Obsah :
1
Úvod ..................................................................................................... 8
2
Teoretická východiska........................................................................ 11 2.1
Definice přímých zahraničních investic v ČR ................................ 11
2.2
Definice přímých zahraničních investic v SR................................. 12
2.3
Nadnárodní společnost .................................................................... 13
2.4
Teorie přímých zahraničních investic ............................................. 15 2.4.1
Vývojové fáze působení přímých zahraničních investic ........ 16
3
Rozdělení přímých zahraničních investic........................................... 19
4
Složení přímé zahraniční investice..................................................... 21
5
Přínosy pro hostitelskou ekonomiku .................................................. 22 5.1
Mikroekonomický pohled ............................................................... 22
5.2
Makroekonomický pohled .............................................................. 23
6
Možné negativní důsledky spojené s PZI........................................... 25
7
Faktory ovlivňující příliv přímých zahraničních investic .................. 27
8
Historický vývoj ................................................................................. 32 Česká republika............................................................................... 33
8.1
8.1.1 8.2
Slovensko ........................................................................................ 36 8.2.1
9
10
CzechInvest ............................................................................ 34 Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu ............... 37
Investiční stimuly ............................................................................... 38 9.1
Aplikace systémů investičních stimulů v ČR.................................. 40
9.2
Aplikace systému investičních stimulů v SR .................................. 45
9.3
Investiční stimuly ve středoevropském regioně.............................. 46 Vývoj přílivu přímých zahraničních investic ..................................... 48
10.1
Teritoriální struktura ..................................................................... 48
10.1.1
Česká republika .................................................................... 48
10.1.2
Slovensko ............................................................................. 50
10.2
Sektorové rozdělení....................................................................... 50
10.2.1
Česká republika .................................................................... 51
10.2.2
Slovensko ............................................................................. 53
10.3
Struktura přímých zahraničních investic....................................... 54
10.3.1
Česká republika .................................................................... 54
10.3.2
Slovensko ............................................................................. 55
10.4
Ukazatel PZI/HDP ........................................................................ 56
10.4.1
Česká republika .................................................................... 56
10.4.2
Slovensko ............................................................................. 57
11
Budoucí vývoj PZI v České republice................................................ 58
12
Závěr................................................................................................... 61
13
Použitá literatura................................................................................. 63
14
Internetové zdroje............................................................................... 64
15
Přílohy ................................................................................................ 65
7
1
Úvod
Zahraniční investice ve formě půjček nebo vlastního kapitálu jsou důležitým zdrojem kapitálu pro hospodářský růst jak rozvojových zemí, tak i zemí s tranzitivní ekonomikou. Vlastní kapitál může být budˇ nepřímý(portfoliový) nebo přímý (přímé zahraniční investice PZI). PZI přinášejí o hodně víc než financování hospodářského růstu. Přinášejí také nové technologie, techniky řízení atd. PZI mohou být stimulované pomocí patentových technologií, přírodních zdrojů ap.
Přímé zahraniční investice mají v rozvojových zemích dlouhou historii. V průběhu času se měnil jejich objem podle toho, jak investoři reagovali na změny v investičním prostředí, které zahrnovalo vládní politiku vůči PZI. Proto trendy v PZI odrážejí změny v politických postojích k rozvojovým zemím od importu substitutů v 50.- 60. letech , přes rozvoj vedený přírodními zdroji v 70. letech, restrukturalizaci a přechod k tržní ekonomice v 80. letech, až po rostoucí úlohu soukromého sektoru v 90. letech.
Přímé zahraniční investice proudí hlavně do výrobního a zpracovatelského průmyslu. Tradičně jsou koncentrované do malé skupiny zemí, které jsou atraktivní pro umístění PZI. V minulosti byla tato atraktivnost spojovaná s vlastnictvím
přírodních
zdrojů
nebo
s velikostí
domácího
trhu.
S přechodem ke globalizované produkci a trhu se stává konkurenceschopnost hlavním determinantem přitažlivosti ekonomiky.
Největší hostitelskou rozvojovou zemí pro PZI je Čína, ale země střední a východní Evropy ji zdatně konkurují. Od poloviny 90. let obsazují tyto země stále vyšší příčky v množství přijatých PZI.
Ve své práci se budu zabývat přímými zahraničními investicemi plynoucími do České a Slovenské republiky, do nichž nadnárodní společnosti investují obrovské množství finančních prostředků.
8
První kapitola se zabývá teoretickými východisky, které jsou důležité pro pochopení zkoumané oblasti. V této kapitole je uveden pojem přímé zahraniční investice do kontextu jak světového , tak i českého a slovenského. Definuje základní pojmy jako je nadnárodní společnost a také obsahuje některé teorie přímých zahraničních investic. Podrobněji se budeme věnovat Dunningově komplexní teorii a vývojovými fázemi působení přímých zahraničních investic.
Druhá kapitola objasňuje teoretické pozadí přímých zahraničních investic, jejich definice a základní teoretické postupy, které poskytují rámec pro analýzu dopadů přímých zahraničních investic na hostitelskou krajinu.
Třetí kapitola a čtvrtá kapitola se zabývá složením přímé zahraniční investice a rozdělením přímých zahraničních investic ze čtyř hledisek.
Pátá kapitola zkoumá přínosy přímých zahraničních investicí pro hostitelskou ekonomiku. Rozebereme si mikroekonomický a makroekonomický pohled.
Šestá kapitola se zabývá možnými negativními důsledky spojenými s přímými zahraničními investicemi. Sedmá kapitola zkoumá faktory ovlivňující příliv přímých zahraničních investic.
Osmá kapitola zkoumá PZI prostřednictvím historického vývoje v České a Slovenské republice. V této kapitole rozebereme také funkce, činnost a vliv obou státních agentur na podporu přílivu zahraničních investic, agentur CzechInvest a SARIO.
Neoddělitelnou součástí přílivu PZI do ekonomiky je politika investičních stimulů, která je zvlášť pro středoevropské země významná. Je to také vymezený právní rámec stimulů, výhod, které mohou investoři získat za podmínek, které musí investoři splnit, aby získali tyto výhody. Této politice investičních stimulů se podrobněji věnuje devátá kapitola.
9
Vývoji přílivu PZI do České republiky a na Slovensko je věnovaná desátá kapitola této práce. V této kapitole rozebereme příliv PZI z hlediska teritoriálního a také z hlediska struktury přímých zahraničních investic.
Jedenáctá kapitola nastiňuje budoucí vývoj PZI v České republice. Tato kapitola také shrnuje silné a slabé stránky České republiky a poukazuje nato co by se mělo zlepšit.
Cílem této práce je ukázat, že pomocí přímých zahraničních investic je možné zvýšit celkovou životní úroveň zkoumané krajiny a také zvýšit rating této krajiny v celosvětovém kontextu. Hlavní hypotézou je, že zapojení tranzitivních
ekonomik
z postsovětského
bloku
do
nadnárodních
a
mezinárodních seskupení přináší zvyšování celkové životní úrovně daných krajin a také přispívá ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti v globálním měřítku.
Jsem si vědom toho, že není v lidských silách a také vzhledem k omezenému rozsahu práce, obsáhnout tak rozsáhlou problematiku jako jsou přímé zahraniční investice. Mou snahou je vymezit konkrétní důvody přílivu PZI, faktory, které tento příliv ovlivňují a také nastínit tento problém ve středoevropském kontextu, konkrétně na příkladech České republiky a Slovenska.
V této práci využívám dostupnou odbornou literaturu a také internetové zdroje hlavně z důvodu získání empirických dat.
10
2
Teoretická východiska
2.1 Definice přímých zahraničních investic v ČR V České republice se uplatňuje definice PZI podle Devizového zákona. Pojem „přímá zahraniční investice“ je definován v České republice v zákoně č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 1 písm. k) tohoto zákona se přímou zahraniční investicí rozumí takové vynaložení
peněžních
prostředků
nebo
jiných
penězi
ocenitelných
majetkových hodnot nebo majetkových práv, jehož účelem
je založení,
získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě v podnikání v zahraničí, nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě v podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:
1.
vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření
2.
účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor
vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva, nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti, nebo nejméně 10 % hlasovacích práv, nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %
3.
další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi
ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí
4.
finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s
výkonem účinného vlivu na řízení podniku
5.
užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice
zisku).1
1
Zákon č.219/1995 Sb., devizový zákon, § 1, písmeno J- vymezení pojmů
11
2.2 Definice přímých zahraničních investic v SR Na Slovensku se uplatňuje definice přímých zahraničních investic podle Devizového zákona2. Ve smyslu tohoto zákona se přímou zahraniční investicí rozumí také vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo majetkových práv, jehož účelem je založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě v podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě v podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:.
1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření
2. účast na nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10% podílu na základním jmění obchodní společnosti, nebo nejméně 10% podílu na čistém obchodním jmění, nebo 10% hlasovacích práv
3. přijetí nebo poskytnutí úvěru investorem na podnikání, jestliže má investor na tomto podnikání účast dle bodu 1 nebo 2, nebo jestliže je finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku, který je porovnatelný s vlivem podílnictví dle bodu 1 a2
4. užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku)
Je zřejmé, že tyto dva devizové zákony mají mnoho podobných rysů, a jelikož byly přijímány v přibližně stejném období, tak se navzájem ovlivňovaly a vylepšovaly.
2
Zákon č.202/1995 Sb., devizový zákon, § 2, písmeno K- vymezení pojmů
12
Přímé zahraniční investice můžeme dělit na investice přijaté a poskytnuté. V nejvyspělejších zemích převládají přímé investice poskytované, v zemích s transformující se ekonomikou převládají investice přijaté.
2.3 Nadnárodní společnost Společnost se označuje jako nadnárodní, jestliže činnost této společnosti v zahraničí tvoří nejméně 30% podílu na jejím celkovém obratu3. Činnost v zahraničí je zajišťovaná prostřednictvím zahraničních poboček nebo dceřiných společností. Mezi formy kapitálových vstupů, které nejsou náročné na kapitálové investice, jsou licence, franchising, smlouva o řízení, zušlechťovací operace a mezinárodní výrobní kooperace.
Zahraniční pobočka je dílčí část nadnárodní organizace, která má omezené rozhodovací pravomoce. Obyčejně nese název mateřské společnosti. Finanční prostředky získává prostřednictvím úvěrů.
Zahraniční dceřiná společnost je napojená na mateřskou společnost jen prostřednictvím určitého vlastnického podílu, tzn. není organizačním článkem mateřské společnosti. Dceřinou společnost dělíme na tzv. subsidiary company (dceřiná společnost, ve které má mateřská firma kapitálovou účast na vlastnictví více jak 50 %) a tzv. affiliate company(dceřiná společnost, ve které má mateřská firma kapitálovou účast na vlastnictví méně jak 50 %). Zahraniční dceřiná společnost je tedy samostatný právní subjekt s vlastní právní subjektivitou.
Licence jsou jednou z často používaných vstupů na zahraniční trhy. Licence se využívá k vyjádření svolení k užití nehmotného statku jinou osobou. Při udělování licencí k využití předmětů průmyslového vlastnictví rozlišujeme licence k využívání patentů, průmyslových vzorů, ochranných známek či know-how. Vzájemné poskytování licencí je poměrně rozšířenou formou spolupráce mezi velkými firmami. Firmy na straně jedné výsledky svého výzkumu a vývoje pečlivě chrání a utajují a na straně druhé jsou ochotny si
3
Zákon č.219/1995 Sb., devizový zákon
13
vyměňovat
znalosti,
aby
předešly
ztrátám
vyvolaným
duplicitním
výzkumem. Prodej práv k využívání průmyslového vlastnictví zvažuje firma zejména v případech, kdy nemá možnost zavést výrobu, kdy je cílový trh politicky nestabilní
nebo příliš malý, nebo když obchodně politické,
devizové nebo celní bariéry neumožňují přímý vývoz na tento trh aj.
Další formou kapitálových vstupů, které nejsou náročné na kapitálové investice je franchising. Franchising je smluvní vztah mezi partnery, ve kterém poskytovatel licence - franšizér opravňuje a zavazuje jednotlivé nabyvatele licence – franšízanty užívat obchodní jméno nebo ochrannou známku a právo užívat předmět podnikání své společnosti tj. poskytuje know-how a nabyvatel se zavazuje zaplatit smluvně stanovenou odměnu a provozovat obchodní činnost v souladu s koncepcí franšizéra. Franšíza se uplatňuje v současné době zejména v maloobchodě, hotelnictví, v oblasti rychlého občerstvení, benzinových čerpadel aj. Franchising je kombinací tržní síly zavedeného know-how velké firmy s iniciativou soukromého vlastníka s nutnou odpovědností za dosažené výsledky hospodaření. Velkým společnostem umožňuje franchising rychlou internacionalizaci bez přílišné náročnosti na kapitálové zdroje a snížení rizik spojených s kapitálovými vstupy na zahraniční trhy.
Smlouvy o řízení představují zvláštní smluvní typ, jehož předmětem je poskytnutí řídících znalostí a řídících manažerů. Jedná se o přenos osvědčeného konceptu řízení do zahraničí. Manažerské know-how je považováno za nehmotný vklad do podnikání. Často se smlouvy o řízení využívaly při řízení podniků v rozvojových zemích nebo v období transformace v zemích střední a východní Evropy.
Podstatou zušlechťovacích operací je zpracování nebo přepracování surovin, materiálu do vyššího stupně finality popř. podoby hotového výrobku. Jsou někdy ozačovány jako outsourcing. Podíl vývozu po aktivním zušlechťování stoupá a již několik let představuje zhruba 30% celkového objemu českého vývozu.
14
Mezinárodní výrobní kooperace je založena na rozdělení výrobního programu mezi výrobce různých zemí, aniž by došlo k jejich kapitálovému spojení. Finální výrobek je pak kompletován buď jedním nebo oběma výrobci. Smlouvy o mezinárodní výrobní kooperaci byly častou formou spolupráce mezi socialistickými zeměmi a v současné době mají spíše formu strategických aliancí či mezinárodních konsorcií.
2.4 Teorie přímých zahraničních investic Mezi základní teoretické postupy , které poskytují rámec pro analýzu dopadů přímých zahraničních investic na hostitelskou krajinu, jsou klasická teorie mezinárodního obchodu, nová teorie obchodu (tzv. teorie industriální organizace) a teorie transakčních nákladů.
Klasická teorie mezinárodního obchodu zdůrazňuje vybavenost jednotlivých faktorů v ekonomice. Znamená to, že investice firem jsou podmíněné komparativními výhodami lokalit, kam tyto investice směřují. Podle nové teorie obchodu se firmy zaobírají určitými oblastmi své činnosti (např. technologie , marketing apod.), které by mohly být využity jak doma tak v zahraničí. Zatímco teorie mezinárodního obchodu se zaměřuje na přímé dopady přímých zahraničních investic, přístup teoretiků industriální organizace zdůrazňuje nepřímé efekty (tzv.externality).
Z těchto dvou teorií pramení dva hlavní proudy zabývající se problematikou mezinárodní výroby. Nejnovější výzkumy zvláštních charakteristik PZI se soustředily na umístění výroby, na zdroje komparativních výhod firem a na důvody integrace rozdílných obchodních jednotek do jedné společnosti.
Prvním teoretikem, který začal rozlišovat mezi portfoliovými investicemi a přímými investicemi byl Hymer. Rozhodnutí o uskutečnění přímé zahraniční investice určuje komparativní výhoda firmy, která pramení z tržních nedokonalostí. Mezinárodní propojování znamenající omezení konkurence je označované jako faktor , který může podporovat PZI. Také dospěl k závěru, že investice by se měly raději koncentrovat do určitých průmyslových 15
odvětví napříč jednotlivými krajinami, než do krajin napříč jednotlivými průmyslovými odvětvími.
Rozšíření neoklasické teorie obchodu vyvinul Vernon, definoval teorii založenou na produkčním cyklu. Zaměřil se na možnost snižování nákladů umístěním výroby v zemích s nízkými produkčními náklady. Potřeba snižování nákladů se projevila hned, jak došlo ke standardizaci výrob, k zostření konkurence a k daleko jednoduššímu substituování výrobků.
Teorie transakčních nákladů vysvětluje vznik nadnárodních společností jako důsledku selhání trhu. Tržní selhání existující před začleněním do mezinárodní produkce vyvolává i výhody. Tyto výhody jsou pro firmu exogenní. Firma přistupuje k uskutečnění přímých zahraničních investic tehdy, když jsou náklady na založení a provoz zahraniční pobočky nižší než náklady, které by vznikly při obchodování v dané lokalitě na cizím trhu.
Makroekonomická teorie přímých zahraničních investic porovnává náklady a výnosy v různých lokalitách. Na makroekonomické úrovni může být příliv PZI považován za funkci požadované kapitálové zásoby v dané oblasti. Požadovaná kapitálová zásoba závisí na rentabilitě firmy. Rentabilita výroby je podmíněna úrovní technologického rozvoje, lidského kapitálu a tržního prostředí. To zahrnuje politickou nestabilitu prostředí, privatizaci, úroveň zdanění i další faktory. Jelikož jsou přímé zahraniční investice všeobecně považovány za nevratné, jsou jejich toky citlivé ke změnám v ekonomickém prostředí a k faktoru nejistoty.
2.4.1 Vývojové
fáze
působení
přímých
zahraničních
investic Z časového hlediska vstupu zahraničního investora do konkrétní země probíhá působení PZI na ekonomiku různými vývojovými fázemi. Na základě dlouhodobých výzkumů PZI vypracoval Dunning začátkem 80.let následující teorii.4
4
Dle Hošková, A.: Vliv přímých zahraničních investic na ekonomiku Slovenska, NBS, Bratislava 2001
16
V první fázi neinvestuje daná krajina v zahraničí, protože na základě nízké rozvojové úrovně nedokáže ve specifické oligopolní konkurenci efektivně využít své přednosti prostřednictvím přímých investic. Aktivní mezinárodní spolupráce nastane, až když země začne vyvážet. Zároveň začínají zahraniční podniky investovat v tuzemsku, nejdříve jen v malém rozsahu na základě místních omezených a specifických podmínek (malý trh, nedostatečná kvalifikace
pracovních
sil
pro
průmyslovou
výrobu,
nedostatečná
infrastruktura apod.)
Ve druhé fázi rozvoje se stávají přímé zahraniční investice v dané zemi důležitými. Výrazně začíná působit vysoký objem výroby, kterým firma vydatně zásobuje místní trh. Produktivita práce v zemi začíná růst, ale úroveň mezd je stále ještě nízká. Na základě nedokonalosti místního trhu zboží, služeb, kapitálu a informací jsou transakční náklady vysoké, a proto se investoři PZI snaží více integrovat trhy, ve kterých uskutečňují investice. Přímé zahraniční investice domácí země se doposud vyskytují jen zřídka, protože domácí podniky disponují jen nedostatečně využitými firemními výhodami, a i v případě jejich existence se jedná jen o přímé vývozní investice jen se sousedními zeměmi dosahujícími srovnatelnou úroveň vývoje.
Ve třetí fázi bude daná země vykazovat viditelně vyšší podíl PZI. Domácí podniky získávají zkušenosti z rozvinutého trhu, ze styků se zahraničními firmami ( zvyšování kvalifikace pracovních sil, podpora know-how ), což jim umožňuje výraznější proniknutí na zahraniční trhy. V důsledku růstu mezd (vyšší kvalifikace, vyšší produktivita práce prostřednictvím technického pokroku apod.) se překonává mezinárodní diferenciace mezd a daná země ztrácí výhodu levné pracovní síly. Nové přímé zahraniční investice přicházejí na základě nových výhod jako např. domácího technologického rozvoje, moderní infrastruktury ap. Celkově je rozvoj přímých vývozních investic nižší než dovozních, ale tento rozdíl se postupně zmenšuje. PZI se propojují s domácím průmyslem.
17
Ve čtvrté fázi se stává daná krajina dle Dunningovy teorie významným přímým investorem v zahraničí.
Pátou fázi autor označuje jako rozvoj vnitřně odvětvového mezinárodního obchodu, opírajícího se o vnitřně odvětvovou dělbu práce ve vlastní výrobě. Rozhodování o místě založení firemních poboček se už méně orientuje na specifika země, více se přihlíží na dynamický efekt z rozvoje mezinárodní dělby práce. Přímé dovozní investice začínají opět růst, ale z jiných důvodů než v počátečních fázích, například v důsledku zpestření sortimentu. Dovozní a vývozní investice konvergují.
Samozřejmě existuje mnoho dalších ekonomických teorií vysvětlujících přímo či nepřímo toky zahraničních investic ve světové ekonomice a zdůrazňující roli jiných faktorů. Některé teoretické a empirické studie zdůrazňují kromě faktorů uvedených již dříve také význam ochrany intelektuálního vlastnictví při rozhodování zahraničních investorů. Často je argumentováno, že relativně slabá ochrana intelektuálního vlastnictví v rozvíjejících se ekonomikách snižuje pravděpodobnost zahraničních investic v těchto zemích. V případě, že k alokaci zahraniční investice přece jen dojde, nadnárodní firmy investují jen do plně vlastněných firem ( ne do joint-ventures s lokálními partnery) nebo transferují jen starší technologie.
Nízká ochrana intelektuálního vlastnictví je často důsledkem všeobecně nedostatečně fungujícího právního prostředí, což také významě ovlivňuje příliv zahraničních investic.
Je tedy zřejmé, že identifikace faktorů rozpracovaných v rámci jednotlivých teorií determinujících příliv zahraničních investic a určení jejich důležitosti je problém velice komplexní, závisící na mnoha charakteristikách specifických pro každou zemi, odvětví a firmu.
18
3
Rozdělení přímých zahraničních investic
PZI je možné dělit ze čtyř základních hledisek5:
1.
Míra kontroly zahraničního vlastníka, která je významná pro rozsah
autonomního rozhodování podniku. Dle devizového zákona jsou za PZI považovány všechny investice s více jak 10% podílem zahraničního vlastníka, to však nemusí znamenat kontrolu nad daným podnikem. Kvůli tomu musíme rozlišovat
podniky s menšinovým zahraničním podílem
(associate), kde se musí o kontrolu dělit s domácím vlastníkem, a podniky pod zahraniční kontrolou (subsidiary), kde má zahraniční investor kontrolní vlastnický podíl. Hranice kontrolního podílu je specifická pro každý podnik a závisí na velikosti podniku a roztříštěnosti vlastnické struktury. Míra autonomie podniků s PZI také záleží na motivaci vstupu a globální strategii mateřské nadnárodní firmy .
2.
Dalším hlediskem je motiv vstupu zahraniční firmy do podniku s PZI.
Trhy vyhledávající (market-seeking) PZI jsou převážně motivované zvýšením podílu na trhu v dané zemi a snížením nákladů spojených s jeho zásobováním ve formě cel nebo dopravních nákladů. Tyto zahraniční investice vytlačují domácí produkci a často také nahrazují dovoz. Cílem tzv. asset-seeking investicí je ovládnutí specifických aktiv, například v podobě patentů nebo obchodních značek. Faktory vyhledávající (efficiency-seeking) PZI jsou orientovány na export a jsou více integrovány s mateřskou firmou. Cílem je nákladově optimalizovat výrobní proces. Motivem pro umístění investice je vybavenost výrobními faktory , levné pracovní síly, přírodních zdrojů apod.
5
Dle Markusen a Srholec, M.: Přímé zahraniční investice v České republice: teorie a praxe mezinárodního srovnávání, Linde, Praha 2004
19
3.
Třetím hlediskem rozdělení PZI je zaměření mateřské firmy, které
vychází z fragmentace produkčního řetězce. Produktově specializované nadnárodní firmy uskutečňují převážně vertikální PZI, zatímco procesně specializované nadnárodní firmy uskutečňují především horizontální PZI.
4.
Posledním hlediskem je způsob vstupu. Je to důležité strategické
rozhodnutí investora. Založení nového ekonomického subjektu, označované také jako investice na zelené louce(greenfield), umožňuje realizovat projekt přesně podle záměrů nadnárodní firmy. Začátek produkce je však zpožděný o dobu nutnou ke stavbě nového závodu, přijetí a zaškolení pracovníků atd. Investice na zelené louce uskutečňují převážně nadnárodní firmy, které chtějí využívat faktory běžně dostupné na trhu hostitelské země. Kapitálový vstup do již exitujícího subjektu, také označovaný jako fúze a akvizice (mergers and asquisitions), znamená okamžité převzetí jeho tržního podílu, produkční kapacity i vlivu. Fúze a akvizice nastává v případech, když přebíraný podnik disponuje specifickou konkurenční výhodou, přičemž investice do jejího vytvoření by byla pro investora nákladnější než kapitálový vstup. Fúze a akvizice mohou mít formu privatizace přímým prodejem zahraničnímu investorovi. V tranzitivních ekonomikách je vstup zahraničního investora často spojený s rozsáhlými investicemi na jeho restrukturalizaci. Fúze a akvizice, které při své následné produkci používají převážnou část kapacit vytvořených novými investicemi mateřské společnosti, jsou označované jako tzv. investice na hnědé louce (brownfield). Z právního hlediska se sice jedná o fúze a akvizice, které se však svojí faktickou podobou blíží spíše investicím na zelené louce. Za investice na hnědé louce je možné označit většinu privatizačních PZI6.
6
Příklad investice Volkswagen do Škoda Auto
20
4
Složení přímé zahraniční investice
Přímá zahraniční investice = základní jmění + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál Základní jmění = vklad nerezidenta do základního jmění společnosti + vklady v dceřiných společnostech a přidružených podnicích
Reinvestovaný zisk = podíl přímého investora ( v poměru k přímé majetkové účasti) na zisku (ztrátě), sníženém o proplacené dividendy Reinvestovaný zisk by se dal vypočítat podle následujícího vzorce: reinvestovaný zisk = zisk běžného roku + nerozdělený zisk z minulých období – ztráta běžného roku – neuhrazená ztráta z minulých let – dividendy
Ostatní kapitál = přijaté a poskytnuté úvěry (včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů mezi přímými investory a společnostmi, v nichž mají majetkovou účast, pobočkami a přidruženými podniky. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích)
21
5
Přínosy pro hostitelskou ekonomiku
5.1 Mikroekonomický pohled Pokud je PZI realizována formou akvizice nebo joint – venture, je hlavním přínosem pro domácí firmu zvýšení jejích disponibilních kapitálových zdrojů, ať už formou navýšení základního kapitálu nebo formou dlouhodobé půjčky na podnikové investice. Zahraniční firmy v poslední době budují kapitálovou zásobu mnohem intenzivněji než podniky české, protože hodnota jejich ukazatele pořízení investic na jednoho zaměstnance se pohybuje zhruba ve výši 250 % hodnot vykazovaných v případě českých podniků7.
Dále pak mezi ostatní přínosy patří: transfer technologií: ten je mnohdy nutnou podmínkou pro nastartování růstu.Tento transfer je nejenom zdrojem nových technologií, ale i znalostí, které se pak šíří i uvnitř odvětví. transfer lidského kapitálu: v praxi se často stává, že zahraniční společnosti přinášející do ČR své investice, často přivedou s sebou i své špičkové pracovníky ze zahraničí.Tímto krokem pak dochází ke zvýšení kvality zaměstnanců.
Transfer osvědčených metod organizace a řízení: PZI a podniky pod zahraniční kontrolou mohou sloužit jako potenciální zdroj rozšiřování nových technologií, organizačních a manažerských metod, znalostí a dovedností do celé ekonomiky v případě, kdy nadnárodní společnost vyškolí místní zaměstnance a experty. Ti mohou poté najít pracovní uplatnění v místních firmách nebo začít sami podnikat8.
7 8
Dle Král, P.: ČNB (Bankovnictví, 19.2.2004, rubrika: Měna a regulace) Dle Král, P.: ČNB (Bankovnictví, 19.2.2004, rubrika: Měna a regulace)
22
Zvyšování produktivity práce: To ilustruje fakt, že v podnicích pod zahraniční kontrolou činí přidaná hodnota na zaměstnance okolo 150 % hodnoty produktivity práce českých podniků.
transfer vyspělé podnikatelské kultury: Opět pozitivní efekt zvyšující podnikatelskou morálku a zlepšující obecné podnikatelské prostředí v celé ekonomice.
5.2 Makroekonomický pohled Obecně se má za to, že PZI pozitivně ovlivňují následující makroekonomické ukazatele:
zaměstnanost: Obecně se předpokládá, že PZI ve formě investic na zelené louce vytvářejí nové pracovní příležitosti. Navíc pokud je nově vzniklý podnik úspěšný, zpravidla přijímá další nové zaměstnance. Ovšem v případě transitivních ekonomik nemusí být vliv na zaměstnanost v krátkém období patrný. Často se setkáváme s případy, kdy zahraniční investor realizující akvizici nebo joint– venture nejprve provede restrukturalizaci, což většinou má za následek snižování počtu zaměstnanců. Z dlouhodobého hlediska je však restrukturalizace základním kamenem pro prosperitu dané společnosti a vytváří prostor pro najímání nových zaměstnanců. vyšší tempo růstu exportu: Platnost zejména pro PZI směřované do exportně orientovaných odvětví. Statisticky společnosti vzniklé pomoci PZI vykazují největší podíl na exportu. přínos pro státní pokladnu: PZI přinášejí dodatečné odvody daně z příjmu a platby pojištění za své zaměstnance. Zkušenost navíc
23
ukazuje, že zahraniční podniky nejenže vykazují vyšší zisky, ale i příslušné odvody hradí řádně a včas. rozvoj výzkumu a vývoje: I když převažuje tendence nadnárodních společností ponechávat výzkum a vývoj na úrovni mateřské firmy, jsou i případy firem, které zpočátku sice jen postavily montážní centra, nicméně po určité době došlo k rozšíření právě o oddělení výzkumu a vývoje.
Multiplikační efekt na celkové investice v ekonomice: PZI mohou podnítit investiční aktivitu ostatních ekonomických subjektů zejména svých dodavatelů v dané zemi.
Obecně se dá říct, že tak jak na mikroúrovni se souhrnně projevuje efekt přílivu PZI zvýšením produktivity, tak se tento efekt projeví i na makroúrovni, a to v podobě ekonomického růstu. Tento přínos se dá mnohdy charakterizovat jako „spirálový efekt“, kdy PZI podporují ekonomický růst a ten pak zvyšuje úroveň ekonomického prostředí, které přiláká více PZI. Tímto způsobem dochází k přibližování domácí technologické úrovně k úroveni vyspělých zemí.
24
6
Možné negativní důsledky spojené s PZI
Ačkoliv se všeobecně PZI považují jednoznačně za pozitivní jev zvyšující ekonomickou úroveň hostitelské země,některé reálné efekty mohou být i negativní.Zejména v málo rozvinutých ekonomikách, kde domácí výrobci jsou slabí, mohou PZI vyvolávat vedlejší negativní efekty.
Mezi možné negativní vlivy se nejčastěji řadí: apreciační tlaky: vyvolané nadměrnou a vlnovitou poptávkou po domácí měně. Většinou jen v případě masivní privatizace státních firem či podílu v nich. Případná apreciace domácí měny může mít negativní vliv na konkurenceschopnost domácích exportérů a v extrémním případě může poškodit domácí ekonomiku. Masivní příliv PZI může způsobit nadměrné posílení domácí poptávky: V případě, že domácí nabídka nedovede adekvátně zareagovat, dojde k nárůstu importu a tudíž i k narušení makroekonomické rovnováhy. Možný odliv zisků: Centrála po určitém období stahuje zisky ze svých zahraničních filiálek Vývoz neobnovitelných přírodních zdrojů Hrozba přesunu ekologicky škodlivé produkce Likvidace domácích producentů: Silné zahraniční společnosti často nasazují likvidační politiku proti domácím společnostem, které nemohou držet krok. Zahraniční firmy se často uchylují k taktice „ dočasné ztráty“ a v momentu, kdy domácí konkurence „ vykrvácí“, tak si zahraniční společnosti své ztráty vynahradí.
25
Často dochází také k přetahování kvalitních zaměstnanců z domácích firem, a tudíž domácí firmy jsou odsouzeny k pomalé ale jisté likvidaci a celkový efekt PZI na zaměstnanost je minimální či nulový.
Uvědomování si existence možných negativních efektů nám dává prostor k pokusům o jejich odstranění. Pokud by PZI byly motivovány jen přesunem ekologicky škodlivé produkce či vývozem přírodního bohatství z hostitelské země, je potřeba přijmout příslušná legislativní opatření a dané problémy odstranit. Co se týče masivního přílivu cizího kapitálu a tudíž extrémních tlaků na apreciaci domácí měny, situaci lze řešit požadavkem hradit privatizované podíly v devizách a ty pak deponovat na zvláštním účtu u centrální banky.
Následně rozložit převod deviz na domácí měnu do delšího časového období. Lze však jen těžko za dodržení smluvních podmínek eliminovat odliv zisků či nepřátelské akvizice, avšak i zde se jeví jako řešení vytvořit pro investory takové prostředí aby k takovým jevům nedocházelo a aby investor své zisky dále v zemi rozvíjel.
26
7
Faktory ovlivňující příliv přímých
zahraničních investic Hlavními faktory , které vedou nadnárodní firmy k tomu, aby v hostitelské zemi založily svoji pobočku nebo koupili existující podnik jsou : Využití levnějších výrobních faktorů. Jedná se o tradiční a nejčastější důvod, který vede zahraniční firmy k investovaní finančních prostředků v dané zemi. Tato výhoda se vztahuje hlavně na ty výrobní faktory, které je možné dovážet jen omezeně nebo vůbec ne. Vhodným faktorem tohoto výrobního faktoru je pracovní síla, protože průměrné mzdy jsou rozdílné v jednotlivých zemích, regionech ale i městech. (viz graf č.1). Jednou z nevýhod levnější pracovní síly může být její nekvalifikovanost.
Graf č.1: Srovnání minimální měsíční mzdy a nezaměstnanosti 21,00% 18,00% 15,00% 12,00% 9,00% 6,00% 3,00% 0,00%
měsíční minimální mzda nezaměstnanost
C
ze ch
R ep Sl ubli ov c H aki un a ga N Po ry et la he n rla d U nd ni te d Sp s Ki a ng in do Lu Ire m xe la m nd bo ur g
1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
Zdroj: minimální měsíční mzda – vlastní konstrukce na základě www.fedee.com Zdroj: nezaměstnanost – vlastní konstrukce na základě www.ibeurope.com
Jak je zřejmé z grafu, státy s nižší minimální mzdou a tedy nižšími náklady na pracovní sílu mají vyšší nezaměstnanost, takže je pro investory podstatně jednodušší získat pracovní sílu při relativně nízkých nákladech.
27
Zohledňujeme riziko investice. Riziko je jedno z nejdůležitějších kriterií při rozhodování o tom, zda v dané krajině investovat nebo ne. Riziko týkající se investování můžeme rozdělit na kurzové a devizové riziko a riziko země – ekonomické (patří mezi ně inflace, pohyby kurzu a úrokových měr, hospodářské cykly hostitelské země atd.) a politické riziko (přestavuje zranitelnost cash flow ze zahraničí v závislosti na politické situaci v hostitelské zemi, hlavně riziko znárodnění, zablokování plateb a některé další restriktivní opatření vlády). Analýzou rizika investičních projektů budeme rozumět určitý systematický postup práce s rizikem v souvislosti s investováním9.
Využití výhodnějších daňových podmínek. Pokud je zahraniční sazba v hostitelské zemi nižší než domácí sazby, může domácí daňový úřad vykonávat dopočet daně do úrovně domácího zdanění. Ale jestliže je zdanění v hostitelské zemi vyšší, potom obvykle není nárok na vrácení rozdílu daně.
Kromě problému rozdílného daňového zatížení je také důležitým problémem tzv. dvojí zdanění, kdy dochází ke zdanění příjmů v obou zemích (hostitelské i domácí). Tento problém řeší vlády prostřednictvím vzájemných dohod „O ochraně investic a zamezení dvojitého zdanění“.
V souvislosti s daněmi z příjmů je často diskutovaná otázka daňových rájů. Za daňový ráj se považuje země, které nabízejí investorovi vyšší daňové úlevy a tím podporují příliv cizího kapitálu. V daňovém ráji většinou nedochází ke zdanění, nebo dochází jen k minimálnímu zdanění určitých ekonomických aktivit. Tento způsob přilákání zahraničního kapitálu je jedním z nejefektivnějších a přináší zemím poskytujícím takové zvýhodnění nemalé příjmy. Proto bývají tyto země terčem kritiky ostatních států za tzv. daňový dumping.
9
Valach, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, VŠE 1995
28
Využití výhodnějších bezpečnostních, ekologických a zdravotních předpisů. Země se mohou bránit před exportujícími firmami přísnějšími předpisy v porovnání s domácími výrobci. Zahraniční firmy mohou tyto bariéry obcházet založením poboček nebo dceřiných společností a tím snižovat náklady a zvyšovat svoji konkurenceschopnost. Naopak v hostitelské zemi mohou být nižší požadavky, například na ochranu životního prostředí, než jsou v zemi zahraničního investora.
Diversifikace vstupů, výstupů a zisku. Firma, která je orientovaná jen na trh jedné země, je vystavená velkým rizikům plynoucím z hospodářského cyklu nebo z faktorů ovlivňujících poptávku. Z tohoto důvodu se firma orientuje také na zahraniční trhy, protože hospodářský cyklus není ve všech zemích ve stejné fázi. Založením pobočky dochází k diverzifikaci jak imputů tak outputů
Subvencování zahraničních investic. Přestože jsou subvence hostitelskou zemí poskytnuty až v době, kdy investice proběhla, jsou formálně zahrnuté mezi výnosy investující firmy. Kvůli vysoké míře nezaměstnanosti, která postihla vyspělé ale i transformující se ekonomiky, se vláda snaží stimulovat příliv zahraničních investic pomocí dotací poskytovaných na jednoho zaměstnance,
refundacemi
části
nákladů
na
infrastrukuturu
nebo
prostřednictvím daňového zvýhodnění.
Následováním obchodních partnerů. Tento faktor přichází v úvahu hlavně u velkých bank, pojišťoven nebo auditorských firem. Tyto firmy otevírají své pobočky v zahraničí proto, aby mohly poskytovat všechny dostupné služby zahraničním pobočkám nebo dceřiným společnostem nadnárodních firem. Při zakládání poboček v zahraničí využívají tyto firmy svou komparativní výhodu, která spočívá ve snaze nadnárodních společností omezit přístup k finančním datům a citlivým informacím na velmi malý okruh lidí.
29
Ze zmíněných předpokladů vyplývá, že samostná kvantifikace faktorů ovlivňujících příliv přímých zahraničních investic je obtížná. Vzhledem k analýzám uvedeným v literatuře není možné ani všeobecně stanovit pořadí důležitosti těchto faktorů, protože v zásadě se tyto analýzy uskutečňují ve vzájemně odlišných zemích s odlišnými specifikami, což znamená různou významnost těchto faktorů v jednotlivých případech. Je zřejmé, že se tyto faktory nedají posuzovat izolovaně, protože vždy působí současně a vzájemně se ovlivňují.
Například OECD sestavila pro tyto účely žebříček priorit mezinárodních investorů.
Tab.č.1: Faktory určující příliv zahraničních investicí (OECD)
Faktor
Důležitost
Velikost trhu
1,4
Míra zdanění
2,2
Stabilita měny
2,3
Infrastruktura
2,4
Náklady na pracovní sílu
2,6
Kvalifikace pracovní síly
2,7
Investiční stimuly
2,7
Politické rizika
2,9
Byrokracie
3,1
Stupnice 1-4 kde 1 vyjadřuje nejdůležitější faktor Zdroj: Čížková J., Investiční pobídky, Ekonom, 1996,č.28
30
Pro porovnání uvádím výsledky výzkumu J.Stankowského10, který na základě průzkumů mezi západními investory působícími ve střední a východní Evropě vyhodnotil rozhodující faktory určující příliv přímých zahraničních investic právě pro tento region.
Tab. č.2 : Faktory určující příliv zahraničních investic (Stankowski) Investoři zde ohodnotili tři nejdůležitější faktory body 3,2,1 podle důležitosti
Pořadí
Faktor
Důležitost
1.
Politická stabilita
115
2.
Významný domácí trh
71
3.
Finanční stabilita
47
4.
Kvalifikovaná pracovní síla
40
5.
Potenciální ziskovost
35
6.
Geografická poloha
33
7.
Konkurenceschopnost nákladů
28
8.
Měnová konvertibilita
15
9.
Dopravní síť
10
10.
Legislativa
6
11.
Potenciální exportní základna
2
12.
Výhodný daňový systém
2
Zdroj: Hošková, A. : Vliv přímých zahraničních investic na ekonomiku,
10
Hošková, A.: Vliv přímých zahraničních investic na ekonomiku Slovenska, NBS, Bratislava 2001
31
8
Historický vývoj
Investiční prostředí v rámci české a slovenské ekonomiky prošlo v průběhu transformace národního hospodářství složitým a zároveň dynamickým vývojem.
Tento
proces
byl
součástí
celé
liberalizace
domácího
hospodářského systému se zaměřením na vytvoření podmínek pro volný pohyb kapitálu, osob, zboží a služeb.
Jestliže byla v podmínkých centrálně plánované ekonomiky tvorba kapitálu a investiční proces v národním hospodářství založený takřka výhradně na limitovaných tuzemských zdrojích, potom liberalizační proces spuštěný na začátku 90. let vytvořil jednak devizově finanční, jednak obchodně právní podmínky pro aktivní zapojení zahraničního kapitálu a investic do české ekonomiky. Umožnily to hlavně legislativní kroky, které vedly k liberalizaci v oblasti devizového práva, k obnovení obchodního práva v podmínkách tržní ekonomiky atd.
Nezastupitelnou úlohu v tomto procesu sehrály restituční zákony a zákony o tzv. velké a malé provatizaci, na jejichž základě proběhla transformace majetkových vztahů v ekonomice. Tím byly už na začátku transformačního procesu vytvořeny základní podmínky pro volný pohyb kapitálu a investic v podmínkách české ekonomiky dle standadů zemí OECD.
32
8.1 Česká republika V procesu přílivu zahraničních investic do České republiky můžeme rozlišit ve sledovaném období dvě základní fáze, které byly ovlivněny postupem ekonomické transformace11.
První fáze byla uskutečněna v podmínkách transformace majetkových vztahů, v rámci procesu privatizace a restituce probíhajících v první polovině 90. let. V tomto období se zahraniční investoři soustředili na jedné straně na oživení restituovaných podniků a na straně druhé na kapitálové vstupy do privatizovaných podniků v rámci vyčleněných sektorů ekonomiky, především maloobchodu, velkoobchodu, zpracovatelského průmyslu a služeb. I v této fázi se část zahraničních investorů orientovala na zakládání nových firem (dceřiných společností), ale tato forma přílivu zahraničních investic nebyla tak dominantní jako v následující fázi.
V druhé fázi, v podmínkách dokončovaného procesu restitucí a jednotlivých etapách privatizace, kdy došlo také k určité makroekonomické stabilizaci domácí ekonomiky po uskutečnění liberalizace cen, nastává etapa očekávaného nástupu přímých zahraničních investic.
Všeobecné stimuly pro průmyslové investory, tj. solidní makroekonomický rámec a dlouhodobá průmyslová tradice, byly a jsou v České republice na vysoké úrovni v porovnání se středoevropskými státy, ale i celoevropském kontextu. Vzhledem k tomu, že až do roku 1997 dávaly vládní koalice přednost liberálnímu přístupu s minimem vládních zásahů do ekonomiky a nepreferovaly uskutečňování vládní stimulační politiky, zahraniční investoři se zde nesetkávali se stimuly ve světě obvyklými. Proto v této fázi dávali přednost konkurenčním zemím, ve středoevropském regionu především Maďarsku a Polsku, které politiku podpory přímých zahraničních investic uskutečňovaly od začátku 90. let.
11
Dle Petříček, V.: Vývoj investičního prostředí v České republice, Praha 2003
33
8.1.1
CzechInvest
Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Vznikla 2. ledna 2004 sloučením s dalšími dvěma agenturami ministerstva – s Agenturou pro rozvoj
podnikání
(ARP)
a
Agenturou
pro
rozvoj
průmyslu
ČR
(CzechIndustry). Vize agentury je Česká republika - jedna z nejvíce konkurenceschopných zemí Evropské unie“.
Úkolem původního CzechInvestu, který byl založen v roce 1992, byla propagace České republiky jako ideálního místa pro zahraniční investice a současně podpora přílivu přímých zahraničních investic do České republiky.
K prioritním úkolům v tomto období patřilo udržování trvalého kontaktu s významnými zahraničními investory a také vypracovávání sektorových studií. Dalšími prioritami bylo zpracování analýz subdodavatelské základny a efektivní využívání podpůrných programů Evropského společenství, hlavně programu PHARE, který sehrál významnou roli při budování CzechInvestu. Kromě finančních prostředků bylo poskytnuto i know-how pro jeho činnost a technické vybudování agentury.
Hlavním posláním nového CzechInvestu je podpora konkurenceschopnosti českých podnikatelů. Zejména se jedná o podporu zpracovatelského průmyslu
a
inovací
(inkubátory,
vědeckotechnologické
parky)
prostřednictvím Operačního programu Průmysl a podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ke dni 30. 3. 2006: - byla přiznána dotace 494 projektům v celkové hodnotě 3, 6 mld. Kč - byly uzavřeny úvěrové smlouvy u 1129 projektů v celkové hodnotě 1,3 mld. Kč.
34
Na základě spolupráce expertů CzechInvestu a Ministerstva průmyslu a obchodu a při účasti Ministerstva financí a Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších zainteresovaných rezortů a institucí vznikl také základní projekt stimulů pro investory, využitelný v českém investičním prostředí. Ten se následně stal základem vládního systému investičních stimulů a navazujících podpůrných programů, v kterých CzechInvest plní funkci implemetační agentury.
K rozvoji domácích společností a vzniku nových firem přispívá CzechInvest prostřednictvím svých služeb, rozvojových programů a práce na zlepšování podnikatelského prostředí. Zároveň zůstává výhradním příjemcem žádostí o poskytnutí investičních pobídek a jeho úkolem i nadále zůstává získávání přímých zahraničních investic pro ČR.
V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a EU tak vzniklo jedno kontaktní místo, kde domácí i zahraniční podnikatelé dostanou kvalitní informace o veškerých formách podpory podnikání v ČR a kde si mohou o jednotlivé druhy podpor také zažádat.
S cílem maximálně zjednodušit a zpřístupnit poskytování podpory pro malé a střední podnikatele ve zpracovatelském průmyslu otevřel CzechInvest 13 regionálních poboček na úrovni krajů. Pracovníci těchto regionálních kanceláří poskytují informace o strukturálních fondech EU a systému státní podpory, pomáhají při vyplňování žádostí o podporu. Tyto žádosti přijímají a dohlédnou také na čerpání finančních prostředků pro jednotlivé projekty. Posledním úspěchem CzechInvestu je přilákání dánského výrobce exkluzivní audiovizuální techniky Bang & Olufsen. Pobočku vybudoval v Kopřivnici na Novojičínsku a do výstavby továrny investuje celkem 480 mil. Kč. Nabídne zde práci až 200 lidem. Audio a video technika Bang & Olufsen se vyznačuje zejména nadstandartní kvalitou a originálním designem . Je celosvětově uznávaným výrobcem kvalitní spotřební elektroniky stejnojmenné značky. Hlavní sortiment tvoří televizory, audiosystémy, reproduktory, telefony,
35
medicínské a multimediální produkty. Celosvětový odbyt společnosti roste. Společnost má za cíl vybudovat špičkový podnik s vlastním vývojem.
8.2 Slovensko Na Slovensku byl vývoj od roku 1993 až do pádu Mečiarovy vlády v roce 1998 ve znamení hluboké nedůvěry zahraničních investorů v tuto lokalitu. Toto období můžeme označit jako období první etapy přílivu přímých zahraničních investic na Slovensko. Pokud někdo na Slovensko investoval, tak výhradně přes privatizaci nebo formou nákupu existujících podniků (často dříve zprivatizovaných příznivci tehdejší vlády).
Druhá etapa příchodu zahraničních investic začala nástupem první Dzurindovy vlády a byla taky etapou hlavní privatizace, ale podstatně transparentnější. V této době začala prosperovat VW v Bratislavě a na Slovensko začali přicházet první zahraniční investoři z okruhu dodavatelů.
Další strategické investice do výroby osobních automobilů (Peguot a KIA) startují třetí etapu, která trvala do konce roku 2002.
Slovensko zatím nevstoupilo do etapy PZI v oblasti strategických služeb.
Mezi hlavní výhody investování na Slovensko patří : Slovensko je úspěšné v automobilovém průmyslu, elektrotechnickém, strojírenském a dřevozpracujícím průmyslu, kde těží ze základů položených již v socialismu a zároveň poskytuje nové příležitosti v sektorech informačních technoogií a strategických služeb.
Slovensko je členem OECD a WTO, v roce 2004 se stalo plnoprávným členem EU i NATO. Export slovenské ekonomiky směřuje z 91% do krajin OECD.
36
Od 1.1.2004 Slovensko zavedlo rovnou daň 19%. Při porovnání celkové výšky zdanění má Slovensko nejnižší daňové zatížení ve srovnání se státy EU a OECD.
8.2.1
Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu
Podobně jako v České republice vznikl CzechInvest, na Slovensku vznikla Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu, známá pod zkratkou SARIO, jejíž cílem bylo poskytovat pomoc a zabezpečovat komunikaci se všemi obchodními subjekty, které mají zájem o podnikání na Slovensku. Agentura byla zřízena na dobu neurčitou 1.října 2001 rozhodnutím č.94/2001 ministerstva hospodářství Slovenské republiky. Agentura je příspěvkovou organizací Ministerstva hospodářství SR.
Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu je jedna z nejaktivnějších agentur na podporu investic a obchodu ve střední a východní Evropě. Pomáhá potenciálním investorům komplexně zabezpečit jejich investiční projekty, slovenským vývozním firmám pomáhá najít vhodné partnery pro jejich výrobky a služby a koordinuje zřizování průmyslových parků na Slovensku. Od ledna 2002 do konce roku 2004 agentura SARIO úspěšně ukončila 94 investičních projektů, na základě kterých přímo vzniklo 24 tisíc nových pracovních míst s celkovou hodnotou 4035 mil. USD.
Jedním z posledních úspěchů agentury je přilákání švédské společnosti SWEP, která se rozhodla postavit v průmyslovém parku Kechneci závod na výrobu tepelných těles. Investice na zelené louce přinese regionu přibližně 372 mil.Sk a více jak sto pracovních příležitostí.
37
9
Investiční stimuly
V mezinárodní praxi existuje široká škála nástrojů, opatření a podmínek, které jsou zaměřeny na stimulaci přímých investic v průmyslu. Přitom i zde můžeme zaznamenat kvalitativní vývoj od jednodušších základních forem stimulace investorů k formám pokročilejším, až po velmi sofistikované politiky, uplatňované zpravidla ekonomicky nejrozvinutějšími státy světa. Tyto sofistikovanější formy podpory jsou umožněny vysokou mírou veřejných i soukromých zdrojů, alokovaných k stimulacím investičního prostředí a navazujícím i na rozvinutou infrastrukturu (administrativně právní, dopravní a průmyslovou), nevyhnutelnou pro plynulý chod investičního procesu.
Základním
cílem
stimulací
průmyslových
investorů
je
zvyšování
ekonomického potenciálu země. Příliv zahraničních investic je zvlášť vítaný v podmínkách transformace ekonomiky a restrukturalizace průmyslové základny národního hospodářství. Za nepřímé dopady této politiky jsou označovány zlepšování makroekonomické situace země, růstu HDP a exportní výkonnosti, zvyšování zaměstnanosti a zlepšování parametrů ochrany životního prostředí. V neposlední řadě dochází ke zlepšení bilance veřejných rozpočtů a obchodní a platební bilance země.
Z metodologického hlediska můžeme stimulace průmyslových investorů rozdělit do následujících oblastí12 :
Všeobecné ekonomické stimuly: Markoekonomická stabilita země Nastavení parametrů podnikatelského prostředí Velikost trhu Mezinárodní limity pro poskytování veřejné podpory
12
Dle Petříček, V.: Vývoj investičního prostředí v České republice, Praha 2003
38
Všeobecné neekonomické stimuly Politická a bezpečnostní stabilita země13 Úroveň dopravní, energetické a komunální infrastruktury Odpovídající úroveň a kapacita odborných a vysokých škol Průmyslová tradice země Stabilita podnikatelského prostředí Geografická poloha Dodržování norem ochrany živnotního prostředí Transparentnost a systémovost procesu poskytování investičních pobídek
Specifické ekonomické stimuly Daňové stimuly Zrychlená forma odpisů Celní zvýhodnění dovozu Dotace na rekvalifikaci, dotace na vytvoření nových pracovních míst Dotace obcím na vybudování investičně připraveného území
Specifické neekonomické stimuly Možnost využití tradičních ekonomických a obchodních vztahů Úroveň technických inženýrů a ostatních pracovníků Nevyužité kapacity subdodavatelské základny země Kvalitní informační a marketingový servis implementační agentury a orgánů státní správy
13
Charakterizovaná členstvím např. v EU, OECD, NATO apod.
39
9.1 Aplikace systémů investičních stimulů v ČR Až v roce 1998 přijala vláda usnensení č.298 ze dne 29.dubna, vypracované Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí a s dalšími zainteresovanými institucemi, kterým byl stanoven základní rámec investičních stimulů, jenž vycházel z mezinárodních zkušeností v rámci OECD, a také rámec podmínek, který musel investor dodržovat.
Jak už bylo uvedeno, do této doby spoléhal liberální kabinet České republiky převážně na základní stimuly existujícího podnikatelského prostředí, které se vyznačovalo makroekonomickou stabilitou se solidním mezinárodním ratingem, výhodnou geografickou polohou, zapojením země do evropských a transatlantických
struktur,
širokou
nabídkou
možností
privatizace,
kvalifikovanou pracovní silou a dlouholetou tradicí průmyslového vývoje země.
V tomto období byl příliv přímých zahraničních investic i ekonomický růst v České republice výrazně nižší než v zemích středoevropského regionu, hlavně v Maďarsku a Polsku. Příklad Maďarska, které začalo poskytovat investiční pobídky zahraničním investorům, což mělo pozitivní dopad na celkový ekonomický rozvoj země, ukázal, že i Česká republika se neobejde bez systémových stimulů zaměřených na průmyslové investory.
Na základě těchto předpokladů a po vypracování materiálu, které schválila vláda usnesením č.844 ze dne 16.prosince 1998, byla uskutečněna výrazná modifikace parametrů investičních stimulů.
Tímto materiálem vláda iniciovala přípravu nových navazujících programů, programu podpory rozvoje průmyslových zón a programu podpory subdodavatelů. Tím dala vláda tomuto systému nový impulz. Nastalo mimo jiné zatraktivnění investičních stimulů i pro kapitálově slabší tuzemské a zahraniční investory. 40
Celé období přípravy systému investičních stimulů bylo završeno přijetím zákona č.72/2000 Sb. o investičních stimulech, který využil zkušenosti z realizace tohoto systému v předzákonném režimu a všechny systémové otázky řešil formou jediného zákona. To je z mezinárodního hlediska ojedinělý přístup, který vytváří stabilní garanci investorům do budoucnosti a stal se solidním základem pro odsouhlasení tohoto systému veřejné podpory Evropskou komisí tak, aby odpovídal příslušné evropské legislativě. V současné době je zákon aplikován ve znění technické novely č.453/2001 Sb. a novely č.320/2002 Sb.
Investičními stimuly ve smyslu uvedených zákonů se rozumí:14 Slevy na daních z příjmu právnických osob po dobu 10 let (pro nově založené právnické osoby) nebo částečná sleva na daních po dobu 5 let ( u již existujích právnických osob). V prvním případě jde v podstatě o úplné daňové prázdniny při tzv. investici na zelené louce (greenfield), ve druhém případě se pobídka poskytuje při fúzích, akvizicích a při investicích na tzv. hnědé louce (brownfield). Posouzení a doporučení spadá do kompetence Ministerstva financí.
Převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu – jedná se o stimul,
který
je
úzce
spojen
s podprogramem
podpory
budování
průmyslových zón a je většinou poskytovaný samosprávou.
Hmotná podpora na vytvořené pracovní místa – tato pobídka představuje přímou peněžitou dotaci na vytváření pracovních míst. Výše dotace je odstupňována dle míry nezaměstnanosti v oblasti, kde bude nové pracovní místo vytvořeno. O dotaci je možné žádat jen pro tvorbu pracovních míst v regionech s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti.
14
Dle zákona č.72/2000 Sb., O investičních pobídkách, v znění zákonů č.453/2001 Sb. a 320/2002 Sb.
41
Hmotná podpora na vytváření pracovních míst se pohybuje ve výši 80 000 až 200 000 Kč na jednoho zaměstnance v závislosti na okrese, ve kterém je investice uskutečněna. Okresy České republiky jsou rozděleny do čtyř skupin, A - D. Nejvyšší úroveň podpory, 200 000 na jednoho zaměstnance, je dostupná v okresech skupiny A, kde je nezaměstnanost 50 % a více nad celostátním průměrem. Oblasti s podprůměrnou nezaměstnaností (skupina D) se nemohou ucházet o podporu ve formě hmotné podpory na vytváření pracovních míst. Průměrná míra nezaměstnanosti v roce 2003 byla 9,90 %.
Tab.č.3: Investiční pobídky Skupina Míra nezaměstnanosti
Hmotná
okresu
vytvořené
podpora
na Hmotná podpora na
pracovní rekvalifikaci
místo A
přes 50 % nad průměrem 200 000 Kč
35
%
nákladů
na
získání kvalifikace B
25
%
-
50
%
nad 120 000 Kč
průměrem C
30
%
nákladů
získání kvalifikace
do 25 % nad průměrem
80 000 Kč
25
%
nákladů
získání kvalifikace D
pod
na
celostátním žádná
žádná
průměrem Zdroj: CzechInvest Graf.č.2 Rozdělení okresů dle míry nezaměstnanosti , Zdroj: CzechInvest
42
na
Hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců – maximální výška podpory je 35 % nákladů vynaložených investorem na školení. Schvalování tohoto stimulu spadá do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí.
Převod pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních pozemků, a to za cenu zjistitelnou podle zvláštního předpisu ke dni uzavření smlouvy o převodu.
Původně bylo v předzákonném systému udělování pobídek zahrnuto mezi pobídky i osvobození strojů, zařízení, přístrojů a nástrojů od dovozního cla. Vyhláškou č.313/1998 Sb. došlo k automatickému uplatňování tohoto osvobození a nedá se tedy mluvit o stimulu ve smyslu exkluzivity. Osvobození od cla je však započítáno do celkové výše veřejné podpory, protože jde o formu veřejné podpory.
Rozhodující pro udělení investičních stimulů jsou tzv. všeobecné podmínky, které musí příslušný investor splnit, aby mohl být zařazen do procesu. Základními všeobecnými podmínkami jsou:15 Investice musí být realizovaná v odvětví zpracovatelského průmyslu, buď do jedné z high-tech odvětví (zákon č.72/2000 Sb.) nebo do jiného odvětví za předpokladu, že 50% ceny výrobní linky budou tvořit náklady na nákup strojního zařízení. Tento seznam je vydán prostřednictvím nařízení vlády. Zákon
také
explicitně
vyjmenovává,
jaké
činnosti
nepatří
do
zpracovatelského průmyslu. Nepatří zde těžba nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a státní služby. To znamená, že tyto obory jsou z procesu poskytování pobídek zcela vyloučeny.
15
Dle zákona č.72/2000 Sb., O investičních pobídkách, v znění zákonů č.453/2001 Sb. a 320/2002 Sb.
43
Investice musí být uskutečněny jako nákup nového výrobního závodu nebo jako rozšíření nebo modernizace současného závodu za účelem nové výroby nebo rozšíření a modernizace současné výroby. Tato podmínka zamezuje podporovat investice, které jsou jen technologickým vylepšením současné výroby. 40% z nakoupeného dlouhodobě hmotného a nehmotného majetku musí být tvořené stroji. Touto podmínkou se zamezilo převaze např. stavebních investic v rámci celkové výše investice, k čemuž mohlo při realizaci investice dojít. Investor musí investovat nejméně 350 mil.Kč, přičemž nejméně 145 mil.Kč musí být kryté vlastním kapitálem investora. Tato podmínka
zamezuje
využití pouze půjčeného kapitálu. V oblasti s mírou nezaměstnanosti vyšší nejméně o 50% proti celostátnímu průměru se předcházející podmínka minimální výšky investice snižuje na 100 mil.Kč – ekvivalentě k tomu se snižuje nutnost krytí investice vlastním kapitálem na 50 mil.Kč. Jde o jednoznačné zvýhodnění vstupu investorů do strukturálně postižených oblastí a do oblastí postižených vyšší mírou nezaměstnanosti. Investice i uvažovaná výroba musí vyhovovat všem legislativním požadavkům na ochranu životního prostředí
44
9.2 Aplikace systému investičních stimulů v SR Od června 2001 existuje na Slovensku možnost získání přímé finanční podpory a 100% daňové úlevy pro výstavbu, expanzi nebo modernizaci výrobního závodu nebo zařízení pro poskytování služeb, a to při splnění podmínek stanovených zákonem č.565/2001 S.z. o investičních stimulech, který je víceméně shodný s českým zákonem o investičních stimulech. Podmínky, které musí investor splnit, aby se mohl ucházet o finanční podporu jsou: Minimální investice ve výšce minimálně 200 mil.Sk musí být kryta vlastním kapitálem Pokud je investice realizovaná v regionu s nezaměstnaností vyšší jak 10%, minimální investice, kterou musí investor vynaložit pro získání investičních stimulů, se snižuje na polovinu. Příjmy z podpořeného podniku musí činit minimálně 80% celkových příjmů společnosti.
Poskytnutí investičních stimulů předchází schválení projektu vládou SR.
Stimuly se ve smyslu tohoto zákona rozumí především:
Bezcelně a bez DPH je možné dovážet nové technologie, zboží pro zpracování a následný export. Bez cla a bez DPH je možné dovážet také jednotlivé stroje, a to za předpokladu, že :
Celková celní hodnota je minimálně 5 mil. Sk
Dovezené zboží je nepoužívané, není starší jak jeden rok a bude využíváno na území Slovenska minimálně další tři roky.
Celý dovoz bude uskutečněný v průběhu 3 let 45
Dotace na vytváření pracovních míst a dotace na rekvalifikaci pracovníků jsou poskytovány okresními úřady práce v různé výšce stanovené v závislosti na míře nezaměstnanosti ve stanoveném regionu. Podpora výstavby průmyslových parků. Tato podpora je poskytovaná městům nebo obcím, ne soukromým společnostem. Dotace kryje maximálně 70% nákladů na zřízení parku, výstavbu potřebné infrastruktury a převodu vlastnických práv, jetliže je takový převod nutný. Předpokladem pro poskytnutí podpory je zájem aspoň jednoho investora vykonávat aktivity v příslušné průmyslové zóně a schopnost města nebo obce krýt 30% nákladů. Další zvýhodnění, které se prostřednictvím specifických programů zaměřují na oblasti s vysokou mírou nezaměstnanosti. Městům nebo obcím je umožněno nabízet průmyslové pozemky či objekty, které jsou v obecném vlastnictví za zvýhodněnou cenu nebo nájem.
9.3 Investiční stimuly ve středoevropském regioně Investoři rozhodující se mezi Českou republikou, Polskem, Maďarskem a Slovenskem to nemají lehké, pokud se zaměříme na stimuly, které tyto země poskytují. Společnost White&Case zpracovala analýzu, z které vyplývá, že ve všech výše zmíněných zemích jsou investiční pobídky v podstatě stejné i přesto, že má každá země jiné specifikum. Například v Polsku mají stále systém speciálních ekonomických zón, kde jsou podmínky pro investory podstatně výhodnější než kdekoliv jinde, a proto proti nim EU protestovala. V Maďarsku zase končí jiná anomálie. Někteří významní investoři investující více jak 3 mld. forintů (asi 360 mil. Kč) zde získávali speciální statut jako off-shoreová společnost se všemi výhodami z toho plynoucími. Zvláštní zacházení využívají také společnosti v méně rozvinutých regionech.
O Slovenských stimulech se míní, že byly okopírované z CzechInvestu, ale v jistém slova smyslu Slovensko už tyto formy stimulů předběhlo. Jak se ukazuje, 19 % rovná daň z příjmů je pro investory dost lákavá (Maďarsko ji 46
má ještě nižší, a to 18%). Mohlo by se zdát, že v zemi, kde se zároveň investorům nabízí daňové prázdniny, není tento fakt příliš významný. Ale ani zdaleka všichni investoři nedosáhnou výhod daňových prázdnin. Ale v souhrnu je možno říct, že celý středoevropský prostor je pro zahraniční investory lákavý.
V následujícím grafu vidíme, jak se vyvíjel příliv přímých zahraničních investic do středoevropských zemí. Je zjevné, že největšími příjemci PZI v rámci tohoto regiony byly Polsko a Česká republika. Maďarsko si zachovává stabilní úroveň přílivu, kdežto v případě Slovenska je jasně viditelné z grafu, kdy probíhala privatizace státního majetku (rok 2002).
Graf č.3 : Přímé zahraniční investice ve středoevropském regioně Přímé zahraniční investice 12000
v mil. EUR
10000 8000
Česko Maďarsko Polsko Slovensko
6000 4000 2000 0 1999
2000
2001
2002
2003
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě www.ihned.cz
47
2004
10 Vývoj přílivu přímých zahraničních investic 10.1
Teritoriální struktura
Jestliže mluvíme o teritoriální struktuře PZI, máme na mysli rozčlenění přílivu zahraničních investic podle země původu daného investora. Už tradičně mezi nejdůležitější partnery pro středoevropský region, zvláště pro tranzitivní ekonomiky, patří Německo, Holansko a Rakousko. V případě Německa a Rakouska je důležitým faktorem geografická blízkost a společná historická zkušenost.
10.1.1
Česká republika
V celé polistopadové historii nejvíce investovali v České republice investoři z Holandska, následovaní investory z Německa a Rakouska. Jak je vidět z následujícího grafu, holandské firmy investovaly více jak 30% (cca 9 mld EUR). Z mimoevropských zemí nejvíce investovaly Spojené státy s podílem 6% (cca 2 mld. EUR) a Japonsko.
Graf č.4: Teritoriální struktura PZI v ČR Teritoriální struktura PZI do ČR
7%
5%
Francie
2%
8%
Itálie Německo
4% 24%
3%
Nizozemí Rakousko
4%
Švédsko Velká Británie Švýcarsko
13%
USA Japonsko 30%
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě www.cnb.cz
48
Z ekonomického zastoupení uskutečnily drtivou většinu investic podniky z OECD. Zajímavý je nepatrný rozdíl mezi objemem PZI investovaných EU15 a EU-25. Je zřejmé, že PZI z desítky zemí, které přistoupily později, je zanedbatelný.
Graf č.5 : Přímé zahraniční investice z hlediska ekonomických oblastí PZI do ČR z hlediska ekonomických uskupení 4 000 000,0
v tis. eur
3 000 000,0 2 000 000,0 1 000 000,0 0,0 Eurozóna
EU-15
EU-25
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě www.cnb.cz
49
OECD
ostatní
10.1.2
Slovensko
Na Slovensku měly největší podíl na celkových přímých investicích společnosti z Německa, Holandska a Rakouska. Je zřejmé, že největšími investory jak v České republice tak na Slovensku jsou ty samé země.
Graf č.6 : Teritoriální struktura PZI na Slovensku Teritoriální struktura PZI na Slovensko 6% 9%
Německo
27%
Holansko
9%
Rakousko Itálie
10%
Francie 18%
Velká Británie
21%
USA
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě www.sario.sk
10.2 Jak
Sektorové rozdělení bylo
výše
zmíněno,
proudily
hlavně
PZI
do
výrobního
a
zpracovatelského průmyslu. Ve středoevropském regionu je zjevné, že nejrozšířenější jsou investice ve zpracovatelskému průmyslu. Podstatnou část přílivu PZI tvoří také investice do finančního sektoru a obchodu. V postkomunistických zemích, ve fázi prodeje státního majetku, tvořily privatizace energetických společností, telekomunikací, pošt a distributorů vody a plynu významnou položku v rámci PZI.
50
10.2.1
Česká republika
Z následujícího grafu je zřejmé, že ani sektorové rozdělení investic v České republice nevybočuje z trendu výše naznačeném. Téměř polovinu investic (48%) patří do sektoru zpracovatelský průmysl. Následovaný sektorem obchodu a opravy (17%) a sektorem nemovitosti a služby (12%). Jediným sektorem, který neměl výraznější zastoupení v investicích na Slovensku a má zastoupení v investicích v ČR, je sektor nemovitostí a služeb pro podniky (12%).
Graf č.7 : PZI dle odvětvové struktury za rok 2004 PZI podle odvětví za rok 2004 1%
1%
1% 12% 11%
0%
48%
1% 17%
2%
6%
ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL ELEKTŘINA, PLYN, VODA STAVEBNICTVÍ OBCHOD A OPRAVY POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě www.cnb.cz
51
Prohlédneme-li si blíže zpracovatelský průmysl, zjistíme, že největší hodnotu zaujímají kovy a kovové výrobky (21%), následované výrobou elektrických strojů a přístrojů, výrobou chemických výrobků a dřevařským průmyslem, výrobou papíru, vydavatelstvím a tiskem (12%).
Graf č.8 : PZI do zpracovatelského průmyslu za rok 2004 PZI do zpracovatelského průmyslu za rok 2004
10%
7%
12%
12% 11%
12% 7% 8% 21%
Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Kovy, kovové výrobky Výroba strojů a zařízení Výroba elektrických strojů a přístrojů jinde neuvedených
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě www.cnb.cz
52
10.2.2
Slovensko
Sektorové rozdělení zahraničních investic na Slovensku je téměř totožné s rozložením v České republice. Více jako třetina (38%) všech PZI do Slovenské republiky směřovala do sektoru zpracovatelského průmyslu, další čtvrtina (23%) do sektoru finančního zprostředkování. S nezanedbatelným podílem následuje investice do sektoru obchod a opravy (12%), do sektoru rozvodu elektřiny, plynu a vody (11%) a do sektoru dopravy a telekomunikací (10%).
Graf č.9 : PZI dle odvětvové struktury za rok 2004
PZI dle odvětví za rok 2004 0%
3%
1%
1% 23% 38%
10% 0% 12%
1%
11%
ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL ELEKTŘINA, PLYN, VODA STAVEBNICTVÍ OBCHOD A OPRAVY POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě http://www.nbs.sk/
53
10.3
Struktura přímých zahraničních investic
U přímých zahraničních investic rozlišujeme strukturu, v jaké se daná investice uskutečnila. Jedná se o to, zda byla investice použita jako základní kapitál, nebo jako reinvestovaný zisk, nebo zda ji můžeme zařadit do kategorie ostatní kapitál. Je to důležitý ukazatel toho, zda nadnárodní společnost investovala vlastní kapitál jako základní kapitál podniku, do kterého investuje, nebo zda se jednalo o investici ze zisku dané společnosti.
10.3.1
Česká republika
Z grafu č.8 vyplývá, že Česká republika má nejvyšší podíl na celkových investicích,
které
jsou
použity
jako
základní
kapitál.
Hodnoty
reinvestovaného zisku mají tendenci ke stabilitě. Propad hodnoty investic do základního kapitálu v roce 2003 znamená, že české firmy podstatně více investovaly do základního kapitálu v zahraničí jako zahraniční firmy v ČR.
Graf č.10 : Struktura PZI v ČR v letech 2002 - 2004 Struktura PZI v ČR 10 000 000,0
v tis. Euro
8 000 000,0 6 000 000,0
2004
4 000 000,0
2003
2 000 000,0
2002
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě www.cnb.cz
54
ke m Ce l
O st at ní ka pi
k zis nv es to va ný
Re i
Zá kl
ad ní ka pi tá l
-2 000 000,0
tá l
0,0
10.3.2
Slovensko
Národní banka Slovensko bohužel nerozlišuje investice, které byly použity jako majetkový kapitál a investice, které byly reinvestovaním zisku. Proto můžeme porovnávat jen hodnotu součtu těchto dvou položek a položku ostatní kapitál. Z grafu je zřejmé, že drtivou většinu celkových PZI tvoří investice do majetkového kapitálu a reinvestice zisku. Ostatní kapitál si zachovává stabilní úroveň v rámci celkových PZI.
Graf č.10 : Struktura PZI na Slovensku v letech 2002 - 2004
v tis. Euro
Struktura PZI na Slovensku 4 000 000,00 3 500 000,00 3 000 000,00 2 500 000,00 2 000 000,00 1 500 000,00 1 000 000,00 500 000,00 0,00 -500 000,00
j Ma
2004 2003 2002
m lke Ce
+ st ča ú á ov etk
ý van o t es nv rei
k zis
itál kap í n ta t Os
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě http://www.nbs.sk/
55
10.4
Ukazatel PZI/HDP
Důležitým determinantem analýzy přímých zahraničních investic je poměr PZI k hrubému domácímu produktu dané země. Ukazuje, jakou částí se podílely PZI na celkovém produktu státu. V případě vysokých čísel to může znamenat závislost domácí ekonomiky na přílivu investic ze zahraničí, a tedy existuje nebezpečí, které hrozí , když se tento příliv zastaví. Na druhé straně, jisté optimální množství je potřebné z důvodu rozvoje a transformace ekonomiky.
10.4.1
Česká republika
Jak vyplývá z následujícího grafu, do
roku 2002 byl vysoký podíl
zahraničních investic na HDP. Příčinou byla privatizace státního majetku. V roce 2003 nastal zlom a od roku 2004 se podíl PZI na HDP dále vyvíjel konstantně , zhruba na úrovni 3,5%. Z čeho je zřejmý stály zájem o Českou republiku, i když už ne v takovém rozsahu jako dříve.
Graf č.11 : Podíl PZI na HDP v běžných cenách Podíl PZI na HDP v běžných cenách
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě www.cnb.cz
56
20 10 F
20 08 F 20 09 F
20 06 F 20 07 F
20 04 20 05 F
PZI/HDP
20 03
20 02
14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%
10.4.2
Slovensko
Na Slovensku je vývoj tohoto ukazatele trochu odlišný. Po relativně stabilním vývoji do roku 2001 nastal velký nárůst PZI v roce 2002 v důsledku privatizace Slovenských telekomunikací. Po tomto roce nastal podobně jako v České republice útlum přílivu PZI. V dalších letech již osciloval kolem hodnoty 5%. Z předpovědi agentury SARIO vyplývá, že v budoucnu se ustálí příliv PZI na úroveň 2,5% HDP.
Graf č.12 : Struktura PZI na Slovensku v letech 2002 - 2004 Podíl PZI na HDP 30% 25% 20% 15%
PZI/HDP
10% 5% 0% 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Vlastní konstrukce na základě www.nbs.sk
57
2006
2007
11 Budoucí vývoj PZI v České republice Česká republika se v posledních letech dostala na vrchol v příjmu PZI na hlavu ve střední a východní Evropě. Za tímto úspěchem stojí především kvalitní pracovní síla a systém investičních pobídek.
I když se pravděpodobně nebude opakovat rok 2002, který byl v objemu PZI rekordní, suma PZI se vyšplhala na hodnotu přes 8 mld. USD. Česká republika má velkou šanci být i nadále mezi největšími příjemci PZI v regionu.
Globální
toky
PZI
se
nezpomalují
a
pokud
nedojde
k neočekávaným událostem, např. vojenskému konfliktu či zhroucení mezinárodní ekonomiky, zůstane ČR aktivním přijímatelem PZI. I přes pozitivní čísla z posledních let se nedá zdaleka říct, že ČR má vyhráno nebo se již nemusí starat o příliv PZI. Opak je pravdou. Investoři alokují své investice zejména z důvodů úspor, což ovšem znamená, že pokud se najde země, ve které budou náklady na výrobu menší než v naší ekonomice, investor nebude váhat a výrobu ze dne na den přemístí. O tom, že tato teorie není pouhý výmysl, se mohli přesvědčit radní v Brně, kdy firma Flextronics zrušila své výrobní kapacity a přemístila je do Maďarska. Případ Flextronicsu nebyl zdaleka ojedinělým, avšak je nutnou podotknout, že k odlivu na východ dochází zatím jen v ojedinělých případech. Je ovšem zřejmé, že postupně v průběhu několika let, maximálně však do trvání daňových prázdnin, budou investoři přemísťovat výroby dále na východ. Tento jev je neodvratný a je velmi důležité se na něj velmi dobře připravit. Vláda může vytvořit příznivou legislativu, která by tento úprk směrem na východ zmírnila, avšak není možné investory podporovat neustále. Vládní výhody musí
jednou
skončit.
Je
však
nevyhnutelné
postupné
zlepšování
infrastruktury, zejména sítě dálnic a obecně vytvořit příznivější právní a legislativní podmínky pro podnikání, a to nejen pro zahraniční investory.
Co se týká struktury investic, je již zřejmé, že Česká republika není příjemcem investic s nízkou technologickou úrovní. Pro takový druh investic je ČR příliš drahá a tyto investice směřují spíše do Číny či do Bulharska a Rumunska. Investoři si uvědomují, že ČR je přitažlivá zejména pro středně 58
technologicky náročné investice, avšak mnohdy se do ČR přesouvají i technologicky náročné aktivity. Budoucí struktura investic bude spíše využívat kvalitních českých rukou a i mozků , než nekvalifikované pracovní síly.
Pozitivní je příliv investic do sektoru strategických služeb a dá se očekávat budoucí růst investic do tohoto sektoru. Tento příliv souvisí s investičními pobídkami, které již zvýhodňují i tyto „strategické investice“. Mnoho firem využívá ČR jako servisní centra či jako CALL CENTRA a se stoupající vzdělaností české pracovní síly a především se zvyšující se jazykovou úrovní, bude ČR přijímat mnohem více investic do sektoru služeb, než tomu bylo v minulosti. Po počáteční vlně PZI, kdy investoři směřovali své investice zejména do výrobní oblasti, dochází k postupnému rozšiřování stávajících investic o výzkumná a vývojová centra. Je to logický krok. Investoři většinou pracují s dlouhodobými plány a nejdříve pár let vyčkávají a hodnotí úspěšnost investice, než se rozhodnou vybudovat i centra výzkumu a vývoje. Tento trend lze považovat za vysoce pozitivní, neboť takový druh investic nepodléhá sezónnímu přesouvání na východ a vytváří špičkově placená místa.
Dalším faktorem, který bude v budoucnu ovlivňovat příliv PZI do naší ekonomiky, je začlenění se do EU. Náš vstup do EU je pro investory zárukou stability a přejímání západní obchodní kultury. ČR bude pravděpodobně hrát větší roli v přílivu investic, protože se dá s nadsázkou tvrdit, že ČR není jenom střed Evropy, ale nyní i střed EU a většina západních firem bude mít zájem vybudovat v Praze svou pobočku, což je dobrý základ pro budoucí investice do naší ekonomiky. Otázkou zůstává nedokončená privatizace telekomunikací a energetiky. Zde se jedná o podstatné sumy, např. v otázce ČEZu se mluví o sumě cca. 6 mld. USD. Je patrné, že k privatizaci musí dojít, a tak se bezesporu dočkáme roku, který bude v střednědobém výhledu z hlediska přílivu PZI rekordní.
Pohled na situaci vzhledem k investiční atraktivitě ČR a jejich regionů, tak jak ji vnímají zahraniční investoři i česká odborná veřejnost, poskytuje 59
následující přehled. Ten obsahuje silné a slabé stránky celkové pozice České republiky. Silné stránky vyjadřují konkurenční výhody země vzhledem k ostatním příjemcům PZI. Slabé stránky naopak investiční atraktivitu snižují. Vyjadřují konkurenční výhody ostatních příjemců PZI vůči Česku.
Tab.č.4: Silné a slabé stránky České republiky, Zdroj Ekonom 33/2004
Silné stránky
Geografická
Slabé stránky
dobrá
poloha,
vymahatelnost práva
infrastruktura, tržní hospodářství
Členství v EU, NATO, země
Časté změny v zákonech, chyby
respektuje závazky plynoucí ze
v zákonech a jejich
členství v OECD
neprovázanost
Vzdělané obyvatelstvo, zejména
Zdlouhavá registrace
v technických
začínajících podnikatelů
oborech,
průmyslová tradice
Zdlouhavá práce soudů, obtížná
Demotivující sociální síť, práce na černo
Nižší náklady na práci i na energie
Nedostatečná dálniční síť
Atraktivní investiční pobídky
Vysoká
Dobrá znalost cizích jazyků
Stabilní
sociální
Solidní
a
prostředí,
stabilní
korupce,
nedostatečná snaha s ní bojovat
minimum stávek a demonstrací
míra
růst
Silná politická a mediální lobby preferující ryze české firmy Od roku 1996 vlády pouze
ekonomiky
s těsnou většinou v parlamentu
Kulturně vyspělá země
potřebnou důležitých reforem
60
k prosazení
12 Závěr V této práci jsem se snažil analyzovat problém přímých zahraničních investic, v první části z hlediska teoretického, v části druhé z hlediska praktického. Praktickou analýzu jsem uskutečnil prostřednictvím komparace České republiky a Slovenské republiky. Tyto dvě ekonomiky jsou si vzájemně blízké nejen geograficky, ale i historicky, kulturně a také jsou si podobné vysokou kvalifikovaností pracovní síly, bohatou průmyslovou tradicí a také ekonomickou, politickou a bezpečnostní stabilitou.
Přímou zahraniční investicí se rozumí investice, která zobrazuje plán dosažení trvalého zájmu subjektu z jedné ekonomiky v podniku umístěném v ekonomice druhé. PZI se uskutečňují prostřednicvím nadnárodních firem, to znamená firem, které investují v zahraničí. Činnost v zahraniční je zajišťována prostřednictvím zahraničních poboček nebo zahraničních dceřiných společností. Mezi další druhy mezinárodních expanzí firem patří podíl licencí, vytváření společných podniků nebo specifická forma pronájmu. Tyto poslední jmenované formy mezinárodní expanze jsou méně nákladné i méně rizikové než předcházející formy.
Zahraniční investice dělíme ze čtyř hledisek, a to z hlediska míry kontroly nadnárodní firmy, z hlediska motivace vstupu, z hlediska zaměření mateřské firmy a z hlediska způsobu vstupu.
Všeobecné stimuly pro průmyslové investory, tj. solidní makroekonomický rámec a dlouhodobě vyspělá průmyslová tradice, jsou jak v České republice, tak i na Slovensku více než konkurenceschopné. Jestliže k tomu připočítáme kontakty s vyspělým světem, v podobě členství ve všech podstatných ekonomických organizacích, dále úspěšnou politiku investičních stimulů, nízké náklady na kvalifikovanou pracovní sílu, vycházejí tyto země s komparativní výhodou ve srovnání s ostatními zeměmi, jak ve středoevropském regionu , tak v celoevropském kontextu.
61
V rámci České republiky a Slovenska jsou největšími investory sousední státy – Německo a Rakousko. Mezi další významé státy patří nadnárodní firmy z Holandska, Francie a USA. Ze sektorového pohledu vedou suverénně v obou zemích investice do průmyslu a finančního zprostředkování. Podíl zahraničních investic na HDP byl značný hlavně v době privatizace státního majetku. Od té doby si zachovává stabilní úroveň. Také prognostici poukazují na stabilitu v blízké budoucnosti.
V důsledku zapojení transformujících ekonomik z postsovětského bloku do nadnárodních a mezinárodních seskupení, se následně zvyšuje zájem nadnárodních firem o investováni v těchto ekonomikách. V důsledku zvyšujícího
se
přílivu
finančních
a
jiných
prostředků
do
těchto
transformujících se ekonomik stoupá celková životní úroveň obyvatelstva jako i konkurenceschopnost dané ekonomiky v globálním kontextu.
62
13 Použitá literatura Kubišta, V.: Mezinárodní ekonomické vztahy, VŠE Praha 2003
Nešvera, V., Kubišta, V.: Struktura zahraničního obchodu České republiky, VŠE Praha 2002
Nešvera, V., Kubišta, V.: Postavení České republiky v mezinárodním obchodě, VŠE Praha 2002
Machková, H.: Mezinárodní marketing, VŠE Praha 2003
Cihelková a kol.: Světová ekonomika, ETC Publishing Praha 1997
Kalínská: Přímé zahraniční investice a jejich úloha v regionu střední a východní Evropy, VŠE Praha 1999
Srholec: Přímé zahraniční investice v České republice: teorie a praxe v mezinárodním srovnání, Linde Praha 2004
Petříček: Vývoj investičního prostředí v České republice, Corona Praha 2003
Valach: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, VŠE Praha 1995
Zemplinerová – Benáček: FDI in Czech republic : Enviroment, Structure and Efficiency in the Manufacturing Sector, Praha 1997
Hošková, A.: Vliv přímých zahraničních investic na ekonomiku Slovenska, NBS, Bratislava 2001
63
14 Internetové zdroje
WWW stránky agentury Czechinvest (http://www.czeinvest.cz)
Stránky Českého statistického úřadu (http://www.czso.cz)
Stránky OECD (http://www.oecd.org)
Stránky mezinárodního měnového fondu (http://www.imf.org)
Stránky organizace UNCTAD (http://www.uncatd.org)
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (http://www.ebrd.org)
Investiční portál Patria (http://www.patria.cz)
Slovenská agentura pro rozvoj investicí a obchodu (www.sario.sk)
Světová banka: (http://www.worldbank.org)
Statistický úřad SR: (http://www.statistics.sk)
The Federation of European Employers (FedEE) (www.fedee.com)
Ekonomický portál Euroekonom (http://www.euroekonom.cz)
64
15 Přílohy Příloha č.1: Základní makroekonomická data Česká republika: Základní makroekonomická data HDP na osobu (2004): 10 484 USD
Obyvatelstvo: 10,2 mil. meziroční růst,
2002 2415 73,8
2003 2556 90,5
2004 2768 121,0
1,5 4,8 2,5 3,0 9,8
3,2 5,8 8,9 4,9 10,3
4,7 9,9 9,7 2,5 9,5
1,8 0,6 -0,5 -0,7 7,3
0,1 1,0 -0,3 0,9 6,6
2,8 2,8 5,7 7,7 6,6
Běžný účet, mld. Kč v % HDP a Obchodní bilance, mld. Kč, cel. stat. Bilance služeb, mld. Kč, plat.bil. Finanční účet, mld. Kč, plat. bil. k v % HDP Přímé zahr. investice v ČR, mld. Kč o v % HDP Hrubá vnější zadluženost, mld. USD l v % vývozu zboží a služeb . v % HDP Oficiální devizové rezervy, mld. USD , v měsících dovozu zboží a služeb
-136 -5,6 -71 21,9 347,8 14,4 277,7 11,5 26,3 57,7 34 24 6,1
-161 -6,3 -70 13,2 157,1 6,1 59,3 2,3 34,9 61,9 35 27 5,5
-147 -5,3 -26 12,5 180,9 6,5 114,7 4,1 45,3 52,6 37 28 4,4
Státní rozpočet, mld. CZK, vč. důch. účtu S Deficit veřejného sektoru*, v % HDP v Státní dluh, mld. CZK ě v % HDP Růst peněžní zásoby, konec obd., % t 2-týdenní repo sazba, konec obd., % 3M PRIBOR, prům. za obd., % o 3M PRIBOR, konec obd., %
-45,9 -6,8 395,9 16 3,5 2,8 3,55 2,59
-104,9 -12,5 493,2 19 6,9 2,0 2,28 2,09
-64,5 -3,0 592,9 21 4,4 2,5 2,36 2,56
CZK/EUR, prům. za obd. á CZK/EUR, konec obd. CZK/USD, průměr za obd. CZK/USD, konec obd. e
30,81 31,6 32,7 30,1
31,84 32,4 28,2 25,7
30,65 30,5 22,9 22,4
pokud není uvedeno jinak
HDP, mld. CZK, běžné ceny HDP, mld. USD, běžné ceny
C HDP, reálný růst, % i Průmyslová výroba, reálný růst, % h Stavební výroba, reálný růst, % Maloobchodní tržby, reálný růst, % e Míra nezaměstnanosti, konec obd., % *
l Spotřebitelské ceny, prům. růst, % k Spotřebitelské ceny, konec obd., % o Ceny prům. výrobců, prům. růst, % Ceny prům. výrobců, konec obd., % v Růst průměrné mzdy, %
á
v
Zdroj: ČSÚ, ČNB.
65
Příloha č.2 : Přímé zahraniční investice v odvětvové struktuře Přímé zahraniční investice do ČR - v odvětvové struktuře Příliv v roce 2004 Sektory a odvětví
ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ, RYBOLOV DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL z toho Výroba potravin a nápojů, zpracování tabáku Textil, oděvy Činění a úprava usní, výroba brašnářského, sedlářského zboží a obuvi Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plastových výrobků Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Kovy, kovové výrobky Výroba strojů a zařízení Výroba kancelářských strojů a počítačů (vč. přístrojů na zpracování dat) Výroba elektrických strojů a přístrojů jinde neuvedených Výroba radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů Výroba zdravotnických, přesných, optických a časoměrných přístrojů Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních zařízení Výroba nábytku; ostatní zpracovatelský průmysl Zpracování druhotných surovin ELEKTŘINA, PLYN, VODA STAVEBNICTVÍ OBCHOD A OPRAVY POHOSTINSTVÍ A UBYTOVÁNÍ DOPRAVA A TELEKOMUNIKACE FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ NEMOVITOSTI A SLUŽBY PRO PODNIKY OSTATNÍ SLUŽBY CELKEM Zdroj: ČNB
Základní kapitál
Reinvestovaný zisk
Ostatní kapitál
Celkem
v mil. CZK
v mil. CZK
v mil. CZK
v mil. CZK
543,1 10,4 17 208,0
104,7 1 231,3 32 670,7
0,0 -26,0 5 226,9
647,8 1 215,7 55 105,5
-1 319,0 14,3
2 795,8 709,0
3,8 -698,9
1 480,5 24,4
7,4
-34,3
1,2
-25,7
1 395,9
2 277,1
-7,5
3 665,5
0,0 2 411,2
162,3 1 670,7
0,0 2 378,8
162,3 6 460,7
658,2
3 898,1
1 563,4
6 119,7
796,8 3 752,1 2 917,9
3 379,7 8 300,0 1 289,2
-167,1 -7,1 51,3
4 009,4 12 045,1 4 258,4
20,2
297,0
-83,7
233,5
1 911,0
3 933,3
564,1
6 408,3
66,6
-1 303,5
1 319,6
82,6
308,5
750,9
225,5
1 284,9
3 702,0
3 267,9
-72,8
6 897,1
457,6
960,9
-34,8
1 383,7
122,0 -14,7 4 299,3 394,8 11 338,0 -590,1 -2 613,7 1 040,6
233,9 82,9 2 368,5 2 861,3 6 883,7 349,6 3 543,6 10 670,3
190,9 0,0 205,9 -593,2 1 532,3 -465,7 -420,3 1 512,2
546,9 68,2 6 873,8 2 662,8 19 754,1 -706,3 509,6 13 223,1
10 939,4 320,1
-180,5 1 039,2
3 353,3 -45,1
42 889,9
61 542,4
10 280,2
14 112,2 1 314,2 114 712,5
66
Příloha č.3 : Přímé zahraniční investice v teritoriální struktuře Přímé zahraniční investice do ČR v teritoriální struktuře Příliv v roce 2004 Geografické a ekonomické zóny
Zdroj: ČNB
Základní kapitál v mil. CZK
EVROPA z toho Belgie Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Lucembursko Německo Nizozemí Portugalsko Rakousko Řecko Španělsko Švédsko Velká Británie Island Lichtenštejnsko Norsko Švýcarsko OSTATNÍ EVROPSKÉ ZEMĚ z toho Andora Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko Estonsko Gibraltar Guernsey Chorvatsko Jersey Srbsko a Černá Hora Kypr Litva Lotyšsko Maďarsko Malta Moldávie Ostrov Man Polsko Rusko San Marino Slovensko
Reinvestovaný zisk v mil. CZK
Ostatní kapitál
Celkem
v mil. CZK
v mil. CZK
29 468,3
58 371,0
8 850,3
96 689,6
3 100,8 320,0 8,5 -497,5 1 330,0 1 249,1 1 686,6 3 315,9 3 770,2 803,5 1 670,4 459,1 504,7 862,7 54,8 25,0 163,7 225,9 1 267,4 9 147,4
-2 337,9 -159,9 145,2 4 919,7 165,7 924,4 -30,8 18 726,3 17 845,1 340,2 9 654,6 25,1 153,6 1 372,6 2 622,2 -0,7 24,6 0,5 2 026,2 1 954,4
178,1 124,8 -0,0 4,6 0,0 55,7 -260,2 283,5 5 489,4 99,0 178,3 0,0 112,3 1 637,3 70,8 0,0 0,0 19,8 383,1 473,8
941,0 284,8 153,8 4 426,9 1 495,6 2 229,1 1 395,6 22 325,6 27 104,8 1 242,6 11 503,3 484,1 770,7 3 872,6 2 747,8 24,3 188,3 246,3 3 676,7 11 575,6
0,0 8,6 0,1 1,4 0,2 0,2 117,9 2,2 0,0 21,5 171,8 4,8 2,0 199,7 29,4 2,3 0,0 124,7 997,9 0,0 7 381,8
0,4 -0,3 0,0 0,0 0,3 0,6 -49,8 0,3 -39,4 4,3 -370,9 0,0 0,0 25,6 94,2 0,0 -15,5 -206,8 -22,1 -92,5 2 585,4
0,0 -3,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -1 402,0 2,5 -23,1 0,0 0,0 -31,5 -4,9 0,0 0,0 93,5 1 794,0 0,0 53,0
0,4 4,8 0,1 1,5 0,5 0,8 68,1 2,5 -1 441,4 28,3 -222,1 4,8 2,0 193,8 118,6 2,4 -15,5 11,4 2 769,8 -92,5 10 020,3
67
Příloha č.4 : Přímé zahraniční investice v teritoriální struktuře
Přímé zahraniční investice do ČR v teritoriální struktuře
Eurostat/OECD
Příliv v roce 2004 Geografické a ekonomické zóny
kód A1
CELKEM SVĚT
U2
Eurozóna
D2
EU-15
D3
EU-25
D8
Přistupující země
A5 A8
EFTA OECD
A9
CEE
B1 D6
NAFTA CCs
Základní kapitál
Reinvestovaný zisk
Ostatní kapitál
v mil. CZK
v mil. CZK
v mil. CZK
42 889,9
61 542,4
10 280,2
17 401,3
50 531,0
6 140,8
18 638,9
54 365,9
7 973,6
26 553,9
56 529,7
8 056,3
7 915,0 1 682,0
2 163,7 2 050,6
82,7 402,9
39 385,7
62 104,1
9 906,3
7 739,1 4 386,8
2 445,1 3 339,0
113,1 1 687,6
7 917,2
2 166,4
82,7
Zdroj: ČNB
68
Celkem v mil. CZK 114 712,5 74 073,2 80 978,5 91 139,9 10 161,4 4 135,6 111 396,1 10 297,4 9 413,4 10 166,3
Příloha č.5 : Platební bilance SR za rok 2004
Inkasá (+)
Platby (-)
Saldo
mil. SKK
mil. USD
mil. SKK
TOVAR
895 205,00
27 753,99
942 160,00
29 209,73
SLUŽBY
120 153,60
3 725,12
111 522,40
3 457,52
8 631,20
267,59
VÝNOSY
29 941,30
928,27
43 101,90
1 336,28
-13 160,60
-408,01
Kompenzácie pracovníkov
16 987,40
526,66
706,5
21,9
16 280,90
504,76
Výnosy z investícii
12 953,90
401,61
42 395,40
1 314,38
-29 441,50
-912,77
BEŽNÉ TRANSFÉRY
28 515,50
884,06
23 057,40
714,85
5 458,10
169,22
BEŽNÝ ÚČET
1 073 815,40
33 291,44 1 119 841,70
34 718,39
-46 026,30
-1 426,95
KAPITÁLOVÝ ÚČET
4 876,10
464,1
14,39
4 412,00
136,78
3 237 382,10 100 279,91 3 135 723,50
-97 135,86
101 658,60
3 144,05
FINANČNÝ ÚČET PRIAME INVESTÍCIE
151,17
mil. USD
mil. SKK -46 955,00
mil. USD -1 455,74
660 836,20
20 487,87
-615 596,20
-19 085,30
45 240,00
1 402,57
33 708,20
1 045,05
-29 157,20
-903,96
4 551,00
141,09
1 474,20
45,7
-3 054,20
-94,69
-1 580,00
-48,98
32 234,00
999,35
-26 103,00
-809,27
6 131,00
190,08
V SR (podnik priamej investície = rezident)
627 128,00
19 442,82
-586 439,00
-18 181,34
40 689,00
1 261,48
Majetková účasť a reinvestovaný zisk
45 457,00
1 409,30
-13 855,00
-429,55
31 602,00
979,76
581 671,00
18 033,51
-572 584,00
-17 751,79
9 087,00
281,72
V zahraniči (priamy investor = rezident) Majetková účasť a reinvestovaný zisk Ostatný kapitál
Ostatný kapitál
Zdroj: www.nbs.sk
69
PORTFÓLIOVÉ INVESTÍCIE
393 122,30
12 144,10
-364 237,20
-11 277,72
28 885,10
866,38
Aktíva
72 540,60
2 248,97
-98 528,70
-3 054,68
-25 988,10
-805,71
Pasíva
320 581,70
9 895,12
-265 708,50
-8 223,04
54 873,20
1 672,09
FINANČNÉ DERIVÁTY
760 862,40
23 588,98
-760 316,30
-23 572,04
546,1
16,93
Aktíva
305 608,40
9 474,76
-310 269,80
-9 619,28
-4 661,40
-144,52
Pasíva
455 254,00
14 114,21
-450 046,50
-13 952,77
5 207,50
161,45
44 058,96 1 395 573,80
-43 200,80
26 987,40
858,16
OSTATNÉ INVESTÍCIE
1 422 561,20
Dlhodobé
131 599,50
4 071,52
-141 672,40
-4 389,10
-10 072,90
-317,58
Aktíva
28 459,90
882,34
-30 983,60
-960,58
-2 523,70
-78,24
Pasíva
103 139,60
3 189,18
-110 688,80
-3 428,52
-7 549,20
-239,33
39 987,44 1 253 901,40
-38 811,70
37 060,30
1 175,74
Krátkodobé
1 290 961,70
Aktíva
463 453,00
14 368,41
-465 426,80
-14 429,60
-1 973,80
-61,19
Pasíva
827 508,70
25 619,03
-788 474,60
-24 382,10
39 034,10
1 236,93
100 431,08 3 136 187,60
-97 150,25
106 070,60
3 280,83
-4 839,20
-176,79
55 205,10
1 677,10
KAPITÁLOVÝ A FINANČNÝ ÚČET
3 242 258,20
CHYBY A OMYLY CELKOVÁ BILANCIA
0
0
MONETÁRNE ZLATO
0
SDR
0
DEVÍZOVÉ AKTÍVA
55 205,10
1 677,10
0
0
0
0
0
0
-1,1
0
-1,1
0
0
0
-55 204,00
-1 677,10
-55 204,00
-1 677,10
Vklady
0
0
-16 500,90
-521
-16 500,90
-521
Cenné papiere
0
0
-38 703,10
-1 156,10
-38 703,10
-1 156,10
Obligácie a zmenky
0
0
-18 924,50
-551,7
-18 924,50
-551,7
Nástroje peňažného trhu a fin. deriváty
0
0
-19 778,60
-604,4
-19 778,60
-604,4
REZERVNÉ AKTÍVA
0
0
-55 205,10
-1 677,10
-55 205,10
-1 677,10
Zdroj: www.nbs.sk
70
