Obecná sdělení. Kapitola ovšem obsahuje tabulku, kde je přehled zdrojů pro financování sociálních služeb na celé období platnosti SPRSS

Existuje finanční kapitola v rámci SPRSS?

1 Hlavní město Praha Ano.

Jak tato kapitola vypadá? Co říká? (obecný Obecná sdělení. Kapitola ovšem obsahuje tabulku, popis, jak tato kapitola vypadá, co obsahuje) kde je přehled zdrojů pro financování sociálních služeb na celé období platnosti SPRSS.

2 Jihočeský kraj Ano, SPRS obsahuje ekonomicko analytickou část.

3 Plzeňský kraj Ne, plán takovouto kapitolu neobsahuje.

Uvedená kapitola zahrbuje současný stav - tj. uvádí přehled nákladů a dotací v roce 2006 dle cílových skupin a výnosy a náklady příspěvkových organizací (obcí a krajů) za rok 2005 2006 a předpoklad na rok 2007. V kapitole je uveden střednědobý rozpočtový výhled na roky 2007-2013, který je však dle autorů "morálně zastaralý". Finanční vyjádření priorit na rok 2008 je vzhledem ke státnímu rozpočtu a rozpočtu kraje, tj. požadavek ze státního rozpočtu a rozpočtu kraje na rok 2008 (souhrnné číslo.

Plán takovouto kapitolu neobsahuje, v kapitole nazvané "rozklíčování způsobu financování soc. služeb" (necelá 1 strana) je jako jediný finanční rámec plánu uvedena pořeba zajištění finančních protředků na dotace poskytovatelů sociálních služeb v Plzeňském kraji v roce 2008 cca 400 mil. Kč. Tato výše je uvedena s ohledem na situaci financování sociálních služeb v předchozích letech. Není však zřejmé, jestli 400 mil. Kč je požadováno jako dotace ze státního rozpočtu, nebo zda se jedná o souhrnné číslo zahrnující celkově dotace pro poskytovatele sociálních služeb (včetně dotací kraje a obcí). Vzhledem k přiloženým přílohám a přehledům financování za rok 2007, se domnívám, že se jedná o souhrnné číslo všech dotací (MPSV, kraj, obec).

Na jaké období je financování (resp. finanční kapitola plánu)?

3 roky - součástí kapitoly financování je výhled Financování j vyjádřeno na 1 rok, jedná se o finanční financování na období platnosti. SPRSS neobsahuje vyjádření priorit vzhledem ke státnímu rozpočtu a rozpočtu historii financování, či jinou analýzu o doavadních kraje. formách a způsobech financování.

Finanční rámec uvedený v plánu je uvedený na jeden rok - a to cca 400 mil Kč pro rok 2008. Plán je zpracován na období 2008 - 2010.

Shoduje se období financování s délkou, na kterou je zpracován SPRSS?

Ano.

Neshoduje. Systém financování není v plánu ani popsán, ani plánován.

Zda a případně jak překlápí finanční kapitola návrhy financování do zadávacícho/dotačního/jiného řízení? krajské; - státní; - jiné

Říká SPRSS, resp. finanční část - pro jaké klienty, v jakém rozsahu, v jaké kvalitě, jaké služby (komplexy služeb) budou zajištěny (financovány)?

Neshoduje. SPRSS je na roky 2008-2010, finanční vyjádření priorit je stanoveno na rok 2008. Avšak ekonomicka analytická skupina navrhuje postupovat ve 3 fázích (2008-2010 - stabilizace současného stavu, 20112013 - vytváření systému rozvoje soc. služeb v kraji, po roce 2013 - rozvoj soc.služeb a vytvoření strategie k jejich zajištění). Lze konstatovat, že SPRSS popisuje exditující Financování soc.služeb na rok 2008 je vyjádřeno dotační řízení. Z SPRSS je však zřejmé, že tímto požadavkem na státní rozpočet a požadavek na kraj. V řízením je rozdělován pouze zlomek celkové částky, opatření 7/5 je zajištění spolufinancování kraje a to která je v HMP určena na podporu sítě. O způsobech prostřednictvím grantových programů (podrobněnji není či parametrech rozdělování zbývajícíh prostředků popsáno) a podporou zřizovaných PO. Tímto má být SPRSS nehovoří. zajištěna stabilizace sítě poskytovatelů a podpora vzniku a rozvoje dalších potřebných služeb (viz priority jednotlivých PS).

Finanční kapitola není provázána se strategií.

Finanční kapitola odkazuje na priority SPRSS - priority pracovních skupin - tj. stabilizace a podpora stávející sítě soc. služeb a podpora rozvoje. Není řečeno, jaká kapacita, v jakém území jakým způsobem budou prioroty financované.

Nepřeklápí, tomuto tématu se plán nevěnuje. V plánu není popsán systém financování, jsou popsány opěrné body, o které by se měl opírat způsob rozdělování dotací ze SR jedná se o velmi obecně formulované teze (např.: dotace rozdělovat s ohledem na historii financováí sociální služby z veřejných rozpočtů, s ohledem na demografickou a geografickou situaci kraje aj.). Výše podpory soc. službám od obcí a kraje bude stanovena po schválení rozpočtu, ale není popsáno, jakým způsobem a s ohledem na jaká kritéria bude rozdělování finančních prostředků probíhat.

S ohledem na finanční rámec není toto v plánu řešeno. Strategická část plánu stanovuje (na velmi obecné úrovni) rozsah služeb pro cílové skupiny na základě zjištěných potřeb od obcí (navrhuje zachování stávající sítě služeb + v některých případech rozšíření či zřízení dalších služeb). Finančně se toto však nepromítá. Kvalita služeb není řešena.

Řeší SPRSS (resp. finanční část) skladebnost Skladebnost jednotlivých zdrojů je součástí tabulky SPRSS počítá s dotacemi MPSV, krajským rozpočtem a zdrojů? V jaké podobě je skladebnost (např. přehledu financování na celé období platnosti plánu. možnost spolufinancování z vnějších zdrojů (fondy EU), Jediný zdroj, který není uveden jsou finanční další zdroje nejsou popsány. kraj-obec-uživatelé-vlastní příspěvky, atd.). prostředky městských částí.

Skladebnost zdrojů v plánu není uvedena. V přílohách k plánu je uveden historický vývoj financování (rok 2005, 2006 a 2007), ze kterého je částečně možné odvozovat, jak probíhalo financování z hlediska skladebnosti zdrojů. Avšak systém rozdělování finančních protředků v roce 2005 a 2006 je nekompatibilní s následným způsobem rozdělování (nelze sledovat historickou linii) - vzhledem ke skutečnosti, že služby v té době nebyly rozděleny do kategorií dle zákona č. 108. Za rok 2007 jsou uvedeny pouze údaje o rozdělení státní dotace, nikoli údaje o dotacích kraje (téměř 83% dotace ze SR rozděleno na domovy pro seniory, domovy pro ZP a domovy se ZR - pravděpodobně se jedná o PO).

Řeší SPRSS (resp. finanční část) spolupodíly Ano, u podílu uživatelů se používá odhad vyplacenéhp příspěvku na péči. Ne odhad skutečně jednotlivých zdrojů? zaplacené spoluúčasti na zajištění služby. Chybí městské části, viz výše.

V SPRSS nic takového nelze nalézt. Ekonomicko analytická skupina navrhuje ve 2. fázi (2011-2013) v rámci "návrhu systému financování soc.služeb v kraji" procentní spoluúčast kraje u jednotlivých druhů a navržení vývojové křivky podpory či útlumu.

V plánu nelze ke spolupodílům jednotlivých zdrojů nic nalézt.Je pouze uvedeno, že konečná výše podpory ze strany kraje a obcí bude stanovena v závislosti na výši dotací ze SR. Není blíže popsáno, jak bude výše dotací ze SR ovlivňovat výši dotace ze strany kraje a obcí.

Ano, SPRSS počítá s možností spolufinancování z ESF, není však konkrétně rozvedeno. V jednotlivých opatřeních pracovních skupin není uveden finanční rozsah.

Neřeší. Další příležitosti v možnosti financování nejsou v plánu popsány, plánovány ani zmíněny. Není zmíněn ani IP, ani projekt "Transformace". Proces transfomace pobytových zařízení je v plánu zmiňován pouze v souvislosti s národními strategiemi.

Ze SPRSS je zřejmé, že se vychází z poskytnutých prostředků v předchozích letech a porovnání finančních požadavků vzešlých z opatření jednotlivých PS s dosavadními finančními toky (požadavky jsou obtížně financovatelné a to i za předpokladu zapojení zdrojů z EU).

Z plánu není možné vyčíst, jaké nástroje/postupy jsou uplatňovány při rozdělování finančních prostředků - ani při rozdělování fin. protředků kraje, ani ze SR. Žádný systém měřitelných ukazatelů pro srovnávání soc. služeb mezi sebou není plánován ani realizován.

Řeší plán/finanční kapitola příležitosti? (tzn. popisuje, kde chce kraj usilovat o získání dalších finančních zdrojů - např. investiční povahy?) (příklad - IOP a proces transformace)

Tabulk přehledu financování na období platnosti SPRSS obsahuje i zdroj ESF v rámci IP na služby prevence.

Jaké nástroje/postupy jsou používání pro Není zřejmé, SPRSS se o způsobu rozdělování finančních prostředků explicitně nezmiňuje. navrhování/rozhodování o finančích prostředcích? (z čeho kraj získává data pro stanovení finančích požadavků; jaké nástroje využívá - např. benchmarking, metoda BSC, atd.)

Popisuje plán síť sociálních služeb v území kraje? (je rozlišena popisná část od strategické části)

SPRSS popisuje následujícím způsobem: U většiny PS, které jsou vymezeny dle CS, je síť soc. služeb "zachování stávajícícho stavu sociálních služeb HMP vymezena jako a) zachování stávajícího stavu nebo b) se současným důrazem na optimalizaci nabídky rozvoj služeb (např. na základě zjištěných potřeb). služeb na území HMP s trendy demografického a ekonomického vývoje". Z této formulace není zřejmý rozsah a podoba podporované sítě, pokud tím není myšlena podpora veškerých existujících a vznikajících služeb v HMP. Tato formulace však neodpovídá údajům uvedeným ve finanční kapitole.

Síť sociálních služeb je definovaná stávajícím stavem. Ve strategické části plánu jsou, v některých oblastech, vymezeny rozvojové priority, které však mají poměrně obecný charakter (priority s konkrétnějším charakterem bude kraj definovat po výstupech ze 2 zadaných analýz - Analýza potřebnosti služeb sociální prevence a Analýza potřebnosti poskytování soc. sulžeb pro osoby se ZP). Toto rozšíření vyplývá zejména ze zjišťování potřeb na úrovni obcí. V žádném regionu nebyl formulován záměr na utlumení některé z poskytovaných soc. služeb - z tohoto kraj odvozuje potřebnost a legitimitu stávající sítě služeb. Pro definici sítě soc. služeb byly využity 3 zdroje: informace k potřebnosti od jednotlivých obcí, popis současného stavu a informace o neuspokojených žádostech o přijetí do služby (redukováno však pouze na ÚSP, DD a pečovatelskou službu).

Jedná se pouze o sociální služby nebo jsou definovány i jiné oblasti (školství, zdravotnictví atd.)?

Ano - SPRSS řeší další návazné služby například služby náhradní rodinné péče atd.

SPRSS je vymezen na soc.služby, ale např u osob se ZP jsou vyjmenovány i přesahy (např. zaměstnanost).

Plán zohledňuje pouze oblast sociálních služeb definouvanou zákonem č. 108. Z procesu komunitního plánování obcí bylo využito pouze těch závěrů, které se vztahují k soc. službám ve smyslu zákona.

Je síť definována dle typů služeb nebo cílových skupin nebo dle jednotlivých zařízení?

Typy služeb a cílové skupiny nejsou řešeny.

Definování strategie je nastaveno dle CS a druhu soc. služby.

V plánu je síť služeb tříděna dle kategorií vymezených zákonem : poradenství, péče a prevence a dále pak třídění probíhá na úroveň jednotlivých druhů služeb.

Řeší plán problematiku dostupnosti služeb (například řešením dopravní obslužnosti)?

Ne, touto problematikou se SPRSS nezabývá. Z hlediska specifičnosti HMP je však toto opomenutí celkem pochopitelné. Není však například řešena provázanost služeb v sousedících městských částech což může být v budoucnosti významné i z hlediska úspory finančních prostředků.

Dostupnost byla zjišťována dotazníkem u uživatelů, ale výstupy jsou nepoužitelné vzhledem k tomu, že pod dostupností je míněna spokojenost s dostupností. Dostupnost se objevuje i v opatřeních PS, ale není nijak specifikováno, o jakou dostupnost se jedná a tato dostupnost není nijak konkrétně řešena.

Problematika dostupnosti služeb je řešena ve strategické části, je řešena stanovením priorit v oblasti dalšího rozšíření a rozvoje méně dostupných služeb. Problematika špatné dopravní dostupnosti některých služeb je zmíněna, není však plánována změna, je pouze navrženo - při rozšíření nebo vzniku nových služeb - tyto služby umísťovat v centrech dojížďky za zaměstnáním a do škol.

Věnuje se plán zajištění kvality poskytovaných služeb? Vzdělávání/podpora lidských zdrojů?

Ne, tuto problematiku plán neřeší.

Ano, jedním z hlavních opatření je podpora kvality služeb podpora vzdělávání pracovníků, podpora zavádění standardů, specifická informovatnost směrem k poskytovatelům

Tomuto tématu se plán nevěnuje. Problematika kvality soc. služeb ani vzdělávání a podpory lidských zdrojů není v plánu řešena.

Jakým způsobem plán pracuje s podklady od obcí (pracuje kraj se zjištěnými potřebami obcí?, jsou zapracována a jakým způsobem data z obecních plánů?)

Plán má v rámci analytické části kapitolu která se Ano, jsou jedním z hlavních zdrojů, z kterých se při tvorbě věnuje obecním SPRSS. Hlavním výstupem je v vycházelo. Ale není nikde specifikováno, jakým způsobem. zásadě negativní hodnocení jejich kvality. Není zde však ani zmínka, či souhrn využitých dat z těchto SPRSS městských částí a samotná strategická část postrádá jakoukoliv informaci o zjištěných potřebách obcí a jejich zapracování.

Velmi dobře popsán způsob práce s obecmi a zapojení jejich výstupů z procesu komunitního plánování do plánu kraje. Krajem byly realizovány polostrukturované rozhovory, v rámci nichž byla zjišťována potřebnost poskytování soc. služeb v rámci jednotlivých správních území. Ve všech případech byla formulována snaha o udržení stávajícího stavu s doplněním systému o další služby, které by reagovaly na problémy, které region tíží. Výstupy z rozhovorů, případně z komunitních plánů (u obcí, které tyto mají), jsou v plánu explicitně popsány v kapitole Priority obcí Plzeňského kraje - u každé ORP je popsán stav komunitního plánování a jsou formulovány nejzřetelnější priority a přání zástupců jednotlivých obcí (priority rozčleněno vždy do oblasti poradenství, péče a prevence).

Jsou v plánu zapracovány národní a evropské strategie (pracuje s nimi vůbec zpracovatel plánu)?

NE, SPRSS sice obsahuje v obecném úvodu inforamce, že takovéto strategie existují, ale jejich explicitní výčet není k dispozici. Ve strategické části SPRSS není žádná zmínka o propojení na národní či evropské strategie.

Národní strategie jsou jedním z dokumentů, z nichž se při tvorbě SPRSS vycházelo. Ale je zde rozpor např. u cílové skupiny senioři, u které je dle schválení koncepce MPSV nutné vytvořit systém usnadňující rodině péči o seniora co nejdéle v přirozeném prostředí a s tím související transformace pobytových zařízení, ale naproti tomu chce kraj rozšířit kapacitu pobytových zařízení.

Jsou zmíněny a popsány explicitně (v kapitole č. 2 Priority vyplývající z koncepcí s celorepublikovou působností). Zajímavé však je, že kraj v závěru plánu uvádí, že z komunitního plánování v Plzeňském kraji jednoznačně nevyplývají priority obsažené v celorepublikových strategiích (ve smyslu zúžení problematiky na transformaci pobytových zařízenísoc. služeb).

Pracoval kraj při zpracování SPRSS/tvorbě sítě se zjištěnými potřebami? Měl zjištěné potřeb?

Ne. SPRSS se ve své analytické části věnuje v jedné kapitole problematice potřeb. V zásadě konstatuje, že kromě vymezení potřeb zdavatele nebyly zjišťovány jakékoliv další potřeby. SPRSS, tak nenaplňuje jeden ze základních nároků na SPRSS definovaných v současné legislativě.

Ne, skutečně potřeby nebyly zjišťovány. Kraj provedl dotazníkové šetření u uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů. U uživatelů se však nejedná o validní výzkum, protože se jednalo o převážně cílovou skupinu obyvatelů pobytových soc. služeb a otázky nezjišťovaly potřeby, ale to, jaké služby by rádi uživatelé využívali.

Kraj při zpracování plánu čerpal z poznatků jednotlivých obcí ve věci potřebnosti poskytování soc. služeb (pomocí polostrukturovaných rozhovorů byla zjišťována potřebnost poskytování služeb v rámci jednotlivých správních území). Tyto informace byly jedním z mála dostupných podkladů. Kraj v době zpracování plánu nedisponoval dostatkem údajů, z nichž by mohl zjistit komplexní potřeby poskytování soc. služeb. To si však slibuje od 2 zadaných analýz: Analýza potřebnosti služeb sociální prevence a Analýza potřebnosti poskytování soc. sulžeb pro osoby se ZP - na jejich základě bude konkrétněji formulovat priority kraje. Analýza potřebnosti služeb soc. prevence zveřejněna v roce 2008.


4 Karlovarský kraj Ano, popis financování sociálních služeb v KV kraji tvoří samostatnou kapitolu SPRSS

Jak tato kapitola vypadá? Co říká? (obecný Uvedená kapitola obsahuje přehled financování soc.služeb v minulém období (2 roky) popis, jak tato kapitola vypadá, co obsahuje) členěný zejména podle druhů soc.služeb a zdrojů financování (hl. MSPV, kraj, obec, klienti, PnP, ÚP, EU, ZdravP). V další části je zpracován "požadavek" pro následující rok (v aktualizaci plánu z roku 2010 jde o požadavek na rok 2011) vycházející ze žádostí o dotaci MPSV pro uvedený rok (zejména podle druhů soc.služeb, poskytovatelů a zdrojů financování).

5 Ústecký kraj Ne, finanční prostředky k zajištění potřebných služeb či naplnění opatření plánu jsou definovány přímo ve strategické části plánu U každého opatření strategické části Plánu jsou stanoveny služby nezbytné k jeho naplnění, je (na základě výstupů z PS) stanovena výše "sdružené" (tam, kde je to relevantní) podpory (MPSV, kraj, obce, ESF) pro nezbytné fungování stávající sítě služeb, často je definován v rámci nákladů také požadavek na MPSV pro podporu dané služby na území kraje

6 Liberecký kraj Součástí tzv. návrhové části SPRSS jsou i "karty aktivit", které uvádějí předpokládané náklady na realizaci každé z nich, náklady na jednotlivé služby jsou pro aktuální rok uvedeny také v Akčním plánu pro daný rok V tabulkách Akčního plánu jsou uvedeny předpokládané zdroje dle druhů s.s. MPSV, kraj, IP (většinou), dále náklady tzv. rozvojových aktivit (tj. systémových), kde je financujícím zpravidla kraj nebo je počítáno s využitím SF EU, provázanost k jednotlivým aktivitám plánu je uvedena zpravidla jen u aktivit vztahovaným k projektům podpořeným ze SF EU a systémovým opatřením, tyto aktivity jsou vztaženy k definovaným cílovým skupinám. Karta aktivit u podpory soc.služeb uvádí podle druhu služby předpoklad finančních nákladů na jejich provoz


Finanční požadavek uvedený ve SPRSS KV kraje je stanoven pro aktuální rok - tj. rok aktualizace, v případě IP (podpora služeb soc.prevence) pak zpravidla také do konce roku 2011

Plán definuje náklady v každém opatření, podle charakteru opatření (či stupně jeho rozporacovanosti, např. u systémových aktivit) lze nalézt předpokládané finanční náklady stanovené do roku 2011 i nestanovené v době zpracování Plánu vůbec

Karta aktivity řeší celé období platnosti plánu, akční plán pak pokrývá roční období


SPRSS je platný na období 2009 - 2013, finanční požadavek pro aktuální rok je stanovován pravidelnými aktualizacemi plánu

Plán je zpracován na období 2008 - 2011, ve většině opatření se tedy shoduje s finančními předpoklady, pokud jsou stanoveny

Karta aktivity je součástí SPRSS a pokrývá celé období platnosti Plánu, finanční částky uvedené v akčním plánu se shodují s délkou platnosti tohoto dokumentu (1 rok)


Plán nedefinuje principy pro dotační politiku kraje, plán vychází z finančních požadavků poskytovatelů a navrhuje způsob, jakým tyto požadavky uspokojit a to s využitím dostupných zdrojů financování

Plán definuje požadavky na podporu daných soc.služeb z rozpočtu kraje či obcí v celkovém objemu, zpravidla pak je definovaná minimální potřebná roční částka na provoz konkrétní služby z prostředků MPSV

S výjimkou podpory ze SF EU (podpora služeb sociální prevence) není z Plánu ani dalších výše uvedených dokumentů zřejmé


V současnosti řešeno na základě "statu quo" (tzn.. je vycházeno ze stávající situace), U popisu situace jednotlivých CS jsou často uváděny kvantifikované údaje o daných strategická část Plánu však stanovuje, že v následujícím období platnosti Plánu (dílčích, potenciálních) CS, další parametry jsou vyjádřeny zpravidla objemem budou vytvořeny systémové nástroje nezbytné pro zajištění financování soc.služeb požadovaných finančních prostředků (včetně požadavku na MPSV) podle uvedených kritérií

Systémová opatření SPRSS směřují mimo jiné také k zajištění způsobů rozdělování finančních prostředků, v současné podobě strategická dokumentace většinu uvedených parametrů nestanovuje

Řeší SPRSS (resp. finanční část) skladebnost Ano, v souhrnném požadavku profinancování soc.služeb na území kraje je uvedeno Plán uvádí u každého opatření zdroje prostředků (nejčastěji MPSV, kraj, obec, ESF), Akční plán je soustředěn zejména na definici nákladů dle druhů soc.služeb ze zdrojů MPSV a SF EU (podpora služeb sociální prevence), v menší míře též kraje a to ve zdrojů? V jaké podobě je skladebnost (např. rozdělení kraj-obec-MPSV-uživatelé-ostatní, v tzv. Návrhu financování na rok 2011 (v konkrétní výši finančních prostředků pak zpravidla u požadavku na financování ze aktualizaci SPRSS 2010) pak dle druhů služeb, poskytovatelů a rozšířeného strany MPSV výši cca 5 mil Kč, 82 mil Kč pak je určeno na provoz krajem zřizovaných organizací kraj-obec-uživatelé-vlastní příspěvky, atd.). seznamu zdrojů finančních prostředků

Řeší SPRSS (resp. finanční část) spolupodíly Ano, u souhrnném požadavku profinancování soc.služeb na území kraje je uvedeno předpokládané percentuální rozdělení zdrojů finančních prostředků (zejména krajjednotlivých zdrojů? obec-MPSV-uživatelé-ostatní)

Řeší plán/finanční kapitola příležitosti? (tzn. popisuje, kde chce kraj usilovat o získání dalších finančních zdrojů - např. investiční povahy?) (příklad - IOP a proces transformace) Jaké nástroje/postupy jsou používání pro navrhování/rozhodování o finančích prostředcích? (z čeho kraj získává data pro stanovení finančích požadavků; jaké nástroje využívá - např. benchmarking, metoda BSC, atd.)

Ano, v rámci realizace projektů podpořených z ESF jde o realizaci změny formy posktytování soc.služeb pro osoby se ZP (zejména mentálním) a zajištění realizace výše uvedeného v další fázi pro osoby s duševním onemocněním, na základě ustanovení SPRSS jsou realizovány také projekty (je opět plánováno s využitím prostředků z ESF) systémové povahy (tzn. zlepšování procesů plánování a řízení systému soc.služeb včetně vzdělávání) Z textu SPRSS vyplývá, že základní nástroj pro stanovení "požadavku" pro fianncování soc.služeb pro daný rok tvoří žádosti o dotaci MPSV

Řešeny jsou většinou pouze u požadavku na financování ze strany MPSV - minimální Podle druhů služeb jsou zdroje rozděleny, zejména MPSV-kraj-SF EU částka nezbytná pro zajištění realizace daného opatření

Plán zejména definuje využití zdrojů ESF (OPLZZ, IP…) pro realizaci systémových opatření (podpora plánování, zjišťování potřeb, vzdělávání…), rozvoj deinstitucionalizace velkých lůžkových zařízenína území kraje, zajištění poskytování služeb sociální prevence a rozvoj chybějících služeb na základě zjištěné (v rámci dané PS) nedostatečné dostupnosti či kapacity dané služby

Ano, Plán počítá s využitím SF EU i dalších zdrojů v rámci systémových opatření včetně plánované transformace lůžkových zařízení

Kraj stanovuje požadavek na zajištění finančních prostředků při znalosti dosavadní podpory a na základě výstupů z daných PS dle CS

Systémová opatření směřují mimo jiné také k zajištění nástrojů pro rozhodování, v současné době však není v Plánu popsáno (s výjimkou IP - služby sociální prevence)

Popisná část uvádí přehled poskytovatelů, strategická část uvádí "směry" rozvoje, konkrétní podoba sítě by měla být výsledkem aktivit realizovaných v rámci akčního plánu 2011 (resp. následujících)


Plán síť popisuje na základě současného stavu zejména podle žádostí o dotace a aktivit IP (podpora vybraných služeb sociální prevence)

Ano, v rámci opatření jsou definovány nezbytné soc.služby (či návazné služby) pro naplnění daného opatření včetně vyjádření minimální finanční náročnosti podpory daných služeb a požadavku na MPSV


Účelem Plánu je zajištění rozvoje soc.služeb stanovených zákonem o soc.službách

Plán definuje k opatřením zajištění nezbytných soc.služeb podle zákona o Účelem Plánu je zajištění rozvoje soc.služeb stanovených zákonem o soc.službách soc.službách i podporu tzv. návazných služeb či služeb/aktivit podporovaných v rámci dalších resortů (půjčovny kompenzačních pomůcek, volnočasové aktivity, mateřská centra, protidrogová politika apod.)


Síť definována na základě stávajícího stavu podle druhů soc.služeb budoucí rozvoj sítě (na základě výstupů plánovaných "návrhových" skupin) také podle cílových skupin

Jednotlivá opatření plánu definují potřebné sociální služby (jejich druhy) pro danou CS včetně nezbytného finančního zabezpečení dané služby/rok


Analytická část Plánu obsahuje posouzení dostupnosti so.služeb, plán obsahuje dílčí U vybraných služeb ano, na základě zjištění PS (či podkladů, se kterými daná PS Plán ukládá zjišťování i v oblasti dostupnosti služeb, na jejichž základě bude možné opatření vedoucí k řešení zjištěných nedostatků v dostupnosti vybraných služeb v pracovala) definuje rozvojové služby - zvýšení kapacity služby pro lokální nastavit systém, v aktuální situaci (tj. v době zpracování SPRSS) není dostupnost nedostatečnou dostupnost dané služby (definuje nezbytné náklady na stávající služby systémově řešena některých regionech/oblastech a nezbytnost zpracovat rozvojový projekt - především prostřednictvím OPLZZ, v některých případech také MPSV či další resorty)


Ano, konkrétní opatření (v rámci IP) je zaměřeno na vzdělávání, kontrolu a inspekce kvality soc.služeb, dále strategická část Plánu obsahuje systémové projekty, jde o podporu plánování, jednotného výkaznictví a nákladovosti a vzniku informačního systému (vč. provázaných aktivit)


Potřeby byly zjišťovány dotazníkovým šetřením (zpravidla v roce 2008) na úrovni Dokumenty od obcí jsou podkladem pro PS, které definují opatření a aktivity v dané obcí (ORP), výstupy šetření jsou zpravidla relativně nekompatibilní a obecné (což "oblasti" plánu, lze předpokládat, že se promítají se do SWOT analýz dle jednotlivých vyplývá i z definovaných systémových opatření strategické části Plánu, která plánují CS a tím do opatření plánu také kvalitativní zlepšování způsobů zjišťování potřeb)), na úrovni kraje v r. 2007 bylo realizováno dotazníkové šetření

Kraj vychází z definované "Datové struktury" jako základního zdroje informací a podkladů, Samotný SPRSS analyzuje pouze "stav" plánování soc.služeb na území obcí kraje. Jedním ze systémových opatření je také zřízení krajského "datového centra".


Ano, SPRSS zejména definuje konkrétní opatření (2 IP) zaměřená na deinstitucionalizaci soc.služeb v oblasti pobytových zařízení a zajištění soc.služeb pro (a) osoby s zdravotním handicapem (zejména mentálním) (b) osoby s duševním onemocněním v různých fázích, Plán očekává realizaci návazných projektů

Kraj zejména v systémových opatřeních definuje záměr (a dílčí kroky, včetně činností a milníků) zajistit transformaci lůžkových zařízení na modernější formy poskytování péče klientům, definuje také záměr na zřízení konkrétní ambulantní služby pro občany se ZP.


SPRSS reaguje na zjištěnou nedostatečnou informovanost obyvatel (vč. uživatelů) a Zjišťování potřeb je součástí systémových opatření plánu, potřebnost byla při tvorbě zjištěnou obecnou potřebnost služeb pro seniory, osoby se ZP, ohrožené děti a plánu zohledňována na základě existujících podkladů a znalostí členů dané PS mládež, osoby duš.nemocné a závislé na návykových látkách (plánuje se další rozpracování problematik v tzv. návrhových skupinách)

Ano, prostřednictvím SF EU, jsou plánovány aktivity projektu(ů) zaměřené na vzdělávání a zavádění SQSS v rámci systémových opatření plánu

Plán se k národním či evropským prioritám (strategiím) nevyjadřuje, odkazuje však na (jde o výchozí materiál ke SPRSS kraje) Koncepci rozvoje s.s ÚK (2003, která se k národním a evropským cílům vyjadřuje), projekt deinstitucionalizace soc.služeb (velká krajská pobytová zařízení) k naplnění (nad)národních cílů směřuje, Plán dále v rámci dalších rozvojových opatření definuje podporu rozvoje především službám poskytovaným klientům v jejich přirozeném prostředí. Zamýšlené dopady řady opatření pak také směřují k plnění cílů národních a evropských politik

Aktivity plánu (viz "Karty aktivit") jsou v případě podpory soc.služeb vztaženy k cílové skupině a definovány podle druhu soc.služby

Ano, Plán obsahuje konkrétní aktivity (IP) zaměřené mimo jiné na vzdělávání a systémové projekty - podpora plánování, analytické činnosti, tvorba dalších projektových podkladů a vzniku informačního systému (vč. provázaných aktivit)

Zjišťování potřeb je obsahem systémových opatření plánu, v aktuální situaci (tj. v době zpracování SPRSS) není dostupnost systémově řešena.


7 Středočeský kraj Ano.

Jak tato kapitola vypadá? Co říká? (obecný Podrobný popis jednotlivých oblastí podpory grantového popis, jak tato kapitola vypadá, co obsahuje) schématu kraje na rok 2010. Tabulky vývoje financování od roku 2007. Předpoklad financování na rok 2009 (plán je na roky 10-11). Seznam možných zdrojů (včetně ESF), bohužel bez detailního členění. Z kapitoly není zřejmé jakou částkou se zdroje budou podílet na financování sítě.



8 Pardubický kraj Ne.

9 Moravskoslezský kraj Ano - financování soc.služeb je řešeno v několika kapitolách plánu.

Tato kapitola neexistuje ani v SPRSS ani v příloze (přílohou je doplněk plánu na rok 2011). V příloze odstavec o změnách financování v r. 2011 - regulace vstupu nových služe do sítě (20% spoluúčast obce). Složení SPRSS - plán se skládá z výstupů 8 pracovních skupin. V plánu popsána různá opatření, u nich se ojediněle vyskytuje předpokládaná finanční podpora, vztažená ale k r. 2007.

Kapitola Financování sociálních služeb popisuje jednotlivé zdroje v systému vícezdrojového financování (PnP-konkrétní data v příloze; dotace ze stát.rozpočtu - konkrétní data za roky 2008 - 2010; ESF prostředky, úhrady uživ., úhrady ZdravP; dotace kraje a obcí). Jde o zpětný přehledy finančních zdrojů. Kapitola Analýza financování soc.služeb v MSK obsahuje popis podílů jednotlivých zdrojů u jednotlivých druhů služeb. Dále je zde analýza nákladů (provozní a osobní) u jednotlivých druhů služeb a podrobnější analýza osobních nákladů dle prac.pozic. Kapitola Systém financování - návrh pro období platnosti plánu (2010 - 2014) - obsahuje obecné principy financování služeb, rámcové podmínky pro získání financí, podmínky rozvoje či podpory nových služeb a podmínky financování stávajícíjesítě. 2 roky platnosti SPRSS - finanční kapitola bohužel však SPRSS je na 3 roky (2008 - 2010) + příloha SPRSS na období 2010 - 2014; systém financování navržen na pouze obsahuje předpoklad financování na rok 2009 na 1 rok (2011). Finanční část/kapitolu plán dané období. Součástí plánu je zpětná analýza dat k financování (před zahájením platnosti plánu) a výčet financování za ani příloha neobsahují. od r. 2008. poslední roky, tj. provázanost mezi strategií a finanční kapitolou není NE - finanční kapitola neobsahuje návrh rozpočtu, či Nelze posoudit. Není jednoznačné - plán říká, že v období platnosti se bude financování na celé obodbí platnosti SPRSS a tudíž financovat vše, co je dnes a říká, jakým klíčem se budou financovat není tímto způsobem provázána se strategií nové služby. Konkrétně, numericky finančně vyčísleno toto není.


Ano je popsáno krajské dotační řízení a způsob distribuce krajských dotační prostředků. Chybí ovšem vyčíslení o kolik v jakém roce půjde. Rozdělování z ostatnícho zdrojů není popsáno.

Nelze posoudit.

Zadávací nebo dotační řízení není jednoznačně navrženo; jsou popsány podmínky financování nových služeb v období platnosti plánu - např. minimální % míra spoluúčasti ze strany obce, výjimky, atd.


Strategická část je vztažena ke konkrétním cílovým skupinám, ale s finanční kapitolou není provázáno.

Ne.

Ne (plán mluví o cílových skup.osob, pro které je třeba rozšířit služby, ale neříká konkrétní počty).

Řeší SPRSS (resp. finanční část) skladebnost SPRSS obsahuje písemný popis skladebnosti. Zřetelné Ne. zdrojů? V jaké podobě je skladebnost (např. numerické vyjádření skladebnosti zdrojů a podílu na financování sítě sociálních služeb není k dispozici. kraj-obec-uživatelé-vlastní příspěvky, atd.). Obecně lze říci, že SPRSS chybí návrh financování na celé období platnosti plánu. Jsou zde výhledy na rok 2008 a na 2009, což je však mimo období platnosti SPRSS.

V analýze financování je popsána podrobně skladebnost zdrojů zpětně, tedy od r. 2008. Podíl zdrojů u jednotlivých druhů služeb je rozlišen dle zřizovatele (NNO, kraj, obce, ...). Na plánované období to přesně popsáno není, plán ale skladebnost zdrojů řeší - % jakými se budou muset podílet obce u nově vzniklých služeb.

Řeší SPRSS (resp. finanční část) spolupodíly Viz předchozí - NE. jednotlivých zdrojů?

Ne.

Částečně, u nově vznikajících služeb % podíly obcí; historicky v analýze za r. 2008 a dále je zpracováno.

Částečně řeš příloha na rok 2011 - řeší nová IP, transformační projekty, nikoliv ale zajištění financování.

Částečně - prostředky na transformaci (IOP).


Popis využití dalších možných zdrojů je v SPRSS k dispozici, bohužel zde není numerické vyjádření (výjimku tvoří IP, je zde vyčíslena suma schválené dotace z ESF).

Jaké nástroje/postupy jsou používání pro Obecně SPRSS popisuje nastavení víceletého Z plánu nelze vyčíst; aktuálně víme, že kraj Z plánu nelze vyčíst, kraj si pravděpodobně sám zpracovává různé financování a transparentnosti. Není však zřejmý závěr zavádí benchmarking. analýzy (např. zdroje financování) z dostupných dat (tj. OK systém, navrhování/rozhodování o finančích či promítnutí do strategické části. žádosti o dotace, …). prostředcích? (z čeho kraj získává data pro stanovení finančích požadavků; jaké nástroje využívá - např. benchmarking, metoda BSC, atd.)


Z cílů a opatření lze plasticky vytvořit přehled jaké Je popsána stávající síť; je také popsán služby hodlá kraj v období realizace SPRSS rozvoj v jednotlivých oblastech podle podporovat. Nelze však vyčíst kapacity podpory. Tj. i cílových skupin. přes poměrně detailně popsané oblasti podpory jednotivých služeb v kraji není zřejmé, jak má být síť rozložena na území kraje. Bohužel ani není zřejmé jak chce kraj tuto síť finančně podporovat. Není zde zřejmé provázání s finanční kapitolou. Zejména proto, že finanční kapitola nepracuje s obdobím, na který je plán zpracován.

Cílový stav není jednoznačně odlišný od současného; v tabulkových přílohách jsou celkové počty jednotlivých typů služeb na území kraje (k roku 2010). Plán popisuje, které služby by se měly rozvíjet (např. pro osoby s dušev.nemocí, komunitní služby v procesu transformace); budoucí síť služeb ale jednoznačně popsána není - v období platnosti plánu mají být zachovány všechny stávající služby a vnikat některé nové (není konkrétní popis, jaké, v jakém počtu, atd.).


Jsou zde přesahy do dalších oblastí, některé priority jsou průřezové (podpora plánování, vzdělávání, drogové služby atd.)

Plán zmiňuje přesahová témata - zdravotnictví, prevence kriminality, bytová politika, rodinná politika, dobrovolnictví. V rámci celého plánu řešena kvalita + vzdělávání pracovníků. Plán odkazuje na další strategické dokumenty z jiných oblastí.


SPRSS popisuje typy služeb v kombinaci s cílovými skupinami.


Ne - SPRSS tuto problematiku neřeší. Popis sítě služeb Ne. ve strategii není vztažena k problematice dostupnosti.

Plán mluví o nedostupnosti v určitých ORP (místní nedostupnost), ale jinak dostupnost není řešena.


Ano - jsou na to zaměřeny průřezové cíle a priority.

Ano - řeší kvalitu, vzdělávání.

Ano - velmi významně řeší obě témata, jak kvalitu, tak rozvoj lidských zdrojů; kraj má i zvláštní strategické dokumenty pro rozvoj kvality. Téma kvality je propojeno s trasformačním procesem.


Cíle a opatření jsou vždy vztažena k pracovním skupinám, které se podíleli na jejich definici. Součástí těchto pracovních skupin byli i zástupci obcí. Obce jsou podporovány v procesu plánování. Popis konkrétního zapracování plánů obcí SPRSS postrádá. Z členění strategické části se lze domnívat, že byla zpracována i s přihlédnutím k plánům obcí.

Minimálně, resp. v úvodu SPRSS je zmíněno, že neexistuje skladebnost/harmonizace plánů a k obecním plánům lze tedy přihlédnout pouze okrajově. (Pozn. Aktuální situace v kraje je však jiná, kraj chce jednoznačně vycházet z podkladů od obcí - nemusí jít nutné o plány, ale jasné doklady potřebnosti jednotlivých služeb a jasné deklarace ochoty obce službu podporovat.)

podklady z obecního plánování a spolupráce s obcemi jsou v plánu významně zohledněny - v kapitole 6 Priority v oblasti soc.služeb na plánované období. Ne zcela logicky jsou zde zařazeny tabulky o dosavadním průběhu plánování na obcích, doporučená struktura plánu obcí, seznam cílových skupin mapovaných na obcích. Plán obsahuje tabulky plánovaného rozvoje služeb vycházejících z potřeb ORP. V popsané organizační struktuře plánování mají ORP svoji pracovní skupinu.


Ano - SPRSS zmiňuje, že zapracovává národní a Nelze vyčíst. evropské strategie, vyjmenovává je u konkrétních cílů a opatření.


Není zřejmé. O potřebách se zmiňuje strategická kapitola, která popisuje vznik a definování cílů a opatření, kde byly začleněny názory členů pracovních skupin. O jiných způsobech zjišťování potřeb plán nehovoří.

U jednotlivých cílových skupin jsou přesahy - např. rodina a děti (podpora náhradní rodinné péče), vzdělávání, u některých opatření je připomínka, že se týkají jiných oblastí než z. 108. SPRSS kombinuje cílové skupiny a typy služeb.

Plán mluví o cílových skupinách, pro které chybí služby (např. lidé s duševní nemocí); síť ale podle cílových skupin nebo typů služeb popsána není. V rámci plánu je tabulka sledující stávající služby na území jednoltlivých ORP ve vztahu k plánovanému rozvoje těchto služeb v ORP (tj. je vidět plánováný nárůst).

Ano - koncepce kvality navazuje na podporu transformace.

Z plánu nelze jednoznačně vyčíst - plán Nelze jednoznačně vyčít, kraj pracoval s údaji obcí, tedy s skládají výstupy z jednotlivých prac.skupin - deklarovanými potřebami obcí. není jasné, s jakými dokumenty či studiemi skupiny pracovaly.

10 Zlínský kraj Ne, samostatnou finanční kapitolu plán neobsahuje.

11 Jihomoravský kraj Ano, existuje finanční kapitola SPRSS.


Na období 3 let (2009 - 2011). Náklady na zajištění definované sítě soc. služeb jsou rozkíčovány podle zdrojů i podle cílových skupin na období tří let. V rámci každého roku je návrh financování rozdělen na stávající služby a rozvojové aktivity.

Finanční kapitola zahrnuje roky 2009 - 2011.

SPRSS - je na 6 let; finanční kapitola není do budoucna, neshoduje se s plánem.


Jednoznačně se shoduje.

Ano, období se shodují.

Ne.


Návrh systému se jeví jako velmi jasně definovaný - služby jsou financovány dle ukazatelů, které si Ve finanční kapitole jsou popsány náklady soc. služeb, ale není zde Plán jednoznačně uvádí klíče, jak bude podporován kraj zpracoval v rámci "Analýzy sociálních služeb ve Zlínském kraji": Bylo využito následujícíh rozvoj i ÚTLUM jednotlivých služeb pro cílové skupiny. řečeno, co z jakých zdrojů budou placeno. Předpokládané zdroje ukazatelů (náklady na jednotku, počet jednotek na přepočtený úvazek v přímé péči, využití, soulad s financování i finanční náklady jsou popsány v jednotlivých opatřeních komunitním plánem, soulad s výskytovým normativem, soulad s kapacitním normativem). SPRSS. SPRSS má samostatnou část pro příspěvkové organizace, ale finanční prostředky na stávající provoz jsou zahrnuty ve finanční části Ukazatelům jsou pro jednotlivé druhy služeb a cílové skupiny přiřazeny váhy - z vyhodnocení vyplyne kategorie pro jednotlivou služby (1 - služba navržená k podpoře, 2 - služba navržená k (náklady služby). Samostatnou částí SPRSS je i transformace, ve které je podpoře s podmínkou či upozorněním). Služby, které nedostanou kategorii, nejsou součástí sítě a opatření na zřízení chráněného bydlení a finanční alokace a transformace nejsou navrženy k podpoře. Na ukazatelích se dále pracuje. Poté, co je jasné, které služby jsou habrovanského zámku (IP Podpora transformace soc.služeb). V rámci priorit je i opatření na systém financování, kde je popsán současný stav navrženy k financování, je jasně definováno z jakých zdrojů, v jakém poměru - tabulky jsou zpracovány dle druhů služeb a cílových sklupin. Rizikem je situace, že finanční protředky stále stát, kraj,obce, úhrady, esf. Na krajské úrovni jsou finanční prostředky pro rozděluje MPSV, proto kraj v úvodu plánu uvádí, že nastavený systém vyhodnocování služeb podle NNO rozdělovány na základě žádosti v jedno nebo víceletém grantovém měřitelných ukazatelů a financování na základě tohoto vyhodnocení, nebude mít v roce 2009 praktické řízení; dopady PO na jsou rozd financovány přímo z rozpočtu kraje.


Ano, jednoznačně stanovuje 4 cílové skupiny : Senioři, osoby se ZP, rodiny s dětmi, osoby ohrožené soc. vyloučením. Je definována síť - v jakém rozsahu a jaké služby pro danou cílovou skupiny chce kraj zajistit. Nejedná se pouze o stávající síť, ale i o rozvojové aktivity (vzešli z pracovních skupin, které se zabývaly danými cílovými skupinami). Kritérium kvality služby je zahrnuto ve vytvořeném systému měřitelných ukazatelů stanovených pro každý druh služby v rámci dané cílové skupiny - vyplynulo z "Analýzy sociálních služeb ve Zlínském kraji".

12 Královéhradecký kraj ANO - nejde ale o klasickou kapitolu, která by řešila financování. Financování je řešeno v rámci celého plánu. Jak tato kapitola vypadá? Co říká? (obecný Návrh financování je integrální součástí celého střednědobého plánu. Jako podpůrným Ve finanční kapitole jsou popsány náklady soc. služeb v letech 2009-2011 Popis financování je popis minulých období - 2008, vypočtené z registru a navýšené o inflaci. Poté má SPRSS kapitoly dle 2009, 2010 v krajských dotacích a státní dotaci + popis, jak tato kapitola vypadá, co obsahuje) dokumentem pro SPRSS, v souvislosti s návrhem financování, byla zpracována "Ekonomická Analýza", na jejímž základě je stanovována výše požadované dotace z MPSV. Plán je na období 3 cílových skupin, kde jsou stanovené priority a opatření, která zahrnují směry/trendy dalšího financování (např. víceletost, let, náklady na zajištění definované sítě sociálních služeb jsou rozkíčovány podle zdrojů i podle finanční náklady a předpokládané zdoje financování. Finanční kapitola v snižování nemzdových nákladů). Finanční údaje jsou cílových skupin na období tří let. připravovaném SPRSS na roky 2012-2014 je za roky 2009-2011 též uvedeny v přílohách. Zdroje financování z rozpracována dle jednotlivých zdrojů - MPSV, kraj (granty), úhrady benchmarkingové databáze jsou v plánu uvedeny u uživatelů, PO - obce a kraj, ESF a jiné zdroje EU, investice kraje. jednotlivých služeb (např. u služeb pro seniory popsány trendy - růsty nákladů, výdaje na klienta, podíl úhrad uživatelů - a to za různá období, obvykle 2005 - 2009). REALIZAČNÍ PLÁN - u jednotlivých opatření vždy vyčísleny finance. Existuje finanční kapitola v rámci SPRSS?

Jednotlivé priority jsou vymezeny dle cílových skupin. Opatření v rámci Ano - částečně říká; plán mluví o klientem, rozsahu, priorit jsou v různé míře podrobnosti, např. u rané péče je rozšíření služby kvalitě i typech služeb. vymezeno 1,5 úvazkem, ale např. navýšení kapacit odlehčovací služby není nijak specifikováno. Kvalitě, resp. popdpoře rozvoje standardů je věnována jedna priorita.

Řeší SPRSS (resp. finanční část) skladebnost Ano, řeší skladebnost. Zdroje financování : MPSV, EU (myšleno Individuální projekt), Zlínský kraj, zdrojů? V jaké podobě je skladebnost (např. obec, Fondy ZdravP, Uživatelé a ostatní. Zajímavé je, že pro každý druh služby v rámci každé cílové skupiny je navržena modelová struktura financování z pohledu zdrojů (uvedená v %). kraj-obec-uživatelé-vlastní příspěvky, atd.).

FInanční část toto neřeší. Ve finanční části jsou náklady služby, nelze rozklíčovat skladebnost zdrojů. Jednotlivé předpokládané zdroje financování jsou popsány v jednotlivých opatřeních - fondy EU, MPSV, JMK, obce, nadace, dary, nejsou zde zvlášť uvedeny úhrady uživatelů (je otázkou, zda nejsou zahrnuty pod MPSV jako PnP).

Plán zpětně popisuje skladebnost; nepopisuje skladebnost do BUDOUCNA. Popisuje absolutní částky i podíly u: a) státní dotace; b) krajské prostředky; c) prostředky z IP; d) prostředky z PO3; prostředky z PO2 (ale pouze v součtu za jednotlivé druhy služeb); e) úhrady od klientů (u některých služeb rozlišen PnP).

Řeší SPRSS (resp. finanční část) spolupodíly Jednoznačně ano. Pro každý druh služby v rámci každé cílové skupiny (definovaných 4 cílových skupin) je navržena modelová struktura financování z pohledu zdrojů (uvedená v %). Tato jednotlivých zdrojů? modelová struktura financování vzešla z "ekonomické analýzy" - např: financování center denních služeb pro seniory je modelově zdrojově navrženo k financování: MPSV (50%), obec(15%), uživatelé (22%), ostatní zdroje (8%). Pro každou službu a danou cílovou skupinu je toto uděláno zvášť. U některých druhů služeb Zlínský kraj na financování participuje a u některých neparticipuje.

V rámci opatření jsou předpokládané zdroje složené (MPSV, kraj, obec, EU, nadace), ale není zde vyčíslen poměr či nějaké procento či konkrétní sumy. V SPRSS na roky 2012-2014 jsou rozklíčované podíly finančních zdrojů na soc. služby souhrnně.

VIZ předchozí.


Není podrobně popsáno. Náklady na systémová opatření, která bude realizovat Zlínský kraj, budou V rámci kraje byla 2 vybraná zařízení zařazena do IP Podpora Ano - plán i realizační plán popisují např. IP včetně ve většině případů hrazeny v rámci režijních výdajů Zlínského kraje. Na řešení systémových transformace soc služeb. Investice z IOP jsou zde řešeny. Investice do PO finančního zajištění. opatření plánuje Zlínský kraj zajistit finanční prostředky ze Strukturálních fondů. Investiční zdroje jsou v části jim určené. (ESF, ERDF) v rámci projektu "Transformace" jsou zahrnuty v plánu - je s nimi počítáno a plánováno (v prioritách definovaných v rámci služeb pro osoby se ZP).

Jaké nástroje/postupy jsou používání pro navrhování/rozhodování o finančích prostředcích? (z čeho kraj získává data pro stanovení finančích požadavků; jaké nástroje využívá - např. benchmarking, metoda BSC, atd.)

Zlínský ktraj nastavil systém vyhodnocování služeb podle měřitelných ukazatelů (benchmarking)zpracováno v " "Analýze soc. služeb ve Zlínském kraji". Dle tohoto hodnocení služeb je pak navrženo financování. Služby jsou hodnoceny dle následujících ukazatelů:náklady na jednotku, počet jednotek na přepočtený úvazek v přímé péči, využití, soulad s komunitním plánem, soulad s výskytovým normativem, soulad s kapacitním normativem. Ukazatelům jsou pro jednotlivé druhy služeb a cílové skupiny jsou přiřazeny váhy - z vyhodnocení vyplyne kategorie pro jednotlivou služby (1 - služba navržená k podpoře, 2 - služba navržená k podpoře s podmínkou či upozorněním). Služby, které nedostanou kategorii, nejsou součástí sítě a nejsou navrženy k podpoře. Na ukazatelích se dále pracuje. Způsob definování sítě služeb ve Zlínském kraji prostřednictvím benchmarkingu: v rámci analytické části střednědobého plánu bylo využito srovnávání jednotlivých poskytovaných služeb v rámci daných cílových skupin na území kraje ve vybraných ukazatelích. Na základě těchto ukazatelůdefinuje, pak bylyjedná služby a seřazeny Plán síť soc. služeb ve Zlínksém kraji jednoznačně sevyhodnoceny o síť soc. služeb, která jeod pro

Není z plánu zřejmé.

Používané nástroje - benchmarking, interní statistické údaje kraje, údaje z KP obcí.

Priority kraje tak, jak si je stanovil, ovlivňují rozvoj soc. služeb. Pak jsou kraj nezbytná a která by měla být financována ze SR, z prostředků Zlínského kraje a fondů EU. však priority, které stanovily jednotlivé PS. Některé PS pracují s pojmem Citace ze SPRSS: "Vymezení této sítě služeb lze označit za jeden z nejdůležitějších výstupů celého síť - udržení stávajícího stavu a její rozvoj. Ve všech PS je udržení plánu." stávajícího stavu a rozšíření poskytování soc. služeb a to dle druhů soc. služeb.

Je popsána strategie rozvoje/strategická část součástí je i popis stávajících kapacit; cílový stav je odlišný od stávajího.


Plán se zabývá výhradně soc. službami dle zákona č. 108. Další oblasti související s poskytováním Jedná se o soc. služby. sociálních služeb (např. mateřská centra) jsou v dokumentu popsána pouze v obecné rovině, nejsou plánována. Další rezorty nejsou řešeny.

Jsou definovány a plán pracuje i s přesahy - zejména dopravní dostupnost, kvality, rozvoj lidských zdrojů.


Síť je definována z pohledu cílových skupin : senioři, osoby se ZP, rodiny s dětmi, osoby ohrožené soc. vyloučením (o kategorizaci dle cílových skupin je opřen celý plán). Strategická část potom definuje potřebnou síť služeb pro danou cílovou skupinu - u každé cílové skupiny je tato část rozlišeny na dvě části: 1. podpora stávajících služeb, které byly na základě systému měřitelných ukazatelů vyhodnoceny jako dobré a potřebné a 2. podpora vzniku nebo rozšíření dalších služeb potřebných pro danou cílovou skupinu. Součástí této strategické části jsou rovnou předpokládané provozní náklady na rok + modelová struktura financování podle zdrojů v %.

Síť je definována dle CS, v rámci nich pak jednotlivé soc. služby.

Plán popisuje síť pomocí kombinace cílové skupiny a typy služeb.


U každé cílové skupiny plán řeší a definuje hlavní problémy ve vybavenosti (tedy dostupnosti) území kraje soc. službami pro danou cílovou skupinu. Případ nedostupnosti služeb plán řeší zejména protřednictvím plánováním podpory vzniku nebo rozšíření nabídky těchto nedostupných služeb - nikoli řešením dopravní obslužnosti.

V současném SPRSS není dostupnost řešena, dostupnost teprve bude mapována (místní a typová).

Ano - řeší dopravní dostupnost.


Ano, ve strategické části v rámci systémových opatření společných pro všechny cílové skupiny Jednou z priorit SPRSS je systematická podpora poskytovatelů při podpora zvyšování kvality a odbornosti poskytovaných soc. služeb - plán definuje konkrétní aktivity zavádění standardů kvality. a výstupy v rámci této priority (včetně nákladů). Kritérium kvality je zahrnuto ve vytvořeném systému měřitelných ukazatelů stanovených pro každý druh služby v rámci dané cílové skupiny - vyplynulo z "Analýzy sociálních služeb ve Zlínském kraji" (kvalita ve smyslu efektivity fungování služeb - např: u služeb hodnocených kategorií 1).


Zlínský kraj má materiál "Metody a postupy použité při zpracovávání SPRSS ve Zlínském kraji pro období 2009 - 2011" - v něm popisuje zdroje použité pro zpracování analýzy a střednědobého plánu (využívá národní a evropské strategické dokumenty, dokumenty Zlínského kraje a výstupy z plánování rozvoje soc. služeb u obcích a mikroregionech). Z plánů obcí byly zohledněny pouze oblasti soc. služeb (plány obcí se většinou zabývají širší problematikou, SPRSS výhradně soc. službami). Je jasně popsáno, z plánu jakých obcí se vycházelo v krajském plánu. Z výstupů z plánování jednotlivých obcí se vycházelo zejména při vyhodnocování stávajících služeb a také při formulování strategických opatření střednědobého plánu.

Obecní plány jsou jedním ze zdrojů, ze kterých se při určování priorit vycházelo.

V plánu kapitola "Místní cíle" - vychází z obecních plánů; zástupci ORP jsou zapojeni do krajské řídící struktury.


Zlínský kraj má materiál "Metody a postupy použité při zpracovávání SPRSS ve Zlínském kraji pro období 2009 - 2011" - v něm popisuje zdroje použité pro zpracování analýzy a střednědobého plánu (využívá národní a evropské strategické dokumenty, dokumenty Zlínského kraje a výstupy z plánování rozvoje soc. služeb v obcích a mikroregionech). Strategie jsou zapracovány do konkrétních opatření - transformace pobytových zařízení pro osoby se ZP, rozšíření a navýšení finančních prostředků pro terénní a ambulantní služby atd.

Nejou zmíněny.

Ano - v úvodní kapitole jsou principy, které vychází ze strategických dokumentů - národních, krajských i obecních (bílá kniha, stategie MPSV - např. trasformace pobytových služeb, péče o ohrožené děti).


Zlínský kraj si stanovil normativy vybavenosti území Zlínského kraje soc. službami (definoval si cílový stav, čeho chce dosáhnout), analyzoval si stávající situaci a potřeby cílové skupiny analyzoval prostřednictvím pracovních skupin zaměřených na danou cílovou skupinu. Experti a členové pracovních skupin na základě svých zkušeností vytvořili mapy potřeb (tento proces je popsán v materiálu "Metody a postupy použité při zpracovávání SPRSS ve Zlínském kraji pro období 2009 - 2011").

V SPRSS nelze najít. Kraj má však IP na roky 2009-2011, ve kterém má být zpracován výzkum potřeb a výstupem bude i SPRSS na roky 20122014. V SPRSS na roky 2012-2014 je pracováno se zjištěnými potřebami uživatelů dle jednotlivých ORP.

Ano - kraj měl zpracováno řadu studií specificky zaměřených např. na pečující osoby. Kraj realizoval setkávání poskytovatelů a osob z cílových skupin, kde mimo jiné získával informace o potřebách těchto skupin.


Ano - řeší jak kvalitu a její rozvoj, tak vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů.


13 Olomoucký kraj Ano, existuje finanční kapitola.

Jak tato kapitola vypadá? Co říká? (obecný Finanční kapitola popisuje minulost 2009 a současnost popis, jak tato kapitola vypadá, co obsahuje) 2010, avšak neřeší financování (podíl finančních prostředků, zabezpečení sítě, konkrétních skužeb) na roky 2010-2014. Jediným výhledem je financování vybraných služeb soc. prevence v rámci IP kraje z OP LZZ (2008-2012) a IP zaměřených na integraci soc. vyloučených v rámci OP LZZ (2010-2013). V rámci práce jednotlivých PS dle cílových skupin jsou obecné údaje časově: 2011 - 2014 průběžně; předpokládané finanční náklady: dle předložených projektů; finanční zdroje: MPSV, ESF, kraj, obce.

14 Kraj Vysočina Ne, samostatnou kapitolu zaměřenou na financování plán neobsahuje. Střednědobý plán kraje Vysočina neobsahuje finanční kapitolu. Neobsahuje ani jaký objem finančních protředků potřebuje na zajištění soc. služeb ze státního rozpočtu. Jedinou částí, která se oblastí financování zabývá je příloha č. 2, ve které je finanční kalkulace dle jednotlivých druhů služeb definovaných zákonem tato část analyzuje náklady na financování každého druhu služby za rok 2008 (tedy rok zpětně, uvádí se však pouze celková souhrnná čísla, nikoli procentní podíly). V popisu u každého druhu služby je uvedeno, že zdroje pro tento druh služby budou pro následující rok (tedy pro rok na který je plán zpracován) buď nahrazeny IP projektem v rámci OPLZZ (u preventivních služeb) nebo u ostaních služeb předpokládají navýšení finančních protředků pro krytí inflace a nárůst nákladů spojených s odměňováním s cílem zlepšit kvalifikační strukturu personálu (tento nárůst plánuje kraj krýt z rezervy vzniklé realizací IP projektu). Nikde jinde v plánu se kategorie financování neobjevuje.


Ze SPRSS nelze určit vzhledem k tomu, že zde není výhled financováni.


SPRSS je zpracován na období 2011 - 2014, což se Shoduje, ale způsob financování není vůbec popsán. neshoduje s finanční kapitolou, která popisuje současný stav, tj. 2009 - 2010.


Finanční kapitola SPRSS nepřenáší ani neshrnuje předpoklady financování z předchozích kapitol. Předpoklady finančních nákladů jednotlivých opatření týkající se soc. služeb nejsou vyjádřeny číselně (ale např. "dle poskytovatelů soc. služeb").

Nelze z plánu vyčíst, nelze zjistit jakým způsobem a podle jakých kritériií bude kraj soc. služby financovat. Lze se pouze domnívat, že kraj chce financovat stávající síť soc. služeb minimálně ve výši loňského roku + navýšenou o inflaci a nárůst spojený s odměňovánbím personálu z důvodu zvýšení kvality služby.Financovat tedy bude pravděpodobně s ohledem na výši přidělených finančních protředků v loňském roce (domněnka). Jednoznačné je, že kraj počítá s realizací IP "Podpora vybraných soc. služeb na území kraje Vysočina" a s financováním těchto služeb v rámci prostředků z EU pro období 1.1.2010 - 31.3.2013.


Finanční kapitola SPRSS neobsahuje finanční výhled. V kapitolách dle jednotlivých CS jsou vymezeny soc. služby (např. zachování stávajícícho stavu), příp. rozšíření /vznik nových kapacit pro danou CS. Není však řečeno, o jak velkou kapacitu se jedná.

Finanční kapitola, respektivě výše definovaný finanční rámec plánu toto neříká. Strategická část obsahuje dělení na 9 typů cílových skupin, které mají definovány své cíle a opatření k dosažení těchto cílů. U jednotlivých opatření pro dané cílové skupiny je uveden jako cílový stav udržení stávající kapacity služeb, případně rozšíření některého typu péče či služeb. Všechna opatření jsou však bez uvedení jakéhokoli finančního rámce. Některá opatření jsou na velmi obecné úrovni. Opatření zaměřená na rozvoj a rošíření nabídky služeb vzešla z analýzy potřeb uživatelů (její metody a postupy nejsou ověřitelné, nejsou součástí plánu). Ano, v příloze č. 2 střednědobého plánu jsou pro každý druh služby uvedeny zdroje financování za rok 2008 : MPSV, obec, kraj, uživatel, ostatní. Zdroje jsou však u každého druhu služby uvedeny pouze v hrubých číslech nikoli v procentních podílech.

Řeší SPRSS (resp. finanční část) skladebnost Východiskem pro SPRSS byla akceptace stávající sítě zdrojů? V jaké podobě je skladebnost (např. soc. služeb a akceptace výstupů ze SPRSS místní úrovni. Jednotlivá opatření obsahují, z jakých zdrojů kraj-obec-uživatelé-vlastní příspěvky, atd.). budou financována (MPSV, ESF, Olomoucký kraj, obce).

Řeší SPRSS (resp. finanční část) spolupodíly Ne, SPRSS popisuje spolupodíl státní dotace (v letech 2007-2010) a kraje (2009-2010) a IP v celkové alokaci jednotlivých zdrojů? (bez rozlišení let). V materiálu Doporučená struktura plánu rozvoje sociálních služeb v lokalitách Olomouckého kraje již však skladebnost, spolupodíly řešeny jsou a to v podobě odhadů.

Na jeden rok, viz výše uvedený plán financování roku 2010. Celý střednědobý plán je koncipován na jeden rok.

Ne, v příloze č. 2 střednědobého plánu jsou pro každý druh služby uvedeny zdroje financování za rok 2008. Jsou však uvedeny v hrubých číslech nikoli v procentních podílech, není stanoveno, jakým podílem se na jaké službě má podílet daný zdroj. Jde pouze o rekapitulaci reality z roku 2008 z pohledu zdrojů financování. Není řešeno, jakým způsobem se zdroje financování budou měnit po spuštění realizace IP projektu (u služeb zapojených do IP projektu je plánováno jednozdrojové financování těchto služb z ESF).


SPRSS se obecně odvolává na zdoje - MPSV, ESF, kraj, obec (bez bližší konkretizace). IOP zmíněn pouze u zařízení zařazeného do IP Podpora transformace v soc. službách.

Ne, neřeší, ve stategické kapitole uvádí v jednom z opatření např. podporu investičních projektů v zažízeních pro seniory, včetně dostavby a rekonstrukcí pobytových zařízení a zlepšení technického stavu těchto zařízení, nebo vybudování nového domova se zvláštním režimem. Finanční rámec těcto opatření však není uveden, lze se pouze domnívat, že se pravděpodobně jedná o rozvoj či vybudování PO, který bude financován z rozpočtu kraje. Zdroje z ERDF v rámci projektu "Transformace" nejsou uvedeny.

Jaké nástroje/postupy jsou používání pro navrhování/rozhodování o finančích prostředcích? (z čeho kraj získává data pro stanovení finančích požadavků; jaké nástroje využívá - např. benchmarking, metoda BSC, atd.)

Jednotlivá opatření, priority a i finanční zabezpečení vychází z práce PS, jejich zkušeností a vědomostí, příp. vychází ze SPRSS obcí. Avšak SPRSS obsahuje opatření "analýza financování soc.služeb prostřednictvím metody benchmarkingu". Tato analýza byla již zahájena v roce 2010 a bude sloužit jako podklad pro státní dotaci a krajské granty. Nadále se pracuje na návrhu systému víceletého financování.

Nelze z plánu vyčíst, nelze zjistit jakým způsobem a podle jakých kritériií kraj soc. služby financuje a bude financovat. Lze se pouze domnívat, že kraj chce financovat stávající síť soc. služeb minimálně ve výši loňského roku + navýšenou o inflaci a nárůst spojený s odměňovánbím personálu z důvodu zvýšení kvality služby.Financovat tedy bude pravděpodobně s ohledem na výši přidělených finančních protředků v loňském roce (domněnka). Jediná zmínka týkající se vytvoření nástrojů, které by pravděpodobně do budoucna sloužily jako podklad pro rozhodování o financování soc. služeb (domněnka) - v rámci společných cílů a opatření je vymezeno "zavedení systému sledování výkonových a finančních ukazatelů pro jednotlivé služby s napojením na datový sklad kraje" - tento systém není nijak blíže popsán ani charakterizován, je otázkou zda se jedná o dlouhodobý cíl nebo o cíl na rok 2011? a jakým způsobem bude naplňování tohoto cíle sledováno. Není ani specifikováno, zda by tento systém měl sloužit jako podklad pro rozhodování o finančních prostředcích (lze se domnívat, že ano).


Síť soc. služeb je dle pracovních skupin pojímána rozdílně. Ve většině případů se jedná o současné poskytované soc. služby v dané lokalitě, příp. rozšíření. Ale např. u osob v krizi je "zesíťováním" myšleno propojení specializovaných a doprovodných služeb.

Síťí soc. služeb je v plánu ozačena stávající síť. Ze strategické části (programová část) vyplývá potřeba rozvoje a rozšíření některých druhů soc. služeb. Je uvedeno, že toto rozšíření a rozvoj je definován na základě analýzy potřeb uživatelů (tato analýza ani způsob a metody jejího provedení nejsou součástí plánu nelze tedy hodnotit její validitu). U opatření zaměřeného na osoby s duševním onemocněním je plánováno zvýšení kapacity sociální rehabilitace na úroveň definovanou jako minimální. Z plánu však nelze vyčíst, jaká je tato minimální definovaná úroveň?


Jedná se převážně o soc. služby, ale např u etnických menšin je jedním z opatření napojení na oblast zaměstnanosti.

Letmo se dotýká i jiných obalstí - např. opatření na podporu předávání informací o klientech mezi soc. službami, psychiatrickými léčebnami a ambulantními a terénními službami. Vždy bez vymezení finančního rámce. Cílené plánování ostatních oblastí není součástí plánu.


Síť soc. služeb je definována dle CS, ale cíl 7 se zaměřuje na optimalizaci sítě soc. služeb s důrazem na její dostupnost, na zvyšování kvality a efektivní využívání.


Síť je definována dle existence poskytovatelů soc. služeb - uvedených v příloze č. 1. Přehled poskytovatelů soc. služeb v kraji Vysočina s předpokladem financování na základě SPRSS. Nelze zjistit, jak k této síti došli zda se jedná a všechny poskytovatele na území kraje (pravděpodobně ano), nebo zda jsou na základě nějakého systému vyselektováni pouze někteří poskytovatelé. Z výše uvedené skutečnosti vyplývá, že kraj chce pravděpodobně financovat všechny služby - viz "s předpokladem financování". Ve strategická kapitole jsou služby tříděny podle 9 cílových skupin (služby pro osoby s duševním onemocněním, služby pro seniory, služby pro osoby s mentálním, kombinovaným postižením a autismem, služby pro osoby s tělesným a jiným zdravotním postiženám, služby pro osoby se smyslovým postižením, služby pro rodiny s dětmi a mládež, služby pro osoby ohrožené závislostí, služby pro národnostní a etnické menšiny, osoby bez přístřeší a oběti násilí, služby hospicového typu) - pro tyto cílové skupiny kraj navrhuje zachování stávající sítě, případně její rozšíření. služeb je řešena v rámci opatření na navržení rozvoje či rozšíření kapacit stávajících nebo vzniku V rámci priorit a jejich opatření u některých CS je řešena Dostupnost dostupnost tak, že má být řešena (např. zmapováním nových služeb a v rámci strategické části plánu, což je společný cíl a opatření pro všechny cílové skupiny nepokrytých míst). Dle dokumentu Souhrnná (např. zjištění potřeb a určení oblastí nedostatečného zabezpečení). Vždy bez vymezení finančního rámce. monitorovací zpráva naplňování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Olomouckém kraji pro roky 2009-2010 došlo k mapování/analýze současné sítě soc. služeb a údaje byly zapracovány do GIS mapy.


Kvalita je zohledněna v opatřením pod jednotlivými cílovými skupinami a to jako hodnocení kvality poskytovaných soc. služeb z pohledu poskytovatelů a uživatelů. Dále i v cíli 2 - podpora kvality poskytovaných služeb formou podpory průběžného vzdělávání.

Problematiky kvality sociálních služeb se plán dotýká pouze okrajově -v plánu lze téma kvality spatřovat jako vedlejší důsledek rozvoje lidských zdrojů v sociálních službách: a to ve stategické části plánu, která je rozdělena do 2 částí - cíle a opatření společné pro všechny cílové skupiny a cíle a opatření specifické pro danou cílovou skupinu. V rámci společných cílů a opatření je jako jeden z cílů stanoven rozvoj lidských zdrojů (není definován finanční rámec). Dále pak je možné nalézt souvislost s kvalitou ve snaze o navýšení přidělovaných finančních prostředků poskytovatelům soc. služeb na odměňování s cílem zlepšovat kvalifikační strukturu personálu (v plánu není definováno o jaké meziroční navýšení se jedná - jaký by měl být cílový stav). Cílené téma kvality se v plánu neobjevuje. Jakým způsobem plán pracuje s podklady od SPRSS s plány obcí pracuje, vychází z nich. Jako jedna V plánu není uvedeno, jakým způsobem jsou v plánu zapracovány podklady od obcí a zda vůbec jsou možnost k získání srovnatelných informací je vytvoření zapracovány. obcí (pracuje kraj se zjištěnými potřebami obcí?, jsou zapracována a jakým způsobem doporučené struktury plánů pro obce, je zde však otázka skladebnosti i přes doporučenou strukturu - region, data z obecních plánů?) specifika, místní podmínky.


SPRSS vyjmenovává národní strategické dokumenty, ale z plánu nená zcela zřejmé, zda z nich vycházel.


Kraj zjišťoval potřeby (uživatelů, poskytovatelů, V plánu je uvedeno, že opatření zaměřená na rozvoj služeb pro danou cílovou skupinu vznikla na základě zadavatelů). U uživatelů šlo o zjišťování informovanosti o analýzy potřeb uživatelů (její metody a postupy nejsou uvedeny, nejsou součástí plánu, proto její validitu nelze soc. službách, identifikaci spokojenosti, nejčastěji ověřit). využívané soc. služby. Př. Není zde však patrná návaznost např. na doplnění sítě soc.služeb.

Nejsou explicitně zmíněny. Na některé národní strategie lze usuzovat z opatření stanovených pro určitou cílovou skupinu - např. rozšiřování kapacit osobní asistence na venkovském území. Kraj nezmiňuje práci s národními a evropskými strategiemi a dokumenty.

Obecná sdělení. Kapitola ovšem obsahuje tabulku, kde je přehled zdrojů pro financování sociálních služeb na celé období platnosti SPRSS

Recommend Documents