Obojživelníci v Beskydech....aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody

Obojživelníci v Beskydech ...aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody

Kdo jsou obojživelníci... Kolik jich je? Na světě je popsáno téměř 6 200 druhů obojživelníků a až 40 % druhů je ohroženo vyhubením. Více než 120 druhů již v posledních letech zcela vymizelo. Na území České republiky se vyskytuje 21 druhů obojživelníků z nichž téměř všichni jsou chráněni zákonem. Proč jsou obojživelní? Zatímco larvy a pulci dýchají žábrami, dospělí obojživelníci dýchají plícemi a vlhkou kůží (např. při zimování pod vodou). Většina druhů se ve vodě vyskytuje pouze v době rozmnožování. Čím se živí? Larvy ocasatých obojživelníků jsou dravé, pulci žab většinou všežraví. Potravu dospělců tvoří především různý hmyz. Právě hubením hmyzích škůdců velmi prospívají lidem. Pro zpestření jídelníčku někteří nepohrdnou ani vajíčky a larvami jiných obojživelníků, měkkýši či rybím potěrem.

Obojživelníci v Beskydech ...aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody © ČSOP Salamandr, 2008 grafický design © sumec+ryšková

Přirození nepřátelé Obojživelníci hrají významnou a nenahraditelnou roli v potravních řetězcích jako predátoři i jako kořist. Představují potravu pro brodivé ptáky (čápy a volavky) a dravce, dále pro šelmy a všežravé savce, plazy, dravé ryby, některé bezobratlé (např. larvy potápníků a vážek) i jiné obojživelníky.

Mýty a pověsti... Symbolika obojživelníků provází člověka od pradávna do současnosti. Pohádku o princi zakletém v žabáka, žábu sedící ve studni na prameni, ropuchu jako domácího mazlíčka čarodějnic či přímo čarodějnici známe přece všichni, ale...

- s reinkarnací je žába spojována spolu s motýlem i v asijském náboženství konfucianismu, v Číně jsou dodnes prodávány amulety žáby (nejčastěji třínohé), které údajně při správném umístění poblíž vchodových dveří přináší svým majitelům štěstí a hojnost - i stará česká pověra praví, že komu se usídlí ropucha ve sklepě, bude mít štěstí - dle astrologie pak žába přináší štěstí lidem narozeným ve znamení Raka a Ryb

...věděli jste? - mlok skvrnitý byl našimi předky považován za pekelné zvíře stvořené z plamenů, kterému přisuzovali pozoruhodné vlastnosti: když mlok vyleze na strom, otráví všechny plody..., když mlok spadne do studny, otráví vodu…, mlok vhozený do ohně, oheň uhasí…, patrně odtud pramení pojmenování mloka – ohnižil - mloci spolu s žábami patřili mezi přísady nejrůznějších lektvarů ve známé tragédii Mackbeth od W. Shakespeara, kde vaří čarodějnice lektvar: oko mločí, žabí prst, netopýří vlny hrst… - mločí maso se používalo jako afrodiziakum, zvířata se nakládala do vysokoprocentního lihu a destilovala se psychotropní pálenka – Salamandr brandy - sušená ropucha zavěšená na vratech od chléva měla ochránit dobytek před nemocemi - ropuchy také dle některých pramenů zvládnou otrávit trávu pro dobytek nebo vodu kachnám a obzvláště nebezpečné jsou pro jahody, které s chutí ožírají, což je pochopitelně nesmysl

Zajímavosti... - dospělí obojživelníci nepijí, potřebnou vodu absorbují kůží - jsou to bioindikátory zachovalého a zdravého prostředí - kůže některých obojživelníků obsahuje látky, které se používají v lékařství pro výrobu antibiotik, analgetik či anestetik, regenerační schopnost některých druhů je rovněž předmětem výzkumu - byli používání při důlních činnostech, aby upozornili na přítomnost jedovatých plynů - jsou jedinou třídou obratlovců, ze které není žádný druh přímo nebezpečný člověku, nehrozí uštknutí, nejsou přítomny jedové trny apod. Před účinkem jedovatých kožních toxinů některých obojživelníků se lze bránit jednoduchou hygienou. - většina druhů přezimuje na souši v norách hlodavců, štěrbinách, pod uschlou vegetací či hromadami dřeva, vzácně zimují v bahně nepromrzajících potoků a řek nebo v proudících vodách, které nepromrzají kde dnu a kde se voda může prokysličovat.

Je patrné, že obojživelníci si díky těmto absurdním předsudkům zakusili v minulosti opravdu hodně. Bohužel neopodstatněný negativní přístup je provází i v současnosti, ale ne vždy tomu tak bylo... - v náboženství starého Egypta byla žába spojována s nilským bahnem zajišťujícím každoroční úrodu, bohyně s žabí hlavou HEKET pomáhala při porodech, samotná žába pak byla symbolem dlouhého života, zmrtvýchvstání a náboženské spásy - Matka ropucha či Majitelka Země, neboli TLALTECUHTI byla aztéckou bohyní symbolizující nekonečný cyklus smrti a zmrtvýchvstání Obojživelníci v Beskydech

4

5

...aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody

Obojživelníci v Beskydech

 Setkáme se s ní i v zemědělsky obhospodařované krajině, městských

zahradách a parcích, ze všech našich obojživelníků je nejodolnější proti suchu.

Bohyně ropucha obecná (Bufo bufo) Jak ji poznáme? 9–12 cm, hnědě zbarvená, celá horní strana těla pokryta bradavkami z nichž nejvýraznější jsou dvě velké příušní jedové žlázy zvané parotidy, převážně noční živočich. Je častým obyvatelem zahrad, vyskytuje se i na okrajích velkých měst. Dospělci tráví většinu života na souši, na vodu jsou vázáni jen v době rozmnožování.

Zajímavosti / Je jedinou z našich ropuch, která skáče. V minulosti byla využívána v laboratořích pro testování gravidity.

Chameleón rosnička zelená (Hyla arborea) Jak ji poznáme? Menší žabka, zhruba do velikosti 5 cm proměnlivého zbarvení, svrchní strana nejčastěji zelená, břišní strana bílá až krémově nažloutlá. Je schopná přizpůsobit své zbarvení podle stanoviště na kterém se nachází. Všechny prsty jsou opatřeny přísavkami. Zdržuje se na vegetaci, často i na stromech, je to jediná evropská stromová žába.

Zajímavosti / Při podráždění či poranění vylučuje jedovatý bělavý kožní sekret obsahující steroidní toxiny bufotoxin, bufotalin a bufotein, který je obsažen i v muchomůrce červené, má halucinogenní účinky, zvyšuje krevní tlak a drážní nosní a oční sliznici. Je dlouhověkou žábou, rekordní věk zaznamenaný v zajetí je 36 let.

oko ropuchy

oko rosničky

Zajímavosti / Existuje známá pověra, že rosničky předpovídají počasí, za pěkného počasí šplhají vzhůru, za špatného dolů. Schopnost předpovídat počasí nebyla u rosniček nikdy vědecky prokázána, přesto jich v minulosti bylo mnoho drženo v zajetí.

Žába v maskáčích ropucha zelená (Bufo viridis) Jak ji poznáme? Dorůstá délky 5–10 cm, základní zbarvení je šedé s nepravidelnými zelenavými skvrnami, někdy též cihlově zbarvenými tečkami.  Obojživelníci v Beskydech

Žabka se srdcem v oku kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) Jak ji poznáme? Drobná žabka většinou nepřesahující 5 cm, svrchní strana těla hnědá či hnědozelená, pokrytá bradavkami s rohovitými špičkami, na první pohled může připomínat ropuchu.

6

7




Břišní strana je světlá, šedobílá či nažloutlá. Jedná se o převážně lesní druh, vázaný na vlhká stinná stanoviště v blízkosti potoků, studánek, vodních nádrží a rašelinišť.

Břišní strana těla a končetin je sytě žlutá s tmavým modročerným mramorováním. Žába s denní aktivitou. Obývá menší stojaté vody, dočasné vodní plochy jako jsou louže na lesních cestách, zatopené příkopy podél cest. Oproti jiným druhům je schopna částečně snášet organické i minerální znečištění.

oko kuňky

oko skokana

Zajímavosti / Kuňky svoji potravu uchvacují čelistmi, na rozdíl od ropuch, skokanů a rosniček, kteří lapají kořist vymrštitelným jazykem. Díky tomu, mohou kuňky lovit potravu i pod vodní hladinou a patří k hlavním hubitelům larev komárů z našich žab. V nebezpečí se u nich někdy projeví tak zvaný „kuňčí reflex“, který spočívá v tom, že zvíře nadzvedne přední i zadní končetiny, přičemž se miskovitě prohne a ukáže tak nepříteli výstražně zbarvené žlutočerné břicho.

Otužilec skokan štíhlý (Rana dalmatina) Jak ho poznáme? Délka těla nepřesahuje 8–9 cm, základní zbarvení je v různých odstínech hnědé. Zadní končetiny jsou nápadně dlouhé, výrazně pruhované, břišní strana těla je světlá, bělavá či žlutavá beze skvrn. Tento obyvatel listnatých až smíšených lesů středních poloh schopný žít i na suchých stanovištích vzdálených od vody.

Pokusný králík skokan hnědý (Rana temporaria) Jak ho poznáme? Až 10 cm velká žába proměnlivého zbarvení, které může přecházet přes odstíny hnědé až žlutohnědé, do šedo až zelenočerné. Obojživelníci v Beskydech

Zajímavosti / Žabí stehýnka, typická francouzská pochoutka, se v době neolitu (zhruba před 5000 lety) konzumovala i u nás. Poblíž Kutné Hory byly objeveny pozůstatky skokanů hnědých, zejména pak nejmasitější stehenní části podávajících důkaz o tom, že žáby tvořily jídelníček našich předků. V minulosti nejpoužívanější laboratorní žába pro fyziologické, embryologické a transplantační pokusy.

Zajímavosti / Tento druh na jaře v našich podmínkách rozmnožuje jako první, ukončuje přezimování již při teplotách 0°C. To je však spojeno s jistým rizikem, pozdější tání sněhu může zvýšit kyselost vody s nakladenými snůškami, které jsou následně napadeny bakteriemi a plísněmi a tím zcela znehodnoceny. K odumírání snůšek dochází i v znečištěné vodě a v případě nedostatku slunečního svitu. 8

9


Modrý princ skokan ostronosý (Rana arvalis) Jak ho poznáme? Zpravidla dorůstá 6-8 cm, charakteristické ostré ukončení čenichu, zbarvení zahrnuje různé odstíny hnědé a mění se v závislosti na teplotě a vlhkosti. Břicho je bělavé či žlutavé zpravidla beze skvrn. Najdeme ho na okrajích rašelinišť a na vlhkých lesních loukách.

Zajímavosti / Skokan zelený je křížencem (hybridem) skokana skřehotavého a skokana krátkonohého. Pokud se takto vzniklí zelení skokani kříží jen mezi sebou bez přítomnosti mateřských druhů, ztrácejí životaschopnost a ve snůškách roste počet neoplozených vajíček a znetvořených pulců. Populace skokana zeleného tedy potřebují kontakt s alespoň jedním z mateřských druhů. U tohoto druhu byl rovněž pozorován kanibalismus, kdy dospělci loví pulce téhož druhu. Alchymista mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) Jak ho poznáme? Černožlutého mloka není možno zaměnit s žádným jiným živočichem. Jeho celková délka se pohybuje mezi 11–20 cm, na hlavě má patrné příušní žlázy. Jak signalizuje jeho výstražné zbarvení vyměšuje jedovatý kožní sekret jehož součástí je jed samandarin mající paralyzující účinky na nervovou soustavu a lokální anestetické vlastnosti. Mloci se mohou dožít až 25 let. Mlok je obyvatel vlhkých listnatých a smíšených lesů středních poloh. Je to živočich s převážně noční aktivitou.

Zajímavosti / Hlas skokana ostronosého je slyšet několik desítek metrů a připomíná štěkot vzdálených psů. Velmi výrazný je pohlavní dimorfismus, kdy samec v době rozmnožování mění zbarvení na modré až modrofialové. „Modré žáby“ je možno pozorovat pouze několik dnů. Zlodějíček genů skokan zelený (Rana esculenta) Jak ho poznáme? Průměrná velikost okolo 10 cm, zbarvení je proměnlivé od tmavě zelené po olivově zelenou. U většiny jedinců probíhá středem hřbetu podélný světlý pruh. Po celý svůj život je vázán na vodní prostředí, z jehož blízkosti se většinou nevzdaluje. Obývá stojaté vody rybníků, větších periodických tůní i pomalu tekoucí vody a jejich ramena.


oko mloka

10

11

Zajímavosti / Jako jediný z našich obojživelníků se mlok páří na souši a to v létě a na podzim, po té se vajíčka vyvíjí v těle matky až do jara, kdy snáší již vyvinuté larvy do čistých potůčků, pramenů, studánek a jezírek s chladnou a dobře prokysličenou vodou. Počet mláďat se běžně pohybuje mezi 20–30, ale může dosáhnout až 70.


Tanečník čolek obecný (Triturus vulgaris) Jak ho poznáme? Obvykle nepřesahuje 10 cm, základní zbarvení těla je hnědošedé u jedinců žijících v teplých nebo velmi zkalených vodách až světlé žlutohnědé. Spodní strana těla nažloutlá, oranžové zbarvení je pouze na pruhu táhnoucím se středem těla. V době páření můžeme čolky obecné najít v nejrůznějších vodních nádržích, včetně malých tůněk, velkým rybníkům se vyhýbá. Zajímavosti / Samci před pářením předvádí tzv. svatební tanec, kdy se samec snaží zaujmout vůči samici čelní pozici, ocas ohýbá dopředu podél těla a koncem vibruje, aby zaujal samičinu pozornost, zvířenou vodou se k samičce dostávají látky vylučované s partnerovy kloaky, které jsou pro ni signálem k následování samce. Na dno pak sameček umístí spermatofor (můžeme si jej představit jako váček se spermiemi), který samička nasaje do své kloaky.

Zajímavosti / U čolků je možno pozorovat výraznou pohlavní dvojtvárnost v době rozmnožování. Samci čolka velkého mají v době páření vysoký hřbetní lem, který plní i pomocnou dýchací funkci. Mimo to nalezneme po stranách ocasu výrazný perleťově bílý pruh, který samice nemají. Papoušek mezi čolky čolek horský (Triturus alpestris) Jak ho poznáme? Velikost do 12 cm, zbarvení těla od tmavě hnědé do zelena s výrazným mramorováním. Břišní strana těla je oranžová bez tmavých skvrn nebo teček. V době páření mají samci na bocích výrazný blankytně modrý pruh a na hřbetě nízký lem s tmavými skvrnami. Tento čolek je vázán na lesní biotopy, k rozmnožování vyhledává menší vodní plochy, jezerům, rybníkům a tekoucím plochám se vyhýbá.

oko čolka

Dráček čolek velký (Triturus cristatus) Jak ho poznáme? Největší evropský druh čolka, samice mohou dorůstat až 18 cm. Základní zbarvení je tmavě hnědé až do černé, spodní strana těla má oranžovou barvu, celé tělo je pak pokryto tmavými skvrnami. Upřednostňuje polohy do 800 mnm, obvykle obývá hlubší a větší vodní plochy, nebo mírně tekoucí vody.


Zajímavosti / Z všech druhů čolků žijících u nás je sameček tohoto druhu v době rozmnožování nejpestřeji zbarvený

12

13 ...aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody

Karpatský endemit čolek karpatský (Triturus montandoni) Jak ho poznáme? Velikost do 10 cm, svrchní strana těla žluto až zelenohnědá, boky tečkované tmavými skvrnami, břicho je žluté či oranžové beze skvrn, v době páření mají samci vyvinut lem pouze na ocase nikoli na hřbetě. Pouze u tohoto čolka vybíhá konec ocasu ve vláknovitý výběžek. Jeho domovem jsou jehličnaté nebo smíšené lesy vyšších poloh (v rumunských Karpatech až do 2 000 m n.m.).

- nadměrnými počty divokých prasat: přerýváním likvidují drobné vodní plochy, požírají snůšky obojživelníků (skokanů) - vysokou úmrtností na silnicích pod koly aut v době jarních migrací - častým kosením vlhkých luk motorovými sekačkami - fyzickou likvidací z důvodu předsudků a neznalostí lidí Jak můžeme pomoci - chránit a udržovat biotopy vhodné pro obojživelníky, budovat nové tůně a nádrže - mapovat výskyt obojživelníků, zejména pak úseky rizikové z hlediska jarních migrací - chránit obojživelníky v době tahu (dopravní značení, bariérové zábrany, žabí podchody) - v blízkosti vodních ploch minimalizovat kosení motorovými sekačkami - informovaností napomáhat odbourání předsudků vůči této skupině živočichů - při zajímavých pozorování obojživelníků, jejich biotopu či nelegální činnosti kontaktovat Správu CHKO Beskydy (Nádražní 36, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, tel: 571 654 293, e-mail: [email protected], www.beskydy.ochranaprirody.cz).

Zajímavosti / Tento čolek žije pouze v horách tzv. Karpatského oblouku, ČR tvoří severozápadní hranici jeho výskytu. Může se křížit s čolkem obecným.

Ohrožení obojživelníků - likvidací jejich biotopů a míst vhodných k rozmnožování: vysoušení a zazemňování rašelinišť, mokřadů, tůní a drobných vodních ploch, lesnické a zemědělské meliorace, přeměna listnatých porostů na jehličnaté monokultury a velkoplošná těžba (především mlok skvrnitý) - zhoršenou kvalitou vody: kontaminace lesních pramenů a studánek, splachy z polí, znečištění umělými hnojivy, ropnými produkty a pesticidy - rybářským obhospodařováním rybníků: opakované napouštění a vypouštění rybníků v době rozmnožování, ničení snůšek rybáři, necitlivé odbahňování rybníků, vápnění, přehnojování rybníků, nadměrné zarybnění


14

15


V roce 2008 vydal ČSOP Salamandr (www.salamandr.info) v rámci společného programu Českého svazu ochránců přírody a Lesů České republiky „Ochrana biodiverzity v lesích“. Text: Štěpánka Kalousová, Petr Konupka Foto: Mirek Dvorský, Štěpánka Kalousová, Petr Konupka, Pavel Popelář Grafika: sumec+ryšková Tisk: Proprint s. r. o. Kontakty: ÚVR ČSOP: Michelská 5, 140 00 Praha 4, tel.: 222 516 115, e-mail: [email protected], www.csop.cz Ředitelství LČR, s.p.: Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové 8, e-mail: [email protected], www.lesycr.cz

Obojživelníci v Beskydech....aneb princové, bohyně a především ohrožená fauna naší přírody

Recommend Documents