OBSAH 1. ÚVOD MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)

Zpráva o sledování jakosti vody a sedimentů drobných vodních toku a malých vodních nádrží v roce 2010

OBSAH 1. ÚVOD. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2. MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 2.1. Charakteristika monitorovacích programů............................................................................................................................2 2.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN 75 7221..................................................................................................4 2.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb............................................................................................6 2.4. Vývojový trend monitorovaných ukazatelů..........................................................................................................................10 2.5. Závěr...............................................................................................................................................................................................11 3. MONITORING JAKOSTI VODY NA MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍCH (MVN) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 3.1. Charakteristika monitorovacího programu .........................................................................................................................12 3.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN 75 7221................................................................................................13 3.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb..........................................................................................15 3.4. Vývojový trend monitorovaných ukazatelů..........................................................................................................................17 3.5. Závěr...............................................................................................................................................................................................18 4. MONITORING DUSIČNANŮ PRO POTŘEBY SMĚRNICE RADY 91/676/EHS (DUS) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 4.1. Charakteristika monitorovacího programu..........................................................................................................................19 4.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN 75 7221................................................................................................21 4.2.1. Vyhodnocení výsledků podle lokalizace profilů ve zranitelných nebo nezranitelných oblastech....................21 4.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb..........................................................................................22 4.4. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných směrnicí Rady 91/676/EHS......................................................................22 4.5. Prezentace výsledků monitoringu dusičnanů......................................................................................................................24 4.6. Screening pesticidů.....................................................................................................................................................................25 4.7. Závěr...............................................................................................................................................................................................26 5. MONITORING PRO HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU DVT (BIO). . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 5.1. Charakteristika monitorovacího programu..........................................................................................................................27 5.2. Vyhodnocení výsledků podle kriterií daných ČSN 75 7221................................................................................................28 5.3. Závěr...............................................................................................................................................................................................30 6. MONITORING SPOLEČENSTEV FYTOPLANKTONU V MVN. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 6.1. Charakteristika programu.........................................................................................................................................................32 6.2. Vyhodnocení výsledků................................................................................................................................................................32 6.3. Závěr...............................................................................................................................................................................................33 7. MONITORING SEDIMENTŮ V DVT A MVN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 7.1. Charakteristika monitorovacího programu..........................................................................................................................34 7.2. Vyhodnocení výsledků DVT.......................................................................................................................................................35 7.3. Vyhodnocení výsledků MVN......................................................................................................................................................36 7.4. Vývojový trend monitorovaných ukazatelů .........................................................................................................................37 7.5. Závěr...............................................................................................................................................................................................38 8. SOUHRN. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 8.1. Monitoring DVT............................................................................................................................................................................39 8.2. Monitoring MVN...........................................................................................................................................................................40 8.3. Monitoring dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS......................................................................................40 8.4. Monitoring pro zhodnocení ekologického stavu DVT........................................................................................................41 8.5. Monitoring společenstev fytoplanktonu v MVN...................................................................................................................42 8.6. Monitoring sedimentů v DVT a MVN......................................................................................................................................43 9. PŘÍLOHY. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44

Zpracovali: Ing. Kamil Žitník, Mgr. Zuzana Lošťáková, Ing. Vít Baránek, Ph.D., Ing. Josef Hvízdal, Mgr. Lenka Procházková Brno, 2011 Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno

1

1. ÚVOD Zemědělská vodohospodářská správa (dále jen „ZVHS“) zabezpečovala v roce 2010 v rámci svých činností i celostátní monitorovací systém zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod. V daném roce sledovala ZVHS celkem 855 profilů na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích. Ve vzorcích vod byly sledovány jednak základní fyzikální a chemické ukazatele umožňující včasnou identifikaci drobných komunálních a zemědělských zdrojů znečištění, ale i cizorodé látky ukazující na možnost kontaminace prostředí těžkými kovy a některými specifickými organickými látkami. Na vybraných profilech byla prováděna sledování a hodnocení ekologického stavu vod. Odběry na drobných vodních tocích ve správě ZVHS byly uskutečňovány na profilech v rámci dřívějšího programu monitoringu pro státní síť sledování jakosti vody (ČHMÚ) a monitoringu bodových zdrojů znečištění (BODZDR), které navazují na síť profilů provozního monitoringu zabezpečovaného státními podniky Povodí. Síť profilů ZVHS je situována na profilech v závěrových úsecích páteřních toků vodních útvarů a na významnějších přítocích těchto toků. Vybrané nádrže ve správě ZVHS byly sledovány v programu monitoringu malých vodních nádrží (MVN). V rámci hydrobiologického monitoringu (BIO) byl mimo standardní sledování makrozoobentosu a fytobentosu prováděn monitoring plůdkového společenstva ryb. Na vybraných MVN byl během sezóny sledován vývoj společenstev fytoplanktonu. Na podzim 2010 byl proveden kontrolní monitoring chemického stavu sedimentů (SED) na vybraných profilech DVT i MVN. Dále se ZVHS jako pověřený odborný subjekt významnou měrou podílela na plnění požadavků plynoucích ze směrnice Rady 91/676/EHS (Nitrátová směrnice), podchycující znečištění pocházející ze zemědělských zdrojů. Pro potřeby této směrnice byl na území celé ČR prováděn monitoring dusičnanů (DUS) v gesci státních podniků Povodí, jehož vyhodnocení provedli pracovníci oddělení hydroekologických činností ÚISŘ. V rámci implementace Směrnice 2000/60/ES, ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky  (tzv. Rámcové směrnice), připravovalo ZVHS každoročně spolu se státními podniky Povodí síť provozního monitoringu. Přístup ke statisticky zpracovaným výsledkům monitorovacích aktivit i k primárním datům databáze monitoringu zajišťovala ZVHS prostřednictvím internetových stránek (http://www.zvhs.cz). Data monitoringu byla zveřejňována i na vodohospodářském portálu informačního systému veřejné správy ISVS – VODA (http://www.voda.mze.cz). Pro prezentaci výsledků monitoringu dusičnanů ze zemědělství, zejména pro pracovníky státní správy a zemědělské výroby, slouží tzv. Nitrátový portál (https://is2ms.monsms.cz/nitr).

2. MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT) 2.1. Charakteristika monitorovacích programů ZVHS v roce 2010 monitorovala celkem 318 profilů na DVT (viz příloha č. 2). V monitorovacím programu ČHMÚ bylo sledováno 70 profilů lokalizovaných převážně v uzávěrových profilech povodí nejvýznamnějších toků ve správě ZVHS, v rámci programu BODZDR pak 248 profilů v úsecích DVT pod významnými bodovými zdroji znečištění (Tab. 1). Tab. 1: Počet monitorovaných profilů DVT v jednotlivých Oblastech povodí Oblast povodí I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Celkem ZVHS

2

ČHMÚ 11 15 9 9 4 6 7 9 70

BODZDR 62 48 38 14 24 17 23 22 248

DVT 73 63 47 23 28 23 30 31 318

V odebraných vzorcích se stanovovalo 41 ukazatelů pro monitoring ČHMÚ a 18 pro monitoring BODZDR (Tab. 2) s měsíční frekvencí vzorkování po celý rok. Přímo v terénu byly při odběrech měřeny fyzikálně-chemické ukazatele: teplota, rozpuštěný kyslík (WTW 315i), konduktivita a pH (YSI 63). Vyhodnocení výsledků bylo provedeno dle platných legislativních předpisů v souladu s normou ČSN 75 7221 Jakost vod – Klasifikace jakosti povrchových vod (dále jen „ČSN 75 7221“) a nařízením vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (dále jen „NV 229/2007 Sb.“) Pro vyhodnocení získaných dat bylo použito těchto sumárních charakteristik: medián, 90% percentil (C90), minimum, maximum, aritmetický průměr. Tab. 2: Ukazatele jakosti vody sledované při laboratorních rozborech na DVT Ident A1 A2 A4 A5 B1 B3 B4 B5 B8 B9 B10 B12 B24 C1 C2 C20 C21 D1 D2 D3 D4 D5 D6 D9 D10 E3 E4 E5 E17 G18 G19 G52 G53 G54 G55 G70 G71 G72 G74 G75 G76

Ukazatel Rozpuštěný kyslík Biochemická spotřeba kyslíku Chemická spotřeba kyslíku dichromanem Celkový organický uhlík Reakce vody Rozpuštěné látky sušené při 105 °C Konduktivita Nerozpuštěné látky sušené při 105 °C Amoniakální dusík Dusitanový dusík Dusičnanový dusík Celkový fosfor Fosforečnanový fosfor Chloridy Sírany Polychlorované bifenyly celkem Polycyklické aromatické uhlovodíky celkem Rtuť Kadmium Olovo Arsen Měď Veškerý chrom Nikl Zinek Koliformní bakterie Termotolerantní kolif. bakterie Enterokoky (fekální streptokoky) Chlorofyl a Benzo(a)pyren Fluoranthen Benzo(b)fluoranthen Benzo(k)fluoranthen Indeno(1,2,3-c,d)pyren Benzo(g,h,i)perylen PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 138 PCB 153 PCB 180

Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l číslo mg/l mS/m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l ng/l ng/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l KTJ/ml KTJ/ml KTJ/ml μg/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l ng/l

Zkratka O2 BSK-5 CHSK-Cr TOC pH RL 105 k NL 105 N-NH4+ N-NO2N-NO3Pc P-PO43ClSO42PCB PAU Hg Cd Pb As Cu Cr Ni Zn KOLI FKOLI ENT CHL a BaP FL BbF BkF IP BgP PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 138 PCB 153 PCB 180

Monitorovací program ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ BODZDR ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ ČHMÚ

3

2.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN 75 7221 Sledované profily byly vyhodnoceny na základě sumarizace vybraných statistických charakteristik a jejich srovnání s platným legislativním předpisem (ČSN 75 7221). Mezní hodnoty tříd jakosti vody u vybraných ukazatelů jsou uvedeny v Tab. 4. Podrobné hodnocení jednotlivých profilů DVT dle této normy je uvedeno v příloze č. 4. Tab. 3: Frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy dle ČSN 75 7221 ČSN 75 7221 - frekvence (%) Skupina látek Ukazatel O2 BSK-5 Kyslíkový režim CHSK-Cr TOC N-NH4+ N-NO3Základní formy živin Pc NL 105 Doplňkové ukazatele CHL a PCB Organické látky PAU Hg Cd Těžké kovy Pb As FKOLI Bakteriální ukazatele ENT

Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l μg/l ng/l ng/l μg/l μg/l μg/l μg/l KTJ/ml KTJ/ml

I 84.5 27.7 33.7 44.4 68.0 29.0 10.0 69.9 57.6 100.0 40.1 88.7 90.4 94.5 27.8 68.7 49.8

Třída jakosti - Česká republika  II III IV 6.1 6.3 2.6 41.4 23.1 6.1 36.0 23.3 4.1 24.9 21.0 5.0 17.4 10.3 2.9 36.2 23.8 6.1 48.2 33.5 6.8 18.3 5.5 3.3 17.4 12.1 9.1 0.0 0.0 0.0 51.3 7.9 0.6 9.7 1.5 0.1 8.8 0.5 0.0 4.5 0.6 0.4 69.3 1.7 1.1 15.2 12.8 2.1 18.6 12.4 8.7

V 0.5 1.6 2.9 4.7 1.5 4.9 1.5 2.9 3.8 0.0 0.0 0.0 0.2 0.0 0.0 1.1 10.5

V ≤3 ≥ 15

Tab. 4: Mezní hodnoty tříd jakosti vody dle ČSN 75 7221 Skupina látek

Kyslíkový režim

Základní formy živin Doplňkové ukazatele Organické látky

Těžké kovy

Bakteriální ukazatele Pozn.:

4

I II III IV V

O2 BSK-5

mg/l mg/l

I > 7.5 <2

Třída dle ČSN 75 7221  II III IV > 6.5 >5 >3 <4 <8 < 15

CHSK-Cr

mg/l

< 15

< 25

< 45

< 60

≥ 60

TOC N-NH4+ N-NO3Pc NL 105 CHL a PCB PAU Hg Cd Pb As FKOLI ENT

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l μg/l ng/l ng/l μg/l μg/l μg/l μg/l KTJ/ml KTJ/ml

<7 < 0.3 <3 < 0.05 < 20 < 10 <5 < 10 < 0.05 < 0.1 <3 <1 < 40 <6

< 10 < 0.7 <6 < 0.15 < 40 < 25 < 10 < 100 < 0.1 < 0.5 <8 < 10 < 100 < 13

< 16 <2 < 10 < 0.4 < 60 < 50 < 20 < 500 < 0.5 <1 < 15 < 20 < 500 < 25

< 20 <4 < 13 <1 < 100 < 100 < 30 < 3000 <1 <2 < 30 < 50 < 1000 < 46

≥ 20 ≥4 ≥ 13 ≥1 ≥ 100 ≥ 100 ≥ 30 ≥ 3000 ≥1 ≥2 ≥ 30 ≥ 50 ≥ 1000 ≥ 46

Ukazatel

Měrná jednotka

neznečištěná voda mírně znečištěná voda znečištěná voda silně znečištěná voda velmi silně znečištěná voda

5

2.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb. Hodnocení vybraných ukazatelů z pohledu překročení mezních hodnot daných NV 229/2007 Sb. v rámci monitorovacích programů ČHMÚ a BODZDR bylo provedeno na základě statistických charakteristik: aritmetický průměr, medián, maximum, minimum, C90. Detailní hodnocení profilů na sledovaných drobných vodních tocích dle tohoto nařízení uvádí přílohy pro jednotlivé Oblasti povodí.

6

V následujících grafech Whisker-Box and Plot vybraných jakostních parametrů sledovaných na DVT jsou zobrazeny základní statistické charakteristiky včetně hodnot imisních standardů přípustného znečištění povrchových vod stanovených NV 229/2007 Sb., které jsou v grafech vyznačeny oranžovou čarou. Tab. 5: Frekvence rozborů překračujících mezní hodnoty dle NV 229/2007 Sb. NV 229/2007 Sb. - frekvence (%) Skupina látek Kyslíkový režim

Základní formy živin Základní chemické složení a fyzikální ukazatele Organické látky Těžké kovy Bakteriální ukazatele

Ukazatel O2 BSK-5 CHSK-Cr TOC N-NH4+ N-NO3Pc RL 105 NL 105 ClSO42PCB PAU Hg Cd Pb As FKOLI ENT

Oblasti povodí

Imisní standard

Měrná jednotka

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

ČR

>6 6 35 13 0.5 7 0.2 1000 30 250 300 12 200 0.1 0.7 14.4 20 40 20

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l ng/l ng/l μg/l μg/l μg/l μg/l KTJ/ml KTJ/ml

11.9 8.1 12.7 14.6 16.9 33.8 28.4 7.5 9.2 0.1 3.6 0.0 0.8 0.0 0.0 0.0 0.0 39.6 20.1

4.7 36.1 35.5 45.6 27.2 12.3 44.4 0.0 21.3 0.0 0.0 0.0 1.7 2.3 0.6 1.7 2.2 13.5 11.7

5.1 12.2 4.4 8.9 15.5 19.3 24.0 0.0 9.8 0.2 0.0 0.0 7.6 0.0 0.0 0.0 1.0 30.7 16.5

0.0 9.1 5.1 8.7 6.5 49.6 19.2 2.9 16.7 0.0 3.3 0.0 0.0 1.0 0.0 0.0 0.0 16.4 21.5

0.6 13.3 8.7 22.9 14.2 19.3 15.7 18.4 19.3 0.3 19.9 0.0 2.1 6.3 0.0 0.0 0.0 28.0 11.4

10.7 27.0 13.1 14.6 39.4 14.6 42.3 1.5 22.3 0.4 1.5 0.0 18.1 2.8 4.2 0.0 0.0 52.2 23.0

10.1 7.5 2.0 0.6 26.8 19.6 32.1 0.3 28.8 0.0 0.0 0.0 0.0 2.4 0.0 1.2 6.5 46.6 50.8

14.4 7.6 10.0 7.3 17.9 43.9 27.6 8.9 34.7 0.0 8.9 0.0 3.9 0.9 0.0 0.0 0.0 29.5 41.8

7.7 16.0 13.8 18.2 20.4 25.5 30.4 4.5 18.4 0.1 3.8 0.0 3.6 1.6 0.5 0.5 1.3 31.0 22.5

7

8

Pozn.: Těžké kovy (rtuť, kadmium, olovo, arsen) a specifické organické látky (PCB, PAU) nejsou v monitorovacím programu bodových zdrojů znečištění sledovány, proto chybí na ose x příslušných grafů srovnání ČHMÚ a BODZDR.

9

2.4. Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Níže uvedené grafy vybraných ukazatelů znázorňují změny ročních mediánových hodnot ukazatelů sledovaných na DVT na celém území ČR za období sledování 2001-2010. V monitorovací síťi došlo pouze k minimálním úpravám.

10

2.5. Závěr V roce 2010 prováděla ZVHS odběry vzorků vod z 318 DVT, a to v rámci monitoringu pro dřívější státní síť (ČHMÚ) – 70 profilů a monitoringu bodových zdrojů znečištění (BODZDR) – 248 profilů (viz příloha č. 2). Lokalizace profilů je zachycena na mapových listech (viz příloha č. 1). Ve vzorcích vody bylo stanovováno celkem 41 ukazatelů v monitorovacím programu ČHMÚ a 18 jakostních parametrů v monitoringu BODZDR při četnosti odběrů 1x za měsíc. V těchto ukazatelích bylo ve vzorcích vod provedeno celkem 75 512 laboratorních rozborů, z toho 31 605 pro monitorovací program ČHMÚ a 43 907 pro program BODZDR. Vyhodnocení datových souborů bylo provedeno vztažením hodnoty 90% percentilu k platným mezním hodnotám daným ČSN 75 7221 (viz. příloha č. 4) a k mezním hodnotám daným NV 229/2007 Sb. Pro charakteristiku datových souborů bylo dále použito statistických veličin aritmetický průměr, medián, maximum a minimum. Výsledky monitoringu vypovídají o pokračujícím fekálním znečištění vod DVT. Mikrobiální kontaminaci potvrzuje fakt, že v ukazateli enterokoky byla spodní hranice V. třídy překročena v 395 případech, což představuje 10,5 % rozborů. Hodnoty ukazatelů základních živin vykazují v roce 2010 mírné zlepšení. Frekvence rozborů zařazených do V. třídy jakosti ČSN se pohybovala u těchto ukazatelů v rozmezí od 1,5 do 4,9 %. U ukazatelů kyslíkového režimu bylo zaznamenáno mírné zlepšení stavu, frekvence rozborů zařazených do V. třídy se pohybovaly v rozmezí od 0,5 do 4,7 % a došlo ke zlepšení ve všech ukazatelích. Výskyt vyšších koncentrací těžkých kovů nebyl v průběhu minulého roku ve významné míře zaznamenán. U rtuti nebyly naměřeny hodnoty překračující mezní hodnoty V. třídy jakosti vody. Hodnoty PCB se pohybovaly v rozmezí I. třídy jakosti. V celkovém srovnání kvality vody na sledovaných DVT bylo dosaženo nejlepších výsledků na toku Arnoltický potok (profil 105-017) na Pracovišti ZVHS Liberec. Hodnoty 90% percentilu všech sledovaných ukazatelů se na tomto profilu zařadily do I. a II. jakostní třídy. Naopak nejméně uspokojivé výsledky byly zaznamenány u rozborů provedených na profilu Blatnice (profil 109-022) v působnosti Pracoviště ZVHS Poděbrady. Požadavkům NV 229/2007 Sb. vyhověly na všech profilech DVT ukazatele: PCB, chloridy, měď, nikl, veškerý chrom a zinek. Dalšími ukazateli, u nichž většina sledovaných profilů vyhověla NV 229/2007 Sb., byly např.: arsen (nevyhověly profily 505-015 Široký potok a 218-011 Mlýnský potok), olovo (nevyhověl profil 219-028 Chotovinský potok) nebo kadmium (nevyhověl profil 401-017 Jaktarka). Nejvíce nevyhovujících profilů bylo zjištěno u následujících ukazatelů: koliformní a termotolerantní koliformní bakterie, celkový fosfor (přes 58 %), nerozpuštěné látky (52 %) a dusičnanový dusík (51 %). Z porovnání souhrnných výsledků získaných v období 2001-2010 vyplývá, že na sledovaných DVT došlo v posledních dvou letech k nárůstu koncentrace dusičnanového dusíku. U ukazatelů celkový a fosforečnanový fosfor došlo k viditelnému poklesu koncentrací za poslední tři roky. U ukazatele arsen došlo po nárůstu koncentrací v roce 2008 ke snížení hodnot na úroveň dlouhodobého průměru. Ostatní sledované ukazatele dlouhodobě stagnují nebo vykazují mírné kolísání.

11

3. MONITORING JAKOSTI VODY NA MALÝCH VODNÍCH NÁDRŽÍCH (MVN) 3.1. Charakteristika monitorovacího programu V roce 2010 sledovala ZVHS v monitorovacím programu MVN 77 vybraných profilů (Tab. 6, viz příloha č. 3). Tab. 6: Počet monitorovaných profilů v programu MVN v jednotlivých Oblastech povodí Oblast povodí I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Celkem ZVHS

MVN 21 4 6 3 7 6 12 18 77

Sledování bylo zaměřeno na ukazatele kyslíkového režimu, nutrienty, fyzikálně-chemické vlastnosti vody, základní anionty a vybrané kovy. Při laboratorních analýzách bylo zkoumáno 24 parametrů kvalitativního složení vod, uvedených v Tab. 7. Odběry byly prováděny v období vegetační sezóny, tj. od dubna do září při frekvenci vzorkování 1x měsíčně. Přímo v terénu byly při odběrech měřeny ukazatele: teplota, rozpuštěný kyslík (WTW 315i), konduktivita a pH (YSI 63). Pro vyhodnocení dat získaných z rozborů vzorků vod bylo použito sumárních charakteristik: medián, aritmetický průměr, 90% percentil (C90), dále minimum a maximum. Tyto hodnoty byly vztaženy k mezním hodnotám daným platnými legislativními předpisy (ČSN 75 7221, NV 229/2007 Sb.). Tab. 7: Ukazatele jakosti vody stanovované při laboratorních analýzách na MVN Ident A1 A2 A4 A5 B1 B3 B4 B5 B8 B9 B10 B12 B24 C1 C2 D1 D2 D3 D4 D5 D6 D9 D10 E17

12

Ukazatel Rozpuštěný kyslík Biochemická spotřeba kyslíku Chemická spotřeba kyslíku dichromanem Celkový organický uhlík Reakce vody

Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l číslo

Zkratka O2 BSK-5 CHSK-Cr TOC pH

Rozpuštěné látky sušené při 105 °C

mg/l

RL 105

Konduktivita Nerozpuštěné látky sušené při 105 °C Amoniakální dusík Dusitanový dusík Dusičnanový dusík Celkový fosfor Fosforečnanový fosfor Chloridy Sírany Rtuť Kadmium Olovo Arsen Měď Veškerý chrom Nikl Zinek Chlorofyl a

mS/m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l

k NL 105 N-NH4+ N-NO2N-NO3Pc P-PO43ClSO42Hg Cd Pb As Cu Cr Ni Zn CHL a

3.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN 75 7221 Sledované profily byly vyhodnoceny na základě sumarizace vybraných statistických charakteristik a jejich srovnání s platným legislativním předpisem (ČSN 75 7221). V Tab. 9 jsou uvedeny limitní hodnoty pro zařazení vybraných ukazatelů jakosti vody do I.-V. třídy dle výše uvedeného legislativního předpisu. Sumární hodnocení sledovaných MVN je dále podchyceno v příloze č. 4. Tab. 8: Frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy dle ČSN 75 7221 ČSN 75 7221 - frekvence (%) Skupina látek Ukazatel O2 BSK-5 Kyslíkový režim CHSK-Cr

Základní formy živin Doplňkové ukazatele

Těžké kovy  

Jednotka mg/l mg/l mg/l

I 85.2 6.1 8.7

Třída jakosti - Česká republika  II III IV 5.9 6.3 1.3 36.1 44.2 11.4 37.8 45.0 5.2

V 1.3 2.2 3.3

TOC

mg/l

27.5

29.7

32.3

7.0

3.5

N-NH4+ N-NO3Pc NL 105 CHL a Hg Cd Pb As

mg/l mg/l mg/l mg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l

91.7 52.6 37.8 59.4 14.0 83.6 94.8 96.3 30.8

5.2 27.1 47.6 26.9 25.4 12.7 5.0 2.8 68.1

2.6 14.6 11.4 10.5 26.0 3.7 0.2 0.4 0.9

0.4 3.9 3.1 3.1 17.9 0.0 0.0 0.4 0.2

0.0 1.7 0.2 0.2 16.6 0.0 0.0 0.0 0.0

Třída dle ČSN 75 7221 II III IV > 6.5 >5 >3 <4 <8 < 15 <9 < 14 < 20 < 10 < 16 < 20 < 0.7 <2 <4 <6 < 10 < 13 < 0.15 < 0.4 <1 < 40 < 60 < 100 < 25 < 50 < 100 < 0.1 < 0.5 <1 < 0.5 <1 <2 <8 < 15 < 30 < 10 < 20 < 50

V ≤3 ≥ 15 ≥ 20 ≥ 20 ≥4 ≥ 13 ≥1 ≥ 100 ≥ 100 ≥1 ≥2 ≥ 30 ≥ 50

Tab. 9: Mezní hodnoty tříd jakosti vody dle ČSN 75 7221 Skupina látek

Kyslíkový režim

Základní formy živin Doplňkové ukazatele

Těžké kovy

 Ukazatel O2 BSK-5 CHSK-Cr TOC N-NH4+ N-NO3Pc NL 105 CHL a Hg Cd Pb As

Měrná jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l

I > 7.5 <2 <6 <7 < 0.3 <3 < 0.05 < 20 < 10 < 0.05 < 0.1 <3 <1

13

)

14

3.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb. V následujících grafech Whisker-Box and Plot vybraných jakostních parametrů sledovaných na MVN jsou zobrazeny základní statistické charakteristiky včetně hodnot imisních standardů přípustného znečištění povrchových vod stanovených NV 229/2007 Sb., které jsou v grafech vyznačeny oranžovou čarou. Tab. 10: Frekvence rozborů překračujících mezní hodnoty dle NV 229/2007 Sb. NV 229/2007 Sb. - frekvence (%) Skupina látek Kyslíkový režim

Základní formy živin Základní chemické složení a fyzikální ukazatele Těžké kovy

Ukazatel O2 BSK-5 CHSK-Cr TOC N-NH4+ N-NO3Pc RL 105 NL 105 ClSO42Hg Cd Pb As

Oblasti povodí

Imisní standard

Měrná jednotka

>6 6 35 13 0.5 7 0.2 1000 30 250 300 0.1 0.7 14.4 20

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l μg/l μg/l μg/l μg/l

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

ČR

3.2

8.3

0.0

16.7

4.7

8.3

2.9

15.7

7.2

42.9

17.4

66.7

27.8

21.4

8.3

5.7

34.3

30.5

34.9

8.3

52.8

11.1

4.8

2.8

0.0

33.3

23.0

30.2 5.6 17.5 8.7 0.0 31.0 0.0 0.0 2.4 0.0 0.0 0.0

25.0 0.0 0.0 8.3 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 4.2 0.0 0.0

75.0 5.6 5.6 36.1 0.0 44.4 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 2.8

16.7 22.2 16.7 27.7 0.0 38.9 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

33.3 2.4 16.7 0.0 9.5 19.0 0.0 11.9 16.7 0.0 2.4 0.0

5.6 0.0 2.8 2.8 0.0 2.8 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0

0.0 0.0 1.4 0.0 0.0 12.9 0.0 0.0 7.1 0.0 0.0 0.0

17.6 6.5 29.6 11.1 5.6 25.0 0.0 5.6 1.9 0.0 0.9 0.0

23.7 4.6 14.8 9.6 2.2 23.3 0.0 2.4 3.7 0.2 0.4 0.2

15

16

3.4. Vývojový trend monitorovaných ukazatelů Následující grafy znázorňují změny ročních hodnot mediánů ukazatelů monitorovaných na MVN za období sledování 2001-2010.

17

3.5. Závěr ZVHS prováděla v roce 2010 celorepublikový monitoring 77 MVN jmenovitě uvedených v příloze č. 3 a lokalizovaných v mapových listech (viz příloha č. 1). Za účelem sledování chemického stavu vod bylo v tomto programu v období duben - září monitorováno 24 jakostních parametrů s měsíční frekvencí vzorkování, tzn. 6x ročně. V těchto ukazatelích bylo provedeno 9 565 laboratorních rozborů. Vyhodnocení dat získaných z rozborů vzorků odebraných na profilech MVN bylo provedeno vztažením hodnoty 90% percentilu k platným mezním hodnotám daným ČSN 75 7221 (viz. příloha č. 4) a k mezním hodnotám daným NV 229/2007 Sb. Pro charakteristiku datových souborů bylo dále použito sumárních charakteristik: aritmetický průměr, medián, maximum a minimum. Výsledky monitoringu vod MVN ukazují na nadměrný přísun nutrientů - zejména pak fosforu a dusíku, s čímž úzce souvisí i zvýšená produkce biomasy fytoplanktonu. Na 30 nádržích byly naměřeny hodnoty chlorofylu a překračující spodní hranici V. třídy jakosti dle ČSN 75 7221. Na znečištění vod odbouratelnými organickými látkami ukazuje časté zařazení hodnot ukazatelů kyslíkového režimu do V. třídy jakosti. V případě chemické spotřeby kyslíku došlo minimálně jednou k překročení mezní hodnoty V. třídy na 15 profilech, u biochemické spotřeby kyslíku na 10 profilech a v ukazateli celkový organický uhlík na 16 profilech. V hodnocení těžkých kovů byly dosaženy nejlepší výsledky v ukazatelích Cu, Cr a Ni se všemi rozbory zařazenými do I. a II. třídy jakosti. K zařazení do III. jakostní třídy došlo v 17 stanoveních u ukazatele Hg. Znečišťujícími látkami byla nejméně zatížena voda v nádrži Ordějov (profil 512N002) na Pracovišti ZVHS Uherské Hradiště, u které byly prokázány nejlepší výsledky z celé ČR. Ze všech sledovaných ukazatelů se pouze dva ukazatele zařadily do III. třídy jakosti (BSK5, chlorofyl a). Naopak nejméně uspokojivé výsledky byly prokázány v nádrži Pod Santonem (profil 501N012), ve které se pět ukazatelů zařadilo do V. třídy jakosti (BSK5, CHSKCr, TOC, nerozpuštěné látky sušené při 105°C a chlorofyl a). Tato nádrž byla v působnosti Pracoviště ZVHS Brno. Požadavkům NV 229/2007 Sb. vyhověly na všech profilech MVN následující ukazatele: chloridy, zinek, měď, nikl a veškerý chrom. Dalšími ukazateli, u nichž většina sledovaných profilů vyhověla NV 229/2007 Sb. byly např.: arsen (nevyhověl profil 209N002 Nový rybník) a kadmium (nevyhověl profil 214N001 Zdíkovec). Nejvíce nevyhovujících profilů bylo zjištěno u následujících ukazatelů: BSK5 (66 %), nerozpuštěné látky sušené při 105°C (60 %), TOC (53 %), CHSKCr (51 %) a dusičnanový dusík (35 %). Nejproblematičtějším ukazatelem ze sledovaných těžkých kovů byla stejně jako v minulých letech Hg. V tomto ukazateli nevyhovělo NV 229/2007 Sb. celkem 11 profilů MVN.

Z pohledu dlouhodobého vývoje dochází ke zlepšování situace v ukazatelích celkový fosfor, sírany a arsen. Po loňském nárůstu obsahu dusičnanového a dusitanového dusíku došlo v letošním roce k potvrzení tohoto trendu. Mírné zlepšení stavu lze pozorovat v ukazatelích kyslíkového režimu a v ukazateli chlorofyl a. V ostatních ukazatelích byla zjištěna stagnace či kolísání hodnot.

18

4. MONITORING DUSIČNANŮ PRO POTŘEBY SMĚRNICE RADY 91/676/EHS (DUS) 4.1. Charakteristika monitorovacího programu ZVHS zajišťovala od dubna roku 2002 monitoring dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním způsobeném dusičnany ze zemědělských zdrojů. Cílem tohoto sledování je snížit kontaminaci vod dusičnany a předcházet dalšímu takovému znečištění. Výsledky monitoringu slouží jako podklad pro vymezování a revize zranitelných oblastí a umožňují zjišťování účinnosti provádění tzv. akčních programů uvnitř zranitelných oblastí. Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky, proto bylo jejich vymezení v roce 2007 revidováno nařízením vlády č. 219/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Koncepce systému monitoringu dusičnanů vychází z požadavků směrnice Rady 91/676/EHS a z metodických pokynů pověřeného odborného subjektu Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. Praha, v.v.i. Síť monitoringu (viz přílohy č. 1 a 2) zahrnuje hlavní profily (DUS) umístěné ve zranitelných i nezranitelných oblastech s důrazem na povodí s vyšším podílem zemědělské půdy. Vedlejší profily (DUS-V) jsou lokalizovány především ve zranitelných oblastech a jsou rozděleny na čtyři skupiny, které jsou monitorovány v pravidelném čtyřletém cyklu tak, aby bylo možno informace o jednotlivých povodích průběžně doplňovat. Profily, ve kterých byly zjištěny při předchozím monitoringu koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l, budou sledovány a ověřovány s periodou jednou za osm let. Vyhledávací (dříve průzkumné) profily (DUS-PR) slouží v kombinaci s předchozími dvěmi typy profilů především ke zjišťování původců znečištění. Do statistického vyhodnocení monitoringu dusičnanů jsou zahrnuta data z profilů hlavních a vedlejších za období od ledna 2010 do prosince 2010 v souladu s plánem zajištění monitoringu dusičnanů. Celkem bylo v tomto období sledováno 592 dusičnanových profilů (podniky Povodí 360 hlavních, 160 vedlejších a ZVHS 72 vyhledávacích) s frekvencí odběrů vzorků 1x měsíčně. Profily vyhledávacího monitoringu byly monitorovány od ledna 2010 do března 2010 a od října 2010 do prosince 2010 na základě měření mobilními přístroji na přítocích vybraných profilů hlavních i vedlejších, vykazujících v předchozím sledovaném období vysoký obsah dusičnanů. Údaje z vyhledávacího monitoringu nejsou ve statistickém zpracování výsledků zohledněny, neboť tyto se vztahují k profilům dlouhodobě vykazujícím neuspokojivé výsledky. Slouží především ke zjišťování příčin nadměrného znečištění a stanovení možných způsobů následných opatření, vedoucích ke zlepšení a nápravě dané situace. Získané výsledky monitoringu dusičnanů byly vyhodnoceny pomocí sumárních statistických charakteristik: průměr, medián, 90% a 95% percentil. Tyto hodnoty byly vztaženy k platným mezním hodnotám daným legislativními předpisy (ČSN 75 7221, NV 229/2007 Sb. a směrnice Rady 91/676/EHS).

Tab. 11: Počet sledovaných profilů v jednotlivých Oblastech povodí pro monitoring dusičnanů Oblast povodí Horního a středního Labe I. Horní Vltavy II. Berounky III. Dolní Vltavy IV. Ohře a Dolního Labe V. Odry VI. VII. Moravy VIII. Dyje Celkem

DUS

69 49 34 52 29 26 31 70 360

DUS-V

47 16 13 22 13 7 13 29 160

DUS-PR

Celkem

18 6 7 13 4 4 4 16 72

134 71 54 87 46 37 48 115 592

19

Tab. 12: Počet profilů vyhodnocovaných ve zranitelných a nezranitelných oblastech Profily dusičnanů

Zranitelné oblasti

Oblast povodí I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

DUS 37 37 14 26 23 9 11 40 197 32 12 20 26 6 17 20 30 163 360

Celkem zranitelné oblasti

Nezranitelné oblasti

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

Celkem nezranitelné oblasti Celkem

DUS-V 36 14 8 19 9 4 6 21 117 11 2 5 3 4 3 7 8 43 160

Celkem 73 51 22 45 32 13 17 61 314 43 14 25 29 10 20 27 38 206 520

Ve vzorcích vody bylo s frekvencí odběrů 1x měsíčně stanovováno 9 ukazatelů. Z toho teplota, rozpuštěný kyslík, konduktivita a pH byly měřeny přenosnými přístroji přímo v terénu při odběrech vzorků. Pro dohledávání vyhledávacích (průzkumných) dusičnanových profilů bylo využíváno víceparametrového měřicího přístroje WTW Multi 340i SET1 (O2, pH, k, t) a přístroje Reflectoquant – RQflex Plus (N-NH4+ , N-NO2-, N-NO3-, P-PO43- ). Tab. 13: Ukazatele sledované při analýzách jakosti vody pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS Ident Ukazatel A1 A4 B1 B4 B8 B9 B10 B12 B24

20

Rozpuštěný kyslík Chemická spotřeba kyslíku dichromanem Reakce vody Konduktivita Amoniakální dusík Dusitanový dusík Dusičnanový dusík Celkový fosfor Fosforečnanový fosfor

Jednotka

Zkratka

mg/l mg/l číslo mS/m mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l

O2 CHSK-Cr pH k N-NH4+ N-NO2N-NO3Pc P-PO43-

Laboratorní analýza ano ano ano ano ano -

Rozbor mobilním přístrojem ano ano ano ano ano ano ano

4.2. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných ČSN 75 7221 V níže uvedených grafech jsou zobrazeny četnosti hodnot vybraných sledovaných ukazatelů zařazené do tříd jakosti podle normy ČSN 75 7221. Převážně se výsledky rozborů pohybovaly v rozmezí I.-III. třídy jakosti (86 - 96 %).

4.2.1. Vyhodnocení výsledků podle lokalizace profilů ve zranitelných nebo nezranitelných oblastech Ve zranitelných oblastech byly hodnoceny výsledky ze 314 monitorovaných profilů (3 733 rozborů). U ukazatele dusičnanový dusík se přes 63 % rozborů přiřadilo do II. a III. třídy jakosti (210 profilů). Hodnocení výsledků na základě počtu provedených rozborů je uvedeno v následující tabulce a grafech. Tab. 15: Počty rozborů parametru dusičnanový dusík zařazených do tříd jakosti dle ČSN 75 7221 Třída ČSN 75 7221

Mezní hodnota (mg/l)

I II III IV V

<3 <6 < 10 < 13 ≥ 13 Celkem

Zranitelné oblasti n % 721 19.3 1193 32.0 1192 31.9 361 9.7 266 7.1 3733 100.0

Nezranitelné oblasti n % 652 26.6 999 40.8 663 27.1 84 3.4 50 2.0 2448 100.0

Česká republika n % 1373 22.2 2192 35.5 1855 30.0 445 7.2 316 5.1 6181 100.0

Grafy frekvence rozborů spadajících do I. - V. jakostní třídy

21

4.3. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných NV 229/2007 Sb. Výsledky laboratorních analýz vybraných ukazatelů byly vyhodnoceny na základě porovnání hodnot s imisními standardy stanovenými NV 229/2007 Sb. (Tab. 16). Tab. 16: Hodnocení rozborů z pohledu překročení mezních hodnot dle NV 229/2007 Sb. NV 229/2007 Sb. Ukazatel Mez (mg/l) + 0.5 N-NH4 7 N-NO3Pc

0.2

Zranitelné oblasti rozbory nevyh. % 3733 493 13.21 3733 1431 38.33 3732

906

24.28

Nezranitelné oblasti rozbory nevyh. % 2448 281 11.48 2448 511 20.87 2446

576

23.55

rozbory 6181 6181

ČR nevyh. 774 1942

% 12.52 31.42

6178

1482

23.99

Pozn: nevyh. … počet rozborů nevyhovujících imisním standardům NV 229/2007 Sb.

4.4. Vyhodnocení výsledků podle kritérií daných směrnicí Rady 91/676/EHS Jedním ze základních požadavků implementace Směrnice Rady 91/676/EHS v ČR bylo na základě monitoringu znečištěných nebo znečištěním ohrožených povrchových a podzemních vod vymezit zranitelné oblasti, což bylo provedeno NV 103/2003 Sb. Na základě požadavků tohoto nařízení na přezkoumání zranitelných oblastí nejpozději do 4 let od jejich vymezení byla v roce 2007 provedena jejich revize a její závěry byly podkladem pro NV 219/2007 Sb.

Při monitoringu povrchových vod ve zranitelných oblastech je hlavním kvalitativním kritériem znečištění dusičnany vyšší než 50 mg/l. Tuto limitní koncentraci překročily výsledky z 61 hlavních a 66 vedlejších dusičnanových profilů. Hodnocení na základě počtu provedených rozborů je uvedeno v Tab. 17. Stejné vyhodnocení bylo provedeno rovněž u profilů lokalizovaných v nezranitelných oblastech. Zde bylo překročení dané mezní hodnoty zaznamenáno na 32 hlavních a 12 vedlejších dusičnanových profilech. Celkové vyhodnocení výsledků provedených rozborů v nezranitelných oblastech je uvedeno v Tab. 18. Seznam profilů umístěných v nezranitelných oblastech a překračujících limitní hodnotu 50 mg/l NO3- uvádí Tab. 19.

22

Tab. 17: Překročení limitní koncentrace 50 mg/l NO3- na sledovaných dusičnanových profilech ve zranitelných oblastech < 50 mg/l

Rozbory

n 2204 1126 3330

DUS DUS-V Celkem

> 50 mg/l % 93.7 81.5 89.2

n 148 255 403

% 6.3 18.5 10.8

Rozbory celkem 2352 1381 3733

Tab. 18: Překročení limitní koncentrace 50 mg/l NO3- na sledovaných dusičnanových profilech v nezranitelných oblastech < 50 mg/l

Rozbory

n 1884 488 2372

DUS DUS-V Celkem

> 50 mg/l % 97.1 96.3 96.9

n 57 19 76

% 2.9 3.7 3.1


Tab. 19: Seznam hlavních a vedlejších dusičnanových profilů v nezranitelných oblastech překračujících limit 50 mg/l NO3-

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Hlavní dusičnanové profily 102-027 Zadní Lodrantka 102-072 Hostačovka 103-012 Kralický potok 108-005 Ředický potok 108-007 Jesenčanský potok 109-040 Štítarský potok 109-041 Smíchovský potok 112-018 Čermná 201-022 Křešický potok 201-036 Nučický potok 201-048 Janovický potok 201-084 Janovický potok 206-055 Šlapanka 210-069 Čechtický potok 215-012 Mastník

16.

215-020 Křečovický potok

17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

216-002 216-009 216-024 216-025 216-026 216-027 216-028 216-029 216-030 216-031 216-032 216-033 216-034 216-035 216-036 216-037

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Vedlejší dusičnanové profily 102-076 Kurvice 102-076 Zábědovský potok 201-070 Nesvačilský potok 205-012 Křakovský potok 206-005 Doberský potok 212-001 Myslinka 217-015 Olešenský potok 401-040 Meleček 507-006 Blata 511-036 Leštinský p. (Čichovský) 516-021 Balinka 517-017 Rostěnický potok

Javornice Kolešovický potok Šípský potok Rakovnický potok Vejvanovský potok Heraltický potok Hvozdnice Jevíčka Rohelnice Polomina Okarecký potok Klapovský potok Mlýnský potok Vodra Olešnický p. (Hodonínka) Znětínecký p. (Znětský)

23

Za přísnější kritérium pro zohlednění eutrofizace vod je považována koncentrace dusičnanů nad 25 mg/l. Daná limitní hodnota byla překročena celkově na 424 hodnocených dusičnanových profilech. Zbývajících 96 profilů by bylo možné podle směrnice Rady 91/676/EHS nadále monitorovat pouze jeden rok v osmiletém období sledování. Následující tabulka znázorňuje vyhodnocení na základě počtu analyzovaných odběrů. Tab. 20: Překročení koncentrace 25 mg/l NO3- na sledovaných dusičnanových profilech Rozbory DUS DUS-V Celkem

Zranitelné oblasti < 25 mg/l > 25 mg/l n % n % 1315 30.6 1037 24.2 489 25.9 892 47.2 1804 29.2 1929 31.2

Nezranitelné oblasti < 25 mg/l > 25 mg/l n % n % 1274 29.7 667 15.5 294 15.6 213 11.3 1568 25.4 880 14.2


Následující graf zobrazuje vývoj obsahu dusičnanů na základě hodnot 95% percentilu ve vzorcích odebíraných na hlavních i vedlejších dusičnanových profilech v období sledování leden až prosinec 2010.

4.5. Prezentace výsledků monitoringu dusičnanů Prezentace výsledků monitoringu dusičnanů pro veřejnost je přístupná na tzv. Nitrátovém portálu (https://is2ms. monsms.cz/nitr), nebo na stránkách MZe ČR věnovaných směrnici Rady 91/676/EHS (http://www.nitrat.cz), které podávají aktuální informace i o počtu a lokalizaci sledovaných profilů včetně mapových podkladů s možností grafických výstupů za zvolené období. S ohledem na důležitost výsledků jsou tyto zveřejňovány (dle vyhlášky č. 391/2004 Sb.) i jako součást ISVS - VODA (www.voda.mze.cz).

24

4.6. Screening pesticidů Na základě dohody s MZe ČR a VÚV T.G.M., v.v.i. se ZVHS na podzim roku 2006 zapojila do evropského projektu TOPPS - Ochrana povrchových vod před zdroji znečištění pesticidy, který se věnuje osvětě a službám pro zemědělce s cílem zamezit znečišťování vod pesticidy. Screening byl v té době navázán na profily monitoringu dusičnanů. V období červenec až prosinec 2010 byl proveden screening pesticidů na 55 profilech vybraných ve spolupráci s ČHMÚ tak, aby navazovaly na síť profilů pro screening pesticidů ČHMÚ. Rozsah sledovaných účinných látek byl doplněn na celkový počet 35 ukazatelů. Vhodnost zařazení jednotlivých ukazatelů pesticidů byla konzultována s Českým hydrometeorologickým ústavem a Státní rostlinolékařskou správou. Tab. 14: Ukazatele pesticidních látek Ident

Název

Jednotka

Fenoxyalifatické herbicidy G116

2,4-D

µg/l

G118

bentazone

µg/l

G119

dicamba

µg/l

G120

MCPA

µg/l

G122

MCPP

µg/l

G144

diuron

µg/l

G145

chlorotoluron

µg/l

G147

isoproturon

µg/l

G148

linuron

µg/l

G153

monolinuron

µg/l

G188

AMPA

µg/l

G189

glyphosate

µg/l

G123

alachlor

µg/l

G124

atrazin

µg/l

G126

desethylatrazin

µg/l

G132

hexazinon

µg/l

G134

metazachlor

µg/l

G135

metolachlor

µg/l

G136

prometryn

µg/l

G139

simazin

µg/l

G142

terbuthylazine

µg/l

G159

acetochlor

µg/l

G166

metalaxyl

µg/l

G172

terbutryn

µg/l

G177

acetochlor ESA

µg/l

G178

acetochlor OA

µg/l

G179

alachlor ESA

µg/l

G180

alachlor OA

µg/l

G181

atrazine-desethyl desisopropyl

µg/l

G182

atrazine-desisopropyl

µg/l

G183

atrazine-hydroxy

µg/l

G184

metolachlor ESA

µg/l

G185

metolachlor OA

µg/l

G186

terbuthylazine-desethyl

µg/l

G187

terbuthylazine-hydroxy

µg/l

Fenylmočovinové herbicidy

Triazinové pesticidy

25

Sledování zatížení drobných vodních toků nebezpečnými látkami bylo prováděno jako doplnění monitoringu na větších tocích. Výsledky poskytují důležité informace nejen pro plánování a hodnocení stavu vodních útvarů dle Rámcové směrnice, ale i pro další výzkum chování těchto látek ve vodním prostředí ovlivněném převážně zemědělskou činností. Výsledky tohoto screeningu poskytovala ZVHS k dalšímu využití Českému hydrometeorologickému ústavu a slouží k optimalizaci monitorovací sítě a výběru vhodných ukazatelů s ohledem na připravovanou směrnici udržitelného využívání pesticidů.

Výsledky screeningu pesticidních látek prokázaly přítomnost všech sledovaných látek ve vodním prostředí s výjimkou jediné pesticidní látky, která nebyla detekována na žádnem sledovaném profilu. Jednalo se o monolinuron ze skupiny fenylmočovinových herbicidů. Na všech profilech byla prokázána přítomnost alespoň jedné pesticidní látky nad mezí stanovitelnosti. 4.7. Závěr V rámci programu monitoringu dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS bylo sledováno celkem 592 dusičnanových profilů uvedených v příloze č. 1, které byly rozčleněny na dusičnany hlavní (360 profilů), dusičnany vedlejší (160 profilů) a dusičnany vyhledávací (průzkumné - 72 profilů). Ve vzorcích vod bylo souhrnně stanovováno devět ukazatelů s měsíční frekvencí odběrů vzorků. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí sumárních statistických charakteristik – průměr, medián, 90% a 95% percentil. Tyto údaje byly vztaženy k platným mezním hodnotám daným následujícími legislativními předpisy: ČSN 75 7221, NV 229/2007 Sb. a ES 91/676/EHS. Vyhodnocení monitoringu dusičnanů je znázorněno na mapových výstupech v příloze č. 1 a v tabulkové příloze č. 5. Z hodnocení dle ČSN 75 7221 vyplývá, že se koncentrace vybraných stanovovaných ukazatelů obdobně jako v minulých letech pohybovaly převážně v rozmezí I.-III. třídy jakosti. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u ukazatele amoniakální dusík, u kterého spadá 78,2 % hodnot do I. třídy jakosti a odpovídá tak neznečištěné vodě. Naopak nejméně uspokojivé výsledky vykázal ukazatel dusičnanový dusík, u něhož se do IV. a V. jakostní třídy přiřadilo 12,3 % rozborů. V ukazateli celkový fosfor se 64,7 % vzorků vyskytovalo v I.-II. jakostní třídě. Z provedeného statistického hodnocení sledovaných ukazatelů dále vyplývá, že do V. třídy jakosti celkově náleželo 2,2 % rozborů. Imisním standardům NV 229/2007 Sb. nevyhovělo v ukazateli amoniakální dusík 33,4 % profilů ve zranitelných oblastech (ZO) a 32,5 % v nezranitelných oblastech (NO), v ukazateli celkový fosfor 47,1 % (ZO) a 47,7 % profilů (NO) a v ukazateli dusičnanový dusík nevyhovělo ve ZO 65,9 % a v NO 45,2 % profilů. Pokud by se hodnotily všechny sledované profily bez ohledu na rozdělení na zranitelné a nezranitelné oblasti, pak by v ukazateli amoniakální dusík nevyhovělo 32,5 % profilů, u celkového fosforu 47,7 % profilů a u dusičnanového dusíku 57,7 % profilů. Při monitoringu povrchových vod ve zranitelných oblastech, vymezených v NV 219/2007 Sb., dle směrnice Rady 91/676/EHS je hlavním kvalitativním kritériem znečištění dusičnany jejich koncentrace vyšší než 50 mg/l. Tuto limitní koncentraci překročily výsledky u 148 rozborů na 61 hlavních a 255 rozborů na 66 vedlejších dusičnanových profilech, což představuje 10,8 % z celkově odebraného množství vzorků. Toto hodnocení bylo provedeno rovněž u profilů lokalizovaných v nezranitelných oblastech. Zde bylo překročení dané mezní hodnoty zaznamenáno v 76 odběrech na 44 dusičnanových profilech. Přísnější kritérium 25 mg/l překročila hodnota 95% percentilu na 81,5 % z námi sledovaných dusičnanových profilů v rámci celé ČR.

26

5. MONITORING PRO HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU DVT (BIO) 5.1. Charakteristika monitorovacího programu Hodnocení ekologického stavu povrchových vod je založeno na zjišťování aktuálního stavu společenstva vybrané biotické složky (makrozoobentos, fytobentos, rybí plůdek) a jeho srovnání se stavem předpokládaným (referenčním) pro daný typ lokality při absenci antropogenního ovlivnění. V systému sledování ekologického stavu povrchových vod, který byl od roku 2006 upraven na základě požadavků Rámcové směrnice 2000/60/ES, nedošlo v roce 2010 ke změnám monitorovací sítě ani systému monitoringu biotických složek. Společenstvo makrozoobentosu bylo sledováno na 149 profilech, fytobentos na 73 profilech a plůdkové společenstvo ryb celkem na 36 profilech v rámci celé České republiky. Odběry makrozoobentosu a fytobentosu byly uskutečněny s frekvencí 2x ročně, aby byl zaznamenán jarní a podzimní aspekt struktury společenstva. Sledování plůdkového společenstva ryb bylo provedeno samostatně v podzimním termínu (v průběhu září a října). Odběry, sledování a vyhodnocení všech tří biotických složek bylo provedeno podle aktuálně platných metodických návodů uveřejněných na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí http://www.mzp.cz/cz/metodiky_normy. Standardním ukazatelem jakosti vody je v našich podmínkách index saprobity makrozoobentosu (Si), jehož aktuálně stanovenou hodnotu (dle ČSN 75 7716) lze prostřednictvím ČSN 75 7221 zařadit do I. - V. třídy jakosti. Výsledky sledování všech odebíraných biotických složek lze použít i k výpočtu dalších indexů vyjadřujících strukturu společenstva a její případné ovlivnění. Za nejdůležitější ukazatel hodnocení (pro všechny odebírané biotické složky) je dle platných legislativních předpisů považován index nabývající číselné hodnoty od nuly do jedné a vyjadřující srovnání aktuálního stavu lokality, resp. jejího společenstva se společenstvem referenčním, které by se na lokalitě vyvinulo bez negativního antropogenního ovlivnění. Optimální hodnota tohoto indexu je 1. V tomto případě aktuální stav odpovídá referenčnímu a lokalita není negativně ovlivněna. Odborná diskuse o vlastním způsobu stanovení tohoto indexu a způsobu hodnocení ekologického stavu vod trvá však již několik let a nebyla dosud ukončena. Pro fytobentos a plůdkové společenstvo nejsou referenční lokality a způsob hodnocení dostatečně dořešeny. Pro orientační porovnání výsledků všech tří biotických složek byl použit index saprobity z podzimního vzorku (plůdkové společenstvo ryb), případně průměr jarního a podzimního odběru (makrozoobentos, fytobentos). Výsledné hodnoty saprobních indexů fytobentosu a plůdkového společenstva ryb byly orientačně porovnány s třídami jakosti dle ČSN 75 7221 stanovenými pro saprobní index makrozoobentosu. Tab. 21: Počet profilů sledovaných při monitoringu pro hodnocení ekologického stavu Oblast povodí I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Celkem ZVHS

MAKROZOOBENTOS 41 24 25 17 10 9 7 16 149

FYTOBENTOS 13 11 10 8 4 4 7 16 73

ICHTYOFAUNA 5 4 7 3 2 0 8 7 36

27

5.2. Vyhodnocení výsledků podle kriterií daných ČSN 75 7221 Při současné absenci jednotného systému stanovení ekologického stavu povrchových vod v České republice byly údaje o společenstvech makrozoobentosu na standardních lokalitách použity k vyhodnocení jakosti vod pomocí saprobního indexu makrozoobentosu. Na všech profilech byly zjištěné údaje o složení společenstev makrozoobentosu, fytobentosu a ichtyofauny (v provozním monitoringu je sledován plůdek) využity k výpočtu indexu saprobity (ČSN 75 7716). Vyhodnocení získaných hodnot z jednotlivých odběrů na drobných vodních tocích bylo provedeno vztažením hodnot sumárních charakteristik (aritmetický průměr) k platným mezním hodnotám daným ČSN 75 7221 pro saprobní index makrozoobentosu. Tab. 22: Mezní hodnoty tříd jakosti podle ČSN 75 7221 a frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy (makrozoobentos) ČSN 75 7221 - frekvence (%) Oblast povodí I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Česká republika Mezní hodnoty tříd jakosti Pozn.:

28

I II III IV V

neznečištěná voda mírně znečištěná voda znečištěná voda silně znečištěná voda velmi silně znečištěná voda

I 1.4 1.4 0.7 0.0 0.3 0.0 0.0 0.0 3.8 <1.5

II 8.3 9.0 11.0 9.7 3.4 4.5 3.4 6.6 55.9 <2.2

Třída jakosti III 12.4 5.5 4.8 1.4 2.8 1.7 1.4 3.8 33.8 <3.0

IV 2.1 0.7 0.7 0.7 0.3 0.0 0.0 0.7 5.2 <3.5

V 1.4 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 1.4 >3.5

Tab. 23: Mezní hodnoty tříd jakosti dle ČSN 75 7221 a frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy (fytobentos) ČSN 75 7221 - frekvence (%) Oblast povodí I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Česká republika Mezní hodnoty tříd jakosti

I 0.7 0.0 0.0 0.0 0.0 1.4 0.0 1.4 3.5 <1.5

II 15.3 15.3 13.9 10.4 5.6 4.2 9.7 19.4 93.8 <2.2


IV 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 <3.5

V 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 >3.5

Tab. 24: Mezní hodnoty tříd jakosti dle ČSN 75 7221 a frekvence rozborů spadajících do I.-V. jakostní třídy (plůdkové společenstvo) ČSN 75 7221 - frekvence (%) Oblast povodí I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Česká republika Mezní hodnoty tříd jakosti

I 5.9 0.0 0.0 2.9 0.0 0.0 2.9 0.0 11.8 <1.5

II 8.8 11.8 14.7 2.9 5.9 0.0 17.6 17.6 79.4 <2.2


IV 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 <3.5

V 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 0.0 >3.5

29

5.3. Závěr V roce 2010 byla společenstva makrozoobentosu celorepublikově sledována na 149 profilech, fytobentos na 73 profilech a plůdkové společenstvo ryb celkem na 36 profilech. Vyhodnocení saprobního indexu makrozoobentosu dle ČSN 75 7221 na standardních profilech prokázalo u řady profilů významné znečištění. Je známo, že saprobní index odráží zejména vliv organického znečištění toků. Nejhorší situace byla zaznamenána u profilů sledovaných v Oblasti povodí Horního a středního Labe, kde přes 62 % rozborů odpovídalo hodnotou saprobního indexu horší než znečištěné vodě (III. a vyšší třída jakosti vody), následovala Oblast povodí Ohře a dolního Labe (45 %) a Oblast povodí Dyje (40 %). Nejlepší situace byla naopak zaznamenána v Oblastech povodí Dolní Vltavy (pouze 18 %), Odry a Moravy (28 %). V porovnání s rokem 2009 však došlo z celorepublikového pohledu k výraznému zlepšení situace, když došlo k nárůstu zastoupení profilů v I. a II. třídě jakosti z 50,2 % na 63,5 %. Průměrná hodnota saprobního indexu ze všech sledovaných profilů v rámci monitoringu společenstva makrozoobentosu (149 profilů) byla 2,10, což odpovídá II. třídě jakosti dle ČSN 75 7221 (pro porovnání v roce 2007 dosáhla hodnoty 2,17 – II. třída jakosti, v roce 2008 a 2009 2,29 – III. třída jakosti). Na jednom profilu bylo zaznamenáno v průměru 40 taxonů makrozoobentosu. Monitoring fytobentosu proběhl v roce 2010 spolu s odběry makrozoobentosu na 73 profilech podle metodiky MŽP. Na jednom profilu bylo zaznamenáno v průměru 33 taxonů fytobentosu a průměrná hodnota indexu saprobity (k výpočtu použity hodnoty saprobity stanovené prof. Marvanem) v jednotlivých Oblastech povodí se pohybovala ve velmi úzkém rozmezí.

30

Monitoring plůdkového společenstva byl v roce 2010 proveden celkem na 36 profilech. Zlepšené průtokové poměry v letním období roku 2010 se příznivě odrazily v přirozené reprodukci ryb a v porovnání s rokem 2009 byl zaznamenán pokles počtu profilů bez přítomnosti plůdkového společenstva (z 6 profilů v roce 2009 na 3 profily v roce 2010). Na ostatních profilech bylo zaznamenáno od 1 do 8 druhů tohoročního plůdku (průměrně 3 druhy na profil). Celkově byl na všech profilech zaznamenán plůdek 22 druhů ryb a na 1 profilu také kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri). Nejčastěji se vyskytoval plůdek hrouzka obecného (Gobio gobio) a jelce tlouště (Leuciscus cephalus). Průměrná hodnota saprobního indexu z 33 profilů, ve kterých byl zaznamenán rybí plůdek, činila 1,88. Celkově pátý rok monitorování doplňkových biotických složek (fytobentos, plůdkové společenstvo ryb) potvrdil, že tyto dvě složky jsou při orientačním hodnocení jakosti vody prostřednictvím saprobního indexu méně přísné (dosahují příznivějších hodnot indexu saprobity na stejných profilech) než společenstvo makrozoobentosu. S ohledem na připravovaný systém komplexního hodnocení ekologického stavu vodních toků v ČR a EU dle Rámcové směrnice 2000/60/ES je však nezbytně nutné pokračovat v monitoringu všech tří biotických složek. Celkově bylo na základě monitoringu všech tří biotických složek a jeho vyhodnocení prostřednictvím saprobního indexu zaznamenáno mírné zlepšení jakosti vody.

31

6. MONITORING SPOLEČENSTEV FYTOPLANKTONU V MVN 6.1. Charakteristika programu V roce 2010 v rámci monitoringu malých vodních nádrží (MVN) pokračovalo čtvrtým rokem na vybraných nádržích ve správě ZVHS sledovaní vývoje společenstev fytoplanktonu. Hlavním cílem bylo určení složení fytoplanktonu na úrovni taxonomických skupin a dominujících druhů v průběhu vegetační sezóny 2010 v 19 vybraných nádržích, které byly vzorkovány v následujících četnostech: 1x měsíčně (6 nádrží na Moravě), 1x za 14 dní (1 nádrž na Moravě), 4x během vegetační sezóny (3 nádrže na Moravě), 2x během vegetační sezóny (3 nádrže na Moravě) nebo 1x během vrcholu vegetační sezóny (6 nádrží po celé ČR). Dílčím cílem monitoringu bylo propojení a porovnání kvantitativních údajů (terénně zjištěné hodnoty chlorofylu z fluorescenční sondy FluoroProbe) s výsledky mikroskopických analýz druhového složení fytoplanktonu (zpracované Mgr. Lenkou Šejnohovou, Ph.D.). Zjištěné hodnoty chlorofylu byly srovnány s normou ČSN 75 7221 (Klasifikace jakosti povrchových vod) a také s doporučeným limitem WHO pro rekreační vody (50 μg/l, při překročení nevhodné ke koupání). Odběr vzorků vody pro mikroskopické analýzy byl uskutečněn z lodě v místě největší hloubky nádrže. Ve stejném místě také probíhalo měření sondou Fluoro-Probe pro zjištění celkového obsahu chlorofylu. Pro mikroskopický rozbor byly z každé lokality v jeden čas odebrány dva vzorky: volná voda (povrchová vrstva 0-50 cm) a síťový plankton (vícenásobný tah planktonní síťky s oky 20 μm z vrstvy 0-3 m). Volná voda a síťový plankton z jedné lokality byly v laboratoři před mikroskopickou analýzou smíšeny a jsou k práci brány jako jeden vzorek. Tímto „kombinačním“ způsobem byl zajištěn jak odběr pikosinic (volná voda), které mohou tvořit dominantní složku fytoplanktonu, tak i odběr složek z vodního sloupce (tahy planktonní síťky). 6.2. Vyhodnocení výsledků V rámci monitoringu malých vodních nádrží bylo v roce 2010 sledováno celkem 19 lokalit v období duben až září. Jednalo se o 6 nádrží vzorkovaných 1x ročně (Jahodnice, Líšná, Soběšice, Třebanice, Vidhostice, Zákraví), 6 nádrží vzorkovaných 1x měsíčně (Kožichovice, Loudilka, Ostrov nad Oslavou, Těšetice, Výrovice, Ponětovice), 3 nádrže vzorkované 4x ročně (Tršice, Babice, Pocheň), 3 nádrže vzorkované 2x ročně (Lubná, Osvětimany, Všemina) a 1 nádrž vzorkovaná 1x za 14 dní (Pod Santonem). Celkem bylo odebráno a vyhodnoceno 71 vzorků fytoplanktonu. Z šesti nádrží vzorkovaných 1x ročně překročila doporučený limit celkového chlorofylu WHO pro rekreační vody (50 μg/l) nádrž Soběšice (s průměrnou hodnotou 62,5 μg/l). Na nádrži Pod Santonem vzorkované 1x za 14 dní bylo zaznamenáno snížení kvantity fytoplanktonu a výrazná změna v jeho druhovém složení spočívající v nárůstu zastoupení hnědé skupiny řas ve formě rozsivek Fragilaria na úkor zastoupení krásnooček. Tento stav poukazuje na snížení zatížení lokality organickým znečištěním. V porovnání s předcházejícími lety došlo ke snížení kvantity fytoplanktonu, které se odrazilo také ve snížení maxima průměrného množství chlorofylu na 256 μg/l. V minulých letech dosahovalo až na limit detekce sondy FluoroProbe (480 μg/l). Z nádrží Kožichovice, Loudilka, Ostrov nad Oslavou, Ponětovice, Těšetice, Výrovice vzorkovaných 1x za měsíc v roce 2010 překročily limit limit pro chlorofyl (50 μg/l, podle WHO) pro rekreační vody ke koupání průměrem nádrže Ostrov nad Oslavou (62,6 μg/l) s vodním květem Microcystis a Ponětovice (130,7 μg/l) s dominancí Planktothrix. Loudilka překročila WHO limit jarním peakem rozsivek 101,1 μg/l (průměrná hodnota chlorofylu Loudilky za 2010 je však pouze 28 μg/l). Naopak nejmenší množství fytoplanktonu lze zaznamenat na nádrži Těšetice s průměrem 27,6 μg/l chlorofylu. Vodním květem sinic byly zasaženy nádrže Loudilka, Pocheň, Výrovice.

32

Z nádrží Babice, Pocheň, Tršice vzorkovaných 4x za sezónu v roce 2010 má největší obsah biomasy fytoplanktonu nádrž Pocheň, navíc s rozvojem vodního květu sinic Aphanizomenon a Microcystis. Na nádrži Pocheň byla zjištěna průměrná hodnota chlorofylu za celou vegetační sezónu 109,3 μg/l. Nejvyšší hodnota byla dosažena v červenci (332,3 μg/l). Společenstvo fytoplanktonu v tomto měsíci bylo tvořeno vodním květem sinic, který byl sondou FluoroProbe vyhodnocen chybně jako skupina „Cryptophyta“. Ani jedna z nádrží Lubná, Osvětimany, Všemina vzorkovaných 2x za sezónu v roce 2010 nedosáhla doporučeného limitu chlorofylu ke koupání (50 μg/l, podle WHO), dominantní složkou společenstva fytoplanktonu je vždy hnědá skupina řas. 6.3. Závěr Na základě čtyřletého monitoringu lze sledované nádrže rozdělit do kategorií dle dominantních skupin fytoplanktonu: Vodní květ sinic: Ostrov nad Oslavou, Pocheň, Ponětovice, Výrovice Vodní květ sinic a zelené řasy: Loudilka, Vidhostice (ČR), Zákraví (ČR) Hnědá skupina řas: Lubná, Osvětimany, Těšetice, Tršice, Třebanice (ČR), Všemina Zelené řasy a rozsivky: Babice, Soběšice (ČR) Zelené řasy: Jahodnice (ČR), Líšná (ČR), Kožichovice Krásnoočka: Pod Santonem (v roce 2010 vystřídána rozsivkami a zelenými řasami).

33

7. MONITORING SEDIMENTŮ V DVT A MVN 7.1. Charakteristika monitorovacího programu Monitoring chemického stavu sedimentů (SED) byl v roce 2010 proveden jako kontrolní na vybraných 31 profilech DVT a 22 profilech MVN. Tab. 25: Počet monitorovaných profilů v programu SED v jednotlivých Oblastech povodí Oblast povodí I. Horního a středního Labe II. Horní Vltavy III. Berounky IV. Dolní Vltavy V. Ohře a Dolního Labe VI. Odry VII. Moravy VIII. Dyje Celkem ZVHS

DVT 3 7 4 3 4 5 2 3 31

MVN 2 0 3 1 6 0 3 7 22

Celkem 5 7 7 4 10 5 5 10

53

Odběry vzorků byly provedeny jednorázově na podzim roku 2010. Spektrum stanovovaných ukazatelů bylo zaměřeno na sledování nebezpečných látek jak ze skupiny těžkých kovů, tak i organických polutantů (viz Tab. 26). Rozbory vzorků dále zahrnovaly rozčlenění na jednotlivé zrnitostní frakce. Celkové vyhodnocení získaných datových souborů bylo provedeno dle metodického pokynu MŽP ČR č. 8/1996 Kritéria znečištění zemin a podzemní vody (dále jen „MP MŽP 8/1996“), který umožňuje pomocí porovnání dat se stanovenými kritérii posoudit míru znečištění sedimentů na sledovaných lokalitách. Dle tohoto pokynu jsou koncentrace sledovaných nebezpečných látek řazeny do pěti skupin: A – přirozené pozadí, B – podmíněné znečištění, C-obyt. – významné znečištění obytné zóny, C-rekr. – významné znečištění rekreační zóny a C-prům. – významné znečištění průmyslové zóny. Tab. 26: Ukazatele stanovované při laboratorních rozborech sedimentů Ident D1 D10 D17 D19 D2 D3 D4 D5 D6 D8 D9 C20 G70 G71 G72 G73 G74 G75 G76 C21 G18 G19

34

Ukazatel Rtuť Zinek Berylium Selen Kadmium Olovo Arsen Měď Veškerý chrom Kobalt Nikl Polychlorované bifenyly celkem PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB 118 PCB 138 PCB 153 PCB 180 Polycyklické aromat.uhlovodíky celkem Benzo(a)pyren Fluoranthen

Jednotka mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg

Zkratka Hg Zn Be Se Cd Pb As Cu Cr Co Ni PCB PCB 28 PCB 52 PCB 101 PCB118 PCB 138 PCB 153 PCB 180 PAU BaP FL

G52 G53 G54 G55 A10 G111 G112 G113 G114 G28 G31 G57 G83 G92 G93 G94 G95 G96 B27 B28 B29 B30 B31 B32 B36 B37 B38 B39 B40

Benzo(b)fluoranthen Benzo(k)fluoranthen Indenol(1,2,3cd)pyren Benzo(ghi)perylen Organochlorované pesticidy celkem Aldrin Dieldrin Endrin Isodrin Hexachlorbenzen gama-HCH delta-HCH Pentachlorbenzen p,p´DDT p,p´DDE alfa-HCH beta-HCH p,p´DDD Zrnit.frakce < 2.0 Zrnit. frakce <4.0 Zrnit.frakce 4-20 Zrnit. frakce 20.1-63 Zrnit.frakce 63.1-250 Zrnit.frakce 250.1-752 Zrnit. frakce >2000.1 Průměrná velikost zrna Zrnit.frakce 752.1-1367 Zrnit. frakce 1367.1-1800 Zrnit. frakce 1800.1-2000

μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg μg/kg % % % % % % % μm % % %

BbF BkF IP BgP OCP Aldrin Dieldrin Endrin Isodrin Hexachlorbenzen gama-HCH delta-HCH Pentachlorbenzen p,p´DDT p,p´DDE alfa-HCH beta-HCH p,p´DDD -

7.2. Vyhodnocení výsledků sedimentů DVT Výsledky jednotlivých laboratorních rozborů byly vyhodnoceny na základě jejich srovnání s MP MŽP 8/1996 (Tab. 27). Mezní hodnoty kritérií daných tímto předpisem jsou uvedeny v Tab. 28.

Tab. 27: Počty rozborů zařazených do kategorií daných MP MŽP 8/1996 MP MŽP 8/ 1996 - počet rozborů Skupina látek Ukazatel Hg Cd Pb As Těžké kovy Cu Cr Co Ni Zn OCP Organické látky PAU PCB

Jednotka mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg mg/kg µg/kg µg/kg µg/kg

Kategorie znečištění

35

Tab. 28: Mezní hodnoty kritérií dle MP MŽP 8/1996 MP MŽP 8/ 1996 Skupina látek

Těžké kovy

Organické látky

Ukazatel Hg Cd Pb As Cu Cr Co Ni Zn OCP PAU PCB


A 0.4 0.5 80 30 70 130 25 60 150 50 1 000 20

B 2.5 10 250 65 500 450 180 180 1 500 2 000 190 000 2 500

Kritéria znečištění C-obyt. C-rekr. 10 15 20 25 300 500 70 100 600 1 000 500 800 300 350 250 300 2 500 3 000 2 500 5 000 280 000 380 000 5 000 10 000

C-prům. 20 30 800 140 1 500 1 000 450 500 5 000 10 000 640 000 30 000

Pozn.: Kritéria A – odpovídají přibližně přirozeným obsahům látek v přírodě. Kritéria B – pokud nejsou překročena, znečištění není považováno za významné, není nutné zjišťovat podrobnější údaje; při jejich překročení je nutné se znečištěním dále zabývat. Kritéria C – jsou dána pro daný typ využití území (obytné, rekreační, průmyslově-obchodní), jejich překročení může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a životního prostředí, je nutný další průzkum a analýza rizika.

7.3. Vyhodnocení výsledků sedimentů MVN Hodnocení výsledků bylo provedeno vztažením jednotlivých dat k limitům daným MP MŽP 8/1996. Mezní hodnoty jednotlivých kritérií jsou uvedeny v Tab. 28. Tab. 29: Počty rozborů zařazených do kategorií daných MP MŽP 8/1996 MP MŽP 8/ 1996 - počet rozborů Skupina látek Ukazatel Hg Cd Pb As Těžké kovy Cu Cr Co Ni Zn OCP Organické látky PAU PCB

36


Kategorie znečištění

7.4. Vývojový trend monitorovaných ukazatelů V níže uvedených grafech je porovnána mediánová hodnota vybraných sledovaných ukazatelů na monitorovaných DVT a MVN v letech 2009 a 2010, kdy byly sledovány stejné profily.

37

7.5. Závěr Kontrolní monitoring chemického stavu dnových sedimentů byl proveden na 53 vybraných profilech DVT a MVN. Vzorky byly odebrány jednorázově a bylo v nich stanoveno celkem 40 ukazatelů, 9 skupin zrnitostních frakcí a průměrná velikost zrna. Vyhodnocení údajů bylo provedeno vztažením hodnot ke kritériím daným MP MŽP 8/1996. Při celkovém hodnocení rozborů sedimentů z vybraných DVT byla v jednom případě překročena hranice kritéria C pro rekreační využití území v ukazateli olovo. Nejčastěji bylo zaznamenáno překročení limitní hodnoty A v ukazatelích kadmium (10 profilů), zinek (16 profilů) a PAU (15 profilů). Nejzasaženějším tokem je Chotovinský potok (profil 219-028) na Pracovišti ZVHS Tábor s nejvyšší koncentrací olova a zinku v odebraném vzorku. Koncentrace znečišťujících látek jsou v prověřovaných MVN převážně na úrovni přirozeného výskytu v přírodě. Více než 85 % hodnot rozborů sedimentů z MVN nepřekročilo kritérium A. Výsledky nad kritériem A byly zjištěny především v ukazatelích PCB (12 profilů), zinek (10 profilů) a PAU (8 profilů). Nejvyšší obsahy PAU byly naměřeny v nádrži 506N004 Tršice na Pracovišti ZVHS Olomouc a OCP v nádrži 501N012 Pod Santonem v působnosti Pracoviště ZVHS Brno. Z porovnání mediánových hodnot u profilů sledovaných v roce 2009 a 2010 je patrný mírný pokles většiny ukazatelů jak na profilech DVT, tak i MVN. V rozborech sedimentů z MVN se projevil nepatrný nárůst obsahu niklu a kobaltu, naopak obsahy OCP a PCB se v roce 2010 snížily. U ukazatele PAU se projevil mírný pokles hodnot jak na profilech DVT tak i MVN.

38

8. SOUHRN ZVHS v roce 2010 monitorovala celkem 318 profilů na DVT a 77 profilů na MVN. V rámci programu ČHMÚ bylo sledováno 70 profilů, lokalizovaných převážně v závěrových profilech povodí nejvýznamnějších toků ve správě ZVHS, v programu BODZDR pak 248 profilů v úsecích vodních toků pod významnými zdroji znečištění. Vzorky z DVT byly odebírány v měsíční frekvenci po celý rok (tj. 12x ročně), z MVN pouze ve vegetačním období (duben až září) s měsíční frekvencí sledování (tj. 6x ročně). Ve vzorcích vody bylo stanovováno celkem 41 ukazatelů (O2, BSK-5, CHSK-Cr, TOC, pH, RL 105, k, NL 105, N-NH4+, N-NO2-, N-NO3-, Pc, P-PO43- , Cl-, SO42- , PCB - PCB 28, PCB 52, PCB 101, PCB 138, PCB 153, PCB 180; PAU - BaP, FL, BbF, BkF, IP, BgP; Hg, Cd, Pb, As, Cu, Cr, Ni, Zn, KOLI, FKOLI, ENT, CHLa). Pro splnění požadavků směrnice Rady 91/676/EHS byl prováděn monitoring dusičnanů. Od dubna 2006 je sledování prováděno dle optimalizované sítě profilů, která v roce 2010 zahrnovala monitoring 520 dusičnanových profilů s frekvencí odběrů vzorků 1x měsíčně. Ve vzorcích vody bylo souhrnně stanovováno osm jakostních parametrů (O2, CHSK-Cr, pH, k, N-NH4+, N-NO2-, N-NO3-, Pc). V systému sledování ekologického stavu povrchových vod se pokračovalo v roce 2010 v návaznosti na změny monitorovací sítě i systému monitoringu biotických složek, ke kterým došlo v roce 2006 na základě požadavků Rámcové směrnice 2000/06/ES. Společenstvo makrozoobentosu bylo sledováno na 149 profilech, fytobentos na 73 profilech a plůdkové společenstvo ryb celkem na 36 profilech. Odběry makrozoobentosu a fytobentosu byly uskutečněny s frekvencí 2x ročně, aby byl zaznamenán jarní a podzimní aspekt struktury společenstva. Sledování plůdkového společenstva ryb bylo provedeno samostatně v podzimním termínu (v průběhu září). Odběry, sledování a vyhodnocení všech tří biotických složek bylo provedeno podle platných metodických návodů uveřejněných na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí http://www.mzp.cz/cz/metodiky_normy. Na podzim roku 2010 byl proveden na vybraných 53 profilech ČHMÚ a MVN monitoring sedimentů. Vzorky byly odebrány jednorázově a následně v nich bylo stanoveno celkem 40 ukazatelů (PCB - PCB 28, PCB 52, PCB 101, PCB 118, PCB 138, PCB 153, PCB 180; PAU - BaP, FL, BbF, BkF, IP, BgP; OCP – hexachlorbenzen, pentachlorbenzen, alfaHCH, beta-HCH, delta-HCH, lindan, p,p´DDT, p,p´DDE, p,p´DDD, aldrin, dieldrin, endrin, isodrin; OCP+PCB; Hg, Cd, Pb, As, Cu, Cr, Ni, Zn, Co, Be, Se), 9 skupin zrnitostních frakcí a průměrná velikost zrna. 8.1. Monitoring DVT V rámci monitoringu DVT byla kvalita povrchové vody sledována v roce 2010 na 318 profilech. Z provedených rozborů odebraných vzorků vyplývá, že sledované toky jsou i nadále nejvíce zasaženy znečištěním pocházejícím z komunálních a zemědělských zdrojů. Z výsledků rozborů je zřejmé, že největším dlouhodobým problémem je zejména fekální znečištění vod DVT. Značnou mikrobiální kontaminaci potvrzuje vysoké procento rozborů ukazatele enterokoky zařazených do V. třídy jakosti (10,5 %). Zvýšené hodnoty byly zaznamenány i u ukazatelů základních živin, ukazující jednak na fekální kontaminaci, tak i znečištění z hnojiv a čistících prostředků. Frekvence rozborů zařazených do V. třídy jakosti překročila u těchto ukazatelů hranici 4,9 %. Nejhorší výsledky v hodnocení podle těchto parametrů vykázaly toky v Oblasti povodí Odry, Oblasti povodí Moravy a v Oblasti povodí Horní Vltavy. Neuspokojivé byly i přes mírné zlepšení výsledky ukazatelů kyslíkového režimu - v parametru celkový organický uhlík byla zjištěna nejhorší třída jakosti v 4,7 % rozborů, v ukazateli chemická spotřeba kyslíku v 2,9 % a v případě biochemické spotřeby kyslíku v 1,6 % rozborů. Výskyt vyšších koncentrací těžkých kovů nebyl v průběhu minulého roku ve významné míře registrován. U kadmia byly naměřeny hodnoty překračující V. třídu jakosti vody na dvou profilech. Hodnoty PCB se všechny zařadily do I. třídy jakosti. Hodnoty PAU se pohybovaly v rozpětí I.-IV. jakostní třídy.

39

Požadavkům NV 229/2007 Sb. vyhověly na všech profilech DVT ukazatele: PCB, chloridy, měď, nikl, veškerý chrom a zinek. Dalšími ukazateli, u nichž většina sledovaných profilů vyhověla NV 229/2007 Sb., byly např.: arsen (nevyhověly profily 505-015 Široký potok a 218-011 Mlýnský potok), olovo (nevyhověl profil 219-028 Chotovinský potok) nebo kadmium (nevyhověl profil 401-017 Jaktarka). Nejvíce nevyhovujících profilů bylo zjištěno u následujících ukazatelů: koliformní a termotolerantní koliformní bakterie, celkový fosfor (přes 58 %), nerozpuštěné látky (52 %) a dusičnanový dusík (51 %). Nejproblematičtějším ukazatelem ze sledovaných těžkých kovů byla rtuť. V tomto ukazateli nevyhověly NV 229/2007 Sb. celkem 4 profily (206-003 Losenický potok, 219-044 Košínský potok, 305-040 Modla, 403-060 Černý příkop). Na základě porovnání základních sledovaných ukazatelů v letech 2009 a 2010 lze konstatovat, že ve sledovaných profilech na DVT dochází k mírnému zvýšení kvality jakosti vod s výjimkou dusičnanového dusíku, kde došlo k nárůstu procentuálního zastoupení profilů nevyhovujících NV 229/2007 Sb. ze 46,9 % na 51,3 %. 8.2. Monitoring MVN V průběhu sezóny roku 2010 byla sledována jakost vody na 77 MVN. Ze statisticky vyhodnocených výsledků monitoringu je zřejmá vysoká míra zásobení vod základními živinami. Z pohledu vyhodnocení dle ČSN 75 7221 byly na sledovaných malých vodních nádržích nejméně uspokojivé výsledky zjištěny v ukazateli chlorofyl a, u kterého bylo dosaženo V. třídy jakosti v 16,6 % vzorků. Naměřené vysoké hodnoty chlorofylu a potvrzují značnou eutrofizaci sledovaných nádrží jako následek nadbytečného množství živin – dusíku a fosforu ve vodách. Z ukazatelů kyslíkového režimu bylo zaznamenáno překročení mezní hodnoty V. třídy ve větší míře pouze v parametrech chemická spotřeba kyslíku a celkový organický uhlík, jejichž hodnoty se zařadily do V. třídy jakosti v rozmezí 3,3 - 3,5 % rozborů. Nejméně uspokojivé výsledky v těchto parametrech byly zaznamenány v Oblasti povodí Horního a středního Labe a v Oblasti povodí Dyje. Pouze u ukazatelů Pb a As došlo ve dvou, respektive v jednom případě k překročení hodnot IV. třídy, hodnoty ostatních těžkých kovů se vyskytovaly pouze v rozmezí I. až III. třídy jakosti. Nejlepších výsledků dle této normy bylo dosaženo v Oblasti povodí Moravy. K překročení mezní hodnoty V. třídy nedošlo v roce 2010 ani u jednoho ze sledovaných těžkých kovů. Požadavkům NV 229/2007 Sb. vyhověly na všech profilech MVN následující ukazatele: chloridy, zinek, měď, nikl a veškerý chrom. Dalšími ukazateli, u nichž většina sledovaných profilů vyhověla NV 229/2007 Sb., byly např.: arsen (nevyhověl profil 209N002 Nový rybník), kadmium (nevyhověl profil 214N001 Zdíkovec) a olovo (nevyhověly profily 305N002 Velký Hubenov a 516N008 Ostrov nad Oslavou). Nejvíce nevyhovujících profilů bylo zjištěno u následujících ukazatelů: BSK5 (66 %), nerozpuštěné látky sušené při 105°C (60 %), TOC (53 %), CHSKCr (51 %) a dusičnanový dusík (35 %). Nejproblematičtějším ukazatelem ze sledovaných těžkých kovů byla stejně jako v minulých letech Hg. V tomto ukazateli nevyhovělo NV 229/2007 Sb. celkem 11 profilů MVN. Z porovnání hodnot základních sledovaných ukazatelů za rok 2009 a 2010 vyplývá mírné zlepšení jakosti vody ve sledovaných MVN. 8.3. Monitoring dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS V rámci programu monitoringu dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS byly hodnoceny výsledky rozborů z celkem 520 hlavních a vedlejších profilů. Hodnoty vybraných stanovovaných ukazatelů se obdobně jako v minulých letech pohybovaly převážně v rozmezí I.-III. třídy jakosti dle ČSN 75 7221. Nejlepší výsledky byly dosaženy u ukazatele amoniakální dusík, u kterého spadá do I. třídy jakosti 78,2 % hodnot. Naopak nejhorší výsledky vykázal celkový fosfor, u něhož se do IV. jakostní třídy přiřadilo 5 % hodnot. V parametru dusičnanový dusík se 57,7 % hodnot vzorků vod vyskytovalo v I. - II. jakostní třídě.

40

Požadavky NV 229/2007 Sb. nebyly splněny ani u jednoho ze sledovaných ukazatelů. Nejvíce nevyhovujících profilů (57,7 %) bylo zaznamenáno u nutrientu dusičnanový dusík. Při monitoringu povrchových vod ve zranitelných oblastech, vymezených v NV 219/2007 Sb., dle směrnice Rady 91/676/EHS je hlavním kvalitativním kritériem znečištění dusičnany jejich koncentrace vyšší než 50 mg/l. Tuto limitní koncentraci překročily výsledky u 148 rozborů na 61 hlavních a 255 rozborů na 66 vedlejších dusičnanových profilech, což představuje 10,8 % z celkově odebraného množství vzorků. Toto hodnocení bylo provedeno rovněž u profilů lokalizovaných v nezranitelných oblastech. Zde bylo překročení dané mezní hodnoty zaznamenáno u 57 rozborů na 32 hlavních a 19 rozborů na 12 vedlejších dusičnanových profilech, což představuje 3,1 % z celkově odebraného množství vzorků. Za přísnější kritérium pro zohlednění eutrofizace vod je považována koncentrace dusičnanů nad 25 mg/l. Tuto mez překročilo celkově 45,4 % vzorků z námi sledovaných dusičnanových profilů v rámci celé ČR. V rámci dlouhodobého statistického srovnání měsíčních hodnot 95% percentilu NO3- z let 2003-2010 není patrný trend snižování obsahu dusičnanů v povrchových vodách sledovaných profilů. Výsledky potvrzují i sezónní kolísání jejich koncentrací s maximy v jarních měsících.

8.4. Monitoring pro hodnocení ekologického stavu DVT Na všech profilech byly zjištěné údaje o složení společenstev makrozoobentosu, fytobentosu a ichtyofauny (v provozním monitoringu je sledováno plůdkové společenstvo) využity k výpočtu indexu saprobity (ČSN 75 7716). Vyhodnocení získaných hodnot z jednotlivých odběrů na drobných vodních tocích bylo provedeno vztažením hodnot sumárních charakteristik (aritmetický průměr, u ryb absolutní hodnota jednoho odběru) k platným mezním hodnotám daným ČSN 75 7221. Při současné absenci jednotného systému hodnocení ekologického stavu povrchových vod v ČR byly údaje o společenstvech makrozoobentosu na sledovaných lokalitách použity k vyhodnocení jakosti vod pomocí saprobního indexu makrozoobentosu. Vyhodnocení saprobního indexu makrozoobentosu dle ČSN 75 7221 na standardních profilech prokázalo u řady profilů významné znečištění. Je známo, že saprobní index odráží zejména vliv organického znečištění toků. Nejhorší situace byla zaznamenána u profilů sledovaných v Oblasti povodí Horního a středního Labe, kde přes 62 % rozborů odpovídalo hodnotou saprobního indexu horší než znečištěné vodě (III. a vyšší třída jakosti vody), následovala

41

Oblast povodí Ohře a dolního Labe (45 %) a Oblast povodí Dyje (40 %). Nejlepší situace byla naopak zaznamenána v Oblastech povodí Dolní Vltavy (pouze 18 %), Odry a Moravy (28 %). V porovnání s rokem 2009 však došlo z celorepublikového pohledu k výraznému zlepšení situace, když došlo k nárůstu zastoupení profilů v I. a II. třídě jakosti z 50,2 na 63,5 %. Průměrná hodnota saprobního indexu ze všech sledovaných profilů v rámci monitoringu společenstva makrozoobentosu (149 profilů) byla 2,10, což odpovídá II. třídě jakosti dle ČSN 75 7221 (pro porovnání v roce 2007 dosáhla hodnoty 2,17 – II. třída jakosti, v roce 2008 a 2009 2,29 – III. třída jakosti). Na jednom profilu bylo zaznamenáno v průměru 40 taxonů makrozoobentosu. Monitoring fytobentosu proběhl v roce 2010 spolu s odběry makrozoobentosu na 73 profilech podle metodiky MŽP. Na jednom profilu bylo zaznamenáno v průměru 33 taxonů fytobentosu a průměrná hodnota indexu saprobity (k výpočtu byly použity hodnoty saprobity stanovené prof. Marvanem) v jednotlivých Oblastech povodí se pohybovala ve velmi úzkém rozmezí II. třídy jakosti. Monitoring plůdkového společenstva byl v roce 2010 proveden celkem na 36 profilech. Zlepšené průtokové poměry v letním období roku 2010 se příznivě odrazily v přirozené reprodukci ryb a v porovnání s rokem 2009 byl zaznamenán pokles počtu profilů bez přítomnosti plůdkového společenstva (z 6 profilů v roce 2009 na 3 profily v roce 2010). Na ostatních profilech bylo zaznamenáno od 1 do 8 druhů tohoročního plůdku (průměrně 3 druhy na profil). Celkově byl na všech profilech zaznamenán plůdek 22 druhů ryb a na 1 profilu také kriticky ohrožená mihule potoční (Lampetra planeri). Nejčastěji se vyskytoval plůdek hrouzka obecného (Gobio gobio) a jelce tlouště (Leuciscus cephalus). Průměrná hodnota saprobního indexu z 33 profilů, ve kterých byl zaznamenán rybí plůdek, činila 1,88 (II. třída jakosti). Pátý rok monitorování doplňkových biotických složek (fytobentos, plůdkové společenstvo ryb) potvrdil, že tyto dvě složky jsou při hodnocení jakosti vody prostřednictvím saprobního indexu méně přísné (dosahují příznivějších hodnot indexu saprobity na stejných profilech) než společenstvo makrozoobentosu. S ohledem na připravovaný systém komplexního hodnocení ekologického stavu vodních toků v ČR a EU dle Rámcové směrnice 2000/60/ES je však nezbytně nutné pokračovat v monitoringu všech tří biotických složek. Celkově bylo na základě monitoringu všech tří biotických složek a jeho vyhodnocení prostřednictvím saprobního indexu zaznamenáno mírné zhoršení jakosti vody. 8.5. Monitoring společenstev fytoplanktonu v MVN V rámci monitoringu malých vodních nádrží bylo v roce 2010 sledováno celkem 19 lokalit v období duben až září. Jednalo se o 6 nádrží vzorkovaných 1x ročně (Jahodnice, Líšná, Soběšice, Třebanice, Vidhostice, Zákraví), 6 nádrží vzorkovaných 1x měsíčně (Kožichovice, Loudilka, Ostrov nad Oslavou, Těšetice, Výrovice, Ponětovice), 3 nádrže vzorkované 4x ročně (Tršice, Babice, Pocheň), 3 nádrže vzorkované 2x ročně (Lubná, Osvětimany, Všemina) a 1 nádrž vzorkovaná 1x za 14 dní (Pod Santonem). Celkem bylo odebráno a vyhodnoceno 71 vzorků fytoplanktonu. Z šesti nádrží vzorkovaných 1x ročně překročila doporučený limit celkového chlorofylu WHO pro rekreační vody (50 μg/l) nádrž Soběšice (s průměrnou hodnotou 62,5 μg/l). Na nádrži Pod Santonem vzorkované 1x za 14 dní bylo zaznamenáno snížení kvantity fytoplanktonu a výrazná změna v jeho druhovém složení spočívající v nárůstu zastoupení hnědé skupiny řas ve formě rozsivek Fragilaria na úkor zastoupení krásnooček. Tento stav poukazuje na snížení zatížení lokality organickým znečištěním. Snížení kvantity fytoplanktonu se odehrálo také snížením maxima chlorofylu na 256 μg/l chl-a v porovnání s předcházejícími lety, kdy dosahovalo až na limit detekce sondy FluoroProbe 480 μg/l. Z nádrží Kožichovice, Loudilka, Ostrov nad Oslavou, Ponětovice, Těšetice a Výrovice vzorkovaných 1x za měsíc v roce 2010 překročily doporučený limit pro obsah chlorofylu v rekreačních vodách určených ke koupání průměrem nádrže Ostrov nad Oslavou (62,6 μg/l) s vodním květem Microcystis a Ponětovice (130,7 μg/l) s Planktothrix. Loudilka překročila WHO limit jarním peakem rozsivek 101,1 μg/l (zprůměrovaná hodnota chlorofylu Loudilky za 2010 je však pouze 28 μg/l). Naopak nejmenší množství fytoplanktonu lze zaznamenat na nádrži Těšetice s průměrem 27,6 μg/l chlorofylu. Vodním květem byly výrazněji zasaženy nádrže Loudilka, Pocheň a Výrovice.

42

Z nádrží Babice, Pocheň a Tršice vzorkovaných 4x za sezónu v roce 2010 má největší obsah biomasy fytoplanktonu nádrž Pocheň, navíc s rozvojem vodního květu sinic Aphanizomenon a Microcystis. Na nádrži Pocheň byla zjištěna průměrná hodnota chlorofylu za celou vegetační sezónu 109,3 μg/l. Nejvyšší hodnota byla dosažena v červenci (332,3 μg/l). Společenstvo fytoplanktonu v tomto měsíci bylo tvořeno vodním květem sinic, který byl sondou FluoroProbe vyhodnocen chybně jako skupina „Cryptophyta“. Ani jedna z nádrží Lubná, Osvětimany, Všemina vzorkovaných 2x za sezónu v roce 2010 nedosáhla doporučeného limitu chlorofylu ke koupání (50 μg/l, podle WHO), dominantní složkou společenstva fytoplanktonu je vždy hnědá skupina řas. Na základě čtyřletého monitoringu lze sledované nádrže rozdělit do kategorií dle dominantních skupin fytoplanktonu: Vodní květ sinic: Ostrov nad Oslavou, Pocheň, Ponětovice, Výrovice Vodní květ sinic a zelené řasy: Loudilka, Vidhostice (ČR), Zákraví (ČR) Hnědá skupina řas: Lubná, Osvětimany, Těšetice, Tršice, Třebanice (ČR), Všemina Zelené řasy a rozsivky: Babice, Soběšice (ČR) Zelené řasy: Jahodnice (ČR), Líšná (ČR), Kožichovice Krásnoočka: Pod Santonem (v roce 2010 vystřídána rozsivkami a zelenými řasami).

8.6. Monitoring sedimentů v DVT a MVN Na podzim roku 2010 byl proveden na 31 profilech DVT a 22 MVN jednorázový kontrolní monitoring jakosti dnových sedimentů. Většina hodnot stanovených v sedimentech DVT nepřekročila kritérium B dle MP MŽP 8/1996 a zjištěné koncentrace nejsou tedy považovány za významné. V jednom případě bylo překročeno kritérium C stanovené pro rekreační plochu u ukazatele Pb a to u toku Chotovinský potok (profil 219-028), který je v působnosti Pracoviště ZVHS Tábor. Výsledky rozborů sedimentů z MVN prokázaly, že se sledované látky vyskytují i nadále především na úrovni přirozených obsahů v životním prostředí. Zvýšené koncentrace byly zjištěny stejně jako v roce 2009 pouze v ukazatelích PAU, PCB, OCP a zinek, avšak i tyto obsahy jsou nevýznamné, neboť hodnotu kritéria B nepřekročilo žádné stanovení. Z porovnání stanovených hodnot profilů sledovaných v roce 2009 a 2010 je patrný mírný pokles u většiny sledovaných ukazatelů s výjimkou Ni a Co, které vykázaly mírný vzestup na MVN.

43

9. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Mapové listy 1. Lokalizace profilů sledovaných v jednotlivých monitorovacích programech a) profily monitoringu ČHMÚ, bodových zdrojů a malých vodních nádrží b) profily monitoringu dusičnanů c) profily pro ekologický monitoring - makrozoobentos - fytobentos - rybí společenstva 2. Vyhodnocení jakosti vody DVT dle ČSN 75 7221 v roce 2010 a) ukazatel biochemická spotřeba kyslíku b) ukazatel dusičnanový dusík c) ukazatel celkový fosfor d) ukazatel polycyklické aromatické uhlovodíky e) ukazatel rtuť f) ukazatel termotolerantní koliformní bakterie g) ukazatel enterokoky 3. Vyhodnocení jakosti vody DVT dle NV 229/2007 Sb. v roce 2010 a) ukazatel biochemická spotřeba kyslíku b) ukazatel chemická spotřeba kyslíku dichromanem c) ukazatel celkový organický uhlík d) ukazatel amoniakální dusík e) ukazatel dusičnanový dusík f) ukazatel celkový fosfor g) ukazatel rozpuštěné látky sušené při 105°C h) ukazatel rtuť i) ukazatel arsen j) ukazatel termotolerantní koliformní bakterie k) ukazatel enterokoky 4. Vyhodnocení jakosti vody MVN dle ČSN 75 7221 v roce 2010 a) ukazatel biochemická spotřeba kyslíku b) ukazatel dusičnanový dusík c) ukazatel celkový fosfor d) ukazatel chlorofyl a e) ukazatel rtuť 5. Vyhodnocení jakosti vody MVN dle NV 229/2007 Sb. v roce 2010 a) ukazatel biochemická spotřeba kyslíku b) ukazatel chemická spotřeba kyslíku dichromanem c) ukazatel celkový organický uhlík d) ukazatel amoniakální dusík e) ukazatel dusičnanový dusík f) ukazatel celkový fosfor 6. Vyhodnocení monitoringu dusičnanů dle požadavků směrnice Rady 91/676/EHS a) profily s obsahem dusičnanů nad 50 mg/l NO3b) profily s obsahem dusičnanů nad 25 mg/l NO37. Vyhodnocení monitoringu ekologického stavu vod dle ČSN 75 7221 v roce 2010 a) saprobní index makrozoobentosu b) saprobní index fytobentobentosu c) saprobní index plůdkového společenstva ryb Příloha č. 2: Seznam profilů toků monitorovaných v roce 2010 Příloha č. 3: Seznam profilů nádrží monitorovaných v roce 2010 Příloha č. 4: Zařazení ročních hodnot C90 ukazatelů dle ČSN 75 7221 Příloha č. 5: Monitoring dusičnanů pro potřeby směrnice Rady 91/676/EHS Příloha č. 6: Zařazení prům. ročních hodnot indexu saprobity do tříd jakosti dle ČSN 75 7221 Pozn.: Přílohy č. 2-6 budou vzhledem k velkému množství dat zaslány samostatně v xls. souborech a nejsou součástí tohoto pdf. souboru.

44

45

46

47

48

49

50

51

52

53

54

55

56

57

0

20

! ( ( !

( !

( ( ! (! ! ( !

( (! !

40

/

80

! ( ! ( !! ( ( ( ! ( ( ! ! ! ( ! (( (! (! ! ( ! ( ! (! ! ( ( ! ( ! ! ( ! (

( !

( !

( ! ! (

( !

( !

( !

( !

( !

( !

! ( ( ! ( ! ( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

! ( ( !

( !

! ( ( !

( ! Praha

( ! ! (

! ( ( ! ( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !! (

! ( ( ! ! (

! (( ! ( (! ! (!

( ! ( !

( !

! ( ( !

( !

( !

( !

120

km 160

( ! ( ! ( !

( !

( !

( !

( ! ! (

( !

( !

( ! ( !

( ( ! !

Brno

( !

$ 1

( !

( !

! (! (

Králové

( !

( !

! ( ( !

! ( (! ! ( ( ! ( ! ( !

( ! (Hradec ! ( ! ! (

! ( ( !

( !

$ 1 ( !

( !

( !

( !! ( ( !(! ( ( ( ! (( ! !! ( ! ! ! ( ( ! ! ( ( ! ( ! ( !

( !

( ! ( ! ( !! (

( ! ( !

nad Labem

$ 1

( !

( !

( !

( !

$ 1

( !

( !

( !

( !

!! ( ( ( ( ! !

( ( ! !

$ 1

(Ústí ! ( !

( ! ( ( ! ( ! ( (! ! (! ! ( ! ( ! !! ( ( ! ( ! ( ! ( ( ! ( ( ! ( ! !! ( ! ( ! ( ! (! ( ( ! ! ( ! ( ( ! ( ! ! ! ( ( ! ( ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ( ! ( ! ! ! ( ( ! ( České Budějovice ! ( ! ( ! ( (! ! ( ! ! ( ( ! (! ! ( ! ( ( ! ( ( ! ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( !

! (

! ( (! ! (

( ( ! ! ! ! ( (

! (( !

( !

Plzeň

$ 1

( !

! ( ( !

( !

!! ( (

Vyhodnocení profilů DVT dle NV 229/2007 Sb. - TOC

( !

( !

( !

( !

( (! !

( !! ( ( ! ( !

( !

( !

( !

( !

( !! (

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( ! ! (

! ( ( !

( !

( !

( !

!! ( (

( !

( !

$ 1

( !

( !

( ! ( ! ( Ostrava !

( !

jakostní cíl nedodržen (117 profilů)

! (

( ! ( ! ( ! ( (! ! ( !

!! ( ( ! (( !

jakostní cíl dodržen (201 profilů)

! (

58

59

60

0

20

! ( ( !

( !

( ( ! !! ( ( !

( (! !

40

/

80

! ( ! ( !! ( ( ( ! ( ( ! ! ! ( ( !! (( (! ! ( ! ( ! (! ! ( ( ! ( ! ! ( (!

( !

( !

( ! ! (

( !

( !

( !

( !

( !

( !

! ( ( ! ( ( ! !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( ! ! (

( !

! ( ( !

( ! Praha

( ! ! (

! ( ( ! ( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( !! (

( ! ( !

( !

! ( ( !

( !

$ 1 ( !

( !

( !

120

km 160

( ! ! ( ( !

( !

( !

( !

( ! ! (

( !

( !

( ! ( !

( ( ! !

Brno

( !

$ 1

( !

( !

! (! (

Králové

( !

( !

! ( ( !

! ( (! ! ( ( ! ( ! ( !

( ! (Hradec ! ( ! ! (

! ( ( !

( !

(( ! ! ! ( ! ( ( !

( (! !

( !

( ! ! (

( ! ( ( ! !

( !! ( ( ! (! ! (

( !(! ( ( ( ! !! ( ! ( ! ( ! ( !

( !

( ! ( ! ( !! (

( ! ( !

nad Labem

$ 1

( !

( !

( !

( !

$ 1

( !

( !

( !

( !

(! ( ! ( ( ! !

( ( ! !

$ 1

(Ústí ! ( !

( ( ! ( ! ( (! ! (! ! ( ! ( ! !! ( ( ! ( ! ( ! ( ( ! ( ( ! ( !! ( ! ( ! ! ( ! (! ( ( ! ! ( ! ( ( ! ( ! ! ! ( ( ! ( ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ( ! ( ! ! ! ( ( ! ( České Budějovice ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ! ( ( ! (! ! ( ! ( ( ! ( ( ! ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( ! ( !

! (

! ( (! ! (

( ( ! ! ! ! ( (

( !! (

( !

Plzeň

$ 1

( !

! ( ( !

( !

!! ( (

Vyhodnocení profilů DVT dle NV 229/2007 Sb. - Pc

( !

( !

( !

( !

( (! !

( !! ( ( ! ( !

( !

( !

( !

( !

( !! (

( !

( !

( !

( !

( !

( !

( ! ! (

( !

! ( ( !

( !

( !

!! ( (

( !

( !

$ 1

( !

( !

( ! ( ! ! Ostrava (

( !

jakostní cíl nedodržen (183 profilů)

! (

( ! ( ! ( ! ( (! ! ( !

!! ( ( ! (( !

jakostní cíl dodržen (135 profilů)

! (

61

62

63

64

65

66

67

68

69

70

71

72

73

74

75

76

77

78

79

80

81

OBSAH 1. ÚVOD MONITORING JAKOSTI VODY NA DROBNÝCH VODNÍCH TOCÍCH (DVT)

Recommend Documents