Obecná onkologie: Mezenchymové nádory Z. Kolář
Mezenchymové tkáně: Vyvíjí se z mezodermu (střední zárodečný list), jen některé vazivové tkáně hlavy se odvozují z neurální lišty, která je derivátem ektodermu.
Mezenchymové nádory Vznikají ze všech druhů pojivových tkání – tvořené kromě extracelulární hmoty: 1. fibroblasty/fibrocyty, retikulárními (myxoidními) buňkami, tukovými buňkami (lipocyty/adipocyty) 2. chondroblasty/chondrocyty, synoviálními buňkami, osteoblasty/osteocyty/osteoklasty 3. endotelovými buňkami, pericyty 4. hladkosvalovými myocyty, kosterními myocyty, kardiomyocyty) 5. makrofágy/histiocyty, žírnými buňkami (mastocyty), lymfocyty/plasmocyty, leukocyty (granulocyty), erytroblasty/erytrocyty, megakaryocyty
Mezenchymové elementy
Mezenchymové nádory Z hlediska diferenciace mezenchymových elementů se formálně dělí mezenchymové nádory na: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
nádory nádory nádory nádory nádory nádory nádory
vaziva (fibrilárního, retikulárního) fibrohistiocytární tukových buněk chrupavky, synovie a kostí cév svalových buněk chorda dorsalis
Tyto nádory se někdy dělí na nádory: a) měkkých tkání, b) tvrdých tkání Buňky, od kterých se odvozují mají svůj původ v nediferencovaných mezenchymových buňkách.
Mezenchymové nádory 8. Nádory krevních buněk (hemoblastomy/hemoblastózy)
Stojí poněkud samostatně vzhledem k ostatním mezenchymovým nádorům, protože mají jiný buněčný prekurzor – hemopoetickou kmenovou buňku
Názvosloví mezenchymových nádorů Název buněčné komponenty + -om (benigní nádory) nebo + -sarkom (maligní nádory) Z tohoto obecného schématu však vybočuje řada výjimek.
Molekulární markery jednotlivých skupin nádorů Vimentin (všechny mezenchymové buňky)
CD68 (makrofágy/histiocyty) CD1a (Langerhansovy buňky) CD34, CD31 (endotel) Hladkosvalový aktin (hladkosvalové myocyty) Desmin (všechny typy myocytů)
CD45/LCA (krevní elementy) a další
WHO cassification of soft tissue tumours
Nádory a pseudonádory vaziva Fibrom (tvorba kolagenních vláken, při jejich převaze se označuje jako tvrdý fibrom, jinak měkký fibrom) Fibrosarkom (vřetenité buňky, makroskopicky podoba s rybím masem, mitózy, někdy výraznější atypie, nekrotizace) Myxom (tvořen retikulárními hvězdicovitými buňkami, extracelulární prostory vyplněny nekolagenní hmotou, často s heterologní složkou, například myxolipom) Myxosarkom (v čisté formě asi neexistuje, častěji tvoří složku jiných sarkomů, například liposarkomu nebo rabdosarkomu) Fibromatózy (nenádorové léze s velmi rychlou proliferací imitující sarkom, například při postižení podkožní fascie po úrazu u mladých osob – fascitis nodularis, při postižení fascie přímých břišních svalů – desmoid, nová jednotka agresivní fibromatóza řadící se k nádorům) Myofibrom/myofibromatóza, (solitární nebo mnohočetné benigní nádory složené z kontratilních myoidních buněk soustředěných kolem silnostěnných cév) Myofibroblastom (benigní nádor prsu složený z vřetenitých buněk s příměsí tukové tkáně)
Fibrom
Fibrosarkom
Myxom
Fibromatóza – nodulární fascitida
WHO cassification of soft tissue tumours
Nádory fibrohistiocytární Z buněk, které mají schopnost fagocytózy a zároveň tvoří kolagenní vlákna. Fibrózní histiocytom/dermatofibrom (neohraničený nádor v podkoží tvořený propletenými snopci buněk = tzv. rohožkovitá/storiformní struktura, kapilárami, depozity hemosiderinu a tuků, někdy i obrovskými buňkami. Maligní fibrózní histiocytom (neohraničený nádor měkkých tkání končetin a retroperitonea u starších osob. Mikroskopicky tvořen propletenými snopci atypických vřetenitých buněk s příměsí obrovských buněk. Často recidivuje, avšak metastazuje málo. Dermatofibrosarcoma protuberans (nádor kůže, podobá se fibróznímu histiocytomu, ale neustále pomalu roste a recidivuje).
Maligní fibrózní histiocytom
WHO cassification of soft tissue tumours
Nádory tukových buněk Lipom (nádor podkoží, retroperitonea, střeva, atd., podobá se normální tukové tkáni, ale má pouzdro, často smíšený – angiolipom, lipomatózní neurofibrom) Lipoblastom (složen z menších buněk, které proliferují, časté recidivy) Hibernom/hnědý lipom (nádor ramen, krku u mladších osob, je benigní, složen z pěnitých, eosinofilních a na mitochondrie bohatých buněk střádajících fosfolipidy) Liposarkom (nejčastěji nádor retroperitonea a mediastina u starších osob, mikroskopicky rozlišujeme několik typů – dediferencovaný, myxoidní, kulatobuněčný, pleomorfní, smíšený) Xantom (nejde o nádor z tukových buněk, nýbrž o nádor z histiocytů střádajících cholesterol, xantelasma – nepravý nádor vznikající nakupením střádajících histiocytů na očních víčkách)
Lipom/hybernom
Lipomyxosarkom
Xantelasma
WHO cassification of bone tumours
Nádory chrupavky Chondrom (benigní ohraničený nádor připomínající hyalinní chrupavku, enchondrom – uvnitř krátkých kostí, mnohočetný výskyt včetně dlouhých kostí = Olierova nemoc) Osteochondrom (kartilaginózní s enchodrální osifikací)
exostóza
–
výrůstek
Chondroblastom (benigní chrupavčitý nádor s příměsí obrovských buněk vyskytující se nejčastěji v epifýzách mladých osob s nedokončeným vývojem skeletu) Chondrosarkom (vzácný)
WHO cassification of soft tissue tumours
Nádory napodobující synovii Synoviální sarkom (může se vyskytovat v kterékoliv lokalizaci, v současné době se nepředpokládá jeho vznik z diferencované synovie, je charakteristický tím, že část buněk diferencuje směrem k buňkám epitelovým, současná exprese vimentinu a cytokeratinu, vyskytuje se ve formě monofazické – vřetenobuněčné a bifazické – buňky vřetenité i epitelové včetně glandulárních formací)
Synoviální sarkom
Nádory kostí Osteom (často není pravý nádor, jde o reaktivní lézi vznikající po traumatu nebo zánětu, dělí se na osteoma durum a osteoma spongiosum, osteoidní osteom pravý benigní nádor produkující kost) Velkobuněčný kostní nádor (benigní, lokálně agresivní nádor tvořený mononukleárními i obrovskými vícejadernými buňkami podobnými osteoklastům) Osteoblastom (vzácný benigní nádor formovaný sítí kostních výběžků ohraničených osteoblasty, synonymum: osifikující obrovskobuněčný nádor)
Osteosarkom (vysoce maligní nádor, jehož buňky produkují osteoid, i když poměrně často v minimálním množství, dělíme na konvenční chondroblastický, fibroblastický, nebo centrální a intrakortikální, další varianty – teleangiektatický, malobuněčný, parosteální, periosteální, povrchový)
Velkobuněčný kostní nádor
Osteoidní osteom
Osteoblastom
Osteosarkom
WHO cassification of soft tissue tumours
Nádory cév Hemangiom (kapilární, kavernózní, arteriovenózní) Glomus tumor (na prstech, bolestivý, benigní) Hemangiopericytom (příbuzný tzv. solitárnímu fibróznímu tumoru, tvořený buňkami podobnými fibroblastům, jde o pomalu rostoucí útvar, často v břišní dutině, 70% benigních, 30% maligních, varianta myopericytom) Hemangioendoteliom (většinou lokálně agresivní, vyjímečně metastazující nádor, endotelie četných cév mají vetšinou prominující charakter do lumen, dělí se na epiteloidní, Kaposiformní, retiformní, papilární intralymfatický, smíšený) Kaposiho sarkom (lokálně agresivní, zhoubný, nejčastěji podkožní nádor, projevující se na kůži tvorbou papul až plátů, postihuje imunodeficientní pacienty) Angiosarkom (maligní nádor více méně napodobující endotel) Lymfangiom (jednoduchý-simplex, kavernózní, cystický, hydroma coli cysticum – vrozený, obrovský)
Hemangiom
Glomus tumor
Hemangiopericytom
Hemangiosarkom
Kaposiho sarkom
WHO cassification of soft tissue tumours
Nádory svalových buněk Leiomyom (benigní, GIT, děloha, kůže, často příměs hladkosvalové složky v jiných typech nádorů – např. angioleiomyom) Bizarní leiomyom (přítomnost bizarních obrovských buněk) Leiomyosarkom (maligní, plynulé morfologické přechody z leiomyomu, proto občas těžko diagnostikovatelný, rozhodující mitotická aktivita) Rabdomyom (benigní, dělí se na typ kardiální a extrakardiální, druhý jmenovaný dále na typ dospělých a fetální, část kardiálních rabdomyomů má současně tuberózní sklerózu) Rabdomyosarkom (jde o nejčastější nádor měkkých tkání, postihuje nejčastěji děti a mladší osoby a) embryonální – močový měchýř, vagina, žlučové cesty, očnice, paranasální dutiny, ucho, hltan, končetina perineum, sestává z kulatých nebo vřetenitých buněk, s přítomností tzv. pentlicových buněk = buňky s příčným pruhováním nebo „pulcovitých“ buněk = eosinofilní buňky obsahující myoglobin, často i glykogen, variantou je tzv. sarcoma botryoides vyskytující se pod sliznicí nebo epitelem, má dvě zóny = kambiovou a myxoidní b) alveolární – hnízda oválných buněk separovaných fibrovaskulárním stromatem, na periferii šikování buněk, přítomnost obrovských buněk, vzácně i pentlicových buněk c) pleomorfní – nádor dospělých, buňky s příčným pruhováním obvykle nezjistitelné, exprese některých ze svalových markerů – myoglobin, desmin, aktin
Leiomyom
Leiomyosarkom
Nádory chordy dorsalis
Chordom (ze zbytků chorda dorsalis) Ekchordóza klivu (nejde o nádor)
Destruující chordom (spodina lební nebo křížová krajina, jeho buňky jsou obvykle vakuolizované)
Chordom
