Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2, č.p. 2933 695 11 Hodonín
Věc:
Posouzení rizika těžby štěrkopísků v severním okolí jímacího území Bzenec - komplex
Č.j.
Datum
28.4.2014 v Ústí nad Orlicí
Dobrý den na základě Vaší žádosti ve věci posouzení rizika těžby štěrkopísků v severním okolí jímacího území Bzenec – komplex jsme prostudovali dokumentaci EIA, posudek EIA a většinu dostupných materiálů, které se vodního režimu lokality týkají a dovolujeme si Vám prezentovat toto stanovisko. Celý proces přípravy těžby v blízkosti jímacího území trvá řadu let a většina argumentů pro i proti těžbě byla celou řadou odborníků i správních orgánů prezentována. Nepovažujeme proto za nutné vracet se k již řečenému a pozornost jsme zaměřili na tři okruhy, které dosud podrobně komentovány nebyly. Jedná se o: 1) hodnocení modelového řešení proudění podzemních vod z roku 2012; 2) hodnocení rizika ovlivnění jakosti vody pesticidními látkami; 3) hodnocení průběžných výsledků připravovaných podkladů pro zpracování změny ochranného pásma II. stupně vodního zdroje Bzenec – komplex. 1) Hodnocení modelového řešení proudění podzemních vod z roku 2012 Jedním z klíčových aspektů posuzování těžby štěrkopísků v dokumentaci a posudku EIA je vyhodnocení vlivu na podzemní a povrchové vody. Pro tento účel byl vypracován matematický model, jehož výstupem byla mimo jiné i kvantifikace indukovaných zdrojů pocházejících zejména z povrchových vod odlehčovacího ramene Nové Moravy. Tímto modelem bylo vypočteno, že při přibližně stávajícím využívání jímacího území Bzenec – komplex se cca 40 % jímaných vod do kolektoru dostává vcezováním povrchových vod z koryta Nové Moravy (viz tabulka 19 zprávy AQUATEST a.s. z března 2010)1. Je argumentováno, že pokud vody Nové Moravy, jejíž koryto se nachází zhruba 200 m od jímacích vrtů, nemají negativní vliv na kvalitu jímaných podzemních vod, pak analogicky lze předpokládat, že negativní vliv nebude mít ani přítomnost plánované štěrkovny, která by měla být od nejbližších jímacích vrtů vzdálena zhruba 500 m. 1
Koppová, H. (2010): Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu. Vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů záměru na podzemní a povrchovou vodu. Závěrečná zpráva. AQUATEST a.s., Praha. OHGS s.r.o. Tel./fax: 465 526 075 IČ: 455 36 899 17. listopadu 1020 465 526 274, 465 526 876 DIČ: CZ 455 36 899 562 01 Ústí nad Orlicí e-mail:
[email protected] www.ohgs.cz Zápis v OR vedeného Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 1657.
1/2
Na úvod je zapotřebí dodat, že v textu bude komentováno využití závěrů matematického modelu vypracovaného firmou AQUATEST a.s. v roce 2010, ačkoli existuje novější model vypracovaný stejnou firmou v roce 2012. Je to dáno tím, že novější model je aktualizací modelu staršího, a také faktem, že novější model není zpracovatelem ve zprávě z roku 2012 dokumentován, i když by tomu tak mělo být, protože se vztahuje k novému, a tím i samostatnému, kolu rozhodování o povolení či zamítnutí těžby štěrkopísku v předmětné lokalitě. Předpokládáme proto, že veškeré nastavení modelu z roku 2010 (typ okrajových podmínek, rozložení hydraulických parametrů, počet vrstev, jejich prostorové vymezení, vlastnosti gridu, režim modelu atp.), včetně z něj vyplývající kalibrační odchylky, je platné i pro model z roku 2012 a že rozdíly mezi modely jsou jen v podružných parametrech, tj. změna hydraulické vodivosti dna záchytné nádrže „Plaňavy“ či změna způsobu simulace kolmatace břehů plánovaného štěrkoviště. Tomuto předpokladu nasvědčuje i formulace ze zprávy AQUATEST a.s. z prosince 20122, kde je uvedeno (citace): Aktualizace numerického modelu proudění popisujícího vliv výstavby štěrkoviště na hladinu podzemní vody v okolí vodních zdrojů Bzenec I a Bzenec III - sever spočívala v doplnění toho modelu o nové hydrogeologické skutečnosti a novou variantu stavu hladiny podzemní vody na základě požadavků zadavatele. a (citace): Byl použit existující proudový model lokality kalibrovaný na hladiny z roku 2011, pouze byly změněny některé jeho parametry. První změna spočívala ve změně hydraulické vodivosti dna záchytné nádrže „Plaňavy“ a to na hodnotu 1×10-8 m/s odpovídající jílovému zatěsnění dna. Kolmatace břehů jezera štěrkoviště byla řešena pomocí modulu „HorizontalFlow Barriers“, který umožňuje zadávat méně propustné polohy na hranách modelových elementů. Tímto způsobem byla simulována kolmatace břehu materiálem s hydraulickou propustností 1×10-6 m/s a mocností 1 m. Pakliže tomu tak není a model z roku 2012 je modelem samostatným, s odlišným nastavením od modelu z roku 2010, považujeme veškeré závěry, které jsou učiněny na základě nezdokumentovaného modelu za irelevantní a nemohou být použity pro rozhodovací proces vlivu záměru na povrchové a podzemní vody. V posudku k dokumentaci EIA se uvádí (citace)3: Při povodňových stavech bude ovlivněna stejnou mírou jak kvalita vody vyplňující vytěžený prostor, tak kvalita povrchové vody v Nové Moravě, z níž dochází k vcezování vody z koryta do hydrogeologického kolektoru. Vytěžený prostor štěrkoviště bude trvale vyplněn vodou, takže dojde k „naředění“ případné kontaminace. Navíc doba pohybu vody z jezera horninovým prostředím k jímacímu území bude podstatně delší, filtračními procesy dojde k jejímu vyčištění (účinnost filtračních procesů lze v podstatě doložit ze skutečnosti, že cca 75 % vody v jímacím území se dostává do kolektoru vcezováním z povrchových toků a kvalita podzemní vody v jímacím území je taková, že může po úpravě být použita jako pitná). Povodňová voda, která bude v místě vlastního jímacího území, se bude také zasakovat do horninového prostředí, filtrační dráha však bude podstatně kratší. Vliv na kvalitu podzemní vody v jímacím území Bzenec III při povodňových stavech je vyloučen, neboť bariérou ovlivňující proudění podzemní vody je Nová Morava, jak je zřejmé z přílohy č. 7 studie (AQUATEST a.s., březen 2010) - grafické výstupy matematického modelu. Pokud jde o vliv na kvalitu podzemní vody v jímacím území Bzenec I při povodňových stavech, budeme-li uvažovat, že podzemní voda je ze 75 % dotována z povrchových toků, 2
Koppová, H. (2012): Uherský Ostroh – těžba štěrkopísku – hydrogeologická studie. Závěrečná zpráva. AQUATEST a.s., Praha, Olomouc. 3 Obluk V. (2011): Posudek o vlivech záměru „Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu“ na životní prostředí. Ing. Václav Obluk. Praha.
2/9
zbývá pro přítok podzemní vody z okolí do jímacího území 25 %. Jak znázorňují proudnice v příloze č. 7 studie (AQUATEST a.s., březen 2010), do jímacího území přitéká voda rovnoměrně ze všech stran v důsledku vytvořeného depresního kužele. To pak znamená, že podíl vody vcezované směrem k jímacímu území ze štěrkoviště činí cca 8 %, což je nevýznamná hodnota (šířka jezera, tj. profil, kterým by se mohla „kontaminovaná“ voda šířit do horninového prostředí, je 500 m; vzdálenost okraje štěrkoviště do studní jímacího území Bzenec I je 1 000 m; obvod kružnice opsané ve vzdálenosti 1 000 m je 6 280 m). Filtrační dráha vody ze štěrkoviště směrem k jímacím studním bude 1 000 m. Filtrační dráha povrchové vody vsakované z povrchu do podzemí v bezprostředním okolí jímacích studní bude činit jednotky metrů, se vzdáleností od studní sice poroste, ale vliv této povodňové vody v jímacím území, které bude také zatopeno, a jeho bezprostředním okolí bude významně vyšší než voda vcezovaná ze štěrkoviště směrem k jímacímu území. Je patrné, že argumentace navrhovatele se v tomto bodě opírá výhradně o závěry modelu. Proto je nasnadě otázka, zda matematický model tak, jak byl sestaven a který se opíral o určité penzum dat (viz dokumentace modelu ve zprávě AQUATEST a.s., březen 2010), může produkovat takto jednoznačně deterministické závěry. V dalším textu se zaměříme na několik okruhů, které souvisejí s výpočtem množství indukovaných vod a které jsou dle našeho názoru zásadní pro posouzení oprávněnosti chápání výsledků modelu jako jednoznačné: Hydraulické parametry horninového prostředí: Rozložení hydraulických parametrů lze získat například vyhodnocením (i modelovým) hydrodynamických zkoušek či dlouhodobých režimních pozorování. Oba přístupy vyžadují v případě modelového zpracování sestavení modelu v režimu neustáleného proudění. Inkriminovaný model, na který se navrhovatel odvolává, byl však sestaven pouze v režimu ustáleného proudění (viz tabulka 15 ve zprávě AQUATEST a.s. z března 2010). Model ustáleného proudění z pohledu dynamiky proudění řeší jen určitý teoretický stav, který nebývá v tak rozsáhlém území, jaké bylo modelem hodnoceno, prakticky nikdy dosažen. Z tohoto důvodu je obvyklé, že po sestavení modelu ustáleného proudění následuje sestavení modelu v režimu neustáleného proudění, který oproti prvnímu jmenovanému již umožňuje postihnout dynamické prvky režimu proudění podzemních vod (např. reakci systému na průchod povodňové vlny či změnu čerpání). Logickým důsledkem sestavení modelu v režimu neustáleného proudění je mj. další zpřesňování hydraulických parametrů horninového prostředí. Provedená kalibrace modelu by sice mohla část nejistot v tomto směru eliminovat, avšak pokud by nebyla provedena jen proti záměrům hladin podzemních vod, kdy všechny ostatní parametry modelu mohou být použity jako proměnné – typicky: hydraulická vodivost (koeficient filtrace K) horninového prostředí, infiltrace ze srážek či konduktance okrajových podmínek 3. typu (v případě toků se jedná o konduktanci dnových sedimentů). Z toho je patrné, že proporčním pozměňováním hodnot jednotlivých parametrů v naprosto akceptovatelných a tedy i obhajitelných intervalech, lze získat celou řadu řešení se srovnatelnou (ne-li stejnou) kalibrační odchylkou, což je v tomto případě rozdíl mezi pozorovanými a modelovanými hladinami podzemních vod. Výsledkem je, že takto zkalibrovaný model představuje jen jedno z možných, nikoli jediné řešení. Proto je na základě jakékoliv kalibrované varianty velmi obtížné, ne-li nemožné, přijímat závěry jako jednoznačně deterministické.
Konduktance dnových sedimentů: Již bylo zmíněno, že se jedná o jeden ze vstupních parametrů okrajové podmínky 3. typu ve formě „river“. Toto nastavení bylo použito pro modelovou reprezentaci koryta Nové Moravy. Autor modelu k tomuto parametru uvádí (citace): 3/9
Parametry okrajové podmínky reprezentující kanál Nové Moravy, byly převzaty z předchozích prací. Nasycená hydraulická vodivost dna 1,24 x 10-6 m/s, mocnost dna 1 m [42] a šířka koryta 20 m [34]. Hladina vody v Nové Moravě byla určena na základě měření v odměrných bodech z 12. 11. 2009, mezi odměrnými body byl uvažován rovnoměrný pokles hladiny. Z-tová souřadnice koryta řeky rovnoměrně klesala od počátku vodního toku do ústí s Moravou (168,16 – 165,60 m nad m.). Pro úplnost je zapotřebí definovat vztah mezi konduktancí C a parametry uvedenými v citaci:
kde Kriv představuje hydraulickou vodivost dnových sedimentů, L báze dnových sedimentů, Wriv šířka řeky a Mriv mocnost dnových sedimentů. Model tak počítá s konstantní konduktancí pro celou délku koryta Nové Moravy od jezu u Uherského Ostrohu až po soutok s Moravou. Neřeší fakt, že tento parametr je proměnný nejen prostorově, kdy jednotlivé úseky toku mohou vykazovat výrazně odlišnou hodnotu tohoto parametru, ale i časově, kdy zejména v průběhu povodňových epizod dochází k „pročištění“ říčních koryt, tj. ke snížení mocnosti nebo i úplnému odstranění dnových sedimentů, a v konečném důsledku ke zvýšení konduktance na této okrajové podmínce. Uvedená hodnota hydraulické vodivosti dnových sedimentů 1,24 x 10-6 m/s pochází dle uvedené citace ze závěrečné zprávy k čerpacím zkouškám v jímacím území Bzenec – komplex z roku 19834. Plně si uvědomujeme, že se pravděpodobně jedná o jedinou hodnotu, která kdy byla pro daný parametr a danou vodoteč stanovena, avšak hodnota konduktance dnových sedimentů v korytě Nové Moravy je pro kvantifikaci indukovaných zdrojů podzemních vod, a tím i pro argumentaci o možném (ne)ovlivnění kvality jímaných podzemních vod vodami povrchovými, extrémně důležitá, a proto použití hodnoty tohoto parametru z průzkumu provedeného před třiceti lety lze pro přijímání deterministických závěrů jen těžko akceptovat. Jakákoli změna jeho hodnoty se totiž adekvátně projeví i v modelem vypočtených množstvích indukovaných zdrojů. Data o čerpaných množstvích: Množství indukovaných vod je funkcí čerpání. Provázanost těchto dvou veličin je kauzální a nelze jednu od druhé oddělit. Autor modelu ve své zprávě uvádí (citace): Model proudění byl kalibrován na měřený stav hladin podzemní vody z 12. 11. 2009. Při tomto měření probíhalo čerpání podzemní vody v jímacím území Bzenec I, Bzenec III – sever a Bzenec III - jih. Přesné informace o množství čerpaných vod v jednotlivých vrtech a hladin podzemní vody ve vrtech za měřené období bohužel nebyly provozovatelem jímacího území poskytnuty, proto bylo pro tento stav uvažováno průměrné čerpání za toto období pro rok 2004 – 2008, navýšené o 10 %. Bylo tedy předpokládáno, že sumárně bylo v tomto období na lokalitě čerpáno 190 l/s, přičemž rozdělení čerpaných množství mezi jednotlivá jímací území zachycuje tab. 17 – Varianta 0. Na příslušných jímacích územích byla stanovená čerpaná množství podzemních vod rovnoměrně rozdělena mezi vrty. V modelu je tak založena disproporce mezi pozorovanými hladinami podzemních vod, které jsou do modelu zaneseny formou okamžitého 4
Vacek, Z. (1983): Bzenec – komplex. Čerpací zkouška. Závěrečná zpráva. Vodní zdroje, n.p. Praha, Praha, Závod 03 Holešov, Holešov.
4/9
časového snímku, a čerpáním, které je do modelu vloženo jako průměrná hodnota z delšího časového období. I když je tento postup při omezené dostupnosti dat běžný a rozšířený, nelze s ním souhlasit v případě, že výsledky modelu jsou použity k jednoznačné interpretaci, která je tak oprávněně diskutabilní. Uvedený text je třeba chápat nikoli jako kritiku zpracování matematického modelu, ale jako zhodnocení toho, zda je možno přijímat výsledky konkrétního matematického modelu jako jednoznačně deterministické. Jsme toho názoru, že takový postup není akceptovatelný, protože model v současném stavu zpracování obsahuje významné množství nejistot, které z předloženého řešení činí pouze jedno z možných, nikoli jediné možné. 2) Hodnocení rizika ovlivnění jakosti vody pesticidními látkami V předložených materiálech týkající se založení nové štěrkovny v blízkosti jímacího území není ani zmínka o řešení problematiky možného znečištění povrchových a podzemních vod pesticidy. Posouzení této problematiky je proto náplní následujícího textu. Pesticidy jsou biocidní látky používané na ochranu rostlin v zemědělství a lesnictví, proti plevelům, houbám a živočišnými škůdcům. Jde o velmi početnou skupinu látek, které se dělí podle biologické účinnosti a podle chemického typu účinné látky. Podle biologické účinnosti se dělí na několik skupin: Insekticidy (prostředky k hubení hmyzu); Herbicidy (prostředky proti plevelům); Fungicidy (prostředky proti parazitickým houbám) a jiné. Podívejme se nyní na historii využívání látek na ochranu rostlin. V roce 1972 činila plocha orné půdy v České republice 3 870 000 ha a pro její obhospodařování bylo využíváno celkem 253 přípravků na ochranu rostlin se 138 účinnými látkami. Spotřeba přípravků na ochranu rostlin tak činila 18 650 tun, což znamenalo spotřebu asi 5,2 kg/ha. Naproti tomu plocha orné půdy v roce 2011 poklesla na úroveň 3 008 090 ha, ale množství přípravků na ochranu rostlin se navýšilo na 912 (včetně bioprostředků) s 447 účinnými látkami. Spotřeba přípravků se sice o trochu snížila na množství 13 826 tun tj. 4,29 kg/ha, ale významně vzrostl počet přípravků a tím i chemických látek v nich obsažených ve formě účinné složky. Zatímco první přípravky působily velmi často širokospektrálně a způsobovaly řadu problémů, kdy nepříznivě působily na další složky životního prostředí a vyhubily i to, co mělo zůstat zachováno (typickým příkladem je DDT, lindan , hexachlorbenzen apod.), v současnosti se zaměřují dané přípravky přímo na určitý cílený druh, který má být potlačen. Nejčastěji využívané pesticidy jsou na bázi organochlorové a organofosforové. Pesticidy se aplikují ve formě postřiků, poprašků nebo aerosolů a prostřednictvím splachu z polí a transportem za přispění větru při rozstřiku či deště se dostávají do okolního prostředí mj. do půdy, povrchových a podzemních vod, kde mohou podléhat chemickému, fotochemickému nebo biologickému rozkladu na různé metabolity. Biologická rozložitelnost pesticidů a tím i jejich odstranitelnost z půdy a vody, závisí především na jejich struktuře. Biologicky těžko rozložitelné jsou především organochlorované pesticidy, relativně i triaziny a některé deriváty močoviny, tzn. ty které se dominantně využívají při pěstování současných plodin tzn. kukuřice a řepky. Snadněji se biologicky rozkládají deriváty fenoxyoctové kyseliny, karbamáty a organofosforové sloučeniny. Často se rovněž pesticidy nebo jejich metabolity váží na nerozpuštěné látky a sedimenty a akumulují se a kontaminují tak životní prostředí. Vzhledem k jejich charakteristice se tudíž jedná v souladu s § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. o závadné látky a jako s takovými je třeba s nimi nakládat. Vrátíme-li se od teorie, která je však k pochopení dané problematiky nezbytná, do oblasti zájmového území navrhované štěrkovny nacházíme se v dílčím povodí Moravy a přítoků Váhu, jehož správcem je Povodí Moravy. V dané oblasti tvoří zemědělská půda 56 % plochy a z toho orná půda tvoří cca 70 %. Je zde tedy zjevné riziko ohrožení jakosti vody pesticidními látkami i s ohledem na nejčastěji pěstované plodiny, kterými jsou v souladu 5/9
s celorepublikovým trendem řepka a kukuřice. Následuje pěstování obilovin, luskovin a pícnin. Rozdělení zemědělských ploch v zájmovém území ukazuje následující graf 1.
Při pěstování těchto plodin je využívána celá řada pesticidních látek. Za účelem dokumentovat vliv využívání pesticidů na kvalitu povrchových a podzemních vod je v dané oblasti správcem povodí tj. Povodím Moravy, prováděn několikaletý monitoring výskytu pesticidů v daných složkách životního prostředí. Informace o vývoji jakosti vod jsou převzaty jednak z Hydrogeologické bilance jakosti vod za rok 2012 a jednak z pramenů o vývoji jakosti vod převzaté od Povodí Moravy a ČHMÚ. Jakost podzemních vod byla sledována na 77 objektech. Pořizovací síť zde tvoří 19 pramenů, 31 mělkých vrtů a 27 hlubokých vrtů. Celkově se na fyzikálně – chemickou analýzu odebralo 149 vzorků podzemních vod. Dle výsledků testování je tato oblast zařazena mezi více znečištěné z důvodu znečištění amonnými ionty (19,5 % analyzovaných vzorků překročilo limit pro pitnou vodu – v roce 2012 se jednalo o třetí nejhorší dokumentované dílčí povodí v ČR, navíc se zjištěnou maximální koncentrací v rámci celé ČR). Dále se v nadlimitních koncentracích vyskytují i chloridy (5,4 % nevyhovujících vzorků – druhé nejhorší povodí v roce 2012 v rámci ČR). Z pesticidních látek zde byla zjištěna nadlimitní koncentrace u metabolitu herbicidů acatochloru, alachloru a u herbicidu atrazinu a jeho metabolitů. Výskyt pesticidů v podzemních vodách v roce 2012 ukazuje následující obrázek .
6/9
V letech 2012 a 2013 bylo rovněž prováděno správcem vodního toku s ledování výskytu pesticidů v povrchových tocích na 80 profilech (viz následující obrázek).
Vzorky byly odebírány v měsíčních intervalech a při analýzách bylo stanovováno v jednom vzorku až 112 různých analytů. V nadpoloviční většině vzorků byly detekovány metabolity metolachloru, acetochloru, alachloru a základní látka atrazin a jeho metabolit terbutylazin. Vzhledem ke schopnosti pesticidních látek vázat se na sedimenty byl rovněž prostřednictvím monitoringu sledován správcem povodí i jejich výskyt na 24 profilech a byly analyzovány látky ze skupiny organochlorových pesticidů a triazinů. Současně pro porovnání byly odebrány i vzorky povrchové vody v daném profilu. Triaziny byly nalezeny ve vyšších koncentracích ve vodě než v sedimentu a to hlavně v případě terbutrynu (ve vodě 5x častější), atrazinu (ve vodě 4x častější) a terbutylazinu (ve vodě 22x častější). V případě organochlorových uhlovodíků byla situace přesně opačná, tzn. že vyšší koncentrace byly v sedimentech než ve vodě a rozdíly byly mnohem výraznější. Rovněž byly v sedimentu nalezeny izomery DDT a hexachlorbenzenu (HCB), což jsou v současnosti již dávno zakázané pesticidní látky (DDT je v ČR zakázáno od roku 1974, HCB od roku 1977), které jsou však díky své rezistenci stále přítomny v životním prostředí. Z výše uvedených výsledků monitoringu, který je soustavně prováděn Povodím Moravy a.s., vyplývá, že daná oblast je již v současné době zatížena přítomností pesticidních látek v povrchových a podzemních vodách i sedimentech. Nejproblematičtějšími pesticidními látkami jsou organochlorové pesticidy a pesticidní látky na bázi triazinu. Vzhledem k tomu, že vodní zdroj podzemní vody využívaný v jímacím území nacházející se v blízkosti štěrkovny využívá m.j. indukované zdroje pocházející z povrchových toků, je riziko ohrožení jakosti vodního zdroje při otevření navržené štěrkopískovny evidentní. Krycí půdní vrstvy jsou základním prvkem v procesu biologického rozkladu pesticidních látek v prostředí. Při jejich odstranění otevřením štěrkopískovny dojde k omezení či zastavení tohoto základního degradačního procesu a negativnímu významnému nárůstu koncentrací pesticidních látek a jejich přímému vnosu do podzemní vody. Zároveň se významně zvyšuje i riziko šíření pesticidů z širšího okolí prostřednictvím splachu a eolického přenosu. Vzhledem k tomu, že se nacházíme v ploše PHO 2.stupně – vnější část, která je dle současně platných právních 7/9
předpisů považována za platné OP II. stupně vodního zdroje, nelze v něm povolit činnosti, které by mohly ohrozit jakost vodního zdroje využívaného k zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Vzhledem k velmi složité struktuře pesticidů a složitému procesu odbourávání pesticidů z životního prostředí, ve kterém můžou setrvávat až desítky let, je nezbytné na toto riziko reagovat a nedopustit zhoršení jakosti vod využívaných v daném jímacím území. 3) Hodnocení průběžných výsledků připravovaných podkladů pro zpracování změny ochranného pásma II. stupně vodního zdroje Bzenec – komplex Ve smyslu požadavku § 20 zákona č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění musí být ochranná pásma vodních zdrojů zapsaná v katastru nemovitostí. Osoba oprávněná k odběru vody tj. Vodovody a kanalizace Hodonín a.s., je povinna připravit podklady nezbytné k tomuto zápisu. Proto byla v říjnu roku 2013 uzavřena smlouva o dílo mezi společností OHGS s.r.o. a společností VaK Hodonín a.s. týkající se zpracování potřebného odborného podkladu v podrobnosti vyhlášky č. 137/1999 Sb. a vyhlášky č. 432/2001 Sb. Nové hranice OP II. stupně vodního zdroje budou navrženy na základě zpracovávaného modelového řešení proudění podzemní vody, které bude mít jak stacionární tak transientní formu. Do modelu je zandána většina dat osoby oprávněné a to nejen z jímacích objektů, ale i z rozsáhlé sítě objektů pozorovacích. Přestože práce bude dokončena k termínu 31.8.2014, již dnes lze konstatovat, že nová štěrkovna se dostává do jímacího účinku jímacího území Bzenec – komplex, což znamená, že přírodní gradient podzemní vody se významně zvyšuje, urychluje se tím proudění podzemní vody a proces případného přenosu kontaminujících látek, přičemž míra tohoto zvýšení je v čase proměnlivá. Je však zřejmé, že celá oblast navrhované těžebny štěrkopísků bude zahrnuta do nového území OP II.stupně a jednou ze zakázaných činností bude narušování nebo odstraňování krycí půdní vrstvy v definované ploše. Je přitom nepochybné, že navrhovaný záměr vzhledem ke svému charakteru tuto činnost naplní a tím pádem bude tato činnost zakázána. Závěr Předložený materiál se zabývá rizikem otevření štěrkopískovny v severním okolí jímacího území Bzenec – komplex. Podrobně jsou rozpracovány tři okruhy, které v dosavadním správním řízení ve věci vydání stanoviska k záměru těžby nebyly dosud podrobněji komentovány. První bod se týká zhodnocení modelového řešení proudění podzemní vody. V posudku se konstatuje, že nový model z roku 2012 je z důvodu svého nezdokumentování irelevantní a jeho závěry nemohou být využity pro rozhodovací proces. Pokud by platilo, že tento model k sobě musí mít připojenou dokumentaci modelu z roku 2010 konstatujeme, že i tento model má několik variant výsledných řešení, jeho závěry nejsou jednoznačně deterministické a ani v tomto případě je i pro správní proces s jednoznačným závěrem nelze použít. Druhý bod se týká problematiky v dokumentaci a posudku vůbec nezmíněné otázky tj. riziko plánovaného otevření vodní plochy ve vztahu ke znečištění vody pesticidními látkami. V dokumentaci a posudku je podrobněji dokumentován pouze jediný potenciální kontaminant a to ropné látky (C10-C40), zatímco o pesticidech není v žádném z těchto dokumentů ani zmínka. Mnohaleté výsledky screeningu jakosti povrchových a podzemních vod v povodí Moravy přitom ukazují, že hrozba znečištění podzemních vod tímto kontaminantem je zcela reálná. Tím, že v prostoru těžebny dojde k odstranění krycí půdní vrstvy, významně se snižují podmínky pro mikrobiální rozklad pesticidních látek v půdní vrstvě. Třetí bod se týká probíhající revize ochranných pásem vodního zdroje II. stupně. Z průběžných výsledků opřených o stacionární a transientní model vyplývá, že prostor těžebny se dostane do depresního účinku jímacích vrtů Bzenec – komplex a nové limity 8/9
stanovené pro OP II. stupně budou nepochybně obsahovat návrh na zákaz jedné z nejvýznamnějších rizikových činností tj. velkoplošný zásah do kolektoru podzemní vody a odstranění krycích půdních vrstev. Lze konstatovat, že i při uplatňování současného ochranného režimu PHO II. stupně - vnější část musí být dodržován platný vodní zákon, který v § 30 říká, že ochranné pásmo slouží k ochraně jakosti vodního zdroje a nesmí být dovoleny činnosti, které by tuto jakost mohly ohrozit. Plánované otevření štěrkopískovny, je evidentně činností, která ve vztahu minimálně k pesticidním látkám tuto premisu porušuje. Z uvedeného komentáře třech bodů týkající se rizika vodního zdroje podzemní vody v jímacím území Bzenec – komplex ve vztahu k plánové těžbě štěrkopísků vyplývá, že záměr je z hlediska ochrany podzemních vod naprosto nepřijatelný. S ohledem na princip předběžné opatrnosti a podmínky zachování trvale udržitelného rozvoje zdejší vodohospodářské oblasti zásobující cca 130 000 obyvatel je třeba od navrženého záměru definitivně odstoupit.
Vypracoval:
RNDr. Svatopluk Šeda
9/9
