Obecní zřízení (na příkladu obce Drhovy)

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Obecní zřízení (na příkladu obce Drhovy) Bakalářská práce

Autor:

Hana Čoudková Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc.

Duben, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 28.4.2012

Hana Čoudková

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala panu prof. JUDr. Richardu Pomahačovi, CSc. za cenné rady, ochotu a trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji místostarostce obce Drhovy paní Heleně Sedláčkové za poskytnutí všech informací a podkladů ke zpracování této bakalářské práce. Hana Čoudková, duben 2012

Anotace Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je zaměřena na přiblíţení zásadních historických období ve vývoji obecního zřízení a popisu orgánů obce, zejména jaká mají práva, sloţení a povinnosti. V této kapitole jsou také vysvětleny pojmy přenesená a samostatná působnost. Druhá kapitola přibliţuje obec Drhovy, orgány obce a jejich sloţení. Třetí kapitola se věnuje hospodaření obce Drhovy s majetkem, zejména s majetkem nemovitým. Čtvrtá kapitola je zaměřena na působnost obce v oblasti školství, která popisuje, jak řeší obec situaci, jeţ není zřizovatelem základní ani mateřské školy.

Klíčová slova: obecní zřízení, orgány obce, samostatná působnost, přenesená působnost, územní samospráva, veřejnoprávní korporace.

Annotation The thesis is divided into four chapters. The first chapter focuses on the approach of essential historical periods in the development of the municipal establishment and description of the municipal authorities, especially what rights they have, structure and their obligations. This chapter also explains the concepts of transferred and a separate application. The second chapter describes village Drhovy, municipal authorities and their composition. The third chapter is devoted to economy of village Drhovy property, especially immovable property. The fourth chapter focuses on the effectiveness in the area of education, which describes how to solve the situation where the village is not a founder of elementary and nursery school. Key words: municipal establishment, municipal authorities, separate application, transferred application, local government, public corporations

Obsah OBSAH ...................................................................................................................................... 5 ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1.

VÝVOJ A ZÁKLADNÍ INSTITUTY OBECNÍHO ZŘÍZENÍ V ČR ......................... 8

1.1 Vývoj územní samosprávy ................................................................................................. 8 1.1.1 Vývoj do konce 19. století .......................................................................................... 8 1.1.2 Územní samospráva v letech 1918 – 1939 ................................................................. 9 1.1.3 Období okupace (1939 – 1945) ................................................................................ 10 1.1.4 Období po 2. světové válce ...................................................................................... 11 1.1.5 Vývoj po roce 1989 .................................................................................................. 12 1.2 Základní článek územní samosprávy – obec .................................................................... 13 1.2.1 Území obce ............................................................................................................... 13 1.2.2 Občané obce ............................................................................................................. 14 1.2.3 Samospráva............................................................................................................... 15 1.2.4 Působnost obce – samostatná a přenesená................................................................ 16 1.2.5 Druhy obcí ................................................................................................................ 17 1.3 Orgány obce...................................................................................................................... 18 1.3.1 Zastupitelstvo obce ................................................................................................... 18 1.3.2 Rada obce ................................................................................................................. 20 1.3.3 Starosta obce ............................................................................................................. 21 1.3.4 Obecní úřad .............................................................................................................. 22 1.3.5 Tajemník ................................................................................................................... 23 1.3.6 Výbory obce ............................................................................................................. 24 1.3.7 Komise ...................................................................................................................... 25 1.3.8 Obecní policie ........................................................................................................... 25 2.

OBECNÍ ZŘÍZENÍ V OBCI DRHOVY....................................................................... 27

2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6

Obec Drhovy .................................................................................................................... 27 Historie obce Drhovy ....................................................................................................... 28 Orgány obce...................................................................................................................... 28 Obecní úřad ...................................................................................................................... 31 Obec Drhovy součástí Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska........................................ 34 Místní akční skupina Brdy – Vltava ................................................................................. 38

3.

HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM V OBCI DRHOVY ............................................... 41

3.1 3.2 3.3 3.4

Právní úprava hospodaření s majetkem obce ................................................................... 41 Majetek obce Drhovy ....................................................................................................... 44 Nemovitý majetek obce Drhovy ....................................................................................... 45 Finanční situace obce ....................................................................................................... 48

5

4.

JAK SE OBEC DRHOVY VYPOŘÁDÁVÁ S VÝKONEM PŮSOBNOSTI

V OBLASTI ŠKOLSTVÍ ....................................................................................................... 51 4.1 4.2 4.3 4.4

Právní úprava působnosti v oblasti školství ..................................................................... 51 Základní a mateřská škola v obci Nečín ........................................................................... 52 Základní školy ve městě Dobříši ...................................................................................... 53 Předškolní vzdělávání ve městě Dobříš ............................................................................ 54

ZÁVĚR .................................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................................. 61 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 63 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................ 64

6

Úvod Cílem této práce je analyzovat základní instituty obecního zřízení v České republice v souvislosti s konkrétními problémy správy v obci Drhovy, a to z hlediska teoretického a praktického dle současné platné zákonné úpravy. Ke zpracování bakalářské práce budu vyuţívat empirické poznatky a odbornou literaturu. Bakalářská práce bude obsahově rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola bude věnována historii, zejména významným mezníkům týkajícím se vývoje obecní samosprávy, a to od roku 1848 aţ do vzniku samostatného Československa. Bude zde zmíněno, jakými změnami prošlo obecní zřízení v období světových válek. Další část této kapitoly bude věnována základním územním samosprávným celkům, tedy obcím a jejich hlavním pilířům – občanům, území a samosprávě. Nedílnou součástí bude vysvětlení pojmů samostatná a přenesená působnost. Poslední část této kapitoly bude zaměřena na orgány obce. Mezi tyto orgány patří starosta, zastupitelstvo, rada obce, obecní úřad, tajemník, výbory obce, komise obce a obecní policie. Druhá kapitola bude jiţ praktickou částí bakalářské práce. Zaměřím se v ní na obecní zřízení v obci Drhovy. Přiblíţím fungování správy v obci s počtem obyvatel 263. Seznámím čtenáře s historií obce a orgány obce, jeţ se zřizují v malé obci. Další část se bude věnovat Svazku Dobříšska a Novoknínska, jehoţ je obec členem. Ke konci kapitoly popíši fungování obecně prospěšné společnosti MAS Brdy – Vltava, která usiluje o propagaci regionu Svazku Dobříšska a Novoknínska. Třetí kapitola přiblíţí hospodaření obce Drhovy s majetkem. Věnovat se budu zejména majetku nemovitému, konkrétně budově, jeţ není dlouhá léta vyuţívána. Zaměřím se na právní úpravu hospodaření obce s majetkem a na vyhrazené pravomoci týkající se pronájmů bytů, pozemků a nebytových prostor, uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce. Součástí kapitoly bude i přiblíţení finanční situace obce. Čtvrtá kapitola bude zaměřena na problematiku výkonu působnosti v oblasti školství, jak je řešena obcí Drhovy. Přiblíţím zde, jaké základní školy a mateřské školy děti mohou v okolí navštěvovat, jaká je situace zvláště v mateřských školách a zda je moţné pro děti ve věku tří aţ pěti let s trvalým pobytem na území obce zajistit umístění v předškolním zařízení.

7

1.

Vývoj a základní instituty obecního zřízení v ČR

1.1 Vývoj územní samosprávy 1.1.1 Vývoj do konce 19. století Za feudalismu veřejnou moc měl v rukách ten, kdo vlastnil půdu. Vlastník půdy byl jak správním úřadem, tak i soudcem. Královská města zaujímala zvláštní postavení, byla podřízena přímo králi a byla vyjmuta ze zemského práva. Správu měst prováděl nejvyšší podkomoří ve jménu krále. Městskou správu tvořila městská rada (jinak konšelé, kmeti). Městskou radu jmenoval král. V čele rady stál purkmistr. Královský rychtář, který dohlíţel na městskou správu, hájil pak zájmy panovníka. Svobodná města byla ve středověku do určité míry nezávislá na státní moci, hlavně v otázkách vnitřní organizace a ekonomické soběstačnosti. V druhé polovině 18. století došlo k postátnění jak zemské, tak i krajské správy, které uskutečnila Marie Terezie. V těchto reformách dále pokračoval i její syn Josef II. Následkem těchto reforem bylo, ţe i nejniţší instance veřejné správy byla podrobena státnímu dozoru. Celý proces reforem potom vyvrcholil roku 1848.1 Rok 1848 se stal historickým pro českou obecní samosprávu, neboť v tomto roce se dostalo velké pozornosti samosprávě obcí, byla zavedena obecní a městská samospráva. Právním základem pro obce se stal prozatímní obecní zákon č. 170 ř.z. Zákon je nazýván také jako Stadionovo obecní zřízení, podle hraběte Františka Stadiona, který byl ministrem vnitra habsburské monarchie a kterému je přičítáno autorství tohoto zákona. V úvodu tohoto zákona je vepsána známá zásada: „základem svobodného státu je svobodná obec.“2 V tomto zákoně došlo k vymezení obce, stala se základní jednotkou pro členění státu. To vedlo k rozpadu tzv. vazalské správy, která byla zaloţena na rozdělení měst na královská a poddanská. Tento zákon provedl nově rozdělení na města, městečka a vesnice podle počtu obyvatel a rozlohy obce. Objevilo se zde poprvé vymezení působnosti obcí na přirozenou. Na druhé straně přirozené působnosti stála působnost přenesená, jeţ zahrnovala obstarávání veřejných věcí, které byly obci delegovány státem. V kaţdé obci byly zřízeny dva orgány, 1 2

SCHELLE, Karel et al. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. s. 43. SCHELLE, Karel et al. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. s. 61.

8

které byly povinné. Jedním z orgánů byl obecní výbor, který byl volen na dobu 3 let. Jednalo se o kolektivní orgán a pro rozhodnutí v dané věci byla zapotřebí většina hlasů. Jeho moc byla však pouze dozorčí a usnášení, moc výkonnou tento orgán neměl.3 Dále zde byla zavedena i kategorie statutárních měst, bylo jich zřízeno pět: Praha, Opava, Liberec, Olomouc, Brno. Zásady, které byly obsaţeny v prozatímním obecním zákoně, byly paralyzovány tím, ţe v Rakousku došlo k znovuzavedení absolutismu. Nicméně došlo k podstatným zásahům do obecní samosprávy, která ještě nebyla dostatečně rozvinuta. Došlo k nim na základě Zásad o organických zařízeních v korunních zemích rakouského císařství z roku 1852. „Podle těchto zásad mělo být vypracováno i nové obecní zřízení, což se však uskutečnilo teprve roku 1859.“4 Roku 1861 panovník ustoupil demokratizačnímu tlaku jak vnitrostátnímu, tak i zahraničnímu a konaly se obecní volby, ve kterých zvítězili Češi ve většině měst. Roku 1862 v březnu vyšel rámcový říšský obecní zákoník. Byly zde upraveny základní instituty obecního zřízení a volby do obecních orgánů. V tomto zákoně je znát silný vliv prozatímního obecního zákona ze 17. března 1849. Obecní orgány jsou zde koncipovány shodně. Obecní výbor, který je volen na tři roky, je jiţ často pojmenováván obecní zastupitelstvo. Dochází k přejmenování purkmistra na starostu, který spolu s náměstky tvoří orgán obce. Je zde zachování přirozené a přenesené působnosti. Došlo i ke zvýšení počtu statutárních měst.

1.1.2 Územní samospráva v letech 1918 – 1939 Po rozpadu Rakouska - Uherska nastává další vývojová etapa. „Správní aparát ČSR se určitým způsobem odlišoval od starého rakouského správního systému. Bylo to zejména zpolitizováním veřejné správy ve smyslu politického stranictví. Dalším výrazným rysem prvorepublikové správy byla její demokratizace. Neboť do obcí se od roku 1919 volilo podle zásad všeobecného, přímého, rovného a tajného hlasovacího práva na základě poměrného zastoupení.“5

3

Hladíková, Z., Janák, J., Dobeš, J. Dějiny správy v Českých zemích od počátků státu po současnost. vydáno v roce 2007 : Nakladatelství Lidové noviny, s. 298. 4

Hladíková, Z., Janák, J., Dobeš, J. Dějiny správy v Českých zemích od počátků státu po současnost. vydáno v roce 2007 : Nakladatelství Lidové noviny, s.299. 5

Hladíková, Z., Janák, J., Dobeš, J. Dějiny správy v Českých zemích od počátků státu po současnost. vydáno v roce 2007 : Nakladatelství Lidové noviny, s.331-332.

9

Dle zákona č. 11/1918 Sb., který je označován také jako recepční, zůstávají dál v platnosti pro Českou republiku dosavadní zákony zemské a říšské. Typickým pro toto období bylo zakládání národních výborů jako orgánů, které měly vykonávat pravomoci v oblasti obecní správy. Jejich trvání bylo však pouze na dobu 1 roku. Roku 1928 vstoupil v účinnost zákon o organizaci politické správy. Tímto zákonem došlo ke sjednocení veřejné správy na celém území a k opětovnému zavedení zemského zřízení. Došlo prakticky ke zlikvidování a postátnění okresní a zemské samosprávy. Pravomoc byrokratických státních úřadů byla zvýšena, tím získaly větší oprávnění zejména v oblasti trestního správního práva.6 Obyvatelé na základě tohoto zákona volili přímo dvě třetiny členů do okresního zastupitelstva a do zemského zastupitelstva a třetí třetina byla pak jmenována vládou. V období 1. republiky dochází k centralizaci státní moci, neboť bylo nutno posílit pozici Československé republiky proti separatistickým německým snahám. Za II. republiky došlo k nastolení autoritativní demokracie. Projevilo se to i v komunálním právu. Příkladem legislativní změny tohoto období je vládní nařízení o obecních (obvodních) tajemnících; jedná se o vládní nařízení, které zavedlo funkci tajemníka. Jednalo se o osobu, kterou určil stát buď pro obec (obecní tajemník) nebo pro více obcí (obvodní tajemník). Tajemníci byli státními zaměstnanci, jejich činnost se týkala dozorového oprávnění, poradního oprávnění atd. Tím, ţe byla vytvořena instituce tajemníků, došlo k obrovskému zásahu do obecní samosprávy. Zřízení institutu (obvodního) tajemníka bylo mimo jiné připraveno jiţ od jara roku 1938. K dalším opatřením však vláda jiţ nemohla přistoupit v důsledku prudkého spádu událostí v březnu roku 1939, jeţ vedly k definitivní likvidací Československa z důvodu nastolení fašistické diktatury.7

1.1.3 Období okupace (1939 – 1945) V období tzv. Protektorátu Čechy – Morava byl charakter veřejné správy zásadně odlišný od předcházejícího období. „Celé území bylo rozděleno na tzv. venkovské nebo městské okresy (Landkreise a Stadtkreise). Venkovských okresů vzniklo 53 a městských pět. Ve venkovských okresech byly vytvořeny úřady landrátů (Landratsamt), které prakticky navazovaly na prvorepublikové okresní úřady. 6

Hladíková, Z., Janák, J., Dobeš, J. Dějiny správy v Českých zemích od počátků státu po současnost. vydáno v roce 2007 : Nakladatelství Lidové noviny, s.333-334.

7

SCHELLE, Karel et al. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. s.153.

10

Do landrátů byly začleněny i okresní školní úřadovny (Kreisschulämter) a zdravotní úřadovny (Gesundheitsämter). V čele městského okresu stál vrchní starosta (Oberbürgermeister).“8 Pro část tohoto období byla typická dvojkolejnost veřejné správy, coţ znamenalo, ţe fungovala jak říšská správa, tak i protektorátní autonomní správa. Vedoucí postavení měla samozřejmě říšská správa, v jejímţ čele stál říšský protektor. Roku 1942 došlo však k plné centralizaci a tím k odstranění dvojkolejnosti veřejné správy, která se uskutečnila Heydrichovými správními reformami a fungovala jen říšská správa. Toto období bylo tedy silně postiţeno omezením obecní samosprávy, jestliţe se dá o obecní samosprávě v tomto období vůbec hovořit. Dekretem prezidenta republiky z 3. 8. 1944 byl obnoven právní pořádek v Československu. Tímto dekretem nebyly platné a nebyly součástí právního řádu Československa předpisy, které byly vydány v období od 30. září 1938 do 4. května 1945.

1.1.4 Období po 2. světové válce „Vývoj po druhé světové válce směřoval postupně k odstranění dosavadního pojetí územní samosprávy, jak se u nás vyvíjela od poloviny XIX. století. Na právním postavení obcí jako základního článku samosprávy se přitom tyto změny projevily nejvýrazněji.“9 Územní samospráva byla obnovena ústavním dekretem prezidenta republiky ze dne 4. 12. 1944. Tímto dekretem byly zřízeny místní národní výbory, okresní národní výbory a zemské národní výbory, které měly být zřízeny pouze jako prozatímní. Nicméně v programu československé vlády, který byl přijat 5. 4. 1945 v Košicích, se jiţ o nich jako o prozatímních nehovořilo. Národní výbory byly vytvářeny ve svém počátku neformálně, tvořily orgán prozatímního a revolučního charakteru. V letech 1946 aţ 1948 se z důvodu přípravy nové ústavy vedly diskuse ohledně podoby národních výborů. Ţádná politická strana Národní fronty proti existenci fungování národního výboru nevystoupila. Dne 9. 5. 1948 byl pak schválen ústavní zákon, který ve své podstatě kopíroval návrh KSČ. V tomto ústavním zákoně byla zakotvena povinnost podřízenosti národního výboru niţšího stupně národnímu výboru vyššího stupně. Dále, ţe národní výbory 8

Hladíková, Z., Janák, J., Dobeš, J. Dějiny správy v Českých zemích od počátků státu po současnost. vydáno v roce 2007 : Nakladatelství Lidové noviny, s. 402. 9

KOPECKÝ, M. Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 19.

11

byly podřízeny ministru vnitra, vládním a výkonným orgánům. Národní výbory se touto ústavou staly pouze státními orgány a jiţ nebyly právnickými osobami, byla jim přiznána obecná působnost. Nebyly vytvořeny právní záruky, aby záleţitosti týkající se územního obvodu byly řešeny příslušným národním výborem. V právním smyslu slova je toto moţno nazvat zánikem samosprávy.

1.1.5 Vývoj po roce 1989 Změny společenské tak i politické, které nastaly po roce 1989, zasáhly naprosto zásadně také oblast veřejné správy. Proto jiţ na jaře roku 1990 převládaly tendence, které směřovaly k navrácení tradičního správního systému, který byl na našem území uplatňován do konce první Československé republiky. Systém národních výborů jiţ byl zcela neudrţitelný.10 Ústavní zákon č. 294//1990 Sb. se stal právním základem pro reformu místní samosprávy. Tento zákon zrušil národní výbory a nově obnovil samosprávu na úrovni obcí. Tím, ţe došlo ke zrušení okresních národních výborů, byly vytvořeny zákonem o okresních úřadech č. 425/1990 Sb. nové orgány státní správy pro okresy a tím byly okresní úřady. Dne 1. ledna 1993 zaniká československá federace a vzniká Česká republika. V ústavním zákoně č. 1/1993 byly obsaţeny základy územní správy. V článku 99 Ústavy se Česká republika dělí na obce. Obce se tak stávají základními územními samosprávnými celky. Dlouhá léta se vedly diskuse o tom, jaká má být podoba vyšší územní samosprávy. S účinností od 1. 1. 2000 byl přijat ústavní zákon č. 347/1997 Sb., který vytvořil 14 krajů včetně hlavního města Prahy, které mělo statut kraje. Kraje jako samosprávné územní jednotky byly jiţ vytvořeny ústavou, ale volební zákon a zákon o jejich organizaci a postavení byl přijat později. Byl to zákon o krajích č. 129/2000 Sb. a zákon o volbách do zastupitelstev č. 130/2000 Sb. První zastupitelské volby se konaly 12. 11. 2000. Tím, ţe byly vytvořeny kraje jako vyšší územně samosprávné celky, byly přijaty zákony, které realizovaly tuto reformu. Jednalo se o zákon o obcích č. 128/2000 Sb. (tímto zákonem byl nahrazen zákon z roku 1990), zákon o hlavním městě Praze č. 131/2000 Sb., zákon o okresních úřadech č. 147/2000 Sb. Zákonem o volbách do zastupitelstev č. 491/2001 Sb. byl pak nahrazen volební zákon z roku 1992. Činnost okresních úřadů zanikla dnem 31. 12. 2002. Došlo k přenesení částí agendy na obce, kraje a stát. Z dalších právních úprav je moţno uvést

10

SCHELLE, Karel et al. Dějiny české veřejné správy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. s. 227.

12

zákon č. 234/2006 Sb. Tento zákon změnil dohled nad obcemi (respektive jejich činnosti v jejich samostatné působnosti) pouze do působnosti ministerstva vnitra.

1.2 Základní článek územní samosprávy – obec V České republice je uplatňován dvoustupňový systém územní samosprávy. Česká republika se člení na vyšší územní samosprávné celky a na základní územní samosprávné celky. Základním samosprávným celkem je obec a vyšším samosprávným celkem je kraj. Ve vztahu těchto samosprávných celků se nejedná o podřízenost či nadřízenost. Samosprávy mají samostatnou kompetenci, do které je moţno zasahovat pouze ze zákonných důvodů. Obec je tedy základním územním samosprávným celkem, který má právo na samosprávu, má svůj majetek a hospodaření probíhá na základě rozpočtu, je veřejnoprávní korporací, „tzn. veřejnoprávním subjektem, právnickou osobou veřejného práva, která je zřízena zákonem a které je svěřeno zajišťování určitých veřejných úkolů (výkon veřejné správy).“11 Úkolem obce je péče o rozvoj svého území, a to o rozvoj všestranný, a dále péče o potřeby občanů. Hlavní pilíře obce jsou: 

území



občané



samospráva.

1.2.1 Území obce Jak jiţ bylo zmíněno, jedním z hlavních pilířů obce je území. Území obce tvoří buď jedno nebo i více katastrálních území, která na sebe navazují. „Není možné, aby si obec vytvářela enklávy, bez spojení s integrální částí obce.“12 Hranice místních správních jednotek, dle Evropské Charty čl. 15, nelze měnit, aniţ by předem změna hranic nebyla konzultována s obyvateli, kterých by se tato změna týkala. Konzultace 11

Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, s. 14. 12

Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, s. 140.

13

má být provedena pokud moţno referendem (kde je zákonem referendum umoţněno). V České republice dle platné zákonné úpravy mohou být provedeny následující změny území obcí. Je moţno: 

obce sloučit,



připojit obec,



oddělit část obce,



provést změnu hranic obcí (avšak při této změně nedochází k oddělení části obce, ke sloučení obcí či jejích připojení),



změnit území obce, které je vyvolané změnou nebo změnami jiných územních jednotek.13

U sloučení obce dochází k tomu, ţe dvě nebo více obcí, ale musí spolu sousedit, se spojí a dojde k vytvoření nové obce. Připojení obce znamená, ţe se obec připojí k obci sousední. Připojená obec zaniká. Dochází k rozšíření území obce, ke které se obec připojí. Je moţné, aby se k jedné obci připojilo i více obcí. Při oddělení obce je podmínkou, aby nová obec měla po oddělení minimálně 1000 občanů, stejně tak i obec původní. K jiné změně hranic obcí (nedochází k oddělení části obce, ke sloučení obcí, a nebo připojení obcí) dochází, jestliţe se obce na změně hranic dohodnou. Nejprve je ale nutno změnu hranic projednat s katastrálním úřadem. „Hranice obcí mohou být změněny též v důsledku změn území krajů či území státu“14, potom dochází k územní změně obce, která je vyvolaná změnou jiné územní jednotky.

1.2.2 Občané obce Druhým základním pilířem jsou občané. Občan je fyzická osoba, která je občanem ČR, trvale hlášená v obci k trvalému pobytu. Občan (starší 18ti let) má například tato práva, která můţe uplatňovat ve vztahu k obci: 

právo na vyjadřování svého stanoviska při zasedání zastupitelstva k věcem, které jsou projednávány,

13

KOPECKÝ, M. Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 74. 14

KOPECKÝ, M. Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 392

14



právo na vyjádření se k navrhovanému rozpočtu a také k závěrečnému účtu za uplynulý rok,



právo zaţádat, aby určitá záleţitost, která je v samostatné působnosti obce, byla projednána,



právo na uţívání veřejných ústavů, např. školy, zdravotnická zařízení.

Občané vlastnící nemovitost na území obce mají stejná práva, vyjma práva být volen a práva volit. Zvláštní skupinou osob, kterým jsou obecním zřízením svěřena stejná práva tak jako občanům obce, jsou fyzické osoby starší 18ti let, které jsou cizím státním příslušníkem a mají trvalé bydliště na území obce. Aby tito cizinci mohli mít stejná práva jako občané obce, je třeba, aby tak bylo stanoveno mezinárodní smlouvou, která byla vyhlášena, a kterou je Česká republika samozřejmě vázána.15 „Občané se podílí na samosprávě různými způsoby. Jednou z nejvýznamnějších a nejvýraznějších forem podílu občanů na správě věcí veřejných je bezesporu volba jednotlivých členů zastupitelstva obce.“16

1.2.3 Samospráva Samospráva je třetím pilířem obce. Jedná se o svěřený okruh úkolů veřejné správy, který je stanoven ústavou a zákony, jeţ samosprávná korporace vykonává vlastním jménem. Samosprávná korporace není při svém výkonu podřízena státním orgánům. Stát plní ve vztahu k nositeli samosprávy pouze funkci právního dozoru nad jejím jednáním. Samospráva je tak projevem decentralizace státní správy.17 Samospráva zajišťuje vykonávání působnosti veřejné správy (přenesená působnost) a územní samosprávy (samostatná působnost).

15




15

1.2.4 Působnost obce – samostatná a přenesená Působnost můţeme charakterizovat jako souhrn práv a povinností, jeţ jsou určeny územnímu samosprávnému celku k tomu, aby plnil své úkoly.18 Je rozlišována dvojí působnost - a to samostatná a přenesená. Samostatná působnost Do okruhu samostatné působnosti patří záleţitosti, které obec vykonává na vlastní odpovědnost a svým vlastním jménem. Ústava ČR zakotvuje toto právo na samostatnou působnost, do které je moţno zasahovat jen takovým způsobem, který stanoví zákon. Samostatnou působností jsou záleţitosti týkající se zájmů občanů obce, jestliţe je dle zákona nespravuje kraj a jestliţe se nejedná o přenesenou působnost anebo o působnost svěřenou správním úřadům. Obec tedy v rámci své samostatné působnosti na svém území: 

pečuje o rozvoj v oblasti sociální péče,



pečuje o uspokojování potřeb svých občanů (zejména v oblasti bydlení, dopravy a spojů, výchovy a vzdělávání, ochrany veřejného pořádku).

Stěţejní právo, které vyplývá ze samostatné působnosti je: 

hospodaření dle vlastního rozpočtu,



právo na vlastní majetek.

Samostatná působnost obce tedy umoţňuje obcím např. moţnost zakládat a zřizovat právnické osoby, ukládat pokuty za správní delikty, spolupráci mezi obcemi a také spolupráci s obcemi jiných států, zřízení obecní policie atd. Přenesená působnost Přenesená působnost znamená, ţe obce vykonávají záleţitosti státu. Pro obce je to povinnost. Tato povinnost je dána buď přímo zákonem, nebo dohodou samosprávných celků, ţe za ně budou provádět přenesenou působnost, je-li zákonem takovýto postup umoţněn. Tím se však

18

KOPECKÝ, M., Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 163.

16

orgán obce nestává státním orgánem, ale i nadále je orgánem vlastního územního celku. Stát se podílí na finančních nákladech, které jsou s tímto výkonem státní správy spojeny. Obce v přenesené působnosti vydávají nařízení. Při vydávání nařízení se obce řídí zákony a také jinými právními předpisy. V ostatních případech se obce také řídí směrnicemi ústředních správních úřadů a usneseními vlády. Nicméně tyto směrnice a tato usnesení mohou obcím ukládat povinnosti jen v tom případě, pokud jsou zároveň také stanoveny zákonem.19 Mezi činnosti, které obce vykonávají v přenesené působnosti, patří například vydávání cestovních dokladů, řidičských průkazů, občanských průkazů atd.

1.2.5 Druhy obcí Zákon o obcích rozlišuje tyto typy obcí, u kterých je určitý rozdíl v právním postavení a ve vykonávání agend státní správy: obec, městys, město, statutární město. Statutární města mají důleţité privilegium, které umoţňuje členění města na městské obvody nebo části, které mají své orgány samosprávy. V současné době mají v České republice postavení statutárního města například tato města: Kladno, Liberec, Zlín, Ostrava, Teplice, České Budějovice, Hradec Králové, Olomouc, Frýdek-Místek, Plzeň, Pardubice, Přerov, Opava, Karviná, Karlovy Vary atd. Městem je obec, která má minimálně 3000 obyvatel. Město se od základní obce liší hlavně velikostí, hustotou zástavby a hustotou zalidnění a tím, ţe plní funkce správní, kulturní či vzdělávací pro širší okolí. Označení městys uţívá v současné době obec, která tento titul v minulosti jiţ uţívala. To znamená, ţe pokud byla obec před 17. květnem 1954 městysem, musí předseda Poslanecké sněmovny na základě ţádosti stanovit, ţe se obec opět stává městysem a zároveň určí den, od kterého se městysem stane.20 Obcí je ten samosprávný územní celek, který vznikl na základě zákona o obcích č. 128 /2000 Sb., a který měl statut obce ke dni účinnosti tohoto zákona. Zvláštní postavení má Praha, jeţ je hlavním městem, obcí a krajem zároveň. Postavení Prahy je upraveno samostatným zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.

19

KOPECKÝ, M., Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 194. 20


17

1.3 Orgány obce 1.3.1 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo je kolektivní orgán obce, který je sloţený ze členů, kteří byli zvoleni občany obce v přímých volbách.21Jedná se o nejvyšší orgán obce v oblasti samostatné působnosti. To znamená, ţe rozhoduje ve věcech, které jsou v rámci samostatné působnosti zastupitelstvu vyhrazeny zákonem. Jedná se o tyto činnosti: 

vydávání obecně závazných vyhlášek obce,



vyhlášení místního referenda,



schvalování programu rozvoje obce,



schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce,



zřizování a rušení příspěvkových organizací,



volení starosty, místostarosty, rady obce ze svých členů a také jejich odvolávání z funkce atd.

Obecním zřízením není určen počet členů zastupitelstva, nýbrţ je upraven pouze minimální a maximální počet členů, ten je závislý na počtu obyvatel obce. Například: 

u obcí s počtem obyvatel do 500 je počet zastupitelů 5 – 15,



u obcí s počtem obyvatel od 500 do 3000 je počet zastupitelů 7- 15,



u obcí s počtem obyvatel od 3000 do 10 000 je počet zastupitelů 11 – 25 atd.

Jaký bude počet členů zastupitelstva stanoví vţdy dosavadní zastupitelstvo. Stanovení počtu musí být zveřejněno nejpozději do 85 dnů před datem konání voleb. Jestliţe se tak nestane a dosavadní zastupitelstvo počet neurčí, zůstává stejný počet jako v předchozím období. Svou působnost zastupitelstvo vykonává na svých zasedáních. Zastupitelstvo se na svá zasedání schází dle potřeby, avšak minimálně jedenkrát za 3 měsíce, zasedání zpravidla řídí a

21


18

svolává starosta. Zasedání jsou veřejná. Obecní úřad má povinnost předem informovat o tom, kde a kdy zasedání proběhne a jaký program je navrţen k projednávání.22 Aby se zastupitelstvo mohlo usnášet, je potřeba, aby byla přítomna nadpoloviční většina všech členů. Jestliţe tato podmínka není splněna, ukončí se zasedání a poté se koná náhradní zasedání do 15 dnů od původního. O tom, jak probíhá zasedání obecního zastupitelstva, je třeba pořídit zápis, který je podepsán starostou nebo místostarostou a určenými ověřovateli. Zápis je uloţen na obecním úřadě a je k dispozici k nahlédnutí a k pořizování si výpisů občanům obce starším 18 let. U člena zastupitelstva se jedná o funkci veřejnou. „Člen zastupitelstva obce, jakožto osoba vykonávající veřejnou funkci, nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech vyplývajících z jeho pracovního nebo jiného obdobného poměru.“23 Rozlišujeme z hlediska výkonu funkce zastupitele dvě skupiny: 

uvolněné členy zastupitelstva,



neuvolněné členy zastupitelstva.24

Uvolněným členem zastupitelstva se rozumí osoba, jeţ byla z důvodu výkonu své funkce zastupitele uvolněna ze zaměstnání anebo osoba, která v pracovním poměru nebyla (např. důchodce) a své funkci se věnuje tzv. na plný úvazek. Nicméně se v ţádném případě nejedná o pracovní poměr mezi zastupitelem a obecním úřadem. Obec není zaměstnavatelem a zastupitel zaměstnancem. Za výkon své funkce dostává zastupitel měsíční odměnu a stejně tak i odměnu po skončení funkčního období. Odměny jsou hrazeny z obecního rozpočtu. Neuvolněným členem zastupitelstva je člen, který nadále i při výkonu své funkce setrvává v zaměstnaneckém poměru. Avšak zaměstnavatel je povinen mu pro výkon své funkce poskytnout volno s náhradou mzdy. U zastupitelů, kteří nejsou v pracovním poměru (např. nezaměstnaní), obecní úřad uhradí paušální odměnu, která je vţdy schválena zastupitelstvem 22

KOPECKÝ, M. Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 228. 23

Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, s.405. 24


19

na příslušný kalendářní rok. Neuvolněným členům však můţe být také poskytnuta měsíční odměna dle prováděcího právního předpisu.25 Zastupitelstvo obce rozhoduje o tom, kdo bude členem zastupitelstva uvolněným a kdo neuvolněným. „Je třeba zdůraznit, že uvedená kategorizace členů zastupitelstva obce nemá žádný vliv na jejich obecné právní postavení, ale rozdíl spočívá pouze a jen v odlišném rozsahu výkonu jejich funkce (uvolněný člen tak nemá pouze z titulu svého dlouhodobého uvolnění např. větší rozsah povinností nebo práv než neuvolněný člen – v tomto směru jsou si obě kategorie členů zastupitelstva rovny).“26

1.3.2 Rada obce Rada je výkonný orgán obce v samostatné působnosti, který se ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu. Rada je tvořena starostou, místostarostou a ostatními členy, kteří jsou voleni z řad zastupitelů. Počet členů rady je v rozmezí od 5 do 11 členů, tzn. nejméně 5 a nejvýše 11 členů, počet musí být lichý a nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu členů zastupitelstva.27Rada se nevolí v obcích, ve kterých je počet zastupitelů niţší neţ 15. Zákon tak umoţňuje volit radu i nejmenším obcím, neboť počet volených zastupitelů u těchto obcí s počtem obyvatel do 500 je v rozmezí mezi 5 aţ 15 členy. Hlavními pravomocemi rady jsou: 

zabezpečení hospodaření obce podle rozpočtu, který schválilo zastupitelstvo,



připravování návrhů pro jednání zastupitelstva,



zabezpečování plnění přijatých usnesení zastupitelstvem,



plnění úkolů zakladatele nebo zřizovatele ve vztahu k právnickým osobám a organizačním sloţkám, které zaloţilo nebo zřídilo zastupitelstvo obce, podle zvláštních předpisů,



vydávání nařízení obce,

25

nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů 26



20



projednávání a řešení připomínek, návrhů a podnětů, které jsou předloţeny členy zastupitelstva,



rozdělení pravomocí a schvalování organizačního řádu v obecním úřadě atd.

Schůze rady jsou neveřejné a konají se dle potřeby. Pouze je-li přítomna nadpoloviční většina členů, je rada schopna se usnášet. K tomu, aby usnesení nebo rozhodnutí bylo platné, je třeba, aby byl vysloven souhlas nadpoloviční většiny všech členů rady. Rada je povinna pořizovat ze své schůze zápis, který podepisují starosta s místostarostou nebo jiným radním. Zápis ze schůze rady je uloţen na obecním úřadě, aby byl k dispozici k nahlédnutí členům zastupitelstva.28

1.3.3 Starosta obce Starosta zastupuje obec navenek, coţ znamená zejména zprostředkovávání právních úkonů, o kterých rozhodly orgány obce. Je volen z řad členů zastupitelstva. Podmínkou je, ţe musí být státním občanem České republiky. Starosta odpovídá za výkon své funkce obecnímu zastupitelstvu. Starosta stojí v čele obecního úřadu, z čehoţ vyplývá jistá nadřazenost v jeho postavení vůči místostarostovi a vůči zaměstnancům obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu. Jelikoţ ve většině otázek, které jsou v samostatné působnosti obce, rozhodují orgány obce, tzn. zastupitelstvo a rada (výjimku tvoří samozřejmě obce, ve kterých se rada nevolí), smí starosta právní úkony provádět jen na základě schválení těmito orgány. Jestliţe se tak nestane, jsou tyto úkony od začátku neplatné. Starosta se souhlasem krajského úřadu jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu, pokud je v obci tato funkce zřízena. Jestliţe tato funkce (tajemník) není v obci zřízena, má za povinnost starosta plnit výkon přenesené působnosti, tzn. úkoly zaměstnavatele dle zvláštních předpisů, coţ znamená uzavírání a ukončování pracovních poměrů se zaměstnanci obce a stanovení platu dle zvláštních právních předpisů. Nicméně v obcích s rozšířenou působností a v obcích s pověřeným obecním úřadem je funkce tajemníka povinná, zatímco u ostatních obcí je to záleţitost moţnosti. 28


21

Starosta dále pak můţe zaţádat o spolupráci Policii České republiky, která se týká oblasti zabezpečení místních záleţitostí veřejného pořádku, jestliţe obec není sama schopna (míněno vlastními prostředky a silami) toto zabezpečení zajistit.29Dále je starosta odpovědný za to, aby bylo včas objednáno přezkoumání hospodaření obce (vţdy za uplynulý kalendářní rok). Starostovi obce vyplývají ve vztahu k zaměstnancům obce, k ostatním představitelům obce a k jiným orgánům obce tyto úkoly a tato oprávnění: 

má pravomoc řídit zasedání rady obce a zastupitelstva,



spolu s ověřovateli stvrzuje svým podpisem zápis z jednání rady a zastupitelstva,



přísluší mu oprávnění k pozastavení výkonu usnesení rady, jestliţe se domnívá, ţe je nesprávné. Daná věc je pak předloţena k následnému projednání zastupitelstvu, jeţ má pravomoc usnesení rady zrušit.



jestliţe je v obci zřízena obecní policie, řídí ji starosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva, je-li k tomuto řízení pověřen,



v obci, kde není volena rada obce, vykonává určité pravomoci rady starosta.30

Starosta také odpovídá za to, aby byla veřejnost informována o činnosti obce.

1.3.4 Obecní úřad Obecní úřad je povinně zřízen v kaţdé obci, jedná se o administrativní orgán obce. Personálně je obecní úřad tvořen starostou, místostarostou nebo místostarosty, tajemníkem obecního úřadu (jestliţe je tato funkce zřízena) a dalšími zaměstnanci obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu. Organizace obecního úřadu je monokratická, coţ znamená, ţe v čele obecního úřadu stojí jedna osoba a tou je starosta.31V obecním úřadě mohou být zřízeny odbory a oddělení (organizační jednotky), jejich zřízení přísluší radě obce, která rozhoduje o tom, jaké odbory a oddělení budou zřízeny. 29


KOPECKÝ, M. Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 236-237. 31


22

V samostatné působnosti je obecní úřad povinen plnit úkoly, které mu byly uloţeny zastupitelstvem nebo radou obce. Dále pak pomáhá komisím a výborům v plnění jejich úkolů. V oblasti přenesené působnosti je obecní úřad povinen vykonávat úkoly, které jsou obci stanoveny zvláštními zákony, výjimku tvoří záleţitosti, jeţ spadají do působnosti jiného orgánu obce.

1.3.5 Tajemník Tato funkce je obligatorně zřizována v obcích s rozšířenou působností a v obcích s pověřeným obecním úřadem. V ostatních obcích je tato funkce fakultativní.Tajemník je jmenován a odvoláván starostou a k tomu je zapotřebí také souhlas ředitele krajského úřadu. Po jmenování do funkce se tajemník stává zaměstnancem obce, jeţ je zařazen do obecního úřadu, tím je vyloučeno, aby se tajemník stal členem zastupitelstva.32Tajemník je za plnění svých úkolů odpovědný starostovi. Jestliţe není funkce tajemníka v obci zřízena, úkoly tajemníka plní starosta. Úkoly tajemníka jsou zejména: 

plnění úkolů, které jsou mu svěřeny radou obce, starostou nebo zastupitelstvem,



plnění funkce zaměstnavatele jako statutárního orgánu vůči zaměstnancům obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, dle zvláštních právních předpisů,



stanovuje výši platů zaměstnancům obce, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu, dle zvláštních právních předpisů,



jestliţe rada obce nevydává pracovní řád obecního úřadu, vnitřní směrnice, skartační řád a spisový řád, přechází tato činnost na tajemníka.

Jeho hlas na zasedání zastupitelstva a schůzích rady je hlasem poradním.

32


23

1.3.6 Výbory obce Právem zastupitelstva je zřídit výbor, není to však povinností. Výjimkou jsou pouze výbory finanční a kontrolní, které jsou v kaţdé obci povinné. Do této skupiny povinných výborů řadíme také výbor pro národnostní menšiny, které se zřizují v obcích, ve kterých ţije dle posledního sčítání lidu minimálně 10 % obyvatel, kteří se hlásí k jiné národnosti neţ české. Členy tohoto výboru musí být vţdy zástupci z řad národnostních menšin. Zřízení ostatních výborů je tedy na vůli zastupitelstva, které určuje jejich náplň a název. Nicméně zastupitelstvo na tyto výbory nesmí přenášet rozhodovací pravomoci. Jde vţdy o orgány, které mají kontrolní a iniciativní funkci.33 Kontrolní výbor a finanční výbor jsou kontrolními orgány zastupitelstva obce. Tyto výbory musí mít minimálně tři členy, neboť jejich počet musí být lichý a tím, ţe se jedná o kolektivní orgán, nemohou být jednočlenné. Maximální počet členů zákonem není stanoven. Členy finančního a kontrolního výboru nemohou být tajemník obecního úřadu, místostarosta, starosta a ani osoby, které zabezpečují účetní a rozpočtové práce na obecním úřadu. Finanční výbor ve své činnosti provádí kontrolu hospodaření s finančními prostředky obce a kontrolu hospodaření s majetkem. Jak jiţ bylo zmíněno, jedná se o kontrolní orgán obce, který můţe plnit také funkci iniciativní, coţ znamená, ţe můţe zastupitelstvu navrhovat případná řešení nedostatků, například v oblasti financování projektů obce. Finanční výbor tak tedy kontroluje, zda majetek obce je obcí hospodárně a účelně vyuţíván a zda obec vede řádnou evidenci majetku. Dále pak kontroluje dodrţování rozpočtu obce a dodrţování právních předpisů, které souvisí s hospodařením s majetkem obce. Jeho úkolem je informovat zastupitelstvo obce o případných nedostatcích při hospodaření s finančními prostředky a majetkem obce.34 Kontrolní výbor plní kontrolní úkoly, které mu byly svěřeny zastupitelstvem obce, samozřejmě pak dále úkoly, které mu jsou uloţeny přímo zákonem. Zastupitelstvo však 33

Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, s. 616 – 620. 34

Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, s. 626-630.

24

nemůţe uloţit kontrolnímu výboru libovolný úkol, nýbrţ jen úkol, jehoţ součástí je výkon kontroly. Jeho funkce je stejně jako u finančního výboru kontrolní i iniciativní, to znamená, ţe kontrolní výbor můţe svou iniciativní funkci projevovat například tím, ţe navrhne zastupitelstvu způsob, jakým napravit zjištěné nedostatky. Úkolem kontrolního výboru je provádění kontroly usnesení rady obce a zastupitelstva obce, a to jak v přenesené, tak i v samostatné působnosti. Jeho kontrola se týká současného období a stejně tak i minulých volebních období. Kontrolu provádí v oblasti dodrţování právních předpisů obecním úřadem a dalšími výbory na úseku samostatné působnosti. 35

1.3.7 Komise Komise můţe být zřízena jako kontrolní a iniciativní orgán radou obce. Můţe být také výkonným orgánem obce, jestliţe vykonává přenesenou působnost, která jí je svěřena starostou. Jedná se zejména o komise přestupkové, komise povodňové a o komisi pro sociálně právní ochranu dětí. Nicméně komise přestupková můţe být zřízena také jako komise rady obce.

1.3.8 Obecní policie Obecní policie je orgánem obce, avšak nejde o orgán obligatorní. Její zřízení se provádí na základě obecně závazné vyhlášky obce. Obecní policie můţe své úkoly vykonávat i v jiných obcích, a to na základě veřejnoprávní smlouvy, kterou uzavřou obce mezi sebou – na jedné straně obec, která obecní policii zřídila, na druhé straně obec nebo obce, které obecní policii nemají. K uzavření nebo změnám v takovéto veřejnoprávní smlouvě je zapotřebí souhlasu krajského úřadu. Úkolem obecní policie je zabezpečování veřejného pořádku a plnění dalších úkolů, které jsou obecní policii stanovené zákonem. Obecní policie je tvořena zaměstnanci, kteří jsou zařazeni do obce, coţ jsou stráţníci, čekatelé (osoba, jeţ nemůţe vykonávat oprávnění stráţníka z důvodu ještě nevydaného osvědčení o splnění daných odborných předpokladů) a ostatní zaměstnanci. Obecní policie je řízena starostou nebo jiným členem zastupitelstva, kterého pověřilo zastupitelstvo. Stráţníci vykonávají svou pravomoc na území obce, se kterou mají uzavřený pracovní poměr. 35

Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2008, s. 630-633.

25

Jsou oprávněni: 

poţadovat prokázání totoţnosti,



předvést osobu,



poţadovat vysvětlení,



odebrat zbraň,



zakázat vstup na určená místa



měřit rychlost vozidel a další.36

36

KOPECKÝ, M. Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010, s. 246-249.

26

2. Obecní zřízení v obci Drhovy 2.1 Obec Drhovy Obec Drhovy se nachází v podhůří Brdské vrchoviny v nadmořské výšce 410 m n. m. Povrch je poměrně rovinatý, proto je v okolí obce rozšířeno zemědělství. Nicméně lesy v této oblasti jsou značné a tvoří takřka věnec okolo celé obce. Jedná se o obec, která se nachází ve Středočeském kraji v okrese Příbram, je vzdálená asi 7 km jihovýchodně od města Dobříš, jeţ je i správním obvodem s rozšířenou působností pro obec Drhovy. Leţí jiţně od hlavního města Prahy nedaleko rychlostní komunikace R4 směr Strakonice, sjezd 28. kilometr. Vzdálenost obce od města Příbram, kde se nachází střední školy a nemocnice, je 23 km. K obci Drhovy katastrálně náleţí osada Nový Dvůr a osada Homole. Katastrální výměra obce a přilehlých osad činí 789 ha. Současný počet obyvatel čítá 263 (Drhovy 200, Nový Dvůr 6, Homole 57). Průměrný věk obyvatel je 38,3 let. Tabulka 1 - Čísla popisná

Počet čísel popisných Drhovy

74

Homole

21

Nový Dvůr

1 Zdroj: obecní úřad Drhovy

Jedná se převáţně o rodinné domy, avšak v obci Drhovy jsou i dva bytové domy. Dopravní obsluţnost v obci je zajišťována autobusovou dopravou, spojení do města Dobříš je pětkrát denně. Odtud pak navazují další spoje do okolních obcí, Prahy, Příbrami. V obci se v současné době nachází jeden obchod se základními potravinami. Pro ostatní potraviny a jiné zboţí musí obyvatelé dojíţdět do města Dobříš, které je nejblíţe. V obci je také sbor dobrovolných hasičů, který se pravidelně účastní hasičských soutěţí, byl zaloţen roku 1884 a je jedním z nejstarších na Dobříšsku. Dne 9. června 2004 byl obci udělen znak a prapor předsedou Poslanecké sněmovny.

27

2.2 Historie obce Drhovy Obec Drhovy se v písemných historických pramenech objevuje aţ v roce 1653 jako součást panství Dobříš. Přesto se má za to, ţe obec je starší a to v souvislosti s existencí sousední vsi Drhovce, která je připomínána v historických písemných pramenech jiţ mnohem dříve. Drhovy byly součástí dobříšského panství aţ do konce patrimoniální správy37 v roce 1850. Dle místní kroniky byla prý obec zbudována na místě dubového lesa kníţecími poddanými, kteří dostali od kníţete vykácené pozemky za to, ţe z poraţených dubů tříslo drhli (drhnouti – Drhov). Zásadním pro obec byl rok 1930, kdy došlo k osamostatnění obce. Obec Drhovy byla před rokem 1930 spojenou obcí a sestávala z osad Drhovy, Drhovce, Nechalov, Homole, Rybníky, Budín a Libice se sídlem v Drhovech. Na vlastní ţádost byla místní obec Drhovy rozloučena a uznána samostatnou obcí. Stalo se tak na základě nařízení zemského úřadu v Praze ze dne 17. dubna 1930. Samostatná obec Drhovy měla v té době rozlohu 513 ha 91 a 91 m2, popisných čísel měla 47 a počet obyvatel 232. Většinu obyvatelstva tvořili rolníci. V té době byli v obci 2 obchodníci, 1 hostinský, 1 hokynář, 1 kovář, 1 kolář, několik tesařů a zedníků a 1 kameník. Dle jazykovědců je název obce Drhovy utvořen analogií dle starých místních jmen na –ovy a to z příjmení Drha. K tomuto výkladu je moţno poznamenat, ţe etymologický význam pojmu drhovat, drhnout, jeţ mohlo být základem pro vytvoření názvu vsi, je kromě jiného také od odírání semen z hlávek lnu, říkalo se totiţ drhovati, odrhovat len. Snad to svědčí o tom, ţe v okolí vsi byl pěstován len.

2.3 Orgány obce Jak jiţ bylo zmíněno, v obci ţije 263 obyvatel. Počet volených zastupitelů ze zákona je v rozmezí od 5 do 15 členů. Zastupitelstvo obce tak rozhoduje v záleţitostech samostatné působnosti obce. Pravomoci zastupitelstva jsou zakotveny v § 84 a § 85zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů.

37

Patrimoniální správa – správa, která byla vykonávána pozemkovými vrchnostmi na jejich panstvích,

a zahrnovala správu majetku a dozor nad poddanými a jejich samosprávou.

28

Roku 2010 se konaly volby do zastupitelstva obce a bylo zvoleno 9 zastupitelů na dobu čtyř let. Na ustavujícím zasedání obecního zastupitelstva konaného dne 10. listopadu 2010 noví zastupitelé sloţili slib, ve kterém slíbili spolu s věrností České republice také, ţe svou funkci budou vykonávat svědomitě v zájmu obce a jejích občanů a ţe se při výkonu své funkce budou řídit Ústavou a zákony České republiky. Svůj slib stvrdili svým podpisem. Novými zastupiteli obce se stali: Eva Stiborová, Ondřej Kadlec, Jan Říha, Alena Hudecová, Josef Routa, Jiří Mašek, Helena Sedláčková, Jiří Pilous a Miroslav Poslušný. Zastupitelstvo obce na svém ustavujícím zasedání rozhodlo, ţe ţádný ze zastupitelů nebude zastupitelem uvolněným, to znamená, ţe nebudou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni ze svého pracovního poměru, ţe budou své funkce zastupitele vykonávat vedle svého pracovního poměru (nebo obdobného poměru, podnikatelské činnosti atd.). Neuvolněný člen zastupitelstva má také nárok v souvislosti s výkonem své činnosti na poskytnutí cestovních náhrad. Podmínky a výše náhrad jsou dané zákoníkem práce.38 Dále pak byla na ustavujícím zasedání odhlasována výše měsíční odměny pro neuvolněné zastupitele. Neuvolněným zastupitelům je stanovena maximální výše odměny nařízením vlády39 a výše odměny je také závislá na počtu obyvatel obce. Na ustavujícím zasedání byly zvoleny tyto orgány obce: Tabulka 2 - Orgány obce

Starosta

Jiří Mašek

Místostarostka

Helena Sedláčková

Kontrolní výbor

Ondřej Kadlec /předseda/ Jitka Pintová Pavel Šíd

Finanční výbor

Jiří Pilous /předseda/ Miroslav Poslušný Ladislava Drdová Zdroj: obecní úřad Drhovy

38

Zákon č. 262/2006 Sb, zákoník práce.

39

Nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev, ve znění pozdějších předpisů.

29

Kontrolní a finanční výbor je v kaţdé obci zřizován povinně a působí v oblasti samostatné působnosti, předsedové obou výborů musí být členy zastupitelstva obce. Kontrolní a finanční výbor mají zákonem stanovené náplně činností. Není jim svěřena ţádná pravomoc a nelze jim pravomoci svěřit ani na základě rozhodnutí zastupitelstva. Kontrolní výbor provádí kontrolu plnění usnesení zastupitelstva, kontrolu dodrţování právních předpisů především ostatními výbory a obecním úřadem. Plní úkoly, kterými ho pověří zastupitelstvo. Finanční výbor provádí kontrolu v oblasti hospodaření s majetkem obce a s finančními prostředky obce. Zastupitelstvo obce Drhovy se schází dle potřeb většinou jedenkrát za 2 měsíce. Zasedání zastupitelstva je řízeno starostou nebo členem zastupitelstva, kterého pověří starosta. Povinností členů zastupitelstva je účastnit se zasedání. Jestliţe se nemohou účastnit, musí se omluvit starostovi. Z průběhu zasedání se pořizuje zápis, který je podepsán starostou, místostarostou a určenými ověřovateli, zápis musí být vyhotoven do 10 dnů po skončení zasedání. V zápisu je uvedeno, kolik členů zastupitelstva bylo přítomno, záleţitosti, které byly projednávány, výsledek a průběh hlasování a samozřejmě usnesení, která byla přijata. K tomu, aby mohla být přijata usnesení, je potřeba nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva. Zápis ze zasedání je uloţen k nahlédnutí na obecním úřadě a také zveřejněn na webových stránkách obce. Nicméně obecní úřad v obci Drhovy kaţdému popisnému číslu dává zápis ze zasedání zastupitelstva osobně do schránky, čímţ zajišťuje zejména vyšší informovanost občanů v záleţitostech, které zastupitelstvo projednává. V současné době místní zastupitelstvo řeší záleţitosti týkající se vybudování nové kanalizace na území obce. Z tohoto důvodu byli občané v září minulého roku poţádáni, aby se vyjádřili, zda by chtěli, aby byla v obci kanalizace vybudována. Kaţdému majiteli nemovitosti v obci byl zaslán anketní lístek, v němţ se měl vyjádřit k této otázce. Ze 74 majitelů bylo 71 pro kanalizaci a 3 byli proti. Na základě těchto výsledků místní zastupitelstvo zorganizovalo schůzi, na které se sešli jak místní občané, tak hlavně odborníci, kteří by měli na starosti projekt a výstavbu kanalizace. Občanům byla představena studie, kudy by kanalizace vedla, o jakou kanalizaci by se jednalo, způsob provedení a umístění čistícího zařízení. Odborníci představili studii a informovali občany o provedení a občané jim kladli otázky týkající se této problematiky. Je tedy připravena studie a návrh kanalizace. Místní zastupitelstvo však řeší vlastnické vztahy dotčených pozemků, přes které by kanalizace vedla. Jedná s vlastníky těchto pozemků o uloţení věcného břemene nebo případného odkoupení části pozemku. 30

Kanalizace v obci byla původně plánována jako gravitační a nyní v případě, ţe se obec s vlastníky pozemků nedomluví, bude muset přistoupit k jinému řešení a to by znamenalo vést kanalizaci přes jiné pozemky a nechat zbudovat kanalizaci tlakovou. Coţ by dle odborníků nebylo nejvhodnější řešení. Obecní zastupitelstvo proto v současné době usiluje o to, aby mohlo být zadáno vypracování projektu, na jehoţ základě obec můţe zaţádat o dotaci na vybudování kanalizace. Předtím, neţ obec nechá vypracovat projekt, musí mít ale uzavřené smlouvy budoucí o věcném břemenu. Proto se zastupitelstvo snaţí danou situaci s vlastníky řešit, aby se v co nejkratší době záleţitost kanalizace rozhodla. Tím, ţe v obci bylo zvoleno 9 zastupitelů, se rada obce nezřizuje. Proto přecházejí pravomoci rady na zastupitelstvo a na starostu. Pravomoci přecházející na zastupitelstvo jsou: 

vydávání nařízení obce,



stanovení rozdělení pravomocí v obecním úřadě, rušení a zřizování oddělení a odborů obecního úřadu,



stanovení celkového počtu zaměstnanců obce v obecním úřadě,



přezkoumávání opatření, která jsou přijata obecním úřadem a komisemi v samostatné působnosti, a to na základě podnětů, a další.

Zásadní pravomocí, která přechází z rady obce na starostu je, ţe starosta rozhoduje o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce.

2.4 Obecní úřad Obec je, jak jiţ bylo zmíněno, právním subjektem, jeţ občanům, kteří ţijí na jejím území, zajišťuje právo na spravování jejich záleţitostí dle zákonných norem. Na druhé straně obecní úřad je orgán obce, který nemá právní subjektivitu a představuje hlavně moc výkonnou. Prostřednictvím výkonné moci uskutečňuje funkci státu, a to ve všech sférách – ekologické, sociální, ekonomické, kulturní a vzdělávací. Obecní úřad v obci Drhovy je tvořen starostou a místostarostou. Obecní úřad zaměstnance, kteří by byli zařazeni do obecního úřadu, nemá. 31

Účetnictví pro obec provádí pan Ing. F. Podhorecký, který byl vybrán na základě výběrového řízení na pozici účetního v minulém roce. Jako jediný z uchazečů měl vysokoškolské vzdělání a zkušenosti s vedením účetnictví v jiných obcích. Není zaměstnancem obce, účetnictví pro obec provádí na základě smlouvy jako osoba samostatně výdělečně činná. Funkce tajemníka není v obci zřízena, proto starosta zodpovídá za chod obecního úřadu jak v samostatné, tak i v přenesené působnosti. Obecní úřad vykonává záleţitosti jak v samostatné, tak i v přenesené působnosti. V rámci samostatné působnosti obecní úřad především naplňuje usnesení a úkoly zastupitelstva obce. Coţ znamená, ţe například zastupitelstvo obce schválí prodej určité nemovitosti v obci, ale vypracování kupní smlouvy a dalších souvisejících podkladů pro prodej a převod nemovitosti zajišťuje jiţ obecní úřad. Dále obecní úřad v samostatné působnosti pomáhá výborům obce v jejich činnosti. Jejich pomoc spočívá například v zajištění podmínek pro předpokládanou činnost (zajištění kancelářských potřeb a jednacích prostor atd.). Obecní úřad v samostatné působnosti rozhoduje o tom, jakým číslem (popisným, evidenčním, nebo orientačním) budou budovy v obci označeny, tzn. určování barvy a provedení čísel. Obecní úřad obce Drhovy je obecním úřadem, jeţ vykonává základní rozsah výkonu přenesené působnosti. Do této působnosti spadají zejména tyto činnosti: 

zajišťování účasti velitelů a strojníků sboru dobrovolných hasičů na odborné přípravě,



zajišťování úkolů poţární ochrany,



řízení týkající se místních poplatků,



podílení se na organizaci a technickém zabezpečení voleb všech stupňů (volby parlamentní, volby do zastupitelstev obce a další).

Budova obecního úřadu je tvořena kanceláří, jednací místností, archivem a knihovnou. Tabulka 3 - Obecní úřad

Adresa obecního úřadu

Drhovy 65, 263 01 Dobříš

Úřední hodiny

středa od 18:00 do 20:00 Zdroj: obecní úřad Drhovy

Město Dobříš je správním obvodem s rozšířenou působností pro obec Drhovy. To znamená, ţe obecní úřad města Dobříš vykonává vedle základního rozsahu přenesené působnosti a přenesené působnosti pověřeného obecního úřadu dále i přenesenou působnost ve správním 32

obvodu, který mu byl určen prováděcím právním předpisem. V tomto správním obvodu vykonává přenesenou působnost ve svěřeném rozsahu. Do správního obvodu obce Dobříš s rozšířenou působností patří tyto obce: Ţupanovice, Voznice, Velká Lečice, Svaté Pole, Stará Huť, Rybníky, Rosovice, Ouběnice, Obořiště, Nový Knín, Nové Dvory, Nová Ves pod Pleší, Nečín, Mokrovraty, Malá Hraštice, Korkyně, Chotilsko, Hříměţdice, Drhovy, Drevníky, Dobříš, Daleké Dušníky, Čím, Borotice. Pro občany obce Drhovy a další občany obcí, jeţ tvoří správní obvod obce Dobříš s rozšířenou působností, vyřizuje obecní úřad v Dobříši zejména tyto záleţitosti: 

vydávání osobních dokladů,



vydávání řidičských průkazů,



vydávání cestovních dokladů,



vydávání stavebních povolení,



vydávání ţivnostenského oprávnění,



vodoprávní řízení,



ochrana ţivotního prostředí,



evidence obyvatel,



evidence motorových vozidel,



evidence bodů za přestupky v silničním provozu,



péče o zdravotně postiţené a seniory.

Úřady nacházející se v obci s rozšířenou působností Dobříš jsou: 

stavební úřad



finanční úřad



matriční úřad



úřad práce



ţivnostenský úřad.

33

2.5 Obec Drhovy součástí Svazku obcí Dobříšska a Novoknínska Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska byl zaloţen 8. září 1994 v Novém Kníně k zmnoţení sil a prostředků při prosazování cílů, které přesahují svým významem a rozsahem kaţdou účastnickou obec, dále pak k ochraně společných zájmů obcí. Zakládajícími obcemi svazku byly obce: Borotice, Čím, Dobříš, Drevníky, Drhovy, Hříměţdice, Chotilsko, Korkyně, Mokrovraty, Nečín, Nové Dvory, Nový Knín, Obořiště, Ouběnice, Rosovice, Rybníky, Stará Huť, Svaté Pole, Velká Lečice, Velký Chlumec, Voznice, Ţupanovice. Důvodem vzniku Svazku Dobříšska a Novoknínska bylo řešení problému svozu odpadu v daných obcích. Pro obce bylo výhodnější spojit se a řešit situaci společně, neboť se obce potýkaly s problémy, které tkvěly v tom, ţe svozová firma dávala kaţdé obci jiné podmínky, zejména finanční. Ve všech obcích tak odpad sváţela jedna svozová firma za stejných a transparentních podmínek pro všechny obce svazku. Svazek je samostatnou právnickou osobou, která odpovídá veškerým svým majetkem za nesplnění povinností vůči třetím osobám. Členské obce za závazky svazku neručí. Majetkem svazku jsou zejména vstupní členské vklady, členské příspěvky, dary, dotace, výnosy z aktivit a akcí svazku a výnosy z činnosti nepodnikatelských a podnikatelských subjektů, jichţ je svazek společníkem, zakladatelem nebo členem. Předmět činnosti svazku: 

řešení činností spojených s regionálním rozvojem – to znamená aktivit týkajících se dopravní obsluţnosti, školství (činnost, jeţ spadá do samostatné působnosti obcí), sociální péče, zdravotnictví, kultury,



s dalšími účastníky zakládat podnikatelské a nepodnikatelské subjekty dle platných právních norem.

Práva členů svazku jsou: 

uţívání společně vybudovaných zařízení,



kontrolování činnosti svazku,



realizování svých zájmů v souladu se záměry svazku, 34



navrhování konkrétních akcí svazku,



nahlíţení do účetních knih svazku,



účastnění se činnosti orgánů svazku,



podílení se na majetkovém prospěchu dle pravidel.

Povinnosti členů svazku: 

dodrţování stanov svazku a rozhodnutí starostů,



sloţení vstupního vkladu ve výši 500.000,-Kč,



placení pravidelných ročních příspěvků ve výši 4.000,-Kč,



slaďování zájmů obce se zájmy a záměry svazku,



propagování svazku mezi občany, u státních orgánů správy, nadací atd.

Orgány svazku jsou: 

předseda svazku



shromáţdění starostů



místopředseda svazku



revizní komise



jednatel.

Předseda svazku je volen shromáţděním starostů na období 4 let a je statutárním orgánem svazku. Řídí činnost svazku mezi zasedáními shromáţdění starostů, jedná jeho jménem navenek. Do věcné působnosti předsedy patří zvláště tyto činnosti: 

svolávání shromáţdění starostů a to nejméně 4 x ročně,



řízení a kontrola práce místopředsedy svazku a tajemníka svazku,



vedení účetnictví



musí zajistit doručení starostům obcí zápis ze shromáţdění starostů,



kaţdý rok předloţit roční účetní uzávěrku a návrh rozpočtu svazku.

Shromáţdění starostů je shromáţdění, které je tvořeno starosty obcí, jeţ jsou členy svazku. Jedná se o nejvyšší orgán svazku. Kaţdý člen má při hlasování jeden hlas. Shromáţdění starostů je vţdy shromáţděním veřejným.

35

Do působnosti shromáţdění starostů náleţí zvláště tyto činnosti: 

moţnost měnit stanovy, zejména jejich obsah,



volba a odvolávání předsedy, místopředsedy, jednatele,



schvalování roční uzávěrky,



schvalování dalšího vstupu členů,



schvalování výše členského příspěvku.

Shromáţdění starostů se schází minimálně jedenkrát za 3 měsíce, po konání komunálních voleb musí být shromáţdění svoláno do 60 dnů. Pro přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většina hlasů. Z jednání se pořizuje zápis, jeţ musí obsahovat: 

datum a místo konání,



prezenční listinu,



program shromáţdění starostů,



přijatá rozhodnutí a výsledek hlasování k daným bodům programu,



případné námitky.

Místopředseda zastává funkci předsedy, jestliţe předseda není přítomen. Je volen shromáţděním starostů, a to z navrţených členů zastupitelstev členských obcí. Do činnosti revizní komise spadají činnosti týkající se sledování a kontroly práce předsedy, místopředsedy a jednatele. Úkolem je dohlíţet, aby jejich činnost byla v souladu se stanovami svazku. Proto revizní komise má oprávnění nahlíţet do všech písemností a účastnit se jednání, na kterém se scházejí zástupci svazku se třetími osobami. Revizní komise je podřízena shromáţdění starostů. Jednatel je organizačním a administrativním pracovníkem svazku, nemá pravomoci statutárních orgánů. Jednatel je jmenován a odvoláván předsedou svazku, kterému je také plně podřízen. Tabulka 4 - Předseda a sídlo svazku:

Předseda svazku Mgr. Jaroslav Melša Sídlo svazku

Mírové náměstí 119, 263 01 Dobříš Zdroj: Svazek Dobříšska a Novoknínska

36

Tabulka 5 - Členské obce a členové shromáţdění starostů

Členské obce svazku

Starosta obce

Borotice

Karel Ţák

Čím

Miloslav Haniš

Daleké Dušníky

Ing. Irena Táborová

Dobříš

Mgr. Jaroslav Melša

Drevníky

Radek Smělý

Drhovy

Jiří Mašek

Hříměţdice

Jiří Novák

Chotilsko

Jiří Štáska

Korkyně

Bohumil Povalil

Malá Hraštice

Helena Wiedermannová

Mokrovraty

Stanislava Ecklová

Nečín

Ing. Josef Kaiser

Nová Ves pod Pleší

Ing. Jan Havelka

Nové Dvory

František Dědina

Nový Knín

Ing. Tomáš Havlíček

Obořiště

Karel Dlouhý

Ouběnice

Stanislav Bumba

Pičín

Josef Mezera

Rosovice

Jan Gregorek

Rybníky

Vladimír Jarolímek

Stará Huť

Petr Dragoun

Svaté Pole

Mgr. Martina Volfová

Velká Lečice

Josef Němec

Voznice

Věra Rákosníková

Ţupanovice

Zdeněk Skopec

Velký Chlumec

Ilja Rozsypal Zdroj: Svazek Dobříšska a Novoknínska

V současné době se činnost svazku věnuje zejména: 

schvalování územních plánů (především v situacích hraničních záleţitostí na území jednotlivých obcí),



předávání si informací mezi obcemi,



propagaci v oblasti vzdělávání zastupitelů členských obcí.

37

2.6 Místní akční skupina Brdy – Vltava Místní akční skupina Brdy – Vltava (MAS) je obecně prospěšnou společností a byla zaloţena 29. 8. 2006. Zakládajícími členy byly: 

Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska



J.S.Centrum s.r.o. Chotilsko



Zemědělské druţstvo Rosovice.

Posláním této společnosti je celkový rozvoj na území Středního Povltaví, Dobříšska a Novoknínska, především rozvoj v oblasti venkovského prostoru. Je zaloţena na principu partnerství mezi veřejnou sférou, podnikateli a neziskovými organizacemi, jejichţ cílem je usilování o rozvoj regionu. MAS Brdy Vltava je společenstvím nepolitickým. Poměr členů v této společnosti je:  minimálně 51 % členů ze soukromého sektoru  maximálně 49 % z veřejného sektoru. V současné době jsou členy společnosti:  Svazek obcí Střední Povltaví  Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska  Vltavan Štěchovice  Mateřské centrum Dobříšek  J.S. Centrum, s.r.o. Chotilsko  Zemědělské druţstvo Rosovice  Společná pohoda, o.s. Rosovice  Stas – Dobříš, spol. s r.o.  Štěchovice občanům o. s.  Ing. Jarmila Řehořková  Jiří Krása MAS Brdy – Vltava působí v regionu 32 obcí (Borotice, Buš, Čím, Daleké Dušníky, Davle, Dobříš, Drevníky, Drhovy, Hradištko, Hříměţdice, Chotilsko, Korkyně, Malá Hraštice, Měchenice, Mokrovraty, Nečín, Nové Dvory, Nová Ves pod Pleší, Nový Knín, Obořiště, 38

Ouběnice, Pičín, Rosovice, Rybníky, Slapy, Stará Huť, Svaté Pole, Štěchovice, Velký Chlumec, Velká Lečice, Voznice, Ţupanovice) na území svazku obcí:  Středního Povltaví  Dobříšska a Novoknínska. Obrázek 1 - Mapa – region MAS Brdy - Vltava

Zdroj: www.brdy-vltava.cz

Oblast činností MAS Brdy – Vltava o.p.s. se týká obecně prospěšných sluţeb, zvláště: 

podílení se na vytváření strategie za pomoci a účasti veřejnosti k obnově českého venkova, a to jak na komunální tak i regionální úrovni,



poradní činnosti při získávání grantů a dotací,



vyhledávání vhodných projektů, jeţ by podpořily celkový rozvoj a zejména obnovu venkova,



komunikace s orgány samosprávy a státní správy týkající se spolupráce při rozvoji regionu.

V minulém roce MAS Brdy – Vltava dokončila projekt věnující se památkám v okolí středního toku Vltavy. Tento projekt byl zrealizován spolu s MAS Sedlčansko. Cílem tohoto projektu bylo zmapování kulturního dědictví na celém území 32 obcí. Výsledkem projetu je průvodce v tištěné podobě, který byl rozdělen podle jednotlivých obcí s památkami, které se v dané obci nacházejí. Výstupy tohoto projektu jsou k dispozici na obecních úřadech, 39

informačních centrech, v regionálních muzeích a dalších místech. Finančně byl tento projekt podpořen Programem rozvoje venkova ČR. Dalším uskutečněným projektem, který byl realizován členy MAS Brdy – Vltava, byl projekt týkající se společné propagace regionu. Cílem tohoto projektu bylo, aby se tato oblast dostala do širokého podvědomí veřejnosti. Proto byl projekt zahájen na veletrhu Regiontour v Brně, kde byl mimo jiné prezentován kalendář, který obsahoval seznam akcí, jeţ se v daném roce v regionu konají. Tato forma propagování regionu se kaţdoročně opakuje. V současné době je k dispozici v informačních centrech, v muzeích a na obecních úřadech kalendář akcí na rok 2012, který vyšel v nákladu 16 000 ks. Finančně byl tento projekt podpořen Regionálním operačním fondem Středočeského kraje a Evropskou unií z evropského fondu pro regionální rozvoj.

40

3. Hospodaření s majetkem v obci Drhovy 3.1 Právní úprava hospodaření s majetkem obce Zákon o obcích č. 128/2000 Sb. stanoví základní pravidla pro řádné hospodaření s majetkem obce. „Právo obcí na samostatné hospodaření se svým majetkem je nedílnou součástí práva na samosprávu. V této souvislosti hovoříme o ekonomickém základu obecní samosprávy.“40 Právní úpravu obcí konkretizují další související právní přepisy, řadíme mezi ně zejména: 

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů,



zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a další.

O obci hovoříme jako o veřejnoprávní korporaci, coţ znamená, ţe jde o právnickou osobu, která má své členy a také svůj majetek. Je zde však rozdíl mezi právnickou osobou soukromého práva a obcí jako veřejnoprávní korporací. Cílem právnické osoby soukromého práva je zisk, avšak posláním obce je zajišťování veřejných úkolů, coţ znamená péči o všestranný rozvoj území a péči o potřeby svých občanů. Majetek obce musí být proto vyuţíván hospodárně a účelně a v souladu se zájmy obce a s úkoly, které vyplývají ze zákonem vymezené působnosti. Obec je následně povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a vést jeho evidenci. Obec musí zamezit tomu, aby majetek obce nebyl odcizen, zničen, zneuţit či poškozen. „Obec jakožto veřejnoprávní korporace může vstupovat při hospodaření se svým majetkem do většiny občanskoprávních a obchodněprávních vztahů. I když jsou možnosti obce nakládat se svým majetkem velice široké, nejsou neomezené.“41 Obce jsou zákonem o obcích a speciálními zákony při nakládaní s majetkem omezeny. Mezi tato omezení patří, ţe obec nesmí ručit za závazky právnických a fyzických osob, coţ vyplývá ze situací, které se 40

Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2008, s. 219. 41

Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2008, s.219.

41

odehrávaly v devadesátých letech, kdy obce ručily za závazky jak právnických, tak fyzických osob s cílem pomoci podnikatelskému klimatu v obci. Avšak kdyţ podnikatelské subjekty nebyly schopny splácet úvěry, přešlo splácení na ručitelské obce. Mnoho obcí takovouto situaci vůbec neustálo. 42 Proto na základě současné právní úpravy obce například ručí pouze: 

za závazky, které vyplývají ze smlouvy o úvěru, jestliţe jsou peněţní prostředky určeny pro investici, která je uskutečňována s finanční podporou ze státního rozpočtu, národního fondu nebo ze státních fondů,



jedná-li se o závazky, které vyplývají ze smlouvy o úvěru, jestliţe jsou peněţní prostředky určeny pro investici, která se týká obcí vlastněných nemovitostí atd.

Kategoricky je tedy zakázáno ručit za závazky právnických a fyzických osob, jichţ obec není zřizovatelem. Právní úkony učiněné v rozporu s tímto ustanovením, jsou od počátku neplatné. Jestliţe by tedy obec chtěla například ručit za závazky, které vyplývají ze smlouvy o úvěru, za akciovou společnost, ve které by podílnictví obce nebo obce spolu s jinými obcemi, krajem nebo státem nebylo větší neţ padesátiprocentní, jednalo by se o ručitelský závazek, který by byl od počátku neplatný. Jde tedy o absolutní neplatnost právního úkonu a tuto neplatnost není potřeba dále dokazovat.43 Jestliţe chce obec nemovitý majetek prodat, směnit, darovat, pronajmout nebo vypůjčit, musí: 

zveřejnit svůj záměr z toho důvodu, aby se zájemci mohli k danému záměru vyjádřit a předloţit své nabídky,



zveřejnit záměr na úřední desce obecního úřadu (a také zveřejnit dálkově – web obce) a to nejméně 15 dnů před rozhodnutím příslušného orgánu obce.

V případě, ţe dojde k nezveřejnění záměru obce, je právní úkon od počátku neplatný. Existuje zde výjimka, kdy není třeba záměr obce zveřejňovat. Je to v případě, jedná-li se o: 

pronájem hrobových míst a bytů bez omezení doby pronájmu,

42

Vedral, J., Váňa, L., Břeň, J., Pšenička, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2008, s.224. 43


42



výpůjčku nebo pronájem nemovitého majetku obce, kde doba výpůjčky a pronájmu nepřekročí 30 dnů,



výpůjčku nebo pronájem nemovitého majetku právnické osobě, která je zřízená obcí (není nutné, aby zřizovatelem byla obec, která výpůjčku nebo pronájem poskytuje), zde je také neomezená doba pronájmu nebo výpůjčky.

„Požaduje-li zákon (obecní zřízení, ale i zvláštní zákon) jako podmínku platnosti předchozí zveřejnění, schválení nebo souhlas, musí mít listina, která osvědčuje tento právní úkon, speciální doložku (potvrzení), že požadované podmínky byly splněny.“44 Konkrétní forma doloţky není zákonem stanovena. Záleţí tak na obci, jakou konkrétní formu doloţka bude mít. Nicméně z doloţky musí být patrno, ţe došlo ke zveřejnění, schválení a nebo souhlasu, který orgán obce tak učinil (zastupitelstvo obce, rada obce nebo starosta) a zda orgán s daným právním úkonem souhlasil. Jestliţe chce obec majetek směnit nebo úplatně převést, musí sjednat cenu, jeţ je v daném místě a čase obvyklá. Výjimku tvoří ceny, které jsou regulované státem. Sjedná-li obec cenu jinou neţ obvyklou v místě a čase, pak musí být tato odchylka odůvodněna. Obsah ani forma tohoto zdůvodnění nejsou zákonem stanoveny. Zákonnou povinností obce je, aby kaţdý rok zaţádala nebo zadala k přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok. Je na obci, zda si nechá přezkoumat hospodaření za uplynulý kalendářní rok místně příslušným krajským úřadem, anebo zda nechá přezkoumat své hospodaření auditorské společnosti nebo auditorovi. Na základě provedeného přezkoumání hospodaření obce se vystaví zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření, jeţ obsahuje jaká opatření má obec plnit a přijmout k tomu, aby napravila chyby a nedostatky, které byly přezkoumáním hospodaření zjištěny. Zpráva o výsledcích přezkoumání hospodaření obce je součásti závěrečného účtu. Závěrečný účet má za povinnost sestavovat kaţdá obec a zastupitelstvo jej musí projednat do 30. června následujícího roku. Závěrečným účtem se rozumí souhrnné zpracování údajů o ročním hospodaření obce vţdy po skončení kalendářního roku, aby z něj bylo moţno zhodnotit hospodaření obce s jejím majetkem.

44


43

Kaţdá obec hospodaří na základě svého rozpočtu. Jedná se vlastně o finanční plán, podle kterého se řídí hospodaření obce v období jednoho roku. Obec při sestavování rozpočtu vychází z rozpočtového výhledu. Rozpočtovým výhledem se rozumí souhrn základních údajů o příjmech a výdajích z dlouhodobého hlediska, jedná se o pomocný nástroj k hospodaření obce, jeţ pomáhá zvládat lepší hospodaření obce.

3.2 Majetek obce Drhovy Obec Drhovy patří k malým obcím; tím, ţe má 263 obyvatel a rozlohu 789 ha, není její majetek velký. Majetek obce Drhovy bych pro přehlednost rozčlenila takto: 

věci movité – zejména: vybavení obecního úřadu, vybavení místní knihovny, vybavení archivu, 2 autobusové zastávky (Drhovy, Homole), odpadkové koše, elektrické hodiny, traktor, lavičky, lampy veřejného osvětlení a další.



věci nemovité – budova obecního úřadu, bývalá budova školy, poţární zbrojnice /Homole/, kaplička /Drhovy/, kaplička /Homole/, zemědělská půda Drhovy 25,7 ha, zemědělská půda Homole 2,4 ha.



infrastruktura – vedení rozhlasu, veřejné osvětlení, studna (Drhovy, Homole), místní komunikace.



finance – běţný účet.

V souvislosti s přiblíţením situace hospodaření s majetkem v obci Drhovy bych se chtěla věnovat nemovitému majetku, zejména pak budově bývalé školy, neboť je to problém, který je obcí v současné době řešen. Nemovitý majetek je v obci vyuţíván buď k obecním účelům, nebo je pronajat či nevyuţit. Pronájem nemovitostí tak ze zákona spadá do pravomoci rady obce - v obcích, kde se rada nevolí, je pak tato pravomoc vyhrazena starostovi, tak jako v obci Drhovy. Avšak v této obci starosta přenechává rozhodnutí o pronájmech na zastupitelstvu, poţádá tedy zastupitelstvo o rozhodnutí ve věcech pronájmu.

44

3.3 Nemovitý majetek obce Drhovy Budova bývalé školy Budova bývalé školy pochází z roku 1922, byla zbudována na popud místních občanů jako základní škola pro děti místní a děti z okolních vsí. Škola byla jednotřídní. V roce 1966 byla škola zrušena pro nedostatek ţáků. Počet ţáků v té době činil 11. V roce 1977 ze školy byla vybudována mateřská školka, která fungovala aţ do roku 1998. Její provoz byl ukončen z důvodu malého počtu ţáků. Od té doby není budova vyuţívána. Obec v budově pořádá několikrát do roka akce pro jubilanty a v minulém roce byla budova pronajata na 3 dny v roce i k soukromým účelům. Výnos z tohoto pronájmu činil cca 1.500,-Kč za rok. Náklady na budovu tedy samozřejmě převyšují její výnosy. Jsou to náklady spojené s provozem a údrţbou budovy, jako je pojištění, vytápění, elektřina, údrţbové práce, nutné opravy. Výdaje v roce 2011 činily cca 90.000,-Kč, z této částky převáţná část výdajů byla vynaloţena na vytápění budovy. V současné době chce místní zastupitelstvo situaci nějakým způsobem řešit. Proto poţádala 12. února 2012 formou ankety občany obce o vyjádření se k dané situaci. Zastupitelstvem bylo rozesláno 74 anketních lístků, ve kterých byly občanům navrhnuty tyto varianty řešení vyuţití budovy: A/ V 1/3 budovy obnovit dřívější byt k pronájmu 

větší část společenské místnosti (bývalá třída) zachovat pro potřeby obce



z místnosti bývalé šatny školky a sociálního zařízení zřídit obecní úřad a knihovnu



v tomto případě by z uvolněných prostor současného obecního úřadu mohl vzniknout další byt, ze zasedací místnosti popř. i malá hospůdka.

B/ Rekonstrukce celé budovy bývalé školky na byty s tím, ţe by byl zachován venkovní ráz této historické budovy. C/ Rekonstrukce budovy a znovuobnovení mateřské školy. D/ Pronájem budovy. E/ Vlastní návrh řešení.

45

Na vyjádření k této anketě měli občané čas do 4. března 2012. Obrázek 2 - Anketa k budově bývalé školy

Výsledky ankety občanů k budově bývalé školy

varianta A varianta B

varianta C varianta D varianta E nezodpovězeno

Zdroj: obecní úřad Drhovy

Z celkového počtu 74 anketních lístků bylo na obecní úřad s vyjádřením doručeno 40. Z toho: 

14 hlasovalo pro variantu D /pronájem budovy/



11 hlasovalo pro variantu A /obnovení dřívějšího bytu k pronájmu, větší část společenské místnosti zachovat pro potřeby obce a z místnosti bývalé šatny školky a sociálního zařízení zřídit obecní úřad a knihovnu/,



8 hlasovalo pro variantu C /rekonstrukce budovy a znovuobnovení mateřské školy/,



1 hlasoval pro variantu B /rekonstrukce celé budovy bývalé školy na byty, se zachováním venkovního rázu historické budovy/,



6 hlasovalo pro variantu E /vlastní názor/ - v těchto anketních lístcích zazněly tyto názory: vybudovat ubytování pro seniory, budovu nikdy neprodávat, dokončit nejdříve kanalizaci, zřídit v budově pouze obecní úřad, zrekonstruovat pouze část budovy pro knihovnu a obecní úřad, pronajmout budovu neziskové organizaci.



34 anketních lístků nebylo vyplněno.

46

Zastupitelstvo poté na své schůzi projednávalo návrh na vyuţití objektu bývalé mateřské školy na základě výsledků ankety a na základě posouzení celé situace odborníkem ze stavební oblasti. Odborník se vyjádřil v tom smyslu, ţe jakákoliv přestavba, kterou by obec chtěla realizovat, a to přestavbu na mateřskou školu nebo na byty, by byla velice nákladná a obec na takovouto rozsáhlou přestavbu prostředky ve svém rozpočtu nemá. Zastupitelstvo tedy na základě ankety a posouzení situace odborníkem ze stavební oblasti rozhodlo, ţe se objekt bývalé mateřské školky pokusí pronajmout. Obecním zastupitelstvem bylo odsouhlaseno zadat věc pronájmu místní realitní kanceláři. Zásadním pro uzavření nájemní smlouvy bude účel pronájmu, ke kterému by budovu případný zájemce chtěl vyuţívat.

Zemědělské pozemky Celková plocha obecních zemědělských pozemků činí 28,1 ha. Část zemědělských obecních pozemků o celkové rozloze 8,98 ha je na základě smlouvy o pronájmu pronajata za účelem zemědělského uţívání Zemědělskému druţstvu Nečín. Pozemky jsou pronajaty za roční nájemné ve výši 7.640,-Kč, tato částka odpovídá 2 % z průměrné ceny pozemků, která je stanovena pro daňové účely. Smlouva byla uzavřena v roce 2007 na dobu trvání pěti let s tím, ţe jestliţe ţádná ze stran písemně neukončí nájemní smlouvu po pětiletém trvání, smlouva se automaticky prodluţuje. Ve smlouvě je zakotveno, ţe nájemce hradí daň z pozemků a ţe je zakázáno na pozemcích uţívat právo honitby. Dále pak, ţe na tyto pozemky nelze poţadovat podporu na ţádný dotační titul ani jiné podpůrné programy vyhlašované ve sbírce zákonů. Dále je na základě ţádosti z roku 2008 soukromému subjektu pronajat obecní pozemek – trvalý travní porost o rozloze 980 m2. Pozemek je pronajat za účelem pěstování vánočních stromků. Smlouva o pronájmu je uzavřena mezi obcí a soukromým subjektem na dobu trvání 15 let za částku ve výši 500,-Kč ročně. I kdyţ cena za pronajímané pozemky je nízká a v praxi je zvykem pronajímat zemědělské pozemky za 1 % z hodnoty pozemku, místní obecní zastupitelstvo neuvaţuje o prodeji těchto pozemků. K prodeji se přitom přiklání mnoho obcí, neboť výnos z prodeje je pro obec mnohokrát vyšší. Obec však vţdy musí zváţit, zda tyto plochy nebude v budoucnu moci vyuţít ke svému dalšímu rozvoji. Z tohoto důvodu jsou zemědělské pozemky dále majetkem obce Drhovy. 47

Budova obecního úřadu Další nemovitostí, jeţ je ve vlastnictví obce, je dvoupodlaţní budova obecního úřadu, která má zastavěnou plochu 138 m2. V prvním nadzemním podlaţí budovy se nachází prostory místního úřadu, tzn. kancelář obecního úřadu, zasedací místnost, sociální zařízení. V druhém nadzemním podlaţí se pak v jedné části nachází místnost, která je určena pro prostory knihovny a archivu, v druhé části je jedna bytová jednotka, kterou na základě nájemní smlouvy obec pronajímá. Smlouva o nájmu této bytové jednotky byla uzavřena v roce 2006 na dobu určitou - dva roky a na základě ţádosti o prodlouţení pronájmu roku 2008 prodlouţena o dalších pět let. Předmětem pronájmu je bytová jednotka 2 + 1 o celkové ploše 73,3 m2. Výše měsíčního nájemného činí 2.200 Kč. Nájemce je povinen platit pronajímateli měsíční zálohy ve výši 1.000,-Kč za elektrickou energii ve společných prostorách, za uhlí, které je třeba na topnou sezónu a za vývoz jímky. Tyto náklady jsou jednou ročně vyúčtovány na základě skutečné spotřeby. Na základě smlouvy nemá nájemce povoleno činit jakékoliv stavební úpravy bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele. Nájemní smlouva se současným nájemcem bytové jednotky končí v roce 2013. Současné zastupitelstvo však zvaţuje po skončení nájemní smlouvy výši nájemného za bytovou jednotku zvýšit, neboť cena je v porovnání s cenami pronajímaných bytových jednotek v okolí dosti nízká.

3.4 Finanční situace obce Finanční situace obce se výrazně odráţí na stavu majetku obce. Proto bych ráda přiblíţila finanční situaci obce Drhovy. Kaţdá obec je povinna vytvářet svůj rozpočet na období 1 kalendářního roku, dle kterého hospodaří. Při sestavování svého rozpočtu obec vychází z rozpočtového výhledu, jeţ obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích na delší období. Jedná se o pomocný nástroj hospodaření obce, který pomáhá obci zvládat její hospodaření. Tabulka 6 - Rozpočtový výhled obce na období let 2010 - 2015

2010

2011

2012

2013

2014

2012

Příjmy

1949,9

1960,8

1971,9

1983,7

1995,6

2006,1

Výdaje

1949,9

1960,8

1971,9

1983,7

1995,6

2006,1

V tis. Kč


48

Příjmy v rozpočtovém výhledu tvoří zejména daňové příjmy, nájemné z bytu, nájemné z pozemků, místní poplatky – poplatky ze psů. Výdaje v těchto letech jsou především neinvestiční. Investiční výdaje jsou v rozpočtovém výhledu zahrnuty pouze v letech 2010 a 2011 v celkové výši 410 000,-Kč a byly určeny na výstavbu místní komunikace. Obec hospodaří dle rozpočtu na daný kalendářní rok. Po skončení roku se údaje ročního hospodaření obce zpracují souhrnně do závěrečného účtu obce, který obsahuje údaje o skutečném hospodaření v daném roce. Návrh závěrečného účtu musí být zveřejněn na úřední desce nebo dálkově 15 dnů přede dnem jeho projednání zastupitelstvem. Jestliţe během kalendářního roku nastane situace, ţe je rozpočet potřeba upravit, přijímají se obcí rozpočtová opatření, která schvaluje zastupitelstvo. Tabulka 7 - Rozpočet obce a závěrečný účet obce v letech 2010 a 2011

Rozpočet 2010

Závěr. účet 2010

Rozpočet 2011

Závěr. účet 2011

Příjmy

1634

1962

1651

2674

Výdaje

1634

2061

1651

1858

V tis. Kč


Rozpočtová skladba dělí příjmy a výdaje na: 

běţné příjmy /např. daňové výnosy, přijaté nájemné z obecních bytů/



kapitálové příjmy /např. příjem z prodeje nemovitostí, akcií/



běţné výdaje /např. výdaje na opravu komunikací, platy, odměny/



kapitálové výdaje /např. nákup nemovitosti, akci/.

Další částí rozpočtu je financování, jeţ zahrnuje finanční operace, při kterých si obec buď peníze půjčuje /např. bankovní úvěr/ nebo půjčené peníze vrací. Do této části patří také finanční operace, které zachycují změny stavu na peněţních bankovních účtech. Rozpočtovou skladbu v obci v letech 2010 a 2011 tvořily zejména běţné příjmy a běţné výdaje. V roce 2011 byly součástí příjmu i příjmy kapitálové, neboť obec prodala akcie ČEZ v celkové hodnotě 567.000,-Kč.

49

Současná finanční situace tak obci neumoţňuje jakoukoliv rekonstrukci budovy bývalé mateřské školy. Jediným moţným řešením ze strany obce je pronájem budovy ve stavu, ve kterém budova je. Shrnutí: V souvislosti s budovou bývalé školy si myslím, ţe záleţitost ohledně vyuţití této nemovitosti měla být řešena jiţ dříve, neboť budova, která byla jistě v lepším stavu neţ dnes po 13 let neuţívání, by byla jistě lépe pronajímatelná. Chápu, ţe obec se budovy nechce zbavovat prodejem, jak mi bylo sděleno místostarostkou obce, jelikoţ je to jediná nemovitost, která by se v budoucnosti dala pouţít jako zástava při poskytování případného úvěru obci. Co se týče záleţitostí týkajících se pronájmů bytů, pozemků a nebytových prostor, uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce, jsou na základně právní úpravy řešeny tak, ţe jestliţe v obci není zřízena obecní rada, jedná se o vyhrazenou pravomoc starosty. Dle mého názoru si myslím, ţe by bylo vhodnější, kdyby záleţitosti týkající se věcí pronájmu byly vyhrazeny kolektivnímu orgánu, to znamená u malých obcí, kde není rada volena, zastupitelstvu, neboť v některých obcích jsou zajisté k pronájmu určeny nemovitosti nebo pozemky mající značnou hodnotu, a tím i výše jejich nájemného je značná. A dále pak, ţe pronájem nemovitostí a pozemků je jednoznačně nejvyuţívanějším způsobem, jak obce majetek spravují. Tato situace pak v mnoha případech jistě můţe vést ke korupci, coţ jistě nebyl cíl zákonodárce. Nicméně v obci Drhovy záleţitosti týkající se pronájmů bytů, pozemků a nebytových prostor jsou starostou delegovány na místní zastupitelstvo tím, ţe starosta poţádá o rozhodnutí zastupitelstvo, coţ se jeví jako rozumné řešení, neboť tímto starosta zvýší objektivitu tohoto závaţného rozhodnutí.

50

4. Jak se obec Drhovy vypořádává s výkonem působnosti v oblasti školství 4.1 Právní úprava působnosti v oblasti školství V rámci zajištění základního a předškolního vzdělávání obec musí: 

zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky pro děti, jeţ mají místo trvalého pobytu na jejím území,



zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání pro děti, jeţ mají trvalý pobyt na území obce, a to v posledním roce před zahájením povinné školní docházky45.

Obec tuto povinnost plní buď tím, ţe za tímto účelem zřídí svou základní a mateřskou školu na svém území, nebo se postará o plnění této povinnosti v základní škole a mateřské škole, jeţ je zřízena jinou obcí či svazkem obcí. Jestliţe obec základní školu na svém území nemá a děti plní povinnou školní docházku v základní škole, která je zřízená jinou obcí nebo svazkem obcí, jehoţ členem obec není, je obec povinna hradit této obci neinvestiční výdaje. Neinvestiční výdaje se počítají vţdy na jednoho ţáka a zahrnují materiální výdaje, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám, jeţ neposkytuje krajský úřad, dále pak sluţby a výdaje nevýrobní povahy. Toto hrazení neinvestičních výdajů však obec není povinna plnit, jestliţe je zřizovatelem školy, ve které by ţák měl zabezpečeny podmínky pro bezplatné plnění povinné školní docházky, anebo je-li obec členem svazku obcí, jeţ školu zřídil. V případě mateřských škol je situace stejná, obec je buď zřizovatelem mateřské školy, nebo děti, jeţ mají trvalý pobyt na jejím území, navštěvují mateřskou školu v jiné obci, která je zřizovatelem. Obci pak následně vyvstává povinnost hrazení neinvestičních výdajů zřizovatelské obci. V současné době si zákonní zástupci dětí mohou vybrat, jakou základní či mateřskou školu jejich dítě bude navštěvovat, nemusí se proto jednat nutně o školu spádovou. Ředitelé škol tyto děti musí přijmout, ale přednostně do škol umístit děti z příslušné spádové oblasti a teprve poté ostatní děti, jeţ nemají trvalý pobyt na území obce.

45

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyš. odb.aj. vzdělávání, § 178.

51

Obec Drhovy není zřizovatelem ani základní, ani mateřské školky. Děti s trvalým pobytem na území obce proto navštěvují základní školy a mateřské školy, jejímiţ zřizovateli jsou obce Dobříš a Nečín. Město Dobříš do svých základních škol pro plnění povinné školní docházky přednostně umisťuje děti s trvalým pobytem na území města Dobříš a také děti ze svého správního obvodu, do kterého patří i obec Drhovy. Obec Drhovy má také uzavřenou smlouvu s městem Dobříš, ve které se město zavazuje, ţe umoţní dětem ve věku 3 – 5 let s trvalým pobytem v obci Drhovy pobyt v mateřských školách, jejichţ zřizovatelem je město Dobříš. Se základní a mateřskou školou v Nečíni obec ţádnou smlouvu uzavřenou nemá.

4.2 Základní a mateřská škola v obci Nečín Z obce Drhovy navštěvuje základní školu v Nečíni 8 ţáků s trvalým pobytem v obci. V tomto případě si zákonní zástupci dětí navštěvujících tuto školu zvolili, neboť základní škola v obci Nečín není pro obec školou spádovou. Dopravní spojení do této školy je řešeno autobusovou dopravou. Ţáci navštěvující tuto základní školu jedou nejprve do obce Drevníky a zde přestupují a pokračují dalším spojem do obce Nečín. Protoţe autobusové spojení všech dětí z okolních obcí, jeţ navštěvují tuto školu, není vhodně upraveno tak, aby ţáci byli krátce před výukou ve škole, byl ředitel této školy nucen upravit začátek vyučování na 7.25 hod. Dalším důvodem úpravy začátku vyučování této školy byl i fakt, ţe autobusy odváţející školní děti po vyučování, odjíţdějí jiţ ve 13.05 hod. V obci Nečín se nachází: 

základní škola s kapacitou 270 ţáků



mateřská škola s kapacitou 37 dětí.

V současné době základní školu v Nečíni navštěvuje 137 ţáků. Do této školy dojíţdějí ţáci z těchto okolních obcí: Borotice, Čelina, Daleké Dušníky, Druhlice, Draţetice, Drevníky, Drhovy, Homole, Hříměţdice, Hubenov, Nečín, Skalice, Obory, Svaté Pole, Ţupanovice a ze zařízení pro děti a cizince Vestec. Kapacita mateřské školy je plně vyuţita a část dětí musela být odmítnuta. Obec Nečín v současnosti plánuje rekonstrukci mateřské školky z důvodu navýšení její kapacity o 17 míst. Do mateřské školy v Nečíni jsou děti přijímány na základě ţádosti /přihlášky/, jeţ podají zákonní zástupci dítěte. 52

Děti do mateřské školy v Nečíni jsou přijímány na základě těchto kritérií: 1. předškoláci 2. děti s trvalým pobytem v obci Nečín a spádových obcí 3. ostatní děti 4. děti mladší tří let. Z uvedených kritérií vyplývá, ţe ředitel mateřské školy je ze zákona povinen upřednostnit přijetí dětí, jeţ mají právo na přednostní přijetí. Jsou to děti v posledním roce před povinnou školní docházkou. Kritéria pro přijetí do mateřské školy jsou řešena ve spolupráci zřizovatele a ředitele mateřské školy.

4.3 Základní školy ve městě Dobříši Tím, ţe obec Drhovy náleţí do správního obvodu obce s rozšířenou působností města Dobříš, navštěvuje základní školu v městě Dobříš 16 ţáků z obce Drhovy. Tabulka 8 - Základní školy ve městě Dobříš

Základní škola

kapacita školy

současný stav ţáků

1. základní škola Dobříš

610

593


900

498 Zdroj: městský úřad Dobříš

Pro přijímání do 1. ročníků základních škol jsou na základě usnesení rady města Dobříše doporučena kritéria pro přijetí pro případ, ţe by počet ţádostí zákonných zástupců překročil kapacitu 1. ročníku. Kritéria pro přijetí do 1. ročníku základních škol ve městě Dobříš jsou: 1. Dítě, které se dostavilo k zápisu předchozí školní rok a bylo rozhodnuto o odkladu povinné školní docházky o jeden školní rok. 2. Dítě s trvalým bydlištěm ve městě Dobříš. 3. Dítě, jehoţ sourozenec nebo sourozenci jiţ na dané škole plní povinnou školní docházku. 4. Dítě, které má trvalé bydliště v obci, jeţ je ve správním obvodu města Dobříš a v níţ není v této obci zřízena základní škola. 5. Dítě zaměstnance školy.

53

6. Dítě s trvalým bydlištěm v obci, jeţ je ve správním obvodu města Dobříš a v níţ je zřízena základní škola. 7. Dítě s trvalým bydlištěm mimo obce ve správním obvodu města Dobříš. 8. Podle data a času zápisu dítěte. Z obce Drhovy navštěvuje všech 16 ţáků První základní školu. Tato kritéria se týkají hlavně této školy, neboť počet uchazečů k plnění povinné školní docházky je na této škole o něco vyšší neţ na 2. základní škole. Tabulka 9 - Počet dětí přihlášených k zápisu a přijatých

šk. r. 2011/12

šk. r. 2012/13

Základní škola

k zápisu

přijato

k zápisu

přijato


78

56

79

60


62

50

43

39

Zdroj: městský úřad Dobříš

Na základě rozhovoru s pracovnicí městského úřadu Dobříš, která má na starosti agendu školství, mi bylo sděleno, ţe zákonní zástupci všech nepřijatých dětí zaţádali o odklad. Tím, ţe rodiče zaţádali o odklad povinné školní docházky, jsou dle kritérií školy tito ţáci v příštím školním roce přijímáni přednostně.

4.4 Předškolní vzdělávání ve městě Dobříš Ačkoliv má obec Drhovy uzavřenou smlouvu s městem Dobříš o umoţnění pobytu dětem ve věku od 3 – 5 let v mateřských školách zřízených městem Dobříš, navštěvuje mateřskou školu v Dobříši jediné dítě, jelikoţ mělo právo na přednostní přijetí z důvodu předškolního vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. V obci Drhovy je mnoho dalších malých dětí, jejichţ zákonní zástupci by rádi umístili své potomky do mateřských škol, ale bohuţel kapacita v těchto zařízeních je velice nízká. Není to situace, která by postihovala pouze obec Drhovy, ale týká se všech obcí, jeţ jsou ve správním obvodu města Dobříš, které nemají ve své obci zřízenou mateřskou školu. Ve městě Dobříš se nacházejí 3 mateřské školy.

54

Tabulka 10 - Kapacita mateřských škol

Mateřské školy

Kapacita

2. mateřská škola Dobříš

120


136


110


Pro přijetí do mateřských škol v Dobříši jsou doporučena kritéria pro všechny mateřské školy shodně a jsou bodově ohodnocena. Tabulka 11 - Kritéria pro přijetí do mateřských škol

Kritéria

Hodnocení - body

Opak. podání ţádosti

1krát, 2 krát, 3 krát

1 bod, 2 body, 3 body

Věk dítěte

3 roky, 4 roky, 5 let

1 bod, 2 body, 3 body

Situace dítěte

sourozenec v mateřské škole

2 body

dítě se hlásí k celodennímu provozu

1 bod

dítě se spec. vzdělávacími potřebami

2 body

Dobříš

5 bodů

smluvní obec

1 bod

Trvalé bydliště dítěte


V případě stejného počtu bodů u více dětí ucházejících se o místo v mateřské škole, je počet dětí do výše kapacity mateřské školy losován za přítomnosti notáře. Ředitelé mateřských škol však musí přednostně umístit děti v posledním roce před povinnou školní docházkou, a to jak děti z města Dobříš, tak i děti ze správních obcí města Dobříše. Jestliţe by se tak nestalo, zákonný zástupce můţe podat odvolání proti zamítnutí rozhodnutí, s tím, ţe jeho šestileté dítě nebylo přijato do mateřské školy ve spádovém obvodu. Toto odvolání zákonný zástupce předá řediteli mateřské školy, který je povinen celý spis zaslat na krajský úřad k vyřízení. Krajský úřad na základě toho, ţe se jedná o předškolní dítě, ţádosti většinou vyhoví. Tabulka 12 - Počet dětí u zápisu do mateřských škol ve šk. roce 2010/11

Počet dětí k zápisu

Počet přijatých dětí

349

130 Zdroj: městský úřad Dobříš

55

Z daných kritérií a na základě rozhovoru s pracovnicí, jeţ má na starosti agendu školství ve městě Dobříš, mi bylo sděleno, ţe děti ve věku 3 – 5 let z obcí ze správního obvodu města a stejně tak mnoho dětí s trvalým pobytem ve městě Dobříš, nemá šanci získat umístění v místních mateřských školách. Shrnutí: Tato situace, kterou v současné době řeší město Dobříš a také obec Drhovy, není ojedinělá, v této situaci je mnoho jiných měst a obcí. Z tohoto důvodu bylo vydáno i doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání, jeţ bylo reakcí na mnoho podnětů ze stran rodičů, jejichţ dítě nebylo přijato k předškolnímu vzdělávání a rodiče takováto rozhodnutí vnímali často jako diskriminační. Tato doporučení veřejného ochránce pana JUDr. Pavla Varvařovského zahrnují doporučení, jeţ jsou určena zejména ředitelům/ředitelkám, zřizovatelům školských zařízení a dalším pedagogickým pracovníkům, jeţ rozhodují o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání a často pouţívají nesprávný postup při přijímání do mateřských škol. V tomto doporučení je zahrnuto desatero pro rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání: 1. Hlavním úkolem mateřských škol je poskytování vzdělání dětem. Nositel práva na toto vzdělání je dítě, nikoliv rodič /zákonný zástupce/. 2. Ředitelé se při svém rozhodování o přijetí dítěte do mateřských škol musí řídit Listinou základních práv a svobod a dále ustanoveními antidiskriminačního zákona. 3. Poţadavek na trvalý pobyt dítěte v obci je kritériem zvýhodňujícím, ne však bezpodmínečným. 4. Zákaz činit rozdíly z důvodu státní příslušnosti dítěte 5. Jestliţe je zvýhodňujícím kritériem trvalý pobyt dítěte v obci, toto zvýhodnění by se mělo téţ vztahovat na občany EU a dlouhodobé rezidenty, jeţ mají v obci trvalý pobyt. 6. Věk dítěte je moţným kritériem, avšak pokud by mělo dojít k absolutnímu vyloučení mladších dětí /zvláště tříletých/ z předškolního vzdělávání, je vhodnější uplatňovat je diferencovaně v rámci jednotlivých ročníků. 7. V předškolním vzdělávání je třeba zajistit vzdělávání co nejširšímu počtu dětí v běţných mateřských školách. Není přípustné nepřijetí dítěte se zdravotním postiţením, jeţ by představovalo přímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání. 8. Tím, ţe je předškolní vzdělávání statkem veřejným, ředitelé mateřských škol s ním nesmí nakládat jako s prostředkem, který by byl na podporu či zvýhodnění určitých skupin, jejichţ pracovní činnost pokládá ředitel/ředitelka za prospěšnější pro společnost. 56

9. Ochránce nedoporučuje vyuţívat kritérium, jeţ by zvýhodňovalo děti, jejichţ rodiče jsou výdělečně činní nebo zaměstnaní. Toto kritérium není sice diskriminační, avšak nesouvisí bez dalšího s dítětem, které je adresátem poskytovaného vzdělávání. 10. Jestliţe při rozhodování o přijetí do mateřské školy je znevýhodněno dítě, jehoţ matka popřípadě otec je na mateřské či rodičovské dovolené s dalším dítětem, v tomto případě se jedná o přímou diskriminaci z důvodu pohlaví (rodičovství). 46

46

Doporučení veřejného ochránce práv: Sp. zn.: 166/2010/DIS/JŠK

57

Závěr Obec je základním územním samosprávným celkem, který má právo na samosprávu, vlastní majetek a hospodaření probíhá na základě rozpočtu. Základní územní samosprávné celky se při své činnosti řídí zejména zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Cílem práce bylo zanalyzovat základní instituty obecního zřízení v České republice v souvislosti s konkrétními problémy správy v obci Drhovy z hlediska teoretického a praktického. V úvodu své práce jsem čtenáře seznámila s historií obecní samosprávy. Počátek vývoje na našem území je silně spjat s rokem 1848, kdy se velké pozornosti dostává právě samosprávě obcí. Dalšími významnými obdobími pro vývoj obecního zřízení byla období po rozpadu Rakouska-Uherska, období okupace a období po 2. světové válce, ve kterém dochází k zavedení institutu národních výborů. Důleţitým se ve vývoji samosprávy stal rok 1989, kdy došlo k zásadním společenským a politickým změnám, které naprosto významně zasáhly oblast veřejné správy. V další teoretické části práce jsem vysvětlila systém územní samosprávy v České republice, kde obec je základním samosprávným celkem a tvoří ji území, občané a samospráva. Vykonává působnost, jeţ je charakterizována jako souhrn práv a povinností, které jsou určeny samosprávnému celku k tomu, aby plnil své úkoly a povinnosti. Působnost je rozdělena na samostatnou a přenesenou. Orgány obce zajišťují její fungování a vystupování navenek. Orgány obce tvoří starosta, místostarosta, zastupitelstvo, rada obce, obecní úřad, tajemník, výbory a komise obce a obecní policie. Počet zastoupených orgánů se v jednotlivých obcích liší, jejich sloţení je závislé na velikosti obce a také na objemu záleţitostí, které jsou obci svěřeny v přenesené působnosti. V aplikační části jsem se zaměřila na obec Drhovy, která se nachází ve Středočeském kraji a spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Dobříš. Popsala jsem orgány obce, jejich sloţení, pravomoci a činnosti. Přiblíţila jsem činnost a fungování obecně prospěšné společnosti MAS Brdy – Vltava, jejímţ cílem je snaha o celkový rozvoj na území Středního Povltaví, Dobříšska a Novoknínska. Jedním ze zakládajících členů této společnosti je i Svazek Dobříšska a Novoknínska, jehoţ je obec členem. 58

Další část práce jsem věnovala přiblíţení hospodaření obce s majetkem. Zaměřila jsem se zvláště na majetek nemovitý, neboť součástí nemovitého majetku obce je třináct let nevyuţívaná budova bývalé mateřské školy. Současné zastupitelstvo začalo situaci řešit aţ nyní za spoluúčasti občanů a odborníků. Místní zastupitelstvo rozhodlo, ţe se pokusí budovu pronajmout, neboť finanční situace, kterou jsem ve své práci přiblíţila, obci nedovoluje jakoukoliv rekonstrukci. Myslím si, ţe vyuţití této nemovitosti mělo být obcí řešeno jiţ dříve, neboť vysoké náklady spojené s udrţováním prázdné budovy jsou pro obec dost zatěţující. Tím, ţe většina nemovitostí je v obci pronajata, zaměřila jsem se na vyhrazenou pravomoc starostů ve věcech pronájmů bytů, pozemků a nebytových prostor. Z toho vyplývá, ţe pouze starosta můţe rozhodovat o těchto pronájmech. Jedná se o vyhrazenou pravomoc starosty v obcích, ve kterých se nezřizuje rada, tzn. ve všech obcích, kde je počet zastupitelů niţší neţ 15, coţ je i případ obce Drhovy. Dle mého názoru by bylo vhodnější, kdyby záleţitosti týkající se věcí pronájmu byly v těchto obcích vyhrazeny kolektivnímu orgánu, tedy zastupitelstvu. Avšak v obci Drhovy starosta deleguje tuto pravomoc na místní zastupitelstvo tím, ţe je poţádá o rozhodnutí. Myslím si, ţe takto schválené smlouvy o pronájmu jsou transparentnější a nedávají prostor korupci. Kaţdá obec musí zajistit podmínky pro plnění školní docházky pro děti, které mají místo trvalého pobytu na jejím území, stejně tak i podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením školní docházky. Obec Drhovy není zřizovatelem mateřské školy, ani základní školy, proto děti s trvalým pobytem v obci navštěvují základní školy v Dobříši a v Nečíni. Mateřskou školu v Dobříši navštěvuje však pouze jedno dítě z obce. Není to z důvodu, ţe by o mateřské školy nebyl zájem, příčinou je nedostatečná kapacita v předškolních zařízeních. Zaměřila jsem se na kritéria přijetí do mateřských škol ve městě Dobříš. Na základě současných kritérií nemají děti ve věku tří aţ pěti let s trvalým pobytem v obci Drhovy ţádnou šanci na přijetí do těchto mateřských škol. Závěrem své práce bych ráda konstatovala, ţe obec Drhovy dobře plní své povinnosti, které jsou jí uloţené zákonem a snaţí se o aktivní zapojení občanů do dění v obci. Avšak na základě svých poznatků se domnívám, ţe by se zastupitelstvo mělo věnovat i oblasti vzdělávání svých členů, neboť současné ani předešlé zastupitelstvo této problematice

59

nevěnovalo pozornost. Zajisté by se tím předešlo případným nedorozuměním a špatným rozhodnutím.

60

Seznam pouţité literatury Publikace: 1. HLEDÍKOVÁ, Z.; JANÁK, J.; DOBEŠ, J. Dějiny správy v českých zemích od počátků státu po současnost. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007. 570 s. ISBN 978-80-7106-906-5. 2. KLÍMA, Karel a kolektiv. Praktikum českého ústavního práva. 3. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 600 s. ISBN 978-80-7380-173-1. 3. KOPECKÝ, Martin, Právní postavení obcí a krajů – základy komunálního práva. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010. 392 s. ISBN 978-80-7357-561-8. 4. SCHELLE, Karel a kolektiv. Dějiny české veřejné správy. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 314 s. ISBN 978-80-7380-203-5. 5. VAVROCHOVÁ, S.; KUŠ, P. Územní samosprávné celky, 1. vyd. Praha: Institut pro místní správu Praha, 2011. 119 s. ISBN 978-80-86976-21-1. 6. VEDRAL, J.; VÁŇA, L.; BŘEŇ, J.; PŠENIČKA, S. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 876 s. ISBN 978-80-7179-597-1.

Legislativa: 1. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích 2. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 3. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání 4. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 5. Nařízení vlády č. 37/2003 Sb., o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev

Internetové zdroje: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

www.mvcr.cz/odk www.msmt.cz www.smocr.cz www.brdy-vltava.cz www.mfcr.cz www.mestodobris.cz www.mesta.obce.cz/vismo/index.asp?id_org=3248 61

Jiné: 1. Příručka pro člena zastupitelstva obce po volbách 2010, 1. vyd. Praha: Svaz měst a obcí České republiky. 2. Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání, Sp. zn.: 166/2010/DIS/JŠK. 3. Kurz pro (nové) zastupitele a starosty, Institut pro veřejnou správu Praha.

62

Seznam tabulek Tabulka 1 - Čísla popisná ......................................................................................................... 27 Tabulka 2 - Orgány obce .......................................................................................................... 29 Tabulka 3 - Obecní úřad ........................................................................................................... 32 Tabulka 4 - Předseda a sídlo svazku: ....................................................................................... 36 Tabulka 5 - Členské obce a členové shromáţdění starostů ...................................................... 37 Tabulka 6 - Rozpočtový výhled obce na období let 2010 - 2015 ............................................. 48 Tabulka 7 - Rozpočet obce a závěrečný účet obce v letech 2010 a 2011................................. 49 Tabulka 8 - Základní školy ve městě Dobříš ............................................................................ 53 Tabulka 9 - Počet dětí přihlášených k zápisu a přijatých ......................................................... 54 Tabulka 10 - Kapacita mateřských škol ................................................................................... 55 Tabulka 11 - Kritéria pro přijetí do mateřských škol ............................................................... 55 Tabulka 12 - Počet dětí u zápisu do mateřských škol ve šk. roce 2010/11 .............................. 55

63

Seznam obrázků Obrázek 1 - Mapa – region MAS Brdy - Vltava ...................................................................... 39 Obrázek 2 - Anketa k budově bývalé školy.............................................................................. 46

64

Obecní zřízení (na příkladu obce Drhovy)

Recommend Documents