Obsah. 1.1 Úvod do práce s autorským nástrojem ProAuthor 4

   

Obsah  1 Úvod do práce s autorským nástrojem ProAuthor    

 

  4 

1.1 Úvod do práce s autorským nástrojem ProAuthor   

  4 

2 Založení kurzu 

 

 

 

 

 

 

  7 

 

 

 

 

 

 

  8 

2.2 Vyplnění vstupních informací o kurzu 

 

 

10 

2.3 Založení vlastního kurzu 

2.1 Jak začít 

 

 

 

 

12 

 

 

 

 

13 

3.1 Panel nástrojů a struktura kurzu 

 

 

 

13 

3.2 Tvorba struktury kurzu 

 

 

 

 

15 

3.3 Vytvoření struktury kurzu   

 

 

 

18 

 

 

19 

3 Tvorba struktury kurzu 

 

4 Význam základních položek u studijních aktivit  4.1 Informace o kurzu   

 

 

 

 

19 

4.2 Informace o kapitole 

 

 

 

 

22 

 

 

 

25 

4.4 Integrovaný editor studijních článků 

 

 

28 

4.5 Informace o úkolu   

 

 

 

 

32 

4.6 Informace o cvičení  

 

 

 

 

36 

4.7 Informace o diskuzi  

 

 

 

 

39 

 

42 

 

 

46 

5.1 Obecné ovládání aplikace ProAuthor 

 

 

46 

5.2 Tvorba obsahu studijního článku   

 

 

48 

5.3 Vložení pdf souboru do studijního článku   

 

55 

5.4 Napsání textu ve studijním článku   

 

 

55 

5.5 Tvorba obsahu úkolu, cvičení a diskuze 

 

 

56 

5.6 Tvorba úkolu, cvičení a diskuze 

 

 

59 

5.7 Tvorba obsahu autotestu, testu a ankety   

 

59 

5.8 Vytvořte si svůj první autotest 

 

62 

4.3 Informace o studijním článku 

4.8 Informace o autotestech, testech a anketách  5 Tvorba obsahu kurzu  

 

 

 

 

 

 

Strana | 1    

   

5.9 Vytvoření klíčových slov 

 

 

 

 

63 

 

 

 

64 

6.1 Vkládání multimediálních komponent 

 

 

64 

6.2 Vložení obrázku 

 

 

 

 

 

66 

6.3 Vložení animace 

 

 

 

 

 

67 

6.4 Vložení videa 

 

 

 

 

 

69 

6.5 Vložení audia 

 

 

 

 

 

70 

6.6 Vložení odkazu 

 

 

 

 

 

70 

6.7 Vložení vzorců 

 

 

 

 

 

71 

6.8 Vložení souboru 

 

 

 

 

 

73 

 

 

 

 

73 

 

 

 

74 

 

 

 

 

75 

 

 

 

 

75 

7.2 Tvorba dokumentace 

 

 

 

 

76 

7.3 E‐book 

 

 

 

 

 

 

77 

7.4 Kniha 

 

 

 

 

 

 

78 

7.5 Standardy AICC, SCORM, záloha pro Moodle 

 

79 

7.6 Tvorba exportů 

 

80 

6 Vkládání multimediálních komponent 

6.9 Vložení více souborů 

6.10 Multimediální komponenty  7 Základní možnosti exportu    7.1 Dokumentace 

 

 

 

 

 

 

          Strana | 2    

   

Úvodní slovo pro studenta:    

Pro  vytváření  vlastních  kurzů  se  většinou  používají  autorské  nástroje.  Autorské  nástroje pomáhají autorům vytvářet obsahovou náplň samotných kurzů.   Tento kurz vás seznámí se základní prací s autorským systémem ProAuthor. Kurz je  vytvořen na systému ProAuthor verze 6.3.0.   

Cíle:    

Na konci tohoto kurzu budete schopni pomocí autorského systému ProAuthor:   vytvořit strukturu kurzu,   vytvořit obsahovou náplň jednotlivých aktivit ve svém kurzu,   použít multimediální komponenty v jednotlivých studijních aktivitách,   vygenerovat elektronickou učebnici, knihu, atd.       

Strana | 3    

   

1  Úvod  do  práce  s autorským  nástrojem  ProAuthor    Cíle:   Po přečtení této kapitoly získáte základní představu o autorském nástroji ProAuthor  a také o tom, co nás bude čekat ve zbývajících částech kurzu. 

 

1.1 Úvod do práce s autorským nástrojem ProAuthor  ProAuthor (PA) je autorský systém, nástroj pro tvorbu elektronických on‐line kurzů  umísťovaných  (publikovaných)  například  na  serverech  pro  distanční  vzdělávání  ve  specifickém výstupním formátu do prostředí LMS (Learning Management System) či  nástroj  pro  tvorbu  off‐line  multimediálních  elektronických  učebnic  nebo  příruček  realizovaných většinou ve formě CD. Při tvorbě výukových materiálů s využitím PA  se uživatel může soustředit na obsah, strukturu a potenciální zpětnou vazbu (např.  úkoly). Kurz je možno v případě potřeby umístit i na web.    PA  je  vytvořen  s  ohledem  na  požadavky  kladené  na  kurzy  určené  pro  distanční  vzdělávání (DiV).   Charakteristika PA:  PA  slouží  především  pro  sestavení  různých  multimediálních  komponent  do  komplexní výukové aplikace.   Lze použít zdrojové soubory ve formátech txt, html a pdf a některé další. Tyto  soubory lze umístit do příslušných objektů PA.  Do  PA  lze  vkládat  grafické  objekty,  přímo  nebo  nepřímo,  v  jiných  objektech.  Jsou to animace a sekvence obrázků (slideshow), videa a zvuky. Lze tedy vkládat  např. soubory ve formátech swf a avi, které již mohou obsahovat i zvuky.  V PA lze tvořit testy, autotesty a ankety.  V  PA  lze  vkládat  do  textu  jednodušší  matematické  vzorce.  Do  PA  můžeme  vkládat kompletní textové objekty se složitými matematickými vzorci a obrázky.  Strana | 4    

   

PA podporuje kvalitní strukturaci studijní látky při užití dvou úrovní: kapitol na  první  úrovni  a  např.  studijních  článků,  autotestů,  testů,  cvičení,  úkolů  atd.  na  druhé úrovni.    V tomto kurzu se naučíte v ProAuthoru:  založit nový kurz,  vytvořit plán kurzu,  vytvářet obsahovou náplň jednotlivých aktivit,  generovat výstupy z tohoto autorského nástroje.  Následuje  příklad  jedné  z  mnoha  obrazovek  PA 

  charakterizujících  integrované 

pracovní prostředí při tvorbě kurzu. V levé části, jejíž šířka je volitelná, je vidět svislý  panel nástrojů a Plán kurzu, v pravé pak hlavní pracovní oblast s kartami (zde tři:  Obecné,  Vstupní  informace  a  Studijní  text).  V  horní  části  je  umístěna  hlavní  nabídka. 

  Obrázek 1.1‐1 Příklad obrazovky prostředí PA 

Strukturu  každého  kurzu  tvořeného  s  využitím  autorského  systému  ProAuthor  určuje  autor  plánem  kurzu.  Plán  kurzu  je  v  podstatě  posloupnost  jednotlivých  studijních  kapitol.  Na  obrázku  je  vybraný  objekt  ‐  studijní  článek  (modře  Strana | 5    

   

podbarvený),  který  je  součástí  kapitoly  obsahující  v  sobě  různé  typy  vzdělávacích  objektů.  ProAuthor nabízí využití následujících typů vzdělávacích objektů:   studijní článek,   cvičení,   autotest,   test,   úkol,   diskuse,  anketa.   Konkrétní náplň příslušných objektů určuje autor a využívá pro to buď samotný PA,  nebo  ve  většině  případů  i  externí  aplikace  jako  např.  Adobe  Flash  pro  tvorbu  animací,  Adobe  Photoshop  pro  tvorbu  a  úpravu  bitmapových  obrázků,  CorelDraw  pro tvorbu vektorové grafiky,Adobe Acrobat pro tvorbu pdf souborů, Wink od firmy  DebugMode či Adobe Captivate (dříve RoboDemo) pro snímání sekvencí obrazovek,  FrontPage  nebo  Dreamweaver  pro  tvorbu  html  souborů  a  Sonic  Foundry  SoundForge 

pro 

náročnou 

práci 

se 

zvuky.  

V tomto kurzu se seznámíte jak s použití funkčních prvků aplikace ProAuthor, tak i s  některými postupy při tvorbě kurzů.   Příklad obrazovky, která se zobrazí po aktivaci karty Studijní text: Vidíme text, který  je  zapsán  v  integrovaném  editoru  PA,  a  náhled  jedné  z  několika  vložených  MM&S  komponent (v tomto případě Obrázek):   

Strana | 6    

   

  Obrázek 1.1‐2 Příklad obrazovky prostředí PA ‐ Studijní text   

Nyní  však  trochu  předbíháme.  V  následujících  kapitolách  si  postupně  vysvětlíme  používání autorského nástroje ProAuthor.   

2 Založení kurzu  Cíle:   Po prostudování této kapitoly se naučíte v ProAuthoru:  zakládat nové kurzy,  měnit nastavení PA informující o době neuložení práce na kurzu,  zadat autory kurzu,  vyplnit povinné vstupní informace.     

Strana | 7    

   

2.1 Jak začít  Nyní je čas si ukázat, jak se v PA zakládají nové kurzy. 

Cíle:   Naučíte se:  zakládat nové kurzy,  měnit nastavení PA informující o době neuložení práce na kurzu. 

Jak začít  Začít  s  PA  můžeme  při  použití  hlavní  nabídky  dvěma  základními  způsoby.  Buď  vytváříme  nový  kurz  (Kurz  Nový),  nebo  pokračujeme  v  rozpracované  práci  na  již  vytvořeném kurzu (Kurz  Otevřít).  

Založení nového kurzu  Aplikace PA se po instalaci otevírá v okně o velikosti 800 x 600 pixelů (obrazových  bodů).  Je  výhodné  okno  maximalizovat.  Po  příštím  spuštění  se  aplikace  otevře  v  takovém režimu, v jakém jste ho zavřeli. Po spuštění aplikace ProAuthor vytvoříme  nový  kurz.  V  hlavní  nabídce  PA  volíme  Kurz>Nový.  V  následující  animaci 

  se 

můžete  podívat,  jak  vytvořit  nový  kurz  (lze  ji  ovládat:  zastavit,  pokračovat  v  přehrávání, znovu přehrát atd.). 

  Obrázek 2.1‐1 Založení nového kurzu 

Strana | 8    

   

 

Při zakládání nového kurzu, tedy v hlavní nabídce, která se objeví, označíme Kurz    Nový.  Objeví  se  standardní  okno  Windows  pro  ukládání  souboru:  Uložit  jako.  V  horní  části  se  určuje  místo,  kam  se  náš  kurz  uloží:  Uložit  do.  V  případě  potřeby  můžeme  vytvořit  i  novou  složku.  Platí  pravidlo,  že  nový  kurz  se  musí  vytvořit  v  prázdné  složce.  V  dolní  části  okna:  Název  souboru,  napíšeme  jméno  souboru  našeho  nového  kurzu.  Přípona  interního  formátu  PA  se  dodá  automaticky  (edt).  Ukončíme kliknutím na Uložit.   Pokud do 30 minut neuložíme kurz, PA nás k uložení vyzve:   

 

 

V případě, že si nepřejeme, aby se tato informace zobrazovala, můžeme ji v hlavní  nabídce zablokovat. Zvolíme Nástroje  Nastavení:    

 

  Objeví  se  okno  Nastavení  a  zde  odškrtneme  Zobrazovat  informaci:  Doba  od  posledního uložení. Zde je možné také měnit interval zobrazování této informace. 

Strana | 9    

   

   

2.2 Vyplnění vstupních informací o kurzu  Nyní  máme  založený  nový  kurz.  Nyní  je  zapotřebí  vyplnit  řadu  informací  o  samotném kurzu a o autorech kurzu. 

Cíle:   Pro prostudování tohoto článku budete umět:  vytvořit seznam autorů kurzu,  vyplnit povinné položky vstupních informací. 

Vyplnění vstupních informací o kurzu  Nyní  máme  založený  nový  kurz.  Nyní  je  zapotřebí  vyplnit  řadu  informací  o  samotném kurzu a o autorech kurzu.  Po  založení  nového  kurzu  se  objeví  okno  Vstupní  informace.  Povinné  údaje  jsou  označeny  červeným  vykřičníkem.  Např.  ID  kurzu  a  jméno  autora  kurzu.  Pokud  ID  neznáte,  jako  "pracovní"  číslo  napište  např.  zkratku  vašeho  kurzu  (ID  může  být  maximálně 4 znakové) a před dokončením kurzu si vyžádejte skutečné ID přidělené  odpovědným  manažerem  e‐learningových  kurzů  ve  své  organizaci.  Nezapomeňte  uvádět  kontakt  na  autora  (mail,  telefon).  Název  kurzu,  jeho  obtížnost  a  kategorii  (např.  IT)  lze  samozřejmě,  tak  jako  ostatní  entity,  během  tvorby  kurzu  měnit.  Strana | 10    

   

Můžete  vytvořit  vlastní  kategorii,  ke  které  kurz  náleží,  kliknutím  myší  na  položku  Nová kategorie. Ukázka je znázorněna na animaci  .   

  Obrázek 2.2‐1 Vyplnění základních údajů 

Po založení kurzu byste měli vyplnit následující údaje:  ID kurzu  Obtížnost  Jazyk kurzu  Stav kurzu  Verze  Autoři  Cílová skupina    Tučně  označené  informace  se  automaticky  přenáší  do  podřízených  aktivit  (do  kapitol, studijních článků, cvičení, úkolů, atd.)   Pokud  nevyplníte  ID  kurzu  a  Autoři,  nebude  vám  umožněno  pokračovat  v  tvorbě  struktury kurzu.  Strana | 11    

   

Jazyk kurzu  Při  vybírání  jazyka  kurzu  si  můžete  všimnout,  že  u  některých  jazyků  se  nachází  ikona.  Tato  ikona  naznačuje,  že  ProAuthor  bude  vkládat  automaticky  generované  popisky ve vybraném jazyce.   

2.3 Založení vlastního kurzu  Cíle:   Cílem tohoto cvičení je vyzkoušet si založit svůj vlastní kurz. 

Zadání:   Založte  si  svůj  vlastní  kurz  pomocí  ProAuthoru.  V  ProAuthoru  vyplňte  veškeré  povinné vstupní informace. 

Tipy pro řešení:   Při  zakládání  nového  kurzu  nezapomeňte,  že  kurz  se  musí  zakládat  do  prázdné  složky.  Po vyplnění všech údajů nezapomeňte svůj kurz uložit. 

Návrh řešení:   Pokud si nebudete vědět rady, podívejte se do předešlých studijních článků.   

Strana | 12    

   

3 Tvorba struktury kurzu  Kurz  již  umíte  založit.  Nyní  přichází  další  etapa,  ve  které  se  naučíme  vytvářet  strukturu kurzu (plán studia pro cílového studenta). 

Cíle:   Prostudováním této kapitoly se naučíte vytvářet a upravovat strukturu kurzu.   

3.1 Panel nástrojů a struktura kurzu  Cíle:   Po prostudování tohoto studijního článku budete schopni popsat:  význam jednotlivých tlačítek v panelu nástrojů,  význam jednotlivých typů studijních aktivit.   

Panel nástrojů a struktura kurzu   V  levé  části  autorského  nástroje  se  nachází  panel  nástrojů  se  zobrazenou  strukturou kurzu. Na obrázku   je znázorněn základní popis funkcí. Panel nástrojů  slouží  pro  vkládání  (mazání)  studijních  aktivit.  V  pravé  části  obrázku  je  zobrazena  hierarchická  struktura  kurzu.  Autorský  systém  ProAuthor  umožňuje  vytvářet  dvě  úrovně  studijních  aktivit.  V  1.  úrovni  se  nachází  kapitoly.  V  2.  úrovni  se  nachází  ostatní typy studijních aktivit.     

Strana | 13    

   

  Obrázek 3.1‐1 Panel nástrojů   

Na  stavovém  řádku,  vlevo  dole,  se  zobrazuje  název  vybrané  aktivity  (kapitoly,  studijního článku, cvičení, autotestu, úkolu atd.) a to i v případě, že jsme příčku (viz  obr. 

)  posunuli  vlevo  tak,  že  v  hierarchické  struktuře  není  název  čitelný.  

Mezi studijní aktivity patří:  Studijní článek ‐ Studijní článek slouží jako výkladová aktivita.  Úkol  ‐  Úkol  je  taková  aktivita,  která  vyžaduje  tvůrčí  přístup  studenta  při  řešení.  Protože  student  musí  uplatnit  své  individuální  schopnosti  a  může  vycházet  z  individuálních zkušeností, bývá úkol hodnocen tutorem kurzu.   Cvičení  ‐  Cvičení  rovněž  slouží  k  upevnění  dovedností,  které  si  účastníci  on‐line  kurzu osvojili ve studijním článku. Je to taková studijní aktivita, při níž může student  uplatnit např. určitý algoritmus. Zpětnou vazbu nezíská student od tutora, v návrhu  řešení  si  pouze  může  ověřit  algoritmus  či  jiný  naznačený  postup  pro  řešení,  eventuálně i správné řešení cvičení.  Strana | 14    

   

Diskuze  ‐  Důležitou  studijní  aktivitou  v  kurzu  je  i  diskuse.  Zadáváme  ji  zejména  tehdy, má‐li kurz tutora, který může diskusi moderovat.  Autotest  ‐  Dílčí  zpětnou  vazbu  může  získat  student  v  autotestu.  Po  vyřešení  autotestu  získá  student  okamžitě  informaci  o  tom,  do  jaké  míry  byl  úspěšný,  a  je  tedy vhodné zařadit ho na konci jednotlivých kapitol.  Test ‐ test slouží k otestování znalostí studenta. Test vyhodnocuje sám tutor a bývá  součástí celkového hodnocení účastníkova studia kurzu.  Anketa  ‐  Na  základě  vyhodnocení  odpovědí  na  otázky  ankety  lze  uskutečnit  evaluaci, na jejímž základě mohou být následně provedeny žádoucí změny v kurzu.  Součástí  on‐line  kurzu  může  být  i  vstupní  anketa,  pomocí  které  tutor  zjišťuje  očekávání budoucích účastníků kurzu, eventuálně i jejich studijní styly.   

3.2 Tvorba struktury kurzu  Cíle:   V tomto studijním článku se naučíte:  vkládat kapitoly do struktury kurzu,  vkládat ostatní typy studijních aktivit do struktury kurzu,  mazat jednotlivé studijní aktivity ze struktury kurzu,  přesouvat studijní aktivity v rámci kapitoly,  přesouvat studijní aktivity mezi kapitolami. 

Tvorba struktury kurzu  Vložení kapitoly  Strukturu kurzu na první hierarchické úrovni tvoří kapitoly. Jsou zobrazovány v levé  části hlavního okna PA.  Novou  kapitolu  můžeme  vložit  (spíše  "založit"  nebo  "vytvořit  prázdnou  kapitolu"),  dvěma základními způsoby:   1.Vybereme  kapitolu,  za  kterou  novou  kapitolu  vložíme.  V  hlavní  nabídce  PA  klikneme na Plán kurzu a poté na Vložit novou kapitolu.  2.Vybereme  kapitolu,  za  kterou  novou  kapitolu  vložíme.  Klepneme  na  ikonu  Strana | 15    

   

rozevřené knihy (první nástroj shora na panelu nástrojů).   Oba způsoby jsou ukázány na animaci  :  

  Obrázek 3.2‐1 Vložení kapitoly   

Na  kartě  Obecné  zadáme  název  kapitoly.  Tento  název  můžeme  později  během  práce  změnit.  Na  kartě  Obecné  můžeme  napsat  popis  kapitoly,  zvolíme  stav  (většinou volíme "pracovní verze" nebo "finální verze") a určíme obtížnost (základní,  středně pokročilý nebo pokročilý). Autoři a obtížnost kurzu se přebírají z naposled  vybrané aktivity. 

Odstranění kapitoly  Vybranou, prázdnou, kapitolu (označíme ji klepnutím hlavního tlačítka myši, což je  většinou  levé  u  praváků),  můžeme  odstranit  dvěma  základními  způsoby:   1. Plán kurzu > Odstranit označenou aktivitu:  nebo   2. Klepneme na ikonu koše (třetí zdola v panelu nástrojů). 

Vložení a odstranění ostatních aktivit  Obdobným  způsobem  jako  kapitoly  se  zakládají  i  ostatní  aktivity.  Ukázka  je  zobrazena na animaci  .   Strana | 16    

   

  Obrázek 3.2‐2 Vytvoření struktury kurzu   

Na  animaci 

  je  zobrazeno,  jak  upravovat  již  existující  strukturu  kurzu.  Je  zde 

znázorněno,  jak  posouvat  studijní  aktivity  v  kapitole,  jak  přesouvat  aktivity  mezi  kapitolami a jak smazat aktivitu ze struktury kurzu. 

  Obrázek 3.2‐3 Změna struktury kurzu 

Strana | 17    

   

3.3 Vytvoření struktury kurzu  Cíle:   Cílem tohoto cvičení je ověřit si získané znalosti s tvorbou struktury kurzu. 

Zadání:   Nyní  si  vyzkoušejte  vytvořit  strukturu  kurzu.  Celou  práci  si  rozdělíme  do  následujících etap:  1

Vytvořte  si  strukturu  kurzu,  kde  budete  mít  alespoň  3  kapitoly.  Do  každé  kapitoly vložte alespoň 3 studijní aktivity. 

2

Do první kapitoly vložte novou studijní aktivitu, která by měla být 1. v pořadí (v  rámci kapitoly). 

3

Do druhé kapitoly vložte novou studijní aktivitu, která by měla být 3. v pořadí (v  rámci kapitoly). 

4

Změňte pořadí studijních aktivit ve vybrané kapitole. 

5

Přesuňte vybranou studijní aktivitu z jedné kapitoly do jiné. 

 

Vyzkoušejte si smazat vybranou studijní aktivitu. 

  Tipy pro řešení:   Pokud si nebudete vědět rady, podívejte se do předcházejících studijních článků.   

Strana | 18    

   

4 Význam základních položek   u studijních aktivit  Cíle:   Budete  umět  popsat  význam  položek  nacházejících  se  na  jednotlivých  kartách  formulářů:  kurz,  kapitolu,  studijní článek,  úkol,  cvičení,  diskuzi,  autotest,  test,  anketu. 

4.1 Informace o kurzu  Cíle:   Budete  umět  popsat  význam  položek  nacházejících  se  na  jednotlivých  kartách  formulářů. 

Informace o kurzu  Nyní si vysvětlíme význam jednotlivých položek na jednotlivých kartách u formuláře  kurzu. Máme zde následující karty:  Obecné    Ostatní informace    Vstupní informace    Klasifikace   

  Strana | 19    

   

Obecné  Na kartě Obecné   se nacházejí následující položky:  Název kurzu ‐ Jedná se o název celého kurzu.  ID  kurzu  ‐  Identifikační  kód  kurzu  ‐  tento  kód  získáte  od  správce  všech  kurzů.  Je  možné sem napsat zkratku kurzu. Tato položka se musí vyplnit.  Kategorie  kurzu  ‐  Jedná  se  o  informativní  položku.  Každý  autor  si  zde  může  vytvořit vlastní kategorii.  Obtížnost  ‐  Položka  určuje,  jaká  je  nejnižší  obtížnost  některé  studijní  aktivity  v  celém kurzu.  Jazyk kurzu ‐ Zde jako autor vybíráte, v jakém jazyce píšete kurz. Pokud vyberete  English, tak se automaticky generované texty bude generovat v angličtině.  Stav  kurzu  ‐  Autor  si  zde  vybere,  v  jakém  stavu  se  kurz  nachází.  Základní  stavy  kurzu  jsou:  "není  určeno",  "pracovní  verze",  "finální  verze",  "aktualizovaná  verze".  Tato  položka  je  pouze  informativní  pro  autora  kurzu.  Pokud  změníte  stav  kurzu,  změní se stavy všech podřízených aktivit.  Verze ‐ Popisuje verzi kurzu. Verze kurzu se zobrazuje v e‐booku.  Autoři  ‐  Zobrazují  se  zde  všichni  autoři  tohoto  kurzu.  Autoři  se  zadávají  pomocí  formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit.  Celkový čas ‐ Tento čas představuje celkový odhadovaný čas, který bude student  potřebovat pro absolvování celého kurzu ‐ vypočítává se sám.  Celkový  čas  studijních  článků  ‐  Tento  čas  představuje  celkový  odhadovaný  čas  všech studijních článků ‐ vypočítává se sám.  Celkový  čas  ostatních  aktivit  ‐  Tento  čas  představuje  celkový  odhadovaný  čas  všech ostatních aktivit kromě studijních článků ‐ vypočítává se sám.  Max. počet bodů ‐ Tato položka informuje o maximálním počtu bodů, které může  student dosáhnout v tomto kurzu.  Min.  počet  bodů  ‐  Tato  položka  informuje  o  minimálním  počtu  bodů,  které  student musí dosáhnout, aby mohl kurz absolvovat úspěšně.  Popis kurzu ‐ Autor zde může stručně charakterizovat celý kurz.  Strana | 20    

   

Cílová  skupina  ‐  Tato  položka  určuje,  jaká  je  předpokládaná  cílová  skupina  studentů. 

  Obrázek 4.1‐1 Kurz – Obecné   

Ostatní informace  Na kartě Ostatní informace   se nacházejí následující důležité položky:  Softwarové  požadavky  kurzu  ‐  Zde  autor  napíše  seznam  software,  který  bude  student potřebovat při studiu tohoto kurzu. Informace z tohoto pole se studentovi  zobrazí v úvodním slově a cílech celého kurzu. 

  Obrázek 4.1‐2 Kurz ‐ Ostatní informace 

  Strana | 21    

   

Vstupní informace  Na kartě Vstupní informace   se nacházejí následující důležité položky:  Pokyny  pro  tutora  ‐  Zde  jako  autor  napíšete  informace,  které  bude  potřebovat  budoucí tutor tohoto kurzu. Popíšete zde např., na co se má tutor zaměřit.  Úvodní slovo pro studenta ‐ Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro celý kurz. Je  zde možné např. uvést také seznam použité literatury.  Cíle kurzu ‐ Zde uvedete cíle celého kurzu.   

  Obrázek 4.1‐3 Kurz ‐ Vstupní informace   

4.2 Informace o kapitole  Cíle:   Budete  umět  popsat  význam  položek  nacházejících  se  na  jednotlivých  kartách  formuláře popisujícího vybranou kapitolu.      Strana | 22    

   

Informace o kapitole  Nyní  si  vysvětlíme  význam  jednotlivých  položek  na  jednotlivých  kartách  formuláře  popisujícího kapitolu. Máme zde následující karty:  Obecné    Vstupní informace     

Obecné  Na kartě Obecné   se nacházejí následující položky:  Název kapitoly ‐ Jedná se o název kapitoly.  Stav ‐ Autor si zde vybere, v jakém stavu se kapitola nachází. Základní stavy jsou:  "není určeno", "pracovní verze", "finální verze", "aktualizovaná verze". Tato položka  je  pouze  informativní  pro  autora  kurzu.  Pokud  změníte  stav  kurzu,  změní  se  stavy  všech podřízených aktivit.  Obtížnost  ‐  Položka  určuje,  jaká  je  nejnižší  obtížnost  studijních  aktivit  v  dané  kapitole.  Autor  ‐  Zobrazují  se  zde  všichni  autoři  této  kapitoly.  Autoři  se  zadávají  pomocí  formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit.  Celkový čas ‐ Tento čas představuje celkový odhadovaný čas, který bude student  potřebovat pro absolvování této kapitoly ‐ vypočítává se sám.  Celkový  čas  studijních  článků  ‐  Tento  čas  představuje  celkový  odhadovaný  čas  všech studijních článků v kapitole ‐ vypočítává se sám.  Max. počet bodů ‐ Tato položka informuje o maximálním počtu bodů, které může  student dosáhnout v této kapitole.  Min. počet bodů ‐ Tato položka informuje o minimálním počtu bodů, které by měl  student dosáhnout v této kapitole.  Popis kapitoly ‐ Autor zde může stručně charakterizovat kapitolu.   

Strana | 23    

   

  Obrázek 4.2‐1 Kapitola ‐ Obecné 

  Vstupní informace  Na kartě Vstupní informace   se nacházejí následující důležité položky:  Pokyny  pro  tutora  ‐  Zde  jako  autor  napíšete  informace,  které  bude  potřebovat  budoucí tutor tohoto kurzu. Popíšete zde např. to, na co se má tutor zaměřit v této  kapitole.  Úvodní slovo pro studenta ‐ Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro kapitolu.  Cíle ‐ Zde uvedete cíle kapitoly.  Úvodní  slovo  pro  studenta  a  Cíle  se  v  e‐booku  zobrazí  společně  jako  samostatný  studijní  článek,  který  bude  nazván  Úvod:  Název  kapitoly.  Tento  článek  se  vloží  za  název kapitoly. 

Strana | 24    

   

  Obrázek 4.2‐2 Kapitola ‐ Vstupní informace   

4.3 Informace o studijním článku  Cíle:   Budete  umět  pospat  význam  položek  nacházejících  se  na  jednotlivých  kartách  formuláře popisujícího studijní článek. 

Informace o studijním článku  Studijní článek je jeden z nejdůležitějších objektů na druhé hierarchické úrovni ve  struktuře  Plánu  kurzu.  Studijní  článek  sestává  většinou  z  textu  a,  v  mnoha  případech, i z multimediálních komponent v PA označovaných jako MM&S.     Data  studijního  článku  buď  přenášíme  jako  soubor  připravený  v  jiné  aplikaci  (ve  formátu  pdf  ‐  vytvořeném  např.  v  Adobe  Acrobat,  html  ‐  vytvořeném  např.  ve  FrontPage),  nebo  tento  text  tvoříme  přímo  v  PA.  Při  vkládání  studijního  článku  musíme v mnoha případech použít techniku vkládání multimediálních komponent,  tzv.  MM&S.  Pokud  nebudete  tvořit  text  přímo  v  PA,  nebudete  moci  využít  Strana | 25    

   

některých  funkcí  PA.  Mezi  funkce,  které  nebudete  moci  využít,  patří  automatické  vytváření dokumentace a automatické vytvoření knihy.  Pokud  píšeme  text  studijního  článku  v  PA,  pak  musí  být  tento  článek  ve  struktuře  kurzu vybrán. V případě potřeby klepneme na název článku ve sloupci Plán kurzu v  levé části okna PA a příslušný článek bude označen modře.  

Karty  Nyní si vysvětlíme význam jednotlivých položek na jednotlivých kartách. Máme zde  následující karty:  Obecné    Vstupní informace    Studijní text    Prezentace  

Obecné  Na kartě Obecné   se nacházejí následující položky:  Název studijního článku ‐ Jedná se o název studijního článku.  Stav ‐ Autor si zde vybere, v jakém stavu se studijní článek nachází. Základní stavy  jsou:  "není  určeno",  "pracovní  verze",  "finální  verze",  "aktualizovaná  verze".  Tato  položka je pouze informativní pro autora kurzu.  Obtížnost ‐ Položka určuje jaká je obtížnost této studijní aktivity.  Autor  ‐  Zobrazují  se  zde  všichni  autoři  této  studijní  aktivity.  Autoři  se  zadávají  pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit.  Doporučený  čas  ‐  Tento  čas  představuje  odhadovaný  čas,  který  bude  student  potřebovat  pro  absolvování  této  aktivity.  Vy  jakožto  autor(ka)  musíte  tento  čas  odhadnout. Informace o doporučeném čase se zobrazuje u cílů studijního článku.  Popis  této  aktivity  ‐  Autor  zde  může  stručně  charakterizovat  obsah  studijního  článku.  Klíčová  slova  ‐  Zobrazují  se  zde  všechna  klíčová  slova  přiřazená  ke  studijnímu  článku.  

Strana | 26    

   

  Obrázek 4.3‐1 Studijní článek ‐ Obecné 

Vstupní informace   Na kartě Vstupní informace   se nacházejí následující důležité položky:  Pokyny  pro  tutora  ‐  Zde  jako  autor  napíšete  informace,  které  bude  potřebovat  budoucí tutor tohoto kurzu. Popíšete zde např. to, na co se má tutor zaměřit v této  aktivitě.  Úvodní  slovo  pro  studenta  ‐  Zde  jako  autor  uvedete  úvodní  slovo  pro  tento  studijní článek.  Cíle ‐ Zde uvedete cíle studijního článku.  Úvodní  slovo  pro  studenta  a  Cíle  se  v  e‐booku  zobrazí  společně  jako  odkaz  ze  studijního článku. 

  Obrázek 4.3‐2 Studijní článek ‐ Vstupní informace 

Strana | 27    

   

Studijní text  Na této kartě   vytváříte samotný obsah studijního článku.  

  Obrázek 4.3‐3 Studijní článek ‐ Studijní text   

4.4 Integrovaný editor studijních článků  Cíle:   Budete  umět popsat význam ovládacích prvků a položek nacházejících se na kartě  Studijní text formuláře popisujícího studijní článek. 

Integrovaný editor studijních článků  Jednou  ze  základních  možností,  jak  vytvářet  text  studijního  článku,  je  použití  integrovaného editoru studijních článků v PA   

Strana | 28    

   

  Obrázek 4.4‐1 Integrovaný editor studijních článků   

Používání integrovaného editoru PA je velmi jednoduché. Nyní si vysvětlíme význam  základních ovládacích prvků. 

Předdefinované styly  PA nabízí několik stylů, které umožňují sjednotit formátování textu v rámci kurzu či  více kurzů. Jedná se o styl odstavce:  Normální ‐ slouží pro běžný text,   Nadpis 1 ‐ slouží nadpis 1. úrovně,   Nadpis 2 ‐ slouží nadpis 2. úrovně,  Nadpis 3 ‐ slouží nadpis 3. úrovně,  Kód v HTML ‐ při použití tohoto stylu můžete použít html značky, které se projeví  ve výsledném html náhledu (zde je nutná znalost html kódu),  Příklad ‐ u tohoto stylu se změní font na Curier New,  Symbol ‐ u tohoto stylu se změní font na Symbol.     Strana | 29    

   

Styly  se  aplikují  výběrem  položky  ze  seznamu  v  levém  horním  rohu  karty  editoru  nebo  přímo  pomocí  klávesových  zkratek  (Alt+1  až  Alt+7)  čísla  na  hlavní  klávesnici.   Styly Nadpis 1, Nadpis 2 a Nadpis 3 lze použít pouze na celý odstavec. Styly Příklad  a Symbol na část vybraného textu. Styl Kód v HTML má specifické užití. V některých  případech  lze  text  dále  formátovat  pomocí  ikon,  které  jsou  popsány  ve  výše  uvedeném obrázku. Nejvíce možností  dodatečného formátování získáte při použití  stylu Normální. V textu ve stylu Nadpis 1 můžeme na část textu aplikovat např. styl  Symbol,  ale  nemůžeme  použít  písmo  Tučné  či  Kurzívu.  Dejte  si  též  pozor  na  dodatečné formátování textu ve stylu Normální, kdy nesmíte do bloku pro následné  formátování  zahrnout  neviditelný  znak  konce  odstavce  (vznikne  po  stisku  klávesy  Enter a vypadá jako mezera). Pak ikony tučně a Kurzíva nejsou aktivní.  

Vložení/Odebrání MM&S  Tato  tlačítka  slouží  pro  vkládání  (odebrání)  multimediálních  komponent.  Mezi  multimediální  komponenty  patří  např.  obrázky,  animace,  videa,  audia  atd.  Jak  se  tyto komponenty vkládají (odebírají), si ukážeme později. 

Vložení/Odebrání značky odkazu na MM&S  Pomocí  těchto  tlačítek  můžeme  vložit  (odebrat)  odkaz  z  textu,  např.  na  obrázek.  Tyto  odkazy  je  vhodné  používat  pouze  tehdy,  pokud  máme  nastaveno,  že  se  má  vygenerovat půlená obrazovka. Použití si ukážeme později. 

Studijní článek jako pdf, html  Pokud nechceme využít editor studijního článku v PA, ale chceme využít text, který  je  vytvořen  v  pdf  formátu,  nebo  v  html  formátu,  můžeme  využít  tuto  volbu.  Po  vybrání této volby a vložení potřebných souborů se veškerý text napsaný v editoru  PA ignoruje.  

Způsob zobrazení  Pomocí  těchto  tlačítek  si  můžete  nastavit,  zda‐li  chcete  půlenou  obrazovku,  nebo  jaká má být šíře multimediální části výsledné html stránky. 

Vygenerování náhledu  Po  stisku  tohoto  tlačítka  se  vám  zobrazí  výsledná  html  stránka  (jak  to  uvidí  Strana | 30    

   

studenti). 

Vložení/Odebrání svazku MM&S  Pomocí  těchto  tlačítek  můžete  vložit  do  levé  poloviny  výsledné  půlené  obrazovky  celkovou  vlastní  animaci  (formátu  swf).  Tato  volba  se  využívá  jen  ve  výjimečných  případech, a proto ji nebudeme dále rozebírat. 

Horní lišta  Popíšeme jen tlačítka  , která nejsou obvyklá v jiných textových editorech. 

Symbol  Po stisku ikony Symbol (reprezentované znakem  : ) se objeví tabulka symbolů  ,  které je možno vkládat do textu.   

  Obrázek 4.4‐2 Vložit symbol 

Automaticky je zvolen styl Symbol. Pokud aplikujeme styl Symbol na vybraný text,  např.:  abcdefg,  který  byl  zapsán  stylem  Normální,  změní  se  styl  na  Symbol  a  text  bude vypadat takto: 

. 

Zabalit text  Po stisknutí tohoto tlačítka se zobrazí ve výsledné html stránce obrázek trojúhelníku  na začátku řádky:  Příklad  Schovaný text pomocí tlačítka Rámeček  V dalším odstavci musíte použít Rámeček.  Strana | 31    

   

Rámeček  Existují dvě možnosti využití tohoto tlačítka.  1. Pokud jste v předchozím odstavci použili tlačítko Zabalit text a v dalším odstavci  Rámeček,  pak  to  co  napíšete  pomocí  Rámeček,  bude  nejdříve  pro  studenta  schované. Poté co student klikne na trojúhelník, se mu schovaný text zobrazí.  Příklad  Schovaný text pomocí tlačítka Rámeček  2.  Pokud  na  předchozím  odstavci  nebylo  použito  tlačítko  Zabalit  text,  pak  se  napsaný text objeví v rámečku.  Napsaný text pomocí tlačítka Rámeček 

4.5 Informace o úkolu  Cíle:   Budete  umět  popsat  význam  položek  nacházejících  se  na  jednotlivých  kartách  formuláře popisujícího úkol. 

Informace o úkolu  Úkol  je  další  aktivita  na  druhé  hierarchické  úrovni  ve  struktuře  Plánu  kurzu.  Úkol  sestává většinou z textu a v mnoha případech, i z multimediálních komponent v PA  označovaných jako MM&S ‐ stejně jako u studijního článku. 

Karty  Pojďme se podívat na jednotlivé karty. Úkol má následující karty:  Obecné    Vstupní informace    Zadání    Řešení   

Obecné   Na kartě Obecné   se nacházejí následující položky:  Název úkolu ‐ Jedná se o název úkolu v plánu studia.  Stav ‐ Autor si zde vybere, v jakém stavu se studijní aktivita nachází. Základní stavy  Strana | 32    

   

jsou:  "není  určeno",  "pracovní  verze",  "finální  verze",  "aktualizovaná  verze".  Tato  položka je pouze informativní pro autora kurzu.  Obtížnost ‐ Položka určuje, jaká je obtížnost této studijní aktivity.  Autor  ‐  Zobrazují  se  zde  všichni  autoři  této  studijní  aktivity.  Autoři  se  zadávají  pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit.  Doporučený  čas  ‐  Tento  čas  představuje  odhadovaný  čas,  který  bude  student  potřebovat  pro  absolvování  této  aktivity.  Vy  jakožto  autor(ka)  musíte  tento  čas  odhadnout. Informace o doporučeném čase se zobrazuje u cílů úkolu.  Počet  bodů  ‐  Zde  jako  autor  určujete,  kolik  bodů  musí  minimálně  student  získat,  aby bylo možno úkol považovat za splněný. Zároveň se zde určí, kolik může student  maximálně získat bodů z tohoto úkolu.  Popis této aktivity ‐ Autor zde může stručně charakterizovat tento úkol.  Klíčová slova ‐ Zobrazují se zde všechna klíčová slova přiřazená k úkolu.   

  Obrázek 4.5‐1 Úkol – Obecné   

Vstupní informace   Na kartě Vstupní informace   se nacházejí následující důležité položky:  Pokyny  pro  tutora  ‐  Zde  jako  autor  napíšete  informace,  které  bude  potřebovat  budoucí tutor tohoto kurzu.   Strana | 33    

   

Úvodní slovo pro studenta ‐ Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro tento úkol.  Cíle ‐ Zde uvedete cíle úkolu. 

  Obrázek 4.5‐2 Úkol ‐ Vstupní informace   

Zadání  Karta  Zadání    slouží  k  definování  zadání  úkolu  pro  studenta.  Na  této  kartě  jsou  následující položky:  Zadání ‐ Zde jako autor napíšete celé zadání úkolu.  Hodnotící kritéria ‐ Zde studentovi naznačujete, jak budete hodnotit tento úkol.  Tipy pro řešení ‐ Zde můžete studentovi napovědět, jak má tuto úlohu řešit. 

Strana | 34    

   

  Obrázek 4.5‐3 Úkol ‐ Zadání 

Řešení  Karta  Řešení 

  slouží  k  formulaci  řešení.  To,  co  napíšete  na  tuto  kartu,  se 

studentovi nezobrazuje.  Na této kartě jsou následující položky:  Řešení ‐ Zde jako autor napíšete vámi navrhované řešení úkolu.   

  Obrázek 4.5‐4 Úkol ‐ Řešení 

Strana | 35    

   

4.6 Informace o cvičení  Cíle:   Budete  umět  popsat  význam  položek  nacházejících  se  na  jednotlivých  kartách  formuláře popisujícího cvičení. 

Informace o cvičení  Cvičení  je  další  aktivita  na  druhé  hierarchické  úrovni  ve  struktuře  Plánu  kurzu.  Cvičení  sestává  většinou  z  textu  a  v  mnoha  případech  i  z  multimediálních  komponent v PA označovaných jako MM&S ‐ stejně jako u studijního článku. 

Karty  Pojďme se podívat na jednotlivé karty. Cvičení má následující karty:  Obecné    Vstupní informace    Zadání    Návrh řešení   

Obecné   Na kartě Obecné   se nacházejí následující položky:  Název cvičení ‐ Jedná se o název cvičení v plánu studia.  Stav ‐ Autor si zde vybere, v jakém stavu se studijní aktivita nachází. Základní stavy  jsou:  "není  určeno",  "pracovní  verze",  "finální  verze",  "aktualizovaná  verze".  Tato  položka je pouze informativní pro autora kurzu.  Obtížnost ‐ Položka určuje, jaká je obtížnost této studijní aktivity.  Autor  ‐  Zobrazují  se  zde  všichni  autoři  této  studijní  aktivity.  Autoři  se  zadávají  pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit.  Doporučený  čas  ‐  Tento  čas  představuje  odhadovaný  čas,  který  bude  student  potřebovat  pro  absolvování  této  aktivity.  Vy  jakožto  autor(ka)  musíte  tento  čas  odhadnout. Informace o doporučeném čase se zobrazuje u cílů cvičení.  Popis této aktivity ‐ Autor zde může stručně charakterizovat toto cvičení.  Klíčová slova ‐ Zobrazují se zde všechna klíčová slova přiřazená k cvičení.  Strana | 36    

   

  Obrázek 4.6‐1 Cvičení ‐ Obecné 

  Vstupní informace   Na kartě Vstupní informace   se nacházejí následující důležité položky:  Pokyny  pro  tutora  ‐  Zde  jako  autor  napíšete  informace,  které  bude  potřebovat  budoucí tutor tohoto kurzu.   Úvodní slovo pro studenta ‐ Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro toto cvičení.  Cíle ‐ Zde uvedete cíle cvičení.   

Strana | 37    

   

  Obrázek 4.6‐2 Cvičení ‐ Vstupní informace   

Zadání  Karta Zadání   slouží k definování zadání cvičení pro studenta. Na této kartě jsou  následující položky:  Zadání ‐ Zde jako autor napíšete celé zadání cvičení.  Tipy pro řešení ‐ Zde můžete studentovi napovědět, jak má toto cvičení řešit.   

  Obrázek 4.6‐3 Cvičení – Zadání 

  Strana | 38    

   

Návrh řešení  Karta  Návrh  řešení    slouží  k  formulaci  správného  řešení.  To  co  napíšete  na  tuto  kartu, se studentovi zobrazuje.  Na této kartě jsou následující položky:  Řešení  ‐  Zde  jako  autor  napíšete  vámi  navrhované  řešení  cvičení.  Pomocí  tohoto  řešení si student může zkontrolovat, že správně toto cvičení vyřešil.   

  Obrázek 4.6‐4 Cvičení ‐ Návrh řešení   

4.7 Informace o diskuzi  Cíle:   Budete  umět  popsat  význam  položek  nacházejících  se  na  jednotlivých  kartách  formuláře popisujícího diskuzi. 

Informace o diskuzi  Diskuze  je  další  aktivita  na  druhé  hierarchické  úrovni  ve  struktuře  Plánu  kurzu.  Diskuze  sestává  většinou  z  textu  a  v  některých  případech  i  z  multimediálních  komponent v PA označovaných jako MM&S ‐ stejně jako u studijního článku.  Diskuze se nevkládá do e‐booku.    Strana | 39    

   

Karty  Pojďme se podívat na jednotlivé karty. Diskuze má následující karty:  Obecné    Vstupní informace    Zadání   

Obecné   Na kartě Obecné   se nacházejí následující položky:  Název diskuze ‐ Jedná se o název diskuze v plánu studia.  Stav ‐ Autor si zde vybere, v jakém stavu se studijní aktivita nachází. Základní stavy  jsou:  "není  určeno",  "pracovní  verze",  "finální  verze",  "aktualizovaná  verze".  Tato  položka je pouze informativní pro autora kurzu.  Obtížnost ‐ Položka určuje, jaká je obtížnost této studijní aktivity.  Autor  ‐  Zobrazují  se  zde  všichni  autoři  této  studijní  aktivity.  Autoři  se  zadávají  pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit.  Doporučený  čas  ‐  Tento  čas  představuje  odhadovaný  čas,  který  bude  student  potřebovat  pro  absolvování  této  aktivity.  Vy  jakožto  autor(ka)  musíte  tento  čas  odhadnout. Informace o doporučeném čase se zobrazuje u cílů diskuze.  Popis této aktivity ‐ Autor zde může stručně charakterizovat tuto diskuzi. 

  Obrázek 4.7‐1 Diskuze ‐ Obecné 

Strana | 40    

   

Vstupní informace   Na kartě Vstupní informace   se nacházejí následující důležité položky:  Pokyny  pro  tutora  ‐  Zde  jako  autor  napíšete  informace,  které  bude  potřebovat  budoucí tutor tohoto kurzu.   Úvodní slovo pro studenta ‐ Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro tuto diskuzi.  Cíle ‐ Zde uvedete cíle diskuze.   

  Obrázek 4.7‐2 Diskuze ‐ Vstupní informace   

Zadání  Karta  Zadání    slouží  k  definování  zadání  diskuze.  Zde  definujete,  na  jaké  téma  chcete vyvolat diskuzi se studenty. Na této kartě jsou následující položky:  Zadání ‐ Zde jako autor napíšete téma vyvolávané diskuze.   

Strana | 41    

   

  Obrázek 4.7‐3 Diskuze – Zadání   

4.8 Informace o autotestech, testech a anketách  Cíle:   Budete  umět  popsat  význam  položek  nacházejících  se  na  jednotlivých  kartách  formuláře popisujícího autotesty, testy a ankety. 

Informace o autotestech, testech a anketách  Dalšími aktivitami jsou autotesty, testy a ankety. Všechny tyto tři aktivity mají stejný  formulář.  Do e‐booku se z těchto tří typů aktivit vkládají pouze autotesty. Ostatní typy aktivit  se vkládají pouze do LMS (Learning Management System). 

Karty  Pojďme se podívat na jednotlivé karty. Všechny tři aktivity mají následující karty:  Obecné    Vstupní informace    Seznam otázek    Strana | 42    

   

Obecné   Na kartě Obecné   se nacházejí následující položky:  Název aktivity ‐ Jedná se o název aktivity v plánu studia.  Stav ‐ Autor si zde vybere, v jakém stavu se studijní aktivita nachází. Základní stavy  jsou:  "není  určeno",  "pracovní  verze",  "finální  verze",  "aktualizovaná  verze".  Tato  položka je pouze informativní pro autora kurzu.  Obtížnost ‐ Položka určuje, jaká je obtížnost této studijní aktivity.  Autor  ‐  Zobrazují  se  zde  všichni  autoři  této  studijní  aktivity.  Autoři  se  zadávají  pomocí formulářů, které se vyvolají po stisknutí tlačítka Upravit.  Doporučený  čas  ‐  Tento  čas  představuje  odhadovaný  čas,  který  bude  student  potřebovat  pro  absolvování  této  aktivity.  Vy  jakožto  autor(ka)  musíte  tento  čas  odhadnout. Informace o doporučeném čase se zobrazuje u cílů diskuze.  Počet  bodů  (pouze  u  testu)  ‐  Zde  jako  autor  určujete,  kolik  bodů  musí  minimálně  student získat, aby bylo možno test považovat za splněný. Zároveň se zde určí, kolik  může  student  maximálně  získat  bodů  z  tohoto  testu.  Maximální  počet  bodů  se  vyplňuje automaticky ‐ přebírá se z otázek.  Popis této aktivity ‐ Autor zde může stručně charakterizovat autotest, test, nebo  anketu. 

  Obrázek 4.8‐1 Autotest ‐ Obecné 

Strana | 43    

   

Vstupní informace   Na kartě Vstupní informace   se nacházejí následující důležité položky:  Pokyny  pro  tutora  ‐  Zde  jako  autor  napíšete  informace,  které  bude  potřebovat  budoucí tutor tohoto kurzu.   Úvodní slovo pro studenta ‐ Zde jako autor uvedete úvodní slovo pro tuto aktivitu.  Cíle ‐ Zde uvedete cíle aktivity.   

  Obrázek 4.8‐2 Autotest ‐ Vstupní informace   

Seznam otázek  Karta  Seznam  otázek 

  slouží  k  vybrání  seznamu  otázek,  které  patří  do  této 

aktivity. Otázky se vybírají z databáze otázek. Práci s manažerem otázek si ukážeme  později.  Na této kartě jsou následující položky:  Seznam otázek ‐ Zde se zobrazuje seznam přiřazených otázek k této aktivitě.   

Strana | 44    

   

  Obrázek 4.8‐3 Autotest ‐ Seznam otázek     

Strana | 45    

   

5 Tvorba obsahu kurzu  V předcházející kapitole jsme si teoreticky popsali význam jednotlivých položek na  formulářích  popisujících  studijní  aktivity.  V  této  kapitole  se  ukážeme  prakticky  postupy při tvorbě obsahu jednotlivých typů studijních aktivit. 

Cíle:   V této kapitole se naučíte:  měnit a přidávat autory ke studijní aktivitě,  vytvořit klíčová slova,  používat styly,  vložit multimediální komponenty do studijních aktivit,  jak postupovat při tvorbě jednotlivých typů studijních aktivit. 

5.1 Obecné ovládání aplikace ProAuthor  Cíle:   V tomto studijním článku se naučíte:  měnit a přidávat autory ke studijní aktivitě,  základní formátování textu ve vybraných textových polích. 

Obecné ovládání aplikace ProAuthor  V  tomto  studijním  článku  si  popíšeme  obecné  ovládání  aplikace  ProAuthor.  Toto  popisované ovládání je stejné na všech  formulářích  popisujících jednotlivé studijní  aktivity. Popíšeme si zde jen ty nejzákladnější položky. 

Název aktivity  U každé aktivity se nachází název aktivity. Tento název můžete kdykoliv měnit. 

Autor aktivity  Pokud  chcete  změnit  autora  aktivity  nebo  připsat  více  autorů  aktivity,  postup  můžete vidět na animaci  . 

Strana | 46    

   

  Obrázek 5.1‐1 Změna autorů u studijní aktivity   

Formátovatelná textová pole  "Pokyny pro tutora", "Úvodní slovo pro studenta" a "Cíle" lze formátovat. Můžeme  použít  písmo  normální,  tučné,  kurzívu  a  tučnou  kurzívu.  K  tomu  použijeme  známá  formátovací  tlačítka  B  a  I,  která  fungují  jako  přepínač.  Klávesové  zkratky:  Ctrl+B  (tučně)  a  Ctrl+I  (kurzíva).  Můžeme  používat  seznamy  s  odrážkami  a  horní  či  dolní  index. Můžeme do popisovaných textových polí přenést text z jiné aplikace, např. z  Wordu.  Zde  lze  požít  známé  klávesové  zkratky  Ctrl+C,  Ctrl+V.  Text  je  vložen  "bez  formátování",  použité  písmo  Arial.  Formátovací  tlačítka  jsou  vidět  na  následujícím  obrázku.  Pokud  máte  nainstalovaný  MS  WORD,  máte  přístupné  také  poslední  tlačítko, které slouží pro kontrolu pravopisu. Jazyk pro kontrolu pravopisu se vybírá  na  základě  nastaveného  jazyku  na  kartě  Obecné.  Aby  kontrola  mohla  fungovat,  musíte mít v aplikaci MS WORD nainstalovaný patřičný jazyk.     

V textových polích lze pro výběr veškerého textu použít zkratku Ctrl+A (vybrat vše).  Strana | 47    

   

Výběr  slova  se  provádí  poklepáním  na  slovo.  Výběr  bloku  textu  známými  způsoby  (tažením  nebo  klepneme  na  začátek,  podržíme  Shift  a  klepneme  na  konec  bloku).  Při  editaci  lze  využívat  další  známé  zkratky:  Ctrl+Z  (zpět)  a  Ctrl+Y  (znovu).  Opakovaným  použitím  Ctrl+Z  se  můžeme  vracet  i  o  několik  kroků  zpět.   Vybírat text můžeme známým způsobem i pomocí klávesnice (slouží k tomu klávesy  Shift+Home, Shift+End, Ctrl+Shift+Home, Ctrl+Shift+End, Shift + kurzorové klávesy  použité samostatně či v kombinaci s klávesou Ctrl). 

5.2 Tvorba obsahu studijního článku  Cíle:   V tomto studijním článku se naučíte:   vytvořit klíčová slova,   používat styly,   vložit multimediální komponenty do studijního článku,   vytvořit odkazy na multimediální komponenty z textu,   vytvořit zabalující se text,   zarámovat text,   změnit rozložení stránky,   vložit PDF dokument do studijního článku,   vložit jinde vytvořenou HTML stránku do studijního článku. 

  Tvorba obsahu studijního článku  Nyní  si  ukážeme  prakticky,  jak  se  vytváří  studijní  články.  Ukážeme  si  následující  body:  1

Jak vytvořit klíčová slova 

2

Použití stylů 

3

Jak vložit multimediální komponentu do studijního článku 

4

Jak vytvořit odkaz na multimediální komponentu z textu 

5

Jak vytvořit zabalující se text  Strana | 48  

 

   

6

Jak zarámovat text 

7

Jak změnit rozložení stránky 

8

Jak vložit PDF dokument 

9

Jak vložit jinde vytvořenou HTML stránku 

 

Jak vytvořit klíčová slova  Na animaci   je ukázáno, jak vytvořit klíčová slova. Tato klíčová slova jsou přiřazena  pouze k vybranému studijnímu článku. Jednou vytvořená klíčová slova lze použít i u  jiných studijních aktivit. V závěru animace je vidět, jak uvidí student klíčová slova ve  svém článku.   

  Obrázek 5.2‐1 Jak vytvořit klíčová slova   

Použití stylů  Na animaci   je vidět, jak se pracuje se styly. Pomocí stylu Kód HTML je ukázáno,  jak je možné vytvořit vnořené číslované seznamy.   

Strana | 49    

   

  Obrázek 5.2‐2 Použití stylů 

  Jak vložit multimediální komponentu do studijního článku  Animace 

  nám  znázorňuje  jak  vložit  jakoukoliv  multimediální  komponentu  do 

studijního článku. Význam jednotlivých komponent si vysvětlíme později. Příklad se  týká vložení obrázku.   

  Obrázek 5.2‐3 Vložení obrázku 

Strana | 50    

   

Jak vytvořit odkaz na multimediální komponentu z textu  Animace   nám ukazuje, jak se vloží odkaz na multimediální komponentu (MM&S),  která  se  nachází  v  levé  části  dělené  obrazovky.  Pokud  si  nastavíte,  že  nechcete  dělenou obrazovku, je zbytečné vkládat tímto způsobem odkazy na MM&S.   

  Obrázek 5.2‐4 Jak vytvořit odkaz na multimediální komponentu z textu   

Jak vytvořit zabalující se text  Toto  je  zajímavá  funkce,  která  vám  umožní  jednoduše  vytvořit  zabalený  text  a  po  kliknutí  na  symbol  trojúhelníku  se  schovaný  text  rozbalí.  Ukázka,  jak  vytvořit  zabalený text, je znázorněna na animaci  .   

Strana | 51    

   

  Obrázek 5.2‐5 Jak vytvořit zabalený text 

  Jak zarámovat text  Animace   znázorňuje, jak jednoduše vytvořit zarámovaný text. 

  Obrázek 5.2‐6 Jak vytvořit rámeček   

Strana | 52    

   

Jak změnit rozložení stránky  Vy jako autor(ka) můžete určit, zdali má být stránka rozdělena na 2 části, kdy jedna  část je určena pro multimediální komponenty a druhá část je určena pro text. Tento  stav  je  standardně  nastaven.  Na  animaci 

  je  znázorněno,  jak  zrušíte  dělenou 

obrazovku a jak nastavíte vlastní šíři dělené obrazovky.   

  Obrázek 5.2‐7 Jak změnit rozložení stránky   

Jak vložit PDF dokument  Pokud  nechcete  využít  editor  PA  pro  tvorbu  textu  a  máte  celý  text  jednoho  studijního  článku  vytvořený  v  pdf  formátu,  můžete  se  podívat  na  animaci  ,  jak  vložit pdf soubor do studijního článku.   

Strana | 53    

   

  Obrázek 5.2‐8 Jak vložit PDF dokument   

Jak vložit jinde vytvořenou HTML stránku  Poslední animace   nám ukazuje, jak je možné vložit do PA jinde vytvořenou html  stránku. Pokud html stránka není vytvořena pouze z jednoho souboru, je zapotřebí  vložit  do  PA  i  tyto  ostatní  soubory.  Tyto  soubory  vložíme  pomocí  MM&S  komponenty typu Složka. 

  Obrázek 5.2‐9 Vložení HTML stránky 

Strana | 54    

   

5.3 Vložení pdf souboru do studijního článku  Cíle:   Cílem tohoto cvičení je zkusit si vložit do PA obrázek pdf soubor a na základě těchto  2 souborů vytvořit celý studijní článek. 

Zadání:  

Vložení pdf souboru do studijního článku  Otevřete si svůj kurz a vyberte si některý studijní článek. Vaším úkolem je vytvořit  studijní článek, který je založený na pdf souboru.   Vyzkoušejte následující varianty:  1

Studijní článek bude mít nedělenou html stránku. 

2

Studijní  článek  bude  mít  dělenou  html  stánku.  V  levé  části  stránky  by  se  měl  zobrazit obrázek. V pravé části stránky se zobrazí vámi vložený pdf soubor. 

Pro  řešení  tohoto  cvičení  použijte  jakýkoliv  pdf  soubor  a  jakýkoliv  obrázek.  Pokud  nemáte žádný obrázek nebo pdf soubor na disku, najděte si nějaký vhodný soubor  na internetu.  Provedené změny uložte do kurzu. 

Tipy pro řešení:   Pokud si nebudete vědět rady, postup najdete v předcházejícím studijním článku. 

5.4 Napsání textu ve studijním článku  Zadání:  

Napsání textu ve studijním článku  Použijte  vámi  vytvořený  kurz,  ve  kterém  si  vyberete  prázdný  studijní  článek,  případně  vytvořte  nový  studijní  článek.  V  tomto  studijním  článku  si  vyzkoušejte  následující činnosti:  Napište  text,  ve  kterém  se  budou  nacházet  kapitoly,  podkapitoly  (styly  Nadpis  1,  Nadpis 2, Nadpis 3) a normální text v odstavcích.  Vyzkoušejte kopírovat text přes schránku (Ctrl+c a Ctrl+v).  Strana | 55    

   

Vložte alespoň 2 obrázky do tohoto studijního článku.  Vyzkoušejte  náhled  pro  nastavení,  kdy  máte  dělenou  obrazovku  a  kdy  nemáte  dělenou obrazovku.  Vytvořte zarámovaný text.  Vytvořte text, který se bude schovávat.  Provedené změny uložte do kurzu. 

Tipy pro řešení:   Pokud si nebudete vědět rady, postup najdete v předcházejícím studijním článku. 

5.5 Tvorba obsahu úkolu, cvičení a diskuze  Cíle:   V tomto studijním článku se naučíte, jaká pole je zapotřebí vyplnit při definování:  úkolu,  cvičení,  diskuze. 

Tvorba obsahu úkolu, cvičení a diskuze  Úkol  Animace   nám ukazuje, jaká pole bychom měli vyplnit při tvorbě úkolu. Protože se  jedná o úkol, je zapotřebí vyplnit minimální a maximální počet bodů, které student  může získat za vypracování úkolu.   

Strana | 56    

   

  Obrázek 5.5‐1 Vložení úkolu   

Nezapomeňte,  že  během  zadávání  úkolu  máte  k  dispozici  Náhled.   Okna  Zadání  i  Řešení  umožňují  vložit  multimediální  komponenty  (MM&S),  tedy  např.  zadání  úkolu  i  jeho  řešení  ve  formě  obrázku.  Vkládání  multimediálních  komponent se dělá stejným způsobem jako u studijního článku. 

Cvičení  Animace 

  nám  ukazuje,  která  pole  bychom  měli  vyplnit  u  cvičení.  Můžeme  si 

všimnout,  že  u  cvičení  nezadáváme  počet  bodů.  U  cvičení  nezapomeňte  vložit  Návrh řešení. Návrh řešení se studentovi zobrazuje, pomocí něho si může student  zkontrolovat, zda‐li cvičení vypracoval správně.   

Strana | 57    

   

  Obrázek 5.5‐2 Vložení cvičení 

Také zde u Zadání, Tipů pro řešení a Návrhu řešení můžete vkládat multimediální  komponenty (MM&S). 

Diskuze  Animace   nám ukazuje, jaká pole bychom měli vyplnit u diskuze. Aktivita diskuze  se nevkládá do e‐booku.   

  Obrázek 5.5‐3 Vložení diskuze 

Strana | 58    

   

5.6 Tvorba úkolu, cvičení a diskuze  Zadání:  

Tvorba úkolu, cvičení a diskuze  Vytvořte si 3 studijní aktivity:   úkol,   cvičení,   diskuzi    Na těchto aktivitách si vyzkoušejte:   vyplnit všechna povinná pole pro tyto typy aktivit,   použít styly a výsledky si zkontrolujte pomocí náhledu,   vložit  obrázky  do  těchto  aktivit.    (Výsledky  své  práce  si  zkontrolujte  pomocí  náhledu.)    Provedené změny uložte do kurzu. 

Tipy pro řešení:   Pokud si nebudete vědět rady, postup najdete v předcházejícím studijním článku.  Nezapomeňte, že existuje i náhled pro úvodní slovo a cíle. 

5.7 Tvorba obsahu autotestu, testu a ankety  Cíle:   V tomto studijním článku se naučíte, která pole je zapotřebí vyplnit při definování:  autotestů,  testů,  anket. 

Tvorba obsahu autotestu, testu a ankety  Autotest  a  test  se  vytváří  obdobně.  U  testu  navíc  jako  autor  musíte  definovat  minimální počet bodů. Maximální počet bodů se spočítá sám (na základě bodového  Strana | 59    

   

ohodnocení každé otázky). 

Autotest  Na animaci   je vidět, jak se definuje autotest.    

  Obrázek 5.7‐1 Vložení autotestu   

Test  Vložení  testu  je  obdobou  vložení  autotestu.  Postupujete  stejně  jako  při  vložení  autotestu.  Jediný  rozdíl  je  v  tom,  že  test  není  možno  spouštět  při  studiu  e‐booku,  ale jen v prostředí LMS po zadání a rozdání tutorem. Seznam otázek pro autotesty i  pro  testy  je  společný.  Typický  obrázek  charakterizující  tvorbu  otázek  testu  je  na  obrázku  .   

Strana | 60    

   

  Obrázek 5.7‐2 Defince testové otázky   

Anketa  Při  vytváření  ankety  postupujeme  obdobně  jako  při  tvorbě  autotestu 

.  Otázky 

vytváříme  popsaným  způsobem.  Jedná  se  však  o  seznam  otázek  pro  ankety,  a  máme  proto  na  výběr  jen  tři  možnosti.  Otázky  můžeme  kdykoliv  měnit.  Veškeré  změny  v  otázkách  se  automaticky  projeví  u  ankety,  kde  je  změněná  otázka  již  přiřazena. Na obrázku   je ukázáno, jak vypadá formulář pro definování anketních  otázek.   

Strana | 61    

   

  Obrázek 5.7‐3 Defince anketní otázky   

5.8 Vytvořte si svůj první autotest  Cíle:   Cílem tohoto cvičení je procvičit si práci s autotesty. 

Zadání:  

Vytvořte si svůj první autotest  1.Vytvořte novou studijní aktivitu autotest.   2.Do autotestu vložte následující typy otázek:  otázka typu Ano/Ne  otázka typu Jedna správně  otázka typu více správně  3.Podívejte se na náhled a vyzkoušejte si odpovědět na otázky ve vygenerovaném  autotestu.  4.Přiřaďte k zadání otázky malý obrázek a změňte text v některých otázkách.  5.Podívejte se na náhled a vyzkoušejte si odpovědět na otázky ve vygenerovaném  autotestu.  Strana | 62    

   

Provedené změny uložte do kurzu. 

Tipy pro řešení:   Pokud si nebudete vědět rady, postup najdete v předcházejícím studijním článku. 

  5.9 Vytvoření klíčových slov  Cíle:   Cílem cvičení je vyzkoušet si práci v ProAuthoru s klíčovými slovy. 

Zadání:  

Vytvoření klíčových slov  Vytvořte několik klíčových slov a přiřaďte různá klíčová slova do různých studijních  aktivit. U studijních aktivit vyzkoušejte náhled.  Provedené změny uložte do kurzu. 

Návrh řešení:   Možný postup tvorby klíčových slov je znázorněn na následující animaci: 

  Obrázek 5.9‐1 Jak vytvořit klíčová slova 

Strana | 63    

   

6 Vkládání multimediálních komponent  V předcházející kapitole jsme si ukázali, jak se vkládá obrázek do studijního článku.  ProAuthor  umožňuje  práci  s  řadou  dalších  multimediálních  komponent.  V  této  kapitole se seznámíme s těmi nejdůležitějšími MM&S komponentami. 

Cíle:   V této kapitole se naučíte pracovat se základními typy multimediálních komponent  v ProAuthoru.   

6.1 Vkládání multimediálních komponent  Cíle:   V  tomto  studijním  článku  se  naučíte  základní  2  cesty  přístupu  k  databázi  multimediálních komponent. 

Vkládání multimediálních komponent  Veškeré  multimediální  komponenty  je  možné  vkládat  do  PA  pomocí  správce  komponent  MM&S.  V  následujících  studijních  článcích  si  podrobněji  ukážeme,  jak  se pracuje s komponentami.  

Správce komponent MM&S  Správce komponent MM&S slouží k dvěma základním účelům:  1.ke vkládání a editaci multimediálních komponent do PA,  2.k  jejich  následnému  přiřazování  do  objektů  PA  (zejména  do  studijních  článků,  úkolů a cvičení).   

Editace multimediálních komponent   Nyní  si  ukážeme  1.  možnost,  kdy  chceme  editovat  jednotlivé  multimediální  komponenty.  Správce komponent MM&S můžeme vyvolat z hlavní nabídky PA volbou:   Komponenty   MM&S:  Strana | 64    

   

  Obrázek 6.1‐1 Otevření Správce komponent MM&S  vyvoláme okno Správce komponent:   

  Obrázek 6.1‐2 Okno Správce komponent 

V  tomto  stavu  můžeme  pouze  vytvářet  nové  komponenty  nebo  stávající  komponenty upravovat. Nyní je možné přiřazovat ke studijním aktivitám.    Strana | 65    

   

Přiřazení komponenty k aktivitě  Jiná možnost je vyvolání správce komponent MM&S při práci s "aktivitou" (např. se  studijním článkem), z editoru článků při zvolené kartě Studijní text z nabídky Vložit   Vložit MM&S nebo stiskem tlačítka  

 

V  tomto  okamžiku  se  zpřístupní  také  tlačítko  Přiřadit.  Tímto  tlačítkem  se  pak  vybraná  multimediální  komponenta  přiřazuje  ke  studijní  aktivitě.  V  tomto  režimu  můžeme také multimediální komponenty přidávat, mazat i měnit. 

6.2 Vložení obrázku  Cíle:   Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním obrázků do studijních aktivit. 

Vložení obrázku  V  tomto  studijním  článku  si  ukážeme  podrobněji,  jak  se  vkládají  obrázky  do  studijních  aktivit.  Animace    ukazuje,  jak  se  vloží  obrázek  do  studijního  článku.  Z  animace  je  patrné,  že  musíte  věnovat  pozornost  definování  názvů  obrázků.  Pokud  nevyplníte Zobrazovaný nadpis, pak se nad obrázkem studentům nezobrazí žádný  název obrázku. Vkládat můžeme obrázky ve formátu jpg, gif, png. 

  Obrázek 6.2‐1 Vložení obrázku 

Strana | 66    

   

 

Další  možností  je  vkládat  obrázky  přímo  do  textu.  K  tomuto  účelu  slouží  multimediální komponenta typu "Obrázky v textu". Animace   ukazuje, jak se vloží  na  první  řádek  v  odstavci  obrázek.  Poté  je  vlastnost  obrázku  změněna  tak,  že  obrázek  začne  být  obtékaný  textem  pomocí  zaškrtnutí  volby  "Obrázek  obtékaný  textem". 

  Obrázek 6.2‐2 Vložení obrázku do textu 

6.3 Vložení animace  Cíle:   Cílem je podrobněji se seznámit vkládáním animací do studijních aktivit. 

Vložení animace  Postup  je  obdobný  jako  u  vložení  obrázku.  Nejdříve  musíme  vyvolat  manažera  multimediálních komponent a v něm si vybrat typ komponenty Animace. Klikneme  vlevo  na  ikonu  Animace.  Klikneme  vlevo  dole  na  Nová  animace.  Na  kartě  Hotová  animace  zadáme  do  pole  Název  animace  vhodný  název.  V  oblasti  Soubory  s  animací  klikneme  na  Vložit.  Objeví  se  klasické  okno  Windows  pro  zadání  cesty  k  souboru  a  volby  souboru.  Vybereme  animaci,  klikneme  na  Otevřít.  Můžeme  si  ji  přehrát  kliknutím  na  tlačítko  „Náhled".  Pokud  se  jedná  o  její  konečnou  podobu,  Strana | 67    

   

označíme  Finální  verze.  Měli  bychom  věnovat  pozornost  doporučenému  rozměru  animace  (šířce  a  výšce).  Můžeme  vložit  i  „Zabalený  zdrojový  kód",  tzn.  zkomprimovanou 

zdrojovou 

animaci 

ve 

formátu 

zip 

či 

rar.  

Kartu  Popis  k  vytvoření  používáte  v  případě,  že  jste  s  někým  domluveni  na  vytvoření  animace  a  jemu  tato  forma  zadání  vyhovuje.  V  novém  okně,  které  se  objeví,  máme  možnost  zvolit  „Dimenzi"  hotové  animace,  jakou  požadujeme  (2D  nebo 3D), a případně „Nestandardní ovládání" animace. Další volba umožňuje vložit  animaci připravenou v nějakém jiném formátu a odborník, s kterým jste domluveni  na  takové  formě  spolupráce,  ji  již  zpracuje.  Jiná  možnost,  jak  popsat  vytvoření  animace,  je  kliknutí  na  „Nová  scéna",  (uprostřed  dole),  objeví  se  „Scéna  001".  Jednotlivé scény pak mohou reprezentovat klíčové okamžiky animace. Kliknutím na  „  Pozadí  "  je  možné  vybrat  pozadí  animace.  Ostatní  informace,  pokud  nevytváříte  animace sami, vyplňujte pouze po domluvě s odborníkem. Je možné, že jemu bude  vyhovovat zcela jiný způsob zadání pro následné vytvoření animace.  Následující animace   ukazuje vložení animace a její přiřazení do studijního článku.    

  Obrázek 6.3‐1 Vložení animace   

Strana | 68    

   

6.4 Vložení videa  Cíle:   Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním videí do studijních aktivit. 

Vložení videa  Do  PA  vkládáme  video  nejčastěji  v  souborech  s  příponou  avi  (popřípadě  *.asf,  *.wmv, *.mpg). Jedná se o kontejner, ve kterém je komprimované video např. DivX.  Příslušný  kodek  (kodeky)  umožňující  přehrání  videa  musí  být  nainstalován(y)  v  počítači.  Kodeky  získáme  většinou  na  webových  stránkách.  Pokud  ve  svém  kurzu  používáte  videa,  musíte  budoucím  studentům  napsat,  jaké  kodeky  budou  potřebovat pro přehrání videa. Tuto informaci je nejvhodnější napsat na formuláři  popisující kurz na kartě Ostatní informace v poli Softwarové požadavky kurzu.  Následující animace  , kterou spustíme kliknutím v ploše animace, ukazuje vložení  videa do PA a následné přiřazení tohoto videa studijnímu článku.  

  Obrázek 6.4‐1 Vložení videa   

Strana | 69    

   

6.5 Vložení audia  Cíle:   Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním audia do studijních aktivit. 

Vložení audia  Zvuky  bývají  většinou  obsaženy  v  animacích  či  videích.  Pokud  potřebujeme  vložit  samotné audio, sledujte informace v následující animaci, kterou spustíme kliknutím  v  její  ploše.  V  případě  dělené  obrazovky  nezapomeňte  vložit  náhledový  obrázek.  Také  opět  nezapomeňte  budoucím  studentům  napsat,  jaké  kodeky  jste  použili  u  audií (pokud jste použili nestandardní kodeky). 

  Obrázek 6.5‐1 Vložení audia 

6.6 Vložení odkazu  Cíle:   Cílem  je  podrobněji  se  seznámit  s  vkládáním  odkazů  na  webové  stránky  do  studijních aktivit. 

Vložení odkazu  Tato komponenta se používá pro vytvoření odkazu ze studijní aktivity na jakoukoliv  webovou stránku. Na animaci   je vidět celý postup tvorby odkazu.  

Strana | 70    

   

  Obrázek 6.6‐1 Vložení odkazu 

6.7 Vložení vzorců  Cíle:   Cílem  je  podrobněji  se  seznámit  s  vkládáním  obrázků  typu  vzorec  do  studijních  aktivit. 

Vložení vzorců  ProAuthor vkládá do html stránek vzorce pomocí obrázků. Existují v ProAuthoru 3  možné způsoby, jak vytvořit vzorec.  1.Vzorec vytvořit v jiné aplikaci a pak ho uložit jako obrázek ve formátu gif nebo jpg  ,  2.pomocí kódu LaTex  ,  3.pomocí editoru vzorců  .  Takto vytvořený vzorec je pak možné vložit do PA.   

Strana | 71    

   

  Obrázek 6.7‐1 Vložení vzorce 

  Obrázek 6.7‐2 Vložení vzorce pomocí LaTex   

Rozdíl  mezi  komponentou  typu  Obrázek  a  Vzorec  je  takový,  že  pokud  používáme  dělenou  html  obrazovku,  obrázky  z  komponenty  typu  Obrázek  se  vkládají  do  levé  části  html  stránky.  Obrázky  z  komponenty  typu  Vzorec  se  vždy  vkládají  do  textu.  Proto  je  možné  pomocí  této  komponenty  vkládat  vybrané  obrázky  do  pravé  části  obrazovky.  Strana | 72    

   

6.8 Vložení souboru  Cíle:   Cílem je podrobněji se seznámit s vkládáním souborů do studijních aktivit. 

Vložení souboru  Tato multimediální komponenta se vždy vkládá přímo do textu. Chová se pak jako  hypertextový odkaz. Často slouží k tomu, aby si student mohl stáhnout daný soubor  do svého počítače a dále s ním pracovat. Vložení této komponenty ukáže následující  animace, kterou spustíte kliknutím v ploše této animace. 

  Obrázek 6.8‐1 Vložení souboru 

  Odkazy na soubory lze vkládat kdekoliv v textu. 

  6.9 Vložení více souborů  Cíle:   Cílem  je  podrobněji  se  seznámit  s  vkládáním  podpůrných  souborů  pro  studijní  aktivitu.  Strana | 73    

   

Vložení více souborů  Občas  je  zapotřebí  k  html  stránce  připojit  více  souborů.  Např.  vytvoříte  animaci  pomocí nějakého SW a ten vygeneruje několik souborů. Na animaci   je vidět, jak  se v takovém případě postupuje. V prvním kroku se studijnímu článku přiřadí hlavní  soubor  s  animací.  V  druhém  kroku  se  studijnímu  článku  přiřadí  všechny  ostatní  soubory. 

  Obrázek 6.9‐1 Vložení podpůrných souborů pro animaci   

6.10 Multimediální komponenty  Cíle:   Cílem tohoto cvičení je procvičit si práci s různými typy MM&S komponentami. 

Zadání:  

Multimediální komponenty  Vytvořte  si  studijní  článek,  ve  kterém  si  vyzkoušíte  použít  následující  typy  multimediálních komponent:  obrázek, animace, video, audio, odkaz na vámi vybranou webovou adresu, vzorec s  různým zarovnáním, soubor (tak aby se vytvořil na něj odkaz ze stránky).    Strana | 74    

   

Použijte vlastní soubory, pokud chcete, můžete si stáhnout potřebné soubory zde.  Provedené změny uložte do kurzu. 

Tipy pro řešení:   Pokud  si  nebudete  vědět  rady,  postupy  najdete  v  předcházejících  studijních  článcích.   

7 Základní možnosti exportu  Nyní jíž umíte vytvářet kurz v autorském systému ProAuthor. Vytvořený kurz je však  nutné  také  převést  do  formátů,  které  jsou  vhodné  pro  studium  studenty.  V  této  kapitole si ukážeme různé formy exportu kurzu do různých formátů.  

Cíle:   V této kapitole se naučíte:  vytvářet  si  jednoduše  dokumentaci,  která  je  vhodná  pro  autory  (popř.  tutory)  kurzu,  vytvářet elektronickou učebnici (e‐book),  vytvářet knihu, která je vhodná pro studenty,  vytvářet soubory vhodné pro import kurzu do LMS systémů.   

7.1 Dokumentace  Cíle:   V této kapitole se naučíte vytvářet si jednoduše dokumentaci, která je vhodná pro  autory (popř. tutory) kurzu. 

Dokumentace  Dokumentace  není  přímo  určená  pro  studenty,  ale  je  vhodná  pro  autora.  Dokumentace ke kurzu, vytvářená v PA, je textový dokument ve formátu rtf. Tento  soubor lze dále upravovat např. ve Wordu. Je možné uložit ho pak i ve formátu doc.  Nastavení  obsahové  struktury  dokumentu  (či  dokumentů)  ukazuje  animace 

. 

Strana | 75    

   

Máte tak možnost si nastavit jednotlivé položky, které chcete, aby se v dokumentaci  objevily.  Proces vytvoření dokumentace ke kurzu je zobrazen na následující animaci, kterou  spustíte kliknutím v ploše této animace.  

  Obrázek 7.1‐1 Nastavení a export dokumentace   

7.2 Tvorba dokumentace  Cíle:   Cílem cvičení je vyzkoušet si vytvořit dokumentaci s různým nastavením. 

Zadání:  

Tvorba dokumentace  Vyzkoušejte  si  vytvořit  dokumentaci  z  vámi  vytvořeného  kurzu.  Vyzkoušejte  jednotlivé typy dokumentace:  Plán studia  Aktivity  Celý kurz  Strana | 76    

   

Klíčová slova  Tutorská příručka   

Zkuste najít rozdíly mezi jednotlivými typy dokumentace. 

Tipy pro řešení:   Pokud si nebudete vědět rady, postup najdete v předcházejícím studijním článku. 

7.3 E‐book  Cíle:   V tomto studijním článku se naučíte vytvářet elektronickou učebnici (e‐book). 

E‐book  E‐book  je  jedna  z  důležitých  výstupních  forem  generovaných  PA.  Vytvoří  se  samospustitelná struktura html. Tato struktura je umístitelná na CD nebo na Web.  Na CD slouží jako doplněk jak distanční, tak i kombinované formy studia. Výhodou  této formy výstupu PA je zejména to, že student není omezován rychlostí připojení  k serveru LMS a nemusí se k serveru přihlašovat.  Vytvoření  e‐booku  je  jednoduché.  Seznámí  vás  s  tím  následující  animace,  kterou  spustíte kliknutím v ploše této animace. 

  Obrázek 7.3‐1 Export e‐book 

Strana | 77    

   

7.4 Kniha  Cíle:   V tomto studijním článku se naučíte vytvářet knihu, která je vhodná pro studenty. 

Vytvoření knihy  Dalším  zajímavým  typem  exportu  z  ProAuthoru  je  vytvoření  tzv.  knihy.  Při  tomto  typu exportu se převedou studijní aktivity do jednoho rtf souboru. Pokud otevřete  takto  vygenerovaný  dokument  v  MS  WORD,  můžete  využít  ve  Wordu  funkci  automatického  generování  obsahu.  Poté  je  vhodné  dokument  uložit  ve  formátu  doc. Po převodu do formátu doc se velikost souboru zpravidla radikálně zmenší.  Tato  forma  je  vhodná,  pokud  chcete,  aby  si  studenti  mohli  vytisknout  veškeré  studijní články a to včetně obrázků.   Export spustíte přes menu Kurz   Export   Kniha ‐ rtf dokument   Česky.    

  Obrázek 7.4‐1 Vytvoření knihy 

Strana | 78    

   

7.5 Standardy AICC, SCORM, záloha pro Moodle  Cíle:   V tomto studijním článku se naučíte vytvářet soubory vhodné pro import kurzu do  LMS systémů. 

Standardy AICC, SCORM, záloha pro Moodle  Dalším typem exportu jsou exporty do standardů AICC a SCORM. Tyto standardy je  možné  využít  pro  import  kurzů  do  různých  LMS  (Learning  Management  System)  systémů. Learning Management System je řídicí výukový systém (systém pro řízení  výuky), tedy aplikace řešící administrativu a organizaci výuky v rámci eLearningu.  ProAuthor  má  také  speciální  formát  AICC  pro  LMS  systém  EDEN,  který  umožňuje  jednoduchý převod kurzů z ProAuthoru do tohoto LMS systému.  Dalším  praktickým  výstupem  je  export  do  LMS  systému  Moodle.  Tento  export  vytvoří zip soubor, který je ve formátu zálohy kurzu z Moodle. V Moodle se použije  obnovení kurzu z této vytvořené zálohy. 

  Obrázek 7.5‐1 Export kurzu 

Strana | 79    

   

7.6 Tvorba exportů  Cíle:   Cílem  tohoto  cvičení  je  vyzkoušet  si  dva  nejzákladnější  typy  exportu  kurzu  z  PA,  které jsou vhodné pro studenty. 

Zadání:  

Tvorba exportů  Vyzkoušejte si vytvořit následující dva základní typy exportů:  1

e‐book, 

2

knihu. 

Při  tvorbě  e‐booku  si  vyzkoušejte  různá  nastavení  exportu  e‐booku.  Vyzkoušejte  změnit  také  obtížnosti  některých  studijních  aktivit  a  znova  vygenerujte  e‐book.  Všimněte si rozdílů při různých nastavení. 

Tipy pro řešení:   Pokud  si  nebudete  vědět  rady,  postupy  najdete  v  předcházejících  studijních  článcích.   

 

Strana | 80