-1-
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně _____________________________________________________________________________ Ústav archeologie a muzeologie
studijní rok 2005/2006
Jiřina Malcovská posluchačka 3. ročníku muzeologie
OBLASTNÍ MUZEUM V CHOMUTOVĚ Bakalářská práce
Konzultant práce: Mgr. Pavel Holman _____________________________________________________________________________ Brno 2006
-2-
Prohlašuji tímto, že jsem bakalářskou práci na téma Oblastní muzeum
v
Chomutově
vypracovala
sama,
literatury a pramenů v práci uvedených.
V Brně dne
pouze
s
použitím
-3-
OBSAH:
I. Úvod .............................................. s. 5 II. Pohled do historie muzea v Chomutově ............. s. 6 1. Od založená muzea a muzejní společnosti až do konce druhé světové války .............................. s. 6 2. Muzeum po roce 1945 .............................. s. 9 III. Charakteristika vybraných sbírek oblastního muzea v Chomutově .......................................... s.14 1. Etnografická sbírka .............................. s.15 2. Sbírka Nové dějiny ............................... s.15 3. Sbírka miniatur .................................. s.15 4. Knihovna ......................................... s.16 5. Archeologická sbírka ............................. s.17 6. Militárna ........................................ s.18 7. Numismatická sbírka .............................. s.18 8. Sbírka obrazů a grafik ........................... s.19 9. Podsbírka gotických plastik a deskových obrazů ... s.20 10. Přírodovědné sbírky ............................ s.20 IV. Vybrané expozice oblastního muzea v Chomutově .... s.22 1. Expozice ze 70. až 90. let ...................... s.22 1.1 Expozice v prostorách Radnice .............. s.22 1.2 Expozice v Klostermannově ulici ............ s.24 1.3 Expozice
na Třídě VŘSR čp. 86 ............. s.24
1.4 Expozice v areálu jezuitského gymnázia ..... s.25 2. Současné expozice ............................... s.26 2.1 Minerály a horniny Krušných hor ............ s.26 2.2 Pohledy do pravěku Chomutovska ............. s.27 2.3 Poklady gotiky severozápadních Čech ......... s.27 2.4 Historická lékárna ......................... s.28 2.5 Lapidárium kamenné plastiky ................ s.28 2.6 Muzejní zbrojnice .......................... s.28
-4-
V. Významné osobnosti oblastního muzea v Chomutově .. s.29 1. Rudolf Wenisch (ředitel muzea a archivář) ....... s.29 1.1 Životopisné údaje .......................... s.29 2.1 Rudolf Wenisch a jeho role v německé regionalistice ................................. s.30 2. Zdeněk Vachata (ředitel muzea) ................... s.34 VI. Závěr ............................................ s.36 Resumé ............................................... s.38 Odkazy a poznámky .................................... s.39 Seznam pramenů a literatury .......................... s.41 Seznam příloh ........................................ s.43 Přílohy .............................................. s.44
-5-
I. ÚVOD
Cílem mé práce je v následujícím textu popsat historii Oblastního
muzea
v Chomutově
od
jeho
založení
až
do
současnosti, charakterizovat jeho sbírkový fond, popsat jak minulé tak současné expozice a představit významné osobnosti, které se podíleli na fungování muzea. Svou
práci
jsem
rozdělila
do
čtyř
kapitol.
V první
kapitole se věnuji historii Oblastního muzea v Chomutově. Tuto část ještě dělím na dvě podkapitoly. Dále jsem chtěla alespoň zčásti
představit
muzejní
sbírkový
fond.
Druhou
kapitolu
člením na deset menších celků, ve kterých stručně popisuji alespoň
část
sbírkového
vybrané sbírky. Některé
stále
fondu,
jenž
zastupují
jednotlivé
Ve třetí části představuji expozice muzea. pokračují,ale
většina
z nich
je
ovšem
již
zrušena. Opět jsem pro přehlednost kapitolu rozčlenila na dvě dílčí podkapitoly. Poslední část dělím na dva celky a věnuji se
v nich dvěma významným osobnostem Chomutovského muzea.
-6-
II. POHLED DO HISTORIE MUZEA V CHOMUTOVĚ
1. Od založení muzea a muzejní společnosti až do konce druhé světové války
Ačkoliv o chomutovském muzeu najdeme zmínky již v roce 1851, kdy: „…vrchní učitel Antonín Hübel věnoval obci svou sbírku
mincí
pro
zlepšení 1)
k založení muzea…“
práce
gymnázia
a
jako
příspěvek
, muzeum bylo založeno až po dlouhých
šedesáti letech. Založení
muzea
předcházela
činnost
Muzejní
společnosti
(Museumsgesellschaft), která byla založena 19. října roku 1911 na
městské
schůzi
svolané
starostou
města
dr.
Storchem.
Zároveň bylo rozhodnuto, že bude zřízeno i muzeum. muzejní
společnosti
bylo
připravit
vše
k řádnému
Cílem
fungování
muzea. Byl také ustaven muzejní výbor, v jehož čele stanul finanční
rada
F.
Schinder.
Na
ustavující
schůzi
byly
také
projednány a schváleny stanovy muzejní společnosti i muzea a roční
členský
příspěvek.
Muzejní
společnost
se
pustila
do
shromažďování předmětů, které byly dosud roztroušené po okolí. Pracovalo se ve čtyřech skupinách: prehistorická, historická, uměleckoprůmyslová a přírodovědná.
Členové těchto odborných
skupin se obrátili na veřejnost a zanedlouho se začalo scházet množství na
darů
radnici
od institucí i jednotlivců. Společnosti byla
přidělena
jedna
místnost,
tato
místnost
však
potřebám společnosti brzy nestačila. Městská rada dala tedy k potřebám společnosti k dispozici další tři místnosti a ještě mnišský dvorek. „Do
sbírkových
fondů
přechází
archeologická
sbírka
gymnázia, městský úřad v Březně předává městské listiny, obec
-7-
Spořice předává rychtářské právo a starou pečeť, jsou získány cechovní
knihy,
materiálů.“
2)
truhlice
a
Společnost
celá se
dalších
řada
celých
dvanáct
sbírkových let
věnuje
akviziční činnosti. „Podařilo se shromáždit řadu výtvarných děl
regionálních
značky
Rauch.
umělců,
Střelecký
…,
a
kvartet
spolek
věnuje
hudebních kolekci
nástrojů
střeleckých
terčů, je zakoupena soukromá sbírka chomutovského kominického mistra
Dienelta.“
3)
Svou archeologickou sbírku muzeu daroval
dirigent Posselt. V roce 1922 město zakoupilo prehistorickou sbírku od sběratele Günzela. Městské zastupitelstvo zakoupilo mineralogickou
sbírku
pana
Wernera
a
mineralogickou
a
geologickou sbírku báňského úředníka Schopfa. Dne 8. září 1923 bylo poprvé muzeum otevřeno veřejnosti. Této akce se účastnili delegace z okolních měst, ale i Prahy, Lipska, Drážďan, Annabergu a Saské Kamenice. Dále se při této příležitosti shromažďovaly dary z široké veřejnosti, většinou finanční. Do čela muzea byl postaven
plukovník ve výslužbě Moriz
Schrötter. Muzeum bylo otevřeno o dosti později než v jiných městech,
a
proto
se
to
muzejní
společnost
snažila
toto
zpoždění dohnat. Členové muzejní společnosti stále přibývali, a tak v roce 1937 stoupl jejich počet až na číslo 233. Členové byly
rozděleni
do
pracovních
skupin.
Nejaktivnější
byla
skupina umělecko - historická, která získávala velké množství sbírkových předmětů, které dokázala se
v roce
1928
severozápadních
uskutečnila
Čech.
Sbírka
vhodně vystavovat. A tak
výstava vznikala
gotického za
spolupráce
umění dr.
Wenische s muzei a odborníky z Prahy, především s prof. J. Opitzem.
Exponáty
byly
zapůjčeny
z osmnácti
regionálních
muzeí, a to buď jako originály nebo jako fotografie. Této akce
-8-
se účastnily také církevní úřady a Národní galerie v Praze. Výstava
se
konala
v Chomutově
a
Mostě
a
pořadatelům
se
povedlo shromáždit 272 gotických plastik a deskových oltářů z let 1330 – 1530. Toto nebyla jediná výstava, kterou umělecko - historická skupina uspořádala. Dalšími výstavy, které byly touto
skupinou
realizovány
byly
Baroko
a
rokoko,
český
porcelán, miniatury a výstavy výtvarných umělců. V tomto
období
byla
úspěšná
i
skupina
prehistorická,
která byla vedena prof. Preidlem. Povedlo se zkatalogizovat pravěké
sbírky,
výzkumy.
a
Výzkumy
také
byly
prováděli
prováděny
vlastní
archeologické
v lokalitách
na
hradišti
Rubínu, Hradci u Kadaně, Hradišti u Černovic. Pracovali také na drobných záchranných výzkumech. Skupina
přírodovědná
shromáždila
sbírku
zoologickou
a
entomologickou. V roce 1932 se ředitelem muzea stal Rudolf Wenisch, který byl také městským archivářem. Rudolf Wenisch předurčil svou jasnou koncepcí a svými odbornými znalostmi charakter a rozsah muzejních archivní
sbírek. Měl také určitou představu o muzejní a práci.
V muzeu
nebyli
zaměstnáni
stálí
odborní
pracovníci, ale řada uznávaných odborníků pro muzeum pracovala (např. archeolog Helmut Preidl, pražský historik umění Josef Opitz). Členové muzejní společnosti byli velmi aktivní, podíleli se například na
4)
vydávání chomutovské vlastivědy.
Události, které předcházely druhé světové válce, silně ovlivnily
chod
muzea
až
podrobena
zájmům
historická
sounáležitost
Československem.
do
německé
roku
1945.
vlastivědy
území,
která
Činnost a byla
byla
muzea
byla
popírána
okupována,
s
-9-
Ředitel Rudolf Wenisch byl rozhodnutím Zemského národního výboru v Praze ze dne 27. července 1945 ponechám ve své funkci archiváře,
ale
na
jeho
místo
ředitele
muzea
byl
přijat
akademický sochař Alois Klouda, který funkci zastával od léta 1945.
2. Muzeum po roce 1945 Jak
jsem
již
zmínila,
od
léta
1945
zastával
funkci
ředitele Alois Klouda. Velkým úkolem, kterého se měl zhostit bylo
opětovné
zpřístupnění
sbírek
muzea
široké
veřejnosti.
Úkol to nebyl lehký, protože se musely shromáždit rozptýlené sbírky muzea. Muzeum bylo pro veřejnost přístupné od 28. září 1946. V této době se, ale i mnoho předmětů nenávratně ztratilo. Různými
nařízeními
byl
vydáván
nábytek
z depozitářů
pro
zařízení bytů významných státníků. Alois Klouda neměl vlohy k práci muzejníka. V muzeu se nevedla žádná evidence sbírek. Také nebyly vedeny inventáře nových přírůstků z konfiskátů. Nebyly
používány
ani
staré
německé
inventáře,
a
to
buď
z
důvodu ztráty a nebo z důvodu jazykové bariéry. Situace se zlepšila až s příchodem nového ředitele PhDr. Emila Puchmajera. Funkce se ujal již v roce 1948. Začaly se přepisovat staré inventáře a zapisovat nové sbírky. Inventář z roku 1950 čítá 1500 předmětů. Protože archivní fondy města Chomutova zabíraly velkou část prostor, muzeum se potýkalo s nedostatkem depozitárních a výstavních
prostor.
V letech
1955
a
1956
byly
archiválie
přemístěny do jiných budov a tím muzeum získalo více prostoru. Muzejní sbírky se často stěhovaly a to neprospívalo jejich stavu.
- 10 -
Pod mumiemi, z mnoha
kostelem které důvodů
začleňovány
sv.
Ignáce
zvyšovaly
zpřístupněny
návštěvnost.
uzavřeny.
předměty
byly
Postupně
ze
Později
byly
zrušených
katakomby s
do
musely
muzejních
muzeí.
Sbírky
být fondů
bývalého
rašelinářského muzea v Hoře Sv. Šebestiána byly předány v roce 1954. Dalším ředitelem muzea se stal učitel Jan Šerák. Podařilo se mu získat pro muzeum další čtyři místnosti v prostorách Radnice. Aby mohly být vybudovány nové expozice bylo muzeum, až
na
pár
výstav,
které
byly
uspořádány,
od
roku
1958
uzavřeno. V prostorách muzea byly vybudovány malírny dekorací pro oslavy a do muzejních sbírek mohl kdokoli. K 1. 7. 1960 se muzeum v rámci reorganizace státní správy stalo okresní institucí. Od 1. října roku 1960 nastoupil do funkce ředitele Zdeněk Vachata. Jeho úkolem bylo zpřístupnit sbírky,
alespoň
částečně,
veřejnosti,
a
to
za
necelé
tři
měsíce. Muzeum mělo k dispozici pouze staré vitríny, které pocházely ze Zemské výstavy z roku 1913. Vachatovi se podařilo zpřístupnit sbírkové muzeum.
archeologii,
předměty Například
byly
geologii rozesety
v hotelu
a po
Savoy,
rudné
hornictví.
mnoha
prostorách
v kostele
sv.
Zbylé mimo
Ignáce,
v kapli sv. Kateřiny atd. „Později se podařilo získat evang. kostel naproti bance pro stálý depozitář.“
5)
Sbírky muzea se
v této době opět rozrůstaly. Přibyly další tisíce předmětů, které se svozily z městských muzeí.
Sbírky městského muzea v
Jirkově v roce 1963, zbylé části zámeckých sbírek z Červeného Hrádku v r. 1964, exponáty z vejprtského muzea v r. 1965, předměty z Přísečnického muzea a kláštera alžbětinek v Kadani v r. 1966. Byla také koupena sbírka vzorníků krajek.
- 11 -
Nově
instalované
muzeum
bylo
otevřeno
5.
května
1965
s expozicemi archeologie, umění, cechy a řemesla, renesance, rudné
hornictví
a
hutnictví,
krajkářství
a
prýmkářství
a
krušnohorská jizba. V roce 1967 byla muzeu přidělena hradní zřícenina Hasištejn, jako jeho součást. Muzeu byly v roce 1969 odebrány prostory evangelického kostela, které sloužily jako depozitáře. Sbírkové předměty se tedy musely přestěhovat do objektu
muzea,
což
opět
omezilo
výstavní
prostory. V témže
roce byl zřízen Památník boje proti fašismu na zámku Červený Hrádek. Byla zde zpřístupněna pracovna majitele, ve které se v roce
1938
uskutečnilo
setkání
K.
Henleina
s lordem
Runcimanem. Zdeněk
Vachata
začal
v roce
1963
vydávat
čtvrtletník
„Památky – příroda – život“, který vychází do dnešní doby. Od roku 1970 se opět změnil ředitel, místo po Zdeňku Vachatovi převzala Zdena Binterová, ovšem jen do roku 1971, kdy
byla
vystřídána
Miroslavem
Jančákem.
V roce
1971
byl
z části vyřešen problém s prostorem. Především sbírka nábytku byla přestěhována do gotické budovy bývalého františkánského kláštera v Kadani. V této budově byla v roce 1972 zpřístupněna část
historických
expozic.
V témže
roce
byly
připojeny
exponáty městského muzea v Kadani. Sbírky se rozrůstaly také díky likvidaci obcí, především kvůli důlní činnosti. Od roku 1975 do roku 1978 byl ředitelem muzea Jan Řípa, který byl nahrazen JUDr. Antonínem Kallistou. Ten v posledním čtvrtletí roku 1978 nařídil generální inventarizaci sbírek. Inventarizace trvala více než tři měsíce. Zkontrolovány byly všechny přírůstkové knihy a byly doplněny o více než
2000
neevidovaných předmětů, což vedlo k důsledné evidenci sbírek. V roce 1979 byl po dlouhých letech znovu otevřena expozice
- 12 -
Lapidárium. Celkem se ve stejném roce uskutečnilo šest výstav a
realizovala
se
expozice
Umění
a
umělecká
pěti
řemesla
století. V tomto období je činnost muzea podřízena komunistickému režimu a jsou pořádány akce k výročím. Například v roce 1981 se
uskutečnilo
výročí
založení
KSČ.
Byla
uspořádána
Celookresní výstava 60 let bojů a vítězství KSČ či v roce 1983 výstava Socialistické Chomutovsko, která byla připravena k 35. výročí Února 1948. Ale ani toto nebránilo, aby muzeum pořádalo zajímavější výstavy jako například v roce 1982 výstava k 150. výročí úmrtí českého vědce F.J.Gestnera, nebo výstava Pralesní Indiáni Jižní Ameriky. V roce
1980
konzervátoři
byla
začali
s
postavena
konzervátorská
konzervací
sbírkových
dílna,
kde
předmětů.
Byla
také umožněna spolupráce s restaurátorskými dílnami. V roce jezuitského
1981
se
gymnázia,
muzeum když
prostor se přestěhovalo konzervátorská budovy
v
dílna.
instalována
expozice
získalo
do
jeho
prostor
polovinu.
bývalého Do
nových
ředitelství muzea, muzejní knihovna a
„16.
Klostermannově
rozšířilo
září
ulici.“ dějin
1983 6)
došlo
V těchto
dělnického
k otevření
další
prostorách
hnutí
a
KSČ
byla na
Chomutovsku.
Po
roce
1990
byl
z druhé
poloviny
jezuitského
areálu
vystěhován Dům politické výchovy, což znamenalo, že muzeum získá všechny prostory jezuitského areálu. Do tohoto objektu přestěhovalo muzeum většinu svých fondů. Na počátku 90. let byla zrušena expozice Památník boje proti fašismu, která byla umístěna na Červeném Hrádku. Důvodem pro zrušení byly změny v užívání zámku. V roce 1995 vystřídala
- 13 -
ve funkci ředitele JUDr. Antonína Kallistu, CSc. Ing. Věra Mrázová. Od 1. ledna roku 2003 se reformou státní správy z Okresního muzea stalo Oblastní muzeum v Chomutově, příspěvková organizace. Zřizovatelem muzea je Ústecký kraj. V současné době je ředitelem Ing. Stanislav Děd.
- 14 -
III.
CHARAKTERISTIKA
VYBRANÝCH
SBÍREK
OBLASTNÍHO
MUZEA
V CHOMUTOVĚ Oblastní muzeum v Chomutově se specializuje na oblast v okolí
Chomutova,
Kadaně
a
třemi
základními
způsoby:
Vejprt. sběrem
Předměty v terénu,
muzeum koupí
získává a
darem.
Nákup se uskutečňuje dvakrát za rok a rozhoduje o tom nákupní komise, které kustod sbírky předloží návrh na nákup předmětu. Muzeum předměty získalo také z muzeí z Kadaně, z Vejprt a z Přísečnice. Tato muzea byla zrušena kvůli malé návštěvnosti a předměty byly převezeny do muzea v Chomutově. Sbírkový fond je rozdělen celkem do 30 sbírek. A těmi jsou:
sbírka
cínu,
sbírka
etnografická,
sbírka
porcelánu,
sbírka rašeliny, sbírka skla, sbírka terčů, sbírka textilu, sbírka fotografií, geologická sbírka, sbírka hodin, hornictví, lapidárium, militárna,
sbírka sbírka
umělecko-průmyslových miniatur,
nábytku,
prací,
sbírka
lékárna,
nové
dějiny,
numizmatická sbírka, písemnosti a tisky, pohlednice, sbírka věda, technika a průmyslová výroba, sbírka výtvarného umění obrazy, plastiky, negativy a pozitivy, místní tisky, místní tisky a časopisy a staré tisky. Muzeum
se
svou
sbírkotvornou
činností
snaží
navázat
na
základy sbírek, které byly položeny již za První republiky, kdy bylo muzeum pod německým vedením. V současné době se v muzeu shromažďují předměty ze 70. a 80. let 20. století, které svým charakterem
odpovídají
zaměření
muzea,
což
je
dokumentace
regionu. Stále se však pořizují předměty starší, které jsou svou povahou
pro
region
významné.
Například
hodiny
chomutovské
továrny Kincl, které tvoří hlavní zaměření sbírky hodin.
- 15 -
1. Etnografická sbírka Etnografická sbírka v současnosti čítá 1206 inventárních čísel a je dělena do čtyřech podsbírek. Tyto jsou potom ještě dále
rozděleny.
Podsbírka
Svátky
se
na
člení
Velikonoce
a
Vánoce. Podsbírka Každodenní život domácnosti je roztříděna na Kuchyň
–
náčiní,
prádlo
a
další
vybavení
domu,
Život
na
statku, Svět dětí. Další podsbírkou jsou Řemesla, která jsou dělena podle jednotlivých středověkých řemesel: sladovnictví, brašnářství, truhlářská, výroba
holičská řeznická,
másla
a
ševcovská,
řemesla, krejčovská,
knihtiskařská
předení řemesla.
chov
příze, Ve
včel,
kovářství,
sbírce
jsou
shromažďovány předměty denní potřeby, které jsou ve spojitosti většinou se sedláckým životem na vesnicích v regionu.
2. Sbírka Nové dějiny Tato sbírka se také dále dělí na 4 podsbírky. Archiválie, kde jsou shromažďovány mapy regionu a písemnosti, fotokopie středověkých
listin.
Tato
podsbírka
je
nejpočetnější.
Podsbírka Poštovní známky neobsahuje mnoho kusů, stejně jako podsbírka
Odznaky.
Poslední
podsbírka
Vzpomínky
pamětníků
zahrnuje různé kroniky, partitury atd. Celá sbírka má přes 2000 inventárních čísel. Většina písemností pochází z posledních dvou století a jsou důležitým pramenem pro studium novodobé historie.
3. Sbírka miniatur Předměty ze sbírky pocházejí z majetku rodiny Goldmannů. Osudy této sbírky jsou velmi zvláštní. V přírůstková knize muzea je jako způsob nabytí uvedena koupě od dr. Richarda Goldmanna.
Paní
Saly
Goldmannová,
ale
v prohlášení
z 29.
- 16 -
listopadu roku 1940 potvrzuje, že sbírku 116 miniatur, které jsou uloženy v sejfech banky, kdysi darovala muzeu. Vše bylo ale úplně jinak. Po roce 1938, byl zkonfiskován majetek Židům, a sepsán seznam věcí, které byly 15. prosince 1938, tedy již po
zabrání
pohraničí
a
po
tzv.
Křišťálové
noci,
nabídnuty
muzeu ke koupi, darovány nebo předány Správou pro židovský majetek, či Gestapem. V seznamu pod pořadovým číslem sedm je zapsána
paní
detailní muzeu.
Saly
soupis
Jedná
se
Goldmannová.
předmětů, o
knihy,
Ve
které rytiny,
složce paní
je
potom
Goldmannová
nábytek,
uveden prodala
porcelán,
sklo,
obrazy, fotografie a dokonce i soukromé věci. Uvedeno je i 134 kusů miniatur od známých i neznámých mistrů. Za celkem šest popsaných
stran
korun.
toho
„Z
předmětů za
nábytek
dostala
paní
7 500
korun,
rytiny 2000 korun a miniatury 7 500 korun.“
Goldmannová knihy 7)
2000
19 000 korun,
Paní Goldmannová
byla nucena prodat svůj majetek za tak nízkou cenu, přičemž cena jedné či dvou miniatur se v té době pohybovala právě okolo 19 000 korun. Sbírka miniatur se po roce 1940 ztratila a byla usilovně hledána. Až 13. března 1951 byla opět nalezena při otevírání sejfů v chomutovské bance, kde byla uložena a díky tomu přežila válku bez ztrát. Celkem bylo nalezeno 138 kusů miniatur, které tvoří základ sbírky.
4. Knihovna Byla založena v roce 1923. základ knihovny tvoří zbytek knihovny gymnázia a knihovny alžbětinského kláštera v Kadani. Poprvé byla uspořádána Rudolfem Wenischem v roce 1937, tehdy čítala kolem 1 700 svazků. V současné době je knihovna rozdělena na dvě části, a to sbírkovou a specializovanou. Část sbírková se ještě dělí na
- 17 -
historické fondy ( což jsou rukopisy, staré tisky a kramářské písně), regionální literaturu a regionální periodika. Fond starých tisků je zaměřen na literaturu náboženskou, přírodovědnou,
právnickou
a
historickou.
Především
jsou
to
díla řeckých, římských a středověkých autorů. „Nejcennější knihou ve sbírce je Pharmacopeia Augustiana reformata od Joannise Zwelferiho z roku 1667, …“
8)
Regionální literatura, jak už z názvu fondu vyplývá, je zaměřena
na
příležitostné
chomutovský tisky,
region.
telefonní
Obsahuje
seznamy,
adresáře,
vlastivědná
a
historická pojednání. Například Heimatskunde des politischen Bezirkes Komotau z r. 1898 a Geschichte der Stadt Weipert J. Wilda. Specializovaná část knihovního fondu se člení na odbornou literaturu a periodika. Odborná literatura zahrnuje knihy z oborů vlastivědy, dějin, archeologie,
dějiny
umění,
etnografie,
hornictví,
botaniky
a
ochrany přírody. Jsou zde také zastoupeny encyklopedie a naučné slovníky. Stejného zaměření jsou i odborná periodika.
5. Archeologická sbírka Tato sbírka je co do rozsahu největší sbírkou muzea. Jako u většiny sbírek sahají její počátky až k samotnému založení muzea, kdy se scházelo velké množství darů, ale byla také doplňována nákupy od sběratelů. V 70. letech se sbírka rozrostla o fond zrušeného muzea v Kadani
a
v 90.
ústavu v Mostě.
letech
o
sbírky
pobočky
Archeologického
- 18 -
Ve sbírce je největším dílem zastoupena keramika, protože keramické střepy jsou nejčastěji nalézané. Součástí sbírky je kolekce takřka 1 500 celých nádob a jejich zlomků. Dále je podstatnou částí také skupina kamenných nástrojů. Jsou
zde
různé
Zachovaly
se
i
součástí
sbírky
šipky,
škrabadla,
kostěné také
nástroje kovové
a
dlátka
nože
dýky
atd.
ozdoby.
Samozřejmě
jsou
výrobky.
Sbírka
dokumentuje
pravěké osídlení regionu od paleolitu až po 7. století n.l.
6. Militárna Jde
o
rozsáhlou
kolekci
chladných
a
palných
zbraní,
ochrannou zbroj a vojenskou výstroj. Nejcennější je sbírka pušek,
která
pochází
z oblasti
Vejprt.
Tam
v 17.
století
začaly vznikat hamry na kování hlavní. Koncem 18. století byla ve
Vejprtech
založena
význam zdejší
státní
zkušebna
hlavní,
což
dokládá
výroby, protože tato zkušebna byla jediná mimo
Prahu. „Mezi
chladnými
dvouruční
zbraněmi
landsknechtské
meče
patří
z 1.
k nejzajímavějším
poloviny
kolekce slavnostních úřednických šavlí.“
16.
stol.
Či
9)
7. Numismatická sbírka Ve
sbírce
nacházejí
se
jsou
v ní
i
zastoupeny mince
většinou
z jiných
zemí
mince
české,
Evropy.
Jedná
ale se
zejména o mince z německých zemí. Nejstarší mince pochází z doby před přelomem letopočtu. Jedná se o mince keltské – duhovky, mušlovité mince a biateky. Soubor
mincí
středověkých
je
reprezentován
pražskými
míšeňskými groši nebo chebskými feniky. Tato sbírka byla také poškozena vloupáním v roce 1991. Odcizena byla část kralupské
- 19 -
sbírky,
která
obsahovala
kolem
200
mincí.
Byly
to
mince
tolarových ražeb ze Saska a Pruska pocházejících z poslední čtvrtiny 17. století. Nejrozsáhlejší
sbírky
částí
jsou
mince
z 19.
a
20.
století. Zastoupeny jsou mince ze států Evropy, jako například z Rakouska – Uherska, Německa, Francie, Švýcarska, Ruska. Ze vzdálenějších zemí jsou to Argentina a Chile. Samozřejmě ve sbírce nechybí mince z Československa.
8. Sbírka obrazů a grafik Tento
fond
prezentuje
uměleckou
tvorbu
od
konce
16.
století až do současnosti. V depozitáři jsou uloženy obrazy zachycující
zaniklé
obce.
V poslední
době
se
akviziční
činnost soustředí zejména na díla regionálních malířů. sbírky
Částmi
jsou
i
portréty
a
grafické
listy
a
obrazy s náboženskou tématikou. Ve
sbírce
se
nachází
41
obrazů,
které
pocházejí
ze
zámku Červený Hrádek. Tyto obrazy zastupují tvorbu 17. až 20. století. Většinou se jedná o krajinomalby, portréty a žánrové obrazy. Nejzajímavější jsou akvarely z let 1853-54, které zachycují zámek a jeho okolí. Celá
sbírka
Součástí
této
obsahuje
sbírky
je
přes
2 500
podsbírka
obrazů
gotických
a
grafik.
plastik
a
deskových obrazů. Tato sbírka je pro muzeum velmi významnou, jde
totiž
o
jednu
z největších
mimogalerijních
sbírek
gotického umění. Věnuji ji tedy samostatný oddíl.
9. Podsbírka gotických plastik a deskových obrazů Většina z kostelů
na
plastik
byla
Chomutovsku
získána členy
v letech
muzejní
1916
až
společnosti
1942 a
dr.
- 20 -
Rudolfem
Wenischem.
Plastiky
byly
buď
darovány,
dlouhodobě
zapůjčeny a nebo koupeny. Takto získané skulptury zpracoval profesor Josef Opitz, který byl spolupracovníkem muzea až do poloviny
40.
let
20.
století.
V roce
1930
vznikl
soupis
nejcennějších uměleckých děl muzea, ve kterém bylo obsaženo 15 gotických
dřevořezeb.
V roce
1940
bylo
v majetku
muzea
18
dřevořezeb. Nejstarší plastiky předválečné
sbírky Madona z Březence,
vročena kolem roku 1340 byla považována za ztracenou. Madona se
nyní
nachází
na
zjištění
napomohlo
Slezska.
Madona
farním
úřadě
vydání
je
v Bučovicích.
Uměleckých
zapsána
památek
v seznamu
K tomuto Moravy
movitých
a
památek
Památkového ústavu v Brně. Předměty do sbírky přibývaly různým způsobem, nejčastěji však
včleňováním
s Kadaňským
městských
muzeem,
do
muzeí.
fondů
V roce
1972,
chomutovského
sloučením
muzea
přešly
všechny deskové oltáře. Pocházejí z Želiny u Kadaně. V 60.
letech
začaly
být
plastiky
restaurovány
u prestižních restaurátorů. Za třicet pět let byly všechny plastiky a deskové obrazy minimálně jednou restaurovány. Sbírka
čítá
28
dřevořezeb
a
6
plastik,
které
jsou
zapůjčené od litoměřického biskupství. Dále pak dvě oltářní křídla s mariánskými výjevy, dva
deskové oltáře a dva deskové
obrazy. Jak
se
zmiňuji
v další
kapitole,
sbírka
gotických
plastik
utrpěla v roce 1991 ztrátu odcizením 19 drobných plastik.
10. Přírodovědné sbírky Ve
sbírkách
je
dokumentován
přírodní
vývoj
regionu,
Krušných Hor, ale i dalších oblastí České republiky. Slovensko
- 21 -
a
jiné
země
jsou
ve
fondech
zastoupeny
pouze
jednotlivými
vzorky. Jsou zde prezentovány fondy geologie, mineralogie a botaniky. Geologická sbírka čítá kolem 900 zapsaných vzorků, ale také
celou
Obsahuje
dalších,
řadu
také
řezané
a
jenž
leštěné
nebyly acháty,
dosud
zpracovány.
ametysty,
jaspisy,
chalcedony a fluority. Další složkou sbírky jsou přísečnické granáty,
cinvaldit,
z Cínovce.
kasiterit
a
malachit
pocházející
Sbírka dokumentuje hlavní mineralogická naleziště
v Krušných horách. Součástí je také rozsáhlá sbírka sádrovců hraběte Taruky a sbírka více než 350 vzorků přírodních mramorů. Sbírka
rašelin
vznikla
již
na
počátku
20.
století
a
v roce 1902 bylo založeno Muzeum rašeliny. V roce 1954 Muzeum rašeliny
uložilo
své
sbírky
v Chomutovském
muzeu.
Sbírka
obsahuje přes 760 inventárních čísel a největší částí jsou rašeliny z Krušných Hor a ostatních zemí Evropy. Součástí jsou také výrobky, které zastupují zpracování této suroviny. Například papír, obrazové rámy, knoflíky nebo roury.
Nejzajímavější
částí
sbírky
jsou
modely
sušiček
rašelinných borek a strážných věží. Další
složkou
paleontologická,
která
přírodovědných schraňuje
sbírek
vzorky
je
zkamenělých
sbírka dřev,
otisků listů a plodů, a sbírka botanická dokumentuje flóru severozápadních
Čech.
Je
rozdělena
na
čtyři
lišejníky, mechorosty, houby a vyšší rostliny.
podskupiny:
- 22 -
IV. VYBRANÉ EXPOZICE OBLASTNÍHO MUZEA V CHOMUTOVĚ 1. Expozice ze 70. až 90. let.
1.1 Expozice v prostorách radnice Na Radnici byly umístěny expozice umělecko historického charakteru. Expozice Pozdně gotické umění na Chomutovsku, která je trvale
vystavena
již
od
roku
1988,
je
nejzajímavější
z hlediska dějin umění. Sbírka byla založena již koncem 20. let
dvacátého
století,
doktorem
Rudolfem
Wenischem.
Tato
sbírka čítá velké množství pozdně gotických plastik. Jsou to díla neznámých řezbářů, a tak jsou řazena podle typologie do okruhů.
Nejcennějšími
Jirkovského
mitra,
jsou
Mistra
které jsou připisovány
díla
tzv.
Podelwitz,
Chomutovského
ale
U. Creutzovi.10)
také
a
dřevořezby,
Autorem nejcennějšího
exponátu, který je ve sbírce, je Monogramista I.W. a jedná se o Želinský oltář s mariánskými výjevy. Monogramista I.W. byl patrně žákem Lucase Cranacha staršího. V lednu drobných
roku
1991
gotických
bylo
plastik.
z expozice Šlo
o
odcizeno
soubor
devatenáct
sošek
Čtrnácti
svatých pomocníků, dvě Madony s dítětem, Bolestnou Marii, sv. Jana Evangelistu a plastiku Bibilického krále. Především díky mezinárodní pátrací akci, do které se
připojil Interpol, byla
v roce 1996 navrácena Madona s dítětem, datovaná do roku 1493, která náležela do souboru sošek Čtrnácti svatých pomocníků. Později
téhož
roku
byla
navrácena
další
Madona
s dítětem,
která je datována kolem roku 1450. Tato ovšem
expozice s trochu
se
nachází
pozměněným
severozápadních Čech).
v prostorách názvem
Radnice
(Poklady
dodnes, gotiky
- 23 -
V prostorách Lékárenství nábytek
na
z 18.
v Kadani.
radnice
Chomutovsku. století,
Zásluhou předměty
z dvacátého
století
přežila
také
Základem
pocházející
dr.
v Chomutově
expozice
je
E.
až
jsou
do
expozice
barokní
lékárenský
je
z kláštera
Trávníkové
z lékárenské a
umístěna
dneška,
získalo
služby,
vystaveny ale
ve
alžbětinek
které
muzeum
pocházejí
vitrínách.
pod
názvem
I
tato
„Historická
lékárna“. V dalších místnostech na Radnici, byly vystaveny obrazy z doby renesance, baroka a rokoka. Byl zde také prezentován nábytek z výše uvedených slohů. Mimo jiné zde byly k shlédnutí dva kabinety, které jsou z dřívějšího mobiliáře zámku Červený Hrádek.
Kabinety
španělské
pocházejí
dílo.
Dříve
z
16.
sloužily
a
17.
dámám,
století které
a
si
jde
do
o
nich
ukládaly listiny a šperky. K expozici byly přidány užitkové a přepychové předměty, které byly jejím doplněním. Jedná se o cínové, fajánsové a
porcelánové nádobí, ale také o zbraně ze
16., 17. a 18.století. Další miniatur
sbírka,
která
doplněná
zde
devocionální
byla
vystavena
kresbou
na
je
kolekce
pergamenu
z 18.
století. Předposlední
expozicí,
která
byla
v těchto
prostorách
umístěna byly Pravěké dějiny Chomutovska od paleolitu do 7. století
n.
seznamováni
l.
Pomocí
nejen
se
panelů
a
základními
vitrín pojmy
byli a
charakteristikou
jednotlivých období, ale také se zajímavými nálezy. nálezem šňůrovou nalézt kultur.
eneolitu
v
keramikou předměty,
našem ve
které
okrese
je
Vikleticích. zastupovaly
pohřebiště V expozici celou
návštěvníci
řadu
Důležitým kultury bylo
se
možné
pravěkých
- 24 -
Poslední
expozicí
je Lapidárium.
Je
otevřena
pouze
za
příznivého počasí. Jde o sbírku kamenných plastik a artefaktů. Lapidárium
vzniklo
náhrobky,
v roce
plastiky,
Boží
1923.
Byly
muka
a
sem
svezeny
kamenné
architektonické
články
z Chomutovska. Velká část sbírky pochází ze sochařské huti v Černovicích, jejíž vznik je datován do 13. století a zánik do století 19. Většina instalována
expozic již
situovaných
dříve,
v prostorách
v sedmdesátých
či
Radnice na
byla
počátku
osmdesátých let. Expozice obrazů z dob renesance, baroka a rokoka; Lékárenství na Chomutovsku a miniatur byly instalovány až během devadesátých let, kdy se muzeum z části přestěhovalo do areálu jezuitského gymnázia.
2 Expozice v Klostermannově ulici V těchto prostorách byla v 80. letech, přesněji od 16. září 1983, veřejnosti zpřístupněna expozice z dějin dělnického hnutí
a
KSČ
na
Chomutovsku.
Prezentována
byla
historie
revolučních bojů a úspěchů dělnické třídy. V dnešní době tato expozice již neexistuje.
3 Expozice na Třídě VŘSR čp. 86 (nyní Palackého ulice) Byla zde v roce 1984 zpřístupněna celonárodní expozice Energetika včera, dnes a zítra. Připravena byla za spolupráce muzea s pracovišti elektroenergetické soustavy, a to v letech 1979 až 1983. století zrušena.
I tato expozice byla v devadesátých letech 20.
- 25 -
4. Expozice v areálu jezuitského gymnázia V tomto regionu
a
objektu
našel
přírody.
Tyto
návštěvník expozice
svět
historie,
vznikají
jevů
v devadesátých
letech 20. století. V prvním
patře
budovy
byla
od
roku
1993
instalována
expozice Šalom - kapitoly z historie Židů v severozápadních Čechách.
Vznikala
za
spolupráce
Židovské
náboženské
obce,
Židovského muzea v Praze, Památníku Terezín a dalších jiných ústavů, ale i soukromých osob. posloupnost
událostí,
Na panelech byla zaznamenána
které
se
vztahovaly
k židovské
společnosti Z Čech a Moravy řadící se k aškenázskému okruhu. Byly
zde
prezentovány
písemné
doklady,
dokumenty,
mapky,
pohlednice, rytiny, fotografie a předměty spojené s židovskou kulturou. Představeny byly i nejdůležitější židovské svátky posvátné
knihy
judaismu.
V neposlední
měl
řadě
a
návštěvník
možnost se seznámit s význačnými událostmi ze života Židů. V expozici byly instalovány předměty z osmi severočeských muzeí. A to z Loun, Chomutova, Mostu, Teplic, Ústí nad Labem, Děčína, České Lípy a Litoměřic. Expozice Cechy a jak to bylo dál…, která byla otevřena od roku 1997, přiblížila návštěvníkům historii cechů a seznámila je
s nejdůležitějšími
pojmy
a
hodnostmi
v cechovním
uspořádání. Cechy byly ve výstavním sále seřazeny podle jejich významu
ve
středověké
společnosti.
Byla
vybrána
taková
řemesla, která charakterizovala středověký život. Prezentovány byly
cechy
mlynářů,
pekařů,
zastupovaly
potravinářské
přestavena,
mezi
nimi
řezníků
profese.
byly
a
Černá
hrnčíři,
sladovníků, řemesla
kováři
a
byla
které také
zámečníci.
- 26 -
Dalšími řemesly, která byla v expozici přestavena byly tesaři, truhláři,
bednáři,
soukeníci,
tkalci
koželuzi, mandlíři
rukavičkáři,
a
barvíři.
ševci,
Všechny
krejčí,
cechy
byly
prezentovány se svým cechovním znamením a cechovní pokladnou, ve které byly uschovávány cechovní regule a písemnosti.11) Dále byly
k shlédnutí
pracovní
nástroje,
výrobky
a
cechovní
insignie. Muzeum
v Chomutově
systematicky
shromažďuje
botanický
materiál z Krušných a Doupovských hor, Podkrušnohorské pánve a středního
Poohří.
„Z některých
materiálů
byla
vytvořena
expozice Krušnohorskou přírodou, která ve stručnosti nabízí pohled
do
mineralogických
a
botanických
sbírek
muzea.
Dokumentuje ve vitrínách charakteristické geologické složení regionu a na panelech výsledky botanického bádání.“ Poslední pojmenována expozic,
expozicí po
ale
Jiřím
také
byla
Zámecká
Popelovi
sloužila
komnata,
Z Lobkovic.
k pořádání
12)
která
Byla
přednášek
byla
součástí a
různých
jiných akcí. Interiér byl vyplněn barokními komodami, obrazy, porcelánem, sklem, ale byly zde i ukázky hodin a orientálního nábytku.
2. Současné expozice 2.1 Minerály a Horniny Krušných hor Expozice
je
umístěna
v prostorách
bývalého
jezuitského
gymnázia v jedné místnosti. Po obvodu jsou umístěny vitríny, ve
kterých
jsou
prezentovány
ukázky
minerálů,
hornin
a
zkamenělin z regionu. Součástí expozice jsou také historické geologické mapy. Prostřednictvím exponátů a doprovodných textů se
návštěvník
seznámí
s geologickým
složením
regionu
s historií dobývání drahých kamenů v Krušných horách.
a
- 27 -
V expozici jsou použity staré vitríny společně s novými. Popisky jsou dostatečně velké a umístěné tak, aby bylo jasné k jakému
exponátu
patří.
Předměty
jsou
osvětlené
umělým
osvětlením, které je odcloněno, na předmětech tedy nevznikají odlesky. Expozice byla instalována před pěti lety.
2.2 Pohledy do pravěku Chomutovska Jedná
se
o
archeologickou
expozici,
která
prezentuje
archeologické nálezy z oblasti Chomutovska od neolitu až po dobu
římskou.
Návštěvník
může
shlédnout
velké
množství
keramických nádob, pracovních nástrojů, ale i šperků a také dvě rekonstrukce hrobu. Další složkou expozice je rekonstrukce germánského oblečení. Expozice je opět instalována v jedné místnosti. Opětovně jsou zkombinovány staré a nové vitríny, které jsou umístěny jak po obvodu místnosti tak i uprostřed. Jako zdroj světla slouží okna. I tato expozice je umístěna v areálu bývalého jezuitského gymnázia. V obou expozicích postrádám lavičky nebo alespoň židle na odpočinek pro návštěvníky.
2.3 Poklady gotiky severozápadních Čech Tuto expozici jsem již popisovala v minulé podkapitole. Expozice
je,
jako
všechny,
instalována
v jedné
místnosti,
skrze kterou se návštěvník dostane do dalších místností, kde jsou umístěny výstavy a další expozice. Umělé světlo, které je použito v kombinaci s venkovním světlem pro osvětlení expozice je odcloněno. Popisky jsou někdy umístěny moc nízko, jsou však dostatečně velké.
- 28 -
2.4 Historická lékárna Opět práce.
jsem
Snad
tuto
jen
expozici
dodám,
že
popsala
skrze
již
lékárnu
v předešlé vedou
části
schody
na
mnišský dvorek kde je instalována další expozice.
2.4 Lapidárium kamenné plastiky I
tato
expozice
zůstává
nepozměněna.
V expozici
ovšem
chybí jakékoli popisky.
2.5 Muzejní zbrojnice Přes
mnišský
dveřmi
do
další
sbírky
militárna.
dvorek
se
místnosti, Místnost
návštěvník kde je
jsou
dostane
umístěny
osvětlena
pouze
postraními předměty
ze
otevřenými
dveřmi na dvorek, popisky jsou sice dvojjazyčné, ale špatně čitelné. V místnosti jsou použity vitríny, ve kterých jsou vystaveny meče, dýky a ukázky ochranné zbroje. Využity jsou také proporce místnosti a to tak, že na soklech u zdí jsou také vystaveny předměty. Dále jsou prezentovány palné zbraně a celá plátová zbroj.
Expozice Poklady gotiky severozápadních Čech, Historická lékárna,
Lapidárium
v prostorách
a
Radnice.
lavice pro návštěvníky.
Muzejní Opět
zbrojnice
v expozicích
jsou chybí
instalovány židle
nebo
- 29 -
VI. VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI OBLASTNÍHO MUZEA V CHOMUTOVĚ
1. Rudolf Wenisch (ředitel muzea a archivář) 1.1 Životopisné údaje Narodil se 21. května 1892 v Praze. Jeho otec, taktéž Rudolf, pocházel z Kadaňska, přesněji z Radonic. Matka Rosa pocházela z Lomnice u Turnova. V roce 1913 se jeho otec stal ředitelem banky Union. V Praze bydleli Wenischovi Na Florenci, č.p. 1686, kde pobývali až do odchodu syna z Prahy. Wenisch studoval v letech 1903 – 1911 na státním gymnáziu s německou vyučovací řečí v ulici Na Příkopech. Po dokončení školy se zapsal na německé filozofické fakultě. Věnoval se zde Historii a zeměpisu, ale také se zajímal o právo, a v zimních semestrech
1912/13,
1913/14
a
1915/16
navštěvoval
německou
právnickou fakultu. Výroční zpráva spolku Akademisches Verein deutscher Historiker und Geographen in Prag 1912/13
uvádí,
že
byl
Wenisch
jeho
13)
za školní rok
předsedou.
V roce
1916
zakončil Wenisch studium Karlovy univerzity disertační prací Die
direkten
Steuern
vorhusitischen Zeit
14)
der
könglichen
Städten
Böhmens
in
. Jeho práci vedl prof. Werunský.
Po studiích narukoval Wenisch k 73. pěšímu pluku v Praze, a
zde
v roce
1917
absolvoval
záložní
důstojnickou
školu.
V roce 1918, po propuštění z armády, nebyl již nikdy povolán do činné služby. Kromě období v letech 1944/45, když sloužil ve volkssturmu
15)
.
První tištěné práce Wenische byly věnovány Radonicím a jejich
historii,
zřejmě
proto,
že
na
něj
zapůsobily
během
letních pobytů v dětství. Wenisch
se
14.
února
1918
oženil
s Marií
Janka-ovou,
která pocházela z Radonicka. Po válce se Wenisch s rodinou
- 30 -
přestěhoval z Prahy do Radonic, ale zde také moc dlouhou dobu nepobyli.
Už
v červnu
roku
1919
bydleli
v Kadani,
kde
si
koupili dům v nynější Švermově ulici. V roce 1931 se opět Wenischovi
stěhovali,
tentokráte
do
Chomutova
do
dnešní
Barákovy ulice. V Chomutově bydleli až do nuceného odchodu do roku 1946. Rudolf Wenisch byl se svojí ženou, dcerou a vnučkou 3. října 1946 odsunut transportem č. 28 do amerického pásma v Německu.
Zde
se
stal
Archívu
ředitelem
spolkové
dráhy
v Norimberku. Zemřel 24. února 1967 ve Steinu.
1.2 Rudolf Wenisch a jeho role v Svou
Wenisch
činností
regionalistiky
a
odborné
německé regionalistice
přispíval
vědecké
k rozvoji
německé
v předválečném
činnosti
Československu. Na počátku svého působení se věnoval německému vlastivědnému
regionálnímu
hnutí.
redigoval časopis Erzgebirgszeitung nakladatelstvím
Deutches
V letech 16)
1921
až
1925
. V roce 1923 byl vydán
Vaterland
ve
Vídni
literárně-
vlastivědný sborník o Krušných horách, který Wenisch sestavil. Chtěl také systematicky podchytit kadaňské nářečí. „Aby měl dostatek
materiálu
variantami,
pro
komparaci
zorganizoval
Erzgebirgszeitung
soutěž
s jinými
nářečními
prostřednictvím
o
nejlepší
práci,
časopisu systematicky
popisující některé z německých nářečí v Čechách.“
17)
V roce
1921 vyšla útlá práce, ale už v roce 1926 byl vydán věcně řazený
slovník
nářečních
výrazů.
V letech
jeho
působení
v Kadani vyšlo celkem 30 článků a studií. Účastnil
se
Erzgebirge-Verein pořádal
turistické
turistických
i
na
Kaaden-Duppau srazy,
tras.
Sám
spolkové.
činnosti
nebo
18)
se
také
,
pod
Byl
jeho
angažoval
ve
inspiroval
členem
zaštítěním značkování vytvoření
- 31 -
Arbeitsvereinigung 19)
Duppau
für
Heimatforschung
im
Bezirke
Kaaden-
. Cílem tohoto spolku bylo studium regionálních a
vlastivědně-historických témat. „Wenisch sám se chtěl v rámci tohoto
sdružení
věnovat
již
zmíněnému
studiu
kadaňského
dialektu, rodinným jménům a cechovní problematice. Zaujal zde však
natolik
vůdčí
postavení,
že
po
jeho
odchodu
do
chomutovského archívu veškerá činnost tohoto spolku ustala.“20) Na začátku 20.let se věnoval projektům na obsáhlé vydání dokumentů
diplomatického
mluvících.
Tato
edice
charakteru
měla
vytvořit
z oblastí opak
německy
k vydání
českých
písemných památek nazvaných Archiv český. Wenisch stál u zrodu této myšlenky sám a edici pojmenoval Sudetendeutches Archiv 21)
. Edice měla být rozdělena do stovek svazků, ale Wenisch
její velikost notně přecenil. Od roku 1923 se začala v chomutovských novinách objevovat příloha
Unsere
22)
Heimat
.
Jak
už
z názvu
vyplývá
byla
soustředěna na vlastivědnou problematiku. V redakční radě stál také Wenisch a to od založení až do roku 1936. Roku 1923, přesněji 1. října, byl jmenován prozatímním městským
archivářem.
Stále
však
nepřestával
v redigování
Erzgebirgszeitung a Heimats-Beilage zur Kaadner Zeitung
23)
.
Také podnítil založení čtvrtletníku Nordwestböhmen (Komotauer Zeitschrift
für
Archiv
und
Musealwesen, 24)
Heimatschutz und Volksbildung) příloha vydána
chomutovských pouze
dvě
novin
čísla
a
Heimatforschung,
, který vycházel také jako
Deutches
autorem
25)
Volksblatt
většiny
článků
.
Byla
byl
sám
Wenisch. Od
prosince
1924
se stal
Wenisch
městským
archivářem.
V průběhu svého působení v chomutovském archívu byl pověřován i dalšími funkcemi, ať už dočasně či trvale. Od svého nástupu
- 32 -
až do roku 1925 vedl chomutovskou městskou kroniku. Tato práce ho
vedla
k sepsání
moderně
pojatých
dějin
Chomutova
a
chomutovského panství. Závěrem 20. let pozvolna přebíral vedení městského muzea. Z počátku
bylo
toto
vedení
pouze
dočasné,
byl
zástupem
za
nemocného ředitele Morize Schröttera. Již od druhé poloviny roku 1929 získal tuto pozici natrvalo. Především díky novým pracovním
povinnostem
zprostředkovával
se
půjčování
angažoval
na
přípravě
a
obstarával
exponátů
výstav, nákup
sbírkových předmětů. Kromě uspořádání muzejní knihovny v roce 1937 se inventarizací muzejních sbírek neúčastnil. V říjnu roku 1923 seznámil Wenisch městské zastupitelstvo se sou koncepcí pracovní náplně městského archiváře. Později prostřednictvím tisku i chomutovskou veřejnost. Nejdůležitější cíl
neviděl
pouze
v
pořádání inventarizaci
archiválií,
ale
také se chtěl věnovat následujícím tématům. Chtěl zjistit zda nějaké archiválie, které se vztahují k Chomutovu jsou uloženy v bližších či vzdálenějších archívech. Dále pak měl v plánu vytvořit z archívu městského archív okresní, který by pomocí opisů shromažďoval všechny důležité archiválie z okresu, také měl v úmyslu sestavit bibliografii vlastivědných prací a vydat význačné
písemné
zmíněné edici
památky
Chomutova
a
Kadaně
v již
Sudetendeutches Archiv. Městské zastupitelstvo
tento koncept přijalo, a respektovalo Wenische jako odborníka. Hlavní
archivní
činnosti
(pořádání),
se
Wenish
moc
nevěnoval. Zdůvodňoval to nedostatkem prostor, protože archiv byl do roku 1931 umístěn pouze v jedné místnosti, ale také zvyšováním skutečně
množství snažil,
archivního aby
se
materiálu.
městský
Wenisch
archiv
stal
se
totiž
okresním
pracovištěm, v souladu s jeho koncepcí práce. Od roku 1924
- 33 -
začal
navštěvovat
archívy
a
spisovny
městských
a
obecních
úřadů a okrese. Nechal pořizovat seznamy historicky cenných a důležitých zástupci těchto
písemností
místní
těchto
správy
písemností
a
pracovišť,
samosprávy
v chomutovském
a
o
také
jednal
podmínkách
archívu.
Koncem
se
uložení
20.
a
na
počátku 30. let některé obce své archívy nebo jejich části uložily v chomutovském archívu. Věnoval
se
také
zpracování
edic
městských
knih,
ale
problémy spojené s uskutečněním edice Sudetendeutches Archiv byly komplikované do té míry, že je nemohl Wenisch vyřešit sám.
Jednalo
se
zejména
o
problémy
se
zajištěním
editorů,
kteří by byli dostatečně kvalifikovaní. Se sladěním pracovního postupu,
ale
především
problémy
týkající
se
finančních
prostředků. V roce 1925 se vydávání edice chopil nově založený ústav Anstalt für sudetendeutche Heimatforschung
26)
v Liberci.
Wenisch nazýval chomutovský archiv jako pobočku tohoto ústavu. Díky spolupráci, kterou navázal byly edice přejmenována na Sudetendeutsche Geschichtsquellen
27)
. K vedení byly přizváni
také odborníci ze zahraničí, profesor
E. Gierach z Mnichova a
prof. H. Hirsch z Vídně. Nakonec
se
Wenisch
soustředil
jen
na
dokončení
edice
nejstarší chomutovské městské knihy z let 1468-1620 a dvou urbářů chomutovského panství z let 1560-1562. Tím, že Wenisch nebyl schopen vydat obě edice do konce 20. let, se nepohodl s městským zastupitelstvem, které odmítlo věnovat další finanční prostředky na tyto práce. Nadále se věnoval navštěvování archivů, ať už domácích nebo
zahraničních.
Navštívil
všechny
důležitější
archívy
v
severozápadních Čechách, Archiv ministerstva vnitra v Praze a mnoho státních, městských nebo církevních archívů v Rakousku a
- 34 -
Německu.
Písemnosti,
které
získal
v severočeských
archive
využil pro práci na městských knihách a hodlal je využít i pro další
historická
Výsledky
díla,
bádání
Ministerstva
k jejichž
publikování
v zahraničních
vnitra
chtěl
použít
se
nedostal.
a
v Archívu
archívech pro
dějiny
Chomutova,
publikoval však pouze edice několika zajímavých písemností. 28.
května
1925
byla
založena
archivní 28)
Verein für Geschichte der Deutcher in Böhmen jedním
z osmi
aktérů
ustanovujícího
sekce
spolku
. Wenisch byl
jednání.
Posléze
byl
společně s univerzitním profesorem Mayerem ředitelem archivní části
Beilage 29)
Denkmalpflege organizovala
für
Archiv
und
Musealwessen
und
für
, také přednášel na archivních kursech, které
archivní
sekce.
V roce
1939
byla
chod
spolků
přerušen nacisty. V Žatci byl proto v březnu roku 1941 založen Landschaftverein für Erz- und Mittelgebirge
30)
, jako náhrada
za zrušené vlastivědné spolky. Zde Wenisch zastával pozici jednatele. Podílel
se
také
na
vznikající
chomutovské
vlastivědě,
napsal sešit, který se zabýval činností cechů. Muzeum a archiv v Chomutově vedl Wenisch i po skončení druhé
světové
politicky
války.
Bylo
to
díky
tomu,
že
nebyl
nikdy
činný. Toto rozhodnutí vydal Zemský národní výbor
v Praze 27. července 1945, nemělo však dlouhého trvání. V roce 1946, přesněji 9. srpna, rozhodovala rada Městského národního výboru
o
nezbytnosti
obsazení
Wenischova
místa,
které
se
uvolní odsunem. Jak už bylo zmíněno, dne 3. října 1946 došlo k odsunu Wenische a jeho rodiny.
- 35 -
2. Zdeněk Vachata (ředitel muzea) Narodil
se
2.
prosince
1936.
Poté
co
absolvoval
chomutovské gymnázium, začal studovat historii na Filozofické fakultě Univerzity Kalovy v Praze. Po těžké nemoci zemřel 14. července 2003. Ředitelem chomutovského muzea se stal v roce 1960, ale kvůli svým postojům byl nucen odejít.
Začal
pracovat
na
v roce 1970 ze svého místa
šachtě,
kde
zůstal
až
do
svého
důchodu. V osmdesátých letech opět obnovil spolupráci s muzeem a stal
se
stálým
dopisovatelem
a
členem
redakční
rady
čtvrtletníku Památky – příroda – život, který sám v roce 1963 založil.
Díky
své
výborné
znalosti
němčiny
se
pustil
do
překládání článků z Heimatkunde. Všechnu práci dělal až do poloviny 90. let zcela bezplatně. Z jeho autorských počinů je nutné zmínit knihu o dějinách Klášterce nad Ohří nebo publikaci o Málkovu. Podílel se také na edici zaniklých obcí na Klášterecku. Spolupracoval i na straších publikacích. Například Chomutov včera a dnes nebo Chomutovsko v roce 1938 a 1945.
- 36 -
VI. ZÁVĚR
V roce počali
1911
vznikla
shromažďovat
muzejní
sbírkové
společnost,
předměty.
jejíž
V témže
členové
roce
bylo
odsouhlaseno založení muzea, které bylo otevřeno až v roce 1923, potom co muzejní společnost dvanáct let shromažďovala dostatek předmětů pro vytvoření expozic. Za Druhé světové války se v muzeu kladl důraz na německé zájmy, ale díky tomu, že muzeum bylo pod německým vedením se neztratilo mnoho předmětů. Bezesporu nejvýznamnější osobností německého původu byl Rudolf Wenisch. Věnoval se regionalistice a byl členem mnoha vlastivědných spolků. V roce 1928 uspořádal ojedinělou výstavu gotického umění severozápadních Čech. Paradoxně s příchodem vybírali
se
předměty
totalitního
zařízení
svého
z muzea
režimu, bytu
začaly
kdy
si
ztrácet
významní
z depozitářů
muzea.
až
státníci Zlepšení
nastalo s příchodem nového ředitele PhDr. E. Puchmajera, který se své práce ujal zodpovědně a sepisoval inventáře sbírek. V šedesátých Vachata.
V roce
letech 1963
byl
vedením
založil
muzea
muzejní
pověřen
čtvrtletník
Zdeněk
Památky-
příroda-život, který vychází dodnes. Většinu své existence muselo muzeum podřizovat své zájmy ať
už
ve
propagandy.
prospěch Pracovníci
německého muzea
národa,
se
i
nebo
přesto
komunistické
věnovali
jiným
tématům a pořádali zajímavé výstavy. Z větší části svého trvání se muzeum potýkalo s problémy, které se vztahovaly k nedostatku prostor. Muzeum své sbírky často stěhovalo, což neprospívalo jejich stavu. Tento problém se vyřešil až v devadesátých letech kdy muzeum získalo celý areál bývalého jezuitského gymnázia a mělo dostatek prostor
- 37 -
určených
jak
pro
výstavní
tak
činnost,
pro
depozitáře.
V současné době má muzeum k dispozici prostory na Radnici a celý areál bývalého jezuitského gymnázia. Za celu dobu existence muzea se v jeho čele vystřídalo celkem dvanáct ředitelů. Při
psaní
své
práce
jsem
měla
největší
problémy
se
zpracováním archivních materiálů a s nedostatkem informací o sbírkách
a
expozicích.
S druhým
problémem
pracovníci muzea, kteří se mi věnovali.
mi
pomohli
- 38 -
RESUMÉ
V době
mezi
léty
1923
a
1924
se
městský
úřad
v Chomutově(dále jen MÚCV) rozšířil o tři nová pracoviště. Těmito
byly
období
se
evidenční,
archiv, MÚCV
knihovna
zabýval
hospodářské
jen a
a
muzeum.
věcmi
majetkové
V předcházejícím
týkajícími agendy.
se
správní
Rozšířením
o
činnosti archivní, knihovní a muzejní, započal MÚCV pečovat o kulturní život města a jeho obyvatel. Na počátku své existence bylo muzeum pod německým vlivem a po Druhé světové válce bylo podřízeno totalitnímu režimu. Muzeum se soustředí na region v okolí
Chomutova.
archeologického
Schraňuje a
předměty
přírodovědného
umělecko-historického, charakteru.
Akviziční
činností se muzeum snaží navázat na základy sbírek, které byly položeny již při vzniku Muzejní společnosti v roce 1911.
- 39 -
ODKAZY A POZNÁMKY
1) Svět Expozic a depozitářů (1998), strana 3. 2) Průvodce expozicemi a sbírkovými fondy (1984), strana 4. 3) Tamtéž, strana 4. 4) chomutovská vlastivěda se nazývala Heimatkunde 5) 50 let činnosti muzea v Chomutově, In PPŽ 1/1973, strana 4. 6) Svět Expozic a depozitářů (1998), strana 7. 7) Osudy Chomutovských miniatur, In
PPŽ 1/1986, strana 8.
8) Svět expozic a depozitářů (1998), strana
42.
9) tamtéž, strana 55. 10) Autorství bylo v minulých letech zpochybněno. 11) Těmi jsou nařízení představenstva, zápisy, cechovní účty a cechovní peníze. 12) Svět Expozic a depozitářů (1998) strana 31. 13) Akademický spolek Německých historiků a geografů v Praze 14) Přímé daně královských měst českých v předhusitské době 15) lidový oddíl 16) Krušnohorské noviny 17) Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani, Osobní pozůstalost Rudolfa Wenische, inventář strana 5. 18) Krušnohorský spolek Kadaň 19) Pracovní sdružení pro vlastivědné bádání v okrese Kadaň 20) Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani, Osobní pozůstalost Rudolfa Wenische, inventář strana 5. 21) Sudetoněmecký Archív 22) Naše vlast 23)Vlastivědná příloha Kadaňských novin 24)
Severozápadní
Čechy
(Chomutovský
časopis
pro
archiv
muzeum, vlastivědné bádání, ochranu přírody a lidovou osvětu)
a
- 40 -
25) Německý lidový list 26) Ústav pro sudetoněmecké vlastivědné bádání 27) Sudetoněmecké historické prameny 28) Spolek pro historii Němců v Čechách 29) Oddělení pro archiv a muzeum a pro památkovou péči 30) Krajský spolek pro Krušné hory a Středohoří
- 41 -
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY
Monografie: RAK P.: Comotovia 2002, Albis International, 2003,167 s. RAK P.: Chomutov 1252 – 2002, Chomutov, 2002, 200 s., ISBN 8086067-63-7 ŠAMŠULOVÁ E.: Díla gotických mistrů (Katalog sbírky gotických plastik
a
deskových
obrazů
Okresního
muzea
v Chomutově),
Okresní muzeum v Chomutově, 1992, 95 s., KALLISTA A.: Průvodce expozicemi a sbírkovými fondy, Okresní muzeum v Chomutov, 1984, 28 s. Kolektiv autorů: Svět expozic a depozitářů, Okresní muzeum v Chomutově, 1998, 64 s. KUMPRECHT slovník,
K.,
OSTMEYER
J.:
Nakladatelství
a
Česko-německý
Jiřího
Popeláčka
německo
a
český
Nakldatelství
Papyrus Vimperk, 1994,
Články: RAKOVÁ L.: Rudolf Wenisch. In Významné osobnosti Chomutovska, SKKS Chomutov, 2002, s. 9. VALEŠ
V.:
Rudolf
Wenisch
(1892-1967.
In
Kadaňsko
výtvarné
1900-2000. SKKS Chomutov, vydání 1., 2002, s. 23-24. ŠAMŠULOVÁ E.: Zdeněk Vachata odešel. In Památky-příroda-život 3/2003. Oblastní muzeum Chomutov, 2003, s. 1. ŠAMŠULOVÁ
E.:
Osudy
Chomutovských
miniatur.
In
Památky-
příroda-život 1/1986. Okresní muzeum Chomutov, 1986, s. 5-8. KINCL
J.:
50
let
činnosti
muzea
v Chomutově.
In
příroda-život 1/1973. Okresní muzeum Chomutov, 1973.
Památky-
- 42 -
Archivní prameny: Státní okresní archiv Chomutov se sídlem v Kadani, fond Archiv města Chomutova 1497 – 1945(1946), karton 1196 až 1198. Státní
okresní
archiv
Chomutov
pozůstalost Rudolfa Wenische.
Internetové zdroje: http://muzeum-cv.net/new
se
sídlem
v Kadani,
Osobní
- 43 -
SEZNAM PŘÍLOH
1. Pohled do expozice ve 30. letech 2. Expozice Lékárenství 3. Expozice Šalom 4. Expozice renesance, baroko 5. Dr. Rudolf Wenisch 6. Zdeněk Vachata
- 44 -
PŘÍLOHY
1. Pohled do expozice ve 30. letech
2. Expozice Lékárenství
- 45 -
3. Expozice Šalom
4. Expozice renesance, baroko
- 46 -
5. Dr. Rudolf Wenisch
6. Zdeněk Vachata
