Obec Sedlečko u Soběslavě

Obec Sedlečko u Soběslavě Zastupitelstvo obce Sedlečka u Soběslavě příslušné podle § 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „stavební zákon“), za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona, § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále též jen „vyhláška 500“) formou opatření obecné povahy

vydává

změnu č. 3 územního plánu Sedlečko u Soběslavě Záznam o účinnosti vydávající správní orgán:

datum nabytí účinnosti:

Zastupitelstvo obce Sedlečko u Soběslavě oprávněná úřední osoba pořizovatele

otisk úředního razítka pořizovatele

jméno a příjmení: Ing. Vlastimil Smítka funkce: pracovník společnosti UPLAN, s. r. o., která vykonává územně plánovací činnost podpis: jméno a příjmení: Vlastimil Bočánek funkce: starosta obce Sedlečko u Soběslavě podpis:

1

Zpracovatel:

razítko projektant Vlastiboř 21, 392 01 Soběslav datum vyhotovení: březen 2014 vypracoval: Ing. Vlastimil Smítka Ing. Vlasta Brůčková odpovědný projektant: Ing. arch. Jaroslav Poláček číslo paré:

2

I. Obsah změny územního plánu I. změna územního plánu Sedlečko u Soběslavě Územní plán Sedlečko u Soběslavě se mění takto:  V kapitole d) podkapitole „Koncepce dopravní infrastruktury“ v části „silniční doprava“ se v prvním odstavci v první větě slova: „ve výstavbě“ nahrazují slovem: „realizovaná“.

 V kapitole d) podkapitole „Koncepce dopravní infrastruktury“ v části „silniční doprava“ v prvním odstavci se druhá věta: „Je vymezen společný multimodální koridor pro umístění obou staveb.“ vypouští.

 V kapitole d) podkapitole „Koncepce dopravní infrastruktury“ v části „silniční doprava“ se v prvním odstavci ve třetí větě slovo: “ bude“ nahrazuje slovem: „je“.

 V kapitole d) podkapitole „Koncepce dopravní infrastruktury“ v části „silniční doprava“ se v druhém odstavci věta: „Posledně jmenovaná komunikace je přerušena výstavbou dálnice D3, avšak dle předpokladů bude toto propojení zachováno.“ vypouští.

 V kapitole e) ve třetím odstavci se za druhou větu vkládá věta „V západní části území jsou vymezeny plochy pro veřejnou zeleň, které mohou sloužit i jako ochranné protihlukové valy v souvislosti s výstavbou dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru.“  V kapitole f) za podkapitolu „Plochy veřejných prostranství - VP“ nově vkládá podkapitola „

Plochy veřejné zeleně - ZV Charakteristika ploch Tyto plochy zastupují zejména prostory přístupné veřejnosti s výraznou převahou zeleně umožňující relaxaci, rekreaci a setkávání obyvatel obce, průchodnost některých částí sídel apod. Jedná se také o významné plochy veřejně přístupné zeleně, které není vhodné začleňovat do ploch s jiným způsobem využití. Hlavní využití (převažující účel využití)  veřejná zeleň Přípustné využití - drobná architektura (menší sakrální stavby [např. kříže, boží muka, výklenkové kapličky], památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) - zeleň s upřednostněním původních druhů - zejména veřejná, rekreační, izolační - vodní toky a plochy Podmíněně přípustné využití - dopravní a technická infrastruktura místního charakteru (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace zejména pro pěší a cyklisty, vodovod, kanalizace, energetická a 3

komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) za podmínky, že trvale nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití Nepřípustné využití - takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, zejména: o bydlení včetně staveb pro bydlení o rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci o zemědělství včetně staveb pro zemědělství o výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování o ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení o obchodní činnost včetně staveb pro obchod - zamezování veřejné přístupnosti zejména formou zaplocování - využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky narušit životní prostředí a veřejné zdraví - stavby či zařízení anebo jejich změny, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice, garáže, zpevňování ploch zejména pro parkování a odstavování vozidel (souvislé zpevněné plochy apod.) mimo podmíněně přípustné Podmínky prostorového uspořádání Využití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou narušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání center sídel, vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny.“  V kapitole f) v podkapitole „Plochy dopravní infrastruktury – DI“ se první odrážka: „ IV. TŽK, D3 - IV. tranzitní železniční koridor, dálnice D3“ nahrazuje dvěma odrážkami, které zní: „- D3 – dálnice D3“, „- C-E551 – IV. tranzitní železniční koridor“.

 V kapitole g) v podkapitole „veřejně prospěšné stavby“ v tabulce „dopravní stavby“ v prvním sloupci v prvním řádku se text: „DI-IV.TŽK, D3“ nahrazuje textem: „DI-CE551“.

 V kapitole g) v podkapitole „veřejně prospěšné stavby“ v tabulce „dopravní stavby“ v prvním sloupci v druhém řádku se text: „IV.TŽK,“ vypouští.

 Nadpis kapitoly l) zní: „údaje o počtu listů územního plánu včetně změny č. 1, změny č. 2, změny č. 3 a počtu výkresů k němu připojené grafické části“  V kapitole l) první řádek zní: „Počet listů (stran) územního plánu včetně změn č. 1, č. 2, č. 3

27 (53)“

Počet listů (stran) změny územního plánu

2 (4)

Počet výkresů k ní připojené grafické části  výkres základního členění území v měřítku  hlavní výkres v měřítku  výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měřítku

3 1 : 5 000, 1 : 5 000, 1 : 5 000.

4

odůvodnění změny č. 3 územního plánu Sedlečko u Soběslavě II. Obsah odůvodnění změny č. 3 územního plánu Sedlečko u Soběslavě 1) Textová část odůvodnění změny územního plánu obsahuje: a) plné znění výrokové části Územního plánu Sedlečko u Soběslavě s viditelnými změnami .…………… 7 b)

postup při pořízení změny .......................................................................................................................... 55

c)

vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ....................................... 55

d)

vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ....................................................................................................................................................................... 56

e)

vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území 58

f)

vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ........... 59

g)

vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ......................................... 59

h)

zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí ........................................ 60

i)

stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona ......................................................... 60

j)

sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ........................................................................... 60

k)

vyhodnocení splnění požadavků zadání a vyhodnocení souladu s rozhodnutím o pořízení změny územního plánu ........................................................................................................................................... 60

l)

komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty .......................................................... 61

m) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ................................................................................................................................. 65 n)

výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení ................................................................. 65

o)

vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa ..................................................................................................................... 66

p)

rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění ....................................................................... 67

q)

vypořádání připomínek .............................................................................................................................. 68

r)

údaje o počtu listů odůvodnění změny územního plánu a počtu výkresů k ní připojené grafické části .............................................................................................................................................................. 68

5

2) Grafická část

odůvodnění změny územního plánu, která je nedílnou součástí odůvodnění změny územního plánu, obsahuje: a) koordinační výkres v měřítku

1 : 5 000,

b) širší vztahy

1 : 50 000,

c) výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku

1 : 5 000.

6

a) plné znění výrokové části územního plánu Sedlečko u Soběslavě s viditelnými změnami Tato kapitola zobrazuje právní stav textové části územního plánu Sedlečko u Soběslavě včetně změny č. 1, v případě vydání také změny č. 2 a se zvýrazněním změn, které přináší změna č. 3.

a) vymezení zastavěného území Zastavěné území bylo aktualizováno ke dni 1. ledna 2014. Všechna zastavěná území jsou vymezena ve výkrese základního členění území a hlavním výkrese.

b) základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoj e jeho hodnot Základní koncepce rozvoje území obce Zásady celkové koncepce rozvoje obce Základní zásadou rozvoje území obce je dosáhnout takového vývoje, který by přinesl „rozumný“ rozvoj v mezích možností území, odpovídající velikosti a významu obce ve struktuře osídlení a orientovaný na zachování hodnot území zejména klidného venkovského prostředí, pohody bydlení a kulturní, ale přesto z hlediska přírodního prostředí dobře fungující krajiny. Nepřipustit nekoordinovaný rozvoj, který by narušil přednosti a hodnoty území. Všechny stavby, zařízení a terénní úpravy musí respektovat život a styl života na venkově, nesmí zejména zhoršovat kvalitu prostředí, hodnotu území a narušovat pohodu bydlení. Zásady rozvoje jsou: - vycházet z postavení sídla ve struktuře osídlení: 

se snahou o využití blízkosti Soběslavi,



rozvoj služeb, klidné životní prostředí, hlavní rozvoj obce zejména bydlení, rozvoj možností zaměstnání,

- zachovat venkovský charakter území, - umožnit rozvoj úměrný velikosti a významu obce ve struktuře osídlení zejména s ohledem na zachování urbanistických a stavebních forem charakteristických pro tuto oblast, - novou zástavbu uvnitř zastavěného území povolovat velmi citlivě s ohledem na hodnoty území, respektovat nezastavitelné plochy, - vytvořit podmínky pro stabilizaci počtu trvale bydlících obyvatel a zejména zastavení odlivu mladých, - vytvořit předpoklady k rozvoji zaměstnanosti v sídle, - zlepšit prostupnost území - podporovat zejména propojení uvnitř sídla severně kolem zemědělského areálu k rybníku Dítě, - zachovávat a dále rozvíjet hodnoty území zejména přívětivé a klidné životní prostředí spojit klidné bydlení v zachovalé klidné krajině s dobrou (alespoň základní) nabídkou 7

služeb a dalším zázemím v obci samé a dobrou dostupností služeb ve větších centrech osídlení, - zachovat a respektovat stávající hodnoty území zejména výrazné hodnoty přírodní, architektonické a urbanistické, včetně struktury a hmotového řešení staveb, klidné venkovské prostředí a pohodu bydlení, - pokračovat v celkovém rozvoji venkovského prostředí zejména navázat na kvalitní stránky vývoje dané historií a vyvinout maximální snahu o zachování všech předností a příležitostí života na venkově, nadále je rozvíjet a pečovat o ně, - neumisťovat skládky, spalovny, třídírny odpadů apod. ani jiná zneškodňovaní zařízení zejména odpadů a nebezpečných látek, - pro zachování zejména urbanistických hodnot (zejména charakteristického rázu sídla) umožnit dostatečně široké možnosti využití rozsáhlých budov zemědělských usedlostí zejména hospodářských částí, které umožní jejich uživatelům reálné využití (při respektování bydlení jako převažujícího účelu využití) a tím jejich udržbu a zachování, - podporovat cestovní ruch vycházející ze zachoválé krajiny, urbanistických a architektonických hodnot. Hlavní cíle rozvoje - zachovat hodnotné prostory zejména urbanisticky cenný centrální prostor sídla s předzahradami, - vytvářet v rozvojových plochách veřejné prostory, které podpoří pohodu bydlení, - nenarušit hodnoty území, - zachovávat stabilních částí přírody a doplňovat zejména chybějící části důležité pro funkčnost celku, - zachovat stávající způsob využití veřejných prostranství a hlavně přístupnost veřejnosti, která je základní podmínkou pro účel centrálních prostorů sídel. Všechny další změny těchto veřejných prostorů by se měly orientovat na zlepšování kvality, uchovávání a rozvoj hodnot, zejména sídelní zeleně s upřednostněním původních druhů a zejména zachováním vodních ploch, které dotváří jejich ráz. Základním účelem těchto prostorů je umožnit setkávání lidí, cílem pak návrat života do nich, - nabídnout dostatek příležitostí k nové výstavbě pro trvalé bydlení, - podporovat oblast cestovního ruchu obdopovídající velikosti sídel a respektující hodnoty území a související činnosti např. cyklostezky, stezky pro pěší, přestavbu zejména rozsáhlých hospodářských budov na ubytovací kapacity (penzión), - realizovat přímé propojení Sedlečko u Soběslavě - Myslkovice např. stezka pro pěší a cyklisty. Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území Řešené území je protkáno řadou hodnot. Níže uvedené hodnoty území požadujeme v maximální míře respektovat a utvořit podmínky pro jejich ochranu a respektování v podrobnějších dokumentacích a navazujících řízeních. Je nutno zajistit ochranu zejména urbanistické struktury jako celku, ale též jednotlivých budov zejména zemědělských usedlostí a jejich předzahrad a dalších prostorů a průhledů. To zajišťují např. stanovené regulativy.

8

Jsou stanoveny tyto hodnoty území: - klasické zemědělské usedlosti, u kterých je zachována jejich struktura a také jejich výraz zejména směrem do návsi a ostatních veřejných prostorů ochrana hodnot - Při všech přístavbách a stavebních úpravách je nutno respektovat tyto hodnoty a např. přístavby doporučujeme směřovat do dvora a tím nenarušit stávající podobu jednotlivých budov. Nástavby se nedoporučují. Případné podkroví se snažit zbudovat pouze s využitím stávajících půdních prostor a velmi citlivě zvažovat budování vikýřů (nedoporučují se sdružené vikýře). - centrální protáhlý prostor hlavní ulice, odstup zástavby na její západní straně se soukromými sady před usedlostmi a prostory veřejné zeleně zejména u rybníka Dítě a Návesník, další vzrostlá zeleň v zastavěném území ochrana hodnot - Tyto prostory tvoří, popř. dotváří veřejná prostranství. Významu a cennosti těchto prostranství musí odpovídat využití plochy a další případné úpravy celého veřejného prostranství včetně všech návesních budov, jejichž stavební úpravy a přístavby musí plně respektovat hlavní zásady a rysy, prostorové uspořádání a dispozice staveb, stávající stavební čáru, orientaci jednotlivých objektů, tvarosloví atd. (viz také podmínky výše). Případně dostavba proluk je možná, avšak je nutno respektovat stávající stavební čáru a navázat architektonicky na stávající hodnotné stavby včetně hmoty okolní zástavby. Úpravy zeleně doporučujeme směřovat k původním druhům vegetace. Ochraně hodnot také musí odpovídat úpravy jednotlivých staveb zejména částí viditelných z veřejných prostorů. V samotných veřejných prostorech je nutno všechny činnosti přizpůsobit zlepšování kvality. Tímto směrem jsou také navrženy regulativy pro plochu veřejných prostranství. - prostor s dominantou kapličky nad obecním úřadem ochrana hodnot – doporučujeme zachování kapličky včetně klasických barev a hmotového řešení a respektovat okolní veřejnou zeleň, - objekt kapličky – Dobrá voda – U třinácti pomocníků ochrana hodnot – zachování kapličky včetně souvisejícího okolí, Mezi hodnoty řadíme také stavby mimo hlavní sídlo - zemědělské usedlosti u Dobré Vody, u Antošů, zemědělské usedlosti v lokalitě Nová hospoda, z nichž pouze ta východní je ve správním území obce Sedlečko ochrana hodnot - K nim je nutno přistupovat se stejnou obezřetností jako v předchozích případech. Ochranu zajišťují stanovené regulativy a navržené řešení, kdy jsou tyto lokality ponechány v té podobě, v jaké jsou dnes, bez jejich výrazného rozšiřování a bez vymezování nových zastavitelných ploch v okolí. Stejně tak je zdůrazněna ochrana klidného venkovského prostředí. Hodnoty nezastavěného území Stejně jako v zastavěném území je možno ve volné krajině nalézt množství hodnot, které je nutno zachovat a chránit. Sem je možno zařadit téměř každou zeleň v krajině, remízek, či 9

předěl mezi poli, které mají svůj význam a hrají nezastupitelnou roli v krajině, jejím životě a fungování. Mimo les se jedná o liniové prvky nebo bodové prvky zeleně a přechody mezi volnou krajinou a zastavěným územím (uvedeným také výše). Mezi nejvýznamnější liniové prvky zeleně patří např. niva Černovického potoka. ochrana hodnot – Zajistit zachování těchto prvků a posílit jejich funkčnost v územním systému ekologické stability. Pokusit se doplňovat další zejména podél struh a polních cest. Jejich ochranu zajišťují vymezené regulativy u jednotlivých ploch dle způsobu využití. Mezi nejvýznamnější bodové anebo plošné prvky zeleně patří samozřejmě všechny lesy zejména ve východní části správního území doplněné množstvím menších rybníků a dalších přírodních prvků. Postupné přechody mezi krajinou a zastavěným územím. ochrana hodnot – Zajistit zachování těchto prvků a posílit jejich funkčnost v územním systému ekologické stability. Jejich ochranu zajišťují vymezené regulativy u jednotlivých ploch dle způsobu využití. V krajině může návštěvník často narazit na drobné sakrální stavby. Jedná se zejména o kapličky a kříže u polí a historických cest. ochrana hodnot – Podpořit jejich údržbu, zachovat dostatečný odstup případných rušivých prvků, vhodné úpravy jejich okolí. Zeleň zejména podél komunikací, uvnitř a na okrajích sídla, meze a rozhraní např. mezi lesem a ornou půdou. ochrana hodnot - Při stávajícím využití a při úpravách a případných změnách využití zejména přilehlých pozemků je nutno tuto zeleň respektovat.

c) urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Urbanistická koncepce vychází ze stávajícího uspořádání území. Uspořádání sídla je vymezeno celkem jasně s ohledem na historický vývoj. Centrální návesní prostor je tvořen soukromími zahradami a protínán jednak silnicí III. třídy a jednak zatrubněnou vodotečí doporučenou k revitalizaci. K ochraně urbanistických hodnot území by mělo přispět zachování a respektování historické zástavby zejména na západní straně návsi a nezastavění zahrad před těmito zemědělskými usedlostmi. Pro sídlo je charakteristické prolínáním funkcí zejména pak bydlení s podnikáním. Proto převážnou část zastavěného území je možno zařadit do ploch smíšených obytných, kde hlavním využitím je bydlení, které je doplňováno jiným více či méně vhodným využitím. Rozvoj ploch s hlavním využitím bydlení je situován zejména na západ a severozápad sídla a do samostatné lokality na východ od sídla. Další menší rozvojové plochy pro bydlení jsou vymezeny na jihu sídla a na severu sídla a v lokalitě U Antošů v návaznosti na stávající stavení. Západně od sídla je vymezena plocha pro umístění valu, který by měl zajistit zmenšení bezpečnostního pásma velmi vysokotlakého plynovodu a tím zajistit bezpečnost pobytu v navržených plochách vzhledem k vedení plynovodu. V ploše na východ od sídla je vytvořena příležitost, ale také velké nebezpečí, vytvořit v území nový kvalitní prvek. Ke 10

kvalitě tohoto prostoru by měla napomoci podmínka pro využití plochy v podobě regulačního plánu. Dále je v této lokalitě vymezena dostatečně velká související plocha veřejného prostranství. Severně od této lokality je vymezena na základě pravomocného územního rozhodnutí o umístění stavby zastavitelná plocha smíšená obytná venkovská. V řešeném území se nachází dvě monofunkční plochy občanského vybavení, jedna na jihu sídla Sedlečko a druhá v lokalitě Dobrá Voda. Vzhledem ke specifičnosti využití plochy byla vymezena samostatná plocha občanského vybavení – střelecký sport na místě stávající střelnice. Tato plocha je navržena k rozšíření západním a severním směrem. Toto rozšíření zahrnuje umístění zemního ochranného valu pro ochranu před střelbou, terénní úpravu střeliště, dále terénní úpravy, které např. posílí zadržování vody v krajině v poldru a zvýší bezpečnost stávajícího i navrhovaného využití. Ostatní občanské vybavení včetně možností jeho rozvoje je umožněno v plochách jiného způsobu využití. Plochy výroby a skladování jsou zachovány ve stávajícím areálu na východě sídla v tuto chvíli bez možnosti dalšího plošného rozvoje. Na ně navazuje v jihovýchodní části tohoto bývalého zemědělského areálu plocha technické infrastruktury pro umístění sběrného dvora. Plocha technické infrastruktury pro umístění čistírny odpadních vod je vymezena jihozápadně od sídla. Důležitým prvkem výše uvedených ploch je začlenění do území zejména pomocí zeleně. Je respektována a plošně zachována solitérní výstavba v lokalitách Dobrá Voda, U Nová Hospoda, U Antošů, kde je vymezena menší zastavitelné plocha smíšená obytná venkovská. Na místě stávajících dvou rekreačních objektů v lokalitě u Antošů jsou vymezeny dvě stávající plochy rekreace. Vymezení zastavitelných ploch Pro všechny plochy platí, že je nutno respektovat hodnoty území a navázat na tyto hodnoty v další zástavbě uvnitř dané plochy např. umístěním staveb na pozemku, jejich uspořádáním a členěním. Dále je nutno vždy vybudovat vyhovující veřejnou infrastrukturu např. vodovodu, kanalizace, pozemních komunikací včetně případného chodníku, elektrického vedení. označení plochy

SOVp-1

umístění

způsobu využití plochy

podmínky pro využití plochy

Sedlečko u smíšené - podmínkou využití je vyřešení střetu s Soběslavě obytné přeložkou plynovodu a bezpečnostním jižní část venkovské pásmem plynovodu, západní podmíněné - navázat na stávající zástavbu, strany sídla - viz výstupní limity, - zohlednit limity využití území zejména bezpečnostní pásmo plynovodu a navrhovanou přeložku plynovodu včetně všech omezení z ní plynoucí, - dopravní napojení řešit z místní komunikace v návaznosti na stávající připojení na silnici III/13527,

11

prověření etapizace změn využití plochy územní studií či regulačním plánem NE

NE

označení plochy

SOVp-2

SOVp-3

umístění



Sedlečko u smíšené - podmínkou využití je vyřešení střetu s Soběslavě obytné přeložkou plynovodu a bezpečnostním střední část venkovské pásmem plynovodu, západní podmíněné - navázat na stávající zástavbu, strany sídla - viz výstupní limity, - zohlednit limity využití území zejména bezpečnostní pásmo plynovodu a navrhovanou přeložku plynovodu včetně všech omezení z ní plynoucí, - dopravní napojení řešit z místní komunikace v návaznosti na stávající připojení na silnici III/13527, Sedlečko u smíšené - podmínkou využití je vyřešení střetu s Soběslavě obytné přeložkou plynovodu a bezpečnostním severní venkovské pásmem plynovodu, část podmíněné - navázat na stávající zástavbu, západní - viz výstupní limity, strany sídla - zohlednit limity využití území zejména

prověření etapizace změn využití plochy územní studií či regulačním plánem NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

bezpečnostní pásmo plynovodu a navrhovanou přeložku plynovodu včetně všech omezení z ní plynoucí, - dopravní napojení řešit z místní komunikace v návaznosti na stávající připojení na silnici III/13527, SOVp-4

SOVp-5

Sedlečko u smíšené - podmínkou využití je vyřešení střetu s Soběslavě obytné bezpečnostním pásmem plynovodu, severně od venkovské - navázat na stávající zástavbu, sídla podmíněné - viz výstupní limity, naproti - zohlednit limity využití území zejména rybníku bezpečnostní pásmo plynovodu, Dítě - dopravní napojení řešit z místní komunikace v návaznosti na stávající připojení na silnici III/13527, Sedlečko u smíšené - podmínkou využití je vyřešení střetu s Soběslavě obytné bezpečnostním pásmem plynovodu, severně od venkovské - navázat na stávající zástavbu, sídla podmíněné - viz výstupní limity, naproti - zohlednit limity využití území zejména rybníku bezpečnostní pásmo plynovodu, Řezník - dopravní napojení řešit z místní komunikace v návaznosti na stávající

12

označení plochy

SOV-1

umístění

Sedlečko u Soběslavě sever sídla východně od rybníka Dítě

SOV-3

Sedlečko u Soběslavě na jihu sídla

SO-1


připojení na silnici III/13527, minimalizovat počet přímých napojení na silnici III. třídy Sedlečko u smíšené - respektovat zeleň kolem nedalekého Soběslavě obytné rybníčka Petřík, severových venkovské - viz výstupní limity, odně od - dopravní napojení řešit ze stávající sídla pod komunikace procházející plochu SO-1, rybníkem Petřík

SOV-2

SOV-4


smíšené - respektovat zeleň kolem nedalekého obytné rybníku Dítě, venkovské - viz výstupní limity, - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace,

smíšené - respektovat zeleň kolem nedalekého obytné vodního toku, venkovské - viz výstupní limity, - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace, lokalita U smíšené - respektovat dostatečnou vzdálenost od Antošů obytné lesa, venkovské - viz výstupní limity, - dopravní napojení řešit ze stávající komunikace Sedlečko u smíšené - respektovat významnou zeleň, Soběslavě obytné - viz výstupní limity, severových - zohlednit limity využití území zejména odně od ochranné pásmo elektrického vedení, sídla - dopravní napojení řešit pomocí stávající komunikace vedoucí od silnice III/13527 a obecního úřadu až k vymezené ploše, avšak vzhledem k významu a velikosti plochy je nutno tuto komunikaci upravit do dostatečných parametrů, k čemuž je vymezen koridor dopravní infrastruktury pro možnost rozšíření, zkvalitnění a dle potřeby také přetrasování pozemní komunikace, zásobování elektrickou energií doporučujeme řešit napojením na stávající vedení 22 kV, které je zakončené 13

prověření etapizace změn využití plochy územní studií či regulačním plánem

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

NE

ANO

NE

regulační plán

označení plochy

umístění



trafostanicí jihozápadně od zemědělského areálu, Sedlečko u technická - zohlednit bezpečnostní pásmo plynovodu Soběslavě infrastruktu a záplavové území jihozápadn ra ě od sídla

TI-čov

prověření etapizace změn využití plochy územní studií či regulačním plánem

NE

NE

TI-sběrný dvůr

Sedlečko u technická - uplatňovat zeleň jako důležitý prvek Soběslavě infrastruktu východ ra sídla

NE

NE

TIochranný val VVTL plynovodu

Sedlečko u technická - zohlednit bezpečnostní pásmo plynovodu, Soběslavě infrastruktu - uplatňovat zeleň jako důležitý prvek západně od ra - souběžně s valem umožnit vést další sídla veřejnou infrastrukturu

NE

NE

Vymezení ploch přestavby V územním plánu nejsou vymezeny plochy přestavby. Vymezení systému sídelní zeleně Kostru systému sídelní zeleně tvoří prostory na severu sídla zejména kolem rybníků Dítě a návesního rybníčku, které doplňují zelené klíny v podobě doprovodné zeleně zejména podél struh a cest. Neopomenutelnou součástí systému sídelní zeleně jsou rozsáhlé zahrady a humna tvořících postupný přechod do volné krajiny, který nutno alespoň v určité míře zachovat i při novém využití a zejména nové výstavbě. Upřednostňovány by měly být především původní domácí druhy rostlin. Pojetí zeleně je závislé na způsobu využití plochy, avšak základním rysem je upřednostnění původních druhů odpovídajícím přírodním podmínkám. Zeleň s izolační funkcí se bude uplatňovat především v plochách výroby a skladování, technické infrastruktury (ČOV) a dopravní infrastruktury. Doprovodná zeleň pak zejména kolem pozemních komunikací a drobných vodních toků. U zastavitelných ploch a zastavěného území je nutno vytvářet postupné přechody mezi těmito územími a krajinou. Jednou z možností zlepšení by bylo alespoň částečná revitalizace zatrubněného koryta bezejmenné vodoteče, která prochází skrz celé sídlo. Prvkem, který by si zasloužil významnější místo v systému sídelní zeleně, je bezejmenná vodoteč protínající celé sídlo od severu k jihu. Vhodné a doporučené využití tohoto prvku po revitalizaci by bylo umístění doprovodná zeleň s trasou pro pěší a cyklisty, která by umožnila bezpečnější pohyb osob než po stávající silnici III. třídy. Vymezené plochy, kde hlavním využitím je bydlení, které by mohly být zasaženy negativními vlivy zejména z plochy výroby a skladování a ploch dopravní infrastruktury, a 14

samotnou plochu výroby a skladování doporučujeme doplnit a odclonit zelení, která u plochy výroby a skladování může přispět ke zmírnění negativního vnímání jejich staveb. Ozelenění směrem do volné krajiny by mělo umožnit postupný přechod sídlo - krajina a omezit nepříznivé vlivy „otevřeného prostranství“ (např. větrnost).

d) koncepce

veřejné

infrastruktury ,

včetně

podmínek

pro

její

umisťování Koncepce dopravní infrastruktury silniční doprava Západ řešeného území protínají dvě dopravní stavby republikového významu a to IV. tranzitní železniční koridor a dálnice D3, která je již v současné době ve výstavběrealizovaná. Je vymezen společný multimodální koridor pro umístění obou staveb. Napojení na dálnici bude je umožněno na mimoúrovňové křižovatce jižně od správního území obce. Je nutno zachovat průchodnost komunikací přes tyto dopravní stavby zejména pak silnice III/13527 směrem na Soběslav a propojení směrem na Klenovice. Koncepce silniční dopravy vychází ze současného stavu, který je z hlediska intenzity dopravy a současných potřeb obce dostačující. Kostru silniční dopravní infrastruktury tvoří silnice III/13527 doplněná místními a účelovými komunikacemi zejména pak spojnicí východním směrem do Dvorců, jižním směrem do Zvěrotic a západním směrem do Klenovic. Posledně jmenovaná komunikace je přerušena výstavbou dálnice D3, avšak dle předpokladů bude toto propojení zachováno. Je nutno také zachovat propojení a prostupnost krajiny do Myslkovic, resp. pozemní komunikaci protínající rozlehlejší plochu na východ od sídla. Všechny silnice zůstávájí z hlediska koncepce nezměněny s tím, že je možno je dle potřeby rozšiřovat a upravovat. Je vymezen navrhovaný koridor dopravní infrastruktury pro možnost rozšíření, zkvalitnění a dle potřeby také přetrasování pozemní komunikace umožňující dopravní napojení lokality na východ od sídla na silnici III/13527. Dále je navržen koridor pro zajištění propojení severně od bývalého zemědělského areálu směrem k rybníku Dítě. Zastavitelné plochy je možno připojit ze stávajících komunikací. Územní plán umožňuje v některých plochách (viz níže kapitola stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití) realizaci nových komunikací v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami dle důvodu vzniku komunikace, a také řešení odstavných a parkovacích stání, garáží apod. Garáže, odstavná a parkovací stání pro požadovaný způsob využití a s ním bezprostředně související musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěny na pozemku stavby. Koncepce technické infrastruktury Technickou infrastrukturu je vhodné v podrobnějších dokumentacích v maximální míře řešit v pozemcích dopravní infrastruktury (popř. v souběhu s nimi) a v pozemcích veřejných prostranství. zásobování pitnou vodou Koncepce zásobování pitnou vodou vychází z připravovaného vodovodu, který bude napojen severozápadně od sídla na procházející dálkové vedení vodovodu. Nárůst spotřeby, např. v důsledku výstavby v zastavitelných plochách, je možno řešit napojením na tyto řady. V odlehlejších místech, kde není zejména vzhledem ke značné vzdálenosti možné napojení na vodovod, bude zásobování pitnou vodou probíhat dále individuálně zejména z domovních studní. Je vymezena trasa vedení vodovodu od napojení na stávající dálkový vodovod až po hranici zastavěného území. 15

kanalizace Koncepce odkanalizování je založena na budované oddílné kanalizaci zakončené centrální čistírnou odpadních vod umístěnou jihozápadně od sídla. Jednotlivé přípojky a další řady je nutno řešit v podrobnější dokumentaci v plochách jiného způsobu využití. U míst, ve kterých je napojení na centrální čistírnu odpadních vod problematické (zejména z hlediska značné vzdálenosti od stávajících řadů), je možno řešit likvidaci odpadních vody formou jímek na vyvážení nebo domovními čistírnami, které lze napojit do vodního toku se stálým průtokem vody. Dešťové vody je nutno v maximální míře zasakovat. zásobování elektrickou energií Koncepce zásobování elektrickou energií respektuje současný stav a nepředpokládá žádné zásadní změny. Je vyhovující i pro případný nárůst spotřeby, např. v důsledku výstavby a konkrétní spotřeby v zastavitelných plochách. V případě potřeby je možno umístit novou trafostanici v příslušných plochách, např. v plochách bydlení, smíšených obytných, výroby a skladování. Stejně tak je možno umístit v plochách jiného způsobu využití přípojky elektrického vedení. Zásobování elektrickou energií plochy SO-1 doporučujeme řešit napojením na stávající vedení 22 kV, které je zakončené trafostanicí jihozápadně od zemědělského areálu. Zásobování elektrickou energií rozvojových ploch na západě sídla doporučujeme řešit napojením na stávající vedení 22 kV na jihu sídla s vedením odbočky kolem sídla se zakončením samostatnou trafostanicí na západ od sídla. Severozápadní cíp řešeného území protíná koridor technické infrastruktury pro umístění nového vedení velmi vysokého napětí 400 kV Kočín – Mírovka (TI-E7). zásobování plynem Není navrženo. Řešeným územím prochází na západ od sídla velmi vysokotlaký plynovod. Je navržena trasa vedení jeho plánované přeložky v souvislosti s výstavbou dálnice. Mezi sídlem a vedením plynovodu je vymezena plocha technické infrastruktury pro umístění ochranného valu, který by měl zajistit bezpečnost ve vymezených plochách. Dále je navržen koridor pro umístění nového vedení vysokotlakého plynovodu na východ od sídla východně od stávajícího elektrického vedení 110 kV. Plynovod musí být umístěn tak, aby jeho bezpečnostní pásmo nezasáhlo vymezené zastavitelné plochy, kde je hlavním využitím bydlení. nakládání s odpady Koncepce nakládání s odpady vychází ze současného stavu a nepředpokládá žádné zásadní změny. Plocha pro sběrný dvůr je umístěna na východě sídla v jihovýchodní části bývalého zemědělského areálu. Svoz pevného domovního odpadu je zajišťován svozem mimo řešené území. Nebezpečný a velkoobjemový odpad bude likvidován minimálně dvakrát ročně formou svozu. V řešeném území nejsou vymezeny plochy pro nakládání s odpady jako např. skládky, spalovny, kompostárny, třídírny odpadů, či jiná obdobná zneškodňovací zařízení ani není možné umistění těchto staveb či zařízení. V podrobnějším dokumentacích řešících detailněji jednotlivé plochy (např. územní studie, regulační plán) je nutno se zabývat mimo jiných řešením umístěním shromažďovacího místa pro separovaný komunální odpad (např. plasty, papír, sklo). 16

Koncepce občanského vybavení Koncepce ponechává stávající umístění jednotlivých druhů občanského vybavení. Plochy občanského vybavení jsou vymezeny na jihu sídla Sedlečko, kde se nachází zastřešený parket včetně souvisejících pozemků a v lokalitě Dobrá Voda. V ostatních sídlech nejsou tyto plochy samostatně vymezeny. Ostatní možnosti tohoto způsobu využití jsou umožněny v plochách jiného způsobu využití jako přípustné anebo podmíněně přípustné využití (viz kapitola f)). Koncepce respektuje a ponechává stávající umístění (tyto pozemky občanského vybavení jsou však součástí ploch jiného způsobu využití): - obecního úřadu, hasičská zbrojnice, kaplička, Vzhledem k případnému využití zastavitelné plochy východně od sídla a tím většímu nárůstu počtu obyvatel zejména mladší generace doporučujeme při řešení této plochy v podrobnějších dokumentacích vymezit pozemky pro umístění dalšího občanského vybavení také komerčního, popř. školky. Koncepce ochrany obyvatelstva Návrh ploch pro požadované potřeby: a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní - V řešeném území se neočekává průchod průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. b) zón havarijního plánování - Správní území obce se nenachází v zóně havarijního plánování. Dle dostupných informací žádná firma svou produkcí a skladováním nebezpečných látek neohrožuje území řešené tímto územním plánem. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události – Nebyl vznesen žádný požadavek na vymezení samostatných ploch pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události a proto nejsou tyto plochy samostatně vymezeny. Toto využití je nutno řešit v rámci podrobnějších dokumentací a navazujících řízeních např. jako součást podzemních, suterénních a jiných částí obytných domů a provozních a výrobních objektů. Ukrytí obyvatelstva zabezpečuje příslušný obecní úřad pouze při vyhlášení válečného stavu. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků obce při vzniku mimořádné události v době míru zajišťuje obecní úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla) především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování - zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší je možný v těchto stávajících objektech. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci - Toto opatření bude dle potřeby zajišťováno v době po vzniku mimořádné události. K tomu budou využity vhodné prostory v rámci obce, případně blízkého okolí. Skladování prostředků individuální ochrany pro zabezpečované skupiny osob ve školských a zdravotnických zařízeních bude prozatímně řešeno v centrálních skladech mimo správní území obce. f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelné plochy Na území obce se nenacházejí nebezpečné látky v takovém množství, aby bylo nutno tímto způsobem snižovat riziko spojené s případnými haváriemi.

17

g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace - Jako místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel je možno využít plochy na vstupech do zastavěných částí sídel na komunikacích zejména III. třídy, případně další zpevněné plochy v obci. Záhraboviště není v řešeném území vymezeno. Nakažená zvířata budou likvidována v místě nákazy a odvezena do míst určených příslušným pracovníkem veterinární správy a hygieny. h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území – V řešeném území není přípusné (ani podmíněně přípustné) skladovat nebezpečné látky. Pokud je taková skutečnost nutná, např. skladování nebezpečných látek jako nezbytná součást nějaké výroby, resp. přípustného anebo podmíněně přípustného využití, pak je tuto skutečnost nutno řešit individuálně. Proto nejsou vymezeny samostatné plochy pro ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. V řešeném území je možno využít ochranných vlastností budov, které bude nutno upravit proti proniknutí kontaminantů (uzavření a utěsnění otvorů, oken a dveří, větracích zařízení a dočasně ukrývané osoby chránit improvizovaným způsobem (ochrana dýchacích cest, očí a povrchu těla). i)

nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií - Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií bude řešit obec a její orgány ve spolupráci s provozovateli sítí podle jejich zpracovaných plánů pro případy mimořádné situace.

j)

zajištění varování a vyrozumění o vzniklém ohrožení - Tato oblast bude v případě obce zajištěna spuštěním sirén a předáním varovných informací občanům cestou obecního úřadu za využití rozhlasů, pojízdných rozhlasových zařízení, předání telefonických informací a dalších náhradních prvků varování. Koncepce veřejných prostranství

Koncepce veřejných prostranství respektuje současný stav s důrazem na zachování stávající prostorů a počítá s jejich dalším zkvalitňováním. Nová veřejná prostrantví musí být vymezena např. v zastavitelných plochách bydlení či smíšených obytných. Jejich význam bude odpovídat velikosti konkrétní plochy. Pro rozlehlejší plochu na východ od sídla je nutno klást bezpodmínečně důraz na relizaci dostatečného veřejného prostranství. Základní plochou veřejných prostranství by se měla však stát vymezená plocha jižně od rybníka Řezník zahrnující rybník Dítě včetně okolních pozemků.

e) koncepce uspořádání krajiny , včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobýván í ložisek nerostných surovin apod. Koncepce uspořádání krajiny Uspořádání krajiny vychází z historického uspořádání území, kdy svou roli sehrává umístění samotného sídla, na které logicky navazují méně přírodě blízké ekosystémy a tím méně přírodně stabilní plochy, které jsou zemědělsky intenzivně využívané. Nejstabilnější částí krajiny je východ řešeného území s rozsáhlými lesy a jih řešeného území tvořený nivou černovického potoka, které zastupují plochy nejblížší přirozenému přírodnímu stavu. Naproti tomu část krajiny západně od sídla jsou ovlivněny dopravní a technickou infrastrukturou (IV. tranzitní železniční koridor, dálnice D3, plynovod, vodovod). V západní části území jsou vymezeny plochy pro veřejnou zeleň, které mohou sloužit i jako ochranné protihlukové valy v souvislosti s výstavbou dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru. Ostatní části krajiny jsou intenzivně zemědělsky využívány a jen menší části krajiny 18

(zejména funkčí, popř. částečně funkční prvky územního systému ekologické stability) je možno zařadit mezi ty stabilnější. Sem patří bezejmenná vodoteč pramenící na severu správního území, procházející několika rybníky, samotným sídlem od severu k jihu a vlévající se do Černovického potoka. Hlavně severní část kolem vodoteče má nevyužitý přírodní potenciál a je nutno ho dále rozvíjet. Tomuto rozdělení také odpovídá vymezení ploch ve volné krajině, kdy ve východní a jižní části převažují plochy lesní a přírodní, naproti tomu kolem sídla plochy zemědělské a na západě pak dva koridory dopravní infrastruktury. Koncepce uspořádání krajiny je orientována na udržení a zlepšení přírodní kvality řešeného území zejména ochranu ekologicky stabilních částí a obnovu těch částí, které svou kvalitu a stabilitu ztratili (např. intenzivní zemědělskou činností), ale jsou důležité pro zlepšení a funkčnost ekologické stability celku. Tomu odpovídají také stanovené podmínky pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Ve volné krajině jsou umožněny změny druhů pozemků např. zalesňování, vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek. Rovněž je umožněno za dodržení zákonných podmínek umístění polních hnojišť a komunitní kompostování. V nezastavěném území nelze umisťovat větrné elektrárny, solární elektrárny apod. Neméně důležité bude v budoucnu zachovat a dodržovat tradiční plynulý přechod a vazbu sídla na krajinu (zejména tradičními humny), znovu vysazovat liniovou zeleň a obnovovat další přírodní prvky jako jsou potoky, strouhy, rybníky, louky, solitérní stromy, které často doprovázeli určité stavební prvky nejen v zastavěném území, ale také ve volné krajině, apod. Vymezení plochy změn v krajině označení plochy (plochy dle způsobu využití)

umístění

K1

Sedlečko u Soběslavě východně od sídla Sedlečko

(OV-StS-1)



občanské - při využití plochy vycházet vybavení – z podmínek využití pro plochy střelecký občanské vybavení – střelecký sport sport

Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability se skládá v řešeném území ze tří lokálních biocenter, čtyřech lokálních biokoridorů a třech interakčních prvků. Kostru ekologické stability tvoří ekologický významné segmenty, které mají stabilizační funkci na krajinu. Do nich patří všechny prvky územního systému ekologické stability a další plochy mimo tyto prvky, zejména které jsou zařazeny do ploch smíšených nezastavěného území (např. předěly v polích, rybníky, vodoteče) zejména předělující plochy zemědělské. Prvky územního systému ekologické stability v řešeném území územního plánu.

19

Současný stav Poř. číslo spol. zař.

1.

26

27

Návrh opatření Délka/

Druh/

Místní

Funkce

číslo

název

v území

Biologický stav

Napojení na vyšší systém

Cílový stav

Technickobiologická nebo admimistrativní opatření

šířka /plocha (m, ha)

BIOCENTRA

LBC52

LBC59

Nad Antošů

Hliňák

5,6,7

5,6,7

Lesní porosty BO, SM V lesních společenstvech Druhovou skladbu přechází v jižní části do hospodařit dle lesních porostu přiblížit smíšeného porostu dřevin Nepřímé napoj. hospodářských plánů s důrazem klimaxovému typu borovice, jíva, olše, do na posílení druhové skladby osika s ruderálními region.ÚSES stavu směrem k zastou-pení listnatých acidofilních plochami dřevin, rozšířit věkovou doubrav diverzitu podrostu a podrostu. Extenzivně užívané travní porosty se bohatým dřevinným doprovodem Nepřímé napoj. autochtonních dřevin do region.ÚSES

Nehnojit, omezit hnojení na přilehlých pozemcích, posunutí termínu kosení až po 15.6. Skupinová dosadba dřevin místního charakteru. Za 1-2 sečné - vodotečí po-nechat travní pás 1.seč po 10m pro ochranu toku před 15.6. splachy ze zemědělské půdy Luční porosty moliniového charakteru,

4,4579 ha

1,6436 ha


28


Druh/

Místní

Funkce

číslo

název

v území

LBC60

Pod Zmrhalem

5,6,7

Biologický stav


Cílový stav

Extenzivně užívané travní porosty se bohatým Luční dřevinným doprovodem porosty autochtonních dřevin Nepřímé napoj. moliniového do region.ÚSES

charakteru, 1-2 sečné -1.seč po 15.6.


1.

Technickobiologická nebo admimistrativní opatření Nehnojit, omezit hnojení na přilehlých pozemcích, po-sunutí termínu kosení až po 15.6. Skupinová dosadba dřevin místního charakteru. Za vodotečí ponechat travní pás 10m pro ochranu toku před splachy ze zemědělské půdy.


1,4397 ha


Druh/

Místní

Funkce

číslo

název

v území

BIOKORIDORY

Biologický stav


Cílový stav




29


Druh/

Místní

Funkce

číslo

název

v území

LBK5801

Černovický potok I.

5,6,7

Biologický stav

Extenzivní travní porosty podél toku Černovického potoka. Doprovodné dřevinné a křovinné porosty lokální vodoteče jsou složeny především z olší a vrb.


Nepřímé napoj. do region.ÚSES

Cílový stav


Luční porosty moliniového charakteru,

Nehnojit, omezit hnojení na přilehlých pozemcích, posunutí termínu kosení až po 15.6. Skupinová dosad1-2 sečné - ba dřevin místního charak1.seč po teru. Revitalizace toku. 15.6.

30

LBK5901

Černovický potok II.

5,6,7

Extenzivní travní porosty podél toku Černovického potoka. Doprovodné dřevinné a křovinné porosty lokální vodoteče jsou složeny především z olší a vrb..


Nehnojit, omezit hnojení na přilehlých pozemcích, Luční posunutí termínu kosení až porosty moliniového po 15.6. Skupinová dosadba dřevin místního charakcharakteru, teru. V doprovodných dře1-2 sečné- vinách toku provést zdra1.seč po votní výběr a podpořit 15.6. dosadbu vlhkomilných dřevin. Revitalizace toku.

šířka /plocha (m, ha) 980/ 20-40) 8,7922 ha

1800/ 20-40 5,4993 ha


31

32


Druh/

Místní

Funkce

číslo

název

v území

LBK5201

LBK6301

Nad Antošů

Nová Hospoda

5,6,7

5,6,7

Biologický stav

Lokální biokoridor prochází ekotonem lesního komplexu. Lesní porosty ve složení BO, SM jsou doplněny sporadicky břízou, modřínem a jedlí. V ekotonu lokalizováno keřové patro s ruderálními plochami Lokální biokoridor je nově navržen. Je lokalizován na východní straně D3 a současně tvoří protihlukovou clonu obce před hlukem z dálnice a železničního koridoru.


Cílový stav


V lesních společenstvech hospodařit dle lesních hospodářských plánů s důklimaxovému razem na posílení druhové stavu skladby směrem k zastouacidofilních pení listnatých dřevin, doubrav rozšířit věkovou diverzitu podrostu a podrostu. Druhovou skladbu porostu přiblížit


Zatravnit pozemky orné půdy a následně provést dosadbu autochtonních klimaxovému dřevin s keřovým patrem. stavu Druhovou skladbu porostu přiblížit


acidofilních doubrav


800/ 20 1,2408 ha

1250/ 20 2,2908 ha


1. 33

34

Délka/ Druh/

Místní

Funkce

Číslo

název

v území

Biologický stav


Cílový stav



INTERAKČNÍ PRVKY IP5903

IP5902

U Řezníka

Dobrá Voda

4,5

Zapojený dřevinný porost smíšeného charakteru. V budoucnu převod do kultury les

4,5

Doprovodný dřevinný a keřový porost původní cesty Náletové dřeviny olší a vrb

35

Návrh opatření

IP6002

Dvorce

4,5




Druh. přiblížit

složení

acidofilním doubravám Druh. přiblížit

složení

acidofilním doubravám Druh. přiblížit

složení

acidofilním doubravám

Provést zdravotní a věkovou probírku, dosadba keřového patra a zlepšení druhové skladby porostu Provést zdravotní a věkovou probírku, podpora keřového podrostu Provést probírku v dřevinných porostech, dosadba s ohledem na posílení druhové a věkové pestrosti porostu.

0,6681 ha

1,0983 ha

1,5263 ha

Prostupnost krajiny Systém komunikací zejména účelových, které navazují na hlavní cestní síť v území je z hlediska prostupnosti krajiny vyhovující. Je nutno zachovat propojení ze Sedlečka do Dvorců, Zvěrotic a Klenovic včetně doprovodné zeleně a respektovat možnosti jejich úprav (např. rozšíření) a dalšího využití v souladu s rozvojem obce. Možností pro zlepšení prostupnosti je komunikace vedoucí severním směrem do Myslkovic “souběžná” se silnicí III/13527, která protíná větší zastavitelnou plochu na východ od sídla. Je nutno zachovat průchodnost skrz tuto plochu. Nelze ani pominout ostatní účelové komunikace zpřístupňující další části krajiny. Všechny tyto komunikace je vhodné doplnit zelení. Je nutno zachovávat stávající pěšiny a cesty zejména uvnitř zastavěného území a respektovat tato propojení v zastavitelných plochách. Důležité je také zachování záhumeních cest a přístupů na zemědělské a lesní pozemky. Dále je nutno zlepšit prostupnost území zejména propojení uvnitř sídla severně kolem zemědělského areálu k rybníku Dítě. Všechny cesty, pěšiny, účelové a místní komunikace je nutno udržovat a zlepšovat s ohledem na jejich význam. Protierozní opatření Protierozní opatření nejsou navržena. Drobná protierozní opatření v podobě mezí, remízku, vodních ploch apod. je možno realizovat v jednotlivých plochách vymezených dle způsobu využití v souladu s přípustným, popř. podmíněně přípustným využitím. Ochrana před povodněmi Protipovodňová opatření nejsou navržena. Drobná protipovodňová opatření v podobě mezí, remízku, vodních ploch apod. je možno realizovat v jednotlivých plochách vymezených dle způsobu využití v souladu s přípustným, popř. podmíněně přípustným využitím. Důležité bude zvětšení akumulační schopnosti vodních ploch, popř. realizace nových vodních ploch na bezejmenné vodoteči, která by měla ochránit sídlo před povodněmi hrozícími z přívalových dešťů. Rekreace Celé území je atraktivní pro rekreaci zejména díky zachovalé přírodě. Jsou vymezeny dvě stávající plochy rekreace v lokalitě U Antošů bez možnosti rozvoje. Ostatní části krajiny nejsou uzpůsobeny k dlouhodobějšímu pobytu. Nepřípustné ve volné krajině jsou např. veřejná tábořiště, rekreační louky, plochy jiných rekreačních aktivit. Rekreační využívání krajiny je orientováno pouze na turistické stezky, cyklostezky a další zejména účelové komunikace. Dobývání ložisek nerostných surovin Plocha těžby nerostů ani jiných surovin není v územním plánu vymezena. S dobýváním nerostů územní plán nepočítá. Další opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability krajiny Odkrýt a revitalizovat zatrubněné úseky vodních toků (zejména zatrubněné bezejmenné vodoteče procházející obcí), s vytvořením dřevitých břehových porostů odpovídající druhové skladby. Zachovat všechny stabilní části krajiny, které jsou mimo územní systém ekologické stability, ale pro její funkčnost jsou nezbytné. 25

f) stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného vyu žití, popřípadě stanovení podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu

Plochy smíšené obytné - SO Charakteristika ploch Jedná se o zastavitelnou plochu vymezenou solitérně na východ od sídla, ve které není účelné oddělovat bydlení a občanské vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a zařízení snižujících kvalitu prostředí v této ploše. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Hlavní využití (převažující účel využití) - bydlení. Přípustné využití -

-

bydlení – umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, s možností odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu – samozásobitelství (např. drůbež, králíci),  dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související terénní úpravy) bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, stavby pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov, bazény, jezírka, rybníčky, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro typické venkovské bydlení a související s životem a stylem života na venkově;  přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmí překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo stává se toto využití nepřípustným, veřejná prostranství, zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely, občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením a to nejen veřejné (viz § 2 stavebního zákona), ale také komerčního charakteru např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport místního významu bez vlastního zázemí (např. dětstká hřiště), stavby a zařízení pro obchodní prodej místního 26

-

-

(významu obce) významu do velikosti 1 000 m2 plochy, hostinská činnost, ubytování a stravování místního významu, dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména bydlením (zejména ta, která je pro bydlení potřebná a nezbytná – např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení), garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěných na pozemku stavby.

Podmíněně přípustné využití -

-

drobná podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi), toto využití (resp. stavby a zařízení) doplňuje venkovské bydlení, a to pouze za podmínek:  prokázání splnění hygienických limitů a bez možnosti vyhlášení ochranného pásma (jen takové využití, pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. využití svými negativními vlivy nesmi překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo stává se toto využití nepřípustným),  prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), penzión a to pouze při prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), a zejména splněním výše uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání.

Nepřípustné využití -

každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o stavby pro obchod, které překročí místní význam zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než 1000 m2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy), o stavby pro výrobu a skladování a stavby zemědělských staveb, mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné, o dále např. autoservisy, autoopravny, truhlárny, tesárny, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, záměčnictví, kovářství, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby pro shromažďování většího počtu osob.

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) 27

Nové stavby i rekonstrukce stávajících musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví anebo dvě nadzemní podlaží bez možnosti podkroví.

Plochy smíšené obytné – venkovské - SOV Charakteristika ploch Jedná se zejména o plochy, kde hlavním využitím je bydlení, ale vzhledem rozmanitosti sídla a jeho jednotlivých částí je nutno umožnit širší způsob využití. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet stávající využití a stavby s ohledem a respektováním hlavního využití. Hlavní využití (převažující účel využití) - bydlení. Přípustné využití -

-

bydlení - umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, s možností odpovídajícího zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu - samozásobitelství (např. drůbež, králíci),  dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související terénní úpravy), bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, stavby pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov, bazény, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro typické venkovské bydlení a souvisí s životem a stylem života na venkově;  přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmi překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo stává se toto využití nepřípustným, veřejná prostranství, zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. veřejná, izolační, zahrady, sady shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely, občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport místního významu (např. dětstká hřiště),

28

-

-

dopravní a technická infrastruktura související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím zejména bydlením (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení), garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěných na pozemku stavby.


-

-

-

podnikatelská činnost např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), která doplňuje venkovské bydlení, a další obdobná podnikatelská činnost, a to pouze za podmínek, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území, další podnikatelská činnost, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost např. truhlárny, tesárny, klempířství, pneuservis a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území, chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod., a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území, penzión a to pouze při prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), a zejména splnění níže uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání.


každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o stavby pro rodinnou rekreaci, 29

o stavby pro obchod, které překročí místní význam zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než 1000 m2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy), o stavby pro výrobu a skladování a stavby zemědělských staveb (zejména pojatých ve velkém objemu, které by přinesly do území nadměrné zatížení negatvními vlivy včetně související dopravy), mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné, o dále např. autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby pro shromažďování většího počtu osob. Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Nové stavby i rekonstrukce stávajících musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území. Nástavby nejsou doporučeny, stejně tak sdružené vikýře. Jednotlivé vikýře jsou přípustné. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví.

Plochy smíšené obytné – venkovské podmíněné - SOVp Charakteristika ploch Jedná se zejména o plochy, kde hlavním využitím je bydlení, ale vzhledem rozmanitosti sídla a jeho jednotlivých částí je nutno umožnit širší způsob využití. Širší způsob využití uvnitř těchto ploch nesmí negativně ovlivňovat hlavní využití těchto ploch, tj. bydlení. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o plochy, které jsou v současné době uvnitř bezpečnostního pásma velmivysokotlakého plynovodu, popř. budou také zasaženy omezeními plynoucími z přeložkou tohoto plynovodu v rámci výstavby dálnice, jsou vymezeny jako podmíněné. Jedná se o plochy, jejichž účelem je zkvalitňovat a rozvíjet stávající využití a stavby s ohledem a respektováním hlavního využití. Hlavní využití (převažující účel využití) bydlení.

-

Přípustné využití -

veřejná prostranství, zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. veřejná, izolační, zahrady, sady shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. papír, sklo, pet lahve) pouze pro místní účely, dopravní a technická infrastruktura související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím zejména bydlením (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních 30

vod (do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení), Podmíněně přípustné využití -

-

-

-

-

bydlení pod podmínkou buď zmenšení bezpečnostního pásma anebo výjimky z bezpečnostního pásma plynovodu - umisťování staveb rodinných domů respektující hodnoty území, mající odpovídající zázemí (např. sady, užitkové zahrady) a též je možný chov drobného domácího zvířectva pouze však pro vlastní potřebu samozásobitelství (např. drůbež, králíci),  dále je možno umisťovat stavby nebo zařízení (a provádět s nimi související terénní úpravy), bezprostředně související s bydlením, sloužící výhradně pro vlastní potřebu a nesnižující kvalitu prostředí pro bydlení (např. dílny, stavby pro hospodářská zvířata pro samozásobitelský chov, bazény, skleníky, pařeniště); toto využití (resp. stavby a zařízení) vytváří nezbytné zázemí pro typické venkovské bydlení a souvisí s životem a stylem života na venkově;  přípustné jsou jen takové stavby a zařízení (resp. využití), pro které není nutné vyhlásit ochranné pásmo, tzn. toto využití svými negativními vlivy nesmi překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci; pokud by se tak stalo stává se toto využití nepřípustným, občanské vybavení pod podmínkou buď zmenšení bezpečnostního pásma anebo výjimky z bezpečnostního pásma plynovodu, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu bydlení a je slučitelné s bydlením např. stavby, zařízení a pozemky pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva a dále např. občanské vybavení sloužící hlavně obyvatelům obce zejména stavby, zařízení a terénní úpravy pro tělovýchovu a sport místního významu (např. dětstká hřiště), garáže, odstavná a parkovací stání pod podmínkou buď zmenšení bezpečnostního pásma anebo výjimky z bezpečnostního pásma plynovodu pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěných na pozemku stavby. podnikatelská činnost pod podmínkou buď zmenšení bezpečnostního pásma anebo výjimky z bezpečnostního pásma plynovodu např. nerušící výroba a služby charakteru drobné (např. prodej potravin a drobného zboží, krejčovství, kadeřnictví, zahradnictví, spravování obuvi, ubytovací služby), která doplňuje venkovské bydlení, a další obdobná podnikatelská činnost, a to pouze za podmínek, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území, další podnikatelská činnost pod podmínkou buď zmenšení bezpečnostního pásma anebo výjimky z bezpečnostního pásma plynovodu, u které je nutno zhodnotit případ od případu její přípustnost např. truhlárny, tesárny, klempířství, pneuservis a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a 31

-

-

užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území, chov hospodářských zvířat (např. krávy, koně, kozy, prasata, drůbež, králíci) a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva, dále též skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby apod., a to pouze za podmínky, že toto využití (zejména svým provozováním a technickým zařízením) a jeho důsledky nenaruší životní prostředí a zdraví a zejména své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nebude nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo tyto negativní jevy vyvolávat, a nesníží významně kvalitu prostředí souvisejícího území, penzión pod podmínkou buď zmenšení bezpečnostního pásma anebo výjimky z bezpečnostního pásma plynovodu a to pouze při prokázání souladu s hlavní využitím plochy tj. bydlením (tzn. nebude snižovat kvalitu prostředí pro bydlení a pohodu bydlení), a zejména splnění níže uvedených požadavků na garáže, odstavná a parkovací stání.


každé využití, které by bylo v rozporu s hlavním využitím plochy nebo by mohlo narušit pohodu bydlení a kvalitní prostředí pro bydlení (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolávat, zejména: o stavby pro rodinnou rekreaci, o stavby pro obchod, které překročí místní význam zejména obsahující celkovou prodejní plochu větší než 1000 m2 (například velkoprodejny, nákupní střediska, obchodní domy), o stavby pro výrobu a skladování a stavby zemědělských staveb (zejména pojatých ve velkém objemu, které by přinesly do území nadměrné zatížení negatvními vlivy včetně související dopravy), mimo uvedených jako přípustné, popř. podmíněně přípustné, o dále např. autoservisy, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby pro shromažďování většího počtu osob.

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Nové stavby i rekonstrukce stávajících musí respektovat výškovou hladinu okolní zástavby a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území. Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví anebo dvě nadzemní podlaží bez možnosti podkroví.

32

Plochy rekreace - RE Charakteristika ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje využití pro individuální rodinnou rekreaci reprezentovanou zejména stavbami pro rodinnou rekreaci. Jejich účelem je zkvalitňovat a rozvíjet využití pro rodinnou rekreaci. Jedná se o stávající plochy v lokalitě u Antošů. Hlavní využití (převažující účel využití) rekreace. Přípustné využití -

stávající využití


umisťování zejména nových staveb pro bydlení, stavby pro obchod, zemědělských staveb, staveb pro výrobu a skladování, každé využití, které by mohlo narušit hlavní využití (zejména kvalitní prostředí pro rekreaci) nebo by mohlo narušit pohodu rekreace a kvalitní prostředí pro rekreaci (např. např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolává, zejména: o autoservisy, autoopravny, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby pro shromažďování většího počtu osob.

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Stavby mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží, jedno podzemní podlaží a podkroví.

Plochy výroby a skladování - VS Charakteristika ploch Cílem je umožnit fungování provozů s orientací na výrobu a skladování či zemědělskou živočišnou a rostlinnou výrobu a jiné doprovodné činnosti, např. pily, tesárny truhlárny s respektováním rozvoje bydlení v sídle. Doporučeným a žádoucím doplňujícím prvkem v těchto plochách je zeleň zejména izolační. Hlavní využití (převažující účel využití) - výroba, skladování a umístění zemědělských staveb.

33


zemědělská výroba: o např. chov hospodářských zvířat a s tím související skladování produktů živočišné výroby, příprava a skladování krmiv a steliva; skladování a posklizňová úpravu produktů rostlinné výroby; pěstování rostlin (např. žampiónů, hlívy ústřičné), o zejména umisťování zemědělských staveb a staveb pro zemědělství,

-

výroba a skladování: o zejména umisťování staveb a zařízení pro výrobu a skladování, např. strojní výroba, kovovýroba, prodej stavebnin, servisy, opravny, sklady (mimo uvedených jako nepřípustné), truhlárny, tesárny, pila, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, klempířství, záměčnictví, kovářství, autobazary, občanské vybavení zejména takové, které není vhodné (popř. ani přípustné) umisťovat zejména v plochách bydlení – např. stavby a zařízení sloužící jako zázemí pro činnosti související se správou obce (např. dílny, garáže, odstavná a parkovací stání pro obecní techniku, sběrný dvůr), ochranu obyvatelstva (např. hasičská zbrojnice, sklady civilní ochrany), dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím; o např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace (hlavně účelové), o garáže, odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití; umístění garáží, odstavných a parkovacích stání pro požadovaný způsob využití musí být vždy vymezeno a řešeno na vlastních plochách výroby a skladování o např. vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická vedení, trafostanice, komunikační vedení, zeleň (s upřednostněním původních druhů) zejména izolační, shromažďovací místa pro tříděný komunální odpad (např. sklo, papír, pet lahve) pro místní účely (tj. pro účely plochy) a pouze místního významu.

-

-

-


-

-

obslužná zařízení a stavby pro ně bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím (např. bufet, kantina, prodejní stánek, závodní jídelna) pod podmínkou, že budou sloužit téměř výhradně pro využití v ploše výroby a skladování, stavby a zařízení správy a řízení (např. kanceláře) bezprostředně související s přípustným anebo podmíněně přípustným využitím pod podmínkou prokázání účelnosti a minimalizaci negativních vlivů na tyto objekty, popř. místnosti, po prokázání účelnosti a minimalizaci negativních vlivů (nesmí překročit přípustné limity) je možno ve výjimečných a zvlášť odůvodněných případech v těchto plochách připustit o ubytování - ojediněle za podmínky, že bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb, o bydlení - ojediněle za podmínky, že bude zajištěna ochrana před negativními vlivy a budou dodrženy hygienické limity hluku v chráněném venkovním i vnitřním prostoru staveb.

34


-

bydlení (mimo podmíněně přípustného využití) - zejména umisťování nových staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby pro shromažďování většího počtu osob, využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo, o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo, o jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení), např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí, využití souvisejícího území a hodnoty území např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti při nichž by docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící),

Podmínky prostorového uspořádání Nové stavby nesmí svým umístěním a proporcemi narušit hodnoty území, včetně výškové hladiny okolní zástavby, a nesmí vytvářet výraznou pohledovou dominantu v území. Případné ochranné pásmo nesmí zasáhnout do ploch, kde je hlavním využitím bydlení.

Plochy občanského vybavení - OV Charakteristika ploch Jedná se o plochy, na kterých zásadně převažuje funkční využití služeb a kultury apod.. Hlavní využití (převažující účel využití) - občanské vybavení. Přípustné využití -

veřejná prostranství, zeleň (s upřednostněním původních druhů) – např. zahrady, sady, veřejná, izolační, dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným popř. podmíněně přípustným využitím, zejména občanským vybavením (zejména ta, která 35

-

je pro občasnké vybavení potřebná a nezbytná – např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace, vodovody, kanalizace, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod (do doby vybudování veřejné kanalizace včetně centrální čistírny odpadních vod), trafostanice, energetická vedení, komunikační vedení), odstavná a parkovací stání pro potřeby vyvolané přípustným nebo podmíněně přípustným způsobem využití, jejichž umístění musí být vždy řešeno jako součást stavby, popř. umístěných na pozemku stavby.


pod podmínkou zohlednění záplavového území je možno umístit stavby a zařízení občanské vybavení, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu okolních ploch, kde je hlavním využitím bydlení zejména pozemky staveb a zařízení pro veřejné služby (např. stavby pro shromažďování většího počtu osob obdobné těm stávajícím včetně nezbytného zázemí), stavby a zařízení zejména pro tělovýchovu a sport, dětská hřiště,


bydlení - zejména umisťování nových staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, stavby pro rodinnou rekreaci, využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky: o narušit životní prostředí a veřejné zdraví nebo, o své okolí a užívání staveb a zařízení ve svém okolí nadměrně obtěžovat nebo ohrožovat (např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) nebo, o jinak snižovat kvalitu prostředí souvisejícího území (nejen pro bydlení), např. narušit pohodu bydlení, kvalitní prostředí pro bydlení, životní prostředí, využití souvisejícího území a hodnoty území např. hutnictví, těžké strojírenství, chemie a chemická výroba, stavby a zařízení pro nakládání s odpady (zejména ostatní odpady a nebezpečné) a chemickými látkami a přípravky, dále činnosti v oblasti nakládání odpadů a skladování odpadů, používání ekologicky nevhodných paliv a spalování všech druhů odpadů (např. z chemické výroby), významné potencionální zdroje znečištění ovzduší, činnosti, při nichž by docházelo k emitování nebezpečných tuhých a plynných látek, těkavých organických látek a pachových látek, významné potencionální zdroje znečištění povrchových a podzemních vod, skladování odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod. o umisťování spaloven a kotelen jakéhokoli druhu (mimo kotelen nezbytných pro přípustné popř. podmíněné využití, a s ním bezprostředně související a pro toto využití sloužící),

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Stavby mohou mít nejvýše dvě nadzemní podlaží a podkroví. Počet podzemních podlaží není omezen. Každé využití musí zohlednit skutečnost, že se plocha nachází v záplavovém území Černovického potoka.

36

Plochy občanského vybavení - střelecký sport – OV-StS Charakteristika ploch Jedná se o jednu stávající plochu s využitím pro střelecký sport a její rozšíření. Účelem těchto ploch je zachovat stávající možnosti využití související se střeleckým sportem. Hlavní využití (převažující účel využití) -

střelnice.


střelecký sport a s ním bezprostředně související stavby a zařízení včetně nezbytného zázemí, v ploše OV-StS-1 je umožněno pouze umístění zemních valů pro ochranu před střelbou včetně terénní úpravy střeliště, terénní úpravy a opatření pro posílení zadržování vody v krajině např. umístění suchého poldru, výsadby a další obdobná opatření,


dopravní a technická infrastruktura bezprostředně související s přípustným nebo podmíněně přípustným využitím (např. zpevněné pozemní komunikace, vodovody, stavby a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, energetická vedení, komunikační vedení) pod podmínkou, že bude sloužit pouze využití této plochy,


bydlení - umisťování zejména staveb pro bydlení, dále též stavby pro obchod, staveb pro rekreaci, zemědělských staveb, staveb pro výrobu a skladování, každé využití, které by mohlo narušit hlavní využití (např. např. škodlivými exhalacemi, hlukem, teplem, otřesy, vibracemi, prachem, zápachem, znečišťováním ovzduší, vod a půdy, světelným znečištěním zejména oslňováním, zastíněním) anebo toto narušení vyvolává, zejména: o stavby pro obchod, o stavby pro výrobu a skladování a stavby zemědělských staveb, o dále např. autoservisy, autoopravny, pneuservisy, čerpací stanice pohonných hmot, myčky, diskotéky, garáže pro nákladní automobily, hromadné a řadové garáže, autobazary, stavby pro shromažďování většího počtu osob.

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Podmínky prostorového uspořádání nejsou stanoveny.

37

Plochy veřejných prostranství - VP Charakteristika ploch Plochy veřejných prostranství jsou charakteristické zejména svou veřejnou přístupností, ve kterých se může prolínat jednak veřejná přístupnost, která převažuje, a jednak soukromé nepřístupné pozemky, které jsou však součástí veřejného prostoru. Hlavní využití (převažující účel využití) -

veřejná prostranství Přípustné využití

-

drobná architektura (drobné vodní plochy, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.), zastávky a čekárny pro veřejnou hromadnou dopravu, zeleň zejména veřejná a rekreační, vodní plochy. Podmíněně přípustné využití

-

-

dětská hřiště za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití, dopravní a technická infrastruktura (např. místní a obslužné komunikace, chodníky a technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití, pro vymezenou zastavitelnou plochu veřejných prostranství související s větší plochou na východ od sídla lze pod podmínkou, že v ploše smíšené obytné bude vymezena v regulačním plánu jinak umístěná plocha veřejného prostranství stejné anebo větší rozlohy, použít pro tuto plochu veřejných prostranství regulativy plochy smíšené obytné, Nepřípustné využití

-

-

takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, zejména umisťování staveb a zařízení mimo stavby a zařízení přípustné nebo podmíněně přípustné, např. stavby pro bydlení a rekreaci a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), stavby pro výrobu a skladování, stavby pro obchod, stavby pro shromažďování většího počtu osob, zemědělské stavby, změny staveb, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice, zpevňování ploch zejména pro parkování vozidel

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Přípustné nebo podmíněně přípustné vyžití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou nenarušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání centra obce, vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny.

38

Plochy veřejné zeleně - ZV Charakteristika ploch Tyto plochy zastupují zejména prostory přístupné veřejnosti s výraznou převahou zeleně umožňující relaxaci, rekreaci a setkávání obyvatel obce, průchodnost některých částí sídel apod. Jedná se také o významné plochy veřejně přístupné zeleně, které není vhodné začleňovat do ploch s jiným způsobem využití. Hlavní využití (převažující účel využití)  veřejná zeleň Přípustné využití - drobná architektura (menší sakrální stavby [např. kříže, boží muka, výklenkové kapličky], památníky, sochy, lavičky, informační zařízení a vybavení apod.) - zeleň s upřednostněním původních druhů - zejména veřejná, rekreační, izolační - vodní toky a plochy Podmíněně přípustné využití - dopravní a technická infrastruktura místního charakteru (např. chodníky, zpevněné pozemní komunikace zejména pro pěší a cyklisty, vodovod, kanalizace, energetická a komunikační vedení, elektronická komunikační zařízení) za podmínky, že trvale nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití Nepřípustné využití - takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, zejména: o bydlení včetně staveb pro bydlení o rekreace včetně staveb pro rodinnou rekreaci o zemědělství včetně staveb pro zemědělství o výroba a skladování včetně staveb pro výrobu a skladování o ubytování včetně staveb ubytovacích zařízení o obchodní činnost včetně staveb pro obchod - zamezování veřejné přístupnosti zejména formou zaplocování - využití, které by mohlo zejména svým provozováním a technickým zařízením a jeho důsledky narušit životní prostředí a veřejné zdraví - stavby či zařízení anebo jejich změny, které by narušily hodnoty území, např. trafostanice, garáže, zpevňování ploch zejména pro parkování a odstavování vozidel (souvislé zpevněné plochy apod.) mimo podmíněně přípustné Podmínky prostorového uspořádání Využití nesmí svým charakterem, vzhledem ani hmotou narušit hodnoty území, architektonické, pohledové a estetické vnímání center sídel, vytvářet dominantu, která by rušila pohledy na sídlo a opačně také do krajiny. 39

Plochy dopravní infrastruktury - DI Charakteristika ploch Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zejména pozemky silnic, významné místní a účelové komunikace propojující sídlo se zástavbou mimo hlavní sídlo či a zahrnují i související stavby a zařízení. Územní plán navrhuje tyto plochy dopravní infrastruktury: -

IV. TŽK, D3 - IV. tranzitní železniční koridor, dálnice D3D3 – dálnice D3 C-E551 – IV. tranzitní železniční koridor PK1 - úprava pozemní komunikace, PK2 - zajištění prostupnosti území.

V územním plánu jsou vymezeny plochy dopravní infrastruktury stávající (zejména stávající silnice III. třídy a významné místní a účelové komunikace spojující správní území s okolními sídly) a koridory proměnné šíře (viz grafická část návrhu) pro umístění IV. tranzitního železničního koridoru, dálnice D3, pro možnost rozšíření, zkvalitnění a dle potřeby přetrasování pozemní komunikace a pro zajištění průchodnosti území. Ostatní dopravní infrastruktura zejména další místní a účelové komunikace jsou začleněny do ploch jiného způsobu využití. Hlavní využití (převažující účel využití) dopravní infrastruktura. Přípustné využití -

-

doprava silniční a drážní, tzn. zejména stavby a zařízení pozemních komunikací, drah a s nimi provozně související: - zařízení technického vybavení, - technická infrastruktura, - součásti komunikace, např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty, jiná související dopravní infrastruktura jako např. obslužné komunikace, chodníky, pásy zeleně, zeleň – zejména izolační a doprovodná, stavby a zařízení protihlukových opatření, vedení liniových staveb technické infrastruktury uvnitř vymezených ploch a koridorů pro tyto stavby, včetně staveb a zařízení souvisejících, Podmíněně přípustné využití

-

stavby a zařízení technické infrastruktury (např. vodovody, kanalizace, energetická a komunikační vedení) za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití, zastávky, nástupiště a čekárny, odstavná a parkovací stání za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití, Nepřípustné využití

-

takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, jedná se zejména o umisťování staveb a zařízení (např. stavby pro bydlení, stavby pro rodinnou rekreaci, stavby pro obchod).

40

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Pro samotné dopravní stavby a zařízení ale i pro ostatní přípustné nebo podmíněně přípustné využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí. Případná opatření proti negativním vlivům z dopravy je nutno řešit velmi citlivě a s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na hodnoty území.

Plochy technické infrastruktury - TI Charakteristika ploch Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména takové stavby a zařízení technické infrastruktury, které nelze zahrnout do ploch s jiným způsobem využití. Zvláštním kódem jsou označeny zastavitelné plochy technické infrastruktury pro umístění čistírny odpadních vod – čov, pro umístění sběrného dvora – sběrný dvůr a pro umístění ochranného valu velmi vysokotlakého plynovodu – ochranný val VVTL plynovodu. V územním plánu jsou vymezeny plochy technické infrastruktury - zastavitelné plochy pro umístění čistírny odpadních vod, sběrného dvora a ochranného valu. Pro nové vedení plynovodu na východ od sídla a pro vedení velmi vysokého vedení Kočín – Mírovka 400kV severozápadně od sídla je vymezen koridor. Pro hlavní vedení (napojení) vodovodu a pro přeložku velmi vysokotlakého plynovodu jsou vymezeny trasy vedení technické infrastruktury. Ostatní technická infrastruktura je začleněna do ploch jiného způsobu využití. Hlavní využití (převažující účel využití) technická infrastruktura. Přípustné využití -

-

čistírna odpadních vod (pouze v ploše TI-čov), kanalizace a s ní provozně související zařízení technického vybavení, vodovod, technologické objekty zásobování vodou (zejména vodojemy, čerpací stanice, další stavby a zařízení související s provozováním vodovodu) a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, plynovod a s ním provozně související zařízení technického vybavení, související dopravní a technická infrastruktura, zeleň – zejména izolační a doprovodná, v nezbytných a obvyklých případech oplocení pozemků, např. kolem čistírny odpadních vod, vodojemu, úpravny vody, Podmíněně přípustné využití

-

dopravní a technická infrastruktura (např. místní a obslužné komunikace, chodníky a technická infrastruktura (např. vodovod, kanalizace, elektrické vedení)) zejména veřejného charakteru za podmínky, že nenaruší, neztíží ani neznemožní hlavní využití, 41


takové využití, které by znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Pro stavby a zařízení, které jsou přípustné nebo podmíněně přípustné platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

Plochy vodní a vodohospodářské - VV Charakteristika ploch V plochách vodních a vodohospodářských převažují a jsou upřednostněny významným způsobem vodohospodářské funkce. Hlavní využití (převažující účel využití) -

vodohospodářské využití.


vodohospodářské využití, chov ryb, nezbytně nutné objekty a zařízení sloužící pro vodohospodářské využití např. sila na krmení ryb, opatření ke zlepšení stavu rybníku a plnění jeho funkce vodohospodářského díla, prvky územního systému ekologické stability a další zeleň.


za podmínek, že nenaruší životní prostředí a jeho funkce, neohrozí stabilitu okolních pozemků, nezvýší ani nezpůsobí nebezpečí erozí, nepoškodí půdu, nenaruší vodní režim v území, ani krajinu a její funkce, nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. zvláště chráněných území, přírodního parku, územního systému ekologické stability), nebude hrozit degradace půdy je možno připustit v těchto plochách: - opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi, - stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi, - technická a dopravní infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím ploch, - sítě technické infrastruktury místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, např. vedení NN k samotám, vodovodní a kanalizační řady, - účelové a místní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, 42

-

účelové komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího území např. cyklostezky, stezky pro pěší, naučné stezky na stávajících účelových anebo místních komunikacích, popř. v odůvodněných případech v trase historické komunikace (tzn. obnova této historické komunikace).


-

-

-

takové využití, které by narušilo anebo znemožnilo vodohospodářské využití, zejména pak poškodilo nebo narušilo vodní režim a negativně ovlivnilo kvalitu vody a čistotu vody a vodního režimu, ohrozilo ekologickou stabilitu okolních pozemků, znemožnilo realizaci prvků územního systému ekologické stability, popř. poškodilo ty stávající, zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo půdu či narušilo vodní režim v území a narušilo využití okolních pozemků, takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení, ubytování, výroba a skladování např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro výrobu a skladování, stavby pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.), změny využití, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch (zejména pak vodní režim), nebo které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, takové využití, které by narušovalo organizaci ploch, hydrologické a odtokové poměry v území

-

výrobny energie např. větrné a fotovoltaické elektrárny,

-

ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití,

-

stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů – mimo přípustných a podmíněně přípustných,

-

zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.),

-

odstavování či parkování mobilních zařízení zejména v podobě maringotek apod.,

-

farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené.

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

43

Plochy zemědělské - ZE Charakteristika ploch V územním plánu jsou vymezeny plochy zemědělské zejména na zemědělském půdním fondu tvořeném v řešeném území zejména pozemky zemědělsky obhospodařovanými, avšak bez rybníků s chovem ryb nebo vodní drůbeže. Hlavní využití (převažující účel využití) -

zemědělské hospodaření.


-

-

zemědělské hospodaření: - pěstování zemědělských plodin (např. obilniny, okopaniny, pícniny, technické plodiny a jiné zemědělské plodiny), - obhospodařování trvalých travních porostů, a to jak sečení či sušení tak trvalé spásání, dočasné zatravňování (víceleté pícniny na orné půdě), změny druhu pozemků na: - trvalý travní porost - ovocný sad bez oplocení a bez možnosti umisťování staveb a zařízení (ani těch bezprostředně souvisejících se sadem) a bez provádění zemních prací a změn terénu, vedení liniových staveb technické infrastruktury uvnitř vymezených ploch a koridorů pro tyto stavby, včetně staveb a zařízení souvisejících,


-

změny druhu pozemků z trvalý travní porost na orná půda jen za podmínek, že: - nezvýší erozní ohrožení území, - nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. zvláště chráněných území, přírodního parku, územního systému ekologické stability), - nebude hrozit degradace půdy, za podmínky, že nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu a neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu, je přípustné využití: - polní cesty a zemědělské účelové komunikace, - včelíny, - myslivecká zařízení a to: - slaniska, napajedla a zařízení pro přikrmování (např. zásypy, krmelce, seníky, seníky s krmelcem, seníky pro vysokou), - pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny), - další myslivecká zařízení (např. pro chov – voliéry pro bažanty, koroptví voliéry, kotce), - stavby, zařízení a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi, stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi, např. vybudování nových či obnova stávajících mezí a průlehů, 44

zeleň zejména doprovodná, liniová, izolační, drobná architektura (sochy, lavičky, informační cedule a tabule apod.), technická infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím ploch, např. sezónní zavlažovací zařízení, - sítě technické infrastruktury místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, např. vedení NN k samotám, vodovodní a kanalizační řady místního významu, - účelové a místní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území (např. samot), - účelové komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího území např. cyklostezky, stezky pro pěší, naučné stezky na stávajících účelových anebo místních komunikacích, popř. v odůvodněných případech v trase historické komunikace (tzn. obnova této historické komunikace), - stavby a zařízení protihlukových opatření a to pouze v blízkosti silnic s minimalizací narušení krajinného rázu, - změny druhu pozemků na lesní pozemek jen za podmínek, že: - nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu, síť zemědělských účelových komunikací a neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu, - nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. zvláště chráněných území, ptačí oblasti, územního systému ekologické stability), - nemělo by se jednat o pozemky I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy, o pozemky těchto tříd ochrany se může jednat pouze v případě, že navrhovaná změna je nezbytně nutná k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu anebo ochrany životního prostředí, - nebude hrozit degradace půdy, - změny druhu pozemků na vodní plochy jen za podmínek, že: - nezvýší erozní ohrožení území, - nenaruší hlavní využití ploch zemědělských a organizaci zemědělského půdního fondu, síť zemědělských účelových komunikací a neztíží obhospodařování zemědělského půdního fondu, - nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. zvláště chráněných území, ptačí oblasti, územního systému ekologické stability), - nemělo by se jednat o pozemky I. a II. třídy ochrany zemědělské půdy, o pozemky těchto tříd ochrany se může jednat pouze v případě, že navrhovaná změna je nezbytně nutná k zajištění ochrany nebo zkvalitňování (zlepšení půdní úrodnosti) zemědělského půdního fondu anebo ochrany životního prostředí, - nebude hrozit degradace půdy, -


-

výrobny energie např. větrné a fotovoltaické elektrárny, takové využití (např. stavby pro bydlení, pro výrobu a skladování, rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby a zařízení, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob), které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, změny staveb a zařízení, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch, nebo 45

-

které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, takové využití, jehož provedení by nevratně znemožnilo zemědělské využití zemědělského půdního fondu, takové využití, které by narušovalo organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití,

-

stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů – mimo přípustných a podmíněně přípustných,

-

zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.),

-

odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod.,

-

farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené.

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

Plochy lesní - LE Charakteristika ploch V plochách lesních převažují a jsou upřednostněny významným způsobem funkce lesa. V územním plánu jsou vymezeny plochy lesní zejména na pozemcích lesa. Hlavní využití (převažující účel využití) -

les a zajištění plnění jeho funkcí.


-

-

funkce lesa, realizace prvků územního systému ekologické stability a jejich podpora, opatření ke zlepšení stavu stávajících vodních toků a vodních ploch zejména rybníků (např. opravy hrází, odbahnění) a plnění nejen jejich funkce vodohospodářského díla, ale také stabilizační funkce v krajině podporující ekologickou stabilitu území, dočasné oplocenky při výsadbě lesa a mimo lesní pozemky dočasná ohrazení pozemků pro pastvu dobytka např. formou elektrických ohradníků či jednoduchého dřevěného ohrazení, vedení liniových staveb dopravní infrastruktury uvnitř vymezených ploch a koridorů pro tyto stavby, včetně staveb a zařízení souvisejících. 46


za podmínek, že nepoškodí les, nenaruší prostředí lesa a jeho funkce, neohrozí stabilitu lesa (zejména lesních porostů větrem a vodní erozí), nezvýší ani nezpůsobí nebezpečí erozí, nepoškodí půdu, nenaruší vodní režim v území, nenaruší hospodaření v lese ani síť lesní dopravní sítě, ani krajinu a její funkce, nezhorší a nenaruší stav ploch významných z hlediska ochrany přírody a krajiny (např. zvláště chráněných území, přírodního parku, územního systému ekologické stability) je možno připustit v těchto plochách: - nezbytně nutná opatření k zajištění bezpečnosti osob a majetku - zejména zabezpečovací opatření před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním z pozemků určených k plnění funkcí lesa, povodněmi a přívalovými dešti, - včelíny, - myslivecká zařízení a to: - slaniska, napajedla a zařízení pro přikrmování (např. zásypy, krmelce, seníky, seníky s krmelcem, seníky pro vysokou), - pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny), - další myslivecká zařízení (např. pro chov – voliéry pro bažanty, koroptví voliéry, kotce), - stavby, zařízení a jiná opatření pro předcházení povodním (zejména pro zadržení nebo zdržení vody v krajině či zvýšení její retenční schopnosti) a na ochranu před povodněmi, - stavby, zařízení a jiná opatření proti erozi, - technická infrastruktura bezprostředně související s hlavním využitím ploch, - sítě technická infrastruktury místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, např. vedení NN k samotám, vodovodní a kanalizační řady, - účelové a místní komunikace místního významu a pouze v nezbytném rozsahu pro obsluhu území, - účelové komunikace související s cestovním ruchem a s využitím širšího území např. cyklostezky, stezky pro pěší, naučné stezky na stávajících účelových anebo místních komunikacích, popř. v odůvodněných případech v trase historické komunikace (tzn. obnova této historické komunikace) - vrty a studny, - změny dokončené stavby na vlastním pozemku pod podmínkou, že celkový nárůst plochy nepřekročí 20% prvotně zkolaudované plochy stavby), - změny druhu pozemků na vodní plochy dále jen za podmínek, že: - nezvýší erozní ohrožení území, - nenaruší hlavní využití ploch lesních, síť účelových komunikací a neztíží obhospodařování lesa, - nebude hrozit degradace půdy, - bude se jednat o neplodnou půdu anebo pozemky nižší kvality z hleska pozemků určených k plnění funkcí lesa a to jen na plochách k tomu vhodných (jako např. zamokřené plochy - močál, mokřad, bažina) anebo v takovém umístění, které je nezbytné k ochraně životního prostředí,


takové využití, které by narušilo anebo znemožnilo plnění funkcí lesa, zejména pak poškodilo les, narušilo prostředí lesa a jeho funkce, ohrozilo stabilitu lesa (zejména lesních porostů vůči větru a vodní erozi), zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo půdu či 47

-

-

-

narušilo vodní režim v území a narušilo hospodaření v lese, lesní dopravní síť či krajinu a její funkce, takové využití (např. stavby pro bydlení, pro výrobu a skladování, pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby a zařízení, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob), které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy, změny využití, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch, nebo které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, takové využití, jehož provedení by nevratně znemožnilo plnění některé z funkcí lesa, takové využití, které by narušovalo organizaci ploch lesních, hydrologické a odtokové poměry v území a lesní dopravní síť, výrobny energie např. větrné a fotovoltaické elektrárny, ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo přípustného a podmíněně přípustného využití, stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů – mimo přípustných a podmíněně přípustných, zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.), odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod., farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené.

Podmínky prostorového uspořádání (včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu – např. výšková regulace zástavby, intenzita využítí pozemků v plochách) Pro přípustné nebo podmíněně přípustné stavby a zařízení a způsoby využití platí, že je nutno minimalizovat: o dopady na krajinu a hodnoty území, včetně její dominantnosti v krajině. Cílem je co nejcitlivější zasazení do krajiny (např. pomocí zeleně), o narušení pohledového a estetického vnímání obce, o negativní vliv na okolí.

Plochy smíšené nezastavěného území - SNÚ Charakteristika ploch Jedná se zejména o plochy cenné z hlediska krajiny jako celku a dále také plochy biokoridorů územního systému ekologické stability. Plochy smíšené nezastavěného území jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability. Tyto plochy nemusí umožňovat rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak zvyšují ekologickou stabilitu území a v případě biokoridorů umožňují migraci organismů mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní další stabilizující funkce v krajině. Hlavní využití (převažující účel využití) -

plnění stabilizujících funkcí v území, zprostředkování stabilizujících vlivů na okolní intenzivněji využívané plochy a podpora migrace organismů mezi biocentry.

48


využití území, které zajistí splnění převažujícího účelu využití plochy zejména vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy, vodní plochy apod.),


-

využití území (např. změna druhu pozemku s nižším stupněm ekologické stability na druh s vyšším stupněm ekologické stability (např. z orná na trvalý travní porost, z orná na les)), které splní podmínky: o bude zvyšovat funkčnost územního systému ekologické stability, o bude zvyšovat ekologickou stabilitu území a přírodní hodnotu plochy, o nedojde ke znemožnění hlavního způsobu využití. liniové stavby technické infrastruktury, vodohospodářská zařízení apod. včetně staveb a zařízení bezpodmínečně nutných pro tyto stavby a zařízení pod podmínkou, že nelze nalézt jinou variantu řešení s žádnými nebo alespoň s menšími dopady na hlavní využití plochy, a poté pouze po stanovení opatření na minimalizaci negativních vlivů na hlavní využití a ekologickou hodnotu plochy, např. budou umístěny v co nejmenším zásahu (nejkratším směru nejlépe kolmo na biokoridor).


-

-

-

-

změny v území (zejména změny využití území), které by mohly ohrozit hlavní využití (např. změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin, mimo činností podmíněně přípustných), změny v území (zejména změny využití území), které by znemožnily nebo ohrozily funkčnost biokoridorů nebo územní ochranu ploch vymezených k založení chybějících biokoridorů či jejich částí (např. umisťování staveb, těžba nerostných surovin, ekologicky nepříznivé změny druhů pozemků viz nepřípustné využití výše), výrobny energie např. větrné, fotovoltaické elektrárny, takové využití, které by zvýšilo či způsobilo nebezpečí eroze, poškodilo půdu či narušilo vodní režim v území a narušilo využití okolních pozemků, takové využití, které by narušilo, znemožnilo anebo ztížilo hlavní využití plochy (zejména bydlení, rekreace, občanské vybavení, ubytování, výroba a skladování např. stavby pro bydlení, zemědělské usedlosti, stavby pro výrobu a skladování, stavby pro rodinnou rekreaci a sport a s nimi provozně související stavby a zařízení (jako např. kolny, garáže), a všechny takové stavby, zařízení a objekty, které by umožňovaly byť i krátkodobý pobyt osob zejména obsahující obytné či pobytové místnosti, hygienická zařízení či vytápění apod.), změny využití, které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, zemní práce a změny terénu, které by mohly narušit hlavní využití těchto ploch (zejména pak plnění stabilizujících funkcí v území, zprostředkování stabilizujících vlivů na okolní intenzivněji využívané plochy a podpora migrace organismů mezi biocentry), nebo které by narušily hodnoty území anebo byly s nimi v rozporu, takové využití, které by narušovalo organizaci ploch, hydrologické a odtokové poměry v území, ohrazování, oplocování, zaplocování a jiné zamezování přístupnosti území mimo 49

-

-

přípustného a podmíněně přípustného využití, stavby, zařízení a jiná opatření, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a těžbu nerostů – mimo přípustných a podmíněně přípustných, zařízení a stavby typu mobilních domů (mobilhouse, mobilheim, mobilhome apod.), odstavování či parkování mobilních zařízení v podobě maringotek apod., farmové chovy, zájmové chovy, oborní chovy a podobné činnosti mimo již povolené.

Výstupní limity -

-

-

-

-

-

územní systém ekologické stability - je limitující skutečností, kterou je nutno respektovat při využití konkrétní plochy, o biokoridor - jsou vymezeny za účelem podpory ekologické stability. Tyto plochy nemusí umožňovat rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak měly by umožňovat jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť a plní další stabilizující funkce v krajině. o biocentra - jsou vymezeny za účelem uchování biodiverzity a podpory ekologické stability. Tyto plochy by měly umožňovat trvalou existenci organismů. navržené funkční využití ploch dotčených předpokládanou zvýšenou hygienickou zátěží (hlukem, prachem, zápachem apod.), může být realizováno teprve po provedení takových opatření, která zamezí nebo budou eliminovat tuto zvýšenou hygienickou zátěž a všechny zjištěné negativní vlivy tak, aby byly dodrženy platné hygienické limity z hlediska hluku, prachu, zápachu apod., žádné v budoucnu vyhlašované ochranné pásmo anebo jiná na roveň jemu postavená hranice nesmí zasáhnout plochy s hlavním využitím bydlení. Tato podmínka platí zejména vzhledem k zastavěnému území, popř. zastavitelným plochám, směrem do volné krajiny není omezena. V tomto případě se jedná zejména o negativní vlivy: - ploch výroby a skladování, tzn. žádné ochranné pásmo ani jiná na roveň jemu postavená hranice nesmí zasáhnout do ploch bydlení ani do ploch smíšených obytných, v rozvojových plochách, které mohou být zasaženy nadměrným hlukem mohou být situovány stavby pro bydlení, stavby pro občanské vybavení typu staveb pro účely školní a předškolní výchovy a pro zdravotní, sociální účely a pro sport a funkčně obdobné stavby a plochy vyžadující ochranu před hlukem (chráněný venkovní prostor) až po splnění hygienických limitů z hlediska hluku či vyloučení předpokládané hlukové zátěže, ochrana melioračních zařízení – v případě dotčení a možnosti narušení meliorovaných ploch, je nutno před zahájením záměru provést úpravu drenážního sytému tak, aby nedocházelo k narušení jeho funkčnosti nebo ovlivnění zamokřením navazujících ploch, neumisťovat stavby blíže než 25 m od hranic ploch pozemků určených pro plnění funkcí lesa, respektovat 6 m široký jednostranný manipulační pruh podél vodních toků.

50

g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně pro spěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktura označení plochy či ploch, ve kterých je stavba navržena DI-IV.TŽK,D3C-E551 DI- IV.TŽK,D3

veřejně prospěšná stavba

katastrální území

IV. tranzitní železniční koridor

Sedlečko u Soběslavě

dálnice D3

Sedlečko u Soběslavě

technická infrastruktura označení plochy či ploch, ve kterých je stavba navržena TI-E7

veřejně prospěšná stavba vedení velmi vysokého napětí 400 kV Kočín – Mírovka

katastrální území Sedlečko u Soběslavě

Další veřejně prospěšné stavby nejsou vymezeny. Veřejně prospěšné opatření Veřejně prospěšné opatření snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami není vymezeno. Veřejně prospěšné opatření zvyšování retenční schopnosti území není vymezeno. Založení prvků územního systému ekologické stability není vymezeno jako veřejně prospěšné opatření. Veřejně prospěšné opatření ochrana archeologického dědictví není vymezeno. Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu Stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu nejsou vymezeny. Plochy pro asanaci Plochy pro asanaci (ozdravění) nejsou vymezeny

h) vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo Veřejně prospěšné stavby Nejsou vymezeny veřejně prospěšné stavby, pro které lze uplatnit předkupní právo. Veřejné prostranství Není vymezeno veřejné prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo. 51

i) stanovení kompenzačních opatření Kompenzační opatření nejsou stanovena.

j) vymezení ploch a koridorů územních rezerv a stanovení možného budoucího využití, včetně podmínek pro jeho prověření V územním plánu je vymezena územní rezerva pro bydlení. Do této plochy bude po prověření změnou územního plánu možné rozšířit využití bydlení.

k) vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zadání regulačního plánu v rozsahu dle přílohy č. 9, stanovení, zda se bude jednat o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u regulačního plánu z podnětu stanovení přiměřené lhůty pro jeho vydání Podmínka pořízení a vydání regulačního plánu je stanovena pro plochu smíšenou obytnou. Hlavním důvodem je rozlehlost plochy a potřeba uspořádání uvnitř této plochy včetně vymezení dostatečně velkého veřejného prostranství. 1) vymezení řešeného území Řešeným územím je plocha smíšená obytná SO-1 a plocha veřejných prostranství VP-1. 2) požadavky na vymezení pozemků a jejich využití Regulační plán musí vymezit, resp. rozdělit plochu na jednotlivé pozemky a to zejména pozemky veřejných prostranství včetně pozemků pro zeleň a jednotlivé stavební pozemky pro umístění staveb pro bydlení, popř. občanského vybavení. 3) požadavky na umístění a prostorové uspořádání staveb Požadujeme, aby jednotlivé stavby a jejich prostorové uspořádání vycházelo z hodnot území. Urbanistickou i hmotovou strukturu požadujeme navrhnout tak, aby tvořila plynulé a harmonické zapojení zástavby do krajiny s respektováním tradiční kompozice venkovské zástavby a jejich vzájemných vazeb. Požadujeme, aby stavby jako celek respektovali níže uvedený požadavek na stanovení uliční a stavební čáry. Navržená parcelace lokality (nové rozdělení pozemků) nesmí narušit současný charakter vesnického rázu sídla. Je nutno zvážit umístění veřejného prostranství a shromažďovacího místa pro tříděný komunální odpad a stanovit podmínky pro umístění garáží, odstavných a parkovacích stání souvisejících s využitím pozemku. Požadujeme stanovit podmínky pro umístění a prostorové uspořádání staveb:     

stanovit stavební a uliční čáry a umístění staveb na pozemku (zejména rodinných domů), stanovit podlažnost odpovídající výškou venkovské zástavby s ohledem na ochranu krajinného rázu. Zvážit možnost využití podkroví, stanovit výšku zástavby - max. výšku římsy nad úrovní přilehlého veřejného prostranství, definovat zásady architektonického řešení lze i formou doporučení s ohledem na krajinný ráz:  definovat zásady architektonického řešení,  objemy a tvary zástavby, 52



stanovit druh zastřešení staveb (bude uveden sklon střech a doporučení druhu a barvy střešní krytiny),  stanovit zásady barevného řešení fasád,  stanovit zásady pro oplocení pozemků směrem do veřejného prostranství. a dále požadujeme stanovit intenzitu využití pozemků a vymezit uliční prostor s respektováním zejména požadavků na vymezování a využívání pozemků a umisťování staveb dle § 20 - § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. 4) požadavky na ochranu a rozvoj území Jak již je výše uvedeno musí celé řešení regulačního plánu zohlednit hodnoty území, zejména pak ty, které jsou součástí územního plánu. 5) požadavky na řešení veřejné infrastruktury Plocha by měla být napojena pomocí stávající pozemní komunikace, kterou je však potřeba upravit do vyhovujících parametrů. Komunikace uvnitř plochy budou navrženy v šířkových parametrech v souladu s příslušnými normami. Je nutno zvážit možnost návrhu alespoň jednostranného chodníku. Při dopravním řešení je nutno mít na zřeteli průjezdnost vozidel pro svoz komunálního odpadu a požární techniky. V rámci veřejných prostranství požadujeme zvážit možnost příležitostného parkování. Dále požadujeme zabývat se zajištěním propojení pro pěší a cyklisty se zbytkem sídla. Zásobování vodou řešit napojením na obecní vodovodní řad. Řešení odpadních bude na budovanou centrální čistírnu odpadních vod. Požadujeme navrhnout jednotlivé uliční řady vodovodu a řady pro oddílnou kanalizaci s připojením jednotlivých parcel. Požadujeme řešit problematiku dešťových vod. Požadujeme navrhnout rozvody nízkého napětí v ploše zejména pak k jednotlivým parcelám. Kabely veřejného osvětlení budou navrženy souběžně s kabely NN elektrické sítě. Bude navrženo umístění sloupů veřejného osvětlení. Rozvody jednotlivých sítí budou navrhovány převážně v komunikacích či veřejných prostranstvích. 6) požadavky na veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření Nejsou uplatněny. Požadujeme zvážit možnosti zařazení jednotlivých staveb veřejné infrastruktury jako veřejně prospěšných. 7) další požadavky vyplývající z územně analytických podkladů a ze zvláštních právních předpisů Je nutno prokázat splnění právních předpisů v oblasti ochrany veřejného zdraví zejména je nutno minimalizovat negativní vlivy z potencionálních zdrojů negativních vlivů. 8) výčet druhů územních rozhodnutí, které regulační plán nahradí Regulační plán nahradí pouze předepsaná územní rozhodnutí dle § 61 stavebního zákona. 9) případný požadavek na posuzování vlivů záměru obsaženého v regulačním plánu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu, včetně případného požadavku na posouzení vlivů záměru na EVL nebo PO 53

Plocha se nachází nedaleko sídla. Do plochy nezasahuje ani se v jejím okolí nenachází žádné zvláště chráněné území, evropsky významná lokality, ptačí oblast, přírodní park, památný strom ani žádný prvek územního systému ekologické stability. Územní rozhodnutí budou nahrazena jen v nezbytně nutných případech stanovených v § 61 odst. 1 stavebního zákona. 10) případné požadavky na plánovací smlouvu a dohodu o parcelaci Požadujeme jasné uspořádání vztahů a poměrů v území. Z tohoto důvodu požadujeme uzavření plánovací smlouvy zejména pak jasné stanovení jednotlivých finančních podílů žadatele či žadatelů na změnách stávající veřejné infrastruktury nebo vybudování nové veřejné infrastruktury atd. a to např. v podílu dle jejich pozemku zasahujícího do řešeného území. 11) požadavky na uspořádání obsahu návrhu regulačního plánu a obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Návrh regulačního plánu bude obsahovat zejména kapitoly dle přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. odst. 1 a odst. 3. Další kapitoly budou použity v souladu s požadavky předchozích kapitol. Měřítko jednotlivých výkresů bude 1 : 1 000 mimo výkresu širších vztahů 1 : 5 000 a případně výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací 1 : 2 880.

l) údaje o počtu listů územního plánu včetně změny č. 1 a změny č. 2 a počtu výkresů k němu připojené grafické části údaje o počtu listů územního plánu včetně změny č. 1, změny č. 2, změny č. 3 a počtu výkresů k němu připojené grafické části Počet listů (stran) územního plánu včetně změn č. 1, č. 2, č. 3 územního plánu včetně změny č. 1 a změny č. 2 52 Počet výkresů k němu připojené grafické části   

27 (53)Počet listů

3

výkres základního členění území v měřítku 1 : 5 000, hlavní výkres v měřítku 1 : 5 000, výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací v měřítku 1 : 5 000.

54

b) postup při pořízení změny Na svém zasedání rozhodlo Zastupitelstvo obce Sedlečko u Soběslavě o pořízení změny č. 3 územního plánu Sedlečko u Soběslavě (dále též jen „změna“). Dále zastupitelstvo určilo starostu obce Vlastimila Bočánka jako zastupitele, který bude spolupracovat s pořizovatelem v oblasti územního plánování (např. § 47 odst. 1 a odst. 4, § 49 odst. 1, § 53 odst. 1 stavebního zákona) během pořizování změny č. 3. Dle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Jelikož nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje, rozhodlo zastupitelstvo obce bezodkladně o pořízení změny územního plánu. A současně bylo využito ustanovení o tom, že zpráva o uplatňování ani zadání změny se v tomto případě nezpracovávají – viz § 55 odst. 3 stavebního zákona. Proto následně po schválení pořizování změny v zastupitelstvu obce bylo přistoupeno přímo k zpracování návrhu změny č. 3, tj. bez vypracování zadání. Následující postup bude doplněn po společném jednání. Zpracovatelem návrhu je společnost UPLAN, s. r. o.

c) vyhodnocení koordinace využívání z hlediska širších vztahů v území

území

Všechny návaznosti na využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na správní území sousedních obcí jsou zobrazeny ve výkrese širších vztahů. Požadavky na územní plán Sedlečko u Soběslavě. Postavení obce v systému osídlení Postavení obce v systému osídlení se nemění. Širší vazby z hlediska veřejné infrastruktury dopravní infrastruktura Z hlediska širších vztahů se vyhází ze zásad územního rozvoje a je respektována návaznost na nadmístní záměry dopravní infrastruktury D1 - pro umístění koridoru dálnice D3 - úsek D1/2 (k. ú. Sedlečko u Soběslavě) a D3 - pro umístění IV. tranzitního železničního koridoru - úsek D3/2 (k. ú. Sedlečko u Soběslavě). V současné době je úsek dálnice ve správním území obce již realizován. technická infrastruktura Z hlediska širších vztahů je respektována návaznost na nadmístní záměry technické infrastruktury Ee33 – koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a záměr Ep4 – koridor pro vysokotlaký plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí. Uspořádání krajiny v širších vztazích Z hlediska širších vztahů je respektována návaznost na územní systém ekologické stability vymezený v územních plánech sousedních obcí. V řešeném území se nachází lokální biokoridory.

55

Požadavky na řešení ve správních územích sousedních obcí. Územní plán koliduje z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací dokumentací sousedních obcí konkrétně územním plánem Myslkovice. Územní plán Myslkovice byl vydán v roce 2012. Řešení koridoru pro IV. tranzitní železniční koridor je v tomto územním plánu problematické. Změna č. 3 územního plánu Sedlečko u Soběslavě vychází jednak ze skutečnosti v území, ale současně respektuje koridory vymezené v zásadách územního rozvoje.

d) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008 Správní území obce je v Politice územního rozvoje ČR 2008 zahrnuto do Rozvojové osy OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko (-Linz) prostřednictvím obce s rozšířenou působností Soběslav. Důvodem vymezení jsou dva nadnárodní koridory dopravní infrastruktury vedoucí v těsné blízkosti Soběslavi a částečně zasahující také do západní části správního území obce Sedlečko u Soběslavě. Jedná se o koridor dálnice D3 a koridor konvenční železniční dopravy C-E 551 (IV. tranzitní železniční koridor), oba jako součást panevropského multimodálního koridoru M1. Dále se správního území obce dotýká záměr E7 – koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka. Uvedená změna řeší zpřesnění koridorů dopravní infrastruktury pro dálnici D3 a IV. tranzitní železniční koridor. Řešení změny územního plánu zachovává hodnoty území včetně jejich ochrany (podrobněji viz kapitola c) výrokové části územního plánu Sedlečko u Soběslavě). Dále dbá na zvyšování kvality života obyvatel a zohledňuje požadavky na hospodářský rozvoj území. Není předpoklad nesouladu s Politikou územního rozvoje ČR 2008.

Územně plánovací dokumentace schválená krajem Správní území obce je součástí řešeného území zásad územního rozvoje Jihočeského kraje. Podle zásad spadá správní území obce do Rozvojové osy republikového významu OS6 Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – hranice ČR/Rakousko (-Linz). Ze zásad vyplývají tyto záměry:  záměr D1 – pro umístění koridoru dálnice D3 (úsek D1/2)  záměr D3 – pro umístění IV. tranzitního železničního koridoru (úsek D3/2)  záměr Ee33 – koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka  záměr Ep4 – koridor pro vysokotlaký plynovod Soběslav – Planá nad Lužnicí Změna č. 3 se dotýká upřesnění záměru D1 (pro umístění koridoru dálnice D 3) a záměru D3 (pro umístění IV. tranzitního železničního koridoru) ze zásad územního rozvoje a zároveň v souvislosti s těmito záměry vymezuje na západní straně správního území obce plochy veřejné zeleně. Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území je v územním plánu respektováno zajištěním a vyváženým řešením priorit v rámci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje (viz kapitoly níže). Změna územního plánu navazuje na koncepce rozvoje území stanovené v územním plánu a respektuje udržitelný rozvoj území. Řešené území změny leží uvnitř rozvojové osy OS6, pro kterou jsou v zásadách vymezeny úkoly pro územní plánování v navazujících územně 56

plánovacích dokumentacích. Jedná se zejména o řešení územních souvislostí upřesněného koridoru dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru, se kterými souvisí také specifické řešení urbanizace tohoto území s ohledem na přírodní a kulturní hodnoty území a dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů v krajině. V součinnosti s příslušnými orgány ochrany zemědělského půdního fondu byla zajištěna ochrana před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy s cílem zachování hodnot území pro zemědělské hospodaření. Snahou je vyloučit nekoncepční využívání volné krajiny. Změna územního plánu respektuje priority pro zajištění příznivého životního prostředí a vytváří podmínky pro: o ochranu přírodních hodnoty, podporuje posílení ekologické stability prostřednictvím prvků územního systému ekologické stability (stávajících i navrhovaných) a zachovává migrační trasy zvěře o ochranu vodohospodářsky nejvýznamnějším území (chráněné oblasti přirozené akumulace vod, ochrana povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů), vytváří podmínky, které vedou ke zvýšení retenční schopnosti území, viz podmínky pro využití jednotlivých ploch o ochranu ovzduší, půd a vod před znečištěním, které lze zamezit nepříznivým projevům lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí, asanovat devastovaná území a odstranit staré ekologické zátěže o ochranu zemědělské a lesní půdy před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy – rozmístěním ploch dle způsobu využití včetně stanovených podmínek pro jejich využití o zachování migračních tras zvěře při přípravě a realizaci silničních a železničních staveb (především čtyřpruhových komunikací a dvoukolejových tratí) o minimalizaci necitlivých zásahů do krajiny, zamezování urbánní fragmentaci volné krajiny a zkvalitnění krajinných hodnot území, podporuje prostupnost krajiny – rozmístěním ploch dle způsobu využití včetně těch rozvojových, podmínky využití ploch, jednotlivé koncepce včetně stanovení podmínek ochrany hodnot území o ochranu stávajících a vytváření nových, zatím nefunkčních prvků ÚSES, zvyšovat podíl zatravněných a lesních ploch, mokřadů a dalších ekosystémů zvyšujících biodiverzitu, ekologickou stabilitu a snižujících vodní a větrnou erozi půdy Změna územního plánu respektuje priority pro zajištění hospodářského rozvoje a vytváří podmínky pro: o rozvojové projekty zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách o podnikání, využívání již stávajících ploch a objektů v zastavěném území (např. nevyužívané objekty k rekonstrukci a přestavbě) o podporu rozvoj cestovního ruchu, turistiky, sportovních aktivit a rekreace v souladu s podmínkami danými územím – podmínky využití ploch, koncepce uspořádání krajiny o hledání rovnováhy mezi intenzivním a extenzivním hospodařením v krajině – rozmístěním ploch dle způsobu využití s podporou podmínek pro využití ploch Při řešení změny územního plánu jsou respektovány přírodní, krajinné a kulturní hodnoty v území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví (blíže zejména kapitola odůvodnění změny územního plánu komplexní zdůvodnění a kapitola b) výrokové 57

části územního plánu). Ve změně územního plánu jsou respektovány úkoly stanovené na základě zásad pro rozhodování o změnách v území stanovených v podmínkách koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot: o podporovat taková řešení, která směřují k vyváženosti zájmů ochrany přírody (zvláště chráněných území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti) a zájmů podporujících rozvoj hospodářských, socioekonomických aktivit včetně rekreačního využití území o respektovat vodohospodářské zájmy v území, ochranu a kultivaci vodních toků, vodních ploch, ochranu zdrojů podzemní a povrchové vody o ve zvláště chráněných územích, evropsky významných lokalitách a ptačích oblastech budou navrhován především plochy přírodní, plochy vodní a vodohospodářské, plochy lesní a plochy smíšené nezastavěného území, nové zastavitelné plochy zde budou vymezovány nad rámec již zastavěných území je výjimečně o při vymezování nových zastavitelných ploch byla zohledněna ochrana zemědělského půdního fondu a pozemky určené pro plnění funkcí lesa a bylo dbáno na to, aby tyto nové plochy byly vymezovány především, v návaznosti na zastavěné území Řešené území změny č. 3 leží v oblasti krajinného rázu ObKR 7 – Táborsko – Soběslavsko a stejně jako celé správní území obce Sedlečko u Soběslavě, se nachází z hlediska krajinného typu v krajině lesopolní. Navržené řešení podporuje:  v nevhodných polohách pro intenzivní formy zemědělství (zamokřená stanoviště, vodní zdroje) změnu druhu pozemků na takový typ, který přispěje ke zvýšení ekologické stability krajiny a hodnot území, včetně preference trvalých travních porostů nad ornou půdou zejména na plochách ohrožených erozí či podmáčením;  historicky prověřenou strukturu zemědělské krajiny, ať již vymezeným územním systémem ekologické stability tak skladbou vymezených ploch zejména pak ploch přírodních a smíšených nezastavěného území včetně sídelní zeleně;  citlivé hospodaření vzhledem ke stanovištním podmínkám;  citlivé umístění a vzhled nové zástavby s ohledem na okolní krajinu, původní architektonické a urbanizační prvky v daném území.

e) vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Řešení změny územního plánu Sedlečko u Soběslavě vytváří podmínky pro využívání území a pro udržitelný rozvoj území. Svým řešením vytváří předpoklady pro „rozumné“ využívaní území. Změna územního plánu řeší účelně využití a prostorové uspořádání území. Blíže ostatní kapitoly odůvodnění. Řešení změny územního plánu ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v území určují podmínky pro využívání nezastavěného území. Součástí hodnot blíže specifikovaných 58

v kapitole b) výrokové části územního plánu a zakreslených v grafické části jsou i nemovité kulturní památky. V řešeném území změnou se nenachází žádné nemovité kulturní památky ani jiné hodnoty. Řešení změny se snaží zachovat základní hodnoty území definované v územním plánu včetně jejich ochrany. Pořadí provádění změn v území (etapizaci) nebylo nutno vzhledem k velikosti sídla a řešenému území a vzhledem k navrhovanému řešení změny stanovovat. Stejně tak nebylo nutno konkrétně řešit nebezpečí ekologických a přírodních katastrof včetně nutnosti odstraňování jejich důsledků. Řešení změny nevytváří předpoklady pro zvýšení ekologické stability území. Při řešení změny nevyvstala potřeba vymezení monofunkčních ploch, které se vyžadují (zejména pozemky staveb a zařízení) pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, sklady nebezpečných látek apod. S ohledem na podrobnost změny nebyly určeny žádné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území. Řešení změny vytváří podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území. Vzhledem k navrhovanému řešení není nutno navrhovat kompenzační opatření. Řešení změny územního plánu respektuje požadavky plynoucí z oborových koncepcí. Změna nevymezuje žádné plochy těžby nerostů ani jiných surovin. S dobýváním nerostů ani jiných surovin se nepočítá. Návrh přebírá ze stávajícího platného územního plánu celkem dvě stavby pro veřejnou infrastrukturu, pro které je možné pozemky vyvlastnit, stavby pro dopravní infrastrukturu (dálnice D3 a železniční trať pro IV. tranzitní železniční koridor) – tyto stavby byly již takto vymezeny v původním územním pánu, změna zpřesňuje koridory pro jejich umístění. Změna nevymezuje žádné stavby, na které by bylo možno uplatnit předkupní právo. Při řešení změny byly uplatňovány poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče.

f) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Změna č. 3 územního plánu Sedlečko u Soběslavě je zpracována v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen “vyhláška 501“) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „vyhláška 500“). Ve změně územního plánu bylo využito možnosti stanovení ploch s jiným způsobem využití, než je stanoveno v §§ 4 až 19 vyhlášky 501 – plochy veřejné zeleně. K vymezení této „speciální“ plochy bylo přistoupeno s ohledem na specifické podmínky v území, se snahou o jednoznačnější identifikaci a možnosti využití území. Textová část výroku návrhu změny územního plánu navazuje na původní text územního plánu, který vychází z přílohy 7 I. vyhlášky 500. Výroková část změny je zpracována formou změn tohoto textu. Textová část odůvodnění územního plánu je zpracována dle přílohy 7 II. vyhlášky č. 500 v kombinaci s § 53 stavebního zákona a správním řádem. Grafická část celého územního plánu je vydávána v měřítku 1: 5 000. Pouze výkres širších vztahů je vydán v měřítku 1 : 50 000.

g) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Tato kapitola bude doplněna na základě výsledků společného jednání. 59

h) zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Ve změně č. 3 se přebírají pouze záměry, které již byly posouzeny v rámci procesu schvalování zásad územního rozvoje Jihočeského kraje, (dle § 55 odst. 3, dojde-li ke zrušení části územního plánu nebo nelze-li podle něj rozhodovat na základě § 54 odst. 4 a 5), pak vyhodnocení vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení územního plánu do souladu s územně plánovací dokumentací kraje nezpracovává.

i) stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona Stanovisko ke změně č. 3 nebylo vydáno – viz předchozí kapitola h).

j) sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Stanovisko ke změně č. 3 nebylo vydáno – viz předchozí kapitola h).

k) vyhodnocení splnění požadavků zadání a vyhodnocení souladu s rozhodnutím o pořízení změny územního plánu Dle § 54 odst. 5 stavebního zákona je obec povinna uvést do souladu územní plán s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Jelikož nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje, rozhodlo zastupitelstvo obce bezodkladně o pořízení změny územního plánu. Změna č. 3 územního plánu Sedlečko u Soběslavě řeší sesouladění územní plánovací dokumentace se zásadami územního rozvoje v záměru D1 (pro umístění koridoru dálnice D 3) a záměru D3 (pro umístění IV. tranzitního železničního koridoru). Současně bylo využito ustanovení o tom, že zpráva o uplatňování ani zadání změny se v tomto případě nezpracovávají – viz § 55 odst. 3 stavebního zákona. Proto následně po schválení pořizování změny v zastupitelstvu obce bylo přistoupeno přímo k zpracování návrhu změny č. 3, tj. bez vypracování zadání. V návrhu byly splněny požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR 2008, územně plánovací dokumentace vydané krajem a popřípadě z dalších širších územních vztahů (konkrétně viz kapitola b) odůvodnění). Změna nevyvolává sama o sobě požadavky na území sousedních obcí, ale případné požadavky na sousední správní území jsou v důsledku zapracování záměrů vymezených v zásadách územního rozvoje. Základní koncepce rozvoje území obce se nemění. Byly respektovány hodnoty platné dle stávajícího územního plánu a limity využití území a další limitující skutečnosti. Hlavním úkolem změny je uvést území plán Sedlečko u Soběslavě do souladu se zásadami 60

územního rozvoje Jihočeského kraje v záměrech dopravní infrastruktury – dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru. Tento požadavek byl splněn. V souvislosti s řešením koridorů dopravní infrastruktury byla vymezena veřejná zeleň, která plní ochranou a izolační funkci a v neposlední řadě i krajinářsky estetickou. Nebyly stanoveny žádné požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území ani požadavky na veřejně prospěšná opatření a asanace. Uspořádání obsahu změny se v tomto případě řídilo zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „vyhláška 500“).

l) komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Zastavěné území se nezměnilo. Všechna zastavěná území jsou vymezena ve výkrese základního členění území a hlavním výkrese. Hlavním úkolem změny je uvést území plán Sedlečko u Soběslavě do souladu se zásadami územního rozvoje Jihočeského kraje v záměru dopravní infrastruktury – koridoru pro dálnici D3 a pro IV. tranzitní železniční koridor – viz také grafická část změny. Návrhem změny nedochází ke změně urbanistické koncepce, ani koncepce veřejné infrastruktury či koncepce uspořádání krajiny. Řešené území změny se nachází na západní straně správního území obce Sedlečko u Soběslavě. Původní koridor vymezený v územním plánu byl vymezen jako jeden celistvý koridor, v němž byly umístěny oba záměry pro dopravní infrastrukturu – jak pro dálnici tak pro IV, železniční koridor. V současné době je stavba dálnice již realizována, a proto bylo možné přistoupit k zpřesnění obou záměrů již odděleně a to i v návaznosti na zásady územního rozvoje. V souvislosti s výstavbou dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru změna umísťuje v řešeném území plochy veřejné zeleně, které budou tvořit přirozený předěl mezi dvěma koridory dopravních staveb, vytvářet izolační a ochranou protihlukovou bariéru. Zároveň bude doplňovat prvky krajinné zeleně, které budou dopravní koridory přirozeně začleňovat do krajiny. Vymezené koridory lze přirovnat ke stavební uzávěře. Koridory jsou vymezeny jako ochrana území. Toto území je nutno chránit z důvodů zajištění dostatečného prostoru pro umístění staveb dopravní a technické infrastruktury v navazujících řízeních (včetně prostoru pro budoucí ochranná pásma plynoucí z příslušných právních předpisů, která budou vymezena teprve v navazujících řízeních, např. územním řízení), dále prostoru pro jejich realizaci a popřípadě také následný přístup k nim. Působnost koridoru pro vedení dopravní a technické infrastruktury končí realizací stavby, pokud nebude změnou územního plánu navrženo jiné využití území, zůstává stávající způsob využití. Nelze tam povolit, např. rodinný domek, a pak se divit, že nemohu umístit vlastní dopravní stavbu. Jak již bylo řečeno, změna zpřesňuje záměry dle zásad územního rozvoje pro dopravní infrastrukturu. Tyto záměry byly již zapracovány v původní územní plánovací dokumentaci, byly vyhodnoceny jako veřejně prospěšné stavby a zábory jsou již vyhodnoceny v předchozí územně plánovací dokumentaci. Vzhledem k následnému umístění stavby v území bude výsledný zábor mnohem menší a bude odpovídat úseku, kterým protne řešené území. V záboru ZPF byly nově vyhodnoceny plochy veřejné zeleně – viz kapitola vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa. Všechny řešené záměry ve změně č. 3 zůstávají uvedeny jako veřejně prospěšné stavby, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, není vymezena žádná veřejně 61

prospěšná stavba, pro kterou by bylo možno uplatnit předkupní právo. Nebylo třeba stanovovat kompenzační opatření. Co se týče zobrazování např. menších vodních ploch v měřítku územního plánu, ve vyhlášce 501/2006 Sb. ke stavebnímu zákonu je uvedeno, že územním plánem se území člení na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2 000 m2. Je nutno zdůraznit, že při tvorbě územního plánu, resp. jeho změny je nutno nezaměňovat pozemky a plochy. Plochy nelze v žádném případě ztotožnit s druhy pozemků. Proto menší vodní plochy, byť vedené v katastru pozemků jako druh pozemku „vodní plocha“, nejsou v hlavním výkrese zobrazeny jako plochy vodní a vodohospodářské (s vodohospodářskou funkcí), ale jsou součástí jiné funkční plochy (např. zemědělské, smíšené nezastavěného území, veřejné prostranství, přírodní, lesní), v jejíchž podmínkách pro využití není popřena existence stávajících vodních ploch včetně jejich údržby. Tyto drobné vodní plochy jsou pak zobrazeny pouze informativně v koordinačním výkrese. Ani v tomto případě se nejedná o samostatnou plochu s vlastními podmínkami využití, ale pouze o informativní jev. Pro odlišení od ploch vodních a vodohospodářských, které jsou druhem plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky č. 501 s vlastními podmínkami využití, jsou v koordinačním výkrese nazvány „vodní plocha – skutečná vodní hladina“. Stejným způsobem jsou zobrazeny „pouze“ v koordinačním výkrese také drobné vodní toky, které jsou jinak součástí ploch s jiným způsobem využití. Toto pojetí také odpovídá definici a smyslu koordinačního výkresu, kdy koordinační výkres zahrnuje mimo jiných důležitá omezení v území zejména limity využití území. odůvodnění ploch dle způsobu využití Možnosti využití jednotlivých ploch jsou dostatečně široké a je nutno je využít vždy s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám. Hranici, kdy ještě záměr akceptovat jako přijatelný a kdy již nikoli, musí najít příslušné dotčené orgány a povolující orgán (většinou stavební úřad). Jedním z vodítek při tomto rozhodování jsou podmínky využití ploch, které v mnoha případech obsahují příkladné možnosti využití a to ať již přípustného, nepřípustného, popř. podmíněně přípustného. Pokud se objeví záměr, který není vyjmenován v těchto případech ani není možno ho přiřadit k žádnému využití, musí příslušný úřad tento záměr řádně posoudit se zohledněním, ke kterému využití má nejblíže a zejména zda je v souladu či rozporu s hlavním využitím a hodnotami území. Snahou je poukázat na selský rozum, se kterým by se měly navrhované záměry, případně změny územního plánu posuzovat, zejména pohledem místního obyvatele. Nově oproti původnímu územnímu plánu byly vymezeny plochy veřejné zeleně. Plochy veřejné zeleně - ZV Jedná se o plochy, na kterých se významně uplatňuje zeleň, která plní funkci ochrannou, izolační a v neposledním případě i krajinářsky estetickou. Charakteristická je pro tyto plochy veřejná přístupnost. Jedná se také o významné plochy veřejně přístupné zeleně, které není vhodné začleňovat do ploch s jiným způsobem využití. V případě správního území obce Sedlečko u Soběslavě se jedná o plochy, kde se mohou také umístit protihlukové valy, které by měly zajistit bezpečnost ve vymezených dopravních koridorech a zároveň sloužit jako protihluková ochrana území dotčeného negativními vlivy z provozu těchto dopravních staveb.

b) 1. Používané pojmy pro účely územního plánu Samozásobitelstvím je myšlena běžná spotřeba rodiny. Za samozásobitelství nelze považovat chovy o několika stovkách kusů drůbeže, králíků či dalších domácích zvířat.

62

Za venkovský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat takový charakter území, ve kterém je zřetelné přímé spojení obyvatel se sídlem, krajinou a přírodou. Stavby by měly respektovat svým architektonickým a urbanistickým pojetím hodnoty území, měly by navazovat na své bezprostřední okolí a být citlivě zasazené do organismu venkovského sídla. Je třeba též zohlednit stanovenou výškovou hladinu zástavby a nevytvářet nepřirozené výškové nebo objemové dominanty. Venkovský charakter nové zástavby rodinných domů lze vytvořit v podobě samostatně stojících rodinných domů či dvojdomů, zasazených do soukromé zeleně, která přirozeně přejde do zeleně veřejných venkovských prostranství. Nejedná se v žádném případě o zástavbu tvořenou řadovými domy šířky pozemků do 12 m či vícepodlažními objekty. Zcela v rozporu s hodnotami území je umisťování staveb typu srubu a zařízení a staveb typu mobilních domů (mobilhome, mobilheim, mobilhouse apod.). Tyto stavby a zařízení v žádném případě nelze povazovat za souladné s venkovským charakterem území. Pojem venkovský životní styl a prostředí nelze jednoznačně nadefinovat, jako ostatně mnoho sousloví, které politika územního rozvoje či územně plánovací dokumentace včetně zásad územního rozvoje často používají. Územní plán tyto pojmy přiměřeně konkretizuje uvedením v kontextu konkrétně vyjmenovaných hodnot řešeného území, urbanistické koncepce a podmínek využití ploch. Další aplikace pojmu venkovského životního stylu a prostředí v následných řízeních je na správním uvážení příslušného orgánu. Tyto obecně používané pojmy vychází z různých aspektů, které jsou dovoditelné ze samotného řešení územního plánu, a souhrnně naznačují, co si lze, např. pod pojmem venkovský život v dané oblasti či další sousloví, představit. Stejně jako zásady územního rozvoje stanovují obecné zásady pro rozhodování o změnách využití území, např. chránit venkovský ráz sídel, bez dalšího upřesnění či zdůvodnění, tak i územní plán či podrobnější dokumentace tyto pojmy přiměřeně konkretizují zejména urbanistickou koncepcí a definováním hodnot území. Pokud tedy územní plán např. stanovuje respektovat venkovský životní styl a prostředí, musí příslušný orgán provést vlastní správní uvážení. Záleží na jeho úvaze, zda daný záměr bude ještě považovat za souladný s tímto pojmem či nikoli. Stejně jako je problematické předem odmítnout určitý záměr výstavby, aniž jsou známy souvislosti a území, do kterého je záměr zasazen, tak nelze v koncepčním dokumentu předvídat a vystihnout všechny záměry, které do území mohou přijít. A pak je právě na odbornosti příslušného úřadu, jak se k danému problému postaví a k jakému náležitě odůvodněnému závěru dospěje. Vyjmenovanými hodnotami je naznačen např. typ staveb a architektonický směr, který je podporován, chráněn a vyzdvižen, či s životem na venkově neodmyslitelně související krajina a její ochrana. Proto je stanovena koncepce ochrany krajiny, která má zachovat určitý ráz dané oblasti a úzce navazuje na urbanistickou strukturu sídla. Za městský charakter území je možno pro účely tohoto územního plánu považovat charakter území s vyšší hustotou zástavby, bez hospodářských (zemědělsky orientovaných) funkcí, s pestrou skladbou funkcí a vybaveností místního i nadmístního významu (zejména veřejné infrastruktury) uspokojující potřeby nejen trvalých obyvatel, ale také obyvatel sídel ve spádovém území, ostatního denního obyvatelstva, ale i návštěvníků a turistů. Území s archeologickými nálezy je prostor, kde byly identifikovány jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy a rovněž prostor, kde je možné vzhledem k přírodním podmínkám či dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Území s archeologickými nálezy rozlišuje v území čtyři kategorie:

63

I. kategorie – území s pozitivně prokázaným výskytem archeologických nálezů (zpravidla sem spadají intravilány historických sídel), II. kategorie – území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují, III. kategorie – území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických pramenů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno nebo jinak využito člověkem a existuje pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů, IV. kategorie – území, na němž není reálná pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů. Přístřešek pro dobytek – otevřené zařízení chránící dobytek před povětrnostními vlivy zejména před průvanem, deštěm, sněhem a sluncem. Tyto přístřešky musí splňovat požadavky první věty a v žádném případě nesmí plnit jinou funkci zejména obsahovat pobytové místnosti, hygienická zařízení, vytápění, neslouží k ustájení zvířat. Stejně tak je možno v textu najít v některých případech "doporučení". Pokud je v této souvislosti ve výroku uvedeno doporučení, není samo o sobě závazné, slouží pouze pro vysvětlení názoru zpracovatele a orientaci investora i správního orgánu, že je tu riziko konfliktu s urbanistickou koncepcí, podmínkami využití území nebo ochranou hodnot. Pokud bude nedoporučený záměr shledán jako přípustný, musí mít příslušný úřad pro tento svůj krok jasné argumenty a toto své správní uvážení řádně zdůvodnit včetně skutečností, které ho k tomuto závěru vedly, a to zejména s ohledem na skutečnost, proč se domnívá, že záměr není v rozporu s hodnotami území, s hlavním využitím plochy, urbanistickou koncepcí apod. Seník – prostor určený pro skladování sena. V podmínkách využití některých ploch je možno připustit mimo jiných také myslivecká zařízení a to: - napajedla a zařízení pro přikrmování (např. zásypy, krmelce, seníky, seníky s krmelcem, seníky pro vysokou), - pozorování a lov zvěře (např. posedy, kazatelny), - další myslivecká zařízení (např. pro chov – voliéry pro bažanty, koroptve, kotce). Vzhledem k souvislostem vyplývajícím z textu je možno připustit „klasické“ malé seníky, které je možno nalézt v každém katastrálním území v republice, o několika málo metrech čtverečních. Tyto seníky slouží pouze dočasnému několikaměsíčnímu uskladnění sena pro účely zakrmování zvěře v zimním období. Tomu také odpovídá velikost tohoto zařízení. Znovu, jako již po několikáté zdůrazňujeme, že se v žádném případě nesmí jednat o seník s obytnými místnostmi či seník pro zemědělské účely či snad tento seník účelově zaměňovat za stavby a zařízení, které nekorespondují s obvyklým využíváním krajiny a mysliveckou činností ve prospěch zvěře. Včelín bez pobytových místností – obdobně jako u seníku se jedná o typické stavby a zařízení sloužící pouze a jen pro chov včel. Tyto stavby, zařízení a objekty nesmí mít v žádném případě žádné jiné využití a to ani jako doprovodné, žádné pobytové místnosti, přípojky energií, vody, sociální zařízení atd. Jedná se čistě o možnost zastřešení úlů a uložení nezbytného včelařského nářadí. Limity využití území vyplývající z řešení územního plánu = výstupní limity.

64

m) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Změnou č. 3 se nemění zastavěné území ani nevymezují nové zastavitelné plochy.

n) výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje (§ 43 odst. 1 stavebního zákona), s odůvodněním potřeby jejich vymezení Změna územního plánu neobsahuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje.

65

o) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa (výměry jsou uvedeny v ha).

druh pozemku dle katastru

označení výměra plochy plochy

orná p. VZ-1 VZ-2 CELKEM

0,8085 1,3419 2,1504

0,8085 1,3419 2,1504

TTP

0,0000

zahrada

0,0000

ovocný sad

0,0000

celkový zábor ZPF

třída ochrany

zábor ZPF v zastavěném území

PUPFL

0,0000

I. 0,8085 1,3419 2,1504

II.

III.

třída ochrany/výměra

IV.

72904 72901

V.

orná půda

I.

73716 72110

0,0000

Celkem zábory dle druhu pozemku: -

zasažení staveb a zařízení uskutečněných za účelem zlepšení půdní úrodnosti (ANO/NE)

2,1504 ha

Celkem zábor půdního fondu (výměra plochy) je 2,1504 ha. Celkem zábor zemědělského půdního fondu je 2,1504 ha.

Využití plochy

Výměra plochy

Celkový zábor ZPF

plochy veřejné zeleně celkem

2,1504 2,1504

2,1504 2,1504

II.

III.

IV.

0,0000

0,5637 0,5637

0,3791

0,4294 0,7782 0,7782

0,4294

V.

0,3791

NE NE

Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení V řešeném území nejsou zasaženy investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti v podobě melioračních zařízení.

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení V návaznosti na řešené území se nenachází žádný zemědělský areál.

Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů V této kapitole jsou vyhodnoceny předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond pro plochy veřejné zeleně (VZ-1, VZ-2). Změna zpřesňuje záměry ze zásad územního rozvoje – dopravní koridory pro dálnici D3 a IV. tranzitní železniční koridor. V souvislosti s touto úpravou v prostoru mezi koridorem pro dálnici D3 a koridorem staveb pro železnici vymezuje plochy veřejné zeleně (VZ-1, VZ-2). Plochy veřejné zeleně jsou vymezeny v proluce mezi dopravními koridory a budou tvořit přirozený předěl mezi těmito stavbami a vytvářet clonu pro negativní vlivy z provozu na těchto komunikacích. Je otázkou, zda se ve své podstatě jedná o nové zábory, protože plochy veřejné zeleně byly vymezeny v prostoru rozsáhlého dopravního koridoru vymezeného v původním územním plánu Sedlečko u Soběslavě, který byl touto změnou zpřesněn. Vzhledem k plochám veřejné zeleně je v reálném využití počítáno s tím, že zde bude realizována zeleň a to s upřednostněním původních druhů, takže ve svém důsledku z hlediska využívání se zde budou uplatňovat prvky se stabilizační funkční nejen vůči dopravním stavbám, ale také se stabilizační funkcí v krajině jako takové. Vzhledem k poloze pozemků (dle předpokládaného vedení jednotlivých dopravních staveb zřejmého z katastru nemovitostí) se bude v budoucnu jednat o hůře obdělávatelné úzké podlouhlé zbytkové pruhy, u kterých lze předpokládat problematický přístup zemědělské techniky. Tím nedochází k narušení celistvosti zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů. Jejich záborem tak nedojde k narušení organizace ZPF ani sítě zemědělských účelových komunikací. V ploše VZ-1 dochází k záboru II. a IV. třídy, v ploše VZ-2 dochází k záboru I. a IV. třídy viz výkres předpokládaných záborů půdního fondu.

Předpokládaný zábor PUPFL Navrhovaným řešením nedojde k záboru pozemků určených pro plnění funkcí lesa. Změnou územního plánu není zasažena ani vzdálenost 50 m od okraje lesa.

p) rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění Tato kapitola bude doplněna na základě výsledků veřejného projednání. 67

q) vypořádání připomínek Tato kapitola bude doplněna na základě výsledků společného a veřejného projednání.

r) údaje o počtu listů odůvodnění změny územního plánu a počtu výkresů k ní připojené grafické části Počet listů (stran) odůvodnění změny územního plánu Počet výkresů k ní připojené grafické části   

32 (64) 3

koordinační výkres v měřítku výkres širších vztahů v měřítku výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku

1 : 5 000, 1 : 50 000, 1 : 5 000.

Poučení : Proti změně č. 3 územního plánu Sedlečko u Soběslavě vydané formou opatření obecné povahy nelze podat opravný prostředek (§ 173 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů). Přílohy: 1. grafická část změny územního plánu 2. grafická část odůvodnění změny územního plánu

………………………………… Mgr. Petra Nováková místostarostka obce

……………………………. Vlastimil Bočánek starosta obce

68

Obec Sedlečko u Soběslavě

Recommend Documents