdroje energie. Kraj s kvalitní telekomunikační a informační infrastrukturou, nabízející moderní komunikační, informační a správní služby na nejvyšší úrovni EU a využívající úzkou spolupráci veřejného, neziskového i podnikatelského sektoru a občanů“, pro jejíž dosažení byl stanoven strategický cíl v níže uvedeném znění. Strategický cíl Vytvořit infrastrukturu, která umožní zapojení regionu do EU a okolního světa, dosažení moderních standardů, rozvoj potenciálu kraje, pokrytí potřeb jeho obyvatel, návštěvníků i podnikatelských subjektů, úzkou spolupráci - 12 –


veřejného, neziskového i podnikatelského sektoru a občanů, ale také trvale udržitelný rozvoj s přiměřenou ekologickou zátěží. PS stanovila následující opatření, jejichž realizace by v dlouhodobém horizontu měla přispět k dosažení strategického cíle, potažmo strategické vize.

Opatření: 1.1. Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury 1.2. Rozvoj vodohospodářské infrastruktury 1.3. Zásobování kraje energií, využití obnovitelných zdrojů energie 1.4. Rozvoj telekomunikační a informační infrastruktury, systémů a služeb 1.5. Rozvoj informačních, komunikačních a správních služeb veřejné správy 1.6. Vytvoření rámce pro správu rozvoj infrastruktury na území kraje Do AP pracovní skupina navrhla soubor projektů, které rozpracovávají PRK a směřují k vytvoření základních podmínek •

pro plnění úkolů kraje v oblasti infrastruktury vycházejících z platných legislativních předpisů ČR

•

pro rozvoj regionu

Výčet navržených projektů je uveden v příloze č. 4

- 13 –


Cestovní ruch kultura a vnější vztahy Výchozí situace: Kraj je turisticky velmi přitažlivý, pro turisty je atraktivní především unikátní spojení zachovalé a ekologicky hodnotné přírodní krajiny příhraničního horského a podhorského území s mnoha jedinečnými přírodními útvary, s kulturními památkami a historickými středy měst a obcí ve vnitrozemí. Kraj disponuje pestrými přírodními, geografickými a kulturně historickými předpoklady pro rozvoj pestré škály programových nabídek pro návštěvníky, některé přírodní a kulturní památky mají velký mezinárodní význam a jsou zařazeny na seznamu UNESCO. Chtěli bychom podporovat následující aktivity: - ustanovit subjekt nebo instituci odpovědnou za řešení problematiky cestovního ruchu - zpracování marketingové studie kraje - zpracování strategie rozvoje cestovního ruchu - dopracovat systém turistického orientačního značení

Hlavním aspektem rozvoje cestovního ruchu a lázeňství je zvýšení prosperity kraje. Cestovní ruch je třeba v jeho podstatě chápat jako specifickou součást průmyslu. Pracovní skupina definovala pro problémový okruh Cestovní ruch, kulturu a vnější vztahy následující vizi: Strategická vize „Region využívající potenciálu významné geografické polohy, zachovalého přírodního bohatství, historických a kulturních památek, tradice místního folklóru, lidových řemesel a lázeňství k vytvoření prostředí atraktivního pro zahraniční i české návštěvníky, vhodného pro sportovní aktivity, aktivní odpočinek, kulturní vyžití a vzdělávací akce, co nejvíce otevřený všestranné spolupráci se zahraničím, se sousedními regiony a integrovaný do evropských struktur.“ V tomto kontextu jsou opatření Programu rozvoje kraje směřována na aktivaci dosud nevyužitého potenciálu v tomto odvětví, jednak vhodnou kombinací podpory silných stránek regionu převážně v oblasti životního prostředí, lázeňství, využívání kulturních, technických a historických památek, využívání tradiční místní výroby, tradiční místní kultury a folklóru, využívání potenciálu pro rozvoj speciální turistiky, včetně vytvoření fungujícího systému organizace CR na území kraje, jednak cíleným rozvojem lidských zdrojů a budováním turistické infrastruktury za současného zachování stávajícího přírodního bohatství kraje. Strategický cíl „Ve spolupráci s veřejnou správou, soukromými podnikateli a občanskými iniciativami vytvořit funkční organizační a finanční systém, který povede k naplnění strategické vize“. S ohledem na výše uvedené vize a cíle problémového okruhu Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy byly do akčního plánu zařazeny zejména koncepční a systémové dokumenty, vytvářející nezbytné podmínky pro další rozvoj cestovního ruchu na území kraje. V rámci tvorby návrhů opatření pro dosažení strategického cíle, potažmo strategické vize, pracovní skupina stanovila následující soubor opatření: 2.1. Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství 2.2. Turistická infrastruktura 2.3. Vnější vztahy 2.4. Rozvoj tradičních i nových kulturních aktivit V souladu s kritérii, stanovenými v rámci specifikace opatření pro výběr projektů, pak pracovní skupina navrhla v rámci Akčního plánu pět projektů. Přehled navržených projektů je formou tabulkového přehledu uveden v příloze č. 5. - 14 –


Podpora a rozvoj podnikání Výchozí situace:

V kraji je úspěšnost v získávání přímých investic, především investic na zelené louce, determinována investiční atraktivitou regionu a jeho hlavních sídelních center a kvalitou managementu jednotlivých měst a obcí a perspektivně i regionálního managementu. V tomto kontextu je vhodný selektivní přístup k podpoře výstavby nových či zkvalitňování stávajících průmyslových zón. Tento přístup koresponduje s poznatky o úspěšnosti relevantních politik v zemích EU. Z hlediska rozvoje podnikání je Program rozvoje kraje zaměřen především na vytvoření příznivého podnikatelského klimatu a na regionálně diferencované podněcování hospodářské činnosti. Pro dosažení stanoveného strategického cíle pak program navrhuje vytvoření systémového a institucionálního prostředí pro rozvoj malého a středního podnikání, příliv přímých tuzemských a zahraničních investic do kraje a pro rozvoj progresivních technologií, inovačních aktivit a systémů jakosti. Chtěli bychom podporovat následující aktivity: -pobídkový systém v přilákání investorů -vybudování dopravních spojení,infrastruktury a vytvoření dalších podmínek -regionální podpora rozvoje průmyslových zón -dodatkové dotace -rozvoj a podpora regionálních podnikatelských sítí s cílem zvýšení konkurenceschopnosti Jednotlivé projekty podporují vybudování funkčního informačního a poradenského systému pro potřeby podnikatelské sféry a vytvořením podmínek pro integraci vědeckovýzkumné a výchovně vzdělávací soustavy s podnikatelskou sférou. Pro problémový okruh Podpora a rozvoj podnikání definovala pracovní skupina následující vizi: Strategická vize „Region přitažlivý pro investory s účelnou strukturou velkých, středních a malých podniků a odvětvovou strukturou podnikání, odpovídající charakteru a specifickým přednostem regionu.“ Pro oblast Podpora a rozvoj podnikání pak byl pracovní skupinou definován následující strategický cíl: Strategický cíl „Umožnit strategickým investorům vstup do regionu a k tomu jim vytvářet podmínky. Rozvíjet předpoklady pro malé a střední podnikání, obzvláště pak v příhraničních oblastech regionu, k odstranění jejich zaostávání a vysidlování. Využívat přírodní, surovinové a vodní zdroje regionu k ekonomickým aktivitám, které jsou v souladu se zásadou trvale udržitelného rozvoje.“ V rámci systému tvorby programových dokumentů pracovní skupina stanovila tři opatření, jejichž realizace by v dlouhodobém horizontu měla přispět k dosažení strategického cíle, potažmo strategické vize. Pro rok 2002 pak došlo k výběru dvou základních pilotních projektů, jejichž popis spolu s výčtem opatření navržených pro dosažení strategického cíle a následně i strategické vize je uveden v příloze č. 6. Opatření: 3.1. Vytváření příznivého prostředí pro rozvoj podnikání, pracovních příležitostí a pro příliv tuzemských i zahraničních investic 3.2. Podpora malého a středního podnikání s regionálním aspektem 3.3. Podpora využívání progresivních technologií, inovačních aktivit a systémů jakosti - 15 –


Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova Výchozí situace: Zemědělství obhospodařuje 49,3 % rozlohy Jihočeského kraje. Výraznějším trendem je úbytek orné půdy a nárůst luk a pastvin. Dále pokles sklizně obilovin a nárůst osevních ploch a sklizně řepky olejky v důsledku výroby alternativních paliv (bionafta ad.). V živočišné výrobě převládá pokles většiny ukazatelů. Nejvýraznější je snížení stavů skotu. S tím souvisí pokles výroby mléka a hovězího masa, jehož příčinou je zhoršení ukazatelů reprodukce stád a odbytové potíže. Počet zaměstnaných fyzických osob v zemědělství poklesl téměř na polovinu. Snižuje se počet velkých podniků i jejich tržby.

„Trvale udržitelný rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství, lesnictví a rybářství v souladu se sociálně ekonomickými aspekty a regionální politikou ČR“ , je základní strategickou vizí kraje v této oblasti . K jejímu naplnění je nutné zaměřit pozornost na budování venkovské infrastruktury, podporu malého a středního podnikání ve venkovských regionech, které zajistí vytváření nových pracovních příležitostí pro místní obyvatele. Podporovat rozvoj multifunkčního zemědělství, zvýšení kvality zemědělské produkce, zvýšení přidané hodnoty a podpora prodeje zemědělských výrobků. Podporovat trvale udržitelné hospodaření v lesích, obhospodařování rybníků, tekoucích vod a nádrží. Naplňovat aspekty evropského zemědělství , jehož prioritou jsou výrobní metody a postupy šetrné k životnímu prostředí a udržování krajiny. Chtěli bychom podporovat následující aktivity: - zakládání a obnova luk a pastvin, zejména v marginálních oblastech a na svažitých pozemcích a v nivách vodních toků, podpora rozvoje navazujícího chovu masných plemen skotu a ovcí - podpora investic do technologií živočišné výroby, zavádění standardů EU pro welfare zvířat - podpora diverzifikace zemědělské činnosti, např. nepotravinářským využitím produkce, rozvojem venkovské turistiky, agroturistiky apod.

Strategická vize „Trvale udržitelný rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí zemědělství, lesnictví a rybářství v souladu se sociálně-ekonomickými aspekty a regionální politikou ČR a EU.“ Strategický cíl „Usměrňovat zemědělství, lesnictví a rybářství k podpoře výroby, zaměstnanosti a zajištění příjmů venkovského obyvatelstva při zohledňování zemědělské politiky ČR a EU, se zřetelem na trvale udržitelný rozvoj krajiny a venkova.“ Seznam opatření, sestavený pracovní skupinou v rámci systému tvorby PRK, je ve své finální podobě následující: Opatření: 4.1. Rozvoj multifunkčního zemědělství 4.2. Trvale udržitelné hospodaření v lesích a obhospodařování rybníků, tekoucích vod a vodních nádrží 4.3. Obnova a rozvoj venkovských oblastí 4.4. Venkovská infrastruktura Je navrženo celkem 10 projektů v rámci Akčního plánu, zaměřených převážně na podporu rozvoje připravenosti území na čerpání prostředků z fondů EU a to jak formou přípravy pilotních „ukázkových projektů“, tak formou podpory vzdělávání a osvěty podnikatelů v oblasti zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoje venkova. Výčet vybraných projektů je uveden v příloze č. 7.

- 16 –


Sociální oblast a zdravotnictví Výchozí situace : Problémem regionu v sociální oblasti je velký počet zastaralých zařízení a malá dostupnost terénních sociálních služeb. Stále aktuálnější je i problematika zdravotně postižených občanů. V kraji chybí některá specializovaná zařízení a střediska ranné péče a vzrůstá počet skupin, které nejsou schopny řešit své sociální problémy. V oblasti zdravotnictví se projevují všechny tendence reformy zdravotnictví v České republice. Vysoce specializovanou akutní péči bude vhodné soustředit do jednoho krajského centra a definovat spolupráci s vysoce specializovanými pracovišti celorepublikového charakteru.

Cílem akčního plánu v oblasti sociální a zdravotní je zlepšení situace v zajištění sociální a zdravotní péče v kraji, a to jak z hlediska kvality této péče, tak i z hlediska efektivnějšího využití finančních zdrojů. Je to zajištění preventivních a dalších opatření v problematice rizikových skupin, ohrožených dětí, úrazů v dětském věku, seniorů i drogově závislých. Cílem je i konkrétní zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva všech věkových skupin především na základě prevence. Důležitým cílem je podpora řešení problémů jednotlivých komunit. Akční plán pracovní skupiny pro sociální oblast a zdravotnictví vychází přímo z analytické části Programu rozvoje kraje, v navržených projektech definuje konkrétně opatření a aktivity. Doporučené projekty k realizaci navrhují řešení především nejzávažnější sociální a zdravotní problematiky. Všechny obsahují i vlastní analytickou část, kterou budou potřebovat ke své práci i krajské orgány. Všechny doporučené projekty mají celokrajský charakter. Chtěli bychom podporovat následující aktivity: - optimalizace sítě sociálních a zdravotnických zařízení, úměrně ekonomickým možnostem - zvýšit důraz na prevenci a osvětu - podpořit spolupráci zdravotnických a sociálních zařízení nejen v regionu Pro problémový okruh Sociální oblast a zdravotnictví definovala pracovní skupina následující vizi: Strategická vize „Region bude směřovat k vytvoření funkčního zdravotnického a sociálního systému na srovnatelné evropské úrovni. Tento systém předpokládá aktivní samostatné občany, zodpovědné za svůj život, s akceptovatelným stupněm solidárního cítění.“ Strategický cíl „Vytvořit sociální, zdravotnickou, vzdělávací a vědeckou soustavu, odpovídající věkovým, sociálním a profesním potřebám regionu, legislativě a standardům EU.“ Seznam opatření jejichž realizací by mělo dojít k dosažení strategického cíle je uveden níže a výčet navržených projektů je uveden v příloze č. 8 Opatření: 5.1. Sociální oblast a zdravotnictví 5.2. Bezpečnost obyvatel a prevence kriminality 5.3. Bydlení 5.4. Sport a rekreace

- 17 –


Ochrana životního prostředí Výchozí situace: Velkovýrobní intenzifikace zemědělství a rybníkářství negativně ovlivnily stav vodních ekosystémů, odtokové poměry v krajině i jakost podzemních a zejména povrchových vod. Dalším zdrojem znečišťování vod byl růst objemu nedostatečně čištěných nebo nečištěných komunálních a průmyslových vod. Chtěli bychom podporovat následující aktivity: - revitalizace vodního režimu krajiny a provádění protipovodňových opatření - výstavba nových a intenzifikace stávajících čistíren odpadních vod (ČOV) - odstraňování starých rizikových ekologických zátěží a lokálních znečištění

Pro problémový okruh Ochrana životního prostředí definovala pracovní skupina následující vizi: Strategická vize „Pečovat o přírodní potenciál kraje a jeho jedinečnost v evropském kontextu v duchu rozvoje.“

trvale udržitelného

Strategický cíl „Udržovat, chránit a vytvářet esteticky vyváženou, ekologicky stabilní a trvale produkční krajinu, pečovat o cenná území a tím se i podílet na zajišťování podmínek pro fyzicky a duševně zdravý život obyvatel.“ Z toho důvodu je Program rozvoje kraje zaměřen na podporu participace všech subjektů, které se na zlepšení stavu mohou podílet a na zvýšení úrovně jejich ekologického vědomí a informovanosti. Jde o první rozvojový dokument nově zvolené samosprávy kraje, proto je značná pozornost věnována koncepčním a systémovým opatřením. Důležitým předpokladem pro dosažení stanovených cílů je zvýšení ekologického uvědomění obyvatel kraje a účasti na rozhodovacích procesech. K dosažení strategického cíle, resp. strategické vize v oblasti ochrany ŽP byla pracovní skupinou navržena specifická opatření zaměřená na oblasti ochrany a využívání vodních zdrojů, ochrany ovzduší a nakládání s odpady a ochrany a revitalizace krajiny. V rámci prací na akčním plánu se pracovní skupina shodla na návrhu dvou základních prioritních projektů. Cílem navržených projektů je formulování postupných kroků vedoucích k vyšší ekologické úrovni nakládání s odpady v kraji a zavedení systému podpory environmentální osvěty, výchovy a vzdělávání široké veřejnosti se zvláštním zaměřením na děti a mládež, včetně informování o stavu životního prostředí kraje. Po vytvoření potřebného legislativního rámce čeká kraj zahájení prací na koncepci ochrany ovzduší a plánu rozvoje vodovodů a kanalizací. V návaznosti na vytvoření soustavy zvláště chráněných území evropského významu NATURA 2000 v ČR pak zpracování prognózy a koncepce strategie ochrany přírody. Aktivní účast orgánů kraje si nesporně vyžádají práce na zpracování plánu oblasti povodí Vltavy a rozpracování surovinové politiky státu do podmínek regionů. Konkrétním projevem trvalého zájmu kraje o zlepšování stavu ŽP bude také podpora výstavby nových ČOV zejména u obcí nad 2000 EO a v oblastech citlivých z hlediska ochrany vod, přírody a rekreace, řešení problému eutrofizace VN Římov, Lipno, Orlík. V oblasti ochrany přírody pak vyhlášení Novohradských hor za chráněnou krajinnou oblast a v oblasti starých ekologických zátěží opatření vedoucí k urychlené sanaci rizikových lokalit. V rámci systému tvorby programových dokumentů pracovní skupina stanovila následující opatření, jejichž realizace by v dlouhodobém horizontu měla přispět k dosažení strategického cíle, potažmo strategické vize: Opatření: 6.1. Ochrana a využívání vodních zdrojů 6.2. Ochrana ovzduší a nakládání s odpady 6.3. Ochrana a revitalizace krajiny V rámci prací na Akčním plánu se pracovní skupina shodla na návrhu dvou základních prioritních projektů, a to jak s ohledem na územní a odvětvové priority kraje, tak s ohledem na předpokládané disponibilní finanční prostředky. Předkládané projekty jsou uvedeny v příloze č. 9. - 18 –


Vzdělávání, věda a sport Výchozí situace: V kraji má celoživotní vzdělávání a učení nezastupitelné místo v rámci komplexního rozvoje lidských zdrojů. V zájmu zvýšení dostupnosti forem dalšího vzdělávání je nutné budovat funkční síť regionálních struktur celoživotního vzdělávání pro dospělé.

Cílem projektů Akčního plánu je vytváření relativně rovnocenných životních podmínek a možností rozvoje občanské společnosti v různých částech kraje, s důrazem na zaměstnanost, vzdělávání a celoživotní učení a na zlepšování znalostního potenciálu obyvatelstva. Navržené projekty by měly svým obsahem mimo jiné přispívat ke koordinaci a přizpůsobování studijních oborů společensko – hospodářským potřebám kraje. V souladu se současnou politikou Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu, mezi jejichž hlavní cíle patří podpora podnikání v průmyslu a službách a rozvoj lidských zdrojů, řeší projekty zabezpečení kvalifikované pracovní síly pro malé a střední podniky zejména v oblasti průmyslu, stavebnictví, služeb a obchodu. Navržené projekty v tomto směru podporují i získání zkušeností z oblasti techniky mluveného projevu, veřejného vystupování a schopnosti neverbální komunikace. V oblasti výzkumu a vývoje vytvářejí předpoklady pro využití potenciálu pracovišť AV ČR a univerzity v kraji spolu s upřednostněním spolupráce s ostatními subjekty. Chtěli bychom podporovat následující aktivity: - rozvoj celoživotního vzdělávání v regionu - podpora tělovýchovy a sportu - podpora údržby lyžařských běžeckých tras-jedna z možností sportovního vyžití občanů Pro problémový okruh Vzdělávání, věda a sport definovala pracovní skupina následující vizi: Strategická vize „Vytvořit ucelenou soustavu základního, středního, vyššího odborného, vysokoškolského a celoživotního vzdělávání a vědeckého centra, které budou odpovídat rozvoji regionu (v oblasti kulturní, sociální i podnikatelské) a zajišťovat dodržování zásad trvale udržitelného života. Vytvořit „Koncepci rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji“, která bude zaměřena na zvyšování účasti obyvatel kraje všech věkových kategorií na nejrůznějších pohybových a sportovních aktivitách a v souladu s Evropskou chartou sportu bude postupně stále výrazněji přispívat ke zdravému způsobu života obyvatel kraje.“ Pro dosažení vize byl stanoven strategický cíl: Strategický cíl „Vytvořit sociální, zdravotnickou, vzdělávací a vědeckou soustavu, odpovídající věkovým, sociálním a profesním potřebám regionu, trhu práce, legislativě a standardům EU. Vytvořit funkční navzájem propojený systém tělovýchovných a sportovních aktivit (včetně společenských i materiálně-technických podmínek a celokrajské informační databáze), který bude obsahovat školní tělovýchovu a sport, tělovýchovná a sportovní občanská sdružení, přípravu sportovních talentů a sportovní reprezentaci kraje, podnikatelskou činnost v tělovýchově a sportu i možnosti neorganizovaných pohybových a sportovních aktivit na otevřených sportovištích i v přírodním prostředí.“ V rámci systému tvorby programových dokumentů pak pracovní skupina stanovila následující opatření, jejichž realizace by v dlouhodobém horizontu měla formu konkrétních projektů, které jsou uvedeny v příloze č. 10. Opatření: 7.1. Rozvoj celoživotního vzdělávání v kraji 7.2. Rozvoj vzdělanosti v souladu s potřebami trhu práce a trendy EU 7.3. Rozvoj a integrace výzkumu 7.4. Rozvoj organizovaných i neorganizovaných tělovýchovných a sportovních aktivit obyvatel kraje

- 19 –


5. Nadstavbové projekty Akčního plánu pro rok 2002 a další období

Kromě uvedených tabulkových přehledů zmíněných dílčích projektů ( přílohy č. 4 – 10 ), řešících „pouze“ problematiku jedné oblasti, jsou v rámci AP identifikovány tzv. nadstavbové projekty, jejichž realizace se průřezově protíná s prioritami více skupin. Jedná se o následující projekty: - geografický informační systém (GIS) kraje - regionální úroveň statistických dat - zpracování ÚPD VÚC kraje U těchto projektů je třeba prioritně řešit způsob jejich zpracování, aby tak bylo možno zahájit práce na jejich popisu formou projektové fiše. Jako nejpravděpodobnější se z hlediska metodického i s ohledem na dosavadní zkušenosti zpracovatele jeví vytvoření průřezové pracovní skupiny, která by se skládala z členů dílčích pracovních skupin, kterých se daná problematika dotýká, či které o práci na projektu projevily zájem. Do budoucna by tak tato dimenze „průřezových projektů“ měla sloužit pro vytváření základních systémových předpokladů pro další rozvoj regionu. Pro dokreslení celkového sumáře navržených projektů v rámci AP uvádíme tabulkové shrnutí navržených projektů spolu se základními informacemi o požadovaných prostředcích na jejich realizaci v přílohách č. 3. - 10.

- 20 –


6. Přílohy Akčního plánu rozvoje kraje pro rok 2002 a další období

- 21 –


Příloha č. 1 - Mezikrajové srovnání Počet Kraj, okres

České Budějovice

Hustota

obyvatel

obyvatel

celkem

na 1 km2

178 284

110

Český Krumlov

59 304

Jindřichův Hradec

93 635

Písek

Počet obcí

Počet

Počet obcí

Počet

Počet

Počet

částí

se statutem

katastrálních

obyvatel

obyvatel

obcí

města

území

ve městech

v okr.městě

107

317

9

258

132 511

98 926

37

46

206

5

176

30 449

14 477

48

106

287

9

271

56 196

23 076

70 406

62

76

264

5

193

47 314

30 093

Prachatice

51 296

37

65

254

4

224

26 980

11 797

Strakonice

70 013

68

112

263

4

239

40 944

24 381

Tábor

103 174

78

111

348

7

254

69 282

36 923

Jihočeský kraj

626 112

62

623

1 939

43

1 615

403 676

239 673

10 278 098

130

6 244

14 975

508

13 076

7 273 593

4 591 548

Česká republika Pramen: ČSÚ

Postavení kraje v České republice ve vybraných ukazatelích v roce 2000

Měřicí jednotka Jihočeský kraj ÚZEMÍ (k 31.12.) Rozloha Počet obcí Hustota obyvatelstva Podíl městského obyvatelstva OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31.12.) Na 1 000 obyvatel živě narození zemřelí Průměrný věk obyvatel celkem muži ženy Střední délka života muži ženy

km2

Podíl na ČR v %

osoby/km2 %

10 056 623 62 65,0

12,8 10,0 130 1) 70,9 1)

osoby

625 874

6,1

‰ ‰ roky roky roky

9,0 10,2 38,4 37,0 39,8

8,8 1) 10,6 1) 38,8 1) 37,1 40,3

roky roky

72,04 78,27

71,65 1) 78,35 1)

fyz. osoby fyz. osoby fyz. osoby fyz. osoby Kč Kč Kč Kč

191 302 18 425 76 981 12 199 12 551 10 634 13 152 13 014

6,1 11,5 6,5 6,8 13 484 1) 10 367 1) 13 534 1) 13 602 1)

osoby místa %

18 498 3 168 5,82

4,0 6,1 8,78 1)

PRÁCE Průměrný evidenční počet zaměstnanců zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví Nezaměstnanost (k 31.12.) Neumíst.uchazeči o zaměstnání Volná pracovní místa Registr.míra nezaměstnanosti

- 22 –


ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Počet registrovaných subjektů obchodní společnosti fyzické osoby ZEMĚDĚLSTVÍ Osevní plochy celkem (k 31.5.) Sklizeň: obiloviny celkem brambory celkem Hospodářská zvířata (k 1.3.2001) skot celkem prasata celkem PRŮMYSL Tržby z průmyslové činnosti

122 996 9 646 102 466

6,0 4,7 6,1

ha t t

319 708 656 264 188 657

10,6 10,2 12,8

kusy kusy

234 094 418 909

14,8 11,7

mil. Kč b.c.

83 895

5,3

1

Průměr ČR

- 23 –


Měřicí jednotka STAVEBNICTVÍ Staveb.práce podle dodav. smluv

mil. Kč b.c.

Bytová výstavba Zahájené byty Rozestavěné byty (k 31.12.) Dokončené byty na 1 000 obyvatel CESTOVNÍ RUCH Ubytovací zařízení celkem lůžka Hosté v ubytovacích zařízeních z toho cizinci ŠKOLSTVÍ Děti, žáci, studenti škol mateřských základních gymnázií středních odborných středních odborných učilišť

Jihočeský kraj

Podíl na ČR v %

13 617

7,1

2 194 10 398 1 502 2,4

6,8 8,8 6,0 2,5 1)

osoby osoby

1 963 52 338 1 005 968 323 339

15,3 10,4 9,3 6,9

osoby osoby osoby osoby osoby

18 583 65 975 8 621 12 889 13 323

6,6 6,2 6,3 6,8 7,0

osoby osoby osoby

2 164 3,5 1 266 10 3 793 6,1 273 215

5,6 3,7 1) 5,5 4,7 5,6 6,6 1) 6,0

6,331

6,455 1)

4 277 152 136 6 089 6 181

5,7 5,9 6 169 1) 6 292 1)

KRIMINALITA Zjištěné trestné činy na 1 000 obyvatel

18 641 29,8

4,8 38,1 1)

NEHODY Dopravní nehody celkem na 1 000 obyvatel Usmrcené osoby Těžce zraněné osoby Požáry celkem

13 946 22,3 131 408 1 256

6,6 20,6 1) 9,8 7,4 6,0

ZDRAVOTNICTVÍ Lékaři celkem na 1 000 obyvatel z toho v nestátních zařízeních Nemocnice lůžka na 1 000 obyvatel Počet nemocensky pojištěných

osoby

Průměrná pracovní neschopnost

%

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Místa v zařízeních sociální péče celkem Příjemci důchodů celkem Prům. měsíční důchod celkem starobní

místa osoby Kč Kč

1

Průměr ČR

- 24 –


Příloha č. 2 - Obsah projektové fiše:

1.

Všeobecné informace

1. 1 Název projektu • Jaký je smysl celého projektu (obsah, účel, aktivita) – příklad: rekonstrukce cesty, výstavba čističky odpadních vod, zpracování přehledu mapujícího síť knihoven v kraji pro potřeby určování regionálních priorit v rámci dalších prací s PRK

•

Kde má být projekt realizován (název obce, město, region nebo jiné místo) – příklad: Bruntál, Haná, Praděd, zpracování studie či přehledu pro okres České Budějovice

1. 2 Celkový rozpočet • Zde uveďte celkový objem nákladů na projekt, a rozdělení na částku, požadovanou z domácích zdrojů (veřejné i privátní). 1.1 Umístění projektu • Kraj

• • • •

Mikroregion (pokud je relevantní) Okres Obec, město nebo jiné místo Katastrální území

1. 4 Předkladatel projektu • Přesná adresa

• • 2.

Kontaktní osoba Telefon, fax, e-mail (pokud možno)

Cíle projektu

2. 1 Všeobecné cíle projektu • Uveďte širší cíle a jejich vysvětlení. 2. 2 Specifické a měřitelné cíle projektu • Uveďte seznam specifických a měřitelných cílů dle jejich charakteru

•

Popište cíle, současný stav/hodnotu (pokud je relevantní) a zamýšlený stav po ukončení projektu.

- 25 –


3.

Popis projektu

3. 1 Vztah projektu k opatření podle Programu rozvoje kraje (PRK) Projekty budou dotovány pouze pokud budou v souladu s opatřeními PRK. Z tohoto důvodu následující otázky vyžadují pečlivé odpovědi:

• • • • • • •

Je projekt v souladu s opatřeními, vymezenými v PRK ? Která opatření odpovídají projektu (seznam, popis)? PRK byl založen na analýze SWOT; které regionální silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby řeší váš projekt ? Pod jakým opatřením v PRK? Jaká další opatření bude dle vašeho názoru váš projekt řešit? Jakých jednotlivých indikátorů, nastíněných v odpovídajícím opatření se váš projekt bude většinou týkat? Popište vlastními slovy, jaký přínos bude mít dle vašeho názoru tento projekt pro rozvoj regionu/lokality?

3. 2 Důvody pro předložení projektu a jeho charakter • Současný stav, které problémy má projekt řešit?

• • • •

Širší návaznosti – jaké je prostředí projektu (již ukončené akce v téže oblasti, další rozvoj, který je plánován). Jaké kroky byly učiněny k tomu, aby projekt fungoval a byl ošetřen i po jeho ukončení? Jak se budou hradit provozní náklady? Pokud má projekt fáze, vyjmenujte je, krátce popište a uveďte termín dokončení. Fáze 1. 2. 3.

Stručný popis

Realizace (měsíc/rok)

3. 3 Technický popis projektu • Stručně popište technické aspekty projektu (tento popis by měl odpovídat vyčíslení nákladů v rámci rozpočtu). Podrobnější popis této sekce může být uveden v přílohách (projektová dokumentace, studie atd.).

4.

Časový harmonogram

Uveďte stručný harmonogram projektu v tabulce: Aktivita/technická část Zahájení projektu …. Příprava dokumentace … Zahájení prací (realizace … Ukončení projektu

Realizace (měsíc/rok)

- 26 –


5.

Rozpočet (plán) a financování projektu

5. 1 Plán financování projektu(zdroje) • Všeobecný popis, jak bude celý projekt financován

•

Pro které fáze/kroky je požadována dotace z národních fondů

5. 2 Očekávané rozpočtové náklady v letech podle zdrojů Zdroje (tis. Kč) Státní rozpočet Místní zdroje Vlastní zdroje Jiné zdroje Celkem

2000

2001

20021

Celkem

%

100

Příklady: Vlastní zdroje – investované vlastní finanční prostředky investora Místní zdroje – okresní, obecní rozpočty Jiné zdroje – např. Státní fond životního prostředí 5. 3 Struktura rozpočtových nákladů (odhady) Uvést odhady nákladů na dílčí části projektu, pokud možno v podobné tabulce: Pozice/technická část Plánování projektu a dokumentace Zařízení staveniště Stavební část Technologická část Vyvolané investice CELKEM

6.

Celkem (tis. Kč)

Ekonomické vyhodnocení projektu

V případě, že jsou alternativy projektu, provést srovnání v tabulce: Alternativa A. B. C. D.

Náklady

Důvod vyloučení

U projektů, jejich náklady přesahují stanovenou hodnotu (např. 2 mil. Kč), uvést hodnoty pro hodnocení efektivnosti investice ve formě doby návratnosti nebo vnitřního výnosového procenta (IRR) za dobu trvání projektu (IRR - Internal Rate of Return).

7.

Vyhodnocení vlivu na životního prostředí

Hodnotí se podle těchto hledisek: • Byla vypracována studie vlivu na životní prostředí EIA? (ANO/NE)

• • • •

Jak byl řešen ve studii vliv projektu na životní prostředí (během stavební i provozní fáze) Kdy, jak a u koho je studie k nahlédnutí? Jaké jsou přínosy projektu pro zlepšení životního prostředí? Pozn.: Studie může být prezentována jako nedílná součást Studie proveditelnosti.

- 27 –


8.

Současný stav projektu

Jaký je stav v následujících krocích a kdy je plánováno či očekáváno jejich ukončení? • Studie proveditelnosti

• • • • • • 9.

Územní rozhodnutí Finanční zdroje Stavební povolení Veřejná soutěž Podpis smlouvy a podobně.

Podíl místních a regionálních úřadů, případně i jiných institucí

Popsat formu účasti veřejného sektoru, případně privátních subjektů: • Kdo poskytuje tomuto projektu finanční nebo jinou podporu (názvy odpovídajících institucí, stručný popis formy podpory).

10. Očekávaná rizika V této části požadujeme, abyste vyhodnotili různá rizika, spojená s projektem: • Rizika, spojená s koupí pozemků a majetkoprávními vztahy

• • •

Jak by se projevilo zamítnutí dotace– co se stane v tomto případě s projektem Rizika spojená s financováním z vlastních zdrojů nebo se závislostí na určitém zdroji Popis dalších možných rizik (politických, sociálních, právních, přírodních).

Pozn.: Po dokončení seznamu rizik je dobré vyjádřit stanovisko ohledně jejich úplnosti, např.: „Nebyla zjištěna žádná další rizika“ apod.

11. Institucionální rámec 11. 1 Rozdělení zodpovědností • Kdo je zodpovědný za projekt (musí být uvedeno zvláště, pokud projekt vyžaduje veřejné schvalování)

• • •

Popis právního statutu předkladatele (např. ustavení neziskové organizace, soukromé firmy apod.) Popis investora (role, organizační rámec, stavební dozor, kontakty na zodpovědné osoby apod.)

Vypracovat tabulku (viz dále) s rozdělením zodpovědností

Aktivita/krok Příprava dokumentace Příprava veřejné soutěže a vyhodnocení Kontrola/stavební dozor Kolaudace/schválení Hodnocení a monitorování Koordinace

Zodpovídá

Podle možností uveďte diagram organizační struktury projektu.

- 28 –


11. 2 Realizační orgán Pro jednotlivé partnery uvést kontaktní údaje (adresy a osoby) • Celostátní úroveň (realizační agentura):

• • •

Regionální úroveň: Investor, zadavatel, uživatel projektu: Potenciální zahraniční partner:

- 29 –


Příloha č. 3 – Tabulkový přehled předložených projektů

Název projektu

Celkový rozpočet

Rozpočet na rok 2002

Infrastruktura (dopravní, vodohospodářská, energetická, komunikační, informační) Projekty navazující na povinnosti kraje dané zákonem Prioritní projekt Mezinárodní komunikační koridor SEVER-JIH - Spolupráce regionů na 1. území RR, ČR a SRN Doprava

3 300 000

2 250 000

2 - 9 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území Jihočeského kraje

2 500 000

1 800 000

2 - 9 Optimalizace dopravní obslužnosti území Jihočeského kraje

3 000 000

2 500 000

7 000 000

2 000 000

Vodohospodářství 2 - 9 Rozvoj vodohospodářské infrastruktury na území Jihočeského kraje Energetika 2 - 9 Energetický management kraje

24 500 000

7 250 000

Informační systém veřejné správy - doporučen jako nadstavbový Rozvoj informačních, komunikačních a správních služeb veřejné správy 2-9 (včetně GIS) Územně plánovací dokumentace – doporučen jako nadstavbový

12 000 000

800 000

2 - 9 Zpracování ÚPD VÚC kraje

12 000 000

2 000 000

350 000

350 000

300 000

300 000

1 180 000

1 180 000

11 000 000

1 800 000

6 000 000

1 500 000

1 000 000

600 000

84 130 000

24 330 000

Majetek kraje – doporučen jako nadstavbový 2 - 9 Zajištění evidence a správy krajského majetku Veřejné služby – doporučen jako nadstavbový 2 - 9 Poskytování veřejných služeb krajem a organizacemi kraje Ostatní projekty respektující priority PRK Doprava 10 Projekt komerčního využití letišť v Jihočeském kraji 13 10 – Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Jihočeského kraje 13 10 Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jihočeském kraji 13 Informační infrastruktura 10 – Regionální informační systém Jihočeského kraje 13 Celkem za skupinu Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy Skupina č.1 1

Vytvoření funkčního systému organizace CR v kraji

60 000

60 000

2

Strategie rozvoje cestovního ruchu

300 000

300 000

3

Informační systém v CR

800 000

800 000

4

Orientační značení

1 150 000

1 150 000

5

Marketingová studie JK

1 500 000

1 500 000

Skupina č.2 1

Využití sítě knihoven pro rozvoj kultury a CR

300 000

300 000

2

Oprava a údržba drobných staveb - kulturních památek v krajině

300 000

300 000

4 410 000

4 410 000

Celkem za skupinu

- 30 –


Název projektu

Celkový rozpočet


Podpora a rozvoj podnikání 1

Podpora malého a středního podnikání

2

Podpora přílivu investic na území Jihočeského kraje

3

Regionální úroveň statistických dat

5 700 000

4 500 000

173 380 000

2 800 000

800 000

500 000

179 880 000

7 800 000

1 200 000

1 050 000

Nadstavbový projekt doporučený pro průřezové řešení Celkem za skupinu Zemědělství, lesnictví, rybolov a rozvoj venkova

2

Strategie podpory realizace zemědělské produkce JČ kraje s ohledem na komparativní výhody kraje Podpora odborné správy lesů vytvořením lesních družstev

3

Odbytové organizace a propagace rybářských výrobků

4

Zpracování biomasy

5

7

Welfare zvířat - modelový pastevní areál Revitalizace a rekultivace nevyužívaných ostatních ploch v katastrálních územích obcí Zpracování rybářských produktů – Zpracovna ryb České Budějovice

8

Majetkové směny k zjednodušení vlastnických poměrů v lesích

1

6

Informační systém Regionální agrární komory Jihočeského kraje Zmapování potřeb provedení komplexních pozemkových úprav v rámci 10 Jihočeského kraje Celkem za skupinu 9

300 000

275 000

1 000 000

500 000

700 000

700 000

2 000 000

2 000 000

700 000

700 000

3 000 000

1 700 000

300 000

275 000

300 000

275 000

200 000

180 000

9 700 000

7 655 000

6 000 000

6 000 000

200 000

100 000

100 000

100 000

900 000

250 000

8 500 000

2 500 000

8 300 000

300 000

150 000

150 000

136 000

136 000

300 000

150 000

4 000 000

700 000

3 990 000

3 990 000

70 000

70 000

80 000

80 000

200 000

200 000

32 926 000

14 726 000

Sociální oblast a zdravotnictví

1 2. 3. 4.

Skupina č. 1 Ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva Jihočeského kraje s důrazem na prevenci Stanovení optimální sítě zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji Zmapování sítě sociálních ústavů a služeb na území Jihočeského kraje a stanovení optimální sítě těchto služeb Iniciace legislativních změn v systému zdravotnictví a sociální péče, ve smyslu zamezení zvyšování pobírání nemocenských dávek a dávek sociálního zabezpečení . Skupina č.2

3.

Komplexní protidrogová prevence a represe v Jihočeském kraji Dětské krizové centrum v Českých Budějovicích se zaměřením na ohrožené děti – zanedbávané, týrané a zneužívané Komplexní péče o seniory v Jihočeském kraji

4.

Integrace handicapované mládeže do společnosti

1. 2.

Skupina č. 3

3.

Úrazy v dětském věku Zmapování a analýza potřebnosti dobrovolnické práce v zařízeních zdravotní a sociální péče v Jihočeském kraji, proškolení dobrovolníků a jejich nasazení na cílová pracoviště podle potřebnosti Řešení problematiky centrální Záchytné stanice v Jižních Čechách

4.

Zřízení sítě půjčoven rehabilitačních a kompenzačních pomůcek

1. 2.

Bezpečné komunity v souvislosti s programem Zdravá města Řešení Lékařské služby první pomoci (LSPP) v Jihočeském kraji a 6. dostupnost zdravotnické záchranné služby Celkem za skupinu 5.

- 31 –


Název projektu

Celkový rozpočet


Ochrana životního prostředí Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje Systém podpory environmentální výchovy, vzdělání, osvěty a informování 2 veřejnosti o stavu životního prostředí kraje. Celkem za skupinu 1

2 600 000

2 000 000

200 000

200 000

2 800 000

2 200 000

1 300 000

1 300 000

Vzdělávání, věda a sport

2.

Vytvoření komunikačního systému a odborně vzdělávacích center pro potřeby strojírenství Zpracování koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji

500 000

500 000

3.

Podpora údržby lyžařských běžeckých tras v jihočeské části Šumavy

1 000 000

300 000

4.

Společné pracoviště Strojní fakulty ČVUT Praha a COP Sezimovo Ústí

2 000 000

1 800 000

5.

DIALOG

1.

Celkem za skupinu Celkový rozpočet všech podaných projektů

620 000

455 000

5 420 000

4 355 000 319 266 000

Celkový rozpočet na rok 2002

65 476 000

- 32 –


Příloha č. 4 – Infrastruktura

Číslo projektu

Název projektu Podprojekty

Charakteristika

Vazba na Požadovaná částka z opatření rozpočtu kraje pro PRK rok 2002

Infrastruktura - Prioritní projekt Mezinárodní komunikační koridor SEVER-JIH Spolupráce regionů na území RR, ČR a SRN 1.

Cílem projektu je prostřednictvím úzké spolupráce uvedených regionů urychlit vybudování páteřní infrastruktury, která umožní zapojení III.2.1.3 regionů do EU a okolního světa, rozvoj jejich potenciálů, pokrytí potřeb jejich obyvatel, návštěvníků i podnikatelských subjektů, ale také trvale udržitelný rozvoj s přiměřenou ekologickou zátěží

2.250.000

Doprava

2. – 9.

Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na území Cílem projektu je zpracování Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Jihočeského kraje v JčK – komplexního generelu dopravy (návrhové období do r. 2020) a vytvoření nutné podpory pro jeho realizaci. Součástí bude vymezení III.2.1.3 priorit pro volební období do r. 2003. Projekt bude prosazován jako vzorový pilotní projekt pro zpracování generel dopravy krajů a jako takový bude i presentován MDS ČR při žádosti o podporu

Optimalizace dopravní obslužnosti území Jihočeského kraje 2. – 9.

Projekt zajistí podkladový materiál pro jednání zastupitelstvo k otázce stanovení rozsahu základní dopravní obslužnosti pro území III.2.1.3 Jihočeského kraje v souladu s ustanovením § 35, odst. 2), písm. g), zákona č. 129/2000 Sb., o krajích . Zmapuje stávající rozsah dopravní obslužnosti v rámci Jihočeského kraje, jeho přepravní potřeby a rozhodující opatření k optimalizaci uspokojování přepravních potřeb obyvatelstva, vše podle předem vymezených podmínek a kritérií

- 33 –

1.800.000

2.000.000

Poznámka


Číslo projektu

Název projektu

Charakteristika

Podprojekty


Poznámka

Vodohospodářství Rozvoj vodohospodářské infrastruktury na území Jihočeského kraje

2. – 9.

Cílem projektu je stanovit další směry rozvoje VHI a to: stanovit nutná opatření vyplývající z relevantních právních předpisů Evropské unie ( směrnice Rady č. 91/271/EHS o čištění komunálních odpadních vod a č. 98/83/ES o jakosti vody pro lidskou spotřebu), stanovit nutná opatření vyplývající z národní legislativy ( zákony č. 258/2000, III.2.1.4 306/2000 a vyhl. 376/2000 Sb.), zpracovat programy realizace do r. 2010 a zpracovat návrh opatření potřebných k zajištění vícezdrojového financování se zvláštním zřetelem na podporu ze strany Jihočeského kraje

2.000.000

Energetika Energetický management kraje

2. – 9.

Vytvoření podkladů pro aktivní výkon energetického managementu Jihočeského kraje za účelem vytvoření spolehlivého systému zásobování energií s optimalizovanou strukturou paliv a výrobních technologií, snížení energetické náročnosti a s tím souvisejících provozních nákladů a snížení vlivu výroby a distribuce energií na III.2.1.5 životní prostředí. Současně projekt naplňuje zákonné povinnosti zpracovat územní energetickou koncepci a podrobit svá zařízení a budovy energetickému auditu dané Kraji zákonem č. 406/2000Sb., o hospodaření energií a souvisejícími předpisy

5.250.000

Informační systém veřejné správy – doporučen jako nadstavbový Rozvoj informačních, komunikačních a správních služeb veřejné správy (včetně GIS)

2. – 9.

Cílem projektu je formulovat informační a komunikační strategii na úrovni kraje jako systému závazných opatření včetně ekonomického, technického a organizačního či personálního zabezpečení orgány kraje i zapojení podnikatelského sektoru. Analyzovat činnosti, procesy a kompetence v oblasti státní správy i samosprávy vymezené orgánům kraje a jeho organizací s cílem vytvořit datový fond srozumitelných III.2.1.7 informací. Popsat standardy krajského informačního a komunikačního systému (IKS) včetně jeho částí (GIS). Vyřešit transformaci dat převáděných z pracovišť delimitovaných na úroveň kraje dosud vedených v různých databázích a systémech.

- 34 –

800.000

V roce 2001 je požadován příspěvek z krajského rozpočtu ve výši 250.000 Kč na zahájení zpracování Energetické koncepce kraje


Číslo projektu

Název projektu

Charakteristika

Podprojekty


Územně plánovací dokumentace – doporučený jako nadstavbový Zpracování ÚPD VÚC kraje

2. – 9.

Cílem projektu je pořídit jednu ÚPD na úrovni ÚPN VÚC pro celé území kraje, která by v budoucnu nahradila dílčí územní plány VÚC, kterých je v současné době deset, respektive jedenáct, z nichž tři přesahují hranice kraje (Šumava, Orlická nádrž a Javořická vrchovina). Návrhové období této ÚPD by mělo být uvažováno 15 – 20 let, to je do III.2.1.8 roku 2020.

2.000.000

Majetek kraje – doporučen jako nadstavbový Zajištění evidence a správy krajského majetku 2. – 9.

Zajistit řádné předání vymezeného majetku státu do majetku kraje včetně všech souvisejících databází a dokumentů. Zajistit jeho evidenci, inventarizaci, využití a správu včetně pojištění, zabezpečení, III.2.1.8 zajištění technické pasportizace včetně energetického auditu i grafické lokalizace.

350.000

Hlavními cíli projektu jsou: Poskytování informačních, komunikačních a správních služeb veřejné správy, budování aktivní komunikace, III.2.1.7 zefektivnění procesů a služeb a poskytování veřejných služeb III.2.1.8 organizacemi kraje

300.000

Veřejné služby – doporučen jako nadstavbový Poskytování veřejných služeb krajem a organizacemi kraje 2. – 9.

- 35 –

Poznámka


Číslo projektu


Charakteristika


Ostatní projekty respektující priority PRK Doprava Projekt komerčního využití letišť v Jihočeském kraji

10. – 13.

Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Jihočeského kraje 10. – 13.

Cílem projektu je naplnění strategické vize PRK „zapojení regionu do okolního světa“ v oblasti letecké dopravy při současném optimálním zhodnocení potenciálu, který nabízejí dvě komerčně nevyužívaná letiště v Plané u ČB a v Bechyni. V konečném důsledku jde o řešení možnosti začlenění letecké dopravy do systému ostatních druhů III.2.1.3 doprav, o podporu uplatnění kombinovaných doprav a budování III.2.1.8 dopravních terminálů i navazujících rozvojových území. Cílem je ověřit možné přístupy na pilotním projektu pro letiště Planá u ČB v součinnosti s aktivitami města České Budějovice.

Projekt by svým charakterem měl řešit problematiku koordinace a podpory rozvoje cyklodopravy na území Jihočeského kraje a to jak z III.2.1.3 hlediska „technických“ standardů jednotlivých cyklostezek s důrazem III.2.2.3 na bezpečnost provozu, tak z hlediska návaznosti na projekty řešící III.2.2.4 problematiku rozvoje dopravní obslužnosti, rozvoj sítě cyklotras a podpory rozvoje navazujících služeb a marketingu vybudované sítě pro oblast cestovního ruchu

- 36 –

590 000

800.000

Poznámka


Číslo projektu

Název projektu Podprojekty Projekt rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v Jihočeském kraji

10. – 13.

Charakteristika


Cílem prvního podprojektu je zpracování návrhu postupu rozvoje kolejové dopravy v rámci Jihočeského kraje s posouzením možností obnovy bývalého mezistátního železničního spojení do SRN a Rakouska v souladu s rozvojovými záměry Českých drah a Programem rozvoje kraje v horizontu do roku 2020. Dále bude nutno řešit III.2.1.3 optimální návrh postupu dobudování elektrické trakce v kolejové III.2.1.8 dopravě v kraji s přihlédnutím k rozvoji IDS. Projekt se bude zabývat celostátními a regionálními dráhami v návaznosti na IV. železniční koridor, který je řešen samostatně. Specifickou částí projektu dobudování kolejové sítě v kraji je návrh řešení lehké kolejové dopravy v rekreační oblasti jižní části Šumavy, zejména v oblasti lipenské vodní nádrže.

750.000

Informační infrastruktura Regionální informační systém Jihočeského kraje

10. – 13.

Cílem je zřízení informačního systému, který bude zdrojem informací o regionu jak pro širokou veřejnost, tak i pro investory a podnikatele, mající zájem rozšířit své aktivity na území Jihočeského kraje. Regionální informační systém bude poskytovat základní informace o podnicích, státních institucích, městech, nevládních neziskových III.2.1.6 organizacích, turisticky atraktivních místech, ale také programech podpory majících vztah k Jihočeskému kraji a o projektech v regionu.

- 37 –

1.000.000

Poznámka


Příloha č. 5 - Cestovní ruch, kultura a vnější vztahy Název projektu Číslo projektu Podprojekty

Charakteristika

Vazba na opatření PRK

Požadovaná částka z rozpočtu kraje

Cílem projektu je vytvoření návrhu systému koordinace cestovního ruchu na území Jihočeského kraje včetně definování role Krajského úřadu v tomto systému. Zpracovaný návrh bude vycházet z již existujícího návrhu zpracovaného pro oblast Šumavy, který bude za asistence odborníků na oblast cestovního ruchu z ČR a zahraničí upraven pro potřeby Jihočeského kraje.

III.2.2.3 III.2.2.4

60.000

Cestovní ruch Koordinace CR 1.

Strategie rozvoje cestovního ruchu 2.

Cílem projektu je zajistit každoroční sběr statistických dat na regionální úrovni a jejich vyhodnocení s cílem získání podkladů pro strategické a taktické plánování v oblasti cestovního ruchu. Sběr dat bude prováděn každoročním výběrovým šetřením doplněným o údaje statistického úřadu a dalších institucí zabývajících se sledováním vývojových trendů v oblasti CR. Zjištěné výstupy budou následně sloužit jako podklad pro úpravu Strategie cestovního ruchu Jihočeského kraje

III.2.2.3 III.2.2.4

300.000

Informační systém v CR Hlavním cílem projektu je zabezpečení fungování informačního systému v cestovním ruchu na území Jihočeského kraje. K dosažení tohoto cíle bylo zvoleno jako základní krok zpracování „Studie proveditelnosti“, která by zmapovala stávajících systémů používaných na území ČR i v zahraničí, provedla jejich zhodnocení, výběr preferovaného systému a následně posoudila nejlepší variantu k jeho pořízení a zavedení.

3.

Orientační značení 4. 5.

Marketingová studie JK

III.2.2.3 III.2.2.4

Cílem projektu je osazení hlavních příjezdových komunikací do kraje uvítacími cedulemi s orientační mapou obsahující vyznačení polohy nejvýznamnějších kulturních a historických památek Jihočeského kraje.

III.2.2.3 III.2.2.4

Projekt je zaměřen na vypracování marketingové studie cestovního ruchu pro oblast Jihočeského kraje, včetně definování cílových skupin návštěvníků na jejichž přilákání má region dostatečné dispozice. Na základě výstupů provedených výzkumů a následně zpracované studie by mělo dojít k návrhu opatření a aktivit jejichž realizace povede k vytvoření marketingově orientovaných produktů odpovídajících předpokládanému vývoji poptávky.

III.2.2.3 III.2.2.4

- 38 –

800.000

150.000

1.500.000

Poznámka


Název projektu Číslo projektu Podprojekty

5. 1. Vypracování jihočeských standardů

Charakteristika


Požadovaná částka z rozpočtu kraje

III.2.2.3

300.000

III.2.2.3 III.2.2.5

300.000

Součástí zpracované marketingové studie bude mimo jiné vypracování standardů služeb v cestovním ruchu spolu s návrhem motivačního systému jejich postupného prosazení na území kraje. Zpracované standardy budou vycházet ze standardů definovaných Českou centrálou CR a standardů běžně akceptovaných v zemích EU. Na základě výstupů provedených výzkumů budou celostátně uznávané a mezinárodní standardy modifikovány s ohledem na Jihočeská specifika s cílem zlepšení kvality služeb v cestovním ruchu.

Kultura Využití sítě knihoven pro rozvoj kultury a CR

1. 1. 1 Analýza stávající sítě knihoven na území kraje

Cílem projektu je zpracování studie analyzující údaje o informačních potřebách turistů navštěvujících území Jihočeského kraje, které je možné zajišťovat prostřednictvím sítě veřejných knihoven. Výsledky výzkumu budou sloužit jako důležitý podkladový materiál při vytváření strategie zabezpečování informačních potřeb turistů navštěvujících region.

1. 2. Zpracování návrhu využití stávající sítě knihoven na území kraje v cestovním ruchu

Oprava a údržba drobných staveb - kulturních památek v krajině 2.

Projekt bude zahájen inventarizací a soupisem existujících památek podle seznamu SÚPP a posouzením jejich stavu. Bude vyjádřena potřeba financí na opravy a údržbu malých památek, včetně uvedení možných zdrojů financování. Uvedené součásti budou sestaveny do studie, která bude sloužit jako generel opravy a údržby malých památek na území kraje.

- 39 –

Poznámka


Příloha č. 6 – Podpora a rozvoj podnikání

Číslo projektu

Název projektu Charakteristika

Podprojekty


Požadovaná částka z rozpočtu kraje pro rok 2002

III.2.2.5 III.2.3.4 III.2.7.4

2.000.000

Podpora a rozvoj podnikání 1.

Podpora malého a středního podnikání

1.1. Systém podpory MSP

1.2. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB)

1.3.Regionální poradenské a informační centrum (RPIC)

Projekt je rozdělen na několik dílčích podprojektů. Jejich realizace by pak ve svém konečném důsledku měla zabezpečit vytvoření dostatečného institucionálního, informačního, personálního a technického zázemí pro podporu MSP V první části podprojektu proběhne shromáždění dostupných dat a údajů o MSP na území kraje a jejich následné s cílem získat ucelený obraz o současném stavu MSP v kraji, jeho potřebách. Bude následovat definování rozvojové strategie, definice cílů, priorit, opatření, aktivit a dílčích postupů a projektů včetně návrhů na jejich financování. Cílem třetí, implementační části je realizace koncepční části, výběr a ustanovení realizátorů, realizace a zavedení postupů a systémů pro naplnění projektových záměrů. V závěrečné části proběhne úprava koncepční části projektu na základě zkušenosti z implementace, vývoje makroekonomiky, legislativy, vazeb na EU, program rozvoje kraje a dalších vnějších a vnitřních vlivů s dopadem na PMSP.

Se vznikem krajů, v souladu se schválenou“ Dlouhodobou strategií rozvoje banky“, je počítáno vybudovat v některých krajích, kde nejsou pobočky, samostatná pracoviště banky. Do konce roku 2001 vybuduje ČMZRB, a.s. v Českých Budějovicích první samostatné pracoviště

S ohledem na to, že v Jihočeském kraji je zastoupení RPIC vzhledem k potřebám podnikatelů neadekvátní, je jednou z priorit v oblasti podpory malého a středního podnikání pro rok 2002 vytvoření podmínek pro vznik a zahájení efektivní činnosti krajského zastoupení RPIC.

- 40 –

Poznámka


Číslo projektu


Podprojekty

1.4. Sektorový operační program Průmysl (SOP Průmysl)

1.5. Evropské informační centrum (EIC)

Program je určen malým a středním podnikům s trvalým sídlem v České republice, podnikajícím v oblasti průmyslové nebo řemeslné výroby, případně v souvisejících službách. Tento program nabízí podnikům spoluúčast při financování jejich projektů směřujících do určitých oblastí formou dotací, zvýhodněných úvěrů, zvýhodněných bankovních záruk, návratných finančních výpomocí atd.

V České republice je v současnosti sedm EIC. Jsou zastoupeny všechny oblasti v ČR, vyjma Jihočeského kraje. Posláním EIC je podpora malého a středního podnikání prostřednictvím poskytování informačních a poradenských služeb usnadňujících vstup na jednotný evropský trh a rozvoj mezinárodní spolupráce firem (informace o nařízeních, směrnicích a další legislativě Evropských společenství, o administrativních i technických bariérách volného obchodu v rámci jednotného trhu EU, o programech EU na podporu podnikání, pořádají různé konzultace a školení pro malé a střední podnikání, asistují při navazování výrobní a obchodní spolupráce se zahraničními partnery atd.)

1.6. Podnikatelské a inovační centrum (BIC)

V současné době působí v České republice pět Podnikatelských a inovačních center, přičemž stejně jako v případě EIC v Jihočeském kraji neposkytuje své služby žádné. Vzhledem k významnosti problematiky inovačního podnikání, je dalším úkolem pro rok 2002 vytvoření podmínek pro vznik a zahájení činnosti krajského zastoupení BIC.

1.7. CzechTrade

Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade je příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pověřenou realizací programů proexportní politiky vlády. Nabídka CzechTrade obsahuje informace o zahraničních trzích, služby zahraničních kanceláří CzechTrade, exportní vzdělávání a poradenství, internetové služby, programy pro malé a střední podniky.

- 41 –



Poznámka


Číslo projektu


1.8. Podpora budování regionálních podnikatelských sítí

2.

Charakteristika

Podpora přílivu investic na území Jihočeského kraje

2.1. Zpracování databáze disponibilních ploch a nemovitostí v kraji

2.2. Zpracování marketingových podkladů

2.3. Zpracování informačního systému pro investory

2.4. Vybudování strategické průmyslové zóny na území kraje



III.2.3.3

1.600.000

Cílem projektu je vytvoření systému podpory regionálních podnikatelských sítí ve všech oblastech, kde je to účelné a kde vznik podnikatelských sítí zajistí zvýšení konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a zvýšení životní úrovně. Realizace projektu bude postupovat v jednotlivých etapách, které budou naplňovat dílčí cíle projektu (propagace systému podpory regionálních podnikatelských sítí, podpora vzdělávacích aktivit, pravidelné vyhodnocování dosažených výsledků a následné úpravy systému, vznik a podpora dalších sítí). V návaznosti na dosažené zkušenosti regionální rozvojové agentury, jakožto Regionálního informačního místa státní agentury pro příliv zahraničních investic CzechInvest byl podán návrh na zpracování návrhu na jednotný postup v oblasti přípravy a marketingu průmyslových zón v kraji s cílem dosažení maximálního využití potenciálu regionu pro příliv zahraničních investic do kraje. Projekt by svým obsahem pokrýval celé území Jihočeského kraje. Databáze a marketingové materiály by byly zpracovány s ohledem na územní členění na jednotlivé okresy. Tento podprojekt se v současné době realizuje na území okresu ČB a části okresu Strakonice za podpory Fondu malých projektů PHARE CBC. Do budoucna je počítáno s dopracováním databáze pro zbývající část kraje za přispění krajského úřadu, případně Ministerstva pro místní rozvoj. Na základě zpracovaných databází jejichž prezentace bude probíhat prostřednictvím on-line webových stránek bude vypracována publikace Investiční příležitosti na území Jihočeského kraje. Tento podprojekt proběhne na podzim roku 2001 za přispění agentury CzechInvest. Je ve své podstatě integrace již existujících databází do jednotného interaktivního prostředí, čímž by mělo dojít k vytvoření výchozího systému, který by umožňoval on-line jakémukoliv zájemci vyhledat si potřebné údaje o dané lokalitě, nemovitosti apod. Vybudování strategické průmyslové zóny na území kraje je dlouhodobý proces, který by měl být zahájen zpracováním nezbytných studií na jejichž základě by mělo dojít k definování vhodného prostoru na území kraje, na jejímž základě bude projekt dále doplněn o technickou dokumentaci a tím i detailní rozpočet projektu.

- 42 –

Poznámka


Číslo projektu


Podprojekty

2.5. Vytipování vhodné lokality pro revitalizaci (tzv. Brownfields)



Poznámka

Na území kraje v současné době existuje několik průmyslových areálů, jejichž dalšímu využití brání nutnost revitalizace celého území, případně rekonstrukce stávajících nemovitostí. Na základě diskuse se zástupci agentury CzechInvest byl proto projekt rozšířen o vytipování vhodné lokality pro revitalizaci (tzv. Brownfields). V rámci projektu by tak mělo dojít ke zpracování analyzující studie zmíněných areálů na území kraje, na jejímž základě by došlo k určení priorit pro revitalizaci

Při realizaci tohoto podprojektu se předpokládá úzká spolupráce s 2.6. Databázový systém evidující potenciální subdodavatele a partnery Jihočeskou hospodářskou komorou. Pro evidenci kontaktů a informací se zájmem o spolupráci se zahraničními podnikateli (společnostmi) v databázi se předpokládá využití databázových systémů vytvořených v rámci podprojektů 1. a 3.

Regionální úroveň statistických dat – doporučený jako nadstavbový projekt

3.

Regionální úroveň statistických dat

Cílem projektu je zajištění systému demografických, sociálních a ekonomických informaci, který bude sloužit orgánům státní správy a samosprávy k poznávání stavu jednotlivých úseků života kraje a o vývojových tendencí. Systém bude obsahovat informace o celém území kraje i v jeho vnitřním členění (okresy, mikroregiony, obce, apod.). V systému budou zmapovány informace dostupné na různých úrovních (státní správa, samospráva, hospodářská komora, odborové svazy, školy a výzkumné ústavy, apod.), které jsou relevantní k území Jihočeského kraje. Samotný systém bude obsahovat základní informace ze všech oblastí a rovněž odkazy na zdroje podrobnějších údajů.

- 43 –

III.2.3.3 III.2.3.4

Projekt je v současné době realizován za podpory Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Do budoucna je předpokládáno zapojení všech zainteresovaných subjektů na území kraje.


Příloha č. 7 – Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova Číslo Název projektu projektu Podprojekty

Charakteristika



III.2.4.3

1.050.000

Zemědělství, lesnictví, rybářství a rozvoj venkova

1.

Strategie podpory realizace zemědělské produkce Krajská Strategie podpory realizace zemědělské produkce JČ kraje s ohledem na komparativní JČ kraje s ohledem na komparativní výhody kraje výhody kraje bude zpracována na základě: (1) dosavadních výsledků výzkumu, dosažených na Jihočeské univerzitě, (2) observačních, experimentálních a systémových studií, prováděných podle ověřených metodických postupů, uplatňovaných jak v ČR, tak i v rámci zemí EU a (3) srovnávacích studií s jinými regiony.

Podpora odborné správy lesů vytvořením lesních družstev 2.

Odbytové organizace a propagace rybářských výrobků 3.

Zpracování biomasy 4.

Welfare zvířat - modelový pastevní areál

5.

Základním cílem studie je nalézt různé možnosti řešení problémů, které vznikly v důsledku narovnání majetkových poměrů u vlastníků drobných lesů. Historicky se funkčně osvědčily různá dobrovolná sdružení vlastníků drobných lesů, kde odbornost a orientaci v legislativě zajišťovala způsobilá fyzická osoba a společným prováděním hospodářských opatření se dosahovalo lepšího hospodářského výsledku

Zpracování marketingové studie trhu rybích produktů v Jihočeském kraji, řešení managementu prodeje ryb, spolupráce mezi jihočeskými producenty, odbytové možnosti na trzích mimo region a ČR. Zajištění odbytu a propagace rybích výrobků zpracovaných a převážně vyprodukovaných v Jihočeském kraji. Distribuce rybích výrobků se předpokládá do celé České republiky a Evropy. Studie se bude zabývat rovněž přestavbou části stávající budovy ředitelství Rybářství Třeboň na sídlo nové firmy Fish Market, a.s., která se kromě zajištění odbytu ryb zpracovaných bude zabývat i obchodem s živými rybami z vlastního regionu i nakoupenými v jiných regionech nebo v zahraničí.

III.2.4.4

III.2.4.4

V rámci projektu dojde ke zmapování potenciálu využití biomasy a jako obnovitelného zdroje energie v jednotlivých oblastech Jihočeského kraje. Při tom bude plně využito stávajících prací a studií v dané oblasti. Zvláštní důraz bude kladen na využití odpadní biomasy. Součástí projektu je vytipování vhodných lokalit pro využití biomasy. U nejvhodnějších bude vypracována ekonomická analýza investice v oblasti využití biomasy.

III.2.4.3

V současné době v oblastech LFA není značná část zemědělských pozemků využívána k přímé zemědělské produkci. Dochází k zaplevelování a tím ke zhoršování kulturního stavu krajiny. Snižuje se tím atraktivita dané lokality, která by mohla být např. využívána pro agroturistiku. Vytvořením pastevního areálu bude docházet k zemědělskému využívání těchto lokalit. Současně mohou také být k využívány stávající objekty, které by jinak byly určeny k zániku. Projekt vytvoří pracovní příležitosti v oblastech s vysokou nezaměstnaností

III.2.4.3

- 44 –

250.000

500.000

500.000

1.500.000

Poznámka


Číslo Název projektu projektu Podprojekty

6.

7.

III.2.4.6

500.000

III.2.4.4

500.000

Základním cílem studie je upravit majetkové poměry v lese tak, aby se optimalizovaly podmínky k hospodaření. V současné době prováděné komplexní pozemkové úpravy se týkají úprav zemědělských pozemků, u lesních pozemků jde max. o vytýčení v původních hranicích – situaci zde komplikuje ocenění lesního porostu. Pro zvýšení důvěryhodnosti propagovaných směn majetku a taktéž jejich ekonomický přínos v dlouhodobém horizontu se navrhuje s těmito aktivitami začít mezi státním a obecním majetkem, kde se předpokládá větší vůle k realizaci.

III.2.4.4

250.000

Základním cílem projektu je dobudovat a optimalizovat informační systém RAK JK. V současné době inf. systém je vybudován v rámci AK ČR a okresů, je nutno propojit jednotlivé členské OAK mezi sebou v rámci Jihočeského kraje.

III.2.4.3

250.000

Základním cílem projektu je uspořádání vlastnických práv k pozemkům a vytvoření podmínek k racionálnímu hospodaření k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability.

III.2.4.3

150.000

Zpracování rybářských produktů – Zpracovna ryb Zajištění zpracování ryb, vyprodukovaných v Jihočeském kraji, ve vlastním regionu. Přestavbou České Budějovice stávající zpracovny ryb umístěné pod rybníkem Čertík v Úsilném bude získána dostatečná kapacita na zpracování ryb vlastních i ryb nakoupených v jiných regionech nebo v zahraničí.

8.

10.


Revitalizace a rekultivace nevyužívaných ostatních Ostatní plochy (nelesní a nezemědělská půda) v okolí obcí jsou často zanedbané, zarostlé plevelem, ploch v katastrálních územích obcí je žádoucí je využít - zkulturnit, zlepší se krajinný ráz, vznikne přirozený kryt pro zvěř atd. V současnosti neexistuje program přímé podpory zkulturnění tzv. ostatních ploch, zejména ploch vyjmutých ze zemědělského fondu, které ale nemají další smysluplné využití. Důvodem předložení tohoto projektu je proto také vytvoření pilotního projektu na rekultivaci těchto ploch, které jinak zůstávají nevyužity a jejichž vzhled obvykle snižuje celkový estetický dojem z okolí.

Majetkové směny k zjednodušení vlastnických poměrů v lesích

9.


Charakteristika

Informační systém Regionální agrární komory Jihočeského kraje

Zmapování potřeb provedení komplexních pozemkových úprav v rámci Jihočeského kraje

- 45 –

Poznámka


Příloha č. 8 - Sociální oblast a zdravotnictví Název projektu Číslo projektu Podprojekty

Charakteristika



Poznámka

III.2.5.3

6.000.000

Jsou předpokládány finanční příspěvky z grantů Ministerstva školství a Ministerstva zdravotnictví České republiky, popřípadě z jiných zdrojů

III.2.5.3

100.000

III.2.5.3

100.000

III.2.5.3

250.000

III.2.5.3

2.500.000

Sociální oblast a zdravotnictví - Skupina 1 1.

2.

3

4.

Ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva Jihočeského kraje s Cílem projektu je především navrhnout preventivní programy se snahou o pozitivní ovlivňování zdravotního stavu obyvatel důrazem na prevenci Jihočeského kraje . Díky včasné a účinné prevenci nejčastějších onemocnění se předpokládá zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva Stanovení optimální sítě zdravotnických zařízení v Jihočeském Cílem projektu je detailní zmapování současných kapacit a plošného kraji rozložení zdravotnických zařízení a služeb na úrovni kraje, na základě toho pak zjištění nedostatečných nebo nadbytečných kapacit a plošných nedostatků. Zmapování sítě sociálních ústavů a služeb na území Jihočeského Cílem projektu je detailní zmapování současných kapacit sociálních kraje a stanovení optimální sítě těchto služeb ústavů a rozmístění a skladba dalších sociálních služeb na úrovni kraje, na základě toho zjištění nedostatečných nebo nadbytečných kapacit a nedostatečné zastoupení určitého druhu služeb Iniciace legislativních změn v systému zdravotnictví a sociální Příprava legislativních návrhů kraje na změnu zákonných a péče, ve smyslu zamezení zvyšování pobírání nemocenských podzákonných norem z analýzy statistických údajů o výši nákladů na dávek a dávek sociálního zabezpečení . sociální a nemocenské dávky ve vazbě na nezaměstnanost a na zdravotní péči. Komplexní systémové řešení problémů v rámci alokace finančních prostředků ve zdravotní a sociální oblasti, lepší využití financí na skutečně potřebné okruhy, podchycení a eliminace okruhů, do kterých finanční prostředky unikají bez konečného efektu.

Sociální oblast a zdravotnictví – Skupina 2 1.

Komplexní protidrogová prevence a represe v Jihočeském kraji

Hlavním cílem projektu je potlačit expanzivní nárůst drog a potlačit rizika spojená s užíváním drog a zapojení všech možných subjektů do protidrogové prevence, zlepšit a zefektivnit vlastní provázanost mezi institucemi a organizacemi působícími v oblasti záchytu, včasné intervence a léčby závislosti na nealkoholových drogách, vytvoření podmínek pro vybudování a zahájení vlastní činnosti resocializačního zařízení, umožňující návrat po odvykací léčbě do běžného života s cílem minimalizace recidiv a prevence kriminality v souvislosti s užíváním drog.

- 46 –

Předpokládá se, že na projektu budou se budou finančně podílet město České Budějovice a Jihočeský kraj. Jejich podíl a podoba financování se v současné době projednávají.



Dětské krizové centrum v Českých Budějovicích se zaměřením na ohrožené děti – zanedbávané, týrané a zneužívané 2.

Komplexní péče o seniory v Jihočeském kraji 3.

Integrace handicapované mládeže do společnosti 4.

Charakteristika



Poznámka

Cílem Dětského krizového centra je vytvoření odborného interdisciplinárního pracoviště, zaměřeného na komplexní integrovanou a kvalifikovanou systematickou pomoc zanedbávaným, týraným a zneužívaným dětem, případně celým rodinám.

III.2.5.3 III.2.5.4

300.000

Role kraje ve financování tohoto projektu není přesně určena

Cílem je umožnit seniorům zůstat co nejdéle v sociálně známém prostředí a zároveň umožnit pečujícím rodinným příslušníkům udržet si pracovní kontinuitu.

III.2.5.3.

60.000

Cílem projektu je organizovat a zpracovat systémy integrace handicapovaných dětí a mládeže do občanské společnosti. Tj. změnit a zlepšit kvalitu života handicapované mládeže, ukázat na právo "být mezi zdravými" a prosazovat se, omezit diskriminaci ve společném vzdělávání dětí, řešit obtížnost integrace u kombinovaného postižení, usměrnit nereálné požadavky rodičů apod.

III.2.5.3 III.2.5.4

36.000

Cílem projektu je co nejpřesněji zjistit příčiny úrazů dětí, jejich frekvenci, nejrizikovější skupiny dětí co do místa a času úrazu, následky atd a také současnou úroveň vědomostí obyvatel o možnosti prevence. Dle výsledků pak zaměřit aktivitu hlavně prevence ke zlepšení stávající situace.

III.2.5.3

50 .000

III.2.5.3

700 .000

Sociální oblast a zdravotnictví - Skupina 3 Úrazy v dětském věku 1.

2.

Zmapování a analýza potřebnosti dobrovolnické práce v zařízeních zdravotní a sociální péče v Jihočeském kraji, proškolení dobrovolníků a jejich nasazení na cílová pracoviště Hlavním cílem tohoto předkládaného projektu je zmapovat a podle potřebnosti zanalyzovat potřebnost dobrovolnické práce v zařízeních zdravotní a sociální péče v Jihočeském kraji, proškolit dobrovolníky k vlastní dobrovolnické práci a nasadit je na cílová pracoviště, která jejich pomoc potřebují.

- 47 –



Charakteristika



Poznámka

Řešení problematiky centrální Záchytné stanice v Jižních Čechách Cílem projektu je soustředit péči o opilé a intoxikované klienty, kteří nevyžadují hospitalizaci, z území Jihočeského kraje do jednoho centra, které by svou péčí navazovalo na Traumatologické centrum Jihočeského kraje a na pracoviště neurochirurgické. Všechna tato pracoviště jsou v Českých Budějovicích. Díky centrálnímu umístění Krajské správy policie ČR se mohou koordinovat i postupy policie ČR na bývalých okresech

3.

Zřízení sítě půjčoven rehabilitačních a kompenzačních pomůcek 4.

Bezpečné komunity v souvislosti s programem Zdravá města 5.

III.2.5.3

3.500.000 až 4.000.000

III.2.5.3

70.000

Cílem projektu je iniciovat a ustanovit „Bezpečnou komunitu“ ve smyslu koncepce Světové organizace - Manifest bezpečné komunity. V oblasti primární zdravotní péče budou zahájeny konkrétní intervenční kroky, především mezi rodiči dětí ve školním věku a předškolními dětmi, v oblasti primární přednemocniční první pomoci formou přednášek, soutěží, atd.

III.2.5.4

20.000

Cílem projektu je zajištění efektivního poskytování LSPP nezneužívané občany s co nejnižšími vynaloženými prostředky ze strany státní správy, resp. krajské samosprávy. Dále eliminace nákladů na provoz ordinací LSPP a minimalizace mzdových nákladů.

III.2.5.3

200.000

Cílem projektu je zřízení jednotné sítě půjčoven rehabilitačních a kompenzačních pomůcek pro občany s trvalým i dočasným zdravotním postižením v Jihočeském kraji, zmapování a charakteristika všech subjektů, které se zabývají půjčováním a dotováním kompenzačních a rehabilitačních pomůcek.

Řešení Lékařské služby první pomoci (LSPP) v Jihočeském kraji a dostupnost zdravotnické záchranné služby 6.

- 48 –

Zřizovatelem Záchytné stanice bude Jihočeský kraj, takže veškeré náklady budou primárně hrazeny z krajského rozpočtu s možnými příspěvky od jiných organizací, kterými jsou: Krajská správa policie České Republiky, Územní středisko Záchranné služby, Ministerstvo zdravotnictví aj Je možná i finanční spoluúčast zdravotních pojišťoven či jiných nestátních subjektů v oboru.


Příloha č. 9 – Ochrana životního prostředí


Charakteristika



Poznámka

Ochrana životního prostředí Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje 1.

Systém podpory environmentální výchovy, vzdělání, osvěty a informování veřejnosti o stavu životního prostředí kraje. 2.

Cílem projektu je zhodnotit současnou situaci v oblasti nakládání s odpady v Jihočeském kraji včetně naplňování požadavků vyplývajících ze zákona o odpadech a souvisejících předpisů, definovat investiční potřeby daného území, zdokonalit současný systém sběru, třídění a využití odpadů a minimalizovat negativní vlivy na prostředí a hospodárněji využívat přírodních zdrojů. Cílem projektu je zpracování systému podpory osvěty, výchovy a vzdělávání široké veřejnosti v oblasti ochrany životního prostředí se zvláštním zaměřením na výchovu dětí a mládeže. Nedílnou součástí projektu je zavedení systému vypracovávání ročních informativních zpráv o stavu životního prostředí na území Jihočeského kraje. Jejím vypracováním budou vytvořeny systémové předpoklady pro další práce. Tyto zprávy budou zároveň nástrojem pro průběžné hodnocení stavu životního prostředí kraje velmi důležité a stanovování priorit pro další období.

- 49 –

III.2.6.4.

III.2.6.5.

200.000

200.000

Projekt již započal a náklady na rok 2001 budou částečně hrazeny z rozpočtu KÚ ve výši cca 60.000 Kč.


Příloha č. 10 – Vzdělávání, věda a sport

Číslo Název projektu projektu Podprojekty

Charakteristika


V souladu se současnou politikou Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva průmyslu a obchodu, mezi jejichž hlavní cíle patří podpora podnikání v průmyslu a službách a rozvoj lidských zdrojů je zabezpečení kvalifikované pracovní síly pro malé a střední podniky zejména v oblasti průmyslu, stavebnictví, služeb a obchodu i prioritou tohoto projektu

III.2.7.3 III.2.7.5

1.300.000

Náklady na realizaci projektu budou primárně hrazeny z rozpočtu Jihočeského kraje, v budoucnu jsou možné další zdroje

Primárním cílem je vytvořit ucelenou „Koncepci rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji“, která bude zaměřena na zvyšování účasti obyvatel kraje všech věkových kategorií na nejrůznějších pohybových a sportovních aktivitách a v souladu s Evropskou chartou sportu bude postupně stále výrazněji přispívat ke zdravému způsobu života obyvatel kraje, s využitím všech přírodních priorit jihočeského regionu

III.2.7.6

500.000

Náklady na realizaci projektu budou primárně hrazeny z rozpočtu Jihočeského kraje, v budoucnu jsou možné další zdroje


Poznámka

Vzdělávání, věda a sport Vytvoření komunikačního systému a odborně vzdělávacích center pro potřeby strojírenství 1.

Zpracování koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Jihočeském kraji 2.

Podpora údržby lyžařských běžeckých tras v jihočeské části Šumavy Primárním cílem je zabezpečit pravidelnou údržbu lyžařských běžeckých tras v jihočeské části Šumavy v takové kvalitě, aby tyto trasy byly k dispozici v zimní sezóně nejen pro výkonnostní lyžaře, ale i pro širokou veřejnost ve srovnatelné kvalitě jako běžecké trasy v navazující části bavorské a rakouské části Šumavy

3.

4.

Společné pracoviště Strojní fakulty ČVUT Praha a COP Sezimovo Ústí Primárním cílem projektu je položit základ pro postupný rozvoj terciárního vzdělávání technického směru v regionu DIALOG

5.

Projekt zvaný „Dialog“, by měl být i filosofickou „školou“ a příležitostí pro mnohostrannou diskusi. Zároveň by měl sloužit i jako prostor pro získávání schopností techniky mluveného projevu, veřejného vystupování i schopnosti neverbální komunikace

- 50 –

III.2.7.6

300.000

III.2.7.3

1.800.000

III.2.7.3

455.000

Projekt začíná již v roce 2001 a je požadována stejná částka již pro tento rok. Náklady na realizaci projektu budou primárně hrazeny z rozpočtu Jihočeského kraje, v budoucnu jsou možné další zdroje

Je předpokládán příspěvek z rozpočtu Jihočeského kraje pro rok 2001 ve výši 200.000 Kč

Obsah: 3. Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje a Akční plán jako soubor aktivit pro rok 2002 a další období

Recommend Documents