Bankovní institut vysoká škola Praha Institut pro Evropskou integraci
Obec s rozšířenou působností Bakalářská práce
Autor:
Ivana Čechovská, DiS. Veřejná správa a Evropská unie
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Karásek Vladimír
březen 2010
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Brně dne 01.03.2010
Ivana Čechovská, DiS.
Anotace Ve své bakalářské práci se zaměřuji na obec s rozšířenou působností a jejím cílem je seznámit její čtenáře s tím co je to obec, jak funguje a jakou má strukturu. Dále popisuje získávání finančních dotací ze strukturálních fondů Evropské unie. Poslední část práce ukazuje teoretickou část v praktickém ţivotě na příkladě obce s rozšířenou působností Rosice u Brna. Klíčová slova: Strukturální fondy EU, obec, obecní úřad, obec s rozšířenou působností, Evropská unie,
Abstract The thesis focuses on the issues related to municipalities with extended competence. Its purpose is to explain what municipality is, its structure and how it is administered. Furthermore, it describes the process of application for EU structural funds and problems related to it. The last part explains the theoretical aspect of practical-life work, taking the village of Rosice u Brna as an example, as it also is a municipality with extended competence. Key words: EU structural funds, municipality, municipal office, municipality with extended competence, European Union
Obsah 1.
Definice pojmu obec a rozdělení obcí ........................................................................... 8 1.2 Města a městyse ..................................................................................................... 9 1.3 Statutární města ..................................................................................................... 9 1.4 Obyvatelstvo ........................................................................................................ 10 1.5 Území .................................................................................................................. 10 1.6 Název a symboly ................................................................................................. 11 1.7 Vztah obcí ke kraji a státu ................................................................................... 11 2. Působnost obcí a jejich rozdělení ................................................................................ 13 2.1 Samostatná působnost ......................................................................................... 13 2.2 Přenesená působnost ............................................................................................ 14 2.3 Veřejnoprávní smlouvy ....................................................................................... 15 3. Orgány obce................................................................................................................. 17 3.1 Zastupitelstvo obce .............................................................................................. 17 3.1.1 Výbory zastupitelstva .................................................................................. 20 3.2 Rada obce ............................................................................................................ 20 3.1.1 Komise ......................................................................................................... 22 3.3 Starosta ................................................................................................................ 22 3.4 Obecní úřad ......................................................................................................... 23 3.4.1 Úřední deska ................................................................................................ 24 3.4.2 Organizace obecního úřadu ......................................................................... 24 3.5 Tajemník obecního úřadu .................................................................................... 25 3.6 Zvláštní orgány obce - Obecní policie................................................................. 26 3.7 Obec v České a Slovenské republice (dále jen ČR, SR) – srovnání.................... 27 4 Obec a Evropská unie .................................................................................................. 30 4.1 Regionální politika EU ........................................................................................ 30 4.2 Strukturální fondy Evropské unie ........................................................................ 33 4.3 Způsob získání dotace ......................................................................................... 38 4.4 Shrnutí ................................................................................................................. 41 5 Obec s rozšířenou působností Rosice .......................................................................... 42 5.1 Historie ................................................................................................................ 43 5.2 Správní struktura ................................................................................................. 44 5.2.1 Organizace městského úřadu ....................................................................... 45 5.2.2 Organizační řád ........................................................................................... 46 5.2.3 Působnost úřadu........................................................................................... 46 5.2.4 Správní obvod úřadu.................................................................................... 46 5.3 Organizace úřadu ................................................................................................. 47 5.4 Řízení úřadu......................................................................................................... 49 5.4.1 Soustava vnitřních aktů úřadu ..................................................................... 50 5.4.2 Starosta ........................................................................................................ 51 5.4.3 Místostarosta................................................................................................ 51 5.4.4 Tajemník městského úřadu .......................................................................... 51 5.4.5 Vedoucí odboru ........................................................................................... 52 5.4.6 Obecné úkoly odborů úřadu ........................................................................ 54 5.4.7 Rozpočtové, příspěvkové a jiné organizace ................................................ 56 5.5 Dění ve městě ...................................................................................................... 57 5.6 Město Rosice a čerpání dotací z EU .................................................................... 58 5.7 Shrnutí ................................................................................................................. 59 Seznam pouţité literatury .................................................................................................... 63
Seznam příloh ...................................................................................................................... 65 Příloha.................................................................................................................................. 66
Úvod Toto téma bakalářské práce obec s rozšířenou působností jsem si vybrala z toho důvodu, ţe sama pracuji jako úřednice na městském úřadě a mohu tedy tuto problematiku rozebrat jak ze strany pracovníka územní samosprávy, tak i ze strany běţného občana, který na úřad přichází. Dále mě k tomuto tématu vedl zájem o poznání organizace a činnosti obecního úřadu, kdy tento institut ovlivňuje ţivot kaţdého z nás kaţdý den. Cílem této bakalářské práce je nastínění fungování obce s rozšířenou působností a její spolupráce s Evropskou unií, pomocí uvedeného příkladu konkrétní obce s rozšířenou působností Rosice. Vzhledem k tomu, ţe toto téma je velice rozsáhlé, rozhodla jsem se rozdělit bakalářskou práci do několika kapitol, kdy v první kapitole nejdříve popíši co je to obec, rozdíly mezi obcemi, městysem, městem a statutárním městem a dále v ní přiblíţím vztah obcí ke kraji. Druhá kapitola se týká vymezení základní působnosti obcí. Ta se člení na samostatnou a přenesenou působnost. „Dále se věnuje obecnému pojetí těchto působností a zobrazuje hlavní rozdíly mezi nimi.“1 Také přibliţuje pojem veřejnoprávní smlouva. Ve třetí kapitole rozeberu jednotlivé orgány obce, „které si ze zákona obec sama vytváří pro výkon svých činností v oblasti přenesené a samostatné působnosti.“2 Mezi tyto orgány patří zastupitelstvo obce, rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Popisuje jejich postavení, působnost a vzájemné vztahy. „Dále se v ní věnuji orgánům, které nezřizuje obec, ale přímo orgány obce, a to zastupitelstvo a rada obce jako jejich iniciativní, kontrolní a poradní orgány.“3 Dále se zaměřuji na organizaci obecního úřadu. Také se pokusím srovnat naši právní úpravu s obdobnou zahraniční právní úpravou, kdy k tomu pouţiji právní úpravou Slovenské republiky. Tuto jsem si vybrala z toho důvodu, ţe má k naší právní úpravě velice blízko. Ve čtvrté kapitole se zabývám nastíněním co je Evropská unie, co je to regionální politika EU, a jaký je postup při získávání dotací z Evropských fondů. Dále bych v této kapitole chtěla přiblíţit postup při získávání finančních prostředků ze strukturálních fondů 1
MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW:
. (11.12.2090 ) 2 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: . (11.12.2090 ) 3 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: . (11.12.2090 )
6
Evropské unie. Obecně pak seznámím s jednotlivými programy, které nabízí Evropská unie v programovém období 2007-2013. V poslední páté kapitole bych chtěla představit obec s rozšířenou působností, kterou jsem si vybrala, abych mohla názorně ukázat fungování obce jak bylo popsáno v předešlých kapitolách. Jako příklad jsem si pro tuto kapitolu vybrala obec s rozšířenou působností Rosice u Brna a to z toho důvodu, ţe je mi blízká tím, ţe pracuji na jejím městském úřadě a mohu tak lépe nastínit vnitřní fungování městského úřadu a dění v obci. Závěr této bakalářské práce je věnován shrnutí teoretických a praktických poznatků získaných v této práci.
7
1. Definice pojmu obec a rozdělení obcí „Je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“4 „Obec je tradičním základem územní samosprávy. Je to územní společenství občanů, kteří se sami spravují.“ 5Obec je veřejnoprávní územní korporace, která má při realizaci svých pravomocí povahu veřejného úřadu. „V právních vztazích má obec postavení právnické osoby a má právní subjektivitu. V soukromoprávních vztazích obec vystupuje sama za sebe, svým jménem. Charakteristickými znaky obcí jsou: -
vlastní území
-
obyvatelstvo obce
-
soustava orgánů, jimiţ jedná a uskutečňuje svou vůli
-
vystupování v právních vztazích vlastním jménem (právní subjektivita) a právotvorná (vydávání právních předpisů)
-
vlastní majetek a hospodaření“6
„Obcemi jsou ty územní samosprávné celky, které měly statut obce ke dni účinnosti zákona o obcích č. 128/2000 Sb., a dále obce nově zřízené podle tohoto zákona.“7 Obce mohou vznikat dělením nebo tím, ţe je zrušen vojenský újezd a je přeměněný v obec, pokud se ovšem jeho území nepřipojí k jiné obci. Tradičně se dělily obce na vesnice, městečka a města. Nyní zákon vytváří zvláštní skupinu obcí a tou jsou města. „S pojmem vesnice zákon nepracuje, i kdyţ v obecném vnímání jsou to obce, které nemají statut města.“ 8Označení městečko se jiţ nepouţívá.
4
5
Zákon o obcích 128/2000 Sb., ust. § 1, ve znění pozdějších předpisů
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 6 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 7 KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje : Podle reformy veřejné správy v roce 2001. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2001. ISBN 80-7201272-X. 8 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
8
1.2 Města a městyse „Města jsou obce, které byly městy ke dni účinnosti zákona o obcích č. 128/2000 Sb. Obce, které postavení města získaly během historického vývoje, dnes městy být nemusí. Z hlediska
působnosti není formálně právní rozdíl mezi městy a ostatními
obcemi.“ 9 „Městys je historické označení obce, které je nově umoţněno od 1. července 2006 podle zákona č. 234/2006 Sb., upravující z. o obcích. Obec se můţe stát městem resp. městysem, pokud splní zákonem stanovené podmínky uvedené v „ust. § 3 z. o obcích“10.“11 Pro označení město je třeba, aby obec měla nejméně 3 000 obyvatel „ţijících na jejím území nebo nesla-li před 17. květnem 1954 tento titul a poţádá o jeho obnovu. Pro označení městys musí obec podat návrh k označení tímto historickým titulem nebo před 17. květnem 1954 nést tento titul a poţádat o jeho obnovu. Pro tento historický titul se nevyţaduje minimální počet obyvatel jako je tomu v případě titulu město. Obec můţe získat označení město resp. městys, došlo-li ke sloučení obcí nebo oddělování části obce a figuruje v nich město nebo městys.“12
1.3 Statutární města Statutární města jsou zvlášť významná města, jejich správa je odlišná od ostatních měst a to především samosprávou městských částí. Statutární města se mohou členit na městské části nebo městské obvody, které mají vlastní samosprávné orgány. „Pokud se statutární město člení na městské části nebo obvody, je povinno vydat svůj statut formou obecně závazné vyhlášky upravující vnitřní poměry členěného města.“13 Příkladem statutárního města členícího se na městské části nebo obvody jsou města Brno, Ostrava, Plzeň,Ústí nad Labem, Pardubice a Liberec.
9
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 10 Ust. § 3 zákona o obcích odst.1 Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Odst. 2 Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichţ alespoň jedna je městem, je obec po sloučení městem. Oddělí-li se část města a vzniknou 2 nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu a má alespoň 3 000 obyvatel, je i nadále městem. 11 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 12 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: . (11.12.2009) 13 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
9
„Obec se můţe a nemusí dělit na části, coţ jsou odlišné celky od městských částí územně dělených statutárních měst. O rozdělení obce na části a jejich názvu rozhoduje zastupitelstvo. Část obce je evidenční jednotka vytvářená budovami s čísly popisnými a evidenčními přidělovanými v jedné číselné řadě.Údaje o obcích a o částech obcí a jejich názvu vede v centrální evidenci Ministerstvo vnitra a v územní evidenci místního a pomístního názvosloví příslušný katastrální úřad. Katastrálním úřadům se oznamují veškeré změny jako vznik, zánik, změna názvu v částech obcí, kvůli územní evidenci.“14
1.4 Obyvatelstvo „Kaţdá obec musí být trvale obývána lidmi.“15 Obyvatelstvo je jedním ze základních znaků obce. Je základním a nutným prvkem. „Občanem obce je státní občan, který je v obci přihlášen k trvalému pobytu.“16 Tento občan pokud je starší 18 let má svoje práva a to právo volit zastupitelstvo, nebo být volen do zastupitelstva obce a hlasovat v místním referendu. Dále se vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem k projednávaným věcem, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu, závěrečného účtu a do usnesení a zápisu z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady a z těchto si pořizovat výpisy. „Poţadovat projednání určité záleţitosti v oblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem, pokud ţádost podepíše alespoň 0,5% občanů obce a tato musí být projednána do 60 dnů, v případě zastupitelstva do 90 dnů. Dále můţe podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty, které orgány obce vyřídí bezodkladně, nejdéle do 60 dnů v případě zastupitelstva do 90 dnů.“17
1.5 Území Dalším základním znakem kaţdé obce je její území. „Katastrální území malých obcí je často totoţné s administrativním územím obce. U větších obcí se mohou skládat z více katastrálních území.“18 Území obce můţe zahrnovat jedno nebo více katastrálních území. „Změny v území mezi obcemi mohou být provedeny jen na základě dohody obcí se kterou 14
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 15 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 16 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 17 KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje : Podle reformy veřejné správy v roce 2001. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2001. ISBN 80-7201272-X. 18 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
10
vysloví souhlas dotčená zastupitelstva obcí.“19 Uzavření dohody o změně v územní mezi obcemi se oznámí Ministerstvu financí a finančnímu úřadu, který ji vyuţije při správě daně z nemovitosti. „Území obce se můţe členit na části (osady).“20
1.6 Název a symboly Kaţdá obec má svůj název, který je nejčastěji spojený s minulostí obce. Pokud chce obec její název změnit musí to učinit se souhlasem Ministerstva vnitra. Nemůţe sama o sobě svůj název změnit. Obce jsou pod svým jménem zapisovány jako právnické osoby do rejstříku ekonomických subjektů, ten je veřejným seznamem. Kaţdá obec můţe uţívat vlastní symboly jako jsou znak, vlajka (prapor), razítko (pečeť). Pokud tyto symboly nevlastní jiţ z minulosti uděluje ji na návrh předseda Poslanecké sněmovny. „Podrobnosti o charakteru a uţívání symbolů si můţe obec při respektování zákonných ustanoveních upravit obecně závaznou vyhláškou. Znak se uţívá pro označení sídla orgánů obce vedle velkého státního znaku.“21 Pokud by chtěl uţívat tento symbol i někdo jiný neţ obec, smí toto jen se souhlasem obce. Vlajka má pevně stanovený poměr mezi šířkou a délkou. Vlajka je obci a městské části udělována a měněna za podobných podmínek jako znak obce. K uţívání vlajky není potřeba souhlas obce. Praktická ukázka symbolů a vlajky v příloze této práce - obr.č. 2.
1.7 Vztah obcí ke kraji a státu „Obecně lze říct, ţe mezi orgány všech veřejnoprávních korporací má být uplatňována zásada spolupráce a vzájemné součinnosti. Všechny veřejnoprávní korporace jsou zřízeny zákonodárnou mocí, která jako součást moci ve státě musí slouţit občanům. V oblasti územní samosprávy je obec základní jednotkou a její vztah ke kraji jako vyššímu územnímu samosprávnému celku není vztahem nadřízeného a podřízeného. Naopak obec má v rámci samosprávy obecnou působnost. Je-li tedy něco působností územní samosprávy a není-li výslovně stanoveno, ţe jde o působnost kraje vţdy je příslušná obec. Rovněţ vůči státu má obec při realizaci své samosprávy relativně autonomní postavení, kdy stát můţe zasahovat do její činnosti jen na ochranu zákona a jen zákonem stanoveným způsobem. 19
KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje : Podle reformy veřejné správy v roce 2001. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2001. ISBN 80-7201272-X. 20 KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje : Podle reformy veřejné správy v roce 2001. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2001. ISBN 80-7201272-X. 21 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
11
Obec je při své samosprávné činnosti vázána zákony a právními předpisy vydanými k jejich provedení, není nijak vázána interními akty. Obec má právo na ochranu své samosprávy u soudní moci proti nesprávným zásahům státní moci výkonné, a to jednak u krajských soudů v rámci správního soudnictví a u Ústavního soudu podáním ústavní stíţnosti a to buď obecné nebo komunální. V oblasti přenesené státní správy je rozhodující znění konkrétních zákonů a obec můţe být podřízena jak orgánům kraje tak i orgánům státu. V této oblasti obec respektuje i interní normativní akty nadřízených orgánů, a to usnesení vlády a směrnice ústředních správních úřadů, které byly vydány a ve vyjímečných případech oznámeny ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí, a návrhy opatření a rozhodnutími krajského úřadu učiněných v rámci kontroly výkonu přenesené působnosti“22
22
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
12
2. Působnost obcí a jejich rozdělení „Působnost je oblast činnosti subjektu veřejné správy v rámci úpravy určitých společenských vztahů, na určitém území, vůči určitému okruhu osob a v určitém čase“23. Obec je povinna plnit svěřené úkoly v rámci své působnosti a při plnění těchto úkolů je oprávněna realizovat svou pravomoc např. vydáváním právních aktů, uzavíráním veřejnoprávních smluv (více v podkapitole 2.3 Veřejnoprávní smlouvy). „Podle dnešní právní úpravy rozlišujeme u obcí dva typy působností a to působnost samostatnou (projev decentralizace veřejné správy) a působnost přenesenou (projev dekoncentrace státní správy). Hranice mezi samostatnou a přenesenou působností je ustanovena v ust. § 8 z. o obcích, jeţ uvádí, ţe jde o samostatnou působnost obce vţdy, pokud zákon nestanoví, ţe se jedná o působnost přenesenou.“24 Věcná působnost „Je to oblast společenských vztahů v rámci veřejné správy, které jsou upravovány a spravovány příslušným subjektem veřejné správy v rámci jeho činnosti. Věcná působnost obcí je realizována formou samosprávy (samostatné působnosti) a formou přenesené státní správy na obec (přenesená působnost)“25.
2.1 Samostatná působnost V rámci samostatné působnosti si obec sama spravuje své záleţitosti, které jsou v jejím zájmu a v zájmu jejích občanů. V samostatné působnosti obec pečuje a chrání veřejný pořádek v obci. V zájmů občanů „vytváří podmínky pro kulturní rozvoj a informovanost, pro jejich vzdělávání a výchovu, dopravu a spoje, sociální péči a jejich zdraví.“26 „Obec je vţdy výkonu samostatné působnosti vţdy vázána právním řádem a je za její výkon zodpovědná. Při této působnosti má oprávnění vydávat obecně závazné vyhlášky, které schvaluje zastupitelstvo obce a den po jejich vyhlášení“27 je musí zaslat na ministerstvo 23
KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje : Podle reformy veřejné správy v roce 2001. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2001. ISBN 80-7201272-X. 24 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: . (11.12.2090 ) 25 KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje : Podle reformy veřejné správy v roce 2001. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2001. ISBN 80-7201272-X. 26 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 27 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009)
13
vnitra. „Jejich vydávání je vázáno ústavou a zákony.“28 „V Ústavě ČR je přímo stanovena moţnost státu zasáhnout do činnosti obcí, pokud to vyţaduje ochrana zákona, a pouze způsobem stanoveným zákonem a to v článku 5. Ústavy ČR.“29
2.2 Přenesená působnost „V rámci přenesené působnosti obec vykonává státní správu svěřenou zákonem, tj. svěřenou přímo státem, kterou obec realizuje svými orgány. V Ústavě ČR je stručně popsán výkon státní správy obcí, ale neupřesňuje vymezení přenesené působnosti obce. Tato působnost je upravena zejména v ust. § 61 aţ § 66 z. o obcích a dalších zvláštních zákonech. Při výkonu přenesené působnosti se musí obec vţdy řídit zákony, obecně závaznými právními předpisy a v jiných případech usnesením vlády, směrnicí ústředních správních úřadů, opatřením a rozhodnutím krajského úřadu při kontrole výkonu přenesené působnosti. V této svěřené působnosti nespravuje své záleţitosti, ale záleţitosti v zájmu státu. V rámci ní má oprávnění vydávat nařízení obce prostřednictvím rady obce. Nebyla-li rada v dané obci zřízena, tak oprávnění vydávat nařízení je přeneseno na zastupitelstvo obce. Nařízení obce musí být po dni vyhlášení zasláno krajskému úřadu.“30 Za výkon této působnosti odpovídá obec státu. „Kaţdá obec je pověřena výkonem přenesené působnosti v základním rozsahu. Některé obce mohou podle zvláštních zákonů realizovat státní správu i pro více obcí v tzv. správním obvodu.“31 Jedná se o statutární město, které vykonává (rozšířenou) přenesenou působnost v příslušném správním obvodu. Ve statutárních městech se zřizuje pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, „které jsou ustanoveny zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů.“32 „Podle míry přenesení státní správy rozlišujeme: -
všechny obce na něţ je přenesen základní výkon státní správy
-
obce matričním úřadem
-
obce se stavebním úřadem
28
MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 29 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 30 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 31 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 32 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009)
14
-
obce s pověřeným obecním úřadem
-
obce s rozšířenou působností
-
Brno se zvláštní přenesenou působností
-
Praha s působností kraje“33
Ve své práci se budu zabývat pouze obcí s rozšířenou působností. „Obec s rozšířenou působností vykonává přenesenou působnost pro více obcí v zákonem stanoveném rozsahu a ve správních obvodech daných vyhláškou Ministerstva vnitra.“34 Obcí s rozšířenou působností se blíţe zabývá kapitola č. 5.
2.3 Veřejnoprávní smlouvy Tyto smlouvy mohou uzavírat obce na výkon přenesené působnosti. Zákon o obcích umoţňuje obcím, kterých orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle které budou orgány jedné obce vykonávat činnost za orgány obce druhé. Jako příklad uvádím řešení přestupků, podle přestupkového zákona, které patří mezi velmi často uzavírané veřejnoprávní smlouvy. Tato smlouva musí obsahovat označení účastníků, dobu trvání, přesné vymezení rozsahu přenesené působnosti a způsob úhrady nákladů spojených s výkonem. S uzavřením veřejnoprávní smlouvy musí souhlasit Krajský úřad, který uzavřené veřejnoprávní smlouvy zveřejňuje ve Věstníku. Tento lze také najít v internetové podobě na internetových stránkách Krajského úřadu Jihomoravského kraje. „Není-li v obci zřízena přestupková komise, musí s jinou obcí uzavřít veřejnoprávní smlouvu, na jejímţ základě zajistí projednávání určitého okruhu přestupků, kterými je ze zákona o přestupcích povinna se zabývat.“35 Obec Rosice má ohledně agendy přestupků uzavřeny veřejnoprávní smlouvy se všemi obcemi ve svém správním obvodu krom Kratochvilky a Zastávky u Brna. Tyto obce si přestupkovou agendu řeší ve své působnosti. Ve veřejnoprávní smlouvě je uvedena také cena, kterou musí obce, které přenechávají řešení přestupků na jiné obci platit za výkon této agendy. Avšak pokuty vybrané při přestupkovém řízení jsou příjmem obce 33
KOUDELKA, Ph.D, JUDr. Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1.1.20003 včetně úplného znění obecního a krajského zřízení. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2003. ISBN 80-7201-403-X. 34 KOUDELKA, Ph.D, JUDr. Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1.1.20003 včetně úplného znění obecního a krajského zřízení. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2003. ISBN 80-7201-403-X 35 ust. § 53 odst. 1 z.č. 200/1990 Sb., zákona o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
15
vykonávající agendu. Příklad veřejnoprávní smlouvy se nachází v příloze č. 11 a 12 této bakalářské práce.
16
3. Orgány obce „Kaţdá veřejná korporace můţe navenek jednat jen svými orgány, nebo-li prostřednictvím funkcionářů – fyzických osob.“36 „V praxi se pouţívají pojmy správní orgán a správní úřad s přihlédnutím k organizačnímu nebo funkčnímu pojetí. Z hlediska organizačního jsou pojmy správní orgán a správní úřad totoţné“37 „avšak v praxi dochází i k vytváření úřadu v úřadu například stavební úřad je odborem obecního úřadu.“38 Všechny orgány obce mohou navenek jednat ústně i písemně. Obzvlášť pokud jde o samosprávu, kdy při běţném jednání s klientem se jedná o jednání ústní. „Na úrovni samosprávy nedochází k dělení moci, v samosprávě se uplatňuje princip vlády shromáţdění, kdy nejvyššímu orgánu jsou ostatní orgány odpovědny a jsou svým obsazením od něj přímo či nepřímo odvozené. Zákon výsledně uvádí za orgány obce zastupitelstvo, radu, starostu, obecní úřad a zvláštní orgán obce“39.
3.1 Zastupitelstvo obce Zastupitelstvo obce je jediný z orgánů obce, který je zakotven v Ústavě České republiky. V Ústavě je stanoven jeho název, názvy jeho členů i délka funkčního období a právotvorná činnost. Přímo v ústavě je také zakotvena pravomoc obce vydávat obecné závazné vyhlášky v samostatné působnosti. Zastupitelstvo je nevyšším orgánem obce v samostatné působnosti. „Má přímou demokratickou legitimitu danou volbami občanů.“40 Zastupitelstvo je voleno na funkční období 4 let obyvateli obce. Volby vyhlašuje prezident republiky, kdy za den vyhlášení se povaţuje den, kdy je toto jeho rozhodnutí vyhlášeno ve Sbírce zákonů. Náklady obcí a okresních volebních komisí souvisejících s volbami zastupitelstva obce hradí stát ze státního rozpočtu. Na podzim letošního roku se budou konat volby do zastupitelstva Města Rosice. Přípravu voleb do zastupitelstva má organizačně na starost odbor vnitřní správy Městského úřadu Rosice.
36
KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje : Podle reformy veřejné správy v roce 2001. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2001. ISBN 807201-272-X. 37 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 38 KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje : Podle reformy veřejné správy v roce 2001. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2001. ISBN 807201-272-X. 39 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 40 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
17
Funkce člena zastupitelstva je neslučitelná s funkcí zaměstnance obce nebo krajského úřadu, či finančního úřadu pokud se jejich činnost vztahuje do působnosti dané instituce. Počet volených členů do zastupitelstva není pevně stanoven, odvozuje se od počtu obyvatel a velikosti územního obvodu obce. Zastupitelstvo má 5 -55 členů. Město Rosice má 21 členů zastupitelstva. „Počet členů zastupitelstva činí: Do 500 obyvatel………………………5-15 členů Do 501-3 000 obyvatel………………..7-15 členů Do 3 001-10 000 obyvatel…………...11-25 členů Do10 001-50 000 obyvatel…………..15-35 členů Do 50 001-150 000 obyvatel………...24-45 členů Do 150 000 obyvatel………………….5-55 členů“41 Mandát člena zastupitelstva je reprezentativní, kdy zastupitel není vázán ţádnými příkazy ani od voličů nebo politických stran a kohokoliv jiného. Na prvním zasedání zastupitelstva skládá zastupitel před zastupitelstvem slib pronesením slova slibuji a toto následně potvrdí svým podpisem. Funkce člena zastupitelstva je funkcí veřejnou a pro její výkon nesmí být zastupitel krácen na svých právech z pracovního nebo obdobného poměru. Nejvýznamnější pravomocí je pro zastupitele právo podílet se na rozhodování zastupitelstva obce. Člen zastupitelstva má svá určitá práva jako jsou iniciativa, interpelace, informace a povinnosti aktivní účasti a vyvarování se střetu zájmů. Zastupitelstvo obce se schází podle svých potřeb na vyhrazeném místě aspoň jednou za tři měsíce. Je usnášení schopné jen za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů. Jejich zasedání je veřejné a občané se mohou tak k projednávaným záleţitostem vyjádřit a případně předloţit vlastní návrhy a připomínky k dané věci. Ze zákona můţe být zastupitelstvo rozpuštěno na základě vydaného rozhodnutí Ministerstva vnitra a to z důvodu, kdy se zastupitelstvo obce po dobu delší jak 6 měsíců nesejde v sestavě usnášeníschopné, nebo nerespektuje-li zastupitelstvo či jiný orgán obce upozornění zastupitelstva ředitelem krajského úřadu soudní rozhodnutí o povinnosti vyhlásit místní referendum nebo výsledky místního referenda. Proti tomuto rozhodnutí se můţe zastupitelstvo odvolat u soudu.
41
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
18
„V samostatné působnosti je zastupitelstvo vyhrazeno: -
Schvalovat program rozvoje obce, územní plán obce a regulační plán a vyhlašovat jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou, rozpočet a závěrečný účet obce
-
Zřizovat peněţní fondy obce. Zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační sloţky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny
-
Rozhodovat o zaloţení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské a zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti obce v jiţ zaloţených právnických osobách
-
Delegovat zástupce obce na valnou hromadu obchodních společností, v nichţ má obec majetkovou účast, s výjimkou společností, kde je obec jediným akcionářem nebo společníkem
-
Navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichţ má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání
-
Vydávat obecně závazné vyhlášky a rozhodovat o vyhlášení místního referenda
-
Navrhovat změny katastrálního území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí
-
Volit starostu, místostarosty a radní obce a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakoţ i funkce dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva, zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy i další členy a odvolávat je
-
Stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva. Zřizovat a zrušovat obecní policii
-
Rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce
-
Rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství
-
Udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce
-
Rozhodovat o zrušení usnesení rady, jehoţ výkon starosta pozastavil, rušit usnesení rady, jsou-li v rozporu se zákonem nebo usnesením zastupitelstva
-
Rozhodovat o nabytí a zcizení nemovitostí, bytů a nebytových prostor, zastavení nemovitostí a zřízení věcného břemene
-
Rozhodovat o poskytnutí darů osobám v hodnotě nad 20 000,- Kč v jednom kalendářním roce. Rozhodovat o poskytnutí dotace nad 50 000,- Kč. Rozhodovat o uzavření smlouvy o sdruţení a poskytnutí majetkových hodnot takovému sdruţení. Rozhodovat o vkladech do právnických osob.
19
-
Vzdávání se práva, prominutí a postoupení pohledávky a zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší neţ 20 000,- Kč.
-
Rozhodovat o splátkách s lhůtou splatnosti delší neţ 18 měsíců a bezúplatném postoupení pohledávek. Rozhoduje o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky, o poskytnutí dotace, o převzetí dluhu a ručení, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o sdruţení.
-
Emisi komunálních obligací. Podává ústavní stíţnosti. Stanovit zásady pro poskytnutí cestovních náhrad svým členům. Rozhodovat o peněţitých plněních poskytnutých fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva za výkon funkce členů výborů. Plnit další úkoly stanovené zákonem.“42
V přenesené působnosti zastupitelstvo vydává nařízení obce v obcích, kde se nezřizuje rada.
3.1.1 Výbory zastupitelstva Tyto výbory zřizuje zastupitelstvo obce jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory, které mu předkládají svá stanoviska, návrhy a jsou mu odpovědné. Předsedou výboru je s výjimkou osadního výboru člen zastupitelstva obce. Výbory jsou nejméně tříčlenné a mívají lichý počet. Scházejí se dle potřeby. Finanční a kontrolní výbor zřizuje zastupitelstvo vţdy. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly dané zastupitelstvem. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady, dodrţování právních předpisů ostatními výbory
3.2 Rada obce Rada obce je výkonným orgánem obce působící v oblasti samostatné působnosti, je odpovědná zastupitelstvu. Pokud jde o přenesenou působnost rozhoduje rada jen pokus to stanoví zákon. Členy rady jsou starosta, místostarosta a radní volení z řad členů zastupitelstva. Je tvořena nejméně 5 členy a nejvíce jedenácti, tento počet je lichý a nesmí přesáhnout jednu třetinu počtu zastupitelstva. „Rada rozhoduje nadpoloviční většinou
42
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
20
všech členů“43. Rada obce se schází na základě svolání starosty, tyto schůze jsou neveřejné. Starosta města Rosice svolává Radu obce jednou za 14 dní v úterý. Z kaţdé schůze se vyhotovuje písemný zápis, který obsahuje počet přítomných členů, schválený program, průběh a výsledek hlasování, přijatá usnesení. Tento zápis se vyhotovuje do 7 dní a je podepsaný starostou společně s místostarostou nebo jiným radním. Tento zápis musí být uloţen u obecního úřadu, aby mohl kdykoliv člen zastupitelstva do něj nahlédnout. Rada obce se nevolí pokud zastupitelstvo nemá aspoň patnáct členů. Pokud rada neexistuje její funkci plní starosta s vyjímkami, které jsou vyhrazeny zastupitelstvu. Jedná se „o rozhodování ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, vydávání nařízení obce, stanovení rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizování a zrušování odborů a oddělení obecního úřadu, stanovení celkového počtu zaměstnanců v obecním úřadě a v organizačních sloţkách obce, přezkoumávání opatření v samostatné působnosti přijatých obecním úřadem a komisemi.“44 Rada města Rosice má 7 členů. Rada -
„připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jeho usnesení
-
zabezpečuje hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádí rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem
-
plní vůči právnickým osobám a organizačním sloţkám obce úkoly zakladatele nebo zřizovatele, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu s výjimkou obecní policie
-
rozhoduje ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti
-
vydává nařízení obce
-
projednává a řeší návrhy, připomínky a podněty předloţené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady
-
stanovuje rozdělení pravomocí v obecním úřadě, zřizuje a zrušuje odbory a oddělení obecního úřadu
-
na návrh tajemníka jmenuje a odvolává vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zákonem o úřednících územních samosprávných celků
-
zřizuje a zrušuje komise rady, jmenuje a odvolává jejich předsedy a ostatní členy
-
kontroluje plnění úkolů v samostatné působnosti obecním úřadem a komisemi
-
stanovuje celkový počet zaměstnancům obce v obecním úřadu a organizačních sloţkách obce
43
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 44 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
21
-
ukládá pokuty v samostatné působnosti pokud tuto působnost zcela či zčásti nesvěří příslušnému odboru obecního úřadu. Tuto působnost nelze přenést na obecní úřad pokud se tento nečlení na odbory.
-
přezkoumává opatření přijatá v samostatné působnosti obecním úřadem a komisemi
-
rozhoduje o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčkách – tuto činnost můţe přenést na odbor obecního úřadu nebo na příspěvkovou organizaci
-
stanovuje pravidla pro přijímání a vyřizování petic
-
schvaluje organizační řád obecního úřadu
-
plní úkoly stanovené zvláštním zákonem
-
rozhoduje v ostatních záleţitostech samostatné působnosti obce, pokud je zákon nevyhrazuje zastupitelstvu, nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradilo
-
rozhoduje v ostatních záleţitostech přenesené působnosti, pokud tak stanoví zákon.“45
3.1.1 Komise Jako své poradní a iniciativní orgány můţe zřídit rada komise. Svá stanoviska a náměty předkládá komise Radě. Předsedou komise můţe být jen osoba, která má zvláštní odbornou způsobilost. Např. přestupková komise, kdy její předseda musí mít právnické vzdělání..
3.3 Starosta „Starosta zastupuje obec navenek“46. Nemá povahu statutárního orgánu právnické osoby a úkony, které vyţadují schválení zastupitelstva nebo rady, můţe učinit aţ po jejich schválení, jinak jsou neplatné. Pokud úkon učiní bez patřičného schválení vystavuje se nebezpečí trestněprávní a občanskoprávní odpovědnosti. Starosta a místostarosta jsou voleni zastupitelstvem z řad jejich členů a musí mít státní občanství. Způsob volby není v zákoně stanoven, upravuje si ho zastupitelstvo v jednacím řádu. Za výkon funkce je odpovědný zastupitelstvu. Starosta jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka obecního úřadu a stanoví mu plat. Pokud zastupitelstvo nestanoví jinak starosta odpovídá za včasné 45
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 46 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
22
objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok. Plní úkoly zaměstnavatele, pokud není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu uzavírá a ukončuje pracovní poměr zaměstnanců obce a stanovuje jim plat. Jinak plní úkoly zaměstnavatele vůči tajemníkovi a uvolněným členům zastupitelstva. Pracovně právní působnost má starosta vţdy kdyţ se to týká zaměstnanců obce jako např. obecní policie a jiné zvláštní orgány či organizační sloţky obce. Pravomoci starosty obce Rosice jsou uvedeny v kapitole 5.4.2 této práce.
3.4 Obecní úřad Obecní úřad patří mezi další orgány obce, které si ze zákona sama obec zřizuje pro výkon svých určitých činností ve sféře samostatné a přenesené působnosti. Postavení a pravomoci obecního úřadu jsou upraveny v ust. § 109 aţ § 111 zákona o obcích a také v dalších ustanoveních tohoto zákona. „Obecní úřad tvoří starosta, místostarostové, tajemník úřadu a zaměstnanci obce zařazeni do obecního úřadu.“47 Pokud jde o malé obce, které nemají ţádného zaměstnance existuje vţdy obecní úřad ve sloţení starosty a místostarosty. Obecní úřad se můţe dělit na odbory a oddělení jen z rozhodnutí rady obce. V obcích kde nepůsobí rada, přechází toto právo na zastupitelstvo obce. Obecní úřad v samostatné působnosti obce plní úkoly, které mu uloţí zastupitelstvo a rada, také pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. „V přenesené působnosti vykonává státní správu s výjimkou věcí patřících do působnosti jiného orgánu obce. Obecní úřad můţe rozhodovat i v přenesené působnosti ve správním řízení, kde je účastníkem vlastní obec a automaticky nejsou jeho pracovníci vyloučeni z rozhodování takové věci. Pokud účastník řízení nabude dojmu, ţe je obecní úřad v řízení o jeho právech nečinný, můţe se obrátit na krajský soud se ţalobou na nečinnost úřadu. Soud můţe nařídit úřadu, aby vydal rozhodnutí a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu“48.
47
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 48 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
23
3.4.1 Úřední deska V kaţdé obci musí být po 24 hodin denně volně přístupná úřední deska. Tuto úřední desku zřizuje obecní úřad a většinou bývá umístěna na budově obecního úřadu. Městský úřad Rosice (dále jen MěÚ Rosice) má svoji úřední desku u autobusové zastávky, kudy projde nejvíce obyvatel. Na úřední desce se zveřejňují listiny, které stanový zákon. „V dnešní době internetu je ţádoucí, aby obec zveřejnila na svých internetových stránkách elektronickou úřední desku, která by obsahovala aktuální písemnosti vyvěšené na úřední desce v plném znění nebo alespoň jejich seznam a stručný obsah.“49 MěÚ Rosice má svoji elektronickou úřední desku na internetové adrese http://www.rosice.cz/www/page.php?_=203. Úřední deska musí být označena buď názvem Úřední deska obecního úřadu a název obce nebo Úřední deska obce a název obce, kde jsou vyvěšeny písemnosti všech orgánů obce, nejen obecního úřadu. Do sídla obecního úřadu se doručují všechny písemnosti patřící obci a jejím orgánům.
3.4.2 Organizace obecního úřadu „Rada jako výkonný orgán obce v samostatné působnosti zajišťuje organizační stránku obecního úřadu. Především vyuţívá obecní úřad k plnění určitých pravomocí jemu svěřených v samostatné působnosti.“50 Rada obce rozhoduje o vnitřním uspořádání obecního úřadu schválením jeho organizačního řádu a stanovuje také rozdělení pravomocí v obecním úřadě. Můţe zřizovat odbory, oddělení obecního úřadu, a pro odbory jmenovat nebo odvolávat vedoucí na návrh tajemníka obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem. Dále také Rada obce stanovuje celkový počet zaměstnanců obecního úřadu, „má tzv. personální pravomoc vůči obecnímu úřadu“51. „Můţe zcela nebo zčásti svěřit příslušnému odboru obecního úřadu ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti obce a rozhodování o uzavření nájemních smluv a smluv o výpůjčce.“52
49
KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje : Podle reformy veřejné správy v roce 2001. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2001. ISBN 80-7201272-X. 50 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 51 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 52 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009)
24
3.4.2.1
Odbory a oddělení obecního úřadu
Jak jsem jiţ uvedla, rada obce je kompetentní rozhodovat ve věci zřízení odborů a oddělení obecního úřadu pro výkon jednotlivých činností, které byly svěřeny obecnímu úřadu. V případě jejich zřizování zákon přímo neukládá jaké a kolik odborů a oddělení má být vytvořeno, toto si stanovuje Rada obce pro svoje potřeby sama. V praxi se většinou setkáme s odbory, které jsou tvořeny odděleními. Pro zřízené odbory není podmínkou, ţe musí být tvořeny odděleními, mohou figurovat také samostatně, stejně tomu je i v případě zřízených samostatných oddělení, která nejsou součástí odborů. Ve větších obcích se můţeme setkat se sloţitější organizační strukturou obecního úřadu, který není pouze tvořen jednotlivými odbory a odděleními.
3.5 Tajemník obecního úřadu „Tajemník obecního úřadu působí v rámci obecního úřadu, a to obligatorně v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností, ostatní obce mohou funkci tajemníka ustavit fakultativně.“53 Tajemníka jmenuje a odvolává se souhlasem ředitele krajského úřadu starosta obce. Tento mu také stanoví plat podle předpisů o platu zaměstnanců veřejné správy a plní vůči němu práva statutárního orgánu zaměstnavatele dle pracovně právních předpisů. Tajemník je zaměstnancem obecního úřadu. Je zodpovědný za plnění úkolů obecního úřadu starostovi, kterému je podřízen, protoţe starosta stojí v čele obecního úřadu. V obcích, de není tajemník vykonává jeho funkci starosta. Tajemník nesmí vykonávat funkce v politických stranách a hnutích, ale můţe být jejich členem. Tajemník -
„zajišťuje úkoly v přenesené působnosti s výjimkou věcí svěřených radě nebo zvláštnímu orgánu obce
-
plní úkoly uloţené zastupitelstvem, radou nebo starostou
-
plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele“54 - Uzavírá a ukončuje pracovní poměr zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu s výjimkou kdy jde o
53
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
25
vedoucího odboru, který vzniká jmenováním rady. Tajemník vydává pracovní řád pro zaměstnance obce zařazené do obecního úřadu a také další vnitřní směrnic, pokud je nevydává rada obce. -
„rozhoduje o vyloučení vedoucích odborů obecního úřadu z projednávání a rozhodování věcí ve správním řízení z důvodu podjatosti a činí potřebná opatření k zajištění dalšího řízení
-
stanoví podle zvláštních předpisů platy zaměstnancům obce zařazených do obecního úřadu
-
řídí a kontroluje organizační sloţky obce, pokud zastupitelstvo nestanoví jinak
-
vydává spisový řád, skartační plán a pracovní řád obecního úřadu
-
účastní se s hlasem poradním na zasedání zastupitelstva – má i právo navrhovací, tzn., ţe můţe i předkládat návrhy k rozhodnutí“55.
Pravomoci tajemníka obecního úřadu v Rosicích se nacházejí v kapitole 5.4.4 této práce.
3.6 Zvláštní orgány obce - Obecní policie Podle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii je orgánem obce také obecní policie. Obecní policii můţe zřídit zastupitelstvo obce, formou obecně závazné vyhlášky. Policii řídí starosta obce nebo jiný člen zastupitelstva, jehoţ zastupitelstvo pověřilo vedením. Policie má za úkol zabezpečovat záleţitosti místního veřejného pořádku. Obecní policie můţe mít uzavřeny i veřejnoprávní smlouvy s dalšími obcemi o výkonu jejich činnosti na jejich území. Takto je to i případě obecní neboli městské policie Rosice, která má uzavřeny veřejnoprávní smlouvy s obcemi ve správním obvodu Rosic. Veřejnoprávní smlouva o výkonu městské policie Rosice a obce Babice u Rosic tvoří přílohu č. 11 a 12 této práce.
54
KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3 55 KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
26
3.7 Obec v České a Slovenské republice (dále jen ČR, SR) – srovnání Pro srovnání obce v České republice s obcí jiného státu Evropské unie jsem si zvolila Slovenskou republiku a to z důvodu, ţe nás s ní úzce pojí společná historie. Postavení obcí na území SR upravuje zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Sb., o obecnom zriadení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „slovenský zákon o obcích“), a také Ústava SR č. 460/1992 Sb. v článcích 64-71, ve znění pozdějších předpisů. Členění slovenského zákona o obcích se pouze nepatrně odlišuje od členění českého zákona o obcích. Postavení obcí na Slovensku je téměř shodné s postavením obcí v ČR. Obce jsou také základní územní samosprávné celky, mající vlastní území, stejně jako v ČR. Mají vlastní obyvatelstvo s trvalým pobytem na jejich území, samostatně hospodaří s vlastním majetkem. „Samosprávu slovenských obcí vykonává jejich vlastní obyvatelstvo prostřednictvím zřízených orgánů v dané obci, případným hlasováním obyvatelstva příslušné obce nebo veřejným shromaţďováním obyvatelstva obce. Slovenská právní úprava je postavena na větších demokratických základech neţ je tomu v české právní úpravě.“56 Na území Slovenska je obec tvořena základními orgány, kterými jsou starosta a obecní zastupitelstvo, a popřípadě dalšími potřebným orgány obce, mezi které se patří obecní rada, komise, obecní úřad. Tyto orgány obce mohou být zřízeny pouze obecním zastupitelstvem nebo zvláštním zákonem. Na Slovensku je představitelem obce starosta. „Má postavení nejvyššího výkonného orgánu obce, coţ se odlišuje od českého modelu, kdy toto postavení přísluší radě obce. Oproti české ústavní úpravě je postavení starosty zakotveno v Ústavě SR.“57 Do funkce je volen přímo občany obce, kteří mají ze zákona moţnost se přímo účastnit na jeho zvolení. V porovnání s českou právní úpravou se zvolení starosty úplně odlišuje, neboť je volen z řad členů zastupitelstva obce. Starosta není podle slovenského obecního zřízení členem obecního zastupitelstva, kterým se ve SR říká poslanci. Tím mu nepřísluší právo hlasovat o jejich usneseních jako je tomu v případě starostů na našem území. V právech a povinnostech jsou se český a slovenský starosta také liší, „např. starostovi dle českého obecního zřízení přísluší práva a povinnosti vyplývající z jeho
56
MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 57 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009)
27
členství v zastupitelstvu obce. Přesto nemá takový rozsah pravomocí jako starosta ve Slovensku.“58 Postavení obecního zastupitelstva, neupravuje jen zákon o slovenském obecním zřízení, ale také Ústava SR jako je tomu i v ČR. Je stejně tvořeno jednotlivými členy - poslanci, kteří jsou voleni na období 4 let přímo obyvateli obce. „Pravomoci a povinnosti zastupitelstva obce na území obou států jsou stanoveny obdobně“59 a v případě rozhodování mají stejnou právní úpravu. Slovenský zákon výslovně jmenuje neslučitelnost funkce starosty s funkcí poslance obecního zastupitelstva. Oproti českému modelu dále umoţňuje svolání veřejného shromáţdění obyvatel obce (nebo její části) k projednání určitých věcí spadajících do působnosti obce. Tímto přístupem obec zvyšuje rozhodovací pravomoci obyvatelstva obce a zároveň umoţňuje kvalitnější rozhodování. Mezi další orgány obce patří obecní rada, která můţe být kdykoliv zřízena obecním zastupitelstvem nebo zvláštním zákonem. Je to iniciativní, poradní a výkonný orgán obce. „Podle slovenského zákona není stanovena podmínka pro její zřízení jako je tomu v rámci českého zákona, kdy povinnost zřízení rady obce vyplývá od určitého počtu členů v zastupitelstvu obce. Oproti obecnímu zastupitelstvu a starostovi není obecní rada zakotvena v Ústavě SR.“60 Ovšem ani v české ústavní úpravě se nenalézá zřízení rady obce, jen zřízení zastupitelstva obce. Jak v ČR tak i SR má obdobné funkce a znaky. Její postavení a pravomoci nejsou takové jako v ČR, coţ vyplývá z významnějšího postavení a většími pravomocemi příslušející starostovi v rámci slovenské právní úpravy. „V kaţdé obci je zřízen obecní úřad jako výkonný orgán obecního zastupitelstva a starosty. Utváření obecního úřadu přísluší ze zákona obecnímu zastupitelstvu jako je tomu“61 i u nás. Plní organizační a administrativní úkoly pro starostu, obecní zastupitelstvo a další orgány obce. V ČR je k organizování úkolů obecního úřadu příslušná rada a zastupitelstvo obce avšak v SR je organizuje starosta. Obecní úřad se skládá ze zaměstnanců obce. V čele stojí přednosta obecního úřadu, kterého jmenuje a odvolává starosta. „Podle české právní úpravy stojí včele přímo starosta obce.“62 Přednosta obecního 58
MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 59 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 60 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 61 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova Dostupné také z WWW: . (11.12.2009) 62 MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova Dostupné také z WWW: . (11.12.2009)
28
univerzita. univerzita. univerzita. univerzita. univerzita.
úřadu vede a organizuje práci úřadu, je odpovědný starostovi za výkon své funkce. Kromě přednosty obecního úřadu můţe být obecním zastupitelstvem zvolena a odvolávána specifická funkce, která se nazývá hlavní kontrolor, ta je volena na šest let, kdy za výkon činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. „Slovenský zákon přímo definuje funkce, které nesmí být sloučeny s jeho funkcí. Do náplně jeho činností spadá zejména kontrola nad hospodařením obce. K výkonu jeho činností můţe obec zřídit útvar hlavního kontrolora, který řídí a za jeho činnost odpovídá hlavní kontrolor.“63 Organizaci úřadu stanovuje obecní zastupitelstvo organizačním řádem úřadu.
63
MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení [online]. Brno, 2009. 60 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné také z WWW: . (11.12.2009)
29
4 Obec a Evropská unie64 Evropská unie (dále jen EU) je společenství demokratických států, spojených zásadami svobody, právního státu a úcty k lidským právům, jeţ se rozhodly vzájemně spolupracovat. Cílem těchto integračních procesů bylo především zajistit mír a bezpečnost. Důleţitým aspektem evropské integrace byl i rozměr ekonomický. EU v současné době tvoří 27 členských států.
4.1 Regionální politika EU Regionální politika EU patří mezi nejvýznamnější aktivity EU. „Se svým podílem na celkovém rozpočtu Unie ve výši kolem 35 % představuje druhou nejvýznamnější výdajovou část po společné zemědělské politice. Motivů pro zaloţení regionální politiky EU bylo několik, převáţně však ekonomické, sociální, politické a později i ekologické. Její hlavní cíl představoval zvýšení ekonomické a sociální soudrţnosti a tím sníţení rozdílů v rozvoji jednotlivých regionů“65. Přestoţe je EU jednou z nejbohatších částí světa, existují i mezi jejími regiony nápadné rozdíly a proto je zde regionální politika, jejímţ základním principem je snaha zamezit vzniku a zvětšování těchto nepoměrů, které vedou ke sniţování dynamiky rozvoje starého kontinentu. Regionální politika EU prosazuje princip solidarity a soudrţnosti, a to jak ke svým stávajícím tak i k přistupujícím členům. Regionální politika EU patří mezi tzv. koordinované politiky tzn. ţe její těţiště a naplňování spočívá v členských státech, zatímco orgány EU dbají na její koordinaci a správné provádění. Cíle a priority regionální politiky EU se mění s vývojem Společenství a jsou definovány vţdy nově na nadcházející programové období66. Podstatou cílů je to, ţe vţdy reagují a jsou zaměřeny na nejzávaţnější problémy členských států a přistupujících zemí. Pomoc regionální politiky je zaměřen na regiony, které jsou hospodářsky slabé, zaostávající v ekonomických ukazatelích, na regiony se sociálními problémy a poškozeným ţivotním prostředím. Regionální politiku chápeme jako: „…koncepční a výkonnou činnost státu a regionálních orgánů, která stanovuje hlavní směry a strategické cíle regionálního rozvoje 64
Tato kapitola byla zpracována na základě informací podaných projektovým manaţerem města Rosice Ing. Jitkou Budínovou MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fundů Evropské unie. Brno : Společnost pro odbornou literaturu, o.s., 2007. ISBN 978-80-87029-13-8. 66 EU realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro které členské země zpracovávají vţdy nové programové dokumenty. V těch je stanoven rozpočet a jsou definovány a nastaveny nové cíle a priority, jichţ se členské státy v daném období snaţí dosahovat a naplňovat v souladu se základními strategickými dokumenty EU. Poslední programové období bylo v letech 2000-2006. ČR do něj vstoupila v roce 2004) a navazující období probíhá v letech 2007-2013 65
30
na celostátní a regionální úrovni a vytváří metody a postupy k zajištění realizace těchto cílů. Uskutečňuje se především prostřednictvím systémových opatření a pravidel k podpoře regionálního rozvoje.“67 „Přistoupení České republiky k Evropské unii a její zapojení do strukturální politiky vyvolalo nutnost vypracovat celou řadu strategických a programových dokumentů. Veškeré dokumenty pro aplikaci regionální politiky EU v ČR musí být v souladu s dokumenty a mechanismy pouţívanými v EU“68. Mezi základní principy regionální politiky patří: Princip koncentrace – v zásadě se jedná o to, aby se prostředky dostaly ke skutečně potřebným regionům a projektům Princip partnerství a komplementarity – na rozdělování peněz ze strukturálních fondů se podílí několik institucí, které musí vzájemně spolupracovat Princip programování a koordinace – projekty musí odpovídat národním plánům a naplňovat cíle programových dokumentů, jde o vyhnutí se nekoncepčním projektům Princip adicionality (doplňkovosti) – spolufinancování jednotlivých projektů zúčastněnými subjekty (příjemci pomoci), prostředky z EU mají pouze doplňkovou funkci Princip monitorování a vyhodnocování – projekty (včetně jejich finančního plnění) musí být neustále pod dohledem, aby nedocházelo k plýtvání zdroji Princip solidarity – bohatší členské státy přispívají chudším k rovnoměrnému rozvoji Princip subsidiarity – jeden ze základních principů EU, přesouvání pravomocí na niţší úrovně rozhodování Princip koordinace a harmonizace Princip konvergence Princip integrace, kompatibility a proporcionality Při uskutečňování regionální politiky musí být všechny výše uvedené principy zohledněny a jejich dodrţování je kontrolováno. 67
TĚŢKÝ, Václav. Obce a strukturální fondy EU [online]. Brno : 2009/2010.. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: . (11.12.2009) 68 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fundů Evropské unie. Brno : Společnost pro odbornou literaturu, o.s., 2007. ISBN 978-80-87029-13-8.
31
Rámcovým strategickým dokumentem pro regionální politiku EU je dokument Strategické obecné zásady Společenství(dále jen SOZS), který obsahuje hlavní zásady a priority politiky hospodářské a sociální soudrţnosti EU pro období 2007-2013, doporučuje způsoby, jak by regiony měly co nejlépe vyuţít peníze, které jsou na toto programové období k dispozici v rámci unijní regionální politiky. V návaznosti na tyto zásady připravuje kaţdý členský stát tzv. Národní strategický referenční rámec, který musel být předloţen Evropské komisi do konce roku 2006. Postup přijetí SOZS je velice časově náročný. Tento dokument navrhuje Evropská komise, která ho zašle Evropskému parlamentu a Radě EU, které jej projednají a rozhodnou o jeho finální podobě. Národní strategický referenční rámec - vypracovává kaţdá členská země EU. Je to základní programový a strategický dokument obsahující priority a opatření, na které by členská země chtěla v daném programové období vyuţít finanční prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. V tomto dokumentu je také popsán celkový mechanismus a struktura čerpání fondů EU včetně popisu jednotlivých operačních programů. Výchozím dokumentem pro jeho zpracování je v České republice Národní rozvojový plán 2007-2013, který vyhodnocuje stav a vývoj země v hospodářské, sociální a politické oblasti a její ambice a cíle v následujících letech. Členství v EU přináší České republice a jejím regionům přináší řadu příleţitostí, kdy mezi nejvýznamnější příleţitosti patří jiţ výše zmíněná regionální politika EU a její strukturální fondy. „Ty jsou hlavním finančním zdrojem, který máme po našem vstupu do Unie v květnu roku 2004 k dispozici. V sedmiletém finančním období 2007-2013 můţeme vyčerpat v rámci těchto fondů asi 750 miliard korun.“69 Účelem této podpory je posílit rozvoj regionů tak, aby se v tomto období co nejvíce přiblíţily ekonomické úrovni bohatších regionů EU. „Tyto zdroje můţe Česká republika čerpat jen tehdy, bude-li schopna připravit dostatečné mnoţství kvalitních projektů ve svých regionech.“70 „Evropská komise projednává a schvaluje rozvojové programy navrţené jednotlivými členskými státy EU a na základě těchto programů uvolňuje příslušné částky ve společném rozpočtu EU. Dále se zúčastňuje monitorování programů, provádí výplaty schválených výdajů a ověřuje funkčnost a efektivnost zavedených kontrolních systémů. 69
MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fundů Evropské unie. Brno : Společnost pro odbornou literaturu, o.s., 2007. ISBN 978-80-87029-13-8. 70 MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fundů Evropské unie. Brno : Společnost pro odbornou literaturu, o.s., 2007. ISBN 978-80-87029-13-8.
32
Členské státy EU a jejich regiony řídí programy, provádějí jejich implementaci prostřednictvím výběru projektů a vykonávají jejich kontrolu a hodnocení.“71
4.2 Strukturální fondy Evropské unie72 Fondy Evropské unie (dále jen EU) zahrnují širokou škálu nástrojů finanční a technické pomoci. Slouţí především k podpoře hospodářského růstu členských států, zlepšování vzdělanosti jejich obyvatel a sniţování sociálních nerovností. Některé nástroje také pomáhají kandidátským zemím při přípravě jejich vstupu do EU. Jádro regionální politiky EU tvoří strukturální fondy (dále jen SF), kdy ty se přímo zaměřují na sniţování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů, včetně venkovských oblastí. Peníze ze SF jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů nazývající se programové období a na základě definování jasných cílů a priorit, které jsou popsány v Národním strategickém referenčním rámci. Regionální politika EU prodělala od svého vzniku řadu změn, které měly dopad na stanovené priority a cíle. Pro období 2007-2013 je hlavním zájmem větší sociální a ekonomický růst a vytváření více pracovních míst pro všechny regiony a obce EU. Regionální rozvoj je v současnosti postaven na třech cílech: 1. konvengence – smyslem je zlepšování podmínek a podpora aktivit, které povedou ke zvyšování úrovně nejméně rozvinutých členských tátů a regionů EU, tj. oblasti, jejichţ HDP je menší neţ 75 % průměru EU (spadá sem celá ČR, krom regionu hl. města Prahy). 2. regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – smyslem je pokračování v posilování konkurenceschopnosti a přitaţlivosti regionů pomocí inovačních projektů, zlepšování ţivotního prostředí a posilování zaměstnanosti, například prostřednictvím investic do lidských zdrojů. Jedná se o regiony jejichţ HDP převyšuje 75 % průměru EU (v ČR jde pouze o region hl. města Prahy). 3. evropská
územní
spolupráce
–
smyslem
je
posilování
přeshraniční,
meziregionální a nadnárodní spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ, také však podpora výzkumu a výměna zkušeností mezi
71
TĚŢKÝ, Václav. Obce a strukturální fondy EU [online]. Brno : 2009/2010.. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: .(11.12.2009) 72 Tato podkapitola je zpracována pomocí příručky Abeceda fondů Evropské unie, Národní orgán pro koordinaci, vydavatel Ministerstvo pro místní rozvoj
33
regiony a jednotlivými členskými zeměmi navzájem (sem spadá celá ČR včetně Prahy). Objemem peněz je největším ze SF Evropský fond pro regionální rozvoj, který se zaměřuje na modernizaci a posilování hospodářství, jelikoţ jsou jeho prostředky určeny pro všechny tři cíle nového programového období má široký záběr a zasahuje do mnoha oblastí. Fond podporující aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů je Evropský sociální fond. Svých cílů dosahuje posilováním sociálních programů členských států EU, pomáháním rizikovým skupinám obyvatel, podporou nových příleţitostí na trhu práce a zlepšováním mobility pracovních sil v rámci EU. Vedle strukturálních fondů je významným nástrojem podpory regionů EU také Fond soudrţnosti. Fond soudržnosti neboli Kohezní fond, byl zaloţen jiţ v roce 1993 k poskytování pomoci vybraným zemím EU. Jeho pomoc je určena na přímé financování konkrétních velkých projektů v oblasti ţivotního prostředí, rozvoje dopravy, nově i v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Členské státy mají moţnost čerpat tyto prostředky, pokud jejich hrubý národní produkt na obyvatele nepřekročí 90 % průměru EU a má sestavený program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbliţování (tzv. konvengenčního programu). „Základním legislativním dokumentem České republiky pro čerpání pomoci ze strukturálních fondů je z. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, v platném znění. Pro čerpání pomoci ze strukturálních fondů je důleţité členění území ČR na jednotky NUTS73, zejména NUTS II příloha tabulka členění NUTS, tj. regiony soudrţnosti.“74 Členské země mohou vyuţívat zdroje evropských fondů pouze na základě vypracovaných a schválených operačních programů (dále jen OP), které se vţdy nově připravují pro kaţdé programové období. Při čerpání finanční podpory fondů EU je odpovědnost za řízení a správné vyuţívání těchto peněz přesunuta do pravomoci členského 73
NUTS – jsou územní celky tvořené pro statistické účely Eurosatu (statistický úřad EU) pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů, statistické monitorování, přípravu, realizaci a hodnocení regionální politiky členských zemí EU. Klasifikaci NUTS zavedl Eurostat v roce 1988. 74 informace podané projektovým manaţerem města Rosice Ing. Jitkou Budínovou
34
státu, který zřizuje další instituce a orgány, které se zabývají jednotlivými činnostmi nezbytnými k tomu, aby se peníze z fondů dostaly k příjemcům podpory, tedy k samotným realizátorům projektu. Operační program je základním strategickým dokumentem finanční a technické podpory pro konkrétní tématickou oblast nebo konkrétní region soudrţnosti, který si zpracovávají členské země EU. V operačním programu jsou podrobně popsány cíle a priority, kterých chce členská země v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovém období. Nachází se v něm popis oblastí podpory, na které je moţné čerpat prostředky ze SF. Dále je tam také výčet těch, kteří mohou o finanční prostředky ţádat. Pro vyuţití zdrojů fondů EU v letech 2007-2013 je v ČR určeno celkem 26 operačních programů. Z nich je pro město Rosice relevantních především těchto 6 tématických OP a dále ROP Jihovýchod 1) Tématické operační programy: Integrovaný operační program OP Podnikání a inovace OP Ţivotní prostředí OP Doprava OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Technická pomoc 2) Operační programy Praha: OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita 3) Evropská územní spolupráce 5 OP Přeshraniční spolupráce: ČR-Bavorsko, ČR-Polsko, Rakousko-ČR (vhodný pro Rosice), Sasko-ČR, Slovensko-ČR (vhodný pro Rosice) OP Mezinárodní spolupráce – vhodný pro Rosice OP Nadnárodní spolupráce – vhodný pro Rosice 35
ESPON 2013, INTERACT
4) Regionální operační programy (dále jen ROP) obce Rosice se týká ROP Jihovýchod, který je určen výhradně pro projekty, které budou realizovány na území Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Ostatní ROP v ČR jsou: ROP Severozápad ROP Severovýchod ROP Střední Čechy ROP Jihozápad ROP Moravskoslezsko ROP Střední Morava ROP Jihovýchod (dále jen ROPV JV) – jsou určeny výhradně pro projekty, které budou realizovány na území Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Tento ROP se týká také obce Rosice, která z tohoto ROP čerpá. Čerpání z ROPV JV Rosicemi je blíţe popsáno v podkapitole č.5.6 této práce. „ROP JV má pro programové období 2007-2013 k dispozici přibliţně 704 mil. eur, coţ znamená téměř 20 miliard korun pro Jihomoravský kraj a Vysočinu. Finance budou čerpány z Evropského fondu pro regionální rozvoj na investiční projekty v oblasti dopravní infrastruktury, cestovním ruchu a rozvoje měst a venkova. Pokud bude v obou krajích dostatek kvalitních projektů, získá region soudrţnosti Jihovýchod kaţdým rokem prostřednictvím ROP JV z EU do regionu průměrně 2,8 miliardy korun. To je přibliţně šestkrát více, neţ činily finanční prostředky v předchozím programovém období. Globálním cílem ROP JV je posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní vyuţívání rozvojového potenciálu na území regionu soudrţnosti Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojením rozvojových pólů regionu. Součástí globálního cíle je i vyuţívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu a zkvalitňování podmínek pro ţivot obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udrţitelného vývoje.“75 75
Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod.www.jihovychod.cz [online].[cit. 2010-01-10].. Dostupné z WWW:
36
ROP JV má tyto prioritní osy: Prioritní osa 1 – Dostupnost dopravy – cílem je posílit dopravní dostupnost a dopravní obsluţnost regionu soudrţnosti Jihovýchod v souladu s udrţitelným rozvojem.Např. napojení regionu na nadregionální dopravní síť TEN-T, propojení uvnitř regionu, zlepšení dopravní
dostupnosti
prostřednictvím
technického
zhodnocení
komunikací
při
respektování ţivotního prostředí. Prioritní osa 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu - cílem je zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu podporou rozvoje infrastruktury a technického zázemí pro rozvoj udrţitelného cestovního ruchu v regionu, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů. Např. cykloturistika, pěší turistika a venkovská turistika, na cestovním ruchu v regionu. Prioritní osa 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel - hlavním cílem je systematické
zvyšování
konkurenceschopnosti
regionu
posilováním
rozvojového
potenciálu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru. Např. oţivení neadekvátně vyuţívaného nebo nerozvinutého městského prostředí urbanizačních center a úpravy veřejných prostranství, dále na regeneraci historických center a městských památkových rezervací a funkčního vyuţití stavebního fondu, na regeneraci a revitalizaci zanedbaných ploch a objektů (brownfields apod.), na řešení nedostatečné dopravní infrastruktury související s rostoucí individuální automobilovou dopravou, na technické zhodnocení infrastruktury a zařízení občanské vybavenosti včetně zařízení pro kulturu, sport, práci s dětmi a mládeţí, národnostními menšinami a rizikovými skupinami obyvatel, na realizaci inovativních pilotních projektů. Tato prioritní osa je velmi vhodná pro Rosice. Prioritní osa 4 – Technická pomoc - slouţí k finančnímu zajištění aktivit spojených s řízením programu, výběrem projektů, monitoringem projektů a programu, zpracováním studií a analýz, s propagací programu, s poskytováním asistence a metodické pomoci potenciálním předkladatelům projektů, s přípravou a realizací projektů vzdělávacích programů apod.
37
4.3 Způsob získání dotace Jako první krok k získání dotace z evropských fondů je příprava projektu. Při jeho přípravě musí zájemce upřesnit svůj projektový záměr tzn. jasné určení toho, co chce projektem řešit a způsob jeho naplnění. Jako příklad uvádím např. obec snaţící se zlepšit moţnosti trávení volného času občanů výstavbou nebo rekonstrukcí dětského hřiště. Zvolené řešení by mělo být optimální jak z hlediska ekonomického,technického tak i provozního a mělo by být dlouhodobě udrţitelné. Projekt musí být v souladu s programovými dokumenty regionální politiky EU a s národní i evropskou legislativou. Rovněţ musí být respektovány obecné principy regionální politiky EU (princip partnerství, koncentrace, programování, subsidiarity, adicionality a monitorování a vyhodnocování).. Druhým krokem je výběr vhodného dotačního nástroje, kdy je potřeba zodpovědět si pár základních otázek jako: -
Podporuje daný OP činnost, kterou chci financovat?
-
Jsem oprávněný ţadatel?
-
Mohu projekt realizovat v mnou určeném místě?
-
Vejde se rozpočet mého projektu do stanoveného omezení pro maximální nebo minimální výši podpory?
-
Kdy a kde mám ţádost o dotaci podat
-
Mám svůj projekt připraven tak,abych stihnul zpracovat a odevzdat v určeném termínu?
Po vybrání určitého vhodného OP je moţné, ţe se ţadatel bude muset vrátit k původně vymyšlenému projektu a upravit jej, aby lépe splňoval kritéria daného OP. „Obecným pravidlem by však vţdy mělo být, ţe na základě objektivní potřeby realizace konkrétního projektu je vyhledáván vhodný dotační titul. Obrácený postup, tj. ţe na základě dotačního programu vymýšlím nebo následně přepracovávám projet tak, aby vyhověl dotačním podmínkám, vede obecně k neefektivnímu vyuţití finančních prostředků a realizaci projektů, po nichţ není dostatečná poptávka.“76 Dalším krokem je seznámení se se všemi poţadavky, které musí ţadatel splnit při vyplňování ţádosti aţ po její předání nebo odeslání odpovědné instituci. Jedná se především o způsob předloţení, které
podkladové materiály jsou pro její zpracování
důleţité, veškeré povinné a nepovinné přílohy jejich počet vyhotovení. Veškeré tyto 76
informace podané projektovým manaţerem města Rosice Ing. Jitkou Budínovou
38
informace jsou uvedeny v příručce pro ţadatele, která je vţdy součástí podkladů v rámci výzvy pro předkládání ţádostí u daného OP nebo ve výzvě k předkládání ţádostí. Veškeré podklady by měly být zpracovány v souladu s doporučenou metodikou, např. u studie proveditelnosti nebo u analýzy nákladů a přínosů je důleţité dodrţet stanovenou strukturu a obsah jednotlivých kapitol. Vedle samostatných metodik jsou při zpracovávání ţádostí velice uţitečnou pomůckou i hodnotící a bodovací kritéria, podle nichţ bude ţádost posuzována. Ta jsou veřejně dostupná a jsou součástí informací pro danou výzvu nebo jsou uvedena v programovém dokumentu pro daný OP nebo ve výzvě k předkládání ţádostí. Dalším krokem je odevzdání ţádosti na příslušném místě do výzvou stanoveného termínu. Po tomto kroku následuje hodnocení projektu, kdy jsou nejprve zkontrolovány veškeré formální náleţitosti ţádosti a rozhoduje se zda je projekt pro daný program přijatelný. V této fázi můţe být ţadatel vyzván k odstranění a nápravě chybných údajů a případnému doplnění chybějících příloh. K tomuto je vyzván písemně. Ovšem můţe se také stát, ţe k nápravě ţadatel vyzván nebude a jeho ţádost bude rovnou vyloučena. Poté jsou veškeré doručené ţádosti hodnoceny na základě předem stanovených hodnotících a bodovacích kritérií. Projekty, které jsou podány v rámci dané výzvy mezi sebou soupeří o finanční prostředky. Ty nejlepší projekty jsou doporučeny ke schválení centrální regionální radě.77. Můţe se stát, ţe i kdyţ je projekt kvalitně zpracován splňuje veškeré poţadavky, ţe se umístí aţ na místě pro které se jiţ nedostávají finanční prostředky. O výsledku hodnotících procesů je ţadatel písemně informován. Úspěšný ţadatel obdrţí Rozhodnutí o poskytnutí dotace a dochází k podpisu smlouvy o financování, která stanovuje výši dotace, ale také povinnosti, které z jeho přidělení pro ţadatele vyplývají. Tímto se ţadatel stává příjemcem podpory. Po tomto provede ţadatel samostatnou realizaci svého záměru tak, jak bylo popsáno v ţádosti. Ve většině případů si, ale ţadatel musí začít svůj záměr nejdříve financovat sám a o proplacení výdajů ze zdrojů EU ţádá aţ následně po realizaci a uhrazení projektu. Při jeho realizaci musí dodrţovat pravidla stanovená pro projekty financované ze strukturálních fondů EU. Především se jedná o dodrţování předpisů pro výběr dodavatelů, pravidel pro povinnou publicitu (toto dokládá fotografie, která tvoří přílohu této práce obr. č. 9 a 10), zásada pro vedení a uchovávání dokladů vztahujících se k projektu a monitoringu projektu. Bez předchozího schválení změny se projekt nesmí odchýlit od předem stanovených podmínek realizace projektu protoţe by to mohlo být řídícím orgánem povaţováno za porušení smluvních
77
ale pouze u ROP. U tematických OP jsou to jiné orgány
39
podmínek. Dokonce i v případě, kdy dojde v průběhu realizace projektu k vylepšení původního projektu, je nutné ţádat předem o změnu v projektu a dodatečné výdaje spojené s tímto vylepšení projektu jsou jeho neuznatelnými výdaji. které nelze z fondů EU proplatit, neboť toto zlepšení nebylo součástí projektu v době jeho schvalování k financováno78 . Realizace záměru musí vést ke splnění předem vytyčených cílů projektu. V dotační terminologii to jsou tzv. monitorovací indikátory projektu, coţ jsou ukazatele a hodnoty např. počtu nově vytvořených pracovních míst, nově pořízených technologií, m2 nově vybudovaných hřišť apod. Tyto ukazatele jsou uvedeny v ţádosti a ţadatel při jejím vyplňování volí jejich hodnoty, které se zavazuje realizací projektu dosáhnout. Tyto ukazatele a hodnoty jsou pro kaţdý projekt závazné, proto musí kaţdý ţadatel zváţit zda je moţné a reálné jich dosáhnout a následně je udrţet po stanovenou dobu, která je daným programem stanovena, „většinou po dobu udrţitelnosti, tj. obecně 5 let od ukončení realizace projektu.“79 V průběhu realizace projektu i po jeho dokončení musí ţadatel dodrţovat několik povinností týkající se řízení projektu. V realizační fázi se jedná o pravidelné předkládání průběţných monitorovacích zpráv o realizaci projektu. Po ukončení projektu nebo jeho dílčí etapy zpracovává ţadatel závěrečnou zprávu a ţádost o platbu, ve které zhodnotí dosaţené výsledky. I po ukončení projektu, povinnosti administrace pokračují a to v závislosti na konkrétním programu po dobu 5 let. Jejím cílem je monitorování vyuţití a udrţitelnosti výstupu projektu, k čemuţ slouţí monitorovací zprávy, předkládaná zpravidla jednou za rok. Právě splnění a udrţení hodnot výstupů můţe být předmětem kontroly ze strany příslušných institucí. V případě, ţe ţadatel nesplní některé z ukazatelů pak můţe být v krajním případě poţádán o vrácení dotace nebo její části. Pro přehlednost poslouţí tabulka procesu získávání dotací, která tvoří přílohu této práce - tabulka č.2.
78
např. obec Jedovnice při výstavbě chatového tábora zlepšila technické vlastnosti chatek zateplením, čímţ získali další vyuţití. přestoţe dodatečné zateplení hradila obec ze svých zdrojů, při následné fyzické kontrole projektu Úřadem regionální rady byla obec sankciována za provedení nepovolené změny projektu. 79 informace podané projektovým manaţerem města Rosice Ing. Jitkou Budínovou
40
4.4 Shrnutí Dle mého názoru je získávání dotací ze strukturálních fondů EU velmi zajímavé a rozsáhlé téma, které by si zaslouţilo více prostoru. Při zpracovávání této kapitoly jsem narazila při zjišťování podkladů na nepřehlednost celého systému čerpání prostředků ze strukturálních fondů pro běţného občana i pro ţadatele o dotaci. Docela dlouho mi trvalo se zorientovat v této problematice, ale na konec se mi to povedlo. Nejvíce mi dělala potíţe specifická terminologie, která určitě dělá problémy jak ţadatelům tak i ostatním lidem. Myslím, ţe by stálo za to, tuto nepřehlednost nějak eliminovat a zjednodušit. Nepřehlednost vyplývá zejména z velkého mnoţství OP v programovém období a z toho, ţe pro kaţdý OP je jiná příručka, formuláře, metodiky atd. a tyto metodiky se neustále mění. Celý tento postup získávání dotace zní docela jednoduše, ale dle mého názoru je zbytečně zdlouhavý, komplikovaný a občas i docela přísný na ţadatele o dotaci. Ovšem vzhledem ke zneuţitelnosti těchto dotací je přísnost z jiného úhlu pohledu na místě. Dále jsem narazila na mnohé překáţky, které čekají na ţadatele o dotaci ať uţ na nepřehledné uspořádání informací, nebo na nedostatečnost informovanost. Na druhou stranu, kdyţ jsem oslovila odborníky na tuto problematiku byli velice ochotní mi ve všem poradit a dané otázky mi zodpovědět.
41
5 Obec s rozšířenou působností Rosice Město Rosice (dále jen Rosice) leţí cca 18 kilometrů západně od Brna „při dálnici D1, na trase silnice první třídy I/23, spojující hranice Jihočeského kraje a křiţovatku D1 Kývalka. Území města je tvořeno jedním katastrálním územím o výměře 1272 ha. Z celkové výměry 1272 ha katastrálního území pokrývá 63,4 % zemědělská půda, 22, 3, % lesní půda, 0,9 % vodní plochy, 4 % zastavěné území a 9,4 % ostatní plochy.“80 Počet obyvatel ke dni
31.12.2008 činil 5485. Dříve to bylo hornické město, které je přirozenou spádovou obcí pro 30 000 obyvatel ţijících v širokému okolí. „Město leţí ve středu Boskovické brázdy. Nadmořská výška kolísá mezi 297 aţ 338 m n. m“81.
„Rosice jsou výchozím místem turistické oblasti s rozsáhlými lesy, je zde koupaliště a krytý zimní stadion. Dominantou města je zámek na kopci, nad soutokem řeky Bobravy s Říčanským potokem, který byl reprezentačním sídlem pánů ze Ţerotína. Byl vybudován přestavbou gotického hradu na přelomu 16. -17. století. Zámek v dnešní době slouţí jako městský úřad, knihovna, centrum volného času a jedna jeho část jako prohlídková část pro turisty, kde se pořádají svatební obřady.“82 Zámek vyobrazuje obr.č. 3 ., který tvoří přílohu této práce. Územím protéká říčka Bobrava, Říčanský potok a potok Habřina. Do poloviny 18. století se zde rozkládaly rozsáhlé rybníky. V současné době je v katastrálním území města pouze rybník Rebušín. „V roce 2005 stanovil Krajský úřad Jihomoravského kraje záplavové území vodního toku Bobrava, které zahrnuje podstatnou část území města a narušuje
kompatibilitu
zastavěného
území.
Území
města
je
zahrnuto
do
dvacetikilometrového ochranného pásma jaderné elektrárny Dukovany, kdy v případě radiační havárie můţe mít tato poloha značně negativní důsledky na znečištění ovzduší, vodních toků i zdrojů a zejména na obyvatelstvo“83. Od 1. 1. 2003 jsou Rosice obcí s rozšířenou působností, čímţ byl znovu zdůrazněn a obnoven jejich význam regionálního střediska. Správní obvod tvoří 24 obcí s více neţ 23 tisíci obyvatel. Od roku 2007 jsou Rosice členem „mikroregionu Kahan“84, který zahrnuje
80
BUDÍNOVÁ, Bc. Jitka . Možnost realizace prostorového plánování – případová studie Rosice. Zlín, 2008/2009. Diplomová práce. UTB Zlín – Fakulta managementu a ekonomiky 2008/2009. 81 BUDÍNOVÁ, Bc. Jitka . Možnost realizace prostorového plánování – případová studie Rosice. Zlín, 2008/2009. Diplomová práce. UTB Zlín – Fakulta managementu a ekonomiky 2008/2009. 82 BUDÍNOVÁ, Bc. Jitka . Možnost realizace prostorového plánování – případová studie Rosice. Zlín, 2008/2009. Diplomová práce. UTB Zlín – Fakulta managementu a ekonomiky 2008/2009. 83 BUDÍNOVÁ, Bc. Jitka . Možnost realizace prostorového plánování – případová studie Rosice. Zlín, 2008/2009. Diplomová práce. UTB Zlín – Fakulta managementu a ekonomiky 2008/2009. 84 V roce 2000 vznikl Mikroregion Kahan jako svazek obcí Vysoké Popovice, Zakřany, Zbýšov, Babice u Rosic, Lukovany, Zastávka.
42
13 z 24 obcí správního obvodu obce s více neţ 18,5 tisíci obyvatel. „Po vstupu Rosic do Kahanu se počet obcí v tomto dobrovolném sdruţení téměř zdvojnásobil a na Rosice jsou nyní kladeny poţadavky na převzetí vůdčí role v jeho činnosti.“85
5.1 Historie „Původ rosického znaku můţeme hledat ve 14. - 15. století, kdy byly vlastníky Rosic Hechtové z Rosic. Jejich erbem byla stříbrná štika v červeném poli, tzv. mluvící znak hecht je česky štika. Jiţ od roku 1409 byly Rosice městečkem (poddanským městem s právem trhovým). Roku 1535 obdrţely Rosice od krále Ferdinanda I. povolení konat trh kaţdou středu v týdnu, zároveň bylo městečku přiřknuto právo uţívat štiku v modrém poli jevící znakové pečeti. Nejstarší známá pečeť (česká) je pak z roku 1690. Rozhodnutím císaře Františka Josefa I. byly Rosice 20.9.1907 povýšeny na město. Zároveň jim byl předělen městský znak. Popis zní: modrý štít ve kterém jest vyobrazena plovoucí štika přirozené podoby a barvy. Na horním kraji štítu vroubeného ozdobným okrajem barvy bronzové spočívá stříbrná zděná koruna s pěti viditelnými zuby. Tento erb je uţíván dosud a nebyl nikdy ţádnou listinou změněn. Dne 9.12.1996 byl městu přidělen předsedou poslanecké sněmovny Ing. Milošem Zemanem prapor. Popis zní: modrý list s bílou štikou, návrh provedl Bohumír F. Svoboda.“86 Toto ukazuje obr. č. 2 , který tvoří přílohu této práce. V Rosicích jsou – městem zřízené 3 mateřské a 1 základní škola a Jihomoravským krajem zřízené SOU a SŠ nábytkářská, Základní umělecká škola a Středisko volného času. Kapacitu škol v Rosicích lze povaţovat za dostačující ovšem kapacita mateřských škol (180 dětí) je jiţ nyní plně vyuţita a nelze vyhovět všem ţádostem o přijetí dětí do školy. Ve městě zcela chybí jesle pro děti do 3 let. V území je celkem 22 registrovaných nemovitých kulturních památek. Převáţně se jedná o drobné památky jako sochy, kříţe či boţí muka. V centru města a jeho blízkém 85
BUDÍNOVÁ, Bc. Jitka . Možnost realizace prostorového plánování – případová studie Rosice. Zlín, 2008/2009. Diplomová práce. UTB Zlín – Fakulta managementu a ekonomiky 2008/2009. 86 Město Rosice [online]. 2008 [cit. 2010-12-10]. Www.rosice.cz. Dostupné z WWW: .
43
okolí je historická budova radnice, Rahnův dům, kostel s farou, kašna, pranýř a zámek. Většina památek je v majetku města (výjimkou je pouze Rahnův dům, kostel a fara) a je v dobrém stavu. Největší nároky na zdroje k financování oprav a údrţby kladou budovy zámku, které jsou postupně jiţ několik let rekonstruovány (o tomto se blíţe zmiňuji v podkapitole 5.6 této práce V roce 2009 byla zpracována dokumentace k územnímu řízení pro cyklostezku Ostrovačice – Rosice.
5.2 Správní struktura „Město Rosice patří mezi základní územní samosprávné celky České republiky. Město Rosice je spravováno zastupitelstvem města, jehoţ členové jsou voleni na funkční období čtyř let. Zastupitelstvo města Rosice má 21 členů. Výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti je rada obce, jejíţ členové jsou voleni zastupitelstvem. Rada města Rosice má 7 členů. Rada města se schází jednou za čtrnáct dní v úterý. Město Rosice je veřejnoprávní korporací, která má postavení právnické osoby - v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Jako samostatná právnická osoba vzniklo dnem účinnosti zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, tedy dnem voleb do obecních zastupitelstev v roce 1990 (24.11.1990). Své záleţitosti spravuje samostatně a při výkonu této samostatné působnosti se řídí zákony a jinými právními předpisy vydanými na základě zákona. Město Rosice má vlastní majetek a hospodaří s ním za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Město však vykonává v zákonem vymezeném rozsahu také státní správu (tzv. přenesenou působnost) a při výkonu této působnosti se navíc řídí usneseními vlády, směrnicemi ústředních orgánů státní správy, návrhy opatření, popřípadě rozhodnutím krajského úřadu, učiněným podle zvláštního zákona v rámci kontroly výkonu přenesené působnosti. Město Rosice je obec s rozšířenou působností a vykonává státní správu pro obce: Babice u Rosic, Domašov, Javůrek, Kratochvilka, Lesní Hluboké, Litostrov, Lukovany, Ostrovačice, Příbram na Moravě, Přibyslavice, Rudka, Říčany, Říčky, Stanoviště, Tetčice, Újezd u
44
Rosic, Veverské Knínice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav, Zbýšov.“ 87 Toto zachycuje obr. č.1 tvořící přílohu této práce. Město Rosice má uzavřené veřejnoprávní smlouvy s obcemi ve svém správním obvodu týkající se různých agend. Jako příklad uvádím v příloze č. 11 veřejnoprávní smlouvu týkající se přestupků mezi městem Zbýšov a Rosice. Obec patřící do správního obvodu Rosic uzavře veřejnoprávní smlouvu s Rosicemi, kdy Rosicím za tuto sluţbu platí finanční částku. Za kaţdý přestupkový případ je to 1.500,- Kč, kdy veškeré příjmy z pokut jsou dle zákona o přestupcích z.č. 200/1990 Sb., zákon o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů příjmem rozpočtu Rosic. Město Rosice roku 2003 podepsalo při návštěvě zástupců v Lainate první smlouvu o partnerství s partnerským městem Lainate, které leţí na severu Itálie v oblasti Lombardie, 15 kilometrů od Milána. V současnosti tam zde ţije okolo 25 tisíc obyvatel. Druhou smlouvu o partnerství podepsalo s městem Strenči roku 2004. Město Strenči leţí na severovýchodě Lotyšska, ţije zde 1600 obyvatel. „Základní stavební prvky správní struktury tvoří Městský úřad Rosice, obvodní oddělení Policie ČR, městská policie, profesionální hasičský sbor a Sbor dobrovolných hasičů zřízený městem, detašované pracoviště Úřadu práce Brno-venkov, kontaktní místo pro přiznání dávek státní sociální podpory a pobočka České pošty. Všechny zmíněné instituce sídlí v centrální zóně města.“ 88
5.2.1 Organizace městského úřadu89 Městský úřad Rosice je orgánem města Rosice a své činnosti řídí zákonem o obcích a dalšími závaznými právními předpisy a v jejich mezích Organizačním řádem městského úřadu. Tento vytvořila Rada města a vymezuje v něm veškerý chod městského úřadu, správní obvod, vymezení činností starosty, vedoucích odboru, tajemníka, jejich zastupování v době jejich nepřítomnosti, obecné úkoly odborů úřadu.
87
Město Rosice [online]. 2008 [cit. 2010-02-10]. Www.rosice.cz. Dostupné z WWW:
88
BUDÍNOVÁ, Bc. Jitka . Možnost realizace prostorového plánování – případová studie Rosice. Zlín, 2008/2009. Diplomová práce. UTB Zlín – Fakulta managementu a ekonomiky 2008/2009. 89 Tato kapitola byla zpracování pomocí konzultace s tajemníkem MěÚ Rosice Ing. Radkem Krnovským a pomocí Organizačního řádu města Rosice, vydaného 01.01.2009
45
5.2.2 Organizační řád 90 Tento řád upravuje organizaci úřadu včetně jeho organizační struktury, rozdělení pravomocí v úřadu a zásady činnosti a řízení úřadu a jeho jednotlivých organizačních jednotek
5.2.3 Působnost úřadu V oblasti samostatné působnosti města úřad plní úkoly, které mu uloţilo Zastupitelstvo města Rosice (dále jen „zastupitelstvo“) nebo Rada města Rosice (dále jen „rada“), a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. V oblasti přenesené působnosti města vykonává úřad působnost v základním rozsahu svěřeném obci, s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu města. V rozsahu pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností. V rozsahu sjednaném ve veřejnoprávní smlouvě pro obecní úřad jiné obce, v rozsahu rozhodnutí krajského úřadu podle § 65 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu rozhodnutí Ministerstva vnitra podle § 66b zákona o obcích. Úřad také rozhoduje o poskytování informací ţadateli podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
5.2.4 Správní obvod úřadu Správním obvodem úřadu je podle § 3 odst. 2 písm. a) organizačního řadu města Rosice (dále jen organizační řád) území města Rosice. Podle § 3 odst. 2 písm. b) a c) organizačního řádu je správním obvodem území obcí Babice u Rosic, Domašov, Javůrek, Kratochvilka, Lesní Hluboké, Litostrov, Lukovany, Ostrovačice, Příbram na Moravě, Přibyslavice, Rosice, Rudka, Říčany, Říčky, Stanoviště, Tetčice, Újezd u Rosic, Veverské Knínice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zálesná Zhoř, Zastávka, Zbraslav a Zbýšov.
90
Tato kapitola byla zpracována pomocí Organizačního řádu města Rosice, vydaného 01.01.2009
46
Správním obvodem úřadu při výkonu působnosti matričního úřadu je území obcí Kratochvilka, Litostrov, Rosice, Tetčice, Vysoké Popovice a Zastávka. Správním obvodem úřadu jako stavebního úřadu při výkonu působnosti podle stavebního zákona je území obcí Domašov, Javůrek, Kratochvilka, Lesní Hluboké, Litostrov, Ostrovačice, Příbram na Moravě, Přibyslavice, Rosice, Rudka, Říčany, Říčky, Stanoviště, Tetčice, Újezd u Rosic, Veverské Knínice, Vysoké Popovice, Zálesná Zhoř, Zastávka a Zbraslav.
5.3 Organizace úřadu Městský úřad Rosice tvoří starosta, dva místostarostové, tajemník městského úřadu a další zaměstnanci města zařazení do úřadu. Rada zřídila pro jednotlivé úseky činnosti jako organizační jednotky následující odbory úřadu (dále jen „odbor“). a) odbor dopravy (zkratka „ODO“) – detailní popis činností v přenesené a samostatné působnosti viz příloha č. 1. Vedoucí Přestupky – 2 zaměstnanci Evidence vozidel – 1 zaměstnanec Technici – 2 zaměstnanci Evidence řidičů – 2 zaměstnanci Silniční hospodářství - 1 zaměstnanec b) odbor rozpočtu a účetnictví (zkratka „ORU“) - detailní popis činností v přenesené a samostatné působnosti viz příloha č. 2. Vedoucí Pokladní – 1 zaměstnanec Hlavní účetní – 2 zaměstnanci Správce rozpočtu – 1 zaměstnanec c) odbor kancelář tajemníka (zkratka „OKT“)- detailní popis činností v přenesené a samostatné působnosti viz příloha č.3. Tento odbor se dělí na různé pracoviště. Pracoviště sekretariátu starosty - 2 zaměstnanci. Právník – 2 zaměstnanci, Správa investic – 2 zaměstnanci
47
Krizového řízení, bytové hospodářství, odpady a technická správa – 1 zaměstnanec Personalistka – 1 zaměstnanec Údrţba, správa sluţebních vozidel – 2 zaměstnanci d) Odbor správy pohledávek a informatiky (zkratka „OPI“) - detailní popis činností v přenesené a samostatné působnosti viz příloha č. 4 Vedoucí + pohledávky Místní poplatky za odpad, byty – 1 zaměstnanec Evidence majetku, nájemné – 1 zaměstnanec Správa místních poplatků, mzdy – 1 zaměstnanec Pracoviště informatika – 3 zaměstnanci z toho 1 v rámci projektu eGON Rozpočty a výkaznictví školy, mzdy - Pracoviště agendy školství – 1 zaměstnanec e) odbor stavební úřad (zkratka „OSU“) - detailní popis činností v přenesené a samostatné působnosti viz příloha č. 5 Vedoucí Referenti – 7 zaměstnanců f) odbor sociální (zkratka „OSO“) - detailní popis činností v přenesené a samostatné působnosti viz příloha č. 6 Vedoucí Sociálně právní ochrana dětí – 4 zaměstnanci Referenti – 7 zaměstnanců Kurátor pro mládeţ - 1 zaměstnanec g) Odbor územního plánování (zkratka „OUP“) - detailní popis činností v přenesené a samostatné působnosti viz příloha č. 7 Referenti – 4 zaměstnanci z toho 2 se zabývají čerpáním dotací a podporou regionálního rozvoje ch) odbor vnitřní správy (zkratka „OVS“) samostatné působnosti viz příloha č. 8 Vedoucí odboru Evidence obyvatel – 1 zaměstnanec Přestupky – 1 zaměstnanec 48
- detailní popis činností v přenesené a
Cestovní doklady – 1 zaměstnanec Občanské průkazy – 2 zaměstnanci Matrika – 1 zaměstnanec Uklízečky – 4 zaměstnanci Podatelna – 2 zaměstnanci Ověřování + RT – 1 zaměstnanec Kurýr - k poštovním sluţbám v obci Rosice má úřad vlastní doručovatelku, kdy tímto krokem úřad ušetří ročně na poštovném cca 110 000,-Kč. i) odbor živnostenský (zkratka „OZU“) - detailní popis činností v přenesené a samostatné působnosti viz příloha č.9 Vedoucí Ţivnostenský rejstřík – 1 zaměstnanec Kontrola – 1 zaměstnanec j) odbor životního prostředí (zkratka „OZP“) - detailní popis činností v přenesené a samostatné působnosti viz příloha č.10 Vedoucí + ovzduší a odpady Vodní hospodářství – 2 zaměstnanci Lesní hospodářství a myslivost – 1 zaměstnanec Ochrana přírody – 1 zaměstnanec Ochrana ZPF – 1 zaměstnanec Pro lepší znázornění poslouţí schéma č.1 zachycující organizační struktury úřadu a jeho jednotlivých organizačních jednotek, který tvoří přílohu této práce a také obrázky č.5 aţ 8 , které jsou taktéţ součástí přílohy této práce.
5.4 Řízení úřadu V čele celého úřadu stojí starosta Ing. Petr Klíma, který je přímo nadřízen tajemníkovi městského úřadu Ing. Radku Drnovskému. Tajemník městského úřadu je zaměstnancem města, je odpovědný starostovi za plnění úkolů úřadu v samostatné i přenesené působnosti. Tajemník městského úřadu řídí a kontroluje činnost zaměstnanců úřadu a není-li stanoveno
49
jinak, je přímým nadřízeným vedoucích odborů a plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům úřadu. Vedoucí odboru řídí a kontroluje činnost zaměstnanců úřadu zařazených do jím vedeného odboru a je jejich přímým nadřízeným. Vedoucí odboru odpovídá tajemníkovi městského úřadu za činnost odboru. Tajemník svolává jednou za 14 dní poradu s vedoucími odborů, kde probírá záleţitosti obecního úřadu a jeho chodu. Kaţdý vedoucí pracovník má moţnost domluvit si schůzku s tajemníkem při které se lze věnovat pouze danému odboru a jeho problémům. Odbor kancelář tajemníka nemá vedoucího odboru, neboť odbor řídí přímo tajemník městského úřadu. Pracoviště správy investic je řízeno přímo místostarostou pověřeným řízením investic. Jmenovanými funkcemi jsou: tajemník městského úřadu, vedoucí odboru. Při jmenování do funkce se provádí předání a převzetí funkce, o čemţ se vyhotoví písemný protokol o předání a převzetí funkce. Má-li předávání funkce návaznost na hmotnou odpovědnost, provede se i mimořádná inventarizace.
5.4.1 Soustava vnitřních aktů úřadu91 Vnitřními normativními akty úřadu jsou vnitřní směrnice vydávané radou, vnitřní směrnice vydávané tajemníkem městského úřadu v mezích jeho působnosti, pokyny vydávané tajemníkem městského úřadu v mezích jeho působnosti. Vnitřním individuálním aktem úřadu je úkol. Pokyn je interní normativní akt, který upřesňuje pracovní postupy v druhově stejných nebo obdobných záleţitostech. Jeho účinnost není časově ohraničena a je závazný pro všechny zaměstnance úřadu, do jejichţ pracovní náplně spadá pokynem upravovaná problematika. Úkol je interní individuální akt řídící povahy, jímţ se zaměstnanci úřadu přiděluje k vyřízení konkrétní záleţitost. Úkol se zadává zpravidla v písemné podobě (lze i elektronicky), přičemţ musí obsahovat nejméně: datum zadání úkolu, popis úkolu, osobu odpovědnou za splnění úkolu, termín splnění, zadavatele. Pravidla vydávání vnitřních směrnic jsou upravena ve zvláštní vnitřní směrnici. Evidenci vnitřních směrnic i pokynů vede tajemník městského úřadu, ten také dále zajišťuje zveřejňování vnitřních aktů na intranetu úřadu92.
91
Tato kapitola byla zpracována pomocí Organizačního řádu města Rosice, vydaného 01.01.2009 Intranet je informační systém pro zaměstnance úřadu. Zaměstnanci si tam mohou sdělovat v rámci vlastního odboru svoji nepřítomnost, lze tam nalézt úpravu písemností, které odchází z úřadu, veškeré zápisy z rady města zasedání zastupitelstva, týdenní jídelníček a dále tam zaměstnanci mohou vyjadřovat svoje názory na úřad a dávat podněty na změnu. 92
50
5.4.2 Starosta Vykonává pravomoci stanovené zákonem o obcích a dalšími právními předpisy. Starosta zastupuje město navenek. Mezi jeho další povinnosti patří plnění usnesení zastupitelstva a usnesení rady, předávání k plnění tajemníkovi městského úřadu úkoly na základě usnesení zastupitelstva a usnesení rady. Dává úkoly tajemníkovi městského úřadu nebo vedoucím odborů. Svolává a řídí porady vedení za účasti své, místostarosty (místostarostů), tajemníka městského úřadu a případně dalších přizvaných osob. Koordinuje svou činnost s místostarostou (místostarosty) a tajemníkem městského úřadu. Samostatně rozhoduje o podání ţaloby na plnění, jakoţ i o ostatních právních úkonech v řízení, v případech, kdy má město jako věřitel nezaplacenou splatnou finanční pohledávku za dluţníkem, a to do výše 100.000,- Kč bez příslušenství. Dále také samostatně rozhoduje o uzavření dohod o uznání dluhu a způsobech jeho splácení, kde město vystupuje jako věřitel a kdy dluţná částka nepřesahuje 100.000,- Kč bez příslušenství toto se neuţije v případech podle § 85 písm. h) zákona o obcích.
5.4.3 Místostarosta Zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy nevykonává starosta svou funkci. V těchto případech místostarosta jedná a rozhoduje ve všech věcech, které jsou svěřeny starostovi. Je-li více místostarostů, vykonává činnost podle jen jeden z nich, určený zastupitelstvem. Místostarosta/stové plní úkoly v samostatné působnosti, které mu svěří zastupitelstvo. Plní úkoly uloţené mu usneseními zastupitelstva a usneseními rady, případně uloţené mu starostou v rámci zastupování starosty a koordinuje svou činnost se starostou a tajemníkem městského úřadu. Dává úkoly a příkazy tajemníkovi městského úřadu, nebo vedoucím odborů. Rosice mají 2 místostarosty a to Josefa Hájka a Ing. Jaroslava Dytrycha.
5.4.4 Tajemník městského úřadu Plní úkoly stanovené zákonem o obcích a dalšími zvláštními právními předpisy, zejména zajišťuje výkon přenesené působnosti svěřené úřadu a plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele vůči zaměstnancům úřadu. Tajemník městského úřadu dále: vydává rozhodnutí a jiná opatření vyplývající z výkonu státní správy ve věcech přenesené působnosti svěřené úřadu, není-li k tomu oprávněn jiný odbor úřadu nebo jiný zaměstnanec úřadu. Vyhotovuje písemnosti úřadu při plnění úkolů samostatné působnosti obce, není-li k tomu oprávněn jiný zaměstnanec úřadu. 51
Samostatně uzavírá smlouvy, které jinak schvaluje rada podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, a které se vztahují k zabezpečení běţného chodu úřadu, a to do hodnoty plnění nepřesahující 50.000,- Kč v jednotlivém případě nebo, v případě opakujících se plnění, v souhrnu za jeden kalendářní rok, hrazených z rozpočtové kapitoly Činnosti místní správy, toto takto neprobíhá, vyhradila-li si rada předem rozhodnout v konkrétní záleţitosti. Dává úkoly a příkazy vedoucím odborů nebo jednotlivým zaměstnancům úřadu, a to k zabezpečení plnění úkolů úřadu v samostatné i přenesené působnosti. Dále dává pokyny vedoucím odborů a jednotlivým zaměstnancům úřadu. Stanovuje odměny vedoucím odborů a schvaluje vedoucím odborů limity pro poskytování odměn jim podřízeným zaměstnancům úřadu. Plní úkoly uloţené mu usneseními zastupitelstva a usneseními rady, navrhuje radě organizační řád úřadu a jeho změny, včetně změn organizační struktury úřadu. Rozhoduje kompetenční spory mezi odbory úřadu a zajišťuje koordinaci činnosti odborů úřadu. Svolává a řídí porady s vedoucími odborů, které se konají 1x za 14 dní. Koordinuje svou činnost s činností starosty a místostarosty (místostarostů), zpracovává pracovní náplně vedoucích odborů. Kontroluje dodrţování právních předpisů při činnosti úřadu, včasnost a kvalitu plnění úkolů zaměstnanci úřadu a provádí statistickou a rozborovou činnost. Vede zaměstnance úřadu k dodrţování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Řídí činnost odboru kanceláře tajemníka a činnost organizačních sloţek města, nerozhodne-li rada jinak. Tajemník městského úřadu odpovídá za plnění rozpočtu rozpočtové kapitoly, pro kterou byl ustanoven jako správce rozpočtových prostředků. Ve funkci správce rozpočtových prostředků se podílí na sestavování návrhu rozpočtu za příslušnou kapitolu a navrhuje změny rozpočtu. V případě nepřítomnosti tajemníka městského úřadu vykonává jeho činnost starosta.
5.4.5 Vedoucí odboru Je ve své činnosti vázán zákonem o obcích a dalšími právními předpisy souvisejícími s výkonem kompetencí svěřených jeho odboru. Vedoucí odboru vydává rozhodnutí a jiná opatření vyplývající z výkonu státní správy na svěřeném úseku, není-li k tomu písemným pověřením podle Podpisového řádu oprávněn jiný zaměstnanec odboru. Vydává písemnosti odboru při plnění úkolů samostatné působnosti obce, není-li k tomu písemným pověřením podle Podpisového řádu oprávněn jiný zaměstnanec odboru. Kontroluje dodrţování právních předpisů při činnosti svého odboru, včasnost a kvalitu plnění úkolů zaměstnanci odboru a provádí statistickou a rozborovou činnost. Vede zaměstnance odboru k dodrţování předpisů o bezpečnosti a 52
ochraně zdraví při práci. Dává úkoly a příkazy jednotlivým zaměstnancům odboru, a to v oblastech působnosti odboru a přijímá opatření k plnění těchto úkolů a příkazů. Podává tajemníkovi městského úřadu návrhy v personálních a platových záleţitostech zaměstnanců odboru. Zpracovává pracovní náplně zaměstnanců odboru. Podle příkazu starosty nebo tajemníka městského úřadu se zúčastňuje zasedání zastupitelstva nebo schůzí rady a jejich orgánů, případně organizuje a zabezpečuje účast zaměstnanců jím vedeného odboru na práci těchto orgánů. Předkládá, zpracovává nebo zajišťuje zpracování materiálů pro jednání orgánů města. Na základě usnesení orgánů města a podle úkolů a příkazů starosty nebo tajemníka městského úřadu připravuje a předkládá k podpisu schválené písemnosti Poskytuje bezodkladně starostovi, místostarostovi (místostarostům) a tajemníkovi městského úřadu informace o sluţebních záleţitostech, které přesahují běţnou činnost odboru a mohou mít zásadní vliv na město a činnost jeho orgánů. V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění v rámci vymezené věcné působnosti odboru zabezpečuje zveřejňování informací a vyřizuje ţádosti o informace. Odpovídá za vytváření a aktualizaci příslušných databází (agend) úřadu ve správě jím vedeného odboru a jejich vyuţívání ve stanoveném rozsahu. Odpovídá za včasné informování odpovědného zaměstnance úřadu o změnách týkajících se majetku města svěřeného odboru, předkládá radě zprávy o činnosti odboru, sleduje aktuálnost těch částí organizačního řádu, které se týkají jeho a jím vedeného odboru a dává podněty k aktualizaci tajemníkovi městského úřadu, určuje dobu čerpání dovolené a poskytuje pracovní volno zaměstnancům odboru, vysílá zaměstnance odboru na pracovní cesty, zabezpečuje výkon předběţné řídící kontroly příkazcem operace a předběţné a průběţné veřejnosprávní kontroly v rozsahu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, a to v oblasti svěřené v rámci rozpisu rozpočtu města na příslušný kalendářní rok. Vedoucí příslušného odboru dále vykonává činnosti, které jsou uloţeny odboru v ustanoveních části třetí organizačního řádu nebo vnitřním normativním aktem úřadu, nepatří-li daná činnost do pracovní náplně ţádného zaměstnance odboru. Pokud není stanoveno jinak, odpovídá vedoucí odboru za plnění rozpočtu rozpočtové kapitoly, pro kterou byl ustanoven jako správce rozpočtových prostředků. Ve funkci správce rozpočtových prostředků se podílí na sestavování návrhu rozpočtu za příslušnou kapitolu a navrhuje změny rozpočtu. Při správě pohledávek za rozpočtovými příjmy se řídí příslušnými vnitřními předpisy.
53
Vedoucího odboru zastupuje v jeho nepřítomnosti jeho zástupce, a to ve všech pracovních záleţitostech, mimo těch, které si výslovně vedoucí odboru vyhradí. Zaměstnanec je určen zástupcem vedoucího odboru ve své náplni práce. Zaměstnance odboru zastupuje v jeho nepřítomnosti jiný zaměstnanec odboru, a to ve všech pracovních záleţitostech. Zastupitelnost zaměstnanců odboru je stanovena v jejich náplních práce.
5.4.6 Obecné úkoly odborů úřadu93 Kaţdá organizační jednotka plní následující úkoly v oblasti jí vykonávané působnosti a to tak, ţe připravuje a zabezpečuje podklady pro jednání zastupitelstva a rady, připravuje návrhy právních předpisů města a vnitřních normativních aktů města a úřadu v oblasti své věcné působnosti nebo poskytuje součinnost při jejich přípravě. Spolupracuje při přípravě návrhu rozpočtu města, vykonává státní správu, jejíţ výkon byl zákonem svěřen orgánu obce (přenesenou působnost) ve vymezených úsecích. Při plnění úkolů postupuje v souladu s ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Poskytuje informace veřejnosti podle platných právních předpisů, zpracovává stanovené výkazy, hlášení, rozbory, zprávy nebo pro ně poskytuje podklady, spolupracuje s ostatními organizačními jednotkami v rámci výkonu vlastní i jejich působnosti, vyjadřuje se k návrhům ostatních organizačních jednotek a podává vlastní návrhy a náměty. Provádí spisovou sluţbu podle platného spisového a skartačního řádu u písemností, pokud u organizační jednotky vznikly z její činnosti nebo jí byly doručeny. Spolupracuje při provádění kontrol, případně provádí vlastní kontroly na svěřeném úseku, a to v souladu s platnými právními předpisy. Zabezpečuje aktuálnost obsahu internetových stránek města v částech týkajících se věcné působnosti organizační jednotky úřadu. Při výkonu státní správy provádí také kontrolní a metodickou činnost ve správním obvodu v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy kdy, zajišťuje v oblasti své působnosti výkon rozhodnutí podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou uvedenou v § 15, odst. (2), písm.c). Přezkoumává stíţnosti v oblasti své působnosti, a to podle Pravidel pro přijímání a vyřizování petic a stíţností. Vyměřuje správní poplatky podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
93
Tato kapitola byla zpracována pomocí Organizačního řádu města Rosice, vydaného 01.01.2009
54
Zadává údaje do informačního systému úřadu, a to v takovém rozsahu a v těch případech, kdy mu to stanoví vnitřní normativní akt nebo to vyplývá z jeho náplně činnosti. Vydává potvrzení a vyhotovuje zprávy podle § 14 zákona o obcích (obecní zřízení), v oblasti své působnosti. Poskytuje informace členům zastupitelstva města podle § 82 písm. c) zákona o obcích. Jednotlivé organizační jednotky úřadu dále plní úkoly a vykonávají svěřené pravomoci a další úkoly vyplývající z platných právních předpisů a vnitřních normativních aktů města a úřadu, z usnesení zastupitelstva či usnesení rady nebo z úkolů, příkazů a pokynů nadřízených. Vzhledem k tomu, ţe stát převádí čím dál více svých povinností na obce, je potřeba zdůraznit, ţe stávající počet zaměstnanců je na pováţenou. Přece jen některé agendy by přivítaly více úředníků neţ jen jednoho, např. cestovní doklady a získávání dotací. Městská policie vykonává svoji působnost skoro pro všechny obce leţící ve správní obvodu Rosic. Obce Říčky a Domašov jsou momentálně v jednání o uzavření veřejnoprávní smlouvy a zařazení do působnosti městské policie. Městská policie odpovídá starostovi. Ukázka této veřejnoprávní smlouvy mezi obcemi Zbýšov a Rosice je součástí přílohy č.12 této práce. Městská knihovna v Rosicích - „Od dubna 2005 zprostředkovává Městská knihovna Rosice regionální sluţby určené obecním a místním knihovnám v okolí, které mají uzavřenou regionální smlouvu. Z Městské knihovny v Kuřimi, která je pověřenou knihovnou pro poskytování regionálních sluţeb, byl do Rosic převeden tzv. „výměnný fond“94.“95
94
Z tohoto průběţně doplňovaného fondu si pak jednotlivé menší knihovny mohou půjčovat na dobu 6 měsíců výměnné soubory, které tvoří aţ 60 knih. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o výpůjčku, dochází k pravidelné cirkulaci kniţních souborů mezi zaevidovanými knihovnami a k obohacení jejich fondů. Sluţba napomáhá k oţivení čtenářského zájmu o místní a obecní knihovny, aniţ by tyto musely vynakládat vysoké finanční částky za nákup nových knih. Čtenáři menších knihoven tak dostávají větší moţnosti výběru a nejsou ochuzeni o nejnovější kniţní tituly. Seznam knihoven, vyuţívajících regionálních sluţeb: Babice u Rosic, Domašov, Javůrek, Dukovany, Ostrovačice, Příbram, Rudka, Říčany, Říčky, Stanoviště, Újezd u Rosic, Veverské Knínice, Vysoké Popovice, Zakřany, Zastávka, Zbraslav a Zbýšov. 95
Městská knihovna Rosice [online]. 2008 http://knihovna.rosice.cz/www/page.php?id=informace
[cit.
2010-02-10].
55
Www.knihovna.rosice.cz.
Dostupné
z
WWW:
5.4.7 Rozpočtové, příspěvkové a jiné organizace Kaţdá obec můţe zřizovat rozpočtové, příspěvkové a jiné organizace, které jsou jakkoli pravidelně navázány na rozpočet povinného subjektu tedy města Rosice. Město Rosice zřizuje tyto organizace: Kulturní informační centrum Rosice je příspěvková organizace zřízená městem. Má tři stálé zaměstnance a několik externích spolupracovníků. Zajišťuje příjem inzerce pro Zpravodaj Rosicka a Rosickou kabelovou televizi, výlep plakátů na výhradních plakátovacích plochách, prodej suvenýrů a předprodej vstupenek na kulturní akce. Vydává Zpravodaj Rosicka - Rosa96, propagační materiály města Rosic a publikace mapující historii regionu. Předmětem činnosti je i výroba pořadů pro vysílání RKTV. Cílem místního informačního kanálu je poskytovat rosickým občanům aktuální informace o dění ve městě především ve formě pozvánek na kulturní, společenské a sportovní akce v teletextu, dokumentovat proběhlé události v obrazovém zpravodajství a zprostředkovávat důleţité informace a názory týkající se fungování města v diskusních pořadech. Na RKTV můţou občané Rosic sledovat pravidelné i nepravidelné pořady jako: magazíny Navštívenka, Mikroregion Kahan, Holky v akci, Posezení, tématické diskusní pořady, Ptejte se radních, zpravodajství. Vysokou sledovanost mají přímé tenisy z jednání zastupitelstva města. Rosické TS - účelem zřízení Rosických TS, příspěvkové organizace je péče o čistotu, vzhled města, zajištění funkčnosti veřejných prostranství a veřejných zařízení ve městě. Rosické TS mají na území města Rosice úkoly jako je úklid města, provoz, údrţba a opravy veřejného osvětlení, údrţba zeleně, provoz městského koupaliště, opravy a údrţby komunikací. Nakládají s odpady s výjimkou těch nebezpečných. Mají na starosti silniční motorovou nákladní dopravu. Dům s pečovatelskou službou Rosice - Kromě ubytování a péče o nejvýše 75 osob v budově na sídlišti Kamínky, poskytuje příspěvková organizace od roku 2007 také
96
Posláním Zpravodaje Rosicka Rosa je informovat občany o aktuálním dění v Rosicích a okolí, seznamovat je s děním v jimi zvoleném zastupitelstvu či historií města. Je zbytečné nyní dělat výčet obvyklých rubrik. Můţete si je sami pročíst a nakonec se na podobě některé z nich i podílet. Zpravodaj Rosicka je otevřen všem názorům a připomínkám nejen rosických občanů. Vychází jednou měsíčně, v nákladu 2700 ks a je distribuována zdarma do schránek občanů Rosic a Kratochvilky. Zakoupit ji mohou občané také v prodejnách potravin v Tetčicích a Zastávce u Brna.
56
pečovatelskou sluţbu pro klienty v terénu. Podmínkou pro pobyt v zařízení je soběstačnost ubytovaných osob. Správa zámku - statutárním zástupcem organizace je kastelán, místní druhý místostarosta Ing. Dytrych. Je příspěvkovou organizací Města Rosic, která byla zaloţena 8.12.1988. Dalšími příspěvkovými organizacemi města jsou: Základní škola Rosice, Mateřská škola Husova čtvrť a Zámecká, Zařízení školního stravování, Jednotka sboru dobrovolných hasičů Rosice, Správa budov Zastupitelstvo města zřizuje tyto výbory: výbor kontrolní, finanční a výbor pro granty, rozvoj města a regionu.
5.5 Dění ve městě Město Rosice letošního roku získalo dotace od Krajského úřadu na pořízení automatu na čerstvé mléko. Čeká ho také podle nového územního plánu stavba bytového domu, rodinných domků v lokalitě Velké díly a polyfunkčního domu s podzemními garáţemi, obchody a byty na náměstí. Ve svém správním obvodu Rosice čeká několik staveb fotovoltaických elektráren a to v obcích Zbýšov, Zakřany, Újezd u Rosic, Litostrov, Veverské Knínice a Babice u Rosic. Neustále se zpracovávají nové verze obchvatu kolem obcí, také se vymezují rezervní plochy pro umístění vysokorychlostních vlaků a ústně probíhají řešení na zkapacitnění dálnice D1 na 6 pruhů. V letošním roce čekají město Rosice také nové volby do zastupitelstva, kdy si občané zvolí svoje nové zástupce. A také volby do parlamentu ČR, které organizačně zajišťuje pro celý správní obvod odbor vnitřní správy MěÚ Rosice.
57
5.6 Město Rosice a čerpání dotací z EU97 Město Rosice do roku 2007 čerpalo pouze z komunitárních fondů98 EU. Čerpat z dotací EU začalo pořádně aţ v roce 2007, kdy podali první ţádost týkající se Zámeckého centra, kdy na poprvé se svojí ţádostí neuspěli. Problémem byl špatně vypracovaný projekt zadaný externí firmě. Ovšem při dalším pokusu se to jiţ povedla a nyní probíhá druhá etapa z pěti. V lednu tohoto roku byla vypracována monitorovací zpráva a ţádost o platbu za druhou etapu. Tato dotace pochází z operačního programu Regionální rady pro Jihovýchod, ROP Jihovýchod, NUTS II. EU přispívá 66,7 % z celkové finanční částky, zbytek si musí obec Rosice doplatit samo. V říjnu tohoto roku by mělo být otevřeno pro veřejnost. Dalším úspěšným projektem je individuální projekt Vzdělávání v eGON, u kterého byla v lednu letošního zahájená realizace. Tento projekt byl čerpán z OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Letošního roku čekají město Rosice ještě 3 ţádosti, které jsou momentálně ve stádiu přípravy. Jedná se o: Technologické centrum a spisové sluţby v ORP Rosice Projekt Smart administrative – je grantový projekt zaměřený na projektové a procesní řízení Výzva 57 OP Lidských zdrojů a zaměstnanosti – je projekt zaměřený na rozvoj lidských zdrojů a týká se personalistů a vedoucích pracovníků. Obec Rosice jej chce pouţít na personální audit. Jak jsem jiţ uvedla pro Rosice je hodných 6 OP, ze kterých by mohlo čerpat dotace avšak chybí projekty a jako jeden z dalších důvodů proč se takto neděje je finanční stránka, kdy se Rosice potýkají v současné době s nedostatkem finančních prostředků.
97 98
Tato kapitola byla vytvořena na základě informací podaných projektovým manaţerem města Rosice Ing. Jitkou Budínovou Komunitární fondy EU – o dotace z těchto fondů se ţádá přímo v Bruselu.
58
5.7 Shrnutí Dle mého názoru je město Rosice krásné město pro lidi, kteří nechtějí bydlet přímo ve městě Brně, ale zase nechtějí být zase daleko od Brna. Má proto ideální polohu, je obklopeno lesy a krásnou přírodou. Dopravní spojení je také více neţ dobré. Jako zaměstnanec tohoto úřadu mohu říct, ţe se tu cítím dobře a panují tu velmi dobré kolektivní vztahy, coţ jsem v minulých zaměstnáních nezaţila, odváţila bych se toto pracovní prostředí nazvat prostředím domácím. Z pozice občana bych hodnotila úřad a jeho zaměstnance také pozitivně, jelikoţ s lidmi jednají se vší úctou a jsou vţdy ochotni pomoci a to mnohdy i nad rámec svých povinností. Vybavení samotného úřadu bych hodnotila jako dostačující, lidé mají také přístup k internetu v přízemí úřadu. Dále bych velice kladně hodnotila to, ţe k poštovním sluţbám v obci Rosice má úřad vlastní doručovatelku, kdy tímto krokem úřad ušetří ročně na poštovném cca 110 000,-Kč. Velké plus musím dát tomuto úřadu za to, ţe klade velký důraz na moţnosti dalšího vzdělávání a tomu, ţe dává velký prostor a příleţitosti svým zaměstnancům pro různé školení. Městský úřad je technicky dobře vybaven. Líbí se mi téţ snaha pana tajemníka o to, aby se pracovníci na úřadě poznali i mimo pracovní dobu a úřad a pořádá dvakrát ročně tzv. posezení, které je velmi příjemným zpestřením a myslím si, ţe svůj účel plní na 100%. Ovšem co se mi nelíbí je čerpání dotací z EU. Myslím si, ţe město trochu zaspalo, kdyţ začalo čerpat finanční dotace aţ takto pozdě a nevyuţilo ani předstupních dotacích. Z hlediska personálního je dle mého mínění úřad zatím dostačující aţ na agendu týkající se dotací a čerpání ze strukturálních fondů jelikoţ to na úřadu má na starosti pouze jeden pracovník. Tato agenda si dle mého názoru ţádá rozšíření aspoň o jednoho pracovníka a to z důvodu sloţitosti a administrativní náročnosti této práce. Avšak vzhledem k tomu, ţe stát převádí mnohé své pravomoce na obce jak jsem jiţ uvedla bude v budoucnu potřeba rozšířit některé pracoviště o další úředníky. Výsledná vize MěÚ Rosice v roce 2015 je: „Úřad orientovaný na klienty, který poskytuje sluţby v oblasti samostatné i přenesené působnosti v maximální moţné kvalitě. Kvality dosahuje především díky vysoké úrovni znalostí zaměstnanců dosahované díky trvalému vzdělávání zaměstnanců.“99
Výsledná vize města Rosice v roce 2015 je: 99
Konzultace s tajemníkem MěÚ Rosice Ing. Radkem Drnovským
59
„Město jako klidová oblast podporující zdravý životní styl; regionální centrum pro svou spádovou oblast se zázemím pro sport, cestovní ruch, kulturu a odpočinek; poskytující kvalitní nabídku služeb a možnost zaměstnání.“ 100
100
Strategický plán rozvoje města
Rosice
[online].
60
2008
[cit.
2009-03-14].
Dostupné
z
WWW:
Závěr Cílem této práce bylo nastínění fungování obce s rozšířenou působností a její spolupráce s Evropskou unií, pomocí uvedeného příkladu konkrétní obce s rozšířenou působností Rosice. Tato bakalářská práce mi přinesla mnoho nových poznatků a prohloubení jiţ stávajících znalostí v této problematice avšak dle mého názoru by si zaslouţila mnohem více prostoru pro řešení. V první kapitole jsem se snaţila přiblíţit čtenářům co to obec je a jaké má úkoly, její charakteristické znaky a to pomocí zákona o obcích, Ústavy České republiky a knih pojednávajících o této problematice. Další pozornost jsem ve druhé kapitole věnovala působnosti obcí, kde jsem se pokusila zjednodušit a představit čtenáři samostatnou a přenesenou působnost. A také objasnit pojem veřejnoprávní smlouva. Zpracování diplomové práce mi přineslo také mnoho cenných zkušeností a získání nových znalostí v oblasti EU a získávání dotací ze strukturálních fondů EU, kterými jsem se zabývala ve třetí kapitole. Kapitola zabývající se obcí a Evropskou unii je sama o sobě tak zajímavé a rozsáhlé téma, ţe by si zaslouţila dle mého mínění zpracovat v samostatné práci daleko obsáhleji. Snaţila jsem se proto tuto problematiku co nejvíce zestručnit a zjednodušit alespoň v hlavních bodech. Ve své diplomové práci jsem se zabývala problematikou strukturálních fondů a jejich získávání, kdy jsem čerpala z internetových zdrojů, příručky vydané ministerstvem vnitra, z knih o Evropské unii, příručky konkrétního operačního programu EU a informací, které jsem získala od pracovnice MěÚ Rosice Ing. Jitky Budínové. V poslední kapitole jsem se pokusila nastínit realizaci této právní úpravy z praktického hlediska na konkrétním příkladě obce s rozšířenou působností Rosice, především fungování obecního úřadu a jeho organizační strukturu, aby kaţdý čtenář lépe pronikl do toho co se na úřadě děje a jaké úkoly musí úředníci kaţdodenně řešit. Také jsem se snaţila ukázat, ţe obce opravdu vyuţívají těchto finančních dotací z EU. Tato diplomová práce dle mého názoru splnila úkoly, které jsem nastínila v úvodu. Vzhledem k obsáhlosti dané problematiky si myslím, ţe jednotlivá témata zde uvedená
61
by mohla a měla být předmětem podrobnějšího bádání v následujícím období. Například výše zmiňovaná příprava projektu nebo problémy a jejich řešení by si zaslouţily více pozornosti v samostatné práci.
62
Seznam použité literatury Zákony 1. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 2. Ústava Slovenskej republiky - č. 460/1992 Zb., ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon Slovenskej národnej rady č. 369/1990 Sb., o obecnom zriadení, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 128/200 Sb., zákon o obcích (o obecním zřízení), ve znění pozdějších předpisů 7. Zákon č. 200/1990 Sb., zákon o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů 8. Zákon č. 314/2002 Sb.o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů 9. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů 10. Zákon č. 500/2004Sb., správní řad, ve znění pozdějších předpisů 11. Vyhláška Ministerstva vnitra o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností č. 388/2002 Sb Literatura 1. KOUDELKA, Ph.D, JUDr. Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1.1.20003 včetně úplného znění obecního a krajského zřízení. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2003. ISBN 80-7201-403-X. 2. KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje : Podle reformy veřejné správy v roce 2001. Praha : LINDE PRAHA, a.s., 2001. ISBN 80-7201-272-X. 3. KOUDELKA, Zdeněk. Obecní samospráva, Zákon o obcích v komentovaném znění, Brno : Občanské sdruţení pro region, 2006. ISBN 80-7239-193-3
63
4. MAREK, Dan; KANTOR, Tomáš. Příprava a řízení projektů strukturálních fundů Evropské unie. Brno : Společnost pro odbornou literaturu, o.s., 2007. ISBN 978-8087029-13-8. Internetové odkazy 1. Bankovní institut vysoká škola a.s.- Zpravodaj z EU 2. Euroskop.cz
http://www.bivs.cz/eu http://www.euroskop.cz/
3. Evropská unie
http://www.evropska-unie.cz
4. Kulturní informační centrum
http://www.kic.rosice.cz
5. Město Rosice
http://www.rosice.cz
6. Městská knihovna Rosice
http://knihovna.rosice.cz/www/page.php
7. Městská policie Rosice
http://mp.rosice.cz
8. Mikroregion KAHAN
http://www.mikroregionkahan.cz
9. Ministerstvo vnitra ČR
http://www.mvcr.cz
10. Portál Jihomoravského kraje
http://www.kr-jihomoravsky.cz
11. Regionální rada regionu soudrţnosti Jihovýchod. 12. Strukturální fondy
http://www.jihovychod.cz http://www. strukturální-fondy.cz
13. Zámek Rosice
http://zamek.rosice.cz
Ostatní použitá literatura 1. BUDÍNOVÁ, Bc. Jitka . Moţnost realizace prostorového plánování – případová studie Rosice. Zlín, 2008/2009. Diplomová práce. UTB Zlín – Fakulta managementu a ekonomiky 2008/2009. 2. MALÁROVÁ, Petra. Obecní úřad v českém obecním zřízení. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 3. Organizační řád Městského úřadu Rosice, Rosice, 4. Příručka Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013, Národní orgán pro koordinaci 5. TĚŢKÝ, Václav. Obce a strukturální fondy EU . Brno, 2009/2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Konzultace 1. Konzultace s projektovým manaţerem MěÚ Rosice Ing. Jitkou Budínovou 2. Konzultace s tajemníkem MěÚ Rosice Ing. Radkem Krnovským 3. Konzultace s vedoucí odboru vnitřní správy MěÚ Rosice Mgr. Magdou Jasoňovou
64
Seznam příloh Obr. č.1 Mapa správního obvodu města Rosice Obr. č. 2 Znaky města, prapor města Obr. č. 3 Zámek Rosice Obr. č. 4 Mapa správního obvodu Městské policie Rosice Obr. č. 5 – 8 Fotky organizace MěÚ Rosice Obr. č. 9 a 10 Foto náleţitostí při čerpání ze strukturálních fondů EU Schéma č. 1 Městský úřad rosice – organizační schéma Tabulka č. 1 Tabulka členění NUTS Tabulka č. 2 Tabulka procesu získávání dotací Příloha č. 1 Činnosti vykonávané odborem dopravy Příloha č. 2 Činnosti vykonávané odborem rozpočtu a účetnictví Příloha č. 3 Činnosti vykonávané odborem kanceláře tajemníka Příloha č. 4 Činnosti vykonávané odborem správy pohledávek a informatiky Příloha č. 5 Činnosti vykonávané odborem stavebního úřadu Příloha č. 6 Činnosti vykonávané odborem sociálním Příloha č. 7 Činnosti vykonávané odborem územního plánování Příloha č. 8 Činnosti vykonávané odborem vnitřní správy Příloha č. 9 Činnosti vykonávané odborem ţivnostenským Příloha č. 10 Činnosti vykonávané odborem ţivotního prostředí Příloha č. 12 Veřejnoprávní smlouva přestupky - Rosice a Zbýšov Příloha č. 13 Veřejnoprávní smlouva městská policie - Městská policie Rosice a Babice u Rosic
65
Příloha Obr.č. 1 Správní obvod MěÚ Rosice
Zdroj: Město Rosice [online]. www.rosice.cz. Dostupné WWW:http://www.rosice.cz/www/page.php?_=21201
Obr. 2 Znaky a vlajka Rosic
Zdroj. Město Rosice [online]. www.rosice.cz. Dostupné z WWW: .
66
Obr.č. 3 Zámek Rosice
Zdroj: Město Rosice [online]. www.rosice.cz. Dostupné z WWW:
Obr.č 4 Mapa správního obvodu městské Policie Rosice
Zdroj: Městská policie Rosice [online].www.mp.rosice.cz Dostupné z WWW:
67
Obr. č.5 Organizace MěÚ Rosice – 1. patro
Zdroj: foto Ivana Čechovská, DiS.
Obr.č. 6 Organizace MěÚ Rosice - přízemí
Zdroj: foto Ivana Čechovská, DiS.
68
Obr. č. 7 OrganizaceMěÚ Rosice – při vstupu na úřad I.
Zdroj: foto Ivana Čechovská, DiS.
Obr.č. 8 Organizace MěÚ Rosice – při vstupu na úřad II.
Zdroj: foto Ivana Čechovská, DiS.
69
Obr. č. 9 Náležitostí při čerpání ze strukturálních fondů EU
Zdroj: foto Ivana Čechovská, DiS.
Obr.č.10 Náležitostí při čerpání ze strukturálních fondů EU
Zdroj: foto Ivana Čechovská, DiS.
70
Graf č.1
Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (12.11.2009)
Tabulka č.1 Normalizovaná klasifikace územních celků v České republice statistická jednotka zkratka český ekvivalent NUTS 0 stát NUTS 1 území NUTS 2 region NUTS 3 kraj NUTS 4 okres NUTS 5 obec Zdroj. http://cs.wikipedia.org/wiki/NUTS (13.12.2009)
71
počet v ČR (CZ-NUTS)
1 1 8 14 77 6 250
Tabulka č. 2 Tabulka procesu získávání dotací Činnost
MA
1. Připravit pokyny pro ţadatele
CRR
CRRRVJ
RR-S
x
2. Stanovit jednotný postup při předkládání
x
projektů 3. Sběr projektů, informace pro ţadatele
x
4. Kontrola ţádostí (úplnost…)
x
5. Hodnocení ţádostí, podpůrná dokumentace
x
6. Rozhodnutí o výběru projektů, informace
x
ţadatelů o výsledku výběru 7. Příprava návrhu smlouvy s konečnými
x
příjemci 8. Kontrola návrhu smluv
x
9. Podpis smlouvy a její zaslání FB
x
10. Přijímání ţádostí o proplacení a zpráv o
x
postupu při realizaci projektů 11. Kontrola ţádostí o proplacení, soulad s
x
plánem projektu 12. Vydání osvědčení o provedených pracích v rámci realizace projektu, předání platební
x
jednotce 13. Monitorovací návštěvy projektů
x
spolupráce
MMR-
14. Kontrola projektů na místě
JIS
15. Příprava návrhů případných úprav opatření (na základě realizace projektů) Legenda: MA - řídící orgán
x RR-S - regionální rady a jejich sekretariáty
CRR - centrum pro regionální rozvoj
MMR-JIS - jednotka inspekce projektů MMR
CRR-RVJ - regionální výkonné jednotky CRR Zdroj: TĚŢKÝ, Václav. Obce a strukturální fondy [online]. Brno : H, 2009/2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Dostupné z WWW: . (12.11.2009)
72
Příloha č. 1 Činnosti vykonávané odborem dopravy „ODO“ – vykonává v přenesené působnosti státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (např. vydávání registrace k provozování autoškoly, zkoušky ţadatelů o řidičské oprávnění, osvědčení profesní způsobilosti řidiče) včetně výkonu státního odborného dozoru, podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (např. udělování a odnímání řidičských oprávnění, vedení registru řidičů, stanovování místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích), podle § 53 odst. 2 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a to u přestupků podle § 22 a § 23, jakoţ i podle § 30, přestupky podle § 46 odst. 1, pokud došlo k porušení zvláštních právních předpisů včetně nařízení obcí a krajů, v působnosti odboru, podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (např. vedení registru vozidel, schvalování technické způsobilosti, přidělování registrační značky, dočasné vyřazování vozidel, trvalé vyřazování vozidel z registru vozidel, udělování oprávnění k provozování stanice měření emisí) a výkon státního odborného dozoru, podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, vykonává působnost dopravního úřadu pro městskou autobusovou dopravu a pro taxisluţbu, podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
73
Vykonává působnost silničního správního úřadu včetně výkonu působnosti speciálního stavebního úřadu a výkonu státního dozoru, V přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu obce: podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (silniční správní úřad), podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (13.11.2009)
74
Příloha č. 2 Činnosti vykonávané odborem rozpočtu a účetnictví „ORU“ - v samostatné působnosti zpracovává podvojné účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a podle vyhlášky ministerstva financí č. 323/2002, o rozpočtové skladbě ve znění vyhlášky č. 568/2002 Sb., vyhlášky č. 484/2003 Sb. a vyhl. č. 440/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v příjmové a ve výdajové oblasti podle rozpočtové skladby, organizací, středisek a akcí. Sestavuje mezitímní a řádnou účetní závěrku v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a Českými účetními standardy pro územní samosprávné celky a zabezpečuje předkládání finančních výkazů krajskému úřadu podle vyhl. č 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Vede agendu daně z přidané hodnoty podle zákona 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů. Zajišťuje agendu platebního styku podle zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění pozdějších předpisů. Vyhotovuje přiznání k dani darovací a dani z převodu nemovitostí za město podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Vyhotovuje přiznání k dani z nemovitostí za město podle zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Zpracovává podklady pro daň z příjmů právnických osob za město podle zákona č 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zabezpečuje odesílání zálohové a sráţkové daně v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb.o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Zabezpečuje odesílání pojistného na všeobecné zdravotní pojištění v souladu se zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a zabezpečuje odesílání pojistného na sociální zabezpečení¨a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v souladu se zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Odesílá zákonné pojištění pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle vyhl. č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a podle zák. č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Odesílá příspěvky zaměstnavatele na
75
účty penzijních fondů podle zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se stáním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením a odesílá příspěvky na soukromé ţivotní pojištění podle zákona č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zajišťuje agendu sociálního fondu, evidenci půjček, příspěvků na rekreaci, ošatného101 a kulturních akcí města podle příslušného vnitřního normativního aktu města. Zajišťuje pokladní sluţbu, v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jeho prováděcích předpisů, V přenesené působnosti vede evidenci pokutových bloků, provádí jejich vyúčtování s krajským úřadem. Dále vede agendu rozpočtu, provádí rozpis rozpočtových opatření a rozpočtových změn podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, a zajišťuje jejich předkládání krajskému úřadu, podle vyhl. č. 535/2002 Sb., kterou se mění vyhl. č. 16/2001 Sb., o způsobu termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Kontroluje výkazy neškolských příspěvkových organizací a koordinuje jejich předávání krajskému úřadu podle vyhl. č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů. Zpracovává závěrečný účet města podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a ve smyslu vyhl. č. 581/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu a předkládá krajskému úřadu podklady za vlastní hospodaření pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu České republiky,. Provádí finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem podle vyhlášky č. 551 / 2004 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem. Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (13.11.2009)
101
Ošatné bylo od 01.01.2010 zrušeno v rámci ušetření výdajů.
76
Příloha č. 3 Činnost vykonávána odborem kanceláře tajemníka „OKT“- tento odbor se dělí na různé pracoviště. Pracoviště sekretariátu starosty v samostatné působnosti zajišťuje sekretářskou agendu pro starostu a místostarosty. Pořizuje zápisy, usnesení a výpisy z usnesení z jednání zastupitelstva a rady a zajišťuje jejich archivaci. Soustřeďuje a připravuje písemné materiály pro zasedání zastupitelstva a rady, vede evidenci úkolů uloţených těmito orgány. Zpracovává materiály ze zasedání rady města a zastupitelstva města, včetně vyhotovení písemných odpovědí a vyrozumění, a to na základě k nim schválených usnesení. Zajišťuje agendu vyvěšování písemností na úřední desce. Vede evidenci klíčů od budovy úřadu na Palackého nám. 13 v Rosicích, Pod odbor kanceláře tajemníka spadá dále pracoviště právníka, který pro samostatnou působnost vede evidenci dokumentů veškerých platných právních předpisů vydaných městem (obecně závazné vyhlášky a nařízení obce). Archivuje originály smluv, které město uzavřelo a vede jejich evidenci. činí úkony při nabývání a převodu movitého a nemovitého majetku tím, ţe připravuje a vypracovává smlouvy týkající se movitého majetku města. Připravuje a vypracovává veškeré smlouvy týkající se nabytí nebo převodu nemovitého majetku města. Vyřizuje přechody nemovitého majetku dle zvláštních předpisů. Realizuje prodeje bytů města. Vypracovává podání na katastrální úřad. Připravuje a vypracovává smlouvy na pronájmy movitých věcí, pozemků, nebytových prostor a veřejných prostranství. Vypracovává obecně závazné vyhlášky. Poskytuje právní poradenství starostovi a místostarostům. Řeší pohledávky města v oblasti hmotného práva a vymáhá pohledávky hmotného práva soudní cestou, s výjimkou pohledávek spravovaných odborem správy pohledávek a informatiky uvedených v § 17 odst. (3) písm. b). Zastupuje město v řízeních u soudu (včetně obchodního rejstříku), v řízeních u správních orgánů, zejména katastrálního úřadu a při dalších řízeních a při jednání s dalšími právními subjekty. Pracoviště právníka pro přenesenou působnost vede evidenci dokumentů jako jsou stíţnosti, petice, archivuje sbírky zákonů a umoţňuje nahlíţení do nich občanům. Podílí se na tvorbě a vypracovávání nařízení obce. Vede řízení o ochraně před zřejmým zásahem do pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku. Poskytuje odborům úřadu právní poradenství v oblasti jejich působnosti dále poskytuje právní poradenství subjektům zaloţeným městem.Rozhoduje o odmítnutí ţádosti dle § 15 zák. 106/1999 Sb., o 77
svobodném přístupu k informacím. Vede agendu petic a stíţností v souladu s Pravidly pro přijímání a vyřizování petic a stíţností. Sepisuje stíţnosti podané ústně do protokolu. Pracoviště správy investic v samostatné působnosti zajišťuje údrţbu majetku města, mimo zajištění oprav a údrţby objektů úřadu a údrţby bytových objektů. Připravuje, realizuje a koordinuje investiční výstavbu města v souladu se schváleným rozpočtem města. Připravuje podklady pro smlouvy a jejich dodatky v oblasti investiční a neinvestiční Výstavby. Zajišťuje administrativní činnosti týkající se procesu zadávání veřejných zakázek podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Vydává povolení ke vstupu na pozemky v majetku města. Zajišťuje vypracování všech stupňů projektových dokumentací k investičním záměrům Města, geometrické plány, zaměření hranic pozemků, zaměření výškopisů a polohopisů, osazení dopravního značení na komunikacích v majetku města podle dopravního pasportu, opravy místních komunikací a pochůzných ploch. Rozhoduje podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o stanovení místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, a to na veřejně přístupných účelových komunikacích ve vlastnictví města,. Vede agendu dotací poskytnutých do rozpočtu města na investiční nebo neinvestiční výstavbu ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtu kraje a jedná s příslušnými poskytovateli dotací. Zajišťuje správu městského lesa podle zákona o lesích a podle lesních hospodářských osnov, podklady pro předání majetku města (vodovodu a kanalizace) do hospodaření SVAK Ivančice. Připravuje vyjádření jménem města v řízeních, kde je město Rosice účastníkem řízení a předkládá je radě. Provádí údrţbu studní v majetku města. Zajišťuje technickou správu areálu bývalé sklářské hutě. Pracoviště krizového řízení a technické správy v samostatné působnosti vykonává působnost obce podle zákona č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zajišťuje poţární ochranu v podmínkách úřadu. Provádí zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a předpisů souvisejících. Spravuje městský kamerový systém a varovný a informační systém města. Zajišťuje výkon trestu obecně prospěšných prací ve spolupráci s Probační a mediační sluţbou České republiky. Zajišťuje provádění oprav a údrţbu objektů úřadu a bytových objektů v majetku města (revize a opravy). Zajišťuje správu hřbitova. Zajišťuje agendu komunálního a separovaného odpadu (komunikace s občany a dodavateli, 78
koordinace svozů odpadu). Vede evidenci odpisů spotřeby elektrické energie a plynu v nebytových prostorách. Pracoviště krizového řízení v přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsah obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obecního úřadu a určené obce podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obecního úřadu obce s rozšířenou působností a určené obce podle zákona č. 241/2000 Sb. o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, kdy zajišťuje ochranu utajovaných informací. Obecního úřadu podle zákona č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obce podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pracoviště personalisty v samostatné působnosti zabezpečuje personalistiku a odměňování zaměstnanců v souladu s pracovněprávními předpisy. Eviduje a průběţně aktualizuje předepsanou formou personální data zaměstnanců města. Zabezpečuje agendu výběrových řízení na nově obsazovaná pracovní místa. Koordinuje a zajišťuje přípravu vzdělávání a ověřování odborné způsobilosti vyţadované právními předpisy a to v oblasti vstupního a průběţného vzdělávání. Zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti pro zaměstnance úřadu. Zabezpečuje agendu vyplývající ze zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (13.11.2009)
79
Příloha č. 4 Činnosti vykonávané odborem správy pohledávek a informatiky „OPI“ Odbor správy pohledávek- v samostatné působnosti zpracovává agendu nájemného a sluţeb poskytovaných s uţíváním městských bytů (včetně plateb za kabelovou televizi), včetně úprav záloh vodného a stočného na základě poţadavků občanů popř. z důvodů zvýšení jejich ceny, dále zpracovává agendu nájemného z nebytových prostor a pozemků ve vlastnictví města. Vede operativní evidenci majetku města, eviduje odpovědnost zaměstnanců města za svěřený majetek, připravuje podklady pro inventarizaci majetku města. Zajišťuje podklady pro jednání likvidační komise a provádí další úkony spojené s vyřazováním majetku podle zvláštního vnitřního normativního aktu. Zajišťuje pojištění majetku města a řešení pojistných událostí s pojišťovnami. Na úseku bytového a nebytového hospodářství:Rozhoduje o uzavírání nájemních smluv na městské byty, ale jen v případě, ţe je smlouva uzavírána na dobu určitou nepřesahující 3 let a nejedná se o nájem bytu novému nájemníkovi. Připravuje podklady pro výměny městských bytů mezi jejich stávajícími nájemci a předkládá je radě. Vede evidenci seznamu uchazečů o přidělení bytu a předkládá údaje z ní radě při přidělování bytů, evidenci seznamu uchazečů o výměnu bytu. Zabezpečuje výpočet mezd zaměstnanců města, výpočet dávek nemocenského pojištění, výpočet zdravotního, sociálního pojištění a daně z příjmů fyzických osob. Zpracovává mzdové a evidenční listy důchodového zabezpečení, mzdovou statistiku, prohlášení k dani, provádí roční zúčtování daně z příjmů, vyhotovuje potvrzení o zdanitelných příjmech. Provádí přihlašování a odhlašování zaměstnanců na jednotlivé pojišťovny. Odbor správy pohledávek a informatiky v přenesené působnosti:zajišťuje finanční a veřejnosprávní kontrolu města podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Provádí správu pohledávek města, vzniklých v řízeních vedených podle zvláštních právních předpisů, zejména zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Vede řízení podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a
80
poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zajišťuje výkon rozhodnutí ukládajících peněţité plnění podle zákona č. 500/2004 Sb.,správní řád (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Zabezpečuje agendu provozování výherních hracích přístrojů podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Zajišťuje správu místních poplatků jako je poplatek ze psů, za uţívání veřejného prostranství, ze vstupného, z ubytovací kapacity, za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálního odpadu Pracoviště informatika v samostatné působnosti zajišťuje dodrţování a plní úkoly, vyplývající z Provozního řádu IS. Pracoviště agendy školství v přenesené působnosti vykonává působnost v rozsahu obce a obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Projednává změny výkonů škol a předškolních zařízení a připravuje podklady k promítnutí těchto změn do rozpisu počtu zaměstnanců a finančních rozvah. Zpracovává návrhy rozpočtů škol a předškolních zařízení a jejich úpravy včetně vedení dohodovacího řízení o rozpočtu. Vede agendu programu integrace ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a vytváření rozpočtových zdrojů k jejich financování. Zpracovává statistické podklady od spravovaných příspěvkových organizací a provádí analytickou činnost spojenou se statistickým výkaznictvím, jejich kontrolu a distribuci k Jihomoravskému kraji a institucím pověřených Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy pro jejich sběr. Sleduje a kontroluje čerpání rozpočtových prostředků prostřednictvím výkazů o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství. Vyhodnocuje, kontroluje a distribuuje veškeré statistické a účetní výkazy spravovaných příspěvkových organizací a jejich srovnávání s další povinnou dokumentací a zahajovacími rozvahami.Sleduje čerpání přímých a nepřímých dotací jednotlivých příspěvkových organizací, popřípadě zajišťování jejich toků a zúčtování. Analyzuje a kontroluje konkrétní úlohy uţivatelských aplikací v rozpočtovém výkaznictví, kontroluje čerpání rozpočtu příspěvkovými organizacemi a zpracovává podklady pro změny rozpočtu za účelem optimalizace
vztahu
mezi
potřebami
jednotlivých
příspěvkových
organizací
a
ekonomickou efektivností jejich činnosti danou agregovanými normativy. Připravuje podklady pro stanovení krajských normativů, normativů přímých nákladů na ţáka v jednotlivých kategoriích škol a předškolních zařízeních. Zajišťuje odbornou metodickou
81
pomoc v oblasti rozpočetnictví, výkaznictví a účetnictví, právní pomoc v oblasti zákoníku práce, hygieny a bezpečnosti práce, vedení agendy práce a mzdy a personalistiky. Vede informační základnu o spravovaných organizacích a zajišťuje aktualizace této agendy, předepsanou dokumentaci, zajišťuje její ochranu a archivaci a zajišťuje prokazatelnost převzetí rozpočtových opatření spravovanými příspěvkových organizací, jakoţ i všech archivovaných dokladů. Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (13.11.2009)
Příloha č. 5 Činnosti vykonávané odborem stavebního úřadu „OSU“ - v samostatné působnosti rozhoduje o přidělení čísel popisných na území obvodu města. Vydává povolení skládek stavebních materiálů na území města. Vykonává památkovou péči na území města. Odbor stavební úřad v přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu obce a obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu agendy stavebního řádu. Provádí státní dohled podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vede statistiku dokončených staveb a bytových jednotek a zpracovává přehledy pro statistický úřad. Obce a obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Vykonává státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 53 odst. 2 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a to u přestupků podle § 41, a § 46 odst. 1, pokud došlo k porušení zvláštních právních předpisů včetně nařízení obcí a krajů, v působnosti odboru. Vykonává působnost vyvlastňovacího úřadu § 15 odst. 1 písm. a) zákona 184/2006 Sb., o vyvlastnění. Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (13.11.2009)
82
Příloha č. 6 Činnosti vykonávané odborem sociálním „OSO“ - v samostatné působnosti zajišťuje činnosti podle zák. č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, dle zákona č. 114/1988 sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 108/2006, o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, a to v následujících případech: podílí se na pomoci občanům při překonávání nepříznivé ţivotní situace, organizuje a poskytuje sociální péči občanům, vyhledává občany, kteří potřebují sociální péči, rozhoduje o ustanovení zvláštního příjemce důchodu, zjišťuje potřeby poskytování sociálních sluţeb na svém území, zajišťuje dostupnost informací o moţnostech a způsobech poskytování sociálních sluţeb, Vykonává funkci opatrovníka občanům zbaveným způsobilosti k právním úkonům, jimţ bylo ustanoveno opatrovníkem město. Spolupracuje s komisí bytovou a pro sociálněprávní ochranu dětí. Zajišťuje sociálně-právní ochranu dětí v rozsahu samostatné působnosti obce dle zák. č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Poskytuje poradenskou činnost. Zajišťuje koordinační a osvětovou činnost v oblasti protidrogové prevence a prevence kriminality. Zajišťuje činnost manaţera prevence kriminality. V přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu podle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, dle zákona č. 114/1988 sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 108/2006, o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 110/2006 Sb. o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, zák. č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon ČNR o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a to v následujících případech:
83
rozhoduje o poskytování dávek pomoci v hmotné nouzi – příspěvku na ţivobytí, doplatku na bydlení a mimořádné okamţité pomoci, rozhoduje o poskytování příspěvku na péči, o ustanovení zvláštního příjemce příspěvku na péči, rozhoduje o přiznání mimořádných výhod občanům těţce zdravotně postiţeným a o poskytování dávek sociální péče pro zdravotně postiţené občany dle vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb., (jednorázové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek, příspěvek na úpravu bytu, příspěvky na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla, příspěvek na provoz motorového vozidla, příspěvek na individuální dopravu, příspěvek na zvýšené ţivotní náklady v souvislosti s trvalým pouţíváním ortopedické, kompenzační nebo jiné pomůcky, příspěvek na úhradu bezbariérového bytu a garáţe, příspěvek nevidomým občanům na krmivo pro vodícího psa),zajišťuje agendu koordinátora sociální péče pro občany ohroţené sociálním vyloučením. Vykonává státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Dále vykonává státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších přepisů, státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností dle zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších přepisů, státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností dle § 9 a § 10 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Vykonává státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 53 odst. 2 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a to u přestupků podle § 26, § 28, § 29 odst. 1 písm. g), § 31 a § 46 odst. 1, pokud došlo k porušení zvláštních právních předpisů včetně nařízení obcí a krajů, v působnosti odboru. Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (13.11.2009)
84
Příloha č. 7 Činnosti vykonávané odborem územního plánování Odbor územního plánování v samostatné působnosti zajišťuje vyhledávání a administrativní zpracování dotací a grantů pro město. Vyhledává ekonomické zdroje pro město. Zajišťuje vytváření, údrţbu a rozvoj geografického informačního systému ve správním obvodu. Aktualizuje databázi údajů GIS. Spolupracuje, eventuelně poskytuje informace a sluţby z GIS potenciálním investorům, projektantům, správcům inţenýrských sítí a občanům. odbor územního plánování „OUP“ - v přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu: obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu agendy územního plánování, podle zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech a o změně zákona č. 256/2001 Sb.,o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, Plní funkci pořizovatele územně plánovací dokumentace (územní plán, regulační plán), změn územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů (územně analytické podklady a územní studie). Pořizuje vymezení zastavěného území. Je dotčeným orgánem v územním řízení z hlediska uplatňování záměrů územního plánování. Poskytuje územně plánovací informaci, předkládá zastupitelstvům obcí zprávu o uplatňování územních plánu, odpovídá na dotazy na funkční vyuţití pozemků, zabezpečuje výkon státní správy na úseku regionálního rozvoje, spolupracuje s krajskými orgány územního rozvoje, vede evidenci válečných hrobů a pietních míst. Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (13.11.2009)
85
Příloha č. 8 Činnosti vykonávané odborem vnitřní správy „OVS“ - v samostatné působnosti zajišťuje podatelnu, elektronickou podatelnu a spisovou agendu úřadu, obsluhu telefonní ústředny, informační sluţby pro občany, komplexně agendu zásobování úřadu kancelářskými potřebami, přijímá hlášení pro městský rozhlas, spolupracuje s kronikářkou města. Vede agendu věcí nalezených, skrytých a opuštěných. Zpracovává výroční zprávu podle § 18 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Vydává potvrzení a vyhotovuje zprávy podle § 14 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, v oblasti své působnosti, zejména vyhotovuje zprávy o pověsti. Vede evidenci klíčů v budově úřadu na Ţerotínově nám. 1 v Rosicích. Dále vede řízení o správních deliktech podle § 58 a § 59 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Nejméně 1x týdně kontroluje schránku pro podněty a připomínky občanů umístěnou vedle okénka podatelny. Zajišťuje úklid objektů úřadu Odbor vnitřní správy v přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu: obce a obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 53 odst. 1 a 2 zákona č.200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a to v těch případech, kdy není tímto organizačním řádem stanoveno jinak, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, obecního úřadu obce s rozšířenou působností a matričního úřadu podle zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zákona č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů,
86
obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu podle zákona č. 21/2006 o ověřování shody opisu a kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obecního úřadu podle zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu v obcích, kde jsou zřízeny alespoň 2 odbory a obecního úřadu podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu podle zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu pro volby do Senátu, pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu podle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu podle zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, obecního úřadu podle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu podle zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromaţďovacím, ve znění pozdějších předpisů. Vydává ověřené výstupy z informačního systému veřejné správy dle zák.č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů a to z katastru nemovitostí Dále v přenesené působnosti přijímá ţádosti o vydání osvědčení o státním občanství České republiky, organizuje sčítání lidu, domů a bytů, organizačně zajišťuje uzavírání občanských sňatků. Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (13.11.2009)
87
Příloha č. 9 Činnosti vykonávané odborem živnostenským „OZU“ - v přenesené působnosti vykonává státní správu obecního ţivnostenského úřadu podle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 570/1991 Sb., o ţivnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých ţivností, ve znění pozdějších předpisů. Zajišťuje funkci Centrálního registračního místa (CRM) pro podnikatelské subjekty podle zákona č. 214/2006 Sb., změna ţivnostenského zákona a některých dalších zákonů. Vykonává státní správu podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Vykonává státní správu podle zákona č. 353/2003 Sb., zákon o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Vykonává působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Dále vykonává působnost obecního úřadu obce s přenesenou působností podle § 24 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících předpisů. Vydává ověřené výpisy z obchodního rejstříku podle § 9 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vykonává působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 53 odst. 2 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a to u přestupků podle § 24, § 33 a § 46 odst. 1, pokud došlo k porušení zvláštních právních předpisů včetně nařízení obcí a krajů, v působnosti odboru. Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (13.11.2009)
88
Příloha č. 10 Činnosti vykonávané odborem životního prostředí „OZP“ - v samostatné působnosti můţe zpracovat místní program sniţování emisí znečišťujících látek s cílem zlepšit kvalitu ovzduší dosaţením imisních limitů. Zpracovává a vyhodnocuje plán odpadového hospodářství města Rosice. Spolupracuje při zřizování, provozování a rušení útulků pro zvířata na území města. Přijímá oznámení o odloţení autogramu. Dále přijímá opuštěná nebo handicapovaná zvířata, mimo psů. Vede evidenci hlášení nakládání s odpady (nebezpečné odpady, kovy-sběrný dvůr), evidenci recyklovatelných odpadů pro společnost EKO-KOM, a.s.. Zajišťuje zpracování statistických výkazů v oblasti odpadového hospodářství, v oblasti bytového hospodářství, ročního výkazu územně samosprávného celku, zabezpečuje podklady pro statistiku jiných odborů, Odbor ţivotního prostředí v přenesené působnosti vykonává státní správu v rozsahu: obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (v působnosti obce). podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. podle zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříţenců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů. podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. podle zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. podle zákona č. 99/2004 Sb., rybníkářství,výkonu rybářského práva, rybářské stráţi, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,v rozsahu agendy stavebního řádu u vodních děl jako speciální stavební úřad obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou
89
působností podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších právních předpisů Obce podle zákona č. 116/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů Obecního úřadu obce s rozšířenou působností a obecního úřadu podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Vykonává státní správu v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 53 odst. 2 zákona 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a to u přestupků podle § 29a, § 34, § 35, § 38, § 45 a § 46 odst. 1, pokud došlo k porušení zvláštních právních předpisů včetně nařízení obcí a krajů, v působnosti odboru a § 47 odst. 1 písm. h) Vydává koordinované závazné stanovisko dle § 4 odst. 6 zák. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Zdroj: Organizační řád MěÚ Rosice. Dostupné z WWW:< http://www.rosice.cz/www/stahnout/soubor/280/organizacni_rad.pdf (13.11.2009)
Příloha č. 11 Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi městem Rosice a obcí Babice u Rosic ( o výkonu úkolů obecní policie)
90
91
92
93
94
Zdroj: Www.kr-jihomoravsky.cz [online]. 2008 [cit. 2010-01-15]. Portál Jihomoravského kraje. Dostupné z WWW: .
Zdroj: Www.kr-jihomoravsky.cz [online]. 2008 [cit. 2010-01-15]. Portál Jihomoravského kraje. Dostupné z WWW: .
Tato veřejnoprávní smlouva byla uzavřena dnem 12.6.2009, kdy nabylo právní moci rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 20.5.2009 č.j.: JMK 52460/2009 o udělení souhlasu s uzavřením této veřejnoprávní smlouvy.
Příloha č. 12
Veřejnoprávní smlouva o zajištění výkonu přestupkové agendy mezi Městem Zbýšov a Rosice 95
96
Zdroj: Www.kr-jihomoravsky.cz [online]. 2008 [cit. 2010-01-15]. Portál Jihomoravského kraje. Dostupné z WWW: .
97