Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016 – PRUOZK – SEA

Str. 1 z 165

RNDr. Alexander Skácel, CSc. RNDr. Alexander Skácel, CSc. – Aquakon, Průkopnická 24, 70030 Ostrava – Jih IČ: 13 59 45 16

Tel/fax: 596 748 979, 777 674 897

e-mail: [email protected]

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 - 2016 Vyhodnocení vlivů koncepce dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

Zpracoval: RNDr. Alexander Skácel, CSc. Osvědčení odborné způsobilosti dle zákona č. 244/92 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí vydáno 29.3.1994 pod č.j. 3869/625/OPV/93, autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb. vydána dne 28.11.2003 pod č.j. 3454/740/03

Spolupráce: RNDr. Vladimír Suk, Mgr. Stanislav Mudra Počet výtisků: 3 (včetně 1 autorského výtisku). Výtisk č. ___________

Ostrava, červenec 2013


Str. 2 z 165

RNDr. Alexander Skácel, CSc.

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU ZLÍNSKÉHO KRAJE 2013 - 2016 Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí dle přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

Obsah: I. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. ........................................................... 4 I.1. Obsah a cíle koncepce...................................................................................................... 4 I.2. Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje .................................................................... 16 II. Informace o současném stavu životního prostředí v dotčeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce. ................................................................................................ 20 II.1. Stav životního prostředí v Zlínském kraji .................................................................... 20 II.2. Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce ........................................................... 33 III. Charakteristiky životního prostředí v oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. ................................................................................................................. 36 IV. Veškeré současné problémy životního prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)). ................................................... 38 V. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení................................................................. 41 V.1. Referenční cíle OŽP ..................................................................................................... 41 V.2. Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP .................................... 42 VI. Závažné vlivy (včetně sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí............................................................... 46 VI.1. Hodnocení výsledného znění strategického dokumentu ............................................. 46 VI.1.1. Část analytická ..................................................................................................... 48 VI.1.2. Část návrhová....................................................................................................... 49 VI.1.3. Finanční rámec programu a jeho implementace .................................................. 51 VI.1.4. Nejvýznamnější projekty, které byly realizovány v uplynulém období platnosti PRUOZK v období 2010 – 2012...................................................................................... 53 VI.2. Varianty řešení koncepčního dokumentu.................................................................... 57 VI.3. Hodnocení návrhové a implementační části ............................................................... 58 VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o očekávané environmentální aspekty .............................................................................................................................................. 68 VII. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních vlivů na životní prostředí vyplývajících z provedení koncepce. .......................... 73 VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně případných problémů při shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné know-how)............................................................................... 75 VIII.1. Varianty řešení ..................................................................................................... 75 VIII.2. Pravděpodobné vlivy v důsledku neprovedení strategie (tzv. nulová varianta)... 76 VIII.3. Metodika posouzení ............................................................................................. 78 VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb................................ 78


Str. 3 z 165


IX. Stanovení monitorovacích ukazatelů (indikátorů) vlivu koncepce na životní prostředí.... 83 X. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. .......................................................................................... 84 XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu............................................................. 86 XI.1. Posouzení systému implementace............................................................................... 86 XI.2. Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů ............................ 88 XI.3. Formální environmentální hodnocení v rámci výběrových řízení .............................. 90 XII. Vlivy koncepce na veřejné zdraví..................................................................................... 93 XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. ................................................................... 99 XIV. Souhrnné vypořádání vyjádření obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. ...................................................................................................... 102 XIV.1. Vyjádření k „Oznámení“ SEA ............................................................................... 102 XIV.2. Vyjádření ke koncepčnímu materiálu (vlastní strategii) ........................................ 114 XV. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci. ........................................ 115 XV.1. Závěr posouzení strategického záměru z hlediska očekávaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví ................................................................................................... 116 XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci. ................................................................................ 118 XVI. Přílohy ........................................................................................................................... 123


Str. 4 z 165


I. Obsah a cíle koncepce, její vztah k jiným koncepcím. I.1. Obsah a cíle koncepce Jedná se o časovou etapu rozpracování základního koncepčního dokumentu programového charakteru, který má zvláštní postavení mezi ostatními koncepčními materiály zpracovanými pro rozvoj Zlínského kraje. Rozpracovávaným koncepčním dokumentem je Strategie rozvoje Zlínského kraje v období 2008 – 2020, dále pouze SRZK. Postavení SRZK vůči ostatním koncepcím je nadřazené a zastřešující a úkolem SRZK je stanovit základní vůdčí priority, které budou rozpracovávány v detailech v rámci působnosti jednotlivých dílčích rozvojových programů. Z tohoto pohledu se jedná o jeden z nejvýznamnějších programových dokumentů rozvoje Zlínského kraje. Vymezením rozsahu strategického dokumentu byla přijata strategická vize: „Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností atraktivní pro obyvatele, investory a návštěvníky“. Koncepce PRUOZK v hodnoceném období představuje konkretizaci stanovené strategie rozvojových priorit pro období let 2013 – 2016. Navazuje na první etapu realizace SRZK v období 2010 – 2012. Jednotlivé etapy realizace PRUOZK vychází ze základní architektury celkové koncepce rozvoje pro období do roku 2020 a jsou tvořeny čtyřmi základními vzájemně provázanými prioritními oblastmi řešení – pilíři, na nichž stojí konkurenceschopnost ekonomiky i kvalita života Zlínského kraje. Tyto pilíře rozvojového programu jsou propojeny horizontálními tématy rozvoje, které představují vzájemné propojení základních pilířů rozvoje Zlínského kraje a zajišťují jejich harmonizaci a koordinaci. Účelem zpracovaného dokumentu je do roku 2020 zastavit narůstající rozdíly mezi ukazateli Zlínského kraje a jiných regionů v ČR a vyrovnat úroveň Zlínského kraje ve srovnání s celorepublikovým průměrem při využití rozvojového potenciálu vázaného na jeho přírodní a kulturně – společenské i ekonomické podmínky. Strategický dokument PRUOZK je zaměřen na konkrétnější stanovení cílů jednotlivých priorit a opatření vždy v určitém dílčím období a jejich rozpracování z celokrajského měřítka na úroveň menších územních celků – okresů a ORP (obce s rozšířenou působností). PRUOZK čerpá z dokumentů speciálního charakteru a vybírá z nich oblasti, které jsou z hlediska rozvoje Zlínského kraje pociťovány jako nejvýznamnější. Přitom respektuje v mnohem větší


Str. 5 z 165


míře objektivní okolnosti ekonomického vývoje v Evropské unii, v ČR a v jejich důsledku i ve Zlínském kraji, zejména průběh a důsledky celosvětového poklesu ekonomiky a očekávaných trendů při jeho překonávání. Zároveň reaguje na údaje získané v analytické části při aktualizaci dostupných informačních zdrojů nadnárodního, národního i regionálního charakteru pro stanovení reálných cílů rozvoje územního obvodu Zlínského kraje v nejbližším období. Snahou zpracovatelského týmu bylo ve spolupráci s představiteli Zlínského kraje a ve spolupráci s pracovními skupinami zpracovat soubor reálně dosažitelných opatření a programů, které mají pro hodnocené období především zastavit nepříznivé vývojové tendence, které se v důsledku nepříznivého ekonomického vývoje projevily i ve Zlínském regionu a nastavit podmínky pro naplnění základní vize SRZK do roku 2020 pro zajištění reálně dosažitelných rozvojových cílů. Návrhové období 2013 – 2016 vychází z dosaženého stupně realizace SRZK v první etapě a konkretizuje úkoly pro druhou etapu, přičemž reflektuje úspěšnost realizace jednotlivých pilířů, aktivit a opatření v předchozím období a reaguje i na vývoj společensko – ekonomické reality Zlínského kraje i celé České republiky. Z hlediska vlivů na životní prostředí je potřebné zachovat při realizaci PRUOZK i v hodnocené etapě realizace environmentální hodnoty, lokální charakter a krajinný ráz Zlínského kraje. PRUOZK 2013 – 2016 řeší nejvýznamnější základní směry rozvoje Zlínského kraje pro čtyřleté období, otázku ochrany a zlepšování kvality životního prostředí přitom řeší konkrétní realizační opatření a specifické koncepce zaměřené především na složky životního prostředí. Koncepce PRUOZK z těchto dílčích specifických a projednaných koncepčních dokumentů vychází a uvádí je do kontextu s komplexními potřebami rozvoje Zlínského kraje ve vymezeném období let 2013 – 2016 s konkretizací pro jednotlivé okresy a ORP ve Zlínském kraji, které jsou pro realizaci těchto opatření vyhodnoceny pomocí objektivně přijatých kriterií jako nejpotřebnější nebo nejvhodnější.

Vymezení rozsahu koncepce: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje je klíčový střednědobý dokument, který v definovaném horizontu na základě detailní vnitroregionální analýzy konkretizuje cíle a úkoly vyplývající ze Strategie rozvoje Zlínského kraje (SRZK) na roky 2013 až 2016. Na PRÚOZK pak budou navazovat jednotlivé roční akční plány řešené etapy, kde míra detailu a konkrétnosti bude ještě vyšší.


Str. 6 z 165


Specifikem tohoto Programu, který se vztahuje k období 2013 až 2016, je přetrvávající mimořádně nepříznivá globální makroekonomická situace. Proto i velká část doporučených intervencí, nástrojů a postupů není odrazem pouze dlouhodobých strukturálních problémů Zlínského kraje, ale i momentální globální ekonomické a finanční situace.

Hlavní cíl: Předkládaný dokument „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“ (PRÚOZK) pak vychází z konceptu i závěrů SRZK a konkretizuje je na kratší časové období druhé etapy realizace, vymezené od roku 2013, a současně usiluje i o detailnější identifikaci území. Jeho cílem je tak závěry SRZK transformovat do trajektorie střednědobého výhledu rozvoje kraje a pokusit se identifikovat významné vnitroregionální rozdíly a z nich vyplývající disparity uvnitř regionu Zlínského kraje. Na rozdíl od SRZK je a bude obsahová část PRÚOZK podstatně silněji ovlivněna dopady pokračující ekonomické krize (viz například kapitola 2.2 hodnotící vývoj hlavních ukazatelů rozvoje Zlínského kraje v období do roku 2013 a jejich konvergenční trendy). Jestliže v rámci dlouhodobého horizontu SRZK je současná ekonomická situace vnímána jako sice podstatná, nicméně časově přechodná epizoda, v případě časového vymezení PRÚOZK budou krizové faktory a okolnosti sehrávat většinovou a váhově zcela významnější úlohu a jejich důsledky přesahují i do druhé etapy realizace SRZK. SRZK a její struktura představuje strategii prioritních rozvojových oblastí, členěných do čtyř základních skupin – pilířů. Pojetí identifikace priorit, které se v kratším období sledování PRÚOZK v porovnání se SRZK mohou obsahově lišit a být daleko citlivěji ovlivněny sociálně ekonomickými dopady vývoje regionu i celé ČR v kontextu s vývojem situace v celém Evropském prostoru, bude v rámci PRÚOZK i v období 2013 – 2016 kontinuálně zachována, stejně jako jeho členění na čtyři pilíře. Takže i v případě PRÚOZK je pracováno v rámci pilířů: 

konkurenceschopné ekonomiky,



úspěšné společnosti,



efektivní infrastruktury a rozvoje venkova a



atraktivního regionu,


Str. 7 z 165


s identifikací vzájemně propojených vazeb mezi nimi a současně i s plošnými, horizontálními faktory, které jejich vývoj rovněž zásadně ovlivňují.

Čtyři základní pilíře, na nichž je Strategie postavena, tvoří relativně autonomní oblasti, složky, které reflektují podstatnou část toho, co region představuje a jak region žije. Nicméně jejich autonomie je jen relativní, neboť tyto pilíře současně představují vzájemně propojený, integrovaný a vzájemně se podmiňující systém, který dále doplňují i klíčová horizontální témata. Základní strukturu koncepce SRZK, která je základním podkladem pro zpracování střednědobého programu PRUOZK je možno znázornit v tabulce (vychází z původního znění SRZK): Zlínský kraj – region s moderní prosperující ekonomikou s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností, atraktivní pro obyvatele, investory i návštěvníky 1. Konkurenceschopná 2. Úspěšná ekonomika společnost

3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

4. Atraktivní region

 Podnikání MSP a služby  Průmysl, věda, výzkum a inovace  Informační a komunikační technologie

 Životní prostředí a energetika  Zemědělství a rozvoj venkova  Doprava

 Cestovní ruch  Kultura a památková péče

 Školství a celoživotní učení  Trh práce  Sociální služby  Zdravotnictví

PRUOZK 2013 – 2016 obsahuje expertní hodnocení disparitních regionů, které je na tomto rozdělení ukazatelů založeno (kap. 2.5.3.). Strategické cíle základní koncepce SRZK, která je východiskem pro řešenou realizační etapu v období 2013 - 2016 a její jednotlivá opatření jsou v plném znění uvedena v tab. 1a až 1d v příloze č. 1. Pro období 2013 – 2016 jsou koncepcí PRUOZK vytyčeny na úrovni okresů a ORP následující úkoly (Úkoly a Opatření odpovídají kategoriím „Úkol“ a „Opatření“ definovaným ve Strategii rozvoje Zlínského kraje na roky 2013 – 2016 (SRZK). Tím je zajištěna propojenost na celkovou architekturu původního strategického dokumentu vymezujícího rozvojové priority Zlínského kraje do roku 2020).


Str. 8 z 165


Pilíř: „Konkurenceschopná ekonomika“ Rozdělení ORP Zlínského kraje z hlediska rozvinutosti v Konkurenceschopné ekonomice * Nadprůměrně rozvinuté Podprůměrně rozvinuté ORP ve Zlínském kraji: ORP ve Zlínském kraji: 

Zlín



Luhačovice



Uherské Hradiště



Bystřice pod Hostýnem



Otrokovice



Valašské Klobouky

* - kapitola 2.5.3. PRUOZK Úkoly PRUOZK Úkol / Opatření

Zaměření na ORP

1.1.1. Propojit regionální firmy s institucemi výzkumu a vývoje 1.1.1a. Podpora vzniku a fungování platformy pro koordinaci VaV institucí a podnikatelů

plošné zaměření se specifickým důrazem na nadprůměrně rozvinuté (zejména Holešov, Uherské Hradiště a Zlín) a podrozvinuté ORP (především Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky a Vsetín)

1.1.2. Dále rozvíjet podpůrnou infrastrukturu pro podporu inovací a podnikání 1.1.2a. Budování a rozvoj inovačního zázemí

Holešov, Uherské Hradiště, Zlín / plošné zaměření, s rozlišením míry rozvinutosti

1.1.2c. Podpora podnikatelských investic

prioritně Zlín; plošné zaměření na brownfields napříč krajem

1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů a firem 1.1.4a. Zvyšování informovanosti podnikatelů

plošné zaměření

1.1.4b. Výchova k pro-inovačnímu směřování firem


1.1.4c. Aktivity pro zapojení firem do mezinárodních


projektů v oblasti inovací 1.3.1. Zlepšit přístup k financím pro začínající podnikatele


Str. 9 z 165


1.3.1a. Spolupráce se sítěmi rizikového kapitálu


1.3.1b. Speciální úvěrové a garanční facility


1.3.1c. Speciální facility rizikového kapitálu


1.3.2. Zlepšit nefinanční podmínky podnikání MSP 1.3.2b.

Asistence

v

oblasti

marketingu

na


zahraničních trzích 1.4.1. Efektivně naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 1.4.1a. Intenzivní marketing SPZ Holešov

Holešov

Pilíř „Úspěšná společnost“ Rozdělení ORP Zlínského kraje z hlediska rozvinutosti v Úspěšné společnosti* Nadprůměrně rozvinuté Podprůměrně rozvinuté ORP ve Zlínském kraji: ORP ve Zlínském kraji: 

Zlín



Luhačovice



Uherské Hradiště






Otrokovice



Valašské Klobouky

* - kapitola 2.5.3. PRUOZK

Úkoly PRUOZK Úkol / Opatření

Zaměření na ORP

2.1.1. Zajistit větší spolupráci firemního a vzdělávacího sektoru 2.1.1a.

Zvyšování

mobility

pracovníků

mezi

vzdělávacím a podnikatelským sektorem

plošné zaměření, s prioritní orientací na ohrožená ORP z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti (Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky)

2.1.1b.

Zapojení

regionálních

podnikatelských

partnerů do tvorby vzdělávacích programů

plošné zaměření, s prioritní orientací na ohrožená ORP


Str. 10 z 165


z pohledu dlouhodobé nezaměstnanosti (Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Klobouky) 2.1.2. Zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělané populace 2.1.2c. Podporovat rozvoj bakalářských studijních programů

Kroměříž, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín

2.1.3. Zvýšit podíl populace zapojené do systému celoživotního vzdělávání 2.1.3a. Využít kapacit a možností škol pro účely dalšího vzdělávání

plošné zaměření, s prioritní orientací spíše na větší regionální centra (Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín)

2.1.4. Optimalizovat a zkvalitňovat primární a sekundární vzdělávací stupeň 2.1.4a. Optimalizace nabídky škol na základě


poptávky s důrazem na řemesla a technicky orientované obory 2.1.4b. Zavádění systémů kvality a hodnocení škol


2.1.4c. Zlepšení výuky cizích jazyků a ICT


2.1.4d. Podpora dalšího vzdělávání pedagogických


pracovníků 2.1.4h. Zlepšení podmínek pro praktickou výuku v


zemědělských oborech 2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 1) 2.2.3a. Intenzivní marketing SPZ Holešov

Holešov

2.3.1. Optimalizace sítě poskytovatelů sociálních služeb 2.3.1a. Podpora stávajících sociálních služeb


2.3.1b. Rozvoj chybějících sociálních služeb

ORP určené aktuálním Střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb ZK

2.3.2. Zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb 2.3.2a. Vytvoření jednotného systému na sledování a



Str. 11 z 165


vyhodnocování sociálních služeb 2.3.2b. Zavádění standardů kvality sociálních služeb 2.3.2c.

Vzdělávání

sociálních

pracovníků

plošné zaměření a


pracovníků v sociálních službách 2.4.2. Zvýšit kvalitu specializované zdravotnické péče 2.4.2a. Koncentrace a centralizace specializované

Zlín

zdravotnické péče 2.4.2b. Modernizace zdravotnické infrastruktury

Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

2.4.2c. Zamezit stárnutí praktických lékařů

Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín

Pilíř „Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova“ Rozdělení ORP Zlínského kraje z hlediska rozvinutosti v Efektivní infrastruktuře a rozvoji venkova* Nadprůměrně rozvinuté Podprůměrně rozvinuté ORP ve Zlínském kraji: ORP ve Zlínském kraji:  Kroměříž  Uherské Hradiště  Holešov * - kapitola 2.5.3. PRUOZK

  

Valašské Meziříčí Vizovice Valašské Klobouky


Zaměření na ORP

3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady 3.1.1a. Budování integrovaných systémů nakládání s


odpady 3.1.1b. Rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady


3.1.1c. Předcházení vzniku odpadů a omezování


jejich množství 3.1.1d. Rozvoj systémů odděleného sběru odpadů



Str. 12 z 165


3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie 3.1.5a. Realizace energetických úspor a zvyšování


energetické účinnosti 3.1.5b. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie


(OZE) 3.1.5d. Příkladné chování kraje, obcí a jejich institucí


3.2.1. Dobudovat odpovídající technickou infrastrukturu 3.2.1c. Zvýšení napojenosti na veřejnou kanalizaci s

plošné zaměření s prioritní orientací

odpovídající kvalitou čištění odpadních vod

na Bystřici pod Hostýnem, Holešov, Luhačovice, Uherský Brod, Vizovice

3.2.1d. Dobudování ostatní infrastruktury na venkově

plošné zaměření s přednostní orientací na nejpotřebnější lokality

3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49

Holešov, Kroměříž, Zlín

3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55

Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště

3.3.2. Zvýšit plynulost a bezpečnost nedálniční silniční dopravy plošné zaměření s přednostní

3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy

orientací na nejpotřebnější úseky Otrokovice, Zlín, Uherské Hradiště,

3.3.2d. Zkvalitnění sítě silnic I. třídy

Uherský Brod, Vsetín, Valašské Meziříčí, Rožnov pod Radhoštěm 3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu Otrokovice, Valašské Meziříčí,

3.3.3a. Modernizace a elektrizace páteřních tratí

Vizovice, Vsetín, Zlín 3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř


3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu 3.3.5a.

Rozvoj

potřebné

infrastruktury

pro

Holešov, Otrokovice, Valašské


Str. 13 z 165


kombinovanou dopravu

Meziříčí,

3.3.5b. Finanční pobídky dopravcům


3.4.1. Dále rozvíjet integrovaný dopravní systém (IDS) 3.4.1a. Zavádění integrovaných systémů veřejné dopravy ve vybraných aglomeracích

Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín

3.4.1b. Zlepšování stávající infrastruktury IDS

Otrokovice, Vizovice, Zlín

3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu Otrokovice, Rožnov pod

3.4.4a. Dostavba páteřní sítě cyklostezek

Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín/ plošné zaměření

Pilíř „Atraktivní region“ Rozdělení ORP Zlínského kraje z hlediska rozvinutosti v Atraktivním regionu* Nadprůměrně rozvinuté Podprůměrně rozvinuté ORP ve Zlínském kraji: ORP ve Zlínském kraji: 

Uherské Hradiště



Valašské Klobouky



Rožnov



Holešov



Otrokovice

 Luhačovice * - kapitola 2.5.3. PRUOZK


Zaměření na ORP

4.1.1. Rozvíjet oblasti s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu 4.1.1a.

Dobudování

a

modernizace

veřejné

infrastruktury pro CR 4.1.1c.

Modernizace

Luhačovice, Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín

a

vybudování

ubytovacích a gastronomických služeb

nových

Luhačovice, Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín


Str. 14 z 165


4.1.2. Rozvoj ostatních oblastí s potenciálem cestovního ruchu 4.1.2c.

Modernizace

a

vybudování

nových

ubytovacích a gastronomických služeb

Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín

4.1.3. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 4.1.3b. Vybudování rychlostní komunikace R 49

Kroměříž, Holešov, Zlín

4.1.3c. Vybudování rychlostní komunikace R 55

Kroměříž, Otrokovice, Uherské Hradiště

4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 2) 4.1.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř


4.2.1. Zkvalitnit úlohu marketingu a řízení cestovního ruchu v kraji 4.2.1a.

Pravidelná

aktualizace

komplexního

marketingového plánu včetně systému monitoringu

plošné zaměření se specifickým důrazem na oblasti s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu (Luhačovice, Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín)

4.2.1b. Další rozvoj speciální agentury destinačního


managementu 4.2.1c. Posílení odpovídajícího brandu turistické


destinace 4.2.1d. Rozvoj turistických informačních center


4.2.1e. Zlepšit a sjednotit informační systémy pro


účely turismu 4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví 4.3.1a. Ochrana, uchování, poznávání a prezentace


památkového fondu a zprostředkování jeho hodnot veřejnosti 4.3.1c. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond



Str. 15 z 165


4.3.1d.

Vybudování

Krajského

kulturního

a

plošné zaměření (Zlín)

vzdělávacího centra 4.3.2. Pečovat o movité kulturní památky a mobiliární fondy 4.3.2a.

Modernizace

a

rekonstrukce

kulturních


zařízení 4.3.2b. Podpora činnosti kulturních zařízení


4.3.3. Ochrana tradiční lidové kultury a folkloru 4.3.3c. Podpora tradiční lidové a ostatní kultury


4.3.4. Horizontálně podporovat činnosti subjektů v oblasti kultury 4.3.4a. Vybudování systému odborného poradenství


4.4.1. Více propojit kulturu s cestovním ruchem plošné zaměření

4.4.1a. Provázání aktuálních informací o kultuře s cestovním ruchem

4.4.2. Více propojit kulturu se vzdělávacím systémem 4.4.2a. Vytvořit výukové a motivační programy pro


školy 4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury 4.4.4c. Zabezpečení přístupu pro handicapované


skupiny návštěvníků

Celkové hodnocení všech pilířů v jednotlivých ORP Zlínského kraje je následující* Nadprůměrně rozvinuté Průměrně rozvinuté ORP Podprůměrně rozvinuté ORP ve Zlínském kraji: ve Zlínském kraji: ORP ve Zlínském kraji: 

Otrokovice



Kroměříž



Vizovice



Valašské Meziříčí






Uherský Brod



Uherské Hradiště



Luhačovice



Valašské Klobouky



Zlín



Vsetín



Holešov



Rožnov pod Radhoštěm

* - kapitola 2.6. PRUOZK


Str. 16 z 165


Přitom budou podle potřeby a aktuálnosti rozvíjena i horizontální témata, která propojují uvedené pilíře, jak jsou definována v zastřešujícím dokumentu SRZK. Tato témata představují následující oblasti: -

Efektivní výkon veřejné správy

-

Trvale udržitelný rozvoj

-

Rovné příležitosti

-

Kohezní politika Evropské unie po roce 2013

-

Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP)

-

Urbánní dimenze

Z těchto témat se jako nejvýznamnější pro realizační období druhé etapy v letech 2013 – 2016 jeví Kohezní politika Evropské unie po roce 2013, a proto je v PRUOZK pro budoucí období věnována tomuto tématu zvláštní pozornost.

I.2. Vztah k jiným koncepcím Zlínského kraje Koncepční část posuzovaného materiálu vychází: 

ze současných strategických dokumentů kraje, které jsou uvedeny v tab. 2.



z legislativního rámce vymezujícího kompetence kraje a krajského úřadu



z analytické části PRUOZK



z platných pravidel a opatření EU pro podporu rozvoje regionů a mikroregionů



z dokumentů a celostátních koncepcí, které byly využity jako zdroj dat a informací o potřebách rozvoje Zlínského kraje



z připomínek členů pracovního a expertního týmu, koordinačního výboru Zlínského kraje a pracovních skupin a z dalších přípravných a schvalovacích jednání včetně závěrů a doporučení členů Rady a Zastupitelstva Zlínského kraje, které projednávalo dokument dne 12.9.2012.


Str. 17 z 165


Tab. 2: Přehled koncepcí platných pro území Zlínského kraje s vazbou na PRUOZK– červen 2013 Koncepce Zlínského kraje ve vztahu k PRUOZK (http://www.kr-zlinsky.cz)



Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce



Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje



Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje



Koncepce environmentálního vzdělávání,výchovy a osvěty ve Zlínském kraji



Studie o lesním hospodářství



Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji



Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji



Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji



Generel dopravy Zlínského kraje



Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje



Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji



Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji - pracovní verze



Marketingová strategie a marketingová značka Východní Moravy 2009 – 2015



Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji



Strategie rozvoje venkova ZK



Analýza připravenosti integrovaných plánů ve městech nad 5 000 obyvatel



Strategie rozvoje cestovního ruchu území Bílých Karpat – Kopanic



Regionální inovační strategie Zlínského kraje

Uvedené koncepční materiály jsou provázané se základními koncepčními strategickými dokumenty, které jsou také zveřejněny internetovém portálu Zlínského kraje. Uvedené koncepční materiály jsou dostupné na internetových stránkách Zlínského kraje. Z přehledu uvedeného v tab. 2 je zřejmé, že základní požadavky a limity zmíněných koncepčních materiálů jsou v PRUOZK pro druhou etapu řešení SRZK již zahrnuty a byly zohledněny i při formulaci strategických směrů a cílů koncepce. Do způsobu hodnocení jednotlivých konkrétních projektů a jejich potenciálního vlivu na životní prostředí jsou zahrnuty i požadavky na trvale udržitelný rozvoj (TUR), které zahrnují i hlediska ochrany


Str. 18 z 165


složek ekosystémů, krajiny, požadavky rozvoje infrastruktury obcí a požadavek na rozvoj potenciálně perspektivních činností vhodných pro Zlínský kraj. Součástí TUR je i potřeba zajištění ekonomické efektivity a využití produkčního potenciálu krajiny, neboť bez něj není existence lidské společnosti možná. Při zpracování PRUOZK byla zohledněna i aktualizace jednotlivých koncepčních materiálů ke stavu v roce 2013. Potenciální souborně pojaté styčné body koncepcí Zlínského kraje a hlavních cílů PRUOZK jsou uvedeny v tab. 3.

Tab. 3: Potenciální souborné styčné body koncepcí Zlínského kraje a PRUOZK Hlavní cíle

Potenciální kontakt s koncepcí ZLK

1. Konkurenceschopná ekonomika 1.1. Zvýšit konkurenceschopnost aplikací výsledků výzkumu a vývoje a inovačními projekty 1.2. Posílit význam sektoru služeb v regionální ekonomice 1.3. Posílit roli malých a středních podniků 1.4. Dominantní průmyslové sektory udrží svoji konkurenceschopnost 2. Úspěšná společnost



2.1. Zvýšit konkurenceschopnost pracovní síly v prostředí ekonomiky založené na znalostech 2.2. Přiblížit skutečnou míru nezaměstnanosti k přirozené míře 2.3. Zefektivnit sítě sociálních služeb na základě skutečné poptávky



  

  

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

Plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2008 Koncepce prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2006-2008 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2009 - 2011 Strategie využití brownfields ve Zlínském kraji

2.4. Zefektivnit sítě zdravotnických služeb na základě potřeb a finančních možno 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova 3.1. Zlepšit parametry životního prostředí



3.2. Zatraktivnit život na venkově a podporovat diversifikaci činností na venkově



3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací

 

3.4. Rozvíjet systém veřejné dopravy a podporovat ekologické aspekty dopravy

 

Koncept snižování emisí a imisí Zlínského kraje a Územní energetická koncepce Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje Studie o lesním hospodářství Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje místní kultury ve


Str. 19 z 165


  

Zlínském kraji - pracovní verze Generel dopravy Zlínského kraje Koncepce rozvoje cyklodopravy na území Zlínského kraje Rozvoj kolejové dopravy ve Zlínském kraji

4. Atraktivní region 4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti využitelnosti kapacit cestovního ruchu

a

4.2. Zvýšit konkurenceschopnost Zlínského kraje jako destinace cestovního ruchu 4.3. Zajistit ochranu a rozvoj kulturního dědictví regionu 4.4. Kulturní instituce sehrají roli významného nositele kulturnosti regionu

     

Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje kultury ve Zlínském kraji Koncepce rozvoje místní kultury ve Zlínském kraji - pracovní verze Marketingová strategie a marketingová značka Východní Moravy 2009 – 2015 Strategie rozvoje cestovního ruchu území Bílých Karpat – Kopanic Regionální inovační strategie Zlínského kraje

Mimo uvedené koncepce Zlínského kraje byly při formulování pilířů, opatření a cílů PRUOZK zohledněny i celostátní koncepce pokrývající ochranu složek ekosystémů, ochranu přírody, dopravní a energetické koncepce, nakládání s odpady, krajinné plánování a další koncepční dokumenty nadregionálního a celostátního charakteru. Jejich přehled je uveden v Oznámení vlivů PRUOZK na životní prostředí, tato kapitola zpracovává podrobněji pouze vztahy k těm koncepcím, které se nejvíce a konkrétně promítají především na území Zlínského kraje a které jsou v souladu s nadřazenými koncepcemi nadregionálního a celostátního charakteru.


Str. 20 z 165


II. Informace o současném stavu životního prostředí

v dotčeném

území

a

jeho

pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce. II.1. Stav životního prostředí v Zlínském kraji Tato kapitola byla zpracována podle jednotlivých biogeografických regionů dle Culka, které se vyskytují na území Zlínského kraje a v jeho bezprostředním dosahu. Měřítko zpracování stavu životního prostředí odpovídá celokrajské Koncepci ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje (pasáž byla převzata). Podrobná hodnocení lokálních charakteristik životního prostředí budou provedena až v rámci projektové EIA na lokalitách, dotčených projekty, které splní kriteria uvedená v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. Tento přístup byl zvolen proto, že území Zlínského kraje je značně rozsáhlé a po biologické stránce velmi diverzitní a proměnlivé. Naproti tomu jsou biogeografické regiony relativně stabilní z hlediska svého charakteru i lokalizace a v průběhu času se nemění, případně se mění pouze v nepatrné míře. Jejich vymezení a umístění vzniklo dlouhodobým přírodně – historickým vývojem a odráží charakter životního prostředí, klimatické a geologické a biologické podmínky, které vyústily v zákonité geografické rozčlenění společenstev a jejich rozmístění ve Zlínském kraji. Zlínský kraj a jeho okolí zasahuje do následujících bioregionů a má následující biogeografické podmínky:


Str. 21 z 165


Biogeografické regiony ČR (http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/obrazky/biogeografie/bioregiony.gif, )

3.1. ŽDÁNICKO LITENČICKÝ BIOREGION Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá severní část geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku Kyjovská pahorkatina a celek Litenčická pahorkatina. Bioregion obepíná téměř ze všech stran Chřibský bioregion. Potenciální vegetaci tvoří v nižších polohách dubohabřiny Carici pilosae-Carpinetum, které jsou pouze na nejextrémnějších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu Quercion petraeae (zejména Potentillo albae-Quercetum), výjimečně i šípákovými doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae (Sorbo torminalis-Quercetum). V nejvyšších polohách jsou bučiny (Carici pilosae-Fagetum). V údolích kolem potoků lze předpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum. V plochých depresích jsou ojediněle i bažinné olšiny (Alnetion glutinosae). Primární bezlesí pravděpodobně chybělo. Podstatnou součástí přirozené náhradní vegetace jsou xerotermní travinobylinné porosty, náležející převážně svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, na ně často navazují lemová společenstva svazu Geranion sanguinei a křoviny Prunion spinosae, vzácněji i Prunion fruticosae. Výjimečně na kyselých substrátech v jižním podhůří Chřibů byl zaznamenán


Str. 22 z 165


výskyt vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Vlhké louky jsou vzácné, s vegetací svazu Calthion i Molinion, dříve řídce i Caricion davallianae.

3.2. CHŘIBSKÝ BIOREGION Bioregion leží na pomezí jižní a východní Moravy a zabírá téměř celý geomorfologický celek Chřiby. Potenciální vegetaci tvoří bučiny, převážně asociace Carici pilosae-Fagetum, omezeně snad i Melico-fagetum, vzácněji acidofilní bučiny (Luzulo-Fagetum). Pouze v nejnižších polohách jsou dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum). Teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Potentillo albae-Quercetum) jsou výjimečné, na prudkých svazích se skeletovitými půdami se ojediněle vyskytuje Sorbo torminalis-Quercetum. Na kyselých substrátech nižších poloh se snad vyskytují i acidofilní doubravy ze svazu Genisto germanicae-Quercion. Na prudkých svazích se dají předpokládat výskyty suťových lesů svazu Tilio-Acerion. V údolích podél potoků jsou potoční luhy, v nejnižších polohách Pruno-Fraxinetum, výše Carici remotae-Fraxinetum. Primární bezlesí prakticky chybí. V přirozené náhradní vegetaci převažují mezofilní typy luk a pastvin Arrhenatherion a Cynosurion (zvl. Anthoxantho-Agrostietum), v lemech se vesměs nachází vegetace svazu Trifolion medii, křoviny náležejí pouze svazu Prunion spinosae. Řidčeji se střetáváme s vlhkými loukami svazu Calthion a s náznaky subxerofilní asociace Brachypodio-Molinietum (svaz Cirsio-Brachypodion pinnati).

3.3. HLUCKÝ BIOREGION Bioregion leží na východě jižní Moravy, přičemž zabírá jižní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina. Na konvexních svazích, zejména v jižním sektoru, potenciálně převažovaly teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum), výjimečně byly přítomny i šípákové doubravy (Corno-Quercetum). Na konkávních tvarech a v severním sektoru jsou vesměs typické karpatské dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum), okrajově se zastoupením buku, v kontaktu s doubravami lze místy předpokládat výskyt panonských dubohabřin (Primulo verisCarpinetum). Podél vodních toků jsou nivy, pravděpodobně nejčastěji Pruno-Fraxinetum.


Str. 23 z 165


Přítomnost primárního bezlesí je problematická, snad existovalo na sesuvech a maloplošně i kolem pramenišť. Přirozená náhradní vegetace je představována především subxerofilními lučními společenstvy s nápadně bohatou druhovou diverzitou, náležejícími svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (zejména asociace Brachypodion-Molinietum). Na pramenných výchozech se objevuje vegetace svazu Caricion davallianae. Podél větších toků byla zaznamenána vegetace svazu Phalaridion arundinaceae (Caricetum buekii), na mokřadech vegetace svazů Caricion gracilis a Oenanthion aquaticae. Ve vegetaci křovin převažuje svaz Prunion spinosae (Prunion fruticosae se vyskytuje pouze ojediněle), v lemech je zastoupena vegetace svazu Geranion sanguinei. Na úhorech a na polích jsou místy dosud zachována velmi charakteristická plevelová společenstva (Caucalion).

3.4. HRANICKÝ BIOREGION Bioregion leží na východě střední Moravy, zabírá západní část geomorfologických celků Moravská brána, Podbeskydská pahorkatina, výběžek Nízkého Jeseníku, Hornomoravského úvalu i Vizovické vrchoviny. Potenciálně se zde vyskytují dubohabrové háje (Carici pilosae-Carpinetum). Při úpatí nad údolím Bečvy a též lokálně na vyvýšených místech plochých hřbetů jsou nevelké ostrůvky acidofilních doubrav (Genisto germanicae-Quercium, zřejmě asociace Luzulo albidaeQuercetum). Na devonských vápencích průlomového údolí Bečvy jsou vyvinuty suťové lesy svazu Tilio-Acerion (Aceri-Carpinetum). Podél Bečvy se táhnou měkké luhy svazu Salicion albae, při menších tocích jsou typické údolní luhy (Stellario-Alnetum glutinosae), ve východní části vzácně i Pruno-Fraxinetum. V podmáčených sníženinách v nivě Bečvy jsou ojediněle přítomny fragmenty bažinných olšin svazu Alnion glutinosae. Primární bezlesí chybí. V náhradní přirozené vegetaci fragmentárně doznívají semixerotermní trávobylinná společenstva svazu Cirsio-Brachypodion pinnati. V okolí vápencových lomů se nachází pozoruhodná ruderalizovaná vegetace primitivních půd, náležejících svazu Alysso alyssoidisSedion. Na spoře zachovaných loukách se setkáváme s vegetací Arrhenation, snad i Cynosurion. Vlhké louky náležejí svazu Calthion. Lemy, pokud jsou vyvinuty, náležejí svazu Trifolion medii, ojediněle jsou v krajině zachovány křoviny Prunion spinosae.


Str. 24 z 165


3.6. BĚLOKARPATSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní hranici Moravy, převážná část se nachází na Slovensku. Bioregion zabírá geomorfologický celek Bílé Karpaty (bez severního výběžku), do řešeného území zasahuje jen malou částí na jihovýchodě okresu Uherské Hradiště. Přirozenou vegetaci území reprezentují v nižších částech karpatské dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum), vesměs s účastí buku, které výše plynule přecházejí v bučiny, v nichž je pozoruhodná absence jedle. Převážně jde o Carici pilosae-Fagetum, v nejvyšších polohách Dentario enneaphylli-Fagetum, ojediněle je na kyselých pískovcích i Luzulo-Fagetum. Na prudkých svazích jsou přítomny suťové lesy (Aceri-Carpinetum). V nejnižších částech byly snad v minulosti přítomny i teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Podél potoků jsou nivy, na nichž zřejmě převažuje Carici remotae-Fraxinetum. Přirozené bezlesí pravděpodobně chybělo. Na místech po vykácených lesích se objevují různé typy travinobylinné vegetace. V nižších polohách západní části bioregionu jsou charakteristické druhově mimořádně bohaté subxerotermní květnaté louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, výše louky svazu Cynosurion (zejména Anthoxantho-Agrostietum), ojediněle i fragmenty vegetace svazu Violion caninae. Na loukách jsou typická četná prameniště (Caricion davallianae). Křoviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech převažuje vegetace svazu Trifolion medii.

3.7. ZLÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní Moravě, zabírá severní polovinu geomorfologického celku Vizovická vrchovina, avšak bez jeho severních a západních výběžků. Potenciální vegetaci nižších částí bioregionu tvoří karpatské dubohabřiny (Carici pilosaeCarpinetum), na prudších svazích kyselých substrátů snad též ostrůvkovitě acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Výše přecházejí do bučin (Carici pilosaeFagetum, respektive Luzulo-Fagetum). V nivách podél větších toků je pravděpodobně PrunoFraxinetum, podél menších potůčků často Carici remotae Fraxinetum. Přirozené bezlesí chybí.


Str. 25 z 165


Přirozenou náhradní vegetaci tvoří mezofilní luční porosty svazů Arrhenatherion a Cynosurion (typické Antoxantho-Agrostietum), na vlhkých místech přecházející v Calthion (Cirsietum salisburgensis). Xerofilnější vegetační typy jsou velmi vzácné, vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati je přítomna pouze ve fragmentech. Na kyselých substrátech se objevuje fragmentálně vegetace svazu Violion caninae. Na svahových prameništích se předpokládá zastoupení méně náročných typů vegetace svazu Caricion davallianae. Křoviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech je zastoupena vegetace svazu Trifolion medii.

3.8. HOSTÝNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východní Moravě, zabírá západní část geomorfologického celku Hostýnskovsetínská hornatina a severní výběžek Vizovické vrchoviny. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří na úpatí karpatské dubohabřiny (Carici pilosaeCarpinetum), výjimečně na strmých svazích na kyselých pískovcích snad acidofilní doubravy (Genisto germanicaeQuercion). Většinu plochy zabírají bučiny, zastoupené asociacemi Dentario enneaphylli-Fagetum, Festuco-Fagetum a Carici pilosae-Fagetum. Na sutích pod skalnatými hřebeny jsou vyvinuty typické suťové lesy (Mercuriali-Fraxinetum a LunarioAceretum). Podél potoků jsou nivy, náležející převážně asociaci Carici remotae-Fraxinetum. Přirozené bezlesí chybí. V přirozené náhradní vegetaci jsou zastoupeny suché louky a pastviny s vegetací svazů Arrhenatherion a Cynosurion (zejména charakteristické Anthoxantho-Agrostietum), ojediněle i Violion caninae. V dosti vzácných lesních lemech je typická vegetace svazu Trifolion medii. Xerofilní vegetace prakticky chybí. Na vlhkých místech je přítomna vegetace svazu Calthion (zejména Cirsietum salisburgensis), na svahových prameništích fragmenty vegetace svazu Caricion davallianae.

3.9. VSETÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na severovýchodní Moravě a částí zasahuje na Slovensko. Zabírá geomorfologický celek Javorníky, východní část celku Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní výběžek Vizovické vrchoviny.


Str. 26 z 165


Potenciálně zcela převažují květnaté bučiny (Dentario enneaphylli-Fagetum, Dentario glandulosae-Fagetum a lokálně Melico-Fagetum), které kontaktují s porosty jedlobučin až květnatých jedlin (Galio-Abietion), některé ochuzené porosty však mají bližší vztahy k podhorským acidofilním bučinám (Luzulo-Fagetum). V nejvyšších polohách se nacházejí maloplošně acidofilní horské bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum). Lokálně jsou vyvinuty suťové lesy, v nižších polohách Aceri-Carpinetum, na svazích údolí vzácně AruncoAceretum. Do svahů rozevřených údolí pronikají háje (Carici pilosae-Carpinetum). V zaříznutých údolích jsou maloplošně vyvinuty luhy asociace Carici remotae-Fraxinetum. Podél říčních toků se nacházejí lemy vrbových porostů ze svazu Salicion eleagni, na malých tocích vrbové křoviny ze svazu Salicion triandrae. Přirozenou náhradní vegetaci tvoří rozšířené smilkové louky a pastviny (Cynosurion a Violion caninae), na úživných substrátech obohacené o mnohé orchideje. Ploché hřebeny chudých kamenitých půd provázejí lemy brusnicových keříků (Vaccinion). Na hlubších půdách jižních svahů vystupují dosti vysoko (600 m) druhově bohaté travinobylinné pastvinné louky svazu Cirsio-Brachypodion pinnati (blízké asociaci Brachypodio-Molinietum), v nižších polohách jsou květnaté lesní lemy Trifolion medii. Křoviny náležejí svazu Prunion spinosae. Na vlhkých místech se setkáváme s vegetací svazu Calthion, ojediněle s rašelinnými loukami svazu Caricion fuscae a zbytky bezkolencových luk (Molinion).

3.10. BESKYDSKÝ BIOREGION Bioregion leží na pomezí východní Moravy, Slezska v ČR, Slovenska a Polska. Zabírá geomorfologický celek Moravskoslezské Beskydy, Jablunkovské mezihoří a Slezské Beskydy, bioregion je protažen ve směru ZJZ – VSV. V potenciální vegetaci převládají květnaté bučiny. Pro vyšší polohy (nad 900 m, v inverzích i níže) jsou charakteristické horské acidofilní bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum) a v nejvyšších polohách (Kněhyně) fragmenty horských smrčin (Calamagrostio villosaePiceetum). Lokálně se v nižších osídlených částech vyskytují také acidofilní bučiny podhorského typu (Luzulo-Fagetum). Na extrémních svazích se místy vyvinuly suťové lesy (Arunco-Aceretum, lokálně až do vysokých poloh Lunario-Aceretum), ve vyšších polohách ojediněle i analogické kapradinové smrčiny (Athyrio alpestris-Piceion). V údolích jsou fragmenty horských olšin (Alnetum incanae), u menších toků fragmenty jasanových luhů


Str. 27 z 165


Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, v erozních rýhách a na lesních prameništích olšové jaseniny Carici remotae-Fraxinetum. Zřídka se na prameništích v inverzních polohách vyskytují podmáčené rašelinné smrčiny (Sphagno-Piceetum). Na štěrkových lavicích větších vodních toků v nižších polohách jsou vyvinuta společenstva svazů Salicion eleagni a Phalaridion arundinaceae (typicky zvláště Calamagrostietum pseudophragmitis). Přirozené bezlesí prakticky chybí. Náhradní přirozená vegetace na částečně odlesněných hřebenech i v odlesněných submontánních polohách inklinuje ke smilkovým pastvinám (Cynosurion a Violion caninae), rozšířené jsou i brusnicové lemy svazu Vaccinion (Rhodococco-Vaccinietum myrtilli). V rozevřených údolích při úpatí jsou luční cenózy svazů Calthion, řídce Molinion, vzácně na prameništích i Caricion fuscae. Na ojediněle se vyskytujících rašeliništích jsou fragmenty vegetace svazu Sphagnion medii.

3.11. KOJETÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na střední Moravě, zabírá geomorfologický podcelek Středomoravská niva v rámci celku Hornomoravský úval. Potenciální vegetace je tvořena lužními lesy podsvazu Ulmenion (zejména Ficario-Ulmetum campestris), které na vyvýšených místech přecházejí do dubohabřin (svaz Carpinion). Primární bezlesí představovala pouze vodní vegetace. Přirozenou náhradní vegetaci na místě lužních lesů představovaly zaplavované louky svazu Alopecurion pratensis, od jihu sem zasahovala vegetace svazu Cnidion venosi. Kolem vodních ploch je typická vegetace svazů Phragmition communis a Caricion gracilis. Ve vodách (zejména v minulosti) byla přítomna řada typů vegetace svazu Nymphaeion albae.

4.4. HODONÍNSKÝ BIOREGION Bioregion leží na východě jižní Moravy, zabírá malou střední část geomorfologického celku Dolnomoravský úval. Potenciálně se zde vyskytují acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion), na mělčích vrstvách písku endemické teplomilné doubravy z panonského svazu Aceri tatarici-Quercion


Str. 28 z 165


(Carici fritschii-Quercetum), maloplošné na vlhčích místech a s větším podílem hlinitých částic v půdě háje (Primulo veris-Carpinetum). Na vlhčích písčitých místech je vegetace svazu Alnion glutinosae (Carici elongatae-Alnetum), resp. Betulion pubescentis. Alespoň lokálně bylo v minulosti na organogenních substrátech vyvinuto primámí bezlesí (komplex mokřadní a rašeliništní vegetace). Náhradní vegetace na otevřených písčinách náleží do svazu Corynephorion, s tranzity do svazu Festucion vaginatae. Na slatinných a rašelinných místech jsou vyvinuta společenstva svazů Magnocaricion elatae, Calthion a dosud výjimečně i Caricion davallianae.

4.5. DYJSKO-MORAVSKÝ BIOREGION Bioregion leží na jihu jižní Moravy, zabírá široké nivy - osy geomorfologických celků Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval. Směrem k jihu bioregion přesahuje do Rakouska a na Slovensko. Potenciálně zde převládají lužní lesy. Tvrdý luh je tvořen vegetací podsvazu Ulmenion, zejména asociacemi Ficario-Ulmetum campestris a Fraxino pannonicae-Ulmetum, které zřídka na nejvyšších místech aluvia přecházejí do typů blízkých panonskému Primulo verisCarpinetum a snad až k teplomilným doubravám. V depresích se často objevuje SaliciPopuletum ze svazu Salicion albae. Primámí bezlesí je vyvinuto na mokřadech (vnitrozemská delta, mrtvá ramena) s katénou vegetace svazu Phragmition communis, Caricion gracilis, které přecházejí ve vodě v různé typy vegetace, náležející svazům Hydrocharition, Nymphaeion albae, Potamion lucentis, Potamion pusilli a Batriachion aquatilis. V současnosti lesy a primární bezlesí pokrývají zhruba pětinu plochy. Na části bezlesí jsou vyvinuty přirozené luční porosty, náležející zejména svazům Cnidion venosi, Alopecurion pratensis, ojediněle Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris. Na nejvyšších místech nivy (hrúdy) jsou ostrůvky xerofilní luční vegetace, náležející zřejmě svazu Festucion valesiacae nebo Koelerio-Phleion phleoidis.


Str. 29 z 165


Biogeografická příslušnost jednotlivých regionů je z hlediska charakteru živé přírody, která se utvářela v souladu s přírodními podmínkami jednotlivých částí Zlínského kraje (podmínky orografické, pedologické, hydrologické, klimatické a další) určující pro opatření, která se týkají jednotlivých projektů, avšak životní prostředí jako celek je zásadně ovlivňováno i antropickými činiteli včetně hospodaření v krajině, zemědělství, lesnictví, vlivy průmyslové výroby, dopravy a dalšími faktory souvisejícími s existencí lidské společnosti. Z každoročně zpracovávané zprávy o stavu životního prostředí je současný stav životního prostředí ve Zlínském kraji charakterizován následujícím způsobem (stav k roku 2011, zdroj http://www.kr-zlinsky.cz/stav-zivotniho-prostredi-ve-zlinskem-kraji-cl-2124.html). Většinu území Zlínského kraje tvoří značně členitá krajina karpatských pahorkatin a vrchovin, oblast podél řeky Moravy je nížinná a zemědělsky využívaná. Přírodní hodnotu dokládá fakt, že velkou část kraje (cca 30%) zaujímají chráněné krajinné oblasti (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). Jižně od Beskyd se rozkládají Hostýnsko – Vsetínské vrchy a Vizovická vrchovina. Na východě se rozkládají Javorníky. Do jižní části Zlínského kraje zasahuje i výběžek Panonské nížiny – Dolnomoravský úval, který je klimaticky nejteplejším územím ČR. Území kraje odvodňuje řeka Morava se svými přítoky (Bečva, Olšava). Většina kraje má mírně teplé až teplé klima, pouze oblast Beskyd je klimaticky chladnější.

OVZDUŠÍ: Největšími producenty emisí TZL, NOx a CO jsou mobilní zdroje a malé zdroje, především lokální topeniště pro vytápění domácností. Velké spalovací zdroje produkují ve Zlínském kraji nejvíce emisí SO2. Podle údajů z registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) je zřejmé, že se ve Zlínském kraji v posledních letech emise znečišťujících látek snižovaly. Problémem kraje je, že většina dopravy je vedena středy obytných zón a spolu s nárůstem provozu mobilních zdrojů znečištění a nedostačující kapacitou silniční sítě je způsobena lokálně nepříznivá imisní situace atmosférickými škodlivinami z dopravy. Imisní situace ve Zlínském kraji se postupně zlepšuje. Postupně se snižuje rozloha kraje, která je charakterizována jako OZKO (oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší). Meziroční situace se však může dramaticky lišit v závislosti na délce topné sezóny a zimních teplotách, které určují množství emisí z vytápění.


Str. 30 z 165


VODA: Ve Zlínském kraji bylo v letech 2010 - 2011 sledováno 110 monitorovacích profilů kvality vody na 77 vodních tocích. Oproti předchozím letům byla pozornost zaměřena i na vybrané drobnější toky v oblasti Beskyd, které se po stránce chemické i biologické jakosti vody pohybovaly převážně v I a II třídě jakosti. Na řadě toků monitoring prokázal vysoký obsah fosforu, který je hlavní příčinou eutrofizace. Jedná se o dlouhodobý problém. Mezi nejhůře hodnocené toky ve Zlínském kraji patří Okluky, Tištínka, Roštěnka, Švábský potok a Rusava. Nejméně znečištěnými významnými páteřními toky jsou Vsetínská a Rožnovská Bečva. K nejvýznamnějším evidovaným znečišťovatelům pro rok 2011 se dlouhodobě řadí čistírny odpadních vod velkých sídelních aglomerací jako je Zlín, Otrokovice či Kroměříž. Celkem bylo zásobeno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu 542 497 obyvatel, což představuje 92,1% obyvatel kraje. V přepočtu na obyvatele byl zaznamenán pokles spotřeby pitné vody ze 120,9 na 119,5l na osobu a den, což je nejnižší hodnota v mezikrajském srovnání. V roce 2011 bylo na kanalizační síť napojeno 530 127 obyvatel, z toho 487 529 obyvatel napojených na kanalizaci s koncovou čistírnou odpadních vod (ČOV). Na veřejnou kanalizaci je napojeno 90,0% obyvatel Zlínského kraje. Převažující typické kontaminanty vypouštěných odpadních vod jsou např. CHSK-Cr, BSK5, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a fosfor. Ve Zlínském kraji bylo v roce 2011provozováno 97 čistíren odpadních vod, oproti předchozímu roku se jejich počet zvýšil o 4.

LESY, KRAJINA, ZEMĚDĚLSTVÍ: Struktura využití území ve Zlínském kraji představuje lesní pozemky (39,76%), vodní plochy (1,28%), ornou půdu (31,09%), trvalé travní porosty (14,31%), zbytek tvoří ostatní nezemědělské plochy. Zemědělská půda tvoří celkem 48,9% území kraje, nezemědělská půda 51,1% plochy. Nezemědělskou půdu tvoří lesní plochy (77,9%), vodní plochy (2,5%), zastavěné plochy a nádvoří (3,6%) a ostatní plochy (16,1%). V posledních letech klesá výměra orné půdy a vzrůstá výměra trvalých travních porostů a ovocných sadů. Výměra ostatních ploch se významně nemění. Lesnatost Zlínského kraje je nad celostátním průměrem.


Str. 31 z 165


OCHRANA PŘÍRODY: Na území Zlínského kraje leží dvě velkoplošná chráněná území (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). V kraji se nalézá 176 maloplošných zvláště chráněných území a 6 přírodních parků.

Seznam

chráněných

území

a

jejich

popisy

jsou

k dispozici

např.

na

http://drusop.nature.cz/, http://www.ochranaprirody.cz, http://nature.hyperlink.cz/, předměty ochrany

podléhající

soustavě

Natura

2000

jsou

uvedeny

na

stránkách

http://www.nature.cz/natura2000-design3/hp.php.

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ: V oblasti ochrany a využívání ložisek nerostných surovin nedošlo v roce 2010 a 2011 proti předchozímu období k výraznějším změnám. Oblast kraje je s ohledem na geologickou stavbu území poměrně chudá na výskyt ložisek nerostných surovin. Nejvýznamnějšími zdroji nerostných surovin v kraji jsou ložiska štěrkopísků, vázaná na kvartér údolní nivy řeky Moravy (Chropyně, Hulín, Napajedla, Ostrožská Nová Ves). Těžba ložisek stavebního kamene v oblasti Chřibů (Žlutava) a v oblasti Bílých Karpat (ložiska Bučník, Bzová) mají jen regionální charakter. Pro racionální využívání nerostných surovin, zejména štěrků a štěrkopísků, byla v roce 2006 na objednávku kraje zpracována „Studie limitů těžby, postupné využitelnosti a ochrany zásob ložisek nerostných surovin ve Zlínském kraji“. Z minulosti je Zlínský kraj postižen lokalitami se starou ekologickou zátěží. Vzhledem k možnosti využít dotace z Operačního programu životní prostředí byla v letech 2010 a 2011 řešena celá řada starých ekologických zátěží. Jednalo se převážně o rekultivace starých uzavřených skládek odpadů, které by bez těchto prostředků nebylo možné vyřešit. V letech 2010 a 2011 pokračovaly sanační práce v areálu LET Kunovice. Za velmi významné je možné považovat vyřešení problematické lokality v areálu ZEVETA Bojkovice, kde byly sanovány bývalé kalové laguny. Pro celé území kraje je zpracována Studie starých ekologických zátěží. Tato studie je databází, ve které byly shromážděny všechny v současnosti dostupné informace o lokalitách se starou ekologickou zátěží, posouzena jejich rizikovost a doporučena opatření k nápravě, popř. k dalšímu sledování vývoje situace na každé z nich. Jedná se o lokality, na nichž byly v minulosti umístěny skládky odpadů, a to jak průmyslových, tak i komunálních, a dále pak o


Str. 32 z 165


kontaminovaná místa, která byla nebo dosud jsou součástí průmyslových areálů. Zlínský kraj ve své databázi v současnosti eviduje 136 známých starých ekologických zátěží.

ODPADY: Zlínský kraj patří z hlediska produkce odpadů ve vztahu k celkové produkci odpadů v ČR ke krajům spíše podprůměrným. Na celkové produkci České republiky se v roce 2010 podílel 4,8%. Za největší producenty odpadů jsou považovány stavební podniky, které se podílely v roce 2011 na celkové produkci odpadů ve Zlínském kraji 47,46%. Trvalý pokles je zaznamenán u skupin odpadů 02 – odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin; 03 – odpady ze zpracování dřeva, 04 – odpady z kožedělného a textilního průmyslu, 06 – odpady z anorganických chemických výrob. Tento trend souvisí jednak s poklesem výroby v těchto oborech, ale zároveň je i odrazem přístupu k některým druhům odpadů. Jedná se zejména o odpady, z nichž se postupem času stala velmi žádaná surovina. Pozitivní vývoj je zaznamenán v případě materiálového využívání odpadů. S tím přímo souvisí snižování množství odpadů ukládaných na skládky ve Zlínském kraji. V letech 2010 a 2011 dochází na území Zlínského kraje k pozvolnému rozvoji komunitního kompostování, a to na úrovni domácností i následně obcí. V uplynulých 4 letech byl výrazně navýšen zejména počet zařízení určených ke sběru a výkupu odpadů kovů, zpracování elektrošrotu a autovraků. Rovněž kapacity zařízení pro materiálové využití plastů zaznamenaly mírný nárůst. Kapacita skládek se zdá být pro období dalších 15 let plně dostačující. Podíl odpadů skládkovaných z území Zlínského kraje má snižující se tendenci. Z hlediska absence funkčních zařízení ke sběru a výkupu odpadů se jako problematické jeví okrajové oblasti kraje, kde jsou tato zařízení nahrazována činností obcí popř. sbory dobrovolných hasičů apod. Nedostatkem Zlínského kraje je téměř úplná absence vhodných zařízení pro energetické využití odpadů, zejména ostatních. Na území Zlínského kraje se nachází 4 spalovny, které jsou přednostně určeny ke spalování odpadů nebezpečných a slouží zároveň jako zdroj energie.

VEŘEJNÉ ZDRAVÍ: Z hlediska vlivů na veřejné zdraví se stále projevuje z celokrajského hlediska jako nejvýznamnější vliv hluková zátěž obyvatel, především silniční doprava. Největší problém


Str. 33 z 165


tohoto faktoru se projevuje v okolí hlavních komunikací v hustě osídlených velkých městech – Zlín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště. Informace ze strategického hlukového mapování jsou

uvedeny

na

http://hlukovemapy.mzcr.cz/silnice.html

a

http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs. Další vlivy, které se z hlediska vlivů životního prostředí projevují na zdraví exponovaných osob, je zvyšující se výskyt alergických onemocnění a výskyt akutních respiračních onemocnění, u nichž byla epidemiologicky prokázána přímá vazba na kvalitu ovzduší. Z hlediska vlivu na veřejné zdraví je však také nutno zmínit alespoň důsledky kvality pracovního prostředí, důsledky životního stylu a vlivy sociálních determinant zdraví.

II.2. Pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Touto otázkou se podrobně zabývá již vstupní analytická část PRUOZK a odvozuje ji na základě dostupných statistických ukazatelů jak v časovém hledisku trendů současného vývoje tak očekávaných efektů ve srovnání jednotlivých regionů České republiky. Zvlášť je kladen důraz na porovnání ukazatelů s republikovým průměrem a dalšími regiony České republiky v současné době. Jednotlivé ukazatele zahrnují jak výrobní a produkční efektivitu, ekonomickou základnu a podnikání, zahraniční investice, sídelní strukturu a obyvatelstvo, lidské zdroje, infrastrukturu a životní prostředí, venkov a zemědělství a cestovní ruch. Analytická část SRZK zahrnuje i definici disparitních regionů a jejich charakteristiku pomocí dvou metod -

Metodou statistické analýzy

-

Metodou expertního hodnocení

Tato část PRUOZK umožňuje vymezit vhodné okresy a ORP pro návrh realizačních opatření po roce 2012 ve druhé etapě řešení SRZK v období 2013 – 2016.

Očekávaný vývoj bez postupné koncepční realizace opatření směřujících k zajištění vhodných podmínek pro komplexní rozvoj Zlínského kraje a zajištění potřebného finančního rámce pro jejich realizaci je možno charakterizovat následujícím způsobem:


Str. 34 z 165


Obecně dle SRZK: -

v případě nezvýšení atraktivity kraje hrozí silnější pokles počtu obyvatel způsobený dalším odchodem mladých vzdělaných občanů do ostatních regionů ČR či do zahraničí

-

podle projekce ČSÚ se počet obyvatel Zlínského kraje do roku 2020 sníží o 3,6 % s jasným trendem dalšího poklesu do roku 2050 (-20 %)

-

jedinou základní do budoucna trvale rostoucí věkovou skupinou obyvatelstva budou občané ve věku 65 a více let, v důsledku čehož dojde k radikálnímu stárnutí populace

Predikci dalšího vývoje charakterizují zpracovatelé PRUOZK pro první etapu řešení SRZK následujícím způsobem: „Za standardní ekonomický vývoj můžeme označit nikoliv takový, který by předpokládal trvalou prosperitu a akceleraci ekonomické aktivity bez jakýchkoliv limitů (což je předpoklad zcela vytržený ze základních ekonomických souvislostí a tudíž nereálný), nýbrž existenci standardního cyklického vývoje, jež by vycházel z vnitřních strukturálních podmínek ekonomiky České republiky a nebyl by radikálně zasažen okolnostmi, jež způsobují strukturální ekonomické poruchy v klíčových teritoriích, které ovlivňují ekonomické parametry v zemích našich klíčových partnerů jak na straně nabídky, tak poptávky. Standardní ekonomický vývoj by se tak rozhodně nevyhnul určité cyklické korekci, jež by odrážela především vnitřní ekonomické faktory, nebyla by však ovlivněna zásadními strukturálními poruchami v ekonomikách, které parametry ekonomiky v České republice podstatně ovlivňují. V podmínkách velmi otevřené ekonomiky České republiky je však záležitost vývoje hospodářského cyklu velmi silně ovlivněna parametry především ekonomik EU. Případ „standardního ekonomického scénáře“, jež vychází z výše vymezených parametrů, by bylo možné dále specifikovat v podobě: 

pozvolna oslabující a zpomalující, nikoliv však klesající ekonomické aktivity (stále kladný hospodářský růst; ne tak výrazný jako v letech 2005 – 2007) v období 2009 – 2011, poté návrat k rychlejší růstové trajektorii;



mírného růstu sektoru maloobchodu a služeb, včetně zpomalujícího se objemu spotřebního koše v intencích celkového hospodářského růstu;



stabilního vývoje všech klíčových ekonomických sektorů;


Str. 35 z 165




pouze mírného nárůstu míry nezaměstnanosti, bez vážných dopadů na výši disponibilního příjmu domácností;“

Takto formulovaný žádoucí trend rozvoje řešeného území zůstává v platnosti i pro řešené období 2013 – 2016.

Z hlediska vlivů na životní prostředí je možno bez realizace PRUOZK možno očekávat následující nejvýznamnější trendy: 1. Vliv na životní prostředí se neprojeví očekávanými přínosy, které jsou součástí PRUOZK v oblasti snižování zanedbanosti investičních činností v oblasti vodního hospodářství, péče o krajinu a životní prostředí, dopravy a infrastruktury. Z hlediska ochrany přírody a přírodních zdrojů lze očekávat bez realizace PRUOZK 2013 – 2016 nanejvýše konzervaci současného stavu, ale bez konkrétní perspektivy pro zlepšení životního prostředí 2. Zlínský kraj jako nejvenkovštější kraj by bez základní koncepce s celokrajskou prioritou v této oblasti zachoval nevýhodné podmínky života ve venkovských sídlech oproti městům s postupným trendem vylidňování a stárnutí populace na venkově 3. Bez podpory cestovního ruchu by byla i nadále využita pouze malá část potenciálu Zlínského kraje v nabídce turistiky a v možnosti podpory této ekonomické aktivity


Str. 36 z 165


III. Charakteristiky

životního prostředí v

oblastech, které by mohly být provedením koncepce významně zasaženy. Tato kapitola uvádí přehled současného stavu vybraných parametrů krajiny a výčet pouze nejdůležitějších rysů, které mají význam z celokrajského hlediska. Většina údajů byla uvedena v „Oznámení“ SEA PRUOZK 2013 – 2016, které prošlo zjišťovacím řízením na MŽP ČR. Vybrané oblasti problematiky životního prostředí, které by mohly být zasaženy provedením PRUOZK 2013 – 2016, byly v průběhu tvorby strategického dokumentu diskutovány při jednáních pracovních skupin, které pokrývaly celou šíři působnosti PRUOZK 2013 – 2016. Problematika realizace PRUOZK 2013 – 2016 byla zevrubně prezentována a diskutována při zasedáních a průběžných jednáních Pracovních skupin, v jim nadřazeném Koordinačním výboru a při předběžném projednání koncepčního materiálu PRUOZK dne v Radě Zlínského kraje. Věcné vymezení styčných ploch PRUOZK 2013 – 2016 a životního prostředí v oblastech, které by mohly být zasaženy, je následující: -

Ovzduší, struktura emisí a imisní zátěž území ZLK

-

Voda a vodní hospodářství včetně zásobování vodou a čištění odpadních vod a zajištění podmínek stanovených ve vyhlášených Ochranných pásmech vodních zdrojů a Chráněných oblastí přirozené akumulace vody (CHOPAV)

-

Půda včetně struktury a péče o půdní fond ZLK včetně vodní a větrné eroze

-

Ložiska nerostných surovin a možnost jejich využívání

-

Ochrana přírody – respektování podmínek pro realizaci Plánů péče o CHKO (CHKO Beskydy a Bílé Karpaty) a evropských chráněných území (Natura 2000)

-

Hospodaření s odpady

-

Problematika starých ekologických zátěží na území ZLK


Str. 37 z 165


-

Doprava na území ZLK

-

Energetika – zásobování obyvatel ZLK energií a podpora využití alternativních zdrojů energie

-

Problematika vodní a větrné eroze a opatření pro jejich minimalizaci

Uvedené oblasti životního prostředí jsou podrobně zpracovány v „Oznámení“ koncepčního materiálu PRUOZK 2013 – 2016 podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, ve Zprávě o stavu životního prostředí v ČR v roce 2011, případně v dalších dokumentech. Jak je z tohoto přehledu patrné, realizace projektů zahrnutých do PRUOZK 2013 – 2016 může ovlivnit široké spektrum složek životního prostředí. Konkrétní vlivy jsou však specifické pro každou lokalitu a odpovídají charakteru, rozsahu a zaměření jednotlivých konkrétních projektů. Proto není na úrovni celokrajské koncepce možno provést jednoznačné hodnocení těchto vlivů. Je však nezbytné zajistit, aby realizace PRUOZK 2013 – 2016 nevytvářela ani v řešeném období podmínky pro novou zátěž složek životního prostředí provozem nově instalovaných aktivit a aby nedošlo k náhradě současného poškozování životního prostředí či zanedbání péče o něj jiným typem environmentálně nežádoucích aktivit. Tato poznámka se týká především ochrany ovzduší, vod a odpadového hospodářství a vlivu dopravy na kvalitu životního prostředí. Z hlediska zlepšení struktury krajiny a ochrany krajinného rázu je potřebné ovlivňovat i rozsah a charakter nových objektů včetně liniových staveb. Z tohoto důvodu budou některé projekty, které naplní ustanovení zákona 100/2001 Sb., posuzovány samostatně v procesu EIA na základě znalosti konkrétních projektů v podmínkách konkrétních lokalit, případně i se zajištěním primárních terénních dat relevantních k řešeným projektům.

Celkové hodnocení stavu životního prostředí a jeho složek ve Zlínském kraji na základě dostupných dat je uvedeno v kapitole II. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky jsou uvedeny i odkazy na informační zdroje, případně odkazy na odborné materiály a instituce, které sledují stav životního prostředí ve vymezených oblastech.


Str. 38 z 165


IV. Veškeré současné problémy

životního

prostředí, které jsou významné pro koncepci, zejména vztahující se k oblastem se zvláštním významem pro životní prostředí (např. oblasti vyžadující ochranu podle zvláštních právních předpisů12a)). Stav životního prostředí Zlínského kraje a oblasti životního prostředí, které mohou být realizací PRUOZK dotčeny, byl popsán v předchozích dvou kapitolách. Z hlediska realizace PRUOZK jsou významná především lokální posouzení jednotlivých projektů, které budou v rámci realizace hodnoceného střednědobého plánu schváleny a podpořeny, a to za konkrétních podmínek jejich realizace odpovídající rozsahu projektů i místním podmínkám, které jsou lokálně – specifické. Pro jejich hodnocení je potřebné vzít v úvahu hlediska navržená v příloze tohoto dokumentu a posoudit, jestli řešení projektu koliduje s: -

Vymezením území Natura 2000, chráněných částí přírody a zásadami oblasti obecné ochrany přírody

-

Rizikem nepříznivého ovlivnění kvality ovzduší

-

Erozním rizikem lokality

-

Rizikem kolize se starou ekologickou zátěží

-

Chráněnými ložisky nerostných surovin

-

Hranicemi CHOPAV, zásadami jejich ochrany

-

Koncepcemi pro ochranu složek ekosystémů – především koncepčními materiály na úseku ochrany ovzduší, vodního hospodářství a nakládání s odpady

-

Stavem životního prostředí z hlediska ochrany veřejného zdraví

-

Koncepcí odpadového hospodářství Zlínského kraje a prioritami nakládání s odpady


Str. 39 z 165


-

Koncepcí rozvoje dopravy včetně podpory environmentálně příznivých trendů

-

Koncepcí cestovního ruchu zlepšování podmínek pro společenské determinanty zdravotního stavu obyvatel

-

Koncepcí rozvoje venkova včetně rozvoje infrastruktury a snižování environmentální zátěže z rezidentních oblastí

-

Strategií využití brownfields ve Zlínském kraji

V případě že hodnocení projektů ukáže riziko kolize s některými zájmy ochrany přírody, je potřebné provést podrobnější analýzu a projednat řešení projektu, jeho cíle a důsledky s příslušnými kompetentními orgány. Z pohledu ochrany podle zvláštních právních předpisů je nejvýznamnější potřeba zajištění podmínek ochrany ptačích oblastí a evropsky významných lokalit ve Zlínském kraji. Následující stanovisko je zpracováno autorizovanou osobou pro tuto oblast.


Str. 40 z 165


Posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti dle § 45 h a i zákona č. 114\1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

PROGRAM ROZVOJE ÚZEMNÍHO OBVODU ZLÍNSKÉHO KRAJE 2013 – 2016

V Beňově duben, 2013

Zhotovitel: Mgr. Stanislav Mudra, Ph.D.,

Líšná 21, 330 08 Zbiroh [email protected] DIČ: CZ6807220299 IČ: 66342531 Držitel autorizace k provádění posouzení podle § 45 h a i zákona č. 114\1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny č.j.: 630/66/05


Str. 41 z 165


V. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní, komunitární nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci a způsob, jak byly tyto cíle vzaty v úvahu během její přípravy, zejména při porovnání variantních řešení. V.1. Referenční cíle OŽP Referenční cíle slouží ke zjištění vazeb jednotlivých koncepčních dokumentů, tedy i Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016,

z hlediska ochrany

životního prostředí a zároveň k vyhodnocení souladu cílů, úkolů a opatření posuzovaného koncepčního dokumentu s cíli ochrany životního prostředí. Na základě analýzy relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů a na základě analýzy stavu životního prostředí byla stanovena základní sada referenčních cílů ochrany životního prostředí. Následně byl vyhodnocen vztah strategických cílů – pilířů (čtyř hlavních prioritních oblastí), které jsou formulovány v posuzovaném koncepčním dokumentu k jednotlivých referenčním cílům ochrany životního prostředí (viz tabulka 1). Pro hodnocení cílů a jednotlivých opatření pak byly vybrány ty referenční cíle ochrany životního prostředí, u nichž byla identifikována možná vazba alespoň s jedním ze strategických cílů (prioritních oblastí). Z důvodu zachování kontinuity hodnocení a možností porovnání výsledků realizace předchozích strategických dokumentů, zejména potom „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012“, byla základní sada referenčních cílů ochrany životního prostředí ponechána ve stejném rozsahu. .


Str. 42 z 165


V.2. Vazby jednotlivých strategických cílů na referenční cíle OŽP V roce 2008 byl zpracován strategický rozvojový dokument „Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020“ ( dále SRZK), jež identifikoval klíčové rozvojové oblasti regionu, k nim přiřadil cesty a způsoby jejich dosažení, stejně jako orientační finanční rámec a ukazatele vyhodnocení sledovaných oblastí. Předkládaný dokument „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“ (PRÚOZK) pak vychází jak z konceptu i závěrů SRZK, tak současně představuje významnou obsahovou aktualizaci svého předchůdce, PRÚOZK 2010 – 2012, a konkretizuje je na časové období, vymezené rokem 2016; usiluje i o detailnější identifikaci území na úrovni obcí s rozšířenou působností a zásadních rozdílů a disparit mezi nimi. Cílem PRÚOZK 2013 - 2016 je tak závěry SRZK transformovat do střednědobého výhledu rozvoje kraje na příslušné období a pokusit se identifikovat významné vnitroregionální rozdíly a z nich vyplývající disparity uvnitř regionu Zlínského kraje. K realizaci uvedeného cíle byly v dokumentu Strategie rozvoje Zlínského kraje definovány čtyři tzv. pilíře - hlavní prioritní oblasti (strategické cíle), které jsou pro implementaci opatření v rámci PRÚOZK v zásadě vypovídající, a byly v plném rozsahu zachovány

1. Konkurenceschopná ekonomika 2. Úspěšná společnost 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova 4. Atraktivní region

Ke každé z uvedených prioritních oblastí jsou v dokumentu definovány: Úkoly – dílčí milníky k dosažení cílů Opatření – konkrétní kroky použité ke splnění úkolů, dále je naznačena jejich realizace prostřednictvím jednotlivých nástrojů se zaměřením na jednotlivé ORP .


Str. 43 z 165


Možné vazby takto stanovených pilířů (strategických cílů) Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016 na referenční cíle ochrany životního prostředí jsou uvedeny v tabulce č. 1 v následujícím textu.

tabulka 1: Vazby mezi referenčními cíli OŽP a strategickými cíli koncepce Referenční cíle OŽP

Ovzduší, klima a odpady (SPŽP)

strategický cíl - pilíř 1

2

X

X

X

přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel snížit znečištění ovzduší z dopravy

X X

X

X X

X

X

X

zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního hlediska prostřednictvím hodnocení rizik

X

dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro OlK pro SO2, NOx ,VOC a amoniak omezovat emise těch znečišťujících látek (či jejich prekurzorů), u kterých bylo zjištěno překračování imisních limitů a stabilizace emisí těch látek, u kterých k překračování emisí nedochází přispět k omezování emisí „skleníkových plynů“ ¨, zejména CO2 a metanu přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

3

4

X

X

X

X

X

X

chránit ozónovou vrstvu snižováním spotřeby látek, které ji poškozují zlepšit informovanost o kvalitě ovzduší a jeho působení snižovat expozici hluku zastavit zvyšování hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné zóny Hluk zajistit, aby osoby používající stroje a zařízení, které jsou zdrojem (SPŽP) hluku a vlastníci, případně správci objektů, jejichž provozem vzniká hluk, byli povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit dodržování hygienických limitů hluku, hygienické limity nesmí být překračovány u hluku z provozoven a u hluku veřejnosti přístupné produkce hudby Povrchové a zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu podzemní snížit environmentální rizika vody snížit nároky na úpravu vod (SPŽP) zajistit výrobu pitné zdravotně nezávadné vody z podzemních i povrchových zdrojů a zachování zdrojů léčebných a minerálních vod zlepšit stanovištní podmínky některých druhů rostlin a živočichů (ochrana biotopů) snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů zavést nové přístupy k limitům průmyslového znečištění dle BREF vedoucí k omezování znečištění v průmyslu v souladu s uplatňováním směrnice 96/61/EC (IPPC)

X

X

X


Str. 44 z 165

RNDr. Alexander Skácel, CSc. podporovat využití kalů z ČOV v zemědělství zejména omezováním vstupu nebezpečných látek z průmyslu do veřejných kanalizací stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek předcházet poškození zdraví z požívání a užívání vod zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí omezení záborů, eroze a zhutnění půdy Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje (SPŽP)

Fauna, flóra, ekosystémy a krajina

X

X

X

X X

X

X

X

usměrněné využívání surovinových zdrojů a zabránění nežádoucí exploatace horninového prostředí obnova funkčního využití poškozeného území analyzovat aplikaci principů trvale udržitelného rozvoje a míru uplatnění územního plánování při využívání neobnovitelných zdrojů surovin a při prosazování vyššího využití druhotných surovin v jednotlivých členských zemích EU a navrhnout souměřitelný model pro ČR identifikovat a kvantifikovat vstupy cizorodých látek do půdy, včetně jejich bilancování z pohledu ekologického, ekonomického a zdravotního zlepšit kvalitu půdy omezením vstupu rizikových látek do kompostů a kalů využít kontaminovaných půd pro pěstování průmyslových a energetických plodin omezit degradační procesy, zejména kontaminaci a zrychlenou erozi půd komplexní řešení managementu chráněných území modifikace sítě chráněných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000 zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti

X

zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny snížit environmentální rizika plynoucí z kontaminace půdy a podzemní vody Staré zátěže snížit zdravotní rizika

X

X

X

X

X

zvýšit efektivitu využívání přírodních zdrojů (např. zdrojů pitné vody) využit tzv. ”brownfields” v urbanizovaných územích s cílem omezení výstavby ”na zelené louce” zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí

X

X

X

vytvořit komplexní regionální systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Osvěta a vzdělávání

podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje působit na dospělou populaci za účelem podpory vhodného životního stylu, návyků a postojů vedoucích k šetření přírodními zdroji, ochraně životního prostředí a akceptování podmínek udržitelného rozvoje zajistit optimální zapojení veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí prosazovat respektování principu udržitelného rozvoje jako standardní součásti rozhodování veřejné správy

X

X

X


Str. 45 z 165

RNDr. Alexander Skácel, CSc. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání

X

X

X

X

Referenční cíle ochrany životního prostředí byly stanoveny na základě cílů ochrany životního prostředí stanovených ve Státní politice životního prostředí ČR, Programu ochrany přírody a krajiny ČR aj., na základě legislativy k ochraně životního prostředí. V následující tabulce uvedené, vybrané, referenční cíle respektují analýzu stavu životního prostředí v ČR a pokrývají ty oblasti životního prostředí, které mohou být ovlivněny. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že hodnocený dokument Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016 přímo navazuje na

dokument Strategie rozvoje

Zlínského kraje a stanovuje úkoly a opatření na uvedené období. Jedná se tedy o jeden z prováděcích plánů. Z tohoto důvodu bylo nutné zachovat ( pro dosažení kontinuity hodnocení) i sadu referenčních cílů, ke kterým budou jednotlivá opatření Programu hodnocena.

Tab. č.2: Vybraná sada referenčních cílů Referenční cíle OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí omezení záborů, eroze a zhutnění půdy zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny snížit zdravotní rizika zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání


Str. 46 z 165


VI.

Závažné

synergických,

vlivy

(včetně

sekundárních,

kumulativních,

krátkodobých,

střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, pozitivních a negativních vlivů) navrhovaných variant koncepce na životní prostředí. VI.1.

Hodnocení

výsledného

znění

strategického

dokumentu Strategický dokument PRUOZK představuje střednědobý rozvojový plán, který konkretizuje druhou etapu SRZK navazující na první etapu probíhající v letech 2010 – 2012. Jeho časové trvání pokrývá roky 2013 – 2016. Jeho základní členění i v tomto období odpovídá architektuře nadřazeného rozvojového strategického dokumentu, který pokrývá období 2010 – 2020. Hlavní směry tvoří čtyři pilíře, které představují nejvýznamnější směry strategického rozvoje Zlínského kraje, a které působí ve vzájemné provázanosti v jeden výsledný koncepční dokument:  Konkurenceschopná ekonomika  Úspěšná společnost  Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova  Atraktivní region Tím jsou v koncepci formulovány 4 strategické oblasti – rozvojové cíle. Jejich výčet a vertikální složení je uvedeno v tab. 1 v příloze č. 1 a jsou společné pro PRUOZK i pro SRZK. Tyto pilíře jsou ve strategii PRUOZK rozpracovány na podrobnější měřítko, které představuje úroveň okresů a ORP (obce s rozšířenou působností).


Str. 47 z 165


Období let 2013 – 2016, pro které je zpracován PRUOZK, je silně ovlivněno pokračujícím globálním nepříznivým hospodářským vývojem, na který navržená opatření PRUOZK reagují a stanovují cíle, které jsou reálné za současných společenských a ekonomických podmínek Zlínského kraje. Zároveň jsou vyčleněny oblasti Zlínského kraje, které jsou z hlediska uvedených čtyř rozvojových pilířů nadměrně, středně či nedostatečně rozvinuty a jejichž řešení bylo zahájeno v první etapě realizace SRZK. Podle identifikované situace pak jsou usměrněna doporučená místa pro jednotlivé projekty a opatření. PRUOZK se skládá z hlavních bloků a kapitol, které představují:  Analytická část  Vyhodnocení realizace PRUOZK 2010 – 2012 a vývoje ukazatelů SRZK a PRUOZK v období 2010 – 2012  Vyhodnocení změn ekonomické reality v předchozím období  Vymezení regionálních disparit pomocí vybraných ukazatelů a relativního seřazení  Návrhová část – rozpracování úkolů v jednotlivých pilířích koncepce pro řešené období 2013 – 2016  Finanční rámec strategie a možnost využití dostupných prostředků pro realizaci navržených pilířů  Nástin implementační strategie včetně návrhu bloků a časových horizontů pro stanovení akčních plánů se zpětnými vazbami ve čtyřletých časových horizontech a vymezení oblasti zodpovědnosti hlavních subjektů  Návrh hlavních subjektů, které se budou účastnit realizace PRUOZK v období 2013 – 2016 a jejich kompetencí Horizontální téma vytyčené pro realizaci v období 2013 – 2016 bylo stanoveno pouze jediné – budoucí programovací období Kohezní politiky EU po roce 2013. Tato kapitola je rozpracována jako součást analytické části PRUOZK a svými požadavky zasahuje do všech oblastí řešení základních pilířů koncepce a konkrétních úkolů a opatření na nižších úrovních architektury hodnocené koncepce.

Z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí je potřebné posoudit každý stupeň tvorby strategického dokumentu. Součástí dokumentu je i implementační část, která představuje


Str. 48 z 165


systém průběžného předkládání projektů a tvorbu ročních akčních plánů. Tyto projekty budou pravidelně vyhodnocovány v rámci schvalovacího řízení pomocí navrženého způsobu předprojektového hodnocení a poskytnou případně zkušenosti i pro tvorbu a organizaci dalších ročních akčních plánů. Implementační část strategie zohledňuje celé období realizace SRZK až do roku 2020 a počítá s přípravou třetí etapy realizace – PRUOZK pro období 2017 – 2020. Pravidelné hodnocení je součástí celkového monitoringu realizace rozvojové strategie Zlínského kraje (SRZK) s možností korigování jednotlivých úkolů, cílů a opatření podle míry jejich naplňování při realizaci Strategie a podle možností jejich realizace v závislosti na vývoji sociálně – ekonomických podmínek a společenských potřeb při rozvoji Zlínského kraje.

VI.1.1. Část analytická Analytická část PRUOZK je tvořena osmi podkapitolami, které zahrnují -

Vyhodnocení realizace PRUOZK 2010 – 2012

-

Vyhodnocení vývoje ukazatelů SRZK a PRUOZK 2010 – 2012

-

Vyhodnocení změn ekonomické reality

-

Vyhodnocení využívání Strukturálních fondů EU v teritoriu Zlínského kraje

-

Vymezení regionálních disparit prostřednictvím vyhodnocení vybraných ukazatelů a relativního seřazení

-

Vyústění analytické části

-

Analýza SWOT

-

Horizontální téma – budoucí programovací období Kohezní politiky EU po roce 2013

Hodnocení realizace SRZK prostřednictvím PRUOZK v první etapě realizace koncepce v období 2010 – 2012 je členěno podle hlavních cílů – pilířů SRZK a PRUOZK, který je této koncepci podřazen.


Str. 49 z 165


Analytická část PRUOZK reaguje aktuálně na současnou ekonomickou situaci na nadnárodním, národním a regionálním měřítku a aktuálně reaguje na očekávaný ekonomický vývoj v nejbližším období podle ukazatelů a prognóz, které jsou očekávány pro období po roce 2013. Zahrnuje také oblast environmentální a oblast průmyslu a zemědělsko – produkční i oblast sociálně – demografickou, ekonomickou, podnikatelskou a současný stav při získávání zahraničních investic a přípravy podnikatelských zón. Tato kapitola poskytuje nezbytné informace pro úpravu původních záměrů podle současné společensko – ekonomické reality a nastavení reálných rozvojových cílů Zlínského kraje pro období po roce 2013 tak, aby byl region schopen posilovat potenciální rozvojové záměry, které se stanou nosnými trendy dalšího pozitivního rozvoje Zlínského kraje v oblasti ekonomické i v oblasti sociální včetně rozvoje venkovských sídel a environmentální včetně rozvoje a využití krajinného potenciálu a podpory turistiky. Je však nutno počítat s tím, že zvláště velké rozvojové projekty s významným společenským dopadem a očekávaným přínosem s sebou nesou i riziko významného ovlivnění životního prostředí a jako takové budou posuzovány samostatně svým nezávislým procesem hodnocení vlivů na životní prostředí. Tuto okolnost je potřebné vzít v úvahu i při tvorbě ročních akčních plánů v rámci PRUOZK i v období 2013 – 2016.

VI.1.2. Část návrhová Návrhová část dokumentu vychází z části analytické, která představuje vstupní informaci o aktuálních podmínkách, ve kterých se rozvíjel se Zlínský kraj v v období 2010 – 2012. Zároveň vychází z hodnocení úspěšnosti realizace jednotlivých pilířů koncepce SRZK a analýzy příčin rozdílné úspěšnosti realizace jednotlivých pilířů v první etapě realizace SRZK. Zaměření návrhové části PRUOZK pro období 2013 – 2016 je rozčleněno i nadále na stejné základní rozvojové cíle – pilíře PRUOZK: 1. Konkurenceschopná ekonomika 2. Úspěšná společnost 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova 4. Atraktivní region


Str. 50 z 165


Podrobné členění je uvedeno kapitole I.1. a svou architekturou odpovídá nadřazenému dokumentu SRZK, jehož celkové členění je uvedeno v tab. 1a – 1d v příloze č. 1. Vlivy na životní prostředí se mohou projevit nejzřetelněji realizací prvního a třetího pilíře. Tyto priority budou ovlivňovat životní prostředí přímo. Zbylé dvě prioritní oblasti rozvoje Zlínského kraje se uplatní na kvalitě životního prostředí nepřímo – přes postojové hodnoty obyvatel, přes jejich informační a vzdělanostní základnu a dostupnost informací o environmentálně šetrných způsobech hospodaření v krajině a investičních aktivitách a přes kulturní povědomí obyvatel Zlínského kraje a návštěvníků, které do Zlínského kraje přivede podpora a rozvoj potenciálu regionu v oblasti cestovního ruchu. Uvedené dva pilíře (Konkurenceschopná ekonomika a Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova) v sobě skrývají jak potenciální přínosy i rizika pro životní prostředí a veřejné zdraví. Zároveň v sobě nesou příležitost například při využití brownfields, revitalizace opuštěných území a nápravy starých ekologických zátěží. Způsob ovlivnění závisí na charakteru a lokalizaci projektu. Je věcí komplexního posouzení projektů, navržených a realizovaných v rámci platnosti připravovaného PRUOZK ve druhé etapě realizace SRZK, aby celospolečenské pozitivní vlivy byly v převaze. Je samozřejmě žádoucí, aby projekty bez výjimky zlepšovaly životní prostředí. V některých případech však bude nutno zvážit, zda očekávané jiné přínosy projektu v rámci PRUOZK převáží nad zvýšenou zátěží nebo poškozením životního prostředí. Týká se to například budování a využití průmyslových zón, realizace liniových staveb, projektů souvisejících s rozvojem podnikání, zemědělstvím, projektů při zavádění nových prvků infrastruktury obcí apod. Koncepční část počítá s nutností koordinace činností mezi jednotlivými pilíři rozvojové strategie Zlínského kraje. Tato oblast je i zohledněna v návrhu konkrétních opatření, která se v některých případech promítají ve více rozvojových pilířích. Z toho také vychází i závěrečná část PRUOZK, která tabelárně definuje hlavní subjekty a jejich kompetence ve vztahu k jednotlivým cílům Programu pro následující období (2013 – 2016), která je součástí implementační kapitoly PRUOZK.


Str. 51 z 165


VI.1.3. Finanční rámec programu a jeho implementace Finanční rámec vychází z celkových odhadovaných nákladů na realizaci navržených pilířů a opatření během doby platnosti PRUOZK ve druhé etapě realizace SRZK (2013 – 2016) a identifikuje možné zdroje pro jejich realizaci. Počítá se s multizdrojovým portfoliem finančních prostředků zahrnujících zdroje -

Evropské unie

-

Státu

-

Zlínského kraje

-

Obcí ve Zlínském kraji

-

Soukromého sektoru

Hlavním zdrojem financování navržených úkolů v rámci Programu jsou strukturální fondy a Kohezní fond EU prostřednictvím příslušných operačních programů.

Při návrhu kvalifikovaných odhadů finanční náročnosti realizace Programu na roky 2013 – 2016 bylo vycházeno z těchto čtyř hlavních pramenů: a) Dílčí strategie, koncepce a materiály Zlínského kraje b) Programové dokumenty upravující čerpání finančních nástrojů regionální politiky EU v ČR. c) Konzultace s pracovníky odborů Krajského úřadu Zlínského kraje, do jejichž kompetence spadá definované opatření. d) Rozpočtový výhled Zlínského kraje na roky 2012 až 2015.

Program rozvoje je určen ke schválení v orgánech Zlínského kraje, jež přijímají zodpovědnost za obecný rámec jeho realizace. Vzhledem k tomu, že obsah Programu přesahuje kompetence, jež Zlínský kraj má, ale současně se podstatně dotýká ekonomických, sociálních a environmentálních charakteristik regionu, předpokládá dokument Programu vytvoření platformy partnerství, jež bude základem dosahování názorového konsensu při naplňování obsahu jednotlivých úkolů dokumentu, stejně jako v rámci platformy nepřímého vlivu, který může být prosazován komunikačními a vlivovými nástroji představitelů kraje vůči klíčovým


Str. 52 z 165


zainteresovaným skupinám. Z tohoto důvodu je možné identifikovat tři úrovně, jejichž prostřednictvím může kraj naplňovat obsah Programu:  přímá podpora prostřednictvím vybraných projektů a realizovaných politik a opatření,  podpora projektů prostřednictvím dotačních a grantových programů a nástrojů kraje (v nichž bude příjemce povinen respektovat podmínky udělené grantové podpory, jež odrážejí priority a preference kraje),  nepřímá podpora (realizovaná prostřednictvím komunikačních kanálů, účasti na expertních fórech spolu se zainteresovanými skupinami, možnost využití politického vlivu).

Program zejména obsahuje: 

analýzu sociálních, ekonomických a environmentálních parametrů kraje se specifickým důrazem na identifikaci vnitroregionálních rozdílů a disparit,



vymezení věcných oblastí, které je třeba s ohledem na udržitelný rozvoj kraje podporovat,



vymezení cílů, úkolů a návrhů opatření v rámci čtyř pilířů, na nichž je Program postaven.

Proces implementace se bude řídit při svém naplňování principy: 

otevřenosti – bude obsahovat platformu permanentní diskuse umožňující jednotlivým zainteresovaným subjektům sdělit jejich názor ke klíčovým bodům obsahu Programu rozvoje v průběhu celého procesu jeho implementace,



zpětné vazby – pomocí navrženého systému monitoringu bude možné velmi pružně vyhodnotit naplňování cílů a úkolů Programu rozvoje,



publicity – zajišťuje, aby se dokument Programu rozvoje stal vlastním většině zájmových skupin a obyvatel regionu, kteří budou průběžně a pravidelně informováni o vývoji ekonomických, sociálních a environmentálních charakteristik Zlínského kraje i míře plnění cílů a úkolů Programu rozvoje.


Str. 53 z 165


VI.1.4. Nejvýznamnější projekty, které byly realizovány v uplynulém období platnosti PRUOZK v období 2010 – 2012 Hodnocená etapa řešení SRZK navazuje na realizovanou počáteční etapu jejího řešení, která byla řízena prostřednictvím PRUOZK v období let 2010 – 2012. Přestože se odhady ekonomického a společenského rozvoje na počátku první etapy řešení lišily od následné reálné situace, kdy nedošlo k výraznému očekávanému celoevropskému ani národnímu oživení ekonomické situace, byly realizovány v každém rozvojovém pilíři projekty, které významným způsobem pozitivně ovlivnily život obyvatel v oblastech ovlivněných jejich realizací, a to v místním i oblastním měřítku. Z tohoto pohledu je možno realizaci PRUOZK v předchozí etapě označit na úspěšnou, ačkoliv nebyly v plné míře dosaženy všechny navrhované cíle. Nejvýznamnější projekty realizované v letech 2010 – 2012 jsou zpracovány tabelárně: Oblast:

DOPRAVA

Poř. č.

2.

Aktivita Průjezd. úsek, okruž. křižovat. II/150 Poličná - Valašské Meziříčí Silnice, mosty II/492 Horní Lhota - Luhačovice I

3.

Směrová úprava silnice II/497 Březolupy - Bílovice

1.

5.

Most, silnice 4867-3 Rožnov p. Radh. - Tylovice - Hážovice II Most-přestavba 495-028 Bojkovice

6.

Silnice III/49718 Velký Ořechov - Doubravy

4.

AKCE ZA VÍCE NEŽ 10 MIL. KČ Typ

Fin.objem (v mil. Kč)

Období realizace

Místo realizace PoličnáValašské Meziříčí Horní Lhota, Luhačovice

ZL

LUH

UH

UH

VS UH

RpR Uh. B

ZL

ZL

investice

86,869

2009-2010

investice

76,969

2009-2010

investice

23,148

2009-2010

investice

56,888

2010

investice

21,355

2010

Bojkovice Velký OřechovDoubravy

investice

11,351

2010

Ostrožská Lhota

UH

UH

investice

12,381

2010

Seninka

VS

VS

investice

19,865

2010

ZL

ZL

investice

89,329

2009-2011

ZL

LUH

investice

89,557

2010-2011

ZL

LUH

VS

VS

KM

KM

BřezolupyBílovice Rožnov p.Radh.TyloviceHážovice

12.

Silnice, průjezd. úsek a mosty II/487 Horní Hrozenkov Podťaté

investice

248,062

2010-2011

13.

Silnice II/432 Roštín

investice

39,39

2010-2011

Roštín

10.

VM

2009-2010

11.

9.

VS

60,599

Zlín Ludkovice, Pradlisko Horní Lhota, Luhačovice Horní Hrozenkov, Velké Karlovice

8.

ORP

investice

Silnice, průjezd. úsek obcí III/4991 Ostrožská Lhota Most-přestavba 05741-3 Seninka Silnice, opěrná zeď III/49016 Zlín-Mladcovská Silnice, ochrana vod III/49024 Ludkovice - Pradlisko Silnice, průjezd. úsek II/492 Horní Lhota - Luhačovice II

7.

Okres


Str. 54 z 165


14.

Silnice II/497 Šarovy Březolupy Rekonstrukce mostu Rajnochovice

Šarovy, Březolupy

UH

ZL,U H

2011

Rajnochovice

KM

BpH

12,132

2011

UH

UH

investice

32,305

2011

KM

investice

83,805

2011

Velehrad Kroměříž, Koryčany BrumovBylnice

ZL

KM Val. K

investice

20,056

2011

Zlín, Racková

ZL

ZL

investice

11,026

2012

Hovězí

VS

VS

Průjezdní úsek II/428 TroubkyZdislavice

investice

20,124

2012

TroubkyZdislavice

KM

KM

Silnice III/42820 Jalubí

investice

21,466

2012

Jalubí

UH

UH

investice

16,929

2012

Uherské Hradiště

UH

UH

investice

16,929

2012

Zlín, Štípa

ZL

ZL

Období realizace

Místo realizace

Okres

ORP

1454,166

2006-2012

Holešov

KM

HOL

7,841

2010-2012

Zlínský kraj

Okres

ORP

Místo realizace

Okres

ORP

investice

124,282

2010-2011

investice

13,16

investice

19.

Rekonstrukce mostu Velehrad Silnice II/432 Kroměříž Koryčany Most a směrová úprava silnice II/495 Bylnice Silnice III/49016 Mladcová Racková

20.

Silnice a most III/4873a Hovězí

21. 22.

15. 16. 17. 18.

23. 24.

Zkapacitnění silnice II/497 Uherské Hradiště Silnice III/4911 a III/4912 Zlín Štípa

Oblas

PODNIKÁNÍ A INOVACE

Poř. č.

2.

Aktivita Strategická průmyslová zóna Holešov Podprogram podpory předprojektové přípravy projektů regenerace brownfields ve Zlínském kraji

Oblast

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VENKOV A ZEMĚDĚLSTVÍ

AKCE ZA VÍCE NEŽ 2,5 MIL. KČ

Poř. č.

Aktivita

Typ


7.

projekt ZK

8.

Natura 2000 ve ZK Podpora biodiverzity evropsky významných lokalit ve ZK

projekt ZK

Oblast

ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE

1.

Poř. č.

AKCE ZA VÍCE NEŽ 5 MIL. KČ Typ investice

dotace

Typ

4. 5.

DS Seniorpark Valašské Meziříčí

2. 3.

Období realizace

Místo realizace

49,154

2009-2013

Zlínský kraj

2,499

2009-2011

Zlínský kraj

AKCE ZA VÍCE NEŽ 10 MIL. KČ

Aktivita Domov se zvláštním režimem Loučka Domov pro seniory Jasenka Vsetín DS Burešov - výměna oken a zateplení SS Vsetín - DS Rožnov p.R. humanizace pobytových služeb

1.



Období realizace

investice

62,596

2010

Loučka

VS

VM

investice

83,041

2010

Vsetín

VS

VS

investice

12,138

2010

ZL

ZL

investice

35,351

2010

VS

RpR

investice

82,904

2010

Zlín Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí

VS

VM


Str. 55 z 165


8.

Transformace pobytových soc.služeb Zašová - I.etapa Zašová Transformace pobytových soc. služeb Velehrad Salašská Sociální služby Vsetín, DS Karolinka, Zlepšení kvality bydlení pro seniory se zvýšenou ošetřovatelskou péčí

9.

KNTB - Parkovací dům

investice

61,081

2009-2010

Zlín

ZL

ZL

10.

KNTB - Pracoviště Angiografie

investice

16,797

2009-2011

Zlín

ZL

ZL

11.

KNTB - Centrální objekt

investice

9,984

ZL

ZL

12.

UHN - Centrální objekt

investice

26,835

2009-2011

UH

UH

13.

UHN - Zateplení objektů UHN - Rekonstrukce rozvodů tepla VSN - Centralizace vybraných provozů Výjezdové stanoviště Uherský Brod Výjezdové stanoviště Bystřice pod Host. Výjezdové stanoviště Uherské Hradiště KNTB - realizace opatření úspor energie KNTB - Rekonstrukce III. pavilonu – kožní oddělení

projekt ZK

42,362

2010-2012

UH

UH

projekt ZK

66,752

2010-2011

Zlín Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště

UH

UH

projekt ZK

98,518

2010-2011

Vsetín

VS

investice

20,097

2008-2011

UH

investice

17,052

2009-2010

KM

BpH

investice

14,231

2010-2011

Uherský Brod Bystřice pod Hostýnem Uherské Hradiště

VS Uh. B

UH

UH

projekt ZK

73,298

2011

Zlín

ZL

ZL

investice

11,36

2007

Zlín

ZL

ZL

projekt ZK

30,439

2011-2012

Zlínský kraj

projekt ZK

34,314

2011-2013

Vsetín

VS

VS

6. 7.

14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.

investice

33,72

2012

Zašová

VS

VM

investice

15,687

2012

Velehrad

UH

UH

projekt ZK

34,033

2009-2010

Karolinka

VS

VS

22.

Standardizace krajského operačního střediska Zdravotnické záchranné služby ZK VSN - rekonstrukce tepelného hospodářství

Oblast

ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽ, SPORT

Poř. č.

Aktivita Střední průmyslová škola Uherský Brod, Centrum pro výuku hitechnologií Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín, Regionální centrum odborného vzdělávání ve strojírenství a automobilovém průmyslu

Typ

„Zelené“ gymnázium ve Slavičíně Stavební úpravy pro zajištění snížení energetické náročnosti budov v areálu SOŠ Otrokovice Realizace opatření úspor energie na Střední škole oděvní a služeb Vizovice Realizace opatření úspor energie na Středním odborném učilišti Valašské Klobouky

21.

1.

2. 3. 4. 5. 6.

2011

AKCE ZA VÍCE NEŽ 10 MIL. KČ Fin.objem (v mil. Kč)

Období realizace

Místo realizace

Okres

ORP

projekt ZK

51,236

2009-2010

Uherský Brod

UH

Uh. B

projekt ZK

62,272

2009-2010

Vsetín

VS

VS

investice

12,948

2010-2011

Slavičín

ZL

LUH

investice

52,582

2011-2012

Otrokovice

ZL

OTR

investice

22,925

2010-2011

Vizovice

ZL

VIZ

investice

38,858

2010-2011

Valašské Klobouky

ZL

Val. K


Str. 56 z 165


15.

Gymnázium J. A. Komenského a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherský Brod stavební úpravy k realizaci úspor energie Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město stavební úpravy k realizaci opatření úspor energie SOU Uherský Brod - Realizace opatření úspor energie na SOU Uherský Brod Opatření úspor energie Střední školy informatiky, elektrotechniky a řemesel Rožnov pod Radhoštěm Realizace opatření úspor energie ve Střední průmyslové škole strojnické Vsetín Střední odborná škola Josefa Sousedíka Vsetín - realizace opatření úspor energie ISŠ - COP Valašské Meziříčí zateplení budov Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm - realizace úsporných opatření SPŠPH Uherské Hradiště Vytvoření moderní technické základny

16.

SŠ-COPT Kroměříž - Regionální centrum pro strojírenství

7.

8. 9.

10. 11. 12. 13.

14.

Uherský Brod

UH

Uh. B

2010-2012

Staré Město

UH

UH

12,642

2010-2011

Uherské Hradiště

UH

UH

investice

88,34

2010-2012


VS

RpR

investice

14,427

Vsetín

VS

VS

investice

36,391

2011-2012

VS

VS

investice

30,499

2010-2011

Vsetín Valašské Meziříčí

VS

VM

investice

16,659


VS

RpR

projekt ZK

14,369

2011-2012

Uherské Hradiště

UH

UH

projekt ZK

26,385

2009-2011

Kroměříž

KM

KM

investice

38,857

2010

Valašské Klobouky

VS

Val. K

investice

15,137

2011

Kroměříž

KM

KM

investice

13,138

2010

Zlín

ZL

ZL

investice

21,148

investice

49,567

investice

19.

Realizace opatření úspor energie na SOU Valašské Klobouky Obchodní akademie Kroměříž Zateplení objektu Dětský domov, Základní škola speciální a Praktická škola Zlín zateplení budovy školy

Oblast

CESTOVNÍ RUCH A KULTURA

Poř. č.

Aktivita

Typ

1.

14|15 Baťův institut Stavební obnova a modernizace zámku Lešná u VM Environmentální střediska Muzea regionu Valašsko

investice

17. 18.

2. 3.

2010

2010

2011

AKCE ZA VÍCE NEŽ 10 MIL. KČ Fin.objem (v mil. Kč)

Období realizace

Místo realizace

Okres

ORP

900

2010-2013

Zlín

ZL

ZL

investice

32,095

2010-2011

Lešná

VS

VM

projekt ZK

14,118

2011-2012

Zlínský kraj


Str. 57 z 165


Oblast

ICT A DATOVÁ INFRASTRUKTURA

Poř. č.

Aktivita

1. 2.

Informační, vyrozumívací a varovný systém ZK Rozvoj eGovernmentu ve Zlínském kraji

AKCE ZA VÍCE NEŽ 10 MIL. KČ Typ


Období realizace

Místo realizace

projekt ZK

109,851

2011-2013

Zlínský kraj

projekt ZK

162,741

2009-2013

Zlínský kraj

Realizace první etapy SRZK, jak byla formulována v PRUOZK pro období let 2010 – 2012, se projevila v dotčených lokalitách, případně oblastech, pozitivním způsobem nejen z hlediska ochrany životního prostředí, zvláště jeho složek, ale i v oblasti zlepšení kvality života obyvatel a zlepšení environmentálních i sociálních podmínek ochrany veřejného zdraví.

VI.2. Varianty řešení koncepčního dokumentu Jak je zdůvodněno v kapitole VIII., PRUOZK je koncepčním materiálem vycházejícím ze specifických záměrů a koncepcí Zlínského kraje a hlavního rozvojového dokumentu Zlínského kraje – SRZK. Tento dokument s platností let 2010 – 2020 je rozpracován do jednotlivých střednědobých etap (PRUOZK) a jednotlivé PRUOZK mohou být proto zpracovány jako jednovariantní materiály. Finální znění PRUOZK pro období 2013 – 2016 vychází z dosavadního ekonomického a společenského vývoje ve Zlínském kraji a zkušeností z realizace první realizační etapy v letech 2010 – 2012 a obsahově tato koncepce aktualizuje, konkretizuje a rozpracovává nadřazený koncepční dokument na úroveň okresů a ORP (obcí s rozšířenou působností) pro doporučenou alokaci potřebných směrů rozvoje jednotlivých částí Zlínského kraje pro vymezenou realizační etapu (2013 – 2016).

PRUOZK v sobě koncentruje dílčí odborné koncepční materiály i celkové záměry rozvoje Zlínského kraje v rámci SRZK, které řeší problematiku trvale udržitelného rozvoje v nejvýznamnějších oblastech života obyvatel a aktivit, které se odehrávají v Zlínském kraji. Již tyto koncepční materiály jsou stavěny s ohledem na zohlednění požadavků trvale udržitelného rozvoje ve smyslu zákona č. 17/1992 Sb. (TUR). Významnou oblastí rozvojových aktivit je zajištění ekonomického rozvoje regionu a potřebné infrastruktury pro využití lidského potenciálu, oblast rozvoje ekonomického potenciálu Zlínského kraje


Str. 58 z 165


podporou podnikání i oblast rozvoje venkova. I další koncepční materiály jsou stavěny s ohledem na potřebu zajištění podmínek života obyvatel tak, aby Zlínský kraj byl atraktivní oblastí pro trvale bydlící obyvatele i subjekty zvenčí – investory z pohledu ekonomického prostředí i jednotlivce jako turisty. Z obou těchto hledisek je potřeba zajištění vhodných a bezpečných životních podmínek a zajištění ekostabilizačních funkcí krajiny jednou z nutných podmínek pro realizaci jakéhokoliv dlouhodobého nebo výhledového záměru. Tomu je podřízen i náhled na zamýšlené aktivity a vytvoření společenského prostředí pro jejich realizaci. Potenciální vlivy koncepce na některé složky životního prostředí a potřeba zajištění souladu rozvojových aktivit s environmentální legislativou byly jednou z oblastí, která byla zohledňována během přípravných prací na PRUOZK i na koncepčních materiálech, které jsou využity jako zdroj informací. Proto nebylo potřebné řešit a navrhovat ve výsledném koncepčním materiálu PRUOZK varianty řešení a koncepce je formulována jako univariantní dokument, který na čtyřleté období 2013 – 2016 rozpracovává konkrétní úkoly pro komplexní dlouhodobý rozvoj Zlínského kraje.

VI.3. Hodnocení návrhové a implementační části K hodnocení návrhové a implementační částí byla použita sada referenčních cílů ochrany životního prostředí, která je uvedeny v tab. 2. V dalším postupu byl hodnocen vzájemný vztah referenčních cílů a k nim příslušejícím opatření hodnoceného koncepčního dokumentu k vybraným referenčním cílům ochrany životního prostředí. Cíle Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 jsou formulovány v koncepční části dokumentu, kapitola 4. Je zde zvolena čtyřstupňová hierarchie, která pro každou prioritní oblast, úkoly a opatření k jejich realizaci. Výčet specifických cílů (úkolů) je uveden v tab. 3. Na tomto místě ne rovněž nutno poznamenat, že níže uvedené úkoly jsou převzaty (i s číslováním) z dokumentu " Strategie rozvoje Zlínského kraje" na který Program rozvoje územního obvodu bezprostředně navazuje.


Str. 59 z 165


Tab. 3: Specifické cíle Programu Strategický cíl/ prioritní oblast

Specifický cíl (úkol) *)

1. Konkurenceschopná ekonomika

1.1.1. Propojit regionální firmy s institucemi výzkumu a vývoje 1.1.2. Dále rozvíjet podpůrnou infrastrukturu pro podporu inovací a podnikání 1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů a firem 1.3.1. Zlepšit přístup k financím pro začínající podnikatele 1.3.2. Zlepšit nefinanční podmínky podnikání MSP 1.4.1. Efektivně naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov

2. Úspěšná společnost

2.1.1. Zajistit větší spolupráci firemního a vzdělávacího sektoru 2.1.2. Zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělané populace 2.1.3. Zvýšit podíl populace zapojené do systému celoživotního vzdělávání 2.1.4. Optimalizovat a zkvalitňovat primární a sekundární vzdělávací stupeň 2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 2.3.1. Optimalizace sítě poskytovatelů sociálních služeb 2.3.2. Zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb 2.4.2. Zvýšit kvalitu specializované zdravotnické péče

3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady 3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie 3.2.1. Dobudovat odpovídající technickou infrastrukturu 3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 3.3.2. Zvýšit plynulost a bezpečnost nedálniční silniční dopravy 3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu 3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu 3.4.1. Dále rozvíjet integrovaný dopravní systém (IDS) 3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu

4. Atraktivní region

4.1.1. Rozvíjet oblasti s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu 4.1.2. Rozvoj ostatních oblastí s potenciálem cestovního ruchu 4.1.3. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 1) 4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 4.2.1. Zkvalitnit úlohu marketingu a řízení cestovního ruchu v kraji 4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví 4.3.2. Pečovat o movité kulturní památky a mobiliární fondy 4.3.3. Ochrana tradiční lidové kultury a folkloru 4.3.4. Horizontálně podporovat činnosti subjektů v oblasti kultury 4.4.1. Více propojit kulturu s cestovním ruchem 4.4.2. Více propojit kulturu se vzdělávacím systémem 4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury

*) číslování jednotlivých úkolů je shod


Str. 60 z 165


Za účelem zjištění, zda navrhované specifické cíle (úkoly) jsou v souladu s cíli ochrany životního prostředí bylo provedeno zjištění možných vazeb těchto, v dokumentu stanovených, specifických cílů se sadou referenčních cílů ochrany životního prostředí. Výsledky této analýzy jsou uvedeny v tab. 4. Pro toto a všechna další hodnocení byla použita následující stupnice: stupnice hodnocení:

+2 – silný pozitivní vliv, +1 – slabý pozitivní vliv 0 – bez vlivu -1 – slabý negativní vliv, -2 – silný negativní vliv

Tab. 4a: Vazby mezi referenčními a specifickými cíli Vazby specifických a referenčních cílů Referenční Specifické cíle cíl č. ochrany 1.1.1 1.1.2 1.1.4 1.3.1 1.3.2 1.4.1 2.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.3.1 2.3.2 2.4.2 3.1.1 3.1.5 3.2.1 životního prostředí 0 0 +1 0 0 +1, 0 0 0 0 0 0 0 +1 +2 +1 1. -1 0 0 +1 0 0 +1, 0 0 0 0 0 0 0 +2 +1 0 2. -1 0 0 0 0 0 +1, 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0 3. -1 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +2 0 4. 0 0 0 0 0 +1, 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 +1 5. -1 0 0 0 0 0 +1, 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 6. -1 0 0 0 0 0 +1, 0 0 0 0 0 0 0 +1 0 0 7. -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0 8. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0 9. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 0 10. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 +1 +1 +1 11. 0 0 +1 0 0 +1, 0 0 0 0 +1 +1 +1 +1 +1 0 12. -1 +1 +1 +2 +1 +1 0 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 0 0 13. +1 +1 +1 +1 +1 0 +1 +1 +1 +1 0 0 0 0 0 0 14. +1 +1 +2 +1 +1 0 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 15.


Str. 61 z 165


Tab. 4b: Vazby mezi referenčními a specifickými cíli Vazby specifických a referenčních cílů Referenční Specifické cíle cíl č. ochrany 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.4.1 3.4.4 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.2.1 4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 životního prostředí 0 0 0 0 0 +1 +1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2. +1, +1 0 0 +1 +2 +1 0 0 +1, 0 +2 0 0 0 0 3. -1 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4. +1, +1 0 0 +1 +1 +1 0 0 +1, 0 +2 0 0 0 0 5. -1 -1 +1, +1 +1, +1, +1 +1 +1 0 0 +1, +1, +1 0 0 0 0 6. -1 -1 -1 -1 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 7. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 8. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 9. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 10. 0 0 0 0 0 0 0 +2 +2 0 0 +1 0 0 0 0 11. +1, 0 +1, +1, +1 +1 +1 0 0 +1, +1, +1 0 0 0 0 12. -1 -1 -1 -1 -1 +1 0 0 +1 0 0 0 0 0 +1 +1 0 0 0 0 0 13. 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 14. +1 0 0 0 0 +1 0 0 0 +1 0 0 0 0 0 0 15.

Tab. 4c: Vazby mezi referenčními a specifickými cíli Referenční cíl č. ochrany životního prostředí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Vazby specifických a referenčních cílů Specifické cíle 4.4.1 4.4.2 4.4.4 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Možný negativní vliv na složky životního prostředí byl identifikován u specifického cíle 1.4.1, 3.3.1, 3.3.3, 4.1.3 a 4.1.4.


Str. 62 z 165


V případě specifického cíle: 1.4.1. Efektivně naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov Může nastat situace, kdy snahy podnikatelských subjektů v průmyslových zónách o udržení konkurenceschopnosti se budou ubírat směrem snižování nákladů i za cenu zvyšování negativních dopadů na některou ze složek životního prostředí. Podrobnější analýza bude provedena u hodnocení opatření, která jsou k realizaci tohoto cíle stanovena.

3.3.1. a 4.1.3 Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR Realizace tohoto záměru představuje určité nebezpečí, že v regionu vzroste objem osobní a nákladní automobilové dopravy a projektované nové, případně rekonstruované komunikace mohou být vedeny v blízkosti obytných zón a může tak dojít k negativní změně hlukového klimatu v lokalitě. Podrobnější analýza bude provedena u hodnocení opatření, která jsou k realizaci tohoto cíle stanovena. 3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu Modernizace železniční infrastruktury může přinést zvýšení hlukových emisí v okolí železničních tratí. při realizaci opatření je nutno konkrétní projekty navrhovat s ohledem na minimalizaci hlukových emisí a realizovat příslušná protihluková opatření

3.3.4. a 4.1.4 Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště Rozvoj veřejných a mezinárodních letišť přináší jednak významné zlepšení dopravní dostupnosti regionu. Ovšem na druhé straně rovněž přináší zvýšení emisí ze spalovacích procesů v motorech letadel a rovněž i zvýšení hladin hluku v okolí letišť. I zde je nutné dbát na minimalizaci negativních vlivů na ovzduší a obyvatelstvo

Formulované prioritní oblasti (strategické cíle) a k nim příslušející úkoly (specifické cíle) jsou v dokumentu podrobně rozpracovány na jednotlivá opatření, která tak mají přímou vazbu na danou prioritní oblast (strategický cíl). Podrobný výčet struktury specifických cílů a opatření je uveden v následujících tabulkách. .


Str. 63 z 165


Tab. 5a: Cíle a opatření Strategický cíl/ priorita

Konkurenceschopná ekonomika

Specifický cíl/úkol 1.1.1. Propojit regionální firmy s institucemi výzkumu a vývoje (VaV)

Navrhovaná opatření 1.1.1a. Podpora vzniku a fungování platformy pro koordinaci VaV institucí a podnikatelů

1.1.2. Dále rozvíjet podpůrnou infrastrukturu pro podporu inovací a podnikání

1.1.2a. Budování a rozvoj inovačního zázemí 1.1.2c. Podpora podnikatelských investic

1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů

1.1.4a. Zvyšování informovanosti podnikatelů 1.1.4b. Výchova k pro-inovačnímu směřování firem 1.1.4c. Aktivity pro zapojení firem do mezinárodních projektů v oblasti inovací 1.3.1a. Spolupráce se sítěmi rizikového kapitálu 1.3.1b. Speciální úvěrové a garanční facility 1.3.1c. Speciální facility rizikového kapitálu 1.3.2b. Asistence v oblasti marketingu na zahraničních trzích

1.3.1. Zlepšit přístup k financím pro začínající podnikatele 1.3.2. Zlepšit nefinanční podmínky podnikání MSP 1.4.1. Efektivně naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov

1.4.1a. Intenzivní marketing SPZ Holešov

Tab. 5b: Cíle a opatření Strategický cíl/ priorita

Úspěšná společnost

Specifický cíl/úkol 2.1.1. Zajistit větší spolupráci firemního a vzdělávacího sektoru

Navrhovaná opatření 2.1.1a. Zvyšování mobility pracovníků mezi vzdělávacím a podnikatelským sektorem 2.1.1b. Zapojení regionálních podnikatelských partnerů do tvorby vzdělávacích programů 2.1.2c. Podporovat rozvoj bakalářských studijních programů

2.1.2. Zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělané populace 2.1.3. Zvýšit podíl populace zapojené do systému celoživotního vzdělávání

2.1.3a. Využít kapacit a možností škol pro účely dalšího vzdělávání

2.1.4. Optimalizovat a zkvalitňovat primární a sekundární vzdělávací stupeň

2.1.4a. Optimalizace nabídky škol na základě poptávky s důrazem na řemesla a technicky orientované obory 2.1.4b. Zavádění systémů kvality a hodnocení škol 2.1.4c. Zlepšení výuky cizích jazyků a ICT 2.1.4d. Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 2.1.4h. Zlepšení podmínek pro praktickou výuku v zemědělských oborech 2.2.3a. Intenzivní marketing SPZ Holešov

2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 2.3.1. Optimalizace sítě poskytovatelů sociálních služeb

2.3.1a. Podpora stávajících sociálních služeb 2.3.1b. Rozvoj chybějících sociálních služeb

2.3.2. Zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb

2.3.2a. Vytvoření jednotného systému na sledování a vyhodnocování sociálních služeb 2.3.2b. Zavádění standardů kvality sociálních služeb


Str. 64 z 165


2.4.2. Zvýšit kvalitu specializované zdravotnické péče

2.3.2c. Vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách 2.4.2a. Koncentrace a centralizace specializované zdravotnické péče 2.4.2b. Modernizace zdravotnické infrastruktury 2.4.2c. Zamezit stárnutí praktických lékařů

Tab. 5c: Cíle a opatření Strategický cíl/ priorita

Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

Specifický cíl/úkol

Navrhovaná opatření

3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady

3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR

3.1.1a. Budování integrovaných systémů nakládání s odpady 3.1.1b. Rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady 3.1.1c. Předcházení vzniku odpadů a omezování jejich množství 3.1.1d. Rozvoj systémů odděleného sběru odpadů 3.1.5a. Realizace energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti 3.1.5b. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) 3.1.5d. Příkladné chování kraje, obcí a jejich institucí 3.2.1c. Zvýšení napojenosti na veřejnou kanalizaci s odpovídající kvalitou čištění odpadních vod 3.2.1d. Dobudování ostatní infrastruktury na venkově 3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55

3.3.2. Zvýšit plynulost a bezpečnost nedálniční silniční dopravy

3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy 3.3.2d. Zkvalitnění sítě silnic I. třídy

3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu

3.3.3a. Modernizace a elektrizace páteřních tratí

3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště

3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř

3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu

3.3.5a. Rozvoj potřebné infrastruktury pro kombinovanou dopravu 3.3.5b. Finanční pobídky dopravcům 3.4.1a. Zavádění integrovaných systémů veřejné dopravy ve vybraných aglomeracích 3.4.1b. Zlepšování stávající infrastruktury IDS 3.4.4a. Dostavba páteřní sítě cyklostezek

3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie

3.2.1. Dobudovat odpovídající technickou infrastrukturu

3.4.1. Dále rozvíjet integrovaný dopravní systém (IDS) 3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu

.

Tab. 5d: Cíle a opatření Strategický cíl/ priorita

Atraktivní region

Specifický cíl/úkol 4.1.1. Rozvíjet oblasti s koncentrovaným potenciálem cestovního ruchu

Navrhovaná opatření 4.1.1a. Dobudování a modernizace veřejné infrastruktury pro CR 4.1.1c. Modernizace a vybudování nových ubytovacích a


Str. 65 z 165

RNDr. Alexander Skácel, CSc. gastronomických služeb 4.1.2. Rozvoj ostatních oblastí s potenciálem cestovního ruchu

4.1.2c. Modernizace a vybudování nových ubytovacích a gastronomických služeb

4.1.3. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR 1)

4.1.3b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 4.1.3c. Vybudování rychlostní komunikace R 55

4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště

4.1.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř

4.2.1. Zkvalitnit úlohu marketingu a řízení cestovního ruchu v kraji

4.2.1a. Pravidelná aktualizace komplexního marketingového plánu včetně systému monitoringu 4.2.1b. Další rozvoj speciální agentury destinačního managementu 4.2.1c. Posílení odpovídajícího brandu turistické destinace 4.2.1d. Rozvoj turistických informačních center 4.2.1e. Zlepšit a sjednotit informační systémy pro účely turismu 4.3.1a. Ochrana, uchování, poznávání a prezentace památkového fondu a zprostředkování jeho hodnot veřejnosti 4.3.1c. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond 4.3.1d. Vybudování Krajského kulturního a vzdělávacího centra 4.3.2a. Modernizace a rekonstrukce kulturních zařízení 4.3.2b. Podpora činnosti kulturních zařízení

4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví

4.3.2. Pečovat o movité kulturní památky a mobiliární fondy 4.3.3. Ochrana tradiční lidové kultury a folkloru

4.3.3c. Podpora tradiční lidové a ostatní kultury

4.3.4. Horizontálně podporovat činnosti subjektů v oblasti kultury

4.3.4a. Vybudování systému odborného poradenství

4.4.1. Více propojit kulturu s cestovním ruchem

4.4.1a. Provázání aktuálních informací o kultuře s cestovním ruchem

4.4.2. Více propojit kulturu se vzdělávacím systémem

4.4.2a. Vytvořit výukové a motivační programy pro školy

4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury

4.4.4c. Zabezpečení přístupu pro handicapované skupiny návštěvníků

Jednotlivá opatření byla v SEA procesu hodnocena ve vztahu k referenčním cílům ochrany životního prostředí (viz tab. 2). Dále byl v tomto procesu stanoven i potenciální vliv realizace jednotlivých opatření na jednotlivé složky životního prostředí, jejichž popis je uveden v následující tabulce.


Str. 66 z 165


Tab. 6: Hodnocené složky životního prostředí složka č. 1 2 3 4 5 6 7

Popis obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

K hodnocení byla použita stejná hodnotící stupnice, jak byla uvedena v případě zjištění vazeb mezi specifickými a referenčními cíli OŽP. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulkách 7 – 30 v příloze č. 2.

Možné negativní vlivy na životní prostředí byly identifikovány u opatření, která se týkají dostavby a modernizace dopravní infrastruktury (silniční a železniční) ve Zlínském kraji a přestavby a modernizace veřejných letišť v kraji. Dalším opatřením, při jehož realizaci by mohlo dojít k negativním vlivům na složky životního prostředí je problematika efektivního naplnění průmyslové zóny Holešov. Při realizaci opatření uvedeného charakteru může, jejich nevhodnou aplikací, dojít k negativním vlivům na kvalitu ovzduší, vod a půdy a zhoršení životních podmínek obyvatel v důsledku zvýšení hlukové zátěže obyvatelstva a rovněž jsou i rizika vyšších emisí škodlivin z výfukových plynů do ovzduší. V těchto případech se ovšem jedná o vlivy lokální, vztažené k blízkému okolí dané aktivity. Při výběru projektů a jejich předprojektové analýze je nutno, v těchto případech, důkladně analyzovat tyto možné negativní vlivy a minimalizovat je výběrem takových projektů, které řeší, kromě stránky podnikatelské i minimalizaci vlivů realizace projektu na komplex složek životního prostředí a minimalizuje negativní dopady na zdraví obyvatel. Podrobný rozbor možných vlivů vyplývajících z realizace těchto opatření a aktivit je uveden v tabulkách č. 31 – 35 v příloze č. 2.

Opatření, u kterých lze očekávat, při jejich realizaci, i negativní vlivy jsou tato: 1.4.1a. Intenzivní marketing SPZ Holešov 3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55


Str. 67 z 165


3.3.1d Zkapacitnění dalších významných silničních tahů I. Třídy 3.3.2a. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy 3.3.3a. Modernizace a elektrizace páteřních tratí 3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř

Uvedená opatření jsou průřezová, týkají se vždy několika hlavních prioritních oblastí. V případě opatření ve vztahu k průmyslové zóně Holešov se jedná o oblasti 1. Konkurenceschopná ekonomika. Opatření

zaměřená k budování rychlostních komunikací a rekonstrukce stávajících

komunikací se dotýká prioritní oblasti 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova. U uvedených opatření bylo provedeno detailní zhodnocení možných vlivů a navrženy podmínky při jejich realizaci. Reformulace těchto opatření není navrhována.

Sada navrhovaných opatření je velmi dobře nastavena. Přímo navazuje na opatření, která byla formulována v nadřazeném dokumentu "Strategie rozvoje Zlínského kraje", na který Program rozvoje územního obvodu bezprostředně navazuje, a dále je detailněji rozpracovává. Postihuje všechny problémové oblasti, klade důraz na jejich řešení a dle provedeného hodnocení jednotlivých navrhovaných opatření dobře pokrývá i všechny referenční cíle ochrany životního prostředí a při jejich realizací lze očekávat, ve velké většině případů, pozitivní vliv na zdraví obyvatel a jednotlivé složky životního prostředí. Jak je patrné z hodnocení jednotlivých opatření, vyskytují se opatření, která mohou, při necitlivé aplikaci, mít ve svých důsledcích negativní dopady na některou ze složek životního prostředí. Tato skupina sedmi opatření byla rozpracována v tabulkových formulářích do podrobného hodnocení jejich možných vlivů na životní prostředí. Jejich případné negativní dopady jsou řešeny v komentáři u hodnocení jednotlivých opatření. Reformulace opatření navrhována není, jsou ovšem navrženy podmínky realizace u těchto opatření.

Tabelární hodnocení vztahu konkrétních cílů a opatření PRUOZK k referenčním cílům a složkách životního prostředí je uvedeno v příloze č. 2 tohoto dokumentu.


Str. 68 z 165


VI.4. Posouzení strategického dokumentu pokud jde o očekávané environmentální aspekty Dokument PRUOZK je střednědobý strategickým dokumentem, který na období čtyř let rozpracovává komplexní druhou etapu rozvojové strategie Zlínského kraje pro období 2013 – 2016 na podrobnější úrovni, která zahrnuje okresy a ORP (obce s rozšířenou působností). Z tohoto důvodu jsou očekávané environmentální aspekty realizace jednotlivých etapových PRUOZK obdobné jako potenciální vlivy základní koncepce SRZK. Potenciální rizika spočívají ve zvýšené environmentální zátěži související s rozvojem podnikání a průmyslu v městských i venkovských oblastech, v okolí průmyslových zón, venkovských sídel, jejich ekonomickým i rekreačním využíváním jejich potenciálu i v důsledku rozvoje dopravy a dopravní sítě. Na základě údajů ze PRUOZK a „Oznámení“ hodnocení vlivů záměru na životní prostředí, vyjádření dotčených subjektů a provedených konzultací je možno formulovat následující potenciální oblasti vlivů PRUOZK na životní prostředí: 1. Vlivy na obyvatelstvo – pravděpodobně nevýznamné, za daných okolností jsou preventabilní. Vzhledem k rozvojovým projektům zaměřeným na rozvoj podnikání, vzdělanosti, infrastruktury obcí, jejich sociální a kulturní rozvoj a zvýšení celkové atraktivity se očekává převaha pozitivních vlivů. Potenciální negativní vlivy na veřejné zdraví mohou mít spíše lokální charakter a mohou se projevit pouze za předpokladu, že rozvojové projekty neprojdou předprojektovým posouzením z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. V souvislosti s rozvojem podnikání a průmyslu je nutno upozornit na problematiku pracovního prostředí, jehož kvalita je určena platnými předpisy v oblasti ochrany veřejného zdraví a je také kontrolována kompetentním orgánem ochrany veřejného zdraví (KHS Zlín). 2. Vlivy na abiotické složky ekosystémů a funkčnost ekosystémů. Při dodržení kriterií pro přijetí projektů buď bez jakýchkoliv vlivů nebo jsou vlivy zanedbatelné a přijatelné z hlediska současného způsobu hospodaření v krajině. Jednotícím kriteriem pro přijetí rozvojových projektů je jejich přínos některému aspektu krajinotvorby a ekologické stability. Podle příslušnosti projektu k některé prioritě je možno očekávat


Str. 69 z 165


zaměření buď do zlepšování přírodního prostředí (venkova a periferní oblasti Zlínského kraje), do zlepšování podmínek v obytném prostředí (městské oblasti a malá sídla), případně v oblasti nepřímého působení na kvalitu bydlení a podporu motivace pro ekonomicky vhodné aktivity v Zlínském kraji (oblast infrastruktury a vzdělávání). Pouze projekty související se zlepšováním dopravní sítě a podporou podnikání a průmyslu se mohou projevit určitým zvýšením imisní zátěže prostředí škodlivinami. Pro zahájení provozu zdrojů znečištění ovzduší však platí legislativní omezení včetně požadavku na povolení provozu po vyhodnocení potenciálního vlivu nového zdroje na kvalitu ovzduší pomocí rozptylové studie a odborného posudku, které musí být zpracovány autorizovanými osobami. 3. Vlivy na biotu – podle současných poznatků bezvýznamné za předpokladu dodržení kriterií pro vstupní posouzení rozvojových projektů. Dodržení kriterií pro ochranu zvláště chráněných území zajistí i soulad s požadavky na ochranu ptačích oblasti a evropsky významných lokalit, ostatní biota, která je předmětem obecné ochrany přírody, nebude na základě současných poznatků významně negativně ovlivněna. Výběrem vhodných rozvojových projektů, revitalizací brownfields, z nichž je akcentována SRZ Holešov, snižováním starých ekologických zátěží v území, diverzifikací průmyslové a zemědělské výroby, zavedením prvků ekologického zemědělství a krajinotvorbou s cílem zvýšení retenční schopnosti krajiny jsou očekávány pozitivní vlivy na biotu v důsledku realizace PRUOZK, který je zastřešující koncepcí pro výběr prioritních oblastí rozvoje Zlínského kraje. 4. Vliv na krajinný ráz – projeví se v důsledku rozvoje sídel, realizace aktivit v průmyslových zónách, revitalizace brownfields, diverzifikace průmyslové a zemědělské výroby, pokračujícího převodu agrokultur na trvalé travní porosty, event. lesní pozemky, v důsledku podpory rozvoje sídel a městské, příměstské i venkovské výstavby obytných i produkčních zón. Na krajinném rázu se projeví i rozvoj infrastruktury, především komunikací a jiných liniových staveb. Na základě současných poznatků lze při dodržení legislativních požadavků na rozvoj území očekávat převažující pozitivní vlivy. Některé projekty budou podléhat samostatnému posouzení projektovou EIA podle zákona č. 100/2001 Sb. 5. Vlivy na ekonomické a sociální klima jsou v důsledku realizace PRUOZK očekávány pozitivní, jejich důsledkem bude rozvoj sociálních determinant zdraví, které ovlivní


Str. 70 z 165


obyvatele jak v oblasti fyzické (zlepšení fyzické kondice a zdravotního stavu) tak psychické. Významnou součástí je i podpora vzdělanosti, především celoživotního vzdělávání a technického i humanitního vysokého školství, a podpora rozvoje informačních technologií, podpora rozvoje a dostupnosti zdravotnictví a školství.

Celkové zaměření PRUOZK je zaměřeno jako druhá etapa k dosažení výsledného cíle komplexního zlepšení podmínek pro život obyvatel v Zlínském kraji jak po stránce sociální a ekonomické tak po stránce kvality života a kvality jejich životního prostředí a ekonomického a sociálního klimatu. Základní požadavek SRZK je zastavit prohlubování rozdílu v rozvoji Zlínského kraje oproti jiným regionům ČR při zohlednění současných ekonomických podmínek a aktualizaci finančních možností pro realizaci jednotlivých projektů. Tomuto základnímu cíli odpovídá i zachování původní formulace pilířů koncepce – strategických cílů, zaměřených na čtyři oblasti rozvoje, která je základem SRZK i základem pro stanovení jednotlivých konkrétních opatření PRUOZK: –

Konkurenceschopná ekonomika

–

Úspěšná společnost

–

Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova

–

Atraktivní region

Tyto pilíře jsou propojeny horizontálními tématy, z nichž je v rámci realizace PRUOZK pro období 2013 – 2016 akcentováno jedno jako nejvýznamnější pro řešené období. Požadavek na soulad rozvojových programů s politikou životního prostředí ČR i environmentální politikou trvale udržitelného rozvoje regionů včetně rozvoje regionálních center, oblastí pro rozvoj zemědělství a venkova je nepřímo obsažen již v kriteriích pro přijetí jednotlivých rozvojových programů a ve formulaci opatření, který jsou stanovena pro období let 2013 – 2016. Tato kriteria je možno doplnit o navržené posouzení z pohledu ryze environmentálního na základě návrhu formulářů pro posouzení projektu uvedených v příslušné kapitole tohoto dokumentu. V průběhu schvalování a řešení rozvojových aktivit v rámci PRUOZK v druhé etapě realizace SRZK je možno doporučit další kriteria, specifická pro jednotlivé fáze řešení rozvojových projektů. Tato kriteria jsou z důvodu potřebnosti zachování kontinuity řešení rozvoje Zlínského kraje i z důvodu potřeby provázanosti při


Str. 71 z 165


realizaci SRZK a PRUOZK, který je jeho součástí, identická a měla by být zachována po celou dobu řešení základního strategického dokumentu do roku 2020.

Pro fázi schvalování projektů  do

posouzení

rozvojových

projektů

při

jejich

schvalování

zahrnout

environmentální kriteria  konzultovat s pracovníky odborného orgánu ochrany životního prostředí, především ochrany přírody, obecních úřadů s rozšířenou působností a CHKO Beskydy a Bílé Karpaty přijatelné limity změny krajinného rázu pro jednotlivé fáze řešení projektů  před realizací rozvojových aktivit zajistit příslušná schválení projektů z pohledu ochrany životního prostředí

Pro fázi realizace projektů  zajistit kontrolu průběhu řešení projektů  během realizace projektů dodržovat legislativní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí, především složek ekosystémů a chráněných částí přírody  informovat o průběhu, účelu a době řešení projektů občany dotčené obce

Pro fázi ukončení projektů  provést

vyhodnocení

projektu

z hlediska

věcného,

ekonomického

i

environmentálního  do hodnotících kriterií zahrnout i vyhodnocení, nakolik se projekt projevil na životním prostředí, event. zdali došlo v průběhu realizace k ohrožení složek životního prostředí a podle reálné situace případně navrhnout nápravná, případně kompenzační opatření


Str. 72 z 165


Hodnocená strategie PRUOZK v období 2013 – 2016 nebude mít z hlediska ovlivnění složek životního prostředí ani souvisejících vlivů význam přesahující státní hranice. Zlínský kraj sousedí sice se Slovenskou republikou, ale využití potenciálu přeshraniční spolupráce včetně rekreačního a krajinného potenciálu venkova se neodrazí z hlediska koncepčního na mezistátní úrovni. Drobné vlivy přesahující státní hranice budou řešeny jako součásti projektové EIA v případě jednotlivých konkrétních projektů. Důsledkem vstupu ČR a SR do Schengenského prostoru se sice odbouraly bariéry pro přechod státní hranice a v důsledku realizace PRUOZK se očekává posílení mezinárodní spolupráce a zvýšení atraktivity Zlínského kraje pro cizince včetně občanů Slovenské republiky, avšak neočekává se natolik významná změna příhraničního pohybu, která by se mohla projevit v celokrajském měřítku. Drobnější lokální vlivy přesahující státní hranice budou podle potřeby řešeny jako součást projektové EIA příslušných projektů, pokud naplní kriteria uvedená v zákoně 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.


Str. 73 z 165


VII. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech závažných negativních

vlivů

na

životní

prostředí

vyplývajících z provedení koncepce. Hodnocený PRUOZK pro období 2013 – 2016 je střednědobým plánovacím dokumentem, který vychází z dlouhodobého strategického dokumentu SRZK pro druhou etapu jeho realizace, rozpracovává jej na podrobnější úroveň odpovídající rozlohou okresům a ORP a upřesňuje jednotlivé etapy rozvoje Zlínského kraje na kratší časové období, kdy je možno provést potřebnou aktualizaci jednotlivých záměrů a reagovat i na měnící se ekonomické, sociální i environmentální priority, které během platnosti dlouhodobého koncepčního dokumentu SRZK podléhají určitým změnám. Z důvodu potřebnosti zachování kontinuity řešení rozvoje Zlínského kraje i z důvodu potřeby provázanosti při realizaci SRZK a PRUOZK, který je jeho součástí, jsou navržená opatření identická a měla by být zachována po celou dobu řešení základního strategického dokumentu do roku 2020.

Opatření formulovaná v materiálu PRUOZK respektují i pro období 2013 – 2016 ve své formulaci: -

omezení vyplývající z mezinárodních požadavků na ochranu životního prostředí za podmínek tržního hospodářství a trvale udržitelného rozvoje malých sídel

-

nutnost ochrany složek ekosystémů

-

potřebu zajištění ekonomického rozvoje a konkurenceschopnosti regionu při využití krajinného a lidského potenciálu za podmínek přátelského přístupu k životnímu prostředí

-

potřebu snižování ekologické zátěže území vlivem rozvojových projektů

-

potřebu revitalizace postižených území – brownfields a staré ekologické zátěže

-

potřebu ochrany CHOPAV

-

ochranu vodních zdrojů a limitů rozvoje území


Str. 74 z 165


-

vytvoření prvků ekologické stability a krajinotvorby

-

požadavek na zvýšení retenční schopnosti krajiny

-

zajištění podmínek pro ekologické zemědělství

-

zachování a tvorbu krajinného rázu

-

posílení ekologických funkcí krajiny a především její ekologické stability

-

nutnost zajištění potřebné infrastruktury pro multifunkční využívání krajiny

-

nutnost posílení informační základny a podpory vzdělanosti v Zlínském kraji

-

potřebu práce s lidskými zdroji, jejich stabilizace v kraji a podpora využití tohoto potenciálu

-

potřebu podpory rozvoje využívání místních zdrojů a využití potenciálu lokálních charakteristik a zvláštností

-

potřebu rozvoje vzdělanosti a rozvoje infrastruktury v obcích

-

potřebu rozvoje komunikací a doplnění silniční sítě

-

potřebu ekonomického rozvoje a zvýšení atraktivity regionu pro občany jiných regionů i jiných částí EU

Uvedené požadavky na projekty, které budou v rámci PRUOZK realizovány i pro druhou etapu řešení SRZK, jsou zahrnuty v kriteriích a monitorovacích ukazatelích, které jsou uvedeny v návrhové části dokumentu. Jejich environmentální aspekty jsou zdůrazněny v požadavcích na posouzení projektu z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (návrh formuláře s uvedením jednotlivých kriterií je uveden v kapitole XI.2. a XI.3.). Zástupci SEA týmu se účastnili jednání v období zpracování a přípravy PRUOZK, mnohé připomínky a požadavky na ochranu životního prostředí byly vzneseny i samotnými členy přípravných komisí a dalších přípravných subjektů při přípravných jednáních pro zpracování PRUOZK. Schválené změní PRUOZK respektuje požadavky vznesené orgány ochrany přírody v průběhu zpracování konkretizovaného dokumentu PRUOZK pro období 2013 – 2016. Další požadavky, formulované Ministerstvem životního prostředí ČR, orgány Zlínského kraje i dalšími subjekty, byly zapracovány do finálního znění PRUOZK. Z uvedených důvodů není nutno další návrhy formulovat.


Str. 75 z 165


VIII. Výčet důvodů pro výběr zkoumaných variant a popis, jak bylo posuzování provedeno, včetně

případných

problémů

při

shromažďování požadovaných údajů (např. technické nedostatky nebo nedostatečné knowhow). VIII.1. Varianty řešení Strategický dokument PRUOZK pro zajištění regionálního rozvoje Zlínského kraje v období let 2013 – 2016 není v písemné formě řešen ve variantách. Jedná se o konkretizaci nadřazeného přijatého a projednaného koncepčního dokumentu SRZK ve druhé etapě řešení a tato okolnost stanovuje základní směry, které je nutno v PRUOZK rozpracovávat. Jedná se především o zpracování rozvojového dokumentu po vymezené čtyřleté období 2013 – 2016 s vyšší mírou podrobnosti, která představuje ú)roveň okresů a ORP (obce s rozšířenou působností). Technologické variantní řešení není součástí strategického dokumentu, bude součástí jednotlivých projektů včetně vnějšího projevu, charakteru a funkčnosti například staveb pro rozvoj podnikání, liniových staveb, případně doplnění infrastruktury sídel ve Zlínském kraji. Geografické varianty nejsou zpracovány, neboť se jedná o střednědobou strategii rozvoje Zlínského kraje a strategie je vázána na tento region. Přesunem záměrů do jiné lokality by dokument ztratil svůj význam. Organizační varianty řešení PRUOZK jsou v principu možné. Jejich diskuse však probíhala v průběhu zpracování hlavního pokladového dokumentu – vlastní koncepce, která je svou vnitřní strukturou vázána nadřazenou koncepcí SRZK. Tím je stanovena základní vertikální architektura koncepce a možnosti využití horizontálních vazeb. Navržené varianty pro aktuální situaci let 2013 – 2016 a možnosti řešení byly projednány přímo členy


Str. 76 z 165


Koordinačního výboru Zlínského kraje a pracovních skupin, které zahrnují stanoviska a názory odborníků a specialistů i představitelů politického života Zlínského kraje. V průběhu přípravných prací byla provedena selekce požadavků na aktuální organizaci PRUOZK pro realizaci druhé etapy SRZK s využitím analýzy realizace jednotlivých pilířů SRZK s ohledem na jeho celospolečenský vliv, účelnost a aktuální úkoly, které časově spadají do období pokračujících následků celosvětového nepříznivého ekonomického vývoje. Jedním z kriterií byla i vhodnost navržených programů s ohledem na geografické, ekonomické, politické a další podmínky subregionů nebo mikroregionů včetně dostupnosti lidských zdrojů, předpokládané dopravní náročnosti umístění záměru do dané části Zlínského kraje apod. Jejich alokace odpovídá i vnitřnímu rozdělení životních podmínek ve Zlínském kraji, jak bylo analyzovány tzv. „disparitní“ regiony s odlišným stupněm rozvoje. Drobných variant a odmítnutých řešení se objevilo v průběhu přípravy PRUOZK pro období 2013 – 2016 mnoho, jejich popis není účelný, a proto bylo od popisu jednotlivých stadií vzniku a přípravy hodnoceného PRUOZK z pohledu postupné krystalizace jednovariantního řešení z hlediska vnitřní organizace a lokalizace preferovaných činností v Zlínském kraji upuštěno.

VIII.2. Pravděpodobné vlivy v důsledku neprovedení strategie (tzv. nulová varianta) Neprovedení strategie nebo její absenci je možno hodnotit ze dvou pohledů:  Postup dosavadního vývoje stejným směrem jako doposud (pasivní nulová varianta)  Odhad pravděpodobných důsledků vývoje s ohledem na předpokládané nové skutečnosti (aktivní nulová varianta) PRUOZK je střednědobým rozpracováním hlavní rozvojové koncepce Zlínského kraje – SRZK, pro druhou etapu řešení, která zahrnuje období let 2013 – 2016. Přijetím této zastřešující koncepce se úvaha o nulové variantě stává pouze formálním úkonem, neboť neprovedení strategie PRUOZK by v podstatě znamenalo odmítnutí i SRZK, která by bez činnosti v období, kdy je nutno řešit pokračující následky celosvětové hospodářské krize, nemohla naplnit stanovené cíle. Proto je zřejmé, že neprovedení strategie PRUOZK bude mít stejné důsledky jako neprovedení SRZK, odlišné je pouze časové měřítko platnosti obou koncepcí. Obě zmíněné „nulové“ varianty jsou zatíženy určitou mírou nejistoty a statistické


Str. 77 z 165


chyby, která je dána m.j. i nejistotou ve vstupních datech. Tyto okolnosti se zvlátě projevují za podmínek pokračující ekonomické krize globálních rozměrů, která se projevuje ještě i v současné době a představuje jednu část ekonomického cyklu. Na základě analýzy vstupních dat z materiálu koncepce vyplývá, že pasivní nulová varianta vede k pravděpodobnosti stagnace rozvoje Zlínského kraje a k pravděpodobnosti zvyšování rozdílů mezi Zlínským krajem a jinými regiony ČR. Tyto odlišnosti se nebudou týkat pouze ekonomické síly obyvatel, ale povedou i k rozdílům ve vzdělání, v míře zaměstnanosti, ve vztahu ke kulturním a sociálním hodnotám společnosti, snížení celkové atraktivity regionu, jeho zaostávání v dopravní dostupnosti, využívání krajinného potenciálu apod. Uvedené faktory jsou jedním z významných vlivů, který se uplatňuje i ve vztahu k životnímu prostředí a ovlivňuje m.j. i kvalitu života ve smyslu ochrany veřejného zdraví. Sociální vlivy se uplatňují na zdravotním stavu obyvatel, na způsobu života včetně zneužívání návykových látek a rizikového chování. Smysluplná náplň volného času a osobní zájmová aktivita vedou ve svém důsledku k prodloužení aktivního věku obyvatel a k prodloužení i absolutního vědu dožití. Aktivní nulová varianta se může projevit při snížení ekonomického a sociálního stavu populace v Zlínském kraji sklonem k emigraci ze Zlínského kraje. Po určité době dojde k devastaci společnosti díky nedostatku vzdělaných schopných lidí a tato absence lidských zdrojů uvolňuje prostor i ve smyslu geografickém. Opuštěné lokality pak mohou být skoupeny zahraničním investorem pro realizaci jeho záměrů, které však mají většinou ryze exploatační podtext, případně k jejich deterioraci. V kumulaci s pokračujícím krizovým vývojem celosvětové ekonomiky se tento scénář jeví jako reálný, a je proto potřebné realizovat koncepční opatření pro zmírnění jeho potenciálních odpadů na region i na životní podmínky jednotlivců – občanů Zlínského kraje. Obě tyto nulové varianty takto předjímají značně problémový vývoj metropolitní oblasti Zlínského kraje, spádových měst i venkova, pokud nebude jeho rozvoj koncepčně podporován s cílem udržet a rozvíjet lidské a ekonomické zdroje v regionu a poskytnout atraktivní prostředí pro život obyvatel při zajištění potřebných podmínek života s ohledem na dostupnost zdrojů ekonomických, environmetálních i sociálních. Konkrétní rizika vývoje bez provedení koncepce a odhad pravděpodobného vývoje ve Zlínském kraji bez realizace PRUOZK jsou uvedeny v kapitole II.2.


Str. 78 z 165


VIII.3. Metodika posouzení Strategický dokument PRUOZK byl posouzen z pohledu potenciálních vlivů na životní prostředí v souladu s materiálem „Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí“, kterou stanovilo MŽP ČR. Podle dosavadních zkušeností je možno využít při posouzení koncepce dva přístupy: -

stanovení referenčních cílů ochrany životního prostředí v souladu se závaznými národními i mezinárodními dokumenty a v souladu s politikou životního prostředí ČR

-

odhad pravděpodobných vlivů koncepce na jednotlivé složky životního prostředí v jednotlivých pravděpodobně dotčených regionech s ohledem na limity rozvoje území a limity ochrany životního prostředí

Vzhledem k charakteru a rozsahu PRUOZK byl přijat první přístup. Byly stanoveny referenční cíle, které se staly kriteriem pro posouzení strategických směrů a opatření uvedených v PRUOZK. V případě, že některé opatření neposkytne jednoznačný výsledek pozitivního nebo indiferentního vlivu na životní prostředí, je problematické koncepční opatření podrobeno detailní analýze. Podrobněji je metodika popsána v kap. VI.

VIII.4. Postup zpracování vyhodnocení dle zákona č. 100/2001 Sb. V březnu 2013 byl vznesen ze strany Odboru strategického rozvoje Zlínského kraje požadavek na zpracování vyhodnocení koncepce dle zák. 100/2001 Sb. v platném znění (zákon 93/2004 Sb.) pro posouzení vlivů připravovaného znění PRUOZK pro období let 2013 – 2016 na životní prostředí. První podklady byly předány jako pracovní materiál Zlínského kraje a byly zahájeny předběžné konzultace a první práce na hodnocení vlivů PRUOZK na některé oblasti životního prostředí (například byly stanoveny referenční cíle hodnocení SEA, bylo zpracováno hodnocení vlivů PRUOZK na soustavu Natura 2000). Vlastní hodnocení bylo prováděno na základě objednávky ze strany zpracovatele koncepce – Zlínského kraje, po ukončení zjišťovacího řízení. Na základě uvedených skutečností byly autorizovanou osobou podle zákona č. 100/2001 Sb. zahájeny definitivní práce na zpracování SEA (Strategická EIA


Str. 79 z 165


– hodnocení vlivů koncepcí na životní prostředí ve smyslu platné národní české legislativy a metodických pokynů). Zpracování posuzovaného koncepčního materiálu předcházela přibližně roční historie vzniku a přípravných prací, která navazovala na realizaci zastřešující koncepce – SRZK v první etapě řešení v letech 2010 – 2012 podle PRUOZK zpracovaného na tuto časovou etapu. Poté probíhalo období hodnotící, kdy byla vyhodnocena úspěšnost realizace řešení jednotlivých pilířů SRZK v první etapě realizace této koncepce. Závěr této fáze přípravy PRUOZK pro období 2013 – 2016 vyústil v předání „Oznámení vlivů koncepce na životní prostředí“, které prošlo poté zjišťovacím řízením vedeným MŽP ČR. Verdikt závěru zjišťovacího řízení rozhodl, že oznámení koncepce odpovídá požadavkům na materiál tohoto druhu a zároveň formuloval požadavky na oblasti, které mají být v dalším stupni hodnocení vlivů posuzovaného koncepčního materiálu zohledněny. Součástí závěru zjišťovacího řízení bylo, že materiál PRUOZK bude dále posuzován procesem SEA včetně autorizovaného hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000. Jednalo se především o následující oblasti (další drobnější požadavky jsou uvedeny v příslušných pasážích tohoto dokumentu, především v kapitole vyhodnocení připomínek a požadavků – kap. XIV): -

Vyhodnocení souladu PRUOZK s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména koncepcemi ochrany přírody a krajiny

-

Vyhodnocení vlivu koncepce na zvláště chráněná území a respektování limitů využití těchto území včetně respektování podmínek pro ochranu předmětů a cílů ochrany zvláště chráněných území

-

Vyhodnocení, jako dopady může mít PRUOZK na významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability, předměty ochrany soustavy Natura 2000, biodiverzitu a fragmentaci přírodních biotopů a krajiny

-

Vyhodnotit vliv opatření ve formě budování a zkapacitnění nových silničních tahů, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a budování obchvatů obcí na životní prostředí ve Zlínském kraji

-

Vyhodnotit vlivy revitalizace letiště Přerov – Bochoř na životní prostředí, především se zaměřením na ochranu veřejného zdraví a zvláště chráněná území Olomouckého a Zlínského kraje

-

Stanovit podmínky a limity pro navrhovaná opatření k zajištění ochrany a eliminaci negativních vlivů na přírodu a krajinu včetně lokalit soustavy Natura 2000

-

Vyhodnotit, zda a jak koncepce přispívá k řešení stávajících problémů životního prostředí tak jak jsou uvedeny v Oznámení koncepce (kapitola C4)

-

Vyhodnotit vlivy navrhovaných zařízení pro energetické využití odpadů na životní prostředí se zaměřením na veřejné zdraví


Str. 80 z 165


-

Vyhodnotit, zda a jakým způsobem koncepce respektuje podmínky hospodárného a účelného využívání povrchových a podzemních vod a zneškodňování odpadních vod

-

Vyhodnocení, zda a jak jsou v koncepci zohledněny principy ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny

-

Vyhodnocení, jaké dopady může mít koncepce na ochranu PUPFL s ohledem na plnění funkcí lesa

-

Posoudit možné vlivy navrhovaných opatření na krajinný ráz, významné krajinné prvky, přírodní parky a estetickou hodnotu krajiny

-

Vyhodnotit, jaký vliv má koncepce na památkovou hodnotu území chráněných podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči a dochované kulturní dědictví (architektonické i archeologické)

-

Provést zhodnocení koncepce z hlediska vlivů na veřejné zdraví ve smyslu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Vyhodnotit, zda koncepce zohledňuje cíle a opatření Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století

-

Vyhodnotit možné vlivy přesahující hranice ČR

-

Závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví vypořádat

Oznámení SEA, které zpracoval Zlínský kraj, je datováno na leden 2013. Tento dokument prošel zjišťovacím řízením, které bylo ukončeno 28.3.2013. Schválená verze dokumentu PRUOZK pro období 2013 – 2016 byla po jednání Rady Zlínského kraje k dispozici již v únoru 2013. Některé požadavky na zpracování dokumentu SEA bylo tak možno zohlednit již v průběhu zjišťovacího řízení a doplnit je po vyhotovení písemné verze závěrů zjišťovacího řízení. Hodnocení vlivů koncepce vychází z písemně zpracovaného „Oznámení“, oficiálně dodaných materiálů a stanovisek k vlastnímu PRUOZK pro období 2013 – 2016 i k „Oznámení“ vlivů na životní prostředí, z oficiálních jednání zainteresovaných orgánů, ze kterých byly zpracovateli SEA poskytnuty zápisy, z přípravných jednání k materiálu PRUOZK, osobních jednání se zainteresovanými stranami i reprezentanty zadavatele (Zlínský kraj), především na odboru regionálního rozvoje. Při těchto akcích byla prodiskutována stanoviska dotčených orgánů, odborné i laické veřejnosti, aby bylo zajištěno, že další závažné připomínky, kromě připomínek v dodaných vyjádřeních a stanoviscích, nejsou. Při konzultacích s kompetentními


Str. 81 z 165


orgány byly získány informace o postoji veřejnosti i na potenciálně dotčených velkoplošných chráněných územích. Terénní šetření nebylo vzhledem k charakteru materiálu, měřítku zpracování a poznatkové rozsáhlosti PRUOZK pro druhou etapu realizace SRZK účelné. Zpracovatel hodnocení vlivů na životní prostředí vycházel z odborných publikací a stanovisek MŽP ČR i zahraničních pramenů, jejichž některé pasáže byly využity jako podklady pro posouzení „Oznámení“ vlivů na životní prostředí, pro zpracování celkového hodnocení vlivů PRUOZK na životní prostředí a pro přípravu veřejného projednání koncepce PRUOZK včetně oblasti SEA a Natura 2000.


Str. 82 z 165


Podklady použité při zpracování hodnocení vlivů PRUOZK na životní prostředí. Při zpracování hodnocení SEA dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění na hodnocenou koncepci – PRUOZK pro druhou etapu řešení SRZK v letech 2013 – 2016 byly využity podklady poskytnuté zadavatelem – Krajským úřadem Zlínského kraje, hodnotitelem – Ministerstvem životního prostředí ČR, materiály z jednání ve věci přípravy a projednávání PRUOZK i osobní konzultace se zainteresovanými stranami, odbornou veřejností, případně další podklady. Pro zpracování materiálu SEA byla využita Metodika posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí, publikovaná MŽP ČR.

Nejvýznamnější podklady pro SEA a vyjádření k „Oznámení“ vlivů PRUOZK 1. PRUOZK, verze k srpnu 2012, zpracovatelský tým: Petr Zahradník a kolektiv 2. Krajský úřad Zlínského kraje, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 - 2016. Oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, 21 str. 3. Krajský úřad Zlínského kraje, 2009: Strategie rozvoje Zlínského kraje v období 2008 - 2020. Oznámení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, 24 str. 4. Zákon č. 100/2001 Sb. O posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů 5. Metodika hodnocení vlivů strategických dokumentů na životní prostředí, MŽP ČR Praha 6. Strategická posouzení vlivů na životní prostředí obdobných koncepcí – dle informačního serveru MŽP 7. Vyjádření dotčených subjektů během zjišťovacího řízení a během zpracování PRUOZK 8. Hodnocení vlivů PRUOZK na systém Natura 2000 (soustavu evropsky chráněných území a ptačí oblasti) – autorizovaná osoba Mgr. Stanislav Mudra


Str. 83 z 165


IX.

Stanovení

(indikátorů)

monitorovacích

vlivu

koncepce

ukazatelů na

životní

prostředí. Základní monitorovací ukazatele pro jednotlivá koncepční opatření byly stanoveny již v základním a zastřešujícím materiálu SRZK, který je pomocí střednědobých koncepcí ve formě jednotlivých navazujících PRUOZK konkretizován a rozpracováván do větších územních podrobností. I přesto se však nejedná o popis konkrétních projektů, ale o koncepční materiál, který stanovuje směry dalšího rozvoje jednotlivých součástí Zlínského kraje na úrovni okresů a ORP vždy pro časově vymezenou etapu realizace základního zastřešujícího dokumentu. Stanovené ukazatele je možno v průběhu realizace jednotlivých navazujících PRUOZK doplnit o aktuální kriteria na základě zkušeností s přijímáním a schvalováním projektů pro rozvoj ekonomického, kulturního i sociálního prostředí v Zlínském kraji. Použité monitorovací ukazatele pro hodnocení první etapy řešení SRZK v letech 2010 – 2012 se ukázaly jako relevantní a použitelné a byly využity při zpracování analytické části PRUOZK, která je východiskem pro posuzovanou druhou etapu řešení SRZK v letech 2013 – 2016. Není proto důvod tuto monitorovací soustavu měnit, monitorovací ukazatele zůstávají v platnosti i pro následující období. Stanovení specifických referenčních cílů pro environmentální posouzení Opatření formulovaných v materiálu PRUOZK je navrženo v kapitole XI.2. a XI.3. hodnocení SEA ve formě formuláře pro environmentální posouzení přihlášených projektů. V současné době je předpoklad, že tento formulář nebude v průběhu platnosti SRZK výrazně měnit a bude platný i pro následující období. To samozřejmě neznamená, že není možno jej v případě potřeby doplňovat o aktuální ukazatele podle vývoje životního prostředí a legislativy vždy k počátku platnosti PRUOZK pro vymezenou etapu realizace SRZK. Potřeba aktualizace tohoto formuláře a struktury referenčních indikátorů byla zvážena se závěrem, že se mění pouze ekonomické podmínky realizace PRUOZK ve srovnání s původně očekávaným stavem v důsledku postupného překonávání globální hospodářské krize, avšak environmentální kriteria a přírodní podmínky realizace jednotlivých opatření při použití časového harmonogramu, který je navržen jako součást způsobu implementace PRUOZK, zůstává bez podstatných změn.


Str. 84 z 165


X. Popis plánovaných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů zjištěných při provádění koncepce. Opatření budou při řešení PRUOZK v období let 2013 – 2016 směrována v souladu s širší nadřazenou koncepcí SRZK podle -

složek ekosystémů

-

prvků ekologické stability krajiny

-

očekávaného celospolečenského, sociálního a ekonomického přínosu přihlášených konkrétních rozvojových projektů

Podle povahy strategického dokumentu PRUOZK na období 2013 – 2016 by měly schválené projekty přispívat přímo nebo následně k zajištění trvale udržitelného rozvoje v rámci Zlínského kraje. Plánovaná opatření pro eliminaci a kompenzaci případných negativních vlivů jsou založena v podkladových materiálech PRUOZK již preventivním přístupem. Jedná se především o koncepční materiály v oblasti ochrany složek životního prostředí i materiály rozvojového charakteru – především koncepční dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny, složek ekosystémů, odpadového hospodářství a s nimi související dokumenty. Potenciální negativní vlivy na životní prostředí, které by se mohly realizací některých navržených projektů projevit, budou na úrovni současných znalostí o procesech probíhajících v ekosystémech zjištěny již v průběhu schvalovacího řízení pro schválení a podporu navržených projektů. Z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví mohou být rizikové prakticky pouze projekty rozvoje podnikání a výroby. Ty z projektů, které naplní kriteria pro posuzování vlivů činnosti na životní prostředí (tzv. projektová EIA), budou posuzovány samostatně podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Přednostní využívání brownfields a potřeba sanací starých ekologických zátěží je formulována v příslušných opatřeních, která jsou součástí PRUOZK. Z hlediska vlivu na životní prostředí je však vždy nutno posoudit i v období 2013 – 2016 každý konkrétní projekt, zda je v souladu s cíli PRUOZK a zda v konkrétní navržené podobě respektuje požadavky na ochranu životního prostředí a veřejné zdraví.


Str. 85 z 165


Za popsaných podmínek, při celkovém charakteru posuzované koncepce PRUOZK a při předprojektovém posuzování projektů PRUOZK z hlediska jejich vlivu na životní prostředí dle formuláře z kap. XI.2. a XI.3. nejsou samostatná opatření vyplývající z hodnocení SEA potřebná.


Str. 86 z 165


XI. Stanovení indikátorů (kritérií) pro výběr projektu. Kriteria pro výběr projektu a jejich posouzení jsou obdobná jako stanovené referenční cíle. K nim je nutno přidat i posouzení kladů v oblasti sociální – výchova, vzdělání, udržitelnost populace v Zlínském kraji, zajištění rozvojových programů, dosažení dotačních kapitol pro jednotlivé projekty a podobně. Metodika posuzování projektů odpovídá metodickému postupu doporučenému MŽP. Návrh dokumentu pro posouzení projektu je uveden v kap. XI.2. a XI.3., doporučená stupnice je pětibodová (vliv je (-2) velmi negativní, (-1) negativní, (0) indiferentní, (1) pozitivní, (2) velmi pozitivní). Tímto způsobem je možno pro každý navržený a posuzovaný projekt získat bodové skóre, které napomůže i při rozhodnutí o pořadí projektů s ohledem na jejich přínos v oblasti životního prostředí. V této souvislosti však je nutno upozornit, že jednotlivá kriteria mohou mít rozličnou váhu. Přiřazení významnosti jednotlivým kriteriím však je otázka místně specifická a není ji možno provést jednotně pro území celého Zlínského kraje. Uvedené hodnocení odpovídá metodice hodnocení projektů v rámci SRZK, která je nadřazenou koncepcí i pro PRUOZK druhé etapy její realizace. Střednědobý horizont řešení PRUOZK vyžaduje, aby metodika a hodnocení projektů využívalo ustálený způsob, který zajistí kontinuitu realizace záměrů SRZK a zajistí i návaznost řešení projektů řešených v průběhu navazujících střednědobých plánovacích koncepčních období PRUOZK i v období 2013 – 2016.

XI.1. Posouzení systému implementace Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016 představuje návazný dokument druhé etapy realizace SRZK pracující s větší úrovní detailu a sledující kratší časový horizont. Celková potřeba finančních prostředků pro realizaci v PRÚOZK navržených cílů (prostřednictvím úkolů a opatření) byla na celé období 2013-2016 vyčíslena na 48,9 miliardy korun. V přepočtu na jeden rok se jedná o průměrných 12,2 miliardy korun ročně. Předpokládá se, že na financování

realizace opatření, úkolů a cílů se bude podílet pět základních zdrojů: 1. Zdroje Evropské unie v celkové výši 24252,9 mil. Kč (roční průměr 6063,2 mil., což činí 49,6% celkových nákladů)


Str. 87 z 165


2. Stát a státní instituce v celkové výši 11023,4 mil. Kč (roční průměr 2755,9 mil., což činí 22,5% celkových nákladů) 3. Zlínský kraj a krajské instituce v celkové výši 1424,3 mil. Kč (roční průměr 1031,1 mil., což činí 8,4% celkových nákladů) 4. Obce ve Zlínském kraji v celkové výši 1971,3 mil. Kč (roční průměr 492,8 mil., což činí 4,0% celkových nákladů) 5. Soukromý sektor v celkové výši 7533,0 mil. Kč (roční průměr 1883,3 mil., což činí 15,4% celkových nákladů) Dalším krokem SEA procesu bylo hodnocení navrhovaných opatření k jednotlivým strategickým cílům s cílem posoudit, zda pomocí v dokumentu navržených opatření lze dosáhnout splnění jednotlivých strategických cílů. (výčet všech opatření, která se vztahují k jednotlivým strategickým cílům je uveden v tabulkách č. 5). STRATEGICKÝ CÍL/PRIORITA

1. KONKURENCESCHOPNÁ EKONOMIKA

2. ÚSPĚŠNÁ SPOLEČNOST

3. EFEKTIVNÍ INFRASTRUKTURA A ROZVOJ VENKOVA

4. ATRAKTIVNÍ REGION

OPATŘENÍ

MONITOROVACÍ UKAZATELE *)

STANOVENÍ KOMPETENCÍ**)

FINANČNÍ ZABEZPEČENÍ***)

STANOVENO 13 OPATŘENÍ

STANOVENO 5 UKAZATELŮ

STANOVENY

ZPRACOVÁNO PRO JEDNOTLIVÁ OPATŘENÍ


STANOVENY



STANOVENY



STANOVENY


VIZ TABULKA Č. 5A STANOVENO 30 OPATŘENÍ VIZ TABULKA Č. 5B STANOVENO 41 OPATŘENÍ VIZ TABULKA Č. 5C STANOVENO 16 OPATŘENÍ VIZ TABULKA Č. 5D

*) viz Program, kapitola 2.5 **) viz Program, kapitola 5 ***) viz Program, kapitola 4


Str. 88 z 165


Z provedeného hodnocení je zřejmé, že implementace cílů programu je poměrně

dobře

zajištěna po věcné stránce, ve velké většině případů existuje i legislativní (účinná či méně účinná) podpora, implementaci jednotlivých opatření lze účinně monitorovat a kontrolovat. Z provedeného hodnocení vyplývá, že stanovená opatření postihují všechny problémové oblasti, které byly identifikovány v analytické části a velmi dobře pokrývá i všechny, v dokumentu stanovené, strategické i referenční cíle Důslednou aplikací navržené sady opatření lze stanovených cílů dosáhnout. Doplnění této části dokumentu nejsou navrhována.

XI.2. Před-projektové environmentální hodnocení při přípravě projektů Zpracovatelé

projektů, které budou předkládány pro financování v rámci realizace

jednotlivých opatření tohoto

koncepčního dokumentu, by měli mít možnost provedení

nepovinného předprojektového environmentálního hodnocení připravovaných projektů. Toto hodnocení lze provádět pomocí tabulek připravených dle rámcové Předlohy A. Poskytování těchto služeb může zajišťovat příslušný odbor Krajského úřadu Zlínského kraje, popřípadě externí subjekt, který bude pověřen k této činnosti. Provedení tohoto hodnocení poskytne žadatelům informace o možnostech eliminace případných negativních dopadů jednotlivých připravovaných projektů na ŽP. Hodnocení zároveň pomůže maximalizovat environmentální přínos projektu již v počáteční fázi jeho přípravy. Toto hodnocení povede ke zkvalitnění přípravy projektů a k úsporám finančních prostředků na zpracování projektové dokumentace.


Str. 89 z 165


Předloha č. A: Před-projektové environmentální hodnocení Projekt Je nutné posouzení vlivů projektu na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. - ANO - NE Je nutné posouzení vlivů projektu dle zákona č. 76/2002 Sb. - ANO - NE Předběžné hodnocení vlivů projektu na: Předběžné hodnocení vlivů (tato Doporučení pro úpravy hodnocení by projektu (tato doporučení měla vzít v úvahu by měla respektovat hodnocení doporučení SEA týmu možných env. k jednotlivým rizik jednotlivých aktivitám/opatřením (viz aktivit/opatření předešlé části SEA (viz předešlé části dokumentace) SEA dokumentace) poz bez nega itiv vliv tivní ní u Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument: .... (Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů – viz Kapitola 5) Dílčí složky ŽP obyvatelstvo, lidské zdraví, biologická rozmanitost, fauna, flóra, krajina půda, voda, ovzduší, klimatické faktory, hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví


Str. 90 z 165


XI.3.

Formální

environmentální

hodnocení

v rámci

výběrových řízení Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení pro poskytnutí finančních prostředků v rámci implementace opatření a jednotlivých aktivit. Toto hodnocení bude prováděno pro všechny projekty a lze k němu využít tabulek připravených dle rámcové Předlohy B (viz níže). Toto hodnocení bude mj. i určovat závazné podmínky pro podporu realizace jednotlivých projektů ze strany Krajského úřadu. Dodržení těchto podmínek bude kontrolováno v rámci sledování realizace projektů. Jejich nedodržení v průběhu realizace může vést k změně rozhodnutí o podpoře pro daný projekt. Dokumentace o podpořených projektech (včetně údajů o hodnocení environmentálních vlivů) budou ukládány na příslušném odboru Krajského úřadu, zodpovědném za implementaci koncepčního dokumentu. Tyto informace budou zpřístupněny veřejnosti na vyžádání dle procedury podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Tento systém nenahrazuje formální vyjadřování (úřadů) k projektu v rámci zákonem vyžadovaných procedur (EIA, IPPC). Projekty, které vyžadují posouzení vlivů projektu na životní prostředí podle platné legislativy ČR, bude nutné podrobit zákonem stanovenému postupu.


Str. 91 z 165


Předloha B: Formální environmentální hodnocení Projekt Shrnutí výsledků formálního posouzení projektu dle zákonů č. 100/2001 Sb. a č. 76/2002 Sb. (pokud bylo vyžadováno) Shrnutí vlivů projektu na:

Plnění referenčních cílů OŽP pro daný koncepční dokument: .... (Pozn.: pro hodnocení plnění referenčních cílů OŽP byly stanoveny podrobné indikátory pro každý z posuzovaných koncepčních dokumentů – viz Kapitola 5)

Kvantitativní hodnocení jednotlivých relevantních ukazatelů s případným slovním vysvětlením (informace podává předkladatel projektu)

Hodnocení jednotlivých relevantních ukazatelů (provádí výběrová komise tato hodnocení by měla vzít v úvahu hodnocení možných env.rizik jednotlivých aktivit/opatření (viz předešlé části SEA dokumentace)

Závazné podmínky pro přidělení finančních prostředků v rámci jednotlivých koncepcí (provádí výběrová komisetato doporučení by měla respektovat doporučení SEA týmu k jednotlivým aktivitám, opatřením - viz předešlé části SEA dokumentace)

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016 – PRUOZK – SEA RNDr. Alexander Skácel, CSc.

Dílčí složky ŽP obyvatelstvo, lidské zdraví biologická rozmanitost, fauna, flóra, krajina půda, voda, ovzduší, klimatické faktory, hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví Stanovisko k podpoře projektu ze strany KÚ:

Str. 92 z 165


Str. 93 z 165


XII. Vlivy koncepce na veřejné zdraví. PRUOZK jako střednědobá koncepce zahrnující období let 2013 – 2016 je realizována jako součást celkového komplexního rozvoje Zlínského kraje do roku 2020. Potenciální vlivy koncepce PRUOZK pro druhou etapu realizace SRZK budou tedy pravděpodobně stejné jako očekávané vlivy SRZK i doposud indikované vlivy realizace první etapy SRZK. Odhad potenciálních vlivů může být sice konkrétnější, neboť PRUOZK alokuje jednotlivá opatření na úroveň okresu a ORP, avšak stále se jedná o koncepční materiál bez znalosti konkrétních podmínek realizace jednotlivých opatření. Tomu odpovídá i způsob a míra konkrétnosti zpracování této kapitoly. Při analýze realizace první etapy SRZK v letech 2010 – 2012 nebyly zjištěny vlivy, které by negativně ovlivnily oblast veřejného zdraví. Příčinu je možno vidět jak v celkovém založení a charakteru jednotlivých realizovaných projektů tak v činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví, který před realizací jednotlivé projekty posuzuje a stanovuje konkrétní místěn specifické podmínky jejich realizace a provozu, které není možno na koncepční úrovni celokrajského charakteru stanovit. Přehled aktivit realizovaných v první etapě realizace SRZK také dokládá, že mnohé projekty se skutečně projevily ve zlepšení kvality života obyvatel Zlínského kraje pozitivním ovlivněním složek ekosystémů (například výstavba čistíren odpadních vod), zajištěním ekonomických podmínek a ekonomického statusu zaměstnanců s důsledky i v oblasti ochrany veřejného zdraví i aktivitami v krajinotvorbě s pozitivními důsledky v oblasti rekreace a obnovení pracovního a psychického potenciálu osob v místě jejich bydliště. Aktivity v letech 2010 – 2013 tedy příznivě ovlivnily environmentální i sociální determinanty ochrany veřejného zdraví. Realizace PRUOZK se i v období 2013 – 2016 potenciálně může projevit na stavu veřejného zdraví dotčených občanů – obyvatel Zlínského kraje. Ovlivnění je možno očekávat jak v přímém vlivu na dotčené složky ekosystémů a jejich kvalitu tak zprostředkovaně v materiální podobně (např. přes potravní řetězec) i nemateriální podobě (např. změna postojové orientace obyvatel). Další vlivy je možno očekávat v celkovém ovlivnění způsobu života ve městech a především na venkově vlivem rozvoje infrastruktury jako je zlepšení možností pro podnikání a inovace, dostupnost služeb, zdravotní péče i dostupnost informací a zvýšení úrovně vzdělanosti, zlepšením sociálních služeb, zvýšením cestovního ruchu, zvýšením ekonomického statusu občanů a další. Protože cílem a účelem zpracování koncepčního materiálu je zajištění perspektivy Zlínského kraje po stránce ekonomické, sociální, environmentální i výchovné, je možno požadovat převahu potenciálních kladných


Str. 94 z 165


vlivů realizace PRUOZK na veřejné zdraví. Období PRUOZK v období 2013 – 2016 je po stránce konkrétních aktuálních podmínek pro realizaci významné, neboť navazuje na počáteční období komplexního rozvoje životních a ekonomických podmínek ve Zlínském kraji a má za hlavní úkol pokračování komplexního rozvoje Zlínského kraje na základě využití zkušeností z realizace první etapy SRZK v letech 2010 – 2012. Z komplexního pohledu je nutno definovat celkový rozsah determinant lidského zdraví, které mohou být ovlivněny prostředím, způsobem života a životními podmínkami lidí. Obvykle jsou formulovány ve čtveřici: 1. Vliv genetického základu jedince a populace (ca 10%) 2. Vliv zdravotní péče (cca 10%) 3. Vliv podmínek prostředí (ca 30%) 4. Vliv životního způsobu, podmínek života, práce, trávení volného času a dobrovolného vystavení své osoby rizikovým faktorům z hlediska potenciálního ovlivnění zdraví (cca 50%) Ze zaměření PRUOZK vyplývá, že jeho realizací budou ovlivněny především poslední dva body, vliv zdravotní péče bude ovlivněn v souvislosti s charakterem koncepce zdravotnictví – především její dostupností, kvalitou a stupněm odborné erudice.

Vliv podmínek prostředí bude realizací PRUOZK i v letech 2013 – 2016 ovlivněn jak přímo – vlivem na kvalitu povrchové a podzemní vody, budováním podnikatelské sféry a infrastruktury (např. komunikací, kanalizací a čistíren odpadních vod), zlepšením kvality ovzduší (např. v důsledku plynofikace obcí a podporou moderních způsobů energetického hospodaření především ve venkovských sídlech), omezením potenciálních negativních vlivů odpadů důsledným uplatněním zásad Programu odpadového hospodářství, event. dalšími vlivy. Významný vliv má i kvalita potravy. Potravní řetězec může být realizací PRUOZK ovlivněn jak negativně například vlivem rozvoje podnikání, rozvojem průmyslové zóny, použitím agrochemikálií a dalšími metodami intenzivní zemědělské velkovýroby tak pozitivně zaváděním environmentálně šetrných výrobních technologií, ekologického zemědělství a environmentálně přátelskými průmyslovými technologiemi, ekologickými směry dopravy, péčí o zvláště chráněné části přírody a pomocí dalších opatření.


Str. 95 z 165


Formulace rozvojových cílů PRUOZK preferuje omezení negativních vlivů na složky životního prostředí krajinotvorbou založenou na současném způsobu poznání v oblasti řízení kvality složek životního prostředí. Do této oblasti spadá působnost speciálních koncepcí na úseku ochrany životního prostředí a ochrany přírody. Nepřímé vlivy na složky ekosystémů se mohou projevit jako následný efekt rozvoje těch složek výroby, podnikání a zemědělských i průmyslových technologií, které budou vyhodnoceny jako perspektivní z hlediska podpory projektů v rámci realizace PRUOZK. Do této oblasti patří i péče o prvky ÚSES a prvky ekologické stability krajiny, rozvoj infrastruktury obcí a podpora takových výrobních technologií, které jsou z hlediska zátěže životního prostředí relativně málo zatěžující, revitalizace postižených lokalit a odstraňováním starých ekologických zátěží. Do této oblasti patří i rozvoj environmentálně šetrných způsobů dopravy, rozvoj turistiky odpovídající krajinnému potenciálu dotčené oblasti.

Vliv způsobu života spadá do oblasti sociálních determinant zdraví. Do této oblasti se řadí především vliv sociální příslušnosti, vliv ekonomické situace jedince a rodiny, vliv vzdělání, vliv sociálního zázemí a sociální integrace. Mezi další vlivy patří rodinné prostředí a pocit osobní zodpovědnosti za svou osobu i za příslušníky své rodiny a za péči o své zdraví. Další oblastí společenských vlivů, které se uplatňují na zdravotním stavu jedince, skupiny osob i veřejnosti, je rizikové chování a dobrovolné i nedobrovolné vystavování se rizikovým faktorům jako je kouření a alkohol, nepřiměřené slunění, expozice během domácích prací a prací při údržbě obydlí nebo expozice chemikálií během zájmových aktivit (například modeláři, zahradníci apod.). Poslední skupinou rizikových faktorů společenského charakteru jsou faktory behaviorální – především rizikové chování jako například používání vozidel, která neodpovídají bezpečnostním předpisům, podceňování významu používání ochranných prostředků při volnočasových aktivitách a podobně. Významná součást způsobu života, která se projevuje ve vlivu na zdravotní stav obyvatel, je osobní fyzická aktivita, která zlepšuje kondici aktivních osob a zvyšuje i odolnost vůči širokému spektru infekčních i neinfekčních chorob. Aktivní způsob života a práce ovlivňuje i psychickou kondici a integraci člověka do společnosti. Jako vhodný způsob aktivity se projevuje mj. turistika a podpora aktivních forem rekreace, které ovlivňují příznivě fyzické, psychické i estetické formování mladých, podporují příznivě rozvoj osobnosti ve středním věku a prodlužují aktivní věk stárnoucí populace.


Str. 96 z 165


Při expozici a jejím vlivu na veřejné zdraví hraje významnou roli také vnímání rizika. Především v této oblasti se významně projevuje vliv vzdělání a informační kampaně, které objasní vážnost některých rizikových faktorů, které mohou být veřejností přeceňovány nebo naopak podceňovány. Více informací také vede nejen k pocitu znalosti míry rizika určitého chování a expozice, ale také k pocitu možnosti ovlivnit rizikové faktory, které mohou ovlivnit zdravotní stav jednotlivce. Zdravotní riziko, které je podstupováno dobrovolně, je obvykle vnímáno jako méně nebezpečné. Vzhledem k tomu, že způsob života ovlivňuje zdravotní stav populace až z 50%, je tato otázka velmi významná. PRUOZK jako rozvojový program Zlínského kraje nabízí možnosti pro zlepšení podmínek života obyvatel a podílí se tak mj. i na zaměření jejich výchovy, vzdělávání, na zvýšení hygienických podmínek a kultury bydlení, cestování, na zvýšení dostupnosti informací, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, zlepšení ekonomické situace osob pro možnost zajištění vhodného způsobu stravování, oblékání, rekreace a uspokojování kulturních potřeb. Snížení míry nezaměstnanosti přispívá k sociální integraci obyvatel, k zvýšení jejich morálního postoje ke společnosti a ke snížení nadužívání návykových látek. Také pozitivním způsobem upravuje rytmus života, práce a odpočinku zaměstnaných osob. Pozitivní je také nalezení smyslu života, vytváření rodinného zázemí a nalezení pocitu jistoty v rodinném kruhu. Z průzkumů je také prokázáno, že určitý stupeň úsilí a cílevědomosti a starostí je také prospěšný pro individuální i kolektivní zdraví. Život bez starostí, například na náklady sociálních programů, je nemotivující a projevuje se nejprve sociálně, poté psychicky a nakonec devastací zdravotního stavu jedince, jeho rodiny i okolí. Očekávané příklady potenciálních vlivů, které mohou zakládat „opatření“ PRUOZK, není možno vzhledem k jejich komplexnosti a komplexnosti pojetí PRUOZK postihnout. Jejich konkrétní posouzení je věcí jednotlivých projektů, které mohou definovat kvalitativní rozsah možných zdravotních přínosů a rizik a v některých případech i kvantitativní vlivy. Obecně se projevující jevy jako například nepřiměřená zátěž hlukem jsou zohledněny při formulaci příslušných opatření, jejich konkrétní řešení však je věcí lokálně – specifických opatření, která musí respektovat požadavky na zajištění odpovídajících hygienických podmínek pro ochranu veřejného zdraví.

Vlivy na veřejné zdraví jsou širším pojetím než hodnocení a odhad zdravotních rizik. Jejich cílem je hodnocení kladných i záporných vlivů na veřejné zdraví. Všechny doposud popsané okolnosti ovlivňují veřejné zdraví a PRUOZK má jako základní cíl zvýšení ekonomické


Str. 97 z 165


výkonnosti Zlínského kraje při využití a zachování potenciálu přírodního prostředí, především na severu kraje. Základní pojetí PRUOZK podporuje oblasti, které je možno z hlediska vlivů na veřejné zdraví považovat za faktory, podporující zlepšení ukazatelů veřejného zdraví. Proto se realizací PRUOZK očekává převaha pozitivních vlivů na veřejné zdraví (viz tab. 36).


Str. 98 z 165


Tab. 36: Potenciální vlivy opatření SRZK na veřejné zdraví, PRUOZK tyto oblasti konkretizuje na čtyřleté období 2013 – 2016 Strategický cíl (opatření)

Potenciální vlivy na veřejné zdraví Pozitivní

Negativní

I. Konkurenceschopná ekonomika Podnikání MSP a služby Průmysl, věda, inovace Informační technologie

a

komunikační

Podpora sociálních determinant zdraví – ekonomické síly obyvatel

Riziko ohrožení složek prostředí, riziko pracovního prostředí

II. Úspěšná společnost Školství a celoživotní učení Trh práce Sociální služby Zdravotnictví

Podpora sociálních determinant zdraví – vědomostní a postojová

Neznámé

orientace obyvatel Dostupnost zdravotní péče

III. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova Životní prostředí a energetika

Podpora sociálních

Riziko ohrožení

Zemědělství a rozvoj venkova

determinant zdraví –

složek prostředí,

dostupnost služeb, zvýšení

Dopravní vlivy –

kvality obytného prostředí

emise, hluk, úrazy,

Doprava

IV. Atraktivní region Cestovní ruch Památková péče

jednostranná orientace a kulturních aktivit

na využití volného času mládeží


Str. 99 z 165


XIII. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Posouzení SEA hodnotí vliv PRUOZK na životní prostředí. PRUOZK je střednědobý dokument zpracovaný na období let 2013 – 2016. Koncepce je zpracována v souladu s představami o rozvoji Zlínského kraje ve vymezeném období let 2008 – 2020 v koncepci SRZK (Strategie rozvoje Zlínského kraje), kterou rozpracovává pro vymezené časové období druhé etapy navazující na předchozí období a přechází na úroveň podrobnosti okresů a ORP (obcí s rozšířenou působností). Základní nutností a cílem celé vize SRZK, jejíž je PRUOZK součástí, je snížit propad Zlínského kraje pokud jde o tempo rozvoje ve srovnání s jinými regiony ČR, stabilizovat lidské zdroje, poskytnout podmínky pro domácí i zahraniční investory, vytvořit předpoklady pro podporu projektů rozvoje Zlínského kraje ze zahraničních i národních fondů a vytvořit tak komplexní podmínky pro zvýšení atraktivity celého regionu spadajícího do územní působnosti Zlínského kraje. Zpracovaná koncepce PRUOZK je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací Zlínského kraje. Koncepce je střednědobý dokument, pro druhou etapu realizace SRZK se předpokládá čtyřletý časový horizont trvání koncepce rozdělený s návazností dalších střednědobých dokumentů. Realizace SRZK počítá s cyklickým hodnocením úspěšnosti řešených projektů a třemi časovými etapami, přičemž každá bude podléhat samostatnému hodnocení. Uvedené koncepci odpovídá i stejná architektura a organizace dokumentů – SRZK jako základního dokumentu a PRUOZK jako podrobnější verze s přechodem k realizačním projektům. PRUOZK bude i nadále tvořit konkrétní roční akční plány, jejichž postup bude monitorován a které budou po jejich uplynutí na základě aktuální společenské, ekonomické, demografické situace a dalších okolností aktualizovány pro zpracování nových akčních plánů s roční působností a vysokým stupněm konkrétnosti. Realizace PRUOZK má za základní cíl vytvořit podmínky pro další rozvoj Zlínského kraje a pro dosažení reálných cílových parametrů komplexního rozvoje Zlínského kraje ve výsledném časovém horizontu roku 2020. Hodnocený PRUOZK je zatížen specifikem pokračující ekonomicky složité situace, která se vyrovnává s důsledky celosvětového nepříznivého ekonomického vývoje. Úkolem hodnoceného PRUOZK je proto vyrovnat se s důsledky této hospodářské krize a nastavit směr pozitivního ekonomického a společenského


Str. 100 z 165


rozvoje Zlínského kraje s přihlédnutím k potřebě využití krajinného potenciálu i ochrany přírodních a biologických hodnot, které se v území Zlínského kraje hojně vyskytují. Tím budou položeny základy pro další vývoj k trvalé udržitelnosti řešeného území a dosažení průměrné úrovně vyspělosti ČR v hlavních ekonomických ukazatelích. Trvalá udržitelnost v Zlínském kraji může být zajištěna pouze za předpokladu, že environmentální, ekonomické a sociální klima v tomto regionu bude atraktivní pro většinu místní i cizí populace. Podkladem pro zpracování koncepce byly aktualizované statistické údaje ČSÚ, vymezené celostátně i místně až na územní obvody obcí. Zadavatel využívá i závěry jiných souvisejících koncepčních materiálů pro Zlínský kraj, které byly již v různém stupni schváleny a aktualizovány k době zpracování PRUOZK – tedy srpen 2012. Přitom jsou využity zkušenosti z realizace první etapy SRZK pomocí PRUOZK na leta 2010 – 2012. V analytické části je vyhodnocen úspěšnost realizace jednotlivých pilířů, úkolů a opatření v minulém období a na tomto základě jsou postaveny reálně dosažitelné směry rozvoje Zlínského kraje pro řešené období 2013 – 2016. PRUOZK zachovává 4 strategické priority – pilíře SRZK: 1. Konkurenceschopná ekonomika 2. Úspěšná společnost 3. Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova 4. Atraktivní region Tyto základní směry – pilíře koncepce PRUOZK – jsou konkretizovány pro období let 2013 – 2016 na úroveň okresů a ORP na základě aktualizované analýzy disparit uvnitř Zlínského kraje, neboť rozdíly v životních podmínkách se neprojevují pouze mezi Zlínským krajem a zbytkem ČR, ale i uvnitř samotného Zlínského kraje. Základní pilíře jsou propojeny horizontálními tématy, která zajišťují koordinaci činnosti mezi jednotlivými směry rozvoje a optimalizaci řízení rozvoje Zlínského kraje ve vymezeném časovém období. Pro období 2013 – 2016 je stanoveno pouze jedno horizontální téma jako rozhodující. Významné při plnění zásad implementace projektů v rámci PRUOZK je i pokračující periodické hodnocení realizace PRUOZK jako celku a stanovení ročních plánů aktivit podle aktuální ekonomické a společenské situace i podle stanovených priorit regionálního rozvoje na nadnárodní, národní i regionální úrovni. Z hlediska vlivů na životní prostředí je významná nezbytnost


Str. 101 z 165


individuálního posuzování jednotlivých projektů podle navržených kriterií a předprojektového hodnocení, jehož návrh je součástí SEA. Přehled jednotlivých rozvojových cílů a opatření nadřazené SRZK je uveden v tab. 1a – 1d v příloze č. 1, z něj vyplývající aktuální řešení PRUOZK pro období 2013 – 2016 je uvedeno v kap. I.1. Posouzení vlivů PRUOZK na životní prostředí bylo provedeno metodou referenčních cílů v souladu s Politikou životního prostředí České republiky a v souladu s mezinárodně závaznými dokumenty, které jsou platné i pro ČR. Na základě tohoto posouzení byla strategie PRUOZK posouzena jako přijatelná a byla doporučena kriteria environmentálního hodnocení jednotlivých konkrétních rozvojových projektů. Zároveň byla doporučena opatření pro zajištění rozvojových projektů během jejich přípravy, realizace a po jejich ukončení tak, aby byly zajištěny požadavky na ochranu životního prostředí. Součástí posouzení vlivů PRUOZK na životní prostředí ve druhé etapě realizace SRZK je i hodnocení možných vlivů na soustavu Natura 2000 (soustava evropsky významných chráněných území a ptačí oblasti). I z hlediska potenciálních vlivů na soustavu Natura 2000 je koncepce PRUOZK pro období let 2013 – 2016 přijatelná bez nezbytných úprav.


Str. 102 z 165


XIV.

Souhrnné

vypořádání

vyjádření

obdržených ke koncepci z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. K „Oznámení“ PRUOZK byla podána v zákonném termínu vyjádření obsažená v této kapitole. Do zpracování hodnocení byla zahrnuta dostupná vyjádření a připomínky i z celé doby během zpracování SEA koncepčního materiálu PRUOZK. Tento materiál byl zveřejněn na Krajském úřadu Zlínského kraje, probíhala k jeho řešení informační kampaň a návrhem znění koncepce byl vysloven souhlas na zasedání Rady Zlínského kraje. Pracovní verze PRUOZK byly průběžně projednávány v srpnu 2012 – únoru 2013 i v jednotlivých výborech zastupitelstva Zlínského kraje. Některá vyjádření byla doručena na Krajský úřad Zlínského kraje již před uzavřením zjišťovacího řízení. Dostupné náměty, vyjádření a připomínky, které byly během této doby doručeny zpracovateli hodnocení vlivů koncepce na životní prostředí nebo na Krajský úřad Zlínského kraje, jsou v této kapitole zohledněny. „Oznámení“ i vlastní strategický dokument PRUOZK byly zveřejněny podle požadavku zákona č. 100/2001 Sb. na stanovených místech a byla k nim získána vyjádření závazných orgánů státní správy. Mimoto se mohla stát účastníkem posuzovacího procesu i veřejnost, popřípadě mohly být na základě studia zveřejněného oznámení podány podněty, námitky, připomínky či stížnosti dalších subjektů. Tato kapitola diskutuje vyjádření, která byla v zákonné lhůtě dodána na Krajský úřad Zlínského kraje a na Ministerstvo životního prostředí v rámci zjišťovacího řízení. Dalším informačním místem, kde byly dokumenty zveřejněny, jsou internetové stránky krajského úřadu Zlínského kraje. Na tomto místě byly vystaveny všechny dokumenty týkající se vzniku hodnocené koncepce nepřetržitě již od února 2013.

XIV.1. Vyjádření k „Oznámení“ SEA V průběhu zjišťovacího řízení dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění a do doby zpracování hodnocení vlivů PRUOZK na životní prostředí byly doručeny zpracovateli následující


Str. 103 z 165


materiály, stanoviska, vyjádření a požadavky na hodnocení vlivů PRUOZK na životní prostředí v rámci procesu SEA. 1. MŽP Praha, 2013: Závěr zjišťovacího řízení Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, č.j.21334/ENV/13, ze dne 28.3.2013 2. MŽP Praha, 2013a: Vnitřní sdělení odboru ochrany vody č.j. 498/740/13 ze dne 8.3.2013 3. MŽP Praha, 2013b: Vnitřní sdělení odboru ochrany ovzduší č.j. 431/780/13 ze dne 15.3.2013 4. MŽP Praha, 2013c: Vnitřní sdělení odboru zvláště chráněných částí přírody č.j. 427/620/13 ze dne 26.2.2013 5. KÚ ZLK, 2013: Vyjádření k Oznámení koncepce Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, č.j. KUZL 11723/2013 ze dne 18.3.2013 6. Magistrát města Zlína, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření, č.j. MMZL 024244/2013 ze dne 15.3.2013 7. Město Brumov - Bylnice, 2013: Vyjádření k oznámení o zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“, č.j. SO/1470/2013 ze dne 12.3.2013 8. Město Vizovice, 2013: Písemné vyjádření k oznámení koncepce „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“, č.j. MUVIZ 003462/2013 ze dne 13.3.2013 9. Město Uherský Brod, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření ke koncepci č.j. OŽP/0594/13/So-1 ze dne 22.2.2013 10. Městský úřad Holešov, 2013: „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“, vyjádření orgánu státní správy č.j. HOL-669/3335/2013/ZP/Šu ze dne 14.3.2013 11. Městský úřad Kroměříž, 2013: „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“, vyrozumění orgánu státní správy č.j. MeUKM/01339/2013 ze dne 28.2.2013 12. Město Otrokovice, 2013: Stanovisko města Otrokovice, č.j. ORM/9181/2013/VEJ ze dne 20.3.2013 13. Městský úřad Uherské Hradiště, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření, č.j. MUUH-OŽP/11677/2013/Be ze dne 15.3.2013


Str. 104 z 165


14. Městský úřad Uherský Brod, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření ke koncepci č.j. OŽP/0594/13/So-2 ze dne 11.3.2013 15. Městský úřad Valašské Meziříčí, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření ke koncepci, č.j. MUVM 08773/2013/OZP/P ze dne 15.3.2013 16. Městský úřad Vsetín, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření k zahájení zjišťovacího řízení, č.j. MUVS 7620/2013 OZP ze dne 13.3.2013 17. Obec Boršice, 2013: Písemné vyjádření k oznámení koncepce „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012“, ze dne 14.3.2013

Ministerstvo životního prostředí mimoto obdrželo stanoviska následujících subjektů: 18. ČIŽP, OI Brno, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016 č.j. CIZP/47/ŘI/13024 16 002/13/BLV ze dne 11.3.2013 19. CHKO Litovelské Pomoraví, 2013: Vyjádření k Oznámení koncepce „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“, č.j. 00305/LM/2013/AOPK ze dne 20.3.2013 20. Národní památkový ústav Kroměříž, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, č.j. NPÚ-373/15424/2013 ze dne 18.3.2013 21. Obvodní báňský úřad Brno, 2013: Posuzování vlivů na ŽP – stanovisko, SBS/05417/2013/ObÚ-01/1 ze dne 26.2.2013

K jednotlivým materiálům je možno uvést: 1. MŽP Praha, 2013: Závěr zjišťovacího řízení Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, , č.j.21334/ENV/13, ze dne 28.3.2013 Připomínka/požadavek Vyhodnocení souladu PRUOZK s relevantními krajskými a celostátními koncepcemi, zejména koncepcemi ochrany přírody a krajiny

Vypořádání Vyhodnocení je provedeno v příslušné kapitole, koncepce PRUOZK z platných koncepčních dokumentů vychází a dle možností jim poskytuje integrující nástroj. Soulad je zajištěn již zpracováním


Str. 105 z 165


Vyhodnotit vliv koncepce na zvláště chráněná území a posoudit, zda koncepce respektuje limity využití území, respektive základní ochranné podmínky dané zákonem 114/2001 Sb. zároveň vyhodnotit, zda v důsledku realizace koncepce nemůže dojít k ohrožení předmětů ochrany dotčených zvláště chráněných území Vyhodnotit, jaký vliv může mít koncepce na významné krajinné prvky, přírodní parky, územní systémy ekologické stability, předměty ochrany soustavy Natura 2000, biodiverzitu, a fragmentaci přírodních biotopů a krajiny

Vyhodnotit vliv opatření ve formě budování a zkapacitnění nových silničních tahů, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a budování obchvatů obcí na životní prostředí ve Zlínském kraji (především zábory pozemků, narušení vodního režimu ekosystémů, narušení migrační prostupnosti krajiny, zatížení volně žijících živočichů hlukem z dopravy a světelným znečištěním, riziko následků možných havárií na biotopy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin apod.) Vyhodnotit vlivy revitalizace letiště Přerov – Bochoř v rámci opatření „Přestavba či modernizace letiště“ na životní prostředí především se zaměřením na veřejné zdraví a zvláště chráněná území Olomouckého a Zlínského kraje

nadřazeného dokumentu SRZK, který je hodnoceným PRUOZK řešen ve druhé etapě realizace. V nadřazené koncepci SRZK byla tato problematika řešena s kompetentními orgány, ke střetům s plány péče na úrovni koncepčního zpracování nedochází. Uvedené stanovisko bylo potvrzeno i ve vyjádřeních kompetentních orgánů k posuzované koncepci PRUOZK. V nadřazené koncepci SRZK byla tato problematika řešena s kompetentními orgány, ke střetům se zájmy ochrany přírody na koncepční úrovni nedochází. Jednotlivé projekty mohou ovlivňovat lokálně některé zmíněné položky, avšak řešení a případná zmírňující a kompenzační opatření mohou být formulována až ve stavebním řízení, případně v procesu EIA Návrh je v souladu s celostátní koncepcí rozvoje dopravy, pokud bude ke střetům se zájmy ochrany přírody docházet, bude řešeno v rámci procesu EIA a stavebního řízení. Bude se jednat o lokální a plošně omezené případy, kdy bude nutno stanovit lokálně – specifická opatření pro jednotlivé fáze řešení konkrétních projektů včetně opatření pro omezení dopravního hluku, emisního a světelného znečištění, důsledků havárií apod. Ekologicky šetrné druhy dopravy jsou koncepcí PRUOZK podporovány mj. i budováním cyklostezek a podporou cykloturistiky. Revitalizace letiště Přerov – Bochoř je typickým projektovým záměrem. Z hlediska koncepce je potřebné provozovat na střední Moravě funkční letiště, ale vlastní charakter a rozsah projektu, jeho umístění v krajině a jeho vlivy na životní prostředí a možnosti jejich kompenzace mohou být řešeny pouze v procesu EIA, případně SEA územního plánu, pokud bude potřebné územní plán dotčených obcí pro potřeby provozu letiště změnit. Přesné lokálně vázané hodnocení bude možno provést až po zpracování konkrétního projektu včetně popisu jeho


Str. 106 z 165


Stanovit podmínky a limity pro navrhovaná opatření k zajištění ochrany a eliminaci negativních vlivů na přírodu a krajinu včetně lokalit soustavy Natura 2000

Vyhodnotit, zda a jak koncepce přispívá k řešení stávajících problémů životního prostředí v dotčeném území tak jak jsou uvedeny v Oznámení koncepce(kapitola C4.)

Vyhodnotit vlivy navrhovaných zařízení pro energetické využití odpadů v rámci opatření „Rozvoj systémů odděleného sběru odpadů a podpora technologií minimalizujících ukládání komunálních odpadů na skládky“ na životní prostředí se zaměřením na veřejné zdraví

Vyhodnotit, zda a jakým způsobem koncepce respektuje podmínky hospodárného a účelného využívání povrchových a podzemních vod a zneškodňování odpadních vod Vyhodnotit, zda a jak jsou v koncepci zohledněny principy ochrany ZPF, zejména s ohledem na zábory kvalitní zemědělské půdy a do jaké míry koncepce vytváří podmínky pro omezení záboru půdy a volné krajiny Vyhodnotit, jaké dopady může mít koncepce na ochranu PUPFL s ohledem na plnění funkcí lesa

provozu a letové frekvence. Požadavek na stanovení ochranných podmínek pro předměty ochrany soustavy Natura 2000 byly formulovány v autorizovaném hodnocení. Přitom byla vyhodnocena i principiální přijatelnost posuzované koncepce a posouzena i rizika jednotlivých opatření z hlediska ochrany soustavy Natura 2000 ve Zlínském kraji. Kapitola akcentuje problematiku ochrany ovzduší – opatření PRUZK formuluje řešení dopravní situace a omezování lokálních topenišť včetně dokončení plynofikace obcí. Pro ochranu vod a jejich kvality budou realizovány další čistírny odpadních vod a dalšími projekty, např. další sanací starých ekologických zátěží. Vlivy navrhovaných zařízení mohou být vyhodnoceny až podle jednotlivých investičních záměrů a jejich lokalitního umístění. Již v současnosti se projevují názorové rozdíly v pohledu na přijatelnost a potřebu takových zařízení, v praxi se také vyskytují protichůdná stanoviska při projednávání těchto záměrů. Přijatelnost záměrů bude záviset na konkrétním vyhodnocení jejich dopravní dostupnosti, osídlenosti lokality, emisní a imisní charakteristice a v neposlední míře i na subjektivních faktorech jako je postoj veřejnosti a politické záměry v dotčených lokalitách. Využívání a nakládání s vodami PRUOZK neřeší, nejedná se o vodohospodářskou koncepci. Nakládání s vodami je řešeno pouze jako součást rozvoje infrastruktury obcí, především venkova, kde se počítá se stavbami čistíren odpadních vod. PRUOZK doporučuje přednostní využívání lokalit browfields pro snížení tlaku na zábor nových lokalit – tzv. greenfields. Projekty zahrnuté do PRUOZK nejsou zaměřeny v hlavním proudu na zábory PUPFL, pokud však některé projekty zábory vynutí, bude tato situace řešena s ohledem na místní podmínky a bude


Str. 107 z 165


Posoudit možné vlivy navrhovaných opatření na krajinný ráz, významné krajinné prvky, přírodní parky a estetickou hodnotu krajiny Vyhodnotit, jaký vliv má koncepce na památkovou hodnotu území chráněných podle zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči a dochované kulturní dědictví (architektonické i archeologické) Provést zhodnocení koncepce z hlediska vlivů na veřejné zdraví ve smyslu přílohy č. 9 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se zaměřením zejm. na problematiku hluku, ochranu podzemních vod a ovzduší. Vyhodnotit, zda koncepce zohledňuje cíle a opatření Dlouhodobého programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví pro všechny v 21. století Vyhodnotit možné vlivy přesahující hranice ČR Závěr zjišťovacího řízení a všechna vyjádření, která MŽP obdrželo v průběhu zjišťovacího řízení, je nezbytné ve vyhodnocení vlivu koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví vypořádat

zajištěno odpovídající řízení pro vynětí PUPFL, případně zajištění odpovídající kompenzace. PRUOZK obsahuje opatření, která posilují ochranu krajinného rázu a chrání přírodní prvky, případně zajišťují jejich další rozvoj posilováním ekologické kostry krajiny, doplňováním prvků ÚSES a ochranou přírodě blízkých stanovišť. Koncepce počítá s ochranou movitých i nemovitých památek i s podporou kulturního dědictví specifického pro Zlínský kraj a jeho propagací, případně využitím jako součásti nabídky charakterizující Zlínský kraj v podpoře cestovního ruchu a rekreace. Zhodnocení očekávaných vlivů PRUOZK na veřejné zdraví je řešeno příslušnou kapitolou hodnocení SEA, která byla zpracována autorizovanou osobou (RNDr. Alexander Skácel, CSc.). Hodnocení je založeno na porovnání koncepčních záměrů s politikou ochrany veřejného zdraví ČR. Stanovisko je uvedeno v příslušné kapitole SEA, s významným a hodnotitelným vlivem realizace koncepce na životní prostředí mimo území ČR se nepočítá. Viz následující text.

2. MŽP Praha, 2013a: Vnitřní sdělení odboru ochrany vody č.j. 498/740/13 ze dne 8.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Upozorňuje na potřebu zohlednit při tvorbě vlastní koncepce koncepční dokumenty vyššího stupně – konkrétně Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES a 2007/60/ES, Plán hlavních povodí ČR a příslušné plány oblasti povodí. Při výstavbě protipovodňových opatření doporučuje zohledni Koncepci řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s využitím technických a přírodě blízkých opatření.


Str. 108 z 165


Stanovisko zpracovatelů SEA: Uvedené dokumenty byly využity a celkový charakter posuzované koncepce je s nimi v souladu, vzhledem k počtu nadřazených koncepčních dokumentů a tematickému rozsahu PRUOZK není možné provést jejich kompletní výčet. Konkrétní protipovodňová opatření budou zpracována v souladu s požadavky uvedené koncepce a budou i z tohoto hlediska posuzována, jinak bez komentáře. 3. MŽP Praha, 2013b: Vnitřní sdělení odboru ochrany ovzduší č.j. 431/780/13 ze dne 15.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Požaduje uvést mezi souvisejícími koncepčními dokumenty i Program zlepšování kvality ovzduší Zlínského kraje, upozorňuje na aktuální způsob získávání dat s překročenými hodnotami imisních limitů. Stanovisko zpracovatelů SEA: Zmíněná koncepce (Program zlepšování kvality...) je uvedena v příslušné kapitole tohoto dokumentu. Aktuální způsob získávání dat bude využit při řešení problémů v konkrétních lokalitách, pro účely Oznámení byla pro ilustraci současné imisní situace ve Zlínském kraji využita celková mapa v tištěné podobě. Měřítko 1x1km je pro tento účel příliš podrobné a z hlediska tisku nepoužitelné, jinak bez komentáře. 4. MŽP Praha, 2010c: Vnitřní sdělení odboru zvláště chráněných částí přírody č.j. 1593/620/10 ze dne 3.6.2010 Připomínky, náměty, požadavky: Požaduje doplnit v předkládané koncepci PRUOZK přehled úkolů a opatření, požaduje vyhodnotit vliv koncepce na zvláště chráněná území (viz bod uvedený ve vypořádání závěrů zjišťovacího řízení). Vyhodnocení bude obsahovat návrh a posouzení opatření k předcházení, vyloučení, zmírnění nebo kompenzaci negativních vlivů na zvláště chráněná území. Vyhodnotit, zda koncepce naplňuje cíle stanovené ve schválených koncepčních dokumentech – Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny ČR a Státní politika životního prostředí ČR. Stanovisko zpracovatelů SEA: Text koncepce byl podle požadavku doplněn a upraven. Návrh opatření z hlediska zájmů ochrany přírody je zpracován pouze na takové podrobné úrovni, jakou umožňuje míra konkrétnosti zpracovaného celokrajského rozvojového dokumentu. Opatření konkrétního charakteru mohou být stanovena až podle místních podmínek a podle charakteru a vlastností projektu, který bude navržen a projednáván.


Str. 109 z 165


Účelem komplexní rozvojové koncepce není naplňovat cíle sektorových koncepcí celostátního charakteru, neboť to je úloha sektorových koncepcí krajského formátu. PRUOZK však je v souladu s jejich programovými cíli a směry, které jsou relevantní k podmínkám na území Zlínského kraje. Jinak bez komentáře. 5. KÚ ZLK, 2013: Vyjádření k Oznámení koncepce Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, č.j. KUZL 11723/2013 ze dne 18.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Upozorňuje na kompetenční nepřesnost a požaduje, aby koncepce neposuzovala úroveň výkonu státní správy, neboť to není jejím předmětem ani účelem jejího zpracování, jinak bez připomínek v oblasti životního prostředí. Stanovisko zpracovatelů SEA: Podněty byly zohledněny při formulaci koncepce a uvedením kompetenčně správné instituce. Jinak bez komentáře. 6. Magistrát města Zlína, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření, č.j. MMZL 024244/2013 ze dne 15.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Požaduje vyšší stupeň konkretizace úkolů a opatření v oblasti nakládání s vodami (především v oblasti čištění odpadních vod), v oblasti ochrany přírody a krajiny a v oblasti nakládání s odpady. Stanovisko zpracovatelů SEA: Posuzovaná koncepce SRZK je nadřazená sektorovým koncepcím, které rozpracovávají podrobně jednotlivé žádoucí směry vývoje oblasti ochrany přírody a složek ekosystémů a umožňují je akcentovat zařazením mezi posuzovaná kritéria projektů při rozhodování o podpoře jejich realizace. Pro podrobnější hodnocení projektů i z hlediska jejich potenciálních vlivů na složky slouží navržený systém předprojektového hodnocení záměrů. Jinak bez komentáře. 7. Město Brumov - Bylnice, 2013: Vyjádření k oznámení o zahájení zjišťovacího řízení ke koncepci „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“, č.j. SO/1470/2013 ze dne 12.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Podporují výstavbu letiště Bochoř, rozšiřování sítě cyklostezek, rozšiřování dálniční sítě, trvají na omezení tonáže průjezdu městem na 7,5t, podporují propojení autobusové a vlakové dopravy. Podporují realizaci zařízení pro nakládání s odpady s regionální nebo celokrajskou kapacitou, systému odděleného sběru odpadů a budování zařízení pro jejich energetické využívání a sanaci starých zátěží v regionu. Souhlasí s finanční podporou pro uchování nemovitého kulturního dědictví,


Str. 110 z 165


zejména hradu Brumova. Doporučují řešit postavení menších obcí v systému komunikační struktury 21 Net. Vítají pokračování programu „Zelená úsporám“ pro udržitelné využívání zdrojů energie, jinak bez připomínek k vlastní koncepci a jejím vlivům na životní prostředí. Stanovisko zpracovatelů SEA: Podpora těchto oblastí je součástí koncepce PRUOZK a bude ve vhodných částech Zlínského kraje aplikována a podporována, alokace prostředků bude záviset především na navržených projektech a kvalitě jejich zpracování, jinak bez komentáře. 8. Město Vizovice, 2013: Písemné vyjádření k oznámení koncepce „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“, č.j. MUVIZ 003462/2013 ze dne 13.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Podporuje výstavbu dálniční sítě a obchvatů obcí pro snížení imisí z dopravy, řešení sesuvů vzniklých v důsledku nevhodných lidských zásahů, upozorňuje na riziko narušení krajinného rázu výstavbou komunikace R49 uvádí přehled vyjádření k vlivu koncepce na soustavu Natura 2000, které se od sebe liší (Správa CHKO Beskydy, Bílé Karpaty a KUZL). Stanovisko zpracovatelů SEA: Zmíněné oblasti jsou zahrnuty do rozvojových programů a jsou konkrétně řešeny v sektorových koncepcích a dokumentech. Vlivy na soustavu Natura 2000 jsou řešeny samostatně pomocí autorizovaného hodnocení, které je součástí dokumentu SEA. Řešení problematiky konkrétních lokalit může být realizováno pouze formou návrhů projektů, které budou poté podléhat předprojektovému posouzení a výslednému projednání včetně projektové EIA, pokud bude projekt tomuto hodnocení podléhat. 9. Město Uherský Brod, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření ke koncepci č.j. OŽP/0594/13/So-1 ze dne 22.2.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Bez připomínek a požadavků z hlediska vlivů na životní prostředí. Stanovisko zpracovatelů SEA: Bez komentáře. 10. Městský úřad Holešov, 2013: „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“, vyjádření orgánu státní správy č.j. HOL-669/3335/2013/ZP/Šu ze dne 14.3.2013


Str. 111 z 165


Připomínky, náměty, požadavky: Bez připomínek a požadavků z hlediska vlivů na životní prostředí. Stanovisko zpracovatelů SEA: Bez komentáře. 11. Městský úřad Kroměříž, 2013: „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“, vyrozumění orgánu státní správy č.j. MeUKM/01339/2013 ze dne 28.2.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Bez připomínek. Stanovisko zpracovatelů SEA: Bez komentáře. 12. Město Otrokovice, 2013: Stanovisko města Otrokovice, č.j. ORM/9181/2013/VEJ ze dne 20.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Bez připomínek. Stanovisko zpracovatelů SEA: Bez komentáře. 13. Městský úřad Uherské Hradiště, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření, č.j. MUUH-OŽP/11677/2013/Be ze dne 15.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Bez připomínek. Stanovisko zpracovatelů SEA: Bez komentáře. 14. Městský úřad Uherský Brod, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření ke koncepci č.j. OŽP/0594/13/So-2 ze dne 11.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Bez připomínek. Stanovisko zpracovatelů SEA: Bez komentáře. 15. Městský úřad Valašské Meziříčí, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření ke koncepci, č.j. MUVM 08773/2013/OZP/P ze dne 15.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Upozorňuje, že PRUOZK musí být zpracován v souladu s vodohospodářskými koncepcemi (Plán oblasti povodí Moravy a Koncepcí řešení protipovodňové ochrany na území Zlínského kraje), jinak bez připomínek. Stanovisko zpracovatelů SEA: Posuzování projektů v oblasti vodního hospodářství bude provedeno při jejich schvalování i z požadovaného hlediska, jinak bez komentáře.


Str. 112 z 165


16. Městský úřad Vsetín, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016, vyjádření k zahájení zjišťovacího řízení, č.j. MUVS 7620/2013 OZP ze dne 13.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Bez připomínek. Stanovisko zpracovatelů SEA: Bez komentáře. 17. Obec Boršice, 2013: Písemné vyjádření k oznámení koncepce „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012“, ze dne 14.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: V oblasti odpadového hospodářství souhlasí se základními rozvojovými směry, ale nesouhlasí s realizací provozoven nakládajících s nebezpečnými odpady na území obce. Požaduje řešit starou ekologickou zátěž na území obce na ploše cca 8ha s garantováním obcí Boršice. Podporuje ochranu a šetrné využívání přírodních zdrojů, ale nesouhlasí s energetickým využíváním odpadů. Doporučuje zajistit omezení těžké nákladní dopravy na silnicích II. a III. třídy a zajistit výstavbu překládkových center při železničních tratích pro snížení intenzity kamionové dopravy. Doporučuje využívat vodní cesty pro turistickou veřejnost, nesouhlasí s budováním kanálu DOL a doporučuje zrušit stavební uzávěru v rezervovaném území. Stanovisko zpracovatelů SEA: Obec souhlasí se základními směry rozvoje v oblasti odpadového hospodářství a dopravy, realizace jednotlivých projektů představuje vždy individuální řešení a projednávání jednotlivých záměrů a požadavky na umístění provozoven a jejich charakter včetně ochrany složek životního prostředí, případně publikace stanoviska obce, veřejnosti, případně občanských sdružení je potřebné uplatnit v tomto kroku jejich přípravy a realizace. Řešení staré ekologické zátěže na území obce je také věcí konkrétního projektu, který bude po jeho podání projednáván společně s dalšími projekty na základě stanovených kritérií včetně předprojektového posouzení jeho vlivu na životní prostředí. Valná většina projektů, o kterých se stanovisko zmiňuje, bude podléhat procesu projektové EIA a bude tedy projednávána za účasti široké veřejnosti, dotčených orgánů samosprávy a státní správy včetně orgánů ochrany životního prostředí. 18. ČIŽP, OI Brno, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016 č.j. CIZP/47/ŘI/13024 16 002/13/BLV ze dne 11.3.2013


Str. 113 z 165


Připomínky, náměty, požadavky: Doporučuje aktualizovat seznam zdrojů znečišťování ovzduší na vyjmenované a nevyjmenované stacionární zdroje ve smyslu zákona 201/2012 Sb., jinak bez připomínek. Stanovisko zpracovatelů SEA: V současné době probíhá nové povolení zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu nové legislativy v oblasti ochrany ovzduší. Seznam zdrojů znečišťování ovzduší za Zlínský kraj dle současné legislativy se dle sdělení odboru ŽPZe KÚZK předpokládá dokončit po ukončení povolovacího procesu, jehož předpoklad je na konci roku 2014 (termín vyplývá z platné legislativy), jinak bez komentáře. CHKO Litovelské Pomoraví, 2013: Vyjádření k Oznámení koncepce „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016“, č.j. 00305/LM/2013/AOPK ze dne 20.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Konstatuje, že v podobně koncepce lze těžko posuzovat jejich konkrétní možné vlivy a chráněné zájmy ochrany přírody, doporučuje se však zaměřit na dopravní stavby (rekonstrukce silnic II. a III. třídy, revitalizace letiště Přerov – Bochoř, síť cyklostezek) a uvádí možné negativní vlivy, které mohou realizací takových projektů nastat. Stanovisko zpracovatelů SEA: Zpracovatelé SEA souhlasí s tím, že konkrétní vlivy na životní prostředí lze přesně posoudit až při znalosti detailů projektů a jejich lokalitního umístění. Zmíněné dopravní stavby budou podléhat nejen předprojektovému posouzení v rámci realizace PRUOZK, ale také budou posuzovány v procesu projektové EIA. Správa CHKO Litovelské Pomoraví je jedním z orgánů, které jsou v případě relevantnosti automaticky zahrnuty do tohoto procesu a jednotlivé projekty budou tedy podléhat jejich posouzení a budou respektovat požadavky, které budou uplatněny v procesu projektové EIA. 19. Národní památkový ústav Kroměříž, 2013: Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012, č.j. NPÚ-373/15424/2013 ze dne 18.3.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Konstatuje, že nemovité kulturní dědictví může být ohroženo rozvojovými projekty (např. v oblasti dopravy či výstavbou technických sítí), pokud budou tyto projekty umístěny a památkově plošně chráněných územích, jejich ochranných pásem či na území s archeologickými nálezy, je nutno postupovat v souladu


Str. 114 z 165


s příslušnými ustanoveními zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů, jinak bez připomínek v oblasti životního prostředí. Stanovisko zpracovatelů SEA: Bez komentáře. 20. Obvodní báňský úřad Brno, 2013: Posuzování vlivů na ŽP – stanovisko, SBS/05417/2013/ObÚ-01/1 ze dne 26.2.2013 Připomínky, náměty, požadavky: Nejsou vzneseny námitky, bez připomínek. Stanovisko zpracovatelů SEA: Bez komentáře.

XIV.2. Vyjádření ke koncepčnímu materiálu (vlastní strategii) K vlastnímu koncepčnímu materiálu PRUOZK nebyla v době zpracování posouzení vlivů tohoto strategického materiálu v období únor – červen 2013 doručena žádná připomínka ani podnět, který by byl směřován k oblasti životního prostředí a veřejnému zdraví a riziku jeho ovlivnění v důsledku realizace PRUOZK na řešené období let 2013 – 2016. Jediný požadavek na přeformulování označené části koncepce byl přijat a formulace byla upravena.


Str. 115 z 165


XV. Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska ke koncepci. Strategický dokument PRUOZK je postaven jako čtyřletá konkretizace dlouhodobé strategie rozvoje kvality života obyvatel Zlínského kraje z komplexního pohledu. Jedná se o druhou etapu realizace nadřazené koncepce SRZK. Kvalita životního prostředí je významným prvkem, který ovlivňuje kvalitu života obyvatel metropolitních měst, spádových obcí i venkova. PRUOZK řeší vymezenou časovou etapu komplexního rozvoje Zlínského kraje v období let 2013 – 2016 a jeho základním úkolem je zvládnout pokračující důsledky současné globální ekonomické krize a s využitím dostupných finančních prostředků posilovat další ekonomický a společenský rozvoj Zlínského kraje, který umožní v třetí etapě řešení SRZK dosažení reálně stanovené vize nadřazené koncepce – SRZK. Realizace PRUOZK bude pokračovat v komplexním rozvoji kraje do dalšího období s využitím a postupnou aktualizací ročních akčních plánů zohledňujících potřeby jednotlivých ORP (obcí s rozšířenou působností). Tím budou nastaveny potřebné podmínky pro zajištění trvale udržitelného rozvoje Zlínského kraje a zvýšení jeho atraktivity pro obyvatele i návštěvníky a v neposlední míře využití krajinného a lidského potenciálu Zlínského kraje pro rozvoj investic včetně zahraničních investorů ze zemí EU i mimo tento prostor. Součástí kvality života je i sociální zázemí, možnost vzdělávání a kulturního vyžití a odpovídající infrastruktura obcí, která zajistí atraktivitu prostředí Zlínského kraje především pro mladou generaci, zpomalí tak proces stárnutí a vylidňování Zlínského kraje a zmírní současnou emigraci především kvalifikovaných mladých lidí z regionu.


Str. 116 z 165


XV.1. Závěr posouzení strategického záměru z hlediska očekávaných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví Strategický záměr PRUOZK je svou povahou zaměřen na podporu prvků trvale udržitelného rozvoje v celém regionu Zlínského kraje a ve všech oblastech života obyvatel – v oblasti ekonomické, sociální, rozvoje lidských zdrojů, rozvoje sídel i rozvoje ekonomické základny kraje. Vymezuje v řešeném období 2013 – 2016 opatření a úkoly na vyšší úrovni podrobnosti a jedním z cílů je i další snížení disparit uvnitř Zlínského kraje mezi jednotlivými ORP. Neméně důležitá je oblast dalšího rozvoje infrastruktury a dostupnosti služeb v regionálních centrech i malých sídlech a na venkově, zajištění podmínek pro vstup zahraničních investorů a využití národních i evropských podpůrných fondů domácími i zahraničními subjekty pro realizaci rozvojových záměrů na území Zlínského kraje. Zároveň však je nutno zajistit, aby zůstal zachován charakter životního prostředí a krajinného rázu Zlínského kraje a rozvíjel se potenciál krajiny, který je v některých částech Zlínského kraje z celostátního i evropského hlediska vysoký. Významnou součástí PRUOZK je i v období 2013 – 2016 formulace cílů environmentálních, podle nichž budou v souladu s cíli nadřazené SRZK podporovány projekty ochrany složek životního prostředí, projekty ekologicky šetrného hospodaření v krajině s podporou environmentálně přátelských průmyslových technologií a ekologických forem zemědělské činnosti i dopravy, rozšiřování stabilních krajinotvorných prvků a ochranou zvláště chráněných území i ekologicky únosných forem cestovního ruchu. Pro zajištění environmentální přijatelnosti jednotlivých projektů jsou již v základním strategickém dokumentu (SRZK) formulovány cíle ochrany a zlepšování životního prostředí v souladu se současným stupněm poznání v oblasti zachování produkčního i obytného a ekologického potenciálu krajiny při jejím multifunkčním využívání pro bydlení, rekreaci, ekonomickou a samočistící funkci i funkci pro poskytování neobnovitelných přírodních zdrojů. Tyto cíle jsou v PRUOZK konkretizovány pro pokračující období let 2013 – 2016 a je také zachována původní architektura komplexního rozvojového dokumentu, která je v PRUOZK naplňována v souladu s aktuální ekonomickou a společenskou situací roku 2013 s využitím aktuálně dostupných finančních zdrojů a se zaměřením na rozvojové priority, které


Str. 117 z 165


jsou těmito prostředky podporovány a pro něž mohou být alokovány potřebné prostředky k realizaci jednotlivých pilířů a opatření PRUOZK.

Kriteria pro předprojektové posouzení jednotlivých konkrétních projektů PRUOZK jsou zaměřena tak, aby byla složka ochrany a tvorby životního prostředí posouzena již v době prvotního posouzení rozvojových projektů. Tato kriteria jsou dle návrhu tohoto posouzení doplněna o speciální environmentální posouzení projektu (předprojektová příprava a hodnocení). Ty rozvojové projekty, které naplní požadavky přílohy č. 1. zákona č. 100/2001 Sb., budou posuzovány procesem EIA samostatně (jako projektová EIA). Z celkového pohledu očekávaných rizik se realizace PRUOZK jeví i ve druhé etapě realizace SRZK jako přínosná a při dodržení navržených opatření pro hodnocení jednotlivých rozvojových projektů jsou rizika jejich realizace pro životní prostředí minimální. Také očekávané vlivy na veřejné zdraví nedefinují žádnou oblast PRUOZK, která by systémově zakládala negativní vlivy na veřejné zdraví bez možnosti jejich prevence. Strategický dokument PRUOZK je z hlediska jeho pravděpodobných očekávaných vlivů na životní prostředí akceptovatelný v navržené podobě, a vyhovují i hodnocení potenciálního vlivu PRUOZK na soustavu Natura 2000.


Str. 118 z 165


XV.2. Návrh stanoviska ke koncepci. STANOVISKO

Ministerstva životního prostředí

podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.,

k návrhu koncepce

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 – 2016 Dále pouze PRUOZK

srpen 2012

Předkladatel koncepce:

Zlínský kraj, Krajský úřad Zlínského kraje

Zpracovatel posouzení:

RNDr. Alexander Skácel, CSc. (osvědčení odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí č.j. 3869/625/OPV/93, vydáno 29.3.1994)

RNDr. Vladimír Suk, Ostrava Mgr. Stanislav Mudra (autorizace č.j. 630/66/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) Autorský tým – Petr Zahradník a kol.


Str. 119 z 165


Průběh posuzování: Oznámení koncepce, zpracované v rozsahu přílohy č. 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., (dále jen „zákon č. 100/2001 Sb.“), bylo Ministerstvu životního prostředí předloženo dne 20.2.2013. Zjišťovací řízení bylo zahájeno dne 26.2.2013 zveřejněním oznámení koncepce v Informačním systému SEA a rozesláním oznámení koncepce dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Zjišťovací řízení bylo ukončeno dne 28.3.2013 vydáním závěru zjišťovacího řízení. Návrh koncepce včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, zpracovaného v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb., byl Ministerstvu životního prostředí předložen dne xx.xx.2013 a po kontrole náležitostí byl dne xx.xx.2013 zveřejněn v Informačním systému SEA a rozeslán dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům. Veřejné projednání koncepčního materiálu PRUOZK včetně vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí se konalo dne xx.xx.2013 od xx hodin na Krajském úřadu ve Zlíně. Zápis z veřejného projednání obdrželo Ministerstvo životního prostředí dne xx.xx. 2013. Stručný popis koncepce: Koncepční dokument PRUOZK rozpracovává nadřazenou koncepci SRZK pro druhou etapu řešení v období let 2013 – 2016 na podrobnější úrovni zahrnující okresy a ORP (obce s rozšířenou působností) a představuje střednědobý plán s další konkretizací a aktualizací opatření a úkolů v ročních plánech aktivity. Jedná se o komplexní rozvojový program, který zohledňuje i vnitroregionální disparity mezi jednotlivými ORP. Hodnocený dokument PRUOZK z výše uvedených důvodů zachovává i celkovou architekturu nadřazeného dokumentu SRZK a rozvíjí ji na vyšší stupeň aktuálnosti a konkrétnosti pro druhou realizační etapu. Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje je klíčový střednědobý dokument, který v definovaném horizontu na základě detailní vnitroregionální analýzy konkretizuje cíle a úkoly vyplývající ze Strategie rozvoje Zlínského kraje na roky 2003 až 2016. Na PRÚOZK pak budou i v řešením období navazovat jednotlivé roční akční plány, kde míra detailu a konkrétnosti bude ještě vyšší. Specifikem tohoto Programu, který se vztahuje k období 2013 až 2016, je pokračující nepříznivá globální makroekonomická situace. Proto i velká část doporučených intervencí, nástrojů a postupů není odrazem pouze dlouhodobých strukturálních problémů Zlínského kraje, ale i momentální přetrvávající globální ekonomické a finanční situace. Přímé ovlivnění složek životního prostředí se projeví především jako potenciální důsledek realizace konkrétních projektů. Směry rozvoje (základní pilíře) zůstávají zachovány sejné jako v nadřazeném dokumentu s časovým horizontem do roku 2020 a při jejich realizaci budou propojeny horizontálními tématy pro efektivní komunikaci a koordinaci jednotlivých činností. Oblasti potenciálních přímých vstupů do krajiny a složky životního prostředí nejsou v PRUOZK přímo definovány, mohou se však projevit jako průvodní jev realizace


Str. 120 z 165


rozvojových záměrů především dvou pilířů rozvoje Zlínského kraje – Konkurenceschopná ekonomika a – Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova. Tyto oblasti jsou do značné míry pokryty aktuálními schválenými dílčími specializovanými koncepcemi Zlínského kraje. Strategický dokument PRUOZK, reflektující po vyhodnocení první etapy míru úspěšnosti řešení jednotlivých rozvojových pilířů a reálné společenské a finanční možnosti realizace projektů pro budoucí období, formuluje aktuální požadavky rozvoje především znevýhodněných disparitních oblastí Zlínského kraje a současnou pokračující ekonomickou situaci a dostupné finanční zdroje a prioritní podporované směry, nezjistilo systémově založené postupy, ohrožující životní prostředí a veřejné zdraví. Požadavky na environmentální prioritní přístup při realizaci projektů v navržených pilířích rozvoje Zlínského kraje v období 2013 – 2016 jsou formulovány v jejich cílech pro jednotlivá opatření a jsou zahrnuty i do hodnotících a monitorovacích ukazatelů pro jednotlivé konkrétní projekty, které budou posuzovány v rámci uvedených koncepčních materiálů. Předprojektová příprava hodnocení projektů a aktualizace dílčích cílů v podobě ročních plánů činnosti umožní efektivní dosažení stanovených úkolů a pokračování potřebného směru komplexního rozvoje Zlínského kraje do dalších etap řešení nadřazené koncepce SRZK. Stručný popis posouzení: Posouzení vlivů PRUOZK na životní prostředí bylo provedeno v souladu se zákonem a zpracováno v rozsahu přílohy č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. Posuzování bylo prováděno po zpracování koncepce, která byla podrobena projednání a schválení v Radě Zlínského kraje. K posouzení vlivů na životní prostředí byla využita metoda referenčních cílů, tj. porovnávání možného vlivu specifických cílů PRUOZK na stanovené referenční cíle ochrany životního prostředí. Vyhodnocení vychází z předpokládaných vstupů do krajiny, možného ovlivnění složek životního prostředí, krajiny a využití jejího potenciálu v souladu s potřebami zachování a ochrany jejích přírodních hodnot. Opatření PRUOZK zahrnují i oblasti vlivů na ekonomické prostředí kraje i očekávané sociální důsledky realizace strategického materiálu, především rozvojem infrastruktury a lidských zdrojů. Jednotlivé koncepční směry a opatření byly posouzeny pomocí metody referenčních cílů politiky životního prostředí vydané MŽP ČR a politiky ochrany veřejného zdraví vydaného MZ ČR. Tabelární forma matice předpokládaných vlivů nezjistila významné očekávané negativní nebo limitující působení některého navrženého opatření z pohledu ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. PRUOZK byl rovněž vyhodnocen dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a to z hlediska důsledků na evropsky významné lokality a ptačí oblasti a stav jejich ochrany z uvedených hledisek dle § 45h zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Tato část posouzení také hodnotí PRUOZK ve výsledné formě jako přijatelný. Závěry posouzení: Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 zákona č. 100/2001 Sb., na základě návrhu koncepce, zpracovaného posouzení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., včetně vyhodnocení koncepce dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vyjádření dotčených orgánů státní správy, dotčených územně samosprávných celků a veřejnosti a výsledků veřejného projednání vydává:


Str. 121 z 165


SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2013 - 2016

za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část A).

Realizace koncepce PRUOZK nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska (část B).

A. Podmínky souhlasného stanoviska:

1) Při realizaci PRUOZK budou respektovány podmínky, stanovené vyhodnocením vlivů Opatření PRUOZK na životní prostředí. 2) Budou konzultovány s pracovníky odborného orgánu ochrany životního prostředí, především ochrany přírody, obecních úřadů s rozšířenou působností a CHKO Beskydy a Bílé Karpaty přijatelné limity změny krajinného rázu pro jednotlivé fáze řešení projektů 3) Navazující konkrétní realizační dokumenty PRUOZK, především roční akční plány, zohlední environmentální požadavky související s realizací rozvojových směrů řešených v rámci PRUOZK a budou plně respektovat platné celostátní koncepční materiály z oblasti životního prostředí, zejména Státní politiku životního prostředí ČR, Integrovaný národní program snižování emisí v ČR, Plán odpadového hospodářství ČR, Strategii biologické rozmanitosti ČR a další.


Str. 122 z 165


4) V rámci realizace PRUOZK bude přijímání projektů v rámci jednotlivých rozvojových směrů a priorit respektovat aktuální vývoj národní i evropské legislativy a aktuální vývoj ekonomické situace pro stanovení reálně dosažitelných dílčích cílů 5) Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení došlých vyjádření a připomínek z veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu posouzení.

B. Podmínky souhlasného stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000: 1) Každé opatření, navržené v PRUOZK, bude realizováno s respektováním ochrany území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000.

Ministerstvo životního prostředí dále předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého řešení co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

------------------------------

Datum zpracování hodnocení:

15.08.2013

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele posudku a osob, které se podílely na zpracování posudku:


Podpis zpracovatele hodnocení:

_______________________

Autorizace ke zpracování hodnocení:

č.j. 3869/625/OPV/93, vydáno 29.3.1994

oprávnění podle zákona 100/2001 Sb.


Str. 123 z 165


XVI. Přílohy 1. Přehled jednotlivých pilířů, úkolů a opatření koncepce SRZK 2. Hodnocení jednotlivých směrů a opatření ve vztahu k životnímu prostředí a veřejnému zdraví PRUOZK – tabulková část 3. Doklad o autorizaci zpracovatele posudku EIA a oprávnění pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví


Str. 124 z 165


Příloha č. 3: Přehled jednotlivých pilířů, úkolů a opatření koncepce SRZK Pilíř 1 – Konkurenceschopná ekonomika Tab. 1a: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Konkurenceschopné ekonomice

Cíle

Úkoly

(čeho chceme dosáhnout)

(dílčí milníky k dosažení Cílů)

1.1. Zvýšit konkurenceschopnost aplikací výsledků výzkumu a vývoje a inovačními projekty

1.1.1. Propojit regionální firmy s institucemi výzkumu a vývoje (VaV) 1.1.2. Dále rozvíjet podpůrnou infrastrukturu pro podporu inovací a podnikání 1.1.3. Zajistit větší integraci a spolupráci existujících institucí podporujících inovace a podnikání 1.1.4. Stimulovat inovační aktivity podnikatelů

Zásobník možných opatření*) (jak to chceme udělat) 1.1.1a. Ustavení nového orgánu pro koordinaci součinnosti VaV institucí a podnikatelů 1.1.1b. Zvyšování intersektorální mobility 1.1.2a. Budování a rozvoj inovačního zázemí 1.1.2b. Budování a rozvoj výzkumného a vývojového zázemí

1.1.3a. Vytvoření sítě kvalifikovaných poradenských služeb pro inovační poradenství 1.1.3b. Pravidelně aktualizovaná Regionální inovační strategie 1.1.4a. Zvyšování informovanosti podnikatelů 1.1.4b. Výchova a činnost „inovačních praktiků“ 1.1.4c. Aktivity pro zapojení firem do mezinárodních projektů v oblasti inovací 1.2. Posílit význam sektoru služeb 1.2.1. Do SPZ Holešov lákat výrobu 1.2.1a. Cílené oslovování a lákání žádoucích typů investorů

s vysokou přidanou hodnotou a služby 1.2.2. Podporovat prodeje služeb a know- 1.2.2a. Informační a marketingová podpora how za hranice regionu 1.2.3. Podporovat kinematografii a sektory 1.2.3a. Investiční pobídky pro žádoucí typy investorů zábavy a kreativity 1.3. Posílit roli malých a středních 1.3.1. Zlepšit přístup k financím pro 1.3.1a. Spolupráce se sítěmi business angels v regionální ekonomice

1.3.1b. Spolupráce se sítěmi rizikového kapitálu


Str. 125 z 165


podniků

1.4. Dominantní průmyslové sektory udrží svoji konkurenceschopnost

1.3.1c. Speciální úvěrové a garanční facility 1.3.1d. Speciální facility rizikového kapitálu 1.3.2. Zlepšit nefinanční podmínky 1.3.2a. Usnadnění MSP napojit se do obchodních a odbytových linií 1.3.2b. Asistence v oblasti marketingu podnikání MSP 1.3.2c. Zajištění kvalitního a přehledného přístupu k informacím 1.3.2d. Asistence ve schopnosti lobbovat a prosadit svůj názor 1.4.1. Efektivně naplnit strategickou 1.4.1a. Cílené oslovování a lákání perspektivních průmyslových firem

začínající podnikatele

průmyslovou zónu Holešov 1.4.2. Podpořit zvýšení exportní výkonnosti 1.4.2a. Založení speciální podpůrné instituce průmyslových firem v regionu 1.4.3. Podpořit zvýšení kapitálové expanze 1.4.3a. Založení speciální podpůrné instituce firem v regionu mimo území kraje 1.4.4. Vytvářet podmínky pro integraci 1.4.4a. Osvěta a poradenství pro integraci cizinců cizinců do společnosti 1.4.4b. Organizace jazykových a kulturních kurzů pro cizince 1.4.4c. Redukce a odstraňování právních a administrativních bariér mobilitě

*) Jedná se o zásobník nápadů na možná opatření, prostřednictvím kterých budou naplněny dané úkoly. Jaká konkrétní opatření budou během horizontu strategie nakonec realizována, bude teprve rozhodnuto odpovědnými implementačními orgány na základě vyhodnocení aktuální momentální situace a z ní vyplývajících potřeb.


Str. 126 z 165


Pilíř 2 – Úspěšná společnost Tab. 1b: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Úspěšné společnosti

Cíle

Úkoly



2.1. Zvýšit konkurenceschopnost 2.1.1. Zajistit větší spolupráci firemního a vzdělávacího sektoru pracovní síly v prostředí ekonomiky založené na znalostech

2.2. Přiblížit skutečnou míru

Zásobník možných opatření*) (jak to chceme udělat)

2.1.1a. Zvyšování mobility pracovníků mezi vzdělávacím a podnikatelským sektorem 2.1.1b. Zapojení regionálních podnikatelských partnerů do tvorby vzdělávacích programů 2.1.1c. Nový orgán pro koordinaci součinnosti vzdělávacích institucí a podnikatelů 2.1.1d. Výchova studentů k podnikatelství a inovacím včetně ekoinovací 2.1.1e. Zpětná vazba absolventů UTB ve Zlíně 2.1.2. Zvýšit podíl vysokoškolsky vzdělané 2.1.2a. Rozšíření vzdělávacích kapacit vysokých škol v regionu 2.1.2b. Podpora mobility odborných pracovníků populace 2.1.2c. Podporovat rozvoj bakalářských studijních programů 2.1.3a. Využít kapacity a možnosti škol pro účely dalšího vzdělávání 2.1.3. Zvýšit podíl populace zapojené do 2.1.3b. Integrace různých směrů celoživotního vzdělávání systému celoživotního vzdělávání 2.1.4a. Optimalizace nabídky škol na základě poptávky s důrazem na 2.1.4. Optimalizovat a zkvalitňovat řemesla a technicky orientované obory primární a sekundární vzdělávací stupeň 2.1.4b. Zavádění systémů kvality a hodnocení škol 2.1.4c. Rozšíření výuky cizích jazyků a ICT 2.1.4d. Podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 2.1.4e. Podpora zahraniční spolupráce škol 2.1.4f. Zajištění adekvátní úrovně vybavení moderními učebními pomůckami 2.1.4g. Rozvoj účinného systému prevence sociálně patologických jevů 2.2.1a. Zapojení regionálních podnikatelských partnerů do tvorby 2.2.1. Zvýšit zaměstnatelnost absolventů vzdělávacích programů


Str. 127 z 165


nezaměstnanosti k přirozené míře škol 2.2.2. Zvýšit zaměstnatelnost osob v předdůchodovém věku 2.2.3. Naplnit strategickou průmyslovou zónu Holešov 2.2.4. Zavádět prvky aktivní politiky zaměstnanosti

2.3. Zefektivnit sítě sociálních služeb na základě skutečné poptávky

2.3.1. Optimalizovat sítě poskytovatelů sociálních služeb 2.3.2. Zvýšit kvalitu poskytovaných sociálních služeb

2.3.3. Podpořit zlepšení dostupnosti sociálních služeb 2.3.4. Vybudovat dostatečné kapacity sociálního systému 2.4.1. Optimalizovat sítě zdravotnických 2.4. Zefektivnit sítě zdravotnických služeb na základě zařízení potřeb a finančních možností 2.4.2. Zvýšit kvalitu zdravotnické péče

2.2.1b. Ustavení nového orgánu pro koordinaci součinnosti vzdělávacích institucí a podnikatelů 2.2.1c. Vytvoření sítě pracovišť kariérního poradenství 2.2.2a. Vytvoření sítě pracovišť kariérního poradenství 2.2.3a. Cílené oslovování a lákání žádoucích typů investorů 2.2.4a. Podpora pružné formy pracovní doby 2.2.4b. Aplikace aktivních opatření politiky zaměstnanosti 2.2.4c. Asistence při budování podnikových školek 2.2.4d. Podpora dopravy zaměstnanců do zaměstnání organizovaná zaměstnavatelem 2.3.1a. Podpora stávajících sociálních služeb 2.3.1b. Rozvoj chybějících sociálních služeb 2.3.2a. Vytvoření jednotného systému na sledování a vyhodnocování sociálních služeb 2.3.2b. Zavádění standardů kvality sociálních služeb 2.3.2c. Vzdělávání sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách 2.3.2d. Zapojení dobrovolníků do poskytování sociální péče 2.3.2e. Zvýšení informovanosti o poskytovaných sociálních službách 2.3.3a. Zvýšit adresnost pečovatelské služby 2.3.3b. Preference terénních a ambulantních sociálních služeb 2.3.4a. Podpora budování domovů/penzionů pro seniory 2.3.4b. Podpora budování soukromé pečovatelské služby 2.4.1a. Stanovení priorit rozvoje nemocniční a ambulantní péče 2.4.1b. Integrace nemocnic ve vlastnictví kraje 2.4.1c. Připravit zdravotnictví na stárnutí obyvatelstva 2.4.2a. Koncentrace a centralizace zdravotnické péče 2.4.2b. Modernizace zdravotnické infrastruktury


Str. 128 z 165


2.4.3. Rozvíjet prevenci a podporovat veřejné zdraví

2.4.2c. Zamezit stárnutí praktických lékařů 2.4.3a. Rozvíjet programy zaměřené na prevenci onemocnění a podporu veřejného zdraví 2.4.3b. Motivovat obyvatele ke zdravému životnímu stylu



Str. 129 z 165


Pilíř 3 – Efektivní infrastruktura a rozvoj venkova Tab. 1c: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Efektivní infrastruktuře a rozvoji venkova

Cíle

Úkoly



3.1. Zlepšit parametry životního prostředí

3.1.1. Zkvalitnit nakládání s odpady

3.1.2. Eliminovat staré ekologické zátěže 3.1.3. Zlepšit kvalitu odpadních vod 3.1.4. Snížit emise znečišťujících látek do ovzduší 3.1.5. Udržitelně využívat zdroje energie

3.1.6. Rozvíjet přátelštější přístup k životnímu prostředí 3.2. Zatraktivnit život na venkově 3.2.1. Dobudovat odpovídající technickou a podporovat diversifikaci činností infrastrukturu na venkově

Zásobník možných opatření*) (jak to chceme udělat) 3.1.1a. Budování integrovaných systémů nakládání s odpady 3.1.1b. Rozvoj infrastruktury pro nakládání s odpady 3.1.1c. Předcházení vzniku odpadů a omezování jejich množství 3.1.1d. Rozvoj systémů odděleného sběru odpadů 3.1.2a. Inventarizace a kategorizace priorit starých ekologických zátěží na kontaminovaných místech 3.1.2b. Sanace vážně kontaminovaných lokalit 3.1.3a. Budování čističek odpadních vod 3.1.3b. Budování kanalizační sítě 3.1.4a. Snížení primárních emisí tuhých znečišťujících látek 3.1.4b. Snížení emisí oxidu siřičitého do ovzduší 3.1.4c. Snížení emisí oxidů dusíku do ovzduší 3.1.5a. Realizace energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti 3.1.5b. Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) 3.1.5c. Šíření informací o možnostech udržitelného využívání zdrojů energie 3.1.5d. Příkladné chování kraje a jeho institucí 3.1.6a. Rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty 3.1.6b. Přímé ovlivňování soukromých i podnikatelských aktivit 3.1.6c. Podpora zachování biodiversity a přírodního bohatství regionu 3.2.1a. Zvýšení napojenosti na veřejný vodovod 3.2.1b. Zvýšení napojenosti na síť zemního plynu a komfortních způsobů vytápění 3.2.1c. Zvýšení napojenosti na veřejnou kanalizaci s odpovídající


Str. 130 z 165


3.2.2. Dobudovat odpovídající občanskou vybavenost 3.2.3. Podporovat alternativní ekonomické aktivity na venkově 3.2.4. Posílit konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví

3.3. Zlínský kraj se stane významnou dopravní meziregionální destinací

3.3.1. Napojit silniční sítě regionu na dálniční systém ČR a SR

3.3.2. Zvýšit plynulost a bezpečnost nedálniční silniční dopravy 3.3.3. Modernizovat železniční infrastrukturu 3.3.4. Budovat a rozvíjet veřejná mezinárodní letiště 3.3.5. Podporovat kombinovanou dopravu 3.4.1. Dále rozvíjet integrovaný dopravní 3.4. Rozvíjet systém veřejné dopravy a podporovat ekologické systém (IDS) aspekty dopravy 3.4.2. Zefektivnit veřejné dopravní služby 3.4.3. Zavádět moderní technologie ve

kvalitou čištění odpadních vod 3.2.1d. Dobudování ostatní infrastruktury 3.2.2a. Rozvoj zdravotnické, vzdělávací, sociální a kulturní vybavenosti 3.2.2b. Budování moderní komunikační infrastruktury 3.2.2c. Podpora občanské společnosti na venkově 3.2.3a. Rozvoj drobných řemeslných a průmyslových aktivit 3.2.3b. Rozvoj služeb na venkově 3.2.4a. Modernizace zemědělských a lesnických podniků 3.2.4b. Další odborné vzdělávání a informační činnost 3.2.4c. Podpora spolupráce drobných zemědělců 3.2.4d. Zvýšení orientace na perspektivní produkty 3.3.1a. Dokončení dálnice D 1 3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 3.3.1d. Zkapacitnění dalších významných silničních tahů 3.3.2a. Dobudování obchvatů zastavěných území obcí 3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy 3.3.2c. Rozvoj sítě místních a účelových komunikací 3.3.3a. Modernizace a elektrifikace páteřních tratí 3.3.3b. Rekonstrukce další železniční infrastruktury 3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště 3.3.4b. Propagace letiště 3.3.5a. Rozvoj potřebné infrastruktury pro kombinovanou dopravu 3.3.5b. Finanční pobídky dopravcům 3.4.1a. Zavádění integrovaných systémů veřejné dopravy ve vybraných aglomeracích 3.4.1b. Zlepšování stávající infrastruktury IDS 3.4.2a. Realizace příměstské dopravy ve velkých regionálních celcích 3.4.2b. Zavádění specifického vozového parku pro různé účely 3.4.3a. Modernizace informačních a platebních systémů


Str. 131 z 165


veřejné dopravě 3.4.4. Podporovat ekologicky šetrnou dopravu

3.4.3b. Rozvoj inteligentních řídících systémů veřejné dopravy 3.4.4a. Dostavba sítě cyklostezek 3.4.4b. Omezení negativních dopadů dopravy 3.4.4c. Zavádění ekologicky příznivých vozidel 3.4.4d. Intenzivnější využívání vodní dopravy



Str. 132 z 165


Pilíř 4 – Atraktivní region Tab. 1d: Přehled cílů, úkolů a možných opatření v Atraktivním regionu

Cíle

Úkoly



4.1. Zvýšit ukazatele návštěvnosti 4.1.1. Rozvíjet oblasti s koncentrovaným a využitelnosti kapacit cestovního potenciálem cestovního ruchu ruchu

4.2. Zvýšit konkurenceschopnost Zlínského kraje jako destinace cestovního ruchu

Zásobník možných opatření*) (jak to chceme udělat)

4.1.1a. Dobudování a modernizace veřejné infrastruktury pro CR 4.1.1b. Zatraktivnění prostředí měst, obcí a venkova z pohledu CR 4.1.1c. Modernizace a vybudování nových ubytovacích služeb 4.1.1d. Rozvoj spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru 4.1.2. Rozvíjet ostatní oblasti s potenciálem 4.1.2a. Dobudování a modernizace veřejné infrastruktury pro CR 4.1.2b. Zatraktivnění prostředí měst, obcí a venkova z pohledu CR cestovního ruchu 4.1.2c. Modernizace a vybudování nových ubytovacích služeb 4.1.2d. Rozvoj spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru 4.1.3a. Dokončení dálnice D 1 4.1.3. Napojit silniční sítě regionu na 4.1.3b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 dálniční systém ČR a SR 4.1.3c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 4.1.3d. Zkapacitnění dalších významných silničních tahů 4.1.4a. Přestavba či modernizace letiště 4.1.4. Budovat a rozvíjet veřejná 4.1.4b. Propagace letiště mezinárodní letiště 4.1.5. Podporovat bezmotorovou dopravu s 4.1.5a. Dostavba sítě cyklostezek 4.1.5b. Intenzivnější využívání vodní dopravy potenciálem v cestovním ruchu 4.2.1. Zkvalitnit úlohu marketingu a řízení 4.2.1a. Zpracování komplexního marketingového plánu včetně systému monitoringu cestovního ruchu v kraji 4.2.1b. Další rozvoj speciální agentury destinačního managementu 4.2.1c. Vytvoření odpovídajícího brandu turistické destinace 4.2.1d. Rozvoj turistických informačních center 4.2.1e. Zlepšit a sjednotit informační systémy pro účely turismu 4.2.2. Rozvíjet návazné služby na cestovní 4.2.2a. Podpora rozvoje sportovních služeb 4.2.2b. Podpora rozvoje služeb venkovské turistiky


Str. 133 z 165


4.2.2c. Podpora rozvoje ostatních služeb 4.2.3a. Koordinace aktivit rozvoje lidských zdrojů v CR 4.2.3b. Aktivní příprava programů pro rozvoj lidských zdrojů v CR 4.3.1a. Obnova a zachování památkového fondu a jeho revitalizace 4.3. Zajistit ochranu a rozvoj 4.3.1b. Posílení koordinace zainteresovaných stran kulturního dědictví regionu 4.3.1c. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond 4.3.2a. Modernizace a rekonstrukce kulturních zařízení 4.3.2. Pečovat o movité kulturní dědictví 4.3.2b. Podpora činnosti kulturních zařízení 4.3.3. Pečovat o nehmotné kulturní dědictví 4.3.3a. Modernizace a rekonstrukce kulturních zařízení 4.3.3b. Podpora činnosti kulturních zařízení 4.3.3c. Podpora tradiční lidové a ostatní kultury 4.3.4a. Vybudování systému odborného poradenství 4.3.4. Horizontálně podporovat činnosti 4.3.4b. Zlepšení komunikace organizací, obcí, odborů Zlínského kraje subjektů v oblasti kultury 4.4.1a. Provázání aktuálních informací o kultuře s cestovním ruchem 4.4. Kulturní instituce sehrají roli 4.4.1. Více propojit kulturu s cestovním 4.4.1b. Propojit institucionální autority v oblasti kultury a cestovního významného nositele kulturnosti ruchem ruchu regionu 4.4.1c. Oživení kulturních statků včetně nehmotné kultury k užívání 4.4.2. Více propojit kulturu se vzdělávacím 4.4.2a. Vytvořit výukové a motivační programy pro školy 4.4.2b. Zapojení kulturních zařízení a profesionálních umělců do školní systémem výuky 4.4.3a. Navázat vzájemné kontakty s rozvojovým potenciálem 4.4.3. Budovat a rozvíjet koncepční 4.4.3b. Kulturní výměna umělců se zahraničím zahraniční vztahy v kultuře 4.4.4a. Podpora výjezdů umělců do oblastí mimo sídelního města 4.4.4. Zlepšit dostupnost kultury 4.4.4b. Propagace kulturních aktivit v regionu

ruch 4.2.3. Rozvíjet lidské zdroje v cestovním ruchu 4.3.1. Pečovat o nemovité kulturní dědictví



Str. 134 z 165


Příloha č. 2: Vyhodnocení jednotlivých směrů a opatření ve vztahu k životnímu prostředí a veřejnému zdraví PRUOZK pro období 2013 – 2016 – tabulková část Tab. č. 7. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.1.1 referenční cíl OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny snížit zdravotní rizika zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

Opatření 1.1.x 1a 0 0 0

1b 0 0 0

1c 0 0 0

2a 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

+1

+1

+1

+1

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 +1 +1 0


Str. 135 z 165


Tab. č. 8 Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.1.1 referenční cíl OŽP 23. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 24. přispět k omezování vzniku odpadů 25. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel 26. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 27. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 28. snižovat expozici hluku 29. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 30. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 31. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 32. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 33. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 34. snížit zdravotní rizika 35. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 36. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 37. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44.

obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

Opatření 1.1.x 2b 0 0 0

2c 0 0 0

4a +1 +1 0

4c 0 0 0

4d 0 0 0

0 0

0 0

+1 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 +1 +1

0 +1 +1

+1 +2 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

+1

+1

+2

+1

+1

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 +1 +1 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 136 z 165


Tab. č. 9. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.1.3. referenční cíl OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 1.3.x. 1e 0 0 0

2a 0 0 0

2b 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

+1

+1

+1

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 137 z 165


Tab. č. 10. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.1.4. referenční cíl OŽP

Opatření 1.4.x. 1a

1.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji

2.

přispět k omezování vzniku odpadů

3.

6.

snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku

7.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu

+1, -1 +1, -1 +1, -1 0 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0

4. 5.

8. 9.

snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání 16. obyvatelstvo, lidské zdraví 17. fauna, flora, ekosystémy 18. krajina 19. půda, horninové prostředí 20. voda 21. ovzduší, klimatické faktory 22. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

0 0 +1, -1 0 0 0

+1, -1 0 0 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0


Str. 138 z 165



16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 2.1.x. 1a 0 0 0

1b 0 0 0

1d 0 0 0

2b 0 0 0

2d 0 0 0

3a 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

+1

0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 139 z 165



16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.



4b 0 0 0

4c 0 0 0

4d 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

0 0 +1

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 140 z 165


Tab. č. 13. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.2.1. referenční cíl OŽP 23. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 24. přispět k omezování vzniku odpadů 25. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel 26. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 27. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 28. snižovat expozici hluku 29. zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu 30. snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 31. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 32. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 33. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 34. snížit zdravotní rizika 35. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 36. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 37. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44.

obyvatelstvo, lidské zdraví fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

Opatření 2.1.x. 4e 0 0 0

4g 0 0 0

4h 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1 +1

0 +1 +1

0 0 +1

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 141 z 165



16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.



1b 0 0 0

1c 0 0 0

1d 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1 0

0 +1 0

0 +1 0

0 +1 0

0

0

0

0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0


Str. 142 z 165


Tab. č. 15. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.2.3. referenční cíl OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.


Opatření 2.3.x. 1a 0

1b 0

1c 0

2a 0

2b 0

2c 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

0

0

0

0

0

0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0


Str. 143 z 165





5b 0 0 0

5c 0 0 0

5d 0 0 0

5e 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

0

0

0

0

0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0


Str. 144 z 165



16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.



2b 0 0 0

2c 0 0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

0

0

0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0


Str. 145 z 165





1b 0 0 0

0 0

0 0

0 0 0 0

0 0 0 0

0 0

0 0

0 +1 0

0 +1 0

0

0

+1 0 0 0 0 0 0

+1 0 0 0 0 0 0


Str. 146 z 165



16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 3.1.x. 1a +1

1c +1

1d +1

2b +1

4a +1

5a +2

5b +2

+2 0

+2 0

+2 0

+2 0

0 +2

0 +1

0 +1

0 0

0 0

0 0

0 0

0 +2

+2 +1

+2 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

0 +1 +1

0 0 +1

0 0 +1

0 0 +1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

0

0

0

0

0

0

0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0

+1 +1 +1 +1 +1 +1 0


Str. 147 z 165




Opatření 3.1.x. 5c +1

6a +1

6c +1

6d 0

6e 0

+1 0

+1 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

+1

0

+1

+1

+1

0

0

0

+1

+1

0 0 0

0 0 +1

0 0 +1

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 +1 +1 0 0 0 0

0 +1 +1 0 0 0 0

0 +1 +1 0 0 0 0


Str. 148 z 165



16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.



1c 0

1d 0

3a 0

3b 0

3c 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1

0 +1

0 +1

0 0

0 0

0 0

0 0 +1

0 0 +1

0 0 +1

0 0 0

0 0 0

0 0 0

+1

+1

+1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

+1

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 +1 0

0 +1 0

0 +1 0

0

0

0

0

0

0

+1 0 0 0 +1 0 0

+1 0 0 0 +1 0 0

+1 0 0 0 +1 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 149 z 165




Opatření 3.2.x. 3e 0

3f 0

4a 0

4c 0

4d 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

+1

+1

0

0

0

+1

+1

0

0

0

0 +1 0

0 +1 0

0 +1 0

0 +1 0

0 +1 0

0

0

0

0

0

+1 0 +1 0 0 0 0

+1 0 +1 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 150 z 165


Tab. č. 23. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.3.3. referenční cíl OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku

7. 8.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání 16. obyvatelstvo, lidské zdraví 17. fauna, flora, ekosystémy 18. krajina 19. půda, horninové prostředí 20. voda 21. ovzduší, klimatické faktory 22. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

Opatření 3.3.x. 1b 0

1c 0

1d 0

2a 0

2b 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 +1, -1 +1, -1 0 0

0 +1, -1 +1, -1 0 0

0 +1, -1 +1, -1 0 0

0 +1, -1 +1, -1 0 0

0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1, -1 +1 0

+1, -1 +1 0

+1, -1 +1 0

+1, -1 +1 0

+1

+1

+1

+1

+1

0

+1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0 +1, -1 0

+1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0 +1, -1 0

+1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0 +1, -1 0

+1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0 +1, -1 0

+1

0 0 0

0 0

0 0 0 0 0 0


Str. 151 z 165


Tab. č. 24. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č.3.3. referenční cíl OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6.

přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku

7. 8.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání 16. obyvatelstvo, lidské zdraví 17. 18. 19. 20. 21. 22.

fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví


4a 0

5a 0

0 0

0 0

0 +1

0 0

0 +1

+1, -1 0 0

0 +1, -1 +1, -1 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1, -1 +1 0

+1, -1 +1 0

+1

0

0

0

+1, -1 0 0 0 0 0 0

+1, -1 0 0 0 0 0 0

+1

+1 0 0

0 0

0 0 0 0 +1 0


Str. 152 z 165


Tab. č. 25. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č 3.4. referenční cíl OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 3. 4.x 1a +1

1b +1

1c 0

4a +1

4b 0

4c +1

0 +2

0 +1

0 0

0 +1

0 0

0 +1

0 +1

0 +1

0 +1

0 +1

0 +1

0 +1

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

+1 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1 0 0

+1 0 0

0 0 0

+1 0 0

0 0 0

+1 0 0

+1

0

0

0

0

0

+1 0 0 0 0 +1 0

+1 0 0 0 0 +1 0

+1 0 0 0 0 +1 0

+1 0 0 0 0 +1 0

+1 0 0 0 0 +1 0

+1 0 +1 0 0 +1 0


Tab. č. 26. Hodnocení navrhovaných opatření ke specifickému cíli č 3.5. referenční cíl OŽP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.


Opatření 3. 5.x 1a 0

1b 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

Str. 153 z 165



16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.



1b 0

1d 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

+2

+2

+2

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

Str. 154 z 165


Str. 155 z 165



16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.


Opatření 4.2.x. 1d 0

1d 0

1e 0

2c 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

+1

+1

+1

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 +1 0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0


Str. 156 z 165



16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.



1c 0

1d 0

2a 0

2b 0

3c 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0 0 0 0 0 0 +2

0 0 0 0 0 0 +2

0 0 0 0 0 0 +2

0 0 0 0 0 0 +2

0 0 0 0 0 0 +2

0 0 0 0 0 0 +2





1e 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0 0

0 0 0

0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0

0

0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0

Str. 157 z 165


Str. 158 z 165


Tab. č. 31. Hodnocení opatření 1.4.1a Opatření:

1.4.1a. Intenzivní marketing SPZ Holešov.

Referenční cíle přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji přispět k omezování vzniku odpadů snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny snížit zdravotní rizika zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 1. obyvatelstvo, lidské zdraví 2. 3. 4.

fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí

5.

voda

6.

ovzduší, klimatické faktory

7.

hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Není navrhována

+1, -1 +1, -1 +1, -1 0 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0

Komentář Rozvoj průmyslové zóny přináší sebou zvýšené nároky na odběr energií Rozvoj průmyslové zóny může přinést nové zdroje vzniku odpadů Rozvoj průmyslové zóny může přinést nové zdroje znečištění ovzduší Bez vlivu Rozvoj průmyslové zóny přináší zvýšení četnosti nákladní automobilové dopravy viz komentář k ref. cíli č. 5 Rozvoj průmyslové zóny může přinést nové zdroje znečištění vod Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 0 0 0

+1, -1 0 0 +1, -1 +1, -1 +1, -1 0

viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6 Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu

viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6 Bez vlivu Bez vlivu viz komentář k ref. cíli č. 3, 5 a 7 viz komentář k ref. cíli č. 7 viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5 Bez vlivu

Návrh podmínek pro realizaci: Nové aktivity v průmyslové zóně připustit pouze za předpokladu implementace nejlepších dostupných technologií, za respektování ochrany zemědělského půdního fondu. ochrany ovzduší a podzemních vod a za respektování zákona o odpadech. V odůvodněných případech dávat přednost umístění nových podnikatelských aktivit do míst stávajících brownfields ve Zlínském kraji


Str. 159 z 165


Tab. č. 32. Hodnocení opatření 3.3.1a, 3.3.1c a 3.3.1d Opatření:

3.3.1b. Vybudování rychlostní komunikace R 49 3.3.1c. Vybudování rychlostní komunikace R 55 3.3.1d. Zkapacitnění dalších silničních tahů I. třídy Referenční cíle 1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a 0 přírodními zdroji 2. přispět k omezování vzniku odpadů 0 3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů +1, s největšími riziky pro zdraví obyvatel -1 4. 5.

6.

zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku

7. 8.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 1. obyvatelstvo, lidské zdraví 2.

fauna, flora, ekosystémy

3.

krajina

4. 5. 6.

půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory

7.

hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví

0 +1, -1 +1, -1 0 0

Komentář Bez vlivu Bez vlivu Výstavba nových a rekonstrukce stávajících komunikací přináší zvýšení četnosti dopravy a tedy i zvýšení emisí z dopravy Bez vlivu Výstavba nových a rekonstrukce stávajících komunikací přináší zvýšení četnosti dopravy a tedy i zvýšení emisí z dopravy Jedná se o lokální vliv dopravního hluku v blízkosti komunikací. Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 +1

viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6

0

Nové a rekonstruované komunikace zlepší dopravní dostupnosti jednotlivých lokality v regionu a urychlí dopravu materiálu a výrobků Bez vlivu

+1

viz komentář k ref. cíli č. 13

+1, -1 +1, -1 +1, -1 0 0 +1, -1 0

viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6 viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5 viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5 Bez vlivu Bez vlivu viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5 Bez vlivu


Str. 160 z 165

RNDr. Alexander Skácel, CSc. Návrh reformulace opatření: Není navrhována Návrh podmínek pro realizaci: Při výběru tras pro nové komunikace pečlivě vážit všechny možné dopady na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší, podzemní a povrchové vody, půdu) a na lidské zdraví, současně s výstavbou komunikací realizovat i protihluková opatření a trasy komunikací navrhovat s ohledem na minimalizaci trvalých záborů půdy

Tab. č. 33. Hodnocení opatření 3.3.2b Opatření:

3.3.2b. Rekonstrukce silnic II. a III. třídy

Referenční cíle 1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. přispět k omezování vzniku odpadů 3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel 4. 5.

6.

zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť snižovat expozici hluku

7. 8.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 16. obyvatelstvo, lidské zdraví 17. fauna, flora, ekosystémy

0 0 +1, -1 0 +1, -1 +1, -1 0 0

Komentář Bez vlivu Bez vlivu Výstavba nových a rekonstrukce stávajících komunikací přináší zvýšení četnosti dopravy a tedy i zvýšení emisí z dopravy Bez vlivu Výstavba nových a rekonstrukce stávajících komunikací přináší zvýšení četnosti dopravy a tedy i zvýšení emisí z dopravy Jedná se o lokální vliv dopravního hluku v blízkosti komunikací. Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 +1

viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6

0

Nové a rekonstruované komunikace zlepší dopravní dostupnosti jednotlivých lokality v regionu a urychlí dopravu materiálu a výrobků Bez vlivu

+1


+1, -1 +1, -1

viz komentář k ref. cíli č. 5 a 6 viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5


Str. 161 z 165

RNDr. Alexander Skácel, CSc. 18. krajina 19. půda, horninové prostředí 20. voda 21. ovzduší, klimatické faktory 22. hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Není navrhována

+1, -1 0 0 +1, -1 0

viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5 Bez vlivu Bez vlivu viz komentář k ref. cíli č. 3 a 5 Bez vlivu

Návrh podmínek pro realizaci: Při rekonstrukci komunikací je nutné současně s výstavbou komunikací realizovat i protihluková opatření. Obchvaty obydlených částí měst vést v dostatečné vzdálenosti od obydlených oblastí

Tab. č. 34. Hodnocení opatření 3.3.3a. Opatření: 3.3.3a. Modernizace a elektrizace páteřních tratí Referenční cíle 1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. přispět k omezování vzniku odpadů 3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel 4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. snižovat expozici hluku 7. 8.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 16. obyvatelstvo, lidské zdraví

0

Komentář Bez vlivu

0 0

Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 0 0

Modernizace železniční infrastruktury může přinést zvýšení hlukových emisí v okolí železničních tratí Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 0

viz komentář k ref. cíli č. 6 Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1



Str. 162 z 165

RNDr. Alexander Skácel, CSc. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

fauna, flora, ekosystémy krajina půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Není navrhována

0 0 0 0 0 0

Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu

Návrh podmínek pro realizaci: navrhovat s ohledem na minimalizaci hlukových emisí a realizovat příslušná a účinná protihluková opatření

Tab. č. 35. Hodnocení opatření 3.3.4a. Opatření: 3.3.4a. Přestavba či modernizace letiště Bochoř Referenční cíle 1. přispět k šetrnému nakládání s energiemi a přírodními zdroji 2. přispět k omezování vzniku odpadů 3. snížit znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů s největšími riziky pro zdraví obyvatel 4. zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 5. snižovat znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů a malých lokálních topenišť 6. snižovat expozici hluku 7. 8.

zlepšit kvalitu povrchových vod v regionu snižovat plošné znečištění a znečištění z difuzních zdrojů 9. zamezení vlivu nežádoucích antropogenních procesů, které vedou k degradaci půdního a horninového prostředí 10. zvýšení ekologické stability krajiny a její biologické rozmanitosti 11. harmonizace využití území (např. z hlediska cestovního ruchu) s požadavky na ochranu přírody a krajiny 12. snížit zdravotní rizika 13. zlepšit podmínky pro rozvoj podnikatelského prostředí 14. podpořit systém výchovy a vzdělávání zaměřený na osvojení vzorců chování, odpovídajících principům udržitelného rozvoje 15. vytvořit podmínky pro zvýšení konkurenceschopnosti environmentálně šetrného podnikání Složky ŽP 1. obyvatelstvo, lidské zdraví 2. 3.

fauna, flora, ekosystémy krajina

0

Komentář Bez vlivu

0 0

Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 +1, -1 0 0

Rozvoj veřejných a mezinárodních letišť přináší zvýšení hlukových emisí v okolí Rozvoj veřejných a mezinárodních letišť přináší zvýšení hlukových emisí v okolí Bez vlivu Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 +1


0

Rozvoj veřejných a mezinárodních letišť přináší zlepšení dopravní dostupnosti regionu Bez vlivu

0

Bez vlivu

+1, -1 0 0

viz komentář k ref. cíli č. 6 Bez vlivu Bez vlivu


Str. 163 z 165

RNDr. Alexander Skácel, CSc. 4. 5. 6. 7.

půda, horninové prostředí voda ovzduší, klimatické faktory hmotné statky a kulturní dědictví, včetně architektonického a archeologického dědictví Návrh reformulace opatření: Není navrhována

0 0 0 0

Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu Bez vlivu

Návrh podmínek pro realizaci: : Realizovat v úzké spolupráci s Olomouckým krajem, s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na obyvatelstvo v oblasti zvýšené hlučnosti a emisí škodlivin do ovzduší s respektováním požadavků na ochranu podzemních a povrchových vod a půdy.


Str. 164 z 165


Příloha č. 3: Doklad o autorizaci zpracovatele posudku EIA a oprávnění pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví


Str. 165 z 165

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje

Recommend Documents