Obměna vlády: nový ministr regionů

„Krize nás ohrožuje víc, než ostatní kraje,“ říká hejtman Novotný STRANA 2 Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Nová organizační struktura

Prezentace

Velký přehled placení regulačních poplatků v krajích STRANA 7

www.krajskenoviny.cz

číslo 02 / únor 2009

ročník 8

Obměna vlády: nový ministr regionů

cena 15 Kč

KOMENTÁŘ

strana 7 Roman Línek, vicehejtman Pardubického kraje

Nejvíc investic loni přilákala jižní Morava Ekonomika strana 4 Privátní lékárny řeší poplatky V závěru ledna se personálně obměnila česká vláda. Ke změně došlo i v čele ministerstva regionů. Jiřího Čunka v křesle ministra pro místní rozvoj nahradil Cyril Svoboda. Ministryně obrany Vlasta Parkanová se stala místopředsedkyní vlády, Daniela Filipiová ministryní zdravotnictví, exhejtman Středočeského kraje Petr Bendl nově řídí ministerstvo dopravy a Pavel Svoboda a Michael Kocáb byli jmenováni ministry. foto: Vláda ČR

Rekordní investice půjdou do nemocnic Jako každý rok, i letos čekají kraje velké investice. Největším polykačem peněz je každoročně obligátní dopravní infrastruktura. Hned v závěsu je však oblast zdravotnictví. Do krajských nemocnic letos půjdou rekordní peníze. České kraje budou i v tomto roce pokračovat v investicích do silnic a dálnic či veřejné dopravy. Nové krajské samosprávy čekají projekty, které minulé krajské vlády nedokázaly dotáhnout do konce nebo je dotáhnout nestihly. Na rozdíl od R35 v Pardubickém kraji, která se staví prozatím pouze na papíře, R43 a R52 v kraji Jihomoravském doznává posunu.

Publicistika strana 14 KOMENTÁŘ V posledních týdnech se v souvislosti s českými a moravskými kraji skoro nemluví a nepíše o ničem jiném než o zdravotnických poplatcích. Boj regionů s ministerstvem, lékárníky a pojišťovnami kvůli poplatkům zastiňuje cokoliv, co se v krajích děje nebo by se dít mohlo. Mimořádně se scházela zastupitelstva, hledaly se peníze, řešil se způsob proplácení. A vznikl chaos, ve kterém nelze jednou ani pěti větami říct, jak to vlastně v naší zemi s regulačními poplatky ve zdravotnictví je. Poslední schválená novela zrušila poplatky pro pacienty do 18 a nad 65 let. Tím by to mohlo skončit, kraje by mohly do svých pokladniček vrátit peníze, kterými poplatky dotují a všichni bychom se mohli zabývat podstatnějšími záležitostmi. Bohužel to ale vypadá, že tahle melodie se sociální demokracii hodně zalíbila a song o poplatcích tak z hitparády hodně dlouho nevypadne. Škoda. Miloš Spáčil, editor

Silnice R43 i R52, které budou stát dohromady několik desítek miliard korun, momentálně procházejí schvalovacím řízením. Po celé České republice se ovšem chystá realizace i menších dopravních staveb. Nejčastěji to jsou rekonstrukce silnic, mostů či obchvaty měst,

které stále sužuje těžká kamionová doprava. Velké množství takových projektů má v plánu například kraj Vysočina. Ten s maximální mírou využívá možnosti čerpání z fondů Evropské unie. Krajský úřad má naplánováno dokonce 45 projektů, na které by měl v příštích letech

dostat z EU více než pět miliard korun. Velký projekt dopravní infrastruktury probíhá už několik let v Brně. Tzv. program Europoint má kompletně vyřešit dostupnost a dopravní obslužnost města Brno a přilehlých oblastí. Cílem projektu je modernizovat tratě pro průjezd

vlaků městem a zajišt‘ovat kvalitní napojení vlakové dopravy na prioritní evropské trasy. Záměrem státu, města i kraje je z Brna udělat významný mezinárodní dopravní uzel, který by splňoval standardy pro evropské metropole. (pokračování na straně 2)

Ani navýšení o 1,5 mld. nestačí Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo koncem ledna navýšení rozpočtu pro dotace do sociálních služeb o 1,5 miliardy korun. Ani to však podle členů sociální komise Rady asociace krajů nestačí. „Ani s přislíbeným navýšením nejsou kraje schopny zabezpečit činnost služeb sociální péče,“ prohlásila náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Yvona Kubjátová. Kraje tak budou požadovat po ministerstvu práce a sociálních věcí další miliardu korun na zajištění sociálních služeb. S tím souhlasí i odbory, které hned po oznámení navýšení rozpočtu avizovaly, že zvýšení o 1,5 miliardy nebude stačit a že požadují navýšení alespoň o 2,2 miliardy korun. Když ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas v lednu oznámil, že ve státním rozpočtu dostalo jeho ministerstvo méně peněz než loni, všichni zpozorněli. A právem. Stát totiž snížil ministerstvu výdaje na sociální služby o celou třetinu. Zatímco loni šlo na sociální služby 6,8 miliardy korun, v letošním roce to mají být pouze 4,5 miliardy korun. Tento fakt znamenal jediné: Řada organizací poskytujících sociální služby postiženým lidem a seniorům bude muset v letošním roce zřejmě výrazně

omezit své služby kvůli nedostatku peněz. Některé zřejmě dokonce zaniknou, jiné budou propouštět. Proto se okamžitě zvedla vlna kritiky. Ministerstvo zaplavila vlna rozhořčených komentářů a zoufalých proseb o navýšení rozpočtu. Plánovaný rozpočet kritizovala nejen sociální zařízení, ale také Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, který kvůli nedostatku peněz pro zařízení sociální péče vyhlásil dokonce stávkovou pohotovost. Nesouhlas s krácením prostřed-

ků na financování sociálních služeb, především v zařízeních zřizovaných kraji, vyslovila také Asociace krajů ČR. Hejtmani po zasedání Rady Asociace oznámili, že považují postup ministra práce a sociálních věcí za asociální. Krajům jde o stamiliony korun. Například jenom ve Středočeském kraji chybí na financování sociálních služeb 250 mil. korun. A další kraje na tom nejsou jinak. „Mohu říci, že na jižní Moravě by ten propad v letošním roce znamenal minus 260 milionů korun,“ potvrzuje znepokojivé zprávy i z ostatních krajů hejtman Jihomoravského kraje a předseda Rady Asociace krajů Michal Hašek „Mohu se jen domnívat, zda to souvisí nebo nesouvisí s pomstou za to, že kraje chtějí fakticky zrušit Julínkův systém financování takzvaných regulačních poplatků ve zdravotnictví.“ Podle Nečase vzrostly celkové výdaje státního rozpočtu do

oblasti sociálních služeb z 13 miliard korun v roce 2006 na 25 miliard korun loni. S podobnými výdaji se počítá i v letošním roce. Od roku 2007 stát totiž vyplácí navíc jednotlivým postiženým lidem a seniorům příspěvek na péči ve výši 2 až 11 tisíc korun. Celkový objem peněz vyplacených tímto způsobem loni činil asi 18 miliard korun. Problémy s financováním sociálních služeb souvisí mimo jiné se zákonem o sociálních službách. Zákon zavedl příspěvky na péči zdravotně postiženým, sami si mají rozhodnout, jaké služby a u koho si zaplatí. Lidé si ale často peníze nechávají a organizace, které poskytují služby, na tom ztrácejí. Ministerstvo chystá novelu zákona, která by to měla upravit. Například lidé s nejnižším příspěvkem by měli mít v budoucnu povinnost aspoň část peněz skutečně zaplatit poskytovatelům služeb. Filip Appl

Připravený návrh rozpočtu 2009 pro Pardubický kraj, který schválila Rada Pardubického kraje a který bude projednávat v závěru února zastupitelstvo, je postaven konzervativně a zodpovědně reaguje na vnější okolnosti. Tím, že se začátek roku odehrával v rámci rozpočtového provizoria, může nový rozpočet reagovat jak na politické priority rady, tak i alespoň částečně na předpokládané dopady finanční a hospodářské krize. Kraji sdílené daně se v důsledku nezaměstnanosti promítnou do menšího objemu výroby či poskytnutých služeb a celkově se dá očekávat jejich pokles. Jedná se zejména o daně z příjmu ze závislé činnosti, ač pokles v našem kraji bude menší než tam, kde jasně dominuje automobilový průmysl. Krize se ale určitě dále projeví poklesem u daně z příjmů právnických osob, DPH, ale i sníženým odvodem sociálního pojištění zaměstnavatelů o 1 %, což v Pardubickém kraji odhadujeme na 90 milionů. Přes všechna tato fakta a opatrnost se díky zapojení výhodného úvěru kraje od EIB bude dařit udržet 20 % podíl kapitálových výdajů v rámci rozpočtu a zároveň využít všechny finance na rozvojové projekty z EU.Znamená to realizaci investičních evropských projektů v celkové hodnotě 1,021 mld CZK (zdroji jsou EU, státní rozpočet, úvěr EIB a vlastní zdroje kraje). Dále projekty za celkem 0,54 mld CZK bude kraj (z vlastních zdrojů a úvěru EIB) realizovat přímo. Tím je celkový objem investic v roce 2009 navržen na více než 1,5 mld a lze říci, že těmito penězi kraj bude pomáhat čelit případným projevům krize na svém území. (pokračování na straně 2)

INZERCE

Věcně o Evropě

2

KN | únor 2009 |

TÉMA

Rekordní investice půjdou do nemocnic (pokračování ze strany 1) S tím souvisí i další rozvoj města. V Brně tak má vzniknout moderní čtvrt‘ s novými možnostmi v oblasti bydlení i ubytování, nákupů a služeb, relaxace i rekreace a neposlední řadě i nové pracovní příležitosti. Jednoznačným cílem projektu je mimo jiné i podpora cestovního ruchu. S DOPRAVOU SOUVISÍ CESTOVNÍ RUCH Předseda Rady Asociace krajů ČR Michal Hašek na zasedání AKČR v Brně, v rámci urychlení výstavby zásadních silnic včetně R52 a R43, informoval o zahájení legislativního procesu týkajícího se návrhu zákona o podpoře výstavby páteřní silniční sítě. „AKČR již tradičně zasedá v Brně u příležitosti veletrhu turistických možností v regionech Regiontour a i letošní ročník byl pro nás příležitostí si uvědomit, že rozvoj cestovního ruchu není možný bez příslušně vyvinuté dopravní infrastruktury, jejíž výstavbě by měl tento zákon pomoci,“ sdělil hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. „Budeme se inspirovat zkušenostmi ze zahraničí, zejména z Rakouska a Německa,“ dodal Hašek. A právě podpora cestovního ruchu je i téma, kterého si kraje všímají čím dál častěji. Kraje hromadně nakupují propagační materiály, budují nové cyklostezky a turistické zóny a propagují se na veletrzích. Například Karlovarský kraj chce letos investovat do cyklostezek podél Ohře na 140 milionů korun. Podle pražského primátora Pavla Béma je však současný stav i tak nevyhovující. „Například Vídeň dává na propagaci třináctkrát více peněz než Praha. Je třeba se v propagaci zaměřit na atraktivní

příběhy známých osobností, umění a design,“ myslí si primátor. A přitom právě Praha je region, který nad ostatními regiony České republiky ostře ční co do počtu zahraničních návštěvníků. Problém je však v tom, že turistický ruch v České republice stagnuje. Podle odborníků i politiků je důvodem tohoto stavu právě nedostatečná dopravní infrastruktura či špatná koordinovanost krajů například při výstavbě cyklostezek. Ty na sebe totiž v různých krajích nenavazují. S tím souhlasil i hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný a dodal, že nejen krajská města, ale i ostatní místa regionů je nutné podporovat. „Je ale třeba přepravit ostatní turisty hlouběji do regionu. Ze dvoumiliardového rozpočtu dáváme 700 milionů na silnice a pořád je to málo. Klíčová je pro nás hlavně rychlostní silnice R6, kterou buduje stát.“ MILIONY TAKÉ DO ZDRAVOTNICTVÍ Další oblastí, ve které hodlají kraje investovat nemalé prostředky, je zdravotnictví. Chystají se výstavby nových oddělení v krajských nemocnicích či investice do vybavení stávajících nemocnic. Stejně jako u dopravní infrastruktury, je i zdravotnictví oblastí, do které putují finanční prostředky všech krajů. Například nemocnice v Pelhřimově či v Novém Městě na Moravě na Vysočině procházejí zásadními rekonstrukcemi. Jenom ta v pelhřimovské nemocnici má stát 457 milionů korun. Suverénně největší investicí v oblasti zdravotnictví je však výstavba nové nemocnice v Klatovech v Plzeňském kraji. Nová

Významné investice chystá řada českých a moravských krajů letos také v oblasti cestovního ruchu. stavba má stát téměř jednu miliardu korun. Druhé největší zdravotnické zařízení v kraji bude mít v novém pavilonu maximálně třílůžkové pokoje pro pacienty, každý s vlastním sociálním zařízením. Stavět by se mělo začít v průběhu tohoto roku a na nemocnici kraj našetřil už více než 800 milionů korun. FINANCE I PRO ŠKOLY V oblasti školství je v současnosti kladen důraz na zdokonalování vybavenosti školských zařízení. Kraje budou investovat například do IT vybavení jednotlivých škol. Jihomoravský kraj pak spouští projekt

podpory „učňovského školství“, které v tomto kraji čelí dlouhodobému nezájmu a podfinancování. Do učňovského školství má kraj dát 50 milionů korun. V Jihočeském kraji je pak školství zřejmě vůbec největší prioritou. Nejvýznamnější investiční akcí je zde v letošním roce snížení energetické náročnosti škol a školských zařízení Jihočeského kraje ve VOŠ a SPŠ Volyně. Celkové náklady na projekt, který je také spolufinancovaný Evropskou unií, je 115 milionů korun. V oblasti životního prostředí čeká kraje odstraňování dalších ekologických zátěží, kterých je po území České republiky, jako památka na doby komunistic-

KOMENTÁŘE

kého režimu, roztroušeno stále mnoho. Na odstraňování starých ekologických zátěží tak z rozpočtů krajů půjdou miliony korun. Nejvíc spolknou sanační práce a revitalizování tzv. brownfieldů. POMŮŽE EVROPSKÁ UNIE Ve všech uvedených oblastech kraje velkou měrou spoléhají na Evropskou unii. Ta totiž spolufinancuje velkou část investic českých krajů. Například Středočeský kraj letos investuje dvojnásobně než v loňském roce. Je to právě díky ušetřeným penězům, které přišly z EU. A ostatní kraje na tom jsou podobně. Objem financí, které kraje získaly v uply-

Ilustrační foto: CzechTourism nulých letech, se pohybuje v řádech desítek miliard korun. V současnosti se ukazuje, že se možná některé investiční plány do budoucna ještě budou měnit. Důvodem je vleklá hospodářská recese, která se začátkem roku prudce vtrhla i do České republiky. A pocítí ji i kraje. „Je samozřejmé, že i krajů se dotýká ekonomická krize. My to zatím pociťujeme především stoupáním nezaměstnanosti a poklesem volných pracovních míst. Z toho logicky vyplývá, že kraji v letošním roce klesne příjem z daňové výnosnosti. Počítáme s poklesem do krajského rozpočtu o pět až patnát procent,“ řekl hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Filip Appl

OTÁZKA PRO NOVÉ MLUVČÍ KRAJŮ

Investice krajů, tedy i Karlovarského jsou důležité z mnoha důvodů. Cílem kraje, je, aby svými investicemi, které jsou převážně spolufinancovány z fondů EU, pomohl zlepšit ekonomickou situaci kraje. Důležitým cílem, je také přiblížení úrovně našeho kraje, těm nejvyspělejším a nejbohatším krajům ČR, a tedy zlepšení životních podmínek našich obyvatel. Investice kraje jsou směřovány v první řadě do oblastí, které má kraj ve své působnosti. Nejvýznamnějšími jsou investice do zdravotnictví, školství a dopravní infrastruktury. Všechno jsou to oblasti, které mají přímý vliv na kvalitu života občanů kraje. Ekonomická krize bude podle mého názoru i názorů dnes už většiny ekonomických odborníků hlubší, než se původně čekalo. Náš kraj je ekonomickou krizí ohrožen

více, než je tomu u krajů jiných. V Karlovarském kraji totiž převažují tradiční obory, jako sklářství, porcelánky, hotelové a restaurační služby, významný podíl má také těžce postižený automobilový průmysl. Karlovarský kraj má již nyní nadprůměrnou nezaměstnanost a jedny z nejnižších platů. Proto se vedení kraje snaží a bude snažit v rámci možností, které má k dispozici situaci zlepšit. Nemyslím si, že by krize zásadně negativně ovlivnila investice krajů. Například vedení Karlovarského kraje investice pro tento rok výrazně zvýšilo. Na financování investic totiž využíváme ve velké míře prostředků z fondů EU, jejichž výše se krize nijak nedotýká. Navíc posílením investiční aktivity kraje se snažíme následky krize co nejvíce zmírnit. Investice znamenají práci a podporu občanům kraje.

(pokračování ze strany 1) Typově se jedná zejména o investice do obnovy silnic II. a III. třídy např. Lanškroun – Tatenice (212 mil.), obchvat Chvaletice (192 mil.), Seč – Běstvina – hranice kraje (212 mil.). Další velkou akcí je odstranění staré ekologické zátěže – sanace skládky Lukavice (přes 200 mil.) či za oblast školství zmiňme Speciální školu v Moravské Třebové (přes

40 mil.) a různé akce na snížení energetické náročnosti v našich školách, zdravotnických a sociálních zařízeních. Pochopitelně celkový výčet i z oblasti kultury, rozvoje venkova a dalších oblastí by byl velmi dlouhý. Oproti loňskému roku se tedy objem investic dramaticky nesnižuje a Pardubický kraj si tak drží přední místo mezi kraji v procentním podílu výše kapitálových výdajů k pro-

Z připravovaných investic patří mezi největší stavba centrálního vstupu nemocnice v Karlových Varech za 500 milionů korun, která zásadním způsobem zvýší komfort pacientů, další velkou investicí je vybudování páteřní cyklostezky, která má stát dle odhadů 140 milionů korun. Chceme tak zatraktivnit kraj pro co největší množství turistů a současně zlepšit sportovní možnosti pro občany Karlovarského kraje. Významné jsou také investice do školství, kde plánujeme výstavbu Centra technického vzdělávání v Ostrově nebo modernizaci Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově. Významnou investicí jsou také plánované investice do stavby a údržby silnic druhé a třetí třídy, které představují částku ve výši 750 milionů korun. Prostředky z fondů EU se snažíme

vozním. I díky tomuto přístupu se nám v minulosti povedlo realizovat velké stavby – jako třeba rekonstrukci mostu Pavla Wonky či dokončení oprav zámku v Pardubicích, nové centrální operační středisko záchranné služby, obnovu silnic v česko-polském pohraničí atd. Věřím, že přes vnější nepříznivé vlivy si náš krajský rozpočet letos i v příštích letech udrží většinu zdravých tendrů.

čerpat v maximální možné míře. Zvýšení prostředků na spolufinancování projektů nám pomáhá tento cíl dosáhnout. Bohužel ještě nemáme aktuální informace, abychom mohli srovnat úspěšnost čerpání z fondů EU. Navíc nové vedení kraje začalo působit teprve v listopadu loňského roku a první výsledky jeho práce v oblasti čerpání prostředků EU uvidíte již v tomto roce.

Josef Novotný, hejtman Karlovarského kraje

Roman Línek, vicehejtman Pardubického kraje

S jakou představou o komunikaci kraje s veřejností a médii jste nastoupila do funkce tiskového mluvčího kraje?

Komunikace kraje s veřejností a médii je podle mého názoru jednou z nejdůležitějších oblastí činnosti úřadu, protože jen tak lze prezentovat občanům práci jejich krajských představitelů. Veřejnost má plné právo vědět, jak pracují lidé, které si do čela kraje zvolili, a to jak přímo či prostřednictvím médií. Má snaha tedy je, aby měli občané objektivní informace.

Osm let jsem pracovala v novinách, tedy na druhé straně „barikády“. Mám ráda změnu, proto jsem se přihlásila do výběrového řízení na tiskovou mluvčí Pardubického kraje. Byla to pro mne výzva. Žiji v Lanškrouně, takže často od občanů slýchávám, že ve venkovských oblastech nemají dostatek informací o tom, co pro ně kraj dělá. Představuji si, že budeme více informovat o pozitivních aktivitách výborů kraje i úředníků. Na webu zřídíme chat, na němž bude hejtman odpovídat na aktuální dotazy. Usilujeme o větší multimediálnost. Z jednání zastupitelstva bychom chtěli pořizovat audiozáznamy a videozáznamy, které lidé na-

Berill Mascheková, tisková mluvčí Středočeského kraje

leznou na webu Pardubického kraje. Změny by měly doznat krajské tiskoviny. Zamýšlené změny navazují na předcházející práci tiskových mluvčí Pardubického kraje.

Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pardubického kraje

PARDUBICKÝ KRAJ „Nejdůležitějším úkolem je správné využití investic,“ domnívá se hejtman Radko Martínek Více než 1,7 mld. Kč hodlá v letošním roce investovat Pardubický kraj. Z toho více než 1,2 mld. spadá do projektů, na jejichž financování se z 80% podílí Evropská unie. Kromě nenasytné oblasti dopravy hodlá kraj investovat zejména do zdravotnictví, školství, ale například i do kultury. Z investičních akcí, podporovaných výhradně z krajských prostředků, půjde zejména o rekonstrukce mostů na Průmyslové ulici v Pardubicích a v Jaroměřicích. Obě rekonstrukce mají za cíl zvýšení dopravní výkonnosti a zlepšení bezpečnosti chodců.

TÉMA Z oblasti sociálních služeb poplynou největší investice do Domova u fontány v Přelouči. Toto multifunkční zařízení sociálních služeb již dlouhodobě nesplňuje standardy kvality po stavebně technické stránce. Investice za bezmála 74 mil. Kč si klade za cíl zejména odstranit kolizi se zákonem, do které se stavba dostala nevyhovujícím řešením vlastní evakuace nechodících pacientů. V zařízení se nacházejí 272 klienti, přičemž se jedná především o lidi s Alzheimerovou chorobou. Vzhledem k tomu, že v určité fázi tohoto onemocnění je již pro rodinné příslušníky či pečovatelskou službu velmi obtížné se o takto postižené klienty postarat, rozhodl se kraj zařadit podporu podobných zařízení mezi své priority. Více než 100 mil. Kč poputuje do dvou zdravotnických zařízení. Pro pardubickou záchranku vybuduje kraj za více než 70 mil. Kč přístavbu funkčního centralizovaného krajského operačního střediska včetně záložního pracoviště krizového štábu Pardubického kraje. Zároveň proběhne rekonstrukce

stávající budovy v Průmyslové ulici. Od investice si kraj slibuje rychlejší komunikační vazby mezi jednotlivými provozy, na kterých závisí rychlost zdravotnických zásahů. Nový provoz bude vybaven nejmodernější počítačovou technologií, která umožní sledovat pohyb všech posádek záchranných vozů na území celého kraje. Záchranka tak výrazně zvýší svou působnost a bude moci využívat celý systém bez ohledu na hranice okresů. Druhým zdravotnickým zařízením je chrudimská nemocnice, kde bude za více než 30 mil. Kč zbudováno nové oddělení dlouhodobě chronické resuscitační a intenzivní péče. Takovéto oddělení dosud v Pardubickém kraji chybělo a nejbližší lůžka v Městci Králové zcela nestačila svoji kapacitou pokrýt potřebu ostatních krajů. Devítilůžkové oddělení v Chrudimi tak nejen pokryje svoji působností celý kraj, ale zároveň zvýší ekonomickou bilanci chrudimské nemocnice o cca 5 mil. Kč ročně. „Podporujeme zřízení chronické resuscitační a intenzivní péče v chrudimské nemocnici. Takové zařízení dosud v kraji schází,“ uvedl hejtman Radko Martínek. Pro Východočeskou galerii

3

KN | únor 2009 |

STRUČNĚ A JASNĚ • Festival Smetanova Litomyšl bude letos rekordní a na jeho průběhu se neodrazí hospodářská krize. Litomyšl letos slaví 750 let od povýšení na město a zároveň šedesát let od prvního ročníku festivalu. Ten bude tentokrát o několik dní delší a organizátoři počítají i s výrazným nárůstem prodeje vstupenek. Peníze od sponzorů si pořadatelé zajistili ještě před propuknutím krize. • Pardubický kraj je v rozpočtovém provizoriu. Podle návrhu rozpočtu počítá s letošními příjmy ve výši 3,4 miliardy a výdaji 4,1 miliardy korun. Sedmisetmilionovou ztrátu chce kraj řešit dalším úvěrem od Evropské investiční banky a přebytky hospodaření z předchozích let. Prý se jedná o technický problém způsobený zpětným financováním dotací z fondů EU.

Na významnou investici 30 milionů korun se může těšit chrudimská nemocnice, ve které bude vybudováno nové oddělení dlouhodobě chronické resuscitační a intenzivní péče. foto: redakce bude dokončena dislokace prostorů v areálu pardubického zámku. Investice za 160 mil. Kč dokončí obnovu hospodářské části zámku a zároveň umožní občanům kraje využívat nově zbudovaný přednáškový sál a výstavní prostory. Stejně tak jako při následné rekonstrukci domu U Jonáše, i tady budou vybudovány bezbariérové přístupy, umožňující využití nových prostorů také imobilním občanům. Druhou největší investicí v letošním roce bude pro Pardubický kraj rekonstrukce gymnázia v Chrudimi. Půjde o etapovou

obnovu budovy školy včetně tělocvičny, prováděnou za provozu. Objekt, který byl v roce 2000 vykoupen od České provincie Kongregace školských sester sv. Františka tak po letech umožní důstojné podmínky pro středoškolské studium. Z investic, hrazených z větší části z fondů EU, jde zejména o rekonstrukce silnic. Z těch ostatních je největší akcí sanace skládky v Lukavici. Sem bylo v 50. letech uloženo přes 4 000 tun kyselých gudronů z rafinace ropy. Horninové prostředí, které je nasyceno ropnými uhlovodíky, kontaminuje

nedaleký Lukavický potok, přičemž látky migrují až do řeky Chrudimky. Realizací projektu tak bude odstraněna značná ekologická zátěž. Jak vyplývá z vyjádření hejtmana, kraj klade veliký důraz na správné využití investičních prostředků. „Nejdůležitějším úkolem je využít investice správně. Chceme zlevnit rekonstrukci bývalé reálky a postupně odstraňovat zanedbanost zdravotnictví, až schválíme koncepci zdravotní péče v Pardubickém kraji,“ dodal hejtman. Martin Ťopek

• Z Pardubic putovaly v polovině ledna na ministerstvo zdravotnictví petiční archy s více než 26 tisíci podpisů za zachování Traumacentra a Komplexního onkologického centra v Krajské nemocnici Pardubice. Představitelé krajského města chtějí s ministryní zdravotnictví jednat o reauditu obou center. Petici, která je adresovaná premiérovi, dostane také petiční výbor parlamentu. Aby to bylo něco platné… • Externí odborná firma by měla pro Pardubický kraj zpracovat koncepci zdravotnictví kraje pro roky 2009 – 2012. Rada kraje tak rozhodla kvůli personální, odborné, datové a časové náročnosti zpracování koncepce. Zhotovitel koncepce by měl být vybrán ve druhé polovině března, dokument by měl být hotov do konce roku, základní dispozice koncepce zadá krajská rada.

INZERCE

4

EKONOMIKA

KN | únor 2009 |

BYZNYS • Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek a představitelé Zetor Trade s.r.o. na konci ledna podepsali smlouvu o vzájemné spolupráci. Cílem je upozornit účastníky oficiálních akcí konaných v rámci předsednictví České republiky v Radě EU na jižní Moravě originální formou na existenci tradičního podniku Zetor Trade. Jihomoravský kraj poskytne společnosti prostor na flash discích, které budou součástí dárkové sady pro účastníky akcí. Kraj také zaplatí vystavení traktoru Zetor v areálu brněnského výstaviště v průběhu neformálního zasedání ministrů zemědělství zemí EU. • Kraj Vysočina plánuje pro všechny krajské nemocnice centrálního dodavatele elektrické energie. Ten by měl být znám v druhé polovině letošního roku. „Předmětem veřejné zakázky bude dodávka elektrické energie pro nemocnice v Novém Městě na Moravě, v Jihlavě, Pelhřimově a v Třebíči. Předpokládáme, že díky společné zakázce a tedy velkým odběrům se tímto způsobem dostaneme na nižší cenu,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast financí Vladimír Novotný. • Jihočeský kraj pro letošní rok ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou připravil zvýhodněné regionální úvěry pro malé a střední podnikatele s méně než 50 zaměstnanci. Tento program je v Jihočeském kraji již od roku 2003. Pro letošní rok jsouv něm připraveny 23 miliony korun, maximální výše podpory je navrhována v částce jednoho milionu s pevnou úrokovou sazbou pět procent. Doba splatnosti úvěru sjednaná k datu jeho poskytnutí je maximálně pět let. V loňském roce bylo v tomto programu 19 milionů korun, v samém začátku, v roce 2003, to bylo pět milionů. • Středočeský kraj chystá založení vlastní univerzity. Rektorát nové středočeské univerzity by měl být v Jezuitské koleji v Kutné Hoře. Univerzita bude nabízet bakalářské, magisterské či doktorandské studium a sloužit studentům by mohla začít do dvou let. Univerzita by měla nabízet obory pro umělce a restaurátory, zdravotní sestry, zájemce o cestovní ruch, farmacii a lékárenství. V první fázi by mělo být zřízeno čtyři až šest fakult. • Brněnské letiště dostalo dva nové nízkopodlažní autobusy, které budou sloužit pro odvoz cestujících od letadla k terminálu. Jejich pořízením se zároveň naplňují předpisy Evropské unie a zásady schengenského prostoru, které vyžadují, aby nedošlo promíchání cestujících různých letů. Tyto autobusy umožní zvýšení přepravní kapacity cestujících o více než 50 tisíc osob za rok. • Mimořádné vlaky a vozy si u Českých drah objednal Liberecký kraj. Udělal tak z vlastní iniciativy z obavy o občany kraje a jejich mobilitu v době konání MS v lyžování. Objednané spoje budou stát cca 2 mil. Kč, ČD však nabídly výhodné ceny. Kraj využil svých průzkumů a zkušeností, aby zmenšil přiobjednanými spoji případný nával v dopravě a aby rozsahem a kvalitou služby přesvědčil obyvatele a návštěvníky města, že je výhodné v době konání MS cestovat hlavně veřejnou dopravou.

Nejvíce investic loni CzechInvest přilákal na jižní Moravu V loňském roce přilákala agentura Czechinvest do České republiky investice v celkové výši 30 miliard korun. S jejím přispěním odstartovalo 213 projektů, které vytvořily přes 14 tisíc nových míst. Nejvíce investic spadalo do odvětví služeb a výzkumu. Rok 2008 byl zlomový, v roce 2007 tvořily investice do výzkumu a služeb třetinu všech nových projektů, loni už šlo o dvě třetiny. Jednu pětinu všech nových investic tvoří informační technologie. Příkladem je společnost IBM, která je v ČR už od devadesátých let a má velkou pobočku v Brně. Dobré zkušenosti s českými programátory a podnikatelským prostředím v Česku stály z velké části za rozhodnutím přesunout řízení celé skupiny pro střední a východní Evropu z Vídně do Prahy. V hlavním městě otevřela marketingové a analytické centrum pro Evropu celosvětově známá internetová aukční společnost eBay. Do tří let zde má najít práci stovka lidí. JDE O PŘIDANOU HODNOTU „V případě počítačů a informačních technologií je však na prvním místě ne Praha, nýbrž Jihomoravský kraj. Jako už tradičně v posledních letech se nejvíc nových investičních projektů, přesně 13, bude věnovat IT a vývoji softwa-

ru,“ upřesnila Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest. Druhým nejčastějším oborem je na jižní Moravě elektronika a elektrotechnika. Více než polovinu investičních projektů ohlásily na jižní Moravě české společnosti, následují firmy z USA a Nizozemí. Po počítačích v počtu projektů následuje strojírenství a tradiční jednička automobilový průmysl je třetí. To naznačuje posun ekonomiky od důrazu na výrobu směrem ke službám a celkově k oborům s vyšší přidanou hodnotou. „V minulých letech se podařilo do regionů s nejvyšší nezaměstnaností přilákat řadu velkých investorů. Mnoho z nich pak po dobrých zkušenostech s výrobou českým pobočkám svěřilo i výzkum a vývoj,“ komentoval statistiku makroekonom Tomáš Sedláček. Dá se také očekávat, že se investice budou snižovat. V roce 2007 přilákal CzechInvest do České republiky investice za 71 miliardu korun, loni to bylo kolem třiceti. Nezáleží však

na tom, kolik firma do svého podnikání vloží peněz na začátku, ale jakou přidanou hodnotu tím bude vytvářet. Je tedy lepší, když k nám přijde softwarová firma, která nakoupí počítače za statisíce, ale zisky její pobočky půjdou do desítek milionů, než když se postaví montovna elektroniky, kde budou výrobky za malou mzdu skládat nekvalifikovaní dělníci. Ti v minulosti přicházeli ze zahraničí a v posledních týdnech jich stovky zůstaly bez práce. SEVER MORAVY VYTVOŘÍ NEJVÍC MÍST Druhým v počtu investic je Moravskoslezský kraj, který je první v počtu nově vytvořených míst - přibudou jich necelé tři tisíce. Za ním je jižní Morava, kde budou potřebovat o tisíc pracovníků méně. Nejvíce zastoupeným oborem jsou opět informační technologie, v Moravskoslezském kraji vznikne jedenáct programátorských center. Významný je také automobilový průmysl, ve kterém podniká sedm nových investorů. Ti přišli z Koreje za automobilkou Hyundai a vytvoří téměř sedm set míst. Na severovýchodě republiky se investovalo nejen do odvětví softwaru a automobilů. Vel-

kou expanzi představuje miliardová investice izraelské společnosti Teva do farmaceutického závodu Ivax, který byl v minulosti znám pod názvem Galena. Jedná se tak o další pokračování více než stodvacetileté tradice výroby léčiv v Opavě. NEJČASTĚJŠÍMI INVESTORY JSOU DOMÁCÍ Kdo nastoupí na nová místa? Pozice pro vysokoškoláky z nich tvoří zhruba čtvrtinu a nejvíce jich nabídne Jihomoravský kraj následovaný Prahou a Moravskoslezským krajem. Šedesát procent ze všech investorů pochází z České republiky. Nejvíce mezi zahraničními společnostmi byly zastoupeny německé (29) a po nich ty ze Spojených států (14). Nejvíce investorů, kteří spolupracovali s CzechInvestem, je však z České republiky. Jde o 127 investic v hodnotě téměř deseti miliard korun. Poslední odhady vývoje ekonomiky pro letošek mluví o mírném hospodářském poklesu. To neznamená, že hospodářská aktivita ustane. Přestože se některé podniky zavírají, najdou se i firmy, které potřebují nové zaměstnance. Tomáš Fridrich

Bez územního plánu se nedá stavět, obce na něj mohou dostat dotaci Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo další výzvu ohledně územních plánů. Týká se obcí nad 500 obyvatel. Ty budou moci získat celkově až 223 miliony korun na tvorbu a aktualizaci svých územních podkladů.

OBCE NEBUDOU MUSET DÁVAT ZE SVÉHO Peníze na územní plánování obcí půjdou z 85 procent od Evropského fondu pro regionální rozvoj, zbytek ze státního rozpočtu. Obce mohou podávat žádosti od začátku února. Maximální hodnota každého projektu jednotlivých obcí může dosáhnout tří milionů korun. Kromě počtu obyvatel musí obce splnit ještě některou z dalších podmínek. Musí spadat do rozvojových oblastí nebo os. Rozvojových oblastí je v České republice stanoveno celkem dvanáct a tvoří je správní obvody obcí s rozšířenou působností. Rozvojové osy spojují rozvojové oblasti podle důležitých dopravních cest. Rozvojové osy mohou mířit také přes hranice, například z Českých Budějovic směrem na rakouský Linec nebo z Ostravy do Polska. Dotace platí pro projekty, které byly schváleny zastupitelstvem v období od začátku roku 2007 do

poloviny roku 2012. Jedná se už o druhou výzvu na dotace tohoto druhu. První vlna žádostí běžela od července loňského roku a na konci listopadu v ní 21 projekt získal 15 milionů korun. První obcí, která dostane peníze na tvorbu územního plánu, je město Kadaň. Ta měla původní územní plán zpracován v roce 1988. Podle stavebního zákona je třeba územní plány starší deseti let předělat a s novým se počítá v roce 2010. NEMÁTE ÚZEMNÍ PLÁN? NESMÍTE STAVĚT! Původní stavební zákon z roku 2006 představoval pro obce bez územního plánu problém. Bez něj totiž nemohly stavět v nezastavěném území. Stavební zákon s takovými obcemi nepočítal a nezaváděl žádné přechodné období, než si územní plány pořídí. Týkalo se to zhruba 2 700 obcí do tisíce obyvatel a stejného počtu obcí do tří tisíc

obyvatel. (Větších měst se problém prakticky netýká, protože ty už si územní plány ve svém zájmu pořídily.) Mezi nimi počtem zvlášť vynikaly ty ze Středočeského kraje a Vysočiny. Tyto malé obce však často dříve podobné plány již zpracovány měly jako urbanistické studie, které však jako územní plán nemohly využít. Stavební zákon tak obcím bránil v rozvoji, kdy například mladé rodiny nemohly stavět své domky a hrozilo nebezpečí, že odejdou jinam. Změnu přinesla loňská novela stavebního zákona. Obce, které měly alespoň urbanistickou studii, si ji mohly nechat zaevidovat na pověřeném úřadě. Pak mohly dostat povolení pro stavby, ale jen ve svém zastavěném území. Nezastavěné území tak pro obce bez územního plánu zůstala nadále tabu a územní plán pro ně bude do budoucna nutností. Příprava nového územního plánu trvá při dodržení všech lhůt nejméně dva roky. Bez něj obce nemohou žádat o většinu dotací, což je další důvod, proč jej mít. Územní plán má samozřejmě základní výhody, jako je komplexní řešení rozvoje obce. To má velký význam pro

budoucí generace, které ocení, že jejich město nebo vesnice nebudou vypadat jako chaotická změť domků a továren. SITUACE VE VYBRANÝCH KRAJÍCH Na Vysočině jsou celkem 704 obce. Vypracovaný územní plán ještě nemají 133 z nich. Územní dokumentaci má hotovou nebo na ní pracuje 571 samospráv. Kraj bude podporovat hlavně malé obce, protože především pro ně je územní plán drahou záležitostí. Letos jim kraj na tyto účely přidá necelých 8 milionů korun. Na Vysočině se mohou k dotaci letos dostat 73 obce, záleží na rozhodnutí zastupitelstva. V Jihočeském kraji je obcí bez územního plánu o něco méně. Z celkového počtu 623 jich 52 územní plán vůbec nemá, ani nepořizuje. Podle Radka Bočka z odboru územního plánování Jihočeského kraje by letos mělo mít plán hotovo zhruba jedenáct obcí. O dotace na územní plán by jich letos mohlo požádat celkem 134. Tomáš Fridrich

OTÁZKA PRO PERSONALISTU

Jakým způsobem je ve vaší firmě řešeno vzdělávání zaměstnanců? Naše společnost uplatňuje v rámci své personální strategie řadu projektů na podporu krátkodobé i dlouhodobé výkonnosti zaměstnanců. Mezi stěžejní personální projekty patří Talent Management, do kterého se v roce 2008 aktivně zapojilo 12 zaměstnanců s vysokým potenciálem k rozvoji. Dále používáme kompetenční model, ve kterém se nastavily požadavky

na profesní i osobní způsobilost zaměstnanců. Ty slouží k jejich výběru, hodnocení a dalšímu rozvoji. Hartmann akademie je profesionální vzdělávací instituce, která se orientuje výhradně na vzdělávání a poradenskou činnost v oblasti zdravotnictví a oblastech se zdravotnictvím souvisejících. V jejím rámci funguje také e-learning jako alternativa k prezenční formě

studia. Od jeho spuštění v únoru 2008 bylo realizováno 17 nových kurzů. Velmi pozitivně byly hodnoceny zejména jazykové a komunikační kurzy, PC kurzy a kurzy bezpečnosti práce. Interní Sales Akademie je projekt, který za účasti top managementu jako lektorů podporuje vzdělávání nových i zkušených sales managerů, area sales managerů a key account managerů. Skládá

se z více bloků jako např. prodej, strategie firmy, firemní kultura, znalost procesů a finanční znalosti.

Radek Procházka, ředitel pro lidské zdroje HARTMANN – RICO a.s.

PERSONA • Ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová jmenovala Martina Plíška (34) novým náměstkem pro legislativu a právo. Martin Plíšek do současnosti působil jako vrchní ředitel pro legislativu a právo na ministerstvu zdravotnictví, je místopředsedou pražské organizace KDU-ČSL a také neuvolněným radním Prahy 4. Martin Plíšek absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, je ženatý, má dvě dcery a mezi jeho zájmy patří historie, hudba a turistika. • Josef Kašpar (38) byl od 1.ledna 2009 jmenován novým generálním ředitelem Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, a.s. Kašpar nahrazuje ve své funkci Milana Holla, který nadále zůstává předsedou představenstva VZLÚ. Je absolventem Strojní fakulty ČVUT v Praze. V ústavu začínal jako konstruktér-projektant. • Desátým sládkem v historii Budějovického Budvaru je od 1. ledna 2009 Adam Brož (32). Jeho předchůdce Josef Tolar pracoval v Budějovickém Budvaru po celý život. Začínal zde v roce 1965, později vykonával 24 let funkci sládka a stal se tak druhým nejdéle sloužícím sládkem v historii pivovaru. Adam Brož je jedním z žáků pana Tolara a pracuje v Budějovickém Budvaru od roku 1999. Absolvoval s vyznamenáním obor Sladařství a pivovarství na Fakultě potravinářské a biochemické technologie na VŠCHT v Praze. • Novou generální ředitelkou společnosti BASF Praha a BASF Slovensko se v prosinci stala Edita Hippová. Po zakončení studia na Vysoké škole ekonomické v Bratislavě v roce 1993 zahájila svou profesní kariéru v BASF jako hlavní účetní. V roce 2001 nastoupila na pozici finanční ředitelky skupiny BASF v Čechách a na Slovensku. Ve volné chvíli se věnuje čtení, cestování a poslechu hudby. • Dobré vztahy se zákazníky a zajišťování služeb zákaznické podpory má v českém Microsoftu od února na starosti Tomáš Přáda (39). Vystudoval Strojní fakultu na ČVUT v Praze, obor marketing a management. V Microsoftu pracuje od roku 2004. Mezi jeho koníčky patří turistika, cyklistika a lyžování , je ženatý a má 3 děti. • Evropská asociace pro černé a hnědé uhlí EURACOAL zvolila za svého nového prezidenta Petra Pudila. Asociace zastupuje 28 organizací a společností z 18 evropských zemí. Českou republiku zastupuje Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu. Petr Pudil je generálním ředitelem a předsedou představenstva Czech Coal a. s., která patří do skupiny Czech Coal. Do ní spadají také Litvínovská uhelná a Vršanská uhelná a řada servisních společností. • Na funkci výkonného ředitele Českého rozhlasu na konci ledna rezignoval Josef Havel. Rozhodl se tak po patnácti letech práce na vinohradské centrále Českého rozhlasu s cílem koncentrovat se nyní na vývoj pražské metropolitní stanice Český rozhlas Regina. TOSHULIN, kde zastával stejnou funkci.

NUTS II SEVEROVÝCHOD

Venkov podal rekordní počet projektů Desátá výzva zaměřená na rozvoj venkova se uzavřela 30. ledna. Vyčleněných pět set třicet milionů korun z evropských fondů rozhodně nebude stačit na sto sedmdesát tři investiční projekty, podané v Libereckém, Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Jedná se o nejžádanější výzvu v historii Regionálního operačního programu Severovýchod. „Zaznamenali jsme více než pětinásobný převis zaregistrovaných projektů,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Že je o tuto oblast podpory velký zájem, se potvrdilo již při druhé výzvě, vyhlášené v loňském roce. Tehdy se v rámci severovýchodního regionu zaregistrovalo pětadevadesát venkovských projektů. Bilance desáté výzvy se sto sedmdesáti třemi předloženými projekty - sedmapadesáti v Královéhradeckém kraji, třiašedesáti v Pardubickém a třiapadesáti v Libereckém kraji však zmíněnou výzvu předčila a s ní i všechny ostatní. „Venkov chce vy-

užít nabízené dotace beze zbytku, a to je samozřejmě dobře. Finanční požadavky projektových týmů ale výrazně přesahují vyčleněných pět set třicet milionů korun, takže zdaleka ne všichni žadatelé uspějí, “ dodal Zdeněk Semorád. Projekty zaměřené na oživení veřejných prostranství, zvýšení bezpečnosti obyvatel a ochrany majetku, vzdělávání, rekonstrukce či výstavby obecních a multifunkčních domů i sportovišť tentokrát podávaly kraje, také obce s pěti sty až pěti tisíci obyvateli, dále organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi, dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové

Pracovníci Úřadu Regionální rady zaregistrovali 173 žádosti o evropskou dotaci na rozvoj venkova. text a foto: Eva Jouklová organizace, hospodářská komora a její složky či zájmová sdružení právnických osob. Které projekty

dostanou příležitost k realizaci, to se podle všeho dozvíme na červnovém zasedání Výboru Re-

gionální rady. Všechny předložené žádosti o dotaci naleznete na www.rada-severovychod.cz.

Krajská města dostala příslib evropských dotací Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod zasedal 23. ledna v Pardubicích. Schvalovaly se integrované plány rozvoje měst, došlo také na aktualizaci Příručky pro žadatele a příjemce i Prováděcího dokumentu. Předseda Regionální rady Radko Martínek byl pověřen vyhlášením jedenáctého kola výzvy, zaměřeného na dílčí projekty regionálních center. Krajská města ležící na severovýchodě Čech předložila v rámci osmého kola výzvy, vyhlášeného v polovině loňského roku, plány zaměřené na svůj ekonomický

a společenský rozvoj. Požádala tak o celkovou dotaci z Regionálního operačního programu Severovýchod ve výši 1 498 270 189 korun, kterou Výbor na dnešním zasedání schválil. Výbor současně pověřil hejtmana Pardubického kraje a předsedu Regionální rady Radko Martínka, aby 9. února vyhlásil kontinuální výzvu platnou do konce roku 2013, která svým zaměřením integrované plány přímo rozvíjí. „V rámci jedenáctého kola výzvy budou krajská města předkládat dílčí projekty, odpovídající koncepci integrovaných plánů, spojené s regenerací a revitalizací měst, rozvojem infrastruktury ve školství, vzdělávání, zdravotnictví

i sociálních věcí,“ vysvětlil Radko Martínek. Výbor Regionální rady dále schválil aktualizaci dvou stěžejních dokumentů ROP Severovýchod - Prováděcího dokumentu i Příručky pro žadatele a příjemce. „Nejde o zásadní změny, spíš okrajové záležitosti,“ uvedl ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Usnesení z lednového zasedání naleznete na www.rada-severovychod.cz. Další jednání Výboru proběhne 20. března v Liberci. Očekává se zejména schválení projektů zaměřených na rozvoj měst z 9. kola výzvy či aktualizovaný plán letošních výzev. Eva Jouklová

KN | únor 2009 |

5

Další výzva na rozvoj krajských měst vyhlášena Dílčí projekty tvořící integrované plány rozvoje severovýchodních krajských měst, tedy Hradce Králové, Pardubic a Liberce, je možné od 9. února podávat na územní odbory realizace programu Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod v rámci 11. kola výzvy. Ta byla právě vyhlášena a jelikož je svým zaměřením výjimečná, potrvá až do 13. prosince roku 2013. „Projekty musí zapadat do plánů, které na svém lednovém zasedání schválil Výbor Regionální rady,“ vysvětlil ředitel Úřadu Regionální rady Zdeněk Semorád. Hradec Králové tak může na „Centrum města = pól růstu a rozvoje“ vyčerpat bezmála 468 milionů korun, na libereckou zónu „Lidové sady“ by měly připadnout více než 643 miliony korun a Pardubice coby „Přitažlivé město“ mají slíbenou dotaci převyšující 387 milionů korun. „Město podchytí zajímavé vize předkladatelů, které jsou poté dopracovány do podoby dílčích projektů. Ty je možné podávat jak v rámci ROP Severovýchod, tak i v dalších operačních programech České republiky. Musí ale jasně korespondovat se zmiňovaným integrovaným plánem rozvoje,“ dodal Zdeněk Semorád. Více informací včetně platných dokumentů opět naleznete na stránkách www.rada-severovychod.cz.

ČESKÁ REPUBLIKA

Semináře o získávání prostředků z EU pro neziskové organizace Začátkem ledna začala série 13. seminářů pro neziskové organizace o tvorbě projektů na čerpání prostředků z evropských fondů. Semináře, které oběhnou mezi 5. únorem a 18. červnem všechny kraje kromě Prahy, pořádá Ministerstvo pro místní rozvoj ČR v partnerství s Asociací nestátních neziskových organizací a Centrem pro komunitní práci.

Cílem seminářů je napomoci neziskovým organizacím v získávání podpory z Evropské unie. Ministerstvo pro místní rozvoj a sdružení nestátních neziskových organizací (NNO) založily svoji spolupráci na přínosném principu partnerství státní správy a občanských sdružení. „Rádi bychom, aby tato výprava do všech krajů napomohla při tvorbě partnerských projektů na místní a regionální úrovni a integrovaných projektů za účasti

subjektů z neziskového sektoru, protože těch je pořád ještě málo,“ řekl Roman Haken, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), který je poradním orgánem Evropského parlamentu, Komise a Rady EU. Na programu bude aktuální situace využívání fondů EU, snižování finančního prahu pro NNO, budování absorpční kapacity na lokální úrovni, poradenství pro přípravu projektů a další náměty, které přinesou samotní účastníci. „Semináře by měly být interaktivní s tím, že budou v rámci seminářů přednášet i zástupci ministerstva pro místní rozvoj, krajských úřadů ale i bankovního sektoru. Zároveň i někteří zástupci neziskových organizací dostanou příležitost

pro sdělení vlastních zkušeností. Další součástí seminářů bude i základní poradenství pro zájemce, kteří přijdou s návrhy konkrétních projektů,“ uvedl Emil Horčička, vrchní ředitel Sekce NOK a evropských záležitostí ministerstva pro místní rozvoj. Předseda Asociace NNO Karel Schwarz prozradil, že nevidí tyto semináře jako poslední:

Priority MMR

„Zkušenosti z této série seminářů nám ukážou, zdali bude další a jakou formu zvolíme. Nyní realizujeme semináře obecné, kde bude podána základní informace a budou diskutovány rámcové problémy. V další etapě by mohlo dojít na specielnější problémy a specializované otázky. Po dohodě s ministerstvem pro místní rozvoj bychom v tom rádi pokračovali.“ (leš)

Roman Haken, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, Emil Horčička, vrchní ředitel Sekce NOK a evropských záležitostí MMR a předseda Asociace NNO Karel Schwarz (zleva). foto: KN

Ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda představil krátce po svém nástupu do funkce základní priority resortu, kterým chce věnovat stěžejní pozornost. Jsou jimi: 1) efektivní získávání financí z evropských fondů pro Českou republiku a zajištění funkčnosti monitorovacího systému čerpání, 2) bytová problematika s důrazem na energetické úspory v rámci programu PANEL, 3) podpora zaměstnanosti v chudších oblastech České republiky s pomocí určených programů rozvoje regionů a 4) pokračování v přípravě zákona o veřejných zakázkách. „Chceme, aby existovala černá listina těch, kteří nekale soutěží o veřejné zakázky,“ prohlásil ministr Cyril Svoboda. (red)

6

PRAHA

KN | únor 2009 |

STRUČNĚ A JASNĚ • Na protidrogovou politiku dá letos hlavní město 40 milionů korun. Pro projekty je určeno 39 milionů, zbylý milion půjde na další aktivity protidrogové politiky Prahy. Dotaci získají 202 projekty, které předložily specializované státní i nestátní organizace, školy a školská zařízení. • Novinku pro řidiče připravila pražská městská policie. Od března budou strážníci nechávat za stěrači parkujících vozidel barevné letáčky s logem městské policie. Žlutými kartičkami upozorní řidiče na špatné parkování, modré budou poděkováním, že auto je zaparkováno v souladu s předpisy. Abychom neskončili u černých puntíků v notýsku… • Přípravy na dostavbu plaveckého areálu Šutka v Troji jsou v plném proudu. V nejbližších dnech bude vydáno územní rozhodnutí a na jaře letošního roku bude vypsáno výběrové řízení na zhotovitele stavby. Tu by mělo město zahájit letos na podzim. Areál s novým padesátimetrovým bazénem, tobogány, tělocvičnou či saunami by měla Praha zpřístupnit obyvatelům a návštěvníkům metropole do konce roku 2010. Náklady na stavbu se odhadují na 350 milionů. • V Moskvě zřejmě vznikne Dům Prahy a v Praze naopak Dům Moskvy a moskevský technologický park. Na společné schůzce se na tom dohodl pražský primátor Pavel Bém a ministr moskevské vlády Michail Vyšegorodcev. Instituce by měly podle domluvy pomáhat především podnikatelům.

„Praha je po státu největším investorem v republice,“ hodnotí investice náměstek primátora Pavel Klega Hlavní město Praha ročně realizuje investice ve výši cca 25 miliard korun. V celostátním objemu se jedná o více než 27 % investičních aktivit v zemi. Prioritami v investicích hlavního města Prahy je doprava, a to zejména metro (trasa A a D) a stavba městského okruhu, který navazuje na nadřazený dopravní skelet. Hlavní investiční záměr města tak je snížení zátěže tranzitní dopravou pro pražské obyvatele a v další řadě technická infrastruktura. kvalitu a čistotu odpadních vod až do roku 2015. Součástí návrhu je vybudování nové vodní linky s kapacitou 50% požadovaného výkonu. Ta by měla být zřízena v těsné blízkosti linky stávající, která bude následně rekonstruována na druhou polovinu výkonu. Následně se počítá i s vybudováním nového provozu kalového hospodářství. Pro tento účel jsou již připraveny městské pozemky v blízkosti obce Klecany u Drast. Kromě výstavby nové vodní linky a kalového hospodářství obsahuje projekt dalších osm částí, jako je kabelová přípojka pod Vltavou, přestavba ekotechnického muzea nebo napojení pro nemotorizovanou dopravu. Celý projekt je vesměs financován z rozpočtu hlavního města Prahy a státního rozpočtu. Na řadě dílčích projektů se však podílejí i další subjekty. Na stavbách vodní linky a tunelových kolektorů k obci Drasty přispěje společný projekt Public Private Partnerships (PPP). Do hry také vstoupí úvěr od Evropské investiční banky a Operační program Životní prostředí. Při využití produktů kalového hospodářství jako paliva bude město spolupracovat se Stát-

TÉMA Sem spadá například rekonstrukce a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod pro hlavní město Prahu. Ani v Praze zatím sílící hospodářská recese nezpůsobila snižování objemu investic, které tak zůstávají na stejné úrovni jako v minulých letech. Praha hodlá rovněž při svých investičních akcích plně využívat možnosti čerpání z fondů EU, jak uvedla náměstkyně primátora pro veřejnou správu, zahraniční vztahy a čerpání financí z fondů EU Markéta Reedová. „Úspěšné čerpání těší o to víc, že Praha má poslední příležitost plně využít prostředky Evropské unie,“ zdůraznila Reedová. „Po roce 2013, kdy končí aktuální programové období, bude možnost čerpání fondů EU nejspíše velmi omezená.“ Jak vyplývá z materiálů náměstka primátora Pavla Klegy, současný stav Ústřední čističky odpadních vod již nevyhovuje požadavkům na kvalitu vyčištěné vody. Plánované úpravy tak zajistí odpovídající

Mezi investiční priority Prahy patří doprava, především metro a stavba městského okruhu. Ilustrační foto: DPP ním fondem životního prostředí. Celkové náklady akce budou činit 10,9 mld. Kč. Evropská unie by v rámci operačního programu měla přispět částkou 6,6 mld. Kč, Státní fond životního prostředí pak 1,8 mld. Kč. Ostatní zdroje půjdou z pražského rozpočtu. V souboru staveb městského okruhu se letos počítá s největšími akcemi na úseku Malovanka – Pelc Tyrolka. Tento soubor staveb představuje severozápadní část městského okruhu od MÚK Malovanka až po most Barikádníků v Libni. Celková délka úseku je 6,3 km a soubor staveb je realizován ze čtyř hlavních stavenišť - Myslbekova, Prašný most, Letná a Troja. Mimo povrchového úseku na trojském nábřeží je celá trasa

vedena v ražených a hloubených tunelech, spojení s komunikační sítí na povrchu je zajištěno čtyřmi mimoúrovňovými křižovatkami umístěnými na Prašném mostě, na Letné, v Troji a u mostu Barikádníků. Výstavba MÚK Malovanka již probíhá. Součástí tunelů jsou i nutná technologická centra a výdechové a nasávací objekty. Mezi Holešovicemi a Trojou bude vybudován Nový trojský most pro tramvajovou a automobilovou dopravu. Součástí hloubených tunelů na Letné a na Prašném mostě budou podzemní garáže pro 842, resp. 486 osobních vozů. Souběžně s trasou MO v Troji budou vybudována protipovodňová opatření, představující sypané hráze výšky cca 6 m, která zajistí ochra-

nu na úrovni povodní v roce 2002, zvýšené o 30 cm. Další neméně důležitou pražskou investicí je metro. Letos se počítá s akcemi na trasách A a D. Na trase A se začne budovat prodloužení linky, dlouhodobě plánován je nový úsek ze stanice Dejvická na ruzyňské letiště a v letošním roce by se na této stavbě mělo proinvestovat 312,5 mil. Kč. Zároveň začne příprava projektové dokumentace trasy D. Na tuto část akce má město Praha vyčleněno 58 mil. Kč. Zdaleka největší sumu však spolkne údržba vozového parku. Do nákupu nových vozů a repasování či údržby těch stávajících bude vložena rovná půlmiliarda korun. Martin Ťopek

STŘEDOČESKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Kraj se chystá v březnu požádat ministerstvo zdravotnictví o zřízení krajské neziskové nemocnice. Řekl to při parlamentních interpelacích hejtman David Rath. Ten tak chce postupovat podle zákona platícího od roku 2006. Problém je ale v tom, že jeden z reformních zákonů někdejšího ministra Julínka tuto normu ruší. O exministrově návrhu by sněmovna měla začít jednat právě v březnu. • Stop stav na nákupy automobilů ve svých příspěvkových organizacích vyhlásil kraj. Chce uspořádat jednu celokrajskou soutěž na dodavatele vozového parku. Hejtman Rath by byl rád, kdyby soutěž vyhrála jedna ze středočeských automobilek. Kraj by tak podpořil podniky na svém území v době krize.

Kraj zatím nemá schválený plán investic Na rozdíl od ostatních krajů nemá Středočeský kraj ještě schválen plán investic na tento rok. V roce loňském sice proběhlo schválení největších investičních akcí, ty jsou však nyní podrobovány analýze a lze předpokládat, že v návrzích dojde k nemalým změnám. Důvodem je údajně fakt, že původní plán připravovala ještě ODS, s jejímž přístupem se současné sociálnědemokratické vedení kraje nemůže ztotožnit.

TÉMA Zároveň vyvstává otázka, do jaké míry jsou změny v investicích vynuceny úhradou regulačních poplatků v krajských zdravotnic-

kých zařízeních z rozpočtu kraje. Jak uvedl náměstek hejtmana pro rozpočet a investice Marcel Hrabě, jsou v současné době investiční návrhy Středočeského kraje rozděleny do dvou bloků. Jedním jsou komunikace, do druhého spadají všechny ostatní návrhy. Kromě projektů, které

jsou již spuštěny, jsou všechny ostatní opětovně posuzovány a teprve se čeká na jejich opětovné schválení. Následně pak teprve budou buď dokončeny, nebo dokonce vyhlášeny soutěže na jejich realizace. Z akcí, které jsou již v chodu, jde takřka výhradně o rekonstrukce dopravních cest. Jednak jsou to opravy mostů ve Vlastějovicích a Poděbradech. Další již započaté akce jsou stavba přeložky v Roztokách u Prahy, dostavba obchvatu Lány a připojení silnice II/201 na R6 u Jenče. Na opětovné schválení si tak musí počkat i projekty, které již byly

přislíbeny do zdravotnictví, sociální oblasti či školství. Ve výčtu jsou i projekty spolufinancované Norskými fondy, Regionálním operačním programem, Operačním programem vzdělávání konkurenceschopnosti, případně Operačním programem Životní prostředí. Jak je uvedeno v rozpočtu schváleném v polovině prosince, byly již odsouhlaseny prostředky například pro Muzeum vesnických staveb ve Vysokém Chlumci ve výši 27 mil. Kč. Dále byla v návrhu rekonstrukce dětského domova Strančice za 8 mil. Kč, investice do chráněného bydlení

• V anketě o název plánované středočeské univerzity, která se uskutečnila mezi středními a vyššími odbornými školami, zvítězil název Královská univerzita Střední Čechy. Hejtman Rath, který plánoval potrestání ředitelů škol, které se do ankety nezapojily, nakonec od trestu ustoupil. Ze 107 škol odpovědělo jen 44. • Jedenáct milionů korun za sanaci skladu nebezpečných chemikálií v Nalžovicích bude Středočeský kraj vymáhat po viníkovi Petrovi Budilovi, který byl za své jednání odsouzen na 2,5 roku vězení. Podnikatel do bývalého vepřína navozil 68 tun nebezpečných látek, sanaci zaplatil kraj.

Jednou z největších zamýšlených investic je rekonstrukce Středočeského muzea v Roztokách u Prahy, které si loni prohlédla první dáma Livia Klausová. foto: Středočeský kraj

Vyšší Hrádek v Brandýse nad Labem ve výši 20 mil. nebo stejně tak chráněné bydlení Domov pod Lipami s desetimilionovou investicí. Jak vyplývá z vyjádření hejtmana, budou si muset výše uvedené instituce opět počkat na to, zdali jim kraj prostředky, se kterými již počítaly, opětovně schválí. Na stejné rozhodnutí si musí počkat i projekty, u kterých je nutné předfinancovat státní nebo evropský podíl a nejsou tedy zařazeny v rozpočtu kraje. Na peníze z kraje a z EU v této kategorii čeká například Střední odborná škola a Střední odborné učiliště v Hořovicích, které očekávají provedení novostavby výukového pavilonu za 45 mil. Kč. Z dalších je to Integrovaná střední škola v Benešově, která očekává investici ve výši necelých 50 mil. Kč a SOŠ a SOU Nymburk, které za stejnou sumu hodlají provést modernizaci dílen odborného výcviku. Mezi největší zamýšlené investice pak patří rekonstrukce Centra umění Kutná Hora – Jezuitská kolej za 230 mil. Kč a rekonstrukce areálu Středočeského muzea v Roztokách za 111 mil. Kč. Zůstává jen otázkou, jak razantní zásahy hodlá kraj vnést do současných investičních návrhů a do jaké míry na to bude mít vliv současná hospodářská recese, kterou tak středočeští radní mají možnost zpětně zahrnout do faktorů, které rozhodují o změnách v plánu investic. Martin Ťopek

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | únor 2009 |

7

Nechcete zaplatit poplatek? Vyplňte darovací smlouvu Počátkem února napodobily české kraje kraj Středočeský a začaly místo pacientů platit zdravotnické poplatky. Hejtmani se tak dohodli na zasedaní Rady Asociace krajů v Brně. „Asociace krajů ČR dnešního dne projednala otázku poplatků ve zdravotnictví a doporučila všem svým členům, aby od 1. února 2009 kraje formou darovací smlouvy nabídly svým občanům možnost úhrady poplatků. Návrh se týká zdravotnických zařízení zřizovaných kraji a všech typů regulačních poplatků. Ideální řešení, které by mělo následovat, je úprava legislativy a ce-

lostátní zrušení tzv. „Julínkových poplatků“,“ sdělil po skončení zasedání Michal Hašek, předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihomoravského kraje. Na první pohled jednoduchá věc je však v konečném důsledku daleko složitější. Zvlášť když se k tomu přidají podezření z porušení hospodářské soutěže, možné žaloby poškozených lékáren, nepřehlednost a zmatky, které souvisejí s faktem, že přes dohodu krajů na jednotném systému placení poplatků za pacienty – darovací smlouvě – je samotné

technické provedení a rozsah placení v každém kraji jiný. A jak způsob placení poplatků kraji vlastně vypadá? „Regulační poplatky se stále vybírají,“ upřesňuje Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje. „Jde pouze o formu. Buď zaplatí sám občan, nebo jen podepíše smlouvu a zaplatí za něj kraj.“ Forma dokumentu, který musí občan vyplnit, se přitom kraj od kraje liší. Například v Ústeckém kraji pacient pouze podepíše potřebné prohlášení. „Pacient krajského zdravotnického zařízení, který o tento v

podstatě krajský dar na uhrazení regulačního poplatku má zájem, pouze podepíše prohlášení o tom, že souhlasí s tím, aby Ústecký kraj jeho povinnost zaplatit regulační poplatek převzal a kraj zmocní k jeho zaplacení,“ popisuje metodu placení, ke které se přiklonil také Liberecký a Zlínský kraj, hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. Zřejmě nejjednodušší způsob zvolili v Královéhradeckém a Karlovarském kraji. Tam totiž k nezaplacení poplatku stačí tzv. ústní darovací smlouva, pacient tedy nemusí vypl-

ňovat žádné papíry. Naopak způsob, který je nejsložitější, ale právně nejméně napadnutelný ze všech, zvolili v Plzeňském kraji. Všichni pacienti musí poplatky v krajem vlastněných zdravotnických zařízeních zaplatit. Následně po ošetření podepíšou žádost o dar, která je odeslána na hejtmanství. Po schválení daru radními kraj pošle pacientům jejich peníze na bankovní účet nebo složenkou. Další věcí však je, v jakém rozsahu a za jaké pacienty kraje poplatky platí. I to je totiž v jednotlivých krajích

odlišné. Zatímco ve Středočeském kraji, který začal poplatky platit už v lednu, kraj platí veškeré poplatky za všechny pacienty ve všech svých zdravotnických zařízeních včetně lékáren, v ostatních krajích už se postupy liší. Některé kraje platí pouze některé poplatky, jiné zase pouze za pacienty s trvalým bydlištěm na území kraje. Právě kvůli takovým nejistotám je i nadále řada pacientů, kteří si místo starostí s vyplňováním smluv poplatek raději zaplatí sami. Filip Appl

PŘEHLED PLACENÍ POPLATKŮ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH KRAJ

FORMA

Jihoeský

Kraj platí za pacienty všechny poplatky. Místo zaplacení poplatku pacient podepíše písemnou darovací smlouvu.

POPLATKY SE NEPLATÍ

Jihomoravský

Kraj platí za pacienty všechny poplatky. Místo zaplacení poplatku pacient podepíše písemnou darovací smlouvu.

Karlovarský

Kraj platí všechny poplatky za pacienty s trvalým bydlištm na území kraje. Místo zaplacení poplatku pacient uzave ústní i písemnou darovací smlouvu.

Královéhradecký

Kraj platí za pacienty všechny poplatky. Místo zaplacení poplatku pacient uzave ústní i písemnou darovací smlouvu.

Liberecký

Kraj platí za pacienty všechny poplatky. Místo zaplacení poplatku pacient podepíše prohlášení o pevzetí závazku krajem.

Moravskoslezský

Kraj platí za pacienty všechny poplatky vyjma poplatk za hospitalizaci a ošetení na pohotovosti. Místo zaplacení poplatku pacient podepíše písemnou darovací smlouvu.

Olomoucký

Kraj platí za pacienty všechny poplatky. Místo zaplacení poplatku pacient podepíše písemnou darovací smlouvu.

Pardubický

Kraj platí za pacienty všechny poplatky. Místo zaplacení poplatku pacient podepíše písemnou darovací smlouvu.

Stedoeský

Kraj vrací pacientm všechny poplatky. Pacient zaplatí poplatek bžným zpsobem a podepíše darovací smlouvu, kraj následn zptn pošle poplatek pacientovi na úet i složenkou. Kraj platí za pacienty všechny poplatky. Místo zaplacení poplatku pacient podepíše písemnou darovací smlouvu.

Ústecký

Kraj platí za pacienty všechny poplatky. Místo zaplacení poplatku pacient podepíše prohlášení o pevzetí závazku krajem.

Plzeský

Vysoina

Zlínský

Nemocnice eské Budjovice, Nemocnice eský Krumlov, Nemocnice Jindichv Hradec, Nemocnice Prachatice, Nemocnice Strakonice, Nemocnice Tábor, Psychiatrická léebna Lnáe a píslušné nemocniní lékárny Nemocnice Znojmo, Nemocnice Beclav, Nemocnice Kyjov, Nemocnice Tišnov, Nemocnice TGM Hodonín, Nemocnice Vyškov, Nemocnice Milosrdných bratí Letovice, Nemocnice Ivanice, Dtská ozdravovna Ketín, Dtská léebna se speleoterapií Ostrov u Macochy, Dtská léebna pohybových poruch Boskovice a píslušné nemocniní lékárny Karlovarská krajská nemocnice a.s.: Cheb, Karlovy Vary, Sokolov, Léebna dlouhodob nemocných Nejdek a nemocniní lékárna v Karlových Varech Oblastní nemocnice Jiín, Mstská nemocnice Dvr Králové nad Labem, Oblastní nemocnice Náchod, Oblastní nemocnice Trutnov, Oblastní nemocnice Rychnov nad Knžnou, Léebna pro dlouhodob nemocné Hradec Králové, Sdružení ozdravoven a léeben okresu Trutnov, Léebna dlouhodob nemocných Opono, Protialkoholní záchytná stanice Královéhradeckého kraje, Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Královéhradecká lékárna Náchod a lékárna Jiín Krajská nemocnice Liberec, Nemocnice s poliklinikou eská Lípa, Léebna respiraních nemocí Cvikov a píslušné nemocniní lékárny Nemocnice s poliklinikou Havíov, Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj, Nemocnice s poliklinikou v Novém Jiín, Nemocnice Vítkov, Nemocnice Tinec, Nemocnice ve Frýdku-Místku, Sdružené zdravotnické zaízení Krnov, Slezská nemocnice v Opav, Dtské centrum tylístek, Odborný léebný ústav Metylovice Moravskoslezské sanatorium, Sanatorium Jablunkov a píslušné nemocniní lékárny Nemocnice Perov (soukromá nemocnice), Nemocnice Prostjov (soukromá nemocnice), Nemocnice Šternberk (soukromá nemocnice), Dtské centrum Pavuinka Šumperk, Odborný léebný ústav neurologicko-geriatrický Moravský Beroun, Odborný léebný ústav Paseka, Sdružená zaízení pro péi o dít v Olomouci a píslušné nemocniní lékárny Litomyšlská nemocnice, Chrudimská nemocnice, Orlickoústecká nemocnice, Pardubická krajská nemocnice, Svitavská nemocnice, Vysokomýtská nemocnice, Albertinum Žamberk, Léebna dlouhodob nemocných Rybitví, Nemocnice následné pée v Moravské Tebové, Rehabilitaní ústav Brandýs nad Orlicí, Odborný léebný ústav Jevíko a píslušné nemocniní lékárny Klatovská nemocnice, Domažlická nemocnice, Stodská nemocnice, Nemocnice s poliklinikou Rokycany, Nemocnice následné pée LDN Horažovice, Nemocnice následné pée Svatá Anna, Planá a píslušné nemocniní lékárny Oblastní nemocnice Kladno, Oblastní nemocnice Kolín, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, Oblastní nemocnice Píbram, Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov a píslušné nemocniní lékárny Krajská zdravotní, a.s. (Nemocnice Dín, Nemocnice Chomutov, Nemocnice Most, Nemocnice Teplice, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem), Nemocnice následné pée Ryjice, píspvková organizace, Nemocnice následné pée Most, píspvková organizace, Psychiatrická léebna Petrohrad, píspvková organizace a píslušné nemocniní lékárny Nemocnice Havlíkv Brod, Nemocnice Jihlava, Nemocnice Nové Msto na Morav, Nemocnice Pelhimov, Nemocnice Tebí a píslušné nemocniní lékárny

Kraj platí za pacienty všechny poplatky. Místo zaplacení poplatku pacient vyplní písemnou darovací smlouvu. Kraj platí za všechny pacienty pouze poplatky v nemocniních ambulancích, za pacienty mladší 18 let i seniory nad 70 let potom také poplatky za hospitalizaci. Místo zaplacení poplatku pacient podepíše prohlášení o pevzetí závazku krajem.

Krajská nemocnice T. Bati ve Zlín, Kromížská nemocnice, Uherskohradišská nemocnice Vsetínská nemocnice

CzechTourism má novou organizační strukturu V lednu tohoto roku došlo ve státní agentuře CzechTourism k zavedení nové organizační struktury. Účelem této nové struktury je nejen odstranit určitou dvojkolejnost v některých činnostech, ale také ještě více zefektivnit a zkvalitnit poskytované služby. Původní organizační struktura agentury CzechTourism (CzT) byla členěna z hlediska teritoriálního zaměření.

V rámci této struktury docházelo k tomu, že byly některé aktivity dublovány např. workshopy, press a fam tripy, prezentace, což bylo

dáno základní dělbou činností na: - zahraniční propagaci, - tuzemskou propagaci. Cílem nové struktury je maximálně zvýšit efektivitu u výše uvedených činností a zjednodušit probíhající procesy v CzechTourism tak, aby byly logičtější i pro partnery z řad odborné veřejnosti, krajů, měst a obcí.

Vznikla tudíž nová segmentace činností: - organizačního charakteru (pod kterou spadá např. organizace press & fam tripů; účast na veletrzích, ediční činnost), - kreativního charakteru (sem patří marketingové projekty, podpora národních produktů a eventů, mediální a analytická činnost).

NOVÁ ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CZECHTOURISM V ROCE 2009

editel Sekretariát editele

Ekonomika a interní služby

Interní auditor

Marketing a externí služby

Výzkum a média

Oddlení finanní + administrace ZZ

Oddlení komunikace s odb. veejností, ízení ZZ

Oddlení výzkum trh a trend

Oddlení hospodáské správy

Oddlení veletrh

Mediální oddlení

Oddlení edice a distribuce

Oddlení marketingových projekt

Oddlení koordinace veejných zakázek

Oddlení národních produkt

Oddlení ízení projekt financovaných z Evropských fond *

Toto nové členění přineslo přeskupení některých aktivit do odpovídajících oddělení dle logiky nového systému. Oddělení komunikace s odbornou veřejností nyní mimo jiné centrálně organizuje press a fam tripy. Marketingové oddělení má na starosti podporu vybraných regionálních akcí národního i nadnárodního charakteru a práci na dalších regionálních projektech.

Agenda turistických informačních center nyní spadá pod mediální oddělení, stejně tak i podpora mediální prezentace v oblasti domácího cestovního ruchu, kde se můžete obrátit na Filipa Remence. Nově vznikla odpovědna ([email protected]), kde budou všechny vaše dotazy či žádosti zodpovězeny popřípadě postoupeny kompetentní osobě.

Tímto se dostáváme k podpoře a spolupráci s regiony. Co se týče propagace aktivit na www. kudyznudy.cz, www.133premier. cz, spolupráce na regionálních projektech, konzultační činnosti v oblasti způsobů prezentace daných oblastí, je vám k dispozici Štěpánka Orsáková. Ta má také na starosti spolupráci s realizátory regionálních akcí, jež CzechTourism propaguje.

Veškeré tyto informace jsou k dispozici na webových stránkách pro odbornou veřejnost (www.czechtourism.cz), kde je v sekci „Jak vám můžeme pomoci“ podrobně vysvětleno, co vše má v náplni práce agentura CzechTourism a na koho konkrétně se tedy můžete se svým dotazem, problémem obrátit. Filip Remenec, CzechTourism

Spolupráci a zprostředkování kontaktů s regionálními koordinátory CzT a regionálními organizacemi cestovního ruchu zajišťuje Magda Dlouhá. Mezi její aktivity také patří regionální prezentace a organizace press a fam tripů.

8

KN | únor 2009 |

STRUČNĚ A JASNĚ • Jihočeský kraj pokračuje v pravidelných setkáváních samosprávy se starosty obcí kraje. V nejbližší době se porady vedení kraje a místních samospráv uskuteční v Písku, Strakonicích, Táboře, Jindřichově Hradci a Vimperku. Prostor na setkání je prý i na připomínky směrem ke kraji a jeho úřadu. • Hejtman Jiří Zimola se zúčastnil tradičního Setkání na hranici, při kterém se diskutovalo nad vytvořením velkého evropského regionu. V něm by mělo být kromě Jihočeského kraje také Dolní Bavorsko, Dolní a Horní Rakousko. Cílem je hlubší spolupráce regionů při plánování dopravní infrastruktury, čerpání evropských prostředků, v oblasti kultury a cestovního ruchu. • Kvůli nevyjasněným majetkovým záležitostem hrozí nemocnici v Dačicích zánik. Kraj se bude osudem zařízení, o které vede spor město a soukromý provozovatel, zabývat a plánuje převzetí nemocnice. Soukromá firma požaduje finanční vyrovnání 13,5 milionu korun. Zvlášní komise kraje má do měsíce zveřejnit svou představu o řešení situace. • Miliardovou investici armády do základny v Bechyni přivítal kraj i místní starostové. Podle nich plán na vybudování garáží pro zhruba šest stovek nákladních aut může pomoci firmám zasaženým krizí. Základna v Bechyni by podle ministerstva obrany měla patřit mezi nejmodernější. Už nyní jsou tu k dispozici přednášové sály, kanceláře a šatny. Do základny už stát investoval několik set milionů korun.

JIHOČESKÝ KRAJ

„Jednou z hlavních priorit je školství,“ říká k investičnímu plánu Jihočeského kraje hejtman Zimola Nejvýznamnější investiční akci v roce 2009 má Jihočeský kraj naplánovanou ve školství. „Snížení energetické náročnosti škol a školských zařízení Jihočeského kraje ve VOŠ a SPŠ Volyně“ je akce podpořená dotací z Operačního programu Životní prostředí. V letošním roce je na financování nezpůsobilých výdajů vyčleněno 23,5 mil. Kč, celkové náklady dosáhnou přes 115 mil. Kč, přičemž 88 mil. Kč jde z fondů Evropské unie a 5 mil. Kč od Státního fondu pro životní prostředí. S úpravami se začalo v lednu, vše má být hotovo do října letošního roku.

TÉMA Kraj si od modernizace slibuje snížení energetické náročnosti školských zařízení právě z důvodu zastaralosti většiny budov. Školy zároveň ušetří na provozu a získané peníze mohou využít jinde, třeba do nákupu lepších pomůcek. Podle prvního náměstka jihočeského hejtmana Martina Kuby je to letos nejvýznamnější investiční akce kraje, na kterou se podařilo získat peníze z OP Životní prostředí. „Uspěli jsme se žádostí 16 škol, které se budou postupně realizovat v letech 2009 a 2010. Připravujeme žádosti na dalších asi 18 školských zařízení,“ říká Martin Kuba. Práce zahrnují rekonstrukci kotelny na Děkanském vrchu, která zásobuje teplem a teplou užitkovou vodou domovy mládeže obou volyňských středních škol, areál dětského domova, Školní jídelnu Volyně i obě budovy ZŠ Volyně. Kladně se projeví i dopad na životní prostředí ve městě, protože v současné době spalované

hnědé uhlí nahradí biomasa, plyn a tepelné čerpadlo. Ve všech vytápěných objektech budou zřízeny nové předávací stanice a dojde ke kompletní rekonstrukci teplovodních rozvodů k nim. Oblast školství je v regionu všeobecnou prioritou, do jejího rozvoje bude Jihočeský kraj v roce 2009 investovat i na dalších místech. Například v Jindřichově Hradci bude při zdejším gymnáziu vytvořeno nové vzdělávací centrum Nova Domus. Celková investovaná částka přesáhne 22 mil. Kč. Další důležitou oblastí je, stejně jako v ostatních krajích, doprava. Největší investicí v této sféře bude letos oprava silnice II/145 Husinec-Běleč. Na předfinancování této akce je již nyní vyčleněno 152,5 mil. Kč. Kromě dopravy je neméně důležitá i sociální sféra. Kraj již připravil 29 mil. Kč na investici do zřízení půdní vestavby a rekonstrukce jednoho z pavilonů Domova důchodců v Horní Plané. Zároveň se zde počítá s přípravou vedení teplé užitkové vody tak, aby celá akce probíhala koordinovaně a jednotlivé práce na sebe navazovaly.

Jihočeský kraj hodlá investovat peníze do škol. Cílem je snížení energetické náročnosti jejich budov, které jsou z velké části zastaralé. Ilustrační foto Jak uvedl jihočeský hejtman Jiří Zimola, jsou obecnými prioritami kraje právě rozvoj dopravy, školství, zdravotnictví a sociálních služeb. Těmto prioritám proto odpovídá i skladba největších investičních akcí. „Investice právě do těchto oblastí pomohou zkvalitnit život občanů našeho regionu, ale i všech, kteří jižní Čechy navštíví,“ potvrdil hejtman skutečnost, že nejde jen o prospěch pro jihočeské občany, ale i návštěvníky a turisty. K postupu plánování investic se vyjádřil i radní pro ekonomiku kraje Jaromír Slíva. „Při plánování investic a jejich realizaci se v maximální míře snažíme využívat potenciálu, který nám nabízí možnost financo-

vat rozvojové projekty z prostředků Evropské unie,“ sdělil. Dále dodal, že výsledkem této práce je skutečnost, že celá řada významných projektů, včetně výše uvedených, je spolufinacována právě z různých operačních programů. V souvislosti s tím dále uvedl Slíva skutečnost, že z důvodů předfinancování těchto investic má Jihočeský kraj na rok 2009 schválený schodkový rozpočet se zajištěním úhrady schodku prostřednictvím úvěrového a kontokorentního rámce ve výši 700 mil. Kč. Jihočeský hejtman se vyjádřil i ke vlivu současné hospodářské recese na dlouhodobý investiční plán. Uvedl, že naprostá většina inves-

tičních akcí je připravována dlouhodobě a kraj prozatím nemusel přistoupit u žádné z nich k přehodnocení. Vliv hospodářské krize či očekávání sníženého výběru daní se tedy doposud na investičních záměrech v kraji neprojevil. Podílí se na tom i skutečnost, že řada projektů je financována právě z prostředků Evropské unie, čímž je značně snížena jejich náchylnost na výkyvy naší ekonomiky. I v jižních Čechách jsou si však vědomi toho, že ani evropská ekonomika není nezranitelná. Ekonomická situace je průběžně sledována pro nutnost případného zásahu či reakce na negativní vliv hospodářské recese. Martin Ťopek

PLZEŇSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ • Plzeňská Škoda JS dříve Škoda Jaderné strojírenství, podepsala s firmou ČEZ miliardový kontrakt na údržbu jaderných elektráren Dukovany a Temelín. • Významného ocenění se dostalo ROP Jihozápad od EU Office České spořitelny v prosincovém vydání měsíčníku, podle kterého ROP Jihozápad vykázal nejlepší výsledky ze všech regionálních operačních programů v České republice. • Plzeňský kraj v roce 2009 opět vyhlásil „Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje“. V letošním roce je pro tento program vyčleněna částka z rozpočtu ve výši 70 milionů korun. • Centrální obvod Plzně vyčlenil na rok 2009 na investice 37 milionů korun. • Šumavský masokombinát Klatovy, který od počátku roku převzala plzeňská firma SPIN Plus, pokračuje prozatím v plné výrobě bez přerušení provozu. • V závěru února se v Měšťanské besedě v Plzni uskuteční 6. reprezentační ples Plzeňského kraje. Na jeho účastníky čeká „ples v opeře se vším, co patří na prkna, která znamenají svět“. Hejtmanka Emmerová a její kolegové budou v jednom kole 27. 2. od 20 hodin.

Investice č. 1: Klatovská nemocnice Na velké a významné investice se v letošním roce chystá i Plzeňský kraj. „Pro následující tři roky bude největší investicí výstavba klatovské nemocnice v rozsahu cca 1 miliardy Kč,“ přibližuje krajskou investici číslo jedna první náměstek hejtmanky Plzeňského kraje pro oblasti ekonomiky, majetku a neziskových organizací Milan Chovanec. K dalším projektům pak patří dopravní stavby, hlavními investicemi jsou obchvaty Klatov a Chanovic, dále výstavba chráněného území ve Stodě. Realizace všech těchto projektů započne podle slov náměstka v tomto roce s tím, že některé budou také v průběhu tohoto roku dokončeny, jiné se dokončí v roce příštím, a v případě klatovské nemocnice, jakožto největší krajské investice, se dokončení plánuje na rok 2011.

TÉMA V případě nemocnice v Klatovech se přitom nejedná o rekonstrukci či přístavbu nových pavilonů. Kraj hodlá v současném areálu vybudovat zcela nový monoblok. Do něj budou shromážděny téměř veškeré současné provozy, zároveň poplynou investiční prostředky i do nového přístrojového vybavení. Celá akce je plánována na necelé tři roky. Letos se počítá se zahájením stavby monobloku, výstavbou parkovacího domu s kapacitou 200 míst a rekonstrukcí technického provozu. Do něj spadají inženýrské sítě, zdroje energie a další technické zázemí, nutné pro provoz nemocnice. Jenom letošní práce si tak vyžádají kolem 300 mil. Kč z plánované miliardy. V klatovské ne-

mocnici se však letos nebude investovat jen do stavby nové budovy. V loňském roce zde proběhl audit, z něhož vyplynulo, které přístroje je možné přesunout ze starého areálu, a které je třeba zakoupit nové. Z těch, kterými je třeba nemocnici dovybavit, jsou nejnákladnějšími položkami magnetická resonance za cca 80 mil. Kč a Gamma kamera za 23 mil. Dále může nemocnice počítat s novým operačním vybavením pro laparoskopii a endoskopii za celkem 44 mil. Kč a také 350 nových lůžek spolyká přibližně 10 mil. korun. „Všechny tyto projekty jsou financovány za podpory z fondů Evropské unie, takzvaného ROPu. O peníze na výstavbu klatovské nemocnice budeme teprve žádat a v případě, že nebudeme úspěšní, bude tato stavba plně financována z rozpočtu Plzeňského kraje,“ dodává náměstek Chovanec. K realizaci dopravních projektů uvedl náměstek hejtmana,

Obří investici v rozsahu jedné miliardy korun má v plánu Plzeňský kraj, který chce v klatovské nemocnici vybudovat zbrusu nový monoblok. foto: Nemocnice Klatovy že jsou vybírány dle požadavků Správy a údržby silnic. Kritériem jsou havarijní stavy či neuspokojivé dopravní situace, přednostně jsou také uspokojovány ty akce, které se daří hradit z operačních programů, mezi které patří právě zmíněné obchvaty Klatov a Chanovic. Také do oblasti kultury poplyne v Plzeňském kraji nemálo prostředků. Kraj má celkem 13 příspěvkových organizací, přičemž každá z nich obdrží pro své investiční záměry 5 až 10 mil. Kč. Jednou z největších akcí kraje pak je rekon-

strukce Studijní a vědecké knihovny. Již v loňském roce se podařilo zpřístupnit nové prostory v budově knihovny veřejnosti přestěhováním depozitářů a konzervátorských dílen. Pro tyto provozy byly za 80 mil. Kč zbudovány nové prostory a i v letošním roce se počítá s tímto trendem, tedy využitím hlavní budovy knihovny veřejností. Celkem 16 mil. Kč tak letos poplyne do pokračování rekonstrukce hlavní budovy. Dále kraj hodlá investovat 11 mil. Kč do rekonstrukce domu Jindřicha Jindřicha v

Domažlicích. Plzeňský kraj získal objekt od města Domažlice a obnova budovy přinese návštěvníkům nejen nové expozice, ale i výstavní síň a pro pracovníky muzea nové restaurátorské dílny a depozitáře. Muzeum Šumavy může v letošním roce počítat s nově zrekonstruovanou pobočkou v Kašperských Horách. Investice, která si klade za cíl zvýšení turistické atraktivnosti regionu, si vyžádá celkové náklady 8 mil. korun. Jana Bartošová a Martin Ťopek

KARLOVARSKÝ KRAJ

KN | únor 2009 |

STRUČNĚ A JASNĚ

Kraj letos bude mohutně investovat Letošní rok se v Karlovarském kraji ponese v duchu významných investic. Ty nejdůležitější poputují do zdravotnictví, školství a dopravní infrastruktury. Většina z nich bude spolufinancována z fondů EU a kraj si od nich slibuje zlepšení své ekonomické situace a přiblížení své úrovně úrovni nejvyspělejších a nejbohatších krajů země.

TÉMA „Z připravovaných investic patří mezi největší stavba centrálního vstupu nemocnice v Karlových Varech za 500 milionů korun, která

zásadním způsobem zvýší komfort pacientů, další velkou investicí je vybudování páteřní cyklostezky, která má stát dle odhadů 140 milionů korun. Chceme tak zatraktivnit kraj pro co největší množství turistů a současně zlepšit sportovní možnosti pro občany Karlovarského kraje. Významné jsou také

investice do školství, kde plánujeme výstavbu Centra technického vzdělávání v Ostrově nebo modernizaci Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově. Významné jsou také plánované investice do stavby a údržby silnic druhé a třetí třídy, které představují částku ve výši bezmála 787 milionů korun,“ přibližuje plány kraje hejtman Josef Novotný. Podle karlovarského hejtmana jsou takovéto investice důležité z mnoha důvodů. „Cílem kraje je, aby svými investicemi, které jsou převážně spolufinancovány z fon-

dů EU, pomohl zlepšit jeho ekonomickou situaci. Důležitým cílem je také přiblížení úrovně našeho kraje těm nejvyspělejším a nejbohatším krajům ČR a tedy zlepšení životních podmínek našich obyvatel. Investice kraje jsou směřovány v první řadě do oblastí, které má kraj ve své působnosti. Nejvýznamnějšími jsou investice do zdravotnictví, školství a dopravní infrastruktury. Všechno jsou to oblasti, které mají přímý vliv na kvalitu života občanů kraje,“ upřesňuje hejtman Novotný. Letošní rok se však také nese v

Na významné finanční prostředky se letos může těšit zdravotnictví v Karlovarském kraji.

9

Ilustrační foto

duchu ekonomické krize, která by mohla krajské investice negativně ovlivnit. „Ekonomická krize bude podle mého názoru i názorů dnes už většiny ekonomických odborníků hlubší, než se původně čekalo. Náš kraj je ekonomickou krizí ohrožen více, než je tomu u krajů jiných. V Karlovarském kraji totiž převažují tradiční obory jako sklářství, porcelánky, hotelové a restaurační služby, významný podíl má také těžce postižený automobilový průmysl. Karlovarský kraj má již nyní nadprůměrnou nezaměstnanost a jedny z nejnižších platů. Proto se vedení kraje snaží a bude snažit v rámci možností, které má k dispozici, situaci zlepšit,“ říká k tomuto problému hejtman Novotný. Nemyslí si však, že by krize zásadně negativně ovlivnila investice krajů. „Například vedení Karlovarského kraje investice pro tento rok výrazně zvýšilo. Na financování investic totiž využíváme ve velké míře prostředků z fondů EU, jejichž výše se krize nijak nedotýká. Navíc posílením investiční aktivity kraje se snažíme následky krize co nejvíce zmírnit. Investice znamenají práci a podporu občanům kraje,“ vysvětluje hejtman. Karlovarský kraj se podle slov hejtmana Novotného snaží prostředky z fondů EU čerpat v maximální možné míře. „Zvýšení prostředků na spolufinancování projektů nám pomáhá tento cíl dosáhnout,“ doplňuje hejtman. Jana Bartošová

• Karlovarský kraj i obce usilují o další evropské peníze. Celkem 43 žádosti o dotace z Regionálního operačního programu Severozápad předložili žadatelé v rámci 4. výzvy, která skončila 22. ledna. • Údržba silnic Karlovarského kraje zprovoznila pracoviště na Božím Daru. Společnost nechala přestavět budovu na provozní zázemí pro silničáře s novými garážemi pro vozidla zimní a letní údržby. Vznikly zde i čtyři apartmány Cestář, které si mohou pronajmout turisté. • Pět tisícovek lahví minerálky odmítlo od Karlovarských minerálních vod Mattoni vedení kraje. Hejtman Novotný odmítnutí daru vysvětlil tím, že by pak vedení kraje muselo být ke společnosti vstřícnější, což podle něj není rozumné a spravedlivé. • Více než sedmdesát tisíc pasažérů bylo v loňském roce odbaveno na Letišti Karlovy Vary. Je to meziroční nárůst o téměř 17 procent. Nejvíce cestujících tady využívá služeb ČSA a Aeroflotu, následují společnost Travel Service a Karthago Airlines. • V co možná nejkratším čase chce Karlovarský kraj otevřít lékárny v Chebu a Sokolově, jejich provozovatelem má být Karlovarská krajská nemocnice. Důvodem je skutečnost, že možnost nechat za sebe krajem zaplatit poplatky z položky na receptu mají zatím pouze pacienti v ústavní lékárně v areálu karlovarské nemocnice.

ÚSTECKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ

Investice půjdou do dopravy i na turistický ruch

• Do dvou let by měla na území kraje vznikout tři nová výjezdová stanoviště záchranky. Pětadvacet milionů by mělo stát stanoviště v Rumburku, devatenáct milionů v Děčíně, výše investic do stanoviště v Roudnici nad Labem bude známá až po výsledku jednání s městem o koupi pozemku. Stavby bude financovat Ústecký kraj.

Je zřejmé, že i v Ústeckém kraji jsou podobné priority, jako v ostatních krajích České republiky. Tedy investice do dopravní infrastruktury, nemocnic a stále citelnější trend podpory cestovního ruchu.

TÉMA Ústecký kraj se přesto snaží investovat do všech oblastí veřejné správy. Alespoň to zdůraznil radní za investice a majetek René Budjač z ODS. „Jako každý rok máme samozřejmě plán investic pro všechny odbory kraje. Ty největší akce, které budou financovány z Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad, však lze najít v oblasti dopravy.“ Že jde o logický fakt je zřejmé, vždyť i v Ústeckém kraji i nadále zůstává celá řada silnic, které jsou v téměř zoufalém stavu. Proto kraj bude i v dalších letech pokračovat v největších investicích do dopravy i díky možnosti čerpání financí z fondů Evropské unie, které jsou vůči dopravní infrastruktuře obzvlášť štědré. Podle radního Budjače lze rozdělit současné projekty v oblasti dopravní infrastruktury na dvě skupiny. Jsou to především projekty, na které má kraj již smluvní závazky, protože je nové vedení převzalo od toho minulého, ale také akce, které kraj plánuje v tomto a dalších

letech. Za největší investiční akce kraje Budjač označuje projekty rekonstrukce čtyř silnic za více než 733 miliony korun. „I tyto akce plánujeme s pomocí dotace z Evropské unie. Zároveň ovšem připravujeme na desítky dalších projektů v celkové hodnotě překračující 4 miliardy korun.“ Od roku 2004 přitom roste i částka kraje, která sice není přímou investicí, ale pro dopravní infrastrukturu je zásadní, protože je určená na běžnou údržbu silnic. V loňském roce kraj na údržby silnic vydal téměř 400 milionů korun. To je přibližně o 250 milionů korun více než v roce 2004. Kraj se při plánování investic snaží navazovat na tradici úspěšných projektů spolufinancovaných Evropskou unií, které zrealizoval v minulých letech. Jde například o lodní přístaviště Marina v Píšťanech, objekt ekologického zpracování autovraků v Mostě, podpory propagačních aktivit zoologických zahrad a dalších subjektů, nevyjímaje Ústecký kraj, dále např. Středisko venkovské turistiky v Blatně na Chomutovsku, soubor rekreačních objektů v Doubici a mnoho dalších.

Kraj chce pokračovat ve výstavbě cyklostezky Labe. Ústecký kraj chce při budoucím investování myslet i na další oblasti veřejné správy. Všeobecným trendem je stoupající objem prostředků investovaných do podpory cestovního ruchu. Ani Ústecký kraj, který se prezentuje jako kraj vhodný k trávení volného času, nechce zůstat pozadu. V současném roce proto hodlá investovat například do propagačních materiálů či výstavby nových cyklostezek. Právě cyklostezky jsou jedním z velkých projektů kraje, který kraj chystá opět za podpory ROP Severozápad.

Cílem projektu je propojit a dokončit některé chybějící části stávající cyklostezky podél Labe na Děčínsku, Ústecku a Litoměřicku. Projekt je o to zajímavější, že plánovaná cyklostezka podél Labe se má stát součástí mezinárodní cyklistické trasy, která má v budoucnu spojit Hamburk s Vídní. V kraji již je část trasy hotová, zbytek by měl být dokončen zhruba do roku 2012. Na celkové dobudování asi 45 kilometrů cyklostezky, která podél Labe povede od německé hranice až do středních Čech, je třeba zhruba 300 mil. korun.

Ilustrační foto Evropská unie by měla uhradit 85 procent. Všechny projekty, které kraj chystá, však podléhají aktuální finanční situaci kraje. Odborníci totiž přepokládají, že veškeré rozpočty se budou potýkat s menší daňovou výtěžností kvůli finanční krizi. Obavy potvrzuje i radní René Budjač. „Investice jsou naplánované a rozhodně to není tak, že bychom chtěli od něčeho couvat. Nicméně všichni víme, že investice jsou nejrychlejší peníze a nikdo nemůže úplně předpovědět, co přesně bude za několik měsíců.“ Filip Appl

• Motivovat studenty v učilištích zřizovaných krajem, to je cíl připravovaných dotačních programů. „Žáci z řemeslných oborů budou mít možnost, pokud budou mít vynikající prospěch a žádné neomluvené hodiny, získat za tři roky studia významnou finanční částku. Připravujeme také projekt finanční podpory středoškolákům, kteří do škol dojíždějí,“ řekla hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová. Oba programy by měly začít fungovat už od počátku příštího školního roku. • O vstupu do průmyslové zóny Triangle jednají s krajem tři firmy. Podle informací z posledního jednání krajského zastupitelstva jde o jednu českou a dvě zahraniční společnosti, které jsou z oboru sklářství, výroby solárních panelů a speciální keramiky. Pro investory zbývá v zóně Triangle volných ještě cca tři sta hektarů.

10

KN | únor 2009 |

ČESKÁ REPUBLIKA

Primátoři požadují zjednodušení evropských fondů Jsou evropské fondy úplatkem eurobyrokratů v Bruselu vůči obyvatelům obcí v jednotlivých koutech Evropy? Jsou starostové spokojeni s možnostmi čerpání strukturálních fondů? Zohledňuje evropská kohezní politika potřeby velkých měst? Nezapomínáme na evropský venkov? To byly otázky, které na konferenci European Urban Day (Evropský den měst) počátkem února diskutovali zástupci samospráv a odborné veřejnosti s ministrem pro místní rozvoj Cyrilem Svobodou, zodpovědnou komisařkou Danutou Hübner a poslanci Evropského parlamentu. Podpora rozvoje měst, tzv. městská dimenze kohezní politiky, je jednou z evropských priorit. V období 2007-2013 jsou potřeby měst 27 členských států Evropské unie řešeny ve 316 operačních programech financovaných z Evropského regionálního rozvojového fondu. Na investice do inovací, podpory konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje evropských měst je vyčleněno 30 miliard eur. Komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübner na konferenci uvedla: „Investice evropské kohezní politiky jsou klíčové pro podporu ekonomického růstu a tvorbu nových pracovních míst ve městech. Městská dimenze je obzvláště klíčová při současné krizi, protože politiky rozvíjené ve městech mají dopady na přiléhající území, kraje a často celé státy.“ Komisařka zdů-

raznila potřebu integrovaného přístupu k rozvoji měst a upozornila na potřebu partnerství při řešení problémů ve městech. Ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda upozornil, že síť evropských měst je nerovnoměrná a není tak možné prosazovat unifikovaná řešení. Ocenil, že právě za českého předsednictví v Evropské unii se města snaží vyvolat diskusi, zda jde evropská kohezní politika správným směrem. Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR a poslanec Evropského parlamentu, který konferenci inicioval, upozornil na skutečnost, že se evropská politika často vzdaluje reálným potřebám měst. „Neustále hovoříme o principech, prioritách a cílech a zapomínáme na skutečné problémy, které musí primátoři a starostové řešit. Český systém tvořený 24 operační-

Stát mimořádně přispěje na krajské železnice Stát zřejmě letos mimořádně přispěje krajům na financování regionální železniční dopravy. Prohlásil to ministr dopravy Petr Bendl. Podle Českých drah (ČD) chybí na krajské vlaky 3,2 miliardy korun. Ministr však zdůraznil, že půjde o jednorázovou injekci, která se nebude v budoucnu opakovat. „Dopředu říkám, že je to mimořádné, příští rok už si kraje musejí poradit samy,“ řekl. Finanční příspěvek je podle něj jedním z nástrojů, jak v době krize podpořit mobilitu lidí. Peníze však bude muset ministr dopravy vymámit z ministra financí Miroslava Kalouska. Oba již prý o problému mluvili. „On sám tuší, že jiná cesta není,“ řekl Petr Bendl.

Danuta Hübner a Oldřich Vlasák. mi programy je nejenom pro města, ale i pro podnikatele a neziskové organizace mimořádně administrativně složitý a zatěžující. Získávání evropských fondů je náročné, o evropské peníze je třeba nejprve požádat, avšak zájemci je dostanou

zpětně až po realizaci projektů a jejich důkladném auditu a certifikaci, což většinou trvá několik měsíců, někdy i let. Je proto potřeba hledat konkrétní cesty, jak celý systém zásadně zjednodušit,“ řekl Oldřich Vlasák. (kp)

Přehlídka turistických možností Pardubického kraje na veletrhu Holiday World

Příští rok se však podobná pomoc státu nebude opakovat. Jednou z cest podle ministra dopravy je, aby si kraje objednávaly pouze takový objem železniční dopravy, na jaký mají peníze. Musejí také důsledně zvažovat, zda objednají autobusy či vlaky, nebo zda na krajské lokálky pustí konkurenci Českých drah. Ztrátu z krajů dráhy do roku 2007 financovaly ze zisků nákladní dopravy, která se však předloni v prosinci oddělila do samostatné dceřiné společnosti. Za loňský rok je tak poprvé možné jasně vyčíslit náklady a ztráty z provozu osobních vlaků. Zajištění dopravy v krajích stálo loni podnik skoro 11 miliard korun. Krajské úřady přispěly téměř pěti miliardami a cestující zaplatili za jízdenky necelé tři miliardy korun. Ztráta z provozu krajských „osobáků“ a lokálek tak činí za loňský rok více než tři miliardy. Generální ředitel ČD Petr Žaluda se snaží prosadit větší příspěvek z veřejných rozpočtů, neboť dráhy podle něj trpí dlouhodobou „podfinancovaností“. Kraje jsou ochotny na letošek navýšit svůj příspěvek o šest procent, tedy o loňskou průměrnou inflaci. (mdcr)

Pomoc obnově lesů po kalamitách Od 10. března a podle zpřesněných pravidel Programu rozvoje venkova mohou žadatelé předkládat projekty v rámci opatření „Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenské funkce lesů“. Podstatou konkretizace pravidel je snížení maximálních požadovaných výdajů na projekt. Nově bude za způsobilý výdaj považováno zpracování dřevní hmoty, soustřeďování klestu a jeho likvidace pro porosty do čtyřiceti let věku. Úprava také stanovuje nové mezní hodnoty, od kterých se poškození porostu považuje za kalamitu. Příjem žádostí pro opatření Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů bude probíhat v termínu od 10. 3. do 31. 3. 2009 do 13.00 hodin na příslušných regionálních odborech Státního zemědělského intervenčního fondu. Úplné znění Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007 – 2013, je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese ministerstva zemědělství www.mze.cz (rubrika Podpora z EU a národní dotace, podrubrika Program rozvoje venkova, podrubrika Opatření Programu rozvoje venkova, osa II) a rovněž na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz v sekci Program rozvoje venkova. Turistické oblasti, města i podnikatelé z území Pardubického kraje se prezentovali společnou expozicí na významném veletrhu cestovního ruchu Holiday World v Praze ve dnech 5. – 8. února. Nabízeli návštěvníkům veletrhu alternativy trávení volného času v Pardubickém kraji. Dotazy návštěvníků často směřovaly k aktivní turistice, zájem byl především o cykloturistiku a hippoturistiku. Jinou skupinou návštěvníků jsou bezesporu milovníci památek a kultury, kteří si v Pardubickém kraji rozhodně přijdou na své. Atraktivní nabídkou se zde prezentovala oblast Českomoravské pomezí se svojí architektonickou perlou Litomyšlí, rodištěm Bohuslava Martinů Poličkou nebo Moravskou Třebovou se svým renesančním zámkem a vyhledávanou mučírnou. Z Moravské Třebové přijel i kat, který se na stánku staral o pobavení přihlížejících. Velký zájem vzbuzovaly tradiční krajové produkty – perník z Pardubic, medovina z Hlinska či pardubické pivo Pernštejn. Prezentace na veletrhu splnila očekávání a rozhodně přispěje k vyšší návštěvnosti Pardubického kraje. Účast kraje na veletrhu Holiday World připravila a koordinovala Destinační společnost Východní Čechy. (kp) PREZENTACE

Toužíte prožít něco neobvyklého? Chcete si zpříjemnit dovolenou či výlet? Trávíte rádi svůj volný čas aktivně? Proč jezdit daleko, když Česká republika skýtá širokou škálu možností aktivního vyžití. Vodítkem, jak prožít něco zajímavého, vám v kteroukoliv roční dobu budou stránky Kudy z nudy, projekt České centrály cestovního ruchu – CzechTourism.

www.kudyznudy.cz

Hlavní změna spočívá ve snížení maximálních způsobilých výdajů na projekt, tedy výdajů, které budou žadateli na jeden projekt proplaceny. Ze způsobilých výdajů bylo vypuštěno DPH v souladu s čl. 71 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 a věcné plnění. Nově bude za způsobilý výdaj považováno zpracování dřevní hmoty, soustřeďování klestu a jeho likvidace pro porosty do 40 let věku. Nově byly stanoveny mezní hodnoty, od kterých se poškození porostu považuje za kalamitu. (mze)

LIBERECKÝ KRAJ

KN | únor 2009 |

STRUČNĚ A JASNĚ

Letos 590 milionů do dopravy

• Hejtman Stanislav Eichler chce jednat s ministry, poslanci a senátory o podpoře zákonodárné iniciativy Libereckého kraje, který už v září 2007 předložil novelu zákona o soudech. Svou návštěvou liberecké pobočky krajského soudu se přesvědčil, že by prakticky nic nebránilo tomu, aby se pobočka stala samostatným krajským soudem. O změny v této oblasti se zasazují všechny „neplnohodnotné“ kraje.

Na investice půjde v letošním roce z Fondu investic Libereckého kraje 42,6 milionů korun. Je to snížení o téměř 150 milionů korun oproti loňskému roku. To měl totiž kraj ve Fondu investic přibližně 191 milionů. Na spolufinancování projektů z Operačního projektu Životní prostředí je potom naplánováno 80 milionů korun.

TÉMA Nicméně to jsou pouze údaje, které neobsahují předpokládané investice do dopravní infrastruktury, která je zásadním investičním polem pro všechny kraje České republiky. Finance do této oblasti se v současné době odhadují na 590 milionů korun. Za ty se budou nejen rekonstruovat a opravovat krajské silnice, ale také splácet úvěr a investovat do projektů, spolufinancovaných Evropskou unií. A jaké investiční akce v oblasti dopravní infrastruktury tedy kraj čekají? „Kraj v tomto roce chystá hned několik investic do dopravy. Zásadní jsou samozřejmě rekonstrukce silnic. Ty budou také financovány s pomocí Evropské unie v Regionálním operačním programu a příhraničních operačních programech,“ řekl Krajským novinám hejtman Libereckého kraje Stanislav Eichler. Kraj tak pokračuje v trendu z minulého roku, kdy zahájil 11 staveb s celkovými náklady ve

výši 308 milionů korun. „V letošním roce, kromě výše uvedených rozestavěných akcí, bude zahájeno v rámci programu ROP dalších 15 staveb v celkovém finančním objemu 406 milionů korun. Mezi největší patří rekonstrukce silnice z Českého Dubu do Boskovic nad Mohelkou nebo silnice Osečná – Křižany. V rámci příhraničního programu Cíl 3 bude provedena rekonstrukce silnice Rokatnice nad Jizerou – Vítkovic,“ dodal hejtman. Mimo resort dopravy čeká kraj jedna zásadní, a jak dodává hejtman Eichler, největší investiční akce. „Tou bude v tomto roce realizace projektů Operačního programu Životní prostředí. Konkrétně projekt Zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov u sedmi příspěvkových organizací resortu školství, zřizovaných Libereckým krajem,“ řekl hejtman. Objem finančních prostředků, investovaných do tohoto projektu dosáhne 170 milionů korun. V loňském roce přitom investičních akcí kraj zrealizoval více. Konkrétně jde o tři zásadní: Statické podchycení a

11

• Liberecký kraj chce co nejvíce potlačit alkohol za volantem. Proto i pro letošní rok počítá s takzvanými Víkendy bez tolerance, pravidelnými akcemi pořádanými ve spolupráci s policií. Tu ve větší míře navázal už loni, kdy podobných víkendů bylo uskutečněno sedm a kontrolou prošlo téměř tisíc vozidel.

Investice do krajských silnic bude Liberecký kraj financovat s pomocí evropských peněz. stabilizace budovy Gymnázia F. X. Šaldy v Liberci v objemu cca 28 milionů korun, Technicko-technologická inovace tepelného hospodářství u vybraných průmyslových objektů v majetku kraje v objemu cca 27 milionů korun a investiční akce Modernizace a dostavba areálu Střední školy Lomnice nad Popelkou v objemu cca 25 milionů korun. V oblasti investic do komunikací se jednalo například

v rámci příhraničních Operačních programů o propojení kraje směrem k hranicím s SRN v objemu 35 mil Kč. V loňském roce bylo také opraveno 29 úseků silnic ve finančním rozsahu 156 mil Kč z úvěru kraje, pro letošní rok zůstává objem přibližně 25 milionů korun. Jisté obavy projevují představitelé krajů ze stávající hospodářské krize. Byť se zatím krize neprojevila na hospodaření

Ilustrační foto

krajů přímo, hejtmani přiznávají, že vlastně ani sami příliš nevědí, jaké dopady bude na kraje mít. „Vzhledem k tomu, že příjmy kraje jsou příjmy daňovými, může se stát, že v průběhu roku bude alokace snížena jako reakce na případné nižší výnosy. Zřejmě tedy do investic krize zasáhne, ale zatím nelze přesně odhadnout jakým způsobem a jak hluboce se projeví,“ potvrdil Eichler. Filip Appl

• Nejvyšší kontrolní úřad odhalil nejasnosti ve financování staveb v rámci příprav lyžařského mistrovství světa a podal na město Liberec a na Technickou univerzitu v Liberci trestní oznámení. Podezírá je z podvodu a dalších trestných činů. Kontroloři NKÚ prošli účetnictví od října 2007 do listopadu 2008. Liberecký primátor Kittner odmítá, že by město zákon porušovalo. • Liberecký kraj shání peníze na opravu Ještědu. Teprve poté, až prostředky, které se mohou pohybovat v řádu desítek milionů korun, získá, hodlá horský hotel s vysílačem od radiokomunikací koupit. Vicehejtmanka Lidie Vajnerová v této souvislosti kritizovala předchozí vedení kraje, které podle ní nechalo sice v rozpočtu rezervu na nákup, o prostředky na opravy se ale prý nijak nestaralo.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Na investice čtvrtina rozpočtu

STRUČNĚ A JASNĚ • Po blokádě v lednu zopakovalo v únoru občanské sdružení Za obchvat České Skalice akci, při které desítky obyvatel města přecházely v uzavřeném hadu tři přechody na Husově náměstí. Tím opět zcela zastavily provoz. O obchvatu by se mělo hovořit na jednání krajského zastupitelstva v polovině března.

Královéhradecký kraj bude letos investovat nemalé finanční prostředky nejen do dopravní infrastruktury, ale také například do sociální oblasti. Kraji přitom pomůžou zásadní finance ze strukturálních fondů Evropské unie. Nejzásadnější oblastí však skutečně zůstává doprava. To Krajským novinám sdělil také radní pro oblast ekonomiky Josef Táborský. „Kraj chce maximálně využívat finance z Evropské unie. Nejvýznamnější oblastí, do které půjdou peníze, je přitom dopravní infrastruktura,“ řekl Táborský. „Velmi důležité jsou ovšem také projekty na podporu rozvoje měst a obcí, životního prostředí, sociálních služeb či zdravotnictví.“

TÉMA Podle Táborského by krajský rozpočet měl být přírůstový a pod veřejnou kontrolou a investice by měly dosahovat přibližně 25 procent z rozpočtu. Do oprav krajských silnic kraj za poslední čtyři roky investoval více než 1,5 miliardy korun. To je zdaleka nejvíc ze všech oblastí rozpočtu. V dalších letech hodlá kraj výdaje na dopravní infrastrukturu zachovat přibližně stejné a posílit i ostatní oblasti. Do roku 2013 chce kraj dát na opravy skoro čtyř tisíc kilometrů silnic z vlastních zdrojů téměř 1,3 miliardy korun. Kraj tak pokračuje v úspěšném realizování projektů spolufinancovaných Evropskou unií. Jenom během loňského roku se silnice v kraji dočkaly rekonstrukcí za více než 680 milionů korun. Mezi největší projekty patřila například rekonstrukce průtahu Dolním Přímem za 60 milionů korun, opravy silnice na Vrchlabsku za 75 milio-

• Dvoudenní návštěvu Hradce Králové absolvoval velvyslanec Mexika v ČR José Luis Bernal Rodríguez. Tady mimo jiných jednal s hejtmanem Lubomírem Francem o možnostech spolupráce podniků z Královéhradeckého kraje a z Mexika. Kdo ví, třeba se pod Krkonošemi sombréra ujmou.

nů korun či rekonstrukce několika mostů. Finanční účast Evropské unie tvořilo celkem 275 milionů korun. V letošním roce chce kraj v započatém trendu pokračovat. „

i,“ řekl královéhradecký hejtman Lubomír Franc. V oblasti dopravní infrastruktury kraj vydá peníze na rekonstrukce dalších menších komunikací, protihluková opatření či opravu a údržbu mostů. Kraj by mohl investovat například i do obchvatu České Skalice, který prozatím staví z vlastních prostředků stát. Naznačil to hejtman Franc. „Obchvat musí začít sloužit řidičům a ulevit obyvatelům tohoto města od nadměrné dopravy do konce letošního roku. V krajním případě

Pokročit by se letos mělo i s dálnicí D11, které chybí už jen pár kilometrů k Hradci Králové. je kraj ochoten finančně přispět na výstavbu komunikace, která by obchvat dokončila,“ řekl. Další rekordní peníze z Evropské unie kraj obdržel pro sociální oblast a oblast vzdělávání. V následujících letech má totiž kraj přerozdělit 850 milionů korun. „Královéhradecký kraj tyto finance rozděluje v současném programovém období, které potrvá až do roku 2013, prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkuren-

ceschopnost. Díky dotacím je možné realizovat projekty, které zlepšují vzdělávání žáků i další profesní růst učitelů,“ řekl Lubomír Franc. To jsou však finance pro projekty organizací, které v kraji působí. Sám Královéhradecký kraj získal z fondů Evropské unie a státního rozpočtu zhruba 270 milionů korun, a to na oblast sociální prevence. A kam peníze půjdou? Kraj chce investovat především do zajištění poskytování služeb, které

foto: redakce

pomáhají sociálně vyloučeným osobám zapojit se do ekonomického, sociálního a kulturního života společnosti. „Výběr sociálních služeb a jejich cílových skupin odráží potřeby kraje, které vyplývají z jeho plánu rozvoje sociálních služeb,“ řekl radní kraje pro sociální oblast Miroslav Uchytil a dodal, že projektu jde zejména o návrat a postupné umísťování sociálně slabých osob na trh práce. Filip Appl

• Na začátku února začal v Oblastní nemocnici Náchod sloužit první babybox Královéhradeckého kraje. Zařízení je umístěno přímo na budově nemocnice. Náklady na jeho zřízení činily zhruba čtvrt milionu, hradilo je občanské sdružení Babybox pro odložené děti – Statim. • Do úřadu Královéhradeckého kraje, který byl dokončen předloni a kraj celkově vyjde na více než 1,5 miliardy korun, zatéká. Na počátku února se objevila voda kapající ze stropu, provlhlé archivy a nebezpečná elektroinstalace. Opravy by podle odhadů měly stát v řádech milionů korun. Kraj bude dílo reklamovat.

12

PREZENTACE

KN | únor 2009 |

Eurocentrum Olomouc telé, potenciální žadatelé o granty poskytované z evropských zdrojů nebo uchazeči o práci a zájemci o studium v zemích Evropské unie.

Eurocentrum Olomouc, stejně jako Eurocentra v dalších krajských městech, je informační místo, které zřizuje Úřad vlády ČR. Eurocentrum poskytuje informace o Evropské unii široké i odborné veřejnosti, nabízí informační materiály, pořádá semináře, konference a přednášky pro zájemce o hlubší poznání Evropské unie a aspektů členství České republiky v EU. Eurocentrum Olomouc bylo zřízeno v září 2006. Za dva a půl roku existence evidují jeho pracovníci přibližně 3500 dotazů od zájemců o informace o EU. Služeb Eurocentra využívají lidé všech věkových kategorií. Nejčastějšími návštěvníky jsou studenti středních a vysokých škol, žáci druhého stupně základních škol, pedagogové, podnika-

Ze statistik Eurocentra vyplývá, že veřejnost nejvíce zajímají informační zdroje o EU, dále pak možnosti práce, studia a cestování v Evropě a možnosti financování z fondů a programů EU. Studenty nejvíce zajímá, za jakých podmínek mohou studovat na univerzitách v zemích EU, jaké studijní a vzdělávací programy existují, nebo jaké možnosti stáží jsou v rámci Evropských institucí nabízeny. Obecně poptávanými jsou témata související s přistoupením České republiky do Schengenu, rozšiřováním členské základny Evropské unie nebo očekávané dopady přijetí společné měny euro v ČR. Množí se však také dotazy týkající se právě probíhajícího českého předsednictví v Evropské unii. Eurocentrum aktivně spolupracuje s některými regionálními institucemi, které komunikují evropská témata. Z těch nejdůležitějších jmenujme EuropeDirect Olomouc, Zastoupení Olomouckého kraje v

Bruselu, Eures Olomouc nebo Univerzitu Palackého v Olomouci. Pro lepší představu o našich aktivitách bychom vám rádi představili některé nedávno uskutečněné akce. V průběhu měsíce února proběhl v prostorách Zasedacího sálu Magistrátu města Olomouce již druhý ročník veletrhu komunitárních programů s názvem „Jak úspěšně žádat o finanční prostředky z Evropské komise?“. Veletrh seznámil veřejnost s problematikou čerpání dotací z programů, které vypisuje Evropská komise. Veletrh podpořil Olomoucký kraj a EuropeDirect Olomouc. Dne 20. února 2009 uspořádalo Eurocentrum Olomouc a Střední odborná škola podnikání a obchodu v Prostějově přednášku poslance Evropského parlamentu Ing. Jana Březiny s názvem Chráněné označení původu a chráněné zeměpisné označení v Evropské unii. V nejbližší době pro vás chystáme seminář „Fondy EHP/ Norska - Fond pro podporu spolupráce škol mezi ČR a Norskem, Islan-

dem a Lichtenštejnskem“, který proběhne dne 3. března 2009 od 10 hod. v Zasedacím sále Magistrátu města Olomouce. Tento fond komplexně představí koordinátorky fondů EHP/ Norska Mgr. Kateřina Šíchová a Ing. Jitka Šťastná. V rámci semináře budou představeny i

konkrétní podpořené projekty. Kompletní přehled akcí Eurocentra Olomouc naleznete na webových stránkách www.euroskop.cz/657/ sekce/eurocentrum-olomouc/. Základní informace a kontakty: Adresa: Biskupské nám. 1, 771 11,

Olomouc (budova Knihovny Univerzity Palackého). Otevírací doba: Po - Pá 8.30 - 17.00 (polední přestávka 12.00 - 12.30) E-mail:[email protected] nebo [email protected] Telefon: 585 631 250 / 251 Fax: 585 631 252

Dopřejte si jarní elixír vůní a barev v České republice Zapomeňte na kožichy, krátké dny a lezavou zimu. Možná to tak zatím nevypadá, ale přípravy na letošní explozi barev a vůní už začaly. Chcete být u toho, když se rozvoní stromy zahalené v plášti květů a ve vzduchu bude konečně cítit příslib teplých dnů? Dopřejte si osvěžující jarní elixír v České republice třeba o Velikonocích (12.–13. 4.). Kromě rozkvetlé přírody vás čekají speciální dobroty a nezbedné velikonoční tradice. Velikonoční trhy Největší velikonoční trhy se konají na Staroměstském a Václavském náměstí v Praze. Od 28. 3. do 19. 4. 2009 zde vyroste velikonoční městečko s desítkami prodejních stánků. Jaro tu připomíná nejen nabízený sortiment, ale i dekorace. Jejich symbolem bude dvanáctimetrová bříza na Staroměstském náměstí vyzdobená stovkami barevných vajíček a pentlí. Děti si tu budou moci vyzkoušet pletení pomlázek a přípravu ozdob v dětské dílničce, kde bude také loutkové divadlo. Během pašijového týdne ochutnají návštěvníci tradiční velikonoční laskominy – beránka, jidáše s medem, mazance nebo jarní zeleninovou polévku. Ladit slavnostní náladu na velikonočních trzích můžete také: v Kroměříži (www.mesto-kromeriz.cz) 3. 4. 2009 v Uherském Hradišti(www.uherske-hradiste.cz) 11. 4. 2009, v Telči(www.telc.eu) 4. 4. 2009. Svátky jara na hradech a zámcích Na jaře se probouzí ze zimního spánku také hrady a zámky. Prvního dubna začíná turistická sezona

a vzácné interiéry opět ožívají návštěvnickým ruchem. Na mnoha místech chystají také velikonoční jarmarky a výstavy. Hrad Křivoklát např. pozve do svých prostor divadelníky a hudebníky, aby pobavili diváky velikonočního jarmarku od 11. do 13. 4. 2009. Na českých hradech a zámcích ještě uvidíte: velikonoční výstavu na hradě Helfštýn (www. helfstyn.cz) od 4. do 26. 4. 2009, velikonoční trhy na Sychrově (www.zamek-sychrov.cz) 4.–5. 4. 2009, velikonoční jarmark s ukázkami řemesel na Slezskoostravském hradě v Ostravě (www.slezskoostravskyhrad.cz) 4. a 5. 4. 2009. Velikonoce postaru Zajímá vás nejen současná podoba Velikonoc, ale i to, jak se slavily před lety? Skanzeny a muzea v České republice pro vás připravují tematické programy, při kterých si budete moci některé staré zvyky sami vyzkoušet. Např. ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm vám od 11. do 13. 4. 2009 předvedou rozmanité techniky zdobení kraslic, pletení pomlázek nebo zdobení velikonočních perníčků.

Velikonoční koncerty Sváteční rozměr Velikonoc si připomenete na koncertech duchovní hudby. Osmnáctý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby Brno svým posluchačům od 5. do 19. 4. 2009 nabídne koncerty v gotické katedrále sv. Petra a Pavla. Na vlastní velikonoční festival se mohou letos těšit i Pražané. Seriál koncertů zahrnující skladby od středověku až po současnost proběhne od 5. do 14. 4. 2009 v Rudolfinu nebo Obecním domě. Nenechte si ujít velikonoční koncerty: v bazilice Svatá Hora u Příbrami 13. 4. 2009, v pražské Bazilice sv. Jakuba (www.auditeorganum.cz) (12. 4. –3. 5. 2009, denně od 17.00), v klášterním kostele v Kladrubech (12. 4. 2009). Velikonoční tradice Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky a jejich oslava se v České republice nese především v tomto duchu. Zároveň je ale prolíná množství lidových zvyků a tradic. Mezi nejtypičtější patří pomlázka na Velikonoční pondělí. Chlapci a muži navštěvují své spolužačky, přítelkyně nebo sousedky, aby je symbolicky vyšlehali proutky spletenými v tzv. pomlázku. V některých regionech se dívky místo „mrskačky“ polévají studenou vodou. Ačkoli se tato tradice logicky líbí více mužům, ženy se jí úplně nebrání: má jim totiž přinést krásu a svěžest po celý příští rok. Proto také své protějšky ještě odmění

nabarvenými vajíčky, sladkostmi nebo občerstvením. V řadě vesnic se dodnes udržel zvyk obcházet obec s řehtačkami nebo klapačkami. Ty svolávají věřící do kostelů místo zvonů, které se od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty odmlčí na znamení smutku z Kristova umučení. Velikonoční relaxace v českých lázních Jaro je jako stvořené pro regeneraci těla i duše. To v českých lázních dobře vědí, a proto si pro vás připravili speciální jarní a velikonoční balíčky. Kromě revitalizačních procedur se můžete těšit na velikonoční dobroty a ukázky řemesel nebo starých zvyků. Velikonoce s neodolatelnými dobrotami Velikonoční laskominy jindy než v tomto krátkém období neochutnáte, tak si je určitě nenechejte ujít! Vyzkoušejte piškotového beránka s cukrovou nebo čokoládovou polevou, mazance z kynutého těsta, velikonoční perníčky, velikonoční nádivku, ve které nechybí mladé kopřivy, jarní zeleninovou polévku, jidáše potírané medem nebo smažené boží milosti obalované v cukru. (czt)

KRAJ VYSOČINA

KN | únor 2009 |

Investice s masivní podporou Evropy

STRUČNĚ A JASNĚ • Čtyři a půl milionu korun zaplatí kraj za další kolo demoličních prací v Kasárnách Otakara Jaroše v blízkosti sídla kraje. Specializovaná firma tady během šedesáti dnů má zlikvidovat osm původních objektů. Z areálu už byly vloni odstraněny přístřešky pro těžkou techniku a také vyčištěn pozemek, který kraj převedl na krajské pobočky VZP a SSZ.

Kraj Vysočina chystá v letošním roce proinvestovat stovky milionů korun. Kraj si může dovolit investovat mnoho finančních prostředků především díky masivní podpoře z Evropské unie, které se snaží maximálně využívat. A podle představitelů kraje, na tom rozhodně nic nezměnil ani nástup nové krajské vlády.

TÉMA Oblastí, kam poputuje nejvíc finančních prostředků, je dopravní infrastruktura. Ta, podobně jako v jiných krajích, spolkne letos desítky milionů. Podle hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka jsou velké investice do infrastruktury logické. „Je samozřejmé, že jako nová krajská samospráva chceme dát dohromady krajské silnice,“ řekl Běhounek. „Proto investice do dopravní infrastruktury budou hrát první housle ve velikosti vložených prostředků. Samozřejmě zanedbat nechceme ani oblast zdravotnictví, a to hlavně krajské nemocnice, ve kterých chceme investovat také značné prostředky. Celkově by v tomto a dalších letech měly jít na silnice a nemocnice asi 2 miliardy korun.“ Hejtman však zároveň dodává, že poměrně velké finanční prostředky si kraj musí vyhradit na spolufinancování projektů z Evropské unie. „Samozřejmě s tím musíme počítat. Evropská unie vyžaduje pro dotování našich projektů finanční spoluúčast kraje.“

A jaké dopravní projekty kraj Vysočina letos chystá? Je to například oprava silničního mostu u Stropešína na Třebíčsku, který převádí dopravu přes Dalešickou přehradu. Most dlouhý 260 metrů patří na silnicích kraje mezi největší, na jeho opravy bude celkem potřeba asi 80 milionů korun. EU na ně slíbila přidat 55 milionů korun. EU by měla spolufinancovat i další silniční projekty. Kraj Vysočina chce zrealizovat například opravy mostů v Humpolci a v Naloučanech a přestavby silnic v Počátkách, Nové Cerekvi a u Jimramova. Pro evropské fondy kraj postupně připravuje celkem asi 45 silničních staveb za více než pět miliard korun. V oblasti zdravotnictví se chystají především investice do krajských nemocnic. Jednou z největších investic v této oblasti je pokračující rekonstrukce pelhřimovské nemocnice. Na investici kraje, která dělá v konečné fázi 457 milionů korun, přispěje ze třiceti čtyř procent Evropská unie. Nový nemocniční pavilon se má stavět také v Jihlavě. Další investice, především do materiálního a technického vybavení,

13

• Osobní webové stránky běžící pod webem kraje mají někteří radní na Vysočině. Radní chtějí prostřednictvím stránek komunikovat s občany, informovat je o své činnosti radního a představovat svoje názory. Od začátku února takové stránky mají dva radní, stránky ostatních se připravují. Uvidíme, jaký o ně bude zájem. Most přetínající Dalešickou přehradu čeká zásadní rekonstrukce. chce kraj provést v letošním roce i v ostatních nemocnicích - havlíčkobrodské, jihlavské, novoměstské a třebíčské. „Už loni jsme uvolnili dotaci přes tři miliony korun jako bonifikaci ke mzdám pro zaměstnance našich nemocnic, kteří se podíleli na tom, že se čtyřem z pěti našich nemocnic podařilo dostat národní akreditaci za kvalitu služeb na další tři roky. Dalších víc než pět milionů korun půjde letos na nákup technického vybavení ke zvýšení bezpečnosti v

nemocnicích. Půjde například o jednorázové pomůcky, jako jsou identifikační pásky - náramky pro identifikaci pacientů,“ uvedla vedoucí krajského odboru zdravotnictví Věra Švarcová. Některé plány však bude muset kraj možná operativně upravit. Důvod je jednoduchý: finanční hospodářská krize. Ta totiž vtrhla do České republiky jako vítr a podle odborníků se nevyhne nikomu a ničemu. Tedy ani českým krajům. A ač se krize zatím příjmů krajů

tolik netýká, podle hejtmana Jiřího Běhounka je nutné s jejími dopady počítat. „Je samozřejmé, že i krajů se dotýká ekonomická krize. My to zatím pociťujeme především stoupáním nezaměstnanosti a poklesem volných pracovních míst. Z toho logicky vyplývá, že kraji v letošním roce klesne příjem z daňové výnosnosti. Počítáme s poklesem do krajského rozpočtu o pět až patnáct procent.“ Filip Appl

• Na svém zasedání na začátku února schválila vláda odkup skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Třebíčsku, kterou koupí za 23 milionů kourn. U skládky je kvůli úniku vody s kyselinou sírovou nutná sanace, okamžitá havarijní opatření mají přijít n a17 milionů korun. Skládka byla založena v roce 1994 a uloženo na ní bylo kolem 30 tisíc tun odpadů, o dva roky později pak přibližně 10 tisíc tun zelené skalice. Na vlastníka skládky byl v roce 1999 vyhlášen konkurz.

OLOMOUCKÝ KRAJ „Investice kvůli krizi rozhodně krátit nechceme,“ říká olomoucký hejtman Martin Tesařík Olomoucký kraj letos zahájí nové investiční akce v celkovém objemu 420 mil. Kč. Zároveň hodlá pokračovat v těch investicích, které započaly již v minulých letech. Ty si vyžádají dalších přibližně 300 mil. Kč. Společně s projekty, na které se pravděpodobně podaří získat peníze z evropských fondů, tak bude celková suma investičních prostředků v roce 2009 činit přes jednu miliardu korun.

TÉMA „Celková výše investičních akcí se v posledních letech pohybuje zhruba na stejné úrovni, je to vždy přibližně miliarda korun,“ potvrdil informaci náměstek hejtmana zodpovědný za finance Ivan Kosatík. Kraj hodlá udržet investiční standard bez ohledu na současnou hospodářskou recesi. Jak vyplývá z prohlášení Kosatíka, razantní krácení investic rozhodně není cestou jak z krize ven. Je třeba udržet tok investičních prostředků a podporovat výrobu a rozvoj. Zhoršená ekonomická situace se tedy celkové výše investičních akcí nedotkne. „Rada Olomouckého kraje dala za úkol svému úřadu najít rezervy v provozních výdajích. Rozhodně nechceme krátit investiční akce,“ uvedl k tématu také olomoucký hejtman Martin Tesařík. Na jeho návrh radní rozhodli o vytvoření rezervy ve výši čtyř procent provozních výdajů Krajského úřadu Olomouckého kraje a příspěvkových organizací zřizovaných krajem. K největším investičním akcím kraje bude letos patřit výstavba stravova-

cího pavilónu s kuchyní pro Gymnázium Olomouc – Hejčín. Ta si vyžádá náklady ve výši 50 mil. Kč. Škola patří mezi gymnázia s výukou ve dvou jazycích a dlouhodobě má vynikající výsledky v přípravě studentů. Dalších takřka 16 milionů korun půjde na rekonstrukci školní kuchyně včetně jídelny pro domov mládeže Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy Šumperk. Více než 30 milionů korun kraj investuje do komunikace mezi Dubem nad Moravou a hranicí mezi Olomouckým a Zlínským krajem, celkem 43 milionů korun si vyžádá silniční obchvat obce Ptení. Přes 25 milionů korun je připraveno na protihluková opatření v regionu. Tyto protihlukové bariéry již kraj instaluje po několik let na nejrušnějších a nejfrekventovanějších místech. Všechny tyto investiční akce byly dlouhodobě připravovány a zůstanou i nadále v investičním plánu na budoucí léta. Do priorit kraje patří také projekty z regionů, které výrazně zlepší jak bydlení obyvatel, tak turistickou přitažlivost jednotlivých měst a obcí. Olomoucký hejtman Martin Tesařík v polovině února podepsal smlouvy s žadateli o podporu z Regionálního operačního progra-

Padesátimilionová investice poputuje letos do olomouckého gymnázia Hejčín, kde bude postaven stravovací pavilon s kuchyní. foto: Gymnázium Hejčín mu Střední Morava. Hejtman jako předseda Regionální rady potvrdil celkem 39 smluv s uchazeči z Olomouckého a Zlínského kraje. Mezi úspěšnými žadateli o podporu jsou nejen města a obce, ale i podnikatelé a neziskové organizace. Celkový objem finančních prostředků, které tímto způsobem získají, dosáhl částky 502 miliony korun. Ty bude možné čerpat například na budování cyklostezek, obnovu veřejných prostranství a zeleně v obcích a rozšíření kulturních i sportovních zařízení. „Věřím, že žadatelé peníze účelně využijí a že tato poměrně značná suma peněz se projeví v zlepšení prostředí v našich městech a obcích,“ komentoval rozdělení peněz hejtman Tesařík. Podpisem smluv navázal na loni vy-

hlášené výzvy k podávání žádostí o podporu z Regionálního operačního programu Střední Morava. Vybrané projekty mají za sebou náročné hodnocení a jejich autoři museli splnit řadu kritérií a předložit potřebné dokumenty. O administraci celého procesu se stará Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava. Na základě podpisu těchto smluv tak letos v kraji proběhne například rekonstrukce Muzea historie pivovarnictví v pivovaru Holba v Hanušovicích za 7,7 mil. Kč, rekonstrukce a modernizace lázeňského zařízení Lázní Slatinice za 11 mil. Kč a dále bude realizován projekt Vikýřovice - po místních komunikacích ke komunikaci za 21,1 mil. Kč. Výčet by mohl pokračovat akcemi jako je

rozvoj sportovního areálu v Mikulovicích za 4 mil., cyklistická stezka Šumperk - Nový Malín za 7,3 mil., případně Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem za 4,4 milionu korun. Mezi akce, které jsou zatím ve fázi přípravy, patří také vybudování stálé expozice čarodějnických procesů ve Vlastivědném muzea Jesenicka, která má přiblížit někdejší procesy probíhající v 17. století. Kraj na projekt, který má za cíl přiblížit populární formou historické souvislosti regionu, přispěje částkou 2,2 mil. Kč. Muzeum vzniklo již na přelomu 19. a 20. století a původní sbírkový fond vznikl z příspěvků veřejnosti, která tak reagovala na výzvu k vytvoření regionálního muzea Jesenicka. Martin Ťopek

STRUČNĚ A JASNĚ • Olomoucký kraj i letos investuje do zvýšení bezpečnosti silničního provozu. V krajské kase je pro tento účel připraveno deset milionů korun, ze kterých lze čerpat příspěvky na pořízení informativních radarů či na budování zpomalovacích ostrůvků nebo ochranných ostrůvků na přechodech. • Přilákat turisty se bude intenzivně snažit Olomoucký kraj. Během letošního roku chce vydat deset nových propagačních materiálů, i letos podpoří slevovou kartu Olomouc region Card a zároveň usiluje o rozšíření spolupráce s partnery v Polsku. Kraj zahájil přípravu projektu Cestování časem, který propojí turisticky významná místa regionu a Opolského vojvodství. • Na únorové schůzi krajského zastupitelstva je mimo jiné na programu studie o větrných elektrárnách, rozdělení příspěvků v tzn. významných projektech, finanční podpora sportu nebo dotace kulturním zařízením v regionu. • Patnáct milionů korun investuje Olomoucký kraj do nákupu budovy gymnázia v Čajkovského ulici v krajském městě. Kraj je zřizovatelem školy, budovu si doposud pronajímal od města. Na prodeji se domluvil s městem. Mimo jiné nákup zjednoduší opravy a čerpání případných dotací.

14

KN | únor 2009 |

STRUČNĚ A JASNĚ • Smlouvu o spolupráci podepsal Jihomoravský kraj se společností Zetor Trade. Jejím cílem je v rámci akcí konaných u příležitosti evropského předsednictví na existenci podniku. V rámci smlouvy společnost dodá kraji sedm set kusů plechových modelů traktoru na klíček, kraj dá na oplátku prostor pro prezentaci firmy na flash discích. • Český velvyslanec v Rakousku Jan Koukal a rakouský velvyslanec Rudolf Lennkh podepsali mezivládní dohodu obou zemí o napojení rakouské dálnice A5 a rychlostní silnice R52. Dálnice Brno – Vídeň podle dokumentu povede přes hraniční přechod Mikulov Drasenhofen. • V první části 35. sjezdu sociální demokracie bylo rozhodnuto o rozšíření grémia strany. V něm přibudou dva noví členové zastupující kraje – hejtman Jihomoravského kraje a předseda Rady Asociace krajů ČR Michal Hašek a hejtman Pardubického kraje Radko Martínek. • V Brně byla na začátku února slavnostně představena reklamní tramvaj Jihomoravského kraje, která byla vytvořena pro potřeby propagace kongresové a incentivní turistiky na jižní Moravě. Projekt je spolufinancován evropskými penězi.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Do silnic letos 600 + 700 milionů Nejvíc finančních prostředků půjde v kraji na dopravní infrastrukturu. Zpráva, která zaznívá od vedení kraje, nemůže překvapit. Vždyť právě v Jihomoravském kraji je mimo jiné aktuální problematika silnic R43 a R52. Rozpočet kraje počítá pro rok 2009 s asi 700 miliony korun na obnovu a údržbu silnic druhé a třetí třídy. Z fondů EU by se k tomuto číslu mělo přidat dalších asi 600 milionů korun. „Ročně jsme schopni obnovit a rekonstruovat, včetně podstatnějších oprav, zhruba sto kilometrů silniční sítě. Udělám vše proto, aby bylo výsledné číslo ještě vyšší,“ prohlásil hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek.

TÉMA Pokročit by se mělo také v otázce plánované rychlostní silnice R43, jejíž výstavba se už dlouhou dobu protahuje. Silnice by měla vést přes brněnskou městskou část Bystrc, kolem Jinačovic, Kuřimi, Drásova k Černé Hoře a dál do Pardubického kraje. Hejtman kraje Michal Hašek plánuje, že bude stavba silnice probíhat na etapy. „První etapou bude stavba od severní hranice Jihomoravského kraje směrem ke Kuřimi. Tam nebudou problémy ani s trasováním silnice, ani s argumenty ochránců životního prostředí,“ řekl hejtman Výstavba silnice R52 se také zřejmě blíží. V lednu podepsali zástupci české a rakouské strany dohodu o propojení silnic, která je dalším krokem k realizaci projektu. „Kraj v současné době zpracovává zásady územního rozvoje, které jsou nadřazeny územním plánů obcí i vyšších územních celků. Dokument

by měli zastupitelé schválit do konce letošního roku,“ řekla krajská radní Anna Procházková. Podle ní by se při přípravách výstavby silnice za 23 miliard mělo pokročit do konce tohoto roku. Investovat by kraj chtěl také do tzv. IDS, tedy Integrovaného dopravního systému, který zajišťuje komplexní a provázanou veřejnou dopravu v kraji. Značné finanční prostředky by měl letos kraj vydat také na přestavbu železničního uzlu Brno. Takzvaný program Europoint Brno je součástí širšího vládního programu modernizace rozhodujících železničních uzlů a stanic v trasách tranzitních koridorů, který patří k aktuálním investičním prioritám v rozvoji železniční dopravy v České republice. Do projektu za několik desítek miliard přitom investuje finanční prostředky nejen kraj, ale také stát, město Brno či Evropská unie. Další oblastí, do které kraj investuje nemalé prostředky je zdravotnictví. Jenom do Úrazové nemocnice Brno chce kraj letos investovat desítky milionů korun.

Součástí projektu Europoint Brno má být i nové moderní nádraží A další desítky milionů půjdou na projekty v oblasti poskytování zdravotnických služeb. Miliony mají jít například do nemocnice ve Znojmě, kterou hejtman několikrát označil za vlajkovou loď krajského zdravotnictví. Peníze přitom půjdou především do nových nemocničních budov a technologií či do mzdových fondů krajských zdravotnických zařízení. Další oblastí, kterou kraj nechce opomenout, bude sociální oblast a školství. Speciální podpory se má letos dostat tzv. „učňovskému školství“ v kraji. Do něj chce kraj investovat více než padesát milio-

nů korun. Velkým trendem jsou v současné době investice na podporu cestovního ruchu. Mnohé kraje vydávají na svou propagaci miliony korun. Jihomoravský kraj však raději investuje jinak a na cestovní ruch se pokusí využívat maximum peněz z Evropské unie. Hejtman Hašek dokonce zrušil výstavbu tzv. Moravské ambasády v Praze, kterou plánovalo bývalé vedení. Peníze bude kraj místo toho investovat do zdravotnictví. Při investicích kraj velmi často spolupracuje s městem Brnem. Na prvním povolebním setkání primátora Roma-

na Onderky a hejtmana Michala Haška se obě strany shodly na společném postupu v hned několika oblastech. Například v otázce rekonstrukce některých sportovních staveb. Ukazuje se, že i do nich kraj letos investuje miliony. „Co se týče víceúčelové haly Rondo, kraj přislíbil finanční pomoc na rekonstrukci, kterou zahajujeme na jaře,“ řekl primátor Onderka po setkání s hejtmanem. „Řešili jsme také projekt Janáčkova kulturního centra a rekonstrukce fotbalového stadionu za Lužánkami, tady chceme společně vytvořit tlak na státní rozpočet.“ Filip Appl

dej bez poplatků, mohly by obě lékárny během několika dnů zavřít. Na vině je nedaleká krajská nemocnice se svou lékárnou. Ta dokázala odsát KOLFu tolik zákazníků, že lékárny ještě před

1. únorem zely prázdnotou. „Ztrátu na marži odhadujeme měsíčně na 250 – 300 tisíc korun, ale je to pořád lepší, než přijít o dvě lékárny,“ uvedl Vávra. Martin Ťopek

PUBLICISTIKA Privátní lékárny řeší poplatky Veřejné lékárny od 1. února pocítily dopad opatření, která zavedly kraje, kde vládnou sociálnědemokratičtí hejtmani. Ti přislíbili občanům lékařskou péči v krajských zařízeních bez regulačních poplatků, což se týkalo i lékáren pod kuratelou krajů. Zejména provozovny v blízkosti krajských zařízení proto již před započetím vracení poplatků pocítily výrazný odliv zákazníků. Ten se ještě prohloubil počátkem měsíce, kdy řada zákazníků raději volila cestu do vzdálenější lékárny bez poplatku, než ke „svému“ lékárníkovi. Grémium majitelů lékáren v tom vidí zcela jasné porušení hospodářské soutěže a začalo podnikat kroky k nápravě. Jedním z nich je instrukční návrh, rozeslaný po veřejných lékárnách. V něm je formulována žádost majitelů ke krajskému úřadu o zařazení jejich lékárny do krajského systému. Zároveň hodlá grémium podat žaloby na zmíněné kraje, přičemž na Středočeský je již žaloba podána. Soud sice zamítl návrh předběžného opatření, ale jak uvedl výkonný ředitel grémia Pavel Vítek, pro Středočeský kraj to zatím žádná výhra není. „Soud zamítl návrh z čistě formálních důvodů, například jsme neprokázali, že krajské nemocnice provozují lékárny. Do prvního

líčení však seženeme dostatečné důkazy,“ dodal Vítek. Jak vyplývá z vyjádření grémia, nemají v současné době veřejné lékárny sebemenší šanci na trhu nejen proti konkurenci v krajských zařízeních, ale do hry vstoupily i velké řetězce, které ucítily marketingovou příležitost. Jeden z nich dokonce začal kampaň proti veřejným lékárnám a hrozí jim žalobou, pokud nebudou naplňovat literu zákona a vybírat poplatky. „Za této situace jsme navrhli tzv. Plzeňský model a poplatky vracíme ve formě bonusů s tím, že budeme žádat kraj o jejich proplacení,“ zhodnotil aktuální situaci Vítek. Velké šance soudům s kraji přitom grémium nedává, ale jak vyplývá z vyjádření, majitelé lékáren jsou schopni se domáhat práva i v Bruselu. Ostatně, právě z Evropské unie k lékárníkům údajně doléhají hlasy, které se

Ilustrační foto: redakce nad systémem poplatků v lékárnách nejvíce podivují. Řada lékáren však byla nucena přistoupit na vlastní řešení nezávisle na opatřeních vyhlášených grémiem. Pardubická spo-

lečnost KOLF, která provozuje ve městě dvě lékárny, v současné době dotuje poplatky z vlastní marže. Jak uvedl jednatel společnosti Václav Vávra, pokud by nepřistoupili okamžitě na pro-

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje, města a obce ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Filip Appl, Martin Ťopek, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“.

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické Centrum, Kounicova 2b, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 8. Číslo: 02. Vychází: 20. února 2009 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

ZLÍNSKÝ KRAJ

KN | únor 2009 |

Investice mají zmírnit dopady krize

STRUČNĚ A JASNĚ • Zlínský kraj uspořádal v únoru seminář pro více než šedesát zástupců obcí, neziskových organizací a škol k využití programů Mezinárodního visegrádského fondu. Ten prostřednictvím grantů a stipendijních programů podporuje projekty v oblasti kultury, vzdělávání, vědy, turistiky a výměny mládeže. Jeho rozpočet je tvořen příspěvky vlád zemí Visegrádu.

Základní prioritou ve Zlínském kraji při rozhodování o tom, jaké investice realizovat, je zvyšování konkurenceschopnosti kraje a podpora všeho, co k tomu směřuje. Jak uvedl hejtman Mišák, jde o oblasti od dopravní dostupnosti, přes podporu vědy, výzkumu a inovačního prostředí až po rozvoj krajských organizací, jako je Technologické inovační centrum.

TÉMA V kraji se tak počítá s investicemi do školství, zdravotnictví, sociálních služeb a obnovy a rozvoje venkova. Návaznou prioritou je čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Tomu odpovídají aktivity směřované do regionálních operačních programů, integrovaného operačního programu a programu pro přeshraniční spolupráci. Opomenuty nejsou ani operační programy podnikání prostřednictvím krajem zřizovaných organizací. „Hlavním cílem je soustředit evropské a krajské peníze dohromady tak, abychom co nejvíce investovali a tímto i svým způsobem zmírňovali dopad hospodářské krize,“ dodal k tématu hejtman Mišák. Současné plánovací období Evropské unie do roku 2013 a i další dva následné roky jsou z hlediska priorit Zlínského kraje regionu obsaženy v Regionálním operačním programu Regionu soudržnosti. Ten sdružuje

Zlínský a Olomoucký kraj a v jeho rámci hodlá kraj pro oba regiony čerpat dle současného kurzu asi 16 miliard Kč. Již předem jsou definovány základní prioritní osy, jak se získanými prostředky naložit. Jde zejména o rekonstrukce silnic, mostů a dalších částí infrastruktury, o rozvoj měst a obcí a také podporu cestovního ruchu. Právě v těchto oblastech si kraj od vložených investic slibuje maximální podporu dalšího rozvoje kraje. Pro doplňkové projekty hodlá kraj získat další prostředky i od sektorových operačních programů. Z konkrétních investičních cílů na letošní rok je zájem kraje směřován na řadu nových staveb a rekonstrukcí stávajících budov. Jde zejména o výstavbu nové budovy Ústavu sociální péče Zborovice, výstavbu parkovacího domu u Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně či rekonstrukci a přístavbu Domova pro seniory v Uherském Ostrohu. Zlepšení kvality bydlení seniorům přinesou investice do rekonstrukce Domova důchodců v Karolince. Stejně tak

15

Od investic do dopravní infrastruktury si Zlínský kraj slibuje další rozvoj svého území. hodlá kraj provést další rekonstrukce objektu Ústavu sociální péče v Kvasicích, Památníku Velké Moravy ve Starém Městě včetně nové multimediální expozice nebo dostavbu krajských středisek záchranné služby ve Valašském Meziříčí a Uherském Brodě. Dalšími důležitými projekty jsou výstavba Strategické průmyslové zóny Holešov v objemu zhruba 1,2 miliardy korun, kam kraj hodlá přivést inovativní výroby navázané na vědu a výzkum a dále vybudování Kulturního a vzdělávacího centra v bývalém areálu Svitu, kde bude sídlit krajská galerie,

knihovna i muzeum. Dopravu vidí zlínský hejtman jako Achillovu patu kraje. „Dlouhodobým problémem Zlínského kraje je nedostatečná rychlostní dopravní infrastruktura. Budeme tedy nadále vyvíjet tlak na urychlené budování dálnice D1. Vedle toho jsou důležitými prioritami komunikace R55 a R49,“ vyjádřil se k tématu dopravní obslužnosti kraje Mišák. Po jednáních s ministerstvem dopravy potvrdil nový ministr dopravy Petr Bendl pokračování strategických investic do dopravní infrastruktury na území kraje. Událo se tak na schůzce se statutárním

Ilustrační foto

náměstkem hejtmana Liborem Lukášem. Podle něj ministr vnímá dlouhodobě neřešenou situaci kolem dálnic a rychlostních silnic na území regionu a chce proto zachovat dynamiku jejich další výstavby. Potvrdil tak zároveň pro kraj důležitou skutečnost, že kontinuita prosazování rozvojových záměrů zůstane zachována i po personálních změnách na ministerstvu dopravy. „Podstatné je, že i v době ekonomické krize zůstaneme v zorném poli dopravní politiky naší země,“ uzavřel náměstek Lukáš. Martin Ťopek

• Hejtmanské stipendium budou moci nově využít žáci v oborech sklář a malíř. Dosud tak mohli učinit jen učni ve stavebnictví a strojírenství. Podle hejtmana Mišáka chce kraj motivovat ještě učně v potravinářských, zemědělských a průmyslových oborech. Stipendium poskytuje podporu 300 až 500 korun měsíčně. • Opravou za zhruba 56 milionů korun projde železniční most mezi Kunovicemi a Starým Městem. Na financování rekonstrukce se bude podílet i Zlínský kraj. Opravou projde nejenom samotný most, rozšířena bude také silnice, která pod ním vede. • Podpořit turistický ruch by měl nový projekt Otevřené brány. Ten umožní v letošním roce obyvatelům kraje i jeho návštěvníkům vstoupit do běžně uzavřených památek. Jedná se především o církevní objekty, které jsou jinak mimo mše a náboženské obřady pro veřejnost uzavřené.

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ STRUČNĚ A JASNĚ

Hlavní investice půjdou do dopravy S nástupem roku 2009 zahájil Moravskoslezský kraj realizaci prvních šestnácti investičních projektů. Celkový objem investovaných prostředků přesáhne sumu 2,19 mld. Kč. V první řadě se jedná o projekty v oblasti dopravní infrastruktury. Jako ve všech krajích, i tady se projevuje neustálá potřeba rekonstruovat a modernizovat silnice. Celkem je připraveno 29 samostatných staveb, které si kladou za cíl obnovu silnic II. a III. třídy. Kromě investice do dopravy hodlá kraj investovat také do specializovaných projektů. Jde především o akce zaměřené na energetické úspory ve školách a školských zařízeních zřizovaných moravskoslezským krajem, dále projekt integrovaného bezpečnostního centra a další projekty v oblasti územního plánování.

TÉMA Dalších šestnáct investičních projektů o celkovém objemu 2 mld. Kč se chystá v oblasti nových staveb. Z nich je nejvýznam-

nější novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny, následují další záměry z oblasti sociálních věcí, kde jde především o rekonstrukce chráněných obydlí. Výstavbou nové vědecké knihovny se hodlá kraj vyrovnat s faktem, že na jedné straně je vzdělanost a vzdělávání jednou z nejvyšších

priorit a na druhé straně, že dosavadní vědecká knihovna sídlí v naprosto nevyhovujících provizorních prostorech. Soutěž na projekt knihovny byla vyhlášena již v roce 2004 a v roce letošním je již připravena realizace vítězného návrhu. Ostatní uvedené projekty jsou buď již realizovány, nebo připraveny k realizaci z evropských finančních zdrojů. Podíl Evropské unie na financování se pohybuje v rozmezí 75 – 85 %. Vesměs se jedná o investice připravované již v předchozích letech a jejich dokončení je součástí dlouhodobého plánu. Celková podoba investičních záměrů tedy nebyla změněna ani krizí, ani posledními krajskými volbami. Moravskoslezský kraj má dále připraveny i investiční akce, hra-

zené výhradně z prostředků kraje. Jak vyplývá z informací, které nám poskytl Jaroslav Kožušnik, zástupce vedoucího odboru investic, jde o projekty již zahájené v minulém volebním období. Jedním z nich je rekonstrukce a realizace areálu příspěvkové organizace Fontána. Obnova tohoto ústavu sociální péče si vyžádá náklady ve výši 117 mil. Kč. Akce je částečně financovaná z rozpočtu kraje (cca 49 mil. Kč) a z prostředků státního rozpočtu (68 mil. Kč). Příprava této investice začala již v roce 2004, stavební práce byly spuštěny v červnu loňského roku. Zařízení se již nacházelo v havarijním stavu a neumožňovalo ani ty základní důstojné a kvalitní životní podmínky pro uživatele sociálních služeb. Realizací této akce

Nejvýznamnější novostavbou, která má vzniknout v kraji, bude Moravskoslezská vědecká knihovna. Vizualizace: Luft projekt

by mělo dojít ke vzniku bydlení komunitního typu a ke zkvalitnění života lidí s mentálním postižením. Ti dosud obývali mnohdy i šestilůžkové pokoje v prostorech, kde se např. nacházelo společné sociální zařízení na chodbách. Primární cíl celé akce je však jiný: pomoci mentálně postiženým lidem zapojit se do běžného společenského života. Další investice míří do školství. Celkem 37,6 mil. Kč investuje kraj do rekonstrukce objektu pro zřízení dětského domova ve Fulneku. Rekonstruovat se bude základní škola, dětský domov, školní družina a jídelna. Příprava akce se datuje do roku 2007, stavební práce začaly loni v květnu. Dětský domov Fulnek je dočasně umístěn v naprosto nevyhovujícím Knurrově paláci, jehož provedení je zcela nevhodné pro účely dětského domova. Po rekonstrukci objektu, který je celý umístěn ve vile Loreta, budou v novém sídle umístěny 4 rodinné skupiny s celkovou kapacitou 32 dětí. V kraji již letos začne také příprava dalších investičních akcí, jejichž realizace je plánovaná na rok 2010. Jde zejména o rekonstrukce zdravotnických zařízení. Připravuje se nový pavilon chirurgických oborů v nemocnici ve Frýdku-Místku, komplexní rekonstrukce staré budovy interny v nemocnici s poliklinikou v Novém Jičíně a vybudování pavilonu interních oborů ve Slezské nemocnici v Opavě. Martin Ťopek

• Moravskoslezský kraj zaslal v polovině února do sněmovny návrh na zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví. Návrh byl projednán s ostatními kraji, které ho hodlají podpořit. • Kraj poskytne finanční podporu na dobudování Regionálního památníku letců v Příboru. Zatím neurčenou částku by město mělo získat ještě během letošního roku. V příštím roce navíc přijdou na památník peníze také od ministerstva obrany. • Na konci ledna se konala v Ostravě konference Možnosti rozvoje podnikatelských subjektů Moravskoslezského kraje v roce 2009. Podle příspěvku hejtmana Jaroslava Palase pomůže severu Moravy s dopady ekonomické krize větší státní zakázka, především v oblasti dopravní infrastruktury. • Na místě tragické vlakové nehody ve Studénce pokračují stavební práce. V únoru byla umístěna nová mostní konstrukce a podle představitelů dodavatelské firmy práce pokračují podle harmonogramu. Umístění mostní konstrukce proběhlo během nočních výluk s vyloučením veškerého provozu. Stavba by měla být hotova letos v červenci. • Nejvíce nádorů hlavy a krku, takový primát drží Moravskoslezský kraj. Podle lékařů je to zapříčiněno špatným životním stylem zdejších obyvatel, zejména kouřením a alkoholem. Ostravská onkologická klinika ročně přijme více než 130 pacientů s touto diagnózou.

16

KN | únor 2009 |

ČESKÁ REPUBLIKA

Státní fond dopravní infrastruktury Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je právnickou osobou zřízenou platnou legislativou České republiky. Výbor SFDI je jmenován Vládou ČR, Dozorčí rada je volena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. SFDI sestavuje každoroční návrh rozpočtu, který schvaluje Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Schválený rozpočet obsahuje jmenovitý seznam akcí. Rozpočet SFDI je tvořen na základě priorit a koncepčních záměrů Vlády ČR a Ministerstva dopravy ČR. SFDI zajišťuje finanční realizaci projektů. Nevyčerpané finanční prostředky jsou převoditelné do následujícího kalendářního roku. Příjmy SFDI tvoří: • 100 % silniční daně • 9,1 % spotřební daně z minerálních olejů • 100 % příjmů z dálničních kupónů • výnosy z mýta • příspěvky z evropských fondů • výnosy z privatizace, dotace ze státního rozpočtu • úvěry, úroky, penále • dary a dědictví • další příjmy. Využívání příjmů SFDI: • financování výstavby, modernizace, oprav a údržby silnic I. třídy a dálnic • financování výstavby, modernizace, oprav a údržby celostátních a regionálních drah • financování výstavby a modernizace dopravně významných vnitrozemských vodních cest • poskytování příspěvku na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah • poskytování příspěvků pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy

a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace • poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek • financování zavedení a provozování systému elektronického mýta • úhrada závazků z koncesních smluv • hrazení nákladů na činnost SFDI • úhrada splátek úvěrů a úroků z úvěrů a dalších výdajů spojených se zajištěním dluhové služby. ROZPOČET SFDI NA ROK 2009 Rozpočet SFDI na rok 2009 prošel meziresortním projednáním a byl schválen výborem SFDI a projednán Dozorčí radou SFDI. Vládou ČR byl projednán dne 22. září 2008 a byl předložen ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Priority při sestavování rozpočtu • maximální podpora čerpání prostředků z fondů Evropské unie • zabezpečení kofinancování

národního podílu • rozpočet je sestaven v souladu s Harmonogramem výstavby dopravní infrastruktury, který byl schválen Vládou ČR – oba dokumenty jsou vzájemně provázány • zajištění dostatečného objemu prostředků v rozpočtu pro pokračování výstavby a dokončení rozestavěných staveb v optimálním finančním harmonogramu • zařazení akcí, které s ohledem na předpokládaný objem financování v budoucích letech bude možné efektivně ukončit. Státní fond dopravní infrastruktury poskytuje v souladu se svým účelem (§ 2, odst. 1, zákona č. 104 Sb., v platném znění) od svého vzniku v roce 2001 každoročně příspěvky: a) na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na výstavbu, modernizaci a opravy silnic a dálnic, dopravně významných vodních cest a staveb celostátních a regionálních drah (dále jen „projekty“), b) pro naplňování programů zaměřených ke zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupňování osobám s omezenou schopností pohybu a orientace, c) na výstavbu a údržbu cyklistických stezek. Tyto příspěvky jsou poskytovány na základě „Pravidel“, která pro ten který rok schvaluje Výbor SFDI. „Pravidla“ jsou aktualizována na základě připomínek z řad samotných žadatelů o příspěvek

a zkušeností získaných v rámci procesu přípravy, hodnocení a schvalování jednotlivých žádostí a zesmluvňování finančních prostředků. „Pravidla“ obsahují mj. náležitosti, které každá žádost o příspěvek musí obsahovat a datum jejího podání. Termíny podání žádostí pro letošní rok byly na a) projekty 5.2.2009, b) bezpečnost 20.2.2009. Termín podání žádostí na c) cyklostezky je 10.3.2009. Zájemcům z řad široké veřejnosti jsou poskytovány příslušnými zaměstnanci konzultace sloužící k přípravě samotné žádosti. V PS PČR schvalovaném rozpočtu SFDI jsou pro tyto programy

účelově určeny finanční prostředky. Jejich výše má rostoucí tendenci. V tomto roce je v rozpočtu SFDI vyčleněno: a) na projekty 55 milionů Kč b) na programy zvyšující bezpečnost dopravy 261 milionů Kč c) na výstavbu a údržbu cyklistických stezek 437 milionů Kč Výše poskytnutých příspěvků z rozpočtu SFDI v letech 2001-2008 a) Projekty V letech 2002-2007 SFDI spolufinancoval 101 projekt ve výši 162,467 milionu korun, v loňském roce byl schválen příspěvek na 28 projektů v limitní

výši 29,283 milionu korun. b) Programy na zvyšování bezpečnosti dopravy V letech 2001-2007 byl poskytnut příspěvek celkem na 214 akcí ve výši 437,378 milionu korun, pro rok 2008 bylo schváleno poskytnutí příspěvku na 125 akcí v limitní výši 308,934 milionu korun. c) Výstavba a údržba cyklistických stezek V letech 2001-2007 přispěl SFDI celkem na realizaci 174 akcí týkající se cyklodopravy finančními prostředky ve výši 461,027 milionu korun. V roce 2008 bylo z rozpočtu SFDI financováno 68 akcí týkajících se výstavby a údržby cyklistických stezek v limitní výši 259,748 milionu korun. (kp)

SFDI v roce 2008 vynaložil na dopravní infrastrukturu rekordní částku Výdaje Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) v roce 2008 dosáhly rekordních 87,71 miliardy korun oproti 69,53 miliardy korun v roce 2007 a 55,81 miliardy korun v roce 2006. Z toho 32,87 miliardy korun bylo vynaloženo na železniční infrastrukturu, 28,34 miliardy korun na rychlostní silnice včetně silnic I. třídy a 17,70 miliardy korun na dálnice. Největších meziročních nárůstů bylo dosaženo u výdajů do železniční infrastruktury (o 9,94 miliardy korun), do rychlostních silnic a silnic I. třídy (o 5,84 mld. korun). Významného nárůstu výdajů bylo dosaženo také u silnic II. a III. třídy formou dotace krajům z 0,93 miliardy korun v roce 2007 na 4,54 miliardy korun v roce 2008. Příspěvek poskytovaný SFDI na průzkumné a projektové

práce, na zvyšování bezpečnosti dopravy a na výstavbu a údržbu cyklistických stezek dosáhl téměř 0,5 miliardy korun. Výsledky roku 2008 považuje SFDI za úspěšné i v oblasti příjmů z daní a mýtného, které byly překročeny ve srovnání s plánem celkem o 1,5 miliardy korun. Nejvýrazněji se na této skutečnosti podílelo překročení plánovaného výběru z elektronického mýtného (o 1,16 miliardy korun), a dálničních kuponů (o 0,46 miliardy korun). Naopak se nepodařilo dosáhnout plánovaných daňových příjmů v oblasti výnosů ze spotřební daně

a z výnosů ze silniční daně, kde byl zaznamenán výpadek příjmů ve výši 0,12 miliardy korun. Významným zdrojem pro financování dopravní infrastruktury v České republice jsou také fondy EU, zejména Operační program Doprava (dále jen OPD). Z OPD je možné v období 2007 – 2015 čerpat na dopravní infrastrukturu zhruba 150 miliard korun. Do konce roku 2008 pak bylo do OPD žadateli (Ředitelství silnic a dálnic, Správa železniční dopravní cesty a Ředitelství vodních cest) předloženo celkem 81 žádostí na projekty, které jsou či budou financovány prostřednictvím SFDI. Celkový finanční nárok těchto projektů byl více než 90 miliard korun. Projekty jsou postupně

schvalovány, a to podle jejich velikosti buď přímo Ministerstvem dopravy ČR, nebo Evropskou komisí (tzv. velké projekty). Z uvedených 81 projektů bylo do konce roku 2008 schváleno celkem 40. Většina dalších projektů prochází v současné době schvalováním v Evropské komisi. V roce 2008 bylo proplaceno na dopravní projekty financované z fondů EU prostřednictvím SFDI více než 20 mld. korun. Dále SFDI poskytlo formou předfinancování další 5,1 miliardy korun na akce spolufinancované z ostatních fondů EU. Na kofinancovaní národního podílu u akcí financovaných z fondů EU byl v roce 2008 použit úvěr od Evropské investiční banky ve výši 5,03 miliardy korun z celkového

schváleného úvěrového rámce 34 miliardy korun. Příjemcem úvěru je Česká republika a SFDI působí jako finanční manažer. Mezi nejvýznamnější projekty z pohledu čerpání finančních prostředků v roce 2008 v oblasti pozemních komunikací patřila zejména dálnice D47 včetně přivaděčů (8,6 miliardy korun), silniční okruh kolem Prahy (4,3 miliardy korun), dálnice D1 (3,8 miliardy korun), rychlostní silnice R6 (3,3 miliardy korun), dálnice D8 (2,3 mld. korun) a silnice I. třídy I/42 (1,9 miliardy korun). V oblasti železnice se jednalo o III. a IV. tranzitní koridor (9,1 miliardy korun), Nové spojení Praha hl. n. – Masarykovo nádraží – Libeň – Vysočany – Holešovice (1,7 miliardy

korun), Brno – 1. část odstavného nádraží, 1. etapa (1,7 miliardy korun), Optimalizace tratě státní hranice se Slovenskou republikou – Mosty u Jablunkova – Bystřice nad Olší (1,2 miliardy korun), Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 1. stavba (1,1 miliardy korun), Modernizace západní části Praha hl. n., 2. část nástupiště I. – IV. (1,1 miliardy korun). V regionálním členění bylo ze SFDI vynaloženo v roce 2008 nejvíce prostředků do Moravskoslezského kraje (10,1 miliardy korun), a to především díky stavbě dálnice D47 včetně budování jejích přivaděčů, dále pak do hlavního města Prahy (8,9 miliardy korun) a Jihomoravského kraje (7,6 miliardy korun). (kp)